Ekonomie I (vodn pednka)RNDr. Ing. Milo Kopa, Ph.D.Katedra pravdpodobnosti a matematick statistikyOddlen ekonometrie.dv. 408 (508) 4. patroe-mail: kopa@karlin.mff.cuni.czKonzultan hodiny: Po 15:45 16:45 hod.1.10.2009*

Zkouka = zisk 5 kreditZkouka m 2 sti: psemnou a stnHodnocen psemn sti: 85 100 % = vborn 70 84 % = velmi dobe 55 69 % = dobe 40 54 % = stn st 0 39 % = nevyhovlKdo nen spokojen se znmkou z psemky, me zkusit tst na stn sti 1.10.2009*

LiteraturaPaul A. Samuleson, Wiliam D. Nordhaus Ekonomie (18.vydn, NS Svoboda, 2007)N. Gregory Mankiw Zsady ekonomie Grada 1999Holman Robert, EkonomieFrank Robert H.: Mikroekonomie a chovnSoukupov a kol., Mikroekonomie, 3. vydn Management Press, Praha 2002materily z pednek a cvien www.karlin.mff.cuni.cz\~kopa\ekonomie

1.10.2009*

Pro koho je tento pedmtZjemci o ekonomiiStudenti Finann matematikyStudenti Obecn matematiky plnujc jedno z nsledujcch zamen: - finann a pojistn matematika - ekonometrie - matematick statistika - teorie pravdpodobnostiStudenti navazujcho mag. studia: FPM, PSE

1.10.2009*

EKONOMIE Ekonomie zkoum, jak rzn spolenosti uvaj vzcn zdroje k vrob uitench komodit a jak je rozdluj mezi spotebitele (Paul A. Samuelson, William D. Nordhaus: Ekonome, Svoboda 2007)

1.10.2009*

EKONOMIE Ekonomie se zabv studiem, jak spolenost obhospodauje sv vzcn zdroje (N. Gregory Mankiw Zsady ekonomie Grada 1999 (dle americkho vydn z roku 1998)Ekonomie studuje, jak se lid rozhoduji v podmnkch vzcnosti zdroj a jak vliv m jejich volba na spolenost (Robert H. Frank, Ben S. Bernanke: Ekonomie, Grada 2003)

1.10.2009*

EKONOMIE ekonomie je zpsob mylen a uvaovn o svt, nen to soubor ustlench pravd

1.10.2009*THE THINKER

VZCNOST A EFEKTIVNOST - dva zkladn pojmy definice ekonomieVzcnost = nen voln dostupnost statku, k zskn je nutn jej bu vyrobit nebo smnit za jin statekEfektivnost = vyuit zdroj takovm zpsobem, kdy je dosaeno nejvy mon hladiny uspokojen pi danch vstupech a technologich.1.10.2009*

STATKY KTER NEJSOU VZCNVdy zvis na okolnostechVzduchVodaSilniceSignl

1.10.2009*

Komodita, zbo, statek, produkt nejednotn definice (vznam zejm a zkontextu i zrovn abstrakce textu)Produkt: fyzick pedmt (sluba), kter je vsledkem ekon. innosti (produkce pro trh)Statek je produkt (vtinou mnno fyzick) nebo majetek, kter je pedmtem nabdky a poptvky na trhu a kter lze prodat za nenulovou cenuZbo: synonymum pro statekrozen pojmu statek o prci, informace, obchodn znaku ....Komodita: fyzick statek, jeho nabdka je nediferencovateln (ropa, kva, elektina, kovy ....), primrn vstup do vrobnho procesu (surovina)produkt obchodovan na komoditn burze (nkdy i) = produkt vobecnm vznamu

1.10.2009*

Typy statk dlen podle dostupnosti (vzcnosti)

Vzcn: statk je omezen mnostv, spotebitel jsou ochotni za n platit; vtina statk

Voln: statek voln k dispozici1.10.2009*

Typy statk dlen podle vlivu na uitek spotebitele

douc spoteba statku zvyuje uitek spotebitele nedouc spoteba statku sniuje uitek spotebitelelhostejn spoteba statku nem vliv na uitek spotebitele

1.10.2009*

Typy statk dlen podle vlivu zmny dchodu spotebitele na vi spoteby

normln s rstem dchodu je poptvno vt mnostv statku luxusn rst poptvky po statku je vt ne rst dchodu nezbytn rst poptvky po statku je men ne rst dchodu mncenn s rstem dchodu je poptvno men mnostv statku

1.10.2009*

Typy statk dlen podle monosti vylouit ze spoteby a zmenitelnos-ti statku

veejn statek, kter se se spotebou dalch jednotek nezmenuje a z jeho spoteby je obtn vylouit spotebitele soukrom statek, kter nem ani jednu vlastnost veejnho statkusmen statek, kter m pouze jednu vlastnost veejnho statku1.10.2009*

Ekonomie jako vdeck obor vznikl a koncem 18. stolet, mnoho stalet a tiscilet po vzniku prodnch vd vetn matematiky a filosofie. Starovk i stedovk se pokrytecky dvaly na hromadn majetku jako na nco nemravnho:Neme vzniknout prospch jednch bez kody druhch napsal ve 4. stol. p.n.l. Publilius Syrus.Kad tvj in, kter nem vztah kcli obecn prospnmu, trh ivot a ru jeho hodnotu (Marcus Aurelius, 2. stol. n.l.) Je teba dvat pednost obecnm zjmm ped soukrommi (Plinius 1. stol. p.n.l.)1.10.2009*

Ale i vstarovku a stedovku probleskovaly ekonomicky racionln nzory: Ubi bene, ibi patria (kde je dobe, tam je moje vlast (Marcus Tulius vroli propagtora svtoobanstv)Kdo chce mt zisk, mus mt nklady (Titus Maccius Plautus)Bohatstv moudrmu slou, hloupmu porou (Seneca)1.10.2009*

Teprve osvcenectv vytvoilo pdu pro vznik ekonomie Odpejoratizovv penze:Voltaire: Kdy jde o penze, kad je tho nboenstvJean Jack Rousseau:Penze, je drm, jsou prostedkem svobody. (Ale jako klasik bonmot dodv:) Penze, je shnme, jsou prostedkem zotroen. Proto jsem etrn a nemm poteb).Jonathan Swift: Nikdo nepijm rady, ale kad by pijal penze. Ztoho vyplv, e penze jsou lep ne rady1.10.2009*

Teprve osvcenectv vytvoilo pdu pro vznik ekonomie Deglorifikuje spoleensk zjmy:Francois Marie de Voltaire: Co je lska kvlasti? Sms sebelsky a pedsudk!Voltaire: Nikdo nen dobrm obanem, kdo nen dobrm synem, otcem, bratrem, ptelem a manelem (franc. stava z r. 1795)Kdo sleduje svj zjem, je jakousi neviditelnou rukou veden ktomu, e tm sleduje zjem spolenosti (Adam Smith 1776)1.10.2009*

OTZKY 1.10.2009*

Jak vid kol ekonomie ekonomov?kladivo na kapitalisty-Marx,Leninzen hospodstv : Kantorovi (lauret Nobelovy ceny!!): kolem ekonomie je systematick zen hospodstv, zaloen na spolench clech, detailn do t mry, aby obshlo specifick koly indiv. podnikvytvoen norem ekonomickho chovn: co je dobe, co je neetick, jak moc (relativn) oceovat hodnoty soubor ekonomickch poznatk jako nstroj na vyuit vhospodsk politice i vekonomick praxi (ale Keynes : Ekonomie nen souborem ekonomickch poznatk ihned vyuitelnch vhospodsk politice. Je to sp metoda ne doktrna).hodnotov neutrln deskripce (nap. Parkinson : nen kolem botanika trhat plevel. Dosti na tom, kdy ekne, jak rychle roste1.10.2009*

Nakolik je ekonomie exaktn vda ?ekonomick veliiny asto nejsou exaktn miteln (uitek, averze kriziku),chovn lovka (i ekonomick) je subjektivn a tud lovk od lovka jedinen determinovanlovk i vekonomick rovin obvykle zachovv njak tos, co je exaktn obtn uchopiteln veliina1.10.2009*

Jak to, e ekonomie jako vda je bl matematice ne umn?existuj empiricky i deduktivn prkazn zvry (o existenci rovnovhy, o ekonomickch kauzalitch),ale:jevy jsou vysvtliteln vce zpsoby, asto vzjemn nesluitelnmi vroky o blahodrnosti pro spolenost jsou asto sporn, protoe co je dobr pro jedny, nen dobr pro druh, nap.: je lep americk nebo evropsk sociln politika (men poet vce trpcch nebo vt poet mlo trpcch)?1.10.2009*

Co je nejvznamnjm vsledkem ekonomie ? Ekonomov !Dal vznamn vsledek ekonomie : vytvet jazyk. Nstrojem pro vytven jazyka je model (nejastji matematick).1.10.2009*

deskriptivn (pozitivn) a normativn ekonomieDeskriptivn ekonomieNormativn ekonomieanalyzuje (td, kvantifikuje) faktazkoum, jak a pro se subjekty chovaj tak jak se chovajzkoum, jak a pro se chov ekonomika jako celek predikuje (prognzuje ) skutenost vpodob podmnnch vroknetd jevy na dobr a patn, chovn subjekt na etick a neetick

usiluje odpovdt na otzku, jak by ekonomick svt ml bt (nap. ekonomie blahobytu)sna se zohlednit vy mravn principy (ale !! pokud je tos soust subjektivity, je mon pokldat nkter etick soudy za deskriptivn)

1.10.2009*

Paradigma ekonomie (homo oeconomicus):pedpokld se (v neoklasickm paradigmatu) obvykle ekonomick racionalita ve smyslu maximalizace hmotnho prospchu

Paradigma = souhrn zkladnch domnnek, pedpoklad, pedstav dan skupiny vdc. Ke kadmu paradigmatu pat i metodick pravidla een, intuitivn postoje a hodnocen problm.1.10.2009*

Odchylky od zkladnho paradigmatu (na okraji nebo mimo ekonomii):Simon princip satisfakce (jsem-li spokojen, pestvm hledat lep situaci)Becker hromadn nehmotnho osobnho a spoleenskho kapitlu, pozin statkyMauss pociovan poteba obdarovat altruismus (nap. Mauss pociovan poteba obdarovat poten zprospchu druhch, sounleitost (vztahy vrodin)zahrdkstv (prce je vnosem, nikoli nkladem innosti).Sv. Augustin: tastnej je ten kdo mn potebuje, ne ten kdo vce vlastn

1.10.2009*

Lky ekonomickho uvaovntrend zkonOmyl pot, tedy proto (A bylo ped B tedy A je pinou B)nedodren rovn abstrakceomyl plat pro st plat pro celekPedpojatost, subjektivita zmna piny a nsledkuMurphyho zkony (vdy, kdy se podv kva, dostv se letadlo do turbulenc podvn kvy vyvolv turbulence)

1.10.2009*

Vztah k jinm spoleenskm vdmEkonomick analza me odvozovat nkter modelov vstupy i premisy zjinch disciplin (sociologie, demografie, psychologie). Vznikaj (nikoli nutn) meziobory jako prnik obor, ale prnik zjmu (pedmtu) spoleenskovdnch obor.

1.10.2009*

Mikro a makroekonomieMikroekonomieMakroekonomiezabv se chovnm jednotlivch subjekt jako jsou trhy, firmy a domcnosticeny, zisk, efektivnost trhzakladatel: Smith (1776)zabv se chovnm cel ekonomikyhospodsk cykly, nezamstnanost, inflacezakladatel: Keynes (1936)1.10.2009*

Ekonomick kolobhFinann toky1.10.2009*FIRMYSTATKYVROBN FAKTORYDOMCTNOSTICo zde chyb? BANKY A STT hmotn toky

Vrobn faktoryprimrn pdaprcesekundrn kapitldoplkov (speciln formy kapitlu) technologiepodnikatelsk schopnosti

1.10.2009*

Pda1.10.2009*

je produktem a soust prody - nen volnm statkemje vzcn a nereprodukovateln, kvantitativn omezenprodn zdroje - nerosty, drah kovy atd. (omezen mnostv)pozemkov renta je dchod plynouc z pdy

Prcelidsk innost, kter pemuje prodn zdroje v uiten statky (trochu nepesn definice)jakkoliv lidsk innost, za kterou nkdo zaplatvsledkem pouit pracovnch sil je mzda 1.10.2009*

Kapitlkapitl je na rozdl od prce a pdy vsledkem pedchoz vrobyakumulovan spory (spory pemen v investice)me mt hmotn nebo nehmotn charakterjde o hodnoty, kter pinej hodnoty dal1.10.2009*

Kapitl - technologietechnologie je zvltn forma kapitlu, kter me vznamn znsobit prospch z vrobnch faktorJe zvltn forma kapitlu a nem podobu hmotnch statk (mylenka, originln een vrobnho postupu atd.)

1.10.2009*

Kapitl podnikatelsk schopnosti

Jsou zvltn formou kapitlu, rozhoduje odvaha a schopnost podstupovat riziko.1.10.2009*

Kapitl - dlen Vlastn: Jedn se o penn prostedky vloen do podnikn v penn nebo hmotn form.(budova, auto, stroje,)Ciz: Jedn se o majetek na kter jsme si museli pjit tzv. zvazky nap. vry u bank, zvazky vi dodavatelm, finannmu adu, zamstnancm a podobn.vsledkem pouit kapitlu je zisk nebo rok

1.10.2009*

TRH V EKONOMIITrh je v ekonomice prostor, kde dochz ke smn statk a penz. Pvodn byl trh vyhrazen msto, kde se v pravidelnch intervalech schzeli lid, aby navzjem smovali (trit). trh njak komodity i sluby (trh s obilm, trh s ropou, elektronikou apod.) a nen teba uvdt, za jak zbo jsou tyto komodity a sluby smovny, jde toti obvykle o smnu za penze.1.10.2009*

TRHY V EKONOMIITrh statk a sluebNa trhu statk a slueb tvo firmy nabdku a zkaznci poptvku. V podstat se jedn o bn kadodenn obchod.Trh vrobnch faktorNa trhu vrobnch faktor tvo poptvku firmy, shnjc pracovn slu a nabdku lid, tedy ta pracovn sla.

1.10.2009*

TRHY V EKONOMIIFinann trhpenn akapitlov finann trh.Penn trh: splatnost do jednoho roku (nstroji transakc jsou eky, smnky, depozitn certifikty, ale t i krtkodob vry a ostatn krtkodob cenn papry). Tento trh nem (na rozdl od druhho) uveden pesn msto, avak tvo jej s bankovnch stav, makl, kupc, prodejc i rznch dalch zprostedkovate-l. Nejvt vznam ze vech tchto hr na trhu maj ale banky, disponuj velkm mnostvm kapitlu. Celkov maj subjekty na pennm trhu nzk riziko, plynou z nich mal roky, avak jejich likvidita je relativn vysok. Penn trh m nezastupiteln msto protoe zde dochz k pelivu velkho mnostv krtkodobho kapitlu.1.10.2009*

TRHY V EKONOMIIFinann trhpenn akapitlov finann trh.Kapitlov trh: Na kapitlovm trhu je ivotnost instrument del. Jedn se napklad o akcie i obligace a obchoduje se s nimi vhradn na burze. Lze sem zaadit i hypotky (HZL/CDS). 1.10.2009*

Finann trh1.10.2009*

Pohledy na hospodaen vrznch politickch i nboenskch uskupench KESANSTV: M dv krvy. Jednu d sousedovi. ISLM: M dv krvy. Jednu si nech, druhou vymn za manelku. SOCIALISMUS: M dv krvy. Stt ti ob vezme a d ti trochu mlka.KOMUNISMUS: M dv krvy. Stt ti ob vezme a zave t.NACISMUS: M dv krvy. Stt ti vezme ob a zastel t. EVROPSK UNIE: M dv krvy. Stt ti vezme ob, jednu zastel, druhou podoj a mlko vylije do eky. 15.10.2009*

Pohledy na hospodaen vrznch politickch i nboenskch uskupenchTRADIN KAPITALISMUS: M dv krvy. Jednu prod a koup si bka. Stdo se zvtuje a hospodstv roste. Nakonec ve prod a jde do dchodu.ESK KAPITALISMUS: Na dv krvy si vezme pjku od banky ve vi 1,6 miliardy K a odsthuje se na Bahamy. Banka poslze zjist, e to nebyly krvy ze zlata, jak bylo soudnm znalcem doloeno, ale dv rachitick kozy. Rozdl zaplat daov poplatnci a soudn znalec bez jmy pokrauje ve sv ivnosti.AMERICK AKCIOVKA: M dv krvy. Prod jednu a nut druhou, aby dvala mlko za tyi. Pozdji najme konzultanta, aby zjistil pro to krva nevydrela a musela bt utracena. 15.10.2009*

Pohledy na hospodaen vrznch politickch i nboenskch uskupenchFRANCOUZSK AKCIOVKA: M dv krvy. Jde do stvky, protoe chce ti.JAPONSK AKCIOVKA: M dv krvy. Navrhne je tak, aby byly desetkrt men a dvaly dvacetkrt tolik mlka. Pak vytvo leporelo o chytr krv nazvan Kravakimono a bude je prodvat po celm svt.NSK AKCIOVKA: M dv krvy. K tomu 300 lid, kte je doj. Vykazuje plnou zamstnanost, vysokou produktivitu skotu a zatkne novine, kter tato sla zveejoval.BRITSK AKCIOVKA: M dv krvy. Ob jsou len.

15.10.2009*

Pohledy na hospodaen vrznch politickch i nboenskch uskupenchITALSK AKCIOVKA: M dv krvy. Nev ale, kde jsou, a tak jde na obd.RUSK AKCIOVKA: M dv krvy. Spot je jet jednou a zjist, e jich m pt. Spot je jet jednou a zjist, e jich m 42. Spot je jet jednou a zjist, e jsou jen dv. Pestane potat a oteve dal lhev vodky.

15.10.2009*

Postaven jednotlivce a skupiny ("spolenosti"): v demokracii jsou prva jednotlivce zkladem fungovn ekonomikyv totalitn spolenosti je zjem jednotlivce podzen zjmu celku (elity, vldnouc td) a) neefektivnost vrobcb) neefektivnost alokace, zpsobenb1) neexistenc trnch cenb2) chronickou nedostatkovost b21) korupnm prostedmb22) preferenc zkch profil

15.10.2009*

Souvislost s politikou: v demokratickm prosted se (samoinn) ustav efektivn trn uspodn

demokracie je nutnou a postaujc podmnkou pro ustaven se trnho principu.vnedemokratickm prosted se (samoinn) ustav neefektivn pseudotrn nebo direktivn plnovac uspodn 15.10.2009*

Prosperita nedemokratickch trnch ekonomik jin Asie a nydoasn: nedemokratick prosted vede k hrubmu selhn trhu,prosperita je spe dovezena z kapitlovch pebytk vzahranipote pijdou pi poklesu nebo u pi zpomalen rstu (korupce a protekce pi eliminaci firem neefektivnost)pokud se chtj nedemokratick zem otevt ekonomicky svtu, mus pijmout jeho normy (zkaz dtsk prce, prvo na odbory) a tm ztrat vhody

15.10.2009*

TRN PROSTED Trh nikdo nevyprojektoval, vznikl a vyvj se "darwinovsky" (v legislativn a kulturn determinovanm prosted). Z toho plyne ivotaschopnost trhu a jeho pekvapujc stabilita (uvdomme-li si sloitost ekonomiky). Ale: i legislativn prosted se vyvj podle poteb trhu (viz s.r.o. pi privatizaci osobn ruen majetkem).

15.10.2009*

Schma (ist) trn ekonomiky

15.10.2009*Prce = lidsk innost (lidsk as strven ve vrob)Pda = prodn zdroje (zemdlsk pda, nerostn bohatstv, stavebn pozemky)Kapitl = statky dlouhodob slouc kvrob jinch statk (vrobn zazen, budovy)

trh zbo

domcnosti

firmy

trh vrobnch faktor (prce, pda, kapitl)

tok penz :

tok zbo :

Schma (smen) trn ekonomiky

15.10.2009*

trh zbo

(privtnch statk)

domcnosti

firmy

trh vrobnch faktor (prce, pda, kapitl)

stt

dan

dan

veejn statky

transfery

veejn statky

tok penz :

tok zbo :

Dal rozen schmatu trn ekonomikyOteven ekonomiky: zahranin obchod, mezinrodn kapitlov trh, pohyb pracovnkDynamikaSilov psoben (nap. snaha o zskn monopolnho postaven).

15.10.2009*

Trh se vyvj podle poteb ekonomiky:non penzeprodej dosud neexistujcch komodit (budouc rody)obchodovn s rizikem (pojitn, dokumentrn akreditiv)dal zpsoby eliminace rizika:opn obchody (prodej prva koupit nebo prodat)odkup pohledvek bez postihu (forfaiting): [termn zfrancouztiny (aforfait = najednou, jednorzov)]: prodvajc postoup na jin subjekt pohledvku (z faktury, ale i teba ze smnky i zruky), ta mu ji ihned urad, piem prodvajc neru (nen postien) za dobytnost pohledvky. faktoring : spolenost penech sprvu a inkaso krtkodobch pohledvek na tzv. faktoringov spolenosti (= faktory) (asto dcein spolenost banky) pedmtem prodeje jsou informace

15.10.2009*

Efekt rozen "trnho hit" :zkvalitnn expektac subjektzven alokan efektivnostizven stabilita relativnch cen i cenov hladinyzvhodnn silnjch subjekt, zejmna se zamenm na finance15.10.2009*

Nezastupitelnost a vznam trhu objevil Adam Smith, zakladatel ekonomick vdy, ve svm "Bohatstv nrod" z roku 1776:"Kad jednotlivec se sna pout svj kapitl tak, aby jeho produkt ml co nejvt hodnotu. Sleduje jen svj vlastn prospch. Pitom je veden jakousi neviditelnou rukou k tomu, aby prosazoval cl, o kter mu vbec nelo. Sledovnm svho vlastnho zjmu prosazuje zjem spolenosti innji, ne kdyby ho opravdu zamlel prosadit." 15.10.2009*

Dal nzory A.Smithe (1723-1790)psal i vdeck prce na tma altruismusUplatovn pirozen svobody nkolika mlo jedinc, kter by mohlo ohrozit bezpenost cel spolenosti, je a mus bt omezovno zkonem vech vld. Teorie absolutn vhody: dlba prce (dlnk i mezi jednotlivmi stty). Stty by se mli zamit na vrobu toho, v em jsou lep ne ostatn. 15.10.2009*

Jak funguje voln trh? Dolarovm hlasovnmO vce ne 100 let pozdji Smithovu neviditelnou ruku pevedl do matematick ei a dokzal jej psoben Walras a pozdji Arrow a Debreu v rmci teorie veobecn rovnovhy. Matematicky dokzali, e za uritch podmnek je trn uspodn nejvkonnj mon. Proces smny statk (bez vroby) popsal pojmem zkouen (tatonnement), kdy po konenm potu krok pizpsobovac procesy vedou k ustanoven rovnovn ceny.15.10.2009*

Jak funguje voln trh? Dolarovm hlasovnmneexistuj sttn paternalismus i sttn regulace poptvka domcnost nabdka vrobcpevis poptvky nrst cen vstup do odvtvpevis nabdky pokles cen vstup zodvtv, pirozen znik tch, kte se nevejdou do cenyceny vrobnch zdroj jsou odvozeny od cen (oekvanch cen) produkt (Ricardo 1815: Cena obil nen vysok kvli vysok rent, ale renta je vysok, protoe roste cena obil) Pozn.: vsouasn dob sl hlasy, e se primrn stv vle vrobc (diktt reklamy).Trn smna nen mysliteln bez penz15.10.2009*

Ceny statkjsou vytveny interakcemi subjekt, nelze je spotat vnjakm modelu, protoe ve he jsou: implicitn informaceproklet dimenzehrozba zmrnho zkreslen informace jejm poskytovatelemtm sp nelze spotat ceny vrobnch faktor (kapitl, pda, prce), ty se odvozuj od cen statk15.10.2009*

loha sttu vtrn ekonomicea) zajitn klimatu :ochrana prv jedince (smlouvy mus bt dodrovny) vetn ochrany a nedotknutelnosti vlastnickch prvochrana penzochrana ped klamavou reklamou (nap. vkapitlovm trhu)ochrana ped nekalou konkurenc nap. dovozu zbo vyrbnho dtmiomezen bezpenostnch rizik (policie, armda, soudy)b) omezen neefektivnosti alokace (nprava selhn trhu):antimonopoln politikaregulace zpornch externalit (ekologie)politika zven zamstnanostipodpora vvozu15.10.2009*

loha sttu vtrn ekonomicezajitn sociln koheze (soudrnosti)perozdlen ve prospch sociln slabch (dchodci, nemocn, matky sdtmi )garance za zdravotnictv, kolstvomezen nestabilityprotiinflan opaten (restrikce penn nabdky, zven rokovch sazeb NB)prorstov opaten vrecesi (podpora zahraninch investic, daov przdniny)omezen sttnch vdaj vdob vysok inflaceposkytovn veejnch statk a sluebpozitivn externality (majk, vzdln, infrastruktura)podpora vdy a vzkumu (i zkladnho)15.10.2009*

Existuj rzn pohledy na mru sttnch zsah do ekonomiky, nap.:% privtnch kol% privtnch zdravotnch zazenpodpora zemdlc (uznn krajinotvorn pozitivn externality)Stt vce zasahuje na trhu vrobnch faktor (trh prce, trh penz, kapitlov trh)Sttn zsahy jsou nkladn, ale nejsou nedouc: jde o problm typu trade-off a vznik problm, jak rozhodovat. Hroztyranie majoritytyranie minorityzvle mocnchit na kor budoucnosti 15.10.2009*

*******************************************