Humanistická bohemika ve Švédsku

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

Humanistická bohemika ve ŠvédskuAuthor(s): Jan MartínekSource: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 92, Čís. 2 (1969), pp. 137-150Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23466211 .

Accessed: 16/06/2014 07:38

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact [email protected].

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 195.34.79.20 on Mon, 16 Jun 2014 07:38:18 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

http://www.jstor.org/action/showPublisher?publisherCode=icsipcasp

http://www.jstor.org/action/showPublisher?publisherCode=icsipcasp

http://www.jstor.org/stable/23466211?origin=JSTOR-pdf

http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp


ZPRÁVY

(205b—208a) De Christianis hereticis seu scismatibus.51· Obsah rukopisu nebylo možno

při orientačním průzkumu fondu přirozeně blíže studovat.

Lambašská knihovna je dnes odborně vedena a vyřizuje ochotně všechna případná desiderata.

Pavel Spunar

51 Inc.: „Quia inter omneš scismaticos orientales".

Humanistická bohemika ve Švédsku

1

Koncem ledna a začátkem února 1968 Jsem navštívil za účelem průzkumu humanis

tických bohemik tyto švédské ústavy: Stockholm, Kungliga biblioteket, Riksarchiv;

Strangnas, Domkyrkobiblioteket; VasterSs, Landsblblioteket; Uppsala, Uni

versitetsbiblioteket; Lund, Universitetsbiblioteket.

Stalo se již zvykem uveřejňovat podrobné zprávy o literárních památkách z doby

před třicetiletou válkou, zjištěných ve Švédsku. Řadu takových vědeckých sdělení za

hájil J. Dobrovský a nejrozsáhlejší dílo o švédských bohemikálních rukopisech a tiscích

uveřejnil B. Dudik. Na jeho práci navázali další badatelé, kteří rovněž otiskli obšírné

nálezové zprávy o švédském materiálu. Důvod důkladnějšího zpracování památek,

uložených ve Švédsku, není jen v tom, že se od tamní výzkumné práce očekávaly

nálezy, které výrazně změní pohled na české dějiny a českou literaturu, nýbrž také

v tom, že Švédsko nemohlo být ani při mimořádném zájmu o tamní literární památky tak často cílem badatelů z Cech a Moravy, jako země v bezprostředním sousedství, takže nebylo možno nechat zapadnout nová zjištění, nýbrž naopak bylo nutno jejich

pečlivou registrací a zaznamenáním poznatků o možnostech dalšího výzkumu vytvořit

předpoklady к tomu, aby se další badatelé rychle orientovali ve švédských knižních

fondech, uspořádaných namnoze jinak než fondy středoevropské, aby mohli navázat

na práci již vykonanou a aby neztráceli čas, který jim nebývá příliš štědře vyměřen,

opakováním výzkumu, jímž se zabývali jejich předchůdci. Také Švédští badatelé publi kovali řadu prací o švédské literární kořisti z doby velmocenského postavení této země, takže se i oni významnou měrou zasloužili o to, že se některé literární památky z evropských zemí, uložené nyní ve Švédsku, již dočkaly vědeckého zpracování, které

odpovídá jejich významu. Zásadami pro vypracování nálezových zpráv o švédském materiálu, jak je vytvořily

předchozí generace badatelů, cítil jsem se vázán i při koncipování tohoto sdělení. Tím

není ovšem řečeno, že zde uvádím všechna nová zjištění. Některá se objeví teprve v dodatcích Rukověti humanistického básnictví, pro niž byl výzkum podniknut. To platí

zejména o nově nalezených exemplářích tisků, známých již odjinud. Pro rozho

dování, co je nutno považovat za nové zjištění, byly pro mne směrodatné pro písmena

A—J první dva svazky Rukověti, doplněné údaji hesláře (zjištění za poslední tři léta),

pro písmena Κ—Μ korektura 3. svazku Rukověti, pro písmena Ν—Ž heslář a odkazový

aparát prvních tří svazků Rukověti (oddíly nadepsané „Příspěvky"). Netvrdím, že

všechny níže uvedené tisky jsou unikáty, mohou se vyskytnout i v jiných evropských

ústavech, rozhodující však je, že pro účely Rukověti, pro kterou byla v minulých letech

vykonána velmi rozsáhlá heuristika, nebyly dosud registrovány. Všechny tisky kapi

tulní knihovny ve Strangnas, které zde uvádím, byly již zachyceny v Aminsonově kata

logu, jehož úplný titul podávám níže ve výčtu literatury. Z tohoto katalogu však nebyl

v mnoha případech patrný bohemikální charakter tisků; ten byl zjištěn teprve při

prohlídce jednotlivých konvolutů. Ani tam, kde byla bohemikální povaha děl patrná

137



ZPRÁVY

již z tohoto katalogu, nebylo možno spokojit se s jeho údaji, nýbrž bylo nutno tisky

podrobněji excerpovat; výsledky této excerpce zde předkládám.

Předběžné informace o švédských knihovnách a literárních památkách tam ulože

ných jsem čerpal především z těchto publikací: Catalogus bíbliothecae templi cathe

dralis Strengnensis, Strengnesiae 1776; J. Dobrovský, Literarische Nachrichten von

einer auf Veranlassung der bohm. Gesellschaft unternommenen Reise..., Prag 1796; P. F. A u r i v i 11 i u s, Catalogus librorum impressorum bíbliothecae regiae academiae

Upsaliensis 1,1; 1,2, Upsaliae 1814; J. Ρ e č í г к a, ČČM 25, 1851, sv. 1, str. 76—108, sv. 2, str. 59—84, sv. 3, str. 30—42; B. D u d i k, Forschungen in Schweden fiir Mahrens

Geschichte, Briinn 1852; Η. A m i η s o n, Bibliotheca templi cathedralis Strengnensis, Stockholmiae 1863; Η. A m i η s o n, Bibliotheca..., Supplementum continens codices

manu scriptos et libros, quos Ioannes Matthiae templo dono dědit, Stockholmiae 1833; V. F 1 a j š h a η s, Knihy české v knihovnách švédských a ruských, Praha 1897; V. F I a j š h a η s, Věstník české akademie 6, 1897, str. 306—314; I. С o 11 i j n, Katalog

ofver Linkopings Stifts- och Laroverks-bibliotheks inkunabler, Uppsala 1909; I. С o 11 i j n,

Katalog der Inkunabeln der koniglichen Bibliothek in Stockholm 1, Stockholm

1914; I. С o 11 i j n, Die Bibliothek der Rosenberge, Graphische Edition, Mitteleuro

paische Revue fiir graphische Kunste und Gewerbe, Jahrg. 1, Prag 1914, str. 1—9,

25—27; O. W a 1 d e, Storhetstidens litterare Krigsbyten, 1, Uppsala 1916, 2, Uppsala

1920; B. Seuffert, Bibliothek und Archiv auf Schlofi Nikolsburg in Mahren vor

1645, Zentralblatt fiir Bibliothekswesen 42, 1925, str. 249—265, 297—321; F. Klein

s с h η i t z o v á, Seltene Bohemica des XVI. Jahrhunderts in schwedischen Bibliotheken, zvláštní otisk z Nordisk Tidskrift for Bok- och Blblioteksvásen 1931, Uppsala 1931; O. W a 1 d e, Československo a švédská literární kořist válečná, ČNM 105, 1931, str.

40—49; I. С o 11 i j n, Matthaeus Collinus von Chotěřina in schwedischen Bibliotheken, Slovanská knihověda 3, 1934, str. 7—9; Т. К 1 e b e r g, Catalogus codicum Graecorum

et Latlnorum bibliothecae Gotoburgensis, Gotoburgi 1941; H. S a 11 a η d e r, Katalog der Inkunabeln der koniglichen Universitatsbibliothek zu Uppsala, Uppsala 1953; G. Ottervik — S. Mohlenbrock— I. Andersson, Libraries and Archives in

Sweden, Stockholm 1954; E. G a w г у š, Slavica Arosiensia 1—3, Vasterás 1956—1961; Landsbiblioteket Vasterás, Skrift utgiven αυ Byggnadskommittén fór Štift- och Lands

biblioteket, Vasterás 1958; J. Τ г у ρ u С к о, Polonica vetera Upsalensia, Catalogue des

imprimés Polonais ... á la Bibliothěque de l'Université Royale ďUpsala, Uppsala 1958; M. Jedličková, Rožmberská knihovna a katalog Václava Březana, Knihovna, 1962

(sborník], svazek 4, Praha 1962, str. 187—208; F. Horák, Zpráva o průzkumu starých

českých a bohemikálních tisků υ rakouských a švédských knihovnách, Humanistická

konference 1966, Praha (Kabinet pro studia řecká etc.) 1966, str. 279—283; B. L i f к a,

К referátu F. Horáka, Humanistická konference 1966, str. 284—287. — Pokud bude

některá ze zmíněných publikací v dalším textu této zprávy citována, bude uvedeno

pouze jméno autora a (s ohledem na chronologické uspořádání tohoto seznamu]

letopočet.

Vlastní zprávu dělím tak, že za tímto úvodem (oddíl 1) podávám některé obecnější

poznámky, týkající se švédských knižních fondů (oddíl 2), dále přehled samostatných

spisů abecedně podle jmen autorů, do něhož vřazuji též některá drobná sdělení o čin

nosti těchto spisovatelů (oddíl 3), pak přehled zjištění, к nimž došlo na základě ruko

pisných katalogů uložených ve švédských knihovnách, zejména katalogu rožmberské

knihovny (oddíl 4), a konečně výčet ostatních poznatků, které se nepojí ke jménům autorů uvedených v oddílu 3 a nemohly tudíž být v této části zprávy uvedeny (oddíl 5). Na závěr je podáno celkové zhodnocení výsledků cesty (oddíl 6).

138



ZPRÁVY

2

Z knihoven, které jsem navštívil, má relativně (v poměru к celkovému počtu knih)

nejvíce latinských bohemik kapitulní knihovna ve Strangnas, nejméně universitní

knihovna v Lundu. Z dosavadních tištěných publikací (Aminson, 1863, Gawryš 1956—

19611) si lze učinit poměrně nejlepší přehled o bohemikálmch dílech uložených ve

Strangnas a ve Vasterás, nejméně jsou naopak zpracována bohemika v Uppsale.2 Některá nejsou zachycena ani v interních rukopisných katalozích. Původní uspořádání tisků v konvolutech je nejlépe dochováno ve Strangnas, některé knihy však byly po

škozeny po vydání Aminsonova katalogu (1863) ohněm, takže je v některých případech nutno doplňovat tituly defektních tisků podle tohoto katalogu. Také v Uppsale se

shledáváme s konvoluty připomínajícími svým vnějším vzhledem původní soubory hu

manistických prací (sign. 59:139—59:148), ale jejich podrobnější prozkoumání svědčí

o tom, že jde o celky umělé, při jejichž sestavování se přihlíželo především к obsahové

stránce spisů. Při tomto převázání byla poškozena řada rukopisných poznámek a věno

vání. Pokud se tyto poznámky zachovaly, svědčí o někdejších majitelích tisků a o ob

sahové i formální kritice humanistických spisů v protireformačním prostředí. Ve Stock

holmu byly v minulém století některé původní konvoluty rozvázány, ale z takto uvol

něných spisů nebyly vytvořeny větší obsahové soubory ani nebyly tyto tisky svázány samostatně (jak tomu bylo v některých pražských fondech), nýbrž ponechány bez

vazby. [V katalogu jsou tyto brožury označeny zkratkou Br.)

Systém signatur je ve švédských knihovnách podstatně jiný než ve středoevropských a i navzájem v jednotlivých ústavech značně odlišný. Ve Stockholmu má relativně

málo starých tisků z literární kořisti individuální signaturu, která by je jednoznačně

určovala, nýbrž pouze označení skupiny (Litt. Nylat. = novolatinská literatura, Biogr.

Ty. = Německá biografie atd.), v níž jsou tyto knihy zařazeny abecedně. Vedle této

skupinové signatury je tedy při objednávce nutno v každém případě uvést jméno autora a název hledaného díla, a to přesně v té hláskové podobě, jak jsou tyto údaje

uvedeny v katalogu. Humanistika jsou většinou pod uvedenými dvěma skupinami, takže

je při heuristice neocenitelnou pomůckou systematický katalog, vystačit s ním však

nelze a je třeba hledat i v autorském katalogu. Je totiž nutno počítat s tím, že některé

spisy (třeba i básnické) nejsou zařazeny podle své formy resp. oboru písemnictví, к němuž patří (novolatinská literatura), nýbrž podle svého věcného obsahu. Skupina

Biogr. Tj.-Slov. (Československá biografie) sice existuje také, ale humanistické spisy se tam téměř nevyskytují. Pokud se týkají českých zemí, jsou většinou zařazeny do

skupiny Biogr. Ту., к čemuž přispělo zajisté i to, že někteří spisovatelé i příjemci

humanistických příležitostných projevů byli německé národnosti a udávají své rodiště

často německy. Ostatně byla skupina Biogr. Tj.-Slov. založena z pochopitelných důvodů

později než podobné skupiny pro biografii německou a rakouskou. Díla týkající se osob

švédského původu jsou registrována ve zvláštním katalogu, a to jednak podle jejich

jmen, jednak podle jmen autorů, jimiž byli i čeští spisovatelé, zejména exulanti, jako

Václav Clemens Žebrácký a Ioannes Raicus. Švédská latinská literatura, která je za

chycena v tomto katalogu, je pro nás důležitá i jako celek, tedy nejen svými bohemi

kálními částmi. Představuje důležitý komparativní materiál, z něhož si můžeme učinit

představu o rozvoji latinského humanismu ve Švédsku v 17. stol. ve srovnání se sou

dobou situací v českých zemích (zvláště pro období do r. 1620) a zejména v Německu.

Signatury, jimiž označuje Aminson knihy ve Strangnas, skládají se z označení

formátu (F = 2°, Q = 4°, O = 8°) a pořadového čísla, při čemž je v každé z uvedených

tří formátových skupin samostatná číselná řada. Tyto signatury jednoznačně určují

1 V úvahu připadá především 3. díl, Vasterás 1961. 2 Důkladný katalog J. Trypučka (1958) se týká jen polonik.

139



ZPRÁVY

jednotlivé svazky a není proto již třeba uvádět autora a titul, jako je tomu ve Stock

holmu. Pro snazší hledání uvádím v závorce za číslem další písmeno, které má pouze

význam lokační. Podle těchto písmen udává signatury svazků citovaný Catalogus z r. 1776. Knihy různých formátů mohou mít stejná lokační označení.

Podat přehled signování uppsalských tisků by si vyžádalo mnoho místa. Proto se

spokojím s konkrétními údaji, nezbytnými pro porozumění citacím v oddílu 3, resp. 5.

V Uppsale jsem nalezl největší počet bohemik v 10 konvolutech, náležejících do řady

Scrlpt. Lat. rec. coll. (Scriptores Latini recentiores collecti), jejichž přehled zde

uvádím, protože to považuji za nutné pro usnadnění a hlavně zkrácení dalších citací.

Svazek Signatura Název Období3

I. 59:139 Carm. Lat. et Graeca funebria 1545—1580

II. 59:140 Carm. Lat. et Graeca funebria 1581—1611

III. 59:141 Carm. Lat. et Graeca gratulatoria 1525—1598

IV. 59:142 Carm. Lat. et Graeca gratulatoria 1600—1608

v. 59:143 Carm. Lat. et Graeca gratulatoria 1609—1626

VI. 59:144 Carm. Lat. et Graeca var. argum. VII. 59:145 Carm. Lat. et Graeca var. argum.

VIII. 59:146 Carm. Lat. et Graeca var. argum. IX. 59:147 Carm. Lat. et Graeca — Epithalamia X. 59:148 Carm. Lat. et Graeca — Epithalamia

Nadále budu v této zprávě citovat jen signaturu, při objednávce spisu je však radno

uvést i skupinu Script. Lat. rec. coll. a připojit římské Číslo svazku. Pro obdobné

uspořádání je s těmito konvoluty možno srovnat některé soubory v pražských a berlín

ských fondech. O významu takových konvolutů pro studie o jednotlivých literárních

druzích byla již zmínka při jiné příležitosti (LF 83, 1960, str. 271).

Ve Vasterás usnadňuje přehled o signaturách katalog Gawryšův, který obsahuje i latinská bohemika.

3

V následujících odstavcích podávám výčet spisů nově zjištěných nebo těch, které

sice již byly uvedeny ve švédských tištěných katalozích, ale nebyly podrobně zpraco

vány, nebo v nichž vůbec nebyla rozpoznána bohemika, jak již jsem uvedl dříve, při

pojují též některá drobnější sdělení, týkající se osob, pod jejichž jmény jsou zařazena

citovaná díla. Název ústavu uvádím jen, jde-li o Riksarchiv. Při citaci knihoven uvádím

pouze místo, což je v daném případě postačitelné.4

Elegia de perlculosis temporibus et funesto moderní seculi státu scripta a M. Wen

ceslao Albitio Olomucense. Wltebergae ... 1570 (Uppsala 59:144 přív. 18). Rukověti,

str. 72 uvádí jen podle Gesamtkatalogu der preuftischen Bibliotheken. Na titulním listě

je věnování: Doctissimo ... d. C{enturio)ni Syrutio Iglavien. ... aut{or).s Na fol. A 2a

tištěné věnování: Ad ... d. Andreám Beckerum, consulem rei publicae Cothoniensis

(Kothen), jautorem suum, ... Wenceslaus Albitius Olomucensis. Obsah spisu je udán

úvodními verši na fol. A 2b:

Ultima quod veniant perituri tempora mundi

inque vetus tendat terra polusque chaos,

id patet e variis, quae cernimus undlque, signis...

Autor vypočítává války, zuřící v současné době v různých zemích, a považuje tento

3 Jen pokud je uvedeno na hřbetě knihy. 4 Viz výše první odstavec textu. 3 Co je v závorkách je doplněno. (Text poškozen seříznutím při převazbě.)

140



ZPRÁVY

neutěšený stav za příznak blížícího se konce světa. — Albitiovi je též určeno ruko

pisné věnování patrně od Jana Maiora (Uppsala 59:141 přív. 5).

Mezi blahopřejné publikace, shromážděné v Rukověti 1 pod heslem С a r m i η a

gratulatoria patří spis: Fons Pegasi mystico-magicus přimis laureolis novem

supra viginti generosorum, nobilium atque eruditorum dominorum, artium et philo

sophiae candidatorum, cum in celeberrima Iuliomontana Societatis lesu academia

primo philosophici honoris solenni ritu irrigarentur rivulo, afjusus a ... Constantino

a lerin de Friwaldau, nobili Silesio, et Petro de Wlostowicze..., nobili Polono, phy sicae auditoribus et dom. candidatorum condiscipulis. Iuliomonti ... 1618 (Uppsala

59:143 přív. 19). Spis obsahuje řadu údajů o studentech olomoucké university, kteří

byli tehdy promováni.

Προπεμπτικόν in discessum ... d. M. Wenceslai ňlbitii Olomucensis, cum ex aca

demia Vitebergensi patriam versus iter institueret, a lohanne С l a i o Hertzbergense.

Vitebergae ... 1570 (Uppsala 59:141 přív. 19). Autorem úvodní básně tohoto jednolistu

je známý německý spisovatel a gramatik Claius. Publikace je určena již dříve zmíně

nému olomouckému rodáku Albitiovi na cestu z Wittenberka do rodiště. Z Claiových

veršů víme, že se měl ubírat přes slezský Goldberg a že se chtěl ve vlasti věnovat

duchovnímu povolání. Následuje báseň jihlavského rodáka Centuriona Syrucia, o jehož

přátelství s Albitiem svědčí též dříve zmíněné rukopisné věnování. Syrucius zajímavě

srovnává wittenberské poměry s moravskými. Podobně jako kdysi v Palestině je v sou

časné době sídlo náboženského kultu ve Wittenberku, ale v rozporu s tím je nemírná

touha po zisku, která se zahnízdila v Lutherově městě právě tak, jako v dávných

dobách ve Svaté zemi. Morava, kam Albitius odchází, vyniká naproti tomu podle

Syruciova názoru nejen úrodností, nýbrž i povahou obyvatel:

Ergo, quis doleat, terram quia linquis αυατατη

et petis optatam, clare magister, humum?

Terra ferax, humana ...

Tuto kritiku wittenberského prostředí však autor nechce veřejně šířit z obavy před

nepříznivými následky:

Haec sed propatulo nollem committere caelo,

saepe enim autoři vera nocere solent...

Elegia supplex ad Axel Oxenstierna, oblata a M. Vencesl. Clemente, Elbing 1628.

Název této publikace uvádím podle C. A. Warmholtze, Bibliotheca historica Sveo

Gothica 13, Uppsala 1816, str. 40, č. 7388. Názvu Elegia supplex užil Clemens ve své

literární tvorbě častěji. — Clementův rozsáhlý příspěvek je v díle: loh. lonstoni

Thaumatographia naturalis ... Amsterdami ... 1632, str. (502) — (504). Tytéž verše jsou

ve vydání z r. 1633 na str. 578—(580).6 — Z Clementova díla Thalassio Skyttianus,7

datovaného v Londýně, můžeme usuzovat, že se jeho cesta do Anglie uskutečnila před

23. 8. 1635.

Poematum Hardewigi D a s s e l i i, iuris utriusque consulti, líbri IV. Accessit episto

larum familiarium cum ipsius Dasselii tum amicorum eius maxime illustrium liber unus.

Bremae ... 1603 (Uppsala Script. Lat. rec.8). Bohemika jsou zvláště v připojeném

listáři. — O sborníku, vydaném v Praze к Dasselově svatbě viz dříve LF 91, 1968,

str. 78.

6 Obě vydání: Uppsala Nat. vet. allm. Srov. Trypučko (1958), str. 77, č. 1228n. 7 Stockholm Verser till och ofter enskilda A F° 1 (1600—1654) prív. 3. Dílo samo

bylo ovšem již bibliograficky evidováno. 8 Tuto skupinu nutno rozeznávat od Script. Lat. rec. coll. Srov. přehled výše v textu.

141



ZPRÁVY

Theses ex universa ... philosophia desumptae, quas in alma academia Societatis

lesu Olomucensi pro licentig magisteru doctoratusve gradu obtinendo defendet die

20. mensis lunii ... 1597 ... baccalaureus Nicolaus Ε с к st e in 7orcheimensis Ostro

francus ... Olomucii ... 1597 (Strangnas Q 337 (P) přív. 8). Na rubu titulního listu

je veršované Encomiasticum, ostatní část spisu vyplňuje próza.

(Tres elegiae gra)tulatoriae in honorem coniugii ... Francisci F irling i Nissensis,

fidelis in urbe Vratislavia diaconi, et . . . virginis Marthae, jiliae Mathiae Elsneri (piae

memoriae), qui euangelium Christi docuit in Moravia et in Silesia prope Vratislaviam

etc., scriptae ab amicis sponsi. Wittebergae ... 1565 (Strangnas Q 74 (F) přív. 1). Co Je v závorkách, je přejato z Aminsonova katalogu, který byl pořízen dříve, než byl

exemplář poškozen požárem. Z katalogu poznáváme také jména přispěvatelů, mezi

nimiž je Adam Franciscus z Krnova. — Pokud jde o osobu Matyáše Elsnera, který

působil na Moravě, lze připomenout, že jeho blízkým příbuzným byl patrně Matyáš

Elsner, zapsaný jako Μ. E. Ditschinensis (= z Nového Jičína) Moravus r. 1572 ve Wit

tenberku (F. Menčík, ČČM 71, 1897, str. 263), к jehož odchodu z Wittenberka 12. 10.

.1575 vydali přátelé sborník propemptik. V příspěvku do tohoto sborníku uvádí Matthaeus

Mencelius ze Svídnice, že Matyášův otec, kdysi Lutherův žák, působil v Novém Jičíně

jako pastor, ale že často musel odejít do vyhnanství; jeho křestní jméno neuvádí,

takže z těchto literárních dokladů nelze bezpečně poznat, zda je totožný s Matyášem

Elsnerem, zmíněným ve švédském tisku. O citovaném sborníku propemptik (Propemp tica in discessum ... Matthiae Olserini .. . Witebergae .. . 1575, Vratislav, univ. knih.

442 275) se chci podrobněji zmínit při jiné příležitosti.

Carmen de ... cantu angelorum nato . . . Salvatore . .. scriptum ab Adamo Frantzki

Carnovio ... anno 1561 (Strángnas Q 74 (F) přív. 2). Přispěl též Ioannes Claius, tehdy scholae Aurimontanae (= Goldberg) collega. Tisk je značně poškozen. — К úmrtí autora

tohoto díla, krnovského rodáka, byl vydán sborník: Μέλη θρηνο'»δη in obitum praema

turum ... M. Adami Francisci Iegerndorffensis Silesii . . . Heílbrunnae dejuncti 28. Sep tembris ... 1593. Witebergae ... 1594 (Strángnas Q 297 (M) přív. 7). Mezi 30 přispě vateli jsou: Adamus Hantkius Iegerndorffensis Silesius, defuncti nepos ex sorore ger

mana, Andreas Francisci, Georgius Adamus Francisci, defuncti filius, M. Iosephus Goezius Iegerndorffensis Silesius, Martinus Arnoldi Iegerndorff. Sil., Martinus Seberus

Iegerndorffensis S. Zmíněný Goezius podává veršovaný životopis zesnulého. Připomíná zvláště jeho goldberské studie za Trotzendorfa [Chrysoris ingenium novit, cum cerneret

olim // docta Trocendorfi plena Lycea rosis) a pobyt ve Wittenberku.

Ascensus Christi ad coelos, sessio ad dexteram patris et missio Spiritus sancti autore

Salomone Frencelio a Fridenthal... Pragae typis M. Danielis Adami (Stockholm

Litt Nylat. Br.). Na tit. listě tohoto exempláře je rukopisné věnování: Nobili ... M. Mar

tino Schurer, . .. dni Guil. a Rosenberg secretarlo, amicitiae ergo dd. aut. Na fol. A 2a

je tištěné věnování lllustrissimo ... Guilielmo Ursino a Rosis ..., domino meo clemen

tissimo. Jako jednu z příčin, proč dílo věnuje právě Rožmberkovi, uvádí Frencelius

jeho přízeň ke všem pěstitelům literatury. Předmluva je datována v Praze 1. 6. 1590.

Následuje vlastní dílo obsahem málo zajímavé. Zbylé strany vyplnil autor oslavnými

verši na rožmberský rod. Poslední báseň je datována in horto Slauatino inter roseta.

Dílo podobného obsahu vydal Frencelius později v Helmstedtu r. 1595 (Carmen de . . .

ascensione ... sessione ad dexteram . ..; Berlín st. kn. Xc 564 č. 46 a Xd 11 280 přív.;

tyto berlínské exempláře cituji jen podle katalogu). Stockholmský exemplář patřil

bezpochyby do rožmberské knihovny; V. Břežan uvádí spis ve svém katalogu. Carmina in honorem nuptiarum ... d. Matthaei F r eund Leobschutz., conciona

toris Boemici ecclesiae Carnoviensis fidelis, sponsi, celebrantis nuptias 16. lanuarii

cum . .. virgine Catharina, Benedicti Hofmanni, civis Carnoviensis, relicta filia, scripta ab amicis. Witebergae ... 1589 (Strángnas Q 297 (M) přív. 10). Přispěvatelé: Tobias

142



ZPRÁVY"

Stegmannus Iegersdorffensis, Mathaeus Anshelm, cantor scholae Iegersdorffensis, Mar

tinus Naevius, collega scholae Carnovianae, Ε. P. S. Verše prvního autora se vyznačují ostrou protikatolickou tendencí (enatl ... scroja genetrice Suitae . .., papae lucrosa

voluptas ... atd.). Ex perversis maximae partis hominum moribus coniecturae поп procul abesse diem

Domini, scriptae ad loannem, Altovadensis Monasterii antistitem etc., dominům suum

opt. meritum, a M. Ioanne Funckhio. Excudebat Georgius Nigrinus anno 1576

(Stockholm Litt. Nylat. Br.; je uvedeno v Březanově katalogu rožmberské knihovny). V článku Ke studiu pozdních humanistických tisků (Strahovská knihovna 2, 1967,

str. 67] jsem toto Funckhiovo dílo uvedl jako doklad, že i tištěné věnování mohlo být v průběhu tisku jednoho a téhož díla změněno. Tehdy jsem znal pouze dvě varianty této publikace, z nichž jedna byla tištěnou dedikací určena Vratislavu z Pernštejna a druhá plzeňské městské radě. Stockholmský exemplář věnovaný opatu ve Vyšším Brodě je tedy variantou třetí.

De Christi . . . passione. Martinus Galii Czernovicenus faciebat .. . anno 1587

(Stockholm Litt. Nylat. Br.). Titul se liší od nadpisu, uvedeného v Rukověti 2, str. 191,

jen letopočtem (Rukověf podle pražské UK 52 С 6 prív. 25: 1586). V Březanově kata

logu je uveden u tohoto díla letopočet 1587. Případy, kdy dílo náboženského obsahu

bylo v pozdějších letech přetiskováno, jsou poměrně vzácné. Autor užíval této publi

kace patrně jako dárku к velikonocům. Ve stockholmském exempláři je jeho (?) ruko

pisné věnování .. . dno Paulo N. Pis., pastoři ecclesiae Cziernovicensium .. domino

patři summa observantia colendi{ss.) (poškozeno).

Oratio de veteris et novi anni effectis salutiferis, quae corpori et animae hominum

Christus . .. praestat, recitata honori ... Ulrici a Freyling, Caesareae Maiestatis intimi

consiliarii et primarii capitanei in urbe Schlaccosylvana (= Horní Slavkov), Mecoe

natis sui, ab Elia Giinthero Schlaccosylvano. Witebergae ... 1589 Calend. lanuarii

(Q 297 (M) přív. 6). Souvislá báseň v hexametrech. Na konci je připojeno veršované

Honorarium coronidis loco.

Iohannis Hederici ... poematum libri 1111 ... Gorlicii ... 1578 (Strangnas O 400

(M)). Fol. Δ 2a: Magnificis ... fratribus dominis a Waldstein, liberis baronibus Mora

viae, .. . e vicinis Iglaviensibus . . . Calendis Februarii . . . 1578. Iohannes Hedericus,

. .. pastor et inspector ecclesíarum et scholae apud Iglavienses. В la: Ad autorem .. .

Ioannes Ruchardus, medicinae D.; Ad eundem Bernhardus Sturmius. G 7a: Ad .. . do

mlnos a Wallenstein, Η lb: Ad eorundem dominorum fratrem et dominům natu maxi

mum: Verše určené Hynkovi z Valdštejna, který podle slov Hedericových pečuje

o pravou viru a o školství v době, kdy jinak na Moravě vzdělanost příliš nekvete.

S pohrdáním se vyjádřil Hedericus o kulturních poměrech v Cechách a na Moravě

také ve verších na fol. К 6b, určených již zmíněnému lékaři Janu Ruchardovi. Píše,

jak jej přátelé varovali před cestou na Moravu a jak jej nyní skutečnost sama poučuje

0 pravdivosti jejich slov. Úpadek vzdělání je podle jeho názoru předzvěstí návratu

dřívějšího barbarství. Stejně odmítavé názory к českému prostředí, jako v oblasti

kulturní, projevoval Hedericus, jak známo, i v oblasti náboženské, o čemž svědčí ze

jména jeho ostrá polemika proti Bratřím (srov. spis Examinatio capitum, Rukověť 2,

str. 282). —■ Další básně, určené jihlavským měšťanům: К 7a: Ad d. lohannem Leo

polium, seniorem reipub. Iglaviensis. К 8a: Ad d. Danielem Neumaierum, senátorem

reipub. Iglaviensis primarium. К 8b: Ad Matthaeum Lidelium, in eadem rei (sic;

1 inkoustem škrtnuto) senátorem primarium. Μ 2b: Ad d. lohannem Ruchardum, medi

cum. Μ За: Ad d. lohannem Leopolium; Ad d. Bernhardum Sturmium.

(Hensaeus, Renatus: Introductio ad meditandum . . .) Olomucii ... 1608 (Vasterás

Вб 479, Gawryš 3, 1961, č. 95). Předmluva je datována Ex Cartusia S. Trinitatis in Campo

Regio prope Brunam in Moravia Calend. Septembris anno . .. 1607. Za předmluvou jsou

143



ZPRÁVY

verše, nadepsané: Author de suo libello (5 d.]. Za Approbatio (datováno v Kroměříži

4. 1. 1608) další báseň, podepsaná loan. Leander D. Med.

Positiones peripateticae, quas ad diem XV. Sept. in alma academia Olomucensi

oppugnandas proponunt artium liberalium magistři et philosophiae doctores renun

tiandi earundem artium baccalaurei f. Andreas Hortensius et f. Andreas Martonius,

ambo Welehradensis coenobii professi praeside r. P. Sebastiano Scipione .. . Olomutii

excudebat Georgius Handelius anno 1601 (Strangnas Q 337 (P) prív. 5). Poslední list

tohoto tisku o 16 ff. obsahuje Epigramma, uvedené v Rukověti 2, str. 345 pod heslem

Hortensius. Při sestavování tohoto hesla nebyla známa souvislost, která je nyní patrná ze švédského tisku. Srov. též dodatečnou poznámku níže.

Είδύλ?αον de ... lesu Christi nativitate reverendissimo ... loanni Waider, ábbati

coenobii Altovadensis dignissimo et studiorum honestissimorum Mecoenati inclytissimo,

scriptum a Gabriele I o do с o Athesino. Pragae excudebat Georgius Melantrichus ab

Aventino anno 1567 (Stockholm Litt. Nylat. Br.). Jiné Iodocovo dílo z téhož roku na

podobný námět uvádí Rukověť 2, str. 483. Iodocus je též autorem nebohemikálního

spisu Historia de conversione ... divi Pauli, vydaného ve Vídni 1564 (Strangnas Q 311

(N) přív. 2).

Elegia de ... amoris et coniugii foedere inter ... Absolonem Lehn a hehental, Sa.

Caesa. Maiestatis a secretis appellationum Germanicis in aula Pragensi, et ... Lidmillam, eius sponsam, M. Martini К i η η e r i Leobschutzensis . .. Witebergae . . . 1558 (Strangnas

Q 74 (F) přív. 5). К téže příležitosti bylo vydáno Collinovo Carmen ludicrum (Ruko

věť 1, str. 433 n.) a sborník Epithalamion (Strangnas Q 74 (F) přív. 3), do něhož

přispěli kromě jiných Jan Balbinus, Antonín Carchesius a Matouš Collinus. Pod všemi

těmito autory je uvedený sborník v Rukověti citován к roku 1557, ale zmíněný exemplář ve Strangnas má na titulním listě letopočet 1556.

Propemptica ... Georgio Leonharti Tischinensi, ex academia (začerněno; bylo asi Witebergensi} in ... patriam reversuro, scripta ab amicis eiusdem. Witebergae (opět

zaškrtáno) ... 1570 mense Augusto (Uppsala 59:141 přív. 19). Přispěvatelé: M. Adamus

Franciscus Iegerdorfensis, Fridericus Holstenius Bolislaviensis [ — B. ve Slezsku), Wen

ceslaus Lavinus Oppaviensis, Centurio Syrucius Iglaviensis. Z prvních dvou příspěvků se dovídáme, že L. byl povolán zpět do rodiště, aby tam uplatnil své právní vzdělání.

Elegia in natalem ... lesu Christi, scripta et dedicata .. . consuli et senatoribus

rei publicae Slanensis, dominis et amicis plurimum observandis, a M. Vencesilao

Liturgo a Tursko Pragensi. Pragae excudebat Georgius Nigrinus ... 1572 (Strangnas

Q 299 (M) přív. 1).

Disputatio theologica de iudice et impedimentis matrimonii in ... Ingolstadiensi academia anno 1594 die (vynecháno) Iulii publice proposita a loanne Lobenstain,

s. theologiae et iuris studioso necnon cathedralis ecclesiae Olomucensis canonico.

Ingolstadii excudebat David Sartorius (Strangnas Q 319 (G) přív. 3). Na začátku

Symbola pontificis (týká se Stanislava Pavlovského). In praedicantium consistoria

(protiluterské). Žádná z těchto· básní není podepsána, pocházejí tedy pravděpodobně od autora disputace, která je ohlášena v titulním listu a která následuje za uvedenými

verši a prozaickým věnováním Stanislavu Pavlovskému, datovaným 27. 6. 1594.

In honorem ... Danielis Prock(elii) Wogstadiani (= z Bílovce) et Michaelis

Hiliprandi Grotgaviensis, quum supremo studiorum philosophicorum ornarentur

titulo, carmen gratulationis ergo scriptum authore Philippo Menzelio Sandsehensi.

Text ve třech sloupcích, vystřižených z jednolistové publikace a nalepených na zadní

přídeští knihy: lornandes: De rébus Gothorum, Paulus Diaconus, De gestis Langobar

dorum s přívazkem Chronicon abbatis Urspergensis (vše Aug. Vind. 1515). Konvolut,

chovaný nyní v Uppsale (Hist. Medelt. Allm. fol.), náležel adresátu výše uvedeného

jednolistu, jak je patrno z tištěného exlibris na předním přídeští (vyobrazení Procke

144



ZPRÁVY

liova znaku, verše na tento znak od Víta Iacobaea).9 Jednolist obsahuje významná životopisná data o Prockeliovi. Datum vzniku této blahopřejné publikace (1566) lze určit podle příležitostného tisku к téže události, o němž se zmíním níže pod heslem Michael Ranckinus.

Epicedion ... Ursulae Oppersdorffiae ..Guilhelmi ab Oppersdorff, liberi baronis in Aich ( = Český Dub), Fridstein et Slaventitz, Sacrae Rom. Caes. Maiest. consiliarii...

defuncti, coniugls ..quae ex ... vita ... Slaventicii emigramt anno 1596 ..scriptum a Daniele Μ иг o υ i o ... Nissae ... 1597 (Strangnas Q 297 (M) prív. 17).

Carmen de sancto Gregorio cognomento Magni, quo jere tota ipsius vita continetur, ad ... d. Michaelem Slavatam in Chlum et Cossenberg (sic), d. Carolum et d. Henricum

in Waldenstein, liberos barones etc., scriptum a Ioachimo Nyssaeno Treptoviensi Pomerano ... Witebergae ... 1570 (Uppsala 59:144 přív. 19). Vlastnoruční dedikací

autorovou je tisk připsán Jihlavanu Centurionu Syruciovi. Poemata sacra ... funebria ... votiva ... auctore M. Wilhelmo Pistorio ... Wite

bergae ... 1612 (Stockholm Litt. Nylat.). Str. 379: Ad ... Zdenkonium Brniczensem

baronem a Walterstein (sic) (= Zdeňkovi Brtnickému z Valdštejna). Str. 387: Ad

Christophorum Crinesium. Str. 393: Ad Iohannem Hagium Iglaviensem.

Carmina propemptica in honorem ... M. Danielis Procchhelii Wogstadiani

(= z Bílovce) scripta, quum is ex celeberrima Ingolstadiensi academia decederet, authoribus Ioanne Richardo Ossanaeo ..., Philippo Menzelio Hammonio, M. Thoma

Stangero Frisio, M. Michaele Hilliprando Silesio, Michaele Rancchino Alsatico. Ingol stadii ... 1568 (Stockholm, 5. přív. к Knobelsdorf, Eustachius, In obítum Ferd. I.,

1564, Litt. Nylat.). Blahopřejný sborník, bohatý na životopisné údaje. Konvolut, v němž

se tato příležitostná publikace dochovala, náležel Prockeliovi, pak olomoucké uni

versitě, odkud byl odvezen do Švédska. Prockeliovi jsou určena rukopisná věnování

na titulních stránkách některých přívazků, jinde nalézáme jeho vlastnický záznam.

Kromě toho byl tisk, zařazený jako 4. přív., vydán к Prockeliově magisterské promoci r. 1566 (viz níže, Michael Ranckinus). К téže příležitosti vydal blahopřání Filip Men

zelius (viz výše). V popisovaném konvolutu je značně poškozené Prockeliovo tištěné

exlibris. Ze zlomků textu lze usuzovat, že obsahovalo tu Iacobaeovu báseň na Procke

liův znak, která se dochovala v úplnosti na exlibris v uppsalském výtisku Iornanda

(= Jordanés, viz výše, Menzelius). — Prockeliovi patřil také konvolut Strangnás

Q 266 (K). Nacházíme tam rukopisná věnování, určená jemu, i jeho vlastnické záznamy a tištěné exlibris, které obsahuje verše Filipa Menzelia. Také tento konvolut připadl

později olomoucké universitě a odtud Švédsku.

Elegia de resurrectione ... lesu ... scripta a Iacobo Procopsdorffio Prockschky

vocato, sanctarum 11. studiose, ... anno 1569 (Strangnás Q 74 (F) přív. 4). Fol. A 1b:

D. Casparo, ... monasterii Gradicensis abbati, vero liberalium artium et studiorum

fautori et adiutori promptissimo ac catholicae et orthodoxae doctrinae propugnatori acerrimo ... Iacobus Procopsdorff Prockschky vocatus. Viz dodatečnou poznámku níže.

Epigrammata aliquot M. Gregoru Radew a η Iegersdorffensis, quae prudentibus . . .

consulibus et senatoribus rei publicae Iegersdorffensis, patronis suis ..debitae grati tudinis ergo consecrat autor. Witebergae ... 1589 (Strangnás Q 297 (M) přív. 3). Fol. В 2a: Ad ... Thomam Stegmannum, ex ... Witebergensi academia discedentem.

Fol. С 2b: In honorem .. . lohannis Radewan, civis legersdorfensis ipsiusque coniugis lustinae optimaeque spei iuvenum Christophori et lohannis et ... virginis Annae, pa

rentum, fratrum et sororis charissimorum pie ... defunctorum anno 1585.

Carmen gratulatorium in laudem eruditione ac virtute ornatissimi iuvenls Danielis

Prockelii Wogstadiani Moravi, cum in ... Ingolstadiensi academia suprema philo

9 0. Walde, 1 (1916), str. 232η.

10 — Listy filologické 145



ZPRÁVY

sophiae insigniretur laurea, scriptum a Michaele Ranckino ... Ingolstadii ... 1566

(Stockholm přív. 4 ke Knobelsdorf, Eustachius, In obitum Ferd. I., 1564, Litt. Nylat.). Srov. výše: Menzelius, Procchhelius. Verše jsou bohaté na životopisné údaje. Prockelius

se zde označuje jako Moravus, ač jeho rodiště Bílovec (Wagstadt) leží v Opavském

knížectví, tedy ve Slezsku.

Paraphrasis in Ionam prophetam elegiacis versibus expressa a lohanne Reimanno

Silesio ... Nissae Silesiorum ... 1586 (Strangnas Q 297 (M) přív. 20). Dedikací má

tisk vztah ke Krnovskému knížectví: Ampliss. ... praefectis, praesidibus ac guberna toribus ducatus Iegerdorfensis, dominis et patronis.

Elegiae duae, quarum prior ad .. . Martinům Kinnerum a Scharffenstein in Vaticano

et Lodenitio (= Loděnice u Opavy) etc. de obitu coniugis ... et filiae ... auctore

Georgio Reimanno Leobschucensi Silesio ... Witebergae ... 1595 (Strangnas Q 297

(M) přív. 8). Dedikace: Martino Kinnero a Scharffenstain et Lodenitio etc., avunculo suo.

Gamelia ornatissimo viro ... M. Caspari Kelheiměro Torgensi, sponso etc., et ...

virgini Blandinae Hannemanniae, consulis olim Freibergensis relictae filiae, sponsae,

nuptias Torgae celebrantibus XV. Calend. Octobris anno 1588 scripta a Tobia S t e g manno Silesio. Witebergae per haeredes Iohannis Cratonis. Obsahem není spis bohe

mikum. Uvádíme jej proto, že pochází od Stegmanna, jehož krnovský původ je doložen

v tisku berlínské st. kn. Xc 578 přív. 20 (srov. LF 91, 1968, str. 81) a jinde.

Elegia ...ad optimum ... iuvenem d. Símeonem Theophilum Witeberga (zaškrtáno)

discedentem, fratrem in Christo coniunctissimum, scripta a Centurione S у г и с i o

Iglaviensi ... Witebergae ... 1567 (Uppsala 59:141 přív. 9 3/4, Trypučko 1958, č. 2632).

Jednolist je pro nás zajímavý jednak osobou autorovou, jednak určením. Týká se totiž

turnovského rodáka Simeona Theophila, o jehož vlastní literární tvorbě se zmíním níže

pod tímto heslem. — Προπβμπτικσν scriptum . .. Iohanni Brait Weissenburgensi Vite

berga discessuro ... Centurio Syrucius. Anno 1570 (Uppsala 59:141 přív. 22). —

Στέφανος προπεμπτικός in honorem ... d. loachimi Gagelmann Hamburgensis, artis me

dicae candidati, cum Witeberga discederet iterque Italiam versus susciperet, τοΰ φίλου

συνοικήματος ergo Centurio Syrucius. Witebergae ... 1571 (Uppsala 59:141 přív. 20). —

Elegia προπεμπηκή ... Iohanni Heinrtco Ecklo, liberalium artium magistro, Witeberga in patriam redeunti Centurio Syrucius. Excudebant Clemens Schleich et Antonius

Schone anno 1571 (Uppsala 59:141, přív. 21). Podle jmen typografů jde o wittenberský tisk. — Syrucius je též autorem příspěvku Albitiovi (viz výše, Claius). — V uppsalských konvolutech jsou Četné rukopisné dedikace Syruciovi.

Προπεμπτικόν. . . d. leremiae Voinovio, equiti Polono, in Galliam et Italiam etc.

foeliciter discedenti una cum ... d. Matthaeo Voinovio, fratre suo ..., et Ioanne

Boianovio, scriptum a Simeone Theophtlo Turnoviensi. Vitebergae (začerněno) ... 1567

(Uppsala 59:141 přlv. 13). V tomto exempláři je rukopisné věnování Eximio iuveni

d. Centurioni S(yrucio] /(glaviensi), amico suo, zřejmě od Theophila. Na rubu tit.

listu jsou latinské a řecké verše (po 1 sapf. strofě), pak souvislá báseň, podávající řadu zpráv o polských šlechticích, jimž je věnována, ale poměrně málo autobiogra

fických údajů, a konečně chronodistichon, vyjadřující rok cesty (tempus suscepti iti

neris), shodný s rokem tisku této publikace (1567). — Theophilus napsal též příspěvek do souboru náboženských básní, který se neúplně dochoval v uppsalském konvolutu

59:144 jako (neoznačený) přívazek 22 bis. Před básní Theophilovou, kterou čteme na

fol. В 2b, předcházejí hexametry, jejichž autorem je Elias Thesbicius Moravus (fol. A 2a).

Nicolai Raimari Ursi Dithmarsi ... De astronomicis hypothesibus .. . tractatus . . .

Pragae . . . 1597 (Vásterás N4 581, Gawryš 3, 1961, č. 219). Průvodní básně od dvou

autorů, autorovy vlastní verše a zajímavá předmluva.

Συγχάρματα .. . Conrado Rudolpho Wassermann, praeceptori suo ..cum doctoratus

philosophici laurea in episcopali Societatis lesu collegio Olomutii insigniretur, . . .

146



ZPRÁVY

facta et oblata ab lllustrlbus ... d. Wenceslao et d. Friderico ab Opperstorf, liberis

baronibus in Eich, Friedstein, dominis Superiorls Glogoviae et Polonicae Neukirch etc., humaniorum literarum in eodem' collegio auditoribus. Olomucii ... 1608 (Strangnas Q 287 (M) přív. 14). V díle se střídají příspěvky autorů, uvedených v titulu. Od každého

je větší počet básní.

Anonymní dílo: Christus verus Phoenix ... Carmen heroicum cum sapphico et ele

giaco continens beneficia salvatoris et redemptoris nostri. ... Pragae excudebat Geor

gius Daczicenus ... 1593 [Stockholm Litt. Nylat. Br., uvedeno v Březanově katalogu). Základ spisu tvoří báseň o 101 hex., označená na konci monogramem, jehož první

písmeno je bezpochyby Μ a druhé (nezřetelně vytištěné) snad O. Je-li tomu tak, mohl

by autorem být Michael Obrato (Obratanus, Obratkovič), jehož rukopisná i tištěná díla,

napsaná kolem r. 1590, byla podle Březanova katalogu v majetku Rožmberků (viz níže

oddíl 4). Následují nepodepsané verše a Sapphicum s monogramem G. B. (= Georgius

Bartholdus?). V tomto výčtu jsem neuvedl díla, obsažená v rukopisu Strangnas Q 19. Tento vý

znamný bohemikální· rukopis zpracovává švédský historik dr. Jan Ďberg. Výsledky svého zkoumání uveřejní v samostatné knižní publikaci, která má vyjít v dohledné

době.

4

Důležitým pramenem pro výzkum ve vytčené oblasti jsou historické rukopisné kata

logy knih z Čech a Moravy, uložené ve Švédsku. Zčásti vznikly v českých zemích

v 16. a 17. stol. a byly odvezeny spolu s literární kořistí, zčásti byly sestaveny ve

Švédsku při pořádání této kořisti. Již v minulém století se těšily velkému zájmu

českých a moravských badatelů, někdy téměř stejnému Jako knihy samotné. B. Dudik

a jiní badatelé otiskli řadu údajů z těchto katalogů v plném znění. Kromě toho Jsou v katalozích některá další bohemika zatržena tužkou, což je svědectvím, že již byla

zpracována, nebo aspoň, že nezůstala nepovšimnuta. Tento mimořádný badatelský zájem

nebyl nikterak neúměrný významu katalogů. Jsou totiž pro badatele vodítkem při

jejich heuristické práci, naznačují jim, pod kterými autory mají především hledat

bohemika ve švédských fondech. Některé spisy se ovšem po četných požárech, majet

kových převodech a jiných ztrátách již nedochovaly nebo jsou nezvěstné, ale pr4vě v tomto případě získávají údaje katalogů na ceně jako prozatím jediné svědectví

o existenci určitých literárních děl a v některých případech dokonce o literárním

působení jinak neznámých autorů.

Před odjezdem do Švédska jsem vypsal v Základní knihovně ČSAV z fotokopií Březanova katalogu rožmberské knihovny, jehož originál je uložen ve Stockholmu,10

humanistická díla české a moravské provenience z oddílu Libri poetici et rhytmici. Řadu těchto spisů jsem našel ve Stockholmu; pokud nebyly uvedeny v Rukověti nebo

v jejím hesláři pro dosud nevydané svazky, zaznamenal jsem je v oddílu 3 a v závorce

za signaturou jsem uvedl, že pocházejí podle svědectví Březanova katalogu z rožmber

ské knihovny. Zde uvádím ty spisy, které jsem zatím nezjistil ani ve Švédsku ani

jinde:

Ioannis Вт achmann Τερπνότης illustr. principis ac d. d. Petři Vok etc. cum

descriptione illustris horti in Nova Urbe Cromlow. Lignicii 1600. — Ioannis Fritschii

JUD. et secret. jeudorum German. in regno Bohemiae Psalterium Davidis et aliorum

prophetarum centům generibus carminum expressům. Budessinae 1602. — Andreae

К ar ab e с z Carmen de ebrietate, luxu, gula etc. Pragae 1558. — Caspari L e i s en

tritii a lulisberg Γαμήλιον in solennes nuptias Martini Gatmanni Cromoviens.

Budissinae 1588. — Christophori Nenningii Declaratio duplicis nobilitatis, Pragae

10 Srov. Jsdličková (1962).

10* 147



ZPRÁVY

1593. (Srov. známý Nenningův spis Διασάφησις de duplici nobilitate. Pragae ... 1597.) —

Poemata gratulatoria in honorem Thomae Ludovici Ν о а с к, cum inter lesuitas laurea

ornaretur. Pragae 1591. — Michaelis O b r at o η i Peregrinatio hominis. Pragae 1585P- —

(Michaelis Obra toni) Versus quidam in honorem d. Vilhel. de Rosenb. conscripti

Pragae 1591.12 — Michaelis Obratani a Monte Carmen ad dominům d. Petrům Vok

de Rosenb. Nadpis Scriptus v katalogu značí, že Jde o rukopis.13 — Matthaei Ρ etr zik

a Krumlov Historia sancti Venceslai. Pragae 1571. — Bernardi Ρ o l e ni í Patschovini

Dialogus de admiranda nativitate Christi. Pragae 1591. — Michaelis V inckl e r i

Drama comicum de laeta paupertate 1582 (pod nadpisem Manuscripti). — Anonymní díla: De Boemorum pisls sapphicon id est Hrách válet contra mortem. — Latina car

mina in unum jasciculum colligata. Quorum principium: Papa stupor mundi ... Z nad

pisu tohoto posledního díla ještě nelze usuzovat na bohemikální obsah, upozorňuji však v této souvislosti, že takto začínající verš byl součástí Všehrdovy protipapežské

básně, kde se praví:

Papa, stupor mundi, primus corrupit avitam

virtutem docuit desidiamque sequiM

Kromě toho jsem ve Stockholmu prohlédl tyto rukopisné katalogy: U 103, 105, 118,

119, 202, 302, 374, 375, 377. Také jejich údaje byly pro mou další heuristiku cenné.

Nenalezl jsem rukopis uvedený v katalogu 202: Ioannis Ivanczii Adorea oblata Ferdi

nando II. Autorem tohoto díla byl zřejmě týž Iwanczy, o němž se zmiňuje Rukověť 2, str. 489. Dále nebyl zjištěn spis Thomae Μ it i s Hymni sacri et precationes, Pragae 1568 (U 202:2).

5

Badatelská práce ve Švédsku vedla dále к těmto poznatkům: Dílo Dieta Graeciae

sapientium ve vydáni z r. 1567, jehož jediný а к tomu ještě neúplný výtisk uvádí

Rukověť 1 s. v. A q u i 1 i η a s, Pavel (str. 98) a Knihopis 1884, je ve Strángnás O 511

(S) prív. 3. V tomto konvolutu je též Grammatica Philippi Melanchthonis ... locu

pletata ... 1567 (přív. 1) a Catonls Disticha ... 1566 (prív. 2), tedy vesměs díla,

upravená a vydaná Aquilinatem za jeho moravského působení (srov. Rukověť 1, str.

97 п.). Stálo by za prozkoumání, zda také základní tisk zmíněného konvolutu ve

Strángnás [Aelii Donati ... methodus), uveřejněný ve stejnou dobu (1567) a — podle svědectví Prusinovského kopiáře — rovněž v Olomouci (Knihopis 2076), nebyl vydán

péčí Aquilinatovou. — Rukopisný katalog U 377 ve Stockholmu uvádí spis: Liber

secundus elegiarum conciliatarum authore Nicolao Au st i по. V této souvislosti ie

nutno upozornit, že nejde o nějaké dosud neznámé Austinovo dílo, nýbrž o Hodějov ského sbírku Farrago seeunda, kde je v oddílu liber secundus elegiarum conciliata

riarum na prvním místě báseň Austinova. — Gregorius (nikoli Georgius) Bersmann

(Rukověť 1, str. 201) věnoval Ostraciovi dvě básně již ve sbírce Poemata ...in libros

duodecim divisa, Lipsiae 1576 (Strángnás O 411 (M)) na stejných stranách jako ve

vydání z roku 1592. — Václav Theodor Budovec z Budova složil dvě básně, nade

psané: Ad Marcum Zuerium Boxhornium sponsum, (Marci Zuerii Boxhornii) epistolae

et poemata ... Amstelodami ... 1652 (Stockholm Litt. Nylat.) —■ Carmina gra

11 Pokud jde o titul, srov. spis: Michaelis Prudekeri Peregrinatio hominis, Vitebergae 1584. Toto dílo bylo podle svědectví Březanova katalogu rovněž v majetku Rožmberků.

12 Snad jde o spis: In honorem ... Guilielmo a Rosenberg ... Pragae ... 1591, v jehož textu (nikoli však na tit. listu) je dvakrát uveden Michael Obratkovicz jako autor veršů a jednou jako adresát. O této zajímavé publikaci, kterou jsem nalezl ve Zwickau

(Ratsschulbibliothek 5. 3. 25 přív. 52] chci podat zprávu při jiné příležitosti. 13 O autoru naposled uvedených tří spisů je zmínka na konci oddílu 3. 14 Bohuslaus Hassensteinius baro a Lobkowicz, Epistolae, ed. A. Potůček, Buda

pest 1946, str. 33. Srov. též M. Viktorina ze Všehrd, O právích země české knihy deva

tery. Vydání nové ... upravil a přídavky opatřil H. J i r e č e k, Praha 1874, str. 530 n.

148



ZPRÁVY"

tulatoria 17. 4. 1608: Arch В3 Strahov FK V 9 přív. 22 (srov. Rukověť 1, str. 316) =

Strangnas Q 287 (M) přív. 12 (vlastně В4, В 4ab vacant). Ani zde nenásleduje tento

arch za sborníkem Αΰτοσχέδιον, к němuž podle dohadu, vysloveného na uvedeném

místě Rukověti, patří. — Tisk Strangnas O 473 (N) obsahuje neúplný slovník. Jde asi o Nomenclaturu (Rukověť 1, s. v. С o 11 i η u s, str. 425; jiné vydání ?). — Do Rukověti

patří též spisy Ε с к i u s, Valentinus, Panegyricus (Strangnas Q 304 (N) přív. 1) a Emser, Hironymus, De disputatione Lipsiensi, 1519 (Strangnas Q 211 (H)). První

dílo je uvedeno jen formou odkazu v Rukověti 1, str. 112. Obě díla budou podrobněji

zpracována v dodatcích. Jsou též v jiných evropských fondech a již dříve známa.

Užívám pouze této příležitosti, abych na tyto významné doplňky к 2. svazku Rukověti

upozornil. — Thomas Grenzerus Carnovius (srov. Rukověť 2, str. 229) přispěl do

sborníku Εύφημίαι γαιιικαί ... 1616 ňrgentorati (Uppsala 59:148 přív. 40). — Simon

Kriblerus Brunensis ... humanitatis studiosus napsal průvodní verše Henriku

Volgerottovi do spisu Theses ex universa philosophia (Strangnas Q 337 (P) přív. 10).— Aurivilliův katalog (1814) uvádí vydání spisu jáchymovského rodáka Alberta L у 11 ί

ο h i a Incunabula doctrinae z r. 1591. Toto dílo bylo za mého pobytu v Uppsale ne

přístupné. — Korespondence Axela Oxenstierny (Stockholm Riksarchiv; srov.

Rikskanseleren Axel Oxenstiernas Brefvaxling, Stockholm 1907, str. 138) obsahuje

významné informace o literárních pracích a plánech Samuela Μ a r t i n i a, který o sobě říká: Quod olim .. . Hussium cum Luthero, Hieronymum Pragensem cum Me

lanchthone conferendo praestiti, hic tale quid cogito, Aethiopem tamen lavo, aerem

verbero, oleum et operám perdo. .. Zamýšlí psát dílo Vita divi principis Gustavi

Adolphi Magni. Zde však možnost srovnání, které uplatňoval podle Plutarchova vzoru

v životopisech významných osob, zcela selhává. Gustava Adolfa nelze srovnat s žádnou

jinou osobností, je monarcha incomparabilis. Martinius podává velmi podrobnou kon

cepci díla. Na tento materiál upozornil již V. Kybal, Drobné spisy historické 1, v Praze 1915, str. 74, s příslibem podat podrobnější zprávu. (Není mi známo, zda ji

uveřejnil.) Martiniovy informace o jeho vlastním díle jsou významné nejen právě

zmíněným rozvrhem práce o Gustavu Adolfovi, nýbrž také zmínkou o srovnání Jero

nýma Pražského s Melanchthonem, které bylo již tehdy — jak vyplývá z jeho slov —

dokončeno. Neznám žádný exemplář tohoto spisu. — Andreas Μ el a s Olomucensis

přispěl do díla: loan. Maior, Elegia (Uppsala 59:141 přív. 5). — Anonymní resp.

kolektivní díla: Pražské a olomoucké universitní disputace z let 1594 a 1597, pro vázené verši, jsou v konvolutu Strangnas Q 337 (P) přív. 6 a 7.

6

Mezi zjištěnými latinskými památkami ze 16. a 17. stol. převládají nápadně sile

siaka, týkající se Krnovského a Opavského knížectví, a moravika nad spisy, které

mají vztah к Čechám. Ve většině ostatních evropských fondů, které byly dosud pro

zkoumány, je poměr mezi bohemiky v užším slova smyslu a moraviky právě opačný.

Spisy vydané v Čechách se dostaly do Švédska především s rožmberskou knihovnou.

Značné je zastoupení takových bohemik, moravik a silesiak, jejichž autory nebo adre

sáty byly osoby německé národnosti, z velké části ovšem obyvatelé českých zemí.

Místem tisku je v mnoha případech město v cizině, zvláště často Wittenberk.

Latinské literární památky z českých zemí, uložené ve Švédsku, se dosud netěšily

takovému badatelskému zájmu jako česky psaná díla ze stejného období. Proto po

skytuje tato literární oblast větší možnosti nových zjištění. Výzkumem, o němž zde

podávám zprávu, tyto možnosti vyčerpány nebyly. Nemohlo se tak stát v čase, který

byl ve srovnání s dobou pobytu předchozích badatelů velmi krátký. Přesto však byly

získány cenné poznatky, které jsou nezbytné к plnění úkolů, pro něž byl výzkum

149



ZPRÁVY

podniknut. Velkou zásluhu na výsledku cesty mají pracovníci švédských ústavů, kteří

mně vycházeli vstříc s neobyčejnou ochotou.15

Jan Martínek

De renascentium litterarum monumentis in Suecia asservatis RÉSUMÉ

JAN MARTÍNEK

Libellos Latinos ad Bohemiam, Moraviam, Silesiam spectantes, quos Holmiae, Streng nesiae, Upsaliae, Arosiae, Londinii Gothorum inveneram aut iam pridem cognitos dili gentius evolveram, paulo supra enumeravi additis operum deperditorum inscriptionibus, quas e catalogis tantum veteribus cognoscere licet. Me ipsum ingratitudinis condem

narem, nisi hac occasione oblata eos, qui bibliothecis dictarum urbium praesunt, optime de studiorum meorum successu meruisse grato et memori animo testarer.

15 Obecnější poznatky, které vyplynuly z této cesty, jsem uveřejnil ve Věstníku ČSAV

77 (1968], str. 463—466, kde jsem přislíbil otištění podrobnější studie v odborném časo

pise. To se nyní stalo. Ve zmíněné zprávě ve Věstníku je nutno opravit na str. 464 v 16. řádku letopočet 1967 na 1697 (datum stockholmského požáru, při němž byla uničena značná část bohemik, ukořistěných ve třicetileté válce).

Zpráva o pokračování v průzkumu zahraničních humanistických bohemik

Důvody, pro které je nutno uskutečňovat shledávání zahraničních humanistických bohemik postupně, jsem uvedl v LF 91, 1968, str. 74, a ve sborníku Humanistická

konference 1966, Praha 1966, str. 298 n. (úplnou citaci viz v pozn. 15). Opakovaná návštěva míst, kde mi byl dřívější pobyt vyměřen jen krátce, přinesla další výsledky. V prosinci 1967 a v dubnu 1968 byla mým cílem tato města (a ústavy): Berlín

(stát. kn.), Katovice (Slezská kn.), Krakov (Bibl. Czartoryskich), Varšava

(nár. kn.), Vratislav (univ. kn.), Zwickau (Ratsschulbibl.), Zitava (Chri

stian-Weise-Bibl.J. (Nadále budu citovat pouze název města — ve třech případech

zkrácený: Bln = Berlín, Vr. = Vratislav, Zw = Zwickau —, což zcela postačuje, protože

je u každého ze zmíněných měst uvedeno vždy jen po jednom ústavu.) V této zprávě však čerpám také z materiálu některých jiných míst a ústavů, které jsem osobně

nenavštívil. O obsahu tamních sbírek jsem získal informaci z centrálního katalogu varšavské národní knihovny. (V takovém případě cituji místo i ústav.) Vlastní zprávu, která je zpracována podle obvyklých zásad, dělím do tří kapitol: 1. Výčet zachovaných

samostatných spisů, údaje, týkající se jejich autorů a jiná závažná sdělení, 2. Samo

statné spisy zatím nezvěstné, jejichž tituly poznáváme z katalogů, 3. Drobná sdělení.

Jednotlivé odstavce této třetí kapitoly zahrnují: a) Příspěvky, b) Díla bez titulního

listu, která se podařilo identifikovat, c) Obsah vyžádaných sdělení zahraničních ústavů,

d) Další drobná zjištění. Uvnitř kapitoly 1 a 2 a v prvním odstavci kapitoly 3 je řazení abecední podle osobních jmen.

Ve zprávě o průzkumu bohemik v Německu (LF 91, 1968, str. 77) jsem se zmínil

o díle: M. Tobiae AI eutner i Silesii P. L. epigrammatum miscellaneorum centuriae

quinque ... Francofurti ... 1600 (Bln Xc 516 přív. 9). Spis vyšel dvakrát, obě vydání

(Frankfurt 1600 a 1601; srovnány exempláře Vr. 8 Ε 93 a 8 Ν 1059/4) se liší snad jen titulním listem; jeho přetištění mělo asi účel zvýšit prodejnost knihy.1 — Také jiné

Aleutnerovy spisy jsou výrazem jeho vztahů к českým zemím a jejich obyvatelům:

1 Srov. sborník Strahovská knihovna 2, Praha 1967, str. 59 n. a zvi. 65.

150



Documents

Humanistická bohemika ve Švédsku