Franská říše a Karel Veliký

Vývoj Franské říšeCísař Karel Veliký

Karolinská renesance

VY_32_INOVACE_01-03

Franská říše – Chlodvík I. Na počátku stál Chlodvík I., král germánských

Franků z rodu Merovejců. Chlodvík I. během své vlády (481-511) ovládl

ostatní franské kmeny a rozšířil svou říši i o severní Galii. Přenesl sídlo do Paříže.

Přijetí křesťanství bylo pro Chlodvíka I. roku 486 politickým tahem (pouze 10 let po rozpadu západořímské říše).

Proces christianizace velmi dlouhý.

Chlodvíkův křest roku 486, vyobrazení ze 14. stoletíAutor: Neznámý, Název: Bapteme de clovis.jpg

Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bapteme_de_clovis.jpg

Majordomát (687-751) Majordomus = správce dvora, stále se zvětšující

vliv na krále (králové z rodu Merovejců slabí panovníci).

Na konci 7. století nejsilnějším majordomem Pipin II. Sice Merovejcům královský titul ponechal, faktickou mocí však disponoval on a jeho následníci.

Syn Karel Martel (Kladivo) zastavil muslimy v bitvě u Poitiers roku 732 při tažení z Hispánie na sever.

Království (751 – 800) Sbližování s římskou kurií za Martelova syna

Pipina III. Krátkého, ten nakonec papežem roku 751 korunován franským králem.

Graf - zvyšující se pozice moci Karlovců.

Papež korunuje Pipina III. Krátkého franským králemAutor:Jean Fouquet (1420–1480) Název:Pepin le Bref.jpg

Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pepin_le_Bref.jpg

Císařství (800 – 814) Největšího rozmachu dosáhla Franská říše za Pipinova

syna Karla Velikého (vládl 768-814), podle něhož se celý rod nazývá Karlovci.

Franská říše Karlovců se postupně stala rozhodující mocností v západní Evropě a protiváhou Byzantské říše na východě.

Roku 800 korunoval papež Lev III. během vánočních bohoslužeb v Římě Karla Velikého císařem.

Na západě tak obnovena římská říše. Středověký římský císař se měl stát vládcem a ochráncem všech západních křesťanů.

Mramorový trůn Karla Velikého Aachen ( Cáchy)Autor:Holger Weinandt, Název:Königsthron Aachener Dom.jpg

Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Königsthron_Aachener_Dom.jpg

Císař Karel Veliký Porazil Sasy i Avary a donutil je přijmout

křesťanství.

Podporoval římskou církev a rozšiřoval ve své říši její vliv.

Říše neměla stálé hlavní město (nedostatek potravin pro celý dvůr).

Nejraději však pobýval v Aachenu, zde vystavěl císařský palác, kde také pohřben.

Katedrála v Aachenu, zde ve zlaté schráně roku 814 pohřben Karel Veliký

Autor:x(Aleph), Název:Aachen Cathedral North View at Evening.jpgZdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Aachen_Cathedral_North_View_at_Evening.jpg

Karolinská renesance Dvůr Karla Velikého se stal významným

střediskem kultury, negramotnost zbytku Evropy (kromě Byzance) .

Vydával nové zákony, nechal vybudovat školy, katedrály a kláštery.

Na svůj dvůr zval učence, architekty, filozofy… Aachen se tak stal hlavním centrem vzdělanosti

západní části křesťanského světa. Pro potřeby mnichů byl vytvořen nový typ písma,

tzv. karolinská minuskula.

Karolinská minuskula (karolina)

Karolinská minuskula je knižní i listinné písmo užívané téměř v celé Evropě od 8. do 12. století (malá písmena).

Velká písmena (majuskula) později – původně z latinských textů.

Asi od 12. století nahrazeno gotickým písmem.

Ukázka písma karolinská minuskula (karolina)

Autor:moine inconnu , Název:Caroline 2.jpgZdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Caroline_2.jpg

Ukázka gotického písma, které od 12. stol. nahradilo písmo karolinuAutor:Arpingstone , Název:Calligraphy.malmesbury.bible.arp.jpg

Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Calligraphy.malmesbury.bible.arp.jpg

Karel Veliký a psaní Sám císař Karel Veliký se prý nikdy psát

nenaučil.

Je však znám jeho podpis.

Monogram Karla Velikého

Autor: Charlemagne, Název: Karldergrossesignatur.svgZdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Karldergrossesignatur.svg

Karlovi následníci Po smrti Karla Velikého roku 814 úspěšně vládl

jeho syn Ludvík Pobožný.

Po smrti Ludvíka roku 843 však dochází k rozdělení říše mezi 3 syny.

Hovoříme o tzv. Verdunské smlouvě.

Počátek vývoje samostatných států :

Z – Francie V – Svatá říše římská

Rozdělení Franské říše – Verdunská smlouva

Autor: Treaty_of_Verdun.svg: Christoph S., Wolpertingerderivative work: AdolfPorn (talk), Název:Treaty of Verdun cs.svg

Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Treaty_of_Verdun_cs.svg

Rozpad Franské říše Po Verdunské smlouvě se Franská říše

definitivně rozpadla.

Nastupují samostatné dějiny Francie a Svaté říše římské.

Další snahou o obnovu kultury a vzdělanosti ve Svaté říši římské až za dynastie Otonců v 10. století.

Děkuji za pozornost.

Autor DUM: Mgr. Drahomíra Gajdošíková