Nepojistné systémy soc. zab. v ČR Státní sociální podpora rodin s dětmi ZS 2012-13

Nepojistné systémy soc. zab. v ČRStátní sociální podpora rodin s dětmi

ZS 2012-13

Ilona Kostadinovová[email protected]

http://akilda.cz/

Osnova:

• Právní úprava, vazby význam

• Oprávněné osoby

• Dávky

• Organizace státní sociální podpory

Mgr. Ilona Kostadinovová [email protected]

Základní literatura:

• Břeská, N. , Burdová, E. , Vránová, L. :

Státní sociální podpora s komentářem a příklady, Jihlava: ANAG, 2008, ISBN 978-80-7263-467-5

• Kostadinovová, I., Spirit, M. a kol. :

Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR, Plzeň: Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2009, ISBN 978-80-7380-109-0


Internetové zdroje informací:• Ministerstvo práce a sociálních věcí,

http://www.mpsv.cz, • nové sociální reforma 2012

http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/• Správa služeb zaměstnanosti,

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp• Formuláře,

https://formulare.mpsv.cz/okdavky/cs/welcome• Evropské formuláře,

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/evropske_formulare• Česká správa sociálního zabezpečení –

http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie/

Prameny práva• ÚZ č. 879 – Sociální zabezpečení 2012,

právní stav k 01. 1. 2012, příp. aktuální• Zákon o státní sociální podpoře, č. 117/1995

Sb., v platném znění, dále jen ZSSP

• Zákon o životním a existenčním minimu, č. 110/2006 Sb., v platném znění, Částky životního a existenčního minima platné od 1. 1. 2012 jsou stanoveny nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima.


Změny v nepojistných systémech od 01. 12. 2012

• Tisková zpráva MPSV ČR ze 17. října 2012• Web článek Bludný kruh chudých rodin – bez

trvalého bydliště nedosáhnou na příspěvky, http://www.novinky.cz/finance/282975-bludny-kruh-chudych-rodin-bez-trvaleho-bydliste-nedosahnou-na-prispevky.html

• Dávky pro zdravotně postižené děti se zvýší, http://www.mpsv.cz/cs/13698


Prováděcí předpisy – částky pro účely státní sociální podpory:

• Sdělení MPSV č. 148/2009 Sb., kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50% průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50% a 25% průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory


Prováděcí předpisy – částky pro účely státní sociální podpory:

• Sdělení MPSV č. 148/2009 Sb., kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50% průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50% a 25% průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory


Organizace a provádění sociálního zabezpečení v ČR

• Z. č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, v platném znění

• Z. č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, v platném znění


Změny v sociálním zabezpečení v roce 2011

Vládní návrh zákona v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti

Ministerstva práce a sociálních věcí

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

schválila dne 02. 11. 2010 sněmovní tisk č. 155

http://www.psp.cz/

Senát Parlamentu ČR

schválil dne 12. 11. 2010 sněmovní tisk č. 363

http://www.senat.cz/

Změny účinné od 01. 01. 2011

Zákon č. 347/2010 Sb., změny účinné od 01. 01. 2011, schváleno ve stavu legislativní nouze,

Část čtvrtá novely - změna zákona o státní sociální podpoře.

Ústavní soud ČR dne 14. 03. 2011, sp.zn. Pl. ÚS 55/10 , http://www.usoud.cz/clanek/5000

sice změny zrušil ale až s účinností k 31. 12. 2011,

MPSV ČR prosadilo změny v řádném legislativním procesu.

Změny v sociálním zabezpečení v roce 2012

Vládní návrh zákona, kterým se mění

zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi,

zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách,

zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře,

a další související zákony

Senát Parlamentu ČR

zamítl dne 07. 10. 2011 senátní tisk č. 193

http://www.senat.cz/

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

znovu schválila dne 06. 11. 2011 sněmovní tisk č. 372

http://www.psp.cz/

Zákon publikován pod č. 366/2011 ve Sbírce zákonů

-změny účinné od 01. 01. 2012

Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících předpisů.

Státní sociální podpora, § 1 ZSSP

• Stát se podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin.

• Ve stanovených případech se poskytuje v závislosti na výši příjmu.

• Náklady hradí stát ze státního rozpočtu.


Nárok na dávku a její výplatu, § 49 ZSSP:

• Nárok na dávky vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených ZSSP.

• Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek a podáním žádosti o přiznání dávky. Nárok na výplatu dávek zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne, za který dávky náleží. U dávek jednorázových zaniká nárok uplynutím 1 roku ode dne, za který dávka náleží.

• Dávka nebude vyplacena, i pokud by na ni ze zákona vznikl nárok, pokud o ni nebude požádáno na předepsaném tiskopise, http://portal.mpsv.cz/forms

• Podmínkou nároku na výplatu dávky je písemný souhlas oprávněné osoby a společně posuzovaných osob s tím, aby sdělily orgánům výši příjmu a další skutečnosti a údaje v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce, její výši a výplatě.


Nárok na dávku a její výplatu, § 49 ZSSP:• Nárok na dávky má pouze fyzická osoba a s ní společně

posuzované osoby, které jsou hlášeny k trvalému pobytu/s bydlištěm na území České republiky, a občané Evropské unie, krytí Nařízením Rady (EEC) 1408/71 a 1612/68 či nově od 01. 05. 2010 Nařízením Rady (EEC) 883/2004 a 987/2009.

Co se rozumí bydlištěm stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi (§ 5 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb.)

• Koordinace rodinných dávek v EU a EHP - http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=866&langId=cs

• U cizince se za trvalý pobyt na území České republiky považuje pobyt po uplynutí 365 dní ode dne hlášení k pobytu. Do doby 365 dnů pobytu na území České republiky se nezapočítává doba, kdy je osoba žadatelem o udělení azylu ubytovaným v pobytovém středisku Ministerstva vnitra.

• Dávky státní sociální podpory náleží rovněž dalším, v zákoně o SSP uvedeným osobám, které nemají na území České republiky trvalý pobyt.


Výplata dávky, § 58 odst. 3 ZSSP

Dávka se vyplácí • v české měně • prostřednictvím karty sociálních systémů (§ 4b zákona č.

73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky),

• a to převodem na platební účet příjemce, • v hotovosti, • nebo využitím platební funkce karty sociálních systémů.


Základní pojmy:

• Dávky – peněžité, výčet § 2 ZSSP• Orgány – úřad práce, § 2a ZSSP• Okruh oprávněných osob, § 3 ZSSP• Příjem rozhodný pro přiznání dávky, § 4 a

násl. ZSSP• Rodina, § 7 ZSSP• Nezaopatřenost dítěte, § 11 ZSSP• Nepříznivý zdravotní stav, § 9 ZSSP


Dávky – peněžité, § 2 ZSSP ve znění do konce roku 2010:

• Dávky testované/ poskytované v závislosti na výši příjmu:1. přídavek na dítě2. sociální příplatek3. příspěvek na bydlení• Dávky ostatní/netestované/poskytované bez závislosti na výši

příjmu:• 1. rodičovský příspěvek• 2. dávky pěstounské péče – příspěvek na úhradu potřeb dítěte,

odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla

• 3. porodné- zvýšené výrazně od 1. dubna 2006• 4. pohřebné - od roku 1997 beze změn, od 1. 1. 2008 změny v

okruhu oprávněných osob


Dávky – peněžité, § 2 ZSSP ve znění k 01. 01. 2011:

• Dávky testované/ poskytované v závislosti na výši příjmu:1. přídavek na dítě2. příspěvek na bydlení3. porodné• Dávky ostatní/netestované/poskytované bez závislosti na výši

příjmu:• 1. rodičovský příspěvek (zásadní změny pro rok 2012)• 2. dávky pěstounské péče – příspěvek na úhradu potřeb dítěte,

odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla

• 3. pohřebné


Orgány státní sociální podpory, § 2a ZSSP

• Vykonávají státní správu.• Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR• Úřad práce České republiky (nový centrální orgán)

– z. č. 71/2011 Sb., s účinnost od 01. 04. 2011 změna organizační struktury

• Krajské pobočky a krajská pobočka pro hlavní město Prahu

– výkon přenesené působnosti


Od 01. 01. 2012 jednotné výplatní místo§ 4 zákona č. 71/2011 Sb., v platném znění, Úřad práce ČR plní úkoly v oblastech:

– zaměstnanosti,

– ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele,

– státní sociální podpory,

– dávek pro osoby se zdravotním postižením,

– příspěvku na péči a inspekce poskytování sociálních služeb a

– pomoci v hmotné nouzi.

Úřad práce je přístupovým místem pro zajištění elektronické komunikace v oblasti sociálního zabezpečení a zaměstnanosti mezi členskými státy Evropské unie.


Orgány státní sociální podpory, § 2a ZSSP do 31. 03. 2011

• Vykonávají státní správu.• Úřady práce – ve správních obvodech dle § 7

zákona o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., Úřad práce hlavního města Prahy

• Krajské úřady – výkon přenesené působnosti, ve správních obvodech úřadů práce spadajících do správního obvodu krajského úřadu, Magistrát hlavního města Prahy

• Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR


Historicky k pojmu orgány státní sociální podpory, § 2a ZSSP:

• Orgány státní sociální podpory jsou úřady práce a v hlavním městě Praze úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy, od 1. 1. 2009 to je i v Praze Úřad práce hlavního města Prahy, vyšší složkou jsou krajské úřady a v Praze Magistrát hlavního města Prahy.

• Pro řízení o dávkách platí správní řád, z. č. 500/2004 Sb., s odchylkami stanovenými v zákoně o státní sociální podpoře.

• Řízení o přiznání dávky je možno zahájit jen na návrh oprávněné osoby.

• Žádost musí být písemná, na tiskopise předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) a podána u příslušného úřadu státní sociální podpory. http://forms.mpsv.cz/sspforms/

• MPSV ČR a rovněž i úřad státní sociální podpory příslušný podle místa pobytu osoby může, pokud osoba požádala o povolení k trvalému pobytu a pokud by výživa této osoby nebo výživa jejich dětí byla ohrožena, prominout podmínku trvalého pobytu.


Okruh oprávněných osob:• Pouze fyzické osoby, jestliže osoba a s ní společně posuzované

osoby jsou hlášeny k trvalému pobytu/s bydlištěm na území ČR

• Společně posuzované osoby - § 7 ZSSP (blíže viz dále)• Cizinec – trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu, §

76zákona o pobytu cizinců na území ČR, z. č. 326/1999 Sb., § 66-68 též azyl na území ČR

• Výjimky § 3 odst. 2 ZSSP• Krajský úřad může v odůvodněných případech prominout

podmínku trvalého pobytu, § 3 odst. 3 ZSSP• Od 1. 7. 1998 se u nezletilých dětí svěřených na území ČR do péče nahrazující

péči rodičů nebo ústavní péče, podmínka přihlášení k trvalému nebo dlouhodobému pobytu nevyžaduje.

• Za trvalý pobyt se též považuje dlouhodobý pobyt udělovaný cizincům podle zvláštního zákona.

• V souvislosti se vstupem ČR do EU je od 1. května 2004 potřeba vycházet místa obvyklého pobytu na území ČR.

• České státní občanství, ani účast na sociálním pojištění nejsou podmínkou nároku na dávky státní sociální podpory.


Příjem rozhodný pro přiznání dávky, §§ 4 – 6 ZSSP:

• Rozhodný příjem - měsíční průměr příjmů rodiny připadající na rozhodné období, § 6 ZSSP – kalendářní rok nebo kalendářní čtvrtletí dle druhu dávky

• Měsíční průměr příjmů se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných.

• Příjem pro účely stanovení rozhodného příjmu, § 5 ZSSP – v zásadě jsou to příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění

• Každý z příjmů se započítává samostatně, § 5 odst. 2 ZSSP, konkrétní příklad viz vzorové formuláře


Příjem rozhodný pro přiznání dávky, §§ 5 odst. 1 písm. a) ZSSP:

• Praktické příklady, k prohloubení znalostí, témata k diskusi na seminář:

• Závislá činnost – pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce

• Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti

• Příjmy z pronájmu• Ostatní příjmy


Příjem rozhodný pro přiznání dávky, §§ 5 odst. 1 ZSSP:

• písm. b) - příjmy osvobozené od daně z příjmů• písm. c) – dávky nemocenského pojištění a

důchodového pojištění• písm. d) – podpora v nezaměstnanosti• písm. e) a písm. i) – příjmy ze zahraničí• písm. f) – rodičovský příspěvek• písm. g) - přídavek na dítě• písm. h) – mzdové nároky podle zákona o ochraně

zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, z. č. 118/2000Sb., v rozsahu v kterém je zaměstnavatel nezúčtoval


Rodina pro účely státní sociální podpory:

• Rodina, § 7 ZSSP – oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby

• Žádná z osob nemůže být posuzována jako oprávněná osoba nebo jako společně posuzovaná osoba současně ve více rodinách, jde-li o přídavek na dítě, sociální příplatek a rodičovský příspěvek.

• Současně lze výjimečně posuzovat ve více rodinách pouze pro účely příspěvku na bydlení.


Společně posuzované osoby, § 7 odst. 2 ZSSP:

• Spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby - § 115 občanského zákoníku, z. č. 40/1964 Sb.,v platném znění, domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

• Nezaopatřené děti, § 11 ZSSP (viz níže)• Nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí• Manželé (z. č. 94/1963 Sb., o rodině, v platném znění), partneři

(z. č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, v platném znění) nebo druh a družka, nejde-li o rodiče

• Nezaopatřené děti, jejich rodiče, jsou-li nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče těchto rodičů (př. babička, děda, syn či dcera a vnoučata)


Nezaopatřenost dítěte:

• § 11 ZSSP – dítě do skončení povinné školní docházky,

• nejdéle však do 26. roku věku, jestliže:• se dítě soustavně připravuje na budoucí povolání, §§

12-16 ZSSP• Vyhláška č. 322/2005 Sb., o dalším studiu, popřípadě

výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních nebo vysokých školách


Posuzování zdravotního stavu do konce roku 2011

• Nepříznivý zdravotní stav, § 9 ZSSP

• Dlouhodobě – zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než 1 rok

• MPSV stanoví klasifikaci zdravotního postižení podle stupňů a způsob jejich posuzování:

• Vyhláška č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory


Dítě dlouhodobě

Stupeň zdravotního postižení

Nemocné 20%-49%

Zdravotně postižené

50%-79%

Těžce zdravotně postižené

80%-100%

Posuzování zdravotního stavu§ 11 odst. 1 ZSSP písmeno c) znění účinné od 01. 01. 2012

„Posuzování zdravotního stavu pro účely ZSSP upravuje zákon upravující organizaci a provádění sociálního zabezpečení (§ 8 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů)

Zrušuje se s účinností od roku 2012:

•1. Vyhláška č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory.

•2. Vyhláška č. 156/1997 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory.

•3. Vyhláška č. 62/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory, ve znění vyhlášky č. 156/1997 Sb.


Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav

• § 3 písmeno c) zákona o sociálních službách, z. č. 108/2006 Sb., ve znění účinném od 01. 01. 2012 zní:

„ dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem se rozumí zdravotní stav,

který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok,

a který omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb.


Životní a existenční minimum, z. č. 110/2006 Sb., v platném znění

n. v. 409/2011 Sb.

• Životní minimum – minimální hranice peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, jednotlivec 3126,- Kč do konce roku 2011, od roku 2012 je to 3410,- Kč

• Existenční minimum – minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití, na osobu měsíčně 2020,- Kč (nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let)


Životní minimum společně posuzovaných osob:

• Částky životního minima jsou odstupňovány podle pořadí osob.

• Pořadí se stanoví tak, že se nejprve posuzují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi, a poté osoby, které jsou nezaopatřenými dětmi.

• V každé z těchto skupin se pořadí stanoví podle věku od nejstarší po nejmladší osobu.

• Věkem osoby rozhodným je věk, kterého osoba dosáhne v kalendářním měsíci, za který je životní minimum zjišťováno.


Částka životního minima druhé posuzované osoby do konce roku 2011:

Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí činí měsíčně 2.880,- Kč.


Druhá, třetí a další osoba

Osoba, která není nezaopatřeným dítětem

Nezaopatřené dítě

2.600,- Od 15 let

2.250,- 15-26 let

1.960,- 6-15 let

1.600,- Do 6 let

Částka životního minima druhé posuzované osoby od roku 2012:

Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí činí měsíčně 3.140,- Kč.


Druhá, třetí a další osoba

Osoba, která není nezaopatřeným dítětem

Nezaopatřené dítě

2.830,- Od 15 let

2.450,- 15-26 let

2.140,- 6-15 let

1.740,- Do 6 let

Příklad určení životního minima rodiny

• Tříčlenná rodina (nezaopatřené dítě 16 let)

ŽM matky (první dospělá osoba) 2.880, - Kč

ŽM otce (druhá dospělá osoba) 2.600, - Kč

ŽM dítěte 2.250, - Kč

ŽM rodiny celkem 7.730, - Kč


Příklady životního minima různých typů domácností v Kč za měsíc do konce roku 2011Jednotlivec 3.126

2 dospělí 2.880+2.600=5.480

1 dospělý, 1 dítě ve věku 5 let 2.880+1600=4.480

2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let 2.880+2.600+1.600=7.080

2 dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16

2.880+2.600+1.960+2.250=9.690 Kč

2 dospělí, 3děti ve věku 5,8, 16

2.880+2.600+1.600+1.960+2.250=11.290

Příklady životního minima různých typů domácností v Kč za měsíc od roku 2012

Jednotlivec 3.410

2 dospělí 3.140+2.830=5.970

1 dospělý, 1 dítě ve věku 5 let 3.140+1.740=4.880

2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let 3.140+2.830+1.740=7.710

2 dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16

3.140+2.830+2.140+2.450=10.560 Kč

2 dospělí, 3děti ve věku 5,8, 16

3.140+2.830+1.740+2.140+2.450=12.300

Příklad 2011, aplikujte pro rok 2012 • Rodinu tvoří matka a otec, kteří jsou oba

studenti, a tedy jsou nezaopatřenými dětmi, ve věku 24 let a pečují o své nezaopatřené dítě ve věku 1 roku.

• Životní minimum bude tvořit částku 6.730,- Kč měsíčně,

• tj. 2.880,- Kč za první posuzovanou osobu (dle věku starší)

• + 2.250, - Kč (druhá posuzovaná osoba nezaopatřeným dítětem ve věku 15 až 26 let)

• + 1.600,- Kč (další posuzovaná osoba nezaopatřeným dítětem do 6 let).


Příklad pro rok 2012 • Rodinu tvoří matka a otec, kteří jsou oba

studenti, a tedy jsou nezaopatřenými dětmi, ve věku 24 let a pečují o své nezaopatřené dítě ve věku 1 roku.

• Životní minimum bude tvořit částku 7.710,- Kč měsíčně,

• tj. 3.140,- Kč za první posuzovanou osobu (dle věku starší)

• + 2.830, - Kč (druhá posuzovaná osoba nezaopatřeným dítětem ve věku 15 až 26 let)

• + 1.740,- Kč (další posuzovaná osoba nezaopatřeným dítětem do 6 let).


Konstrukce částky životního minima

• U životního minima je uplatňován princip jednotnosti výše částek na území celého státu.

• Výše částek je určena v zákoně č. 110/2006 Sb.• Částky životního minima mohou být průběžně upravovány

nařízením vlády podle vývoje spotřebitelských cen, aby byla zachována jejich reálná hodnota, k 1. lednu a lze je navýšit též v mimořádném termínu.

• Vláda zvyšuje podle skutečného růstu nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby vyjádřené růstem příslušného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem, pokud vývoj spotřebitelských cen vzrostl od poslední úpravy částek životního minima alespoň o 5 %.


Životní minimum v roce 2012

• Poprvé od roku 2006 došlo k navýšení částek životního a existenčního minima nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního a existenčního minima

• Životní minimum jednotlivce nově 3.410,-Kč• Existenční minimum nově 2.200,- Kč


Historicko praktický exkurz - životní minimum!

• Životní minimum je společensky uznanou minimální hranicí příjmů pod níž nastává stav hmotné nouze.

• Životní minimum v ČR má dvě části:a) základní osobní potřeby jednotlivých členů domácnosti / nově jednotlivceb) společné potřeby domácnosti/nově společně posuzovaných osob

Původně z. č. 463/1991 Sb., o životním minimuNově: Z. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu (od 1. 1. 2007), část

dvanáctá zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, změna zákona o životním a existenčním minimu

• Životní minimum vymezuje výši nezbytných finančních prostředků pro domácnost k dočasnému zajištění základních životních potřeb jejích členů na velmi skromné úrovni, k zajištění výživy a ostatních základních potřeb.

č. • Životní minimum má velký význam v systému dávek státní sociální

podpory, který zabezpečuje adresnou pomoc zejména rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích (zákon č. 117/1995 Sb.). Je využíváno při zjišťování nároku na některé dávky a pro výpočet většiny dávek státní sociální podpory.


Hlasový informační systém MPSV• 800-1-89810• Občanům z celé České republiky jsou po celých 24

hodin denně zdarma (s výjimkou přístupů z mobilních telefonů, které jsou zpoplatňovány) podávány informace o dávkách státní sociální podpory.

• http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/his

• Nové informační stránky, spuštěna kampaň k propagaci změn v oblasti

sociálních výdajů, kde lze nalézt základní odpovědi na často kladené dotazy.


Přídavek na dítě, §§ 17-22 ZSSP:

• Tiskopis – žádost o přídavek na dítě, potvrzení o výši příjmu za kalendářní rok

• Nárok nezaopatřeného dítěte

• Rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje

součin částky životního minima rodiny

a koeficientu 2,40

Výše je dnes jednotná v závislosti na věku dítěte.


Přídavek na dítě, §§ 17-22 ZSSP:

• Přídavek na dítě je základní, dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady, spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí.

• Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 2,4násobek částky životního minima rodiny.

• Pro nárok na dávku se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok, za příjem se považuje i rodičovský příspěvek.

• Přídavek je vyplácen ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte.


Přídavek na dítě od 1. 1. 2008, 2010, 2011

Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2, 40

• Dítě do 6 let 500, - Kč

• Od 6 do 15 let 610, - Kč

• Od 15 do 26 let 700, - Kč

Přídavek na dítě, hranice rozhodného příjmu rodiny 2010, 2011

Rodina (oba rodiče) s počtem nezaopatřených dětí

Životní minimum rodiny

Hranice rozhodného příjmu v Kč měsíčně pro nárok na přídavek na dítě (2,4 násobek ŽM rodiny)

Jedno do 6 let 7.080 16.992,- Kč

Dvě 5, 8 let 9.040 21.696,- Kč

Tři 5, 8, 12 let 11.000 26.400,- Kč

Čtyři 5, 8, 12,16 13.250 31.800,- Kč

Přídavek na dítě, hranice rozhodného příjmu rodiny 2012




Jedno do 6 let 7.710 18.504,- Kč

Dvě 5, 8 let 9.850 23.640,- Kč

Tři 5, 8, 12 let 11.990 28.776,- Kč

Čtyři 5, 8, 12,16 14.440 34.656,- Kč

Přídavek na dítě, charakteristika, vývoj výše dávky z historického pohledu

• Je základní, dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí.

• Při poskytování dávky je testován příjem rodiny v předchozím kalendářním roce.

• Za příjem se považuje i rodičovský příspěvek. Výše za kalendářní měsíc je dána násobkem částky životního minima na

osobní potřeby dítěte.

• Přídavek na dítě byl poskytován ve třech úrovních (zvýšená, základní, snížená) odvislých od příjmů rodiny v předchozím kalendářním roce. Jeho výše byla stanovena násobkem částky životního minima na osobní potřeby dítěte.

• Rodiny s příjmem vyšším než je 4,00 /od 1. 1. 2008 2, 40 násobek částky životního minima rodiny na přídavek na dítě nemají nárok.


Přídavek na dítě od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2008, nezaopatřené dítě, které žije v rodině s příjmem nižším, než je čtyřnásobek životního minima rodiny, rozhodný je příjem za

předchozí kalendářní rok.

Nezaopatřené dítě má nárok na přídavek

Výše přídavku vyjádřená násobkem částky životního minima

Příjem rodiny vyjádřen násobkem částky životního minima

Zvýšená výměra 0,36 do 1,5

Základní výměra 0,31 nad 1,5 do 2,4

Snížená výměra 0,16 nad 2,4 do 4, 0

Výše přídavku dle úrovně výměry měsíčně v Kč k 1. 1. 2007 do 31. 12. 2008

Věk nezaopatřeného dítěte

Zvýšená Základní Snížená

Do 6 let 576 496 256

6-15 let 706 608 314

15-26 let 810 698 360

Přídavek na dítě od 1. červenec 2009 do 31.12. 2009

• Přechodné opatření mělo zmírnit negativní dopady krize na rodiny s dětmi.

• S účinností od 1. července 2009 do 31. prosince 2010 se měla posunout hranice rozhodného příjmu pro nárok na přídavek na dítě z 2,4násobku životního minima rodiny na 2,5násobek.

• Zároveň se měla zvýšit měsíční částka přídavku na dítě o 50 Kč.

• K 31. 12. 2009 bylo ale opět zrušeno.


• Do 6 let

• Od 6 do 15 let

• Od 15 do 26 let

• 550,- Kč

• 660, - Kč

• 750, - Kč


• Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 2,5násobek částky životního minima rodiny.

• Pro nárok na dávku se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok, za příjem se považuje i rodičovský příspěvek.

• Přídavek je vyplácen ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte.

Přídavek na dítě, hranice rozhodného příjmu rodiny - od 1. červenec 2009 do 31.12. 2009




Jedno do 6 let 7.080 17.700

Dvě 5, 8 let 9.040 22.600

Tři 5, 8, 12 let 11.000 27.500

Čtyři 5, 8, 12,16 13.250 33.125

Přídavek na dítě - příklady:• Žena přestala žít s manželem ve společné domácnosti od června

2009 a v únoru 2010 bylo manželství rozvedeno. Po dobu společného soužití byl příjem rodiny dostatečně vysoký, protože měl manžel velmi vysoký výdělek, a tak nebyl nárok na přídavek na dítě. Má tato žena nárok na výplatu tohoto přídavku od doby, kdy s nimi otec nežil ve společné domácnosti?

• Absolvent gymnázia se po skončení školy nedostal na VŠ. Rozhodl se, že si zvýší svoji jazykovou přípravu v jazykové škole zapsané do seznamu MŠMT, má nárok na přídavek na dítě? Měl by také nárok, když by současně byl zaměstnán?


Sociální příplatek, §§ 20 – 22 ZSSP:

• Tiskopis – žádost o sociální příplatek, potvrzení o výši příjmu za kalendářní čtvrtletí

• Rodič pečující alespoň o 1 nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině je nižší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,00

• Sociální příplatek s účinností od 01. 01. 2011 bude jako dávka zrušen.


Sociální příplatek, §§ 20 – 22 ZSSP, ve znění účinném do 31. 12. 2010

• Nárok na sociální příplatek podle § 20 až 22 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění účinném do dne 31. prosince 2010, náleží naposledy za měsíc prosinec 2010. O zániku nároku na sociální příplatek úřad práce jeho poživateli zašle sdělení.

• Jde-li o rodiče pečujícího alespoň o 1 nezaopatřené dítě, které je dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, anebo je-li alespoň 1 z rodičů pečujících o nezaopatřené dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižený nebo je nezaopatřeným dítětem, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné, pak sociální příplatek náleží i po 31. prosinci 2010 podle právní úpravy platné přede dnem 1. ledna 2011, nejpozději však do 31. prosince 2012.


Sociální příplatek, charakteristika, vývoj výše historicky

• Cílem této dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy krýt náklady spojené se zabezpečováním potřeb jejich dětí.

• U tohoto druhu dávky je testován příjem rodiny za kalendářní čtvrtletí.

• Nárok na sociální příplatek je vázán péčí o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v předchozím kalendářním čtvrtletí musí být nižší než 2,00 ( změna s účinností od 1. 1. 2008, do té doby bylo 2,20) násobek životního minima rodiny. Za příjem se považují i přídavek na dítě, rodičovský příspěvek.

• Výše sociálního příplatku je výrazně diferencovaná. Se zvyšujícím se příjmem rodiny se příplatek postupně snižuje. Tak se ve výši sociálního příplatku vždy odrazí konkrétní příjmová situace v rodině.

• Zvýšení sociálního příplatku reaguje na sociální situaci rodiny a současně i rozšiřuje okruh oprávněných. Jde zejména o péči o zdravotně postižené dítě. Do výše sociálního příplatku se promítá i zdravotní postižení rodiče nebo jeho osamělost.


Sociální příplatek, výše § 21 ZSSP

• Za kalendářní měsíc rozdíl mezi

• částkou životního minima nezaopatřeného dítěte (součtem částek více dětí)

• a částkou určenou jako podíl mezi:

Součin částky ŽM dítěte X rozhodný příjem rodiny

___________________________________

ŽM rodiny X koeficient 2.00


Sociální příplatek, prakticky

ŽMD x P• SP=ŽMD – ------------------------------

ŽM x 2,2

SP= výše sociálního příplatkuŽMD = částka životního minima dítěte (popř. součtu všech dětí, s

případnou úpravou v důsledku všech skutečností uvedených v § 22 ZSSSP – promítnutí postižení dítěte či rodiče, studia dítěte)

P= příjem rodiny v rozhodném období (čtvrtletí)ŽM = životní minimum rodiny (osob, které se považují za rodinu

v období, na které se dávka přiznává)


§ 22 ZSSP, částka ŽM se násobí koeficientem


Koeficient Dítě dlouhodobě Koeficient Rodiče dlouhodobě

3.00 Těžce zdravotně postižené

1,35 Těžce zdravotně postižení oba

2.67 Zdravotně postižené

1.30 Osamělý těžce zdravotně postižený

1,34 Nemocné 1.30 Těžce zdravotně postižení jeden

1,22 Současně narozené děti do 3 let

1.05 Těžce zdravotně postižení

1.20 Studující dítě 1.17 Osamělý

Sociální příplatek, prohloubení znalostí

• § 21 odst. 2 ZSSP rozhodný příjem rodiny nedosahuje částky životního minima, započítává se částka odpovídající životnímu minimu této rodiny.

• § 22 odst. 3 ZSSP jestliže je nezaopatřené dítě poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, nepoužije se zvýšení koeficientů podle § 22 odst. 1 ZSSP.

• § 22 odst. 4 ZSSP – je-li splněno současně více podmínek, stanoví se výše s přihlédnutím ke každé podmínce samostatně a vypočte se rozdíl. Výše pak činí součet rozdílů a sociálního příplatku stanoveného bez přihlédnutí k daným okolnostem (nemoc, postižení, studium…).


Sociální příplatek/SP, příklad určení výše dávky v rodině s dvěma dětmi, jedno

dlouhodobě nemocné v roce 2007• V úplné rodině pečují rodiče o 2 nezaopatřené děti ve věku 8 a

16 let. Mladší dítě je dlouhodobě nemocné. Čistý průměrný měsíční příjem této rodiny v I. čtvrtletí roku 2007 činil 12.000,- Kč, což je příjem nedosahující 2,2 násobku životního minima této rodiny.

• Životní minimum rodiny s ohledem na zdravotní stav dítěte se stanoví tak, že se částka životního minima dítěte vynásobí koeficientem 1,34. Poté se vypočte sociální příplatek.

• ŽMD = částka ŽM dětí je 1.960,- x 1,34 + 2.250 = 4.876,- Kč• P = příjem rodiny činí 12.000,- Kč• ŽM = životní minimum rodiny činí 1.960,- Kč x 1,34 + 2.250,-

Kč + 2.280 + 2.600,- = 10.356,- Kč• SP = 4.876 – (4.876x12.000/10.356x2,2) = 4.876-2.568,20 =

2.307,80, zaokrouhleno 2.308,- Kč.• Jednomu z rodičů bude náležet ve II. čtvrtletí roku 2007

sociální příplatek ve výši 2.308,- Kč měsíčně. • Aktualizujte pro rok 2010!


Sociální příplatek/SP, příklad určení výše dávky osamělé matky dlouhodobě těžce

zdravotně postiženého dítěte v roce 2007

• Osamělá matka, která nežije s druhem, tvoří rodinu s 5letým dítětem. Dítě je dlouhodobě těžce zdravotně postižené. Jejich čistý průměrný měsíční příjem v I. čtvrtletí roku 2007 činil 8.000, - Kč, což je příjem nedosahující 2,2 násobku životního minima této rodiny.

• Životní minimum s použitím nejvýhodnějšího koeficientu, zdravotní postižení dítěte 3.00, protože je vyšší než koeficient z důvodu osamělosti matky, který činí 1,17.

• ŽM rodiny činí 7.680,- Kč = 2.880,- + (1.600x3.0) a 2,2 násobek životního minima rodiny činí 16.896,- Kč.

• Z důvodu osamělosti matky a zdravotního postižení dítěte se vypočte sociální příplatek bez ohledu na tyto skutečnosti a poté pro každou ze situací zvlášť a rozdíly se přičtou k základnímu příplatku.

• Sociální příplatek se stanoví formou součtu základního sociálního příplatku a rozdílů mezi sociálními příplatky zvýšenými a základním. Zkuste vypočítat, blíže viz poznámka! Aktualizujte pro rok 2010!

• SP = 302 + 201 + 2.226 = 2.729,- Kč• Matce dítěte ve II. čtvrtletí roku 2007 náleží sociální příplatek ve výši

2.729,- Kč měsíčně.


Hranice čistého příjmu v Kč měsíčně pro nárok na sociální příplatek od 1. 1. 2007

Úplná rodina s počtem nezaopatřených dětí

1,0 násobek životního minima (maximální)

2,2 násobek životního minima (není nárok)

Jedno do 6 let 7 080 15 576

Dvě 5,8 let 9 040 19 888

Tři 5,8,12 let 11000 24 200

Čtyři 5,8,12,16 let 13250 29150


Sociální příplatek při rozhodném příjmu rodiny v předchozím kalendářním čtvrtletí měsíčně v Kč k

1. lednu 2007

Věk nezaopatřeného dítěte v rodině

1,0 ŽM 1,6 ŽM 2,0 ŽM

Do 6 let 873 437 146

6-15 let 1 070 535 179

15 – 26 let 1228 614 205

Sociální příplatek při příjmu rodiny v předchozím kalendářním čtvrtletí, dle věku nezaopatřeného dítěte a

příjmu úplné rodiny v násobcích životního minima od 1. 1. 2008

Věk

Do 6 let

Od 6 do 15

Od 15 do 26

1,0 x ŽM

800

980

1125

1,6 x ŽM

320

392

450

2,0 x ŽM

0

0

0

Hranice čistého příjmu v Kč měsíčně pro nárok na sociální příplatek

Úplná rodina (oba rodiče) s počtem nezaopatřených dětí

1,0 násobek ŽM (maximální)

2,0 násobek ŽM (není nárok)

Jedno do 6 let 7.080 14.160

Dvě 5, 8 let 9.040 18.080

Tři 5, 8, 12 let 11.000 22.000

Čtyři 5, 8, 12, 16 let 13.250 26.500

Příklad podmínky trvalého pobytu u sociálního příplatku

• Muž žádá o sociální příplatek z důvodu péče o šestileté dítě. On, jeho manželka a toto šestileté dítě jsou hlášeni k trvalému pobytu na území ČR, ale jejich další nezletilé nezaopatřené dítě hlášeno k trvalému pobytu na území ČR není.


Příklady sociální příplatek

• Zaměstnanec a. s. současně podniká na živnostenský list, jak se bude posuzovat jeho příjem pro sociální příplatek?

• Zaměstnaná matka žije se svým nezaměstnaným druhem ve společné domácnosti a se svým nezaopatřeným dítětem. Druh pečuje o toto dítě, má nárok na sociální příplatek?


Příspěvek na bydlení, §§ 24 – 28 ZSSP:

• Tiskopis – žádost o příspěvek na bydlení, potvrzení o výši příjmu za kalendářní čtvrtletí

• Nařízení vlády č. 461/2009 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2010 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení

• S účinností od 01. 01. 2011 bude přiznáván na období od 01. července do 30. června následujícího roku


Nový § 27a ZSSP - Doba poskytování příspěvku na bydlení –r. 2012• Příspěvek na bydlení náleží nejdéle po dobu 84 kalendářních

měsíců v období 10 kalendářních let. Sčítají se všechny doby pobírání příspěvku na bydlení v posledních 10 letech před kalendářním měsícem, na který oprávněná osoba žádá o tento příspěvek, a to i při změně bytu u téže oprávněné osoby.

• Nejvýše přípustná doba pobírání příspěvku na bydlení 84 kalendářních měsíců neplatí, jde-li o byt,

– který užívá osoba, které byl poskytnut příspěvek na úpravu tohoto bytu podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících předpisů.“.

– zvláštního určení podle občanského zákoníku, pokud je užívaný osobou, jejíž zdravotní stav zvláštní úpravu vyžaduje,

– kde rodinu tvoří výlučně osoby starší 70 let.


Příspěvek na bydlení, charakteristika• Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení

rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy.

• Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny za kalendářní čtvrtletí.

• Za příjem se považují i přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, od 1. 1. 2008 se do příjmu nezapočítává výživné, které v rozhodném období platila osoba dítěti, se kterým je pro účely stanovení rozhodného příjmu osobou společně posuzovanou.

• Poskytuje se bez ohledu na to, v jakém bytě oprávněná osoba bydlí, zda jde o byt obecní, družstevní, v soukromém vlastnictví anebo zda jde o byt ve vlastním domě.


Příspěvek na bydlení, §§ 24 – 28 ZSSP, od 1. 1. 2007

• Nárok má vlastník nebo nájemce, který je přihlášen k trvalému pobytu, jestliže 30% (v Praze 35%) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň je těchto 30% příjmů rodiny nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem (průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti v souladu se zákonem o nájemném, zahrnuty jsou ceny služeb a energií, dle přiměřené velikosti bytů a počtu osob v nich trvale žijících).


Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009

Počet osob v rodině

Praha Nad 100 tis.

obyv.

50.000-99.999

obyv.

10.000-49.999

obyv.

Do 9.999 obyv.

1 5.088 4.045 3.804 3.380 3.165

2 7.380 5.952 5.622 5.042 4.747

3 10.140 8.274 7.842 7.084 6.698

4 a více 12.737 10.487 9.966 9.051 8.587

Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od 1. 1. 2010

aktuální částky viz platné znění ZSSP


Praha Nad 100 tis.

obyv.

50.000-99.999

obyv.

10.000-49.999

obyv.

Do 9.999 obyv.

1 5.877 4.816 4.597 4.309 4.016

2 8.489 7.037 6.738 6.344 5.943

3 11.638 9.739 9.348 8.832 8.309

4 a více 14.597 12.307 11.835 11.213 10.582

Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009


Praha Nad 100 tis.

obyv.

50.000-99.999

obyv.

10.000-49.999

obyv.

Do 9.999 obyv.

1 3.109 3.109 3.109 3.109 3.109

2 4.719 4.719 4.719 4.719 4.719

3 6.654 6.654 6.654 6.654 6.654

4 a více 8.516 8.516 8.516 8.516 8.516

Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné od 1. 1. 2010

aktuální částky viz platné znění ZSSP, pro rok 2012 příloha word


Praha Nad 100 tis.

obyv.

50.000-99.999

obyv.

10.000-49.999

obyv.

Do 9.999 obyv.

1 3.356 3.356 3.356 3.356 3.356

2 5.062 5.062 5.062 5.062 5.062

3 7.124 7.124 7.124 7.124 7.124

4 a více 9.078 9.078 9.078 9.078 9.078

Příklad rozhodného období u příspěvku na bydlení

• Příspěvek na bydlení náleží v rámci kalendářního čtvrtletí od 1. ledna do 31. března po dobu ledna a února, kdy trvala nájemní smlouva (od 1. března se poživatel dávky odstěhoval a ukončil nájemní smlouvu). Rozhodným obdobím je předcházející kalendářní čtvrtletí, od 1. října do 31. prosince předchozího kalendářního roku.


Příklady příspěvek na bydlení

• Komu lze a komu nelze poskytnout příspěvek na bydlení.

• Mladí manželé bydlící v nájmu v rodinném domku požádali o příspěvek na bydlení, úřad státní sociální podpory jim dávku neposkytl, třebaže příjmově nárok splňovali, s odůvodněním, že v jejich bytové jednotce je hlášena ještě jedna osoba. Tato osoby však 8 let v této bytové jednotce nebydlí, mají tyto manželé naději na pozitivní zvrat v jednání při odvolání do rozhodnutí příslušného orgánu státní sociální podpory?


Rodičovský příspěvek, §§ 30-32 ZSSP v roce 2012 změny

Obecně – nárok rodiče na rodičovské dovolené, § 196 zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění, zaměstnavatel je povinen umožnit čerpat do 3 let věku dítěte

Rodičovský příspěvek – dávka státní sociální podpory – tiskopis žádost + volba•Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě (nový § 31odst. 3ZSSP), které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský příspěvek nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte, a to nejdéle do doby, kdy byla na rodičovském příspěvku vyplacena z důvodu péče o totéž nejmladší dítě v rodině celková částka 220.000,-Kč.


Rodičovský příspěvek, §§ 30-32 ZSSP v roce 2012 změny

ↄ Nelze-li stanovit žádnému z rodičů k datu narození nejmladšího dítěte v rodině denní vyměřovací základ, náleží rodičovský příspěvek ve výši 7.600,- Kč měsíčně do konce devátého měsíce věku nejmladšího dítěte a od desátého měsíce věku ve výši 3.800,- Kč měsíčně do 4 let věku dítěte.

ↄ Rodič může volit výši rodičovského příspěvku až do částky 7.600,- Kč měsíčně.

ↄ Rodič může volit výši rodičovského příspěvku, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7.600,- Kč až do částky 11.500,- Kč měsíčně, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu.

ↄ Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění, z. č. 187/2006 Sb. , v platném znění.


Rodičovský příspěvek - volba, §§ 30-32 ZSSP v roce 2012 změny

ↄ Volbu výše rodičovského příspěvku je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek.

ↄ Volbu lze měnit, nejdříve však po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích, po které byl rodičovský příspěvek vyplácen,

ↄ Volbu nelze provést zpětně.

ↄ Volba výše rodičovského příspěvku se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby,

která se podává u krajské pobočky Úřadu práce,

která o rodičovském příspěvku rozhoduje.

ↄ Rodičovský příspěvek nenáleží, jestliže nejmladšímu dítěti v rodině, které zakládá nebo by zakládalo nárok na rodičovský příspěvek, náleží příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, z. č. 108/2006 Sb., v platném znění.


Příklad splnění podmínky trvalého pobytu/bydliště pro účely výplaty

rodičovského příspěvku • Žena požádala o přiznání rodičovského příspěvku z

důvodu péče o dvouleté dítě. Dítě hlášeno k trvalému pobytu na území ČR není, žena ano.

• Nově § 31 odst. 1 ZSSP pro rok 2012 věta druhá

„Pro nárok na rodičovský příspěvek musí podmínka bydliště na území České republiky být splněna u oprávněné osoby i u dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek“


Příklad splnění podmínky pro účely výplaty rodičovského příspěvku u nezletilého dítěte pro rok 2012

• § 31 na konci odstavce 2 ZSSP doplňuje věta

„Je-li rodičem dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek nezletilá osoba, lze ji přiznat rodičovský příspěvek, jen jestliže soud této osobě, která dosáhla věku 16 let, přiznal rodičovskou zodpovědnost podle zákona o rodině.“.


Rodičovský příspěvek, §§ 30-32 ZSSP v roce 2011

• Tiskopis – žádost o rodičovský příspěvek, volba rodičovského příspěvku

• Při poskytování této dávky není testován příjem rodiny.

• Pouze v případě nejrychlejší volby je potřeba doložit nárok na peněžitou pomoc v mateřství ve výši 380,- Kč na den (blíže výklad k dávkám nemocenského pojištění).


Rodičovský příspěvek, smysl a význam dávky, § 30 ZSSP:

• Rodič, který pečuje o nejmladší dítě v rodině, a to do 4 let věku dítěte nebo do 7 let, je-li dítě dlouhodobě zdravotně postižené, má nárok za předpokladu, že po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně o dítě pečuje, § 30b ZSSP se ruší a nahrazuje § 31 odst. 3 ZSSP pro rok 2012:

• Podmínka je považována za splněnou též: Od února 2006 může dítě do 3 let navštěvovat jesle do 5 kalendářních dnů v měsíci, a dítě, které dovršilo 3 roky, mateřskou školu do 4 hodin denně.

• Nově: dítě do 2 let 46 hodin v měsíci, dítě zdravotně postižené 4 hodiny denně (až 6 hodin denně)

• Péče o nejmladší dítě v rodině, § 30a ZSSP, náleží jen jednou rodiči určenému na základě dohody, nedohodnou-li se určí úřad práce.


§ 30 odst. 1 ZSSP - volba rychlosti čerpání 2011 O vybranou dobu a výši čerpání rodičovského příspěvku musí rodič písemně požádat příslušný úřad státní sociální podpory na předepsaném formuláři. •O rychlejší čerpání musí rodič požádat nejpozději ve druhém kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém nejmladší dítě dosáhne 22 týdnů života, resp. ve kterém současně narozené nejmladší děti dosáhnou věku 31 týdnů života. •O klasické čerpání musí rodič požádat nejpozději v kalendářním měsíci, ve kterém nejmladší dítě dosáhne 21. měsíce věku, nově v roce 2011 to bude jen 9 měsíců. •Pokud rodič nepožádá o rychlejší či klasické čerpání rodičovského příspěvku, je mu po 21. měsíci věku dítěte vyplácen rodičovský příspěvek v režimu pomalejšího čerpání, tzn. ve snížené výměře. •Dobu a výši čerpání rodičovského příspěvku je možné zvolit pouze v rozhodných obdobích. Po učiněném rozhodnutí je vybraná možnost čerpání již nezměnitelná a nelze ji uplatňovat zpětně, a to ani při střídání rodičů v pobírání rodičovského příspěvku.


Výše rodičovského příspěvku, od 1. ledna 2008, § 32 ZSSP

• 11 400, - Kč, ve zvýšené výměře – do 2 let věku dítěte• 7 600, - Kč, v základní výměře – do 3 let věku dítěte, resp. do 7

let, je-li dítě dlouhodobě zdravotně nebo těžce zdravotně postižené

• 3 800, . Kč, ve snížené výměře – do 4 let věku dítěte• 3 000,- Kč, v nižší výměře (od 1. 1. 2009) – do 7 let věku dítěte,

náleží-li dítěti příspěvek na péči z důvodu závislosti I. stupně, od 7 do 15 let věku, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek po 31. prosinci 2009, nenáleží-li dítěti příspěvek na péči

Přechodná ustanovení, čl. 24 části patnácté zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, původní výše náležela naposledy za prosinec 2007.


Rodičovský příspěvek u zdravotně postižených dětí• U zdravotně postižených dětí má rodič nárok ode dne posouzení dítěte jako

dítěte dlouhodobě zdravotně postiženého nebo dlouhodobě těžce zdravotně postiženého na rodičovský příspěvek v základní výměře (7 600 Kč) do 7 let věku dítěte, a to bez ohledu na dříve zvolenou možnost čerpání rodičovského příspěvku (před posouzením zdravotního stavu dítěte).

• Pokud tomuto dítěti náleží příspěvek na péči (podle zákona o sociálních službách, z. č. 108/2006 Sb., v platném znění), má rodič nárok na rodičovský příspěvek v poloviční výši.

• Pokud rodič pečuje o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené a toto dítě nepobírá příspěvek na péči, náleží rodičovský příspěvek v nižší výměře (3 000 Kč) od 7 do 15 let věku dítěte.

• Dítě může navštěvovat léčebně rehabilitační zařízení nebo jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro zdravotně postižené předškolní děti v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně.

• Dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně nebo plní povinnou školní docházku.

• Dítě zdravotně postiženého rodiče může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně.


Souběh nároku na rodičovský příspěvek s příjmem z výdělečné činnosti:

• Původní podmínka nároku na rodičovský příspěvek – výdělečná činnost nebo omezený příjem z výdělečné činnosti byla s účinností od 1.1.2004 zrušena.

• Od 1. ledna 2004 tedy existuje možnost výdělečné činnosti rodiče bez omezení nároku na dávku, zajistí-li rodič v době výdělečné činnosti péči o dítě jinou osobou

• To znamená, že při nároku na výplatu rodičovského příspěvku může rodič výdělečnou činností zlepšovat sociální situaci rodiny, neboť jeho příjmy nebudou sledovány.

• Po dobu své výdělečné činnosti však musí rodič pobírající rodičovský příspěvek zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou.


Souběh s příspěvkem na péči , § 32 odst. 3 ZSSP, zrušeno 2012

• Souběh s příspěvkem na péči zavedeným doprovodným zákonem k zákonu o sociálních službách, z. č. 108/2006 Sb., v platném znění, pokud byl na dítě přiznán příspěvek na péči ve stupni II. až IV.,

• náleží rodičovský příspěvek ve výši poloviny rodičovského příspěvku, nejméně však

• ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a příspěvkem na péči.


Rodičovský příspěvek – historicky souběh s příspěvkem na péči!

• Souběh nároku na rodičovský příspěvek a příspěvek na péči.

• Náleží-li dítěti příspěvek na péči, snižuje se rodičovský příspěvek:

Z důvodu II, III stupně nebo IV. stupně

Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav trvá alespoň po část kalendářního měsíce, náleží rodičovský příspěvek ve výši poloviny tzn. v roce 2007 ve výši 3 791, - Kč.

Je-li dítěti přiznán příspěvek na péči z důvodu I. stupně dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu ve výši 3 000, - Kč, náleží rodiči rodičovský příspěvek ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a příspěvkem na péči, v roce 2007 činí rozdíl 4 582, - Kč.


Historický exkurz vývoje výše rodičovského příspěvku!

• Od 1.1.2005 rodičovský příspěvek náležel ve výši 1,54 násobku částky životního minima na výživu a ostatní základní osobní potřeby rodiče.

• Výše rodičovského příspěvku činila do 31. 12. 2006 částku 3635 Kč měsíčně. Pokud bylo rodičem nezaopatřené dítě, byla to částka 3835 Kč měsíčně.

• Od 1. ledna do 31. prosince 2007 činil 7.582,- Kč měsíčně, jde o 40% průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře za rok 2005.

• Od 1. 1. 2008 je zavedeno tzv. více rychlostní čerpání rodičovského příspěvku.


Příklad rodičovský příspěvek

• Žena studentka VŠ s individuálním studijním plánem má dítě ve věku 3 let.

• Vymezte pojem rodiny v tomto případě a určete, zda žena v tomto případě má nárok na rodičovský příspěvek.


Zvláštní ustanovení o důsledcích neplnění povinné školní docházky, nový § 54a ZSSP účinný

od roku 2012• Jestliže byla alespoň jednomu z rodičů pravomocně uložena

sankce za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky staršího dítěte v rodině, tak se z celkové částky 220.000,- Kč rodičovského příspěvku, který náleží rodiči z titulu péče o nejmladší dítě v rodině, odečítá částka 22.800,- Kč.

• Nárok na výplatu odměny pěstouna vůči dítěti, které řádně neplní povinnou školní docházku, nemá pěstoun, kterému byla pravomocně uložena sankce za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky dítěte svěřeného do pěstounské péče, a to po dobu 3 kalendářních měsíců.

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů


Dávky pěstounské péče• Tiskopis – žádost o dávky pěstounské péče• Pěstounská péče - je formou náhradní rodinné výchovy. Soud svěřuje dítě

pěstounovi do péče na jeho žádost v případech, kdy se o něj vlastní rodiče nemohou nebo nechtějí starat.

• § 43 ZSSP – při společné péči manželů náleží dávky jen jednomu z manželů• § 43 ZSSP - dočasné svěření do péče osoby, která má zájem stát se

pěstounem, náleží dávky ode dne rozhodnutí o dočasném svěření. • Vedle dávek pěstounské péče náleží dítěti i pěstounovi i další dávky státní

sociální podpory, například přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a další vyjma sociálního příplatku.

• Nevniká zároveň nárok na sociální příplatek.• Přiznáním příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu (zákon č. 100/1988

Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů) zaniká nárok na poskytování odměny pěstouna.

• Od 1. června 2006 je vyplácen státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v rámci sociálně právní ochrany dětí.


Dávky pěstounské péče:

• § 43 odst. 3 ZSSP - jestliže poručník (osoba mající vyživovací povinnost) o dítě osobně pečuje, náleží dávky poručníkovi a dítěti, a to i po dobu, kdy se má osoba dítě v osobní péči aniž by k němu měla stanovenu vyživovací povinnost, a to po dobu, po kterou probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby poručníkem.


Dávky pěstounské péče

• Dávky pěstounské péče jsou čtyři a jsou určeny ke krytí nákladů svěřených dětí, na odměnu pěstouna a další náklady spojené s touto péčí.

• Dávky jsou následující:

1. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte - §§ 37-39 ZSSP

2. Odměna pěstouna - §40-40b ZSSP

3. Příspěvek při převzetí dítěte - § 41 ZSSP

4. Příspěvek na zakoupení motorového vozidla - § 42 ZSSP

cMgr. Ilona Kostadinovová [email protected]

Doplnění dávek pěstounské péče prakticky o další dávky:

• Vedle dávek pěstounské péče náleží dítěti i pěstounovi i další dávky státní sociální podpory, například přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a další vyjma sociálního příplatku.

• Nevniká zároveň nárok na sociální příplatek.• Přiznáním příspěvku při péči o blízkou nebo jinou

osobu (zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů) zaniká nárok na poskytování odměny pěstouna.

• Od 1. června 2006 je vyplácen státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v rámci sociálně právní ochrany dětí.


Příspěvek na úhradu potřeb dítěte, §§ 37 -39 ZSSP

• Příspěvek se poskytuje nezletilému nezaopatřenému dítěti v pěstounské péči , pokud žije ve společné domácnosti s osobou, která je jeho pěstounem (nejdéle do 26 let).

• Výše příspěvku pro nezaopatřené nezletilé dítě se stanoví jako součin částky na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte a koeficientu 2,3; pro zaopatřené dítě je koeficient 1, 40.

Od roku 2012 – jde o závislost na pomoci jiné osoby ve stupních I. koeficient 2,35, stupeň II. Koeficient 2,90, stupeň III. IV. koeficient – 3.10.

Do roku 2011 - Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte se částka životního minima na osobní potřeby dítěte násobí v případě, že jde o dlouhodobě nemocné dítě koeficientem 2,35; jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené koeficientem 2,90 a v případě, že jde o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené koeficientem 3,10. Blíže viz výše k vysvětlení posuzování zdravotního stavu.

• Příspěvek se vyplácí pěstounovi.

• Jestliže dítě požívá důchod z důchodového pojištění, náleží příspěvek, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a částkou důchodu.


Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte od 1. 1. 2007

Nezaopatřené dítě ve věku

Zdravé dítě Dlouhodobě nemocné dítě

Dlouhodobě zdravotně postižené dítě

Dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě

Koeficient 2,3

Koeficient 2,35

Koeficient 2,90

Koeficient 3,10

Do 6 let 3680 3760 4640 4960

6 –15 let 4508 4606 5684 6076

15-26 5175 5288 6525 6975


Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte od roku 2012

Nezaopatřené dítě ve věku

Zdravé dítě Stupeň závislosti I.

Stupeň závislosti II.

Stupeň závislosti III. nebo IV.

Koeficient 2,3

Koeficient 2,35

Koeficient 2,90

Koeficient 3,10

Do 6 let 4002 4089 5046 5394

6 –15 let 4922 5029 6206 6634

15-26 5635 5758 7105 7595


Příspěvek na úhradu potřeb dítěte, § 37 odst. 2,3 ZSSP od roku 2012

• Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle odstavce 2 se částka životního minima dítěte násobí, jde-li o dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby– ve stupni I (lehká závislost), koeficientem 2,35,– ve stupni II (středně těžká závislost), koeficientem

2,90,– ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV

(úplná závislost), koeficientem 3,10.“.


Odměna pěstouna, § 40 ZSSP• Je určitým způsobem společenské uznání osobě, pečující o cizí

dítě v pěstounské péči.

• Od 1. 1. 2007 je výše odměny stanovena jako součin životního minima jednotlivce a koeficientu 1,00 za každé dítě svěřené do pěstounské péče.

• Odměna za jedno dítě tak činí za kalendářní měsíc částku 3 126,- Kč do konce roku 2011

• a s účinností od roku 2012 3.410,- Kč (návaznost na životní minimum jednotlivce)


Odměna pěstouna ve zvláštních případech, § 40a ZSSP:

• Pečuje-li pěstoun alespoň o 3 děti nebo o 1 dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné osoby, § 8 z. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve stupni II. (středně těžká), III. (těžká) nebo IV. (úplná),

výše odměny činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 5,50.

• Odměna se zvyšuje o součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 0, 50 za péči o každé další dítě svěřené mu do péče a koeficientu 0,75 za každé další dítě závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II., III. nebo IV.


Výše odměny pěstouna v závislosti na počtu svěřených dětí do konce roku 2011

Počet dětí v pěstounské péči

1

2

3

4

1 závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II.,III.,IV.

Výše odměny pěstouna v Kč měsíčně

3 126

6 252

17 193

18 756

17 193


Výše odměny pěstouna v závislosti na počtu svěřených dětí od roku 2012

Počet dětí v pěstounské péči

1

2

3 nebo

1 závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II.,III.,IV.

4

Výše odměny pěstouna v Kč měsíčně

3 410

6 820

18 755

20.460


Příspěvek při převzetí dítěte, § 41 ZSSP

• Účelem příspěvku při převzetí dítěte je přispět na nákup potřebných věcí pro dítě, přicházející do náhradní rodinné péče.

• Příspěvek se vyplatí jednorázově.• Od 1. 1. 2008 je výše příspěvku stanovena

pevnými částkami podle věku dítěte. • Historický exkurz! Dříve příspěvek náležel ve

výši 4,45 násobku částky životního minima na výživu a ostatní základní potřeby dítěte.


Příspěvek při převzetí dítěte od 1. 1. 2008, § 41 odst. 2 ZSSP

Věk dítěte

Do 6 let

6- 15 let

15-26 let

Příspěvek při převzetí dítěte v Kč

8 000

9 000

10 000


Příspěvek na zakoupení motorového vozidla, §42 ZSSP

• Náleží pěstounovi, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti.

• Podmínkou nároku dále je, že vozidlo nesmí pěstoun používat pro výdělečnou činnost. Pokud pěstoun do pěti let auto prodal, daroval či počal používat pro výd. Činnost, je povinen poměrnou část vrátit.

• Příspěvek je poskytován ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla, resp. ceny opravy vozidla, nejvýše však 100 tisíc korun.

• V době posledních 10 kalendářních let nesmí přesáhnout částku 200 000 Kč.

• Příspěvek lze poskytnout též na opravu vozidla.


Prohloubení a opakování dávky pěstounské péče

• Stanovte jednotlivé dávky pěstounské péče


Porodné, §§ 44-46 ZSSP• Porodné je dávka, kterou se matce jednorázově přispívá na

náklady související s narozením dítěte. • Při poskytnutí dávky není zkoumán příjem rodiny. • Nárok má žena, která porodila dítě, rovněž otec, zemřela-li žena a

porodné nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě. • Nárok vzniká dnem porodu, ode dne převzetí dítěte rovněž osobě,

která převzala dítě do jednoho roku jeho věku do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Porodné náleží jen jednou, avšak i v případě, že před převzetím dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů vznikl nárok na porodné matce nebo otci (osvojení, na základě rozhodnutí příslušného orgánu).

• Od 1. 1. 2007 součin částky životního minima na osobní potřeby dítěte dítěte a koeficientu, při narození 1 dítěte 11,10, u dvou a více dětí 16,60.

• Od 1. 1. 2008 jednotná částka 13000,- Kč na každé narozené dítě, jednorázově.


Porodné v roce 2011

• Od 01. 01. 2011 – testovaná dávka – nepřevyšuje-li rozhodný příjem v rodině součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2.40

• Nárok na porodné má žena,

- která porodila své první živé dítě a to ve výši 13.000,- Kč - a které se současně s prvním živě narozeným dítětem narodilo

další živé dítě nebo děti ve výši 19.500,- Kč

Též při převzetí prvního dítěte do 1 roku věku do péče nahrazující péči rodičů.


Historický exkurz!Porodné od 1. ledna 2007 do 31. 12. 2007

- součin částky životního minima na osobní potřeby dítěte a koeficientu, při narození 1 dítěte 11,10, u dvou a více dětí 16,60.

• Počet současně narozených dětí

• 1 dítě• 2 dětí• 3 děti• 4 děti

• Výše porodného

• 17 760• 53 120• 70 680• 106 240


Porodné prakticky:

• Tiskopis – žádost o porodné

• Je potřeba požádat do 1 roku od narození dítěte.

• Pro děti narozené od 1. ledna 2008 je porodné stanoveno pevnou částkou v jednotné výši 13000,- Kč na každé narozené dítě bez ohledu na tu skutečnost, kolik se narodí dětí současně.


Pohřebné, §§ 47-48 ZSSP• Touto dávkou se přispívá na náklady, spojené

s vypravením pohřbu. • Od 1. ledna 2008 náleží osobě, která vypravila pohřeb

nezaopatřenému dítěti nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR.

• Dříve měla na pohřebné má nárok osoba, která vypravila pohřeb osobě, která měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR nebo byl-li pohřeb vypraven v ČR.

• Příjem rodiny se netestuje. • Výše pohřebného je stanovena, na rozdíl od ostatních

dávek SSP, pevnou částkou, a to ve výši 5 000 Kč, jednorázově.


Pohřebné:

• Tiskopis – žádost o pohřebné• Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží

dávka jen jednou osobě, která uplatní nárok jako první.• Nárok vzniká dnem pohřbení. • Příklad: 1) Smrt nezaopatřeného dítěte2) Smrt osoby, která byla ke dni smrti rodičem

nezaopatřeného dítěte

• Osoby ke dni smrti měly trvalý pobyt na území ČR,• podmínka trvalého pobytu a bydliště se nezjišťuje pro nárok na

pohřebné, jestliže jde o dítě mrtvě narozené.


Příklady pohřebné

• Vypravitel pohřbu své matky v Ostravě uhradil fakturu za tento pohřeb. Má tento syn nárok na pohřebné a kde bude o tuto dávku žádat, má-li trvalé bydliště v Plzni?

• Vypravitelka pohřbu slovenská občanka s trvalým pobytem na Slovensku uhradila v Senici(SR) fakturu za pohřeb svého manžela, který však zemřel a pracoval v ČR. Nyní se v ČR domáhá vyplacení pohřebného. Má tato žena nárok na pohřebné podle českých předpisů?


Opakování na zkoušku:

• Základní charakteristika státní sociální podpory, právní úprava, dávky, organizace.

• Rodičovský příspěvek – podmínky nároku na dávku, výše dávky a délka výplaty

• Je možné pobírat rodičovský příspěvek a současně být zaměstnán?


Důležité pojmy • Životní a existenční minimum• Koeficient• Přídavek na dítě• Sociální příplatek• Příspěvek na bydlení• Rodičovský příspěvek• Dávky pěstounské péče• Příspěvek na úhradu potřeb dítěte• Odměna pěstouna• Příspěvek při převzetí dítěte• Příspěvek na zakoupení motorového vozidla• Porodné• Pohřebné• Výdělečná činnost• Nezaopatřenost dítě• Společně posuzované osoby• Nepříznivý zdravotní stav


Další možné kontrolní otázky, další námět dle připomínek a dotazů studentů na semináři:

• Jak se zjišťuje rozhodný příjem v jakém rozhodném období?

• Jak je to s promlčením jednotlivých dávek státní sociální podpory?

• Firma uzavřela pro své zaměstnance kapitálové životní pojištění, za které pojistné pravidelně platí. Je třeba tuto částku započítat do příjmu pro účely státní sociální podpory?


Historický exkurz!Příspěvek na školní pomůcky

• Jednorázová dávka zavedená v roce 2007. • Ke krytí mimořádných výdajů rodin s dětmi, které

začínají plnit povinnou školní docházku.• Nárok vzniká k 1. Červnu dítěti nastupujícímu do první

třídy, bylo-li přihlášeno k zápisu k povinné školní docházce a má nárok na přídavek na dítě.

• Částka 1000,- Kč se vyplácí jednorázově.• S účinností od 1. ledna 2008 se dávka ruší, rodiče

mohou nárok uplatnit do konce června 2008.


Koordinace rodinných dávek:• Systémy rodinných dávek se v jednotlivých zemích

liší. • Koordinace rodinných dávek v EU a EHP -

http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=866&langId=cs

• Která země vám bude vyplácet rodinné dávky – žijete-li v některé ze zemí EU, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku nebo Švýcarsku – závisí na vaší rodinné situaci.

• Žije celá rodina v jedné zemi?• Žijí-li všichni rodinní příslušníci ve státě, kde máte

pojištění, je za vaše dávky zodpovědný tento stát.

Koordinace rodinných dávek:• Žijete vy a vaši rodinní příslušníci v různých

zemích?

• Nežijí-li vaši rodinní příslušníci ve státě, kde máte vy pojištění, může mít vaše rodina nárok na dávky ve více než jedné zemi. To však neznamená, že budete dávky ze dvou zemí skutečně pobírat. O tom, která ze zemí bude odpovídat za vyplácení vašich dávek, rozhodnou tzv. pravidla přednosti.

Pravidla přednosti:• Většinou za vyplácení dávek odpovídá ta země, kde nárok vaší

rodiny vyplývá ze zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti.

• Vyplývá-li váš nárok na dávky ze zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti v obou uvažovaných zemích, je za poskytování dávek odpovědná ta země, v níž žijí vaše děti, pokud v ní zároveň také pracuje jeden z rodičů. V ostatních případech je odpovědná ta země, kde budou dávky nejvyšší.

• Vyplývá-li váš nárok v obou zemích z vyplácení důchodu, je za vyplácení dávek odpovědná ta země, v níž žijí vaše děti, pokud v ní zároveň jeden z rodičů pobírá důchod. V ostatních případech je to ta země, kde máte pojištění nejdéle nebo kde máte nejdéle bydliště.

• Pokud váš nárok vyplývá ze skutečnosti, že v obou zemích máte bydliště, odpovídá za dávky ta země, kde žijí vaše děti.

Pravidla přednosti:• Doplatky

• Může se stát, že dávky, které obdržíte od jednoho státu budou nižší než ty, které byste bývali dostali v jiné zemi, kde vám na ně vznikl nárok. V takovém případě druhá země rozdíl dorovná.

• Posouzení situace

• V praxi závisí používání těchto pravidel případ od případu. Podrobnosti vám sdělí příslušný orgán

• Kontaktní orgán najdete v EESSI (Electronic Exchange of Social Security Information) veřejný adresář institucí sociálního zabezpečení v EU a EHP: http://ec.europa.eu/employment_social/social-security-directory/welcome.seam?langId=cs

Významné novely ZSSP:• Zákon č. 261/2007 o stabilizaci veřejných

rozpočtů

• Zákon č. 326/2009 Sb., zákon o podpoře hospodářského růstu a soc.stability

• Zákon č. 347 /2010, zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí – aktuálně sledovat na http://www.psp.cz/, sněmovní tisk č. 155/2010

• Sněmovní tisk 372/2011, změny pro rok 2012

Milí studenti, děkuji za pozornost.Přeji Vám pohodový zbytek

dnešního dne.

Ilona Kostadinovová

[email protected]

http://akilda.cz/

Documents

Nepojistné systémy soc. zab. v ČR Státní sociální podpora rodin s dětmi ZS 2012-13