Hus, husitství a východní Čechy.pdf

7/25/2019 Hus, husitstv a vchodn echy.pdf

1/65

P S P V K Y Z KO N F E R E N C E


2/65

P S P V K Y

Z K O N F E R E N C E

Chrudim 16.18. 9. 2015


3/65

K O N F E R E N C Ehusitstv a vchodn echy / Chrudim 16.18. 9. 2015

2 3

Mm-li v nkolika mlo slovech shrnout smysl a vsledky Husova reformnho sil,pak vedle osobn zsadovosti a statenosti musm vyzdvihnout jeho inn pojet vry.Hus nebyl zastncem nsil, uznval vak jeho nevyhnutelnost, vetn trestu smrti.Starozkonn zsada oko za oko, zub za zub se mu jevila spravedlivj odplatou nestavovsky pokiven zmna trestu penzi. Kladn odpov na otzku, zda pslusvtskm pnm nsilm pivdt zjevn hnky, vetn nehodnch kn, k du-chovn veei Pn, Husovi vyplvala z npravn moci vi crkvi, kterou piznvalnejen svtskm velmom, ale i mstskm konelm. Neobvykle ostrou kritiku soci-lnho bezprv Hus vloil do vkladu sedmho pikzn Desatera Nepokrade. Husovem nezavrhoval svtsk panstv a s nm spojen majetek jako takov. Kad, kdoije v milosti Bo bez smrtelnch hch, dr oboj spravedliv. Pozemsk soudy vakpodle Husa nepihlej k tomu, e nkter lovk se dopout krdee z hol nouze.

Pokud je takov ubok ve stavu milosti Bo, nen podle Husa zlodjem a kdo by hoobsil nebo muil, pestoupil by zkon pirozen i zkon lsky. Smrodatnou auto-ritou vech autorit je tu Husovi sm Je Kristus, podle jeho uen v nzi vechnyvci ku pitku maj byti obecny.

Hus patil k okruhu duchovnch, kte se formln kesanstv snaili doplnit zvnit-nnm vry v irch k ruzch obyvatelstva. Tento nron zmr se ml tkat k adhokesana, to vak v Husov dob narelo na negramotnost naprost vtiny pros-tch lid na vesnicch i ve mstech. Hlavn vha tohoto kolu spovala na bedrechkazatel, z nich mnoz dostaten neovldali latinu. Hus na n po svm vynucenmodchodu z Prahy roku 1412 zamil pozornost a esky pro n mimo jin sepsal V-klady vry, Desatera a O tene. Velkou pekkou byl mu v tom sloit a rozkolsanpravopis, kter se spn pokusil zjednoduit diakritickmi znamnky, povstnmiznamenky i nabodenky v podob hk a rek. Husova reforma eskho pra-vopisu, kter po cel stalet tak dobe slouila, se nyn stala slabinou elektronickkomunikace, jak zjiujeme den co den v mailech pipomnajcch dvn telegramy.

Jet nco: Hus, jak tomu mnoh nasvduje, zavedl do esky psan naun lite-ratury dv zvan novinky, bez nich se dodnes neobejdeme. Mnoh pekvap, e

Hus esky psanou literaturu obohatil o rejstky, jim kal zpravidla nebo ukazadla.Krom toho se zaslouil o zmnu sloitch mskch slovek, kter dodnes psobnkomu obte, za arabsk.

Nemylme se, kolem nkterch moment Husova ivota se ml nebo se obchze-j po pikch. Plat to i o jeho postojch k nrodn otzce. Hus byl nade vechnupochybnost upmn smlejcm echem, jen spolu se svmi pteli usoudil, eet uenci ji ve vech oborech pedstihli nmeck mistry, od nich se kdysi uili.Obhajoba odsouzench reformnch nzor byla i pro nho soust irho nrodnemancipanho hnut, je se doadovalo, aby esk nrod byl v cel zemi, v Praze i nauniverzit, hlavou a ne ocasem. Sotva se vak ukzalo, e vichni ei nevzali za svpkazy boho zkona, Hus nevhal prohlsit, e Nmec dobr je mu milej nebratr zl. Od t doby princip prav vry bude ji Husovi za vech okolnost nadaze-nou hodnotou lsce k nrodu a k vlasti.

Nkolik drobnch vah na potku konference

Frantiek mahel

Ped 600 lety, v sobotu 6. ervence 1415, historick as v echch oponou trhnul.Nikdo si to v t chvli neuvdomil. Zanedlouho vak uplen tehdy jet v Evropmlo znmho praskho mistra Jana Husa zane dlit eskou spolenost na dv pa-raleln pospolitosti s celou klou tehdejch stav od lid prce pes duchovn osoby,zemany, ryte a k pslunkm panskch rod. Bude trvat 60 let, ne dky nboen-skmu smru uzavenmu 1485 v Kutn Hoe zavldne v esk ch zemch nboensktolerance z nutnosti. Nezapomnejme na to i v vahch o dnenm svt. Tolerance

a mr nastvaj tehdy, kdy selou zbran. Nen nhodou, e prv druh ivot Husvbyl v letonm jubilejnm roce stedem pozornosti. Nikoli vak jen do konce 15. s tole-t, nbr a do souasnosti, kdy se k pekvapen mnohch, mezi n patm, ukzalo,e Hus v jistm rozsahu zstv ivou histori.

Na ohldnut za prbhem letonho jubilea je jet zhy. V ad zem a mst, odMoskvy po enevu, se odborn konference teprve uskuten, velk vstavy monu-mentln povahy v tborskm Husitskm muzeu a v Archivu msta Prahy stle jetprobhaj, ti, kdo v esk televizi nestaili sledovat trilogii z Husova ivota, maj/mlik tomu ped pr dny znovu pleitost. Na celkovou bilanci je nutn si jet pokat.Bude vak impozantn. Po badatelsk linii sta zmnit tyi ivotopisn monografie,vydn esti svazk Husovch dl v prestin evropsk edici Corpus Christianoruma mnoho pnosnch studi, kter ji byly publikovny anebo kter ekaj na otitnv konferennch sborncch. O televizn fresce jsem se ji zmnil, nemen zsluhy vaknle i tvrcm naunch televiznch cykl i jednotlivch poad. Nrodn archivi Nrodn muzeum pedstavily veejnosti nejvzcnj exponty svch sbrek, stranouovem nezstaly ani jin instituce, zejmna Husova Alma mater, Univerzita Karlova,obec Husova rodnho Husince a ne v neposledn ad eskoslovensk crkev husit-

sk. Kdekter knihovna, muzeum, i vzdlvac spolek v echch i na Morav uspo-daly vlastn vstavky, pednky i jin jubilejn akce. Navenek by se tak mohlo zdt,e nrod vzpomenul svho Jana Husa dstojnm zpsobem, zvlt kdy se domckatolicismus ukzal v nejlepm svtle a noblesn zalenil Husa do svch ekumenic-kch modliteb.

U dnes lze ci, e Husovo jubileum probhlo dstojn. Nedejme se tm vak o-lit. Ve skutenosti z autentickho Husova poselstv zaznlo jen velmi mlo. Hus seprost nete, nebo st ho je obtn. Marn je zatm voln po pevodech hlavnchHusovch spis do modern etiny. Mlokdo si uvdomuje, e dla evropskch ve-likn, Danta, Petrarcy, Shakespeara, vnmme prostednictvm dnen etiny. Jsounm proto bli, nebo jim rozumme a nemusme kloptat pes archaick tvarya vznamy star etiny. Hus sm by proti tomu nic neml, vdy ostatn jeho nkte-r latinsk spisy byly do novodob etiny peloeny.


4/65


4 5

Husitstv a husit ve vchodnch echch(Obrysy problmu)*

Petr ornej

Abstrakt: Vchodn echy se do djin husitstv vrazn zapsaly na potku hnut, kdyznan st zdej lechty protestovala proti uplen Jana Husa. V roce 1420 se ve vchod-nch echch ustavil samostatn husitsk svaz (orebit, poslze sirotci). Historickou lohusehrlo vchodoesk husitstv pi prosazen vsledk hnut v obdob po roce 1437. Opo-rou utrakvismu zstaly vchodn echy a do ticetilet vlky.Klov slova:Orebit/sirotci landfrd Hynek Kruina z Lichtenburka Hynek Ptek

z Pirkentejna Ji z Podbrad

Abstract:Hussite movement and Hussites in eastern Bohemia (Outlines of the problem).East Bohemia significantly enrolled in the history of the Hussite movement at the begin-ning of the movement, where many of the local nobility protested against the burningof Jan Hus. In 1420, in eastern Bohemia set up a separate Hussite Union (Orebites, thenOrphans Union). A historic role played East Bohemian Hussites in promoting of resultsof Hussite movement in the period after 1437. Eastern Bohemia remained the support ofUtraquism until the Thirty Years War.Key words:Orebites / orphans landfried Hynek Kruina of Lichtenburg Hynek Pt-ek of Pirkenstein George of Podebrady

Kolbkou jedinenho djinnho fenomnu, pro kter se vilo oznaen husitstv,byla nesporn Praha. V soumst nad Vltavou se v prvnm desetilet 15. stolet prolnu-ly snahy kazatelskho hnut, usilujcho o formovn vcch v dsledn evange-lickm duchu, a tm i o npravu kesansk spolenosti, s uenecky fundovanou

reformou, jej program, inspirovan Johnem Wyclifem, se rodil ve zdech praskuniverzity. Hmatateln vraz nalezlo propojen obou hlavnch zdroj husitstv v Bet-lmsk kapli, vybudovan v mstech nkdejho psoben Mile z Krome a ne-odmysliteln svzan s innost mistra Jana Husa i jeho spolupracovnka a nstupceJakoubka ze Stbra, obnovitele pijmn pod oboj zpsobou.1Kalich se proto lo-gicky stal sjednocujcm symbolem pvrenc esk reformy, vyrstajc z pozdnstedovk zbonosti a pedznamenvajc v mnoha ohledech nstup velkch ev-ropskch reformac 16. vku. Praha tak byla od potku i hlavnm centrem husi-tismu, odkud se znalost reformnho programu ila do eskch a moravskch re-gion, vyvolvajc tu pozitivn i odmtav reakce. Jednoznan negativn postoj vihusitskm reformnm mylenkm zaujaly ostatn korunn zem a fakticky vekerzpadokesansk Evropa, kter je ve shod s vnosy kostnickho koncilu a nsled-n t nov zvolenho papee Martina V. kategoricky zavrhla. V alternativn esk

Pesto na Husov psoben ulply i jist stny. Alespo v och tch, kte vzdlendjiny posuzuj dnenma oima. Znanou odpovdnost ml dajn nst zejmna zaodchod svch nmeckch koleg z Prahy na jae 1409. leny eskho univerzitnhonroda pedn vak byli i domc Nmci ze vech zem esk koruny. Vtina mistra student t cizch nrod se vyslovila proti obesln koncilu v Pise, a tm se posta-vila nejen zdy k papeskmu rozkolu, ale i na stranu neptele Vclava IV., jm bylmsk protikrl Ruprecht III. Falck. Dekret ve prospch domcho nroda tud bylprojevem svrchovan moci panovnka. Co je vak pznan: zmnu univerzitn legis-lativy pivtali Husovi stoupenci a et katolci se stejnm nadenm. Tolik ve zkratcek jedn z neuralgickch otzek husitsk historie.

V dob, kdy Hus jet v echch zcela nezmizel z projekce vzdlen minulosti dosouasnosti, jeho nosnost nutn spov na promnlivch pilch osobnch i sku-

pinovch postoj, pedstav i ivotnch zkuenost. Sm za sebe ponechm stranouvahu, zda lze v Husov kesanskm ivot jet vidt obdobnou vzvu, jakou bylapro jeho nsledovnky. Svou statenou obt za svobodu vlastnho nzoru Hus dlevynv nad djinami, avak pouze v jaks i metahistorick podob oprotn od po-suzovn jeho vry a teologick nauky.

Hus do Chrudimi nezavtal, sotva by ho tak tehdy nkdo do msta pozval. Netrvalovak dlouho a situace ve mst se zmnila. Chrudim se stala jednou z opor utrakvis-mu. Konference a jej sbornk pinesou o tom zvan a zajmav svdectv.

Tzn nepestv, a tak to m bt. Jedno jubileum kon, dal velk vro, tento-krt Karla IV., stoj pede dvemi. Nememe ovem t jen djinami. Nemli bychomje vak ani ztrcet z o, a to zvlt ne dnes, kdy mon stojme na potku novhosthovn nrod. Mli bychom si znovu a znovu klst otzku, km jsme, co chcemea kam patme.

PoznmkyV pednesenm projevu jsem vzdal hold mstu svch gymnazilnch studi a v-

noval vzpomnku pamtihodnmu slu, mstu veejnch schz, tanench zbav, alei proslulch hudebnch ptk.


5/65

Husitstv a husit ve vchodnch echchObrysy problmu / Petr ornejhusitstv a vchodn echy / Chrudim 16.18. 9. 2015

6 7

reform shledvala nebezpe ohroujc institucionln crkev a zrove nepijatelnkoncept, jen obtn obnovovanou organizan jednotu zpadnho kesanstva na-ruoval dalm rozkolem. Pozice Prahy pro existenci husitstv byla klov, co plnkorespondovalo s jej tradin rol centra eskho sttu.2Bez sympati, podpory a po-moci v eskch (a rovn v moravskch) regionech by ovem, jak ukzal nsledujcvvoj, husitstv sotva usplo.

V souvislosti s enm a upevovnm husitstv se zpravidla uvdj dv oblasti,jihoesk, fakticky toton s domnou tborskho svazu, a vchodoesk, zahrnujcnkolik tehdejch kraj, zejmna Hradecko, Chrudimsko a slavsko s pesahy doBoleslavska a Kouimska. To ovem ve vyhrann podob plat a pro etapu vrchol-nho vzept revolunho husitismu.3V obdob ped propuknutm ozbrojen kon-frontace vyhlela situace ponkud jinak. Jan Hus, aspo pokud vme, vchodn e-

chy v ase svho venkovskho exilu nenavtvil a dal pednost pobytu na Bechysku(Koz Hrdek, Sezimovo st), respektive na eskm severozpad (v atci a asi t naKrakovci). Neznme ani listy, kter by pmo adresoval vchodoeskm manma lechticm, pestoe adu zdejch urozenc osobn znal z praskho prosted. 4Sympatie, jim se Hus til, vynikla zvlt v souvislosti s jeho kostnickm uvzn-nm a poslze tragickou smrt. Kostnick udlosti vyvolaly mohutn protesty eska moravsk nobility, iniciovan vznanmi lechtickmi politiky, zejmna morav-skm zemskm hejtmanem Lackem z Krava a tak nejvym praskm purkrabmekem z Vartenberka a Bokem starm z Podbrad.5Dva z tohoto triumvirtu, kte-r 5. z 1415 stanul i v ele spolku proreformn orientovan lechty,6dreli rozshlstatky ve vchodnch echch pan Boek Podbrady, Litice, Nchod a mon jitak Pardubice, enk pak Veli s Jinem, Nov Bydov, Vysok Vesel a Lipnici, pi-em se zrove exponoval jako porunk nezletilho Oldicha II. z Romberka.7

Prv se jmny uvedench t pn se zpravidla spojuje nron organizace signo-vn znmho stnho listu esk a moravsk lechty, datovanho 2. z 1415 a vy-hotovenho v osmi stejnopisech, opatench 452 peetmi.8V originle se dodneszachoval jedin, obsahujc pevn jmna lechtic z slavska a opaten jednm

stem peet.9

Pipoteme-li k nmu v opisech znm exempl z Chrudimska, tajc84 signat, a dle na takzvanm eskm panskm listu 12 pslunk vy lechty,majetkov zakotvench v Hradecku, Chrudimsku a slavsku, dospjeme k zajma-vmu zjitn.10Podl vchodoeskch peetnk na celkovm potu protestujcchinil 43 %, co je jist ctyhodn slo i u vdom, e protest zdaleka nepokrval celteritorium eskho krlovstv. Pitom ni nobilita z Hradecka nen s vjimkou n-kolika jednotlivc v stnch listech zastoupena, i kdy ast zdejho panstva bylaoividn nadprmrn. Tm se zd, e enk z Vartenberka a lenov podbrad-sk vtve rodu pn z Kunttu nemli dostatenou pracovn kapacitu, aby mohlirozshl teritorium logisticky zvldnout a spokojili se tud se shromdnm peetpouze v uritch oblastech. Npadn je napklad koncentrace signat v oblastimezi Lipnic a Led nad Szavou, respektive v sousedstv Pardubic.11Navc v pileh-lm Kouimsku bylo znn stnho listu pipraveno, ale do Kostnice dopraveno ne-

bylo, a se lechta z tohoto kraje prokazateln zastnila ji psemnho protestu,datovanho 12. kvtna 1415 a dajcho Husovo proputn z ale.12

Doplnme-li tyto daje o sdlen, e se v Husv a Jeronmv prospch angao-vali i nkte vchodoet lechtici, pobvajc pmo v Kostnici (Jindich Lacembokz Chlumu, Kune z Chlumu, Bleh ze Strdova),13psob podpora, ji nobilita z vcho-doeskho prostoru pedstavitelm husitsk reformy poskytla, tm impozantn.A to vzdor skutenosti, e se pan Lacembok zachoval, jak se na typickho eskhopolitika slu. V lt 1416 vyslovil na koncilu souhlas s Husovm i Jeronmovm od-souzenm, aby po nvratu do ech skonal v Hradci Krlov jako pesvden husita.14

Pomry mezi vchodoeskou lechtou vak kolem roku 1415 rozhodn nebylyernobl. I v tomto regionu dochzelo k nzorovmu tpen ve vztahu k Husovia kostnickmu koncilu. V doprovodu litomylskho biskupa Jana eleznho, hlav-

nho neptele husitskch snah, dorazili do Kostnice mimo jin Rubn z Rzmburkaa Pta z astolovic, jeho jmno nechyb na stnm listu proti Husovu uplen.15Z pozdjch otevench protivnk husitstv nebyl sm, kdo dokument signoval. Sta- uvst Arnota Flaku z Pardubic na Rychmburku i Jana Msteckho z Opona.16

Tento zdnliv rozpor lze pomrn snadno vysvtlit. Nkte signati pivsili k pro-testnmu listu sv peeti hlavn proto, e postup koncilu vi Husovi vnmali jakourku a pohanu eskho krlovstv, nikoliv nutn na znamen sympati s kazatelo-vmi nzory. I ve v chodoesk oblasti se navc zeteln formovala skupina lechtics protihusitskm zamenm. Krom ve jmenovanch do n nleeli napklad Otaz Bergova na Troskch a Chlumci nad Cidlinou, Hynek ervenohorsk z Dub,17Miku-l Zajc z Hazmburka na Kosti i dal, teba na hornm toku Szavy pni z Ronova.18

A mnoz, pedevm ni lechtici, peetili stn list na vz vu mocnch sousednchfeudl, respektive ovlivnni svmi sousedy a pbuznmi, bylo by chybou ignorovatmru jejich svobodn vle. Alespo st z nich prokzala pevnou nzorovou konti-nuitu a nespornou oddanost husitskm mylenkm. Urit se to tk astnk revo-lunho slavskho snmu v ervnu 1421, konkrtn Miloty z Bohdane a Chenovici Mikule z Barchova na Daicch (oba tehdy dokonce usedli v husitsk zemsk vl-

d),19

dle signat takz vanho ikova vojenskho du Jana ze Studen a VclavaHoryny z Honbic,20 respektive len rozrodu z Ostruna a Ruinova (Jan a Hertvkz Ruinova, Hertvk ze Spaic)21i Matje Holce a Jana Holce z Nemoic, mimo jinvyehradskho mana.22

Pekvapiv mlo vchodoeskch signat z ad ni lechty se v revoluci uplat-nilo v loze vojenskch velitel. K tomu byly nutn osobn pedpoklady i nleitzkuenosti, zskan nejen v ozbrojench druinch, jejich psoben obvykle pekra-ovalo hranice zkona a kterch i na vchod eskho krlovstv operovalo krtceped revolunm vbuchem vc ne dost. Kriminln iny pipisuj prameny lidem veslubch Pty z astolovic, Jana Vembery z Boskovic v Brandse nad Orlic, ekaz Ronova, Jeka z Popovce na Vildtejn, Arnota Flaky z Rychmburka i dalm. 23

Nemn dleit byla praxe zskan v oldnskch oddlech doma a pedevmv zahrani. Shodou okolnost vme, e spolu s Janem Msteckm z Opona bojovali


6/65


8 9

v letech 14101411 v tak zvan Velk vlce na stran du nmeck ch ryt proti pol-skmu krli rovn pozdj sirot hejtmani Jan z Ruinova a (Vclav) Libk z Vrban,respektive z Radovesic (u Kolna).24Na opan stran se pak uplatnili lechtici, kte zahusitsk revoluce vrazn zashli do djin vchodnch ech, by odtud nepochzeli Jan ika z Trocnova a Vilm Kostka z Postupic.25Jak je patrn, oldnsk angamv Pobalt prakticky nic nevypovd o ideovch postojch, je et bojovnci zaujaliv obdob husitsk revoluce.

Alespo piblin dnes tume, jakmi cestami se ubral vzestup dalch, do t chv-le nepli znmch vchodoeskch nich lechtic, pro n revolun vbuchznamenal vtah vzhru, k funkcm, k majetkm i k spoleensk prestii. Tak tomuostatn vdy v asech spoleenskch otes a politickch zvrat bv. Zmapovnymme potky strmch karir Jana ze Smiic, Divie Boka z Miletnka, Alee Veov-

skho z Rzmburka, Benee Mokrovouskho z Hustan, Jiho z Chvalkovic i lid, ktese ocitli na djinnm jeviti o nco pozdji, konkrtn Jana apka ze Sn a MikuleTrky z Lpy.26Mn je toho znmo o Janu ernnovi z Vysok a Jakubu Kromnoviz Bezovic, jen se ovem, stejn jako Jan Kolda ze ampachu a Ondej Kesk z mo-vic, vce proslavil v rmci tborskho svazu.27

Naprost vtin jmenovanch se djinn prostor otevel a s rokem 1420, v ore-bitsk fzi vchodoeskho husitstv, kdy ji Boek star z Podbrad nkolik letspoval v hrob a kdy se dominance eka z Vartenberka v ele reformn unie hu-sitskch sil stvala minulost. Pesto panu ekovi nle o rozmach husitstv mi-modn zsluha. Prv on ml v souinnosti s mistry prask univerzity lv podlna prosazen laickho kalicha ve vchodnch i v jinch echch a prv on svmrazantnm inem zajistil v beznu 1417 svcen husitskch kn na hrad Lipnici. 28

stup eka z Vartenberka z politickho vslun v prbhu lta a podzimu 1420 ne-znamenal ovem peruen kontinuity. Hynek Kruina z Lichtenburka, majitel hraduKumburk i dritel Miletna, rovn signat stnho listu do Kostnice, pana ekado znan mry nahradil. I tento pn se, stejn jako svho asu enk, orientoval nasouinnost s husitskou, tentokrt u pln revolun Prahou, kter nevhal dvakrt (na

jae a v z 1420) vojensky pijt na pomoc, piem vdy byl zvolen vrchnm hejtma-nem praskch vojsk.29Z pti len vysok lechty, signujcch 5. listopadu 1420 pobitv u Vyehradu spolu s praskmi msty protizikmundovsk manifest, byli tyiVchodoei.30Krom brat Hynka a Jana z Lichtenburka tak Hynek Koldtejnskz Valdtejna, pslunk tpanick vtve rodu, a Viktorin z Podbrad a z Kunttu,Bokv syn, spznn s Vartenberky i s Lichtenburky. 31Jedinm muem z jinho re-gionu byl Prokop z st, spjat s tbority. dn jin pslunci eskho panstva se nastran revolun Prahy tehdy jet neodvili oteven angaovat.

Hvzda Hynka Kruiny z Lichtenburka zila v onom ase naplno. Byl respektova-nm vdcem orebit, jak se kalo vchodoeskm husitm z Hradecka podle mr-nho nvr u Tebechovic, pojmenovanho v ase pout na hory biblickm jm-nem Oreb. Jak byla organizan struktura orebskho hnut i svazu a kdo vechnose k nmu hlsil, bezpen ci nedovedeme. Nejsp se opralo o klientsk vazby

a podle aktuln poteby svolvanou domobranu. 32S mobilizac orebit v dubnua v kvtnu 1420 zejm voln souviselo t shromdn na hoe (pravdpodobnvrch Melechov) mezi Led a Lipnic nad Szavou. Jeho astnci se vak dlem rozelijet ped ozbrojenm stetnutm se Zikmundovmi bojovnky, dlem po nm. Otz-ka, zda nk te z nich zamili na Tbor, zstv v rovin spekulace.33

Zatm jsem v souvislosti s formovnm vchodoeskho husitstv mluvil vhradno vysok a ni lecht. Nikoliv nhodou, nebo vt vchodoesk msta s vjim-kou Hradce Krlov stla a do roku 1421 na katolickch pozicch. Nen pitom po-chyb, e znanou roli v tomto ohledu sehrlo t jejich nrodnostn sloen. S vjim-kou Hradce Krlov, o jeho orientaci probhal zpas jet v 1. polovin roku 1420, tushledvme lokality s nmeckou vtinou na rovni majitel domu i radn vrstvy.Byly to Trutnov, Dvr Krlov, Jarom, Vysok Mto i Chrudim, na zpadnm okraji

regionu pak trojmst Kutn Hora, slav a Koln. 34Vechna tato msta musela btpi prask a tborsk ofenzv do vchodnch ech na jae 1421 k pijet husitsk-ho programu donucena hrozbou vojenskho toku (Chrudim se 28. dubna dobro-voln poddala pmo ikovi) a nsledn pot (spolu s pevn eskou Polikoua biskupskou Litomyl) zalenna do praskho svazu.35Pedstavitel vchodoes-k kalinick lechty, kte pi vojenskm taen praskmu vojsku vce ne vznam-n pomhali, obdreli posty vojenskch velitel v ovldnutch (nejen vchodoes-kch) mstech. Jan Puka z Kunttu a Kostomlat se stal hejtmanem v Nymburce,Jan ze Smiic v Mlnku, Divi Boek z Miletnka v Chrudimi, Litomyli, Vysokm Mti v Hradci Krlov a Hynek Koldtejnsk z Valdtejna v L itomicch.

Souinnost vchodoeskho prostoru s husitskou Prahou se pot nepochybnupevnila, co mlo sv dsledky i v nboensk sfe. Vchodoet husit ve svvtin nesdleli tborsk nboensk radikalismus. st lechty inklinovala k umr-nnm praskm mistrm, vtina zdejho utrakvistickho spoleenstv se vakpostupn sbliovala s hlavnm husitskm smrem, reprezentovanm Jakoubkem zeStbra a pozdji Janem Rokycanou. Vmluvn doklad skt znm epizoda z 1. po-loviny roku 1421, kdy Divi Boek z Miletnka uvznil v Chrudimi kvli remanennmu

pojet svtosti oltn radikln tborsk knze Martina Hsku a Prokopa jednook-ho, kter pot pedal krlovehradeckmu fari Ambroovi a jeho prostednictvmpak na Roudnici arcibiskupu Konradovi z Vechty.36Dal dkaz uvdm z nsleduj-cho roku. Po nsiln smrti Jana elivskho nalezli univerzitn misti, vypuzen z Pra-hy, na nkolik tdn, ne se pomry urovnaly, pznan toit v Hradci Krlov.Sept s praskm svazem vak tak zkonit vedlo k oslaben orebitskch struktur,plodu husitsk mobilizace let 14191420, a rovn k doasnmu poklesu autorityknze Ambroe, vd osobnosti krlovhradeckch husit. Obas se zapomn, eAmbro po svm prvnm v yhnn z Hradce zavtal na podzim 1419 do Prahy a ble setu seznmil s Janem ikou.37

Shrnut prvnch let existence vchodoeskho husitstv vyznv jednoznan.Za podporu a rozen vdilo hlavn vysok a mimodn poetn ni lecht,drc ve vchodoeskm prostoru mnostv drobnch statk, jejich mozaika v ji-


7/65


10 11

nm Hradecku, ale sten i v jinch vchodoeskch krajch namnoze petrvalaa do ticetilet vlky.38Ani bych hodlal podceovat lohu zdejch utrakvistickchkn, zd se mi, e prv vchodn echy poskytuj ilustrativn pklad, jak se v rmcihusitstv vrazn uplatovala jeho druh zkladn komponenta, kterou bylo stavov-stv, tvoc spolu s nboenskou a crkevn slokou propojen organick celek. Vyso-k a zejmna ni lechta v revoluci prosadila sv ekonomick a pedevm politickpoadavky a doshla vraznho podlu na moci i sprv vc veejnch, v dobovterminologii obecnho dobrho. Prim tu asto hrli schopn a spn vojent ve-litel, kte se podleli i na sekularizaci majetku crkevnch instituc, zvlt klter.st pozemk vilmovskho kltera zskal do dren Jan z Ruinova, podstatn vcese ale obohatil Divi Boek z Miletnka, ovldnuv velk dl statk kltera opatovic-kho. Pozemkov zkladna litomylskho biskupstv pak brzy vytvoila zklad pro

vzestup rodu Kostk z Postupic.39Kdy ji jsem se dotkl Divie Boka z Miletnka, neodpustm si malou poznmku.

Ped revoluc na svm dvorci v Miletnku u Hoic kad den vidl na obzoru mohutnhrad Kumburk, tyc se na vysok vyvelin, symbol spoleenskho postaven, slya prestie pana Hynka Kruiny z Lichtenburka, na nm asi pvodn zvisela Diviovaexistence. V roce 1421 u ml dky revoluci vlastn hrad, Kuntickou horu, krajinnoudominantu srovnatelnou s Kumburkem. Diviv vzestup, zavren postem mnoho-nsobnho hejtmana (naposledy v Koln, kde vydrel do roku 1427, v roce 1434 za-stval ad purkrabho Praskho hradu), lze sotva postihnout lpe.

Akoliv vchodoesk husitsk spoleenstv zahrnovalo u v polovin roku 1421vechny ti stavy (tj. vysokou lechtu, ni lechtu a krlovsk, resp. vnn msta),kter po skonen revoluce zasedly na zemskm snmu, nebylo a ani nemohlo btnzorov homogenn. Nemohu se zde, bohuel, poutt do podrobnjch analza uvdt tu vechny diference. Jen ve zkratce proto odkazuji na stejn problm,kolem nho se ve toilo. Radikln a dsledn husit hodlali pokraovat v zpaseza sv pojet boho zkona, shrnutho ve tyech artikulech praskch, a do jehoplnho vtzstv v esko-moravskm prostoru, navc s clem pesvdit o zvaznos-

ti tto normy celou zpadokesanskou Evropu. Naproti tomu umrnn kalinci byse spokojili s kompromisnm narovnnm, garantujcm modus vivendi s katolickmsvtem. Klov v tomto souboji bylo, kam se piklon Praha, jej mocensk sfrazahrnovala i vchodoesk husitsk regiony. Po pdu Jana elivskho, po pjezdulitevskho knete Zikmunda Korybutovie, uznanho poslze ve funkci zemskhosprvce, a po nespnm pokusu tborskho vojska obsadit Prahu se na sklonkuroku 1422 zdlo bt prosazen kompromisn linie, zaloen na obnoven souinnostimezi vysokou kalinickou lechtou a praskmi husitsk mi konzervativci, na dosah.40

Tomuto vvoji vak razantn zabrnil Jan ika, k ter se potkem roku 1423 faktic-ky rozeel s tborskm svazem a uchlil se do vchodnch ech. Jeho cl byl jedin vybudovat zde akn slu, schopnou vojensky zajistit vtzstv ty artikul, rozum sev hejtmanov interpretaci, na celm teritoriu eskho krlovstv. Slep (i tm sle-p) vojevdce si rychle poradil se vemi. Nejprve s kolsavm ekem z Vartenberka

a jeho spojenci, aby se pot za zdy dosavadnho spojence Divie Boka z Miletnkazmocnil o nch 1423 s pomoc knze Ambroe Hradce Krlov a pak v rychlm sledui nkolika dalch vchodoeskch mst (slavi, Jarome a Dvora Krlov). Snad jiv polovin z 1423 mohl vydat ustavujc chartu svho vchodoeskho husitskhosvazu, znmou pod nepesnm nzvem ikv vojensk d.41 Nov vznikl blok,budovan na federativnm pdorysu, z ahrnoval stle poln vojsko, spadajc pod i-kovo velen, mstsk obce s jejich brannou moc (nejsilnj byl Hradec Krlov, ne-pochybn centrum svazu), pslunky ni lechty, vojevdcovy stoupence, kte zanim peli z tborskho bratrstva a obsadili vznamn funkce (Jan Hvzda z Vcemilicbyl hejtmanem krlovhradeckm, Jan Roh z Dub slavskm), a spojeneckounobilitu, k n mimo jin nleeli brati Viktorin a Hynek z Podbrad a Kunttu.42

Svatohavelskou koalici, ji proti nmu na podzim 1423 sestavilo umrnn pra sk

kdlo spolu s kalinickmi a katolickmi pny, nachzejcmi spolenou e na bzistavovskch zjm, rozdrtil ika 7. ervna 1424 v bitv u Maleova. Pot ovldnulKutnou Horu, esk Brod, Nymburk a Kouim. Mocensk zkladna praskho svazuse rychle drolila. Vn nebezpe navc hrozilo samotnmu praskmu soumst,ped nm v z 1424 stanula ikova vojska. Usmen husitsk ch blok, je z abrni-lo dal krvav konfrontaci, pijala vtina utrakvist s levou. Nsledn ikova smrtped Pibyslav (11. jna 1424) nicmn odstartovala dal z pas, tentokrt o jeho d-dictv.43

Ze zmatk roku 1425 se vynoilo zkladn mocensk vymezen t hlavnch husit-skch svaz, tborskho, vchodoeskho (sirotho) a praskho, utvrzen v dubnu1427 vtzstvm Rokycanova k dla na Starm Mst praskm.44Marn pokus nkoli-ka vchodoesk ch lechtic umrnn kalinick i katolick orientace v yprovokovatv z 1427 v praskch mstech pevrat byl na del as labut psn pokus prosaditkompromisn program, zaloen na bzi stavovsk sounleitosti panstva a konzer-vativnch husitskch mistr. Jeho dsledkem byla poprava Hynka Koldtejnskhoz Valdtejna, pevzet Kolna sirotky, odchod kompromitovanch uenc z Prahya rozpad volnho spolku severovchodoeskch katolickch pn, tradin, le ne-

pesn nazvanch Opoensk strana. Vechny ti revolun husitsk bloky, a mezinimi existovalo napt, podmnn konfesijnmi diferencemi i regionlnmi zjmy,zastvaly nyn shodnou generln linii. Spovala v prosazen zvaznosti programuty artikul pro vechny obyvatele ech i Moravy a v touze doshnout rovnocenndiskuse o husitskch principech na reprezentativnm evropskm crkevnm fru.45

Vchodoesk (nyn ji sirot) svaz pitom pokraoval v ikov kursu. Byl politickyradikln a nerad uzavral kompromisy s nepteli kalicha doma i v zahrani. Vyhra-nn negativn vztah choval k osob krle Zikmunda Lucemburskho. Patrn je (a toi s odstupem asu) draz kladen na zjmy eskho nroda v etnickm slova smy-slu, konvenujc mnoha lechticm a urychlujc (spolu s exodem sti nmeckchman a konfiskacemi majetku neptel kalicha) proces poeovn vchodoes-kch mst.46S jistm zjednoduenm se d konstatovat, e vchodoet husit bylipoliticky radikln a nboensky umrnnj, zatmco v ppad tborskho svazu


8/65


12 13

vcemn platila opan rovnice. Nzory krlovhradeckho fare Ambroe, iko-va ptele, i knze Prokpka, duchovnho vdce sirotho polnho vojska, jsou dosta-ten vmluvn. Prvn z nich si je udrel i po lipansk bitv, v n Prokpek zahynul.Oba byli revolucioni a za hrob, co tak zcela neplat o ad pslunk vy i ninobility.47

Z dvod politick stability i akceschopnosti bylo dleit rozdlen sfr vlivumezi jednotliv husitsk bloky. ikovou zsluhou se vchodoesk svaz profilovaljako svbytn politick sla, ji zcela nezvisl na Praze. Na jej kor naopak v letech14231427 vrazn upevnil vlastn postaven, kdy zskal pod kontrolu mnoh mstapodlomenho praskho svazu.48Krom Jarome, kterou obsadili tborit, a Chru-dimi (zde jako dlouholet far psobil Husv a Jakoubkv k Martin Lup),49je sespolu s Mlnkem hlsila do sfry Starho Msta praskho, uznvala sirot svrcho-

vanost vechna zbvajc krlovsk a vnn msta ve vchodoeskm regionu i najeho okraji, vetn Kouimi, Kolna a slavi. Specifickm ppadem byla Kutn Hora,spravovan vzhledem ke svmu vznamu spolen tbority a sirotky.50Vchodoe-t husit ovldli v roce 1429 hradn pevnost Lichtenburk v eleznch horch51a stleastji pronikali do pevn katolickch podhorskch oblast Hradecka a Boleslav-ska, dlouho tcch z podpory sousedn Horn Luice, slezskch knectv52a plnkatolickho vnjho eskho kraje Kladska, jeho zdej rozshl krlovsk majetekodevzdal Zikmund roku 1431 do zstavnho dren Ptovi z astolovic. 53S tm sou-visel i smr husitskch vboj. Zatmco se tborsk svaz v rmci zem Koruny es-k koncentroval na Slezsko, kde vybudoval s posdek, sirotci sice kladsk, slezska dolnoluick teritorium neopomjeli, avak z oprnch bod v severnm Boleslav-sku zneklidovali pedevm Horn Luici. Uchytit se zde trvale ale nedokzali.54Kapi-tolu sui generis pak pedstavuj husitsk vpdy mimo zem Koruny esk, pedevmdo nmeckch, rakouskch a uherskch oblast, kam pronikala, asto spolu s tbori-ty, i sirot vojska. Tuto problematiku vak zde ponechvm stranou.

Zvltn pozornost zasluhuje vztah sirotho svazu k praskmu soumst. Prosa-dit v nm vlastn zjmy a konfesijn politickou linii bylo ji od jara 1420 eminentn

starost tborsk strany. Bezvsledn. Aspo sten byli spnj sirotci, ktermse v roce 1429 povedlo zajistit svj vliv na p oliticky tradin radiklnm Novm Ms-t praskm, je se stalo soust vchodoeskho svazu. V logice vci pak bylo, eStar Msto, ijc s novomstskmi sousedy v permanentn tenzi, naopak udrovalonadstandardn vztahy s t bority, ani rezignovalo na svbytn postaven.55

Vra husitskho trojbloku v prosazen vlastnch viz se paradoxn zaala hrou-tit v dsledku jednn s basilejskm koncilem, kter pistoupil na veejnou diskusio programu eskch heretik. Husitt zstupci v Basileji pochopili, e nadje naceloevropsk vtzstv husitskho programu neexistuje. Dramatick spd dalchudlost urychlilo vyerpn zem dlouhmi vlkami, opakujc se neroda, drahotaa epidemie souvisejc s krajn nepznivmi vkyvy klimatu i neschopnost zlomitposledn katolick baty v eskm krlovstv, pedevm pevnou Plze. To ve vedlove svm souhrnu k Lipanm.56Po osudov bitv se sirot svaz, jeho nkte pedsta-

vitel nerealisticky trvali na vrnosti ikov radikln linii, rozpadl, zatmco tborskblok byl jen notn oslaben. Ve zmnnch podmnkch se Janu Rohovi z Dub,pteli a pokraovateli v dle genilnho vojevdce, nezdail pokus o obnoven t-borsko-vchodoesk spoluprce, by pojat na sk lonku prosince 1434 ve skromnj-m rozmru (do pokusu se mimo jin zapojila vechna zakldajc msta ikovasvazu Hradec Krlov, Dvr Krlov, slav a Jarom). Pdy Ambroova Hradcei Rohova Sionu v prbhu roku 1437 nzorn ukzaly bezvchodnost izolovanvedenho odboje57a potvrdily, e jedinou schdnou cestou k legalizaci vsledk hu-sitsk revoluce je dodrovn jihlavskch mluv, jimi vtina husit podmnila v lt1436 souhlas s nstupem Zikmunda Lucemburskho na esk trn, a samozejm tproslulch kompaktt. V nich basilejsk koncil uznal (ovem jen pro obyvatele echa Moravy a toliko na bzi dobrovolnosti) pijmn pod oboj zpsobou i oprvnnost

dalch praskch artikul.58O interpretaci kompaktt a jihlavskch mluv i o politickou pevahu v eskm st-

t tm okamit propukl prudk zpas. V nm se role dslednch obhjc revo-lunch vsledk ujali Rokycanovi prat pvrenci spolu s vchodoeskmi husity.Vchodoesk husitstv sehrlo v obdob, kter jsme si zvykli nazvat vkem pod-bradskm, bez nadszky historickou lohu a pisplo k upevnn ivotnosti hlavn-ho husitskho proudu, oprajcho se o Rokycanv vmr v yznn vry. Pitom nebylov lehk situaci. Oslaben tborsk strana nadle odmtala kompaktta a preferovalana zklad kompromisnch dohod se Zikmundem uchovn vlastn konfese i crkevnorganizace. Prask soumst pak znovu kontrolovali umrnn kalinci, nevhajcv lednu 1438 vyhnat z metropole i dokonce uvznit pedn Rokycanovy manskstoupence.59Zvolen, le crkv nikdy nepotvrzen prask arcibiskup Jan Rokycanapobval, jak znmo, od jara 1437 pod ochranou Divie Boka z Miletnka a po jehosmrti nalezl toit v Hradci Krlov. Sem i do dalch vchodoeskch mst zamilit nkte persekvovan Rokycanovi prat pvrenci.60

Odpov na otzku, pro vchodoesk husitstv usplo a poslze v osob Jihoz Podbrad a Kunttu doshlo a krlovskho trnu, nelze vmstnat do strun

vty. Jednm z hlavnch dvod bylo, e tvoilo rozshl, nrodnostn i konfesijntm homogenn zem, v nm katolick fary a instituce nalezneme fakticky pouzeojedinle i na jeho okraji.61Dal pinu shledvm v poslen politick a ekonomic-k moci zdej kalinick lechty nejen faktickm zborem crkevnch statk, kterv regionu (a na dl v jimky) zmizely jako snh pod slunenmi paprsky. Sta v tom-to kontextu ukzat na majetky a pozice nkdejch husitskch hejtman, k te se stalizakladateli rodov slvy (Divi Boek z Miletnka, Vilm Kostka z Postupic, ekonomic-ky obratn Mikul Trka z Lpy), eventuln na samotnho Jiho Podbradskho,jen zsadnm zpsobem rozmnoil a zhodnotil politick i hmotn ddictv po otcia strcch.62V majetkov rovin je zavril ziskem Kladska a Mimsterberska. Nemnzvanou okolnost byla personln a rodinn, respektive rodov konfesijn-politickkontinuita, sledovateln v nkterch ppadech (prv u Podbradu i Ruinovskch)a do as stnho listu proti Husovu uplen, eventuln do prvnch let formovn


9/65


14 15

orebskho a ikova vchodoeskho svazu (Bene Mokrovousk z Hustan, Mrz-kov z Miletnka). Nepominuteln byl t lidsk faktor, zejmna politick schopnostipana Hynce Ptka z Pirktejna, tvrce vchodoesk polipansk politiky a jednohoze strjc landfrdn organizace, dky n se podailo peklenout nebezpen ob-dob interregna v letech 14401453. Fakt, e se velk majetky nejbohatch vcho-doeskch husitskch lechtic rozkldaly v nkolika krajch, do znan mry umo-nil organizan propojen ty landfrd (hradeckho, chrudimskho, slavskhoa kouimskho), zabrajcch bezmla tetinu rozlohy eskho krlovstv a sahajccha ku Praze. K nim musme pipotat i znanou st boleslavskho landfrdu, v jehoele stl jako hejtman (vedle Jana ze Smiic) Ji Podbradsk. Cel toto zem tvoilonejvt kalinickou zkladnou v zemi.63Jej dleitost nadle umocovala podporazdejch velkch mst, pevn vnnch, spadajcch pod sprvu krlovny Barbory

Celsk, vdovy po csai Zikmundovi a Ptkovy i Podbradovy sympatizantky.64Politick a nboensk sla vchodnch ech razantn vystoupila na obranu husit-

stv v roce 1448. Tehdy reln hrozilo zneplatnn vsledk husitsk revoluce. Ba-silejsk koncil, jen schvlil kompaktta, se u del as potcel na pokraji rozpadua vtzc papestv, uzavrajc srii konkordt s skmi knaty a poslze i s csa-em Fridrichem III., dohody mezi vrcholnm crkevnm synodem a husity nikdy v-slovn neuznalo. elit tomuto nebezpe na mezinrodnm poli mohlo pouze kon-fesijn a politicky sjednocen husitstv. To byl klov dvod, pro pan Ji v ele svstrany, oprajc se o vchodoesk landfrdy, obsadil 3. z 1448 Prahu a uvedl do nznovu Jana Rokycanu a jeho pvrence. Dalm krokem pak byla Podbradova volbazemskm sprvcem v dubnu 1452 a jeho zsah proti tborsk crkvi, existujc v roz-poru s kompaktty i navzdory usnesenm, pijatm v letech 14431444 kalinickousynodou v Kutn Hoe a eskm zemskm snmem. Husitstv tak nyn bylo konenjednotn, i kdy v rmci zpadokesansk Evropy nadle zstvalo osamocenma izolovanm jevem.65Skutenost, e navzdory vem nesnzm peilo a dokalo senstupu velkch evropskch reformac, byla ve znan me umonna pevnm v-chodoeskm zzemm.

Batou utrakvismu a oporou nekatolickch konfes zstaly vchodn echy a doBl hory. V 60. letech 15. vku se tu (v odlehl oblasti pod Orlickmi horami) ustavilaJednota bratrsk a vznamnou lohu sehrly i v asech prvnho a druhho proti-habsburskho odboje. Trestajc ruka vtze dopadla zhy po roce 1620 prv na ten-to region, tvrd postien konfiskacemi lechtickho i mstskho majetku.66Fakt, ese zabranch statk zmocnili v prvn fzi pevn pslunci star domc lechty,byl jen oddlenm pevratnch zmn, k nim dolo po pdu Albrechta z Valdtejna.67

Poznmky* Pehledov studie vznikla jako soust projektu GA R P405/12/G148 Kulturn

kdy a jejich promny v husitskm obdob.

1SOUKUP, Pavel: Reformn kazatelstv a Jakoubek ze Stbra. Praha 2011, s. 68114;T:Jan Hus: ivot a smrt kazatele. Praha 2015, s. 3159;MAHEL, Frantiek:Jan Hus: ivot a dlo. Praha 2013, s. 3766;MAREK, Jindich:Jakoubek ze Stbra a potky utrakvistickho kazatelstvv eskch zemch: studie o Jakoubkov postile z let 14131414. Praha 2011,s. 55105; COUFAL, Duan: Polemika o kalich mezi teologi a politikou 14141431:

pedpoklady basilejsk disputace o prvnm z praskch artikul. Praha 2012,s. 20101; POSPIL, Ctirad Vclav: Husovsk dilemata. Kosteln Vyd 2015,s. 145204.

2 MEZNK, Jaroslav: Tbor a Star Msto prask. eskoslovensk asopishistorick, 1971, ro. 19, . 1, s. 4552; T: Praha ped husitskou revoluc.

Praha 1990, s. 175249; LEDVINKA, Vclav PEEK, Ji: Praha. Praha 2000,s. 181274; ORNEJ, Petr: Praha hlava krlovstv. In: NOVOT N, Robert SOUK UP, Pavel (eds.): Husitsk stolet.Praha 2014, s. 108130;T: Kolbka a stedisko husitskho hnut.In: ORNEJ, Petr LEDVINKA, Vclav (eds.): Praha Husova a husitsk 14152015:

publikace k vstav. Praha 2015, s. 86112.

3MAHEL, Frantiek a kol.: Djiny Tbora. I/1, Do roku 1421. esk Budjovice 1988,s. 143243; WOLF, Vladimr MUSIL, Frantiek: Vchodn echy za husitskrevoluce. In: FELCMAN, O ndej MUSIL, Frantiek (eds.): Djiny vchodnch echv pravku a stedovku (do roku 1526). Praha 2009, s. 533577.

4ZILYNSKYJ, Bohdan: esk lechta a potky husitstv (14101415).In:Jihoesk sbornk historick. Tbor 1979, ro. 48, s. 5265.

5NOVOTN, Vclav: Hus v Kostnici a esk lechta: poznmky a dokumenty.Praha 1915; KLASSEN, John Martin: The nobility and the making of the Hussite

revolution. Boulder 1978, s. 9298; MAHEL, Frantiek: Husitsk revoluce. II,Koeny esk reformace. Praha 1993, s. 279285; ORNEJ, Petr: Prozatmporoume zmnn kivdy Pnu Bohu, jeho je pomsta (Stn list eska moravsk lechty proti Husovu uplen v historickch souvislostech).In: ORNEJ, Petr et al.: Stn list esk a moravsk lechty proti uplen Mistra

Jana Husa 14152015. Okrouhlice 2015, s. 1743.

6Sjezdov zpis in PALACK, Frantiek (ed.):Archiv esk, ili, Star psemnpamtky esk i morawsk (dle jen A) III. Praha 1844, s. 193195, . 7.

7PLAEK, Miroslav FUTK, Peter: Pni z Kunttu: rod erbu vrchnch pruh nacest k trnu. Praha 2006, s. 343356, 364;FELCMAN, Ondej a kol.:Podbradov: rod eskomoravskch pn, kladskch hrabat


10/65


16 17

16Obma mum i Ptovi z astolovic vnuje zaslouenou pozornost ANDERA,Martin:Zikmundovi vrn na eskm severovchod: opoensk strana v husitskrevoluci. esk Budjovice 2005; T: Pni z Dobruky a z Opona: koloniztoi,dvoan a vlenci. esk Budjovice 2007.

17ANDERA, Martin:Zikmundovi vrn..., viz cit. v pozn. . 16 (dle rejstku).

18VODIKA, Ondej: Mikul Zajc z Hzmburka na Kosti a kosteck katolickenklva v dob husitsk. In: Z eskho rje a Podkrkono.Bystr nad Jizerou 2013, sv. 26, s. 221226.

19A III, s. 228, . 24. Spolu s obma jmenovanmi byl do dvacetilennho sboru

zemskch sprvc zvolen Jindich z Boharyn, dal pslunk vchodoesk nilechty, avak jeho jmno mezi signati stnho listu absentuje.

20SVEJKOVSK, Frantiek (ed.): Staroesk vojensk dy. Praha 1952, s. 24.

21KOV, Miroslav MUSLEK, Martin: Benediktinsk opatstv sv. Petra a Pavlave Vilmov: pspvek k historii a podob ztracenho kltera podeleznmi horami. asopis Spolenosti ptel staroitnost, 2009, ro. 117,s. 157183 (zde s. 165166).

22SEDLEK, August: Hrady, zmky a tvrze Krlovstv eskho. Dl prvn, Chrudimsko.3. vydn. Praha 1993, s. 69; WOLF, Vladimr MUSIL, Frantiek: Vchodn echy...,viz cit. v pozn. . 3, s. 557.

23HOFFMANN, Frantiek: Poprav a psaneck zpisy jihlavsk 14051457. Praha 2000,s. 5354 (. 36), 9596 (. 57); HOFFMANN, Frantiek: Bojov druiny pedhusitskou revoluc ve vchodnch echch. eskoslovensk asopis historick,

1987, ro. 35, . 1, s. 75104; T: Bojov druiny na Morav a v echch pedhusitskou revoluc a za revoluce. In: Tborsk archiv: sbornk Sttnho okresnhoarchivu v Tboe. Tbor 1994, sv. 6, s. 47144 (zde s. 9798, 135136, plohy . 2, 3).

24TPN, Vclav: ast oldn z eskch zem (zejmna Slezska a severnMoravy) ve Velk vlce 14091411 zachycen prameny z velmistrovskhoarchivu du nmeckch ryt. asopis Slezskho muzea. Srie B Vdyhistorick, 1990, ro. 39, s. 115 (zde s. 910); KEJ, Ji: Prvn ivot v husitskKutn Hoe. Praha 1958, s. 162, 213, 215, 220; MAHEL, Frantiek: Husitskrevoluce III, Kronika vlench let. Praha 1993, s. 230, 367.

25TRESP, Uwe: Sldner aus den Lndern der Bhmischen Krone in den Kriegenzwischen dem Deutschen O rden und Polen-Litauen zu Beginn des 15.

a slezskch knat. Praha 2008, s . 5255; EBEK, Frantiek a kol.: Djiny Pardubic.I. dl. Pardubice 1990, s. 63;RAKOV, Ivana: enk z Vartenberka: pspvek k loze panstva v husitskrevoluci. In: Sbornk historick. Praha 1982, sv. 28, s. 5799 (zvlt s. 8385);T: Rombersk teritorium v pedveer husitsk revoluce. In: Folia HistoricaBohemica.Praha 1981, sv. 3, s. 263284.

8Vydal NOVOTN, Vclav: Hus v Kostnici...,viz cit. v pozn. . 5, s. 5980 (. 9, 9a).

9ZILYNSKYJ, Bohdan: Stn list esk a moravsk lechty proti Husovu uplen:(otzky vzniku a dochovn). In: Folia Historica Bohemica. Praha 1983, sv. 5,s. 195237.

10K jednotlivm vchodoeskm lechtickm peetnkm SEDLEK, August:vahy o osobch v stnch listech l. 1415 psanch. esk asopis historick,1917, ro. 23, s. 85109, 310352 (zde s. 89109, 320327);TEPL, Jaroslav: Feudln pozemkov drba v pedhusitskm Chrudimsku. Pardubice1997, s. 21107; MUSIL, Frantiek: Projevy spoleensk krize ve v chodnchechch za vldy Vclava IV.In: FELCMAN, Ondej MUSIL, Frantiek (eds.): Djinyvchodnch ech.Praha 2009, s. 526527; MACEK, Ladislav ROUS, Pavel:Signat stnho listu z regionu dnenho Havlkobrodska. In: ORN EJ, Petret al.: Stn list esk a moravsk lechty proti uplen Mistra Jana Husa14152015. Okrouhlice 2015, s. 7596 (zde s. 7695).

11ORNEJ, Petr:Prozatm poroume, viz cit. v pozn. . 5, s. 31.

12NOVOTN, Vclav: Hus v Kostnici..., viz cit. v pozn. . 5, s. 5456 (. 6);T:Jan Hus: ivot a uen. Dl 1, ivot a dlo. st 2. Praha 1921, s. 407, 434;ZILYNSKYJ, Bohdan: Stn list..., viz cit. v pozn. . 9, s. 197, 200;

ORNEJ, Petr:Prozatm poroume..., viz cit. v pozn. . 5, s. 24.13Tamt.

14Ulrich von Richental Buck, Thomas Martin (ed.): Chronik des Konstanzer Konzils14141418. Ostfildern 2011, s. 7980; JURO K, Ji: Jindich Lacembok z Chlumu:od purkrabho markrabte Prokopa k prvodci Jana Husa v Kostnici a husitovi.Vlastivdn vstnk moravsk, 2015, ro. 67, . 3, s. 209215.

15Tamt, s. 204. K jmenovanm lechticm SEDLEK, August: Nco o Husovchprvodcch do Kostnice. asopis Spolenosti ptel staroitnost eskch, 1921,

ro. 29, s. 4961.


11/65


18 19

30ALTMANN, Wilhelm (ed.): Eberhart Windeckes Denkwrdigkeiten zur Geschichtedes Zeitalters Kaiser Sigmunds. Berlin 1893, s. 136138; MOLNR , Amedeo (ed.):Husitsk manifesty. Praha 1980, s. 105107, 255256.

31PRCHAL, Pemysl: Problematika genealogickho zaazen nkolika Henk z Valdtejna kolem roku 1400. In: Z eskho rje a Podkrkono.Bystr nadJizerou 2012, sv. 25, s. 1342; PLAEK, Miroslav FUTK, Peter: Pni z Kunttu...,viz cit. v pozn. . 7, s. 363371; FELCMAN, Ondej a kol.: Podbradov...,viz cit.v pozn. . 7, s. 5659.

32URBAN, Jan: Husitstv ve vchodnch echch do ikova pchodu. I. Historiea vojenstv,1991, ro. 40, . 6, s. 325; T: Husitstv ve vchodnch echch

do ikova pchodu. II.Historie a vojenstv, 1992, ro. 41, . 1, s. 318(zde i odkaz y na star literaturu); ORNEJ, Petr: Velk djiny zem Koruny esk.Svazek V., 14021437. 2. vydn. Praha 2010, s. 205, 244245; JUROK, Ji: Piny,struktury a osobnosti husitsk revoluce.esk Budjovice 2006, s. 4246;WOLF, Vladimr MUSIL, Frantiek: Vchodn echy..., viz cit. v pozn. . 3, s. 535539.

33ROUS, Pavel: Bitva u Mel echova v roce 1420. In: Havlkobrodsko.Havlkv Brod 1994, sv. 10, s. 323.

34 BLINA, Pavel: Ze sprvn a hospodsk agendy msta Hradce Krlov ve14. a na potku 15. stolet. In: Sbornk archivnch prac. Praha 1973, sv. 23,s. 156191; MIKULKA , Jaromr: Djiny Hradce Krlov do roku 1850. I/1,Od nejstarch dob do roku 1526. Hradec Krlov 1996, s. 8387;MAZANCOV, Lenka: Chrm svatho Ducha v Hradci Krlov: olte a oltnbeneficia v dob pedhusitsk. In: Mediaevalia Historica Bohemica. Praha 2005,sv. 10, s. 291321; MAHEL, Frantiek: Vsledky a vhledy vzkumu nrodnostnskladby eskch mst od konce 13. do potku 15. stolet. In: MARSINA, Richard

(ed.): Nrodnostn vvoj miest na Slovensku do roku 1918: k 600. vroiu vydaniavsad pre ilinskch Slovkov. Martin 1984, s. 239254 (zde s. 242, 244);HOFFMANN, Frantiek: esk msto ve stedovku. Praha 1992, s. 229232.

35Tamt, s. 539541; MAHEL, Frantiek: Husitsk revoluce III, viz cit. v pozn. . 24,s. 7882.

36 EMLER, Josef GEBAUER, Jan GOLL, Jaroslav (eds.): Fontes rerum Bohemicarum(dle jen FRB) V. Praha 1893, s. 493494.

37FRB V, s. 349. K Ambroovi t URBAN, Jan: Husitstv I, viz cit. v pozn. . 32, s. 11,1516, 20; WOLF, Vladimr MUSIL, Frantiek: Vchodn echy..., viz cit. v pozn.. 3, s. 535537, 543545.

Jahrhunderts. In: PARAVICINI, Werner PETRAUSKAS, Rimvydas VERCAMER,Grischa (eds.): Tannenberg Grunwald algiris 1410: Krieg und Frieden im sptenMittelalter.Wiesbaden 2012, s. 135158 (zde s. 157); HOFFMANN, Frantiek:Litomyl v husitskm revolunm hnut. In: Sbornk pspvk k djinm Litomylea okol. Pardubice 1959, s. 33105 (zde s. 6063); KUCZYSKI, Stefan M.: Wielkawojna z zakonem krzyzackim w latach 14091411. 4. vydn. Warszawa 1980,s. 207.

26JUKL, Jakub Ji:Jan Smiick ze Smiic: vzestup a pd zakladatele slavnho rodu.esk Budjovice 2012; APSK, Martin: Osudov z vraty lipanskho vtze:Divi Boek z Miletnka jako pedstavitel umrnnho husitskho kdla.In: DRDA, Milo VYBRAL, Zdenk (eds.): Jan ika z Trocnova a husitsk vojenstv

v evropskch djinch:VI. mezinrodn husitologick sympozium, Tbor 12.14. jna2004.Tbor 2007, s. 585608; HS, Ji: Ale Veovsk z Rzmburka.Heraldika a genealogie, 2005, ro. 38, . 12, s. 2124; KEK, Pavel: Benez Mokrovous pslunk druh linie.In: Vchodoesk sbornk historick.Pardubice 1997, sv. 6, s . 3364; ANDERA, Martin WOLF, Vladimr: Hejtmanorebit Ji z Chvalkovic. In: Rodnm krajem: vlastivdn sbornk kraje AloiseJirska, Boeny Nmcov a brat apk.esk Skalice 2001, sv. 23, s. 79;T: Ji z Chvalkovic: (pspvek k historii husitskch elit). Vchodoesk listyhistorick, 2002, . 1920, s. 185193; PAPAJK, David: Jan apek ze Sn: jezdecna konec svta: vojevdce, kondotir a zbohatlk 15. stolet. esk Budjovice2011; DVOKOV, Lenka: Trkov z Lpy na pelomu 15. a 16. stolet.In: PETR, Josef: Promny feudln tdy v echch v pozdnm feudalismu.Praha 1976, s. 113135 (zde s. 114116).

27MAHEL, Frantiek: Djiny Tbora. I/3,Do roku 1452. esk Budjovice 1990,s. 409, 412414, 417, 422, 428, 618; WOLF, Vladimr: Jan Kolda ze ampachu:ivot tborskho hejtmana, loupeivho ryte, kondotira a psance.

Hradec Krlov 2002; ORNEJ, Petr: Kam sah pam (Zrdce apek a svdectvBohuslava Blejovskho). In: Tborsk archiv: sbornk Sttnho okresnho archivuv Tboe.Tbor 2014, sv. 16, s. 728 (zde s. 1617).

28KEJ, Ji: Misti prask univerzity a kn tbort. Praha 1981, s. 1015;MAHEL, Frantiek: Husitsk revoluce II, viz cit. v pozn. . 5, s. 297305.

29URBAN, Jan: Lichtenburkov: vzestupy a pdy jednoho panskho rodu.Praha 2003, s. 242270; T: Bratr ika, pan Hynek Kruina a ti ostatn: pokuso komparaci. In: DRDA, Milo VYBRAL, Zdenk (eds.): Jan ika z Trocnovaa husitsk vojenstv v evropskch djinch: VI. mezinrodn husitologicksympozium, Tbor 12.14. jna 2004. Tbor 2007, s. 571584.


12/65


20 21

46DVOK, Radovan HYKSA, Frantiek (eds.): Kniha bl zk: mstsk registravysokomtsk 14231450. Choce 1969, s. 82166; JUNEK, David KONEN, Stanislav: Djiny msta Poliky. Polika 2015, s. 65; KEJ, Ji:Konfiskace majetku katolickch man v husitskch mstech. In: Husitsk Tbor:sbornk Husitskho muzea. Tbor 2009, sv. 16, s. 958 (zde s. 344 4).

47LEK, Jan Blahoslav: Priest Ambro and East-Bohemian Utraquismus: Hradecand Oreb. In: DAVID, Zdenk V. HOLETON, David (eds.): The Bohemianreformation and religious practice.Prague 2000, sv. 3, s. 105118; ORNEJ, Petr:Lipansk ozvny. Praha 1992, s. 4951, 115.

48WOLF, Vladimr MUSIL, Frantiek: Vchodn echy..., viz cit. v pozn. . 3, s. 556557.

49 BARTO, Frantiek Michlek: Martin Lup a jeho spisovatelsk dlo.In: Reforman sbornk. Praha 1939, sv. 7, s. 115140.

50KEJ, Ji: Prvn ivot..., viz cit. v pozn. . 24, s. 5561;TROBLOV, Helena ALTOV, Blanka (eds.): Kutn Hora. Praha 2000, s. 6466.

51FROLK, Jan MUSIL, Jan: Nkolik poznmek k oblhn hradu Lichnice v letech14281429. In : Chrudimsk vlastivdn sbornk. Chrudim 2013, sv. 17, s. 125214.

52 APSK, Martin: Slezsko. In: CERMANOV, Pavlna NOVOTN, Robert SOU KUP, Pavel (eds.): Husitsk stolet. Praha 2014, s. 224238 (zde s. 227228);JIRSEK, Zdenk (ed.): Slezsko v djinch eskho sttu. I., Od pravku do roku 1490.Praha 2012, s. 347360; ANDL, Rudolf: Husitstv v severnch echch. Liberec1961, s. 4259; BERAN, Zdenk: Posledn pni z Michalovic: Jan IV. (1435/1436)a Jindich II. (1468).esk Budjovice 2010, s. 60 66; BOBKOV, Lenka: eskkoruna na sklonku stedovku. In: BOBKOV, Lenka a kol.: esk koruna

na rozcest: k djinm Horn a Doln Luice a Dolnho Slezska na pelomu stedovkua ran ho novovku (14371526).Praha 2010, s. 2586 (zde s. 2527).

53ANDERA, Martin: Vznam Kladska pro poslen pozic Opoensk stran.In: Kladsk sbornk. Hradec Krlov 1999, sv. 3, s. 6168; T: Pta z astolovic integrujc initel esko(kladsko)-slezskho pohrani. In: BOBKOV, Lenka (ed.):Korunn zem v djinch eskho sttu. I., Integran a partikulrn rysy eskhosttu v pozdnm stedovku. Praha 2003, s. 275292; T: Djiny Kladsk aod zstavy Janu II. Opavsko-Ratiboskmu po vznik hrabstv. In: WOLF, Vladimr(ed.) et al.: 550 let Hrabstv kladskho: 14592009.Trutnov 2009, s. 7798(zde s. 7989); T: Husitsk revoluce a potky podbradsk doby (14191459).In: FELCMAN, Ondej GLADKIEWICZ, Ryszard a kol.: Kladsko: djiny regionu.Hradec Krlov 2012, s. 97113 (zde s. 97109).

38ULC, Petr: Struktura pozemkov drby v Hradeckm kraji na potku 15. stolet.asopis Nrodnho muzea v Praze. ada historick, 1997, ro. 166, s. 6585;ORNEJ, Petr FELCMAN, Ondej: Rozvrstven feudln tdy v severovchodnchechch v letech 16031656. eskoslovensk asopis historick, 1980, ro. 28, . 4,s. 559589.

39SEDLEK, August:Zbytky register krlv mskch a eskch z let 13611480.Praha 1914, s. 183 (. 1326), 184 (. 1328, 1329, 1330). Viz t EBEK, Frantiek a kol.:Djiny Pardubic..., viz cit. v pozn. . 7, s. 67; APSK, Martin: Osudovzvraty..., viz cit. v pozn. . 26, s. 600; KOV, Miroslav MUSLEK, Martin:Benediktinsk opatstv...,viz cit. v pozn. . 21, s. 165166; HOFFMANN, Frantiek:Litomyl..., viz cit. v pozn. . 25, s. 6162. Pro plnost dodvm, e statky

podlaickho kltera zskal po revoluci do zstavy nkdej tborsk hejtmanJan Pardus z Vratkova a klterstv Svat Pole Ji z Dub a Vzmburka.

40ORNEJ, Petr: Velk djiny V, viz cit. v pozn. . 32, s. 313320.

41SVEJKOVSK, Frantiek (ed.): Staroesk vojensk dy. Praha 1952, s. 2327.

42ORNEJ, Petr: Jan ika a vchodoesk husitstv. asopis Matice moravsk, 1999,ro. 118, s. 331357 (zde s. 339352); PANER, Anna: Jan ika z Trocnova.Gdask 2002, s. 196206; T: Maly Tabor wsplny cz y wlasny Jana iki.In: Iwaczak, Wojciech Smolucha, Janusz (eds.): Wsplnoty male i duew spoleczestwach Czech i Polski w redniowieczu i w czasachwczesnonowoytnych. Krakw 2010, s. 377392; PLAEK, Miroslav FUTK,Peter: Pni z Kunttu..., viz cit. v pozn. . 7, s. 369371; WOLF, Vladimr MUSIL, Frantiek: Vchodn echy..., viz cit. v pozn. . 3, s. 546 551;BYLINA, Stanislaw: Rewolucja husycka: przedwit i pierwsza lata. Warszawa 2011,s. 176178; NOVOTN, Robert: Poln vojska. In: CERMAN OV, Pavlna

NOVOTN, Robert SOUKUP, Pavel (eds.): Husitsk stolet. Praha 2014, s. 131147(zde s. 131133).

43ORNEJ, Petr: Svtla a stny husitstv: (udlosti, osobnosti, texty, tradice):vbor z vah a studi.Praha 2011, s 163173.

44MAHEL, Frantiek: Husitsk echy: struktury, procesy, ideje. Praha 2001,s. 186201.

45MAHEL, Frantiek: La rvolution hussite, une anomalie historique. Paris 1985,s. 97; ORNEJ, Petr: Reforma a revoluce (14021437). In: C ERMANO V, Pavlna NOVOTN, Robert SOUKUP, Pavel (eds.): Husitsk stolet. Praha 2014, s. 41.


13/65


22 23

konan ve dnech 15. a 16. jna 2008 v Hradci Krlov.st nad Orlic 2009,s. 3340.

61MAHEL, Frantiek: La rvolution hussite..., viz cit. v pozn. . 45, s. 103;HRDINA, Jan: Katolick crkevn sprva. In: CERMANOV, Pavlna NOVOTN, Robert SOUKUP, Pavel (eds.): Husitsk stolet. Praha 2014, s. 254273(zvlt mapa na s. 261).

62PETR, Josef: Skladba pohusitsk aristokracie v echch.In: Promny feudln tdy v echch v pozdnm feudalismu.Praha 1976, s. 980;FELCMAN, Ondej: Velk pozemkov majetky ve vchodnch echch a jejicharistokratit majitel v letech 14361634. In: BER AN, Zdenk (ed.):

Vchodoesk lechta, jej sdla a teritoria. Praha 2013, s. 2039, 166170;EBEK, Frantiek a kol.: Djiny Pardubic...,viz cit. v pozn. . 7, s. 7584;ANDERA, Martin: Zdenk Kostka z Postupic ptel krle, neptel crkve.In: DOLEALOV, Eva NOVOTN, Robert SOUKUP, Pavel (eds.): Evropa a echyna konci stedovku: sbornk pspvk vnovanch Frantiku mahelovi. Praha 2004,s. 323336 (zvlt s . 331332); BERAN, Zdenk: Majetkov promny slavskhokraje v pozdnm stedovku a jeho zemn sprvn struktura: rekonstrukcevzniku novch zemnch celk v jin sti vchodn oblasti. In: FELCMAN, Ondej(ed.): zem vchodnch ech od stedovku po ran novovk: kapitolyk zemn sprvnm djinm regionu.Praha 2011, s. 5570, 112156(zde na s. 63 64 rekonstrukce zrodu pozemkovho bohatstv Mikule I. Trkyz Lpy, kter til pedevm ze z stav majetku devti crkevnch instituc);FELCMAN, Ondej a kol.:Podbradov..., viz cit. v pozn. . 7, s. 6272.

63ANDERA, Martin: Hynce Ptek z Pirktejna: opomjen vtz husitsk revoluce.Praha 2011; T: Vvoj utrakvistick z kladny ve vchodnch echch pednstupem Jiho z Podbrad do ela spojench landfr d (14401444).

Vchodoesk listy historick, 2000, . 1516, s. 2536; T: Vchodoesk lechtav polipanskm bezvld, podbradsk a jagellonsk e. I. st. Vchodoesklisty historick, 2001, . 1718, s. 89116; T: Vchodn landfrd (skutenpodstata krajskho tyspolku). In: IMNEK, Robert (ed.):Regiony asoprostorov prseky?. Praha 2008, s. 106115;T: Vchodn echy jako hlavn kalinick zkladna v zemi.In: FELCMAN, Ondej MUSIL, Frantiek (eds.): Djiny vchodnch ech v pravkua stedovku (do roku 1526). Praha 2009, s. 581621; BERAN, Zdenk: slavsklandfrd 1440 a 1453. Vchodoesk listy historick, 2008, . 25, s. 79103;T: Boleslavsk landfrd 14401453:krajsk landfrdn spolek v pohusitskchechch. esk Budjovice 2011; T: Landfrdn hnut v zemch esk koruny:snahy o zajitn veejnho podku a bezpenosti ve stedovk spolenosti.Hradec Krlov 2014, s. 7893.

54ANDL, Rudolf: Husitstv v severnch echch. Liberec 1961, s. 5983;MAHEL, Frantiek: Organizace a skladba tborsk strany v letech 14201434.In: Husitsk Tbor: sbornk Husitskho muzea. Tbor 19861987, sv. 9, s. 790(zde s. 6773); JUROK, Ji: Moravsk severovchod v epoe husitsk revoluce: Pooda Pobev v husitskm obdob v letech 13781471. Nov Jin 1998, s. 96128;BOBKOV, Lenka: Horn a Doln Luice 14021490. In: C ERMANOV, Pavlna NOVOTN, Robert SOUKUP, Pavel (eds.): Husitsk stolet. Praha 2014, s. 239253(zde s. 242244). Ucelen pehled taen vchodoeskch husitsk ch vojskza hranice eskho krlovstv podvaj WOLF, Vladimr MUSIL, Frantiek:Vchodn echy..., viz cit. v pozn. . 3, s. 555566.

55 MAHEL, Frantiek: Husitsk revoluce III, viz cit. v pozn. . 24, s. 215216.

56Pehledn ORNEJ, Petr: Velk djiny V, viz cit. v pozn. . 32, s. 589623;T: Husitstv: katastrofa, nebo vchodisko z pozdn stedovk krize?In: BRTA, Miroslav KOV, Martin a kol.: Kolaps a regenerace: cesty civilizaca kultur: minulost, souasnost a budo ucnost komplexnch spolenost. Praha 2011,s. 319344 (zde s. 336338).

57 BARTO, Frantiek Michlek: Manifest Jana Rohe z Dub jako hejtmana mstaTbora. In:Jihoesk sbornk historick. Tbor 1931, sv. 4, s. 5459;MOLNR, Amedeo: Na rozhran vk: cesty reformace. Praha 1985, s. 5259;MAHEL, Frantiek: Djiny Tbora. I/2. esk Budjovice 1990, s. 481503;MIKULKA, Jaromr: Djiny Hradce Krlov..., viz cit. v pozn. . 34, s. 103112;KOSCELNK, Petr K YPTA, Jan SAVKOV, Jarmila: Dobvn hradu Sinu roku1437: povrchov przkum palebnch postaven oblhatel.Archeologickrozhledy, 2013, ro. 65, . 3, s. 574598.

58KAVKA, Frantiek: Posledn Lucemburk na eskm trn: krlem uprosted

revoluce. Praha 1998, s. 194222; ORNEJ, Petr: Svtla a stny..., viz cit. v pozn.. 43, s. 186197; MAHEL, Frantiek: Basilejsk kompaktta: pbh deseti listin.Praha 2011, s. 3484. Novoesk peklad kompaktt podil MAREK, Boivoj:Basilejsk kompaktta a Ji z Podbrad. In: Lika, Vclav (ed.):Ji z Podbrad pragmatik a/i vizion. Praha 2013, s. 2746 (zde s. 2842).

59Pehledn ORNEJ, Petr BARTLOV, Milena: Velk djiny zem Koruny esk.Svazek VI., 14371526. Praha 2007, s. 3656.

60ANDERA, Martin: Mistr Jan Rokycana a jeho vchodoesk psoben.In: tpn, Ji (ed.): Chrm Svatho Ducha a krlovna Elika Rejka v HradciKrlov 13082008: historick tradice v djinch msta, od chrmuke katedrle: sbornk pspvk z mezinrodn vdeck konference


14/65


24 25

64ANDERA, Martin: Vnn msta ve spojench vchodoeskch landfrdech.Vchodoesk listy historick, 2012, . 29, s. 722; DVOKOV, Daniela: iernakrlovna Barbora Celjsk: ivotn prbeh uhorskej, rmsko-nemeckej a eskejkrovnej (13921451). Budmerice 2013, s. 228237.

65Zkladn dlo k tomuto obdob stle pedstavuje URBNEK, Rudolf:esk djiny. Dlu III. st 12, Vk podbradsk. Praha 19151918. Pehlednzpracovn pinej ORNEJ, Petr BARTLOV, Milena: Velk djiny VI, viz cit.v pozn. . 59, s. 57151; ZILYNSK, Blanka: Kalinick crkev. In: CERMA NOV,Pavlna NOVOTN, Robert SOUK UP, Pavel (eds.): Husitsk stolet.Praha 2014s. 586605 (z vlt s. 593594); ORNEJ, Petr:Ji Podbradsk a esk otzkav mezinrodnm kontextu let 14361464 (v tisku).

66ORNEJ, Petr FELCMAN, Ondej: Rozvrstven feudln tdy..., viz cit. v pozn. . 38,s. 559589.

67 Vzhledem k omezenmu rozsahu odkazuje sta pedevm na novj vdeckouprodukci a pramen se dovolv jen v nejskromnj me.

Prvn pokus eskho historikao revizi Husova procesu(Ke 100. vro mrt Josefa Kalouskaa 600. vro uplen M. Jana Husa)

Ji Kotyk

Abstrakt:Studie se zabv prvnm pokusem eskho historika Josefa Kalouska o tzv. re-vizi Husova procesu z roku 1869 a dotk se tak aktuln souvislosti s vyjdenm pape eFrantika z roku 2015.Klov slova: Husv proces revize Josef Kalousek

Abstract:The first attempt of Czech historian of the review of the trial of Jan Hus (On the100thanniversary of the death of Josef Kalousek and the 600thanniversary of the burningof Jan Hus). The study deals with the first attempt of C zech historian Josef Kalousek on socalled review of the trial of Jan Hus in 1869 and touches also the current context of thestatement of Pope Francis from 2015.Key words:Trial of John Hus review Josef Kalousek

V letonm roce se sela dv vro naznaen v zvorce pod nadpisem. To prvnse ve k Pardubickmu kraji. Dnes ji pozapomenut historik Josef Kalousek (18381915) byl rodkem z Vamberka (narodil se zde 2. dubna 1838). Byl to prv on, kdo secel ivot zabval osobnost velkho crkevnho reformtora Jana Husa (13711415).Frantiek Kutnar ve svch monumentlnch Pehlednch djinch eskho a sloven-skho djepisectv1o nm vstin napsal:ivotn vzestup vamberskho tkalcovskhoun z rolnick a ivnostnick rodiny pes posluchae polytechniky k eskmu djepiscia nrodn liberlnmu politiku je obdivuhodn.2Vyklada odkazu F. Palackho se stalvychovatelem jeho vnuky Marie ervinkov-Riegrov. Ji jako docent Karlovy uni-

verzity vydal roku 1871 sv ivotn dlo esk st tn prvo. Jako staroesk publicistabyl obratnm polemikem a dobe pochopil, e M. Jan Hus byl helnm kamenemesk historie. Pro poznn jeho sloit osobnosti a dla vykonal potom velmi mno-ho. Brnil jej ped naenm nmeckho historika Johanna Losertha, e byl vrounzvislm na oxfordskm reformtorovi Johnu Wicliffovi (1330?1384). To ji ml zasebou anonymn pokus z roku 1869, kdy mu 2. ervence t. r. vyel v list PokroklnekRevise procesu Husova,3 v nm uplatnil v osmi prvnch nmitkch svou profesi znal-ce obojho prva. Je vak typick, e k autorstv tohoto nepodepsanho lnku sepihlsil teprve 7. z 1902 v pednce pro rychnovsk odbor studentskho spolkuKrakono konan ve Vamberku. Sm obvykle trvil przdniny v Pottejn. Kalous-kova pednka vyla potom dvakrt tiskem jako broura.4(Ve dvou vydnch, druhvydn v roce historikova mrt, zemel 22. listopadu 1915.) Ob vydn mla tentnzev O poteb prohloubiti vdomosti o Husovi a o jeho dob.


15/65

Prvn pokus eskho historikao revizi Husova procesu/Ji Kotykhusitstv a vchodn echy / Chrudim 16.18. 9. 2015

26 27

Kalouskovy teze, e v Kostnici bylo M. Janovi kivdno a ubleno, e byl vybzenk odvoln toho, co fakticky neuil (nap. viklefskou remanenci, tj. uchovn podstatychleba a vna i po promovn pi bohoslub atd.) podntily ThDr. Antonna Len-ze k vydn analzy Husova uen pod nzvem Uen J. Husi.5Josef Kalousek ve svvambersk pednce z roku 1902 o Lenzov prci poznamenal:Mnil jsem, aby se

zjistilo, co v uen Husov bylo katolickho, ale vynakldal hlavn p li na to, aby ukzal,co v uen Husov bylo nekatolickho.6V pedmluv k prvnmu vydn sv vamber-sk pednky dal Josef Kalousek najevo i svj mravn odpor k hdkm a rozbro-jm v Husov vci, je jsou podle jehomnn na kodu esk nrodn vci. Od-soudil vindl, tropen s Husem od nev-domch darmotlach7(Kalouskv dopis

dr. E. Batovi z 2. z 1902 jako ohlasna Batv lnek ve staroeskm listuHlas nrodaz 6. er vence 1902 s nzvemPamtka M. Jana Husa a nae doba). Ka-lousek si velmi vil vyven Husovycharakteristiky od F. Palackho podanv jeho Djinch nrodu eskho v e-chch a v Morav. Zaujala ho teze Vc-lava Flajhanse (18661950) o tzv. Huso-vch pedchdcch K. Waldhauserovi, J.Milovi z Krome a Matji z Janova.Mimochodem, V. Flajhans v Kalousko-vch stopch podnikl 6. ervence 1904v mladoeskch Nrodnch listech (takanonymn jako Josef Kalousek) druhpokus o Husovu rehabilitaci lnkemRevise procesu Husova.8

Ale zpt k Josefu Kalouskovi. Byl to on, kdo jako prvn z eskch historik pochopilHusa jako pedchdce nmeckch a vcarskch reformtor (M. Luthera, J. Calvinaa H. Zwingliho), jako lovka, jen si pl istou, reformovanou crkev (nevstu Kristo-vu), kterou pr reformn oistil podle Josefa Kalouska a Tridentsk koncil. Hus smzemel v pesvden, e byl lepm katolkem ne jeho soudcov. Zvlt ve druhsti vambersk pednky Josef Kalousek vyjdil nzor, e nen teba rozdvojennroda v Husov vci, a vyzval k tomu, abychom si hledli spe toho, co ns spo-juje ne dl. Roku 1903 pispl tento velk esk historik, k a ivotopisec Palac-kho do samostatnho sla beletristickho asopisu Mjvydanho pi pleitostipoloen zkladnho kamene k Husov pomnku na Staromstskm nmst v Prazea v vaze o Husovi poloil tyto sugestivn otzky: Kde byla pravda v tto tragedii? Kdeomyl? Na obou stranch,odpovdl si sm. Vyzval katolickou crkev k vyznn vinzaukrutn poblouznn upalovn kacnehodn Kristova nboenstv.9Myslm, e

by nyn ml radost a osobn zadostiuinn z omluvnch slov Jana Pavla II. v prosinci1999 a papee Frantika z ervna 2015 k Husov vci. Mistr Jan se stal skuten v jubi-lejnm roce 2015 pro kesansk crkve v R spojujc historickou postavou. Je symbo-lick, e Josef Kalousek, prorok husovsk rehabilitace, zemel v jubilejnm roce 1915(500 let od Husova uplen). Vme dle, e T. G. Masaryk vyuil t. r. politicky tohotovro v exilu k vyhlen boje za samostatnost SR.

Poznmky

1KUTNAR, Frantiek MAREK, Jaroslav: Pehledn djiny eskho a slovenskho

djepisectv: od potk nrodn kultury a do sklonku tictch let 20. stolet. 2.,pepracovan a doplnn vydn. Praha 1997.

2Tamt, s. 298.

3KALOUSEK, Josef: Revise procesu Husova. Pokrok,1869, . 67 (2. 7.).

4K ALOUSEK, Josef: O poteb prohloubiti vdomosti o Husovi a o jeho dob. 1. vydn.Praha 1902 (23. 9.), 2. vydn. Praha 1915 (nor), viz 2. vyd. s. 6.

5LENZ, Antonn: Uen Jana Husi. Praha 1875.

6Viz KALOUSEK, Josef: O poteb..., viz cit. v pozn. . 4, 2. vyd. 1915, s. 24.

Josef Kalousek (repro z archivu autora)

Pijet zstupc eskch crkv u papee Frantika (repro z asopisu esk bratr)


16/65


28 29

7Dopis J. Kalouska E. Batovi z 2. 9. 1902 in: JOSEK O.: ivot a dlo J. Kalouska,nkladem Historickho spolku 1922, s. 178-179.

8Revise procesu Husova. Nrodn listy, 1904, ro. 44, . 185 (6. 7.), s. 1.

9KALOUSEK, Josef: Historie a materialismus.asopis Muzea Krlovstv eskho, 1883, ro. 57, s. 185193.

Prameny a literaturaKOTYK, Ji: Spor o revizi Husova procesu. Praha 2001.POSPIL, Ctirad Vclav: Husovsk dilemata. Kosteln Vyd 2015.Proslov papee Frantika u pleitosti liturgie smen z 15. ervna 2015 k 60 0. vro

uplen MJH.

Chrudim ve 14. a 15. stolet(Archeologie a historie k podob a vvoji msta)

Jan Frolk

Abstrakt: Chrudim prodlala od svho zaloen jako vrcholn stedovk msto zna-n rozvoj, kter lze rozdlit do dvou etap. Ty oddluje psemn nedoloen velk por(ped rokem 1338). Prvn etapu meme oznait jako obdob vzniku a konsolidace mst-skho organismu. Druh obdob ukazuje na ekonomick rozmach, doprovzen dokladyvysok ivotn rovn (sklo, kachle). Husitsk obdob pineslo velk majetkov pesunya poetn msta.

Klov slova:Husitsk obdob msto dm stedovk sklo kamnov kachle emesla

Abstract: The Town of Chrudim in 14thand 15thcenturies (Archaeology and history aboutthe design and development of the city). The town of Chrudim undergone since its foun-ding as the town of high middle age the considerable development. It can be divided intotwo stages. There are separated by the great fire undocumented in written sources (be-fore 1338). The first stage can be described as a period of formation and consolidation ofthe urban organism. Second period indicates the economic boom, accompanied by evi-dence of high living standard (glass, stove tiles). Hussite period brought massive wealthtransfers and Czechification of city.Key words: Hussite period town house medieval glass stove tiles crafts

Chrudim pedstavuje v obdob naznaenm v nadpisu vznamn krajsk cent-rum a prosperujc msto. Cesta k tomuto postaven vak byla dlouh a ani v obdobnedlouho ped vypuknutm husitskho hnut se nevyhnulo velkm zmnm a pe-

kvapivm obratm. Poznn vymezenho obdob se opr o dva hlavn druhy pra-men psan a archeologick. Oboj je poznvno a studovno po dlouh obdob,ale vznamn nov poznatky oekvme pedevm od archeologickch vzkum.Psemn prameny byly s velkou pravdpodobnost shromdny vechny a nelzeoekvat jejich podstatnj rozen.

Historick a archeologick poznvn se ve sv ch potcch v 1. polovin 19. stoletprolnalo a mnoz badatel se vnovali obma smrm. Prioritu m nejspe bd-n archeologick i zpotku spe shromaovn jednotlivch nlez bez znalostijejich vzjemnch souvislost. Nejstar zaznamenan (stedovk!) archeologicknlez byl uinn ji ve 40. letech 19. stolet.1Vznamn posun v poznn pedstavujaktivity sttnho ednka a amatrskho archeologa Moice Lssnera od roku 1856,kter se podlel tak na vzniku zdejho muzea (1865) a na zmru vypracovat djinyChrudimi (v 80. letech 19. stolet), kter vak nebyl dokonen.2Kritick zpracovn


17/65

Chrudim ve 14. a 15. stolet(Archeologie a historie k p odob a v voji msta) /Jan Frolkhusitstv a vchodn echy / Chrudim 16.18. 9. 2015

30 31

historie stedovk a novovk Chrudimi nebylo provedeno dodnes. Zastupuj hodl souhrny problematiky historick3, numismatick4i vlastivdn pojat5. Zapo-mnat nelze na stavebn historick przkumy, identifikujc stedovkou podstatumnoha dom a st opevnn.6Archeologick poznvn se opr o systematicksledovn ternnch prac a navazujc zchrann archeologick vzk umy, provdnod roku 1982.7

Chrudim jako vrcholn stedovk msto navazuje na dlouh star vvoj s koenyji v pravku a s bezprostedn nvaznost na ran stedovk pemyslovsk sprvncentrum. Potky msta jsou jen velmi spoe osvtleny psemnmi prameny, kterjsou navc pedmtem neukonen diskuse.8Msto bylo na mst starho hraditlokovno za vldy Pemysla Otakara II., z psemnch zprv vyplv, e se tak sta-lo ped rokem 1276. Dendrochronologick data z archeologickch situac, z nich

je zejm, e ji souvis s lokovanm mstem, poskytuj data v rozmez k rtce poroce 1262 a krtce po roce 1274.9Msto bylo opevnno kamennou hradbou, kte-r je psemn doloena sice a k roku1349 (oppidum muratum), ale podlevsledk archeologickho vzkumubyla postavena ji v dob lokace msta.Situovn nkterch objekt (zejmnaodpadnch jmek) je takov, e hradbaji musela stt. Hradba, zaloen dozplanrovanho ran stedovkhovalu, byla postavena z velkch opuko-vch kvdr na nepli kvalitn maltu.Hradba byla zpevnna plvlcovmivicemi.10Vlastn plocha msta byla polikvidaci a zplanrovn starho osd-len rozmena zcela nov. Pdorys sezsti odlioval od souasnho, cent-

rln nmst bylo men a neexistova-ly nkter ulice (nap. Fortensk neboRybikova). Pro potky msta jsoucharakteristick zahlouben objekty (zemnice), situovan v eln sti parcel na-vzjem oddlench ploty z tyoviny propltan proutm.11 Jejich interpretace jeopt pedmtem diskuse (obytn funkce? suterny vcepatrovch dom?). Nepo-chybn je vak jejich existence a tak skutenost, e zanikly nsledkem mohutn-ho poru. Tento por, kter nesporn siln zashl do ivota msta, nen doloenv psemnch pramenech. Pouze na zklad nezetelnch psemnch zmnek usu-zujeme, e se tak stalo ped rokem 1338.12Rsuje se tak vrazn etapa v existencimsta, kterou meme vymezit intervalov jako obdob ped 1276 ped 1338.S potkem msta jsou spojeny ti vznamn objekty, z nich dva dnes neexistuj,a zbvajc je dominantou msta.

Potky kostela Nanebevzet PannyMarie jsou nejasn. Lze pedpokldat,e navazuje na svatyni, kter muselaexistovat ji v arelu ran stedovkhohradit. Nejstar crkevn hodnost sev Chrudimi pipomn k roku 1268 (ple-bn Konrd). Podobu nejstarho kostelaneznme, existujc architektonick prv-ky na stojc stavb jsou a z obdob pozmnnm poru. V severovchodnmnro msta byl postaven dominikn-sk klter, doloen poprv v rukopise

sepsanm mezi roky 13081312.13 Jehopodobu tak neznme, zbytky jeho zdivuchovv nejstar st dnen budovyPolicie R (p. 46/I). Podle sporch p-

semnch pramen byl kltern kostelzasvcen tak P. Marii. Jeho vznam na-znauje, e slouil jako pohebn mstopro nkter lechtice z okol (Oj z Mrdicr. 1399).14Dlouhou dobu nebyla vyjasn-na otzka existence hradu v Chrudimi.Tradice ho klade do mst obdlnho te-rnnho bloku v jihovchodnm nromsta. Za jeho soust byla povaovnaikova v, zanikl v roce 1847 a znmdnes pouze z ikonografickch pramen,bval dkanstv (p. 56/I, tak zboen

v 19. stolet) a stojc budova tzv. starkoly (p. 57/I). Archeologick vzkumpotvrdil, e ternn blok byl umle na-sypn v dob zaloen msta a na jehoploe identifikoval neznmou vovitoustavbu. Obdln arel zejm slouiljako mstsk hrad, ale zanikl a nebyl jiobnoven jako nsledkem ve zmnn-ho poru ped rokem 1338.15

V uvedenm obdob se Chrudim objevuje v psemnch pramenech sporadicky.V roce 1289 se stala subjektem neuskutenn transakce mezi krlem Vclavem II.a meskm markrabtem Fridrichem. Potkem 14. stolet se stv vnnm ms-tem eskch krloven. Na potku stoj odkaz k rle Vclava II. manelce Elice Rejce

Chrudim, zceniny zaniklho dominiknskho klterana kresb Moice Lssnera z roku 1855.

Chrudim, zanikl ikova v, stojc a do roku 1847v Komenskho ulici (u dnenho p. 57/I). Podle F. A. Hebera.

Chrudim, jedin dochovan plvlcov vice mstskhoopevnn. Filitnsk ul. p. 26/I. Foto autor.


18/65


32 33

ve vi 20 000 hiven ve stbe. Stejn j byl poskytnut dalm manelem RudolfemI. Habsburskm (Kae). Nejednalo se o hotovost, ale o vnos z nkolika mst, mezinimi i Chrudimi. V roce 1307, za boj Fridricha Habsburskho o esk trn, vydal m-sk krl Albrecht listinu, kterou se Chrudimi (a dalm mstm drenm krlovnouElikou) posiluj pravomoci a udluj nkter vznamn prva (nap. prvo mlov).Listina mla pochybnou prvn platnost, proto v roce 1308 Elika sama potvrdilasvm mstm vsady, kter dajn udlil jej zemel manel Rudolf (privilegiumse nedochovalo). V rukch krlovny zstala Chrudim do roku 1318. Posledn listinouprvnho obdob existence msta je zhadn privilegium z roku 1335, kter je znmopouze z druhotn zmnky a Chrudim jm mla pejt z prva jihlavskho na prvoStarho Msta praskho.16

Po rozshlm poru bylo msto obnoveno na ponkud zmnnm pdorysu

(vt stedn nmst, vymen nkolika novch ulic), kter odpovd dnen si-tuaci. Psemn prameny naznauj, e Chrudim prodlala ve 2. polovin 14. stole-t znan rozvoj. Sledovat meme posilovn prvnho postaven man a silo zskn samosprvy a privilegi potebnch pro provozovn obchodu. Souvis s tmji zmnn privilegia z let 1337 a 1341, stejn jako listiny krle Karla IV. z roku 1348a z roku 1372. Chrudimt postupn zskali prvo volit konely, zen msta pelo dorukou purkmistra (1363?, urit 1395), mstu byl stanoven ddick a odmrtn d.Jinm pkladem emancipanho sil je snaha nkterch emesel o ustaven cech.V roce 1352 chrudimt soukenci jet neuspli, ale na pelomu 14. a 15. stolet bylinejpoetnjmi emeslnky. Chrudim postupn zskv pozemkov majetek a samase stv vrchnost (1397, obec Ko). V roce 1363 byl pipsnm krlovn Albt Po-moansk obnoven vnn statut msta. Po jej smrti v roce 1393 se msto vrtilo pa-novnkovi. Vclav IV. nsledn v roce 1399 pipsal vnn msta sv druh manelceofii, kter je drela a do roku 1421. Zzeny byly nkter pro msto dleit insti-tuce, jako nap. pitl. Ten byl zzen odkazem mana Mertlina Pratzera u kostelasv. Jana Ktitele v roce 1359.17Z crkevnho hlediska byl dleit pechod Chrudimipod nov zzen litomylsk biskupstv,

jak dokldaj listiny z let 13491351.Poznn hmotn kultury tohoto obdo-b pin zsadn svdectv archeologie,a to dky dvma vzkumm rozshlchproluk ve Filitnsk a Hradebn ulici.18Druh vzkum dovolil nahldnout dovvoje mstskho domu, kter stvalv zadn sti parcely souasnho p.10/I. Po zaloen msta a rozmen par-cel pedstavuj nejstar formu zstav-by devn (pravdpodobn srubov)stavby s hlinitojlovitmi podlahami.Stavby byly pomrn rychle pesta-

vovny (snad v dsledku nzk ivotnosti), a to nejmn tyikrt. V pt etap byldevn dm obnoven na kamenn podezdvce a soust tto vceprostorov stav-by byl tak zahlouben sutern (zemnice). Tento dm zanikl pi ve zmnnmporu (tj. ped rokem 1338). Obnoven byl na stejnm pdorysu a jeho soust sestal velk sklep vyzdn z kamene a pstupn lomenou j. Podle nlez byl u-vn jako skladit.19Spolu s dalmi nlezy torz zahloubench sutern se ukazu-

je, e s kamennou zstavbou memev Chrudimi potat a od 2. poloviny14. stolet. Jejich jednoznan dokladyjsou zatm ojedinl (nejstar st tzv.Cereghettiho p. 43/I; zanikl dm p.37/I ve Filitnsk ulici se zachovanm

portlem do polozaputn zadn ko-mory). Vstavba kamennch dom vakbyla dlouhodobm procesem a velmidlouho pevaovaly domy devn,u nich je doloena konstrukce srubov,hrzdn nebo s vypltanmi stnami.20

Od 2. poloviny 14. stolet pibv zprvo emeslncch. Velmi podrobn v-et emesel zastoupench v Chrudimipodv zlomek bernho rejstku z let13991401. Pltci v nm byli rozdlenido skupin podle provozovanho e-mesla. Nkter dal emeslnky zjiu-jeme v neemesln sti rejstku (zlat-nk, me). Celkem je evidovno 548osob. Pro msto zsadn byla potravi-

nsk emesla. Nejvce bylo eznk (41 osob, masn krmy se nachzely v dne-

n elakovskho ulici) a pekai (33 osob). Mezi provozovatele potravinskch e-mesel zahrnujeme jet v bernm rejstku uveden rybe, slanenky, kolnkya zahradnky. S prac pek a souvis i prce mlyn. Konkrtn mlny jsou vak dolo -eny a v obdob pohusitskm (Podkopanick mln, p. 86/II v roce 1439). Mezi velmirozenou innost patilo tak vaen piva, kter si mohli man z vrench domvait sami. Slad jim dodvali sladovnci, kterch bern rejstk zmiuje 40. Nejpoet-nji jsou zastoupena emesla souvisejc s ppravou odvu. Poetn dominuj sou-kenci (151 osob), kter znme i z listin pro msto. Velk poet svd o dobe orga-nizovan vrob a pevaujcmu vvozu mimo msto. Jednalo se o produkt natolikkvalitn, e chrudimsk sukno bylo zvltnm druhem.21Vyrbny byly i jin druhyltek. V cizch pramenech se setkvme s ltkou barchan (pruhatec) oznaovanoujako grudimicum. Archeologicky se vytven ltek prokazuje obtn. Z Filitn-sk ulice je doloeno uit barvsk rostliny epen durkomanu a nalezena byla dv

Chrudim, Hradebn ulice. Rozsah nejstarho domu ze 13.14.stolet. ernou arou vymezen dochovan rozsah kamenn

podezdvky, rkovan rozsah rekonstruovan. Vlevo vzaduzvraznn sutern. Ve 14. stolet byl do domu vloen kamennsklep s lomenou vstupn j (tenk ra). Vyhotovil autor.

Chrudim, Filitnsk ul., zanikl p. 37/I. Portl zadn poloza-hlouben komory ze 14. stolet. Foto autor.


19/65


34 35

devn raztka s vyezvanm dekorem,snad slouc k potiskovn ltek. Nava-zujc emesla zastupuj v bernm rejst-ku zmnn krej a koenci. Prci s kv nm zastupuj evci, doloen taknlezem evcovskch kopyt z Filitnskulice. Pro msto vznamnm emeslem

byli tak kovi, kte jsou zahrnuti meziemeslnky v ulici kovsk. Poet 39osob me zahrnovat i prci s jinmikovy. Pekvapiv nejsou v rejstku uve-deni hrni, kter bychom nejspe hle-dali mezi emesly pracujcmi s ohnm(v ulici kovsk). Znan bylo jist za-stoupen osob i emesel pracujcch sedevem, i kdy rejstk konkrtn uvdjenom beve.22

Popsan nlezy se vztahuj k mstsk-mu centru obehnanmu hradbami. Ji od potku bylo vrcholn stedovk ms-

to obklopeno pedmstmi (Nov Msto, Kateinsk pedmst, Jnsk pedmst,Putrkasy). Jejich podoba v obdob 14. a 15. stolet zstvala neznm, navc velksti zanikly bez pslunch vzkum pi plonch demolicch v 70. a 80. letech(pedevm Kateinsk pedmst). Vzkum na parkoviti ped hotelem Bohemiav roce 2013 prokzal, e se pedmst charakterem zstavby nijak neliila od zstav-by v centru msta. Tak hmotn kultura se od vnitnho msta nijak neodliovala,a to ani v zastoupen mn bnch nlez. Vzkum vak upozornil na jinak obtnprokazatelnou ptomnost menin ve stedovk Chrudimi, konkrtn id. Jejichptomnost ve mst v pedhusitskm obdob dokld ji zmnn bern rejstk z let13991401, kde se zmiuje idovsk ulice. Jet star je neurit zmnka z r. 1385,kdy se v listin Vclava IV. naizuje, aby dopomhali idm v ppad jejich dlunk.Pi vzkumu byla objevena idovsk rituln lze, kter vak pochz a z pohusit-skho obdob.23

Nlezy z odpadnch jmek naznauj dosti vysokou ivotn rove obyvatel. Jiod pelomu 13. a 14. stolet zjiujeme bohat zastoupen, a tud i uvn skla

v chrudimskch domcnostech. Vzhle-dem k tomu, e postrdme psemni hmotn doklady jeho vroby v mst,muselo bt vechno do Chrudimi dov-eno. Nlezy dokldaj, e do odpadnchjmek se dostalo mnoho destek ndoba chrudimsk soubor je momentlnnejpoetnjm souborem stedovkhoskla ve vchodnch echch. V nlezechregistrujeme cel zkladn sortiment

(e eskho typu, e zdoben nle-py, e zdoben drobnmi perlikovit-mi nlepy, kyjovit e, kulovit lahve).Chemick analzy skla doloily importyze sklren v Bentkch (ka s nlepy)a tak zlomek konvice i lahve typu

Norimberk, kter je i pes svj nzevtak produktem bentskch sklren.24

V Chrudimi se tak setkvme s po-mrn asnm uitm kamnovch kach-l, tedy existenc istho a luxusnhozpsobu vytpn domcnosti. Kachlo-v kamna do naeho prosted pronikajbhem 14. stolet a nejstar ukzky by-chom nalezli na hradech i klterech(na Chrudimsku v Podlaicch). Odtud

postupn pronikaj do mstskho pro-sted, ve kterm pln zdomcnly av pokroilm 15. stolet. Z Chrudimiznme nlezy kachle ze 14. stolet ze tmst (Filitnsk ulice, Betislavova ulice,neznm nalezit), a to ve dvou zklad-nch formch ndobkov kachel akachel komorov. Ji od potku 14. sto-let byl uvn komorov kachel tz v. ma-lho formtu, kter je v Chrudimi dolo-en nlezem glazovanho exemples motivem orlice na eln vyhvac st-n, tj. chrudimskm erbem.25

Chrudim, Filitnsk ul., zanikl p. 39/I, jmka XIXB.Devn raztka slouc pravdpodobn k potiskovn ltek.14./15. stolet. Kreslila E. Witzov.

Chrudim, Hradebn ul., zanikl p. 14/I. Vbr sk la ze 14. stoletz odpadnch jmek. Kresba R. Kozkov.

Chrudim, Filitnsk ul., zanikl p. 39/I, jmka XIXB. Kamnovkachel malho formtu s motivem orlice. Kresba V. Pincov.

Chrudim, Vehrdovo nm., p. 46/I. Kachel s husitskm knzema bojovnkem. 2. polovina 15. stolet. Foto autor.

Chrudim, Filitnsk ul., zanikl p. 39/I, jmka XIXB.Devn evcovsk kopyta. 14/15. stolet. Kreslila E. Witzov.


20/65


36 37

Zda je vy ivotn standard odrazembnho vvoje msta nebo se jedno odraz vnnho statutu a s tm souvi-sejc pe eskch krloven, memepouze spekulovat. Zjem o Chrudima jej majetek meme doloit u krlov-ny ofie, kter v roce 1397 iniciovala po-staven kostela sv. Bartolomje v Ko,pro kter vnovala pozemek. S poby-tem tto krlovny v Chrudimi by mohlysouviset i dv bronzov pozlacen so-ky apotol (sv. Jan Ktitel, ble neure-

n apotol), kter byly soust nevelksbrky crkevnch pedmt na zmkuv Medleicch. Jejich kvalitn provedenodkazuje k praskmu prosted na po-tku 15. stolet.26

Bhem 14. stolet se v psemnch pramenech setkvme s konkrtnmi obyvateliChrudimi. Ji jsme se zmnili o plebnu Konrdovi, doloenmu k roku 1268. V Chru-dimi dleitou lohu sehrl stejnojmenn loktor Konrd. Dal crkevn osoby sezmiuj v souvislosti se zdejmi farnmi kostely. K roku 1358 znme dkana Jindi-cha jako fare kostela Nanebevzet P. Marie. Jeho nslednky byli Florin (1362), Ota(1364), Jan (1368), Vclav Strnad (1377), Jaroslav Chottick (1384), Martin Chran-sk (1387) a Filip (1407). Prvnho fare kostela sv. Ke znme tak z roku 1358 (Jin-dich). Ze svtskch obyvatel jako prvnho znme Mertlina Pratzera (1359). Pevau-j nme ck jmna (Ulman a jeho syn Sigismund 1406; Henzlin Sular, Petr Hublera Vclav Haler 1410; Ji Bifl, Henzlin Guglweit 1414, rycht Lachar ped 1420).eskch jmen je doloeno mn (enk z Chrudimi 1381; Ji Ronovsk 1409).Rozbor jmen v bernm rejstku z let 13991401 uvd 300 nmecky znjcch jmen,

134 esky znjcch a 142 indiferentnch. Pevaha man s nmeckmi jmny ne-pekvapuje a je t ypick pro vtinu eskch mst zaloench ve 13. stolet. Bern rej-stk tak dovoluje odhadnout poet obyvatel msta, a to asi na 3000. 27

Udlosti husitskho hnut zashly do Chrudimi a v roce 1421. Chrudim stla nastran krle Zikmunda a zdej krlovsk hejtman Jan Msteck z Opona se aktivnpodlel na zsazch proti husitm. Po taen proti mstu Chotbo byl na nmstv Chrudimi 6. nora 1421 uplen husitsk hejtman a jeden ze zakladatel TboraPetr Hromdka z Jistebnice. 26. dubna tho roku pithlo k Chrudimi vojsko Praana tborsk vojsko veden Janem ikou. 28. dubna se po jednn Chrudim vzdalaa vldy nad n se ujali Praan. Ustavena byla nov mstsk rada a ti, kte se necht-li smit s novmi podmnkami, museli opustit msto a jejich majetek byl zabaven.Zanikl klter, ale zprvy o uplen jeho mnich nejsou pesvdiv doloeny. Hejt-manem na Chrudimsku (a tud i v Chrudimi) byl ustanoven Divi Boek z Miletnka.

Chrudim od t doby stla na stran Praan (stala se soust Praskho mstskhosvazu) a umrnnho husitskho smru. Proto tak ji v ervnu 1421 zajala a uvzniladva iitele radiklnho husitstv M. Matje Hsku, zvanho Lokvis, a knze Pro-kopa. Ped uplenm je (alespo doasn) zachrnil far Ambro z Hradce Krlov.Snad ji od roku 1421 psobil v Chrudimi jako far knz Martin jezdsk, zvan Lu-p. Bezpen je zde doloen v tto funkci a v roce 1432. V t dob se dostal mezieln pedstavitele husitsk strany, astnil se jednn o podmnkch asti husit nakoncilu v Basileji v Chebu (Soudce chebsk), pmo jednn v Basileji a v roce 1435se stal pomocnm biskupem volenho arcibiskupa Jana Rokycany. Chrudimskmfarem byl (alespo formln) a do roku 1436. Praan v roce 1435 propjili Chru-dimi vsadu vronho trhu. V t dob ji probhala jednn s krlem Zikmundemo znovunastolen bnch vztah mezi jm a mstem, kter uveden privilegium

potvrdil nsledujcho roku. V roce 1437 byl obnoven vnn statut msta (manelkacsae Zikmunda Barbora Cejlsk).28

Sledovat, jak stopy zanechalo husitsk obdob v Chrudimi, je obtn. Krom do-miniknskho kltera nezanikl zejm dn jin objekt. Chrudim se nestala objek-tem oblhn i boj, i kdy s koncem husitskho obdob se vynouje zprva o posi-lovn mstskho opevnn. V roce 1435 Chrudimt (...) inili s a initi nepestvaj() na opravovn msta svho nklady nemal.29Postavena byla parknov liniemstsk hradby zpevnn progresivnmi obrannmi prvky, jak pedstavovala ba-ta Prachrna.30Stejn bata dokld, e opevnn zejm nebylo pln dokonenoa bhem dalho obdob nebylo nikdy vyuito k elu, pro kter bylo postaveno.Krtce po skoen husitskho obdob je doloen rozvoj Chrudimi a poprv je beze-sporu doloena ada instituc a objekt. Z roku 1439 se dochovala nejstar mst-sk kniha, do n nejstar doloen psa (Petr Scriba) mimo jin opsal adu starchmstskch listin a privilegi, jejich originly se jinak nedochovaly. Z tho rokumme poprv doloenu mstskou lze. kola se poprv zmiuje k roku 1459 a rek-tor Vt v roce nsledujcm. Vodovod je doloen k roku 1463, kdy Ondej z Hradce

zavedl vodu do pivovaru a dvou kaen

na nmst. Msto zdilo dal pitlu kostela sv. Kateiny (1461). Lze (Bu-ek lazebnk j provozoval pod svrchnfortnou) mme doloenu k roku 1446a k roku 1461 (Martin lazebnk pod sta-rou fortnou).31V archeologickch nle-zech se s odrazem husitskch idej setk-vme jenom na kamnovch kachlech.Pmo k husitm/utrakvistm odkazujkachle s knzem drcm kalich (nlezz p. 46/I na Vehrdov nmst, event.andlem drcm kalich (neznm nalezi-t). Vzpomnkou na husitsk vojska jsou

Chrudim, neznm nalezit. Kachel s cittem z Novhozkona z roku 1466 (?). Foto autor.

Chrudim, neznm nalezit. Kachel s architektonickmmotivem. 14. stolet. Foto autor.


21/65


38 39

kachle s vyobrazenm husitskch bojov-nk (neznm nalezit). Promylenouformu vykazuj kachle s citty z Novhozkona (p. 74/I v Betislavov ulici a jed-no dal nalezit v Chrudimi.32

Souasn doba se svmi znanmipromnami dovoluje do jist mry po-chopit tak velikost zmn, kter v Chru-dimi probhly v obdob 14211436a kter se dotkly kadho jejho obyva-tele. Zanikly vechny kltery na Chru-dimsku (a Chrudim byla bez tto institu-

ce a do roku 1656), zaniklo litomylskbiskupstv, kam spadala (a arcibiskup-sk stolec zstal neobsazen a do roku1561). Vechny farnosti se zmnily nautrakvistick. Zsadn zmna probhlau velkch crkevnch majetk, ale taku majetk lechtickch. Msto opus-tila ada (nmecky mluvcch) man. Nsledoval vak v pokroilm 15. a celm16. stolet velk ekonomick a kulturn rozvoj.

Poznmky

1RYBIKA, Antonn: O st aroitnostech a umlcch Chrudimskch.asopis eskho museum, 1848, ro. 22, dl 1, s. 484 509.

2 K osob Moice Lssnera THEIN, Pavel: Moric Lssner.Zpravodaj Krajskho

muzea vchodnch ech,1976, ro. 3, . 4, s . 1635. Nlezy z Chrudimia ternn pozorovn M. Lssnera shrnuj jeho ternn denky LSSNER, Moric:Collectanea archaeologica et topographica II. 18651875. Rukopisuloen v archeologickm oddlen Muzea vchodnch ech v Hradci Krlov.Dochovan doklady/nlezy v Chrudimi a osudy pokusu o vypracovn djinChrudimi FROLK, Jan: Moic Lssner a stopy jeho innosti v Chrudimi.In: Chrudimsk vlastivdn sbornk. Chrudim 2012, sv. 16, s. 3568.

3CHYTIL, Karel: Soupis pamtek historickch a umleckch v krlovstv eskmod pravku do potku XIX.

Documents

Hus, husitství a východní Čechy.pdf