N A K L A D A T E L S T V B R N A

2002 by Josef Guter Published in agreement with AVA international GmbH, Germany Translation Jan Hlavika, 2005

ISBN 80-7243-263-X

P e l o i l J a n H l a v i k a

Originln vydn Lexikon der Goiter und Symbole der alten Chinesen Handbuch der mystischen und tnagischen Welt Chinas

A - j u -wang Vchodn od msta Ning-po v provincii e-iang stoj na hoe Ju-wang-an klter A-ju-wang pojmenovan podle indickho krle Aky (asi 273-232 p. n. 1.). Tento velk pznivec buddhismu dal dajn vystavt 84 000 stp a do nich rozdlil Buddhovy ostatky. Klter byl zaloen v 5. stolet n. 1. u jedn takov stupy. Za relikvi, lomkem Buddhovy lebky, putovali i etn vznamn kaligrafov ajejich umn lze dodnes obdivovat na ad stl.

A-ma V jin n a mezi zahraninmi any v j ihovchodn Asii velice uctvan bohyn moe znm t jako Ma-cu, Ma-ku nebo Tchien--chou (Nebesk csaovna).

A-mi-tchuo-fo viz Amitbha A-nan nsk jmno Buddhova bra

trance nandy. Abakus nsk poi tadlo (suan-

-pchan) je symbolem bohatstv. A d i b u d d h a V mahjnovm bud

dhismu Prabuddha", z nj vznikli vichni ostatn buddhov, prapvod-ce veho ivho i neivho. Je povaovn za personifikovan absolutno a zobrazovn jako plamen stoupajc z lotosovho kvtu. Me se vysky

tovat ve dvou podobch - jako Vad-radhara (Ten, j en dr ezlo") a jako Vadrasattva (Diamantov jsoucnost") .

Akbhja Neotesn", jeden z pti nadsmyslovch buddh, dhjnibud-dh, jejich kult v n vzkvtal za vldy dynastie Chan (206 p. n. 1. a 220 n. 1.). Vldne rji Abhirati na vchod vehomra, m modr tlo, dr vadru nebo lotosov kvt a jeho jzdnm zvetem je slon. Je povaovn za ochrnce vchodu a za bud-dhu, kter zvtzil nad blem Mou. Zobrazovn bv vsed, v lotosov pozici.

Alchymie Neexistuje dkaz, e by alchymii do Evropy pinesli Arabov z ny. Oproti tomu lze prokzat, e u v 8. stolet p. n. 1. se v n vilo v monost fyzick nesmrtelnosti a od 4. stolet p. n. 1. se hledala bylina nesmrtelnosti. Po marnm hledn se an snaili vyrbt rzn liva. Soudilo se, e nesmrteln maj elixr, kter se skld z droboukch steek zlata a perel. Zlato-djstv" a experimentovn se zlatem bylo v n vdy spojeno s kultem nesmrtelnosti. Evropsk a nsk al-

Amithha 6

chymie se mon podobaj metodami, nikoli vak clem.

Amitbha Jeden z pti nadsmyslovch buddh (dhjnibuddh), bud-dha Nekonenho jasu", nebo se od nj svtlo, je se rozlv po celm vesmru. Soud se, e je odvozen od perskho boha Slunce. Amitbhu uctvaj v cel n a je znm pod tincti jmny, napklad Buddha nezmrnho lesku", Buddha vnho ivota" nebo Pn Zpadnho rje". Kult buddhy Amitbhy se v n rozil zejmna pro svou jednoduchost, nebo sta pouze vyslovovat jeho jmno (A-mi-tchuo-fo) a toto soucitn bostvo uvede dui do Zpadnho rje" neboli ist zem". Uen vychz z textu Amitbhastra", kter do ntiny peloil indick mnich Kumradva ( 3 4 4 - 413), kult vak propracovala a rozila pedevm kola ist zem za dynastie Tchang (618-907) . V Japonsku je vzvn jako Amida. Z st se mu pr line vn kvtin a z pr zas vn santalu. Jeho barva je erven a vldne zpadu. Zobrazovn bv, jak sed na kvtu lotosu a rukama vyjaduje gesto (mudru) meditace. Nkdy m ruce sloeny v kln nebo v nich dr ndobu s vodou vnho ivota. Jeho atributem je lotos, j zdnm zvetem pv a pat k nmu bdhisat tva Padmapni . Tak mv na hlav korunu poszenou drobnmi tyrkysy a vyesan vlasy mu vtinou spadaj ve tech pramenech pes ramena. Od historickho Bud

dhy ho lze odliit pod le krlovskch klenot nebo podle drdolu ozdobenho d rahocennm k leno tem. V chrmech mv po b o k u d v a nadsmyslov bdhisattvy (dhjnibdhisat tvy) , a to Vadrapniho (s hromokl nem v ruce") a Padmapn iho (s lotosem v ruce") . Podle mah jnovho bud-dhismu existuje s te jn j a k o ostatn dhjnibuddhov od jak iva , a proto mu v chrmu pat h lavn msto. Jeho hypostaz j e Ami t ju . Na mstech, kde nkdo neastn zahynul , se vztyovaly (v Hongkongu a na Tchaj--wanu dodnes) stly s np i sem A-mi--tchuo-fo. Kolemjdouc si npis peetl a tm se u bezdky pomodli l k Amitbhovi .

Amitju A m i t b h o v a hypostaze , bdhisattva Nezmrnho it", Nekonen vkem". Uct vn byl pedevm v severn n , dnes hlavn v autonomn oblasti Vnit n Mongolsko. Amitju p o m h pekonvat vechny vn, j e h o ikonograf ick tlesn barva je i n t enz ivn rud a j e h o ivlem je ohe . Zobrazovn bv vsed s pohrem npoje nesmrtelnosti . Dle ho lze p o z n a t podle esti ozdob - koruny, nunic , etz kolem krku, psu , spon na rukou a nohou a d louhho p rovazce , je symbolizuji j eho ctnosti, pohrouen, odevzdanost , t rpl ivost , slu, vhled a mravnost. V Tibetu se vzv stoos-minsobnou formul a m e se pak zjevit ve sto osmi hypostaz ch .

Amghasiddhi spn dokonal", jeden z pti nadsmys lovch buddh

(dhjnibuddh), vldce severu. Jeho ikonografick barva je zelen a jeho znakem dvojit vadra. Rukama vyjaduje gesto nebojcnosti. Je znm jako buddha, kter se t neochvjn blaenosti.

Amghavadra Patriarcha nsk sekty en-jen a japonsk koly in-gon. Po studich v Indii se roku 746 navrtil do ny a zaslouil se o en buddhismu.

Amule t Kad an mval amulet nebo talisman a mnohdy ho ani neodkladal. Mohlo se jednat o zvec figurky z nejrznjch materil, kotoue pi . pvsky s osmi trigramy, hlavn vak o nefritov figurky taois-tickch boh nebo buddhist ickch bostev.

An Mal buddhistick klter, asto t nzev enskho kltera.

An '-kao Pi zavdn buddhismu v n dochzelo asto k nedorozumnm, nejasnostem a rozporm, protoe indit misioni" ili uen Probuzenho jen stn a chybly kvalitn peklady nejdleitjch sanskrtskch text. Tohoto kolu se k asu vech podjal jeden parthsk princ, kter se stal buddhistou a vzdal se trnu ve prospch svho strce. Ovldal nkolik jazyk, procestoval etn zem a nakonec roku 148 n. 1. piel do ny, kde pijal jmno An '-kao. Bhem dvaceti let pak v Luo--jangu peloil do ntiny nejdlei-tj stry ve 34 knihch. Propagoval jet hnajnov buddhismus, poloil vak zklad pro pozdj vzestup

mahjny.V pokroi lm vku chtl it buddhismus i na jihu a nedopatenm byl v Kantnu zabit pi bitce dvou zneptelench stran.

An-jang Msto v provincii Che-nan, znm od roku 1899 jako j e d n a z n e j -vtch nskch archeologickch lokalit. Ve vesnici Siao-tchun severozpadn od An-jangu bylo nalezeno mnostv vtebnch destiek. Jedn se o npisy na zvecch kostech a elvch krunch, kter poskytly dleit poznatky o ranch formch nskho nboenstv. Mnostv milodar nalezench ve velkch hrobech angskch krl dokld, jak vznam ml An-jang ve 2. tiscilet p. n. 1,

Analekta Mezinrodn pouvan vraz pro sbrku Konfuciovch vrok sestavenou j e h o ky a znmou jako Rozhovory a vroky i Hovory Konfuciovy (nsky Lun-jii).

nanda Buddhv bratranec a pobonk, jeden z j eho deseti vbornch uednk. Kdy se Buddha dva roky po velkm procitnut nakrtko vrtil do svho rodnho msta Kapilavas-tu, nanda se rovn zekl svta a stal se mnichem. Vyznaoval se vynikajc pamt. Kdy Kjapa Velik shromdil roku 487 p. n. 1. na prvnm koncilu v djinch buddhismu 500 Buddhovch k, podal nandu, aby zpamti zrekapituloval kompletn Buddhovo uen. nanda se kolu zhostil tak pkladn, e cel druh ko Tripitaky se zakld na jeho vzpomnkch. V chrmech st-

A n i r u d d h a 8

v spolen s Kjapou na olti vedle Buddhy. Lze ho poznat snadno: je to ten mlad mnich s vyholenou hlavou a velice mrnm, soustednm vrazem.

A n i r u d d h a Buddhv bratranec a j e den z jeho deseti vbornch uednk. Kdy Buddha doshl osvcen a vrtil se dva roky po velkm procitnut do rodnho msta, stal se jeho kem i Aniruddha. asem si vyvinul asnou schopnost pedvdat budouc udlosti a byl povaovn za vizione.

Ao Obrovsk a siln mosk elva A o je mytick zve, je spojuje zemi s nebesy. Podle j inho podn nese zemi na hbet. Rda por ohe, a proto ji lze asto vidt na hebenech chrmovch stech.

A p o t r o p e j n p e d m t y U z velice ranch dob se dochovaly nesetn figurky z kamene, bronzu, keramiky nebo deva, j e mly odvracet zlo. V klasickm ppad jde o strce hrobu a duchy zem, kter dvali zesnulm do hrobu za dynastie Tchang (618-907) . Jedn se bud o voskov vojky ve skvostnch uniformch, nebo antropomorfn bjn tvory, kte pochzeli z hlubin zem a spojovali v sob lidsk, zvec a dokonce i rostlinn prvky. Existuj vak i ztvrnn, je pedstavuj monstra asto tak jedinen ohavnosti a d-sivosti, a divk ped nimi bezdky couvne. O to prv lo. Umlec nebo umleck emeslnk se v tomto ppad nemusel podizovat dn nor

m. A u se jednalo o nestvru s vyplazenm pedlouhm jazykem, nebo o mytick zve s pedimenzovanm parom, chystajc se k toku, m vt hrzu tato dla nahnla, tm lpe.

A p s a r y Nebesk tanenice vldce boh Indry lze povaovat za vly i hetry. Patily k polobostvm, je se vznela v povt, ale mohla sestupovat i na zem a pebvat v lotosovch kvtech. Buddhismus je pevzal, a proto tyto elegantn, asto svdn bytosti meme obdivovat na mnoha nskch nstnnch malbch, na nich se ozdoben okrasnmi stuhami vznej j ako prvodkyn bdhisattv.

Ara dy Dva bursk oky v tstov tatice (iao-c) jsou symbolem dlouhovkosti. Rovn symbolizuj plnost rodiny. S jujubou, mandlemi, semnky lotos a dn pat mezi tzv. astn plody".

Astrologie Cna byla odedvna zem astrologie. Za vynlezce astrologickho kalende je povaovn bjn vvoda Cou. K sestaven horoskopu je teba osmi znak (vdy dva znaky zastupuj rok, msc , den a hodinu narozen), dvancti pozemskch vtv (ti- 1) a deseti nebeskch kmen (tchien-kan). S jejich vznamem se pak pracuje podle teorie jinu ajangu, podle pti zkladnch prvk apod. Za nejdleitj horoskop v ivot ana se povaoval horoskop svatebn, kter asto nemilosrdn rozhodoval o satku nebo rozchodu. Astrolog

Azalka 9

zjioval, zda se rodn znamen enicha a nevsty k sob hod. Srovnval nejen znamen zverokruhu, ale i msc, den a hodinu jejich zrozen.

Ava lk i t va ra Nejznmj a nej-oblbenj bdhisattva buddhistick-ho panteonu, jeden z hlavnch dhj-nibdhisattv a bosk patron Tibetu. Jedin, kter ped vc pedstupuje v musk i ensk podob (viz

Kuan-jin). V sanskrtu jeho jmno znamen Pn shlejc na svt". Jako Mahsthmaprpta je povaovn za pomocnka buddhy Amitbhy. Symbolizuje nekonen soucit a milosrdenstv a zachrauje vechny, kte ho pros o pomoc.

Aza lka Symbol ensk krsy a oblben motiv malstv.

Babika M e n g Jednou z nezapomenutelnch postav buddhismu je vzneen dma, je stoj po boku destho pekelnho krle a dum oistenm stralivmi mukami podva npoj zapomnn , kter sluuje vechny chuti - sladkou, kyselou, hokou, ostrou i slanou. Kdy due tento npoj poije, nepamatuje si po znovuzrozen pedchoz pozemsk ivot ani muka, je musela v pekle vytrpt. Podle povsti byla babika Meng velice zbon buddhistka, kter ila za dynastie Zpadn Chan (206 p. n. 1.-25 n. 1.) a nabdala k mrumilovnmu a vegetarinskmu ivotu. Kdy v osmdesti letech skonala, nakzal Nefritov csa, aby v pekle nastoupila slubu jako milosrdn dma, je sm pipravovat npoj zapomnn.

Ba ldachn Jeden z osmi buddhistic-kch symbol tst, pedstavuje Buddhovy plce. Zrove star nsk symbol nebes.

B a m b u s Symbol skromnosti , houevnatosti, vytrvalosti. Kdy vane vtr, bambus se skln. Kdy boue pomine, opt se narovn, : : prav star pslov. Stal se tak symbolem pe

it v nepznivch dobch". Bambusov dtsk konk symbolizuje mld. Bambus je stle zelen a pot oko i v zim, a proto se borovici, bambusu a vestce v i stedu k ti ptel v chladn zim". V kresb tu bvaj astm tmatem tyi ulechtil", a to bambus, vestkov kvt, chryzantma a orchidej. Jestlie se vak na obraze vyskytuje vestkov kvt s nkolika bambusovmi listy, pedstavuj mue a enu. Buddhistick bohyn milosrdenstv Kuan-jin asto dr stblo bambusu. Bambusov vhonky se veobecn povauj za lahdku a bambusov listy se j ako koen pidvaj do vna a j inch npoj. V jihozpadn n - v provincich Jun-nan, S'-chuan, Kuej-ou a Kuang-si - ij ve vysloven bambusovch oblastech nrodnostn meniny Miaov, Iov, Tajo-v a Tungov, kte bambus dodnes uctvaj j ako bostvo, nebo svj pvod odvozuj od bambusovho praotce. Dve v tchto provincich existovaly etn chrmy zasvcen bambusovmu bohu. Bambus m rozmnoovac slu, je hrani se zzrakem, a proto za tmto zzranm

rstem spatovali bostvo, je kadoron prosili, aby je poehnalo dtmi, a jemu dkovali za to, co j im denn hojn dopvalo (surovinu na vrobu pedmt denn poteby a ppravu lk a sten i potravu).

Bambusov vhonky Symbol thlch enskch prst, ale i zmrzaench enskch nohou.

Banka podsvt Npi s na paprovch penzch, kter se pl pi uctvn mrtvch. Tyto penze pro zesnul" jsou v LR sice zakzny, pesto je mal tiskrny tisknou dodnes.

Ba rdo Posmrtn mezistav, kter trv 49 dn. Nvod, kterak se v tomto me-zistavu sprvn chovat, podv Tibetsk kniha mrtvch (Bardo hodol).

Barvy na je zem barevn symboliky. Nejdleitj barvou je erven, barva zd mnoha klter a pedevm zd Zakzanho msta, barva ohn, lta, j ihu, tst a bohatstv. erven smlouva" byla dn oven a oraztkovan edn dokument . ervenm dttem" se mnilo nah, naprosto zdrav nemluvn. 14. dne 8. lunrnho msce se dtem malovala na elo erven teka jako ochrana ped nemocemi. Oproti tomu erven teka na ensk tvi se povaovala za znamnko krsy. Kdy nkdo poteboval, aby mu njak bh rychle piel na pomoc, zael do chrmu a jeho soe povsil kolem krku ervenou rku". Na csaskm dvoe se nosila pevn erven roucha. A protoe ervenaje i barvou slun

ho chovn, nosvaly se o svtcch erven aty. Dary se balily do ervenho papru a pouvaly se erven navtvenky. Na divadle symbolizuje erven barva ctnost a upmnost. lutaje barvou taek na stechch csaskch palc. Znamen slvu a setrval vvoj; stala se estnou barvou, j i bn oban nesml nosit, nebo byla vyhrazena pouze csai. Symbolizuje sted, zemi, obdob mezi jarem a ltem, podek, d, ale i vrnost a vru. Na divadle znamen bohy. Zelen symbolizuje vchod, ja ro , dobro, ivot. Naznauje nejvy vnitn klid a je rovn barvou, j i si ada bohy zvolila pro sv roucha. V divadle maj zelen obliej dmoni a blov.

Modr je barvou oblohy a moskch vln, touhy po vzdln a pedzvst dosaen vysok hodnosti. Na divadle symbolizuje dmony a zporn postavy. Modr obliej m i bh literatury Kuej-sing. V nejstarch textech neexistoval pro modrou samostatn termn, slovo ching znamenalo klu od tmav ed pes modrou po zelenou. ern pinle severu, zim, vod, tm, ale i moudrosti a cti. Divadeln hrdina se zaernnm obliejem je upmn, estn mu. Bl je barvou smutku, podzimu, zpadu slunce, st. Hrdina na divadle s nablenm obliejem bv falenk. Ve vlasech se nem nosit nic blho, protoe to pin netst.

Baant Symbol dobrho vkusu a literrnho nadan, pozdji pro svou krsu byl velice oblben mezi umlci a nakonec se stal jednou z dvancti csaskch insigni, v nich symbolizuje csaovnu. Zlat baant byl za posledn dynastie (1644-1911) znakem civilnho ednka druhho hodnostnho stupn, kter ml na obadnm odvu vyito jet devt drak o pti drpech a na pice klobouku nosil kuliku z korlu. Stbrn baant byl zase spolu s osmi draky 0 tyech drpech a kilovou kulikou na pice klobouku symbolem civilnho ednka ptho hodnostnho stupn.

Bhaiadjagurubuddha Buddha Mistr litel". Existuje celkem osm buddh litelstv, mezi n pat 1 Gautama kjamuni, nebo se asto oznaoval za lkae trpcch svta a o svm uen tvrdil, e je lkem. Bhaiadjagurubuddha je v tto ad druh nejdleitj, nebo sm k-jamuni ho oznaoval za velkho krle lkastv". Se dvma pomocnky, bdhsattvy Srjaprabhou a an-draprabhou, tvo skupinu t vzneench uitel lkastv", j im se t k ti svat Vchodu". V n je tento dleit bh znm jako Jao- ' --fo a asto ho lze vidt spolen s Amitbhou a Buddhou.

Bhiku Buddhist ick mnich, len mnisk obce. ensk rod je bhiku-n.

Bl dagoba Tato pagoda na kopcovitm ostrov v parku Pej-chaj u pe

kingskho Csaskho palce je vidt j i z dlky. Postavit ji dal roku 1651 mandusk csa un- ' na poest nvtvy ptho dalajlmy Ngawan-ga Lozanga Gjamccha, kter se uskutenila v roce 1652. Vysok je 35,9 metru a korunuje ji bronzov detnk a thl vika. Tikrt byla zniena zemtesenm (1679, 1731 a 1976) a vdy obnovena. nsky se nazv Paj-tcha a je obklopena adou bud-dhistickch staveb, mezi nimi i chrmem Vnho mru.

Bl rosa (paj-lu) Men svtek, kter rolnci slavili 27. dne 7. lunrnho msce (778. z).

Bl zleitost Poheb, nebo bl je barvou smutku.

Bl msc Jedenct msc lunrnho kalende zvan t drsn. Jmenuje se tak prvem, nebo na severu ny le snh a rybnky a jezera zamrzaj. Do tohoto msce spad i zimn slunovrat, kter se na csaskm dvoe slavil dkvzdnm.

Bily tygr Dmonsk a velice obvan taoistick hvzdn bostvo (Paj--chu), je pr por plod v matin ln. Aby ho pzniv naladili, zobrazuj jej asto jako mladho generla, vtinou v ivotn velikosti, ve skvostn zbroji a s magickm meem v pravici. Jinak je symbolem zpadu, podzimu, ochrncem zemdlstv a strcem ped zlmi duchy. Jeho protjkem je Zelen drak, kter vldne vchodu.

Boby blaenosti Na poutnch mstech dve eny obtovaly bhem chr-

Bohov bohatstv

movch slavnost pi kadm vzvn Buddhy jeden bl bob. Z tchto bob, mrkve a vrbovch vhonk se pak v chrmovch kuchynch pipravoval chutn pokrm pro poutnky, ktermu se kalo boby blaenosti".

Bdhidharma J ihoindick mnich z brhmansk rodiny, kter roku 520 piplul do jin ny, kde rozvjel silnou pedagogickou innost a zaloil kolu meditat ivnho buddhismu chan. Pod nskm jmnem Ta-mo je uctvn jako prvn nsk patriarcha. Jeho uen pozdji zskalo v Japonsku velk vznam jako zen. dajn se vyznaoval velkou duchovn silou a p mo magickmi schopnostmi. Lta meditoval v Sao-linskm kltee v poho Sung-an a v nm propagoval nejen chan, ale i bojov umn, je klter tolik proslavila. dajn ve sto padesti letech byl otrven.

Bdhisattva Doslovn bytost (sat-tva), kter doshla duchovnho probuzen (bdhi). Pouv se v rznch, ale pbuznch vznamech jako - historick Buddha ped probuzenm, - vichni po sob jdouc buddhov ped probuzenm, - bytost, kter j i doshla probuzen, ale oddaluje sv posledn zrozen, aby pomhala ostatnm ivm bytostem na cest k duchovnmu osvobozen.

Bdhisattva zraku Ve star n, v n byly znan rozeny on choroby, se vzval bdhisat tva Jen-

-kuang pchu-sa. Jeho socha v chrmech bvala ovena papry nebo tky s vyobrazenm o, kter pineli vc j ako projev dk po uzdraven. Taoist zase uctvali bohyni zraku Jen-kuang niang-niang a povaovali ji za estou dceru Nefritov-ho csae. V provincii iang-su se k n uchylovaly thotn eny, aby si zajistily, e se j im nenarod dt s on vadou.

Bdhivrka Strom probuzen"; f-kovnk posvtn (Ficus religiosa, pchu-tchi), pod nm Buddha roku 528 p. n. 1. doshl probuzen (bdhi).

Bohov bohatstv Touha po zajitnch pjmech, slunm ivobyt a bezstarostnm st vedla v n vzhledem k neustle hrozcm prodnm katastrofm a vlkm k uctvn etnch boh bohatstv, a to jak civilnch, tak vojenskch. Na jihu ny, na Tchaj-wanu a mezi zahraninmi any se dodnes rozliuje mezi bostvy, kter se vzvaj vhradn pro pravideln pjem nebo vhru ve he, obchodn zisky nebo ddictv. Univerzln bh bohatstv je Cchaj-en, ale rozliuje se cel ada boh, je maj zvltn jmna , daj se poznat podle uritch atribut a lze je vzvat pi j a sn danch pnch. Dle existuj speciln bostva, kter udruj j i existujc tst, nebo bostva pro ppad, e stav povaovan za stl nhle skon a lovk je odkzn na nov tst". Cchaj-en m na sob vtinou oficiln odv uence. V rukou dr audienn ezlo nebo

zlat stevc", kter se podob dvnm zlatm prutm. Obas ho lze vidt jako dvojit bostvo, toti boha bohatstva civilnho a vojenskho, kter zejm poukazuje na obranu zskanch poklad. Olt boha bohatstv mla ve star n snad kad rodina a v kad provincii byly etn chrmy. K tomuto eminentn dleitmu bostvu patil i strom penz", jaksi stromeku, otes se", oven mincemi a zlatmi pruty, a vza poklad, je pinela tst. Lze j i vidt na etnch novoronch blahopnch. Na nich asto bvaj i dv dti, j edno nese vzu a druh tla vozk naloen poklady. Za novoron noci kad nsk domcnost vtala boha bohatstv. Soused nebo znm zaklepal na dvee a volal: Pichz bh bohatstv!" Nato pan domu otevela a pohostila vtanho posla chutnmi tatikami s masem a zeleninou (iao-). Posel potom pedal zlat stevc" z erven nebo pozlacen lepenky. V Pekingu byl dve znm ptinsobn bh penz", kterho zpodobovalo pt bratr povench na bohy. Ptka zde nen nhodn. an, j ak znmo, znaj pt svtovch stran, piem tou ptou je sted. Toto bostvo uctvali pedevm obchodnci, kte cestovali za obchody do vech svtovch stran. Kantonci, j im se pisuzuje znan obchodn smlost, uctvali navc jedno speciln bostvo, kter zajiovalo velk zisky. Kdo si chtl pouze udret pravideln pjem, uchyloval

se k bohu dobrho pjmu", j en asto nese v nrui dt. K legendrnm, navsost lidovm postavm pinejcm penze pat i asto ztvrovan Liou Chaj , kter mv nad hlavou rou minc. Provz ho t noh ropucha, je je symbolem dlouhovkosti.

Bohov buvol V zemi, kde je pedevm v rovch polch nezbytn pomoc buvola, nen divu, e existuj i dva bohov buvol, kte chrn tato uiten zvata ped nemocemi . V nkterch chrmech bvaly sochy buvol v ivotn velikosti, j im rolnci pineli obtiny v podob erstv vody a avnat trvy. Vedle nich stvala socha paska rovn v ivotn velikosti. Tito bohov se jmenovali chun-niou a Niou iang-un.

Bohov dve Dleitou lohu pi zajiovn domu ped nevtanmi vetelci, zlmi duchy a dmony maj bohov dve. Jejich pestr a nepehldnuteln zobrazen v pln zbroji lze vidt na pravm a levm kdle vnj brny. Vtinou maj pl se irokmi rukvy a na nm vyity pivoky, v toulci na zdech pak tlust svazek p. Obma rukama dr ty S lampionem nebo lampou. Maj svtit jednat hostm, jednak dum zesnulch, jejich nvtva se oekv pi Svtku lampion 15. dne 1. lunrnho msce. Na lampionech bvaj jejich jmna, t m se zvyuje hrza dmon. Mnohdy vak sta, kdy je jmno boha pouze na dvech.

Bohov krupobit Tchto boh bylo v Cn nkolik, je to zejm dno rozmanitost podnebnch psem. Zobrazovni bvaj dokonce jako blov, protoe na polch dokou zpsobit znan kody.

Bohov literatury nsk synkretis-mus vedl k tomu, e se v prbhu stalet uctvali hned dva bohov literatury. Pvodn se jednalo o dv samostatn hvzdn bostva, kter vzvali uenci i studenti a kter mla napomhat l i terrnmu spchu. Kdysi se zejm jednalo o uence, kolem nich se ovinul vnec legend a kte byli pozdji zbonni. Prvn je Wen chang-un, uenec, kter il v provincii S ' -chuan. Taoist ho opedli mnostvm povst, prohlsili jej za svtce, kter m za sebou sedmnct znovuzrozen a doke se pevtlit v hada. Povili ho dokonce na patrona vech, kdo usiluj o vdomosti a ady, a pisoudili mu pbytek v souhvzd Velk medvdice. Zobrazovn bv vtinou v modrm hedvbnm rouchu a s ezlem v ruce. Jede na bloui a provzej ho dva sluhov. Podle uven pidluje rozum a literrn schopnosti. Druh je Kuej-sing, j e den z nejpozoruhodnjch boh nskho panteonu. I on bval nesmrn nadanm studentem a uencem, vyznaoval se vak malou postavou a erednm vzezenm. Pi csaskch zkoukch byl ze vech nejlep- a ml zskat zlatou ri, csa ji vak ohavnmu sketu upel. Odmt

nut kandidt se chtl utopit, ale zachrnila ho mosk obluda a dopravila na pobe. To svdilo o tom, e se zaadil mezi nesmrteln. Byl pijat na nebesa a trn v souhvzd, kter se jmenuje stejn j ako on. Znak pro kuej vak znamen ducha i bla - a proto je jeho jmno dvojznan. Bv zobrazovn j ako ertk s la-kovn zvednutou nohou a s modrm obliejem.

Bohov lod Nesetn dunky, n luny, sampany a vory mly ve star n sv bohy, ped nimi se kad veer rozsvcely svce a plily paprov obti. Mli chrnit ped zlmi duchy, nepznivmi vtry, skrytmi tesy, vry a podobn.

Bohov manelstv Manelstv chrn cel ada boh, pat mezi n i bh radosti Si en.

Bohov nakalivch nemoc an vili v pt takovch boh, tyi z nich byli pes nakaliv nemoci, kter pichzely v rznch ronch obdobch, a jeden pes epidemie, je mohly zemi postihnout kdykoli. Tato obvan bostva (wang-jie) se musela usmiovat obmi, kter se konaly vdy 5. dne 5. lunrnho msce. Vzvala se pouze v nutnch ppadech a netzala se na radu. Uctvala se plae a vdy jako skupina, nikdy jednotliv. Tito bohov jsou velice rozdln zobrazovni, jednou s odstrauj cm vrazem, j indy jako psn ednci. Vichni vak sed v dstojn pozici na trnech. asto maj znan neobvykl zbarven oblieje,

od zcela bn barvy pleti a po lut, zelen, ern a kiklav rud odstny.

Bohov nemoc an vili, e pvodci nemoc jsou dmoni , a proto vzvali ochrann bostva, aby je ped nimi chrnila neboje zahnala. Bohov nemoc spadali na nebesch pod dv ministerstva, pod ministerstvo veobecnho lkastv a ministerstvo bostev npomocnch pi epidemich a porodech. Mnostv nemoc si dle vyadovalo i speciln bostva jako boha moru a boha cholery. Pednostov nebeskch ministerstev mli k ruce asistenty, sluhy a posly. K druin tohoto tak dlei tho bostva patilo i deset slavnch lka, kte fungovali zrove jako jeho asistenti. Za nejoblbenjho boha lkastv lze povaovat Jao-wanga (Krle liv). Dal bh, dokonal Wej", se staral pedevm o inn pilulky a tinktury. Jak u tomu v n asto bv, cel ada lkaskch boh j sou historick osobnosti , kter byly pozdji zbonny. Tak napklad Jao--wang bval poustevnkem Sung S 'maoem, jen j i v mld proslul velikou uenost a snail se pijt na kloub tajemstvm lkastv. Jednou uzdravil hada a dostal od nj knihu s tajnmi nvody na len nemoc. Kdy pak vylil nkolik csa dynasti Suej a Tchang, byl kanonizo-vn. Na obrazech ho vidme vtinou sedt v lkrn u stolu, na nm stoj ndoby s lky. Podobn je tomu s dokonalm Wejem". Taoista Wej

an-un il v stran na pelomu 7. a 8. stolet a dosahoval velkch spch v len. Zbonn byl na pelomu tiscilet, protoe ob jeho duchu napomohla vylen csae en-cunga.

Bohov non hldky Nebesk csa vysl kadou noc estnct boh, kte neviditeln chod svtem a vid ve, co ve dne vidt nen: skryt al, hoe, bdu, starosti, ale i zl skutky. Tito bohov ho pak svdomit informuj, a tak napomhaj ke zmn dlu nebo k napravovn kivd.

Bohov opery a inohry Mimodn naden pro divadlo tchangskho csae San-cunga (vldl 712-756) , kter si u dvora drel dva tisce hudebnk, ti sta herc a stovky pv-ky, vedlo po jeho smrti ke zbonn hudebnka Siang-kunga a herce Lao-langa. Jedn se zejm o ojedinl ppad v nboenskch djinch.

Bohov pti hor Pt posvtnch hor taoismu je od pradvnch dob povaovno za trny boh. Bh Tchaj--anu na vchod m titul krl Tchien-chi", bh Cheng-anu na jihu krl S'-tchien", bh Chua-anu na zpad krl Tin-tchien", bh Cheng--anu na severu krl An- tchien" a bh stedn hory Sung-anu krl Tchien-ung". Pestoe by krli Sung-anu mla psluet est prvnho mezi rovnmi, byla jeho hodnost vdy ni ne krle Tchaj-anu, nebo tato hora se povauje za nejcti-hodnj ze vech.

Bohov roku V nskm edestiletm cyklu pedstavuje kad rok jedno bostvo a je patronem lovka zrozenho v tomto roce. Tchto edest boh tvo druinu boha astrologie.

Bohov rolnick domcnost i Rolnick domcnost mla za patrony boha mlatu, boha spky a boha chlv a stj. U jejich nohou vdme ndoby na obil a j in plodiny.

Bohov Severnho a Jinho korce Hvzdn bostva; bh Severnho korce rozhoduje o smrti lid a bh Jinho korce vlastn bylinu nesmrtelnosti.

Bohov zelench vhonk Bohov uctvan rolnky a tc se veobecn ct. Bvali zobrazovni s travinami a klasy a jejich prvodci s ri a j inm polnm ninm.

Bohyn blesku Hrom v n vyvolv musk bostvo a blesk ensk. Bohyni blesku se t k Matka blesk nebo Ct ihodn matka zlatho svtla. V chrmech ji lze spatit jako mladou enu ve velice krsnch atech a se dvma zrcadly, j imi vyvolv blesky. Matka blesk je bostvo poas, je pomh bohu hromu pi steen prva a podku na zemi. Svmi paprsky prosvcuje i ta nej-temnj zkout lidskch srdc a pomh tak vyhledvat zloince, kter pak bh hromu zabj.

Bohyn hedvb O est bt patronkou tch, kdo maj co do inn s chovem bourc a vrobou hedvb , se dl vce bohy. Tato bostva jsou znma jen v koninch, kde se cho-

vaj bourci moruov - v provincich iang-si , iang-su a e-iang a na dolnm toku Jang-c'-iangu. Jmenujme pedevm bohyni Lej-cu, znmou t jako Si Ling- ' , o n se k, e nauila lidi chovat bource moruovho. Stejn zsluha bv pitna i chen- ' , zbonn hlavn manelce prvnho csae dynastie Chan (206 p. n. 1.-220 n. L), a za patronku hedvbnk je povaovna i konkubna Nefritovho csae Ma-tchou--niang.

Bohyn chovu bource moruovho Cchan-mu niang-niang bv zobrazovna v dvorskm odvu a se temi sluhy, kte dr vje, a se sluebnou nesouc oatku, jak se pouv pi krmen a chovu bourc.

Bohyn krsnho poas Sao-ing niang-niang zahn mraky a d.

Bohyn kvtin Existence bohyn kvtin v nsk lidov ve svd o dvou zkladnch skutenostech. Zaprv 0 veobecn lsce an ke kvtinm a zadruh o prastar ve, e ve m dui, tedy i stromy, kee a kvtiny. 15. dne 2. lunrnho msce se oslavuje bohyn sta kvtin (Paj-chua-en).

Bohyn Msce Bohyn Msce zastupuje na nebesch ensk princip (jin) a je nestrann stejn jako slunce, protoe v noci svt dobrm lidem 1 zlodjm. Jestlie slunce pinese horko, pichz s Msn bohyn chlad. Zobrazovna je jako laskav pan, ped n hopk msn zajc.

Bohyn mince Minci mli speciln bohyni chin-lu eng-kchu, zva-

Bohyn npomocn pi porodu a nemoci 18

nou Svat pan zlat pece". Zobrazovna bv s etnmi spolenky, kte dr pee, dzu, planouc klenot a minci. Na obreje asto npis K ve zlat peci ohe po tisc let nevyhasne, aby se penze mohly Sit po cel zemi".

Bohyn npomocn pi porodu a nemoci Kdy ena touila po dtti nebo ji byla thotn, mohla se uchlit k devti bohynm taoistickho panteonu, kter se vzvaly jednotl iv nebo najednou. Na novoronch obrazech bvaly zobrazeny spolen a uprosted nich trnila vla Tchien--sien, je pinela dti. Ty dal byly bohyn zraku, bohyn potomstva, bosk chva, patronka dt, bohyn porodu, bohyn urychlenho porodu, bohyn sply a bosk matka opatrovnice.

Bohyn netovic Kdy dti dostaly netovice, vzvala se bohyn netovic, kter pak vyslala bratra netovic" a sestru netovic", aby je vylili. Bohyn netovic sed na trnu a ped sebou m pr svcn, vykuo-vadlo a obtn dary. Bratr netovic" dr v jedn ruce misku plnou netoviek - a v druh jedinou netoviku, co znamen, e zbavuje dt jedn netoviky po druh. Existuj i dal bohov netovic, od nich vak me vychzet nebezpe. Prav se, e na konci dynastie Sang nakazili bohov netovic neptelsk vojsko.

Bohyn ovocnch strom Tato bohyn bv zobrazovna s vtv ovocnho stromu a se dvma ochrannmi

duchy, ochrncem ovocnch strom a ochrncem borovic a vrb.

Bohyn porodnictv Za dynastie Sung (960-1279) pr ila velice spn porodn bba chen, kter byla pozdji zbonna.

Bohyn pdy U za dynastie Chan (206 p. n. 1.-220 n. 1.) se vedle obt bohu pdy pinely i obti bohyni pdy Chou-tchu, kter mvala i sv svatyn.

Bohyn eky Luo Bohyn eky Luo byla zobrazovna jako rozmarn, svdn mlad ena. Vdy odmtala lsku smrtelnk a t m privolvala mnostv netst. Je symbolem roz-marnosti ek, je poklidn tekou, ale dovedou se rozbsnit.

Bohyn sucha Nu Pa doke pemoci boha vlky, nebo vysu jeho zbra - d.

Bohyn svtla Cun Tchi pochz pvodn z hinduismu a je znma t jako Tun Tchi, Tchien Chou a Tchou Mu. M velk vznam v tantrickm buddhismu. V jedn ruce dr slunce a druhou zved msc. Lze ji vak vidt i s vce rukama, v nich m vdy tyto atributy: luk, otp, vlenou sekeru, me, vlajku, dra hlavu, pagodu, lotos, kolo, vlen vz, slunce a msc. Me mt i ti oblieje .

Bohyn zchodu 15. dne 1. lunrnho msce se slavily narozeniny bohyn zchodu Mao-ku. Uctvaly j i vlun eny, protoe zchodov vdro vymvaly ony. Plily na jej poest vonn tyinky a pinely j do

Bosk nvtevy 19

on mstnstky obtn dary. Dti byly nabdny, aby se tto, tak vznamn bohyni hluboce uklonily. Veobecn se o n mluvilo jako o milostiv pan C ' -ku" (Purpurov pan) . Souasn jsou v tto souvislosti znmy ti pan zchodu". Zchodov vdro je asto oblbenm svatebnm darem, nebo se pouv i k vtn, a k se mu ist dber". Mao-ku pr byla pvodn konkubna jednoho ednka v provincii an-si v 7. stolet, a kdy ji jeho hlavn manelka na zchod ze rlivosti zavradila, Nefritov csa ji povil na bohyni.

Bn-po Stoupenec bonismu. Bonismus Pvodn pedbuddhistick

nboenstv Tibetu, kter bylo a do 8. stolet jedinm nboenstvm v Himalj a potom bylo vytlaeno bud-dhismem pronikajcm z Indie. Jednalo se o tibetskou odrdu asijskho amanismu, jak znme ze Sibie nebo z Mongolska. V mnohm ovlivnilo lamaismus a v odlehlch oblastech Tibetu se udrelo dodnes.

Borovice Symbol dlouhovkosti a odolnosti. Obraz s borovic vyjaduje pn dlouhho ivota, stejn tak jeb stojc pod starou sukovitou borovic.

Boty Symbol harmonie a manelsk svornosti. Ve stedn n ptel a pbuzn vymuj enichovi a nevst boty a tm vyjaduj pn, aby spolu setrvali a do pokroilho vku. Bohm lze jako obtinu pedloit i stevc, protoe se tvarem podob tradinm stbrnm hivnm,

j im se kalo stbrn botky. Tmto zpsobem se tak vyjaduje prosba o hmotn bohatstv . Kdy ena v chrmu obtuje dtsk stevek, pros o potomstvo. Jestlie se vak na hrobech pl paprov boty, chtj pozstal obout duchy zesnulch. A kdy se o njakm mui ekne, e roztrhal i elezn boty, znamen to, e podnikl velice dalekou a obtnou cestu.

Bosk rodina Jang V nboenskch djinch se jedn o ojedinl ppad zbonn rovnou cel rodiny -otce, matky a sedmi syn. Za boulivch dob, kdy Mongolov ze step nebezpen ohroovali dynastii Sung, ila pr na severu zem v provincii San-si rodina Jang, kter se vetelcm postavila na odpor. Otec Jang Jie nejdve porazil Mongoly u Cheng-anu a manelka a sedm syn se pod jeho vedenm vycviili ve vlenm umn, padli v boji nebo v beznadjn situaci spchali sebevradu. Kdy Jang Jie padl, csa ho vyznamenal titulem Sung-pao Jilan--uaj" (Marl, kter chrn Sungy). Netrvalo dlouho a na bohy byla povena cel rodina.

Bosk nvtvy V mnoha provincch je pi vznanch chrmovch slavnostech dodnes zvykem penet na nos tkch sochu boha do j inho chrmu na nvtvu". V se, e bostvo si tak uv ivota a ruchu pi oslav a divadelnho pedstaven v mst nvtvy a navrac se pak do svho chrmu pln novch dojm.

Bosk tabulky 20

Sochy mlad muov penej asto na znan vzdlenosti.

Bosk tabulky V mnoha mench taoistickch chrmech stvaly namsto soch boh devn tabulky s krsn vyezvanm jmnem bostva, je bylo v chrmu uctvno. Dlo se tak z nedostatku finannch prostedk, nebo kvalitn sochy byly drah.

Bosk rolnk viz en-nung Bostvo velk spky Tebae bv

ochrncem velk spky drak, na obrazech se v tto funkci objevuje vdy v lidsk podob. Sed v ednickm odvu za stolem, na nm je etn kniha a ndobka na ttec, a v prav ruce dr ttec. Naznauje se tak, e pesn zaznamenv, kolik se do spky uloilo a kolik se z n odebralo. Obas bv ve spolenosti ty nich ednk. Pee na obraze znamen, e bez jeho svolen nelze nic uloit ani odebrat.

Bot krlov Bosk krle (dva-rdi) pevzat pvodn z Indie lze ve skvostnch dstojnckych uniformch vidt ve vech velkch nskch chrmech jako sochy strc v nadivotn velikosti. Jsou to Dhrta-rtra (Mo-li-ou), vldce vchodu, jeho atributem je li hermeln, Vi-rdhaka (Mo-li-ching), vldce jihu, kter tm me poszen klenoty, Virpka (Mo-li-chung), vldce zpadu, jen dr hada s kamenem mudrc, a Vairavana (Mo-li-chaj), vldce severu, s vtznou korouhv nauky stoenou jako detnk. Dva-rdov se netv vdy vldn, pro

toe maj odpuzovat zl duchy. Jsou povaovni za patrony buddhismu.

B r a h m a Hinduistick bh, kter vytv vesmr a s bohem boue Indrou je pnem vech nebeskch bytost. Buddhist ho i s dalmi hinduistickmi bohy pevzali do svho panteonu, penechali j im vak jen podadnj roli a poddili je j inm buddhistickm bohm. etn povsti vak Brahmovi pozdji napomohly ke znan ct i v buddhismu. Pomhal pi Buddhov narozen, dil jeho prvn kroky, pozdji mu pomohl pi tku z rodnho palce a nakonec byl pi jeho prvnch kznch. Stal se tak patronem buddhismu. Podobn tomu bylo s Indrou, o nm se k, e se svmi temi manelkami krel Bud-dhovou cestou.

Brna palce Symbol csae a csask moci.

B r n o v ba l ek platek, nebo dary se odevzdvaj u dve.

Bronzov zrcadlo an u v nejstar-ch dobch asto zdobili i ty nejoby-ejnj pedmty denn poteby symbolickmi znaky, mytickmi obrazy a nboenskmi symboly. Tak tomu bylo i s oblbenmi bronzovmi zrcadly. Od dynastie ou (1122 a 221 p. n. 1.) a do konce dynastie Chan (206 p. n. 1.-220 n. 1.) nachzme na zadnch stranch tchto zrcadel ztvrnn nebes a zem, kosmickch symbol, posvtnch hor i mytickch zvat a rostlin pinejcch tst.

Broskev Jeden z nejoblbenjch nskch symbol. k se j t

ovoce nesmrtelnch". Symbolizuje pedevm nesmrtelnost boh a dlouhovkost lid. Ve star n bylo zvykem, e se pi kadch narozeninch pipravoval bohat prosten stl s nejrznjmi lahdkami, v jejich stedu se skvla obrovsk broskev ze sladkho peiva, kter mla pipomnat hostinu, ji Krlovna matka Zpadu pod pro nesmrteln, kdy v jej zahrad dozrvaj kouzeln broskvov plody. Dje se tak jednou za ti, pt nebo i vce tisc let. Broskvov kvty jsou zase symbolem ensk cudnosti, ale i ensk vhavosti v lsce. Rovn se odedvna povauj za symbol slunce a jara, protoe broskvon kvetou za jarn rovnodennosti. Broskev zastupuje tet lunrn msc a tak je symbolem manelstv, protoe za nej vhodnj dobu pro satek se povauje doba, kdy jsou broskvon v kvtu. Vilo se, e devo broskvon a jej erven kvty odhnj dmony. Vraz broskvov kvty se pouv pro krsnou barvu oblieje mladch dvek. Dtsk broskev" znamen tee.

Buben V prbhu vk se v n vyvinulo dvacet druh bubn rznch tvar a velikost a z rznch materil. Doloeny jsou bubny u z velmi ran doby, pouvaly se jako vlen i obadn a asto byly pomalovny nebo jinak vyzdobeny. Bubny patily k zazen taoistickch, konfucin-skch a buddhistickch chrm. Nesvolvali se jimi jen vc, ale i bohov. Na mnoha oltch buddhistic

kch a taoistickch chrm lze vidt erven devn buben, kter tvarem pipomn tlustou rybu. Hudebn nstroj ryb buben" (ju-ku), bambusov trubice, do n se bije dvma pruty, je atributem nesmrtelnho ang Kuo-laoa a symbolem dlouhho ivota.

Buddhismus Buddhismus pronikal do ny jako ciz nboenstv u v 1. stolet n. 1, prostednictvm indickch a stedoasijskch mnich, kte ho pizpsobovali nskm pomrm. Mnisk celibt, vra v etzec znovuzrozovn, odklon od veho svtskho ve prospch budoucho vysvobozen byly postoji a pojetmi v n neznmmi. Mahjnov buddhismus se svmi etnmi bohy se v n rozil i dky tomu, e se v mnohm podobal taoismu. Dolo tak k mrov koexistenci" a vzjemnmu oplodovn obou nboenstv. Jeho rozmach vak nastal a v dob, kdy ho vldci, pedevm dynastie Severn Wej (386 a 534), zaali podporovat a financovali stavbu etnch klter. Tato sttn podpora bud-dhismu pokraovala z politickch dvod i v mnoha nsledujcch dynastich. Kdy kltery nadmrn zbohatly a nabyly plinho vlivu, dochzelo vak i k jeho pronsledovn. etn csaov byli zejm vc buddhist, ale oficiln vdy provdli konfucinsk sttn ritul. Mahjnov buddhismus se v n vyvinul v kulturn nboenstv s tisci kltery, v nich se studovalo, pekl-

Buddhistick pekla 22

dalo, psalo, zpvalo a malovalo a ve kterch vznikala umleck dla nadasov krsy. Za dynastie ching (1644-911) piel - opt z politickch dvod - z Tibetu lamaismus a obohatil samostatnou komponentou duchovn a umleck ivot pedevm severn ny. Po desetiletm potlaovn a pronsledovn za kulturn revoluce (1966-1976) se buddhismus me v n opt svobodn rozvjet.

Buddhistick pekla Oproti laoismu, kter zn jen deset pekel, buddhismus j ich m znan mnostv , j sou studen a temn a nachzej se pod zem a v prostoru mezi svty. Nezn vak vn pekeln muka, j eho pekla se stejn jako v taoismu podobaj spe oistci. lovk v nich za sv hchy straliv pyk, ale nakonec se navrac do velkho kolobhu znovu-zrozovn. Kde a jako co se opt narod, o tom rozhoduje temn vldce podsvt a pn pekel Jama.

Buddhistick chrmy Buddhistick chrmy maj jedno zkladn schma: Hlavn branou se vejde do sn ty nebeskch strc, z n do sn bohyn milosrdenstv Kuan-jin a nakonec do hlavn sn, v n se ulikou estncti nebo osmncti luo-chan dojde k sochm buddhy minulost i , historickho buddhy (kjamuniho) a buddhy budoucnosti nebo k trojici Bhaiadjagurubuddhy (Mistra litele"), kjamuniho a Amitbhy. Chrmov knihovna schrauje troj ko" neboli Tripitaku, tj. ti sous

ti svatch spis: sbrku pravidel mnskeho ivota, soubor kzn a dialog Buddhy a jeho k a vklady buddhistick doktrny.

Buddhist ick sekty Z mnoha bud-dhistickch sekt, j e byly do ny importovny nebo v n vznikly, jsou nejvznamnj Tchien-tchaj, chan a Chua-jen.

Buddhova relikvie Jedin kostn relikvie Probuzenho, kter se v n dochovala, je prsn kost, j i v 9. stolet jeden csa dynastie Tchang pedal do rituln schovy slavnmu klteru Fa-men-s ' pi tehdejm csaskm hlavnm mst chang-anu. Tento klter stoj u dnenho Si-anu a od Teng Siao-pchingovy politiky oteven se svtu je opt centrem buddhistickho kultu. Relikvie byla veejnosti ukzna v roce 1986 a po osmi letech, v roce 1994, se smla vydat na pou" do Thajska a v roce 2002 dokonce na Tchaj-wan.

Buddhova lpj A do prvnch stolet naeho letopotu neztvrovali Probuzenho v jeho lidsk podob, nbr symbolicky jako kolo nebo lotosov kvt, pedevm vak jako lpj. Na lpjch, vytesanch do kamene nebo vyezanch do deva, bv ve tverekovch polch a sto drobnch relif, napklad sloni, kon, ngov a podobn posvtn zvata. Lze ci, e takov lpj je hotov sbrka symbol.

Buddhov litel Buddha se ve svch kznch asto prohlaoval za lkae strast svta a tvrdil, e nejlep-

m lkem na n je jeho uen. Neml tm vak na mysli bezprostedn vylen chorob tla, rovn nen znmo, e by vylil nemocn jako teba Kristus nebo kesant svat. Mnoho let po jeho smrti vak vc tato slova chpali doslovn a vili, e ho lze vzvat jako buddhu litele, kter lkai vnukne sprvnou terapii. Zrodila se vra, e on a j eho sedm dalch podob vytvej krouek osmi buddh litel, kte bvaj asto zobrazovni jako skupina osmi, v jejm stedu vdy trn Skjamu-ni. Z onch zbvajcch sedmi vak v bnm ivot zskal na zvltnm vznamu pouze tzv. Mistr li tel" Bhaiadjaguru. Vzvaj ho v nouzi a pi nemoci a uctvaj j ako Buddhu ivotnho dechu" a Krle lazuritov-ho svtla", kter lovka vyvd ze slepoty a z temnot beznadje. Mv klidn a usebran vraz, v rukou dr almun misku a liv ovoce, z nj se zskv proiujc olej.

B u d d h o v pt i svtovch stran Existuj lidt buddhov, kte kdysi pobvali na zemi jako Gautama k-jamuni nebo kte jednou pijdou na zem jako buddha Maitrja, a vedle nich, lpe eeno nad nimi", mystit, nadsmyslov buddhov, dhjni-buddhov, je lze postihnout jen duchovn. Jsou to symboly rznch podob procitnuvho vdom, nejsou vzni na dnou ru a k se j im buddhov pti svtovch stran" nebo pt tathgat". Vairana pedstavuje sted, Amghasiddhi sever,

Ratnasambhava jih, Amitbha zpad a Akbhja vchod.

Buddhov t svt V mnoha chrmech lze vidt na tom nejskvostnj-m olti trojici skoro identickch soch. Jsou to buddhov t svt: legendrn prvn buddha Dpankara, kter pedstavuje minulost, kjamu-ni symbolizujc ptomnost a Maitrja, jen pijde v budoucnosti.

Buddhovy narozeniny Jednm z nej-vtch crkevnch svtk vchodn Asie jsou Buddhovy narozeniny, kter podle nskho kalende pipadaj na 8. den 4. lunrnho msce. Ve star n se v nesetnch chrmech ply za zvuku zvon a bubn stry velebc Probuzenho. Tento den se rovn kon omvn Buddhy", pi nm se vechny sochy v buddhistic-kch chrmech skrpj posvtnou vodou.

Buddhovy symboly V tzv. anikona-n fzi buddhismu (zhruba do 3. stolet n. 1.) se Probuzen neztvroval v lidsk podob, nbr se pro nj volily urit symboly jako kolo (koleso drma, symbol , jen se vztahuje k jeho prvnmu kzn v Benresu), lotosov kvt (symbol pro jeho narozen), fkovnk (jeho probuzen) , przdn trn (jeho vzneenost), stpa (stnek pro jeho relikvie) a otisk chodidel (jeho psoben na zemi). Tebae buddhismus dospl do ny a v dob, kdy v umn u pevldala Buddhova lidsk podoba, tyto symboly zn kad nsk buddhista a lze je vidt na mnoha mstech.

Buddhv trn

Buddhv trn Buddhv trn obklopuje est ornament, je symbolizuj est moudrost nebo varuj ped uritmi preiny i provinnmi. Jsou to slon, okdlen k, jednoroec, drak, had s lidskou hlavou a ptk Garuda.

Bh brusi nefritu Nefrit byl pro any vdy kamenem boh a cenili si jej vce ne zlata a stbra. Nen proto divu, e vlastn chrm ml i bh brusi nefritu. Toto bostvo se odvozuje od taoist ickho mnicha chiou chu-iho z provincie an--tung, kter il za dynastie Juan (1271 a 1368) a zvldal brouen nefritu tak dokonale, e v krtk dob zhotovoval i ty nejvzcnj kousky. Na jeho narozeniny 10. dne 1. lunrnho msce se v nej vtm pekingskm taoistickm kltee Blch oblak slav svtek chiou".

Bh dlouhho ivota Jednm z nej-oblbenjch a nejzobrazovanjch boh star ny je bh dlouhho ivota, Hvzda dlouhovkost i (ou--sing) neboli Staec dlouhho vku (Sou-lao). Jedn se o hvzdn bostvo, jeho palc stoj na jinm plu nebe a je obklopen zahradou, v n roste bylina nesmrtelnosti. Zobrazovn bv jako vldn a usmvav stak, pomrn vysok a thl, s blm vousem, dlouhm pevislm obom, npadn vysokou, sten nebo zcela lysou lebkou a s temi vrskami na ele. Vtinou se opr o dlouhou sukovitou poutnikou hl, na n se pohupuje lahvovit tykev. V druh

24

ruce drv broskev, symbol dlouhovkosti . asto jede na kropenatm jelenu nebo stoj vedle nj. Obas ho provz mal chlapec, kter nkdy dr broskev nebo houbu nesmrtelnosti l ing- ' . T ho me provzet bh bohatstv Cchaj-en. Na jinch ztvrnnch zase lt na jebu. Zobrazuj jej i j ako jednoho z pti boh tst, a pestoe pat k nsk lidov ve, lze jej vidt i po boku bud-dhistick bohyn Kuan-jin.

Bh hromu Lej Kung d ministerstvo hromu s vce ne osmdesti ednky, kte jako vtina taoistickch kne na zemi maj i manelky a konkubny. Je to eredn dmon s netopmi kdly, pta hlavou a ptama nohama, v rukou dr kladivo a buben nebo cel svazek bubn, nkdy jen kladivo a dlto. Kdy ude do bubn a rozechvje nebe, ohlauje d. Tyto bubny - bv jich vtinou pt - m uvzny kolem pasu a nejvt mu stoj u nohou. Kdy na zemi dopadne meteorit, znamen to, e udeilo Lej Kungovo kladivo". Bh hromu si sv postaven v nebesk hierarchii vdy udrel, jeho vzhled a atributy se vak v prbhu stalet mnily. Dobr a zbon chrn ped vekerm zlem, ale zlo-syny zasahuje kladivem. Obvat se jej mus pedevm nevrnici, cizolonci a marnotratnci. Jako varovn se dvaly jeho sochy na stechy chrm. Postupn se mu pisuzovala i schopnost pomhat pi vemonch chorobch, vzval se zejmna pi

bolestech bicha a hlavy a pi mench zrannch. Rovn se vilo, e pomh urychlit porod. Jeho manelkou je Matka blesk (Tien-mu).

Bh chirurg Chua Tchuo se ve star n til velik ct a mezi zahraninmi any v j ihovchodn Asii se j t dodnes. Jedn se o chirurga, kter il v letech 141 a 208 a dajn provdl i sloit bin operace, pi nich pouval prku, kter otupoval bolest. Rovn se zabval akupunkturou a poehovnm. Konkurenti ho osoili z ppravy spiknut a skonil na popraviti. Pozdji byl poven mezi bohy. V chrmech bv zobrazovn se skalpelem nebo s pilulkou v ruce.

Bh chovu Velice venm bostvem mezi rolnky je u-eng Lao--jie, bh vech, kdo se zabvaj chovem dobytka a drbee. Pozoruhodn je jeho umleck ztvrnn, protoe bv zobrazovn, jak jede na ernm vepi. Lze ho vak vidt i jako uence v ednickm obleku, v takovm ppad psob dojmem csaskho inspektora.

Bh kobylek Bostva chrnc ped kobylkami mla v n vdy velik vznam a uctvala se rzn podle provinci. Nej vznamnj z nich byl Chuang-nan Tchaj-waj, jeho prvodci nesou kouzelnou lahvovnou tykev, do n vtahuj cel roje kobylek.

Bh kolovratu Boha kolovratu lze vidt vtinou v ednickm odvu s kolovratem a se dvma prvodci.

Bh kon a dobytka Toto bostvo

mnohdy vdme na obrazech, jak sed na voze taenm koni nebo buvoly, kter vede jeho sluha.

Bh lkastv Vedle buddh litelstv m na i taoistickho boha lkastv Kan-jing Jao-wanga. Nelze se tomu divit, vdy mnoz taoistit mnichov pi hledn byliny nesmrtelnosti poznali inky livch bylin. Mezi bohy byl pozdji poven i poustevnk a zzran litel Sung S'-miao (581-682) z provincie an--si, kter podle povsti vylil hada, z nj se vyklubala dcera hadho krle a pedala mu knihu s tajemstvmi lkaskho umn.

Bh literatury Wen chang je sice ryze taoistick bostvo, ale uctv se i v buddhistickch chrmech, nebo asem byli do buddhistickho panteonu pijati skoro vichni domc bohov. Jak u tomu v n asto bv, i zde se jedn o povstmi opedenou, ale zcela historickou osobnost. Kolem roku 1000 il v provincii e-iang vynikajc a oslavovan psa ang Ja. asem na jeho poest dokonce postavili chrm. Potom ho csa en-cung (vldl 1311-1320) z dynastie Juan oficiln prohlsil za boha literatury cel ny. O nco pozdji dostal estn jmno Wen chang. Na obrazech ho asto vdme se dvma sluhy a dvma ednky. Sluhov nesou svitek a skku na knihy, ednci mu pomhaj pi jeho innosti, jeden udluje literami hodnosti a druh pomh slabm kandidtm u zkouek a opravuje j im prce. Wen chang

Bh lovu 26

bv zobrazovn vdy jako vzneen ednk stednho vku, nebo psa byl ve star n zcela samozejm (a na pr vjimek) i ednk. Tchto pt osob zcela jasn poukazuje na to, e na za sv dlouh djiny byla vdy zem, je obzvlt podporovala umn a kulturu a v n se literatue dostvalo vysokho ocenn. Skutenost, e csa mongolsk dynastie zcela oficiln povil na boha literatury nskho psae, navc ukazuje, jak velice tuto kulturu oceovali i dobyvatel ze stepi. Dal poukaz na respekt tohoto starho kulturnho nroda k literrnm vkonm je titul knihy, ji bh literatury drv v ruce: Nebesa tou po literrnm spchu." Wen chang bv tak asto ztvrovn, jak jednou nohou stoj na velkm kapru, zatmco druhou cosi zved. Tato zvltn pozice souvis s pozorovnm, e kapi se sna peskoit peeje Dra brnu (Lung-men) na lut ece. Obrat kapi peskakuj Dra brnu" se pozdji vil pro snahu o spn zvldnut zkouek.

Bh lovu nskm bohem lovu je lukostrelec Chou-i , kter sestelil z nebe devt slunc.

Bh moskch vln Dlouh vchodn pobe a etn st ek do moe lidi ji zhy seznmily s ttcmi se vlnami a nhlmi plivy. Pipisovali je zvltnmu bostvu a stavli mu chrmy. Pozdji se kompetence tohoto boha moe penesly asto na cel tok eky, take bh moskch vln se stal i bohem eky Jang-c'-iang.

Bh mostu Kad most byl ve star n pod ochranou njakho boha, kter vtinou neml jmno a potal se k velkmu zstupu prodnch bostev. Dohlel na to, aby most nemohli pejt dmoni, kte psob zlo nebo pinej nemoci.

Bh nevstinc Tento bh m rud oi a bl obo, jezd na koni a tm me. Nevstky mu pinely ob po prvnm styku s klientem, mnohdy spolen s nm.

Bh ohn Obvan bostvo, je se uctvalo zejmna na jihu e a jeho narozeniny pipadaly na 22. den 6. lunrnho msce. Pvodn se zejm jednalo o jednoho z hvzdnch vldc, pozdji se mu pipisovaly pory a ohn, a proto byl uctvn v etnch chrmech. Lid ho prosili, aby uetil jejch dm. Vtinou sed na trnu v csaskm hvu a vzbuzuje posvtnou ctu. Snadno ho poznme podle ervench vlas a vous a podle tetho oka uprosted ela. Vedle nj stoj tyi pomocnci , arodj Chuej Lu s ohnivou holubic, pomocnk s hadem, kter m ohniv jazyk, pomocnk s ohnivm kolem a pomocnk s vepem na hlav. Strach ped tmto bohem zachzel tak daleko, e ti, kte byli postieni porem, mu dokonce dkovali za potrestn, jen aby se nevrtil. Vzvali ho i pi zvltnm svtku, kter pipadal na 15. den 4. lunrnho msce. Jeho obraz nosili slavnostn ulicemi a na hlavnch ulicch mu dokonce zizovali olte. V ele kreli taoistit

Bh pdy 27

knzi, kte zpvali modlitby. Slo o svtek znan radostn, protoe chtli boha dobe naladit. Ale nikdy si ped nm nemohli bt jisti , nebo v kadm chrmu ml vedle sebe zvodnho kon, na jeho hbet se dokzal rychle vyvihnout a potrestat lovka porem. Dal bh ohn byl Chou-te Sing-iin, jen mohl pory odvracet i j imi trestat. lovku, ktermu vyhoel dm, se soused ti dny vyhbali, aby boha ohn na sebe neupozornili. Zobrazovn je s ohniv rudm obliejem, hustm ernm vousem a s magickm meem na pravm rameni.

Bh ohn v kamnech Lu-chuo ch' --en je patronem kov, kovolijc a minc a bv zobrazovn j ako ednk s pomocnky, kte nesou msy s ohnm a stbrnou hivnou.

Bh pol a pdy Nad obdlvanmi poli bd bh pol a pdy, kterho rolnci pros o dobrou rodu a o ochranu ped kdci.

Bh poehnn a dobrch skutk Pvodn se jednalo o jednoho ze t hvzdnch boh, k nim jet pat bh tst a bh dlouhovkosti a kte asto vystupuj ve trojici. Tento bh vak tak bval odvozovn od zbonnho prefekta z dob dynastie Tchang (618-907) Jang chena nebo od znmho dobrodince z dynastie Sung (960-1279) en Wua. Podobn jako u cel ady jinch nskch bostev nen jeho teogonie zcela jasn.

Bh praseho chlvku Vzhledem k tomu, e an j i v ranch do

bch chovali vepe domcho, til se bh praseho chlvku znan ct. Zobrazovn byl s vepem u nohou.

Bh psahy V pohraninch oblastech provincie Jiin-nan, kde ve vesnicch nrodnostnch menin jet donedvna uzavrali smlouvy bez notskho oven, se skldala psaha ped sochou boha psahy, o nm se soudilo, e ppadnho kivopsenka po zsluze potrest.

Bh pdy Tchu-ti-kung vldne malmu, zce ohranienmu zem, je se vtinou shoduje s katastrem obce, a rolnci usiluj o jeho pze. Podobn jako bh rodinnho krbu toti i on informuje na Nov rok Nefritovho csae o vem, co se bhem roku na jeho zem stalo. Rolnci ohlaovali vechny dleit udlosti nejen adm, ale i ped jeho olti, aby ho pesvdili o sv poestnosti. Dal dleitou funkc tohoto boha je dohlet na duchy a chrnit ped nimi lidi. Protoe Tchu-ti-kung byl malmi l idmi" pojmn j ako speciln pomocnk, kter zn jejich starosti, nebyl nikdy zobrazovn v drahocennm odvu, ale jako star mu, jen ml nanejv klobouk niho ednka. A protoe se vilo, e doke pinst domu blahobyt, mval v rukou takzvan zlat stevc (nebo zlatou loku). Lid za nm chodili s kadodennmi strastmi, j imi nechtli obtovat vy bostva. Dokonce se k nmu obraceli, kdy dti nechtly jst polvku. Po obvodu obc mval svatyn (podobn jako jsou v katolic-

kch stech Evropy bo muka) , u nich rolnci i poutnci pobon postli. V chudch oblastech se za jeho pbytek dal povaovat i kmen, balvan nebo strom. Dve mla kad vesnice tabulku s j eho jmnem na jedn stran a se jmny hlav rodin na stran druh, kter kolovala po rodinch. Tm se uznvala autorita bostva a vymezovalo zem jeho pravomoci. Kdy tabulka pila do domu, rodina obtovala v Tchu-ti-kungovu chrmu ovoce, aj a kadidlo. Vesnice se tak vyhnula nvalu v chrmu, bohu se dostvalo pravideln denn porce a navc se tak posiloval pocit sounleitosti obce. Kdy se rodina pesthovala do jin vesnice, musela uznat autoritu tamnho boha pdy. Narozen Pna pdy se slav 2. dne 2. lunrnho msce, pinej se mu obti a pod se hostina na jeho poest.

Bh rodinnho krbu Ze vech domcch boh je bh rodinnho i domcho krbu (Cao-wang nebo Cao--iin) nej dleitj, protoe po cel rok sleduje dn v dom, na novoron noc stoup k nebesm a Nefrito-vho csae zevrubn informuje o vech dobrch i patnch skutcch. Toto hlen m pak bezprostedn vliv na osudy rodiny v nsledujcm roce. Proto je povaovn i za boha osudu. Vid, kdy matka nespravedliv vyplsn dt, e nedopatenm pevrhlo hrnec, ale i to, e dt rodim nco zatajuje, e odmt dobr j d lo , le nebo je neposlun. Jeho

socha, obraz nebo jen erven devn tabulka se jmnem jsou umstny v kuchyni. Aby na nebesch mluvil o rodin jen v dobrm, obtuj se mu 23 . dne 12. lunrnho msce sladkosti, a aby vyprvl jen o sladkm", eny mu navc natraj sta medem. Obraz bhem roku zern od saz, a proto jej na novoron noc snmaj a spaluj, nebo bh je tou dobou na nebesch. Na novoron rno se ped j eho nvratem povs nad krb nov obraz, v nm opt zaujme msto. Sochy boha rodinnho krbu se kupodivu najdou tak v klternch kuchynch, nebo dohl na to, aby si mnii a jeptiky, kte se maj psn dret vegetarinsk stravy, nepipravovali maso. Zobrazovn je v ndhernm obadnm odvu za obtnm stolem, na nm stoj vykuovadlo a pr svcn. Vedle nj nebo pod stolem je vidt jeho kon, na nm na novoron noc vyjd na nebesa. asto m vedle sebe svou cho, tichou Cao-wang naj-naj. Bh domcho krbu dajn patil ke skupin vojk, kte byli ped mnoha staletmi na csav pkaz nespravedliv popraveni. Csa je pozdji povil na bohy a povil koly domcch boh a nebeskch posl.

Bh Slunce Zobrazovn bv j ako star mu s kohoutem. Stejn j ako bohyn Msce i on je nestrann, nebo svt stejn na dobr i zl. Ob bostva se vak stle sna serat obrovsk Nebesk pes. Lid proto mus tropit nramn hluk a podat

ohostroje, aby ho zahnali. Kohout symbolizuje kadodenn vchod slunce, je zdrav kokrhnm. Vlastnm symbolem Slunce vak nen kohout, nbr tnoh slunen havran. Slunce j inak symbolizuje musk princip jang. Svtek Slunce se slav 19. dne 3. lunrnho msce, toho dne se mu ped domy nebo ve vnitnch dvorech pinej obti.

Bh svatby Staec z Msce se nazv hvzdn bostvo, je u krtce po narozen uruje, kdo si koho jednou vezme. V noci se vkrd do dom a chlapekm a holikm, kte se pozdji stanou maneli, uvazuje na noiky neviditeln erven vlkno. Jeho rozhodnut je nezvratn a ne-ovlivniteln. Novomanel pak pinej do chrmu Starce z Msce rudou nit jako podkovn za j eho moudr rozhodnut.

Bh tst Boha tst uctvali mlad i sta a patil k bohm, kte mohli oekvat nejvce obtnch dar. Zvlt o jeho narozeninch, 5. dne 1. lunrnho msce, se mu obtovaly ryby, hovz, vepov a skopov maso a ovoce a u jeho obrazu se plily kadideln tyinky. O pvodu boha tst existuje ada povst, je se vzjemn popraj. Byl velice ctn u v mytickch asech a vilo se, e putuje povtm na tygru a vldne i bohu hromu a bohyni blesku. Jin povsti v nm vid zbonnho marla ao Kung-minga z dynast ie ang-Jin (asi 1523-1027 p. n. 1.).

Bh Tchaj-anu Ze vech boh n

skch hor se absolutn pednosti t bh hory Tchaj-anu v provincii an--tung, k n vdy smoval bezpoet poutnk. Od pradvna se toti vilo, e due zesnulch putuj k bohu, jen pebv v tto hoe, a skldaj ped nm ty ze svch skutk. Tak se stal dvno ped pchodem buddhismu i vldcem pekel. Podle lidov vry uroval dny zrozen a mrt a rozhodoval o pidlovn poct a bohatstv.

Bh uhelnch j a m Hornci uctvaj Mej-jao ch ' - ena , kterho lze na obrazech poznat podle velkho kusu uhl v ruce.

Bh vtru Bh vtru, zvan t Hrab vtru" (Feng-po), Pn vtru" nebo Mistr vtru", je hvzdn bostvo v souhvzd Stelce. Zimn obdob roku zan toti v dob, kdy Msc toto souhvzd opout. Zobrazovn bv jako divoch s kusem jelen ke kolem beder. Pes rameno nese pytel, do nj nasbral vtr, kter vypout podle uven na zemi. Je uctvn u od obdob ang, z nj se o nm zachovala pedstava, e m rohy, tlo jelena a had ocas. Jinde si ho pedstavuj j ako obrovskho ptka, jen mchnm kdel vyvolv vtr, nebo v nm vid horsk bostvo, protoe siln vtry pichzej zejmna z hor. Rovn existuje pedstava, e se jedn o obrovskou nestvru, kterou sice nelze vidt, ale jej dech je stle ctit. M vj, j m sta jen lehce mvnout, aby zaduly vtry.

Bh zahrad, les a strom Akoli

kch stech Evropy bo muka) , u nich rolnci i poutnci pobon postli. V chudch oblastech se za jeho pbytek dal povaovat i kmen, balvan nebo strom. Dve mla kad vesnice tabulku s j eho j m n e m na jedn stran a se jmny hlav rodin na stran druh, kter kolovala po rodinch. Tm se uznvala autorita bostva a vymezovalo zem jeho pravomoci. Kdy tabulka pila do domu, rodina obtovala v Tchu-ti-kungovu chrmu ovoce, aj a kadidlo. Vesnice se tak vyhnula nvalu v chrmu, bohu se dostvalo pravideln denn porce a navc se tak posiloval pocit sounleitosti obce. Kdy se rodina pesthovala do j in vesnice, musela uznat autoritu tamnho boha pdy. Narozen Pna pdy se slav 2. dne 2. lunrnho msce, pinej se mu obti a pod se hostina na jeho poest.

Bh rodinnho krbu Ze vech domcch boh je bh rodinnho i domcho krbu (Cao-wang nebo Cao--un) nej dleitj, protoe po cel rok sleduje dn v dom, na novoron noc stoup k nebesm a Nefrito-vho csae zevrubn informuje o vech dobrch i patnch skutcch. Toto hlen m pak bezprostedn vliv na osudy rodiny v nsledujcm roce. Proto je povaovn i za boha osudu. Vid, kdy matka nespravedliv vyplsn dt, e nedopatenm pevrhlo hrnec, ale i to, e dt rodim nco zatajuje, e odmt dobr j d lo , le nebo je neposlun. Jeho

socha, obraz nebo jen erven devn tabulka se jmnem jsou umstny v kuchyni . Aby na nebesch mluvil o rodin jen v dobrm, obtuj se mu 23 . dne 12. lunrnho msce sladkosti, a aby vyprvl jen o sladkm", eny mu navc natraj sta medem. Obraz bhem roku zern od saz, a proto jej na novoron noc snmaj a spaluj, nebo bh je tou dobou na nebesch. Na novoron rno se ped j e h o nvratem povs nad krb nov obraz, v nm opt zaujme msto. Sochy boha rodinnho krbu se kupodivu najdou tak v klternch kuchynch, nebo dohl na to, aby si mnii a jeptiky, kte se maj psn dret vegetarinsk stravy, nepipravovali maso. Zobrazovn je v ndhernm obadnm odvu za obtnm stolem, na nm stoj vykuovadlo a pr svcn. Vedle nj nebo pod stolem je vidt jeho kon, na nm na novoron noc vyjd na nebesa. as to m vedle sebe svou cho, tichou Cao-wang naj-naj. Bh domcho krbu dajn patil ke skupin vojk, kte byli ped mnoha staletmi na csav pkaz nespravedliv popraveni . Csa je pozdji povil na bohy a povil koly domcch boh a nebeskch posl.

Bh Slunce Zobrazovn bv j ako star mu s kohoutem. Stejn j ako bohyn Msce i on je nestrann, nebo svt stejn na dobr i zl. Ob bostva se vak stle sna serat obrovsk Nebesk pes. Lid proto mus tropit nramn hluk a podat

ohostroje, aby ho zahnali. Kohout symbolizuje kadodenn vchod slunce, je zdrav kokrhnm. Vlastnm symbolem Slunce vak nen kohout, nbr tnoh slunen havran. Slunce j inak symbolizuje musk princip jang. Svtek Slunce se slav 19. dne 3. lunrnho msce, toho dne se mu ped domy nebo ve vnitnch dvorech pinej obti.

Bh svatby Staec z Msce se nazv hvzdn bostvo, je u krtce po narozen uruje, kdo si koho jednou vezme. V noci se vkrd do dom a chlapekm a holikm, kte se pozdji stanou maneli , uvazuje na noiky neviditeln erven vlkno. Jeho rozhodnut je nezvratn a neovlivni teln. Novomanel pak pinej do chrmu Starce z Msce rudou nit jako podkovn za jeho moudr rozhodnut.

Bh tst Boha tst uctvali mlad i sta a patil k bohm, kte mohli oekvat nejvce obtnch dar. Zvlt o jeho narozeninch, 5. dne 1. lunrnho msce, se mu obtovaly ryby, hovz, vepov a skopov maso a ovoce a u jeho obrazu se plily kadideln tyinky. O pvodu boha tst existuje ada povst, je se vzjemn popraj. Byl velice ctn u v mytickch asech a vilo se, e putuje povtm na tygru a vldne i bohu hromu a bohyni blesku. Jin povsti v nm vid zbonnho marla ao Kung-minga z dynastie ang-Jin (asi 1523-1027 p. n. 1.).

Bh Tchaj-anu Ze vech boh n

skch hor se absolutn pednosti t bh hory Tchaj-anu v provincii an--tung, k n vdy smoval bezpoet poutnk. Od pradvna se toti vilo, e due zesnulch putuj k bohu, jen pebv v tto hoe, a skldaj ped nm ty ze svch skutk. Tak se stal dvno ped p chodem bud-dhismu i vldcem pekel. Podle lidov vry uroval dny zrozen a mrt a rozhodoval o pidlovn poct a bohatstv.

Bh uhelnch jam Hornci uctvaj Mej-jao ch ' - ena , kterho lze na obrazech poznat podle velkho kusu uhl v ruce.

Bh vtru Bh vtru, zvan t Hrab vtru" (Feng-po) , Pn vtru" nebo Mistr vtru", je hvzdn bostvo v souhvzd Stelce. Zimn obdob roku zan toti v dob, kdy Msc toto souhvzd opout. Zobrazovn bv jako divoch s kusem jelen ke kolem beder. Pes rameno nese pytel, do nj nasbral vtr, kter vypout podle uven na zemi. Je uctvn u od obdob ang, z nj se o nm zachovala pedstava, e m rohy, tlo jelena a had ocas. Jinde si ho pedstavuj j ako obrovskho ptka, jen mchnm kdel vyvolv vtr, nebo v nm vid horsk bostvo, protoe siln vtry pichzej zejmna z hor. Rovn existuje pedstava, e se jedn o obrovskou nestvru, kterou sice nelze vidt, ale jej dech je stle ctit. M vj, j m sta jen lehce mvnout, aby zaduly vtry.

Bh zahrad, les a strom Akoli

Bh zahrad, les a strom 30

existuje zvltn bh strom, asto se vzv i toto univerzln bostvo.

Bh zlatnk a stbrnk Patron zlatnk a stbrnk se jmenuje Chua-kuang a vdy ho vdme ujdt na bloui. Jeho pvod je temn, zejm se jednalo o jednoho z mnoha boh l idov vry, j en byl pozdji pijat do poetnho buddhistickho panteonu. Chua-kuang je rovn ochrncem slepc, chrm a rodin a kupodivu i pnem vech bostev bource moruovho.

Bh zlodj Sta an znali i boha zlodj, kter vak neml chrm, a zlodji se k nmu proto mohli modli t pouze pod irm nebem. Uctvali ho nejen profesionln zlodji, ale i pleitostn zlodjkov. Kdy se ptme, jak je mon, e se zlodj mohl stt bohem, narme na nco hluboce nskho: lo o syna, kter kradl j dlo pro svou matku. Synovsk lska tak vynesla zlodje na nebesa.

Buvol Symbol jara. Buvolem se v ntin mn hovz dobytek obecn, krva, vl, buvol, bk i jak. A protoe buvol je povaovn za pomocnka lovka, nesmlo se jeho maso

jst. Lid se dve domnvali, e neposlouch uima, ale nosem.

Buvol (v mnoha pekladech t Vl) je jinak druh znamen nskho zverokruhu, spojen s prvkem zem a s posvtnou lutou barvou. Je klidn, pokojn, spolehliv, pracovit a domcky zaloen. Nechv vc v klidu pichzet, pizpsobuje se j im, a nen-li vyhnut, snese i velkou zt. Neukvapuje se, ve si dkladn rozv a trpliv pracuje. Je skromn a etrn a d louhodobch cl dosahuje vtinou a v druh polovin ivota. Navzdory sv smyslnosti bv vrnm ivotnm partnerem. V manelstv vychz dobe s Ovc, Opic, Psem, Vepem, My a Kohoutem. Pro Draky je vtinou pli pomal.

Bylina nesmrtelnosti Tato bylina bv nkdy zobrazovna jako ostice, nejastji vak jako houba nesmrtelnosti ( l ing-') , lze ji vidt pedevm na blahopnch a novoronch obrazech a m vyjadovat pn dlouhho ivota.

Bzukot vel a melk Symbol spoleenskho zmatku, povstn nebo pozdvien velkch mas.

C Luo Jeden z Konfuciovch k; patron vrobc tue a kamen na jej roztrn.

C Sun Taoistick ochrann bohyn uctvan jako drkyn syn, ta, je zajiuje potomstvo" . Nkdy bv zobrazovna s maskou na oblieji a s pytlem pes rameno, v nm nese dti tm, kdo ji podali o pomoc. astn rodie j pak pinej na olt stevce a erven vejce.

C'-in Na zalesnn vin poho Tung-tching u jezera Tchaj-chu v provincii iang-su se nachz klter C ' -in, kter schrauje jednu z velkch vzcnost nskho umn z dob dynastie Jin Sung (1127 a 1279): uchovaly se v nm barevn sochy estncti luo-chan, je vytvoil Lej chao s manelkou a kter jsou j ed inen svou expresivitou a realismem.

Caj eng Taoistick ochrann bohyn zvan Nebesk porodn bba".

Cao-iin viz Bh rodinnho krbu Cao-wang viz Bh rodinnho krbu Cedrt Tomuto citrusu se v n k

Buddhova ruka" (fo-ou), nebo jeho vhonky pipomnaj prsty. Jeho plod pjemn von, ale nej se. Ve

obecn je povaovn za astn znamen, protoe fo-ou zn podobn jako fu a ou, co znamen tst a dlouhovkost . Ve starm Pekingu bvala obl benm novoronm darem sazenika cedrtu nebo napodobenina jeho plodu z nefritu nebo slonoviny. Ve vzneench kruzch se tily oblib lahviky z horskho kilu ve tvaru cedrtu se upacm tabkem. Obraz, na nm dti pinej broskev, cedrt a grantov jablko, znamen pn dlouhho ivota, tst a mnoha syn. Kombinace Buddhovy ruky" a motla zase vyjaduje pn, aby se obdarovan doil a osmdesti let. Mezi obchodnky se prosadil vklad, e cedrt jednoznan znamen bohatstv, nebo siln pipomn chmatajc ruku.

Cesta boh Procesn cesta v Pekingu, kter vedla od Poledn brny Csaskho palce a k chrmu Nebes a j se s velkou pompou a s poetnm doprovodem ubral csa ve dnech, kdy ml vykonat velk obtn obady. Syn nebes touto cestou, lemovanou dlouhmi adami klecch hodnost, krel za zvuku zvon a gong. Pes bon ulice byly nata-

Cesta modrch oblaku 32

eny modr zvsy, aby jeho oi nepohorila njak nedstojn scna.

Cesta modrch oblaku Symbol kariry mue, kter prochz zkoukami.

Cesty duch Cesty vedouc k hrobm panovnk, lemovan velkmi sochami, j e vytvej pohebnmu prvodu jakousi estnou uliku. Tyto cesty duch (en-tao) mohou tvoit obrovt sloni v ivotn velikosti, stejn tak kon, jednoroci, velbloudi, okdlen lvi, monstra, chimry, ednci v nadivotn velikosti a stly. Nejznmj cesty duch vedou k hrobm dynastie Ming a Tchang, ale uchovaly se i z jinch dynasti. Kamenn figury vytvej ped impozantnmi mauzolei jakousi estnou gardu vnch strc hrob". Npadn je, e po sedcm pru kamennch zvat nsleduje jeden stojc. Je to dno vrou, e zvata se o plnoci stdaj ve stri. Lidsk sochy vak vdy stoj, nebo civiln a vojent hodnosti si nesmli v csaov ptomnosti sednout. Zvata nejsou vybrna jen tak nhodn. Slony poteboval csask dvr k ceremonil-nm elm, kon a velbloudy na dopravu - a lvi byli pro buddhisty zase strci uen. Lze mezi nimi vidt i dv mytick zvata - chi-lina, kter hls zsluhy zesnulho a moudrost jeho nstupc, a sie-chaje, napl lva a napl kon, symbolizujcho spravedlnost.

Cchaj Lun Vynlezce papru Cchaj Lun se dajn narodil v provincii Che-nan a dothl to na hlavnho eu

nucha na csaskm dvoe dynastie Chan (206 p. n. 1.-220 n. I.). Jako prvn lovk pr z hadr, kry, konop a starch rybskch st vyrobil papr (podle j inch pramen byly zkladnm materilem listy moruov-nku) a byl za to poven na markrabte Draho pavilonu". Po smrti ho brzy potali mezi nesmrteln a od t doby ho vzv kad, kdo se zabv vrobou nebo zpracovnm papru. Jeho atributy jsou svitek papru, kniha a psac nin.

Cchaj-po Jing-un Civiln bh bohatstv oproti vojenskmu bohu bohatstv Wu Cchaj-enovi. Jedn se o hvzdn bostvo, a proto se nem vzvat jen kvli obyejn vhe. Spe se star o kadodenn tst, zajitn pjem a solidn spory.

Cchaj-en Bh bohatstv patil ve star n k podstatnm bohm", j im se dostvalo obzvltn cty. V Pekingu stval jeho chrm nedaleko dostihov drhy a lid se mu chodvali klant 3. dne 9. lunrnho msce.

Cchaj-en j ie Ne postaven bozi bohatstv, kte mohou jako dmoni tst pinst nhl zisk.

Cchang ie a Sen B ozi znak a psan. Protoe nsk psmo se traduje u od ranch nskch djin, klade se doba ivota tchto dvou mu do dvnch as myt ickho csae Fu-siho. chang Tie a Tu Sen vynalezli znaky, kdy se inspirovali otisky ptach drp a tlap zve v blt, stny strom a souhvzdmi. Oba byli pozdji zbonni. chang

Csask jmna 33

ie bv v chrmech asto zobrazovn se tyma nebo esti oima nad sebou - jako symbol toho, e pomoc psma lze pochopit souvislosti minulosti, zaznamenvat p tomnost a psobit do budoucnosti.

Cchao Kuo-iou tvrt z Osmi nesmrtelnch, csask strc Cchao, bratr csaovny Cchao-chou, kter bval za dynastie Sung generlem. dajn il v letech 930-999 . Vdy je zobrazovn ve vzneenm dvorskm atu, v prav ruce s prem kastant (pchaj-pan), kter symbolizuj cere-moniln tabulky k dvorsk audienci. 2 i l vak tichm a prostm ivo-tem, po bohatstv a poctch netouil. Majetek rozdal chudm a odebral se do hor, kde se vnoval taoismu. Uctvn je jako patron herc a vech zamstnanc divadla.

Cchuej Cung-jiian Patron vyprav, stejn jako Liou ing-tching.

Cchurphu Klter a hlavn sdlo koly Karma-kagjti se nachz asi 50 km severozpadn od Lhasy a zaloil ho roku 1189 Dsum Khjenpa, prvn karmapa dodnes vldnouc linie anag, je j m 17. karmapou je Or-gjn Thinl Dorde. Stoupenci tohoto du sice v konkurenci se sektou Gelugpa (a tm s dalajlmou) ztratili sv dvj pednostn postaven, ale sekta jako takov se udrela a sna se opt oivit tradin svtky a kltern slavnosti.

Cikda Symbol znovuzrozen a nesmrtelnosti. Hrla vznamnou lohu ve staronskm kultu mrtvch: mrt

vmu se na jazyk pokldala nefrito-v cikda, aby provzela dui na jej cest do vnosti. an si cikd v hlavn v zim j ako domcch hudebnk a chovaj je v kulatch devnch klckch. Obraz s cikdou na klobouku symbolizuje spravedlivho a zsadovho lovka.

Csa nsk csa byl vdy povaovn za Syna nebes", kter m obmi, je sm vykonvat jen on, udrovat a zajiovat harmonii mezi nebem a zem. Politick autorita nskho csae se vdy oprala o mandt neb e s " (tchien-ming), kter zskal od nebeskho csae ang-tiho.

Csa Kan-eng Taoismus m zbonn vldce, kte bvali pozemskmi csai nebo krli , tedy historickmi osobnostmi v nejrznjch dynastich. Existuje vak i cel ada taoistickch boh, kte na trn nikdy nesedli, ale j im byl pi zbonn udlen estn titul csae, j ak se stalo napklad taoistickmu kouzelnku Su Snovi, jen il v Sienu za dynastie Tin. Po smrti se mu dostalo titulu csa Kan-eng" a pdomku Bostvo magick sly". Jeho nanebevzet je povaovno za nejspekta-kulrnj v nskch djinch - vyjel toti na nebesa z kurnku na dram voze s celou svou rodinou, psy i kuaty a provzel jej zstup nebeskch ednk.

Csask jmna Kad csa ml ti jmna, rodn, kter urovalo rodinu, vldn a chrmov. Nejdleitj bylo jmno vldn, kter pak v letopi-

seen vystupuje jako epocha vldy" nebo ra". Chrmov jmno m csa v hrob, pod tmto jmnem se mu obtuje. Csask vldn deviza (nien--chao), kter je rovn toton s obdobm vldy panovnka, byla bn od obdob Ming. Tak napklad vldn deviza v letech 1736-1795 znla Cchien-lung - Nebesk blahobyt" -a csa po 60 letech vldy vstoupil pod tmto jmnem do djin. Jmno rodiny a vlastn jmno se pi nstupu na trn odkldaly a dn poddan je ji nesml nahlas vyslovit.

Csask matka zem V nsk li do v ve se rolnci asto uchyluj k Ti--mu, csask matce zem, kter odpovd za d, vtr, slunen svit a mrz. Dv zrt sklizni, chrn ovoce ped kdci a zajiuje dobrou rodu, ovem za pedpokladu, e s e j vzdv patin cta.

Csat draci Dozraj na podek na zemi, chrn i a csae a jeho poklady v palci.

Csav titul Za posledn dynastie se csa oslovoval jako Syn nebes, Buddha ptomnosti a Pn deseti tisc let.

Citera Sedmistrunn citera ehin je symbolem msce, istoty, vrnosti a poehnn v manelstv.

Congkhapa Filozof a reformtor tibetskho buddhismu Congkhapa (vlastnm j m n e m Lozang Dagpa, 1357-1419) pochzel z oblasti Ko-kenru a udal rozhodujc smr la-maismu v Tibetu, v severn Cn a Mongolsku. Upevnil kltern disciplnu, zavedl celibt a kladl draz

na hlubok filozofick vzdln. Byl zakladatelem nov lamaistick sekty Gelugpa, kter v Tibetu brzy pevila. Pohben je v kltee Gandn, kter zaloil v roce 1409. Rud gardy jej za kulturn revoluce zdevastovaly, ale vc ho v roce 1980 obnovili. Jeho synovec Gendndup je zakladatelem slavnho kltera Tai-lhnpo pobl ikace.

Ctnosti astnho stedu Podle Konfuca jsou ctnosti astnho stedu vldnost, pevnost , up mn mysl, sebeovldn a studium.

Cvrek Symbol lta a odvahy, protoe v lt se cvrci chytaj a cvi pro zimn zpasy. Cvrci zpasy byly ve star n velice oblben a podaly se na tritch. Ped zpasem se cvrci zvili, rozdlili na lehkou, stedn a tkou vhu, dali se do hrnce a povzbuzovali stbly. Majitele vtznho cvrka ekala velk cena, ve vjimench ppadech to mohla bt i krva. Zesnul se pi pohbu obkldali cvrky, kte se jim kladli i na tlesn otvory. Podobn se dlo s cikdami, ty se vak vkldaly mrtvmu do st a na rozdl od cvrk byly z nefritu.

Cypi Jeden z mnoha nskch symbol dlouhho ivota. Protoe cypi (po) zn stejn jako vysok hodnost", vidme v jeho zobrazen i pn poven - na Tchaj-wanu a v Singapuru dodnes. Cypie se dovaj vysokho vku a asto se vysazuj u hrob, nebo hroby byly v n mnny navdy a navky", tedy na velice dlouhou dobu.

V

C aj Symbol bdelosti a posilovn

vle. a n g Kuo-lao V ad Osmi nesmr

telnch je ang Kuo-lao druh. dajn il v 7. nebo 8. stolet jako poustevnk v horch ung-tchiao a vldl nadpirozenmi silami, uml se napklad udlat neviditelnm. Jezd na blm mezku, kter zvldne za den i tisce mil, ale sed na nm zdy ke smru jzdy. Voz s sebou bambusovou trubici, hudebn nstroj ju-ku ili ryb bubnek, do kterho se bije dvma pruty. Nehraje vak na nj, nbr do nj skld mezka, kdy si chce odpoinout . Mezek pak na zavoln zase vysko. k se o nm, e ho na svj dvr zvali etn csaov, ale vdy odmtl . asto ho daj o pomoc rodiny, je si pej syna.

ang Sien Jeden z mnoha nesmrtelnch, kter sice nepat mezi proslulch Osm nesmrtelnch, pesto vak hraje v nsk lidov ve vznamnou roli. Jestlie nejsou rodin dopny dti, me to znamenat, e jej osudy uruje souhvzd Nebeskho psa. V takovm ppad lze dat o pomoc ang Siena, kter Nebeskho psa za

ene stelbou z luku. Luk je rovn jeho atributem.

ang Sun a Sii Juan Zbonn vojevdci z dynastie Tchang (618-907) , kte potkem 8. stolet vlili se stedoasijskmi Turky ohroujcmi nu. Na oltch je vtinou vdme svorn vedle sebe, bvaj vak ztvrovni i samostatn a lze je poznat podle skvostnch uniforem. ang Sun je t ped vojenskou karirou zskal pi csaskch zkoukch doktorskou hodnost in-', a proto bv tak asto zobrazovn v odvu uence.

ang ta-ti V tak obrovsk i, jako je e stedu, nen divu, e se v uritch oblastech uctvala bostva jinde zcela neznm. A tak se napklad v provincich An-chuej , Tiang-su a e-iang hovoilo o velkm csai angovi" , kter jako bh det mohl ukonit sucho a dkladn zavlait rov pole.

ang Tao-ling K nejznjm postavm nskch nboenskch djin pat ang Tao-ling (34156), zakladatel j edn z hlavnch sekt religiznho taoismu, Cesty pti mic re. Narodil se v horch v provincii e-

Gang Tchien-' 3

-iang, hodn cestoval, navtvil posvtn hor)' ny, nkolik let il v odlouen jako poustevnk, zabval se alchymi a tvrdil, e nalezl elixr nesmrtelnosti . Ve vku 123 let pr za blho dne vystoupil na nebesa. Lil pomoc magickch praktik a poadoval pemrtn honore, za n vybudoval mal stt ve stt tolerovan centrln moc. Byl dokonce poctn estnm titulem nebesk mistr' ' ( tchien- ') . Jeho potomci kreli v jeho stopch, zvlt vnuk ddekovu organizaci rozil, take postupn vznikala taoistick crkev s milionem vcch. Titul nebeskho mistra" se stal ddin, j eho postaven se stle vce podobalo papeovu, j eho dvr knecmu. Nebesk mistr" je dodnes povaovn za ang Tao-lingovu inkarnaci. Tebae taoistick crkev u dvno nem nkdej politickou a hospodskou moc, jist voln organizace existuje dodnes. Ale oproti buddhist ickm klterm jsou taoistick v menin. Souasn nebesk mistr" ije na Tchaj-wanu.

ang Tchien-' Oficiln titul hlavy taoist.

nrzig Tibetsk jmno Avalkit-vary (tj. Kuan-jin), bdhisattvy soucitu a milosrdenstv.

ao un Patron kucha a vech zamstnanc kuchyn.

ao Kung-ming Bh bohatstv znm t jako marl ao. Nos pilbu, dr bi, jezd na panteru a tv se divoce a odhodlan.

en-jen Sekta en-jen (Prav s lovo) spojuje esoterick buddhismus a tao-ismus a pouv mantry a manda ly . Za jej zakladatele jsou povaovn i indit mnii Vadrabdhi a A m g h a -vadra, kte v 8. stolet p ines l i do ny uen tantry. Z tto sekty vznikla i japonsk kola ingon.

Ceng Che Jednou z nejpsobivjch postav nskch djin je Ceng C h e (1371-1434), kter jako admirl vedl sedm nmonch expedic a k v-chodoafrickmu pobe a do Rudho moe a jej taoist prohlsili za boha . Pochzel z muslimsk rodiny v J n -nanu, ale kdy an tuto provincii dobyli, byl jako desetilet odvezen do Pekingu, vykastrovn a p idlen do csaova harmu. Zskal si c sa ovu pze, vzdlval se v moep l avb a dothl to a na admirla. Po s v m zbonn se stal nejen oblbenm patronem nmonk, ale vzvali ho i pi onemocnn, pi vbru partnera a ve vech otzkch domcho tst.

Ceng Wu ta-ti Zbonn p o u s t e v nk, zobrazovan j ako bos s t a ec s dlouhm blm vousem, obklopen ochoenmi tygry, draky, hady a e l vami. Je symbolem houevna tos t i , skromnosti a tvrdojnosti.

eng-kuo K Osmi velkm pohledm (Pa-ta-chu) v Zpadnch h o r c h u Pekingu pat i chrm e n g - k u o . Ve se k nmu legenda o m n i c h u Luovi, kter zde v 7. stolet med i to val v jeskyni. Ke zbonmu mui p i li dva synov draho krle a nechali se j m pouit o Buddhov uen .

chi-lin 37

Kdy zemi postihlo straliv sucho, draci se postarali o d a zmizeli . Obyvatel kraje potom jako dik mnichu a drakm postavili tento chrm.

erven sukn a zelen punochy Mlad dvka

erven zleitost Metafora pro svatbu; ve svatebn den pevldala erven barva, protoe pin tst.

erven zprva Menstruace. erven havran Symbolick zve

dynastie ou (1122-221 p. n . ! . ) , nebo ouov se ztotoovali se sluncem.

hrten Tibetsk podoba stupy; stv vtinou u klter, ale i ve voln krajin, m tvercov pdorys a pechz v kupoli zakonenou emblmy slunce a msce.

ch' Sung-c' Prodn bostvo, kter se objevilo za vldy mytickho csae en-nunga a bylo odno j en v kch a slm. Divokm extatickm tancem pivolalo d a ukonilo tak straliv sucho. ch ' Sung-c ' bv v chrmech zobrazovn s velkm dbnem, z nj stk voda. Obas ho lze vidt s drkem, symbolem deovch mrak.

chan kola buddhistickho patriarchy Bdhidharmy (Ta-mo), kter piel z Indie do ny na potku 6. stolet. Klade draz na meditaci (dhjna, chan) a koncentraci ducha (sa-mdhi, Man-mej) , clem je sebeuvdomn i probuzen (satori, wu). Od obdob Ming vznam tto koly upadal a dnes je nejznmj jej japonsk forma zen.

c h a n - ' Mnich, kter klade vt dfiraz na meditaci ne na uen, stud i u m a askezi.

c h a n g Pan Bh zednk, jen je pi s t avb domu vzvn spolen s boh e m tesa Lu Panem. Zobrazovn b v j a k o staec s blm vousem a s ohkou na mouchy a provzej ho dva pomocnci s typickmi zedn ickmi nstroji.

c h e n g - c h u a n g Tohoto mstskho b o h a vtinou provzej dva soudci mrtvch - Mo-men a Niou-tchou. Na j e h o i jejich poest se podala 2 5 . dne 9. lunrnho msce proces. Ms t skmu bohu byly ve star n z b u d o v n y nesetn chrmy, prvn ve Wu-chanu u v roce 240. cheng--chuang vede knihu o vech skutcch obyvate l msta a po jejich smrti referuj e v podsvt.

chi Energetick potencil vech iv c h bytost , vitln sla, energie, d e c h a stedn pojem nsk medic ny .

chi - l in Symbol dlouhovkost i , vzneenos t i , tst, mrumilovnosti , spravedlnost i a hojnho potomstva. J e d n o z nejpozoruhodnjch mytick c h zvat, povaovan za nskou verz i jednoroce, tebae me mt a ti rohy. M jelen tlo, volskou o h k u , kosk kopyta anebo pt prs t na nohou a ryb upiny, nkdy b l o u srst. Obas mu z tla lehaj plameny. chi-lin se dov tisce let. Tento dobromysln tvor je blorav a pije jen irou vodu. Ukazuje se pouze za vldy dobrho csae nebo kdy

se m narodit svtec. Blahopn s chlapcem jedouc m na chi-linu a drcm lotosov stonek a moldn-ky znamen K by ti byli dni synov, kte bez pestn budou stoupat stupe po stupni".

chi-sia-an Hora chi-sia-an ili hora Oblak setrvvajcho zpadu slunce se nachz 22 km severovchodn od Nan-ingu, m ti vrcholy a prvem je proslul jako bval buddhistick kultovn msto, hlavn vak jako eldordo znalc soch ve vchodn n. Z pvodnho chrmu chi-sia-s ' se sice zachovaly jen dv sn, ale v nedalek skle Tisce Buddh lze vidt 299 vklenk a 515 buddhist ickch soch. Pobl stoj rovn buddhist ick s Wu-l iang--tien, kter pochz z roku 484.

chien-an Zliba buddhistickch a taoist ickch mnich v odlehlch horch vedla i k tomu, e v dnen provincii Liao-ning byla v kraji Tisce hor (chien-an) zbudovna ada vtch i mench klter, k nim dnes opt smuj poutnci obou nboenstv. Dodnes se asi 20 km vchodn od velkho ocelskho msta An-anu zachovaly chienansk kltery, z nich nejve poloen je klter Pchu-an-kuan, kter za kulturn revoluce zdevastovaly rud gardy a zniily v nm Buddhovy sochy. Dobe se vak zachovala s Kuan--jin v kltee Wu-liang-kuan, zaloenm v roce 1667. V chrmu Voav skly (Siang-jen-s') lze obdivovat cihlovou pagodu z obdob in.

chin chiung a J-ch' Kung Nejznmj bohov dve jsou bezpochyby generlov chin chiung a Ju-cl Kung. Lze je vidt vdy ve skvostnch uniformch, se zlatmi sekerami v rukou, meem u pasu, msty i se pem a lukem. Tv se nebojcn a odhodlan, take dmoni a duchov pi pohledu na n prchaj . Pvodn se jednalo o dva skuten generly z dynastie Tchang (618 a 907) za vldy csae Tchaj-cunga. Viz t chin Su-pao a Ju-chi ing-te.

chin u-pao a Ju-chi ing-te Dva tchangt generlov, kte steili klidn spnek csae. A protoe se kvli slub nemohli kloudn vyspat, dal csa pkaz namalovat na dvee jejich podobizny v pln zbroji. asem se tak stali jednmi z boh dve.

chin-kao V mnoha chrmech na pobe bvaly obrazy a sochy nesmrtelnho, kterak brzd vlny na obrovskm kapru. Byl to chin-kao, kterho taoist uctvali jako nesmrtelnho u za dynastie Tchang (618 a 907). Smrteln, kalo se, mus plout na lunu, nesmrteln vak jezd na ryb. Tm se narelo na chin Kaoa, kter pro taoisty pobench provinci ztlesoval idel souznn s prodou.

chin-ming-ie viz Svtky istoty a jasu

ching-jiin-pchu Taoistick klter na j inm pedmst Nan-changu v provincii iang-si je skvlm pkladem zkladn nboensk struktury taoismu, nebo m ti sn zasvcen bohu vlky Kuan-ti a dvma

nsky universal ismus 39

svtcm. Kuan-ti byl pvodn znm historick osobnost, pozdji zbonn, a pat mu pedn s. Stedn s je zasvcena Lu chun-jangovi neboli LU Tung-pinovi, jednomu z osmi svtc taoismu, a posledn s Su Sunovi, kter podle tradice zabil zlho draka a zabrnil tak zplavm.

ch ing- tung- l ing Vchodn hroby dynastie ching (1644-1911) jsou poslednm velkm svdectvm hrob-nho kultu v n. Komplex le 125 km vchodn od Pekingu v ndhern krajin, ji vybral osobn zakladatel tto dynastie un- ' . Pohbeno je zde pt csa ( u n - ' , Kchang-si , chien-lung, Sien-feng a Tchung-'), patnct csaoven, s t o ticet est csaskch konkubn a ada princezen. Hroby byly na po tku 20. stolet nkolikrt vyrabovny, take ze hbitovnch dar se skoro nic nezachovalo. Zrestaurovny j s o u hroby csae chien-lunga a c saovny vdovy Cch'-si .

chu Jiian Zejm j e n v n bylo mon, aby byl os lavovan bsnk a loajln ministr poven na vznamn vodn bos tvo , na n se dodnes po vce ne 2 2 0 0 letech mysl pi Svtku drach lun. ch Juan il ve 3. stolet p. n. 1. ve stt chu a slouil u dvora jako moudr a loajln ministr. Jeden sok ho intrikami svrhl, chu Juan byl posln do vyhnanstvu ale i z dlky se snail vladae odradit od vlek se sousednmi stty. Kdy vidl, e veker jeho snahy jsou marn, utopil se na protest

v ece Mi-luo. P i zbonn tohoto bsn ka a v l a s t ence ze sklonku dynast ie ou ( 1 1 2 2 - 2 2 1 p. n. 1.) hrly vznamnou roli d v a faktory - zaprv c ta a ocenn j e h o bsnickho umn , zadruh odsouzen zrady, intrik a nespravedl ivho vyhnanstv.

nsk univerzal ismus Nboenstv star ny nepedstavovalo uzaven systm, ex is tova lo v nm mnoho paralelnch pedstav, kter se v prbhu djin mnily. Pvodn formou byl kul t pedk, kter sah a do prehistor ickch dob, d l e uctvn duch a vzvn b e z p o t u bostev, je se m o h l a lokln z n a n liit. Vldci tento nebesk ku l t podle rad astrolog zkostliv ps toval i pesn dodrovanmi obady po cel stalet a do pdu csastv. Pevze t Konfuciova uen jako sttn doktr ny pak vedlo ke kul tovnmu uc t vn Konfucia a k vvoji konfucianismu. Z prvk lidov vry se soubn s konfucianis-m e m vyvjel t ao i smus , kter sice dostal dky L a o - c ' o v i filozofickou zkladnu, ale j a k o lidov sms magickch praktik, v tn , zaklnn d m o n , kultu p e d k a vymtn bla se ve skutenost i stal a tetm nboens tv m za konfucianismem a buddhismem. n s k sklon k syn-kretismu dobe charakterizuje pslov , e tri nboens tv vytvej jednotu" , protoe si vypjovala jedno od druhho, prohlaovala napklad ryze nsk b o s t v a nebo historick osobnost i za v t len buddhistickch boh . Stejn tak l z e v taoistickch

seln symbolika 40

chrmech najt adu buddhistickch prvk.

seln symbolika sla pinej tst nebo netst. Tato nsk vra vychz z bohat seln symboliky a mystiky, ji lze prokzat u od nej-asnjch dynasti a kter dodnes hraje relativn stle jet velkou roli. U jednika m 67 vznam a vyskytuje se ve 3417 sloeninch. Znamen dokonalost, nebo na prvopotku svta byl Nejzaz pedl" (Tchaj-i). z nj vznikla Nejvt jednota" (Tchaj-i). Dvojka je ensk slo a pslu zemi, je tak symbolem pru. V n lich sla vdy povaovali za musk, zatmco sud za ensk, a proto je trojka opt musk, m jedenct zkladnch vznam a vyskytuje se v 1915 sloeninch. Nejzn-mj je kombinace t pn", tedy tst, dlouhovkost a bohatstv, a t uen", jimi se mn taoismus, kon-fucianismus a buddhismus. tyka m adu symbolickch spojen, je mohou bt i pozitivn, jako nap. tyi druhy umn uenc", ale pro mnoh je slem neastnm, spojovanm se smrt. Vraz ptinsobn tst" (pohoda, bohatstv, ctnost, zdrav, dlouhovkost) naznauje, e toto musk slo se cen velmi pozitivn. estka m symbolickch spojen nejmn, zatmco sedmika j ako lich a tm musk slo celou adu. Napklad souhvzd Velk medvdice se jmenuje Sedmihvzd". Osmika je sice ensk a sud, pesto vak velice pozitivn. Patrn kvli osmi trigramm,

onm mystickm symbolm, je skrvaj tajemstv vesmru. Musk devtka jako druh mocnina t je slo dstojnosti a podku - a taoist povaovali devt nebe za nejvy. Na destce se zakld nsk seln soustava; toto slo znamen nejve", pln navrchu" a kompletn". Deset tisc" vak znamen velice mnoho". Napklad Konfuciovi se k uitel deseti tisc generac".

ist zem Rj, v nm sdl buddha Amitbha, mnohdy znm jako Zpadn r j " (Sukhvat). Oproti nirvn neznamen tento rj konec, nbr znovuzrozen v zemi blaenosti . Jmenuje se tak i buddhistick sekta, je uctv kult buddhy Amitbhy aj i zaloil v kltee Vchodnho lesa v poho Lu-an v provincii iang-si mnich Chuej-juan (334-416). Chuej--juan byl zrove jejm prvnm patriarchou.

ist jas (ching-ming) Men svtek, kter se na venkov slavil vdy 18. dne 2. lunrnho msce (475. duben).

lun Kuan-jin Podle star vry pidluj dti rodim bozi. Z podsvt piplouv kvtinami zdoben lun naloen dtskmi duemi, kter d bohyn Kuan-jin. Chua-kung (vldce kvtin) a Chua-po (pan kvtin) dohlej na to, aby kad due byla pidlena na sprvnm mst a ve sprvnou dobu sprvnm rodim. Onou dobou je chvle poet - a vk lovka se potal vskutku od tto chvle, nikoli od narozen.

tyi nebesk bytosti 4]

luny zkona A deset metr dlouh paprov luny, kter se ve star n poutly 15. dne 7. lunrnho msce a na nich byly paprov postavy bostev. Mly v msci hladovch duch vysvobodit due z pekla.

ou-sin Tchung-c' Toto bostvo v podob dtte se vzv, kdy dti nechtj poslouchat nebo se ubraj patnou cestou.

tyi diamantov krlov V kadm vtm nskm buddhistickm kltee stoj tyi obrovsk sochy nebeskch strc, kterm se rovn k tyi nebet krlov neboli tyi nebet mahrdov", co svd o jejich indickm pvodu. Pevzal je vak jak buddhismus, tak taoismus a nov je interpretovaly. Pvodn urit pedstavovali tyi svtov strany a tyi ron obdob. Protoe atributy tchto ty svtovch strc se mohou od provincie k provincii liit, je teba si pi jejich popisu pipomenout jejich pvodn piazen. Prvn je pn severu Vairavana (Pi-a-men) s pdomkem Ten, kter hodn slyel". Jeho atr ibutem je krysa nebo jetr, jen vldne arovnmi silami. Dhrtartra (' Kuo) je pnem vchodu, Ochrnce krlovstv", jeho atributem je velk loutna, j ovld vtry. Tet strce je Virdhaka (Ceng ang), pn jihu, s pdomkem Zmnoen velikost". Tm kouzeln me Modr oblak", kterm vyvolv vtr. A posledn , Virpka (Kuang Mu), vldne zpadu, m pdomek Velk oi" a po boku det

nk. Kdy tento detnk oteve, na celm svt se setm. Vichni tyi jsou povaovni za ochrann bohy buddhismu. Nebude-li se dbt Bud-dhova uen, pestanou svt chrnit. Vzhledem k tomu, e ovldaj prodn sly, mohou velice rychle a snadno zasahovat i do lidskch osud.

tyi harmonit brati V Tibetu a v oblastech severn a zpadn ny obvanch Tibeany lze obas narazit na symbolickou skupinu, kter pipomn pohdku o brmskych muzikantech od brat Grimm, nejedn se vak o osla, psa, kocoura a kohouta, ale o slona, opici, zajce a koroptev. Prav se, e sm Buddha vyprvl svm uednkm o tchto tyech harmonickch bratrech" a na jejich souladu a svornosti vykldal pokojnou spoluprci j ako podstatn faktor lidsk existence. Mlad zvata respektuj star a kad pln svou lohu, j i zvld podle sv velikosti, povahy a schopnost.

tyi nebesk bytosti an dlili hvzdnou oblohu na 28 souhvzd. Toto dlen nachzme i u Ind, Babyloan a Arab, lze tedy usuzovat na spolen pvod. Ryze nsk je vak jejich lenn po sedmi. Sedni jich pat vchodu, stran, na n vychz slunce, stran jara, plozen. Symbolem vchodu je ern drak", kter byl vak pozdji zobrazovn modrozelen. Ostatn ti svtov strany jsou j ih s Rudm ptkem" (fni-xem), zpad s Blm tygrem", kter je vldcem nad smrt, a sever

s Temnm vlenkem severu". Toto pozoruhodn, nesnadno vyloiteln