FÁZE OBLOUKU

Fáze oblouku:

• ZAHÁJENÍ • VEDENÍ • UKONČENÍ A PŘECHOD

1. ZAHÁJENÍ OBLOUKU

Tato fáze oblouku plynule navazuje na fázi přechodovou, ve které lyžař (mimo jiné) přesouvá své těžiště nad lyžemi (přes lyže – cross over) za pomocí pohybu kotníků, kolen a pánve.

• pro zahájení oblouku je charakteristické klopení těla do oblouku, čímž dochází k postupnému zahranění lyží a jejich směřování do nového oblouku.

• pro začátek této fáze je podstatné vyvinutí tlaku na přední část chodidel – zahranění od špiček lyží

• lyžař by měl mít v této fázi oblouku pocit, že se jeho tělo nachází před lyžemi, resp. má lyže „za sebou“

• paralelní postavení lyží a dolních končetin (holenní a stehenní kosti), dolní končetiny jsou téměř nataženy, šíře stopy vychází z šíře pánve

• soulad příčné osy těla k rovině ramen, kyčlí, kolen, kotníků (osy ramen, kyčlí, kolen a kotníku by měly být téměř v jedné rovině). Tělo by mělo být kolmo ke svahu, naklopeno dopředu a orientováno mírně do směru otáčení lyží (dovnitř oblouku) – zahranění

• širší postavení paží, které jsou mírně pokrčeny před tělem, lyžař zrakem sleduje budoucí bránu (ve volné jízdě místo postavení pomyslné brány) – hlava mírně natočena do středu oblouku

• včasné ukončení oblouku, resp. jeho včasné zahájení (early edging) je jedním ze základních prvků moderní lyžařské techniky, které zásadně ovlivňuje efektivní průjezd celého oblouku a tím i výslednou lyžařovu rychlost. S včasným zahájením oblouku úzce souvisí linie stopy celého oblouku

• výrazné zatížení vnější lyže (70%/30%)

2. VEDENÍ OBLOUKU

Vedení oblouku rozdělujeme pro přesnější interpretaci pohybů na první a druhou fázi vedení.První fáze vedení:

• pokračuje klopení těla dovnitř oblouku, stejně tak jeho mírné natočení do směru oblouku, při zachování os ramen, kyčlí, kolen a kotníků v jedné rovině. Postupně dochází ke zvyšování úhlu zahranění lyží a zvyšování tlaku na vnější lyži vnitřní lyže je doprovodně zatížena

• postupně se krčí vnitřní noha, přičemž vnější noha je mírně pokrčená

• vnější/vnitřní lyže 80%/20%

Druhá fáze vedení

• lyže překonávají spádnici s již dominantním tlakem na vnější lyži, dochází k zalomení těla (v kyčlích, mírně i v kolenou) – zvýšení úhlu zahranění lyží

• vnější/vnitřní lyže 90%/10%

• zalomení je v této fázi charakterizováno snížením těžiště, resp. krčením vnitřní nohy, vnější noha je mírně pokrčena, přičemž snahou by měla být eliminace přílišného pokrčení vnější nohy

• zalomení těla je doprovázeno mírným protinatočením trupu (ramen), paže jsou vepředu před tělem téměř nataženy. Ve volné jízdě by k protinatočení trupu nemělo téměř docházet, stejně tak zalomení není tolik výrazné, jako při jízdě v bránách (velikost zalomení těla závisí především na sklonu svahu a poloměru zatáčení)

• snahou závodníka by mělo být co největší zkrácení pohybu zalomení těla, čímž se zabrání vzdálení se od spádnice a docílí včasného nasměrování lyží do nového oblouku

3. UKONČENÍ A PŘECHOD

• dochází k postupnému natažení těla napínáním obou nohou kombinované s pohybem pánve, ramen a paží vpřed a nahoru, což má za následek odlehčení lyží, které je nezbytné k rychlému efektivnímu zahájení nového oblouku

• pro efektivní provedení ukončení oblouku je nutné využít rychlosti a působících sil vzniklých na konci fáze vedení. Tyto síly mohou v určitém okamžiku ukončování oblouku způsobit, že lyže mají tendenci „podjet“ pod tělem lyžaře. Tento zrychlující efekt je pozitivně využit pouze v případě, kdy lyžař je schopen přílišné „podjetí“ lyží eliminovat aktivním pohybem pánve (za pomocí paží) nahoru, resp. dopředu. Je velmi důležité v průběhu ukončení oblouku a přechodu do nového oblouku aktivně přemístit pánev, ramena a paže opět vpřed („dostat lyže za sebe“)

• veškerý pohyb, resp. síly vzniklé ve fázi ukončování oblouku musí být realizovány ve směru jízdy lyžaře - za špičkami lyží!

• během přechodu z jednoho oblouku do druhého se těžiště lyžaře přesouvá nad lyžemi (cross over), trup může být mírně nasměrován do směru nového oblouku, přičemž dochází k postupnému klopení těla (viz. zahájení oblouku). Snahou závodníka by mělo být provedení ukončení a přechodu mezi jednotlivými oblouky v co nejkratším časovém horizontu tak, aby k zahájení oblouku došlo co možná nejdříve.

• přechod mezi dvěma oblouky může být také proveden způsobem „cross under“, při kterém dochází ke krčení nohou a lyže se pohybují pod těžištěm nebo kombinací výše uvedených způsobů. Snahou závodníků by mělo být provedení (pokud to situace umožňuje) přechodu mezi oblouky způsobem „cross over“, které je z hlediska využití sil a získané energie nejefektivnější.

DĚKUJI ZA POZORNOST