22
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO

Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO

  • Upload
    dieter

  • View
    73

  • Download
    2

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO. Přírodní katastrofy a jejich řešení Přednáška (1) Krizové situace přírodního charakteru prof. Ing. Pavel Poledňák, PhD. 1. Úvod. Jaký je vzájemný vztah mezi hazardem, rizikem a katastrofou ? - PowerPoint PPT Presentation

Citation preview

Page 1: Fakulta bezpečnostního inženýrství  VŠB–TUO

Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO

Page 2: Fakulta bezpečnostního inženýrství  VŠB–TUO

Jaký je vzájemný vztah mezi hazardem, rizikem a katastrofou ?HazardHazard je přírodní nebo člověkem podmíněný proces, který představuje možné ohrožení pro lidskou společnost. RizikoRiziko je potom pravděpodobnost, že nastane událost, kterou hazard představuje.KatastrofaKatastrofa je vlastní uskutečnění rizika, při kterém je usmrcena, zraněna nebo negativně ovlivněna velká část obyvatelstva.

Page 3: Fakulta bezpečnostního inženýrství  VŠB–TUO

PřírodníPřírodní hazardyhazardy by byly takové, které by měly pouze přirozenou příčinu a nebyly ovlivněny činností člověka (v současnosti vlastně neexistují),

Technologický hazardTechnologický hazard souvisí s rozvojem průmyslu a rozšířením nových technologií. Je to antropogenně generovaný hazard, kterým je především riziko různých průmyslových nehod (únik toxických látek, požáry rafinerií apod.)

Environmentální hazardEnvironmentální hazard (zastřešující pojmem pro všechny předchozí hazardy). V nejširším smyslu zahrnuje všechny typy hazardů od přírodních, přes technologické až po sociální;

Page 4: Fakulta bezpečnostního inženýrství  VŠB–TUO
Page 5: Fakulta bezpečnostního inženýrství  VŠB–TUO

Frekvence přírodních hazardů během 20. století (upraveno podle: BRYANT, E., 2005)

Druh hazardu Počet událostíTornáda (USA 1950-1955) 9476Povodně 2389Tropické cyklóny 1337Tsunami 986Zemětřesení 899Ostatní hazardy spojené s činností větru

793

Sucha 782Sesuvy půdy 448Ničivé požáry 296Extrémy teplot 259Zimní bouře mírných šířek 240Vulkanická činnost 168Tornáda (jinde než USA) 84Hladomory 77

Page 6: Fakulta bezpečnostního inženýrství  VŠB–TUO

Výlohy spojené s následky přírodních hazardů ve 20. století pro 100 největších událostí (upraveno podle: BRYANT, E., 2005)

Druh hazardu Cena (USD)Zemětřesení 248 624 900 000Povodně 206 639 800 000Tropické bouře 80 077 700 000Větrné bouře 43 890 000 000Ničivé požáry 20 212 800 000Sucha 16 800 000 000Vlny chladného počasí 9 555 000 000

Vlny teplého počasí 5 450 000 000Celkem 631 250 200 000

Page 7: Fakulta bezpečnostního inženýrství  VŠB–TUO

Počet lidí, kteří zahynuli, byli zraněni, nebo přišli o střechu nad hlavou v důsledku přírodních hazardů v průběhu 20. století

(upraveno podle: BRYANT, E., 2005)Druh hazardu Oběti Zranění Bez domova

Povodně 6 851 740 1 033 572 123 009 662Zemětřesení 1 816 119 1 147 676 8 953 296Tropické cyklóny 1 147 877 906 311 34 272 470Sopečná činnost 96 770 11 154 197 790Svahové pohyby 60 501 8071 3 759 329Mimotropické bouře 36 681 117 925 12 606 891

Vlny teplého počasí 14 732 1364 0

Tsunami 10 754 789 -Vlny studeného počasí 6807 1307 17 340

Tornáda 7917 27 887 575 511Požáry 2503 1658 140 776Celkem 10 052 401 3 257 714 183 533 065

Page 8: Fakulta bezpečnostního inženýrství  VŠB–TUO

Největší katastrofy podle počtu obětí ve 20. století (upraveno podle: BRYANT, E., 2005)

Druh hazarduDruh hazardu Místo a datum událostiMísto a datum události Počet obětíPočet obětí

Povodně Čína, červenec 1931 3 700 000

Zemětřesení Ťan Šan, Čína, červenec 1976 242 000

Tropické cyklóny Bangladéš, listopad 1970 300 000

Sopečná činnost Martinique, květen 1902 30 000

Svahové pohyby SSSR, 1949 12 000

Mimotropické bouře severní Evropa, únor 1953 4000

Vlny teplého počasí Indie, květen 1998 2541

Tsunami Japonsko, březen 1933 3000

Vlny studeného počasí Indie, prosinec 1982 400

Tornáda Bangladéš, duben 1989 800

Požáry USA, říjen 1918 1000

Page 9: Fakulta bezpečnostního inženýrství  VŠB–TUO

Každoroční výskyt hazardů za období 1900 - 2001 (převzato: BRYANT, E., 2005)

Page 10: Fakulta bezpečnostního inženýrství  VŠB–TUO

KatastrofaKatastrofa (z řec. kata-strofé, zvrat, převrat, zničení) je událost, která nastává v důsledku lidské nebo přírodní činnosti a ničivě postihuje přírodu nebo společnostPodle příčin rozlišujeme katastrofy přírodní a katastrofy katastrofy antropogenníantropogenní (způsobené člověkem)Dnes se používá obecně pro označení nejčastěji těchto událostí:živelná pohroma,velké neštěstí,hromadná nehoda,úplné zhroucení systému,nečekaná osudní událost.Pojem katastrofakatastrofa můžeme užít v úzkém či širším smyslu. Podle přísné definice je v užším smyslu katastrofa procesem, který za sebou zanechá lidské oběti a materiální škody

Page 11: Fakulta bezpečnostního inženýrství  VŠB–TUO

Pokud jsou následky menší, používáme termín pohromapohroma. Pokud používáme pojem přírodní katastrofy, pak k nedorozumění obvykle nedochází.V naší výuce budeme přírodní katastrofy definovat takto:Přírodní katastrofaPřírodní katastrofa je rychlým přírodním procesem je rychlým přírodním procesem mimořádných rozměrů, který má na svědomí lidské oběti mimořádných rozměrů, který má na svědomí lidské oběti a velké materiální škody. Tento proces je způsoben účinky a velké materiální škody. Tento proces je způsoben účinky gravitace, zemské rotace či rozdílů teplot. Katastrofy gravitace, zemské rotace či rozdílů teplot. Katastrofy postihují pevnou Zemi, vodstvo i atmosférupostihují pevnou Zemi, vodstvo i atmosféru.Katastrofy se vyznačují 2 hlavními charakteristikami:trvají relativně krátký čas a vyskytují se ojediněle. Jich opakování tým jistým způsobem na tom samém místě je nepravděpodobné.vznik katastrofy se nedá předvídat, vždy je překvapující, a proto jsou i pokusy o její úplné odvrácení ve všeobecnosti neúspěšné.Z Z geologického hlediskageologického hlediska můžeme přírodní katastrofy rozdělit podle původu na endogenníendogenní - zemětřesení a sopečná činnost - a exogenníexogenní - ostatní katastrofy (KUKAL, Z., 1983).

Page 12: Fakulta bezpečnostního inženýrství  VŠB–TUO

Genetická klasifikaceGenetická klasifikace rozděluje přírodní katastrofy podle místa jejich vzniku (KUKAL, Z., 1983). Podle vztahu k zemskému povrchu můžeme určit tři skupiny katastrof:Katastrofy vznikající pod zemským povrchempod zemským povrchem - zemětřesení, sopečná činnost; Katastrofy vznikající na zemském povrchuna zemském povrchu - svahové pohyby, povodně, tsunami; Katastrofy vznikající nad zemským povrchemnad zemským povrchem - tropické cyklóny, tornáda - a v kosmickém prostoru - dopad meteoritů.

Podstatou všech přírodních katastrofPodstatou všech přírodních katastrof jsou čtyři hlavní procesy:rychlé pohyby hmotrychlé pohyby hmot (zemětřesení, svahové pochody),uvolnění hlubinné zemské energie a její převedení na uvolnění hlubinné zemské energie a její převedení na povrchpovrch (sopečná činnost, zemětřesení).zvýšení vodní hladiny řek, jezer a mořízvýšení vodní hladiny řek, jezer a moří (povodně mořské záplavy, cunami).vyrovnávání teplotních rozdílů v atmosféřevyrovnávání teplotních rozdílů v atmosféře (orkány, tropické cyklóny).

Page 13: Fakulta bezpečnostního inženýrství  VŠB–TUO

Odhad pravděpodobností úmrtí (převzato: KUKUL, Z., POŠMOURNÝ, K.: 2008)

Příčina úmrtí Pravděpodobnostčtyřicetiletý se spotřebou nad 10 cigaret denně 1 : 200

přirozené úmrtí ve 40 letech 1 : 850

otrava, náhlá nespecifikovaná zdravotní příčina 1 : 3 300

chřipkové onemocnění 1 : 5 000

nehoda na ulici (střední Evropa) 1 : 8 000

leukémie 1 : 12 500

zemětřesení (obyvatel Íránu) 1 : 23 000

sportovní činnost 1 : 25 000

nehoda při domácích pracích 1 : 26 000

pracovní úraz v zaměstnání 1 : 43 500

vražda (střední Evropa) 1 : 100 000

zemětřesení (obyvatel Kalifornie) 1 : 2 000 000

zabití bleskem 1 : 10 000 000

větrná bouře (obyvatel severní Evropy) 1 : 10 000 000

Page 14: Fakulta bezpečnostního inženýrství  VŠB–TUO

V krizovém řízení České republiky se používají následující pojmy (Terminologický slovník krizového řízení), které budeme používat v předmětu:

Mimořádná událost Mimořádná událost je událost nebo situace vzniklá v určitém prostředí v důsledku živelní pohromy, havárie, nezákonnou činností, ohrožením kritické infrastruktury, nákazami, ohrožením vnitřní bezpečnosti a ekonomiky, která je řešena obvyklým způsobem orgány a složkami bezpečnostního systému podle zvláštních právních předpisů. Pod tímto pojmem je v současných právních předpisech ČR uváděna řada pojmů jako jsou např. mimořádná situace, nouzová situace, pohroma, katastrofa, havárie.

Mimořádná situace Mimořádná situace (extraordinary and emergency situation) je situace vzniklá v určitém prostředí v důsledku hrozby vzniku nebo důsledku působení mimořádné události, která je řešena obvyklým řešena obvyklým způsobem způsobem složkami integrovaného záchranného systému, bezpečnostního systému, systému ochrany ekonomiky, obrany apod. a příslušnými orgány za použití jejich běžných oprávnění, postupů a na úrovni běžné spolupráce bez vyhlášení krizových stavů. V současnosti je tento pojem používán jen omezeně .

Page 15: Fakulta bezpečnostního inženýrství  VŠB–TUO

Krizová situace Krizová situace (emergency/crisis situation) je mimořádná událost, v jejímž důsledku se vyhlašuje stav nebezpečí, nouzový stav, stav stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stavohrožení státu nebo válečný stav. Jsou při ní ohroženy důležité hodnoty, zájmy či statky státu a jeho občanů a hrozící nebezpečí nelze odvrátit a způsobené škody odstranit běžnou činností orgánů veřejné moci, ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních a jiných služeb a právnických a fyzických osob. Krizový stav Krizový stav (tate of crisis/crisis state) je stav, který vyhlašuje hejtman kraje nebo primátor hl. m. Prahy (stav nebezpečí), (stav nebezpečí), vláda ČR, popř. předseda vlády ČR (nouzový stav) (nouzový stav) nebo Parlament ČR (stav (stav ohrožení státu a válečný stav) ohrožení státu a válečný stav) v případě hrozby nebo vzniku krizové situace a v přímé závislosti na jejím charakteru a rozsahu.Stav nebezpečí Stav nebezpečí (state of danger) se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu, a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek integrovaného záchranného systému. Stav nebezpečí může být vyhlášen hejtmanem krajehejtmanem kraje, v Praze primátorem hl. m. Prahy. Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů. Tuto dobu může hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády.

Page 16: Fakulta bezpečnostního inženýrství  VŠB–TUO

Nouzový stavNouzový stav (state of emergency) je stav vyhlašovaný vládou ČR, popř. předsedou vlády ČR v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.

Stav ohrožení státu Stav ohrožení státu (state of peril to the country / state of threat to the state) - může na návrh vlády vyhlásit Parlament, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy. K přijetí usnesení o vyhlášení stavu ohrožení státu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů.

Válečný stav (state of war) – je stav vzniklý mezi znepřátelenými stranami (státy nebo jinými subjekty mezinárodního práva) vypuknutím ozbrojeného konfliktu, a to bez ohledu na to zda byla vypovězena válka. Ústava ČR jej definuje jako situaci, kdy je ČR napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. Válečný stav vyhlašuje Parlament České republiky.

Page 17: Fakulta bezpečnostního inženýrství  VŠB–TUO

Pojem mimořádná situacemimořádná situace není v právních dokumentech ČR jednoznačně definovaný. Stejné pojmy jsou v SR definované jednoznačněji.

Mimořádná událostMimořádná událost (emergency event) je závažná, časově těžko předvídatelná a prostorově ohraničená příhoda způsobená vlivem živelní pohromy, technické nebo technologické havárie, provozní poruchy, případně úmyslného jednání člověka, která vyvolala narušení stability systému nebo probíhajících dějů a činností, ohrožuje životy a zdraví osob, hmotné a kulturní statky, či životné prostředí.

Mimořádná událost je:živelní pohroma,havárie,katastrofa,teroristický útok.

Mimořádná situace Mimořádná situace (extraordinary and crisis situation)  je časově a prostorově determinované ohrožení života, zdraví, majetku a životného prostředí, hospodářství státu, jako i orgánů veřejné správy vyvolané působení negativních následků mimořádných událostí, které si vyžaduje použití postupů, nástrojů, zdrojů, sil a prostředků krizového řízení.

Page 18: Fakulta bezpečnostního inženýrství  VŠB–TUO

Druhy mimořádných událostí se zásahy JPO Druhy mimořádných událostí se zásahy JPO • Požár,• Dopravní nehoda,• Únik nebezpečné chemické látky,• Únik ropného produktu (olejová havárie),• Technická havárie,• Technická pomoc,• Technologická pomoc,• Ostatní pomoc,• Radiační havárie a nehoda,• Ostatní mimořádná událost,• Planý poplach,• Příznak živelní pohroma, vliv počasí.

Page 19: Fakulta bezpečnostního inženýrství  VŠB–TUO

Území postihnuté účinky haváriehavárie je charakterizované: postihnutím a ohrožením osob, ovzduší, zvířat, terénu, vody a potravin,zhoršením hygienických podmínek, vznikem a šířením infekčních nemocí,Území postihnuté účinky katastrofykatastrofy je charakterizované:postihnutím a ohrožením osob, ovzduší, zvířat, terénu, vody a potravin,zhoršením hygienických podmínek, vznikem a šířením infekčních nemocí,narušením chodu života, výroby a životného prostředí.Prostor postihnutý účinky teroristického útokuteroristického útoku je charakterizovaný:usmrcením, zraněním a ohrožením velkého počtu osob,kontaminováním ovzduší, vody, potravin a terénu,vznikem paniky postihnutého i nepostihnutého obyvatelstva,vznikem značných materiálních škod a ztrát apod.

Page 20: Fakulta bezpečnostního inženýrství  VŠB–TUO

Mimořádné události se zásahy JPO , (převzato: Statistická ročenka 2011; GR HZS 2012)

Druh událostiDruh události 20072007 20082008 20092009 20102010 20112011 Index %Index %

požáry  21 835 20 406 19 681 17 296 20 511 119

dopravní nehody 21 270 20 063 19 004 18 053 17 061 95

živelní pohromy 10 044 5 599 5 240 -*) -*) -*)

úniky nebezpečných chemických látek celkem z toho ropné produkty

6 377 6 242 5 916 5 300 5 285  100

5 235 5 218 4 991 4 407 4 251 96

technické havárie celkem

z toho: technické havárie

technické pomoci

technologické pomoci

ostatní pomoci

48 010 42 104 47 412 62 961 50 035 79

29 0 21 19 17 89

44 765 38 916 44 187 58 948 45 736 78

1 042 770 761 744 652 88

2 174 2 408 2 443 3 250 3 630  112

radiační nehody a havárie 0 0 0 0 1 x

ostatní mimořádné události 166 17 10 2 6 300

plané poplachy 8 148 8 194 8 251 8 037 8 202  102

Celkem 115 850 102 625 105 514 111 649 101 101 91

Page 21: Fakulta bezpečnostního inženýrství  VŠB–TUO

Živelní pohromy se zásahy JPO (upraveno: Statistická ročenka 2011; GR HZS 2012)2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

13 329 1 796 1 605 1 605 5 414 10 044 5 599 5 240 23 911 5 964

Page 22: Fakulta bezpečnostního inženýrství  VŠB–TUO

Mimořádná Mimořádná událostudálost

Příčiny mimořádné událostiPříčiny mimořádné události RokRok

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Živelní pohromapovodně a záplavy 25 9 23 23 13 12 20 54 37

krupobití - - - - - - - 1

následky vichřice 1 4 - 2 7 3 4 1 8

sesuvy půdy 1 1 2 6 - - 6 10 13

sněhové kalamity a laviny 3 2 7 1 1 - 13 2 1

rozsáhlé požáry - - - - 2 1 - - -

zemětřesení - - - 2 - - - - -

celkem 30 16 32 34 23 16 43 68 59

Haváriepožáry a výbuchy 2 4 18 11 20 13 8

úniky nebezpečných chem. látek a paliv

7 11 11 15 21 28 20 38 26

úniky radioaktivních látek 1 1 - - - - - -

provozní havárie - - 6 - 1 2 1 1 -

celkem 8 12 19 19 40 41 41 58 34

Katastrofa - - - - - - 1 6 4

Teroristický útok - - - - - - - - -

Jiná 7 51 59 70 57 39 26 7 12

CELKEM 45 79 110 123 120 96 111 133 109