Evropské sociální systémy

Juraj Aksamít, Martina Masarovičová, Kristýna Valentová- 5HP400 Evropské sociální systémy

EVROPSKÉ SOCIÁLNÍ SYSTÉMY

5HP400 – Moderní chudoba

- 1 -


Obsah

1. Úvod................................................................................................................................................. 2 2. Lotyšsko........................................................................................................................................... 3

2.1.1. Státní sociální podpora....................................................................................................... 3 2.1.2. Politika zaměstnanosti........................................................................................................ 3

2.2. Zdroje financování .................................................................................................................... 4 2.3. Dopad na reálnou ekonomiku ................................................................................................... 4

3. Polsko............................................................................................................................................... 6 3.1.1. Státní sociální podpora....................................................................................................... 6 3.1.2. Politika zaměstnanosti........................................................................................................ 6

3.2. Zdroje financování .................................................................................................................... 7 3.3. Dopad na reálnou ekonomiku ................................................................................................... 7

4. Velká Británie .................................................................................................................................. 9 4.1.1. Státní sociální podpora....................................................................................................... 9 4.1.2. Politika zaměstnanosti........................................................................................................ 9

4.2. Zdroje financování .................................................................................................................. 11 4.3. Dopad na reálnou ekonomiku ................................................................................................. 12

5. Norsko............................................................................................................................................ 13 5.1.1. Dávky sociální podpory ................................................................................................... 13 5.1.2. Státní politika zaměstnanosti ........................................................................................... 14

5.2. Zdroje financování .................................................................................................................. 14 5.3. Dopad na reálnou ekonomiku ................................................................................................. 15

6. Nemecko ........................................................................................................................................ 16 6.1. Systém sociálneho zabezpečenia a politika zamestnanosti (organizácia, financovanie, plnenie)........................................................................................................................................... 16

6.1.1. Sociálne zabezpečenie...................................................................................................... 16 6.1.2. Politika zamestnanosti...................................................................................................... 16 6.1.3. Sociálna pomoc a sociálna náhrada ................................................................................. 17

6.2. Vplyv na reálne hospodárstvo................................................................................................. 18 7. Švajčiarsko ..................................................................................................................................... 19

7.1. Systém sociálneho zabezpečenia a politika zamestnanosti (organizácia, financovanie, plnenie)........................................................................................................................................... 19 7.2. Vplyv na reálne hospodárstvo................................................................................................. 20

8. Záver .............................................................................................................................................. 21 9. Zdroje informací ............................................................................................................................ 22 10. Appendix...................................................................................................................................... 23

- 2 -


1. Úvod Sociální systém je velmi široký pojem a patří do něj nepřeberné množství oblastí, které v rámci této práce nejsme schopni pokrýt, proto jsme si pro účely naší studie vybrali pouze dvě oblasti a to státní sociální podporu a politiku zaměstnanosti. Obě tyto části sociální politiky, pokud jsou dobře nastavené a funkční, neslouží pouze jako ochrana před sociální nouzí, ale posouvají osoby, na které jsou zaměřené a s nimi i ekonomiku vpřed. Dne 1. 5. 2004 přistoupilo do Evropské Unie deset nových členských zemích, mezi nimi i Polsko a Lotyšsko. Obě tyto země jsou postkomunistické, Lotyšsko jako jeden z pobaltských států dokonce mnoho let patřilo pod Svaz sovětských socialistických republik. Ekonomický vývoj těchto zemí se však po pádu centrálně řízeného hospodářství v některých oblastech liší. Odlišné mají i své sociální systémy, kterými se budu v následujícím textu podrobněji zabývat. Další zemí je Velká Británie a sociální systém v podání téhle svými hodnotami liberálně založené země. Prošla si turbulentním vývojem v téhle oblasti, když chvíli po 2. světové válce experimentovala i s kontinentálním pojetím sociální politiky. Norsko je pravý opak. Tato země je spolu s ostatními skandinávskymi státy prakticky synonymem pro sociální stát se svými klady v podobě zabezpečení velmi vysokého standardu životní úrovně pro velkou část obyvatelstva a svými zápory v podobě vysokých daní a podstané role, kterou hraje stát v životě občanů. Dalšími zeměmi v pořadí jsou Německo a Švýcarsko, oba německy mluvící státy. Jestli ale společný jazyk a velmi blízká kultura znamenají také stejný přístup v sociální oblasti, uvidíme později v textu.

- 3 -


2. Lotyšsko Lotyšsko je jednou ze tří pobaltských zemí, žije zde 2,3 milionu obyvatel, v roce 2006 vykazovalo HDP na hlavu 55,8 % průměru EU 271 a její ekonomika rostla tempem 11,9% . Díky tomuto významnému tempu růstu Lotyšsko dohání středoevropské postkomunistické země, jako je Slovensko či Maďarsko, níže zmiňované Polsko už dokonce v HDP na hlavu předběhla, přestože její výchozí situace v devadesátých letech byla daleko slabší2. Na ekonomický vývoj působí mnoho aspektů mimo jiné i systém státní sociální podpory a politika zaměstnanosti. V následujícím textu přiblížím jaké jsou hlavní směry těchto sociálních systémů v Lotyšsku.

2.1.1. Státní sociální podpora Státní sociání podpora je zaměřena zejména na rodiny s dětmi. V Lotyšsku jsou rodinné příspěvky upraveny Zákonem o státní sociální podpoře, který vyšel v platnost v říjnu 2002. Na rodinné příspěvky vydává Lotyšsko 10,5% celkových výdajů v sociální oblasti, což je více, než činí průměr EU. Je to pravděpodobně dáno tím, že se nároky a výše příspěvků neodvíjí od výše rodinného příjmu. Do státní sociální podpory v Lotyšsku patří zhruba pět druhů příspěvků:

Přídavek na dítě Tento přídavek je vyplácen všem osobám, které pečují o dítě s lotyšským rodným číslem. Je vyplácen do 15 let věku dítěte, popřípadě do 20 let, pokud nezaopatřená osoba pokračuje ve studiu na střední škole, nebo jiné škole profesního vzdělávání. Výše příspěvku se mění podle počtu dětí, o které je pečováno.

Rodičovský příspěvek Rodičovský příspěvek je v Lotyšsku dvouúrovňový – plošný a odvozený od výdělku. Plošný je stanoven jednotnou dávkou, poskytuje se rodiči dva roky a po prvních 12 měsících se snižuje téměř na polovinu. Je určen pro nezaměstnané, kteří nejsou sociálně pojištěni. Rodičovský příspěvek odvozený od výdělku je určen pro zaměstnané osoby, poskytuje se 12 měsíců ve výši 70% průměrného hrubého výdělku3 v případě, že je osoba na rodičovské dovolené. Pokud rodič při výchově dítěte pracuje na částečný úvazek, dostává 50% z výše zmiňované částky.

Porodné Porodné je poskytováno ve dvou příspěvcích, první je plošnou jednorázovou dávkou, druhý je odvozen od počtu dětí v rodině, s každým dalším přírůstkem do rodiny je vyšší a je také jednorázový.

Speciální příspěvek pro handicapované děti a pro jejich rodiče, kteří z důvodu péče o postižené dítě nemohou pracovat. Poskytuje se do 18 let věku dítěte.

Dávky pěstounské péče a příspěvky pro adoptivní rodiče, kteří pečují o dítě v době, kdy soud ještě nerozhodl o povolení adopce a v době, než soudní rozhodnutí nabyde platnost.

2.1.2. Politika zaměstnanosti Politika zaměstnanosti je oblast sociální politiky, která se zaměřuje na pomoc nezaměstnaným, proto se aplikuje ve větší či menší míře ve všech vyspělých ekonomikách, které se potýkají s nezaměstnaností. V Lotyšsku je politika zaměstnanosti upravena dvěma zákony – Zákonem o státním sociálním pojištění z roku 1997 a Zákonem o pojištění proti nezaměstnanosti z roku 1998 a je na ni vydáváno 0,15% HDP, což je v porovnání s průměrem EU velmi málo4. Politika zaměstnanosti je uplatňována ve dvou formách: aktivní a pasivní. Pasivní politika zaměstnanosti spočívá v poskytování dávek, aby se nezaměstnaní nedostali do hmotné nouze, aktivní politika

1 Pro představu HDP na hlavu v České republice dosahovalo v roce 2006 79,3 % průměru EU 27. 2 Podobný trend sledujeme i u ostatních pobaltských zemí, kterými jsou Litva a Estonsko. 3 Je však omezen spodní i horní hranicí, které nemůže překročit. 4 Průměr EU 15 byl v roce 2005 0,55%, v Dánsku dokonce 1,4%.

- 4 -


zaměstnanosti má pak nezaměstnaným umožnit návrat na trh práce. Jaké prostředky k tomu používá Lotyšsko, přiblížíme v následujícím odstavci.

Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) Lotyšsko vydává na APZ cca 31% z celkových prostředků na politiku zaměstnanosti. V EU je snaha zvyšovat podíl výdajů na APZ na celkových výdajích, což se v Lotyšsku daří. APZ se uplatňuje ve čtyřech základních oblastech a těmi jsou rekvalifikace, zaměstnanecké pobídky, integrace nezaměstnaných a přímá tvorba pracovních míst. Nejvíce financí, téměř 70% je vydáváno na rekvalifikace.

Pasivní politika zaměstnanosti (PPZ) Podpora v nezaměstnanosti je v Lotyšsku poskytována registrovaným nezaměstnaným, kteří nejméně devět měsíců z dvanácti předcházejících registraci odváděli příspěvek na sociální pojištění a těm, za které příspěvek platí stát. Výše podpory je odvozena od výše průměrného hrubého příjmu a od doby, po kterou nezaměstnaný odváděl příspěvek na sociální pojištění: Doba pojištění Procento hrubé mzdy 1-9 let 50% 10-19 let 55% 20-29 let 60% nad 30 let 65%

Doba nezaměstnanosti Výše příspěvku první 3 měsíce 100% 4-6 měsíců 75% 7-9 měsíců 50%

Podpora v nezaměstnanosti je v Lotyšsku poskytována maximálně 9 měsíců a není možné ji kombinovat s příjmem z výdělečné činnosti, pouze s rodinnými přídavky.

2.2. Zdroje financování Jak už jsme výše uváděli, rodinné příspěvky jsou v Lotyšsku financovány z daní a prostředky na politiku zaměstnanosti ze sociálního pojištění, proto si v následujícím textu přiblížíme daňový systém a systém sociálního pojištění v Lotyšsku.

Daňový systém Daňový systém v Lotyšsku zahrnuje jak přímé tak nepřímé daně, z přímých je pro nás zajímavá zejména daň z příjmu fyzických osob, která je stanovena v jednotné výši 25% z příjmu. Daňové zatížení v Lotyšsku je jedno z nejnižších v Evropě, pohybuje se kolem 29% HDP a zároveň se země nepotýká s velkým veřejným dluhem, v roce 2006 byl dluh na úrovní 10,6% HDP, zatímco průměrný dluh v EU 27 se pohybuje kolem 60% HDP.

Sociální pojištění Podpory v nezaměstnanosti a výdaje na APZ jsou v Lotyšsku hrazeny z veřejného sociálního pojištění. Do tohoto systému přispívá každý – zaměstnanec částkou rovnající se 33,09% jeho hrubé mzdy, z toho 9% odvádí sám zaměstnanec a 24,09% za něj odvádí zaměstnavatel. Osoba samostatně výdělečně činná odvádí 29,95% z vyměřovacího základu.

2.3. Dopad na reálnou ekonomiku Lotyšské hospodářství prochází v současné době ekonomickou expanzí. Ekonomika roste značným tempem, míra nezaměstnanosti se snižuje, v roce 2006 dosáhla výše 6,8% zatímco ještě v roce 2000 dosahovalo téměř 14%. Značný pokles nezaměstnanosti však nebyl doprovázen výrazným vléváním veřejných financí do politiky zaměstnanosti. Výdaje určené na tuto oblast jsou

- 5 -


v porovnání s výdaji na rodinou politiku pouze třetinové. V Lotyšsku je zaveden institut minimální mzdy a pobírá ji téměř 9% zaměstnanců, z čeho se zdá, že minimální mzda splňuje svůj účel5 - zaměstnancům se více vyplatí za tuto mzdu pracovat, než pobírat podporu v nezaměstnanosti a zároveň je stanovena v takové výši, že jsou za ni firmy ochotny zaměstnávat. Ekonomický boom Lotyšska bych připisovala zejména snižování daňové zátěže firem – daň z příjmu právnických osob byla v roce snížena na 15%, což je jistě značným lákadlem pro domácí a zejména zahraniční investory. Míra chudoby před transfery, která je stanovena jako podíl domácností pod hranicí chudoby vyjádřené jako 60% mediánu vyrovnaných příjmů ve společnosti dosahuje stále poměrně vysoké hranice 26%. Poměrně vysoké výdaje na státní sociální podporu však tuto hranici snižují na 19%, tu pak definujeme jako míru chudoby po transferech.

5 V České republice pobírá minimální mzdu pouze 2,3% zaměstnanců, stejně tak i v Polsku.

- 6 -


3. Polsko Polsko je jednou z největších zemí Evropy, žije zde 38 milionů lidí a HDP dosahuje 52,9% průměru EU 27. V roce 2006 rostla polská ekonomika o 6,1%. Polsko se potýka s poměrně vysokou mírou nezaměstnanosti i mírou chudoby, sociální systém zde má proto významnou úlohu a výdaje na sociální oblast jsou poměrně vysoké.

3.1.1. Státní sociální podpora V Polsku jsou příspěvky určené na státní sociální podporu upraveny Zákonem o rodinných příspěvcích z listopadu 2003. Na rodinné příspěvky vydává Polsko 4,6% z celkových výdajů v sociální oblasti. Nároky na příspěvky se odvíjí od výše rodinného příjmu. Do státní sociální podpory v Polsku patří:

Přídavek na dítě Tento přídavek je vyplácen osobám, které pečují o dítě do 18 let, nebo dospělým osobám, které pokračují ve studiu do jejich 24 let. Příspěvek je určen pro rodiny, jejichž příjem nedosahuje určité hranice6 a jeho výše se mění s věkem dítěte – jsou stanoveny tři posuzované skupiny – do 5 let, 5 – 18 let a 18 – 24 let.

Rodičovský příspěvek Nárok na tuto dávku je v Polsku také závislý na výši rodinného příjmu – je poskytován těm rodičům, jejichž příjem na jednoho člena domácnosti nepřesahuje 25% průměrné mzdy z předchozího roku. Pokud domácnost tuto podmínku splňuje, pak má nárok na fixní dávku, která je poskytována po dobu 24 měsíců, pokud se narodí jedno dítě, 36 měsíců v případě, že se narodí vícerčata a 72 měsíců pokud se narodí dítě zdravotně postižené.

Porodné Porodné je v Polsku poskytováno ve dvou formách – první je vyplácena všem ženám, které porodí dítě, bez ohledu na výši příjmu, druhá forma porodného je naopak odvozena od výše příjmu a je určena pouze pro ty, jejichž příjem nedosahuje určité hranice, ti pak dostanou porodné dvojnásobné.

Příspěvek pro samoživitele Tato dávka je určena pro všechny osoby, které samy pečují o dítě a je stanovena fixní částkou na jedno dítě, pokud navíc rodina nedosahuje určitého příjmu, částka na dítě se zvyšuje téměř o 30%7.

Záloha na platbu výživného Záloha je garantována pokud soudem stanovené alimenty nejsou placeny a rodinný přijem nepřesahuje danou hranici. Výše zálohy je pak závislá na počtu dětí v rodině a jejich zdravotním stavu.

Přídavek k zahájení škoního roku je poskytován ročně, jednorázově v září na částečné pokrytí nákladů spojených se začátkem školního roku.

Příspěvek na zdravotní péči se poskytuje na základě zdravotního stavu a věku opatrovaného dítěte bez ohledu na rodinný příjem. Je poskytován maximálně do 24 let věku opatrované osoby.

3.1.2. Politika zaměstnanosti V Polsku je politika zaměstnanosti upravena Zákonem o podpoře zaměstnanosti a institucích na trhu práce z dubna 2004. Na tuto oblast je vydáváno 0,36% HDP z toho cca 70% na pasivní a zbylých 30% na aktivní politiku zaměstnanosti.

Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) Veřejné finance na APZ jsou v Polsku rozdělovány do pěti hlavních oblastí a těmi jsou rekvalifikace, zaměstnanecké pobídky, integrace znevýhodněných skupin, přímá tvorba pracovních

6 Jsou určeny dvě hranice – nižší pro rodinu se zdravým dítětem a vyšší pro rodinu se zdravotně postiženým dítětem. 7 Dávka je vyplácena maximálně pro dvě děti, s dalšími dětmi v rodině už zůstává stejná.

- 7 -


míst a tzv. start-up pobídky. Nějvětší podíl prostředků, téměř 45%, je vyplácen na integraci a cca 28% financí jde na rekvalifikace.

Pasivní politika zaměstnanosti (PPZ) Za nezaměstnaného je v Polsku považován ten, kdo je nedobrovolně bez práce, je schopen a ochoten pracovat na plný pracovní úvazek, je registrován na úřadu práce a spadá do věkové hranice 18 – 60 let pro ženy a 65 let pro muže. Pokud člověk splňuje tyto podmínky a v 18 měsících před registrací byl nejméně 365 dní zaměstnán, pak má nárok na podporu v nezaměstnanosti, která je v Polsku odvozena od plošné dávky a její výše závisí na délce ekonomické aktivity. Délka ekonomické aktivity Procento z plošné dávky 1 - 5 let 80% 5 - 20 let 100% 20 a více let 120%

Doba po kterou může nezaměstnaný pobírat podporu závisí na míře nezaměstnanosti (U) v regionu, v kterém žije, také na délce jeho praconího života (W), na věku nezaměstnaného (A) a na dalších kritériích viz tabulka: Podpůrčí doba Kritéria 6 měsíců U v regionu < 125% národního průměru 12 měsíců U v regionu > 125% národního průměru, nebo W > 20 let a A > 50 let

18 měsíců U v regionu > 200% národního průměru a W > 20 let, nebo je manžel(ka) žadatele nezaměstnaný(á) bez nároku na podporu a mají ve své péči dítě do 15 let.

Kromě podpory v nezaměstnanosti existuje v Polsku i možnost odejít do předčasného důchodu, která je odvozená od délky pracovního života a věku nezaměstnaného. Při pobírání podpory v nezaměstnanosti i předčasného důchodu si lze přivydělávat. Přivýdělek však nesmí překročit 50% národní minimální mzdy u podpory v nezaměstnanosti a u přečasného důchodu nesmí součet tohoto přispěvku a přivýdělku přesáhnout 50% průměrné mzdy v národním hospodářství.

3.2. Zdroje financování V Polsku je rodinná politika financována z daní, které jsou odváděny i z výše zmiňované podpory v nezaměstnanosti, nebo předčasného důchodu.

Daňový systém Polsko je zemí s poměrně vysokými daněmi. Daň z příjmu právnických osob sice v posledních letech klesla na 19%, ale daně z příjmu fyzických osob jsou stále vysoké. V Polsku je uplatňována progresivní daň, jejíž výše se pohybuje od 19% do 40% a daňový systém je značně složitý až těžko přehledný pro své množství různých odpočítatelných položek. Lze zde uplatnit i společné zdanění manželů. Daňové zatížení v Polsku je podobné jako v České republice – pohybuje se kolem 35% k HDP.

Sociální pojištění V Polsku je sociální pojištění odváděno zaměstnanci i zaměstnavateli, příspěvky na politiku zaměstnanosti však platí pouze zaměstnavatel a to odvodem do tzv. Pracovního fondu ve výši 2,45% hrubé mzdy.

3.3. Dopad na reálnou ekonomiku Polsko je ekonomika se značnou mírou přerozdělování a ani vysoké zdanění není schopno pokrýt veřejné výdaje. Veřejný dluh proto stále roste a v roce 2006 dosáhl výše 47,6% HDP. Zároveň se země potýka s vysokou nezaměstnaností ve výši 13,8% a míra chudoby po transferech dosahuje

- 8 -


výše 21%. Nepříliš dobré ekonomické podmínky, napjatá politická situace v zemi a otevřené trhy práce v Evropě způsobují, že stále více poláků opouští svou rodnou zemi a cestují za prací, v současné době zejména do Velké Británie. Přesné statistické údaje o tom, kolika poláků se emigrace za prací týká, nejsou k dispozici, vládnoucí strana uvádí, že je jich kolem 600 000, opozice tvrdí, že 2 – 3 miliony. Už tento rozpor vypovídá o tom, že otázka polské migrace je značně zpolitizovaná. Možná však poláci jen využívají možnosti, které jim Evropská Unie nabízí.

- 9 -


4. Velká Británie

Velká Británie patří již více než dvě staletí k vůdčím světovým ekonomikám, relativně pružně reflektujícím projevy hospodářského pokroku. Spojené království je členem skupiny G8 a patří k nejrozvinutějším zemím světa. Má nejdelší průmyslovou tradici na světě. HDP na obyvatele dosahuje okolo 31 400 USD (2006). V Londýně je nejvyšší životní úroveň, přibližně 250 % průměru EU. Ačkoliv jsou Britové členy této organizace, stále si ponechávají britskou libru jako svojí měnu, k EU se staví většina obyvatelstva velice skepticky.8

Britský sociální stát můžeme zařadit jako liberální model sociálního státu, jehož hlavními charakteristikami je velký důraz na participaci jedince na trhu práce a z něj odvozenou sociální ochranu, sociální stát se snaží spíše kompenzovat následky sociálních událostí, než se zaměřit na její prevenci.

4.1.1. Státní sociální podpora Jak jsem již výše uvedla, Velká Británie je liberální sociální stát. Má většinou přímo adresované dávky, aby se pomoc dostala opravdu těm nejpotřebnějším. Mezi hlavní dávky státní sociální podpry patří9:

Přídavek na dítě

Nárok mají všichni rodiče dětí do 16 let, přičemž podmínkou je bydliště ve Velké Británii. Netestuje se příjem rodiny. Zdrojem financování je státní rozpočet (daně). Výše příspěvku činí na první dítě v přepočtu 112 EUR, na každé další 75 EUR.

Rodičovský příspěvek se nevyplácí

Příspěvek pro samoživitele

Příspěvek na topení

Obdrží ho osoby v nízkopříjmové skupině, vyplácí se v období velmi chladného počasí. Tento příspěvek získávají automaticky osoby starší 60 let – pokud žije sám v domácnosti, obdrží 200 Liber. Osoby starší 80 let (za jinak stejných podmínek jako 60 letý) obdrží pouze 100 Liber.

Porodné

Výše porodného ve Velké Británii dosahovala v roce 2006 v přepočtu 13 400�K.

4.1.2. Politika zaměstnanosti „V únoru 2005 představila vláda Velké Británie prostřednictvím Ministerstva práce a

důchodů svoji další koncepci pětileté strategie vývoje zaměstnanosti .Příležitosti a jistota

v průběhu života. (The Opportunity and security throughout life), ve které představuje svoji

8 Zdroj: http://www.euroskop.cz/43562/120398/clanek/spojene-kralovstvi/ekonomicka-situace/ 9 Zdroj: http://ec.europa.eu/employment_social/social_protection/missoc_en.htm

- 10 -


moderní vizy plné zaměstnanosti (HM Government, Department for Work and Pensions,

2005).“10

Aktivní politika zaměstnanosti se orientuje na vytváření efektivních opatření

zaměřených ve značné míře na aktivaci tradičně ekonomicky neaktivních osob (jejich

podíl činí 25,1 %), kteří mají zájem nastoupit do zaměstnání. Tyto osoby bývají označovány

jako osoby stojící mimo trh práce a čelí řadě překážek, které jim stěžují návrat nebo vstup

na trh práce. Pro zvýšení zaměstnanosti těchto osob se proto aktivní politika zaměstnanosti

orientuje především na:

• podporu rodin s dětmi - pomoc osamělým rodičům prostřednictvím tvorby

vhodných pracovních míst a zabezpečení, aby se práce vyplatila;

• pomoc lidem se zdravotním handicapem v získání vhodného zaměstnání;

• odstranění překážek bránících zdravotně handicapovaným osobám, starším

pracovníkům a příslušníkům národnostních menšin v realizaci jejich pracovních

ambicí.

Velká Británie nenabízí finanční pobídky zam-telům na vytváření nových pracovních míst.

Pasivní politika zaměstnanosti

„Oblast nezaměstnanosti podléhá zákonu o příspěvcích na sociální zabezpečení a zákonu o hledání zaměstnání (Jobseeker´s Act, 1995). Tímto zákonem se změnil název a koncepce dávky (místo příspěvku v nezaměstnanosti). Začala platit přísnější a pevnější pravidla, zejména pro mladé nezaměstnané, pro dlouhodobě nezaměstnané, pro neúplné rodin, lidi se zdravotním postižením či chronickou nemocí. Smyslem nových trendů je posílení sociální práce jejímž cílem je snaha o sociální začlenění výše uvedených skupin.

Dávky jsou poskytovány dvě:

− první dávka, založená na placení příspěvků, je určena pro všechny zaměstnané osoby a některé OSVČ, kteří platí povinné příspěvky. Dávka je v jednotné výši.

− druhá dávka, založená na testování příjmů, je financována z daní, je dávkou sociální pomoci a je poskytována rovněž v jednotné výši

Aby byla osoba uznána ze nezaměstnanou pro účely dávek, musí splňovat následující kritéria:

10 Zdroj: www.vupsv.cz/Krause-Kux-Politika_zamestnanosti_VB.pdf

- 11 -


Pro první dávku, založenou na placení příspěvků:

být nedobrovolně nezaměstnaný

být schopen pracovat

být ochodem pracovat

aktivně hledat zaměstnání

nepracovat 16 nebo více hodin týdně

nemít status studenta.

Pro druhou dávku, založenou na příjmech, platí vše co pro první dávku, ale navíc ještě:

trvalé bydliště v Británii

nesmí mít úspory nad stanovený limit

partner nesmí pracovat více než 24 hodin týdně

speciální pravidla platí pro žadatele mladší 18 let

Mladí nezaměstnaní (mezi 18 – 24 lety) mohou pobírat dávku po dobu 6 měsíců, když si do té doby nenajdou práci, musí vstoupit do programu, který se jmenuje „New Deal Gate Way“, kde je jim poskytnuta rada a balíček pomoci. Když ani potom nenaleznou práci, následuje volba z následujících čtyř alternativ:

1. příspěvek v nezaměstnanosti se poskytne zaměstnavateli, který zajistí práci a rekvalifikaci a minimální mzdu (ta byla zavedena v roce 2000)

2. žadatel nastoupí na plný úvazek do rekvalifikačního nebo vzdělávacího programu

3. žadatel bude pracovat v dobrovolné organizaci

4. žadatel bude pracovat v oblasti životního prostředí.

Neexistuje pátá možnost zůstat i nadále na sociální dávce. Tatáž pomoc je nabídnuta rodičům z neúplných rodin, kterým je též poskytnuta pomoc při hledání zaměstnání a nabídnuta instituce péče o dítě.“11

4.2. Zdroje financování Daňový systém

„Britský daňový systém je založen na tradičním rozdělení na přímé a nepřímé daně. Velká Británie má relativně nízkou mírou zdanění ve srovnání s průměrem EU. Mezi výhody britského trhu patří jedna z nejnižších základních sazeb daně z příjmu fyzických osob (10%), nízké odvody 11 Zdroj: Sociální politika v evropských zemích

- 12 -


na sociální a zdravotní pojištění, rozsáhlý a štědrý systém daňových úlev, žádné lokální daně z příjmů, značný počet mezinárodních dohod o zamezení dvojího zdanění, atd.“12

daň z příjmu FO

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/velka-britanie-financni-a-danovy-sektor/5/1000687/

Sazba daně Roční příjem 10 % do 2.230 GBP 22 % 2.231 - 34.600 GBP 40 % nad 34.600 GBP

daň ze zisku PO

Sazba daně Roční zisk 20 % do 300.000 GBP

32,75% 300.001 - 1.500.000 GBP 30 % nad 1.500.000 GBP

Sociální a zdravotní pojištění

Zaměstnanec odvádí 11 %, pokud je jeho týdenní mzda 100-670 GBP týdně. Kdo si vydělává méně než 87 GBP týdně, neplatí žádné pojištění. Kdo vydělává více něž 670 GBP týdně, platí navíc 1 % ze mzdy nad 670 GBP. Zaměstnavatel odvádí 12,8 % z hrubé mzdy zaměstnance, pokud je vyšší než 100 GBP týdně. Osoba samostatně výdělečně činná (class 2) odvádí na pojištění 2,20 GBP týdně, pokud její roční příjem nepřevýší 5.225 GBP. Pokud je roční příjem v rozmezí 5.225-34.840 GBP, kromě class 2 odvádí 8 % z příjmu (class 4). Pokud roční příjem převýší 34.840 GBP, odvádí ještě 1 % z částky nad tuto hranici. 13

4.3. Dopad na reálnou ekonomiku Britská ekonomika je dynamicky se vyvíjející a rostoucí. Odhad míry nezaměstnanosti za rok 2007 se pohybuje kolem 5,5% , což se považuje za jedno z významných negativ hospodářského vývoje. Donedávna si Británie udržovala míru nezaměstnanosti na nízké úrovni, tento obrat se pričítá přílivu pracovních sil z nových členských států EU. Pracovní trh je jeden z nejpružnějších v Evropě.

Míra přerozdělování je na nízké úrovni.

Míra chudoby – u dlouhodobě nezam-ných je to téměř 50%.

Míra chudoby před sociálními transfery: 31 %, po sociálních transferech: 18 %

12 Zdroj: http://www.euroskop.cz/43562/120398/clanek/spojene-kralovstvi/ekonomika/ 13 Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/velka-britanie-financni-a-danovy-sektor/5/1000687/

- 13 -


5. Norsko Norsko je v pozoruhodná země s bohatou historií a úspěšnou současností. Růst ekonomiky je pozorovatelný několik posledních desetiletí. Vybudování systému sociálního zabezpečení je realizováno rozsáhlou sítí sociálních služeb, které jsou občanům poskytovány buď zcela zdarma, nebo jen za nepatrnou, někdy i jen symbolickou, cenu. Tyto veřejné služby jsou velmi náročné na finanční zabezpečení, a tak je výše zdanění v Norsku jedna z nejvyšších v Evropě.14

Norsko silně sociálně založenou zemí. Argument pro sociální jistoty servírované v podobě garantovaných minimálních důchodů, silně subvencovaného zdravotnictví či vysokých podpor v nezaměstnanosti pak je směřování země po druhé světové válce, kdy se dostala k moci místní Labour Party v čele s premiérem Einarem Gerhardsenem. Norsko používá silnou daňovou progresi a celkově vysoké zatížení v podobě daně z příjmu rozdělené do řady složek (obecná, krajská, státní daň; sociální a nemocenská dávka), dále daně z majetku nebo daň z vysokých příjmových částek. Nechybí nejrůznější daňové přirážky a speciality (z aut, tabáku, alkoholu, kosmetiky apod.).

5.1.1. Dávky sociální podpory

Většina dávek je financována z daní přímo ze státního rozpočtu. Nejvíce rozšířené dávky jsou15:

Přídavek na dítě

Je vyplácen paušální částkou pro všechny děti do 18 let. Podmínkou je, aby dítě byl rezident v Norsku. Výše příspěvku činí v přepočtu 118 EUR na každé dítě, v severní části dostávají navíc na každé dítě 39 EUR. Pro výplatu dávky není testován příjem. Variantou tohoto příspěvku je příspěvek pro osamocené rodiče nebo pro děti do 3 let. V přepočtu činí cca 80 EUR.

Rodičovský příspěvek

Podmínkou získání tohoto příspěvku je min odpracováno 6 z 10 měsíců předcházící žádosti o dávku. Je vyplácen jako kompenzace za výpadek příjmů. Zdrojem pro jeho vyplácení je systém pojištění určený k výplatě rodičovského příspěvku.

Příspěvek na výchovu dítěte

Jedná se o dávku vyplácenou měsíčně, pro rodiny s malými dětmi. Je univerzální, netestuje se příjem a je vyplácena z daní. Účelem je, aby rodiče měli více času na své děti a mohli se svobodně rozhodnout, . Příjemci dávek jsou rodiče dětí ve věku od 1 do 3 let. Pokud je dítě adoptované, dostanou rodiče tento příspěvek až do věku 6 let dítěte. Podmínkou vyplacení je trvalý pobyt dítěte i příjemce v Norsku, a limitované využívání státních pečovatelských zařízení pro děti. Výše se počítá dle toho, kolik hodin za týden dítě stráví ve státních jeslích – za 0 hodin získají nejvyšší čásku, a to 402 EUR, za 25-32 hodiny v jeslích získají rodiče měsíčně 81 EUR.

14 Zdroj: www.mesec.cz/clanky/kde-jsou-nejvyssi-socialni-davky/ 15 Zdroj: http://ec.europa.eu/employment_social/social_protection/missoc_en.htm

- 14 -


další:

Příspěvek pro samoživitele

Porodné

Příspěvek při adoptování dítěte

Příspěvek pro handicapované osoby

Příspěvek na bydlení – pro osoby nízkopříjmové a penzisty

5.1.2. Státní politika zaměstnanosti Norsko, jako jedna ze Skandinávských zemí, má jednu z nejpropracovanějších aktivních politik na trhu práce na celém světě. Zaměřuje se na rekvalifikace, přímou tvorbu pracovní míst atd. Nezaměstnanost se udržuje na nízké úrovni řadu let. Účinnost politiky zaměstnanosti je velmi vysoká.

5.2. Zdroje financování Daňový systém

Počátkem devadesátých let přišly všechny severské země (Norsko, Švédsko, Finsko a Dánsko) s tzv. DIT (Dual Income Tax), dvojitou daní z příjmu, která u fyzických osob zahrnuje daň z kapitálu (úroky, dividendy, renty, tantiémy atd.) a daň z pracovního příjmu v podobě mzdy.

Daň ze zisku u právnických osob činí 28%, přičemž ztráty se odečítají po dobu deseti let. Sociální dávky platí firmy za zaměstnance podle geografických oblastí, nejvíc v okolí hlavního města, a to 14%. U FO při příjmu vyšším než 6 000.- NOK ročně podává každý daňové přiznání. Na základě zaslaných údajů provede daňový úřad výpočet daně. Při tomto výpočtu jsou zohledňovány odečitatelné položky, jejichž odpočtem je získán základ pro výpočet daně. Celková daň, kterou je plátce daně zatěžován se skládá z dílčích daní, mezi které patří obecní daň, krajská daň, státní daň a sociální nemocenská dávka. Mimo toto základní schéma jsou státem uplatňovány další daně jako je daň z majetku a daň z vysokých příjmových částek, která má progresivní charakter. Sazby daně, včetně příspěvku zaměstnavatele na sociální zabezpečení jsou v intervalu 28 % - 54,3 %.16

Sociální pojištění

Všichni norští občané a lidé pracující v Norsku mají automaticky nárok na členství v Norském programu státního pojištění, které opravňuje členy pobírat důchod (např. starobní, invalidní nebo

16 Zdroj: www.businessinfo.cz/cz/sti/norsko-financni-a-danovy-sektor/5/1000790/

- 15 -


po zemřelých rodinných příslušnících) a podporu v souvislosti s pracovními úrazy, nemocí, těhotenstvím, mateřstvím, svobodným rodičovstvím a pohřbem rodinných příslušníků. Spolu s pojištěním určeným k výplatě rodičovských přídavků a finančních příspěvků určených rodičům malých dětí představuje program státního pojištění nejdůležitější systém všeobecného pojištění v zemi.

Státní pojištění je financováno z členských příspěvků zaměstnanců, samostatně výdělečných osob a jiných pojištěnců, příspěvků zaměstnavatelů a vládních dotací.

Příspěvky od zaměstanců jsou ve výši 7,8 % z hrubé mzdy, pro OSVČ je tato sazba 10,7 % z příjmu ze sebezaměstnání. Z jiných druhů příjmů (například penzí) se platí příspěvky ve výši 3%. Příspěvky od zaměstnavatelů jsou stanoveny jako procento z vyplacených mezd a jsou určeny jak pro zaměstnance jak v soukromém tak veřejném sektoru. Tyto příspěvky se pohybují mezi 0% až 14,1% v závislosti na regionu, kde se podnik nachází.

5.3. Dopad na reálnou ekonomiku Norská ekonomika si udržuje už po několik let růstový trest. Ekonomický růst v roce 2007 se očekává ve výši 3,3%.

Vysoká míra přerozdělování vytváří podmínky pro jeden z relativně největších veřejných sektorů na světě, jehož kredit částečně vylepšuje nízká míra korupce. Růstový trend norské ekonomiky potvrzují i statistické údaje týkající se vývoje nezaměstnanosti, jejíž klesající trend se výrazně projevil ve statistikách roku 2006. Zaměstnanost v roce 2006 výrazně vzrostla (o 3,1 %, což znamená nárůst zaměstnanců o více než 72 000 osob - zejména ve stavebnictví a obchodních službách, s nárůstem téměř 8%). Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2006 klesla meziročně o 1,2 % (z 4,6 % na 3,4 %). Výrazný pokles nezaměstnanosti v letošním roce nezpomaluje a tak nízká nezaměstnanost (současný měsíční stav 2,1%) byla naposled registrována v roce 1988. Je odrazem silného růstu ekonomiky.

V letošním roce se očekává pokles nezaměstnanosti dokonce až na 2,5 %, což bude nejnižší nezaměstnanost za posledních dvacet let (rekordně nízká nezaměstnanost 1,1 % byla dosažena v roce 1987). Na této úrovni by měla nezaměstnanost zůstat i po další tři roky.17

Podle indexu HDI - index lidského pokroku, zohledňující životní očekávání, gramotnost, vzdělání a celkový životní standard, je Norsko světovým lídrem v úrovni lidského vývoje. Míra chudoby před sociálními transfery: 29 %, po sociálních transferech: 11 %.

17 Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/norsko-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000790/

- 16 -


6. Nemecko

6.1. Systém sociálneho zabezpečenia a politika zamestnanosti (organizácia, financovanie, plnenie)

Nemecko sa všeobecne považuje za krajinu, v ktorej má systém sociálnej podpory, určený na udržanie určitého životného štandardu čo najväčšieho počtu obyvateľov, dlhú a bohatú tradíciu. S určitým preháňaním sa dá povedať, že legislatívna úprava tohto systému myslí pomaly na každú životnú situáciu a tým ju aj upravuje. Tento systém je schopný pristupovať k potrebným na individuálnej úrovni vo veľmi vysokej miere. Sociálne zabezpečenie a politika zamestnanosti sú navzájom dosť prepojené a to či už na strane príjmov alebo výdajov.

6.1.1. Sociálne zabezpečenie Zaujímavé na nemeckom systéme je, že niektoré jeho časti sa dajú charakterizovať ako samospravovacie jednotky sociálneho zabezpečenia. Tieto jednotky, na jednej strane zbierajúce prostriedky a na druhej strane ich rozdeľujúce, majú vysokú mieru autonómie a ich manévrovací priestor je obmedzený hlavne legislatívnou úpravou ich činnosti, kompetencií a povinností. Do vrcholných orgánov týchto organizačných jednotiek sa volí spomedzi poistených aj zamestnávateľov. Tým sa platcovia aj poberatelia poistného spolupodieľajú na tvarovaní politiky sociálneho poistenia. Medzi samospravovacie jednotky soc. zabezpečenia patria: Úrazové poistenie poisťuje poistených pre prípad pracovného úrazu alebo choroby z povolania. Plnenie má formu liečení, rehabilitácií, finančných transferov a preškolení. V priemysle je platené zamestnávateľmi, v štátnej sfére z rozpočtových prostriedkov (dane) a poľnohospodárske odvetvie platia špeciálne podmienky. Sociálne poistenie umelcov. Umelci a publicisti majú v sociálnom systéme špeciálne postavenie, keď sa vnímajú z pohľadu sociálneho systému ako zamestnanci, ktorými ale samozrejme vo valnej väčšine prípadov nie sú. Platia polovicu žiadaných odvodov a na druhú sa skladajú "zhodnocovatelia" (prostredníci medzi umelcami a publicistami a konzumentmi ich tvorby) a štát. Tieto odvody im zabezpečujú zdravotné, dôchodkové a sociálne poistenie. Drobné zamestnania sú relatívne novou formou pracovného vzťahu v Nemecku (ich úprava platí od 1.4.2003). Umožňujú zamestnávať ľudí v nízkopríjmovej oblasti (v Nemecku neexistuje minimálna mzda) so zníženým odvodovým zaťažením, tvoriac ale nárok na dôchodok. Zamestnávateľ platí 30% z paušálnych odvodov (15% dôchodky, 13% zdrav. Poistenie, 2% dane), v súkromných domácnostiach sa platí iba 12%. Príspevok zamestnanca sa zvyšuje z 9% pri mzde 400 eur na 50% pri mzde 800 eur. Nižšie odvody môžu neskôr znamenať nižšie, ale predsa dôchodky. To zas vytvára motivácie hľadať si "normálne" zamestnanie.

6.1.2. Politika zamestnanosti Politika nezamestnanosti v Nemecku vychádza z v nemeckej ústave zakotveného princípu sociálneho štátu, ktorý má dbať o minimálne sociálne istoty svojich občanov. K tomuto patrí aj ich finančné zabezpečenie v dobe výpadku príjmov v dôsledku straty zamestnania. Tento systém je komplexný, riešený na úrovni spolkových krajín aj spolku samotného. Aktívna politika zamestnanosti Táto politika spočíva nielen v riešení dôsledkov, ale aj príčin nezamestnanosti. Aktívna politika nezamestnanosti sa dá sledovať až do vzdelávacej politiky, keď tá spolupracuje práve s úradmi práce.

- 17 -


Inštitút poradenstva pre voľbu povolania umožňuje mladým nemeckým občanom nadviazať kontakty so Spolkovou agentúrou pre prácu (Bundesagentur für Arbeit) s hlavným sídlom v Norimberku a jej pobočkami, ktoré týmto záujemcom poskytnú osobné poradenstvo, zdelia požiadavky na štúdium, jeho náplň a možnosti uplatnenia. To umožňuje agentúre v určitej miere eliminovať budúcu nezamestnanosť. Orientácie týkajúce sa povolaní (Berufsorientierung) sú skôr informačného charakteru. Majú mladým ľuďom vyslať prvotný informačný impulz ohľadne ponúkajúcich sa povolaní. Túto orientáciu je možné nájsť v rôznych formách, ako sú napríklad školské besedy, informačné letáky alebo konkrétne usporiadania centier na orientáciu v povolaniach. Poradenstvo ohľadne pracovného trhu (Arbeitsmarktberatung) sa zameriava na dopytovú stranu trhov práce. Agentúry pre prácu informujú zamestnávateľov o vývoji a možnostiach trhu práce, náležitostiach tvorby pracovných miest a aké možnosti. Radia ohľadne pracovnej legislatívy a rekvalifikácií. Sprostredkovanie. Poskytujú štátne agentúry pre prácu, ale aj súkromný sprostredkovatelia. Stanoví sa profil uchádzača a nasleduje snaha sprostredkovateľov nájsť prácu. Na uchádzača sa u štátnych aj súkromných agentúr hľadí ako na klienta. Uchádzači, ktorí splnili určité kritériá, dostanú potvrdenku o sprostredkovaní. To im umožní hľadať si prácu prostredníctvom súkromnej pracovnej agentúry, ktorej služba bude zaplatená štátnou pracovnou agentúrou, prípadne poplatníkom základného zabezpečenia pre hľadajúcich prácu. Inak by to museli platiť z vlastných zdrojov (maximálna výška platby je 2000 eur a platí sa iba za uskutočnené zamestnanie uchádzača). Podpora pre hľadačov práce je politika zameraná na ponukovú stranu práce. Zahrňuje poradenstvo, tréningy, sprostredkovanie, podporu na začatie podnikania, podpory zamestnávateľom na tvorbu pracovných miest, čiastočné financovanie výstavby infraštruktúry podporujúcej zamestnanosť, potvrdenky o sprostredkovaní, podpory zamestnaných zamestnancov, platenie príspevkov k zamestnanosti starších, sociálno-pedagogický sprievod pri príprave na zamestnanie. Pasívna politika zamestnanosti Zmyslom podpory v nezamestnanosti I (PNI) podľa Ministerstva pre prácu a sociálne veci nie je výplata nasporených prostriedkov, ale plnenie poistnej udalosti, voči ktorej sa platca odvodov na podporu v nezamestnanosti poistil. Tým je výpadok príjmov v dôsledku straty zamestnania. Pre nezamestnaných s 1 deckom je plnenie 67% predošlej čistej mzdy. U ostatných nezamestnaných sa prepláca 60%. Od 1.2.2006 platia pre všetkých, až na ľudí nad 55 rokov, rovnaké pravidlá zakladajúce nárok na podporu v nezamestnanosti I. Pre ľudí do 55 rokov to je minimálna doba prispievania do systému 12 mesiacov za posledné 2 roky (rámcová lehota). U ľudí nad 55 rokov to je minimálne 18 mesiacov za posledné 3 roky. Podľa veku a doby prispievania tak existuje 6 rôznych výšiek plnenia (tabuľka 1)18. Rámcové lehoty sa rátajú od posledného nároku. Podpora v nezamestnanosti II sa vypláca v prípade, že osoba nemá nárok na PNI. Vylepšuje príjem ľuďom a ich príbuzným, ktorí sú práceschopní a hľadajú prácu, súčasne ale potrebujú finančnú výpomoc. Tá je hlavne vo forme finančných transferov, príplatkov na nájom a kúrenie a platenia zdravotného a penzijného poistenia. Finančné transfery predstavujú základnú platbu 345 eur, ktorú poberajú slobodní. 90% z nej poberajú manželia, 80% deti vo veku 15 až 18 rokov a 60% deti do 15 rokov. Tento transfer je svojou podstatou skôr sociálnou dávkou ako podporou v nezamestnanosti, keď sa reformou Harz IV tieto 2 oblasti spojili. Platí pre práceschopné obyvateľstvo.

6.1.3. Sociálna pomoc a sociálna náhrada Sociálna pomoc tvorí rezíduum medzi vyššie spomenutými spôsobmi sociálneho zabezpečenia. Rieši nepracujúcich a ľudí nad 65 rokov, keď má týmto spôsobom zabezpečiť ich dôstojný život. Poskytuje sa vo forme osobnej pomoci a finančných a vecných transferov.

18 Pred novelizáciou zákona platnou od 1.2.2006 to bolo 14 rôznych plnení a maximálna doba podpôr siahala od 18 k 32 mesiacom.

- 18 -


Na sociálnu náhradu majú nárok tí, ktorí utrpeli zdravotné škody, za ktorých následky ručí spoločnosť. Sú to vojnové obete, obete násilia, bývalí vojnoví zajatci a iní.

6.2. Vplyv na reálne hospodárstvo Spojením 2 nemeckých republík nastal v sociálnom systéme nového štátu asymetrický efekt, keď menej výkonná časť prebrala náročnejší (či už nákladmi, alebo mentálnym vybavením obyvateľstva) systém. Táto asymetria sa v priebehu 90. rokov začala premietať do každodenného života Nemcov, keď nastali obrovské finančné transfery z jednej časti republiky do druhej, a to či už investičného, alebo sociálno-politického charakteru. Ani to ale nevyriešilo problém. Nezamestnanosť sa vo východnej časti šplhala v niektorých častiach až k 20% (graf 1), čo spôsobovalo prerozdeľovanie v rámci republiky a obrovský tlak na štedrý sociálny systém. Zmena pomeru aktívneho obyvateľstva k neaktívnemu sa v mnohých spolkových krajinách začala v dôsledku vnútroštátnych (a niekedy aj mimoštátnych) migračných pohybov meniť v neprospech aktívneho obyvateľstva, keď podľa niektorých odhadov opustilo staré spolkové krajiny po spojení až 9% obyvateľov, väčšinou aktívneho veku. Začiatkom 21. storočia sa Nemecko dostalo do hospodárskej krízy, ktorá si vyžiadala zmeny v, okrem iného, sociálnom systéme. Najpálčivejším problémom je nezamestnanosť, ktorú sa snaží riešiť reformný balík Harz IV (s platnosťou od 1.1.2005). Bolo dôležité znížiť vysoké vedľajšie náklady práce, hlavne vo forme sociálnych odvodov, ktoré boli a sú stále oproti Európe aj svetu veľmi vysoké (tabuľka 2 ). Kombinácia vysokých odvodov a vysokej nezamestnanosti, sa pravdepodobne spolupodieľala na raste podielu alternatívnych foriem pracovného úväzku na zamestnanosti. Recesia, spolu s prehlbujúcou sa svetovou globalizáciou, vyvolala aj tlaky na mzdovú disciplínu, keď reálne náklady na jednotku práce v období recesie klesali, čo malo za následok aspoň nejaký rast ekonomiky, ťahaný hlavne exportom (graf 2). Dá sa povedať, že export substituoval klesajúcu kúpyschopnosť obyvateľstva. Rok 2006 bol úspešným rokom, keď sa prvýkrát zaznamenal pomaly 3% rast HDP. Nepochybne na tom okrem rastúcej svetovej ekonomiky, silného vnútorného trhu EÚ mali vplyv aj reformy sociálneho systému, ktoré ešte určite budú pokračovať.

- 19 -


7. Švajčiarsko

7.1. Systém sociálneho zabezpečenia a politika zamestnanosti (organizácia, financovanie, plnenie)

Výdaje sociálneho systému v Švajčiarsku sa pohybujú na 28% HDP. Do sociálneho systému (široké vymedzenie) prispievajú približne z polovice zamestnávatelia a zamestnanci, 1/5 platí spolok, kantóny a spolky, 16% prispievajú majetkové výnosy penzijných fondov a zvyšok pochádza od prémií zdravotných poisťovní. Sociálne zabezpečenie v Švajčiarsku pozostáva zo 4 veľkých skupín. Prvá sa týka zabezpečenia dostatočného a dodatočného príjmu obyvateľstva v prípade jeho dlhodobého výpadku z objektívnych príčin (staroba, invalidita, strata živiteľa)

Starobný dôchodok a dôchodok pre pozostalých (Alters- und Hinterlassenenvorsorge) Starobný dôchodok je obligatórne financovaný 2 spôsobmi. Prvým je povinné odvádzanie časti mzdy zamestnancami (4,2%), zamestnávateľmi (4,2%), OSVČ (4,2 až 7,8%) a nepracujúcimi do priebežného systému. Za určitých podmienok odvádza tieto odvody za občanov štát. Ďalší spôsob financovania predstavuje kapitálový pilier (berufliche Vorsorge), do ktorého musia zamestnanci (4-11%) a zamestnávatelia (4-14%) prispievať povinne. Tretí pilier je dobrovoľný. Tento 3-pilierový systém funguje už od roku 1972. Prvý pilier má zabezpečiť poberajúcim minimálne 60% poslednej mzdy. Druhý pilier má zabezpečiť pokračovanie navyknutého životného štandardu. Dôchodku pre pozostalých (poskytuje sa pre prípad finančnej núdze vzniklej v dôsledku úmrtia rodiča alebo partnera) sa týkajú podobné pravidlá odvodov (zamestnanci 0,7%, zamestnávatelia 0,7%, OSVČ 0,754-1,4%). Tým sa zabezpečuje priebežné financovanie dôchodkového systému, súčasne ale transfery od štátu nepredstavujú pre ľudí v dôchodku, resp. s nárokom na dôchodok pre pozostalých jediný zdroj príjmu. To takisto znamená silné zakomponovanie súkromného sektoru do sociálneho systému tejto krajiny.

Invalidný dôchodok a iné invaliditné plnenia Ten je financovaný prevažne z verejných zdrojov a jeho plnenie má formu transferov konkrétnym indivíduám vo forme finančných prostriedkov alebo potom transfery kolektívneho charakteru (inštitúciám a organizáciám riešiacim otázku invalidov). Druhú skupinu tvoria odvody na zdravotné a úrazové poistenie.

Zdravotné poistenie Je povinné a umožňuje všetkým vo Švajčiarsku žijúcim osobám prístup k zdravotnej starostlivosti. Je financované z "prémií na hlavu" (z celého systému to tvorí asi 80% financovania). Zvyšok je financovaný z verejných prostriedkov. V Švajčiarsku je 94 poisťovní, ktoré splnili zákonné podmienky, ako napríklad vzdanie sa úsilia o zisk. Poistení si v rámci tohto povinného zdravotného poistenia môžu vybrať, koľko budú ročne do systému dávať a aké očakávajú za to výkony. Existuje viacero možností, ako využívať zdravotnú starostlivosť (primárne domáci lekári, združenia lekárov a podobne).

Úrazové poistenie Odvody sú povinné a riešia pracovné (odvody platia zamestnávatelia vo výške 0,94%) aj nepracovné (odvody platia zamestnanci vo výške 1,44%) úrazy a choroby z povolania. Ďalšiu skupinu tvoria odvody na poistenie v nezamestnanosti

- 20 -


Toto poistenie je povinné a odvodovú záťaž si delia rovnakou časťou zamestnanec aj zamestnávateľ (obidve strany po 1%). OSVČ nie sú poistení. V Švajčiarsku existuje okrem toho minimálna mzda, aj keď v trochu inej podobe ako ju poznáme v našich končinách. Minimálna mzda je špecifická pre odvetvie a úroveň kvalifikácie. Roku 2005 sa pohybovala pre nekvalifikovaných pracovníkov medzi 2200 a 4200 frankami, pre kvalifikovaných medzi 2800 a 5300 pre vysokokvalifikovaných od 3400 do 7000 frankov. Rodinné prídavky a iné transfery a hradenia Tieto transfery hradia výpadky príjmu, či už v dôsledku štátom uložených, alebo štátom umožnených plnení povinností

Výšku a podmienky rodinných prídavkov si upravuje každý kantón sám, takže existuje 26 rôznych úprav. Výnimku tvoria iba rodinné prídavky pre zamestnancov v poľnohospodárstve a štátnych zamestnancov, ktoré upravuje konfederácia pre všetky kantóny spoločne. Okrem kantónu Wallis sú tieto prídavky kompletne financované zamestnávateľmi (0,1-5%). Medzi prídavky povinné pre všetky kantóny patrí príspevok na deti do 16 rokov a príspevok na vzdelávanie

Medzi iné transfery a hradenia patria napríklad rodinné prídavky v poľnohospodárstve a úhrady na základe výkonu brannej služby, náhrady príjmov (na tie sa ale predtým prispieva vo výške maximálne 0,3% z hrubej mzdy (zamestnanec 0,15%, zamestnávateľ 0,15%, OSVČ 0,162-0,3%) hlavne matkám a otcom na materskej resp. otcovskej.

Ďalej sú potrebným vyplácané dávky podľa potrebnosti. Aby vznikol nárok, musia potrební splniť určité podmienky ako je napríklad nárok na iné podpory, pobyt v Švajčiarsku a previs výdajov nad príjmami. Sú to doplnky k predošlým druhom poistení a plnení, tieto sú ale kompletne financované z daní. Sociálna pomoc garantuje určité stanovené existenčné minimum. Cieľom je vytvoriť motivácie k tomu, aby si človek sám pomohol, podporiť sociálnu integráciu a znovuzapojenie do pracovného procesu.

7.2. Vplyv na reálne hospodárstvo Švajčiarske hospodárstvo je od hospodárstiev svojich susedov odlišné medziiným tým, že nie je ani v EÚ ani v Eurozóne. Súčasne je ale s EÚ hospodársky a aj kultúrne silne prepojené. Švajčiarsko malo od roku 1998 (graf 3) pomerne nestabilný hospodársky rast, keď sa striedali obdobia slušného rastu s obdobiami hraničiacimi s recesiou. Na nezamestnanosti sa to ale v agregátnej podobe neprejavilo. Ako ale ukazuje graf 4, tak v rámci obyvateľstva tento pomer nebol taký vyrovnaný, keď Švajčiari zaznamenávali oproti prisťahovalcom omnoho nižšiu nezamestnanosť. Výdaje politiky zamestnanosti mierne zmenili v problematických rokoch na začiatku nového milénia svoju štruktúru, keď šlo pomerne viac peňazí na pasívnu politiku nezamestnanosti (tabuľka 3). V celom hospodárstve sa takisto zvýšil podiel príjmov aj výdajov sociálneho systému na HDP, čo naznačuje zvyšujúce sa prerozdeľovanie (tabuľka 4). Otázne je, čo to spôsobilo. Ak sa pozrieme na graf nezamestnanosti, môžu to byť snahy integrovať prisťahovalcov do švajčiarskej spoločnosti. Ta by ale vyžadovalo hlbšiu a dôkladnejšiu analýzu.

- 21 -


8. Záver Na 6 příkladech jsme si ukázali 6 odlišných přístupů k sociálnímu zabezpečení obyvatelstva, respektíve jeho konkrétních formách ako je systém státní sociální podpory a politika nezaměstnanosti. V mnohém se naše původní předpoklady nenaplnily, co je samozřejmě dobřé a značí netušenou rozmanitost sociálních systémů v Evropě. Krajiny nově přistoupivší k Evropské Unii v roce 2004 zdaleka nesdílejí stejnou domnělou tradici silného zainteresování státu na materíalním zabezpečení občanů vycházejíci z komunistické minulosti. Co sa týče Německa, to má za sebou nutnou, ale zdaleka ne dostatečnou transformaci svého sociálního systému. Jeho nákladné financování, hlavně v důsledku spojení 2 německých republik, se stalo železnou koulí, která spomaluje hospodársky rast krajiny a paradoxně znižuje blahobyt obyvatelstva. Je to krajina, která je postupně nucena opouštět nejen svůj desetiletí budovaný sociální stát, ale i jeho částečně i přehodnocovat jeho myšlenku. Švýcarsko se drží svého vyniměčného přistupu silného zapojení soukromé sféry do sociálního, materiálního a starobního zabezpečení obyvatel. Evropa skýtá množství sociálních systémů, odlišných přístupem nebo parametry, přece ale koexistujících vedle sebe.

- 22 -


9. Zdroje informací Literatúra

• Cibor, Krzysztof. Pustá země? Politizace emigrace z Polska. [online]. Dostupné z internetu: http://aa.ecn.cz/img_upload/224c0704b7b7746e8a07df9a8b20c098/KCibor_Pustazeme.pdf

• Krebs, Vojtěch a kol. Sociální politika. Praha: ASPI, a.s., 2005. • Krause, D. - Kux J. - Nekolová M. - Vychová H. Analýza politiky zaměstnanosti

členských zemí Evropské unie v závislosti na jejich předsednictví se zřetelem na aktualizaci principů politiky zaměstnanosti Českérepubliky [online]. c2005, [2007-11-29]. Dostupné z: <http://www.vupsv.cz/Krause-Kux-Politika_zamestnanosti_VB.pdf>

• Munková G. a kol., Sociální politika v evropských zemích. Praha: Carolinum, 2005. ISBN 80-246-0780-8

Elektronické zdroje • BusinessInfo.cz, [online]. [2007-11-29]. Dostupné z:

<http://www.businessinfo.cz/cz/sti/velka-britanie-financni-a-danovy-sektor/5/1000687/> • GOLA, Petr. Měšec [online]. [2007-11-29]. c2006. Dostupné z:

<http://www.mesec.cz/clanky/kde-jsou-nejvyssi-socialni-davky/> • BusinessInfo.cz, [online]. [2007-11-29]. Dostupné z:

<http://www.businessinfo.cz/cz/sti/velka-britanie-financni-a-danovy-sektor/5/1000790/> • BusinessInfo.cz, [online]. [2007-11-29]. Dostupné z: <

http://www.businessinfo.cz/cz/sti/norsko-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000790/> • http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,45323734&_dad=portal&_s

chema=PORTAL&screen=welcomeref&close=/C/C4/C43&language=en&product=Yearlies_new_population&root=Yearlies_new_population&scrollto=324

• http://ec.europa.eu/employment_social/social_protection/missoc_en.htm • http://www.konsulatrp.eu/bg/doc/podnikatelske.pdf • http://www.worldwide-tax.com/latvia/latvia_tax.asp • Euroskop [online]. c2007, [2007-11-29]. Dostupné z:

<http://www.euroskop.cz/43562/120398/clanek/spojene-kralovstvi/ekonomicka-situace/> • Employment, social affairs and equal opportunities [online]. [2007-11-29]. Dostupné z:

<http://ec.europa.eu/employment_social/social_protection/missoc_en.htm> • http://www.bmas.de/portal/16702/startseite.html • http://de.wikipedia.org/wiki/Sozialversicherung_(Deutschland) • http://de.wikipedia.org/wiki/Lohnnebenkosten • http://de.wikipedia.org/wiki/Hartz-Konzept • http://www.bfs.admin.ch/bfs/portal/de/index/themen.html • http://www.bfs.admin.ch/bfs/portal/de/index/themen/13/02/01.html • http://www.bsv.admin.ch/themen/kinder_jugend_alter/index.html?lang=de • http://www.bag.admin.ch/index.html?lang=de

- 23 -

http://aa.ecn.cz/img_upload/224c0704b7b7746e8a07df9a8b20c098/KCibor_Pustazeme.pdf

http://aa.ecn.cz/img_upload/224c0704b7b7746e8a07df9a8b20c098/KCibor_Pustazeme.pdf

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,45323734&_dad=portal&_schema=PORTAL&screen=welcomeref&close=/C/C4/C43&language=en&product=Yearlies_new_population&root=Yearlies_new_population&scrollto=324



http://redir.netcentrum.cz/?noaudit&url=http%3A%2F%2Fec.europa.eu%2Femployment_social%2Fsocial_protection%2Fmissoc_en.htm

http://www.konsulatrp.eu/bg/doc/podnikatelske.pdf

http://www.worldwide-tax.com/latvia/latvia_tax.asp

http://www.bmas.de/portal/16702/startseite.html

http://de.wikipedia.org/wiki/Sozialversicherung_(Deutschland)

http://de.wikipedia.org/wiki/Lohnnebenkosten

http://de.wikipedia.org/wiki/Hartz-Konzept

http://www.bfs.admin.ch/bfs/portal/de/index/themen.html

http://www.bfs.admin.ch/bfs/portal/de/index/themen/13/02/01.html

http://www.bsv.admin.ch/themen/kinder_jugend_alter/index.html?lang=de

http://www.bag.admin.ch/index.html?lang=de


10. Appendix Tabuľka 1- Doba podpory v nezamestnanosti I GER Poistná povinnosť v posledných 3 rokoch pred nahlásením nezamestnanosti (v mesiacoch)

Maximálna doba nároku (v mesiacoch)

Dosiahnutý vek

12 616 820 1024 1230 55 1536 55 18

Tabuľka 2- Podielov daní resp. odvodov na HDP (GER)

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 GER-Percentage of GDP

Taxes on consumption 10,1 10,0 10,1 10,5 10,5 10,5 10,4 10,5 10,2 10,1

Taxes on labour - total 24,1 24,4 24,3 24,1 24,3 24,0 23,9 23,8 22,8 22,3

Taxes on labour, of which paid by employers 7,6 7,6 7,6 7,5 7,5 7,4 7,3 7,4 7,2 7,0

Taxes on labour, of which paid by employees 13,7 13,8 13,8 13,8 14,3 14,1 14,0 13,7 12,9 12,5

Taxes on labour, of which non-employed 2,9 2,9 2,8 2,8 2,6 2,5 2,7 2,7 2,7 2,7

Taxes on capital - total 6,4 6,3 6,6 7,1 7,0 5,5 5,2 5,4 5,8 6,4

Tabuľka 3- Výdaje na politiku nezamestnanosti (SWI) Swiss unemployment insurance expenditures (in %) 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Social expenditures 79,1 79,3 85,9 90,0 89,5 88,4

Financial 70,2 70,2 77,4 81,0 79,2 77,5

Transfers 61,8 62,3 70,4 75,1 73,0 71,2

Retraining income 6,2 5,4 4,6 4,3 4,7 4,8

Other financial expenditures 2,2 2,5 2,4 1,6 1,5 1,6

Material 8,9 9,1 8,4 9,0 10,3 10,8

Other expenditures 20,9 20,7 14,1 10,0 10,5 11,6

Tabuľka 4- Švajčiarske príjmy a výdaje na sociálne veci Social Security in Mill. Franks (2000 prices) 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Total expenditures 113 722 117 740 121 609 124 591 128 188 129 784

Social security expenditures 103 484 107 144 110 491 114 896 119 377 120 348

Receipts 135 737 134 141 131 033 144 594 143 246 153 218

Social quota (in % of GDP)

Total expenditures 26,9 27,6 28,5 29,1 29,3 29,2

Social security expenditures 24,5 25,1 25,9 26,9 27,3 27,1

Receipts 32,2 31,5 30,7 33,8 32,7 34,5

- 24 -


Graf 1- Nezamestnanosť v GER

Registred rate of unemployment

0

5

10

15

20

25

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Old Länder (without Berlin) New Länder (with Berlin) Altogether

Graf 2- Rast GDP reálnych nákladov na jednotku práce (GER)

GER GDP growth and real labour cost growth

-2

-1

0

1

2

3

4

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

GDP growth

Real unit labour cost growth (Growth rate of the ratio: compensation per employee in current prices divided by GDP incurrent prices per total employment)

Graf 3- Rast HDP a jednotkových nákladov na prácu v SWI

SWI GDP and labour costs growth

125130135140145150155

1 2 3 4 5 6 7 8 9

GDP

/cap

ita in

PP

-4

-2

0

2

4

in %

GDP per capita in PPS

Real GDP growth rate

Real unit labour cost growth (Growth rate of the ratio: compensation per employee in current prices divided by GDP in current prices per

- 25 -


Graf 4- Miera nezamestnanosti v SWI

Unemployment rate in %

0,0

2,0

4,0

6,0

8,0

10,0

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Total unemployment rate Unemployment rate of the SwissUnempolyment rate of foreigners

Graf 5- Dlhodobá nezamestnanosť v GER

Long-term unemployment GER (%)

4446485052545658

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 20060

1

2

3

4

5

6

Long-term unemployment in % of unemployment (axis 1)Long-term unemployment in % of active population (axis 2)Very long-term unemployment in % active population (axis 2)

- 26 -

Documents

Evropské sociální systémy