ZPRAVODAJ ROMEA I

zpravodaj

2/2011

DÁVÁME SLOVO ROMŮM UVNITŘ ČÍSLA

Vážení přátelé a příznivci sdružení ROMEA,

je tu další číslo našeho zpravodaje, ve kterém se dozvíte, co sdružení ROMEA v posledních dvou měsících roku 2011 dělalo a jaké jsou výsledky naší práce.

V prosinci vyvrcholil projekt Menšiny mezi námi 2011 slavnostním předáním cen ve stejnojmenné dětské soutěži. Kromě ní v rámci projektu proběhla celá řada multikulturních workshopů. V realizaci projektu jsme chtěli pokračovat za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy i v roce 2012. V roce 2012 však nebyl náš projekt po devíti letech podpořen. O důvodech můžeme jen spekulovat. Kdo sleduje náš zpravodajský server Romea.cz, možná je najde…

Na konci roku skončil i projekt, v rámci kterého jsme pomáhali především dlouhodobě nezaměstnaným Romům hledat práci. I přesto že byl projekt úspěšný a ušetřili jsme státnímu rozpočtu přes 4 miliony korun, nezískal od Magistrátu hlavního města Prahy na další období podporu.

Přes poněkud pesimistický začátek to ale není tak zlé. V roce 2012 se chceme zaměřit

především na naši mediální činnost, tzn. zejména na server Romea.cz, jehož popularita a návštěvnost stoupá. Chceme server finančně stabilizovat, zkvalitnit texty, videa i další části serveru. Dál budeme vydávat I časopis Romano voďi.

Jistěže ale budou pokračovat i další projekty. Především ty, které nejsou závislé na vládních dotacích. Pokračuje například ten zaměřený na pomoc obětem násilí z nenávisti a diskriminace, budeme nadále rozdělovat stipendia romských vyso-koškolákům, romští mentoři budou dál pracovat s dětmi na základních školách a vybraní zaměstnavatelé obdrží certifikát Ethnic friendly zaměstnavatel.

Žádný z projektů však nelze dělat bez financí. Pokud se vám naše aktivity líbí a chtěli byste jejich realizaci podpořit, máte samozřejmě možnost. Předem děkujeme nejen za tuto podporu.

Menšiny vstoupily do finále Slavnostním předáním cen vyvrcholil 12. prosince 2011 osmý ročník soutěže Menšiny mezi námi, která je součástí stejnojmenného projektu, do níž se v letošním roce přihlásilo na 30 vzdělávacích institucí a jednotlivců, soutěžních příspěvků dorazilo přes 120.

Více na straně 9

Podpora zaměstnávání Romů končí Po dvouleté vytrvalé práci s pražskými klienty se projekt dostal do svého závěru. Na začátku stanovené cíle byly v mnoha ohledech přesaženy, čísla, která hovoří jednoznačně a stručně, to dokazují.

Více na straně 11

PODPOŘTE NÁS

Číslo účtu: 1965602379/0800

Navzdory překážkám jedeme dál… Zdeněk Ryšavý

ZPRAVODAJ ROMEA 2/2011 MÉDIA

2

Server Romea.cz se v prosinci a listopadu věnoval klasickému zpravodajskému pokrytí všeho, co se v souvislosti s Romy dělo. Výrazný čtenářský úspěch zaznamenaly především názorové články a ty, jež přinášely jiný pohled než velké zpravodajské servery. Dařilo se nám tento pohled prosazovat a právě velké servery často server Romea.cz citovaly.

Příkladem může být kontroverzní kauza muže, který byl zachycen na kamerovém záznamu při rvačce v zastávce metra Palmovka. První informace médií byly jednoznačné: Brutální útok „ochránce“ romských kapsářek na muže, který na krádeže upozornil cestující. Média zveřejnila videozáznam, Romea.cz také, a o několik dní později se účastník bitky dostavil na policejní stanici. Muž s médii nejdříve odmítal mluvit, nakonec poskytl exkluzivní rozhovor pro server Romea.cz a romskou internetovou televizi ROMEA TV.

Vyšlo najevo, že se na policii společně se svojí družkou a dcerou přihlásili sami, aby vše vysvětlili. Nešlo o žádnou kapsářskou bandu, ale o obyčejný konflikt s mužem, který údajně jeho družku a její dceru v metru obtěžoval. Díky serveru Romea.cz se jeho výpověď dostala do dalších velkých médií.

Další série článků byla věnována používání slova „nepřizpůsobiví“ v médiích, konkrétně v České televizi. Petr Uhl a Anna Šabatová napsali dopis, ve kterém používání tohoto slova kritizují. Odpověď právního oddělení ČT byla tak šokující, že se po uveřejnění serverem Romea.cz dostala i do dalších médií. Reagovali i osobnosti z řad Romů.

Nejčtenějším článkem se na konci roku ale stal komentář Patrika Bangy s poněkud tvrdým titulkem: Někteří Romové se chovají jako degeša nejtěžšího kalibru. Patrik v něm tvrdě kritizoval omlouvání trestných činů některých Romů tzv. romskými lídry. Článek mezi čtenáři vyvolal vášnivou diskusi.

Server Romea.cz se samozřejmě věnoval i pozitivnějším tématům. Bohužel ty si takovou širokou čtenářskou obec nenašly. Stejně tak jsme nebyli úspěšní prosadit tyto kladné informace o Romech do majoritních médií. Pro příklad uveďme článek o chari-tativním tenisovém turnaji v Brně.

Na konci roku jsme se však museli věnovat i velmi smutnému tématu: zemřel prezident Václav Havel a na stránkách Romea.cz na něj vzpomínali romské osobnosti.

NEJČTENĚJŠÍ

1. Patrik Banga: Někteří Romové se chovají

jako degeša nejtěžšího kalibru

2. Obviněný z útoku v metru Palmovka:

Bránil jsem pouze svou družku, obtěžoval

ji opilý muž

3. Rasismus se na sociálních sítích schovává

i za humor. Provozovatel Facebooku to

toleruje

4. František Kostlán: Většinová společnost

je nepřizpůsobivá

5. Policie dopadla šestici agresorů, která

napadala cestující v pražském metru

6. Odpověď České televize na kritiku

používání výrazu nepřizpůsobiví: V ČT

pracují cikáni

7. Mladý schizofrenik zemřel po zásahu

policistů. Policie neshledala žádné

pochybení

DOPORUČUJEME

Romové uspořádali charitativní tenisový turnaj. Vybralo se 200 tisíc na zrakově postiženou mládež

Emil Ščuka: Opustil nás náš prezident

Romské děti: v České republice byly na zvláštní škole, v Británii s přehledem dokončují i školu střední

Média zkreslují informace o incidentu ve večerce v Jablonci nad Nisou

Gyulla Banga: Romastan?!

Pavel Kurej k Miroslavu Tancošovi: Nehovořte za Romy z České Lípy

Emil Horvát: Jako hlavní mistr výroby, jsem nadřízený přibližně šedesáti zaměstnancům

NÁVŠTĚVNOST 11 – 12/2011

233 652 čtenářů

1 034 978 stránek

Romea.cz: Největší čtenost mají kontroverzní články Zdeněk Ryšavý

ZPRAVODAJ ROMEA 2/2011 MÉDIA

3

.

V listopadovém čísle byly, kromě všech obvyklých rubrik a dalších článků, zveřejněny dva zajímavé rozhovory: Rozhovor s Kate-řinou Dubskou z nadačního fondu Verda, která vysvětluje kriteria rozdělování stipendií romským studentům, a Denisou Kotorovou, jež hrála v několika filmech, ale sama sebe za herečku nepovažuje a živí se jako proda-vačka.

V tomto čísle stojí také za pozornost článek Markéty Skočovské o známé kapele Gipsy Kings, která již po třetí navštívila Českou republiku a kolem níž existuje řada mediálně nezpracovaných nejasností, například co se týká jejich mateřštiny, na které autorka článku odpovídá.

V prosincovém čísle najdete kromě sumarizace nejdůležitějších zpráv týkajících se Romů za rok 2011 také komentář kněze

Františka Lízny o potřebě i jiných nežli jen konzumních přístupů k vánočním svátkům. Na stejné téma je zde i anketa, ve které odpovídá šest Romů a Romek.

Vážnější čtení představuje reportáž o bezdomovectví v Praze a také fotostory z ojedinělého protestu. Desetileté, povětšinou romské, děti známé ze seriálu České televize Ptáčata demonstrovaly pod záštitou o. s. Brnění za zrušení heren. Ty jsou v Brně hustě umístěny právě v ulicích, kde tyto děti žijí. A velmi často dokonce v rozporu s vyhláškou. Právě proto, že „Ptáčata“ žijí v domech, kde jsou herny umístěny, velmi dobře rozumí tomu, proti čemu protestují. Přestože jsou to malé děti, jsou to už bohužel odborníci na slovo vzatí. Na demonstraci se sešla celá třída, všech šestnáct žáčků.

Bezesporu zajímavý je i rozhovor s Kateřinou Krejčí, šéfdramaturgyní vývoje ČT, která se řadu let věnovala dramaturgii večerníčků.

NAVŠTIVTE WEBOVÉ STRÁNKY

http://www.romanovodi.cz

Projekt „Romano voďi“ 2011 spolufinancuje Ministerstvo kultury částkou 1 173 000 Kč.

Příjemné čtení do vlaku, postele i do vany Saša Uhlová

ZPRAVODAJ ROMEA 2/2011 MÉDIA

4

Listopad kromě zimního období přinesl také již deváté číslo Romano voďori, jehož články byly tentokrát laděny tématem závislostí. Ty mohou být různého druhu, a proto naši dětští redaktoři ve svých textech vedle hojně diskutovaných závislostí na drogách nebo alkoholu vzpomínali i závislosti na svých blízkých, čokoládě případně fenoménu poslední doby – Facebooku. Je s podivem, kolika dětem v současnosti může virtuální svět navozovat stavy tísně, které mohou vést až k návštěvě psychologa.

Droga si nevybírá Velice vydařený byl intimní rozhovor kladrubské redakce s malířkou Marií Havlenovou- -Saudkovou, dcerou známého fotografa Jana Saudka, kterou závislost na tvrdých drogách přivedla až na tři roky do vězeňské cely. Pohled na zá-vislého člověka zvenčí přináší naopak rozhovor s významnou českou dokumentaristkou Helenou Třeštíkovou, jejíž celovečerní film Katka získal několik prestižních domácích i mezinárodních ocenění. Třeštíková v rozhovoru reflektuje svou spolupráci se závislým člově-kem a prozrazuje i další Katčiny kroky. Laďa Gažiová v komiksu tentokrát ve slovensko-českém znění uvedla příběh bezmála čtyřicetileté rozve-dené ženy, která kvůli závislosti na počítačových hrách téměř přijde o své děti a rodinu.

V kůži režiséra Listopad ale vedle redakční práce na přípravě lednového čísla časopisu s tématem migrace přinesl také jedinečný workshop s dětskou redakcí v mosteckém Chanově. Děti si mohly ve spolupráci s úspěšnou dokumentaristkou Rozálií Kohoutovou vyzkoušet práci kame-ramana a filmového režiséra ve svých krátkých videích přinášejících svědectví o vlastním životě.

NAVŠTIVTE WEBOVÉ STRÁNKY

http://www.romanovodori.cz

http://vodori.blog.idnes.cz

Aktivita je součástí projektu „Vzájemnou spoluprací neromských a romských žáků k odstranění rasismu a xenofobie ve školách a ve společnosti“ financovaného Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky částkou 9 460 345, 40 Kč.

DOPORUČUJEME

Rozhovor s Helenou Třeštíkovou

Rozhovor s Marií Havlenovou-Saudkovou

Fet, telenovely a cigára

Tuhle závislost jsem překonala

Voďori se závislostí nebojí Text a foto: Lukáš Houdek

ZPRAVODAJ ROMEA 2/2011 MÉDIA

5

Romská televize koncem roku nezahálela. Diváci proto mohou opět sledovat nové záznamy aktuálních kulturních událostí.

Zájemci o literaturu Romů a příznivci au-torských čtení ocení video ze setkání romských spisovatelů. Pod názvem Na vakerav me, oda miro jilo vakerel proběhlo 24. listopadu v Knihovně Václava Havla za účasti prozaiků Andreje Giňi, Ireny Eliášové, Ilony Ferkové a Jany Hejkrlíkové.

Jako o každém prosincovém začátku ne-chybělo ani tentokrát slavnostní předávání cen soutěže Menšiny mezi námi 2011. Jaké děti vyhrály literární, výtvarné či fotografické kategorie? A s jakými zajímavými osob-nostmi se ten den potkaly? Odpověď nabízí záznam ze slavnostního odpoledne.

Mezi neopomenutelnou složku produkce romské televize patří již mezi diváky dobře známá talk-show Desetiminutovka, ve které se nyní představily osobnosti jako středočeský koordinátor pro romské zále-žitosti Cyril Koky, prozaička Jana Hejkrlíková, zpěvačka a moderátorka Iveta Kováčová či herečka z filmu Indián a sestřička Denisa

Kotorová, veřejnosti více známá pod rodným jménem Demeterová.

Jak vypadá férová firma Mezi tipy na nová videa by jistě neměly chybět reportáže z firem nesoucí značku Ethnic friendly zaměstnavatel. Čtyři videa jsou bezesporu příkladem dobré praxe a inspirací nejen pro další firmy, ale i pro společnost jako celek. Ke zhlédnutí jsou na serverech www.romeatv.cz, www.ethnic-friendly.eu a www.youtube.com.

NAVŠTIVTE WEBOVÉ STRÁNKY

http://www.romeatv.cz

Projekt „Dokumentace romské kultury a její trvalé zpřístupnění široké veřejnosti v roce 2011“ spolufinancuje Ministerstvo kultury ČR částkou 163 000 Kč.

DOPORUČUJEME

Setkání romských spisovatelů Na vakerav me, oda miro jilo vakerel

Předávání cen Menšiny mezi námi 2011

Desetiminutovka s Denisou Kotorovou

Život v deseti minutách František Bikár

ZPRAVODAJ ROMEA 2/2011 VZDĚLÁVÁNÍ

6

Ještě před Vánocemi jsme se s našimi lektory vydali do základních škol v Pardubicích a Tanvaldu na další workshopy vedené pro žáky tamních 8. a 9. tříd. Po dílnách na témata Předsudky a stereotypy a Historie Romů to bylo již třetí setkání s týmiž studenty.

Trojice mladých umělců se žákům v tří-hodinovém programu nepřetržitě věnuje. Seznamuje je zážitkovou formou jednak s oborem své činnosti, jednak skrze tvorbu a zapojení každého studenta uvažují nad tématy různých kultur, včetně té české, odlišností mezi lidmi i způsoby, jak tyto překlenovat hledáním společného. Žáci tak měli možnost aktivně strávit tři hodiny s člověkem, který je pro ně zajímavý svým oborem činnosti a zároveň je reprezen-

tantem menšiny, o níž se děti dozvídají spíše zprostředkovaně a často jednostranně na-příklad z médií.

Romský návrhář Pavel Berky provázel oděvní dílnou, romská akademická malířka Laďa Gažiová vedla výtvarně-sprejerskou dílnu a transsexuální performer Dan Stewart se chopil divadelní dílny. Na závěr si skupinky studentů navzájem předvedly, co se během dílen dověděly a co společnými silami vytvořily. Domů si tak mnozí nesli obraz sprejem nastříkaný přes šablonu, oděv ušitý ze zipů či třeba divadelní masku.

Do konce školního roku se s lektory vypra-víme ještě do sedmi dalších základních škol po celé České republice.

Aktivita je součástí projektu „Vzájemnou spoluprací neromských a romských žáků k odstranění rasismu a xenofobie ve školách a ve společnosti“ financovaného Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky částkou 9 460 345, 40 Kč.

Menšina učí většinu Text: Iva Hlaváčková, foto: Jitka Votavová

ZPRAVODAJ ROMEA 2/2011 VZDĚLÁVÁNÍ

7

V prvním čísle Zpravodaje jsme informovali o projektu, jehož prostřednictvím romští profesionálové z oblasti médií a umění pomáhají sociálně znevýhodněným dětem najít si svůj malý prostor ve společnosti. Tři z devíti zapojených subjektů v prosinci úspěšně dokončily první polovinu projektu, proběhlo totiž rovných osm ze šestnácti plánovaných setkání dětí a romských mentorů. Přibližme si alespoň trochu jejich práci.

Malí výtvarníci Akademická malířka Laďa Gažiová pracuje s dětmi na malé ZŠ v Praze a společně již vytvořily mnoho tematicky různorodých prací. Laďa propojila různé výtvarné přístupy a romská témata (hudba, příchod do Evropy, vánoční tradice, tradiční jídla). Část setkání se točila kolem techniky street artu či grafitti a kromě obrázků si děti s pomocí šablon vytvořily i originální trička. Učebnu, ve které pravidelně pracují, si děti vyzdobily pestrobarevně vybarvenou maringotkou. V období adventu pak pracovaly s keramikou a malovaly na sklo.

Vidět, co mnozí nevidí Děti v Chomutově se pod vedením zpěváka a hudebníka Kristiána Drapáka seznamují s hudbou, zpěvem a romskou kulturou. Průběžně děti procvičovaly zpěv, rytmické cítění a učily se romské a české písně. Vyráběly vlajky českou, romskou i vlajku Evropské unie a následně diskutovaly o jejich symbolice. Na jiném setkání se seznamovaly s hudebními nástroji a romskými osobnostmi nejen z hudebního prostředí. Výtvarné aktivity a hry na procvičení získaných znalostí rovněž nechyběly.

Síla paměti Ve Valašském Meziříčí hudebník Ivan Kandráč pracuje s dětmi na rozvoji jejich pěveckých a rytmických dovedností. I zde hraje důležitou roli přiblížení romských tradic a posílení vlastního sebevědomí. Děti v rámci každého setkání nacvičovaly české, romské, ale i zahraniční písně. Tématické diskuze, hry a výtvarné aktivity se věnovaly romským tradicím a osobnostem či budoucnosti a volbě povolání. Před Vánoci si děti povídaly

s pamětnicí o romských Vánocích a rodičům zazpívaly několik písní, které se v průběhu prvního pololetí naučily.

Zbylých šest skupin dokončí první polovinu projektu v lednu 2012. Všem skupinám držíme palce v další práci.

Projekt „Roma Mentor Project“ financuje nadace Open Society Institute na období 1.2.2011–31.1.2012 částkou 55 068,- USD.

Mít se o co opřít Text a foto: Iva Hlaváčková

ZPRAVODAJ ROMEA 2/2011 VZDĚLÁVÁNÍ

8

Slavnostním předáním cen vyvrcholil 12. prosince 2011 osmý ročník soutěže Menšiny mezi námi, která je součástí stejnojmenného projektu, do níž se v letošním roce přihlásilo na 30 vzdělávacích institucí a jednotlivců, soutěžních příspěvků dorazilo přes 120. Na slavnostní ocenění vítězů do Domu národnostních menšin v Praze se tak sjelo více než sedm desítek studentů základních a středních škol, peda-gogů a dalších hostů. Ocenění ve třech oblastech – literární, výtvarné a fotografické – přebírali z rukou spisovatele Tomáše Zmeškala a zpěváků Pavlíny Matiové a Jana Bendiga.

Zmínění zpěváci se postarali i o kulturní

program odpoledne, spolu s nimi vystoupilo

žonglérské duo ze skupiny Tucet kulí!

Pomůcky pro vyznavače tohoto hobby byly i

jednou z mnoha cen pro vítěze jakožto

sponzorský dar obchodu s žonglovacími

potřebami Žongluj imrvére. Zajímavé ceny

do soutěže věnovala rovněž vydavatelství

Fragment a InsieScope.

Nevšední setkání Neméně důležitou součástí projektu Menšiny

mezi námi jsou multikulturní workshopy na

základních školách. Během listopadu zavítal

náš lektorský tým složený například z diva-

delních herců, filmových teoretiků, hude-

bníků a dalších do pěti měst – Chebu,

Trutnova, Týnu nad Vltavou, Frýdku-Místku a

Mělníku. Letošní ročník pak v prosinci uzavřel

workshop v Ústí nad Orlicí, během kterého si

mohly děti nově vyzkoušet filmovou dílnu

vedenou polskou lektorkou Krystynou Mo-

gylnickou.

Z dotazníkového hodnocení workshopů

vyplynulo, že program se žákům i

pedagogům líbil, ohodnotili ho celkovou

známkou 1,8. Pro většinu dětí byl projekt

novinkou, podle jejich vyjádření se podobné

workshopy na školách nepořádají. Snad

nejdůležitější informací ale je, že třetina dětí

po programu změnila svůj názor na menšiny

k lepšímu.

Na závěr však jedna smutná zpráva, projekt

Menšiny mezi námi nebyl po svém dlouho-

letém trvání pro příští rok Ministerstvem

školství, mládeže a tělovýchovy podpořen, a

bude tak zřejmě ukončen.

NAVŠTIVTE WEBOVÉ STRÁNKY

http://skola.romea.cz

Projekt „Menšiny mezi námi 2011“ spolufinancuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy částkou 333 000,- Kč.

Menšiny vstoupily do finále Text: Jana Rejžková, foto: Dalibor Puchta

ZPRAVODAJ ROMEA 2/2011 SOCIÁLNÍ

9

Po dvouleté vytrvalé práci s pražskými klienty se projekt dostal do svého závěru. Na začátku stanovené cíle byly v mnoha ohledech přesaženy, čísla, která hovoří jednoznačně a stručně, to dokazují. Za dobu dvou let ROMEA měla více než 130 klientů, kterým poskytovala potřebnou podporu a asistenci. Více než 120 z nich vytvořilo životopis, který jim posléze pomáhal při hledání vhodné práce. 37 klientů nakonec úspěšně nalezlo zaměstnání, z nichž většina již přesáhla tříměsíční zkušební lhůtu. Vedle práce s nezaměstnanými osobami probíhalo navazování spolupráce s firmami, kde by klienti mohli nalézt své uplatnění. Z více než tří set oslovených zaměstnavatelů se jich však do projektu zařadili pouzí čtyři.

Ušetřené milióny Projekt, jehož prostřednictvím dlouhodobě nezaměstnaní či absolventi získávali šanci na

zaměstnání, ušetřil za dobu necelých dvou let svého fungování státnímu rozpočtu částku blížící se 4 miliónům Kč. Z tohoto pohledu je velmi snadné vyhodnotit efe-ktivitu vynaložených investic na podporu popisovaného programu pro dlouhodobě nezaměstnané či znevýhodněné osoby. Existence podpůrných programů je eko-nomicky výhodná – narozdíl od jedince bez práce odkázaného na podporu státu totiž zaměstnaný člověk přináší státu hodnotu ve formě daní, nemluvě o pozitivním spole-čenském a psychologickém dopadu práce na člověka.

Končíme, ale klienti se vrací Vzhledem k vysoké efektivitě tohoto projektu bylo jednoznačně rozhodnuto o podání další žádosti o podporu navazujícího projektu. Bohužel ale přes všechno naše úsilí

a zkušenosti vložené do přípravy projektu nebyl tento podpořen. Veškeré poskytované služby týkající se ukončeného projektu jsme se rozhodli poskytovat klientům i nadále v měsíci lednu, a to bez finanční podpory. Důvodem je stálý zájem nových klientů a nutnost poskytovat poradenství a konzultace již zaměstnaným.

NEPŘEHLÉDNĚTE

Úspora státnímu rozpočtu

4 454 424 Kč

Projekt „Podpora zaměstnávání Romů v Praze (2010 - 2012)“ financuje Evropský sociální fond a státní rozpočet České republiky. Na aktivity ROMEA, o. s. je alokována částka 2 069 330,- Kč.

Podpora zaměstnávání Romů končí Text: František Bikár, foto: archiv ROMEA, o. s.

ZPRAVODAJ ROMEA 2/2011 LIDSKÁ PRÁVA

10

Značkou Ethnic friendly zaměstnavatel, garantující rovné zacházení s etnicky odli-šným obyvatelstvem, bylo oceněno již na čtyřicet subjektů v České republice. V půli listopadu se k nim přiřadilo dalších devět – Trutnovská zeleň, o. p. s., Martin Sysel – třídění odpadu, Café Rozmar – Rozmarýna, o. p. s., Ethnocatering – InBaze Berkat, o. s., Mamacoffee, s. r. o., AK Tomáš Rašovský, Aramark, s. r. o., Bespro, s. r. o. a CF sociální firma, s. r. o.

Slavnostní ceremonie, tentokrát v pražském Domě národnostních menšin, byla již čtvrtou v řadě za dobu trvání projektu. V rámci certifikace mělo premiéru i promítání nově natočených video-reportáží o čtyřech spole-čnostech, jež zásadu rovného zacházení ctí a prakticky dodržují. Nad certifikací značky, za niž ručí Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, převzal záštitu veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský.

Jak získat víc Bližší vhled do fungování firmy se značkou Ethnic friendly nabízí, vedle zmíněných re-portáží, brožura nazvaná Jak získat víc. Skrze příběhy jedno-tlivých zaměstnavatelů a jejich pracovníků se příklady dobré praxe a zkušenosti při zaměst-návání etnických menšin dostá-vají přímo ke čtenáři. Doplňují je praktické informace o projektu Ethnic Friendly zaměstnavatel i jednotlivá doporučení, jak dodr-žovat zásadu rovného zacházení a zajišťovat nediskri-minační prostředí a vztahy na pracovišti. Brožura tak částečně plní funkci uživatelské příručky pro zaměstnavatele při jejich snaze o rovný a férový přístup. Dostupná je na webové adrese, kde je volně ke stažení.

Projekt „Ethnic Friendly společnost“ financuje Evropská komise a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Na aktivity ROMEA, o. s. je v roce 2011 alokována částka 25 542, Euro.

Být fér se cení Text: František Bikár, foto: archiv ROMEA, o. s.

ZPRAVODAJ ROMEA 2/2011 LIDSKÁ PRÁVA

11

Koncem roku 2011 se server Romea.cz zabý-

val mnoha případy násilí z nenávisti, a to díky

projektům „Medializace násilí z nenávisti –

zlepšení informovanosti novinářů a

background pro média“ a „Medializace a

pomoc obětem násilí z nenávisti“. Jejich

náplní je monitorování a nabírání informací

o případech násilí z nenávisti a diskriminace,

o činnosti krajně pravicové scény, jejíž pří-

slušníci se především tohoto násilí do-

pouštějí, a jejich následné medializaci a zpro-

středkování právní a psychologické pomoci

obětem těchto patologických jevů ve

společnosti.

Obsahem článků jsou jak řešené případy (pouze se souhlasem klienta), tak kontext, v němž k těmto činům dochází (činnost krajní pravice a rasistické scény vůbec, ekonomická situace země, lhostejnost společnosti, každodenní latentní rasismus v médiích, ve školách, ve veřejných službách). Informace jsou následně zveřejňovány na serveru

www.romea.cz, www.romea.tv, v měsíčníku Romano Voďi a na Facebooku sdružení ROMEA.

Umí si říct o pomoc Prostřednictvím Antidiskriminační linky se na nás obracejí lidé s bolestnými zkušenostmi s násilím z nenávisti či diskriminace. S postupujícím časem můžeme konstatovat, že mezi Romy jakožto těmito jevy nejvíce ohroženou skupinou roste čím dál více povědomí o tom, že se na nás mohou s důvěrou obrátit a svěřit se s tím, že se stali obětí násilí z nenávisti či diskriminace. Tyto jevy totiž hluboce zasahující nejen jednotlivce, ale celé rodiny a v důsledku ovlivňují i fungování celé komunity. Rozšiřující se vědomí, že existuje síť organizací, které poskytují bezplatné poradenství a zprostředkování pomoci odborníků, napomáhá cílové skupině aktivně a efektivně řešit konkrétní incidenty a překonat tak v důsledku bariéru tvořenou strachem z oslovení oficiálních struktur.

Na Antidiskriminační linku našeho sdružení (800 307 307) se v druhé polovině loňského roku obrátilo osmnáct osob, které se kon-taktním pracovníkům linky svěřily s tím, že se staly oběťmi, potenciálními či skutečnými, násilí z nenávisti (celkem jedenáct případů) či diskriminace (sedm případů). Kontaktní pracovníci následně zajistili potřebné dokumenty a materiály k jednotlivým oznámeným případům a zprostředkovali kontakt s právníky ze sdružení InIUSTITIA a Českého helsinského výboru, s nimiž ROMEA na projektu spolupracuje.

Z nich vybíráme ty nejaktuálnější či nej-sledovanější.

Žháři z Býchor jdou před soud Policie ukončila vyšetřování útoku na romskou rodinu v Býchorech na Kolínsku, který server Romea.cz podrobně popsal. Čtyři mladíci budou obžalováni z trestných činů násilí proti skupině obyvatel a těžkého ublížení na zdraví ve stádiu pokusu a ve spolupachatelství z rasistických důvodů. Jsou podezřelí z toho, že na začátku července

Když jde kvůli ideologii o život Text: František Kostlán, Jitka Votavová, Foto: Lukáš Houdek

ZPRAVODAJ ROMEA 2/2011 LIDSKÁ PRÁVA

12

2011 vhodili zapálenou pochodeň do okna bytu romské rodiny. Tomu předcházelo hla-sité skandování „Čechy Čechům“ atd. Při útoku nebyl naštěstí nikdo zraněn, hořící louč uhasil host, který se shodou okolností díval v pokoji, kam louč dopadla, na televizi.

Přepadení v Nýrsku Sedm obviněných – takto zatím vypadá bilance pokusu o pogrom na rodinu Červe-ňákových v Nýrsku na Klatovsku, který se odehrál letos v srpnu. Dvojice pravicových extremistů na tuto rodinu zaútočila base-ballovými pálkami poté, co honila děti po ulici a následně vtrhla do jejich bytu. Rodina se pochopitelně bránila. To vedlo orgány činné v trestním řízení k tomu, že vedle pravicových extremistů obžalovala i některé z Romů.

Policie se dopustila nezákonnosti Na průběhu soudního řízení s příznivci Děl-nické strany sociální spravedlnosti, kteří byli obžalováni z napadení tří Romů v Novém Bydžově letos v březnu, popsal server Romea.cz chyby policie při vyšetřování. Na-příklad očité rozpoznání podezřelých (reko-gnice) provedla policie nezákonně. Zjistili jsme také, že mezi patnácti obžalovanými (posléze zbavených obžaloby) je sedm již soudně trestaných osob a osm neza-městnaných.

Bátorův odchod Kauza Ladislava Bátory vyústila jeho defi-nitivním odchodem z ministerstva školství i z postu předsedy ultrakonzervativního sdru-žení Akce D.O.S.T. Romea.cz má na odchodu tohoto extremisty určitý podíl, protože přišla s konkrétními důkazy (včetně videa a analýzy), které prokazovaly, že Bátora se na akcích extremistické Vlastenecké fronty scházel s lidmi z tvrdého antisemitského jádra v ČR, či že jim dokonce přednášel.

Protinacistická „Akce Power“ Detektivové policejního Útvaru pro odha-lování organizovaného zločinu (ÚOOZ) uzavřeli speciální operaci nazvanou Akce Power (Síla). Jde o zatím poslední údernou akci proti pravicovým extremistům na našem území. Provedena byla za minulé vlády Jana Fischera a jejím výsledkem je návrh na obžalobu 18 lidí za projevy neonacismu.

Témata: Romea.cz se zabývala nepřeberným množ-stvím témat, pro čtenáře Zpravodaje vybíráme ta, která úzce souvisí s činností krajně pravicových organizací – Dělnickou

stranou sociální spravedlnosti (DSSS) a Národním odporem. Ty jsme mapovali na více konkrétních případech, analýzách i souhrnech.

Příznivci DSSS „řvali cikánský svině černý“, přesto je soud zprostil obžaloby.

Hajlování na maškarním plese ultra-pravicového uskupení Národní odpor zůstane bez trestu. Nejvyšší soud zamítl dovolání nejvyššího státního zá-stupce Pavla Zemana. Šéf žalobců se neúspěšně pokusil zvrátit osvobozující verdikt pražských soudů nad hajlujícím účastníkem plesu. Soudy rozhodly, že hajlování v tomto případě není veřejně spáchaným trestným činem, protože se ho muž dopustil na uzavřené akci, kde hajlovali všichni přítomní.

Po napadení zpěvačky skupiny Monkey Business Tonyi Graves se prokázalo, že agresory byli příznivci DSSS. Strana přesto začala zvažovat trestní ozná-mení pro pomluvu. Té se podle ní měla dopustit sama Graves tím, že prý opakovaně tvrdila do médií, že „byla fyzicky napadena příznivci DSSS, bylo jí taháno za vlasy a pliváno na ni.“ DSSS v této souvislosti ovšem lhala, když tvrdila, že její členové nejsou neo-nacisté. Podařilo se totiž prokázat na konkrétních lidech, tentokrát z jiho-české části této strany, že mezi sebou neonacisty má.

VOLEJTE ZDARMA

800 307 307

Projekt je financován Nadací Erinnerung, Verantwortung und Zukunft (EVZ) částkou 24 800,- Euro a Nadací Open Society Fund Praha částkou 307 000,- Kč.

ZPRAVODAJ ROMEA 2/2011 KULTURA

13

O tom, že literární tvorba romských autorů v posledních letech opět tepe, se mohli přesvědčit návštěvníci Knihovny Václava Havla, která ve spolupráci s romistkou Karo-línou Ryvolovou, spisovatelem Jáchymem Topolem a sdružením ROMEA připravila na 24. listopadu tematický večer Na vakerav me, miro jilo vakerel/ To nemluvím já, ale moje srdce.

Jako za starých časů Vypravěči vlastních příběhů se stali jak matadoři romského psaní jako například Andrej Giňa nebo Ilona Ferková, ale také objevy posledních let Irena Eliášová a Jana Hejkrlíková. Celé čtení tak připomí- nalo seanci po vzoru dnes již vymizelých pohádkových vyprávění, kdy posluchači v místech napětí ani nedutají a bedlivě sledují vypravěčovy rty v očekávání dramatického vyústění, nebo při humorných příbězích, kdy se publikum směje až se za břicha popadá.

Jedinečným večerem, na který přišlo více než šedesát návštěvníků, provázela Karolína Ry-volová.

V rámci akce byla také otevřena výstava portrétů romských spisovatelů Lukáše Houdka s názvem Lačho lav sar maro/ Dobré slovo je jako chleba, kterou sdružení ROMEA již pravidelně prezentuje na rozličných veřej-ných místech ČR. Celý videozáznam z autorského čtení a následné diskuse o směřování romské literatury můžete zhlé-dnout zde.

Stále je co číst Sdružení ROMEA také dále pokračuje v podpoře nově vzniklých literárních děl romských autorů prostřednictvím rubriky Šukar laviben le Romendar/ Romové píší... na stránkách Romea.cz. V průběhu listopadu a prosince tak bylo na tomto povětšinou zpravodajském serveru uvedeno hned

několik dosud nevydaných povídek Ireny Eliášové a nová báseň slovenské autorky Pavly Cickové. Současně pravidelně připo-mínáme již v minulém roce publikovaná díla, případně tvorbu otištěnou na stránkách časopisu Romano voďi v rámci rubriky Lite-rární zápisník.

DOPORUČUJEME

Emil Cina: Jedeme k dědovi

Pavla Cicková: Vianoce domova

Irena Eliášová: Štědrý večer

Výstava fotografií vznikla díky projektu „Romštinou k úctě a toleranci“ spolufinancovanému v roce 2010 Úřadem vlády ČR částkou 232 000,- Kč. V roce 2011 výstavu financovalo o. s. ROMEA. z vlastních zdrojů.

To nemluvím já, ale moje srdce Text a foto: Lukáš Houdek

ZPRAVODAJ ROMEA I