Ekonomika podniku II - vsem.cz · # Bod zvratu QPříklad P Určete velikost fixních a variabilních náklad ů, když celkové náklady při výrobě 750 kusů jsou 180 000 Kč

EKO

NO

MIK

A P

OD

NIK

U II Pavel Mikan

Ekonomika podniku II

2009

Podniková ekonomika II (2)KLZ

Ing. Pavel Mikančerven 2009

# Zisk a vztahy mezi základnímiekonomickými veličinami podniku(dokončení z minulého setkání)P 4. kapitola učebního textuP Modely výnosů, nákladů a tržebP Konstrukce nákladových funkcíP Analýza bodu zvratuP Aplikace nákladových a výnosových funkcíP Provozní páka

# Nákupní, prodejní a marketingová činnostP 5. kapitola učebního textuP NákupP Řízení zásobP LogistikaP Prodej a marketing

Osnova

# VýrobaP 6. kapitola učebního textuP Vymezení výrobyP Členění výrobP Produkční funkceP Výrobní kapacitaP Produktivita podnikových systémů

# Finanční řízení podnikuP 7. kapitola učebního textuP Finanční řízeníP Faktor času a změna hodnoty penězP Investiční činnost podniku (8. kapitola) R Ekonomická efektivnost investicR Zdroje financování dlouhodobých potřeb podniku

P Krátkodobý finanční management (kapitola 7. 6)

Osnova

# Organizační struktura podnikuP 9. kapitola učebního textu - samostudium

# Příklady z probíraných kapitolP Řízení zásobR Základní bilanční rovniceR Optimalizační přístup - Harris-Wilsonův vzorec

P Nákupní, prodejní a marketingová činnostR Bostonská maticeR Ekonomické hodnocení portfólia výrobků - hrubé rozpětí,

příspěvek na úhraduR Cenová elasticita

P VýrobaR Výrobní kapacita a měření využití výrobní kapacity

P Finanční řízeníR Časová hodnota peněz - úvod do úrokového počtuR Ekonomické hodnocení investic - základní metodyR Finanční analýza

Osnova

# Při modelování vycházíme ze závislostinákladů, tržeb a zisku na objemu produkcev podniku

# Průběh funkcí:P Proporcionální (lineární) - s tímto průběhem budeme v

dalších výpočtech pracovatP PodproporcionálníP NadproporcionálníP "S křivka"

Modely nákladů, tržeb azisku

# Pro analýzy je třeba pracovat nejen scelkovými náklady (resp. výnosy), ale jetřeba zkoumat i:

QPrůměrné náklady (resp. výnosy)P Celkové náklady (výnosy) vztažené na jednotku

produkce (celkové náklady (výnosy) vydělíme objememprodukce)

QMarginální (mezní) náklady (resp. výnosy)P Náklady (výnosy) spojené vždy s poslední jednotkou

objemu produkce (spočteme je jako derivaci nákladů(výnosů) podle objemu produkce)


# Nákladové modelyP Obecně vycházíme z členění nákladů na variabilní a

fixní - tyto náklady sečtemeR CN = FN + VN

P Pro variabilní náklady použijeme lineární funkci:P Variabilní náklady vyjádříme (při lineárním průběhu)

závislé na objemu produkceR VN = v * Q

P Výsledný obecný tvar nákladové funkce:R CN = FN + v * Q


# Nákladové modelyQMetody odhadu parametrů nákladového modelu

(nákladové funkce)P Klasifikační metodaP Metoda dvou obdobíP Grafická metodaP Statistická metoda (metoda regresní analýzy založená

na metodě nejmenších čtverců)


# Nákladové modelyQKlasifikační metodaP Zjistíme při známém objemu produkce veškeré náklady,

ke kterým při výrobě došloP Snažíme se kvalifikovaně rozhodnout na základě

znalosti způsobu vynaložení nákladů o charakterukaždé nákladové položky -jedná se o fixní nebovariabilní náklad?

P Sečteme fixní nákladyP Sečteme variabilní náklady, vydělíme je objemem

produkceP Sestavíme model


# Nákladové modelyQKlasifikační metodaQPříklad:P Při výrobě 100 kusů výrobků vznikly následující nákladyP Spotřeba materiálu 5 000P Mzdové náklady výrobních dělníků 350P Platy administrativních pracovníků 150P Odpisy 1 200P Osvětlení a topení 300P Mezioperační doprava 250P Spotřeba elektrické energie výrobního zařízení 200P Reklama 350P Sestavte klasifikační metodou nákladový model


# Nákladové modelyQMetoda dvou obdobíP Vychází ze znalosti objemu výroby a celkových nákladů

z více obdobíP Vyloučíme případné extrémy a vybereme pouze dvě

období - s maximálním a minimálním objememprodukce

P Těmito dvěma dvojicemi objemů produkce a celkovýchnákladů proložíme přímku, jejíž parametry spočítáme(řešení soustavy dvou rovnic o dvou neznámých -odečtením jedné rovnice od druhé)


# Nákladové modelyQMetoda dvou obdobíQPříklad:P V únoru byly při objemu výroby 2 800 ks celkové

náklady 288 000 KčP V květnu byly při objemu výroby 3 500 ks celkové

náklady 347 500 KčP Metodou dvou období spočtěte nákladovou funkciP Odhadněte výši nákladů v září, ve kterém očekáváme

objem výroby ve výši 3 100 ks


# Nákladové modelyQGrafická metodaP V grafu zobrazíme body odpovídající objemům

produkce a celkovým nákladůmP Proložíme přímkou dva bodyP V místě, kde přímka protne svislou osu y, odečteme

fixní nákladyP Variabilní náklady na jednotku získáme jako směrnici

přímky - ze zjištěného úhlu α spočteme tg(α)QStatistická metodaP V úvahu bere veškerá období a snaží se proložit

veškeré body nejlepší přímkou (s nejmenším součtemdruhých mocnin odchylek skutečných hodnot a hodnotležících na přímce) - výpočet pomocí derivací


# Modely výnosůQOpět předpokládáme lineární závislost výše tržeb

na objemu produkce při jediné výši cenyP T = p * QP Na rozdíl od nákladových funkcí, funkce výnosů nemá

téměř nikdy fixní složku (začíná v počátku souřadnésoustavy)


# Bod zvratuQTakový objem produkce, při kterém se celkové

náklady rovnají tržbámP T = CNP p * Q = FN + v * QP Q = FN / (p - v)

QMůžeme vyjádřit i z funkce zisku, kterou položímerovnu nule:P Z = T - CNP Z = p * Q - FN - v * QP Z = (p - v) * Q - FNP Z = 0P Q = FN / (p - v)


# Bod zvratuQZisková funkceP Průměrná výše ziskuP Funkci zisku vydělíme objemem produkce:

R (p - v) - FN / QP Marginální (mezní) výše ziskuP Funkci zisku derivujeme podle objemu produkce

R p - v


# Bod zvratuQTakový objem produkce, při kterém je nulový ziskQDo výše bodu zvratu bude podnik ztrátovýQOd výše bodu zvratu bude podnik ziskový

# Krátkodobá hranice výše cenyQCena může být maximálně rovna variabilním

nákladůmQDalší pokles ceny je nepřijatelný

# Dlouhodobá hranice výše cenyQCena by měla pokrýt celkové náklady a

přiměřený zisk


# Bod zvratuQPříkladP Určete velikost fixních a variabilních nákladů, když

celkové náklady při výrobě 750 kusů jsou 180 000 Kč apři výrobě 2 000 kusů jsou 280 000 Kč.

P Cena výrobku je 100 KčP Nalezněte bod zvratu


# Bod zvratuQPostup výpočtu:P Metodou dvou období spočteme nákladovou funkci:

R CN = FN + v * QR 180 000 = FN + v * 750R 280 000 = FN + v * 2 000R Od druhé rovnice odečteme prvníR 100 000 = 1 250 * vR v = 80 KčR Výsledek dosadíme do první rovniceR 180 000 = FN + 80 * 750R FN = 120 000R Nákladová funkce:R CN = 120 000 + 80 * Q


# Bod zvratuQPostup výpočtu:P Spočteme bod zvratu

R Funkce tržebR T = 100 * Q

R A) CN = TR 120 000 + 80 * Q = 100 * QR 120 000 = 20 * QR Q = 6 000 ks

R B) Z = 0R 100 * Q - 120 000 - 80 * Q = 0R Q = 6 000 ks


# Aplikace bodu zvratuQNa základě znalosti funkce nákladů, výnosů

(tržeb) a zisku můžeme počítat další příklady:P Objem výroby pro dosažení požadované výše ziskuP Minimální výše ceny pro známý objem výroby k

dosažení požadované výše ziskuP Limit variabilních nebo fixních nákladů k dosažení

požadované cenyP Výše zisku, které známá výše nákladů, objemu

produkce a ceny vygeneruje


# Aplikace bodu zvratuQPříkladP Fixní náklady jsou 20 000 Kč, variabilní náklady 50 Kč

na jeden kus, cena jednoho výrobku je 100 Kč.R a) Nalezněte bod zvratu.R b) Jaký počet kusů je třeba vyrobit pro vytvoření zisku 40 000

Kč?R c) Zjistili jsme, že maximální objem produkce je 800 ks. Jak

musíme zvýšit cenu výrobku, aby bylo požadovaného zisku 40000 Kč dosaženo?

R d) Analýzou trhu jsme zjistili, že maximální akceptovatelná cenavýrobku je 120 Kč. Jak se musí snížit fixní náklady, aby bylopožadovaného zisku 40 000 Kč dosaženo?

R e) Úsporami jsme schopni snížit fixní náklady na 18 000 Kč. Jakse musí snížit variabilní náklady na jeden kus, aby bylopožadovaného zisku 40 000 Kč dosaženo?


# Globální modelyQPři různorodé produkci vyjadřujeme objem

produkce v peněžních jednotkách (v Kč)QV korunách vyjádříme nejen objem produkce, ale

i variabilní náklady na 1 Kč produkceQV tom případě se objem produkce v korunách

rovná tržbám v korunáchP T = CNP Q = FN + h * QP Bod zvratu:P Q = FN / (1 - h)


# Globální modelyQPříklad:P Stanovte nákladovou funkci a určete bod zvratu výroby,

víte-li, že v únoru byly náklady 50 000 Kč na objemvýroby 100 000 Kč, v dubnu byly náklady 48 000 Kč naobjem výroby 90 000 Kč.


# Aplikace nákladových modelů - volbatechnologické varianty výroby

QPříklad:P Při výrobě výrobku v ceně 20 Kč je možné použít čtyři

navzájem se vylučující technologické varianty.Diskutujte, kdy použijete variantu B (s ohledem naminimální nákladnost, ale současně i "neztrátovost").R Varianta A: FN = 100 000 Kč, v: 0,80 Kč na 1 Kč produkceR Varianta B: FN = 20 000 Kč, v: 14 Kč na kusR Varianta C: FN = 80 000 Kč, v: 0,90 Kč na 1 Kč produkceR Varianta D: FN = 40 000 Kč, v: 0,30 Kč na 1 Kč produkce

P Nutno přepočítat variabilní náklady na jednotný rozměr(zpravidla na kus)

P Je vhodné začít náčrtem celkových nákladů pro varianty


# Provozní pákaQZávislost zisku na změnách objemu produkceP Z = T - CNP Z = p * Q - FN - v * QP Z = (p - v) * Q - FN

QZměna zisku bude tím větší čím větší budepříspěvek na úhradu fixních nákladů a tvorbězisku - tedy čím menší budou variabilní nákladyna jednotku produkce

QPři dvou variantách výroby bude ta varianta, kterámá větší příspěvek (menší variabilní náklady nakus), více citlivá na změny objemu produkce (mávyšší stupeň provozní páky)


# NákupP Základní funkce: zajistit efektivní pořízení materiálů

(případně zařízení, strojní celky) a služeb pro podnikovévýrobní i nevýrobní činnosti

# Nákupní marketingP Zjišťuje potřeby, zkoumá nákupní trhy a další informace

potřebné k volbě dodavatelů, k rozhodování o velikostidodávek zásob, o jejich výši a o potřebných logistickýchprocesech

Nákupní, prodejní amarketingová činnost

# Souhrn marketingových nástrojů - člení sepodle chronologického pořadí aktivit přizajišťování nákupu na:P Informační a komunikační mixR Informace o nakupovaných vstupech a výstupech podniku, o

cenách (včetně slev, přirážek, daní, celních sazeb), dodacíchpodmínkách (např. platebních, logistických), o dřívější spotřebě,zásobách atd.

R Výzkum dodavatelů, jejich volba, komunikace s nimi, jejichhodnocení a rozhodnutí o další spolupráci

P Výrobkový mix a mix služebR Posuzování parametrů vstupů (porovnávání se substituty), volby

variant získávání vstupů, hodnocení kvality, spolehlivosti,funkčnosti, úspornosti, garance, oprav, ...

Nákupní marketingový mix

P Cenový a kontraktační mixR Rozhodování o nákupních cenách, pružnost cen (platební

podmínky, slevy, přirážky), dodací a logistické podmínky, ochotajednat o cenách, ...

P Logistický a dodávkový mixR Způsob dodávky, dodavatelské mezičlánky, velikost dodávek,řešení poruch v dodávkách, náklady s dodávkami spojené,pohyb v rámci podniku (doprava, manipulace, balení, skladování,velikost manipulačních jednotek, poradenství, organizace, ...)


# Fáze nákupního marketingového mixuR Identifikace (rozpoznání) potřeby - nákupní impulsR Zjištění nezbytnosti potřeby, její charakter a množstvíR Vlastní kupní rozhodnutíR Specifikace nakupovaného výrobku nebo službyR Nákupní výzkum trhu - podmínek dodávekR Volba dodavateleR Rozhodnutí a formulace podmínek dodávkyR Zadání objednávkyR Logistické aktivity při vstupu dodávky do podnikuR Kvantitativní a kvalitativní přejímka dodávek, případné reklamaceR Finanční úhrada dodávkyR Hodnocení výkonu dodavatele

QMožné modifikace při opakovaném nákupu,nákupu s modifikacemi nebo při zcela novémnákupu


# Úkolem řízení zásob je:P Zajistit dostatečnou úroveň zásob pro bezporuchové

vyrovnávání časového a množstevního nesouladuvýroby a dodávek -zajištění plynulé výroby

P Udržování co možná nejnižší úrovně zásob z důvoduvázání kapitálu

QDruhy zásobP Běžná (obratová) - pořizuje se najednou, čerpá se v

dávkáchP Pojistná - k eliminaci výkyvů na straně vstupu

(dodavatelé) a výstupu (požadavky výroby)QZákladní bilanční rovnice

R Zdroje se musí rovnat potřebámR Zdroje: Zásoba na začátku období (Zp) a dodávky za období (D)R Potřeba: Spotřeba za období (M) a zásoba na konci období (Zk)R Zp + D = M + Zk Y D = M + Zk - Zp

Řízení zásob

# Základní bilanční rovniceQPříkladP V následujícím roce očekáváme výrobu 540 000 ks

výrobků, na jeden výrobek se spotřebuje 20 kg surovinys cenou 10 000 Kč za tunu. K 1. 7. (datu sestavováníplánu dodávek) je zásoba 1 200 tun. Předpokládanáspotřeba do konce roku je 5 100 tun, dodávky do konceroku 4 800 tun. Minimální výše zásoby je 1 350 tun.

P Spočítejte potřebnou výši dodávek v příštím roce v kg iv Kč.

Řízení zásob

# Optimalizační přístup v řízení zásobP Cílem je minimalizovat celkové náklady spojené s

pořízením a udržováním zásobP Náklady členíme na:

R Náklady na dodávku - stejná výše pro každou dodávku (zahrnujípřípravu dodávky, komunikaci, průzkum trhu, přejímku, kontrolu,fakturaci apod.)

R Náklady na skladování a udržování zásob (zahrnují nákladyvázanosti prostředků, náklady spojené s provozem skladů,evidencí, pojištěním, ostrahou, náklady spojené s rizikempoškození, znehodnocení či ztráty použitelnosti)

P Pro výpočet využijeme z bilanční rovnice zásobpotřebnou výši dodávek D

P Známe náklady spojené s jednou dodávkou NDP Známe skladovací náklady jednotky zásob NSP Odvození Harris-Wilsonova vzorce

Řízení zásob

# Optimalizační přístup v řízení zásobQPříkladP Roční spotřeba materiálu je 130 t, roční náklady na

skladování jedné tuny materiálu jsou 5 000 Kč, nákladyspojené s jednou dodávkou materiálu jsou 10 000 Kč.Dodavatel nabízí dodat požadované množství materiáluv jedné, čtyřech, osmi nebo dvanácti dodávkách.

P Jakou četnost dodávek vyberete? Jaká bude výše jednédodávky?

P Spočtěte optimální velikost dodávky, četnost dodávek avelikost jedné dodávky!

Řízení zásob

# Just In Time (JIT)QSpolupráce s dodavateli vedoucí k:P Přísné kontrole kvalityP Pravidelným a spolehlivým dodávkámP Blízkosti výrobyP Spolehlivé komunikaciP Předávání operativních informací o průběhu výroby

(propojení informačních systémů)P Těsné spolupráci dodavatele a odběratele

QMůže vést k podstatnému snížení výše zásob apodmínkou realizace je spolehlivost dodavatele

Řízení zásob

# Metoda ABCQVychází z tzv. Paretova pravidla (80/20)QRoztřídíme spotřebovávané materiály do tří

skupin:P Skupina A: 5 - 15 % druhů zásob, které mají ale 60 -

80% podíl na celkové spotřeběP Skupina B: 15 - 25 % druhů zásob, které mají 15 - 25%

podíl na celkové spotřeběP Skupina C: 60 - 80 % druhů zásob, které mají 5 - 15%

podíl na celkové spotřeběQKe každé skupině zásob přistupujeme

diferencovaně, největší pozornost věnujemeskupině A

Řízení zásob

# Řeší organizaci a řízení rozmísťování (tj. pohyby, transportní procesy) včetněsouvisejících informací

# Komplexně a integrálně řídí veškerýmateriálový tok podnikem, včetně toků oddodavatelů a k odběratelům a příslušnýchtoků informací

QZahrnuje dopravu, překládku a manipulaci,skladování, balení, vychystávání, distribuci namísta potřeby, přípravu, úpravu a kompletacidodávaného materiálu, zajišťování příslušnýchinformací včetně evidence a kontroly

Logistika

# Prodejní činnost zjišťuje potřeby na trzíchprodukce a prodejem produktů a služebpodniku je uspokojuje

# Zahrnuje výzkum trhu, komunikaci sezákazníky včetně působení na ně zaúčelem podpory prodeje, logistiku prodeje,tvorbu cen a další.

# Marketing úzce souvisí s marketingovoukoncepcí řízení - takovou filosofiípodnikatelského myšlení, která důsledněrespektuje potřeby zákazníka a jejichuspokojení

Prodej a marketing

# Marketingové řízeníQTři základní fáze:QPlánováníP Marketingová situační analýzaP Stanovení marketingových cílůP Formulace marketingových strategiíP Sestavení marketingového plánu

QRealizaceP Vytvoření marketingové organizaceP Realizace plánu

QKontrolaP Měření výsledků a porovnávání s plánemP Hodnocení a analýza zjištěných skutečností

Prodej a marketing

# Marketingový mixQJedná se o marketingové nástroje ovlivňující

kupní rozhodováníQVzájemně provázané prvkyP Výrobek (Product)P Cena (Price)P Distribuce (Place)P Komunikace (Promotion)

Prodej a marketing

# VýrobekQPojetí komplexního výrobku - zákazník vnímá

nejen základní funkci výrobku, ale i jeho dalšíatributy (značka, servis, obal, prestiž, ...)

QVýrobkový mix - sortiment výrobků, které podniknabízí na trhu

QJe sestaven a upravován v zájmu plněnípodnikových cílů

QNástrojem k posouzení a řízení sortimentuvýrobků je výrobková analýza

Prodej a marketing

# Výrobková analýzaQMarketingové metody - výrobkové portfolio

maticeQBostonská maticeP Hodnotí výrobky podle kritéria podílu na trhu (relativní

tržní podíl) a tempa růstu trhu a zakresluje do grafu vzávislosti na objemu výrobyR Hvězdy - vysoký podíl na trhu i vysoké tempo růstu trhuR Dojné krávy - vysoký podíl na trhu, ale nízké tempo růstu trhuR Otazníky - vysoké tempo růstu trhu, ale nízký podíl na trhuR Hladoví psi - nízké tempo růstu trhu i nízký podíl na trhu

Prodej a marketing

# Výrobková analýzaQPříkladP Podnik vyrábí tři výrobky. Načrtněte a slovně popište

pozici těchto výrobků na trhu, znáte-li následující údaje:P Výrobek 1: Tržby 800 000 Kč, Tržby největšího

konkurenta 2 000 000 Kč, Míra růstu trhu 10 %P Výrobek 2: Tržby 500 000 Kč, Tržby největšího

konkurenta 300 000 Kč, Míra růstu trhu 7 %P Výrobek 3: Tržby 200 000 Kč, Tržby největšího

konkurenta 190 000 Kč, Míra růstu trhu 3 %P Průměrný růst trhu v odvětví byl 5 %.

Prodej a marketing

# Výrobková analýzaQHodnocení ekonomického přínosu pro podnikP Počítáme buď z kalkulace úplných nákladů rentabilitu

výrobku jako zisk / cenaP Nebo z kalkulace neúplných nákladů hrubé rozpětí /

cena (případně příspěvek na úhradu / cena)QPříkladP Podnik vyrábí tři výrobky. Na základě rentability posuďte

výhodnost jednotlivých výrobků:P Výrobek 1: Tržby 800 000 Kč, Objem výroby 10 000 ks,

Celkové náklady 50 Kč, Přímé náklady 35 KčP Výrobek 2: Tržby 500 000 Kč, Objem výroby 25 000 ks,

Celkové náklady 17 Kč, Přímé náklady 10 KčP Výrobek 3: Tržby 200 000 Kč, Objem výroby 40 000 ks,

Celkové náklady 4 Kč, Přímé náklady 2 Kč

Prodej a marketing

# CenaQPředstavuje množství peněz vydaných

zákazníkem na zakoupení produktuQPro zákazníka znamená hodnotu, kterou mu

vlastnictví a užívání produktu přinášíQZákladní principy tvorby cen:P Podle nákladůP Podle poptávkyP Podle konkurence

QDopady změn cen na tržby podniku mohouukazovat ukazatele cenové elasticity poptávky

Prodej a marketing

# CenaQPříkladP Snížení ceny výrobku z 150 Kč za kus na 140 Kč za kus

vedlo ke zvýšení poptávaného množství z 8 000 kusůna 8 100 kusů.

P Spočtěte hodnotu koeficientu cenové elasticity poptávkyP Spočtěte změnu objemu tržebP Zhodnoťte výhodnost změny ceny pro podnik

Prodej a marketing

# DistribuceQZboží je na trh umísťováno distribuční cestouQTypy distribuční cestyP PřímáP Nepřímá - zde mezi výrobce a zákazníka vstupují

mezičlánkyR Prostředníci (produkty si kupují)R Zprostředkovatelé (pouze napomáhají cestě výrobku k

zákazníkovi)

Prodej a marketing

# KomunikaceQMarketingová komunikace zahrnuje záměrné a

cílené vytváření a používání informací k působenína spotřebitele (k ovlivňování jeho kupníhochování)

QSložky marketingové komunikace:R Reklama - neosobní komunikace se zákazníkem prostřednictvím

médiíR Podpora prodeje - časově omezený program s cílem okamžitého

nárůstu prodejů zaměřený nejen na zákazníka, ale i na prodejceR Osobní prodej - přímá osobní komunikace se zákazníkemR Public relations - vytváření kladné představy o podniku v

povědomí zákazníkůR Přímý marketing - přímý, ale ne osobní kontakt se spotřebitelem

(katalogový prodej, zásilkový prodej, telemarketing,teleshopping, ...)

Prodej a marketing

# V nejširším smyslu se výrobou rozumíkaždá hodnototvorná činnost, jejímižvýsledky jsou hmotné nebo nehmotnévýstupy

# Výroba je soubor cílevědomých činností,při nichž vzájemným působením výrobníchfaktorů dochází k přeměně vstupních prvkůna produkci

# Výrobní systém je soubor všech prvků avztahů mezi nimi, s jejichž pomocí seuskutečňuje výroba

Výroba

# Členění výrobyP Podle charakteru technologického procesuR Chemicko-technologickéR BiologickéR BiochemickéR Mechanicko-technologické

P Podle standardizovanosti (diferencovanosti produktů avyráběného množství)R Hromadná výrobaR Sériová výrobaR Kusová výroba

P Členění samotné výroby na:R Hlavní výrobaR Vedlejší výrobaR Doplňková výrobaR Přidružená výroba

P Vedle základních procesů probíhají v podniku pomocnéa obslužné procesy

Výroba

# Produkční funkceQVyjadřuje vztah mezi vstupem a výstupem

podnikuQForma modelu, kterým je funkce vyjadřující vztah

mezi rozsahem vstupu (výrobních faktorů) avýstupem (produkcí)

QTvar produkční funkce je ovlivněn tím, zda a jakse produktivita vstupů mění v závislosti navelikosti objemu výroby

QProdukční funkce ovlivňuje charakter nákladovéfunkce (mají opačný charakter progresivní xdegresivní)

Výroba

# Výrobní kapacitaQJe maximální objem produkce za období, který

může vyrobit určitá výrobní jednotka efektivnímvyužíváním výrobních faktorů a časového fondu

QVýrobní kapacita (Qp) je určena:P Výkonností výrobního zařízení (kapacitním výkonem vp)

rozumíme maximální dosažitelné množství produkce zajednotku času za obvyklých provozních podmínek

P Využitelným časovým fondem (Tp) - od kalendářníhočasového fondu odečteme nepracovní dny (tzv. nominální časový fond) a plánované prostoje

P Spočte se jako součin výkonnosti a využitelnéhočasového fondu: Qp = vp * Tp

P Místo výkonnosti může být zadána kapacitní norma (tk)pracnosti (výkon získáme jako převrácenou hodnotu)

Výroba

# Využití výrobní kapacityQSkutečně dosažené výsledky dělíme plánovanými

(normovanými, maximálně dosažitelnými)QVždy menší než jednaQCelkové (integrální) využití výrobní kapacityP kc = Qs / Qp

QVýkonové (intenzivní) využití výrobní kapacityP ki = vs / vp

QČasové (extenzivní) využití výrobní kapacityP ke = Ts / Tp

QVztah mezi jednotlivými koeficientyP kc = ki * ke

Výroba

# PříkladP Výroba má probíhat 60 dní ve dvou směnách po osmi

hodinách, prostoje se plánují na 2 % z času.Opracování jednoho výrobku trvá dvacet minut. Celkovévyužití výrobní kapacity je 95 % při extenzivním využití97 %. Spočítejte:

P a) Jaký je využitelný časový fond?P b) Jaká je výrobní kapacita výrobního zařízení?P c) Kolik bylo skutečně vyrobeno výrobků?P d) Kolik bylo skutečně odpracováno hodin?P e) Jaký byl plánovaný hodinový výkon?P f) Jaký byl skutečný hodinový výkon?P g) Jaká je skutečná doba opracování jednoho kusu

výrobku?

Výroba

# Produktivita podnikových systémůP Produktivita je účinnost využívání výrobních faktorů

(vstupů) ve výrobě vyjádřená poměrem:R (výrobní) výstup / (výrobní) vstup

P Měří se ve výrobě za určitý časový intervalP Můžeme měřit produktivitu celkovou (za souhrn vstupů)

nebo parciální (za jeden druh vstupu) -nejdůležitějšíparciální produktivitou měřenou v podnicích jeproduktivita práceR Přidaná hodnota / pracovníciR Čistá produkce / pracovníciS Přidaná hodnota = výnosy za produkci po odečtení nákladů za

veškeré nakupované suroviny, ostatní materiály, energie aslužby

S Čistá produkce = přidaná hodnota bez odpisůS Pracovníci = počet pracovníků nebo počet odpracovaných

hodin nebo osobní náklady

Výroba

# Finanční strategie představuje páteřfinančního řízení

# Finanční řízení - veškeré činnosti spojené sefektivním financováním podnikatelskýchaktivit firmy směřujících k naplnění firemnístrategie a základních cílů firmy

QStrategický finanční management - 5 a více letQDlouhodobý finanční management - jeden rok až

pět letQKrátkodobý finanční management - do jednoho

roku

Podnikové finance afinanční řízení

# Základní úkoly finančního managementu:P Identifikace zdrojů kapitálu a jeho získáváníP Rozhodování o cíli a podmínkách jeho dislokaceP Zabezpečení efektivního nakládání s disponibilními

zdroji kapitáluP Redislokace a redistribuce kapitálu získaného realizací

podnikatelské činnosti

# Základní aktivity finančního managementu:P Funding - hledání a využívání interních a externích

kapitálových zdrojůP Cash management - řízení peněžních tokůP Debt management - řízení dluhůP Risk management - řízení rizika

Finanční řízení

# Principy finančního řízení:P Princip respektování faktoru časuP Princip peněžních tokůP Princip čisté současné hodnotyP Princip zohledňování rizikaP Princip optimalizace kapitálové strukturyP Princip zohledňování vlivu kapitálového trhuP Princip plánování a analýzy údajů informačního

systému

Finanční řízení

# Časová hodnota peněz - na ni působí:QCelková suma kapitálu - celkový základQCelková délka časového úseku, po kterou je

celkový základ vázán - kapitálové období: čas, nakterý je kapitál půjčen, případně období, za kterémá být jeho půjčení spláceno

QCelková výše úrokové míry: poměr výnosu kcelkové k celkové částce půjčeného kapitálu(odměna věřiteli)

Faktor času

# Časová hodnota penězQÚrok peníze směrem do budoucna zhodnocuje

pomocí úročitele (dostaneme budoucí hodnotupeněz)

QPro porovnání budoucí hodnoty s částkou vpřítomnosti musíme spočítat současnou hodnotupeněz pomocí odúročitele

QBudoucí hodnota = současná hodnota * (1 + i)n

QSoučasná hodnota = budoucí hodnota / (1 + i)n

QPříkladP Jak velkou částku představuje za 5 let dnešní vklad 500

Kč při úrokové míře 6 % ročně?P Jak velkou částku musíme dnes vložit na účet s 8%

úrokovou mírou, aby na něm za 8 let bylo 50 000 Kč?

Faktor času

# Časová hodnota penězQAnuitaP Série pravidelných plateb ve stejné výši za určité obdobíR Anuita polhůtní (typická pro úvěr)R Anuita předlhůtní (typická pro investování)

P Liší se výpočet pro celkový základ na počátku prvníhoroku (úvěr) a pro celkový základ na konci posledníhoroku (pravidelné investování)

QPerpetuitaP Série pravidelných plateb ve stejné výši za nekonečné

obdobíR Perpetuita polhůtníR Perpetuita předlhůtní

Faktor času

# PříkladyP Na účet úročený 6 % ročně pravidelně vždy na konci

roku složíme 9 000 Kč po dobu 9 let. Kolik bude nakonci devátého roku uspořeno?

P Jak velkou částku musíte pravidelně vždy na konci rokuskládat na účet úročený 5 % ročně, chcete-li za 8 letuspořit 100 000 Kč?

P Chcete vyplácet po dobu 15 let vždy na konci rokučástku 20 000 Kč. Jakou částku musíte složit nyní,abyste toho při roční úrokové míře 9 % dosáhli?

P Chcete si půjčit 95 000 Kč na 5 let a banka Vám je půjčís roční úrokovou mírou 18 %. Jak velkou pravidelnouroční splátkou dluh splatíte?

P Jaká je současná hodnota věčné obligace s vyplácenýmvýnosem 100 Kč ročně pokud je naše požadovanávýnosnost investice 8 %?

Faktor času

# Systematické rizikoP Podnikem neovlivnitelné - měří se pomocí koeficientu β

# Nesystematické rizikoP Podnik ho může alespoň částečně minimalizovat

# Pokud má podnik minimalizovat riziko,musí ho identifikovat a měřit (k tomu sevyužívají nástroje statistiky - početpravděpodobnosti)P Pracuje se s nástroji:R Očekávaný výnosR RozptylR Směrodatná odchylkaR Variační koeficient

QDiverzifikace - nástroj minimalizace rizika

Riziko

# Investicí chápeme jako cílevědomoukapitalizaci finančního výdaje realizovanouprostřednictvím konkrétního aktiva, kterépřináší zhodnocení peněz spojených s jehopořízením

# Jakýkoli peněžní výdaj, který není určený kokamžité spotřebě, nýbrž je učiněn s cílemdosáhnout zhodnocení vynaloženýchprostředků v budoucnosti

Ekonomická efektivnostinvestic

# Druhy investic:P Hmotné - stroje, technologické zařízení, budovyP Nehmotné - know-how, licence, softwareP Finanční - nákup cenných papírů, vklady do jiných

společností a dlouhodobé půjčky

# Způsob realizace investice:P Pořízené koupí na klíčP Realizované investiční výstavbou

R Externím dodavatelemR Ve vlastní režii

# Při hodnocení investic posuzujemeP Výnosnost, likviditu, rizikovost


# Výpočet efektivnostiQKapitálové výdaje na investiciQPříjmy z investiceQPro hodnocení používáme cash flow plynoucí z

investice - kladné nebo zápornéP Konvenční peněžní toky - po záporných peněžních

tocích (vlastní investiční výdaj) následují kladné peněžnítoky (příjmy z investice)

P Nekonvenční peněžní toky - kladné a záporné peněžnítoky se střídají (více než jednou)


# Postup hodnocení investicQUrčení kapitálových výdajůQUrčení ceny kapitálu a diskontní sazbyQStanovení nominálních a diskontovaných příjmů z

investiceQVýpočet souhrnných ukazatelů, jejich zhodnocení


# Určení kapitálových výdajůQVýdaje na pořízení odepisovaného dlouhodobého

majetkuQVýdaje na pořízení dlouhodobého hmotného

majetku, který se neodepisujeQVýdaje na pořízení dlouhodobého nehmotného

majetkuQNáklady na jednorázovou potřebu zvýšení

oběžného majetku# Kapitálový výdaj může být vynaložen

jednorázově, nebo může být rozložen dovíce období (časová hodnota peněz!)


# Určení ceny kapitálu a diskontní sazbyQJe-li pro financování investice použito pouze

úvěru 6 cenou kapitálu je úrok z úvěruQSkutečným nákladem na cizí kapitál je zdaněná

úroková míra: i * (1 - t)QJe-li pro financování investice použito pouze

vlastního kapitálu 6 cenou kapitálu je požadovanývýnos z vlastního kapitálu

QPři kombinovaném financování - průměrnénáklady na kapitál (WACC):

WACC = Wd * rd * (1 - t) + We * re


# Stanovení nominálních příjmů z investiceQCF z investice spočteme jako rozdíl mezi příjmy a

výdaji, které plynou z investice za dobu jejípředpokládané životnosti

# Stanovení diskontovaných příjmů zinvestice

QCF plynoucí z investice v jednotlivých letechodúročíme na úroveň období, ve kterém investiciuvádíme do provozu


# Výpočet ukazatelů efektivnosti investic# Statické metodyQDoba návratnosti investice

# Dynamické metodyQDoba návratnosti z diskontovaných CFQČistá současná hodnotaQIndex čisté současné hodnotyQVnitřní výnosové procento


IN CFnn

PDN

==∑1

# Doba návratnosti investiceQStanovení období (roku), po kterém příjmy

plynoucí z investice převýší výdaje na investici

Kde:P IN je kapitálový výdajP PDN - prostá doba návratnostiP CFn - cash flow v jednotlivých letechP n - jednotlivé roky životnosti investice

QPDN by měla být kratší než polovina dobyživotnosti investice


# PříkladR Mějme čtyři investice s životností 4 roky. O každé známe

investiční výdaj a cash flow plynoucí v jednotlivých letechživotnosti investice:

R Investice A: Investiční výdaj 100 000 Kč, cash flow v jednotlivýchletech od prvního 30 000 Kč, 40 000 Kč, 50 000 Kč a 60 000 Kč

R Investice B: Investiční výdaj 300 000 Kč, cash flow v jednotlivýchletech od prvního 180 000 Kč, 150 000 Kč, 120 000 Kč, 90 000Kč

R Investice C: Investiční výdaj 1 500 000 Kč, cash flow ve všech 4letech stejné 700 000 Kč

R Investice D: Investiční výdaj 3 000 000 Kč, cash flow vjednotlivých letech od prvního 300 000 Kč, 1 200 000 Kč, 400000 Kč a 1 000 000 Kč.

R WACC podniku jsme spočítali na 14 %.P Spočtěte prostou dobu návratnosti jednotlivých investic


INCFinn

n

DDN

=+=

∑ ( )11

# Doba návratnosti z diskontovaných CFQStanovení období (roku), po kterém diskontované

příjmy plynoucí z investice převýší výdaje nainvestici

Kde:P IN je kapitálový výdajP DDN - diskontovaná doba návratnostiP CFn - cash flow v jednotlivých letechP n - jednotlivé roky životnosti investice


# Doba návratnosti z diskontovaných CFQDDN by měla být kratší než doba životnosti

investiceQPříkladP Pro zadání uvedené dříve zjistěte, ve kterém roce pro

jednotlivé investiční varianty dojde ke splaceníinvestičního výdaje z diskontovaných CF


CSHCFi

INnn

n

N

=+

−=∑ ( )11

# Čistá současná hodnota

Kde:P CSH je čistá současná hodnotaP IN je kapitálový výdajP CFn - cash flow v jednotlivých letechP i - úroková míraP n - jednotlivé roky životnosti investiceP N - doba životnosti investice


# Čistá současná hodnotaQČistá současná hodnota by měla být větší než

nulaQPříkladP Pro zadání uvedené dříve zjistěte výši čisté současné

hodnoty pro jednotlivé varianty investic


ICSH

CFi

IN

nn

n

N

=+=

∑ ( )11

# Index čisté současné hodnoty

Kde:P ICSH je index čisté současné hodnotyP IN je kapitálový výdajP CFn - cash flow v jednotlivých letechP i - úroková míraP n - jednotlivé roky životnosti investiceP N - doba životnosti investice

# Index ČSH by měl být větší než 1


INCFinn

n

N

=+=

∑ ( )11

# Vnitřní výnosové procento (IRR)P Hledáme takovou úrokovou míru i, pro kterou platí:

Kde:P IN je kapitálový výdajP CFn - cash flow v jednotlivých letechP i - úroková míraP n - jednotlivé roky životnosti investiceP N - doba životnosti investice

QHledáme úrokovou míru, pro kterou se součetdiskontovaných CF rovný kapitálovému výdaji


# Vnitřní výnosové procentoQVýhodnější je ta investiční varianta, která má

vyšší vnitřní výnosové procento, to by mělo býtvyšší než WACC

# Způsob výpočtuQTabulkové kalkulátory - finanční funkceQSpecializované business kalkulátoryQMetoda pokusů a omylůQPřibližný výpočet lineární interpolacíQPříkladP Pro zadání uvedené dříve se pokuste zjistit vnitřní

výnosové procento


# Vlastní zdrojeQOdpisyQNerozdělený ziskQTržby z prodeje dlouhodobého majetkuQNově vydané akcie

# Cizí zdrojeQInvestiční úvěrQEmise dlouhodobých obligacíQLeasing

# Cizí kapitál použijeme, dokud platí:QEBIT / C * (1 - t) > rd * (1 - t)

Zdroje financovánídlouhodobých potřeb

# Základním úkolem krátkodobéhomanagementu je zajištění, lépe řečenooptimalizace, likvidity

# Úkoly krátkodobého finančníhomanagementu

QŘízení likvidity a pracovního kapitáluQŘízení oběžných aktiv a jejich složekQŘízení krátkodobých pasiv a jejich složekQSestavení krátkodobého finančního plánu

Krátkodobý finančnímanagement

# Čistý pracovní kapitálQČPK = Oběžná aktiva - krátkodobá pasivaQPomocí ukazatele můžeme zjistit způsob krytí

trvale vázané části oběžných aktivQJe to ta část oběžných aktiv, která je kryta z

dlouhodobých zdrojůQVýši ČPK ovlivňuje:P Optimalizovaný objem zásob materiálů, rozpracované

výroby a hotových výrobkůP Obchodní deficit - rozdíl mezi dobou splatnosti

pohledávek a dobou splatnosti závazků


# Čistý pracovní kapitálQLze spočítat délku obratového cyklu penězP OC = Doba obratu zásob + doba obratu pohledávek -

doba obratu závazkůQNa základě obratového cyklu peněz můžeme

stanovit potřebnou výši ČPKP ČPK = OC * průměrné denní náklady

QPro podnik je nezbytné, aby měl v každémokamžiku dostatek finančních prostředků (ale ipřebytek může mít za následek nehospodárnost)


# Krátkodobé finanční zdrojeQKrátkodobé úvěry komerčních bank

R Kontokorentní úvěrR Krátkodobé bankovní půjčkyR Revolvingový úvěrR Lombardní úvěrR Eskontní úvěr

QKrátkodobé úvěry finančních společnostíQObchodní úvěryQPřevzetí bankovní záruky (např. akreditivy)QNesplacené závazky


# Krátkodobý finanční plánQKalkulace nákladů a ziskuQPredikce tržeb a plánování inkasaQIdentifikace příjmů a výdajů za jednotlivé oblastiQSestavení výkazu o peněžních tocíchQZjištění potřeby, resp. přebytku finančních zdrojůQPřezkoumání plánu peněžních toků z hlediska

zásad financování


# Finanční analýzaQÚkolem finanční analýzy je pomocí vlastních

nástrojůP diagnostikovat finanční kondici firmy,P identifikovat odchylky od požadovaných parametrů,

analyzovat příčiny jejich vznikuP definovat konkrétní opatření k dosažení strategických

cílů firmy

Měření firemní výkonnosti

# Finanční analýzaQPoužívá ukazatele - věcně, v čase a prostoru

statisticky měřitelné veličiny a indikátoryQČlenění ukazatelůP Časové hlediskoR Okamžikové (stavové, někdy též absolutní)R Intervalové (tokové)

P Podle jejich vznikuR Primární - přímo zjištěnéR Sekundární - odvozené

P Podle obsahuR Extenzivní - velikost sledované skutečnostiR Intenzivní - vyjadřují intenzitu zkoumaných jevůR Stejnorodé - lze je shrnovat (sčítat)R Nestejnorodé - prosté shrnutí nemá smysl

P Absolutní a intervalové => rozdílové nebo poměrové


# Finanční analýzaQInformační zdroje finanční analýzyP RozvahaP Výkaz zisku a ztrátyP Výkaz o peněžních tocíchP + další informační zdroje podniku (např. příloha účetní

závěrky)QElementární nástroje finanční analýzyP Horizontální a vertikální analýza extenzivních ukazatelů

(zejména z rozvahy a výkazu zisku a ztráty)P Analýza fondů fiančních prostředků (tzv. rozdílové

ukazatele)P Analýza poměrových ukazatelů


# Finanční analýzaQHorizontální analýzaP Zjišťujeme vývoj ukazatelů v časeP PoužívámeR Absolutní změnuR Relativní (procentuální) změnu

QVertikální analýzaP Zjišťujeme podíl jednotlivých složek (např. konkrétní

položky aktiv na celkovém součtu aktiv) -sledujemezměnu struktury výkazuR Rozvaha - celkem je celkový součet aktiv, pasivR Výkaz zisku a ztrát - celkem je zpravidla součet tržeb za výrobky

a za zboží


# Finanční analýzaQAnalýza fondů finančních prostředkůP Zjišťujeme, zda má firma takový majetek, který

převyšuje splatné závazky - zjišťujeme likviditu firmyP Čisté pohotové peněžní prostředky (ČPP)

R ČPP = Pohotové peněžní prostředky - Okamžitě splatné závazkyP Čisté peněžně-pohledávkové prostřeky (ČPM)R ČPM = Oběžná aktiva - Zásoby - Nedobytné pohledávky -

Krátkodobá pasivaP Čistý pracovní kapitál (ČPK)R ČPK = Oběžná aktiva - Krátkodobé cizí zdrojeR ČPK = Vlastní zdroje + Cizí dlouhodobý kapitál - Dlouhodobý

majetek


# Poměrové ukazateleQTradičně je členíme do pěti skupin:P Ukazatele rentability - měří výdělečnou schopnost

podniku (míru zhodnocení kapitálu nebo jiných veličin)P Ukazatele aktivity - měří intenzitu využívání majetku

(aktiv)P Ukazatele likvidity - porovnávají oběžná aktiva a jejichčásti s krátkodobými závazky - schopnost hradit dluhy

P Ukazatele zadluženosti - poměřují vlastní a cizí zdroje aschopnost splácet cizí zdroje

P Ukazatele kapitálového trhu - vhodné pro investory,berou v úvahu ocenění akcií firmy na kapitálových trzích


# Ukazatele rentabilityQDruhy ziskuP EBITDA - zisk před úroky, odpisy a zdaněnímP EBIT - zisk před úroky a zdaněnímP EBT - zisk před zdaněnímP EAT - zisk po zdanění (čistý zisk)P NOPAT - zisk po zdanění plus úroky (čistý provozní zisk

po zdanění)


# Ukazatele rentabilityQJednotlivé ukazateleP Rentabilita aktiv (někdy též produkční síla aktiv)R ROA = EBIT / Aktiva

P Rentabilita investovaného kapitáluR ROCE = EBIT * (1 - t) / (Aktiva celkem - Krátkodobá pasiva)R Měří se výnosnost investovaného kapitálu

P Rentabilita vlastního kapitáluR ROE = EAT / Vlastní kapitálR Vyjadřuje zhodnocení vlastního kapitálu

QDu Pontův rozklad ROEP Rentabilita tržeb (EAT / Tržby)P Obrat aktiv (Tržby / Aktiva)P Finanční páka (Aktiva / Vlastní kapitál)P Jednotlivé dílčí ukazatele vynásobímeP Tři páky zvyšování rentability vlastního kapitálu


# Ukazatele aktivityQZjišťujeme počet obrátek konkrétního aktiva začasové období (nejčastěji rok) nebo dobu obratukonkrétního aktiva ve dnech

QPříklad celkových aktivP Obrat celkových aktiv = Tržby / Aktiva celkemP Doba obratu aktiv = Aktiva / (Tržby / 365)P Doba obratu aktiv = 365 / Obrat aktiv

QZjišťujeme nejčastěji pro pohledávky, dlouhodobýmajetek, krátkodobé závazky

QObratový cyklus penězP Doba obratu zásob + doba obratu pohledávek - doba

obratu závazkůP Vynásobena průměrnými denními náklady spočteme

potřebnou výši čistého pracovního kapitálu


# Ukazatele aktivityQObchodní deficitP Doba obratu pohledávek - doba obratu závazkůP Obojí z obchodního stykuP Výsledek ukazuje, zda podnik úvěruje své zákazníky

nebo naopak dodavatelé pomáhají financovat provozfirmy


# Ukazatele likvidityQCelková (běžná) likvidita = Oběžná aktiva /

Krátkodobá pasivaP Doporučovaná hodnota mezi 1,5 a 2,5

QPohotová likvidita = (Finční majetek + Krátkodobépohledávky) / Krátkodobá pasivaP Doporučovaná hodnota mezi 1,0 a 1,5

QOkamžitá likvidita = Finanční majetek / Okamžitěsplatné závazkyP Doporučovaná hodnota je 0,5


# Ukazatele zadluženostiQCelková zadluženost = Cizí zdroje / Aktiva

celkemQZadluženost vlastního kapitálu = Cizí zdroje /

Vlastní kapitálP Převrácená hodnota představuje ukazatel finanční

samostatnostiQFinanční páka = Aktiva celkem / Vlastní kapitálP Může působit jak pozitivně, tak negativně (pro pozitivní

působení musí být úroková míra menší než rentabilitacelkového kapitálu)

QÚrokové krytí = Zisk před úroky a zdaněním /Nákladové úrokyP Zjišťujeme schopnost splácet úroky


# Ukazatele zadluženostiQKrytí fixních plateb = (Zisk před úroky a

zdaněním + leasingové splátky) / (Nákladovéúroky + leasingové splátky)P Kromě úroků do fixně placených částek zahrnujeme i

leasingové splátkyQDoba splatnosti úvěrů = Bankovní úvěry a dluhy /

(Zisk po zdanění + Odpisy)P Představuje dobu splacení dluhu provozními peněžními

toky


# Ukazatele kapitálového trhuQVýplatní poměr = Vyplacená dividenda / Čistý

zisk na akciiP Z ukazatele můžeme odhadovat dividendovou politiku

firmyQAktivační poměr = 1 - Výplatní poměrP Potenciál pro reinvestice ve firmě (nevyplacený zisk

akcionářům)QTrvale udržitelné tempo růstuP g = ROE * Aktivační poměr

QVlastní kapitál na akcii = Vlastní kapitál / Početvydaných kmenových akcií

QP/E = Tržní cena akcie / Čistý zisk připadající naakcii (EPS)


Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5

tel. +420 841 133 166

[email protected]

www.vsem.cz

Documents

Ekonomika podniku II - vsem.cz · # Bod zvratu QPříklad P Určete velikost fixních a variabilních náklad ů, když celkové náklady při výrobě 750 kusů jsou 180 000 Kč