www.hradecko-info.cz

HRADECKO

Rozloha: cca 970 km2

Nejvyšší bod: 340 m n.m. Chlum

Nejnižší bod: 204 m n.m. Údolí Cidliny u Končic

Počet obcí: 118

Největší obec (město): Hradec Králové

HRADECKO

Hradec Králové

Třebechovice pod Orebem

Chlumec nad Cidlinou

Smiřice

Zámek Karlova Koruna

Kaple Zjevení Páně

Třebechovické muzeum betlémů

Veteran Airshow

Velké náměstí

Kolesové parníky na Labi

Nový Bydžov

Židovský hřbitov

Zámek Hrádek u Nechanic

Hrádek u Nechanic

V í t á m e V á s . . .

www.hradecko-info.cz

Objevte pfiírodní krásy

Hradecka

Jiráskovy sady v Hradci Králové

Krajina Hradecka spojuje ideální prostředí pro rodinnou

dovolenou a relaxaci, aktivní odpočinek i cykloturistiku.

Velké množství historických památek, kulturních akcí

a výborná dopravní dostupnost Hradecka vytváří

vynikající podmínky pro domácí i zahraniční návštěvníky.

Za krásami přírody to na Hradecku není nikde daleko.

Doslova za branami Hradce Králové se rozkládají

rozsáhlé lesy táhnoucí se čtyřicet kilometrů jihovýchodním

směrem, protkané turistickými a cyklistickými trasami.

Při hlavních lesních cestách jsou malebná odpočívadla.

Významnou přírodní zajímavostí překračující význam

regionu je řeka Orlice. Přirozeně meandrující řeka

s četnými slepými rameny skrývá krásy starých tůní,

mokřin a lužních lesů. V Hradci Králové ústí Orlice

do Labe. Město je rovněž známo jako město zeleně,

a to díky rozsáhlým upravovaným městským parkům.

V některých z nich najdeme i chráněné památné stromy.

Soutok řek Labe a Orlice v Hradci Králové

2 3

Vítejte v Salonu republiky

a jeho okolí

Budova Muzea východních Čech

Hradec Králové

Krajinu na soutoku Labe a Orlice lidé osídlili již v době

předhistorické. Archeologická naleziště dokládají

osídlení z pravěku i z doby římské. Návrší nad soutokem

se koncem 10. století stalo střediskem východní části

přemyslovských Čech. Z roku 1225 se dochovala první

písemná zmínka o Hradci jako o královském svobodném

městě. Česká královna vdova Eliška Rejčka pak učinila

z Hradce Králové druhé nejvýznamnější město po Praze.

Ve 14. století je opevněno hradbami a roku 1306 se stává

královským věnným městem. Od roku 1664 je rovněž

sídlem biskupství. Město procházelo obdobími rozkvětu

i úpadku, významný vliv mělo vybudování královéhradecké

pevnosti v 18. století. Později získal Hradec Králové

věhlas díky moderní urbanistické koncepci vynikajících

architektů počátku 20. století v čele s Josefem Gočárem

a Janem Kotěrou. Tuzemští i zahraniční návštěvníci

je pojmenovali „Salonem republiky”. Kvalitní historická

a moderní architektura a výjimečné urbanistické řešení

činí z města doslova učebnici architektury. Dominantou

města je Katedrála sv. Ducha na Velkém náměstí,

založená královnou Eliškou Rejčkou roku 1307 jako farní

kostel. Na katedrálu byla 56 metrů dlouhá a 33 metry

vysoká stavba povýšena roku 1664 při

založení biskupství. K cenným památkám

Velké náměstí

4 5

Zvon Augustin v Bílé věži na Velkém náměstí

patří cínová křtitelnice z roku 1406. Monumentální

trojlodní cihlový chrám tvoří spolu se sousední Bílou

věží hlavní symboly města. V Bílé věži, přes sedmdesát

metrů vysoké městské zvonici, jejíž stavba byla zahájena

roku 1574, je zavěšen druhý největší zvon v Čechách

Augustin. Při pohledu na věžní hodiny nelze přehlédnout,

že ručičky měří čas neobvykle - malá ukazuje minuty

a velká hodiny. Častým cílem návštěvníků Hradce

Králové je Kaple sv. Klimenta. Původní cihlovou kapli

ze 14. století nahradila v letech 1717-1721 barokní novo-

stavba postavená podle projektu J. B. Santiniho. Kopuli

kaple zdobí pozlacená papežská tiára s dvěma zkřížený-

mi klíči. Další významnou barokní stavbou na hradeckém

Velkém náměstí je kostel Nanebevzetí Panny Marie

postavený v letech 1654-1666 podle plánů italského

stavitele C. Luraga jako součást jezuitské

koleje. Její areál vyrostl

v letech 1671-1710

na místě devíti měš-

ťanských domů, z nichž

v jednom se narodil jezuitský

kněz a historik B. Balbín. Po zrušení řádu se kolej

stala sídlem královéhradeckého gymnázia, kde učili

i V. K. Klicpera a J. Chmela a kde studovala řada význam-

ných osobností včetně J. K. Tyla, F. Škroupa, A. Jiráska

či K. Čapka. V roce 1993 areál převzalo královéhradecké

biskupství a vytvořilo zde Diecézní pastorační centrum,

Nové Adalbertinum. V jeho atriu se nachází socha

papeže Jana Pavla II. K nepřehlédnutelným památkám

historického středu Hradce Králové patří nedaleká

biskupská rezidence, barokní palác projektovaný

podle plánu J. B. Santiniho. Mariánský sloup stojící

uprostřed Velkého náměstí připomíná ušetření města

a jeho obyvatel od morové epidemie. Vrchol sloupu

zdobí socha P. Marie. Poprvé je zde vyobrazen nový

královéhradecký znak - český lev držící písmeno G.

V uličkách hradeckého Starého města nedaleko od Vel-

kého náměstí se skrývá areál někdejšího královského

hradu, sídla českých královen Elišky Rejčky a Elišky

Pomořanské. Hrad byl zničen za husitských válek a na jeho

místě vyrostl kostel a seminář. Interiér purkrabského

domu s kostelem sv. Jana Nepomuckého vyzdobili

Socha Papeže Jana Pavla II.

nástěnnými malbami mniši z pražského emauzského

kláštera. Dnes slouží jako Městská hudební síň. Velké

náměstí však nezdobí jen historické stavby. Secesní

budova dnešní Galerie moderního umění vyrostla

na místě takzvaných Caivasových v letech 1911-1912

podle plánu Osvalda Polívky jako sídlo Záložního

úvěrního ústavu. Tak jako je Hradec Králové nazývám

městem zeleně či salonem republiky, mohl by být

i městem kostelů. Turisté je mohou objevit v různých

částech města včetně městských sadů. Kostel sv. Anny

postavili v letech 1777-1784 minorité jako náhradu

byl ve 2. pol. 17. století barokně upraven. Dřevěná, osmi-

boká zvonice v jeho sousedství postavena koncem

16. století. V roce 1935 byl do Jiráskových sadů přenesen

dřevěný pravoslavný kostelík sv. Mikuláše z východoslo-

venské Habury. Po zrušení hradecké pevnosti začala

v místech za hradbami vyrůstat městská zástavba, která

položila základy budoucího moderního města. Budovy

úřadů a institucí či úpravy veřejných prostranství již

navrhovali významní architekti. Hradec Králové se začal

měnit v salon republiky ve dvacátých letech minulého

století, kdy vznikly významné stavby podle projektů

za klášter zbořený při stavbě hradecké pevnosti.

Ze stejného období je pozdně barokní kostel sv. Antonína

Poustevníka postavený v letech 1769-1772. Za pozornost

návštěvníků města stojí i dva dřevěné kostely. Kostel

sv. Jana Křtitele z 1. pol. 16. století stojící na Kopci sv. Jana

Josefa Gočára. Patří mezi ně Koželužská škola (1923-

1924), Angločeskoslovenská banka na Masarykově nám.

(1923-1924), dostavba a úprava domů severní fronty

Masarykova náměstí (1924-1926), před

kterou byla v roce 1926 vztyčena socha

Budova Gymnázia J. K. Tyla od Josefa Gočára

Masarykovo náměstí

6 7

T. G. Masaryka od O. Gutfreunda, Rašínovo gymnázium

(1925-1927), socha Vítěze v průčelí od J. Štursy, Sbor

církve československé husitské kněze Ambrože (1926-

1927), Masarykova základní škola s mateřskou školou

(1927-1928), Ředitelství státních drah na Ulrichově

náměstí (1929-1932), Budova Okresních a finančních

úřadů (1932-1936). Na podobě města se podepsal

i Jan Rejchl, podle jehož projektů vyrostla budova

či soubory budov Výzkumného ústavu sklářského (1930),

České státní banky, (1931), Sborového velitelství (1938),

hlavního nádraží ČD (1929-

1935) nebo Krajského soudu

(1934-35). Jedním z hlavních

lákadel města a národní kultur-

ní památkou je Muzeum

východních Čech. Budova

z let 1909 až 1912 je

jednou z nejhonosnějších

staveb Jana Kotěry. Na umělecké výzdobě se podíleli

také další významní umělci. Alegorické figury sedících

žen při vchodu do budovy znázorňující Umění (Historii)

a Průmysl vytvořili Stanislav a Vojtěch Suchardové, skle-

něné okenní vitráže navrhl F. Kysela. Secesní zařízení

muzea se zachovalo do současnosti. Největší regionální

muzeum kraje se řadí svými přírodovědnými, historickými

a archeologickými sbírkami, odbornou badatelskou

a vědeckou prací mezi nejvýznamnější instituce tohoto

druhu v republice. Pobočkou muzea je Památník bitvy

1866 na Chlumu u Hradce Králové - válečné muzeum,

které v současnosti představuje ukázky výzbroje

a výstroje všech armád zúčastněných v bitvě 1866.

K modernímu Hradci neodmyslitelně patří Labská vodní

elektrárna. Součástí významné technické památky

z let 1909-1914 je betonový most zvaný Hučák

s pohyblivým segmentovým jezem, regulujícím množství

vody pro potřeby elektrárny. Historické jádro města je

Labská elektrárna v Hradci Králové

městskou památkou rezervací, okolí historického jádra

s četnými moderními budovami bylo vyhlášeno městskou

památkovou zónou. Lidovou architekturu zastupuje

v Hradci Králové především Šrámkův statek v Pile-

ticích. Památkově chráněný areál původní lidové

architektury se vzácnými dřevěnými objekty, jehož

součástí je ojedinělé dvoupatrové roubené obytné

stavení s pozoruhodnou pavlačí z roku 1802. Areál je

využíván jako centrum lidových tradic, pořádájí se tam

folkloristické slavnosti, výstavy, jarmarky a trhy výrobků

lidové tvorby a uměleckých řemesel. Dnešní Hradec

Králové je svým kultivovaným prostředím a množstvím

zeleně skutečnou metropolí východních Čech. Kromě

sídla státních institucí, bank či významných firem, je

se šesti fakultami vysokých škol a množstvím středních

škol centrem vzdělávání. Díky výbornému zázemí se zde

v posledních letech daří také takzvané kongresové

turistice. Kongresové sály vybavené nejmodernější

konferenční technikou, dobré ubytovací možnosti, zázemí

vysokých škol, dopravní dostupnost měst jak v rámci

republiky, tak i střední Evropy, poskytuje ideální podmínky

pro pořádání kongresů a konferencí.

Chlumec nad Cidlinou

Město dramatika Klicpery, město baroka,

město v zahradách i město rybníků: to je

Zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou

Vlastivědné muzeum v Loretě v Chlumci nad Cidlinou

8 9

Chlumec nad Cidlinou. Pro mnohé je Chlumec, ležící

téměř na rozhraní Královéhradeckého, Pardubického

a Středočeského kraje, také symbolem povstání sedláků,

jejichž porážku v roce 1775 připomíná památník

selských bouří na návrší zvaném Skalka východně

od města. I v Chlumci nad Cidlinou zanechal svou stopu

J. B. Santini. Zámek Karlova Koruna postavený

podle jeho návrhu v letech 1721-1723 hrabětem

Františkem Ferdinandem Kinským je dominantou

města. Stavba připomíná tvar královské koruny a název

dostala na počest návštěvy císaře Karla VI., který zde

pobýval po své korunovaci v Praze. Interiérová expozice

seznamuje s dějinami rodu Kinských, s chovem koní -

chlumeckých plaváků a s lovectvím. Součástí zámku je

rozsáhlý anglický park. Do areálu Lorety, původně

projektované jako piaristický klášter, byla umístěna

historická expozice vlastivědného muzea. Kostel

sv. Voršily na Klicperově náměstí je příkladem smíšení

dvou slohů – pozdní gotiky a renesance. Děkanský chrám

byl postaven ve dvou etapách v letech 1536-1543

pernštejnskou stavební hutí. Trojlodní stavba s rene-

sančními prvky je zakončena trojbokým kněžištěm

a zaklenuta křížovou klenbou. Ve východní části

chlumeckého náměstí stojí mariánský sloup. Na počest

vítězství vojsk císaře Josefa I. a jeho spojenců nad fran-

couzskou armádou Ludvíka XIV. o španělské dědictví jej

dal v roce 1710 postavit Václav Norbert Kinský. Patrně

nejstarší budovou v Chlumci nad Cidlinou je kostel

Nejsvětější Trojice stojící v parčíku nedaleko před

vstupem do zámeckého parku. Podle tradice opřené

o nález nápisového kamene v roce 1734 měl být kostel

postaven roku 1134.

Nový Bydžov

Město bylo založeno před rokem 1305 jako královské

město a roku 1569 se stalo královským věnným městem.

Pravidelný geometrický půdorys zástavby je dokladem

Památník selských bouří

Chov koní - Chlumeckých plaváků

10 11

vyspělého českého středověkého urbanismu. Rozvoj

města a jeho panství citelně zasáhly katastrofální

následky třicetileté války. Spolu se založením města byl

stavěn v letech 1305-1311 gotický kostel sv. Vavřince.

Patří mezi nemnoho městských kostelů nedotčených

novogotickými přestavbami v 19. století. Od roku 1751

byl Nový Bydžov sídelním městem nově vzniklého

Bydžovského kraje, zasahujícího od Krkonoš přes

Vrchlabí, Jilemnici, Novou Paku, Jičín, Hořice, Nový

Bydžov, Chlumec nad Cidlinou a Poděbrady až k Sadské.

Přestože později bylo sídlo kraje přemístěno do Jičína,

název kraje zůstal zachován až do roku 1850.

Na západní straně bydžovského náměstí stojí původně

renesanční a barokně upravená budova radnice, kterou

později nahradila novogotická stavba postavená podle

projektu Josefa Míči v letech 1862-1865. Mezi novoby-

džovské památky patří také novorenesanční Okresní

dům z roku 1899 či secesní budova spořitelny z let 1905-

1907. Uprostřed náměstí stojí Mariánský morový

sloup se sousoším z roku 1716. V Novém Bydžově je

také třetí nejstarší židovský hřbitov v Čechách, zalo-

žený roku 1520. Je na něm dochováno necelých 1500

náhrobků, nejstarší z roku 1577, nejmladší z roku 1885.

Smiřice

Četné archeologické nálezy svědčí již o pravěkém osíd-

lení polabské krajiny v okolí Smiřic. Základ pozdějšího

města položila za panování rodu Smiřických výstavba

Židovský hřbitov v Novém Bydžově

Novogotická radnice v Novém Bydžově

Detail oltáře s obrazem Petra Brandlave Smiřicích

tvrze, přestavěné v 15. století na zámek. V 17. století

zde rod Šternberků nechává zbudovat zámeckou

kapli Zjevení Páně. Budova kaple představuje

významný doklad českého stavitelského umění vrcholného

baroka. Za stavitele je považován Kryštof Dientzenhofer,

i když některé prameny hovoří o J. B. Santinim. Středem

slohově jednotného barokního interiéru, dochovaného

od svého vzniku v nezměněné podobě, je vrcholné dílo

barokního mistra Petra Brandla - obraz Klanění

Tří králů. Díky své špičkové umělecké hodnotě byly

zámecká kaple i obraz Klanění Tří králů prohlášeny

národními kulturními památkami.

Třebechovice pod Orebem

Třináct kilometrů východně od Hradce Králové leží

město známé po celém světě betlémářskou tradicí

a oblíbené kvůli svému okolí s krásnými lesy a půvabnými

zákoutími řeky Orlice. Třebechovice pod Orebem

Kaple Zjevení Páně ve Smiřicích

jsou poprvé připomínány roku 1368. V první polovině

patnáctého století bylo město sídlem stoupenců

husitského hnutí Orebitů, později Sirotků. Jejich

vojenská jednotka, vytvořená roku 1419 právě v Třebe-

chovicích, byla po husitech z Tábora a Prahy třetí nej-

významnější silou husitů. Světový věhlas město získalo

díky Třebechovickému muzeu betlémů se sbírkami

obsahujícími na dvě stovky betlémů z nejrůznějších

materiálů. Unikátní a nejznámější je tzv. Proboštův

betlém, který je národní kulturní památkou. Unikátní

mechanický dřevěný betlém 7 metrů dlouhý, 3 metry

hluboký a 2 metry vysoký, který se skládá ze dvou tisíc

vyřezávaných dílů, se stal magnetem československé

expozice na Světové výstavě v Montrealu v roce 1967.

Muzeum betlémů uchovává kromě jiného i ručně psaný

kancionál z roku 1559. Významnou třebechovickou

stavbou je kostel sv. Ondřeje, poprvé doložený k roku

1384. Dnešní pozdně barokní kostel byl postaven

královéhradeckým stavitelem Františkem Kermerem

v letech 1767-1771. Kostel Božího Těla na vrchu Orebu

(260 m n.m.), byl postaven roku 1835 na místě

dřevěného kostelíka.

Třebechovické muzeum betlémů

Přírodní park Orlice

Hrádek u Nechanic

Další z řady národních kulturních památek na Hradecku

je novogotický zámek Hrádek u Nechanic. Hraběcí rod

Harrachů jej nechal jako své reprezentační a letní sídlo

postavit v letech 1839-1857 ve stylu windsorské gotiky.

Dvoukřídlá budova se zvýrazněným dvoupatrovým středem

- věží s cimbuřím - stojí uprostřed patnáctihektarového

Průčelí zámku Hrádek u Nechanic

Interiér zámku Hrádek u Nechanic

14 15

anglického parku založeného v roce 1844. Část parku

je dnes oblíbeným golfovým hřištěm. Zámecký interiér

je ukázkou šlechtického bydlení 19. století s bohatým

původním historickým zařízením a zámeckou obrazárnou.

Ve vnitřním vybavení nechybí různé technické dokonalosti

tehdejší doby, například ústřední topení vedené

v podlahách a především umělecky bohatým zařízením

a sbírkami, které Harrachové nechali dovézt z celé

Evropy. Na zámku se v průběhu sezony pořádají tradiční

kulturní akce. Při některých z nich návštěvníky provádějí

zámkem průvodci představující hraběcí rodinu i zámecké

služebnictvo v dobových kostýmech.

Významné osobnosti historie Hradecka připomíná

památník Václava Hanky v Hořiněvsi či památník

Františka Škroupa v Osicích.

Průvodce v dobovém kostýmu na Hrádku u Nechanic

Rodný dům Václava Hanky

František Škroup

Vydejte se na v˘pravy

po stopách historie

Rekonstrukce bitvy na Chlumu

Díky výjimečné poloze a bohaté minulosti je na Hradecku

velké množství vojenských památek, některé již z dob

husitských. Do historie regionu se nesmazatelně zapsala

válka mezi Rakouskem a Pruskem, která v červenci

1866 dospěla pro Rakousko k tragickému rozuzlení na

Chlumu u Hradce Králové. Bitva, která začala v ranních

hodinách 3. 7. 1866, se stala největší a nejkrvavější

bitvou 19. století v Čechách. Historii zde připomíná

na pět set pomníků. Celou oblast bojiště lze přehlédnout

z rozhledny, která stojí poblíž Památníku války 1866.

Po místech bojů provázejí naučné stezky.

Dávné tradice a historii Hradecka přibližuje skanzen

lidového stavitelství v Krňovicích, který představuje

stavby lidové architektury z Hradecka, Pardubicka

a Orlických hor. Pohled do hlubší historie nabízí

Centrum experimentální archeologie ve Všesta-

rech. Pravěká vesnice postavená původními nástroji

zachycuje život lidí mezi počátkem mladší doby kamenné

a dobou železnou.

Pomník polních myslivců z války roku 1866

Skanzen lidové architektury v Krňovicích

Rozhledna a muzeum na Chlumu

Skanzen pravěké vesnice ve Všestarech

Skvûlé

záÏitky po cel˘ rok

Slavnosti Královny Elišky na Velkém náměstí v Hradci Králové

Bezmála stotisícový Hradec Králové je největším městem

kraje a již od středověku také jeho přirozeným centrem

s bohatým kulturním zázemím. Klicperovo divadlo,

legendární loutkové Divadlo Drak či Filharmonie

Hradec Králové získaly prestiž i na zahraničních

pódiích stejně jako chlapecký pěvecký sbor Boni Pueri

a dětský sbor Jitro. Obě tělesa jsou fenoménem Hradce

Králové a patří mezi nejlepší světové pěvecké sbory.

Mezi nejvýznamnější kulturní a společenské akce

patří červnový mezinárodní divadelní festival Divadlo

evropských regionů s více než stovkou představení

v divadlech i pod širým nebem, výstavami, semináři

Festival folklóru na Šrámkově statku v Pileticích

Tuning Party Legendární loutkové Divadlo Drak

European Veteran Airshow

či diskuzními večery herců, režisérů a divadelních kritiků.

V říjnu probíhá pravidelné podzimní setkání jazzmanů

Jazz Goes to Town, které je jednou z největších akcí

svého druhu v republice. Folklórní tradice severový-

chodních a východních Čech se každoročně v červnu

představuje na velkém folklórním festivalu na náměstích

a v ulicích Hradce Králové a Pardubic. V červenci

probíhají četné vzpomínkové akce spojené s bitvou

v roce 1866 na Chlumu. Tisíce diváků spolehlivě

přitahuje rekonstrukce událostí na autentických místech

bojů s jízdou a ohňovými i dělostřeleckými efekty.

Další akcí, která se již stala tradicí je červencový

mezinárodní letecký den European Veteran Airshow

Festival Jazz Goes to Town

Vánoční punč na Hrádku u Nechanic

20 21

s živými ukázkami a vystoupeními akrobatů. Na hradeckém

letišti probíhají i další významné akce, za kterými jezdí

návštěvníci z celé republiky i ze zahraničí. V srpnu je to

hudební festival Hip Hop Camp, v červnu či červenci

přehlídka vylepšených aut Matador Tuning Party

s bohatým programem. V září ožívá historické jádro

města kostýmovými průvody, jarmarkem či rytířskými

turnaji při Slavnostech královny Elišky. Lidé tam

mohou obdivovat i ukázky starých řemesel, vystoupení

kejklířů a večerní ohňostroj. Historické kostýmy patří

také ke zvláštním prosincovým prohlídkám na zámku

v Hrádku u Nechanic. Vánoce na zámku přiblížuje

kromě vánočně vyzdobené expozice také anglický punč

ze zámecké kuchyně.

Chlapecký dětský sbor Boni Pueri Hip Hop Camp

Divadlo Evropských regionů

Radost z aktivního

odpoãinku

Skatepark v Hradci Králové

Výborné zázemí pro pěší turistiku poskytují rozsáhlé

hradecké lesy, po turisticky značených cestách je

možné projít libovolně dlouhou trasu. Na cyklisty čeká

na Hradecku síť cyklotras. Oblíbené jsou cesty

po Třebechovicku, Chlumecku či Novobydžovsku. Krásy

Hradecka a často i celého Královéhradeckého kraje

a jeho sousedství lze zhlédnout z několika vyhlídkových

věží nebo rozhleden. V Hradci Králové tuto možnost

poskytuje Bílá věž, z jejíhož ochozu jsou vidět

i pohraniční hory severovýchodních Čech, Podkrkonoší,

Železné hory a centrální bojiště bitvy 3. 7. 1866

na chlumském návrší. Podobný kruhový rozhled umožňuje

rozhledna na Chlumu u Hradce Králové, z jejíž vyhlídkové

plošiny umístěné ve výšce 35 metrů můžeme obhlédnout

nejen celé bojiště, ale i panorama hor českého severo-

východu, Železné hory a Polabí. Zajímavý výhled do okolí

je také z 15 metrů vysoké rozhledny u Libníkovic.

Kouzlo a romantiku řeky Orlice i jejího okolí objevili

vodáci již ve 30. letech 20. století. Během nenáročné

plavby z Albrechtic nad Orlicí do Hradce Králové vodáci

nenarazí na žádný jez.

Své zázemí má na Hradecku

také stále oblíbenější golf

a hipoturistika. Golfové

hřiště špičkových parametrů

s devíti jamkami je v sousedství

zámku Hrádku u Nechanic a další

v areálu zámečku Myštěves. Menší šestijamkové hřiště

pro veřejnost je v Jeníkovicích u Třebechovic. Golfová

škola je i přímo v Hradci Králové. Milovníkům jízdy

na koních slouží jízdárny v Hradci Králové-Malšovicích,

Chlumci nad Cidlinou, Humburkách a Bědovicích

u Třebechovic pod Orebem. Při jízdárně v Dobřenicích

působí jezdecká škola.

K létu stráveném na Hradecku patří osvěžení v četných

písnících a koupalištích. Aqua Park v Třebechovicích

pod Orebem nabízí bazény s vyhřívanou vodou,

skluzavku či tobogan, sportovní vyžití nabízí také koupa-

liště v Novém Bydžově. Po celý rok je možné se koupat

v hradeckých městských lázních. Aquacentrum s tobo-

ganem se světelnými efekty, masážními bazény, vířivkou,

saunou či soláriem splňuje současné nároky návštěvníků.

Navíc disponuje republikovým unikátem - mořským

vlnobitím pocházejícím již z dob první republiky.

V případě nepříznivého počasí je možné využít některé

ze sportovních zařízení vybudovaných ve většině měst

a obcí Hradecka - aktivně relaxovat v řadě moderně

vybavených posiloven a fitcenter, zkusit své štěstí

v kuželnách a bowlingových centrech, rozhýbat tělo při

squashi či richocetu nebo navštívit některý z tenisových

kurtů či si zahrát minigolf.

Hradec Králové nabízí také unikátní atrakce, které lidé

jinde nenajdou. Patří k nim kolesové parníčky brázdící

s turisty řeku Labe a kotvící během sezony na hradeckém

Smetanově nábřeží. Vyhlídková okružní plavba přibližuje

hradecké dominanty i romantická zákoutí řeky.

Bezprostřední kontakt s tropickou přírodou nabízí

návštěvníkům Obří akvárium, jehož technickou zají-

mavostí je podvodní tunel, který byl do Hradce dovezen

až z Japonska. Lidé mohou nedaleko od centra Hradce

Králové vidět deštný prales, společenství ryb ze Střední

a Jižní Ameriky i dravé piraně. Tropické klima nabízí také

skleník s rostlinami ze subtropických a tropických oblastí

v Botanické zahradě léčivých rostlin, která je výukovým

pavilonem hradecké farmaceutické fakulty.

Aquacentrum v Hradci Králové

Kolesové parníky na Labi v Hradci Králové Obří akvárium v Hradci Králové

www.kralovehradeckykraj.euwww.kralovehradeckyregion.cz