Základy ekonomie

Základy ekonomie

Inflace a nezaměstnanost

Inflace

• Inflace = dlouhodobý růst cenové hladiny• Ne každé zvýšení cenové hladiny je inflací (např. deregulace

cen) – důležitá je tedy dlouhodobost• Proč inflace vadí? Protože:

- je-li neočekávaná, přerozděluje bohatství (od věřitelů k dlužníkům, od zaměstnanců k firmám, od daňových poplatníků ke státu apod.)- je-li nevyrovnaná, mění relativní ceny, a tudíž pokřivuje cenové informace, a tedy způsobuje neefektivnost

• Inflaci lze klasifikovat z různých hledisek: kvantitativní, kvalitativní, dopad na relativní ceny, očekávání, dle příčin

Kvantitativní hledisko:• inflace mírná (ceny rostou pomaleji než reálný produkt)• inflace pádivá (ceny rostou rychleji než reálný produkt)• hyperinflace (ceny rostou takovým tempem, že lidé nechtějí

držet peníze – útěk od peněz – návrat k barterovému obchodu)

Inflace

Jak vypadá hyperinflace?Country

Month with highest inflation rate

Highest monthly inflation rate

Equivalent daily inflation rate

Time required for prices to double

Hungary July 1946 4.19 × 1016 % 207 % 15 hours

Zimbabwe November 2008 7.96 × 1010 % 98 % 24.7 hours

Yugoslavia January 1994 3.13 × 108 % 64.6% 1.4 days

Germany October 1923 29,500 % 20.9 % 3.7 days

Greece October 1944 13,800 % 17.9 % 4.3 daysChina May 1949 2,178 % 11% 6.7 days

Zdroj: Kwok, Hanke (2009)

Kvalitativní hledisko:• inflace zjevná (projevuje se růstem cenové hladiny)• inflace skrytá (není zachycena v cenových indexech)• inflace potlačená (projevuje se nedostatkem, černým trhem,

vynucenými úsporami – cenová regulace)

Inflace

Potlačená inflace

Preg

Qs QD

D

D'SP

Q

výchozí situace představuje rovnováhu na trhu (při S a D)

dojde-li k růstu poptávky, za normálních okolností vzroste rovnovážná cena a rovnovážné množství, ale:

...cena je regulována na původní úrovni – vznikne tedy převis D nad S (QD>QS)

Inflace se neprojevuje růstem cen, ale jinými způsoby, jako: viz následující slide

Potlačená inflace - důsledky

nedostatek zboží fronty před obchody

černý trh

Dopad na relativní ceny:• inflace vyrovnaná (nemění relativní ceny)• inflace nevyrovnaná (mění relativní ceny – různá

zboží zdražují různým tempem)Dle očekávání:• inflace anticipovaná (očekávaná)• inflace neanticipovaná (neočekávaná)Dle příčin:• inflace poptávková (způsobená tiskem peněz)• inflace nabídková (způsobená nabídkovými šoky

– např. ropné šoky)

Inflace

Inflace, deflace, desinflace

• Inflace – růst cenové hladiny• Deflace – pokles cenové hladiny• Desinflace – pokles míry inflace (tedy pokles

tempa růstu cenové hladiny

Je lepší inflace nebo deflace?• Nelze jednoznačně říci, protože:• ...deflace má stejné efekty jako inflace, pouze směr

působení těchto efektů je opačný• Proč se ekonomové obávají deflace a proč je mírná

inflace přijatelná?• ... pokud deflace, obava, že lidé budou odkládat své

nákupy, protože očekávají další pokles cen – vznik a prohlubování recese

• ...pokud mírná inflace, lidé nemají důvod odkládat své nákupy – mírná inflace zároveň není pro hospodářství destruktivní

• Nejméně škodí inflace, která je:očekávaná a zároveň vyrovnaná

Jak měříme inflaci?Pomocí cenových indexů, a to:• IPD (Implicit Price Deflator) =

kde:Pt... tržní ceny běžného období

P0... tržní ceny základního období

Qt... množství, vyrobené v běžném období

• CPI (Consumer´s Price Index) =kde: Pt... tržní ceny běžného období

P0... tržní ceny základního období

Q0... množství, vyrobené v základním období

100..

.

0

t

tt

QP

QP

100..

.

00

0

QP

QPt

Jak měříme inflaci?

Míru inflace (π) pak zjistíme jako tempo růstu cenového indexu:

• π = měříme-li inflaci pomocí IPD

• π = měříme-li inflaci pomocí CPI

100.1

1

t

tt

IPD

IPDIPD

100.1

1

t

tt

CPI

CPICPI

Míra inflace v ČR pomocí CPI

Zdroj: ČSÚ (2010)

Nezaměstnanost• Nezaměstnanost (UNE – Unemployment) – důsledek

určité tržní nedokonalosti nebo nepružnosti trhu práce• Nezaměstnanost: dobrovolná, nedobrovolná• Nezaměstnanost: frikční, strukturální, cyklická• Dobrovolná UNE – při dané mzdě není určitá část

populace ochotna pracovat, tj. nehledá práci, netvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo

• Nedobrovolná UNE – jako důsledek nepružnosti mezd směrem dolů, nebo mzdové regulace

Dobrovolná a nedobrovolná UNE

L* L

w/p

(w/p)*

DL

SL

dobrovolná UNE

LD LS L

w/p

(w/p)*

DL

SL

nedobrovolná UNEDL'

Je-li trh práce v rovnováze, pak existuje pouze dobrovolná UNE

Nedobrovolná UNE vznikla v důsledku poklesu poptávky po práci a nepřizpůsobení reálné mzdy – reálná mzda zůstala na původní úrovni (nepružnost mezd směrem dolů)

Nezaměstnanost• Frikční UNE – jako důsledek fluktuace pracovní síly mezi

pracovními pozicemi – mění-li někdo pracovní pozici, zpravidla nějaký čas trvá, než najde práci novou

• Strukturální UNE – svou povahou obdoba frikční, ale: jde o hlubší nesoulad mezi poptávkou po práci a nabídkou práce – tím větší, čím větší nepružnost nabídky práce (neschopnost nebo neochota přizpůsobit se strukturálním změnám)

• Cyklická UNE – jako důsledek cyklického kolísání hospodářského výkonu – vzniká, pokud se mzdy nepřizpůsobují změnám poptávky po práci (de facto totéž, co nedobrovolná UNE)

Cyklická nezaměstnanost

LD LS L

w/p

(w/p)*

DL

SL

cyklická UNEDL'

Dochází-li k poklesu výkonu ekonomiky, pak klesá poptávka po práci. Nejsou-li mzdy pružné směrem dolů, pak se trh práce ocitá v nerovnováze (nabídka je větší než poptávka) a vzniká cyklická nezaměstnanost

Přirozená nezaměstnanost• Přirozená nezaměstnanost = frikční + strukturální UNE• Přirozená nezaměstnanost je slučitelná s rovnováhou

pracovního trhu, neboť:• ...rovnováha pracovního trhu neznamená, že všichni,

kteří chtějí pracovat, tak pracují, ale...• ...všichni, kteří chtějí při dané mzdové sazbě pracovat,

práci najdou• Velikost přirozené nezaměstnanosti závisí na mnoha

faktorech, zejména na: pružnosti pracovního trhu, sociálním systému, informovanosti, míře státní regulace apod.

Přirozená nezaměstnanost

L* L

w/p

(w/p)*

DL

SL

přirozená UNE

Odhady přirozené míry nezaměstnanosti

1970–79 1980–89 1990–99 2001–04*

Germany 2.4 6.8 9.2 7.2Italy 4.7 8.4 10.9 9.0Japan 1.7 2.5 3.1 3.9Spain 4.4 17.5 19.7 11.2UK 3.6 9.6 8.0 5.3USA 6.2 7.3 5.6 5.1

Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)

Nezaměstnanost a ukazatele trhu práce

• klíčové ukazatele pracovního trhu: míra nezaměstnanosti, míra pracovní participace, míra zaměstnanosti

• míra nezaměstnanosti: ne každý, kdo není zaměstnaný je nezaměstnaný

• nezaměstnaný = člověk, který nemá práci, ale aktivně ji hledá

Nezaměstnanost a ukazatele trhu práce

• ekonomicky aktivní obyvatelstvo = zaměstnaní + nezaměstnaní (dle předchozí definice) = pracovní síla (LFS – Labour Force Supply)

• ten, kdo nepracuje a práci nehledá, netvoří pracovní sílu, tj. netvoří nabídku práce a je dobrovolně nezaměstnaný (nepočítá se do míry nezaměstnanosti)

Ukazatele trhu práce• Míra nezaměstnanosti =

nezaměstnaní/pracovní síla [%]• Míra pracovní participace = objem pracovní

síly/objem populace v dané věkové skupině [%]

• Míra zaměstnanosti = počet zaměstnaných/objem populace v dané věkové skupině [%]

• POZOR!!! – míra zaměstnanosti není doplňkem míry nezaměstnanosti

Populace 15-64 let

Pracovní síla

Nezaměstnaní

= míra pracovní participace

= míra zaměstnanosti

= míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti v zemích V-4 (v %)

Zdroj: OECD (2007), vlastní výpočty

Míra pracovní participace v zemích V-4 (v %)


Míra zaměstnanosti v zemích V-4 (v %)


Ženy na pracovním trhu (vybrané země OECD v r. 1998)

Participation Rates Unemployment Rates Employment Ratios

Belgium 55.4 7.8 39.3Canada 71.9 7.1 56.4Denmark 75.9 4.3 57.6Finland 72.8 9.1 58.2

France 62.1 10.1 43.6Germany 55.4 8.3 45.4Ireland 57.3 3.7 46.9Japan 59.7 5.1 46.1

Luxembourg 53.5 3.6 41.9Netherlands 67.1 3.6 53.2Norway 76.6 3.7 67.1Portugal 65.0 6.1 50.7

Spain 53.7 16.4 35.0Sweden 77.1 4.7 65.0United Kingdom 69.4 4.4 53.1United States 70.1 5.6 56.3


Dopady zavádění minimální mzdy

LD LS L

w/p

(w/p)min(w/p)*

SL

nedobrovolná UNEDL

Minimální mzda a míra nezaměstnanosti mladých ve vybraných zemích

Minimum wageas a fraction of the

average wage

Youth employment-population ratio

Youth unemployment rate

(%)

Italy n.a. 0.26 29.7France 0.62 0.23 20.7Australia 0.58 0.61 12.3

Germany n.a. 0.48 7.7Ireland 0.56 0.48 6.4Denmark n.a. 0.67 6.7

Greece 0.51 0.27 29.5Sweden n.a. 0.46 11.9Belgium 0.49 0.30 15.2

Luxembourg 0.49 0.32 6.4The Netherlands 0.47 0.68 6.6UK 0.46 0.55 13.2

Canada 0.42 0.56 12.6Portugal 0.38 0.42 8.6USA 0.36 0.60 9.3

Japan 0.33 0.43 9.2Spain 0.32 0.36 25.5


Documents

Základy ekonomie