Mgr. Markéta Olbertová

Zákon 561/2004 (školský zákon) Národní program rozvoje vzdělávání v

ČR (tzv. Bílá kniha) Kurikulární dokumenty – státní úroveň

(Národní program vzdělávání a RVP), školní úroveň (ŠVP)

poskytnutí uceleného vzdělání dětem s různou úrovní nadání, aniž by byly za menší objem vědomostí jakkoli trestány a separovány do různých druhů škol. (J.Nováčková)

opuštění mocenského, autoritativního vztahu vůči dětem (z ústředního herce režisérem), partnerský přístup

jiná organizace a metody vyučování (kooperativní učení, projekty, integrace předmětů)

rozvíjení zodpovědnosti žáků (ne manipulace, poslušnost)

motivující využívat popisného jazyka sebehodnocení průběžné mapování, sledování pokroku

(posunu) provádět vzhledem k předchozímu a

očekávaného stavu hodnotit směrem k individuálním

schopnostem každého žáka

známka je pro dítě totéž, co mzda za práci pro dospělého

známka nabízí lepší srovnání s ostatními bez známek se nebude učit špatné známky motivují k lepšímu

přístupu k učení všechny děti se mají na základní škole

učit totéž

náhražka vnitřní motivace nemají dlouhodobý pozitivní účinek typy ve škole – známky, poznámky, pochvaly,

soutěže nezasahují do příčin chování, do postojů a emocí jsou především manipulací s jiným člověkem trest – akceptace násilí odměna – závislost na vnější motivaci vytváříme „nálepky“ – vzorný žák, kazisvět… náhrada trestu a odměny – přirozený následek

Cíl vzbudit zájem o vyučované předměty, který

nebude vázaný na motivaci prostřednictvím známek

posilování vnitřní motivace, sebehodnocení zpětná vazba při kooperativní výuce

Hodnocení Zpětná vazba (zaměřuje se na průběh činnosti a

výsledek, ne na kvality toho, kdo ji provádí) – nezahanbuje, netrestá, neodměňuje

Známka – donucovací prostředek, závislost na vnější motivaci, stres, časná selekce

Sebehodnocení Klasifikace nebo slovní hodnocení

1.-3.třída – slovní hodnocení 4. – 5.třída – známka, výchovy slovně

dříve se využívalo širší slovní hodnocení pro žáky s poruchami učení (ti „lepší“ byli známkováni)

známku vyžadují rodiče rodiče omezují svoji odpovědnost za

vzdělávání dětí na pochvalu, pokárání, trest za známku

známky – zbytečná selekce dětí v raném věku (víceletá gymnázia, výběrové třídy)

hodnota známek u různých pedagogů riziko soutěžení

sebehodnocení je alternativou k závislosti na hodnocení autoritou

význam sebehodnocení a zpětné vazby namísto hodnocení učitelů

naučit děti sebehodnocení – vklad pro jejich budoucnost

zaměření na činnost samotnou, návyk dobré, poctivé práce

zpětná vazba se zaměřuje na činnost nebo chování, nehodnotí osoby – jejich kvality nebo zápory

slouží tomu, kdo něco dělá, nějak jedná (informace pro něj)

posiluje smysluplnost, udržuje zájem je emocionálně neutrální ocenění – potřeba uznání, budování

sebeúcty přináší rovnocenný partnerský vztah

vnitřní motivace má zdroje v základních lidských potřebách a zvnitřněných hodnotáchPodmínky:

smysluplnost spolupráce svobodná volba zpětná vazba

vnější motivace – děláme něco pro odměnu, pochvaluZ „musíš“ se „chci“ nestáváVytváří návyk čekat na signál, pokyn od

druhých lidíVzniká závislost na vnější motivaci

Slovní hodnoceníPopis toho, co dítě zvládloSdělení dítěti, ne o dítětiNeposuzuje osobnost dítěte

PortfolioPokroky dítěte shromážděné v deskách,

krabici…Práce dítěte, záznamy učitelePosiluje odpovědnost dětí za vlastní učení

SebehodnoceníHodnotící listy, žákovská knížkaZpětná vazba, hodnocení výkonu (po

prověrce, zkoušení…)

Držet se přítomnosti Držet se problému – nehodnotit osobu Zprostředkovat smysluplnost Dávat prostor Zaměřit se na pozitiva Vzít v úvahu emoce Šetřit slovy při sdělování požadavků Hlídat si tón hlasu

Děkuji za pozornost.

Mgr. Markéta OlbertováZákladní škola, Brno, Gajdošova 3

www.zsgajdosova.czolbertova@zsgajdosova.cz