Univerzita Jana Evangelisty Purkyně

Diplomová práce U3V

HISTORIE SCHICHTOVY VILY V ROZTOKÁCH

Vypracoval: HANA PEČIVOVÁ

Místo a rok odevzdání: Ústí nad Labem 2015

Prohlášení

Prohlašuji, že diplomovou práci Univerzity třetího věku na téma: „Historie Schichtovy vily

v Roztokách“ jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a pramenů.

V Ústí nad Labem, leden 2015

Obsah: Úvod ....................................................................................................................................1 1. Stručný průřez vývojem a činnostmi ústeckého závodu firmy Georg Schicht A.G.....2 2. Rodina Schichtů – ústecká větev zakladatelů Schichtových závodů..............................5 2.1 Georg Schicht - zakladatel firmy..................................................................................5 2.2 Johann Schicht – zakladatel Schichtových závodů v Ústí nad Labem..........................5 2.3 Heinrich Schicht – prezident společnosti GEORG SCHICHT-A.G..............................7 2.4 Georg Ernst Adalbert Schicht – první prezident koncernu UNILEVER.......................9 3. O Roztokách a Schichtově vile v nich …………………………………………….….15 Závěr ………………………………………………………………………………….….19 Seznam použitých zdrojů ………………………………………...………………..….….21 Seznam příloh …………………………………………………………………………....22 Přílohy...………........……………………………….………….………………………...24

1

Úvod Pravděpodobně neexistuje jméno, které by bylo tak úzce spjaté s městem Ústí nad Labem, jakým je jméno Schicht. O této rodině již bylo mnoho napsáno, ale i tak zůstává mnoho stránek života členů rodiny dosud neprobádaných nebo nezveřejněných. Z literatury a jiných zdrojů se můžeme dozvědět téměř vše o jejich podnikatelských aktivitách, ale velmi málo o jejich soukromých cestách životem. Součástí životní pouti jednoho z nich je i vila v Roztokách, kterou některý z členů tohoto klanu postavil, ale dosud nevíme, kdo to byl. Téma „ Historie Schichtovy vily v Roztokách“ jsem si zvolila ze dvou důvodů. Prvním důvodem byla skutečnost, že Roztoky jsou mým rodištěm, kde jsem i křtěná a prožila jsem tam část svého dětství. Druhým, podstatnějším, byla snaha rozkrýt, který člen Schichtovy rodiny tak krásnou vilu v Roztokách postavil, zda byla vila určena a používána k bydlení nebo k jiným aktivitám a případně jaké důvody vedly průmyslníka k tomu, aby vilu postavil právě v Roztokách, v místě sice krásném, ale bez jakéhokoliv průmyslu. Po dlouhém hledání a částečně vylučovací metodou jsem dospěla k závěru, že se bude nejspíše jednat o člena „ústecké“ větve rodiny a na tuto větev jsem se zaměřila. Můj předpoklad se splnil. Stavebníkem byl Georg Ernst Adalbert Schicht, viceprezident společnosti Georg Schicht AG se sídlem v Ústí nad Labem – Střekově. Další bádání mne však dovedlo k poznání, že není možné zmínit se o vile v Roztokách a vynechat osobnost jejího majitele Georga Schichta, není možné zmínit Georga Schichta a vynechat jeho bratra Heinricha. Pokud zmiňuji tyto 2 členy rodiny, není možné vynechat Schichtovu továrnu v Ústí nad Labem včetně jejích zakladatelů, neboť všechny události a osudy soukromých i profesionálních životů členů rodiny i firmy se navzájem prolínají a souvisí spolu.

2

1. Stručný průřez vývojem a činnostmi ústeckého závodu firmy Georg Schicht - A.G. Členové Schichtovy rodiny nesporně patří k občanům města Ústí nad Labem, kteří se výrazně podíleli na hospodářském rozvoji, dobrém jménu a rozmachu města. Jejich závody, které se začaly stavět koncem léta 1882, se staly ve velmi krátké době věhlasnými na celém kontinentu. Nejen výrobky této firmy slavily úspěch, nemenší obdiv sklízely sociální vymoženosti poskytované majiteli závodů svým zaměstnancům. V tomto směru Schichtové předčili i továrníka Baťu, se kterým jsou často srovnáváni. Firmu založil sedlák, řezník a uzenář Georg Schicht (* 15.3.1820 + 7.10.1887) v Rynolticích u Liberce. V Mimoni se vyučil mydlářskému řemeslu a v roce 1848 požádal o živnostenské povolení k výrobě mýdla. Po jeho získání dne 6.7.1848 zahájil za pomoci celé rodiny výrobu mýdla ve sklepních prostorách rodinného domku. Krédem Georga Schichta bylo "Nakupuj levné suroviny, prodávej levně dobré zboží“. Firmě rostly zisky, a tak již v roce 1867 si mohl Georg Schicht postavit nový dům a v roce 1872 novou varnu mýdla. Své čtyři syny postupně zasvěcoval do práce v rodinné firmě, kterou jim v roce 1878 předal. Výrobě mýdla se v době hospodářského růstu velmi dařilo. Co ji ovšem brzdilo, bylo neexistující železniční spojení a tím komplikovaná doprava surovin potřebných k výrobě a rozvozu výrobků. Georgův syn Johann dává v roce 1873 rodinné radě k posouzení svou úvahu o možnosti postavit továrnu v místě přístupnějším, rodina však nesouhlasí. V roce 1878 Georg předává řízení firmy rovným dílem svým třem synům - Johannovi, Josephovi a Franzovi. Ti v roce 1880 otvírají nové filiálky v Liberci a Teplicích a začínají uvažovat o zřízení nové továrny. Znovu zvažují Johannův návrh z roku 1873 a rozhodují se pro výstavbu nové továrny na Ústecku, v oblasti prudce se rozvíjejícího průmyslu, kde byl dostatek kvalitního uhlí, přístav na řece Labi, splavné Labe a již vybudovaná železnice, propojující celé Čechy. Využití všech těchto aspektů by pro firmu znamenalo snížení výrobních nákladů a větší pružnost. Žádosti Schichtů o povolení výstavby továrny ve Starém Městě u Děčína a v Trmicích byly zamítnuty kvůli obavám ze zhoršení kvality životního prostředí, proto se rodina rozhodla stavět továrnu na rozhraní obcí Kramoly a Novosedlice (dnes ústecká čtvrť Střekov), kde proti vzniku nové továrny nebyly námitky. Od vyhloubení základů do uvedení do provozu uplynulo něco málo přes půl roku. Již 14. prosince 1882 v 10,30 byla zahájena výroba mýdla a svíček v nově postaveném objektu, tvořeném dvěma budovami a kůlnou. Firma v té době zaměstnávala 10 dělníků a 2 úředníky. Jako první v Rakousku-Uhersku vyráběla od roku 1887 mýdlo z oleje získaného z palmového jádra. V roce 1891 nechala zaregistrovat mýdlo s jelenem, které se stalo pro svou kvalitu a nízkou cenu oblíbeným v celém světě a vyrábí se dodnes. V roce 1896 přibyla výroba glycerinu a fermeží. Firma vyvinula v roce 1901 stroj na chlazení mýdla, zavedla výrobu a prodej patentovaných výrobních zařízení a strojů. Svůj podnik rozšířila o výrobu vodního skla, kartonážku, stearinku, strojírnu a kovárnu, vodárnu, zřídila vlastní vlečku. Již v roce 1900 byla továrna elektrifikována vlastní elektrárnou a vyrobená energie zároveň sloužila k veřejnému osvětlení Střekova. Společnost také vlastnila uhelné doly.1 Johann Schicht zastával přirozený životní styl a byl odpůrcem alkoholu a kouření. To byl jeden z důvodů, proč firma v roce 1902 zahájila výrobu nealkoholické jablečné šťávy „CERES saft“, v jejíž léčebné účinky Johann Schicht bezmezně věřil. Výroba byla zavedena

1 KAISER,V; KAISEROVÁ, K; et al.; Dějiny města Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem,1995. 369 s. ISBN 80-901761-5-1. s.119

3

v původní továrně na výrobu mýdla v Rynolticích a později i v Ústí nad Labem. Ta byla zrušena až v roce 1952. V roce 1906 se rodinný podnik změnil na akciovou společnost, majoritu ve výši 80% v ní si rodina Schichtů ponechala. Firma nesla jméno jejího zakladatele a to „Georg Schicht –A.G.“. Johann Schicht se stal jejím prvním prezidentem. Během krátké doby se Schichtovy závody staly největším tukovým komplexem na kontinentu. 3. června 1907 Johann Schicht zemřel po těžké nemoci - rakovině střev. Ihned po jeho smrti převzali společnost jeho synové Heinrich a Georg. Každý z bratrů měl jinou odbornost. Vědecky založený Heinrich se věnoval oblasti technické a zásadnímu směřování podniku, zatímco Georg byl silný v oblasti financí a ekonomiky. Heinrich se stal prezidentem a Georg viceprezidentem a obchodním ředitelem společnosti, která měla v té době 1880 zaměstnanců. Továrna se dále rozrůstala nejen o provozy vyrábějící margariny, tuky, jádrová mýdla, toaletní mýdla a další, ale i o technické provozy, jako je kotelna s nejvyšším komínem v celé monarchii (95 m) a strojírenské provozy, které byly opět největšími v Evropě. Společnost expandovala nejen na území dnešní České republiky, ale i do sousedních zemí a to jak zakládáním nových firem, kupováním jiných firem, ale i slučováním. Zakoupením více než padesátiprocentního podílu v paroplavebních společnostech si zajistila vlastní plynulou dopravu surovin a zboží. Již v průběhu I. světové války a důsledkem rozpadu Rakousko-Uherské říše v roce 1918 firma ztratila 75% svého odbytu a procházela těžkým obdobím. 2.9.1929 se jí podařilo uzavřít dohodu o sloučení firem MARGARINE UNIE a LEVER BROTHERS a založit koncern UNILEVER, jehož název spojoval názvy obou firem.2 Členové rodiny Schichtů zaujali v rámci představenstva nové společnosti vedoucí postavení, prvním prezidentem koncernu se stal Georg Schicht. Od tohoto okamžiku se začala měnit struktura domácích podniků a dceřiných společností. V Ústí nad Labem bylo zřízeno centrum řízení pro podniky ve střední a východní Evropě. Společnost UNILEVER existuje dodnes, na rozdíl od Schichtových závodů, které byly v roce 1945 znárodněny a přejmenovány na Severočeské tukové závody a pod názvem SETUZA a.s. byly v roce 1992 zprivatizovány v kuponové privatizaci. Po nevydařené privatizaci časem zanikly. Jak jsem již uvedla na začátku této kapitoly, vedení Schichtových závodů poskytovalo svým zaměstancům sociální vymoženosti, v tomto období nevídané. Již v roce 1887 byla zaměstnancům k dispozici podniková nemocenská pokladna, v roce 1894 byla zřízena závodní jídelna, která před rokem 1911 vydávala 1000 obědů denně. V roce 1905 byla založena závodní knihovna, v roce 1914 mateřská škola pro děti zaměstnanců. Během války byl problém s pořizováním potravin, proto firma v roce 1915 uvolnila volné pozemky v okolí továrny pro pěstování brambor. Ty i další potraviny prodávala zaměstnancům za režijní cenu. Jednotlivá oddělení a provozy byly vybaveny odpočívárnami, umývárnami se sprchami a místy pro ohřívání donesených jídel. Byly zavedeny zvláštní místnosti pro kuřáky. Podnik měl vlastní, moderně zařízenou závodní ordinaci s lékařem a zdravotní sestrou a od roku 1895 svůj hasičský sbor. Jak se firma rozrůstala, vznikala potřeba stále přijímat nové pracovníky, bylo však třeba zajistit jim a jejich rodinám bydlení. Proto firma v roce 1919 v dubnu zakoupila pozemky, v červnu zahájila výstavbu zaměstnaneckých domů a bytů a již v říjnu toho roku se do nich

2 PÍŠA,R; Věstník, ročník IV., číslo 9. Praha: Muzeum cenných papírů, nadační fond, 2011 – měsíčník, [on-line] http://www.das-mcp.cz/muzeum/files/vestniky/ve1109.pdf, [cit. 15.6.2014]

4

stěhovalo prvních 90 rodin dělníků. V roce 1921, v II. etapě výstavby, se do nového sídliště nastěhovalo 34 rodin úředníků. Ještě před druhou světovou válkou bylo postaveno 3. sídliště. Dne 6.9.1931 byly otevřeny nejen pro zaměstnance veřejné lázně Johann Schicht Bad, jejichž výstavba byla od roku 1928 plánovaná k 80. výročí založení firmy. Lázně byly postaveny za 15 měsíců a svým technickým vybavením se staly nejmodernějšími v Evropě. Byl v nich krytý bazén o rozměrech 25x12 m, sauna, vanové léčebné koupele, perličkové koupele, holičství a kadeřnictví a dětská lékařská poradna. Zaměstnanci také mohli využívat zlevněných vstupenek k návštěvě městského divadla v Ústí nad Labem, které bylo firmou sponzorováno.3 Své zaměstnance si firma velmi pečlivě vybírala. S každým z nich byl proveden pohovor a musel složit zkoušku na požadovanou pracovní pozici. Němečtí pracovníci museli prokázat znalost češtiny. Pro mladé zaměstnance byly pořádány chemické a technické vzdělávací kurzy. Stejně pečlivě byli vybíráni i obchodní zástupci. Ti, kteří byli přijati, byli proškolováni o produktech firmy, nových prodejních metodách a etice obchodu. Firma byla zároveň velmi velkorysá ve vynakládání prostředků na reklamu. Nevyužívala jen možnost inzerátů, nápisů, plakátů, do obchodů dodávaných plechových cedulí a podobných, v té době běžně používaných forem. Využívala všech možných kulturních, sportovních a společenských akcí, které bohatě sponzorovala a současně si tím vytvářela reklamu. K reklamě používala i horkovzdušné balóny, reklamě přizpůsobené a přestavěné nákladní auto a ozvučené animované i hrané filmy. Vydávala pro děti pohádky, karty a společenské hry4, kde každá karta nebo kostička představovala jeden výrobek.5 Stálým odběratelům dodávala brožury „Schichtův kalendář“ a „Schichtův posel“. Schichtové výstavbou továrny a obytných domů výrazně změnili tvář Střekova. Z velmi málo obydleného území se stal Střekov ve 30. letech 20. století nejlidnatější obcí Československa, v roce 1936 městem. Jejich prospěšná činnost se však nezastavila na hranicích Střekova. V roce 1939 postavili kostel Sv. Josefa ve Vaňově, finančně podporovali i kostely v Prackovicích, Libochovanech a Velkých Žernosekách. Z dochované, pečlivě vedené evidence darů je patrné, že i v pozdějších letech poskytovali Schichtové mnoho darů a příspěvků školám, různým spolkům i jednotlivcům, bohatě podporovali Červený kříž. Toto vše je jen malý výčet činností, které rodina věnovala nejen své společnosti, ale i městu Ústí nad Labem, okolním obcím a lidem žijících v nich.

3 PÍŠA,R; Věstník, ročník IV., číslo 9. Praha: Muzeum cenných papírů, nadační fond, 2011 – měsíčník, [on-line] http://www.das-mcp.cz/muzeum/files/vestniky/ve1109.pdf, [cit. 15.6.2014] 4 Příloha č.1: DOMINO – dětská hra s reklamou Schichtových závodů 5 Příloha č.2: Vystřihovánka pro děti – reklama Schichtových závodů

5

2. Rodina Schichtů – ústecká větev zakladatelů Schichtových závodů 2.1 Georg Schicht - zakladatel firmy Na prvních dochovaných písemných záznamech o rodu Schichtů je uveden rok 15636. Od této doby téměř 300 let žila celá pokolení v Rynolticích poblíž Jablonného v Podještědí, kde se v roce 1820 v malém dřevěném domku s doškovou střechou narodil budoucí zakladatel slavného podniku Schichtovy závody Georg Schicht, čtvrtý syn z celkem 8 dětí - 6 synů a 2 dcer Antona Schichta (1783-1846) a Rosalie Elisabeth roz. Dittrich (1783-1850). Anton Schicht provozoval řemeslo řeznické a zároveň povoznictví, avšak obě činnosti byly v této oblasti hojně provozované, konkurence byla veliká a tak rodina často trpěla nouzí. Antonovy děti byly nuceny od ranného dětství tvrdě pracovat. Syn Georg se chopil příležitosti, pomáhal otci v živnosti a soustavně se vzdělával. Brzy převzal otcovo podnikání do svých rukou a krátce po jeho smrti zahájil v roce 1848 podnikání vlastní. Jeho podnikatelské nadání, dovednost, pracovitost a zkušenosti ho dovedly k nápadu vyrábět mýdlo, které se dosud vyrábělo podomácku. A nápad to byl geniální, neboť mýt se a prát prádlo musí lidé vždy a tak ani ve válečných dobách nebyl byznys ohrožen. Později výrobu rozšířil o výrobu svíček, kterých je také třeba v každé době. 22. října 1847 se oženil s dcerou tkalce Theresií Sänze. Tomuto manželskému páru se narodilo 9 dětí: Georg, Josef, Franz, Johann, Heinrich, Adolf, Anna Agnes, Rudolf a Wilhelm7. Stejně jako jeho otec, tak i Georg vedl své děti k zodpovědnosti, píli a pracovitosti, od útlého mládí musely ve firmě pomáhat, ale současně měly právo o firmě spolurozhodovat. Georg ze svých zkušeností věděl, jak důležité je vzdělání. Firma prosperovala a on mohl svým dětem vzdělání poskytnout. Jeho nejstarší syn Georg studoval architekturu a inženýrství ve Vídni a v roce 1883 založil ve Vídni továrnu “Chemische Fabrik Georg Schicht“ na výrobu pracích bikarbonátů. Po I. světové válce ji řídíli Georgovi (*1849) synové – diplomovaní inženýři Georg (1889-1959) a Richard (1880-1958). Syn Johann byl od dětství připravován pro vedení rodinné firmy. Již v 18 letech, v době studií ve Vídni, snil o výstavbě nové mydlárny a svíčkárny v místě, kde by byly podmínky pro prosperitu továrny příznivější, avšak sen se mu podařilo proměnit v realitu až po té, co se svými bratry Josefem a Franzem převzali vedení firmy. Po otevření nové továrny v Kramolech (dnešní Ústí n.L.-Střekov) se rodina v roce 1883 přestěhovala do Novosedlic (dnešní Střekov). Heinrich (*1857) až do roku 1887 vedl továrnu v Rynolticích, potom se připojil ke svým bratrům v Ústí nad Labem. Zakladatel mydlárny Georg Schicht zemřel po dlouhé nemoci dne 7.10.1887 v luxusní léčebně pro psychicky choré v Görlitz, ve které mu synové zajistili kvalitní lékařskou péči. Jeho ostatky jsou uloženy na hřbitově v Ústí nad Labem – Střekově. 2.2 Johann Schicht – zakladatel Schichtových závodů v Ústí nad Labem Johann Schicht se narodil 8.3.1855 v Rynolticích jako čtvrtý syn Georga. Od 1.5.1860 do 3.9.1866 navštěvoval tamní farní školu. V roce 1865 po nešťastném pádu částečně ztratil sluch, což mu velmi zkomplikovalo další život, ale alespoň mu to pomohlo vyhnout se vojenské službě. Protože ze všech synů projevoval největší talent a zájem o provoz firmy a jevil se pro její vedení nejvhodnějším kandidátem, poslal ho otec do Liberce ke kupci

6UMLAUFT,F.J.; Zur Geschichte der Familie Schicht in Aussig, článek, 5 s., uloženo v Archivu města Ústí nad Labem, inv.č.1506, ev.č.K 36 7 Příloha č.1.0 : Rodina Georga Schichta (*1820)

6

Schöllerovi vyučit se. Tam zažil coby obchodnický učeň dost tvrdé zacházení. Po vyučení studoval s výborným prospěchem na odborné pokračovací škole v témže městě. V roce 1872 odjel do Vídně vyučit se řemeslu mydlářskému v obchodě s oleji a tuky, a obchodu „ve velkém stylu“ a účetní praxi v obchodním domě obchodního partnera firmy Schicht - „Fettwarenhandlungshaus Leopold Bachmayr“. V tomto domě musel projít všemi odděleními, od nejjednodušších prací až k těm nejsložitějším a byl svým učitelem hodnocen jako velmi učenlivý, pilný a kompatibilní úředník. Ve svém volném čase se věnoval studiu cizích jazyků, především francouzštině. Již 2.1.1883 se přestěhoval s manželkou Franziske roz. Rudolf, se kterou se oženil dne 12.5.1879, a se svými dvěma dětmi – Heinrichem a Gabriele, do Ústí nad Labem. 16.11.1887 jeho manželka Franziske po dlouhé nemoci zemřela, ale do té doby ještě porodila další 2 děti, Georga a Margarethe. Pro své čtyři děti našel Johann novou matku, Antonii Niesig, se kterou se oženil. Z tohoto svazku vzešly 3 děti – Johann Hans, Kläre a Lothar.8 Schichtova firma den ze dne rostla a sílila a když byla v roce 1906 převedena na akciovou společnost GEORG SCHICHT A.G., Johann se stal jejím prvním prezidentem. V té době se ale jeho zdravotní stav velmi zhoršoval, proto odjel na jaře 1907 na léčebný pobyt ke Gardskému jezeru v Itálii. Ani lékařská věda, ani pobyt v Itálii mu již nedokázaly pomoci v boji se zákeřnou chorobou a krátce po návratu domů zemřel dne 3.6.1907 v časných ranních hodinách ve svém domě v Humboldtstrasse 1475 (dnešní Čajkovského ul.). Johann Schicht měl pověst člověka se sociálním cítěním. Stal se váženým členem Obchodní a živnostenské komory v Liberci a řady hospodářských, národnostních, uměleckých i humanitárních spolků a korporací. Císař František Josef I. mu v roce 1898 udělil titul Císařského rady za zásluhy o rozvoj průmyslu rakousko-uherské monarchie. Měl rád literaturu a umění, četl německou klasickou literaturu, francouzskou literaturu a díla Lva Nikolajeviče Tolstého, jehož odkaz vyzdvihuje v dopisech: Ctím Tolstého, ačkoliv je Rus, jako svatého. V mých očích je nejušlechtilejší osobností, která žila od doby Krista... Nenutit bližní, aby pro nás vyráběli zbytečné nebo dokonce škodlivé věci. Pokud možno co nejvíce vyrábět a co možná nejméně spotřebovat. Žít tak, abychom si mohli na ‘konci’ říci: Ty jsi měl podíl na pokroku lidstva... Život pro sebe nemá cenu. Zajímavá je i nejedna vlastní myšlenka z poč. 20. stol.: Hospodářský tlak, jak učí marxisté, by mohl trpět politickou svobodou, zatímco každý list dějin člověka učí, že vláda nad politikou následuje za vládou nad hospodářstvím.9 100 let po své smrti - v roce 2007 - byl Johann Schicht v anketě, vyhlášené Ústeckým deníkem a agenturou FOR, zvolen obyvateli Ústecka „Největším Ústečanem za posledních 150 let“. Až do roku 1945 nesla dnešní střekovská Žukovova ulice jeho jméno. Přesto jeho hrobka na hřbitově v Ústí nad Labem - Střekově, ve které je pochován on i obě jeho manželky, je zdevastována podobně jako jeho bývalý podnik.

8 Příloha č 1.4. : Rodina Johanna Schichta (*1855) 9 KRAMOLY, [on-line] http://www.ukp98.cz/vystava/nahledy/tisk2013/kramoly1.pdf, [cit. 15.6.2014]

7

2.3 Heinrich Schicht – prezident společnosti GEORG SCHICHT A.G. Heinrich Schicht se narodil 1.2.1880 v Rynolticích jako první syn Johanna a Franzisky Schichtových. Ve svých třech letech se s rodiči odstěhoval do Novosedlic u Ústí nad Labem, kde jeho otec a strýcové založili Schichtovy závody. Ještě mu nebylo osm let, když zemřel jeho dědeček Georg, další měsíc mu zemřela maminka. Od dětství byl připravován na dráhu šéfa rodinné firmy. V Ústí nad Labem absolvoval základní školu, poté odcestoval na rok do francouzsky mluvícího Švýcarska s cílem zdokonalit svoji francouzštinu. V letech 1894 – 1898 navštěvoval státní reálnou školu v Litoměřicích, kterou ukončil mimořádně úspěšně složenou zkouškou, po níž nastoupil roční vojenskou službu u c.k. pluku divizního dělostřelectva v Terezíně. V letech 1899 – 1901 studoval Technickou univerzitu ve Vídni, kde složil s vyznamenáním státní zkoušku z chemie a ihned přestoupil na Technische Hochschule v Berlíně - Charlottenburgu. Po celou dobu studií trávil každé prázdniny v rodinné firmě, kde prošel širokou škálou pracovních míst. V roce 1903 se již nemocnému otci přitížilo a proto Heinricha požádal, aby přerušil studium a nastoupil do firmy. Heinrichovi bylo 23 let, když nastoupil do laboratoře, kde se ve velmi krátké době projevil jeho mimořádný organizační talent. Byl proto ihned jmenován do manažerské funkce a vedl obchodní úsek firmy a několik provozů. 16.9.1905 uzavřel sňatek s Marthou Schichtovou, narozenou 22.10.1884, dcerou jeho strýce Franze, otcova bratra. Tomuto manželskému páru se narodily se 2 děti, Erika a Johann Heinrich (Hans Heinz). Po smrti otce v roce 1907 se stal prezidentem firmy GEORG SCHICHT A.G. Zaměřil se na zavádění nejnovějších technologií a věnoval se především rozšiřování obchodních styků s podniky příbuzných oborů. Mnoho času strávil na zahraničních cestách. Díky svým schopnostem, zkušenostem a diplomatickému talentu se mu podařilo dosáhnout toho, že skoupil anebo spojil se svou firmou dosud konkurenční firmy mnohonárodnostní Rakousko-Uherské monarchie a firma GEORG SCHICHT A.G. se ještě před I. světovou válkou dostala na špičku průmyslových podniků v dunajské monarchii. V první světové válce aktivně sloužil jako voják, ale nešťastný pád koně, pod kterým zůstal ležet, mu způsobil komplikovanou zlomeninu nohy s doživotními následky. Ukončil vojenskou službu jako rezervní nadporučík a rakouským ministerstvem obchodu byl povolán do výboru pro válečné hospodářství. Ke koordinaci zásobování oleji a tuky založil akciovou společnost a svaz olejářského a tukového průmyslu ve Vídni. Rovněž byl jmenován c.k. komerčním radou a členem obchodní komory. Po vytvoření Československé republiky se stal prvním prezidentem nově vytvořeného Německého hlavního svazu průmyslu v ČSR. Přestože neměl dokončené univerzitní vzdělání, pro jeho rozsáhlé znalosti a vědeckotechnické úspěchy v oboru chemie mu v roce 1925 brněnská technika propůjčila titul „doctor honoris causa“ . Dále mu bylo roku 1931 propůjčeno čestné členství v britské „Society of Chemical Industry“ jako výraz uznání za výsledky v oboru. Po založení koncernu UNILEVER v roce 1929 se jeho bratr Georg z pracovních důvodů odstěhoval do zahraničí. Heinrich, který rovněž přešel do vedení koncernu, nechtěl opustit svůj domov v milovaném Ústí nad Labem a raději přijal méně významnou funkci v sekci, která měla sídlo v Berlíně. Byl členem holandského a anglického grémia, v letech 1937-1939 prezidentem holandské sekce. Během II. světové války vedl oddělení, které sledovalo obchodní zájmy v části Evropy, která připadla Německu. Až do roku 1945 každé pondělí dojížděl do Berlína a v pátek se vracel domů, aby zde trávil víkend se svou rodinou a zároveň dohlédl na chod ústecké firmy.

8

Zpočátku žil s rodinou ve vile na Johann-Schicht Strasse 88 (dnešní Žukovova ul.), ale na začátku 30.let 20. století10 nechal ve Vaňově postavit architektem Paulem Brockhardem palácovou neobarokní vilu na pozemku o rozloze 25000 m2 s romantickou vyhlídkou na řeku Labe a hrad Střekov, kam se s rodinou odstěhoval. Vila byla již v době jejího vzniku pro svou velikost a krásu nejen obdivována, ale vyvolávala i závist. Jak uvádí ústecký podnikatel Ferdinand Maresch (*1854, + 1940) ve svém deníku ze dne 17.září 1930, ve Vaňově byla vila nazývána „hradem“ a Martha Schichtová „královnou matkou“. Vybavení vily a výdaje Schichtovy rodiny nenechávaly v klidu ani jeho, ani jeho přátele. Vila nesloužila jen k bydlení rodiny, stala se zároveň jakýmsi centrem kultury v Ústí nad Labem. Členové rodiny Schichtů byli známi jako milovníci, sběratelé a mecenáši umění. Ve vile pořádali výstavy, koncerty a večírky, kterých se zúčastňovali tuzemští i zahraniční umělci všech různých zaměření – hudebníci, spisovatelé, malíři a výtvarníci. Vila po válce sloužila jako vojensko-politická škola, později se stala majetkem Univerzity J.E.Purkyně v Ústí n.L. kde do roku 2005 sloužila jako vysokoškolská kolej. Od té doby je neúspěšně nabízena k prodeji. V roce 2014 byla prohlášena kulturní památkou. Stejně jako celý národ, tak i rodinu Heinricha Schichta tvrdě zasáhla II. světová válka. Jejich jediný syn Johann Heinrich, otec tří dětí, byl coby německý občan povolán do armády a v říjnu 1944 padl na východní frontě. Jeho smrt byla pro Heinricha těžkou ranou. Hans Heinz pro něj nebyl jen synem a důležitým článkem řetězu organizace Schichtových podniků, byl i Heinrichovým důvěrným přítelem, spolupracovníkem a kolegou při projížďkách na koních nebo při honu - jejich společných zálibách, kdy spolu vedli dlouhé rozhovory a společně relaxovali. Ve válce a dnech, které následovaly, přišlo o život i několik dalších blízkých příbuzných, např. bratranec Friedrich Schicht s manželkou Herthou a jejich třemi dětmi, Friedrichova matka Anna a sestra Lotte Endisch s jejími šesti dětmi - všichni tragicky zahynuli při požáru domu v Elbestrasse (dnešní Pražská ulice) dne 13.5.1945. Myro Patermann junior, jediný syn Heinrichovy sestry Margarethe padl na frontě. Při odsunu Němců zahynul bratranec Wilhelm Künstner, syn tety Anny Agnes roz.Schicht. Další rána přišla 18. července 1945, kdy byl Heinrich s manželkou Marthou a ovdovělou snachou Eleonore roz. Freiin von Ledebur s jejími 3 dětmi nucen z důvodu odsunu Němců Československo opustit. Všichni byli deportováni do lágru v Pirně, kde byli střeženi sovětskými vojáky a několik měsíců velmi trpěli. Majetek jim byl zkonfiskován. Teprve po roce se jim podařilo utéct11 do Zürichu ve Švýcarsku k dceři Erice, provdané za pražského podnikatele Albina Schrama. Na konci roku 1946 si zařídili svůj nový domov v nejstarším švýcarském městě Churu, kde žili v ústraní v hotelu Steinbock až do své smrti. Heinrich zemřel dne 16.6.1959 a Martha 5.7.1963. 12Bezprostředně po skončení II. světové války došlo k zničujícímu zlomu v historii rodu Schichtů, v té době jedné z finančně nejsilnějších rodin východní Evropy. Většina členů rodiny byla z důvodu německého občanství považována za nepřátelské Němce a jako takoví

10 Prameny uvádí rok 1931 jako rok vzniku vaňovské vily, ale Ferdinand Maresch ve svém deníku popisuje oslavy stříbrné svatby manželů Schichtových, konané ve vile již 16.9.1930. 11 VERAART, W.; The Assets of the Schichts. The Fate of Enemy Property in the Netherlands and in Switzerland between 1945 and 1952,(September15,2014), [on-line] http://ssrn.com/abstract=2496322, [cit. 18.2.2015] 12 VERAART, W.; The Assets of the Schichts. The Fate of Enemy Property in the Netherlands and in Switzerland between 1945 and 1952,(September15,2014), [on-line] http://ssrn.com/abstract=2496322, [cit. 15.12.2014]

9

byli v roce 1945 hanebným způsobem odstraněni ze všech pozic UNILEVERU. Přestože se prokázalo, že se Heinrich v průběhu celé války choval k nacistické politice velmi rezervovaně, Franzovo členství v NSDAP bylo dostatečným argumentem pro tento akt. Výjimkou byl pouze Georg, který byl britským státním příslušníkem a proto nebyl z funkce odvolán. Vyvlastňování „nepřátelského“ majetku nebylo záležitostí pouze východní Evropy. Holandskem byla zablokována aktiva společnosti Unilever, soustředěná ve švýcarském Zürichu v holdingové společnosti Limmat13a dceřinné společnosti Ampra. V roce 1950 dosáhlo Holandsko jednáním se Švýcarskem dohody o likvidaci těchto dvou společností. Heinrich, který žil ve Švýcarsku a byl největším akcionářem společnosti Limmat, byl jmenován jejím prezidentem a byl pověřen její likvidací. Dostal se tak do velice složitého postavení. Jednání se protahovala, vyřešení bylo v nedohlednu. V těchto podmínkách byl život akcionářů velice obtížný, přístup k potřebnému, ale dosud zablokovanému majetku nebyl možný. Část rodiny byla nekonečnými jednáními psychicky i finančně vyčerpána a tak se rozhodla za cenu „ať to stojí, co to stojí“ podpořit Heinricha v rozhodnutí přistoupit na dohodu s Holandskem. Ovšem druhá část rozvětvené rodiny nebyla s tímto výsledkem spokojena. Přestože mezinárodní definice “nepřátel lidu“ byla daleko užší, Holanďané nakonec zabavili 24% hodnoty podstatných aktiv Ampra a Limmatu (včetně 4% jménem Švýcarska) ve prospěch nizozemského státu, a to bez následných kompenzací. Podmínky podepsání dohody a ztráta majetku způsobily zděšení a zklamání ve velké části členů Schichtova rodu, což nakonec vedlo k roztržce mezi Heinrichem a většinou jeho blízkých, včetně jeho bratra Georga. Georg již v tomto čase nebyl akcionářem Limmatu a nebyl tudíž na výsledku jednání finančně závislý, ale stále neformálně jednal jako hlava rodiny. Heinrichovi měl za zlé jeho poddajné chování a zbytečně velké ústupky při přijetí nizozemských podmínek, za kterých byla dohoda podepsána. Heinrich nebyl UNILEVEREM nikdy rehabilitován a bylo mu odmítnuto i přiznání starobního důchodu. Na nátlak právníků mu byl důchod poprvé vyplacen až v roce 1948. Heinrich se až do konce svého života nevzpamatoval z událostí a ze ztrát, které ho v posledních letech potkaly – ze ztráty syna, roztržky s příbuznými a ztráty domova v jeho rodných Čechách. Lidé, kteří ho znali osobně a stýkali se s ním, říkali, že se z něj stal introvert a samotář, ale přesto nikdy nepřestal vzpomínat na své rodné Čechy a stále o nich vyprávěl. Tvrdil, že procestoval velkou část světa, ale nikde neviděl tak krásnou krajinu, jaká je v severních Čechách, Ústí nad Labem a jeho okolí. Jeho největší radostí na sklonku života bylo jeho šest vnoučat: Albin, Armin a Maria Schramovi a Johann, Volker a Bettina Schichtovi. 2.4 Georg Ernst Adalbert Schicht – první prezident koncernu UNILEVER Georg Schicht, v pořadí 3. potomek Johanna a Franzisky Schichtových, se narodil 26.dubna 1884 v Novosedlicích (dnešním Střekově). V roce 1894 otec postavil novou vilu v Humboldtstrasse 1475, kde Georg prožil část svého dětství s nevlastní matkou Antonií roz. Niesig, třemi vlastními sourozenci Heinrichem, Gabriele a Margarethe a třemi nevlastními sourozenci Johannem Hansem, Kläre a Lotharem. Georgova vlastní matka zemřela půl roku po jeho třetích narozeninách. Jako nositel významného jména byl od dětství systematicky připravován na kariéru ve vysokých postech v rodinné firmě. Navštěvoval základní školu 13 Dceřinná společnost „Limmatu“ - obchodní společnost „Ampra“ byla založena v holandském Amsterodamu a rodině Schichtů byla svěřena správa aktiv.

10

v Ústí nad Labem a 24. června 1902 ukončil maturitní zkouškou studium na humanitním gymnáziu v Ústí nad Labem (zelená škola v ulici Velká Hradební). Přestože si i učitelé na gymnáziu všimli jeho výrazného malířského talentu a on sám si přál studovat na umělecké škole, podřídil se předem danému rozhodnutí rodiny a pokračoval ve studiu na soukromé vysoké obchodní škole v Berlíně – Rackow. Již ve svých devatenácti letech, v roce 1903, začal pod vedením svého staršího bratra Heinricha pracovat v otcově společnosti, v roce 1904 se stal prokuristou a po smrti otce v roce 1907 viceprezidentem a obchodním ředitelem akciové společnosti. V roce 1918 již vedl přes 30 filiálek ve střední Evropě, stal se i prezidentem firmy ELIDA. 28. září 1909 se oženil s Helene (Lene) Eckelmannovou, narozenou 3.7.1890 rodičům Wilhelmině Marii, roz. Peissig (*21.8.1870, +6.8.1954) a Wilhelmu Eckelmannovi (*1.8.1861, +1933). Po sňatku se Georg odstěhoval z domu rodičů za svou chotí do domu na Bahnhofplatz 782/2, dnešní ulice U Nádraží. Majitelem domu byl ústecký bankéř Ludwig Wolfrum, který byl ženatý s Marií Eckelmannovou a tak tento dům obývali i někteří příbuzní z manželčiny strany, mj. Helenina teta a matčina sestra Therese Hoenig s rodinou, Helenini rodiče a Helenini sourozenci - Fridrich Eckelmann (oženil se s Ernou Schichtovou, dcerou Heinricha Schichta *1857) a Marie, později provdaná za obchodníka Eberharda Kühne z Čížkovic. 17. července 1910 se Georgovi a Heleně narodil první syn, kterému dali jméno Georg Johann. Georg Schicht dne 18.8.1913 zaregistroval na katastrálním úřadu zakoupený pozemek v Roztokách a tam postavil pro svou rodinu vilu. Na sčítacím archu ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 1921 je možné zjistit, že již 8.května 1914 se s rodinou do této vily přihlásil k pobytu. O dva dny později, 10.5.1914, přišel v Ústí nad Labem na svět druhý syn, kterého pokřtili Ernest Ludwig Emil Joseph. Dne 23.10.1917 do rodiny přibyl třetí a poslední syn Roland Friedrich Maria Lothar. Přestože byla Georgova rodina v Roztokách přihlášena k pobytu, Ústecké adresáře z roku 1921 a z roku 1923 uvádí adresu bydliště „Bahnhofplatz 2“, telefonní seznam Ústí nad Labem z let 1924-1925 a Ústecké adresáře z let 1926 a 1931 „Elbestrasse 54“. Sčítací arch z roku 1921 v domě na Bahnhofplatz 782/2 rodinu Schichtovu neuvádí (rodina je uvedena ve sčítacím archu v Roztokách), ovšem u domu v Elbestrasse 1102/54 je Georg Schicht uveden jako majitel domu i jako majitel bytu č.2, ale byt je neobydlen. Byt číslo 1 je obydlen správcem domu Josefem Tschieschem, jeho manželkou, dcerou a zeťem. Můžeme předpokládat, že Georgova rodina využívala jak vilu v Roztokách, tak i některý z ústeckých domů k bydlení dle aktuálních potřeb. Byt v domě na Bahnhofplatz 2 jim vzhledem k velikosti rodiny již pravděpodobně nevyhovoval, proto zakoupili dům v Elbestrasse 1102/54 (dnešní Pražská ulice) a rekonstruovali ho. V Muzeu města Ústí nad Labem je uložen projekt14 přestavby vily v Elbestrasse, Aussig pro Georga Schichta. Projekt vypracovaný architektem Paulem Brokhardem je z roku 1920. Je na něm uvedeno, že bývalým majitelem vily je Xaver Rössler. Není ovšem uvedeno číslo popisné, pouze číslo pozemku 3030A a toto číslo pozemku již dnes neexistuje. Ve Státním oblastním archivu v Mostě – Velebudicích je uložena část projektu přestavby vily pro Georga Schichta a na něm je uvedena adresa Elbestrasse 52, Aussig. Vila již dnes neexistuje a je možné, že oba projekty se týkají stejné vily. Aussiger Bote, ročník 1952 na straně 371 cituje nalezenou zprávu od Dr.Wilhelma Richtera : Z ústeckého rozhlasu jsme dne 13.5.1945 slyšeli strašlivé volání - vila Georga Schichta v Elbestrasse hoří!! Hasičská zbrojnice je zamčena! Kdo má klíče? Pomoc!! Brzy běžela městem pověst, že si dům podpálil Schicht sám a všichni obyvatelé uhořeli.

14 Příloha č. 3 , projekt přestavby domu v Elbestrasse

11

Dne 16.5.1945 přijelo nepřikryté běžné nákladní auto, které projíždělo městem a sbíralo mrtvé. Na korbě byly naloženy rakve vedle sebe a na sobě. Na jedné malé rakvi jsme přečetli“Fridrich Schicht s rodinou“. Existuje možnost, že se jednalo o vilu, o jejíchž projektech jsem se zmínila výše a že právě v ní bydlel Georgův bratranec Fridrich, který se v roce 1938 vrátil z ciziny do Ústí nad Labem. V roce 1929, po založení koncernu UNILEVER, jehož prezidentem se Georg Schicht stal, bylo nutné přestěhovat se do blízkosti centra dění a tak na konci roku 1929 Georg předává řízení ústeckého podniku plně do rukou bratra Heinricha a dalších příbuzných. S těžkým srdcem opouští své Ústecko a stěhuje se s rodinou do Berlína. Pro rodinu zakoupil vilu15 v Am Sandwerden 33, dříve Fridrich-Karl Strasse 19, v luxusní berlínské čtvrti Wannsee. Vila byla majetkem hornoslezského židovského podnikatele Oscara Huldschinskyho, uhlobarona a majitele železáren, mecenáše a sběratele umění, především obrazů významných světových mistrů. Politická situace ve Slezsku v roce 1922 mu přivodila značné odbytové ztráty a byl nucen vilu a některé cenné obrazy prodat. Vilu postavil v letech 1890-1891, a v letech 1907-1908 přistavil menší přilehlou vilu pro jeho děti. Komplex obsahoval také zahradu, zimní zahradu a pavilon s řadou otevřených oblouků. V západním rohu pozemku bylo malé přístaviště, jehož střecha sloužila jako vyhlídková terasa. Georg Schicht nechal vilu zrekonstruovat. O tom, že je novým majitelem této vily, svědčí články, uvedené na stránkách http://www.ghwk.de/fileadmin/user_upload/pdf-wannsee/villen-engl/huldschinsky.pdf a http://de.wikipedia.org/wiki/Oscar_Huldschinsky, ve kterých se uvádí, že vila byla v letech 1929-1930 rekonstruována pro nového vlastníka Georga Schichta, který později emigroval do Anglie. Dalším dokumentem je „Zpráva o vyúčtování stavby na adrese Fridrich Karl Strasse 19 v období 14.-31.12.1929“ od firmy Villen-Umbau Wannsee, adresovaná Georgu Schichtovi a architektovi Paulu Brockhardovi. Tato zpráva je uložena ve Státním oblastním archivu v Mostě - Velebudicích. Ovšem žádný z těchto dokumentů nepotvrzuje, že se Georg Schicht právě do této vily nastěhoval a že v ní bydlel. Na další adresu ve Wannsee ukazuje dopis od paní Marianne von Scharmitzer, Wien III, z 15.3.1930, uložený ve Státním oblastním archivu v Mostě-Velebudicích, adresovaný firmě Actien-Gesellschaft für BAUHAUSFÜHRUNGEN, Bülorostrasse 90, Berlin W57, ve kterém paní Scharmitzer žádá o poskytnutí adresy Georga Schichta a je jí sdělena adresa: Fridrich–Karl Strasse 23, Wannsee. Domy na této adrese nechal postavit architektem Friedrichem Kristellerem v letech 1906-1907 za 240 tisíc říšských marek bankéř Adolf Schwabacher. Komplex obsahoval 3 domy, které obklopovala rozsáhlá zahrada. Uprostřed pozemku stála hlavní budova16, ve které žil Schwabacher s manželkou. Poblíž ulice stál dům pro děti. Tento dům využívaly jako letní sídlo 2 vdané dcery s rodinami. Jedna z nich tam trávila vždy celé léto, druhá pouze víkendy. Třetí dům v komplexu je bytový. Adolf Schwabacher byl již penzista a byl hrdý na to, že se uživí sám a žil z vybraného nájemného. Dnes je komplex přestavěn na exkluzivní hotel. Na které z těchto dvou adres Georg Schicht bydlel, či zda existovala ještě další adresa, se mi nepodařilo zjistit. Ferdinand Maresch ve svém deníku ze dne 15.8.1930 uvádí, že Georg Schicht prodává svůj majetek ve Wannsee za 3 000 000 RM, ovšem mluví všeobecně o majetku ve Wannsee, nikoliv o konkrétní vile. Začátkem třicátých let se Wannsee stalo oblíbeným místem nacistických pohlavárů, kteří zde začali budovat svá sídla nejen soukromá, ale i partajní. Pro zdejší obyvatele tu začaly být podmínky pro žití nesnesitelné. Začali své majetky prodávat a Wannsee opouštět. Jedním 15 Příloha č.4: Villa v Sandwerden 33, Wannsee 16 Příloha č.5 Hlavní vila komplexu v Am Sandwerder 23 ve Wannsee

12

z nich byl i Georg Schicht, který přesídlil do Londýna. Sudetoněmecký měsíčník Aussiger Bote, ročník 195417 v článku na straně 89 uvádí jako rok Schichtova odchodu do Londýna rok 1931. V Archivu města Ústí nad Labem ve složce „Schicht Georg, průmyslník, Ústí nad Labem, Londýn“, ev. číslo K6, inv. číslo 514, je uložen dopis ze dne 1.5.1934, adresovaný profesoru Franzi Josefu Umlauftovi. V hlavičce dopisního papíru jsou uvedeny 2 adresy odesilatele Georga Schichta: 9 Ennismore Gardens, London, SW7 a Buckhurst Park, Withyham, Sussex. Tak jako vždy předtím, Georg Schicht i v Londýně zařídil rodině pohodlné bydlení v honosném domě na „nejlepší“ adrese v centru města, v blízkosti Kensingtonského paláce, Hyde Parku a dalších londýnských pozoruhodností. Toto místo v centru kulturního, uměleckého a obchodního dění je dosud nejžádanější londýnskou lokalitou pro lidi s vysokými příjmy. Čtyřposchoďový palác Ennismore Gardens18 byl postaven v polovině 18. století pro Elisabeth Chudleigh, vévodkyni z Kingstonu. Po její smrti roku 1788 objekt připadl jejímu synovci a po několika změnách vlastníků byl prodán společnosti, která obchodovala s domy a byty. Ta palác přestavěla na 64 řadových luxusních domů, které buď prodávala nebo pronajímala a to jako jeden dům (vchod) anebo jednotlivé byty. Dům s číslem popisným 9 zakoupil Georg Schicht a bydlel v něm i s rodinami všech 3 synů až do konce svého života19. Ve stejné době si pořídil venkovské sídlo s rozsáhlou honitbou v jižní části Anglie, vzdálené cca 60 km od Londýna. Důvodem pro jeho pořízení byla jeho láska k přírodě a umění. Na venkově trávil všechny pěkné dny, tam pracoval i odpočíval a věnoval se jeho největšímu koníčku - malování. Od hraběte De La Warr z rodu Sackwillů si pronajal, s úmyslem koupě, zámek Buckhurst Park, stojící na hustě zalesněném hřebenu kopců nad vesnicí Withyham ve Východním Sussexu. Zámek byl postaven na začátku 17. století a v roce 1903 byl britským architektem sirem Edwinem Lutyensem20 zrekonstruován. Bylo přistaveno jedno křídlo a položeny základy nádherné zámecké zahrady. Ve svém článku z 21.5.2012 internetový deník I-Dnes21 uvádí, že se pracovníkům ústeckého muzea při vyklízení budov určených k demolici v bývalé SETUZE podařilo nalézt pohozené složky podnikového archivu, nadepsané jmény členů Schichtovy rodiny. Složka se jménem Georg Schicht obsahovala projekty, mezi nimiž byl i originál projektu uvedené přestavby z roku 190322. Nález projektu historici přirovnávají k objevům originálních partitur významných skladatelů. Cituji z uvedeného článku: „Držet originál jeho výkresu, to je jako držet třeba notový záznam od Mozarta. Lutyens stavěl vily a honosné budovy na různých místech světa. Proslul i jako autor urbanistického plánu pro nové hlavní město Indie Dillí, říká ústecký historik Martin Krsek.“

17 Aussiger Bote, roč.1954 [on-line] http://archiv.pixelprint.info/pixelprint/Aussiger_Bote/AB_1954/#91/z, [cit. 14.5.2014] 18 Příloha č.6: Domy v Ennismore Gardens 19 Příloha č.7: Půdorys dvou bytů v bývalém domě Georga Schichta v Londýně [on-line] http://www.brightlogic-estateagents.co.uk/PATB/upload/656-FP.pdf [cit.20.8.2014] 20 Sir Edwin Lutyens, nejvýznamnější britský architekt - klacisita 20. století, nar.29.3.1869 v Londýně, zemř.1.1.1944 tamtéž. 21 I-Dnes, deník, [on-line] http://bydleni.idnes.cz/historici-objevili-v-setuze-plany-edwina-lutyense-fwx-/architektura.aspx?c=A120521_1781156_usti-zpravy_alh [cit. 12.5.2014] 22 Příloha č. 8 Buckhurst Park, projekt přestavby z roku 1903, zveřejněno na http://bydleni.idnes.cz/historici-objevili-v-setuze-plany-edwina-lutyense-fwx-/architektura.aspx?c=A120521_1781156_usti-zpravy_alh [cit. 12.5.2014]

13

Britské noviny Ottawa Citizen23 ze dne 29.10.1938 ve svém článku píší, že Georg Schicht vynaložil mnoho tisíců liber za dům Buckhurst Park a přilehlé pozemky. „Velká část interiérů byla modernizována - jemné dubové obložení lemuje širokou vstupní halu a nad krbem visí Munningův obraz lovícího muže, jako symbol Georgovy lásky k honům“. Jak již napovídá název sídla, v minulosti se v tamní lokalitě vyskytovala velká stáda jelenů (buck – jelen), ale z důvodu způsobených škod bylo povoleno jejich vyhubení. Chov jelenů byl Georgovou velkou zálibou již v Čechách, vlastnil oboru a honitbu v Dubé u České Lípy. Zúčastňoval se Honů na lišku po „anglickém způsobu“, který na začátku 20.století pronikl z britských ostrovů na kontinent, kde se stal velmi oblíbeným. V tomto způsobu honu byly lišky nahrazeny jeleny. Také na pozemcích, obklopujících Buckhurst Park, Georg založil chov jelenů a zřídil pro ně oboru. Aby předešel škodám způsobeným jeleny, celou oboru zajistil pevným železným plotem v délce několika mil, což ho stálo další tisíce liber. Zakoupil prvních dvacet jelenů z Horshamu. Jeho stádo se brzy rozrostlo na 100 kusů a tento stav byl průběžně udržován. Mnoho zvěřiny zasílal i do Německé nemocnice v Londýně. Oplocením obory však došlo k uzavření parku, který místní obyvatelé využívali k procházkám a to vyvolalo několik sporů, které Georg Schicht řešil dohodami, podpořenými štědrými dary místním charitativním spolkům a organizacím. V parku také založil bažantnici a na svém pozemku vybudoval devítijamkové golfové hřiště. Hra golfu se mu stala náhradou za oblíbené Hony na lišku, pro které mu již nadšení vyprchalo. Britský časopis „The Polo Monthly“24 zmiňuje Georga Schichta jako skvělého jezdce, jehož kůň John Peel III se stal ve třicátých letech v Anglii 2x šampionem v kategorii „lovci-těžká váha“. Se začátkem II. světové války se musel vzdát sídla Buckhurst Park, neboť zámek byl v té době určen pro jiné využití. (V současnosti je nabízen k pořádání svateb a velkých společenských akcí.) Georg Schicht ihned zakoupil v Ashtown Forest menší panství, nazvané Forest Holme, které je vzdáleno 9 km od Buckhurst Park. Nachází se na osamoceném místě uprostřed hlubokých lesů v panenské přírodě, z které Georg čerpal sílu, klid a inspiraci, ale zároveň mu sloužila jako předloha pro jeho další a další obrazy. Jeho přátelé o něm říkali, že měl ohromný pozorovací talent a výbornou paměť na detaily. Všechny nové vjemy okamžitě vkládal do svých obrazů, které vytvářel spontánně. Maloval krajinu, zátiší, zvěř, květiny, ale i portréty a „momentky“ ze života, událostí a akcí. Malování ale nebylo jeho jedinou zálibou v oblasti umění. Byl i sběratelem děl proslulých světových malířů, miloval hudbu a zpěv, kterému se aktivně věnoval. Ještě za pobytu v Čechách dojížděl do Drážďan, kde bral hodiny zpěvu u slavného operního pěvce Tino Pattiery25. Zpěvu se věnoval později i v cizině, chodil zpívat do chrámů a zpíval na koncertech nejen v Německu, ale i v Anglii. Také psal básně a paměti rodiny Schichtů. Sídlo Forest Holme se stalo místem pro setkávání s přáteli a milovníky umění. V březnu roku 1939 získala Georgova rodina britské občanství. Téhož roku jim byl Gestapem zajištěn veškerý majetek jako nepřátelský, neboť se stýkali s Edvardem Benešem a Janem

23 Ottawa Citizen Oct.29.1938, [on-line] http://news.google.com/newspapers?nid=2194&dat-19381029&id-afUtAAAAIBAJ&sjid-19sFAAAAIBAJ&Pg=4534,5090350, [cit. 14.5.2014] 24 The Polo Monthly, ročník 1933, s.388 – 392, [on-line] http://www.hpamembers.co.uk/ document_archive/ yearbooks/1933%20Jan%20-%201933%20Dec.pdf, [cit. 14.5.2014] 25 Tino Pattiera (*27.6.1890, +24.4.1966, původem z Chorvatska)

14

Masarykem a podporovali československé letce. V té době synové Georg Johann a Ernst již pracovali v koncernu UNILEVER, nejmladší Roland studoval na Oxfordské univerzitě. Oba starší synové se aktivně zúčastnili II. světové války, jako britští občané byli povoláni do armády a v ní bojovali proti armádě německé. Georgův prací naplněný život a neustálé cestování zanechaly stopy na jeho zdravotním stavu. Ferdinand Maresch ve svém deníku dne 4.11.1931 popisuje Georgovo cestování: „Minulý týden byl v Berlíně, přijel do Ústí, zůstal jeden den, cestoval do Londýna, čtyři hodiny přestávka, potom Liverpool. Včera navštívil továrnu princ z Walessu. Koncem měsíce přijede Schicht zase na jeleny a zabíjačku, to je obvykle hodina až dvě.“ Zdravotní problémy a netolerantní chování ze strany UNILEVERU ho v roce 1946 trápily natolik, že se rozhodl okamžitě odstoupit ze všech funkcí a odešel do důchodu. A stejně jako byl zvyklý naplno pracovat, aktivně využíval čas v důchodu. Zaměřil se na boj za práva a postavení sudetských Němců, kteří byli ve velmi obtížné situaci. Ještě intenzivněji maloval a pokračoval ve studiu zpěvu, věnoval se svým přátelům a rodině. Dr. Franz G. Hüttl (1892 -1972), dopisovatel Aussiger Bote, vzpomínal na čtyři týdny strávené v Schichtově rodině na jaře 1958, kam byl pozván na oslavu velikonoc. Spolu s Georgem trávili dlouhé hodiny na procházkách jak v Londýně, tak i na venkově v Ashtown Forest. Prohlásil, že Georg Schicht je jedním z nejlepších lidí, se kterými se ve svém životě setkal. Člověk z masa a krve, laskavý a citlivý, vybavený všestranným talentem. Člověk statečný, pracovitý, svědomitý, který aspiroval na velké cíle a také jich dosáhl. Uměl bedlivě naslouchat druhým, ale byl i skvělým vypravěčem. Disponoval úžasnou pamětí, pamatoval si i drobné detaily z minulosti a svým strhujícím vyprávěním dokázal hosty zaujmout na celé hodiny. Měl nádherný smysl pro humor. Rád hovořil o svém mládí, o svém domově a přátelích v Ústí nad Labem, o životě v Čechách a s emocemi o své práci. V podobném duchu se o něm vyjadřoval i bývalý spolužák z gymnázia a celoživotní přítel Franz Josef Umlauft (1883 -1960), ústecký historik. Vyzdvihoval Georgovu lidskost, empatii a ochotu pomáhat druhým lidem. Obdivoval jeho nesmírný obchodní talent, prozíravost a organizační schopnosti. Velice oceňoval Georgův vztah k rodině, manželce, dětem, přátelům a toho, že ctil křesťanské hodnoty a žil v souladu s nimi. Vyprávěl, že Georg neustále připravoval pro manželku Lenu překvapení v podobě dárků, vlastnoručně malovaných obrázků a vlastních básní. Bylo přirozené, že se po smrti Lenina otce v roce 1933 do jeho rodiny přistěhovala Lenina matka, přáteli oslovována Minke. S rodinou se sžila, sdílela se všemi členy jejich osudy, radosti i strasti, trávila s nimi večery. Podílela se i na výchově vnoučat a pravnoučat. Byla do konce života mentálně i fyzicky čilá, ale sužoval ji stesk po domově a ve vzpomínkách se neustále vracela do místa, kde prožila největší část svého života - do Ústí nad Labem. Aby si mohla vzít sebou do hrobu něco z rodného města, rodina jí položila v den její smrti (6.8.1954) na prsa obrázek Ústecké Madonny. Poslední Georgovou prací byly Rodinné paměti Schichtů, v nichž s láskou a úctou vzpomíná na své rodiče, neopomněl také jmenovat svého dědu Georga. Děkuje jim za vše, co mu dali do života. Zásady a moudrosti, které mu vštěpovali, ho posilovaly a pomáhaly mu přežít kritické chvíle v životě. Vyznává se z lásky k sudetským Němcům, k Ústečanům a z toho, že je hrdý na to, že se narodil jako sudetský Němec, zároveň je ale hrdý na svou novou vlast – Anglii a věří, že vždy v budoucnu budou tyto dvě země, jejichž byl občanem, spolupracovat pro dobro lidstva a již nikdy proti sobě bojovat. Zemřel 2. září 1961 v Londýně dva roky po té, co se svou manželkou oslavil zlatou svatbu.

15

3. O Roztokách a Schichtově vile v nich. Roztoky, německy Rongstock, jsou v současné době součástí obce Povrly. Nachází se na levém břehu řeky Labe přibližně v polovině vzdálenosti mezi městy Ústí nad Labem a Děčín. Rozkládají se podél řeky na úpatí strmých kopců a celou obec podélně protínají dvě silnice a železniční trať. Území o rozloze 1,8 km2 je převážně hornaté, jenom podél řeky je úzký rovinatý pruh. Vzhledem k umístění obce v hornatém prostředí, kde jsou na padesáti procentech plochy zalesněné kopce a čtrnácti procentech pouze holé skály, je v Roztokách téměř nemožné provozovat ve větším rozsahu zemědělskou činnost a rozvíjet jakýkoliv průmysl. Lidé se zde živili převážně drobnými službami, obchodem, ovocnářstvím a pěstováním vinné révy anebo docházeli za prací do nedalekých Povrlů a okolních obcí. První doložitelná písemná zmínka o obci je z roku 1186 a to v souvislosti s donací českých šlechticů Hroznaty a Měška církevnímu řádu johanitů. Jak dokládají archeologické průzkumy provedené v pozdějších letech, Roztoky byly osídleny podstatně dříve. Podle nepodložených pramenů se počátkem 13. století v Roztokách začaly těžit rudy s obsahem stříbra, první písemný doklad o dolování je z roku 1527. Na práce v dolech přicházeli pracovníci jak z Harzu, tak z Krušných hor a Roztoky si rychle svým významem vydobyly dominantní postavení v dané lokalitě, předčily i Povrly. Těžba stříbra byla zastavena v průběhu třicetileté války, obnovena byla až v 18.století. Výtěžnost dolů byla nízká, náklady vysoké a proto byla těžba v roce 1888 zastavena. V roce 1929 zřídila obyvatelka Roztok Elfrieda Hruschková ve štole Anna „hornické muzeum“, ve kterém bylo vystaveno nalezené staré havířské nářadí a vzorky vytěžených rud.26 Tato turistická atrakce neměla dlouhého trvání, v roce 1935 bylo ústí této štoly zavaleno, neboť nebyly prováděny povinné udržovací práce.27 Již v roce 1384 existovala v Roztokách plebánie – středověká farnost, od roku 1786 lokálie – lokální kaplanství. Fara byla zřízena v letech 1857 – 185828. Na návrší za železniční tratí na místě dřívější středověké stavby stojí původně gotický Kostel Narození sv. Jana Křtitele.29 V době baroka byl přestavěný ve slohu novobarokním a v 19. století byl upravený ve slohu novorománském, s barokním inventářem z 18. století. Ve 20. století značně zchátral, od 25.7.1995 je kulturní památkou a v současné době je opravován. Je obklopen zanedbaným hřbitovem, na kterém byli ještě na počátku 19. století pohřbíváni zemřelí občané Povrlů. Dne 3.5.1958 byly další dva domy v Roztokách prohlášeny kulturními památkami – venkovský dům č.p. 28 a fara č.p.38 30 V posledních letech se počet obyvatel Roztok neustále snižuje. Dle Sčítání lidu, domů a bytů žilo v roce 1900 v Roztokách 356 obyvatel, v roce 2011 již jen 138 obyvatel. Ale na začátku minulého století byly Roztoky vyhledávanou lokalitou významnými ústeckými podnikateli. Ludwig Wolfrum v nich postavil malou továrnu a rodinný dům, který obýval až do doby, než zakoupil zámeček ve Skrytíně. Dům v Roztokách vlastnil také Wilhelm Eckelmann. Dalším významným podnikatelem, který v této obci vilu postavil byl i Georg Schicht. Jeho manželka Helena byla vnučkou Vinzenze Peissiga, obchodníka z Roztok a Anny Tham z Ústí nad Labem. Pravděpodobně nejen nádherná přírodní scenérie a přítomnost spřízněných podnikatelů, ale i manželčin příbuzenský vztah a osobní vztah k místu vedly Georga Schichta k tomu, že pro stavbu venkovského sídla zvolil právě Roztoky. Dne 18.8.1913 zaregistroval

26 Příloha č.9 : Ústí štoly Anna v Roztokách 27 VELEBIL,D.; BUFKA,A. Polymetalické ložisko Roztoky v Českém středohoří. [online] http://velebil.net/ clanky/roztoky [cit. 3.6.2014] 28 Římskokatolická farnost Roztoky. [online] http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick% C3%A1_farnost_Roztoky [cit. 3.6.2014] 29 Příloha č. 10 : Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Roztokách 30 Příloha č.11 : Fara v Roztokách 38 - kulturní památka

16

pozemek o celkové rozloze 5537 m2 , na němž dle návrhu dvorního architekta rodiny Schichtů Paula Brockharda nechal postavit klacisistní vilu s číslem popisným 50 (v současnosti č.p.32) se sloupovým nádvořím a kašnou uprostřed, o zastavěné ploše 651 m2 a dům s číslem popisným 49 (nyní 37) o rozloze 333 m2 pro správce nemovitosti. Před oběma budovami se rozkládá zahrada o rozloze 4553 m2. Zahrada byla rozdělena na 3 části, zhruba na polovině byl zřízen park s několika vzácnými stromy, z nichž se do současné doby zachovala pouze borovice – vejmutovka, která byla prohlášena rozhodnutím Správy CHKO České středohoří ze dne 5.1.1994 Památným stromem. Zbývající část zahrady byla rozdělena na dvě části. První z nich byla využívána ke hrám dětí a zábavě, druhá k pěstování zeleniny. Záhony na ní mohli využívat pro osobní potřebu i Schichtovi zaměstnanci, bydlící v tomto domě. Z projektové dokumentace, nalezené ústeckými muzejníky v bývalé SETUZE, je možné vyčíst, že jednání Schichta s architektem Brockhardem probíhala od září a projekty byly dokončeny dne 29. listopadu 1913. Již v květnu 1914 byl dům obydlen. Přízemí dvoupodlažního domu s původním číslem popisným 49 bylo hlavním vchodem a chodbou rozděleno na část technickou a část obytnou. Levá – technická část řešila garážování auta, vedle garáže byla stáj, kde byli ustájeni koně, se stájí sousedil sklad krmiva. Do pravé části byla umístěna herna pro děti, komora a toaleta. Celé první patro sloužilo k bydlení správce a jeho rodiny – byla jim k dispozici předsíň, kuchyň, komora, toaleta a tři pokoje. Ve Sčítacích arších z roku 1921 je uvedeno, že od dubna roku 1917 obývali tento dům správce nemovitosti Ignatz Heller a jeho manželka Marie. Na nutnost oprav oplocení pozemku upozorňuje ve zprávě ze dne 20.4.1940 ústecká firma „Ingenieure und Baummeister Ludwig Erlebach“ Georga Schichta a průpis zprávy je zaslán na adresu: Ignatz Heller – Hauswart, Villa Schicht, Rongstock, z čehož vyplývá, že i v době Georgova pobytu mimo Čechy Heller dál zastával funkci správce. Zmíněná zpráva je uložena ve Státním oblastním archivu v Mostě – Velebudicích. Hlavní vila byla řešena velmi velkoryse. Poskytovala obyvatelům nejen pohodlné bydlení, ale i zázemí pro pořádání pracovních i společenských setkání. Celá vila je podsklepená, ve sklepě jsou kromě tří cca pětadvacetimetrových sklepních místností velká prádelna a další místnost, sloužící jako pomocné prostory při pracích na zahradě. Do přízemí vily je možné vejít ze sloupového nádvoří dvěma vchody na západní straně. Hlavní vchod nás přivede do vstupní haly, která umožňuje vejít vpravo do obývacího pokoje a rovně do velkého hlavního sálu. Druhý, vedlejší vchod, vede do chodbičky a dále na toaletu, do umývárny a šatny. Do těchto místností je možné dostat se i z druhé strany - z chodby domu, ze které je také přístup do sklepa, kuchyně, spíže a toalety, umístěných na severní straně vily. Ze zahrady máme možnost vystoupat po schodišti na velký půlkruhový balkon, situovaný na jižní straně domu a z něj vejít některým ze tří francouzských oken do sálu. Ze sálu vedou další dveře do verandy, místnosti na východní straně, se sedmi okny. Tato veranda byla vytápěna krbem a sloužila jako jídelna. Sousedí s přípravnou jídla a kuchyní. V levém rohu hlavního sálu vedle balkonu stál klavír. Sál byl též vytápěn krbem, umístěným v pravém rohu naproti balkonu. Pro vytvoření soukromí při rozhovorech byla jedna sedací souprava umístěna v půlkruhovém výklenku, postaveném na severní straně sálu. Obývací pokoj byl vytápěn vysokými kachlovými kamny. Po schodišti, vedoucím z chodby, se dostaneme do prvního patra, kde jsou 4 pokoje, z toho 2 se vstupem na balkon, dále 2 koupelny a toaleta. Přestože se jedná o začátek minulého století, do vily již byla zavedena telefonní linka s číslem pro dnešní dobu kuriózním, 40 a-d.

17

Do hlavní vily se Schichtovi nastěhovali dne 8.5.1914 a obývali ji až do roku 1929, kdy odešli do ciziny. Nepodařilo se mi zjistit, zda někdo po jejich odchodu do ciziny až do konce války vilu obýval. V knize „Dějiny Povrlů a integrovaných obcí 1186-1986“31 je alespoň jedna zmínka o této vile. Cituji: „Ani bývalí fabrikanti se dobrovolně nevzdávali „svých práv“, jak dokazuje i příklad z Roztok. Bývalý továrník Schicht, těsně před vypuknutím 2. světové války, dal v roce 1939 zabalit ve své vile v Roztokách 48 beden svého osobního majetku – obrazy, koberce, sbírky atd. a připravit je k odeslání do Anglie, kam se však nedostaly. Mezitím, co byly na cestě po Labi k moři, vypukla válka. Bedny byly v Hamburku zablokovány a poslány zpět do Roztok. Byly uloženy ve vile a domovnice je po celou válku opatrovala. V roce 1947 si přijel pro bedny mladší Schicht s právníkem z Prahy. Přišel za předsedou MNV Janem Ašenbrennerem s odporučením ministra vnitra. Tento však nedal svolení k odvozu beden, poněvadž neměli písemný souhlas ministerstva. V roce 1948 přijeli zástupci Fondu národní obnovy z Teplic a přes protest MNV odvezli všechny bedny do Teplic. O jejich dalších osudech se již MNV nedověděl. Mimo jiné měl v nich být i koberec o velikosti 60 m2 , vzácný porcelán a podobné věci.“ Po skončení války Československo odmítlo uznat nároky na náhradu za neprávem konfiskovaný majetek. Vila se tak dostala do vlastnictví Okresního národního výboru v Ústí nad Labem. Finanční odbor Okresního národního výboru v Ústí nad Labem adresuje dne 17.7.1964 podniku Severočeský průmysl kamene, národní podnik, podnikové ředitelství, Liberec I – Rumjancevova 3, sdělení o převodu objektů čp. 49 a 50 v Roztokách s příslušenstvím. Z tohoto dopisu, který je uložen na Katastrálním úřadu pro Ústecký kraj, cituji: „Finanční odbor Okresního národního výboru v Ústí n/L. je vlastníkem objektů čp.49 a 50 v Roztokách s knih.příslušenstvím. Na základě dohody ze dne 16. června 1964, uzavřené mezi Vámi a ROH – Svazem zaměstnanců v průmyslu stavebním, krajským výborem, kterou je do Vašeho vlastnictví převáděn veškerý majetek opatřený z prostředků ROH, zrušili jsme právo trvalého užívání k výše uvedeným objektům zřízené jmenovanému Svazu./Rozhodnutí ze dne 30.června 1964, zn. Fin 180/64-164-An, dle čl.17 vyhl.205/58 U.l./. K Vaší žádosti ze dne 8.července 1964, zn.práv.DrŠ/H a dle §347 zák.č.109/64 a Směrnic min.fin. č. 314/38.295/64 ze dne 22.června 1964 o správě národního majetku

p ř e v á d í m e do Vašeho vlastnictví s účinností od 1. července 1964 tyto nemovitosti: objekt čp. 49 se st. parc. č.k. 58 objekt čp.50 se st.parc. č.k. 106 pozemk.parcelu č.k. 94. zapsané ve vl.č.42 pozemk.knihy pro kat-území Roztoky okres Ústí n/L., vše v pořizovací hodnotě Kč 688.798,--.“ Dalším záznamem o vlastnictví vily, poskytnutým Katastrálním úřadem v Ústí nad Labem, je Hospodářská smlouva o převodu majetku mezi podnikem Metalurgické závody n.p. Týnec n.S. a podnikem Kovohutě S. M. Kirova n.p. Povrly, ze dne 22.6.1976. Zápis o převodu nemovitosti z podniku Severočeský průmysl kamene na Metalurgické závody nebyl na Katastrálním úřadu nalezen, stejně jako protokol o konfiskaci majetku. Kovohutě Povrly 31 CVRKOVÁ,M.; JAROŠ,V.; et. al.; Dějiny Povrlů a integrovaných obcí 1186-1986; Praha 1,Tisková a propagační služba MH, 1987, 136s., s.80

18

nemovitost kupují za 380000,-Kč a vila a domek slouží malou částí jako školící středisko pracovníků podniku, větší částí jako svobodárna se závazkem ubytování 6 polských pracovnic. Dne 2.10.1997 Kovohutě Povrly uzavírají kupní smlouvu s Liborem Churáněm z Prahy 6 a Josefem Šťastným z WEST HILLS, California – USA a nemovitost prodávají za 2 300 000,-Kč. Dle vyprávění místních obyvatel chtěli noví majitelé ve vile zřídit noční klub, ale konkurence v sousedních Dobkovicích je od tohoto záměru odradila. 20.3.2000 nemovitost prodávají za 3 250 000,- Kč společnosti SITEL, spol. s r.o. se sídlem v Praze 4, která ji využívala jako provozovnu své podnikatelské činnosti. 25.10.2011 Katastrální úřad v Ústí nad Labem zaregistroval další, zatím poslední kupní smlouvu. Společnost SITEL prodává zmiňovaný majetek za dohodnutou kupní cenu 5 000 000,-Kč společnosti SAGITTARIUS s.r.o. se sídlem v Praze 9, jejímž 100% podílníkem je ing. Milan Šarapatka, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V současné době je vila v rekonstrukci. Střecha hlavní vily je již několik let pokryta pouze lepenkou. Měděná krytina, kterou na střechu položily Kovohutě Povrly, byla odstraněna a odvezena. Ve vile jsou, stejně jako v domku pro správce, vyměněna původní okna za bílá plastová. Sloupové nádvoří, spojující oba domy, je zarostlé trávou a plevelem, z kašny zůstala jen jáma v zemi a hrbol ve středu kruhu. V hlavním sále v přízemí vily32 je připravena konstrukce na připevnění sádrokartonových desek. Toalety a koupelny byly rekonstruovány do modernější podoby již v dřívějších letech, nyní jsou poničené a budou nově opraveny. Domek pro správce je již opraven a je od července 2014 využíván jako ubytovna pro sociálně slabé občany. V hlavní vile rekonstrukční práce ještě probíhají, ale její osud je už zpečetěn, také se z ní stane ubytovna pro sociálně slabé občany. Dle vyjádření současného správce objektu bude ing. Šarapatka nemovitost prodávat, aby se vyhnul nařčení ze střetu zájmů, neboť příspěvky na nájmy sociálně slabých občanů jsou hrazeny z veřejných prostředků. Je mi smutno z toho, jak si nevážíme dědictví našich předků, jak nevnímáme krásu stoletých staveb. Tak málo nám toho po předcích v Ústí nad Labem a okolí zůstalo a ani o to málo se nestaráme. I stavby, kterými bychom se dosud mohli chlubit doma i ve světě, často postavené věhlasnými architekty, necháváme zničit, zdevastovat, rozkrást a zbourat. Ať už se jedná o „pavilon A“ bývalé ústecké nemocnice, Lázně Johanna Schichta (později Vrbenského), Schichtovy závody, Sklárnu v Tovární ulici, Loděnici v Olšinkách, Wolfrumovu hrobku na hřbitově v Krásném Březně, hrobky Schichtů na Střekově, domy v ulici U Chemičky, první českou spolkovou hospodu Česká Beseda a domy u ní, čtvrť Předlice a další. A obávám se, že i Schichtova vila v Roztokách do této řady patří. 32 Příloha č. 13: Schichtova vila v Roztokách – fotografie z 24.6.2014

19

Závěr Popsat podrobněji život a vztahy členů pouze ústecké větve Schichtovy rodiny by bylo tématem na tlustou knihu, ne na jednu krátkou diplomovou práci. Rodina byla velmi rozsáhlá a aktivity členů rodiny bohaté a rozmanité. Ve své práci jsem se zaměřila především na Johanna a dva z jeho synů – Heinricha a Georga, neboť oni to byli, kteří se zapsali nejtučnějším písmem do historie našeho města. To ovšem neznamená, že ostatní Schichtové byli bezvýznamní, pouze do historie Ústí nad Labem se nezapsali tak výrazně, ale slávu si někteří z nich vydobyli v zahraničí. V mnoha německých, švýcarských a rakouských městech jsou dosud ulice pojmenovány jejich jmény a to nejen Georgovým, Johannovým a Heinrichovým. Schichtové byli známi tím, že se postarali o celou, i vzdálenou rodinu. Všem svým i nepřímým bratrancům a strýcům a osobám s rodinou spřízněným zajistili práci dle jejich možností a vzdělání, zároveň jim bylo zajištěno bydlení v podnikovém domě nebo bytě. Pokud probíráme sčítací archy a objevíme jména Schicht, najdeme u nich různá povolání: řidič, topič, truhlář, prokurista a další, ale většinou jsou všechna u jediného zaměstnavatele – GEORG SCHICHT A.G. Heinrichovi a Georgovi bratři, bratranci a jejich synové se narodili do již bohatých rodin, které byly schopné zaplatit svým potomkům adekvátní vzdělání. Ti byli od mládí vychováváni tak, aby byli připraveni kvalitně řídit firmy. Každý z nich hovořil několika jazyky. Bylo samozřejmostí, že po studiích obsadili nejvyšší posty v Schichtových podnicích v celé Evropě a také v Unileveru. Své imperium Schichtové rozšiřovali i sňatky, kdy se ženy z jejich rodu vdávaly za známé průmyslníky, úspěšné podnikatele nebo jinak významné muže a muži jménem Schicht se ženili s dcerami významných podnikatelských rodin, často i šlechtického původu. Například Gabriele Schicht, dcera Johanna (*1855), se provdala za Otto Klepsche, majitele konzerváren „Klepsch und Sohne“, její sestra Margarethe byla ženou Myro Patermanna, berlínského průmyslníka a zakladatele továrny Biomalz Teltow, majitele několika patentů. Georg Schicht (*1884) se oženil s Helenou Eckelmannovou, členkou rodiny majitelů ústecké likérky, její bratr Fridrich se oženil s Ernou Schichtovou, dcerou Johannova bratra Heinricha (*1857). Heinrichova (*1880) dcera Erika se provdala za pražského velkoprůmyslníka Albina Schrama. (Jejich prvorozený syn Albin – právník, se stal jedním z největších světových sběratelů dopisů a rukopisů literárních, hudebních, politických i vědeckých osobností z období 15.-20. století.) Bratr Eriky Hans Heinz se oženil s Eleonore Freiin von Ledebur ze šlechtického rodu, žijícího v zámku v Telnici. Jejich dcera Bettina se provdala za majitele světově známé firmy Siemens - Petera Carla Ludwiga von Siemens. Nebylo také výjimkou, že v rodině uzavřeli manželství lidé pokrevně spříznění. Heinrich a Martha Schichtovi byli bratranec a sestřenice, stejně tak Franz (*1891), syn Johannova bratra Franze (*1853) a Elizabeth (*1893), dcera Johannova bratra Heinricha (*1857). Erich, bratr zmíněné Elizabeth se oženil s Helenou, dcerou Rudolfa (*1864), který byl též bratrem Johanna (*1855). Dalo by se uvést ještě několik příkladů, ale rodinné vztahy ve formě textu se stávají nepřehlednými, proto jsem zvolila formu tabulek a ty jsou uvedeny v příloze. Velkým problémem při bádání v rodu Schichtů jsou stejná křestní jména u všech generací. Bratranci, narození ve stejném období se jmenují stejně. Abych mohla správně zařadit Georga Schichta jako vlastníka jeho vil a popsat životní dráhu, musela jsem vyloučit ostatní Georgy a proto jsem byla nucena udělat základní rodokmen. Data jsem čerpala ze Sčítacích archů ze Sčítání domů, bytů a lidí z roku 1921, porovnávala s články a vzkazy v Aussiger Bote a Aussiger Heimatfreunde, v Sudetenpost a s jinými články, ve kterých se jméno Schicht vyskytlo. Velkou pomůckou byla úmrtní oznámení, uveřejněná v Aussiger Bote, kde jsem mohla zjistit příbuzenský vztah pro mne již známých lidí anebo si příbuzenský vztah potvrdit.

20

Očekávala jsem, že mnoho materiálů najdu v archivech, ale téměř všechny dokumenty byly uloženy v archivu Setuzy. Jeho torzo bylo předáno Státnímu oblastnímu archivu v Litoměřicích na pracoviště v Mostě-Velebudicích. Tento fond se teprve zpracovává a bude trvat nejméně 3 roky, než bude hotov. Ale jen z toho, do čeho jsem měla možnost nahlédnout, usuzuji, že potom bude možné popsat životy Schichtů daleko přesněji a podrobněji. Tato práce mi přinesla mnoho starostí i radostí. Ve snaze o vyhledání co nejvíce informací o rodině Schichtů jsem byla nucena přečíst spoustu článků a materiálů, které však většinou byly psány německy, v lepším případě anglicky a jejich překlad mi dělal velké problémy. Přesto jsem měla možnost udělat si obraz nejen o jednotlivých členech rodu, ale i o situaci sudetských Němců bezprostředně po skončení II. světové války a v létech následných. Obdivuji, jak byli schopni přes všechny pády, tragedie v rodině, zdravotní problémy a dopady politických událostí - rozpad monarchie, dvě světové války, odsun Němců a konfiskace majetku - nenechat se zlomit a dále naplno žít, pracovat a tvořit. Kde v sobě brali tu ohromnou sílu? Myslím, že my Ústečané nejen jim, ale i ostatním podnikatelům konce 19. a začátku 20. století toho mnoho dlužíme. A zároveň to dlužíme i sami sobě.

21

Seznam použitých zdrojů Aussiger Bote, roč.1954 [on-line] http://archiv.pixelprint.info/pixelprint/Aussiger_Bote/AB_1954/#91/z, [cit. 14.5.2014] CVRKOVÁ,M.; JAROŠ,V.; et. al.; Dějiny Povrlů a integrovaných obcí 1186-1986; Praha 1,Tisková a propagační služba MH, 1987, 136s., s.80 I-Dnes, deník, [on-line] http://bydleni.idnes.cz/historici-objevili-v-setuze-plany-edwina-lutyense-fwx-/architektura.aspx?c=A120521_1781156_usti-zpravy_alh [cit. 12.5.2014]

KAISER,V; KAISEROVÁ, K; et al.; Dějiny města Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem,1995. 369 s. ISBN 80-901761-5-1. s.119

KRAMOLY, [on-line] http://www.ukp98.cz/vystava/nahledy/tisk2013/kramoly1.pdf, [cit. 15.6.2014] Ottawa Citizen Oct.29.1938, [on-line] http://news.google.com/newspapers?nid=2194&dat-19381029&id-afUtAAAAIBAJ&sjid-19sFAAAAIBAJ&Pg=4534,5090350, [cit. 14.5.2014], PÍŠA,R; Věstník, ročník IV., číslo 9. Praha: Muzeum cenných papírů, nadační fond, 2011 – měsíčník, [on-line] http://www.das-mcp.cz/muzeum/files/vestniky/ve1109.pdf, [cit. 15.6.2014] Římskokatolická farnost Roztoky. [online] http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%A Dmskokatolick%C3%A 1_farnost_Roztoky [cit. 3.6.2014] The Polo Monthly, ročník 1933, s.388 – 392, [on-line] http://www.hpamembers.co.uk/document_archive/ yearbooks/1933%20Jan%20-%201933%20Dec.pdf, [cit. 14.5.2014] UMLAUFT,F.J.; Zur Geschichte der Familie Schicht in Aussig, článek, 5 s., uloženo v Archivu města Ústí nad Labem, inv.č.1506, ev.č.K 36 VELEBIL,D.; BUFKA,A. Polymetalické ložisko Roztoky v Českém středohoří. [online] http:// velebil.net/clanky/roztoky [cit. 3.6.2014] VERAART, W.; The Assets of the Schichts. The Fate of Enemy Property in the Netherlands and in Switzerland between 1945 and 1952, (September 15,2014), [on-line] http://ssrn.com/abstract=2496322, [cit. 15.12.2014]

22

Seznam příloh 1. DOMINO – dětská hra s reklamou Schichtových závodů ...........................24

2. Vystřihovánka pro děti – reklama Schichtových závodů .............................24

3. Projekt přestavby vily v Elbestrasse ………………………………….……25

4. Vila Am Sandwerder 33 ve Wannsee ...........................................................26

5. Hlavní vila komplexu v Am Sandwerder 23 ve Wannsee ............................27

6. Domy v Ennismore Gardens v Londýně .......................................................28

7. Půdorys dvou podlaží v bývalém domě G.Schichta v Londýně …...............29

8. Projekt přestavby zámku Buckhurst Park z roku 1903 .................................30

9. Ústí štoly Anna v Roztokách .........................................................................31

10. Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Roztokách ...........................................31

11. Fara v Roztokách 38 - kulturní památka .....................................................32

12. Schichtova vila v Roztokách – návrh z roku 1913.......................................33

13. Schichtova vila v Roztokách – fotografie z 24.6.2014

13.1 Hlavní sál Schichtovy vily…………..…………………………………. .34

13.2 Veranda na východní straně vily…………………………………………34

13.3 Pohled na vilu z východní strany ….…………………………..………...35

13.4 Pohled na vilu z jižní strany…….……………………………………......35

13.5 Sloupové nádvoří s kašnou ....…………………………………..……......36

13.6 Domek pro bývalého správce – dnes ubytovna......……………..………..36

13.7 Chodba v prvním poschodí vily ……………………………….………...37

14. RODOKMENY SCHICHTŮ rejstřík jmen…………...……………….…38

1.0 Linie rodiny Georga Schichta (*1820) ..................................................42 1.1 Georg SCHICHT (*1849) .................................................43 1.2 Franz Schicht (*1853) .......................................................44 1.21 Martha Anna Schicht (*1884) ...........................................45 1.22 Franz Schicht (*1891) .......................................................46 1.3 Heinrich Schicht (*1857) ..................................................47 1.31 Erich Schicht (1891).........................................................48 1.32 Elisabeth Schicht, roz.Schicht (*1893).............................49 1.33 Werner Schicht (*1898) ....................................................50 1.34 Kurt Schicht (1900)............................................................51 1.35 Erna provd. Eckelmann (*1902) …...................................52 1.4 Johann Schicht (*1855)......................................................53 1.41 Heinrich Schicht (*1880) ..................................................54 1.42 Gabriele provd. Klepsch (*1881) ......................................55 1.43 Georg Schicht (*1884) ......................................................56 1.44 Margarethe provd. Patermann (*1886) .............................57 1.45 Johann Hans Schicht (*1890) ...........................................58

23

1.5 Adolf Schicht (*1859) .......................................................59 1.6 Anna Agnes, provd. Künstner (*1863)...............................60 1.7 Rudolf Schicht (*1864) ......................................................61 1.71 Helene Schicht provd. Schicht (*1902)..............................62 1.8 Wilhelm Schicht (*1871) ..................................................63

24

PŘÍLOHY 1. DOMINO – dětská hra s reklamou Schichtových závodů zveřejněno na http://www.e-s-g.eu/sammelgebiete/themen/domino/, ze dne 15.6.2014

2. Vystřihovánka pro děti – reklama Schichtových závodů zveřejněno na http://aukro.czschicht-usti-nad-labem-reklamni-vystrihovanka-i4271308214.html, ze dne 22.6.2014

25

3. Projekt přestavby domu v Elbestrasse

26

4. Vila Am Sandwerder 33 (bývalá Fridrich-Karl Strasse 19) ve Wannsee

27

5. Hlavní budova komplexu v Am Sandwerder 23 ve Wannsee zveřejněno na http://relativelyrelatives.wordpress.com/2011/07/29/the-history-of-the-schwabacher-wannsee-house/

28

6. Domy v Ennismore Gardens v Londýně

29

7. Půdorys dvou podlaží bývalého domu Georga Schichta v Londýně

30

8. Projekt přestavby zámku Buckhurst Park z roku 1903

31

9. Ústí štoly Anna v Roztokách

10. Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Roztokách Zveřejněno na: http://foto.mapy.cz/118828-Povrly-Roztoky-Kostel-Narozeni-sv-Jana-Krtitele

32

11. Fara v Roztokách 38 - kulturní památka fotografie z 24.6.2014 (vlastní archiv)

33

12. Schichtova vila v Roztokách – návrh z roku 1913

34

13. Schichtova vila v Roztokách – fotografie z 24.6.2014 13.1 Hlavní sál Schichtovy vily

13.2 Veranda na východní straně vily

35

13.3 Pohled na vilu z východní strany

13.4 Pohled na vilu z jižní strany

36

13.5 Sloupové nádvoří s kašnou

13.6 Domek pro bývalého správce – dnes ubytovna

37

13.7 Chodba v prvním poschodí vily

38

14. RODOKMENY SCHICHT Ů rejstřík jmen

nar. úmrtí číslo listu

???? Carolin (pravnučka Ericha a Helene) 1.31???? Constantin (pravnuk Ericha a Helene) 1.31Bummel Hans Heinz 1920 1981 1.31; 1.71Bummel Isabel provd. Czernin nezj. nezj. 1.31; 1.71Bummel Suria, provd. Mallmann nezj. nezj. 1.31; 1.71Czernin Peter nezj. nezj. 1.31; 1.71Eckelmann Fridrich 1894 1939 1.3; 1.35Eckelmann Marie Charlotte, provd. Scheublein 1924 nezj. 1.3; 1.35Flöther Klaus nezj. nezj. 1.34Hoecke Myro 1943 2010 1.44Klepsch Hedwig Franziske provd.Weyrich 1902 1980 1.4; 1.42Klepsch Otto 1871 1923 1.4; 1.42Klepsch Waltraud Antonie provd. Kroitzsch 1903 1985 1.4; 1.42Kroitzsch Ernst 1934 1996 1.42Kroitzsch Christian 1939 nezj. 1.42Kroitzsch Ingeborg nezj. nezj. 1.42Kroitzsch Rolf 1894 1970 1.42Kroitzsch Ursula nezj. nezj. 1.42Kroitzsch Veronika provd. Pokorna nezj. nezj. 1.42Künstner Inge, provd. Heumann 1924 2001 1.6Künstner Anne-Lise 1899 1901 1.6Künstner Emilie roz. Mörl 1900 1993 1.6Künstner Gerhardt 1902 nezj. 1.6Künstner Hans - Dieter nezj. nezj. 1.6Künstner Hans-Jürgen nezj. nezj. 1.6Künstner Charlotte Marienne roz.Rohleder 1892 1973 1.6Künstner Josef 1863 1933 1.6Künstner Kamilla roz. Lewandowsky 1902 1988 1.6Künstner Kläre provd. Meisch nezj. nezj. 1.6Künstner Oskar 1888 1918 1.6Künstner Walter 1896 1946 1.6Künstner Wilhelm Gerd 1890 1945 1.6Lohner Thomas nezj. nezj. 1.33Marguiles Fridrich 1923 1965 1.7Marguiles Luise provd.Grob nezj. nezj. 1.7Mayer-Berg Caroline nezj. nezj. 1.35Mayer-Berg Horst nezj. nezj. 1.35Mayer-Berg Christopher nezj. nezj. 1.35Mayer-Berg Leopold nezj. nezj. 1.35

39

Patermann ?????, provd. Wigand nezj. nezj. 1.4; 1.44Patermann Ingrid provd. Hoecke 1915 2010 1.4; 1.44Patermann Myro 1871 1951 1.4; 1.44Patermann Myro jun. 1914 1942 1.4; 1.44Pokorny Anton nezj. nezj. 1.42Radke Fritz 1888 1986 1.4Sheublein Michael nezj. nezj. 1.35Scheublein Andrea roz. Streller nezj. nezj. 1.35Scheublein Bernhard nezj. nezj. 1.35Scheublein Christina nezj. nezj. 1.35Scheublein Marina roz. Mayer-Berg nezj. nezj. 1.35Scheublein Martina nezj. nezj. 1.35Scheublein Nikola nezj. nezj. 1.35Schicht Adolf 1859 1915 1.0; 1.5Schicht Andrea, provd. Lohner nezj. nezj. 1.3; 1.33;Schicht Anna Agnes, provd.Künstner 1863 1938 1.0; 1.6; Schicht Anna roz. Ginzel 1859 1929 1.0; 1.2Schicht Anna roz. Titlbach 1876 1945 1.7Schicht Antonia roz. Niesig 1861 1937 1.4Schicht Bettina Beatrice provd. Siemens 1942 1.21; 1.41Schicht Dominik nezj. 1.33Schicht Eleonore roz.Freiin von Ledebur 1912 nezj. 1.2; 1.21; 1.41Schicht Elisabeth (Erzsébet), roz. Palugyay 1908 nezj. 1.3; 1.33;Schicht Elisabeth Marta Anna Hermine 1914 1990 1.2; 1.3; 1.32Schicht Elisabeth, roz.Reichsgräfin Grundeman nezj. nezj. 1.33Schicht Elisabeth, roz.Schicht 1893 1984 1.2; 1.3; 1.32Schicht Else 1876 nezj. 1.8Schicht Erich 1891 1982 1.3; 1.31; 1.7; 1.71Schicht Erika F.G.A.provd. Schram, Zdiradow 1906 19801.2; 1.21; 1.4; 1.41Schicht Erna 1902 1985 1.3; 1.35Schicht Ernest Ludwig Emil Joseph 1914 1998 1.4; 1.43Schicht Evi provd. Flöther nezj. nezj. 1.2; 1.21;Schicht Franz 1853 1924 1.0; 1.2Schicht Franz 1891 1972 1.2; 1.22; 1.3Schicht Franziska roz. Rudolf 1859 1887 1.4Schicht Friedrich 1904 1945 1.7Schicht Gabriele provd.Klepsch 1881 1968 1.4; 1.42Schicht Georg 1820 1887 1.0Schicht Georg 1849 1913 1.0; 1.1Schicht Georg 1889 1959 1.1Schicht Georg 1884 1961 1.4; 1.43Schicht Georg Johann 1910 1991 1.4; 1.43Schicht Gerda nezj. nezj. 1.2; 1.3; 1.32Schicht Gertrude 1903 1988 1.8Schicht Grazia roz. Laves nezj. nezj. 1.21; 1.41

40

Schicht Günther Franz Heinrich 1916 1992 1.2; 1.32Schicht Hans Heinrich Georg Franz Anton 1912 1944 1.2; 1.21; 1.4; 1.41Schicht Hedwig roz. Schlegel nezj. nezj. 1.0; 1.1Schicht Heinrich 1857 1929 1.0; 1.3Schicht Heinrich 1880 1959 1.2; 1.21; 1.4; 1.41Schicht Helene roz. Eckelmann 1890 1968 1.4; 1.43Schicht Helene roz.Schicht 1902 1978 1.2; 1.21; 1.7; 1.71Schicht Helga provd. Bummel 1923 nezj. 1.3; 1.31; 1.7; 1.71Schicht Herbert zemřel malý 1.3Schicht Hermine 1894 nezj. 1.3Schicht Hermine roz. Teubner 1871 1956 1.3Schicht Hertha roz. Lorenz nezj. 1945 1.7Schicht Charlotte provd. Endisch 1907 1945 1.7Schicht Johann 1855 1907 1.0; 1.4Schicht Johann Gerhard Heinrich Maxmilian 1937 nezj. 1.21; 1.41Schicht Johann Hans 1890 1977 1.4; 1.45Schicht Johanna nezj. 1988 1.2; 1.21;Schicht Josef 1851 1923 1.0Schicht Kläre provd. Radke 1893 1951 1.4Schicht Kurt 1900 1970 1.3.; 1.34; 1.5Schicht Lothar 1899 nezj. 1.4Schicht Margarethe provd. Patermann 1881 1972 1.4; 1.44Schicht Marie provd. Rössle nezj. nezj. 1.5Schicht Martha Anna, roz. Schicht 1884 1963 1.2; 1.21; 1.4; 1.41Schicht Martin nezj. 1.33Schicht Nicky nezj. 1988 1.43Schicht Peter nezj. nezj. 1.3; 1.33;Schicht Puck roz, Vlaming 1903 1969 1.4; 1.45Schicht Rainer Heinz Erna 1920 1967 1.2; 1.3; 1.32Schicht Rarup nezj. nezj. 1.45Schicht Reinhold nezj. nezj. 1.5Schicht Richard 1880 1958 1.1Schicht Roland Friedrich Maria Lothar 1917 nezj. 1.4; 1.43Schicht Ruby nezj. nezj. 1.2; 1.32Schicht Rudolf 1864 1945 1.0; 1.7Schicht Theresia roz. Sänze 1829 1900 1.0Schicht Theresia, provd. Marguiles 1901 1986 1.7Schicht Volker F. 1939 nezj. 1.21; 1.41Schicht Werner 1898 1968 1.3; 1.33;Schicht Wilhelm 1871 1941 1.0; 1.8Schicht Wolfgang 1908 1988 1.8Schram Albin Emil Wenzel Marian 1896 nezj. 1.2; 1.21; 1.41Schram Albin Heinrich Adolf Anna Antonia 1926 2005 1.21; 1.41Schram Armin August Franz 1929 nezj. 1.21; 1.41Schram Maria 1940 nezj. 1.21; 1.41

41

Schram Marie Renate roz. Rulf nezj. nezj. 1.21; 1.41Siemens Carl Peter von 1967 1.21; 1.41Siemens Constantin Werner von 1969 1.21; 1.41Siemens Ferdinand Alexandr von 1973 1.21; 1.41Siemens Christina Felicitas von 1976 1.21; 1.41Siemens Peter Carl Ludiwg von 1937 1.21; 1.41Streller Florinda nezj. nezj. 1.35Streller Georg nezj. nezj. 1.35Streller Georg jun. nezj. nezj. 1.35Streller Ladina nezj. nezj. 1.35Weyrich Walter 1891 1972 1.42Weyrich Walter jun. 1923 1986 1.42Wigand Erhard nezj. 2012 1.44Zdiradow von ??? nezj. nezj. 1.2; 1.21; 1.41

42

1.0 Linie rodiny Georga Schichta (*1820)

Geo

rg

*29

.6.1

849

+

14.

12.1

913

Jose

f *

29.

4.18

51

+ 2

3.12

.192

3

Fra

nz

*20.

3.18

53 +

15.1

.192

4

Hei

nric

h

*26.

1.18

57

+12

.4.1

929

Ado

lf

*185

9

+19

15

Ann

a A

gnes

Kün

stne

r

*19

.1.1

863

+

23.

9.19

38

Rud

olf

*8.

11.1

864

+

1945

Wilh

elm

3

.8.1

871

- 19

41

Hed

wig

( r

oz.S

chle

gel)

nezj

.

Ann

a (r

oz. G

inze

l)

(29.

10.1

859

- 4.

2.19

29)

1. m

anž.

Fra

nzis

ka R

udol

f

(1.1

2.18

59-1

6.11

.188

7)

2.m

anž.

Ant

onia

Nie

sig

(

30.1

.186

1-20

.1.1

937)

Her

min

e (

roz.

Teu

bner

)

(31.

1.18

71-2

8.8.

1956

)

Jose

f Kün

stne

r

*15

.2.1

863

+

2.1

2.19

32

Ann

a (r

oz. T

itlba

ch)

(4.1

0.18

76 -

13.

5.19

45)

Els

e

(15

.6.1

876

- ne

zj.)

Theresia, roz.Sänze 15.9.1829 - 9.10.1900

GEORG SCHICHT 15.3.1820 - 7.10.1887

&

GEORG SCHICHT *1820

rodiče Anton Schicht (1783-1846) a Rosalia Elisabeth roz. Dittrich (1783-1850)

2 dě

ti

7 dě

tí

2 dě

ti

5 dě

tí

4 dě

ti

Joha

nn

*8

.3.1

855

+

3.6.

1907

2 dě

ti

nezj

.

2 dě

ti

4 dě

ti

3 dě

ti

svob

odný

& & & & & & & && &

nezj

iště

no.

43

1.1 Linie rodiny Georga Schichta (*1820)

Geo

rg S

chic

ht29

.6.1

849

- 14

.12.

1913

Hed

wig

( r

oz.S

chle

gel)

nezj

.

Ric

hard

Sch

icht

15.6

.188

0 -

říje

n195

8

Geo

rg S

chic

ht5.

4.18

89-

25.1

1.19

59

manželky a děti synů nezjištěny

Georg SHICHT (*1849)

&

rodiče Georg Schicht (1820-1887) a Theresia roz.Sänze (1829-1900)

44

1.2 Linie rodiny Georga Schichta (*1820)

Erik

a F

ranz

iska

Gab

riele

Ann

a

20.6

.190

6 -

30.1

.198

0

Han

s H

einr

ich

Geo

rg F

ranz

Ant

on

11.9

.191

2 -1

944

Rai

ner

Hei

nz E

rna

15.8

.192

0 -1

967

Elis

abet

h M

arth

a A

nna

Her

min

e

19.2

.191

4 -

5.4.

1990

Gün

ter

Fra

nz H

einr

ich

11.2

.191

6 -1

992

&

Alb

in E

mil

Wen

zel M

aria

n

Sch

ram

29.8

.189

6 -

nezj

.

2. m

anž

?? V

on Z

dira

dow

Ele

onor

e ro

z. F

reiin

von

Lede

bur

5.7

.191

2-ne

zj.

rodiče Georg Schicht (1820-1887) a Theresia roz.Sänze (1829-1900)

Heinrich Schicht Elisabeth roz. Schicht

9.1.1893 - 13.6.1984

Martha Anna

22.10.1884 - 5.7.1963

Franz Schicht

6.3.1891 - 29.5.1972

& &

& & &

Franz Schicht (*1853)

&Anna roz. Ginzel

29.10.1859 - 4.2.1929

FRANZ SCHICHT

20.3.1853 - 15.1.1924

14.2.1880 - 16.6.1959

& &

Ger

da

nezj

.

Rub

y

45

1.21 Linie rodiny Franze Schichta (*1853)

Alb

in H

einr

ich

Ado

lf A

nna

Ant

onia

Sch

ram

*

9.8.

1926

-200

5

Arm

in A

ugus

t Fra

nz S

chra

m

*31

.1.1

929

- ne

zj.

Joha

nn G

erha

rd H

einr

ich

Max

mili

an

Sch

icht

*

11.

2.19

37

Bet

tina

Bea

tric

e S

chic

ht

prov

d.S

iem

ens

*19

.12.

1942

Pet

er C

arl L

udw

ig v

on

Sie

men

s

*10.

8.19

37

Car

l Pet

er v

on S

iem

ens

* 2

6.05

.196

7

Con

stan

tin W

erne

r vo

n S

iem

ens

*3.1

.196

9

Fer

dina

nd A

lexa

nder

von

S

iem

ens

* 01

.06.

1973

Chr

istin

a F

elic

itas

von

Sie

men

s *

15.0

5.19

76

20.6.1906 - 30.1.1980&

Erika Franziske Gabriele Anna

&

Johann Heinrich Georg Franz Anton 11.9.1912 - 1944

Martha Anna SCHICHT (*1880)

rodiče Franz Schicht (1853-1924) a Anna roz. Ginzel (1859-1929)

&

+ 2.manž. ?? von Zdiradow

29.8.1896 - nezj. Eleonore roz. Freiin von Ledebur

5.7.1912-nezj.Albin Emil Wenzel Marian Schram

& & &

Vol

ker

F.S

chic

ht

(

1939

-ne

zj. )

Mar

ia S

chra

m *

5.5

.194

0

& & &

nezj

.ne

zj.

4 dě

tiG

razi

a, r

oz. L

aves

*nez

j.

nezj

.

Mar

ia R

enat

e ro

z.R

ulf

nezj

.

nezj

.

nezj

.

nezj

.

Heinrich Schicht

1.2.1880-16.6.1959

Martha roz. Schicht

22.10.1884.- 5.7.1963

46

1.22 Linie rodiny Franze Schichta (*1853)

Ger

da

nezj

iště

no

Rub

yG

ünte

r F

ranz

Hei

nric

h

11.2

.191

6 -1

992

Rai

ner

Hei

nz E

rna

15.8

.192

0 -1

967

Elis

abet

h M

arth

a A

nna

Her

min

e

19.2

.191

4 -

5.4.

1990

rodiče Franz Schicht (1853-1924) a Anna roz. Ginzel (1859-1929)

Franz Schicht (*1891)

& & &

Fra

nz S

chic

ht

6.3.

1891

- 2

9.5.

1972

Elis

abet

h ro

z. S

chic

ht

9.1.

1893

- 1

3.6.

1984

&

47

1.3 Linie rodiny Georga Schichta (*1820) Heinrich Schicht *1857

&E

rich

14

.11.

1891

-16.

12.1

982

Hei

nric

h

26

.1.1

857

- 13

.4.1

929

Her

min

e ro

z. T

eubn

er

31

.1.1

871-

28.8

.195

6

rodiče Georg Schicht (1820 - 1887) a Theresia roz. Sänze (1829-1900)

Gün

ther

Fra

nz H

einr

ich

11.2

.191

6-19

92

Fra

nz r

oz.S

chic

ht

6.3.

1891

-29.

5.19

72&

Elis

abet

h

9.

1.18

93-1

3.6.

1984

Hel

ga p

rovd

. Blu

mm

el

(*

1923

)

Elis

abet

h M

arth

a A

nna

Her

min

e 1

9.2.

1914

- 1

992

Rai

ner

Hei

nz E

rna

15.8

.192

0-19

67

Hel

ene

roz.

Sch

icht

11.1

1 .1

902-

8.12

.197

8

nezj

iště

noH

erm

ine

8.

6.18

94-n

ezjiš

těno

&

Her

bert

nezj

.-ze

mře

l mal

ý

Mar

ie C

harlo

tte p

rovd

. S

cheu

blei

n

*25

.1.1

924

Frid

rich

Eck

elm

ann

4.12

.189

4 -

1939

&E

rna

17.2

.190

2-24

.2.1

985

nez

jiště

no

Evi

pro

vd. F

löth

er

nezj

iště

noJo

hann

a

nezj

.-19

88K

urt

21.1

0.19

00-1

4.7.

1970

&

Pet

er

And

rea

prov

d. L

ohne

r

Elis

abet

h ro

z. P

alug

yay

16.3

.190

8-ne

zj.

Wer

ner

25

.1.1

898-

8.10

.196

8&

48

1.31 Linie rodiny Heinricha Schichta (*1857)

Hans Heinz Bummel *1920 - 13.12.1981

Erich Schicht14.11.1891 - 16.12.1982

Helene roz. Schicht11.11.1902 - 8.12.1978

&

Erich Schicht *1891

& &

rodiče Heinrich Schicht (1857-1929) a Hermine roz. Teubner (1871 - 1956)

Helga Bummel roz.Schicht *1923

&

vnoučata Constantin a Carolin

Sur

ia M

allm

ann

roz.

Bum

mel

Isab

el C

zern

in r

oz B

umm

el

nezj

iště

no

Pet

er C

zern

in

49

1.32 Linie rodiny Heinricha Schichta (*1857)

Elisabeth Schicht provd. Schicht (*1893)

& & &

Elis

abet

h ro

z. S

chic

ht

9.1.

1893

- 1

3.6.

1984

Fra

nz S

chic

ht

6.3.

1891

- 2

9.5.

1972

&

rodiče Heinrich Schicht (1857-1929) a Hermine roz. Teubner (1871 - 1956)G

erda

nezj

iště

no

Rub

yG

ünte

r F

ranz

Hei

nric

h

11.2

.191

6 -1

992

Rai

ner

Hei

nz E

rna

15.8

.192

0 -1

967

Elis

abet

h M

arth

a A

nna

Her

min

e

19.2

.191

4 -

5.4.

1990

50

1.33 Linie rodiny Heinricha Schichta (*1857)

Werner Schicht (*1898)

Wer

ner

Sch

icht

25.1

.189

8-8.

10.1

968

Erz

sébe

t roz

.Pal

ugya

y

16.3

.190

8 -

nezj

iště

no&

rodiče Heinrich Schicht (1857-1929) a Hermine roz. Teubner (1871 - 1956)

Pet

er S

chic

ht

And

rea

Lohn

er r

oz.S

chic

ht

& &

E

lisab

eth

roz.

Rei

chsg

räfin

G

rund

eman

n vo

n F

alke

nber

g

Tho

mas

Loh

ner

Dom

inik

Mar

tin

nezj

iště

no

51

1.34 Linie rodiny Heinricha Schichta (*1857)

Evi

pro

vd. F

löth

er

nezj

iště

no

&

Kla

us F

löth

er

ne

zjiš

těno

jména vnoučat nezjištěna

Kurt Schicht (*1900)

Kur

t Sch

icht

25.1

.189

8-8.

10.1

968

Joha

nna

nez

jiště

no -

198

8&

rodiče Heinrich Schicht (1857-1929) a Hermine roz. Teubner (1871 - 1956)

52

1.35 Linie rodiny Heinricha Schichta (*1857) Erna Eckelmann roz. Schicht *1902

rodiče Heinrich Schicht (1857 - 1929) a Hermine roz.Teubner (1871-1956)

* 25.1.1927

Ern

a E

ckel

man

n ro

z.S

chic

ht

17

.2.1

902-

24.2

.198

5

Frid

rich

Eck

elm

ann

4.12

.189

4 -

1939

Marie Charlotte provd. Scheublein

&

&

Car

olin

e

Leop

old

Chr

isto

pher

Bernhard ScheubleinLa

dina

Geo

rg

Chr

istin

a

Nik

ola

Mic

hael

Sch

eubl

ein

Flo

rinda

Mar

ina

May

er-B

erg

roz.

Sch

eubl

ein

&H

orst

May

er-B

erg

&

And

rea

Str

elle

r

ro

z. S

cheu

blei

n&

Geo

rg S

trel

ler

&M

artin

a S

cheu

blei

n

53

1.4 Linie rodiny Georga Schichta (*1820)

& &

&&& &&&

2. m

anže

lka

Ant

onia

Nie

sig

30

.1.1

861

- 20

.1.1

937

Loth

ar

13

.1.1

899

- ne

zjiš

těno

Klä

re p

rovd

. Rad

ke

26.4

.189

3-19

.9.1

951

Joha

nn H

ans

12

.6.1

890

- 25

.1.1

977

Mar

gare

the

prov

d.P

ater

man

n

28

.9.1

886

- 9.

1.19

72

Geo

rg

26.4

.188

4-2.

9.19

61

Gab

riele

pro

vd. K

leps

ch

3.12

.188

1 -

5.3.

1968

Erik

a F

ranz

iske

Gab

riele

Ann

a

Joha

nn H

einr

ich

Geo

rg F

ranz

Ant

on

Mar

tha

Ann

a ro

z. S

chic

ht

22.1

0.18

84 -

5.7

.196

3

1.m

anže

lka

.F

ranz

iska

roz

. Rud

olf

1.

12.1

859

- 16

.11.

1887

Hel

ene

roz.

Eck

elm

ann

3.

7.18

90 -

4.1

.196

8

Wal

trau

d A

nton

ie

Hed

wig

Fra

nzis

ka

Otto

Kle

psch

25.1

.187

1 -

192

3

&

Hei

nric

h

1.

2.18

80.-

.16.

6.19

59

nezj

iště

no

Frit

z R

adke

6.

5.18

88 -

2.1

.198

6

Puc

k, r

oz. V

lam

ing

19

03 -

21.

7.19

69

Myr

o P

ater

man

n

17.8

.187

1 -

5.1.

1951

nezj

iště

no

nezj

iště

no

2. d

ítě

nez

jiště

no

Rar

up

nez

jiště

no

Johann Schicht (*1855)

3. d

ítě

nez

jiště

no

Myr

o P

ater

man

n 19

14 -

194

2

Ingr

id p

rovd

..Hoe

cke

(191

5-20

10)

???

prov

d. W

igan

d

Geo

rg J

ohan

n

Ern

est L

udw

ig E

mil

Jose

ph

Rol

and

Frie

dric

h M

aria

Lot

har

rodiče Georg Schicht (1820-1887) a Theresia roz.Sänze (1829-1900)

Joha

nn S

chic

ht

8.

3.18

55 -

3.6

.190

7

54

1.41 Linie rodiny Johanna Schichta (*1855)

Alb

in H

einr

ich

Ado

lf A

nna

Ant

onia

Sch

ram

*

9.8.

1926

-200

5

Arm

in A

ugus

t Fra

nz S

chra

m

*31

.1.1

929

- ne

zj.

Joha

nn G

erha

rd H

einr

ich

Max

imili

an

Sch

icht

*

11.

2.19

37

Bet

tina

Bea

tric

e S

chic

ht

prov

d.S

iem

ens

*19

.12.

1942

Pet

er C

arl L

udw

ig v

on

Sie

men

s

*10.

8.19

37

Car

l Pet

er v

on S

iem

ens

* 2

6.05

.196

7

Con

stan

tin W

erne

r vo

n S

iem

ens

*3.1

.196

9

Fer

dina

nd A

lexa

nder

von

S

iem

ens

* 01

.06.

1973

Chr

istin

a F

elic

itas

von

Sie

men

s *

15.0

5.19

76

Heinrich Schicht

&

Erika Franziske Gabriele Anna

&

Heinrich SCHICHT (*1880)

rodiče Johann Schicht (1855-1907) a Franziska, roz. Rudolf (1859-1887)

&20.6.1906 - 30.1.1980

Martha roz. Schicht

22.10.1884.-.5.7.1963

+ 2.manž. ?? von Zdiradow

29.8.1896 - nezj. Eleonore roz. Freiin von Ledebur

5.7.1912-nezj.

1.2.1880-16.6.1959

Albin Emil Wenzel Marian Schram

Johann Heinrich Georg Franz Anton 11.9.1912 - 1944

& & &

Vol

ker

F.S

chic

ht

( 19

39 -

nezj

. )

Mar

ia S

chra

m *

5.5

.194

0

& & &

nezj

.ne

zj.

4 dě

tiG

razi

a, r

oz. L

aves

*nez

j.

nezj

.

Mar

ia R

enat

e ro

z.R

ulf

nezj

.

nezj

.

nezj

.

nezj

.

55

1.42 Linie rodiny Johanna Schichta (*1855)

Wal

ter

Wey

rich

*2

3.2.

1891

+4.

11.1

972

Rol

f Kro

itzsc

h

*23.

2.18

94 +

5.6

.197

0

& &

Urs

ula

ne

zjiš

těno

Inge

borg

nezj

iště

no

Ant

on P

okor

ny

nezj

iště

no

Dr.

Wal

ter

Wey

rich

23

.1.1

923

- 2

2.12

.198

6

& & &

Ver

onik

a pr

ovd.

Pok

orna

data

nez

jiště

na

Ern

st

10.5

.193

4 -

1.3

.199

6

Chr

istia

n

6.

2.19

39 -

nez

jiště

no

GABRIELE SCHICHT (1881)

Hed

wig

Fra

nzis

ka p

rovd

. W

eyric

h 27

.2.1

902

- 1

9.5.

1980

Gabriele provd. Klepsch (3.12.1881-5.3.1968)

Otto Klepsch 25.1.1871 - 1923

rodiče Johann Schicht (1855-1907) a Franziska, roz. Rudolf (1859-1887)

Wal

trau

d A

nton

ie p

rovd

. Kro

itzsc

h

16.5

.190

3 -

19.7

.198

5

56

1.43 Linie rodiny Johanna Schichta (*1855)

Geo

rg S

chic

ht

26.4

.188

4 -

2.9.

1961

Hel

ene

(roz

.) E

ckel

man

n

3.7.

1890

- 4

.1.1

968

Geo

rg J

ohan

n

17.

7.19

10 -

10.

12.1

991

Ern

est L

udw

ig E

mil

Jose

ph

Rol

and

Frie

dric

h M

aria

Lot

har

23.1

0.19

17 -

nezj

.

&

Nic

ky

nezj

. - 5

.4.1

988

nezj

.

nezj

.

Georg SHICHT (*1884)

&10

.5.1

914

- květe

n 19

98

&

rodiče Johann Schicht (1855-1907) a Franziska (roz) Rudolf (1859-1887)

&

57

1.44 Linie rodiny Johanna Schichta (*1855)

Myr

o H

oeck

e (1

943-

2010

)

jetšě

2 dě

ti

Erh

ard

Wig

and

nezj

. - 6

.1.2

012

partneři dětí a další vnuci nezjištěni

Ingr

id p

rovd

.Hoe

cke

1915

- 2

010

MARGARETHE SCHICHT (*1886)

rodiče Johann Schicht (1855-1907) a Franziska,roz Rudolf (1859-1887)

Mar

gare

the

prov

d. P

ater

man

n 28

.9.1

886

- 9.

1.19

72

Myr

o P

ater

man

n

17.8

.187

1 -

5.1.

1951

&

Myr

o P

ater

man

n

19

14-1

942

???

pro

vd. W

igan

d

58

1.45 Linie rodiny Johanna Schichta (*1855)

JOHANN HANS SCHICHT *1890

Joha

nn H

ans

12

.6.1

890

- 25

.1.1

977

Puc

k, r

oz. V

lam

ing

19

03 -

21.

7.19

69

2. d

ítě

ne

zjiš

těno

3. d

ítě

ne

zjiš

těno

Rar

up

ne

zjiš

těno

rodiče Johann Schicht (1855-1907) a Antonia,roz Niesig (1861-1937)

59

1.5 Linie rodiny Georga Schichta (*1820)

Rei

nhol

d

nezj

iště

no

rodiče Georg Schicht (1820 - 1887) a Theresia roz. Sänze (1829-1900)

Adolf Schicht (*1859)

nezj

iště

no

&

Ado

lf S

chic

ht

1859

- 1

915

Mar

ie R

össl

e ro

z.

Sch

icht

ne

zjiš

těno

60

1.6 Linie rodiny Georga Schichta (*1820) Anna Agnes Künstner roz.Schicht

rodiče Georg Schicht (1820 - 1887) a Theresia roz. Sänze (1829-1900)

&O

skar

25

.1.1

888

- 17

.11.

1918

&W

ilhel

m G

erd

(Will

)

20.7

.189

0 -

14.6

.194

5

Ann

a A

gnes

pro

vd.

Kün

stne

r

19.1

.186

3 -

23.9

.193

8

Jose

f Kün

stne

r

15

.2.1

863

- 2.

12.1

933

&

Ann

e-Li

se

11.1

0.18

99 -

26.

2.19

01

nezj

iště

no

Han

s-Jü

rgen

Kün

stne

r

19

32 -

200

5

nezj

iště

no

Cha

rlotte

Mar

iann

e ro

z.

Roh

lede

r 1

892

- 17

.7.1

973

Gün

ther

Fra

nz H

einr

ich

Kün

stne

r

11.

2.19

16 -

Kam

illa

roz.

Lew

ando

wsk

y

02

. 11.

190

2 -

1988

Wal

ter

12.3

.189

6 -

1946

&In

ge K

ünst

ner

prov

d. H

eum

ann

26.1

.192

4 -

2001

Klä

re K

ünst

ner

prov

d. M

eisc

h

ne

zjiš

těno

E

mili

e K

ünst

ner

roz.

Mör

l

6.7.

1900

- 1

0.2.

1993

Ger

hard

t

23

.3.1

902

- ne

zjiš

těno

&

61

1.7 Linie rodiny Georga Schichta (*1820)

6 dě

ti

vše

chny

ze

mře

ly 1

3.5.

1945

&

Her

tha

roz.

Lore

nz

ne

zj. -

13.

5.19

45F

ridric

h

24.1

0.19

04 -

13.

5.19

45&

nezj

iště

n

Frid

rich

5.3.

1923

- 2

6.11

.196

5ne

zjiš

těn

Lui

se p

rovd

. Gro

b

3 dě

ti

vše

chny

ze

mře

ly 1

3.5.

1945

Eric

h

14

.11.

1891

- 1

6.12

.198

2H

elga

pro

vd. B

umm

el

*192

3

Rudolf Schicht *1864

rodiče Georg Schicht (1820 - 1887) a Theresia roz. Sänze (1829-1900)

&T

here

sia

prov

d. M

argu

iles

22

.1.1

901

- 1.

6.19

86

Rud

olf S

chic

ht

8.11

.186

4 -

1945

Ann

a ro

z. T

itlba

ch

4.

10.1

876

- 13

.5.1

945

&H

elen

e S

chic

ht r

oz.S

chic

ht

11.1

1.19

02 -

8.1

2.19

78&

Cha

rlotte

pro

vd. E

ndis

ch

22.8

.190

7 -1

3.5.

1945

62

1.71 Linie rodiny Rudolfa Schichta (*1864)

Hans Heinz Bummel *1920 - 13.12.1981

Helene roz. Schicht11.11.1902 - 8.12.1978

Erich Schicht14.11.1891 - 16.12.1982

Helene Schicht provd. Schicht *1902

& &

rodiče Rudolf Schicht (1864-1945) a Anna roz. Titlbach (1876 - 1945)

Helga Bummel roz.Schicht *1923

&

vnoučata Constantin a Carolin

Sur

ia M

allm

ann

roz.

Bum

mel

Isab

el C

zern

in r

oz B

umm

el

nezj

iště

no

Pet

er C

zern

in

63

1.8 Linie rodiny Georga Schichta (*1820)

Wilh

elm

Sch

icht

3.8.

1871

- 1

941

Wilhelm SHICHT (*1871)

&

rodiče Georg Schicht (1820-1887) a Theresia roz.Sänze (1829-1900)

Els

e

15.

6.18

76 -

nez

j.

a 2

.man

želk

a (n

ezjiš

t.)

Ger

trud

e

4.3.

1903

- 1

988

Wol

fgan

g

10.1

0.19

08 -

16.

2.19

88

další osoby nezjištěny