Click here to load reader

Historie výpočetní techniky

  • View
    69

  • Download
    0

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Historie výpočetní techniky. Střední odborná škola Otrokovice. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je PaedDr. Pavel Kovář - PowerPoint PPT Presentation

Text of Historie výpočetní techniky

Historie vpoetn techniky

Historie vpoetn technikyPaedDr. Pavel Kovnovovkran obdobvvoj PC a souasnostgenerace pota4Charakteristika DUMNzev koly a adresaStedn odborn kola Otrokovice, t. T. Bati 1266, 76502 Otrokoviceslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0445 /2Autor PaedDr. Pavel KovOznaen DUMVY_32_INOVACE_SOSOTR-PE-IKT/1-VT-1/1Nzev DUMHistorie vpoetn technikyStupe a typ vzdlvnStedokolsk vzdlvnKd oboru RVP26-41-L/52Obor vzdlvn Provozn elektrotechnikaVyuovac pedmtInforman a komunikan technologieDruh uebnho materiluVukov materilClov skupinak, 15 16 letAnotace Vukov materil je uren k frontln vuce s doplujcm vkladem vyuujcho, npl: formou pednky strun mapuje vvoj vpoetn technikyVybaven, pomckyDataprojektor Klov slovaAbakus, Potac stroj s dekadickmi koleky, Charles Babbage, generace pota, vvoj ady PCDatum 20. 9. 2012

SVIT djin

ZptPrvn polovina 20. stoletElektromagnetick rel Potae 0 generace ing. Konrad Zuse1943 MARK I a Mark II. - prof. Howard Aiken

Elektronka potae 1. generace ENIACElektronicNumerical Integrator and Computer 1946

Tranzistor 1948/9 Bardeen + Bratain + 1950 Shockley potae II. generace Potae prostupuj do komern sfry

Schopnost abstrakceprst, kamnek, rka = zve, sbran plod potan veliinaodlien se od ostatnch tvor na Zemi Pravk

Pralovk Janeek zde poprv zjistil, e poet ehokoli lze znzornit zcela obecnABAKUS pedchdce souasnho potadla abakion ploch deska pvod nzvu je v etin. Abakus byl pouvn m.j. v Mezopotmii (nlez asi -5000 let) V orientu se abakus pouval do doby evropskho novovkuKamnek latinsky CALCULUSAbakus byl znm ve dvou zkladnch provedench- potadlo- inventarizan pstroj

StarovkEgypt IndienaMezopotmie

eka obchodn tepna, centrln moc, bezpe ped okolnmi njezdy ekonomick prosperitaPoteba dit a potat zklad ekonomiePina a pd starovk civilizaceAntika ecko, m dokzaly erpat z poznatk okolnch starovkch stt, pedstavuj tehdej vrchol civilizace. Stavby, kultura, vojenstv

eck matematika Pythagoras, Eukleides, Thales zklady modern matematiky (filosofie kalokaghta)

msk civilizace aplikuje eck poznatky v praxi a stav na vysplejch technologich

Anthos = kvt slovo antika lze vnmat jako rozkvtStedovkPd antiky civilizan katastrofa, kter vrhla lidskou spolenost o asi 1000 let zpt. Ran stedovk nedokzal na dn rovni konkurovat anticeAntick vzdlanost byla podporovna Araby a arabsk svt se stal pro Evropu zkladem pro vzdln v prodnch vdch. Matematika AlDebr, AlGhortmaj (algebra algoritmus)AlKhima alchymie, pozdji chemieAstronomie vtina hvzd nese nzvy arabskho pvoduVyrovnn (asi 11. 13. stolet) romnsk sloh a zejmna gotika pekonaly antickou architekturu.

NovovkOrlojMechanick potac strojeStroje s dekadickmi koleky

OSVCENSTV Leibnitz, Schickard, Ant. Braun, Marcus Marci, Tade Hjek z Hjku (Hagecius), Blaise Pascal Rozvoj vynikajcch mechanickch potacch stroj

ZptNkolik revoluc v potn je spojeno se jmnem skotskho matematika Johna Napiera. Tehdy obvykl zpsob nsoben pomoc obdlnkov tabulky zjednoduil vytvoenm kostek obsahujcch v podobnm tvaru nsobky jednotlivch sel. Napierovy kostky se pouvaly i ve vhodnjm vlcovm proveden.

Mechanickou kalkulaku vynalezl v roce 1623 Wilhelm Schickard. Tento stroj byl vybaven estimstnm stacm strojkem s penosem do vyho du a nsobicm strojkem. Mimo nich byly pouity tak Napierovy potac vleky (analogick Napierovm kostkm).

Blaise Pascal vyrobil vlastn mechanickou kalkulaku Pascaline v roce 1642. S selnky se pohybovalo pomoc jehly. Pracovala (podle konkrtnho proveden) se esti a osmi msty ped desetinnou tekou a dvma msty desetinnmi. Byla schopna pouze stat a odtat.

Nmeck filozof a matematik Gottfried Wilhelm von Leibniz v roce 1694 Pascalv vynlez s pomoc pvodnch poznmek a nrtk zdokonalil, take jeho tzv. krokov kalkulaka umoovala krom stn a odtn tak nsoben, dlen a vpoet druh odmocniny

Prvn polovina 20. stolet patila boulivmu rozvoji kalkulaek, u nich se sla zadvala pomoc klvesnice a byly pohnn otenm kliky. Proslavila se jimi americk firma Marchant. Na obrzku je model Marchant Monroe.

19. stolet 1834 Cambridge University Charles Babbage

Tvrce analytickhopotacho stroje, kter pedbhlsvou dobu asi o 110 let.

Babbage ho sice nikdy pln nedokonil, ale stroj byl technickyzvldnuteln prostedkypo. 19. stolet.V roce 1834 Babbage navrhl programov zen mechanick slicov pota, kter nazval analytick stroj. Jeho koncepce ji v podstat odpovdala bnm potam ml aritmetickou jednotku, pam, vstupn jednotku a tiskrnu. Program vak nebyl uloen v pamti, ale ten zvltnm snmaem. Pestoe nebyl nikdy pln realizovn, pedbhl tehdej dobu nejmn o 110 let a je povaovn za prvn univerzln pota.

Hermann HollerithStavl na dvjch pokusech Falcona A Jacquarda programovateln stroje na bzi drnch ttk.Na zklad komkernch spch s potacmi a programovatelnmi strojiZaloil vlastn firmu, kter byla pozdji nazvna International Business Machines CorporationIBM 23Konec 19. stoletBooleova algebra

Zklad tvorby dvojkov soustavy, v n pracuje kad moden pota.

Ukzka pevodu z dvojkov soustavydo destkov a zpt.

V roce 1943 byl ve vvojovch laboratoch IBM dokonen pod vedenm Howarda Aikena elektromechanick pota Mark I. Svm nvrhem sice zaostval i za Babbageovm analytickm strojem, nicmn byl sestrojen a fungoval. Za rok byl darovn Harvardsk univerzit (odtud jeho jin oznaen Harvard Mark I).

Konrad ZuseVe tictch a tyictch letech dvactho stolet vzniklo v dln nmeckho leteckho inenra Konrada Zuse postupn nkolik pota. Nesly oznaen Z1 (1938, mechanick na hornm obrzku spolu se svm konstruktrem), Z2 (1939, relov-mechanick), Z3 (1941, relov spodn obrzek) a Z4 (1944, relov-mechanick). Stroj Z3 byl prvnm funknm relovm voln programovatelnm potaem vbec.

Elektronky ENIACu

1946

Terminl ENIACu

50. 60. lta 20. stol.Potae II. generace perstaj v tranzistorvch obvodech do systm s integrovanmi polovodii.60. lta vznik integrovanch obvod potae III. generace Triumf v kosmickm vzkumu Houston program Appollo1969 Japonsko prvn 4 bitov mikroprocesor zrodek boomu PC 4.G.

Nejznmjmi potai tet generace byla ada pota IBM 360 s rznm vkonem, od modelu 360/20 a po nejvt model 360/90, kter mly tm shodn soubor instrukc, take mohly pouvat shodn software. Potae mohly pracovat jak s pevnou, tak tak promnnou dlkou operand (dat). Znamenaly skuten prlom pota do praktickho a komernho vyuit a vyrbly se v tiscovch srich. adu 360 napodobila i ada jinch vrobc, v komunistickch zemch se od roku 1969 vyrbly pod oznaenm EC resp. JSEP, eskoslovenskho potae EC 1021, vyvinutho ve VMS, se vyrobilo tm 400 kus

Slov superpota Cray 1 1976 (USA)V roce 1976 zaala firma Cray prodvat tehdy nejvkonnj pota na svt Cray-1, kter byl velmi znmm a spnm superpotaem. S nstupem paralelnch vpot v 80. letech 20. stolet superpotae ustoupily a tato pvodn velmi spn firma v roce 1995 zkrachovala.Potae 4. generace mikroprocesory70. a 80. lta 8 bitov mikroprocesory Atari, Commodore, Sinclair ZX Spectrum prnik do komern sfry. Zpodn komunistickch zem je asi 20 30 let za svtovm vvojem

1980 USA 16 bitov mikroprocesor, kter se stane zkladem pro kategorii PERSONAL COMPUTER PCZpt

Dnen tyictnk zkoum standardn PCv dob svho dtstvADA PC1980 personal computer od IBM, Microsoft stav pota Intel 80 086 MS-DOS1981 IBM 5150 PC-DOSExtendet Technology XT obchodn spn 4 9 MHz frekvence 640 kB RAM

1983 Advancet Technology AT Intel 80 286 karta na barvy20-40 MHz frekvence 1 MB1985 INTEL 80 386 pronikav generan zmna zkladpro novou generaci 32 bitovch aplikac. Tento procesor zvld Windows 95

Frekvence a 40 MHz RAM a 256 MB lze pout mechaniky CD ROM, zvukovou kartu

1990 INTEL 80 486 komern velmi spn pota, na bzi jeho procesoru stoj nap. Hubblev kosmick teleskop. Aktivn vylepovn a do pchodu operanho systmu Windows 95.

1995 Pentium I.1997 Pentium II. pro Windows 982000 Pentium III. pro Windows 20002002 Pentium IV. pro Windows XP

iPhone je produkt spolenosti Apple, kter v sob spojuje funkce mobilnho telefonu s digitlnm fotoapartem, multimedilnho pehrvae (iPod) a zazen pro mobiln komunikaci s internetem. Od vydn SDK v roce 2008 se pomalu stv i kapesn hern konzol. Ovld se pomoc velkho dotykovho displeje s virtuln klvesnic

iPod je multimediln pehrva firmy Apple. Tento nzev se uv pro celou rodinu penosnch MP3 pehrva od Apple. Zkrcen se tak tak velmi asto oznauje nejvysplej klasick pehrva, iPod Classic (iPod 6G). iPody maj jednoduch uivatelsk rozhran, kter se ovld pomoc dotykovho koleka (tzv. click wheel). Vjimkou je model iPod Touch a posledn model iPod Nano kter se ovld pomoc dotykovho displeje.

shuffle 4G, nano 6G, classic 6G, touch 4G

PagerPager je mal osobn telekomunikan zazen.Umouje pouze pijmat krtk textov nebo seln zprvy. V esk republice funguj dv pagingov st: analogov (RDS) a digitln (ERMES). Zprvy na pager je mon poslat jak jednotliv, tak hromadn. Konkurenc pagingu jsou SMS zprvy poslan na mobiln telefon.Pagery se dl na:Numerick pager (schopn pijmat a zobrazovat pouze sla)Textov pager (schopn pijmat textov zprvy)

Tablet PC s dotykovm displejemSouasnost?Procesory dov 10 GHzRAM dov do 10 GBHDD dov do destek TBOperan systm od listopadu 2009 Windows 7Alternativn OS nejzn. mutace systmu LINUXPerspektiva pota 5. generace, bioip, uml inteligence, robotyA co dl?1. K emu slouil ABAKUS a jak jeho druhy rozliujeme?2. Co to byla Pascaline?3. Popi von Neumannovo schma potae4. Popi pota 0. generace5. Popi pota 1. generace6. Popi pota 2. generace7. Popi pota 3. generace8. Popi pota 4. generace9. Co je to TABLET?10. Co je to SMARTPHONE?11. Co je to Iphone ?12. Popi PAGER13. Peve do dvojkov soustavy 78 napsanch v soustav destkov14. Peve do destkov soustavy dvojkov slo 11100110110115. Jak generace pota vldla svtov technice v dob pistn lovka na Msci? 16. Do kter generace bys zaadil pota, u kterho prv sed?Kontroln otzky:Seznam obrzk:Obr. 1: anonym, [vid. 20. 9. 2012], dostupn z: http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/vystavka/xsafarik_index.htmObr. 2: vlastnObr. 3: vlastnObr. 4: vlastnObr. 5: anonym, [vid. 20. 9. 2012], dostupn z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b5/RomanAbacusRecon.jpgObr. 6: anonym, [vid. 20. 9. 2012], dostupn z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cc/Schickard.jpgObr. 7: Propio, [vid. 20. 9. 2012], dostupn z: http://commons.wikipedia/wiki/Pascalina.jpgObr. 8: Kolossos, [vid. 20. 9. 2012], dostupn z: http://upload.wikipedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92leibnitz.jpgObr. 9: Carl Frieden, [vid. 20. 9. 2012], dostupn z: http://commons/wikipedia.org/wiki/file:MarchantRB9.jpgObr. 10: unknown artist, 1941, [vid. 20. 9. 2012], dostupn z: http://upload.wikipedia.org/wikipedia/commons/CharlesBabbage.jpgObr. 11: Museum London, Joe D., 14 January 2005 [vid. 20. 9. 2012], dostupn z: http://commons.wikipedia.org/wiki/File:0501142529_diference.jpgObr. 12: anonym, [vid. 20. 9. 2012], dostupn z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hollerith.jpgObr. 13: anonym, [vid. 20. 9. 2012], dostupn z: http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/history/PictDisplay/Aiken.htmlObr. 14: anonym, [vid. 20. 9. 2012], dostupn z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Harvard_Mark_I.jpgObr. 15: anonym, [vid. 20. 9. 2012], dostupn z: http://commons.wikimedia.org/wiki/Konrad_Zuse Obr. 16: anonym, [vid. 20. 9. 2012], dostupn z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Two_women_operating_ENIAC.gifObr. 16: anonym, [vid. 20. 9. 2012], dostupn z: http://en.wikipedia.org/wiki/ENIACObr. 17: anonym, [vid. 20. 9. 2012], dostupn z: http://gustavodasilva.files.wordpress.com/2010/02/eniac1.jpgObr. 18: anonym, [vid. 20. 9. 2012], dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/SAPOObr. 19: anonym, [vid. 20. 9. 2012], dostupn z: http://weather.mailasail.com/w/uploads/Franks-Weather/cray.jpg Obr. 20: anonym, [vid. 20. 9. 2012], dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:The_Apollo_11_Prime_Crew_-_GPN-2000-001164.jpgSeznam obrzk:Obr. 21: NASA Apollo Archive, [vid. 20. 9. 2012], dostupn z: (http://www.hq.nasa.gov/office/pao/History/alsj/a410/AS8-13-2329HR.jpg) Obr. 22: anonym, [vid. 20. 9. 2012], dostupn z: http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/vystavka/xsafarik_index.htmObr. 23: Zosuka Tsutano, [vid. 20. 9. 2012], dostupn z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/IPhone_and_iPhone_3G_%Obr. 24: anonym, [vid. 20. 9. 2012], dostupn z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/IPod_family.png/200px-IPod_family.pngObr. 24: anonym, [vid. 20. 9. 2012], dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Motorolapager.jpgObr. 25: Cheap Tablet PC, [vid. 20. 9. 2012], dostupn z: http://wheretobuykindlez.com/wp-content/uploads/2012/05/Cheap-Tablet-Pc11.jpgSeznam obrzk:Seznam pouit literatury:Dkuji za pozornost