ekonomie(vsfs.matros.cz-mgq9U)

SSSTTTTTTNNNIIICCCOOOVVV OOOTTTZZZKKKYYY EEEKKKOOONNNOOOMMMIIIEEE EEERRRVVV EEENNN 222000000999

EKONOMIE 1

1. CO JE PEDMTEM MIKROEKONOMIE JAKO VDY? JAK METODY VYUV? JAK JSOU JEJ ZKLADN POJMY, PRINCIPY A ZKONY? JAK JE ROZDL MEZI KLASICKOU A NEOKLASICKOU MIKROEKONOMI?

(STR. 3 9) 2. CO JE TRH A JAK FUNKCE PLN? JAK JSOU TYPY KONKURENNHO PROSTED A JEJICH ZKLADN CHARAKTERISTIKA?

JAK ZNTE HISTORICK SOUVISLOSTI VZNIKU TCHTO TEORI? (STR. 10 11) 3. CO JE POPTVKA A NABDKA (INDIVIDULN, TRN)? JAK LZE ODVODIT POPTVKOVOU A NABDKOVOU KIVKU? KTER

FAKTORY ZNAMENAJ POHYB PO KIVCE A KTER VEDOU K POSUNU KIVKY? JAK ZNTE HISTORICK SOUVISLOSTI VZNIKU TCHTO TEORI?

(STR. 12 14) 4. CO JE TRN ROVNOVHA A ROVNOVN CENA? PRO ME DOCHZET NA TRHU K NEROVNOVZE? CO JE PEBYTEK A

DEFICIT NA TRHU STATK? CO JE PEBYTEK SPOTEBITELE A CO PEBYTEK VROBCE? JAK ZNTE HISTORICK SOUVISLOSTI VZNIKU TCHTO TEORI?

(STR. 15 17) 5. JAK A PRO JE DEFINOVNA ELASTICITA POPTVKY A NABDKY. KTER FAKTORY OVLIVUJ ELASTICITU? JAK ODLIME

ELASTICKOU A NEELASTICKOU POPTVKU A KDE SE ELASTICITA POPTVKY PROJEVUJE? (STR. 18 20) 6. CO URUJE CHOVN SPOTEBITELE? CO JE INDIFERENN KIVKA, LINIE ROZPOTU A JAK PROSTEDNICTVM NICH

VYJDIT OPTIMUM SPOTEBITELE? JAK ZNTE HISTORICK SOUVISLOSTI VZNIKU TCHTO TEORI? (STR. 21 22) 7. JAK ZNTE VROBN FAKTORY? JAK JSOU SPECIFIKA VROBNCH FAKTOR? JAK DOCHZ K OCEOVN VROBNCH

FAKTOR (CLARKV GRAF)? (STR. 23 24) 8. JAK ROZLIUJEME NKLADY A PJMY FIRMY, KDY JE FIRMA V ROVNOVZE V PPAD DOKONALE KONKURENNHO

PROSTED? CO JE BOD ZVRATU A BOD UZAVEN FIRMY? KDY JE V URITM ODVTV ROVNOVHA? (STR. 25 28) 9. CO JE MONOPOL, OLIGOPOL, MONOPOLISTICK KONKURENCE? JAK LZE VYJDIT ROVNOVHU V PPAD NEDOKONAL

KONKURENCE? JAK JSOU PINY VZNIKU A EXISTENCE MONOPOL? (STR. 29 30) 10. CO JE TO ROK A CO URUJE VELIKOST ROKOV MRY? CO JE KAPITL A JAK JSOU HLAVN SPECIFIKA TRHU KAPITLU? (STR. 31 32) 11. CO JE VEOBECN EKONOMICK ROVNOVHA A EKONOMICK EFEKTIVNOST? JAK GRAFICK A MATEMATICK PROSTEDKY

POUVME K VYJDEN VEOBECN EKONOMICK ROVNOVHY? (STR. 33 34) 12. JAK VYJDME EFEKTIVNOST SMNY POMOC KRABICOVHO DIAGRAMU? CO JE SMLUVN KIVKA? CO JE PARETOVSK

EFEKTIVNOST A KTER BODY JSOU V KRABICOVM DIAGRAMU PARETOEFEKTIVN? (STR. 35 37) 13. CO JE MEZN MRA TRANSFORMACE PRODUKTU, MEZN MRA SUBSTITUCE A MEZN MRA TECHNICK SUBSTITUCE? JAK

VZCNOST A UITENOST SPOLUURUJE VELIKOST CENY? JAK BYL PNOS TEORIE UITKU, KDO A KDY SE ZASLOUIL O POKROK EKONOMIE V TTO OBLASTI?

(STR. 38 41) 14. CO JE TO MRTV ZTRTA (VE VZTAHU K PARETOVSKMU OPTIMU)? KDE VZNIK V DSLEDKU NEDOKONAL KONKURENCE A

JAK JI MEME GRAFICKY ZNZORNIT? KDE VZNIK PI VBRU DAN A JAK JI MEME GRAFICKY ZOBRAZIT? (STR. 42 44)

SSSTTTTTTNNNIIICCCOOOVVV OOOTTTZZZKKKYYY EEEKKKOOONNNOOOMMMIIIEEE EEERRRVVV EEENNN 222000000999

EKONOMIE 2

15. JAK JE LOHA STTU V TRN EKONOMICE? CO JSOU VEEJN STATKY A JAK JE ROZLIUJEME? CO JSOU TRN SELHAN? CO JE TO ALOKAN A REDISTRIBUN FUNKCE STTU? JAK JSOU VHODY A RIZIKA ZSAHU STTU? CO ZNAMEN POJEM VLDN SELHN?

(STR. 45 48) 16. CHARAKTERISTIKA HDP Z HLEDISKA JEHO TVORBY, ROZDLEN A UIT. EKONOMICK TABULKA F. QUESNAYE. (STR. 49 51) 17. FAKTORY OVLIVUJC JEDNOTLIV SOUSTI CELKOVCH VDAJ (C + I + G + NX). J. M. KEYNES A REGULACE VDAJ. (STR. 52 54) 18. PRINCIP MODELU ROVNOVNHO PRODUKTU S LINI 45 VE DVOUSEKTOROV EKONOMICE. HISTORICK SOUVISLOSTI

TOHOTO MODELU. (STR. 55 57) 19. AGREGTN POPTVKA, ODVOZEN KIVKY AD A POPTVKOV OKY. SAYV ZKON TRH. (STR. 58) 20. ALTERNATIVN POJET AGREGTN NABDKY, ODVOZEN KIVKY AS A NABDKOV OKY. EKONOMIE STRANY NABDKY. (STR. 59 60) 21. EKONOMICK RST, JEHO ZDROJE, ZKLADY RSTOVHO ETNICTV. CHARAKTERISTIKA HOSPODSKCH CYKL. TEORIE

CYKL J. A. SCHUMPETERA. (STR. 61 63) 22. TRH PENZ A ROKOV SAZBA. POPTVKA PO PENZCH PODLE J. M. KEYNESE A CAMBRIDGESK KOLY. (STR. 64 67) 23. TEORIE MEZINRODNHO OBCHODU PODLE ABSOLUTN A KOMPARATIVN VHODY. PNOS A. SMITHA A D. RICARDA. (STR. 68 69) 24. MEZINRODNHO POHYB KAPITLU. DETERMINACE MNOVHO KURZU NA MNOVM (DEVIZOVM) TRHU. PARITA KUPN

SLY (G. CASSEL). (STR. 70) 25. CHARAKTERISTIKA NEZAMSTNANOSTI A JEJHO SNIOVN. PIROZEN MRA NEZAMSTNANOSTI M. FRIEDMANA. (STR. 71 72) 26. CHARAKTERISTIKA INFLACE (VETN MEN) A JEJHO SNIOVN. PHILLIPSOVY KIVKY A JEJICH HISTORICK VVOJ. (STR. 73 75) 27. CHARAKTERISTIKA PLATEBN BILANCE A VNJ EKONOMICK NEROVNOVHY (NEVYROVNANHO BNHO TU PLATEBN

BILANCE). (STR. 76 78) 28. CHARAKTERISTIKA MNOV POLITIKY. POJET KEYNESINSK A MONETARISTICK. PM CLOVN INFLACE. (STR. 79 80) 29. CHARAKTERISTIKA FISKLN POLITIKY, ROZPOTOV DEFICITY A DLUHY. BARROVA RICARDOVA HYPOTZA. (STR. 81 82) 30. CHARAKTERISTIKA PROTEKCIONISMU V MEZINRODNM OBCHOD. REGULACE MNOVCH KURZ. PROTEKCIONISTICK

TEORIE MERKANTILIST. (STR. 83)

111... CCCOOO JJJEEE PPPEEEDDDMMMTTTEEEMMM MMMIIIKKKRRROOOEEEKKKOOONNNOOOMMMIIIEEE JJJAAAKKKOOO VVVDDDYYY??? JJJAAAKKK MMMEEETTTOOODDDYYY VVVYYYUUUVVV??? JJJAAAKKK JJJSSSOOOUUU JJJEEEJJJ ZZZKKKLLLAAADDDNNN PPPOOOJJJMMMYYY ,,, PPPRRRIIINNNCCCIIIPPPYYY AAA ZZZKKKOOONNNYYY??? JJJAAAKKK JJJEEE RRROOOZZZDDDLLL MMMEEEZZZIII KKKLLLAAASSSIIICCCKKKOOOUUU AAA NNNEEEOOOKKKLLLAAASSSIIICCCKKKOOOUUU MMMIIIKKKRRROOOEEEKKKOOONNNOOOMMMIII???

EKONOMIE 3

Ekonomick analza zabvajc se chovnm jednotlivch ekonomickch subjekt spotebitel, firem, sttu. Je vda, kter se zabv problematikou hledn a vbru optimlnch variant vroby a spoteby vzcnch a uitench statk. Ekonomie je vda, kter studuje, jak lid vyuvaj vzcn zdroje k uspokojovn svch neomezench poteb, piem tyto poteby uspokojuj pomoc produkce statk a jak jsou tyto statky rozdlovny mezi jednotliv leny spolenosti. ZKOUM

Chovn jednotlivc na dlch trzch. Jak lid uspokojuj neomezen poteby. Jak ze zdroj produkuj statky a jak vyprodukovan statky rozdl.

MIKROEKONOMIE je vda, kter se zabv problematikou hledn a vbru optimlnch variant vroby a spoteby vzcnch a uitench statk. Zkoum chovn dlch ekonomickch subjekt jednotlivc, domcnost, firem. Vda, kter nm umouje vybrat nejlep variantu na zklad pouit principu NKLAD OBTOVAN PLEITOSTI, tu variantu, kter za danch objektivnch podmnek urench vzcnost statk nejvce odpovd naim subjektivnm preferencm. Vda o tom, jak prostednictvm generovn a realizace inovac zvyovat efektivnost ekonomickch subjekt, pitom odpov na tuto otzku dv na zklad identifikovn a vyjden standardnch situac a pechod mezi tmito situacemi, na zklad toho pak provdme volbu alternativ s naimi clovmi kritrii. TI ZKLADN A VZJEMN SOUVISEJC PROBLMY EKONOMIE CO se bude produkovat => kter statky budou uspokojovat lidsk poteby?

To, po em je poptvka spotebitel. KDO a JAKm zpsobem bude tyto statky produkovat?

Ten, kdo m nejmen nklady obtovan pleitosti a zpsobem, kter je nejmn nkladn. KDO bude vyprodukovan statky spotebovvat?

Ti, kte si mohou dan statky koupit = vlastnci jednotlivch vrobnch faktor podle pjmu, kter jim plyne z uit tohoto faktoru.

POZNMKA Ve uveden obecn odpovdi pedpokldaj existenci trnho systmu, tedy systmu zaloenho na svobod volby, na konkurenci, ve kterm si lid mohou vybrat, kter statky hodlaj poptvat (tj. kter sv poteby a cle hodlaj uspokojovat), jakm zpsobem budou dan statky produkovny a kde nikdo neuruje, kdo bude/me dan statky spotebovvat. Trn systm je zaloen na rozhodnut mnoha (v zsad neomezenho potu lid), nerozhoduje v nm dn autorita. Vedle trnho systmu vak existuje i tzv. plnovan systm (v bvalm eskoslovensku tzv. socialistick systm v letech 1948 1989), kdy o tom, co se bude vyrbt, kdo a jakm zpsobem se bude vyrbt i kdo bude vyroben statky spotebovvat, rozhodovala njak autorita. Tyto problmy se tkaj omezenosti zdroj a volby mezi vstupy a vstupy ekonomiky. VSTUPY statky nebo sluby, kter pouvaj firmy pro vrobn procesy. Jsou spojovny za elem vroby

vstup. Nazvme je tak vrobnmi faktory, a dlme na prodn zdroje (pda a neenergetick zdroje), prci (lidsk as, strven ve vrob) jde o nejdleitj vstup, kapitl (dlouhodob pouiteln statky, kter ekonomika vyrobila proto, aby vyrbly jin dal statky) a suroviny. Akumulace kapitlovch statk je nezbytn pro ekonomick rozvoj.

VSTUPY sestvaj ze souboru rznorodch uitench statk nebo slueb, kter jsou bu spotebovny, nebo pouity pro dal vrobu. Vznikaj kombinac vstup ve vrob.

VROBN FAKTORY vroba je proces, pi kterm dochz k pemn prodnch statk, jak volnch, tak ekonomickch, na takov statky, kter jsou svmi vlastnostmi schopn uspokojovat lidsk poteby. Pi vrob ekonomickch statk lovk pouv vzcn vrobn faktory. Existuj ti zkladn vrobn faktory: Prce, pda a kapitl, k nim se pipojuj prodn zdroje a tak technologie.


EKONOMIE 4

JJJAAAKKK MMMEEETTTOOODDDYYY VVVYYYUUUVVV??? V mikroekonomii se nejastji pouvaj matematick metody a vztah mezi tmito metodami a relnmi ekonomickmi procesy. U pi vzniku mikroekonomie jako vdy se objevovaly prce spojen s matematickou analzou. K vyjden ekonomick reality pouv ekonomie pojmy a matematiku (resp. pojmov a matematick prostedky). Pi popisu ekonomickch situac hledme optimln variantu tj. optimum (v mikroekonomii se chpe jako PARETOVSK OPTIMUM). Ekonomick systm je ve stavu paretovskho optima tehdy a prv tehdy, pokud nelze zvit uitek kohokoli, ani by se snil uitek kohokoli jinho. Reln ekonomick situace nejsou zpravidla pareto-optimln, ekonomie z tohoto hlediska: hled piny toho, pro nejsou tyto situace pareto-optimln. hled monosti tzv. paretovskch zlepen, tj. takov zlepen, pi kterch se zvyuje uitek (alespo

nkterch) ekonomickch subjekt, ani by se snil uitek kterhokoli jinho subjektu.

K popisu ekonomickho systmu vyuv mikroekonomie mj. kvantifikovateln veliiny, zejmna nklady a vnosy (rozliuje pjmy a uitky) vstupy a vstupy

Pedpokldme, e tyto veliiny jsou spojit, nekonen dliteln a identifikovateln. To proto, abychom mohli vztahy mezi nimi vyjdit pomoc pomrn jednoduchch model (vtinou graf). Zjednoduen, kterch se tm dopoutme, nejsou ve vtin ppad vznamn, tam, kde vznamn jsou, lze pout pomrn jednoduchch korekc pvodnch model se spojitmi veliinami. Pod pjmem chpeme nco, co existuje v materiln podob, zatmco uitek existuje jen v subjektivn podob, v podob proitku i poitku v hlav njakho lovka. Nkter ekonomick koncepce kladou draz na to, e uitek nelze mit, jen porovnvat, zda nco pin uritmu jednotlivci vt i men uitek, rozliuje se: KARDINALISTICK VERZE (pedpokld mitelnost uitku) a ORDINALISTICK VERZE (pedpokld porovnn uitku). Ekonomie k popisu standardnch situac vyuv pojmov a matematick prostedky v ppad pouit pojmovch prostedk se jedn o pojmov uren, kdy prostednictvm pojm

ukazujeme, jak spolu jednotliv jevy souvisej, v ppad matematickch prostedk se jedn zejmna o grafy, kter se ukazuj zvl vhodn

k zachycen souvislost mezi jevy. To co vyjadujeme prostednictvm graf, lze vyjdit i pojmy, opan vztah neplat. ZZZKKKLLLAAADDDNNN PPPOOOJJJMMMYYY SSSTTTAAATTTEEEKKK Ve co uspokojuje lidsk poteby me to bt pedmt, sluba, lidsk schopnost, informace, vlastnost

prosted ve kterm ijeme, zvltnm statkem jsou napklad penze. Pojem statek zahrnuje jak zbo (hmotn pedmty), tak sluby (nehmotn vci). Ekonomie se zabv jen tmi statky, kter jsou souasn VZCN a UITEN. VZCN jejich mnostv je omezen a k jejich zskn je nutn vynaloit urit sil (charakterizuj objektivn podmnky). UITEN jejich pouit umouje pmo i nepmo uspokojit njakou nai potebu (charakterizuj nae subjektivn preference). VVVZZZCCCNNNOOOSSSTTT Vzcnost je zkladn charakteristika, se kterou ekonomie pracuje. Vyjaduje objektivn omezen, na kter narme pi obstarvn statku (jeho dostupnost, sil, kter musme vynaloit na jeho zskn, velikost jeho zsoby v prod, resp. Velikost zsob jednotlivch komponent, kter k jeho zskn potebujeme). Vzcn je as je limitovn dlkou naeho ivota, v kad asov okamik me lovk dlat nco jinho (nap.

meme bt jinde ne na pednce i cvien).


EKONOMIE 5

Pda mnostv pdy na Zemi je omezen. Prce mnostv osob, kte jsou schopni pracovat, je omezen. Kapitl (= statky/prostedky slouc k vrob dalch statk) plyne z vzcnosti pedchzejcch zdroj. VDY JE NUTNO ROZHODNOUT SE, KTEROU POTEBU BUDEME USPOKOJOVAT A JAKM ZPSOBEM. TJ. LID VDY VOL MEZI ALTERNATIVAMI. UUUIIITTTEEENNNOOOSSSTTT Vyjaduje subjektivn potebnost danho statku pro ns, uitek, kter z nj mme, proitek, kter spoteba i uvn statku vyvolv. NNNKKKLLLAAADDDYYY OOOBBBTTTOOOVVVAAANNN PPPLLLEEEIIITTTOOOSSSTTTIII (((OOOPPPOOORRRTTTUUUNNNIIITTTYYY CCCOOOSSSTTT))) Rozhodujeme se vdy mezi alternativami. Pokud se pro jednu z nich rozhodneme, ostatn alternativy

zpravidla nememe realizovat uitek/vnos/pjem, kter nm plynou z tchto alternativ, nezskme. Uitek/vnos/pjem, kter nm plyne z nejlep alternativy, kterou v dsledku naeho rozhodnut nememe realizovat, jsou nklady obtovan pleitosti.

lovk by se ml vnovat t innosti, ve kter jsou jeho nklady obtovan pleitosti nejmen. V tto innosti (aktivit) m lovk komparativn vhodu lovk by se ml vnovat innosti, ve kter m komparativn vhodu.

PKLAD: 1. Rozhodujeme-li se mezi nvtvou kina a divadla. Lstek do kina stoj 160 K, lstek do divadla 500 K. Rozhodneme-li se jt do divadla, je pro ns nkladem obtovan pleitosti 160 K za lstek do kina. Nklady obtovan pleitosti lid mus zahrnovat do svho rozhodovn. AAABBBSSSOOOLLLUUUTTTNNN VVVHHHOOODDDAAA Lid se srovnvaj mezi sebou (v rznch innostech). Absolutn vhodu m ten, kdo je v dan innosti produktivnj (vyprodukuje vce, vydl vce). KKKOOOMMMPPPAAARRRAAATTTIIIVVVNNN VVVHHHOOODDDAAA Lid porovnvaj sebe sama, v em jsou nejproduktivnj, ve kter innosti maj nejmen nklady obtovan pleitosti. PKLAD:

as na vytvoen 1 internetov strnky as na opravu jednoho kola

Pavla 20 minut 10 minut Blanka 30 minut 30 minut

Ze zadn plyne, e Pavla je v obou innostech produktivnj. Pokud se Pavla bude vnovat vytven jedn internetov strnky, tak jsou jej nklady obtovan pleitosti dv neopraven jzdn kola (= 20/10). Jinmi slovy neoprav dv jzdn kola. Pokud se Blanka bude vnovat vytven jedn internetov strnky, tak jsou jej nklady obtovan pleitosti jedno neopraven jzdn kolo (= 30/30). Jinmi slovy neoprav jedno jzdn kola. Pavla m pi vytven internetovch strnek vt nklady obtovan pleitosti (ne Blanka), proto by mla opravovat kola. Blanka m pi vytven internetovch strnek men nklady obtovan pleitosti (ne Pavla), proto by mla vytvet internetov strnky, ili mla by se vnovat innosti, v n m komparativn vhodu (= v n m ni nklady obtovan pleitosti). Ke stejnmu zvru dospjeme, i pokud zkoumme opan: Pokud Pavla bude opravovat kolo, tak jsou jej nklady obtovan pleitosti jedna polovina (= 10/20) nevytvoen internetov strnky. Pokud Blanka bude opravovat kolo, tak jsou jej nklady obtovan pleitosti jedna nevytvoen internetov strnka. UUUTTTOOOPPPEEENNN NNNKKKLLLAAADDDYYY (((SSSUUUNNNKKK CCCOOOSSSTTTSSS))) Utopen nklady jsou nklady vynaloen v minulosti nebo nklady, kter v ptomnosti i v budoucnosti muste vynaloit (nememe se jim vyhnout). Utopen nklady nesmme zahrnovat do svho rozhodovn. minul vdaje, kter nemohou bt zmnny souasnmi ani budoucmi rozhodnutmi


EKONOMIE 6

ne vechny nklady jsou smrodatn ty nklady, kter lovk nese, a se rozhodne pro jakoukoli variantu nebo monost ( neberu je v

vahu) nklady, kter vznikly a nelze je pokrt PKLAD: 1. Pokud bydlme ve vile, kterou jsme si postavili, a ped vilou postav dlnici, m pdem klesne trn hodnota vily, tak nklady na vstavbu vily jsou vam utopenm nkladem. 2. ivme se prodejem jahod. 1 kg jahod nakupujete za 30 K, prodvte za 40 K. Nkdy se nm ale nepoda prodat vechny jahody (kter se potom zkaz). V tom ppad stka, za kterou jsme jahody koupili, je nam utopenm nkladem (tj. vyplat se vm, kdy jahody radji prodte za 20 K). 3. Urit musme jet do Brna autem. Nklady na benzn jsou v tom ppad utopenmi nklady. Jinmi slovy je jedno, zda-li kamard, kter s nmi pojede, nm na benzn pispje i ne (do Brna bychom jeli stejn). HHHRRRAAANNNIIICCCEEE PPPRRROOODDDUUUKKKNNNCCCHHH MMMOOONNNOOOSSSTTT Vyjaduje maximln mon kombinace vech statk, kter v dan ekonomice meme se vemi zdroji, je mme aktuln k dispozici, vyprodukovat. Pokud se nachzme na tto hranici, tak k tomu, abychom zvili produkci jednoho statku o jednotku, musme snit produkci jinho statku o njak poet jednotek.

PPPAAARRREEETTTOOOVVVOOO OOOPPPTTTIIIMMMUUUMMM Je optimum nezvisl na rozdlen uitk mezi jednotliv ekonomick subjekty. Podle nj je ekonomick systm ve stavu (tohoto) optima tehdy a prv tehdy, kdy nelze zvit uitek kterhokoli subjektu, ani by se snil uitek kterhokoli jinho subjektu. ZZZKKKOOONNN KKKLLLEEESSSAAAJJJCCCHHH VVVNNNOOOSSS AAA KKKLLLEEESSSAAAJJJCCCHHHOOO UUUIIITTTKKKUUU Zvyujeme-li jeden ze vstup, dve nebo pozdji se prstek na jednotku dalho vstupu zane sniovat. Tuto veobecnou vlastnost objektivnch podmnek nazvme ZKON KLESAJCH VNOS. Zvyujeme-li mnostv uritho statku, kter spotebovvme i uvme, dve nebo pozdji se prstek uitku ze spotebovvanho statku zane sniovat. Tuto veobecnou vlastnost na psychiky nazvme ZKON KLESAJHO UITKU.


EKONOMIE 7

OBA ZKONY

VYJADOVN EKONOMICKCH VZTAH V MEZNCH VELIINCH Pozor oba zkony se tkaj prstk (v jednom ppad vnos, ve druhm ppad uitku), nikoli celkovch veliin. SVT MIMO NS (OBJEKTIVN PODMNKY)

SVT V NS (NAE PSYCHIKA)


EKONOMIE 8

V MEZNCH VELIINCH MEME KAD ZE ZKON ZFORMULOVAT POMRN JEDNODUE Zvyujeme-li jeden ze vstup do vroby a ostatn zstvaj nezmnny, pak mezn vstup kles. Zvyujeme-li spotebu libovolnho statku, pak mezn uitek z tohoto statku kles. RRROOOZZZDDDLLL MMMEEEZZZIII KKKLLLAAASSSIIICCCKKKOOOUUU AAA NNNEEEOOOKKKLLLAAASSSIIICCCKKKOOOUUU EEEKKKOOONNNOOOMMMIII KKKLLLAAASSSIIICCCKKK EEEKKKOOONNNOOOMMMIIIEEE Tvrd poznatek, e trn mechanismus pedstavuje pirozen samoregulujc d, a e cenov systm organizuje chovn lid a in tak automaticky bez centrlnho zen. ekonomick mylen od pol. 18. stol. do pol. 19. stol., hlavnm pedstavitelem byl Adam Smith, David

Ricardo, John Start Mill, klasick ekonomick teorie se bytostn tkala otzek rstu a rozvoje. Jej hlavn zjem se upel na

povahu a piny bohatstv nrod, na rozdlovn nrodnho produktu mezi vrobn faktory na pozad rostouc populace, omezench zdroj a voln konkurence v soukromovlastnick ekonomice. Draz byl poloen na akumulaci kapitlu a roziovn trh a dlby prce,

v mikroekonomick oblasti se vnovala teorii hodnoty, v pracovn teorii hodnoty vychzela z nklad vroby.

ADAM SMITH vil v pirozen d, v dle Bohatstv nrod, se zabval problematikou vroby a rozdlovn, soustedil se na otzku ekonomickho rstu, zklad spatoval v dlb prce. V souvislosti s nm vznikl pojem neviditeln ruka trhu Obdob klasickho mylen mlo dva mylenkov vstupy pro novodob ekonomick mylen OPTIMISTICK s uenm o neviditeln ruce trhu Adama Smithe, pi priorit psoben pirozenho du

cenovho systmu na trhu a kritice vldnch zsah do ekonomiky. PESIMISTICK Ricardo s pedpokladem klesajcch vnos a boj o rozdlen omezenho dchodu

mezi dlnky, vlastnky pdy a kapitalisty usilujcmi o zisk. NNNEEEOOOKKKLLLAAASSSIIICCCKKK EEEKKKOOONNNOOOMMMIIIEEE Klasici zdrazovali nklady a pehleli vliv poptvkovch faktor, klovm prvkem neoklasik bylo pochopen, jak preference spotebitel (nazvan uitkem), vstupuj do poptvky po komoditch. Neoklasit ekonomov ukzali, e poptvka zvis na meznm uitku, a tm poskytli chybjc lnek pro plnou teorii trnho mechanismu.

Neoklasicismus pedstavoval zcela nov ekonomick systm, kter se znan od klasick ekonomie odlioval, pedmtem zkoumn neoklasick ekonomie byla pedevm analza alokace omezench zdroj (mikroekonomie), zatmco v centru pozornosti klasik byl ekonomick rst, neoklasit ekonomov se zamili na problematiku utven ekonomick rovnovhy (statick pojet), aby mohli analyzovat rovnovhu trh a posoudit ji z pohledu spoleenskho optima, povaovali velikost vrobnch zdroj za danou a pedpokldali i jejich dan rozloen mezi lidi. V tomto statickm rmci se pak zabvali otzkami, zda trhy provdj optimln alokaci zdroj a optimln distribuci statk mezi astnky smny. Neoklasick ekonomie rovn rehabilitovala vznam poptvky spotebitele. Neoklasikov povaovali rozhodnut (preference) kadho spotebitele za klov a tvrdili, e vrobci reaguj prv na spotebitelova pn.

Nejvtm vynlezem neoklasik vak byla marginln (mezn) metoda reprezentovan teori mezn uitenosti, kter se stala vchoz koncepc novho ekonomickho systmu. Typickm znakem neoklasick ekonomie byl i draz na intenzivn vyuit matematickch metod.

Neoklasick ekonomie pedstavuje pomrn rznorod konglomert nzor, kter je obtn systematizovat souasn z vcnho, asovho i prostorovho hlediska bez uritch zjednoduen.

Neoklasick ekonomie se zamila na chovn mikroekonomickch subjekt domcnost, firem,

jednotlivc. Jejm jdrem je teorie chovn spotebitele, teorie ekonomick rovnovhy a teorie blahobytu spojen

s aplikac tzv. marginln analzy. Pipout vak i zsahy sttu v mimodnch ppadech tzv. selhn trhu (existence pirozench

monopol, veejnch statk, externalit).


EKONOMIE 9

Neoklasickou ekonomi byla nahrazena nkladov teorie hodnoty teori mezn (marginln) uitenosti, piem rozdlovn je determinovno mezn produktivitou.

Neoklasick ekonomie vznikala na konci 19. stol. okolo r. 1870, vznikly nezvisle na sob ti shodn orientovan koly, kter si kladly za cl pedevm vysvtlit, jak preference spotebitel (nazvan uitek), ovlivuj poptvku po zbo. Pro vechny ti je charakteristick, e odvozuj hodnotu zbo z jeho uitenosti (tzv. marginalismus), aplikuj matematiku a zajmaj se o trn rovnovhu. Neoklasit ekonomov aplikuj marginln analzu (pojmy meznho uitku a mezn produktivity) na dokonale konkurennch trzch. Neoklasick ekonomie vznikla jako reakce na nov jev pesycenost trhu uritm zbom. Poznnm, e poptvka zvis na meznm uitku, dodala neoklasick ekonomie chybjc lnek pro

plnou teorii trnho mechanismu Nejvt pnos je Walrasv objev, jak analyzovat ekonomiku jako stav veobecn rovnovhy na vech

trzch prce, pdy a zbo Rakousk kola (K. Menger) Americk kola (A. Marshall) Lausannsk kola (L. Walras, V. Pareto)

222... CCCOOO JJJEEE TTTRRRHHH AAA JJJAAAKKK FFFUUUNNNKKKCCCEEE PPPLLLNNN??? JJJAAAKKK JJJSSSOOOUUU TTTYYYPPPYYY KKKOOONNNKKKUUURRREEENNNNNNHHHOOO PPPRRROOOSSSTTTEEEDDD AAA JJJEEEJJJIIICCCHHH ZZZKKKLLLAAADDDNNN CCCHHHAAARRRAAAKKKTTTEEERRRIIISSSTTTIIIKKKAAA??? JJJAAAKKK ZZZNNNTTTEEE HHHIIISSSTTTOOORRRIIICCCKKK SSSOOOUUUVVVIIISSSLLLOOOSSSTTTIII VVVZZZNNNIIIKKKUUU TTTCCCHHHTTTOOO TTTEEEOOORRRIII???

EKONOMIE 10

TTTRRRHHH je svobodn (tedy nim jinm krom svobodn volby smujcch subjekt) neomezovan smna statk. je zaloen na svobodn smn statk, ktermi disponuj jednotliv ekonomick subjekty, stetv se zde nabdka s poptvkou. V kadm ekonomickm systmu musej bt eeny ti nsledujc lohy

CO, JAK, PRO KOHO vyrbt.

Trh tyto 3 koly e tmto zpsobem O TOM, CO VYRBT DV VROBCM INFORMACI POPTVKA produkovat se budou ty statky, po kterch je

nejvt poptvka O TOM, JAK VYRBT, ROZHODUJE KONKURENCE dan statky budou vyrbt osoby, kter maj pi jejich

produkci nejmen nklady obtovan pleitosti, a zpsobem, kter je nejmn nkladn O TOM PRO KOHO VYRBT, ROZHODUJE TRH TM, E KADMU PROSTEDNICTVM SVHO PSOBEN PIDLUJE

PROSTEDKY, ZA KTER ME SMNIT JIN STATKY vyrbt se bude po vlastnky vrobnch faktor a e jednotliv statky budou spotebovvat vlastnci jednotlivch vrobnch faktor podle pjmu, kter jim plyne z uit tohoto faktoru.

Podle toho zda prodvajc (firma, producent, vrobce, prodejce) je schopen ovlivnit cenu, za kterou prodv (nabz) statky, kter vyprodukoval, meme trn prosted rozdlit na DOKONALE KONKURENN a NEDOKONALE KONKURENN TRN PROSTED. DDDOOOKKKOOONNNAAALLLEEE KKKOOONNNKKKUUURRREEENNNNNN PPPRRROOOSSSTTTEEEDDD prosted, ve kterm producent nen schopen ovlivnit cenu, za kterou prodv sv statky, poptvka p produkci dan firmy je absolutn prun/elastick, tj. nemn se s rozsahem produkce dan

firmy, respektive cena nezvis na rozsahu produkce jedn firmy, setkvme se jen zdka podmnky pro dokonal konkurence

velk mnostv prodvajcch a kupujcch, voln vstup vrobc do odvtv a voln vstup z odvtv bez administrativnch a jinch barir, homogenn produkt statky firem se neli svou kvalitou ani dalmi vlastnostmi, dokonal informovanost kupujcch kad si me vybrat toho nejlepho dodavatele, nulov nklady na zmnu dodavatele statky vech producent jsou k dispozici vude pro kadho

spotebitele, je oznaovno za paretooptimln nelze zvit uitek njak osoby, ani by se snil uitek jin osoby. NNNEEEDDDOOOKKKOOONNNAAALLLEEE KKKOOONNNKKKUUURRREEENNNNNN PPPRRROOOSSSTTTEEEDDD firma me ovlivnit mnostv statk, kter bude produkovat a prodvat zmnou ceny. Chce-li firma

prodat vce statk, mus snit cenu, astj existence

existuje vce produkt nejsou homogenn (rzn druhy zubnch past), aby spotebitel mohl zmnit dodavatele, mus ho vyhledat, stoj to as, neexistuje dokonal informovanost kupujcch, v odvtv je relativn mal poet producent nklady na vstup vysok,

neumouje doshnout paretooptimln situaci. Zkladn typy MONOPOLISTICK KONKURENCE Nklady na vstup do odvtv jsou relativn nzk, psob zde mnoho firem, kter vak nabzej ponkud

rzn produkt, v krtkm obdob mohou dosahovat ekonomickho zisku.

222... CCCOOO JJJEEE TTTRRRHHH AAA JJJAAAKKK FFFUUUNNNKKKCCCEEE PPPLLLNNN??? JJJAAAKKK JJJSSSOOOUUU TTTYYYPPPYYY KKKOOONNNKKKUUURRREEENNNNNNHHHOOO PPPRRROOOSSSTTTEEEDDD AAA JJJEEEJJJIIICCCHHH ZZZKKKLLLAAADDDNNN CCCHHHAAARRRAAAKKKTTTEEERRRIIISSSTTTIIIKKKAAA??? JJJAAAKKK ZZZNNNTTTEEE HHHIIISSSTTTOOORRRIIICCCKKK SSSOOOUUUVVVIIISSSLLLOOOSSSTTTIII VVVZZZNNNIIIKKKUUU TTTCCCHHHTTTOOO TTTEEEOOORRRIII???

EKONOMIE 11

OLIGOPOL Trn odvtv, ve kterm psob mlo firem z dvodu vysokch vstupnch nklad na tento trh

(automobilov prmysl, hutnictv). MONOPOL Situace, kdy na uritm trhu psob jedin firma, vznik z tchto dvod

MONOPOL V DSLEDKU VLASTNICTV JEDINENHO VROBNHO FAKTORU pokud produkovan zbo vlastnkem danho vrobnho faktoru nem njak blzk substitut a pokud vstup do odvtv nen voln

MONOPOL NA ZKLAD STTN REGULACE na danm zem neme statek ani jeho blzk substituty produkovat i dovet jin osoba

MONOPOL V DSLEDKU EKONOMICK VHODNOSTI PIROZEN MONOPOL jde o situaci, kdy prmrn nklady na produkci dal jednotky statku s roziovnm produkce neustle klesaj. Nap. sov odvtv (elektina, plyn, teplo, voda). Rozumn je stavt nov st a v okamiku, kdy kapacita t dosavadn st nesta.

DOASN MONOPOL V DSLEDKU INOVACE vznik tehdy, pokud urit producent zane produkovat njak statek, kter nikdo jin neprodukuje, pokud objev technologii s nimi nklady

HHHIIISSSTTTOOORRRIIICCCKKK SSSOOOUUUVVVIIISSSLLLOOOSSSTTTIII VVVZZZNNNIIIKKKUUU TTTCCCHHHTTTOOO TTTEEEOOORRRIII Teorii nedokonalch trh rozpracovali ROBINSONOV Vymezila podmnky dokonal konkurence, poukzala, e skuten trhy jsou nedokonale konkurenn, zkoumala firmu nezvisle na ostatnch firmch v odvtv. CHAMBERLIN Zkoumal chovn skupiny firem, vychzel, e rovnovha firmy, ale i jej rozhodovn zvis na ostatnch firmch, za hlavn pinu nedokonal konkurence povaoval diferenciaci produkt.

333... CCCOOO JJJEEE PPPOOOPPPTTTVVVKKKAAA AAA NNNAAABBBDDDKKKAAA (((IIINNNDDDIIIVVVIIIDDDUUULLLNNN,,, TTTRRRNNN)))??? JJJAAAKKK LLLZZZEEE OOODDDVVVOOODDDIIITTT PPPOOOPPPTTTVVVKKKOOOVVVOOOUUU AAA NNNAAABBBDDDKKKOOOVVVOOOUUU KKKIIIVVVKKKUUU??? KKKTTTEEERRR FFFAAAKKKTTTOOORRRYYY ZZZNNNAAAMMMEEENNNAAAJJJ PPPOOOHHHYYYBBB PPPOOO KKKIIIVVVCCCEEE AAA KKKTTTEEERRR VVVEEEDDDOOOUUU KKK PPPOOOSSSUUUNNNUUU KKKIIIVVVKKKYYY??? JJJAAAKKK ZZZNNNTTTEEE HHHIIISSSTTTOOORRRIIICCCKKK SSSOOOUUUVVVIIISSSLLLOOOSSSTTTIII VVVZZZNNNIIIKKKUUU TTTCCCHHHTTTOOO TTTEEEOOORRRIII???

EKONOMIE 12

Hovome-li o poptvce i nabdce, mme na mysli vdy celou kivku, tj. funkn zvislost mezi cenou a mnostvm poptvanho/nabzenho statku. PPPOOOPPPTTTVVVKKKOOOVVV KKKIIIVVVKKKYYY POPTVKA PO PRODUKCI JEDN FIRMY je tvoena vemi spotebiteli, kdy poptvn je jeden druh statku,

kter produkuje jedna firma; INDIVIDULN POPTVKA je tvoena jednm spotebitelem, kdy tento spotebitel poptv jeden druh

statku; TRN POPTVKA je tvoena vemi spotebiteli, kdy vichni spotebitel poptvaj jeden druh statku; AGREGTN POPTVKA je tvoena vemi spotebiteli po vech druzch statk. INDIVIDULN POPTVKOV KIVKA vyjaduje zvislost mnostv, kter si jeden spotebitel kupuje, na jeho cen, ili zvislost mezi cenou a

poptvanm mnostvm pi tto cen. S rstem ceny kles poptvan mnostv, lze ji odvodit dvma rznmi zpsoby bu u linie rozpotu a indiferennch kivek nebo z meznho

uitku. Odvozen z linie rozpotu a indiferennch kivek m je cena uritho statku vy, tm spotebitel poptv mn tohoto statku.

P = cenaQ = vstup (mnostv)D = poptvkov kivka

Q

P1

P2

Q1 Q2

(je specifick pro urit trh v uritm ase)

P

D

DDDCCCHHHOOODDDOOOVVV AAA SSSUUUBBBSSSTTTIIITTTUUUNNN EEEFFFEEEKKKTTT Efekty vysvtlujc, pro je kivka poptvky klesajc. DCHODOV EFEKT Pokud kles cena njakho statku, roste spotebitelv reln dchod/pjem. Spotebitel si tak me koupit vce jednotek danho statku. Dchodov efekt se netk tzv. podadnch statk PKLAD: Mj msn dchod/pjem je 1000 K, utrcm jej pouze za chleba. Pokud cena jednoho chleba klesne z 10 K na 5 K, mohu si koupit dvojnsobn mnostv chleba, mj reln dchod se tedy, a se nominln nezmn, zdvojnsob. SUBSTITUN EFEKT Pokud kles cena njakho statku, bude spotebitel preferovat tento statek a nikoliv jeho dra substituty. Poroste tedy poptvan mnostv statku, jeho cena kles, poptvan mnostv substitut danho statku bude klesat. PKLAD: Pokud se sn cena jablek, klesne poptvan mnostv bann apod. ODVOZEN Z MEZNHO UITKU Zkoumme, jak mezn uitek nm pin dal jednotka uritho statku, a zda-li je tento uitek klesajc. Spotebitel bude spotebovvat poptvat tolik jednotek danho statku, kde u posledn jednotky plat, e jej mezn uitek je vy nebo alespo roven cen statku. Individuln poptvkov kivka je toton s kivkou meznho uitku danho spotebitele.


EKONOMIE 13

POHYB PO POPTVKOV KIVCE pokud se zmn cena a vechny ostatn determinanty poptvky jsou konstantn, mn se poptvan mnostv. POSUNY POPTVKOV KIVKY pokud se zmn ostatn faktory ne cena, tj. pjem, preference, oekvn spotebitel, ceny substitut a komplement. Ke zmnm poptvanho mnostv dochz pro jakoukoliv rove ceny. Smr jihozpadn, severovchodn (Substitut statek, kter uspokojuje podobnou i stejnou potebu komplement-statek, jeho spoteba ovlivuje poptvku po jinm statku auto + benzn.)

TRN POPTVKOVOU KIVKU dostaneme tak, e seteme jednotliv individuln mnostv, kter pi dan cen poptvaj firmy nebo nabzej spotebitel. Seteme tedy vechny individuln poptvkov kivky. NNNAAABBBDDDKKKOOOVVV KKKIIIVVVKKKYYY INDIVIDULN NABDKA tvoena jednou firmou, kdy tato firma nabz jeden druh statku, TRN NABDKA tvoena vemi firmami, kdy vechny firmy nabzej jeden druh statku, AGREGTN NABDKA tvoena vemi firmami, kdy nabzeny jsou vechny druhy statk. INDIVIDULN NABDKOV KIVKA Vyjaduje, jak mnostv bude firma produkovat/nabzet pi rznch cench. ODVOZEN KIVKY NABDKY Individuln kivka nabdky (kivka nabdky kadho producenta) je jeho kivka meznch nklad v krtkm obdob od bodu, kdy kivka meznch nklad protn jeho kivku prmrnch variabilnch nklad, v dlouhm obdob od bodu, kdy kivka meznch nklad protn jeho kivku prmrnch nklad. KIVKA TRN NABDKY Kivka trn nabdky vznik soutem individulnch nabdkovch kivek (tj. individulnch nabdkovch kivek jednotlivch producent|/vrobc/prodejc). St se mnostv pi dan cen. Pklad:

P S1 S2 Sm 10 5 15 20 12 7 20 27 16 9 23 32

NABDKA (kivka nabdky) se zna psmenem S (z anglickho supply)


EKONOMIE 14

POSUN KIVKY NABDKY

HHHIIISSSTTTOOORRRIIICCCKKK SSSOOOUUUVVVIIISSSLLLOOOSSSTTTIII TTTCCCHHHTTTOOO TTTEEEOOORRRIII Klasikov se soustedili na nabdkovou stranu trhu, ale v teorii hodnoty podcenili vznam poptvky. Edgeworth historicky poprv vyuil indiferenn kivky. Marginalist zamili pozornost na poptvkovou stranu trhu. Cournot (franc.) jako prvn nakreslil funkci poptvky Walras odvodil z teorie mezn uitenosti podmnky rovnovhy spotebitele Klasit autoi zdrazovali nklady a pehleli poptvkov faktory. Kolem r. 1870 nezvisle v Anglii W. Stanley Jevons, Rakousku Carl Meger a ve vcarsku Lon Warlas poloili zklady pro modern ekonomiku tm, e systematizovali nkladov a poptvkov prvky. Neoklasit ekonomov ukzali, e poptvka zvis na meznm uitku a doplnili chybjc lnek pro plnou teorii trnho mechanismu.(Walras objevil jak analyzovat ekonomiku jako celek.)

444... CCCOOO JJJEEE TTTRRRNNN RRROOOVVVNNNOOOVVVHHHAAA AAA RRROOOVVVNNNOOOVVVNNN CCCEEENNNAAA??? PPPRRROOO MMMEEE DDDOOOCCCHHHZZZEEETTT NNNAAA TTTRRRHHHUUU KKK NNNEEERRROOOVVVNNNOOOVVVZZZEEE??? CCCOOO JJJEEE PPPEEEBBBYYYTTTEEEKKK AAA DDDEEEFFFIIICCCIIITTT NNNAAA TTTRRRHHHUUU SSSTTTAAATTTKKK??? CCCOOO JJJEEE PPPEEEBBBYYYTTTEEEKKK SSSPPPOOOTTTEEEBBBIIITTTEEELLLEEE AAA CCCOOO PPPEEEBBBYYYTTTEEEKKK VVVRRROOOBBBCCCEEE??? JJJAAAKKK ZZZNNNTTTEEE HHHIIISSSTTTOOORRRIIICCCKKK SSSOOOUUUVVVIIISSSLLLOOOSSSTTTIII VVVZZZNNNIIIKKKUUU TTTCCCHHHTTTOOO TTTEEEOOORRRIII???

EKONOMIE 15

TRN ROVNOVHA Znamen, e jsou pi dan cen spokojeni, jak vichni vrobci/producenti, tak vichni spotebitel. Nen vyprodukovno dn mnostv statku navc a jsou uspokojeny prv vechny poteby vech spotebitel. Trn rovnovha je tam, kde se poptvkov kivka protn s nabdkovou. V bod trn rovnovhy se statky smuj nakupuj a prodvaj (poptvaj a nabzej) za rovnovnou cenu. Pro ROVNOVNOU CENU tedy plat, e pi tto cen je mnostv statk, kter poptvaj spotebitel, rovno mnostv statk, kter nabzej firmy. Pi rovnovn cen je nabzeno a poptvno rovnovn mnostv.

D = trn poptvkov kivka, S = trn nabdkov kivka, P = cena, Q = poptvan i nabzen mnostv, P0 = rovnovn cena, Q0 = rovnovn mnostv, E = bod rovnovhy Krtkodob (ne se vytvo trn rovnovha), pop. je-li njakm zpsobem (nap. sttn regulac cen) omezeno psoben trhu, me na trhu uritho statku vzniknout: PEBYTEK

cena je vy ne rovnovn a je nabzeno vce statk ne je poptvno, dochz k nadprodukci, spotebitel poptvaj mn statku, ne vrobci nabzej.

Trn cena je vy ne rovnovn cena:


EKONOMIE 16

Je-li cena vy ne rovnovn, potom spotebitel poptvaj Q1D statk, ale vrobci nabzej Q1S statk, piem Q1S >>>> Q1D. Dochz k nadprodukci, tuto nadprodukci stt asto vykupuje, tedy vynakld na ni penze z veejnch rozpot tedy daovch poplatnk, ili ns vech.

NEDOSTATEK

cena je ni ne rovnovn, poptvno je vce statk ne je nabzeno, dochz k nedostatku, spotebitel poptvaj vce statk ne vrobci nabzej, jsou ochotni zaplatit i

vy cenu.

Trn cena je ni ne rovnovn. V takovm ppad spotebitel poptvaj Q1D statk, ale vrobci nabzej Q1S statk, piem Q1S


EKONOMIE 17

nkter bod na sece PSE, by byl schopen a ochoten tak aby si pokryl vechny nklady vetn nklad pleitosti prodat tento vrobek za ni cenu. Trojhelnk P1EPD vyjaduje pebytek spotebitel. Kad spotebitel, kter poptv na trhu urit vrobek, jemu odpovd nkter bod na sece PDE, by byl schopen a ochoten koupit tento vrobek za vy cenu. HHHIIISSSTTTOOORRRIIIEEE Neviditeln ruka trhu, trn rovnovha na trhu A. Smith Teorie rovnovhy a i pebytku spotebitele dle podrobnji rozpracoval John Richard Hick.

555... JJJAAAKKK AAA PPPRRROOO JJJEEE DDDEEEFFFIIINNNOOOVVVNNNAAA EEELLLAAASSSTTTIIICCCIIITTTAAA PPPOOOPPPTTTVVVKKKYYY AAA NNNAAABBBDDDKKKYYY ... KKKTTTEEERRR FFFAAAKKKTTTOOORRRYYY OOOVVVLLLIIIVVVUUUJJJ EEELLLAAASSSTTTIIICCCIIITTTUUU??? JJJAAAKKK OOODDDLLLIIIMMMEEE EEELLLAAASSSTTTIIICCCKKKOOOUUU AAA NNNEEEEEELLLAAASSSTTTIIICCCKKKOOOUUU PPPOOOPPPTTTVVVKKKUUU AAA KKKDDDEEE SSSEEE EEELLLAAASSSTTTIIICCCIIITTTAAA PPPOOOPPPTTTVVVKKKYYY PPPRRROOOJJJEEEVVVUUUJJJEEE???

EKONOMIE 18

CENOV ELASTICITA (PRUNOST) Je procentuln zmna poptvanho i nabzenho mnostv statku k procentuln zmn ceny. Jinmi slovy nm cenov elasticita k, o kolik procent se zmn poptvan nebo nabzen mnostv statku, pokud se cena zmn o urit procento.

Podle hodnoty elasticity meme rozliit nabdkov i poptvkov kivky ABSOLUTN ELASTICK KIVKA

e = zmna ceny vede k nekonen velk zmn poptvanho i nabzenho mnostv

ELASTICK KIVKA

e > 1 procentn zmna ceny vede k vy ne procentn zmn poptvanho i nabzenho mnostv

KIVKA S JEDNOTKOVOU ELASTICITOU

e = 1 procentn zmna ceny vede k men ne procentn zmn poptvanho i nabzenho mnostv

NEELASTICK KIVKA

e < 1 procentn zmna ceny vede k men ne procentn zmn poptvanho i nabzenho mnostv

ABSOLUTN NEELASTICK KIVKA

e = 0 procentn zmna ceny nevede k dn zmnn mnostv


EKONOMIE 19

CCCEEENNNOOOVVV EEELLLAAASSSTTTIIICCCIIITTTAAA PPPOOOPPPTTTVVVKKKYYY k, o kolik vzroste poptvan mnostv, pokud cena klesne o jedno procento, respektive o kolik klesne poptvan mnostv, pokud cena vzroste o jedno procento. ELASTICK POPTVKOV KIVKA E > 1

Rst ceny o 1 % vyvol pokles poptvanho mnostv o vce ne 1 %, firmm se sn celkov pjem (nap. dovolen rst cen vede k poklesu pjmu firem, lid nebudou jezdit na dovolenou).

NEELASTICK POPTVKOV KIVKA E < 1

Rst ceny 1 % vyvol pokles poptvanho mnostv o mn ne 1 %, firmm se zv pjem (nap. zkladn potraviny rst cen zv pjem firem, protoe lid jst mus).

POPTVKOV KIVKA S JEDNOTKOVOU ELASTICITOU

Rst ceny po 1 % vyvol pokles e = 1 poptvanho mnostv o 1 %, pjem firem zstv stejn.

CENOV ELASTICITA POPTVKY ZVIS zejmna na nsledujcm m je statek vce nezbytn, tm je poptvka po nm mn elastick (sl, lk) poptvka po luxusnch

statcch bv elastitj, pokud m statek blzk substituty a lze jej tedy nahradit, bude poptvka po nm velmi elastick asov faktor v krtkm obdob je poptvka mn elastick ne v dlouhm. CENOV ELASTICITA NABDKY k, o kolik se v nabzen mnostv, pokud cena vzroste o jedno procento, respektive o kolik poklesne nabzen mnostv, poklesne-li cena o jedno procento. Statky, kter maj neelastickou nebo dokonce absolutn neelastickou nabdkovou kivku, budou vrazn dra ne statky s elastickou nabdkovou kivkou


EKONOMIE 20

CENOV ELASTICITA NABDKY ZVIS na nsledujcm pokud jsou transakn nklady na vstup do odvtv produkujc pslun statek vy, nabdka je mn

elastick, pokud existuj rzn omezen vstupu do odvtv, je nabdka opt mn elastick, pokud v danm odvtv lze vytvet zsoby danho statku s menmi nklady, je nabdka vce elastick, pokud lze technologii pouvanou v danm odvtv pout i k vrob jinch statk, bv nabdka vce

elastick, asov faktor: v krtkm obdob je zmna nabdky mn elastick ne v dlouhm.

666... CCCOOO UUURRRUUUJJJEEE CCCHHHOOOVVVNNN SSSPPPOOOTTTEEEBBBIIITTTEEELLLEEE??? CCCOOO JJJEEE IIINNNDDDIIIFFFEEERRREEENNNNNN KKKIIIVVVKKKAAA,,, LLLIIINNNIIIEEE RRROOOZZZPPPOOOTTTUUU AAA JJJAAAKKK PPPRRROOOSSSTTTEEEDDDNNNIIICCCTTTVVVMMM NNNIIICCCHHH VVVYYYJJJDDDIIITTT OOOPPPTTTIIIMMMUUUMMM SSSPPPOOOTTTEEEBBBIIITTTEEELLLEEE??? JJJAAAKKK ZZZNNNTTTEEE HHHIIISSSTTTOOORRRIIICCCKKK SSSOOOUUUVVVIIISSSLLLOOOSSSTTTIII VVVZZZNNNIIIKKKUUU TTTCCCHHHTTTOOO TTTEEEOOORRRIII???

EKONOMIE 21

Kad spotebitel e ti otzky CO KOUPIT UITENOST CO DAN STATEK STOJ CENA MM DOSTAUJC MNOSTV PENZ DCHOD LINIE ROZPOTU Vyjaduje vechny mon kombinace dvou statk, kter spotebitel me spotebovvat pi dchodu,

kter m dispozici, vyjaduje rozpotov omezen spotebitele k, e pi koupi jednotlivch spotebnch statk je

spotebitel limitovn svm pjmem.

IIINNNDDDIIIFFFEEERRREEENNNNNN KKKIIIVVVKKKAAA tzv. kivka lhostejnosti, je kivka stejnho uitku, tj. body na n pedstavuj takov kombinace dvou spotebnch statk, ze

kterch m spotebitel stejn uitek, m KONVEXN (vypukl) tvar,

zobrazuje vechny kombinace rznch mnostv dvou odlinch statk (vyjdench fyzickmi nebo pennmi jednotkami), pi kterch dosahuje spotebitel stejnho uitku,

pokud spotebitel bude mt men mnostv Q1, mus mu to bt kompenzovno vtm mnostvm Q2, aby ml stejn uitek = mnostv druhho statku by mlo kompenzovat bytek prvnho,

indiferentn kivky vyjaduj preference spotebitele. V ppad kadho spotebitele budou mt odlin prbh,

kad spotebitel me mt svoji individuln indiferenn kivku. Tato kivka m nsledujc tvar

Pomr mezi mnostvm jednoho statku, kterho je ochoten se spotebitel vzdt (a kter pro nj pedstavuje nklady obtovan pleitosti), aby zskal dodatenou jednotku dalho statku, nazvme MEZN MROU SUBSTITUCE (MRS).

Kadou preferovanou kombinac prochz njak IC, tj. souhrn preferenc spotebitele lze vyjdit jako MAPU INDIFERENNCH KIVEK.

666... CCCOOO UUURRRUUUJJJEEE CCCHHHOOOVVVNNN SSSPPPOOOTTTEEEBBBIIITTTEEELLLEEE??? CCCOOO JJJEEE IIINNNDDDIIIFFFEEERRREEENNNNNN KKKIIIVVVKKKAAA,,, LLLIIINNNIIIEEE RRROOOZZZPPPOOOTTTUUU AAA JJJAAAKKK PPPRRROOOSSSTTTEEEDDDNNNIIICCCTTTVVVMMM NNNIIICCCHHH VVVYYYJJJDDDIIITTT OOOPPPTTTIIIMMMUUUMMM SSSPPPOOOTTTEEEBBBIIITTTEEELLLEEE??? JJJAAAKKK ZZZNNNTTTEEE HHHIIISSSTTTOOORRRIIICCCKKK SSSOOOUUUVVVIIISSSLLLOOOSSSTTTIII VVVZZZNNNIIIKKKUUU TTTCCCHHHTTTOOO TTTEEEOOORRRIII???

EKONOMIE 22

OPTIMUM SPOTEBITELE obecn vyjaduje situaci, kdy si jednotliv spotebitel neme polepit zmnou ve struktue sv spoteby

tedy situaci, kdy je jeho uspokojen/uitek maximln, vyjadujeme ho pomoc Linie rozpotu a indiferennch kivek nebo pomoc meznho uitku. OPTIMUM JE V BOD DOTYKU BL A IC. Indiferenn kivka IC, kter se linie rozpotu BL dotk, znzoruje ty kombinace statk, kter spotebiteli pinej nejvt uitek pi spotebitelov rozpotovm omezen.

HHHIIISSSTTTOOORRRIIIEEE Teorii indiferentnch kivek vytvoili Edgeworth, Pareto a dal v prvn polovin 20. stolet.

777... JJJAAAKKK ZZZNNNTTTEEE VVVRRROOOBBBNNN FFFAAAKKKTTTOOORRRYYY??? JJJAAAKKK JJJSSSOOOUUU SSSPPPEEECCCIIIFFFIIIKKKAAA VVVRRROOOBBBNNNCCCHHH FFFAAAKKKTTTOOORRR??? JJJAAAKKK DDDOOOCCCHHHZZZ KKK OOOCCCEEEOOOVVVNNN VVVRRROOOBBBNNNCCCHHH FFFAAAKKKTTTOOORRR (((CCCLLLAAARRRKKKVVV GGGRRRAAAFFF)))???

EKONOMIE 23

VROBN FAKTORY jsou vlastn vstupy do ekonomiky = PDA, PRCE, KAPITL. Vrobn faktory rozliujeme PRVOTN jsou dan prodou, pda, prce, DRUHOTN

FYZICK KAPITL (stavby, stroje, technologie), LIDSK KAPITL (schopnosti, dovednosti lid vyuvat jednotliv vrobn faktory),

SOCILN KAPITL vyleuje se z lidskho kapitlu (schopnost uplatnit jednotliv schopnosti lovka ve spolenosti).

Aby mohlo dojt vrobnmu procesu, musej se jednotliv vrobn faktory spojit. Tmto spojenm vrobnch faktor dochz k jejich ocenn. Teorie rozdlovn pak nen nim jinm ne teori, kter odpovd na otzku, jak pjem vznik pi trn smn vlastnkm jednotlivch vrobnch faktor. Vrobn faktory jsou Omezen nebo-li vzcn. V kad dan situaci existuje vdy urit celkov zsoba kadho z vrobnch

faktor. Zsoba vrobnch faktor se mn pomrn pomalu. VF nelze vyprodukovat. Zvi-li se poptvka po

njakm vrobnm faktoru, nemus se hned vit nabzen mnostv tohoto VF. Kad VF vytv pleitost zamstnn jinho vrobnho faktoru. Aby mohlo dojt k vrobnmu procesu, tj. aby byly vyprodukovny njak statky, musej se jednotliv vrobn faktory spojit vlastnci vrobnho faktoru poptvaj ostatn VF a sami nabzej ten,kter vlastn. Tmto spojenm VF dochz k jejich ocenn. Teorie rozdlovn je tedy teori, kter odpovd na otzku, jak pjem vznik pi trn smn vlastnkm jednotlivch VF. Zkladn schma rozdlovn, tedy schma, kter k, jak pjem vznik jednotlivm vlastnkm vrobnch faktor.

Q = mnostv vrobnho faktoru, Q0= mnostv vrobnho faktoru, kter bude vyuito, P0 = cena, za kterou budou vechny jednotky vrobnho faktoru poptvny dchod I = dchod majitele prvnho vrobnho faktoru dchod II = dchod majitele druhho vrobnho faktoru

777... JJJAAAKKK ZZZNNNTTTEEE VVVRRROOOBBBNNN FFFAAAKKKTTTOOORRRYYY??? JJJAAAKKK JJJSSSOOOUUU SSSPPPEEECCCIIIFFFIIIKKKAAA VVVRRROOOBBBNNNCCCHHH FFFAAAKKKTTTOOORRR??? JJJAAAKKK DDDOOOCCCHHHZZZ KKK OOOCCCEEEOOOVVVNNN VVVRRROOOBBBNNNCCCHHH FFFAAAKKKTTTOOORRR (((CCCLLLAAARRRKKKVVV GGGRRRAAAFFF)))???

EKONOMIE 24

Kivka poptvky po VF je KLESAJC projevuje se zkon klesajcch meznch vnos pokud producenti zvyuj pouze poet jednotek jednoho VF, tak asem dochz k tomu, e kad dodaten jednotka VF pin ni mezn produkt. PJEM Z MEZNHO PRODUKTU VF (MRP) JE ROVEN SOUTU CENY, kter producenti za VF zaplat A OSTATNCH NKLAD, kter jsou s pouitm VF spojeny. CLARKV GRAF Nicmn uren ceny vrobnch faktor nabdkou a poptvkou neodpovd na otzku, jak alokuj trhy vytvoen produkt mezi dva nebo vce vrobnch faktor. Na tuto otzku se pokusil odpovdt John Bates Clark se svoj teori rozdlovn zaloenou na mezn produktivit. Jeliko vytvoen produkt vrobnm faktorem je dchod vrobnho faktoru, tak prv snaha doshnout pebytek a podlet se na jeho pivlastnn je tm, co subjekty v ekonomickm systmu motivuje k innosti. Aby mohlo dojt k vrobnmu procesu, musej se tyto faktory spojit. Tuto funkci v trnm prosted zabezpeuje trh a zde tak dochz k ocenn vrobnch faktor.

Clark pepokld, e existuje omezen zsoba jednoho vrobnho faktoru a omezen zsoba druhho vrobnho faktoru. Prvn vrobn faktor povauje za fixn, tj. je zamstnno cel jeho mnostv, zatmco druh vrobn faktor je zamstnvn postupn (postupnm pidvnm dalch jednotek danho vrobnho faktoru) a do vyerpn jeho zsoby. Pro ely tto prce budeme uvaovat o vrobnch faktorech prce a kapitl. Pedpokladem je Clarkovo striktn oddlen kapitlu od kapitlovch statk. Kapitl je v tomto pojet trval souhrn produktivnch statk (naproti kapitlov statky jsou promnliv sti tohoto souhrnu), meme jej tedy oznait za homogenn vrobn faktor. Zkladn schma rozdlovn (pi trn smn prce a kapitlu) bude pak vypadat nsledovn:

Na tomto grafu je ukzna cena vrobnho faktoru (mzdov sazba), pokud by byla zamstnna celkov zsoba prce tedy veker prceschopn obyvatelstvo v ekonomice (nebo na danm trhu prce). Tato mzdov sazba pokrv pouze reprodukn nklady. TEORIE ROZDLOVN piel J. B. Clark, podle n kad vrobn faktor dostv odmnu podle svho meznho produktu, poptvkov kivky vrobnch faktor ureny dodatenm vstupem produkovanm dalmi jednotkami

danho faktoru tj. meznmi produkty, je oblast na grafu pod poptvkou rozdlena na dv oblasti: nap. na mzdy a renty.

888... JJJAAAKKK RRROOOZZZLLLIIIUUUJJJEEEMMMEEE NNNKKKLLLAAADDDYYY AAA PPPJJJMMMYYY FFFIIIRRRMMMYYY,,, KKKDDDYYY JJJEEE FFFIIIRRRMMMAAA VVV RRROOOVVVNNNOOOVVVZZZEEE VVV PPPPPPAAADDD DDDOOOKKKOOONNNAAALLLEEE KKKOOONNNKKKUUURRREEENNNNNNHHHOOO PPPRRROOOSSSTTTEEEDDD??? CCCOOO JJJEEE BBBOOODDD ZZZVVVRRRAAATTTUUU AAA BBBOOODDD UUUZZZAAAVVVEEENNN FFFIIIRRRMMMYYY??? KKKDDDYYY JJJEEE VVV UUURRRIIITTTMMM OOODDDVVVTTTVVV RRROOOVVVNNNOOOVVVHHHAAA???

EKONOMIE 25

FFFIIIRRRMMMAAA Je ekonomick subjekt zabvajc se vrobou, obchodem, poradenstvm, kter m hospodskou samostatnost (rozhoduje o sortimentu a mnostv produkovanch statk, kde a komu za jakou cenu bude tyto statky prodvat). NNNKKKLLLAAADDDYYY FFFIIIRRRMMMYYY EXPLICITN NKLADY nklady, kter firma hrad externm subjektm za energie, materil, nkup

stroj, mzdy atd., IMPLICITN NKLADY nklady obtovan pleitosti uitek/pjem z innosti, kter firma nezsk

proto, e pouv VF k jin innosti. Dky tomuto rozlien nklad rozliujeme ZZZIIISSSKKK firmy na ETN ZISK je roven rozdlu mezi celkovmi pjmy a explicitnmi (etnmi) nklady, tj. nklady, kter

firma plat svm odbratelm, EKONOMICK ZISK je roven rozdlu mezi celkovmi pjmy a etnmi nklady a nklady obtovan

pleitosti. Firma me bt etn v zisku, ale ekonomick zisk je zporn. V tomto ppad se vyplat firm zmnit pedmt podnikn. Dle asu rozliujeme nklady firem na NKLADY V KRTKM OBDOB

FIXN tyto nklady mus firma hradit, bez ohledu na vi sv produkce, hrad je i v ppad, e vbec neprodukuje (nap. njemn),

VARIABILN jejich ve se mn se zmnou produkce, pokud firma zvyuje svoji produkci, tak se tyto nklady zvyuj, pi snen se sniuj (nap. materil, mzdy),

NKLADY V DLOUHM OBDOB pouze VARIABILN pokud firma v dlouhm obdob nebude produkovat, nebude muset platit sv fixn

nklady PRMRN NKLADY udvaj vi nklad na jednotku produkce, nebo-li kolik stoj firmu vyprodukovat jedna jednotka

produktu (vrobku, statku), jsou rovny podlu celkovch nklad a mnostv produkce. PRMRN VARIABILN NKLADY uvdj variabiln nklady na jednotku produkce, nebo-li kolik variabilnch nklad firma pouv na

jednotku (vrobku, statku), jsou dny podlem variabilnch nklad a mnostv produkce. PRMRN FIXN NKLADY fixn nklady na jednotku, podl fixnch nkladu a mnostv produkce, jsou konstantn (stejn), jejich kivka bude klesajc (m vce produkt firma vyprodukuje, tm budou

fixn nklady na jednotku produkce men). MEZN NKLADY udvaj, o kolik se zv celkov nklady, pokud se produkce zv o njak poet jednotek. Jsou to tedy

prstkov nklady, udvaj rozdl mezi celkovmi nklady pi vym a nim potu vyprodukovanch jednotek statk,

jsou dleit v okamiku, kdy se firma rozhoduje, zda-li zv svou produkci. Pokud rst celkovch nklad v dsledku zven produkce (mezn nklady) bude ni ne rst celkovch pjm v dsledku zven produkce (mezn pjmy), firm se vyplat zvi produkci.


EKONOMIE 26

PPPJJJMMMYYY FFFIIIRRRMMMYYY CELKOV PJMY pjmy z celkov vyprodukovan a prodan produkce, jsou rovny souinu ceny vyprodukovanch statk a potu jednotek produkce. PRMRN PJMY jsou rovny pjmm, kter pipadaj na jednotku produkce celkov pjmy dleno poet jednotek produkce MEZN PJMY Udvaj, o kolik vzrostou celkov pjmy, vzroste-li produkce o njak poet jednotek Teorie optima firmy vychz z toho, e firma se sna MAXIMALIZOVAT SVJ ZISK. Producentovi se vyplat produkovat takov poet jednotek, pro kter plat rovnost: MEZN NKLADY = MEZN PJMY. Pokud je producent v situaci, e cenu, za kterou vyprodukovan statky prodv, nen schopen ovlivnit, tak je mezn i prmrn pjem danho producenta roven cen tohoto statku.

Kivka meznho pjmu m tvar pmky, kter je rovnobn s osou znac mnostv statku za danou cenu prod producent jakkoliv mnostv statku.


EKONOMIE 27

Optimln mnostv statk nabzench firmou tedy bude leet v prseku kivek meznch nklad firmy a meznch pjm firmy. Prsek je vlastn bod rovnovhy, kdy poptvka po produkci firmy se rovn s jej nabdkou.

BBBOOODDD UUUZZZAAAVVVEEENNN FFFIIIRRRMMMYYY prsek kivky meznch nklad a prmrnch variabilnch nklad, pokud budou prmrn pjmy vy nebo maximln rovny prmrnm variabilnm nkladm, vyplat se

firm v krtkm obdob produkovat. Pro ty jednotky produkce, pro kter plat, e mezn nlady na danou jednotku produkce jsou ni ne prmrn nklady na danou jednotku produkce, bude sice zisk firmy zporn, ztrta ale bude men ne fixn nklady, kter mus firma hradit,

krtkodob zisk (dan rozdlem celkovch pjm a variabilnch nklad) je proto kladn, k, do jak ve ceny se vyplat firm vyrbt krtkodob. Ani v krtkm obdob se ale firm nevyplat produkovat, pokud pro jakkoliv objem produkce prmrn pjmy klesnou pod prmrn variabiln nklady v ppad takovhoto poklesu ztrta firmy narst objemem produkce, proto se vyplat firmu uzavt a proto se PRSEK KIVKY MEZNCH NKLAD A PRMRNCH VARIABILNCH NKLAD NAZV BODEM UZAVEN FIRMY. BOD ZVRATU prsek kivky meznch nklad a prmrnch nklad, budou-li prmrn pjmy dlouhodob vy ne prmrn nklady, dosahuje firma zisku. Prvn pitom

firma dosahuje zisku prv pro takovou vi produkce, pro ni plat, e prmrn pjmy jsou rovny prmrnm nkladm, proto bod zvratu,

k, do jak ve ceny se vyplat firm dlouhodob vyrbt.


EKONOMIE 28

s = individuln nabdkov kivka (nabdkov kivka jedn firmy) d = poptvkov kivka po produktech jedn firmy Bod uzaven firmy a bod zvratu Firma usiluje o maximalizaci zisku a bude produkovat, pokud mezn pjem je alespo roven meznm nkladm bod E (prsek MC a MR). Pokud tento le nad kivkou AC, dosahuje firma (ekonomickho) zisku a vyplat se j vyrbt. Firmm se ovem vyplat vyrbt i v prseku kivek AC a MC, a v tomto bod maj nulov ekonomick zisk. Pro? Nezapomnejme, e soust nklad firmy jsou i nklady obtovan pleitosti (resp. alternativn nklady). Ty maj podobu pjmu, kter firma obtuje, pokud by produkovala nco jinho, respektive investovala prostedky jinm zpsobem (a mla z nich pjem v podob nap. roku na kapitlovm trhu). Firm se ovem krtkodob vyplat vyrbt i v ppad, e bod E le na sti kivky MC mezi jejm prsekem s kivkou AC a AVC. Fixn nklady byly toti ji vynaloeny a pjem firmy z prbn vynakldanch variabilnch nklad je vy ne tyto nklady. PRSEK kivky MC a AVC nazvme BODEM UZAVEN FIRMY. V ppad, e bod E le pod kivkou AVC, firm se vyplat zastavit vrobu. Pro ty jednotky produkce, u kterch mezn nklady na jednotku produkce le pod kivkou prmrnch variabilnch nklad, plat, e ztrta firmy roste s roziovnm produkce. Minimln mnostv produkce, kter se firm vyplat produkovat, tedy produkce, pi kter firma alespo pokryje nklady spojen s vrobou (variabiln nklady) je Q3.

999... CCCOOO JJJEEE MMMOOONNNOOOPPPOOOLLL,,, OOOLLLIIIGGGOOOPPPOOOLLL,,, MMMOOONNNOOOPPPOOOLLLIIISSSTTTIIICCCKKK KKKOOONNNKKKUUURRREEENNNCCCEEE??? JJJAAAKKK LLLZZZEEE VVVYYYJJJDDDIIITTT RRROOOVVVNNNOOOVVVHHHUUU VVV PPPPPPAAADDD NNNEEEDDDOOOKKKOOONNNAAALLL KKKOOONNNKKKUUURRREEENNNCCCEEE??? JJJAAAKKK JJJSSSOOOUUU PPPIIINNNYYY VVVZZZNNNIIIKKKUUU AAA EEEXXXIIISSSTTTEEENNNCCCEEE MMMOOONNNOOOPPPOOOLLL???

EKONOMIE 29

NEDOKONALE KONKURENN PROSTED Firma me ovlivnit mnostv statk, kter bude produkovat a prodvat zmnou ceny. Chce-li firma

prodat vce statk, mus snit cenu. astj existence

existuje vce produkt nejsou homogenn (rzn druhy zubnch past), aby spotebitel mohl zmnit dodavatele, mus ho vyhledat, stoj to as, neexistuje dokonal informovanost kupujcch, v odvtv je relativn mal poet producent nklady na vstup vysok.

Neumouje doshnout paretooptimln situaci. Zkladn typy MONOPOLISTICK KONKURENCE nklady na vstup do odvtv jsou relativn nzk, psob zde mnoho firem, kter vak nabzej ponkud

rzn produkt, v krtkm obdob mohou dosahovat ekonomickho zisku. OLIGOPOL trn odvtv, ve kterm psob mlo firem z dvodu vysokch vstupnch nklad na tento trh

(automobilov prmysl, hutnictv). MONOPOL situace, kdy na uritm trhu psob jedin firma, vznik z tchto dvod

MONOPOL V DSLEDKU VLASTNICTV JEDINENHO VROBNHO FAKTORU pokud produkovan zbo vlastnkem danho vrobnho faktoru nem njak blzk substitut a pokud vstup do odvtv nen voln;

MONOPOL NA ZKLAD STTN REGULACE na danm zem neme statek ani jeho blzk substituty produkovat i dovet jin osoba;

MONOPOL V DSLEDKU EKONOMICK VHODNOSTI PIROZEN MONOPOL jde o situaci, kdy prmrn nklady na produkci dal jednotky statku s roziovnm produkce neustle klesaj. Nap. sov odvtv (elektina, plyn, teplo, voda). Rozumn je stavt nov st a v okamiku, kdy kapacita t dosavadn st nesta;

DOASN MONOPOL V DSLEDKU INOVACE vznik tehdy, pokud urit producent zane produkovat njak statek, kter nikdo jin neprodukuje, pokud objev technologii s nimi nklady.

RRROOOVVVNNNOOOVVVHHHAAA FFFIIIRRRMMMYYY VVV NNNEEEDDDOOOKKKOOONNNAAALLL KKKOOONNNKKKUUURRREEENNNCCCIII KRTKODOB ROVNOVHA Poptvkov kivka po jednom produktu jedn firmy je na rozdl od dokonal konkurence klesajc. Je to

zpsobeno tm, e firma me prodat vce produkt, pokud sn cenu. Poptvkov kivka po jednom produktu jedn firmy sice je kivkou prmrnho pjmu tto firmy, nen

ale kivkou meznho pjmu firmy. Kivka meznho pjmu firmy kles rychleji ne poptvkov kivka po produktu dan firmy. To je

zpsobeno ji vcekrt zmnnou skutenost, e pokud producent pi rozen sv produkce sniuje cenu, sniuje tuto cenu zpravidla pro vechny jednotky produkce, nikoliv pouze pro dodaten vyprodukovan jednotky.

999... CCCOOO JJJEEE MMMOOONNNOOOPPPOOOLLL,,, OOOLLLIIIGGGOOOPPPOOOLLL,,, MMMOOONNNOOOPPPOOOLLLIIISSSTTTIIICCCKKK KKKOOONNNKKKUUURRREEENNNCCCEEE??? JJJAAAKKK LLLZZZEEE VVVYYYJJJDDDIIITTT RRROOOVVVNNNOOOVVVHHHUUU VVV PPPPPPAAADDD NNNEEEDDDOOOKKKOOONNNAAALLL KKKOOONNNKKKUUURRREEENNNCCCEEE??? JJJAAAKKK JJJSSSOOOUUU PPPIIINNNYYY VVVZZZNNNIIIKKKUUU AAA EEEXXXIIISSSTTTEEENNNCCCEEE MMMOOONNNOOOPPPOOOLLL???

EKONOMIE 30

V nedokonal konkurenci se setkvme s MRTVOU ZTRTOU.

Mrtv ztrta vznikajc v dsledku nedokonal konkurence: Spotebitel tvoc poptvku v seku AB kivky d (poptvkov kivky po produktu firmy) by byli ochotni koupit produkci za cenu, pi kter by firma zvyovala svj zisk: jak je z obrzku zejm, je tato cena a do bodu B vy ne mezn nklady firmy. Pokud firma nedoke pro tyto spotebitele stanovit speciln cenu (ani by snila cenu, za kterou prodv produkci jinm spotebitelm), pijdou tito spotebitel o uitek ze spoteby statku, tak i firma pijde o mon dodaten zisk. Vznik tak MRTV ZTRTA (nebo t ztrta mrtv vhy) nevytvoen a nerozdlen pebytek jak vrobce, tak spotebitele. Jej velikost popisuje plocha EAB. Jednou z pin nedokonal konkurence jsou vnosy z rozsahu, kter lze vyjdit prostednictvm dlouhodob kivky prmrnch nklad. Pokud kivka dlouhodobch prmrnch nklad kles a ke svmu prseku s kivkou trn poptvky, jsou v danm odvtv podmnky pro vznik oligopolu i dokonalho monopolu. Existuj rzn PINY VZNIKU monopolu krom vnosu z rozsahu jsou to rzn administrativn omezen zvhodujc nkter vrobce, vlastnictv vznamnho omezenho prodnho zdroje, ale i inovace. Inovace vytvej doasn monopol, kter enm inovace zanik. Inovace hraj dleitou roli i pi pekonvn monopolnho postavenm zaloenho na vnosech z rozsahu i vlastnictv omezenho prodnho zdroje, V ekonomice dochz k neustlm stetm mezi trvalmi a doasnmi monopoly.

111000... CCCOOO JJJEEE TTTOOO RRROOOKKK AAA CCCOOO UUURRRUUUJJJEEE VVVEEELLLIIIKKKOOOSSSTTT RRROOOKKKOOOVVV MMMRRRYYY??? CCCOOO JJJEEE KKKAAAPPPIIITTTLLL AAA JJJAAAKKK JJJSSSOOOUUU HHHLLLAAAVVVNNN SSSPPPEEECCCIIIFFFIIIKKKAAA TTTRRRHHHUUU KKKAAAPPPIIITTTLLLUUU???

EKONOMIE 31

ROK Reprezentuje skutenost, e kdo pjuje penze, mus asem dostat zpt nejen vypjen penze, ale jet nco navc, zpravidla tedy vitel dostv zpt vt penn sumu, ne kterou dlunkovi pjil. Dlunk je potom logicky povinen viteli zaplatit vt penn stku, ne kterou si od vitele vypjil. K objasnn velikosti roku nabdl schma americk ekonom Irwing Fisher.

Kivka AZ popisuje investin pleitosti, tj. jak budouc vnos (pjem) nm vynese investovn souasnch investinch prostedk (souasnho pjmu): v bod A bychom vechen souasn pjem spotebovali, pokud investujeme AB naeho souasnho pjmu, zskme budouc pjem BX, pokud investujeme AC naeho souasnho pjmu, zskme budouc pjem CY, v bod 0 se vzdvme vekerho souasnho pjmu a zskvme budouc pjem ve vi Z. Pomr mezi investovanmi prostedky a budoucm pjmem (rokov mra) se neustle zmenuje. I zde psob zkon klesajcch vnos. Investin pleitosti, ktermi disponuj ostatn subjekty, maj klesajc mru vnosu. (tena t) Oproti kivce investinch pleitost (kterou lez chpat jako zvltn ppad hranice produknch monost) stoj indiferenn kivka IC vyjadujc v tomto ppad vztah subjektivnch preferenc mezi souasnm a budoucm pjmem. Optimum je v bod dotyku pslun kivky IC s kivkou investinch pleitost. KKKAAAPPPIIITTTLLL Kapitl obecn jsou prostedky, je nespotebovvme, ale uvme jich k vytven zisku. Kapitlem jsou vcn statky, vrobn prostedky, penze, cenn papry, akcie, nkdy i patenty, licence,

je jsou uplatnny v ekonomice a pinej svmu vlastnkovi zisk (ve form rok, podlu ze zisku, dividend apod.) Kapitlem se me stt i spotebn zbo, pokud nen vlastnkem spotebovvno, ale je za hradu poskytovno jinm osobm.

Kapitl je proti jinm vrobnm faktorm povaovn za faktor ji vyroben. Kapitl se skld z takovch vyrobench statk dlouhodob spoteby, kter jsou opt pouity jako

vrobn vstupy pro dal vrobu. Zkladn vlastnost kapitlu je tedy to, e je souasn vstupem i vstupem. Existuj ti hlavn kategorie kapitlovch statk:

stavby, zazen, zsoby.

111000... CCCOOO JJJEEE TTTOOO RRROOOKKK AAA CCCOOO UUURRRUUUJJJEEE VVVEEELLLIIIKKKOOOSSSTTT RRROOOKKKOOOVVV MMMRRRYYY??? CCCOOO JJJEEE KKKAAAPPPIIITTTLLL AAA JJJAAAKKK JJJSSSOOOUUU HHHLLLAAAVVVNNN SSSPPPEEECCCIIIFFFIIIKKKAAA TTTRRRHHHUUU KKKAAAPPPIIITTTLLLUUU???

EKONOMIE 32

Kapitlov statky se v procesu vroby nespotebovvaj najednou, ale psob po del dobu. K penesen ceny kapitlovho statku do ceny finlnho statku slou odpisy. Ty ovem slou i jako zdroj prostedk na nkup novch kapitlovch statk (slou jako zdroj obnovovacch investic).

ZKLADN KAPITL Penn vyjden souhrnu penitch i nepenitch vklad vech spolenk do zkladnho kapitlu spolenosti Dle si kapitl meme specifikovat jako IST OBCHODN MAJETEK

Je obchodn majetek po odeten zvazk vzniklch podnikateli v souvislosti s podniknm, je-li fyzickou osobou, nebo vekerch zvazk, je-li prvnickou osobou.

OBCHODN JMN (pro ely obchodnho zkonku) Je soubor obchodnho majetku a zvazk vzniklch podnikateli, kter je fyzickou osobou, v souvislosti s podniknm. Obchodnm jmnm podnikatele, kter je prvnickou osobou, je soubor jeho vekerho majetku a zvazk.

OBCHODN MAJETEK (pro ely obchodnho zkonku) Obchodnm majetkem podnikatele, kter je fyzickou osobou, se pro ely obchodnho zkonku rozum majetek (vci, pohledvky a jin prva a penzi oceniteln jin hodnoty), kter pat podnikateli a slou nebo je uren k jeho podnikn. Obchodnm majetkem podnikatele, kter je prvnickou osobou, se rozum veker jeho majetek.

VKLAD SPOLENKA Je souhrn pennch prostedk ("penit vklad") nebo jinch penzi ocenitelnch hodnot ("nepenit vklad"), kter se urit osoba zavazuje vloit do spolenosti za elem nabyt nebo zven asti ve spolenosti.

VLASTN KAPITL Je vlastn zdroje financovn obchodnho majetku podnikatele; v rozvaze se vykazuje na stran pasiv.

KKKAAAPPPIIITTTLLLOOOVVV TTTRRRHHH Zde se smuj souasn penze za budouc dlunk si kupuje od vitele souasn penze a plat je

penzi budoucmi. Cenou budoucch penz je rok rozdl mezi nominln hodnotou souasnch a budoucch penz.

je zde: nabdka a poptvka investinch prostedk vitel nabz investin prostedky a dlunk poptv

investin prostedky, poptvka a nabdka investinch pleitost vitel poptv investin pleitosti a dlunk nabz

investin pleitosti. Kapitlov trh m podobu BANKOVNHO TRHU (banky hledaj investin prostedky a lid, kter si od bank pjuj, nabzej investin

pleitosti), AKCIOVHO TRHU (firmy hledaj investin prostedky emise akci a zrove nabzej investin pleitosti), DLUHOPISOV TRH, TRH PODLOVCH, INVESTINCH, PENZIJNCH FOND, STAVEBNHO SPOEN.

111111... CCCOOO JJJEEE VVVEEEOOOBBBEEECCCNNN EEEKKKOOONNNOOOMMMIIICCCKKK RRROOOVVVNNNOOOVVVHHHAAA AAA EEEKKKOOONNNOOOMMMIIICCCKKK EEEFFFEEEKKKTTTIIIVVVNNNOOOSSSTTT??? JJJAAAKKK GGGRRRAAAFFFIIICCCKKK AAA MMMAAATTTEEEMMMAAATTTIIICCCKKK PPPRRROOOSSSTTTEEEDDDKKKYYY PPPOOOUUUVVVMMMEEE KKK VVVYYYJJJDDDEEENNN VVVEEEOOOBBBEEECCCNNN

EEEKKKOOONNNOOOMMMIIICCCKKK RRROOOVVVNNNOOOVVVHHHYYY???

EKONOMIE 33

VVVEEEOOOBBBEEECCCNNN EEEKKKOOONNNOOOMMMIIICCCKKK RRROOOVVVNNNOOOVVVHHHAAA Lze ji charakterizovat, jako stav, kdy si nikdo ani spotebitel, ani producenti, ani vlastnci vrobnch

faktor nemohou polepit, tedy jako stav, kdy nelze zvtit n uitek, pjmem ani by se snil uitek/pjem nkoho jinho. Jinmi slovy stav veobecn rovnovhy je paretooptimln,

je nedosaiteln, a vlastn ani douc, nebo by to znamenalo zastaven jakhokoliv pokroku, meme ji vyjdit prostednictvm modelu 2*2*2*2, tedy modelu, kdy mme dva vstupy do vroby,

dva vrobce, kte produkuj dva statky/vstupy jejich vroby, a dva spotebitele, kte tyto vstupy/spotebn statky spotebovvaj,

EEEFFFEEEKKKTTTIIIVVVNNNOOOSSSTTT Vztah mezi VSTUPY a VSTUPY ekonomick innosti nazvme efektivnost. VSTUPY jsou ureny objektivnmi podmnkami, charakterizuje je vzcnost a hovome o nich jako o

nkladech. VSTUPY jsou ureny subjektivnmi preferencemi ns nebo jinch ekonomickch subjekt a

charakterizuje je uitenost. V ppad, e slou pmo nm, maj podobu uitk = VNOS. EFEKTIVNOST lze rovn chpat jako vztah mezi nklady a vnosy, pesnji jako POMR MEZI VNOSY (v itateli) A NKLADY (ve jmenovateli zlomku). V ppad, e meme nklady a vnosy pevst na penn vnosy, je rozdl mezi vnosy a nklady

ziskem i ztrtou. Sname se minimalizovat nklady na vrobu urit produkce. Zrove dbme na to, aby produkce co nejvce odpovdala potebm uivatele. Sname se volit takov preference pi uspokojovn naich poteb, abychom co nejvce uchovvali a

rozvjeli nae schopnosti. Souasn dbme na to, aby nae schopnosti co nejvce odpovdaly poadavkm profesnch trh (tak, aby

nae schopnosti byly dostaten ocenny a aby jejich uplatnnm nm umonilo doshnout co nejvy pjem).

Chceme-li ZVIT EFEKTIVNOST, musme bu SNIT NKLADY PI ZACHOVN STEJN VE VNOS (minimalizujeme vstupy), nebo ZVIT VNOSY PI ZACHOVN ROVN NKLAD (maximalizujeme vstupy).

Zjistme, kter z alternativ pi srovnatelnch vstupech poskytuje vt vstupy. Zjistme, kter z alternativ pi srovnatelnch vstupech vyaduje ni vstupy.

Pro snaz a pesnj vyjden EFEKTIVNOSTI pouvme jej rozlien na HOSPODRNOST a ELNOST

HOSPODRNOST je dna pomrem produkce k nkladm ELNOST je dna pomrem mezi clovmi efekty (vnosy i uspokojenm poteb) a produkc vsledn EFEKTIVNOST je souinem hospodrnosti a elnosti

Rozliujeme dal dv sloky efektivnosti

DYNAMINOST, kter je dna pomrem rozvoje schopnost k me uspokojen poteb PRODUKTIVNOST, kter je dna pomrem mezi uplatnnm naich schopnost a rovn rozvoje naich

poteb vsledn EFEKTIVNOST je pak souinem hospodrnosti, elnosti, dynaminosti a produktivnosti

EKONOMIE JE VDA, O TOM, JAK JEDNAT EFEKTIVN. Pro odvozen a formulovn podmnek veobecn rovnovhy se pouv model jednoduch ekonomiky, zaloen na

clem spotebitel je maximalizace uitku a clem vrobc je maximalizace zisku vechny trhy jsou dokonale konkurenn, jedno zbo snadno smnno za druh, jedn se o uzavenou ekonomiku, existuj pouze dva druhy spotebnch statk, existuj jen dva lid.

111111... CCCOOO JJJEEE VVVEEEOOOBBBEEECCCNNN EEEKKKOOONNNOOOMMMIIICCCKKK RRROOOVVVNNNOOOVVVHHHAAA AAA EEEKKKOOONNNOOOMMMIIICCCKKK EEEFFFEEEKKKTTTIIIVVVNNNOOOSSSTTT??? JJJAAAKKK GGGRRRAAAFFFIIICCCKKK AAA MMMAAATTTEEEMMMAAATTTIIICCCKKK PPPRRROOOSSSTTTEEEDDDKKKYYY PPPOOOUUUVVVMMMEEE KKK VVVYYYJJJDDDEEENNN VVVEEEOOOBBBEEECCCNNN

EEEKKKOOONNNOOOMMMIIICCCKKK RRROOOVVVNNNOOOVVVHHHYYY???

EKONOMIE 34

Celkovou efektivnost rozumme, rovnovn stav celho ekonomickho systmu efektivnost ve vrob efektivnost ve smn vrobn spotebn efektivnost

EFEKTIVNOST pojem k popsn situace, ve kter jsou zdroje ekonomiky rozmstny optimlnm zpsobem, ve vrob lze vyjdit graficky na tzv. box (krabicovm) diagramu nebo pomoc hranice vrobnch

monost, ve smn lze takt vyjdit pomoc krabicovho diagramu. Soust popisu veobecn ekonomick rovnovhy, je schma vrobn spotebn efektivnosti. Skld se z krabicovho diagramu (popisujc optimum ve smn) a hranice produknch monost: Klovou roli v nm hraj teny s a t. Schma vyjaduje paretooptimln situaci pouze a prv v tom ppad, kdy ob teny (s a t) budou rovnobn, tj. kdy mezn mra substituce obou spotebitel ve vztahu ke statkm, kter spotebovvaj a kter jsou vstupy vroby, bude rovna mezn me transformace pi vrob tchto statk. V ppad libovolnho potu vstup, firem, vstup, spotebitel, plat nsledujc podmnky veobecn rovnovhy: Mezn mra technick substituce (kadho) jednoho vstupu za druh mus bt stejn pro oba (vechny)

vstupy. Mezn mra substituce ve spoteb (kadho) jednoho vstupu za druh mus bt stejn pro oba

(vechny) spotebitele. Spolen mra substituce ve spoteb se mus rovnat spolen me transformace pro oba (vechny)

vstupy. Za tchto podmnek souasn plat, e pomrn cena vstup se rovn mezn me substituce ve spoteb a mezn me transformace pi jejich vrob.

111222... JJJAAAKKK VVVYYYJJJDDDMMMEEE EEEFFFEEEKKKTTTIIIVVVNNNOOOSSSTTT SSSMMMNNNYYY PPPOOOMMMOOOCCC KKKRRRAAABBBIIICCCOOOVVVHHHOOO DDDIIIAAAGGGRRRAAAMMMUUU??? CCCOOO JJJEEE SSSMMMLLLUUUVVVNNN KKKIIIVVVKKKAAA??? CCCOOO JJJEEE PPPAAARRREEETTTOOOVVVSSSKKK EEEFFFEEEKKKTTTIIIVVVNNNOOOSSSTTT AAA KKKTTTEEERRR BBBOOODDDYYY JJJSSSOOOUUU VVV KKKRRRAAABBBIIICCCOOOVVVMMM DDDIIIAAAGGGRRRAAAMMMUUU PPPAAARRREEETTTOOOEEEFFFEEEKKKTTTIIIVVVNNN???

EKONOMIE 35

Z pohledu pslunho spotebitele. Zsoba jednoho i druhho statku ( Q1, Q2) je omezen. Z pohledu uritho spotebitele maj na indiferenn kivce smysl jen body uvnit vyrafovan oblasti, nap. bod A. Vezmeme-li nyn vyrafovanou st na obrzku 7.1 a bod A v n, vidme nejen kolik jednoho a druhho statku pipadne naemu spotebiteli, ale kolik ppadn zbude pro druhho.

Pohybujeme-li se v krabici z jednoho bodu do druhho, mnme rozdlen zsoby statk mezi dvma spotebiteli. Do mnostv statk, kter je k dispozici, (tj. do pslun krabice) pidme jet dv indiferenn kivky kadho ze spotebitel


EKONOMIE 36

Indiferenn kivky obou spotebitel mohou zahrnovat pouze tak mnostv statk, kter je reln k dispozici, tj. mohou leet ve vymezen ploe (krabici). IC prvnho spotebitele maj svj potek v levm dolnm rohu proto jsou orientovny stejn jako na jinch obrzcch, IC druhho spotebitele maj svj potek v pravm hornm rohu, a proto jsou orientovny opan.

Z ve uvedenho vyplv, e vechny body paretovskho optima pro spotebitele jsou pouze v bodech dotyku indiferennch kivek dvou spotebitel. Je toti zejm, e kdy dojdeme do bodu B, kterm je bod dotyku pslunch IC, nelze ji uitek dnho ze spotebitel zvit, ani by se snil uitek nkterho ze spotebitel. Jedn se tedy o bod paretovskho optima. Pi smn se kad ze spotebitel sna svj uitek zvit, tj. vsledkem smny v naem ppad bude njak bod E. v prseku IC dvou spotebitel bod X nen bod paretovskho optima, protoe pokud se budeme pohybovat z bodu X do bud A po IC prvnho spotebitele, jeho uitek se nemn. Uitek druhho spotebitele se vak bude nepochybn zvyovat dostvme se na hladinu vyho uitku, tj. na vy IC druhho spotebitele. V bod dotyku indiferennch kivek obou spotebitel jsou jejich mezn mry substituce rovny. IC maj ob stejn sklon a ten vyjaduje pomr, ve kterm lze zamnit jeden spotebovvan statek za druh, ani by se snil uitek ze spoteby obou statk danm spotebitelem. Kivka, kter vznikne spojenm vech bod dotyku indiferennch kivek dvou spotebitel v krabicovm diagramu, se nazv SMLUVN KIVKOU CC.


EKONOMIE 37

SMLUVN KIVKA zobrazuje vechny body, pro kter plat, e zven uitku jednoho ze spotebitel je mon jen za cenu snen uitku druhho spotebitele. ALOKAN ILI PARETOVSKOU EFEKTIVNOST vymezme jako situaci, kdy nelze zvit rozsah jedn innosti, ani by se souasn snil rozsah jin innosti. Z toho plyne, e situace, v nich lze zvit zrove rozsah obou innost, jsou neefektivn.

111333... CCCOOO JJJEEE MMMEEEZZZNNN MMMRRRAAA TTTRRRAAANNNSSSFFFOOORRRMMMAAACCCEEE PPPRRROOODDDUUUKKKTTTUUU ,,, MMMEEEZZZNNN MMMRRRAAA SSSUUUBBBSSSTTTIIITTTUUUCCCEEE AAA MMMEEEZZZNNN MMMRRRAAA TTTEEECCCHHHNNNIIICCCKKK SSSUUUBBBSSSTTTIIITTTUUUCCCEEE??? JJJAAAKKK VVVZZZCCCNNNOOOSSSTTT AAA UUUIIITTTEEENNNOOOSSSTTT SSSPPPOOOLLLUUUUUURRRUUUJJJEEE VVVEEELLLIIIKKKOOOSSSTTT CCCEEENNNYYY??? JJJAAAKKK BBBYYYLLL PPPNNNOOOSSS TTTEEEOOORRRIIIEEE UUUIIITTTKKKUUU,,, KKKDDDOOO AAA KKKDDDYYY SSSEEE ZZZAAASSSLLLOOOUUUIIILLL OOO PPPOOOKKKRRROOOKKK EEEKKKOOONNNOOOMMMIIIEEE VVV TTTTTTOOO OOOBBBLLLAAASSSTTTIII???

EKONOMIE 38

MMMEEEZZZNNN MMMRRRAAA TTTRRRAAANNNSSSFFFOOORRRMMMAAACCCEEE PPPRRROOODDDUUUKKKTTTUUU Hranice produknch monost (PPF) nm k, e meme volit rzn kombinace obou statk:

Posun z bodu C do bodu D znamen, e obtujeme mnostv Q1 prvnho statku a to nm umon zskat Q2 druhho statku. Chceme-li zskat vt mnostv druhho statku, musme obtovat urit mnostv prvnho statku. Tato obtovn uritho mnostv jednoho statku na zskn vtho mnostv druhho statku je jednou z konkrtnch podob NKLAD OBTOVAN PLEITOSTI. Pomr mezi mnostvm jednoho ze statk, kter zskvme a mnostvm druhho statku, kter musme obtovat (mru, v n vrova jednoho statku me bt pevedena na vrobu druhho statku) nazvme MEZN MROU TRANSFORMACE PRODUKTU (MRPT).

Na PPF je MRPT dna v kadm bod sklonem teny ke kivce PPF. MMMEEEZZZNNN MMMRRRAAA SSSUUUBBBSSSTTTIIITTTUUUCCCEEE je to pomr, za kter je spotebitel ochoten smnit jeden statek za druh, vyjden toho, jakou cenu m pro nj jeden statek, pokud by jej ml zskat smnou za druh statek.

Pomr mezi mnostvm jednoho statku, kterho je ochoten se spotebitel vzdt (a kter pro nj pedstavuje nklady obtovan pleitosti), aby zskal dodatenou jednotku dalho statku, nazvme MEZN MROU SUBSTITUCE (MRS).

(to co sniujeme je vdy ve jmenovateli) Mezn mry substituce jsou ryze subjektivn veliiny, kad ze spotebitel bude mt rozdln mezn mry substituce, podle toho, jak si cen jednotliv statky.


EKONOMIE 39

Optimum spotebitele je tehdy, kdy mezn mra substituce je rovna pomru cen statku, mezi kter spotebitel rozdluje svj pjem

Pokud mezi mezn mrou substituce a pomrem cen existuje velk nerovnost, vyplat se spotebitelm snit spotebu uritho statku a zvit spotebu jinch statk, protoe se jejich celkov uitek zv. MMMEEEZZZNNN MMMRRRAAA TTTEEECCCHHHNNNIIICCCKKK SSSUUUBBBSSSTTTIIITTTUUUCCCEEE Velikost produkce me firma vyrobit tak, e rznmi zpsoby zkombinuje jednotliv vrobn faktory

Veker mon kombinace vstup/vrobnch faktor, kter vedou k produkci stejnho mnostv vstupu, lze zobrazit pomoc izokvanty. IZOKVANTA kivka stejnho vstupu z rznch kombinac vstup. Mnostv vstupu, kter mohou firmy, vyprodukovat je pitom nekonen, piem kadou danou jednotku (mnostv) vstupu mohou firmy vyprodukovat pi rznch kombinacch vstup. Meme tak sestrojit mapu izokvant, kdy kad izokvanta pedstavuje odlin mnostv vstupu.


EKONOMIE 40

V praxi je ale mnostv produkce firmy omezen aby mohla produkovat, potebuje jednotliv vrobn faktory a za jejich pouit mus firma zaplatit, mus si je koupit nebo pronajmout. Stejn jako spotebitel i firma m sv rozpotov omezen linii pjm (maximln mnostv prostedk, kter firma me na produkci pout). Linie rozpotu je u firem vlastn IZOKOSTA. IZOKOSTA udv vechny mon kombinace vstup, kter firmu stoj stejn nklady. Optimln vyuit vrobnch faktor pi danm rozpotovm omezen (izokost) nastv tehdy, kdy se izokosta dotk izokvanty.

Pomr, ve kterm lze nahradit jeden vstup druhm, abychom zachovali stejnou rove vstupu (produkce), se nazv MEZN MRA TECHNICK SUBSTITUCE a oznauje se MRTS.

(To za pedpokladu, e sniujeme mnostv vstupu Q2 a zvyujeme mnostv vstupu Q1.) Firm se vyplat nahradit jeden faktor druhm tehdy, je-li mezn mra substituce men (i rovna) jak pomr cen vrobnch faktor. JAK VZCNOST A UITKOVOST SPOLUURUJE VELIKOST CENY? Z definice ekonomie je zejm, e jednm ze zkladnch princip, na nich je tato vdn disciplna postavena, je princip vzcnosti i tak teze omezenosti zdroj,k kter k, e ekonomick subjekty mus pi svm rozhodovn o tom, jakm zpsobem pokryj sv neomezen poteby prostednictvm omezench zdroj, brt v potaz skutenost, e zv-li svou spotebu zdroje A, pak budou s nejvt pravdpodobnost nuceni snit svou spotebu zdroje B. Jinmi slovy eeno, m vce bude dan ekonomick subjekt investovat do nkupu zdroje A, tm mn finannch prostedk mu zbude na nkup zdroje B. Princip porovnn nklad a uitku pouka hovo o tom, e stoj-li ekonomick subjekt ped rozhodnutm, kterou ze svch neomezench poteb uspokojit a jakou nechat neuspokojenu, pak by rozhodnut ml uinit na zklad pravidla, kter k, e racionln se chovajc subjekt bude realizovat pouze takovou innost, pro nich plat, e uitek, kter tomuto subjektu z dan innosti plyne pevyuje nklady, je mus tento subjekt na realizaci dan innosti vynaloit. UUUIIITTTEEEKKK Nejjednodu pstup k men uitku (tzv. kardinalistick verze) lovk porovnv cenu dan jednotky statku s cenou, za kterou je danou jednotku statku ochoten koupit. Pokud je reln cena ni statek koup. Uitek potom vyjaduje cena, za kterou je ochoten danou jednotku statku koupit.


EKONOMIE 41

Uitek je ryze subjektivn veliina. Kad z ns si cen danou jednotku statku rzn (meme si tuto jednotku cenit rzn i v rznch dobch a rznch situacch (nap. uitek z rohlku si budeme cenit jinak, kdy mme hlad a kdy jsme najedeni). KARDINALISTICK PSTUP uitek je miteln (v K) ORDINALISTICK PSTUP uitek je nemiteln (indif. analza)

111444... CCCOOO JJJEEE TTTOOO MMMRRRTTTVVV ZZZTTTRRRTTTAAA (((VVVEEE VVVZZZTTTAAAHHHUUU KKK PPPAAARRREEETTTOOOVVVSSSKKKMMMUUU OOOPPPTTTIIIMMMUUU)))??? KKKDDDEEE VVVZZZNNNIIIKKK VVV DDDSSSLLLEEEDDDKKKUUU NNNEEEDDDOOOKKKOOONNNAAALLL KKKOOONNNKKKUUURRREEENNNCCCEEE AAA JJJAAAKKK JJJIII MMMEEEMMMEEE GGGRRRAAAFFFIIICCCKKKYYY ZZZNNNZZZOOORRRNNNIIITTT??? KKKDDDEEE VVVZZZNNNIIIKKK PPPIII VVVBBBRRRUUU DDDAAANNN AAA JJJAAAKKK JJJIII MMMEEEMMMEEE GGGRRRAAAFFFIIICCCKKKYYY ZZZOOOBBBRRRAAAZZZIIITTT???

EKONOMIE 42

V nedokonalm prosted budou firmy nabzet mn a za vy cenu ne v dokonal konkurenci.

Spotebitel tvoc poptvku v seku AB kivky d (poptvkov kivka produktu firmy) by byli ochotni koupit produkci za cenu, pi kter by firma zvyovala svj zisk: jak je z obrzku zejm, je tato cena a do bodu B (tj. do mnostv produkce Q2) vy ne mezn nklady firmy. Pokud firma nedoke pro tyto spotebitele stanovit speciln cenu (ani by snila cenu, za kterou prodv produkci jinm spotebitelm), pijdou tito spotebitel o uitek ze spoteby statku, tak i firma pijde o mon dodaten zisk. VZNIK TAK MRTV ZTRTA (ZTRTA MRTV VHY) NEVYTVOEN A NEROZDLEN PEBYTEK JAK VROBCE, TAK SPOTEBITELE. Jej velikost popisuje ploch EAB. Pokud by firma dokzala diferencovat rznm spotebitelm cenu, tak by mohla vyrbt a do bodu B, tj. do bodu, ve kterm se mezn nklady firmy rovnaj meznmu uitku poslednho spotebitele, kter by byl ochoten dan statek koupit. V praxi se firmy pokouej mrtvou ztrtu snit, resp. d

Documents

ekonomie(vsfs.matros.cz-mgq9U)