ICT společností v České republice ICT Companies in the

Speciální vydání / Special IssueČerven / June 2013

ICT společností v České republiceICT Companies in the Czech Republic

TOP100-2013-obalka.indd 1 TOP100-2013-obalka.indd 1 11.6.13 17:0911.6.13 17:09

w w w . M y Q . c z

21 LET POZORNĚ NASLOUCHÁME VAŠIM POTŘEBÁM, A PROTO JSME SPOJILI FUNKCE TISKOVÉHO A SERVISNÍHO MODULU DO JEDNOHO SYSTÉMU, KTERÝ VÁM LÉPE POROZUMÍ, A TÍM VÁM UŠETŘÍ JEŠTĚ VÍCE PENĚZ I ČASU

p r v n í s y s t é mna světě, který má všech 11 pohromadě

1

2

3

4

5

6

univerzální podpora více než 1700 zařízení

od 25 výrobců, nové modely

certifikujeme ZDARMA.

přesné účtování tisku na uživatele,

oddělení, zařízení a projekty

funkce vyzvednutí tisku na libovolném

zařízení či lokalitě (follow me)

zjednodušené skenování a faxování

kreditní účtování, tiskové kvóty a restrikce

přes 70 grafických reportů s možností

snadné tvorby na míru

8

9

10

11

7 automatická evidencea objednávání spotřebního materiáluautomatické hlášení problémů a jejich eskalací

evidence servisních smluv a kontrola plnění SLA

plnohodnotnýobjednávkový systém

profesionální účtováníoutsourcingových projektů

ČTYŘNÁSOBNÝ VÍTĚZ

a šestinásobný finalista prestižní soutěže

IT PRODUKT ROKU 2008-2012

A FINALISTA ROKU 2013


ČERVEN 2013 / CIO TOP 100 | 1

IDG touto cestou děkuje všem, kteří se o vydání publikace zasloužili, zejména hlavním partnerům:

a ostatním společnostem, které se zde prezentují.

Hereby IDG would like to thank all who participated on the release of this publication, especially general partners:

and all the other companies involved.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,je již více než deset let pravidlem, že vydavatelství IDG Czech Republic rekapituluje vývoj na českém ICT trhu v podobě přehledu Top 100. Ročenka, kterou právě držíte v ruce, vám umožní nahlédnout do růz-ných segmentů české technologicko -telekomu ni-kační branže. Především ale můžete na následujících stranách zjistit, jak se v roce 2012 dařilo největším tuzemským firmám po ekonomické stránce.

Finanční data a hospodářské výsledky jsou dopl-něny zajímavými články a také partnerskými pří-spěvky. Na odborných textech s námi mimo jiné spolupracovali lokální zástupci dvou největších svě-tových analytických firem v branži, IDC a Gartner.

Můžete se tak třeba dočíst, že tuzemský ICT trh v loňském roce rostl o téměř sedm procent, a že ho „táhly“ především smartphony, tablety a na ně na-vázané mobilní technologie, včetně softwaru a apli-kací. Mobilita se prostě stává jedním z tahounů tech-nologického odvětví; drtivý propad naopak zazname-nává obor počítačů. To vše, vyargumentováno řečí čísel, naznačuje velké změny, které branži čekají, nebo jí dokonce již prochází.

V souvislosti s pravidelnou ročenkou magazínu CIO Business World je na místě připomenout, že stejně jako v minulých letech, tak i letos je partne-rem našeho projektu sdružení Czech Top 100, vyda-vatel stejnojmenného žebříčku největších českých firem.

Věřím, že vás speciál Top 100 svým zaměřením a informační hodnotou potěší, přeji vám zajímavé čtení.

Tabulky / Charts

10 Žebříček TOP 100 ICT společností v ČR / TOP 100 ICT companies in the Czech Republic18 Hlavní telekomunikační operátoři / Main Telco Operators18 Abecední seznam účastníků žebříčku / Alphabetical Summary

Články / Articles

2 České IT 2012 podle IDC: Mobilita a cloudová proměna informačních technologií Czech IT 2012 according IDC: Mobility and Cloud Drive Technology Landscape Change

20 Gartner: Trendy pro rok 2013 a dál: NEXUSGartner: Megatrend for 2013 and on: NEXUS

36 Hlásí se nástup konceptu „IT jako služba“Rollout of the concept „IT as a Service“ is coming up

39 Firemní IT v Evropě v roce 2013 / Enterprise IT in Europe in 201346 Databáze dneška

Dear Readers,already for more than ten years it has been a custom of the publishing house IDG Czech Repub-lic to recapitulate the development on the Czech ICT market in the form of a Top 100 survey. The yearbook you are holding in your hands now will enable you to look inside various segments of the Czech sector of telecommunication technologies. But what you can mainly find out in the following pages is how the economy of the biggest local companies performed in 2012.

The financial data and economic results are supplemented with interesting articles and contributions from partners. When writing topic -specific texts, we collaborated a.o. with local representatives of two biggest global analytic companies in this sector, namely IDC and Gartner.

You can read for example that last year the local ICT market went up by almost seven per cent, drawn predominantly by smartphones, tablets and mobile technologies tied on them, including software and applications. Mobility is simply becoming one of the drives of the tech-nological sector, while desktop computers are experiencing a massive slump. All of this, sub-stantiated with figures, indicates great changes coming up soon or happening already now in the sector.

In connection with the regular yearbook of the magazine CIO Business World it is appropri-ate to mention that this year, like in the previous years, a partner of our project is the associa-tion Czech Top 100, which is an identically named publisher of rating of the biggest Czech firms.

I believe that the special edition “Top 100” will delight you with its focus and information value and I wish you interesting reading.

Ob

sah

/ C

on

ten

t

Ondřej HergesellŠéfredaktor CIO Business World / editor -in -chief CIO Business WorldVedoucí projektu / Project [email protected]

Rozhovory / Interviews

26 Assecco Solutions27 ESET software28 ICZ29 Minerva Česká republika30 T-Systems Czech Republic31 Unicorn Systems34 České Radiokomunikace35 Telefónica Czech Republic

Profily / Profiles

32 Adastra, České Radiokomunikace

33 IBA CZ, GC System

TOP100-2013-blok.indd 1 TOP100-2013-blok.indd 1 13.6.13 8:1713.6.13 8:17

2 | CIO TOP 100 / ČERVEN 2013

České IT 2012 podle IDC:Mobilita a cloudová proměna informačních technologií

Czech IT 2012 according IDC:Mobility and Cloud Drive Technology Landscape Change

Vroce 2012 zaznamenal český trh IT návrat k růstu. K 6,7% zvýšení hodnoty trhu přispěly největší měrou mobilní tech-nologie (multimediální tablety, chytré telefony) a technolo-

gie související s jejich využitím. Dalším tahounem růstu byly techno-logie pro ukládání dat. Relativně nejhůře se naopak vedlo serverům střední a vysoké výkonové kategorie, spolu s IT službami. Ačkoli vý-daje na mobilitu se zatím soustředí na zařízení, v následujících le-tech očekáváme i růst výdajů na mobilní řešení včetně softwaru a služeb.

Větší organizace budou především transformovat datová centra a zvyšovat efektivitu, což zvýší poptávku po řešeních pro správu sy-stémů a sítí a virtualizačních technologií.

K růstu trhu přispěla v druhé polovině roku významnou měrou podniková sféra, zatímco výdaje na IT veřejného sektoru byly rela-tivně slabší. Stabilním zdrojem poptávky ve všech kategoriích infor-mačních technologií zůstávají malé a střední podniky, i když se spíše zaměřují na investice do hardwaru a základních podnikových řešení. U výdajů na mobilní technologie naopak nejsilnější roli hrají spotře-bitelé.

Ačkoli je ještě brzy předvídat, jak se budou v letošním roce vyvíjet investice do IT v klíčových sektorech (zejména veřejné správě), IDC

neočekává žádné významné otřesy nebo převratné trendy, které by vedly k neobvyklému výkyvu na trhu kterýmkoli směrem.

Mobilita jako jeden z motorů růstu IT odvětvíMezi výrazné rysy trhu, které ovlivní vývoj v IT i v dalších obdobích, patří mobilita. První etapu „přechodu k mobilitě“ představoval pře-chod od stolních počítačů k notebookům. V posledních dvou letech se již poměr mezi stolními počítači a notebooky ustálil – sedm z de-seti počítačů tvoří notebooky, jejichž cena se také vyrovnala s prů-měrnou cenou desktopu.

Další etapa mobility ale již probíhá mimo svět osobních počítačů: vývoj se ubírá směrem k chytrým mobilním telefonům (smartphone) a k tabletům. Tato zařízení zvláště ve spotřebitelském segmentu za-stanou mnoho typických „pracovních“ úloh, jako je prohlížení ob-rázků, videa, zpravodajství, komunikace na sociálních sítích atd. Kromě toho tato lehce přenositelná zařízení nabízejí i něco více než klasická PC i notebooky. Běžně disponují GPS, nabízejí GSM tele-fonní konektivitu, digitální kamery, čidla pohybu atd, takže otevírají zcela nové horizonty jak uživatelům, tak byznysu. Roli hraje hlavně množství aplikací, které využívají uvedených modulů a čidel.

Jaké budou praktické průměty, dopady na celá hospodářská od-větví, na běžnou osobní praxi uživatelů, nákupní zvyklosti a trávení

The Czech IT market recorded a healthy return to a 6.7% growth in 2012.

Media tablets, smartphones and storage technologies provided the

greatest growth for the year. Mid -range and high -end servers along

with IT services were among the largest inhibitors to stronger growth and all

contracted in terms of spending. Mobile technologies were and are the key

market drivers. This includes not only smart media devices, but also the soft-

ware and technologies associated with them that seek to maximize the value

of mobile platforms. This provides strong evidence that the mobility revolu-

tion has come to the Czech Republic. Although “mobility” spending has, to

date, been focused on devices, spending on mobile solutions to maximize on

hardware investments will push more robust software and services spending.

For larger organizations, data center transformation and efficiency will be key areas of endeavor. Consequently, systems and network management, and vir-tualization technologies will be key.

On the demand side, the public sector underperformed in 2012, while the enterprise segment provided a strong contribution to growth in the second half of the year in enterprise solutions and services. SMBs remain a steady source

of spending across all technologies, but are more focused on hardware acqui-sitions and lower -end solutions.

While it is too early to predict what may happen in several key sectors of the market in 2013 (especially government) no major shake -ups or trends are expected to either disrupt or promote unusual growth for the year.

Mobility as one of the drives of the IT sector growthOne of the significant features of the market, which will affect the develop-ment of IT also in the next periods, is mobility. We have already experienced the first stage of the “transition to mobility” within the PC world, it was a case of transition from a desktop computer to notebooks. In the last two years, the proportion between desktop computers and notebooks became stable – seven out of every ten computers are notebooks, the price of which has finally also compared to the averaged price of a desktop computer.

It appears then that desktop computers are not disappearing either – “PC is NOT dead”; this product type still finds its use especially in corporations, for which most of desktops are meant (while most of notebooks end up in house-holds). A classical computer is popular also with game players, attracted by



volného času? Vzpomeňme, že nástup internetu díky jedné aplikaci – e -mailu – zásadně změnil svět spojů. Podobně již mobilita pozname-nala trh fotoaparátů. Je jen otázkou času, kdy se stanou běžnými aplikace jako „průvodce Prahou v mobilu“. Stačí k tomu GPS a apli-kace s komentářem, který nemusí být ani uložen v zařízení jako řada zvukových souborů (stačí text a aplikace pro převod textu na mlu-vené slovo), přístup k internetu bude ad hoc přistupovat k obsahu uloženém na serveru.

Je otázkou času, kdy se stane normálem telefonování přes „data“ tj. internet. Tak jako u PC si bude zákazník platit jen za přístup k inter-netu, nikoli za (hlasovou) službu telekomu. To není vize – stojíme na prahu takové reality a podobný osud, jaký postihl telefon připojený klasickou telefonní linkou, postihne i další produkty, které podléhají životnímu cyklu produktu stejně neúprosně.

Nástup mobilních zařízení (tabletů, mobilů) má již své dopady i na firemní oblast – korporace pro tato zařízení uzpůsobují své interne-tové portály a jejich IT oddělení se vyrovnávají s tím, že zaměstnanci v práci přistupují k internímu obsahu svými zařízeními (BYOD – Bring Your Own Device), čemuž se přizpůsobuje firemní politika (konekti-vita, bezpečnost).

Uživatelé mobilních zařízení vytvářejí velké množství často ne-strukturovaných dat a umisťují je na sociální sítě. Vedle toho svojí ak-tivitou generují sekundární data (např. jaký konkrétní soubor pro-duktů vzbudil u uživatelů portálu zájem?), která se ukládají na serve-rech a úložných zařízeních portálů a lze je dále analyzovat. Mobilita tak vede k rozmachu analytiky, která k vyhodnocování např. vzorců spotřebního chování cílové skupiny přibírá jako vstup třeba i zdán-livě cizorodá data, jako jsou třeba meteorologické údaje. To klade ohromné nároky na úložné a výpočetní kapacity.

V souvislosti se sociálními sítěmi se zvyšují nároky na analýzu sekundárních (stínových) dat (historie vyhledávání, analýza nejen spotřebitelského chování, jakož i analýza metadat – dat o datech). Jako pojem zastřešující analytické postupy, se vžilo označení big data,

powerful configurations, as well as by a possibility of easy expandability and a possibility to renew sets in parts.

The next stage of mobility, however, doesn’t involve the world of desktop computers: the development is going in the direction to Smart Phones and tab-lets. Especially in the consumer segment, these devices can manage a lot of typical “work” tasks, having been done by users on classical computers so far, such as viewing photos, watching videos, news, social networks communica-tion etc. In addition, these devices are easily portable, as they are space sav-ing and have a low weight and they also offer something beyond the frame-work known from the PC world – they usually have a navigation module GPS, they offer a GSM telephone connectivity; with connection of a digital camera, a sensor of movement etc., these devices are opening brand new horizons both to users and to the business world. What is important here is especially a big number of applications using the mentioned modules and sensors.

What will be the practical projections, impacts on the whole economic sec-tors, on the personal practice of users, shopping habits and free time spend-ing? Let’s remind that the rollout of internet thanks to a single application – e -mail – essentially changed the landscape of the communications sector (the nature of the postal business has totally changed). Similarly, the mobility has changed the market of cameras. It is only a question of time, when the appli-cations like a “guide through Prague in a mobile” become usual – they need only GPS and an application with a commentary, which doesn’t have to be stored either in the device as a series of audio files (a text and an application switching the text into spoken word are enough), access of the device to inter-net will be an ad hoc access to the content stored on a server.

It is just a question of time, when it becomes usual to make phone calls over “data” i.e. internet – like in case of a PC, the customer will pay only for internet access, not for a (voice) service of a telecom. This is not a vision – we are standing on a doorstep of such a reality and a similar fate having hit the phone connected with a classical fixed line will hit also other products: they are subject to their lifecycle similarly inevitably.

The rollout of mobile devices (tablets, mobiles) has already influenced the corporate sector – corporations are adapting for these devices their internet portals and their IT departments are coming to terms with the fact that employees are getting access to internal contents using their devices (BYOD – Bring Your Own Device), which the corporate policy is adapting to (connectiv-ity, security).

Users of mobile devices are creating a big quantity of data, often unstruc-tured (these are the data that can’t be converted into tables of databases – such as photos) and placing them on social networks. Besides, their activity is generating secondary data (e.g. which particular set of products has evoked interest of portal users?). These data are stored on servers and storage devices of portals and they can be further analysed. The mobility is thus lead-ing to a boom of analytics, which is not only assessing e.g. patterns of con-sumer behaviour of a target group, but it is also adding as inputs even seem-ingly odd data like meteorological information. This is placing enormous demands on storage and computing capacity.

The boom of social networks is associated with a growth of the demands on the analysis of secondary or shadow data (search history, analysis of not only consumer behaviour as well as an analysis of metadata – the data about data). As a general term for these analytical procedures, the term Big Data has become common. A typical feature of the Big Data is their big volume, fluid nature and diversity.

How is the youngest from the mentioned markets, the tablet market doing? Whereas in all four neighbouring countries the tablets market dropped on

Dynamika na trhu PC a mobilních technologií v ČRčtvrtletní obrat v milionech Kč

Dynamics on the market of PCs and mobile technologies in the CRquarterly turnover in millions of CZK

Zdroj / Source: IDC, 2013

Desktop PC

2008 Q3

6 000

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

2009 Q2 2010 Q1 2010 Q4 2011 Q3 2012 Q2 2013 Q1

Notebook PC Smartphone Tablet

Obrat za chytré telefony už převyšuje obrat z note-booků; dynamicky roste i obrat za tabletyThe Turnover for smartphones has already exceeded the turn-over of notebooks; the turnover of tablets is growing, too



pro něž je příznačný jejich velký objem, fluidní povaha a různorodost.Jak se vyvíjí nejmladší z trhů, trh tabletů? Zatímco ve všech čty-

řech sousedících zemích trh tabletů mezikvartálně poklesl, u nás se v 1. čtvrtletí na trh dostalo o 7,1 % tabletů více než ve 4. čtvrtletí roku 2012. To dokládá, že se v Česku tablety těší stále silnému náběho-vému růstu. Ceny mezikvartálně poklesly o téměř 10 % po předcho-zím mírném nárůstu. Na cenovém poklesu se podílí pokles cen exis-tujících zařízení, ale také příklon spotřebitelů k dostupnějším levněj-ším modelům. Měřeno hodnotou dodaného zboží trh sekvenčně poprvé v historii poklesl, a to o skoro tři procenta. Celkově se za mi-nulý rok 2012 trh tabletů téměř zečtyřnásobil z hlediska počtu kusů a bezmála ztrojnásobil z hlediska obratu, přičemž ceny tabletů po-klesly téměř o 30 %. Počet elektronických čteček se v posledním roce zvýšil o 142 %, což koreluje s čtyřnásobným prodejem e -knih v roce 2012*.

Oproti západním sousedům je na trhu patrná menší koncentrace prvních několika výrobců – jinými slovy je na českém trhu relativně větší zastoupení výrobců spadajících do kategorie „Ostatní“. Tedy prvních pět výrobců – Apple, Samsung, Prestigio, ASUS a Acer – se v roce 2012 dělilo o 68,3 % trhu, měřeno počtem dodaných zařízení. Zbytek trhu je rozprostřen mezi zhruba 90 ostatních výrobců, jejichž průměrná cena je třetinová oproti první pětici jako celku. Tablety spadající do kategorie „Ostatní“ mají na trhu téměř dvojnásobný po-díl oproti zemím západní Evropy. Totéž platí i ve srovnání regionál-ních celků západní Evropa versus střední a východní Evropa.

Jedničkou na českém trhu v kusovém vyjádření je stále Apple, přestože jeho podíl stále klesá. V průběhu roku se objevily tablety třetí generace iPad, které přinesly dosud nevídané rozlišení displeje. Druhá polovina roku byla ovlivněna rychlým sledem generace čtvrté a modelu mini, kterým se Apple podařilo obměnit více než polovinu prodávaného portfolia. Google Nexus 7, který se také začal prodávat v druhé půli roku 2012, nyní představuje polovinu celkových prodejů firmy ASUS, pomohl této firmě zvýšit tržní podíl a dosáhnout dru-hého místa v 1. čtvrtletí 2013, což je výrazný posun ze čtvrtého místa v témže období před rokem.

Samsung obsadil na českém trhu v prvním čtvrtletí druhou příčku. V ostatních zemích Evropy Samsung obsazoval první a druhá místa. Na třetím místě se umístilo Prestigio, které je v Česku dnes již po-měrně dlouhodobě zavedenou značkou, jehož průměrná cena pro-daných tabletů je třetinová až poloviční proti produktům Apple a Samsung.

V cenách nižších než 4 000 korun se první z velkých nadnárodních výrobců objevila společnost Acer s modelem B1 v prvním čtvrtletí roku 2013.

Dle velikosti instalované báze, tedy počtu aktivních tabletů, připa-dalo v roce 2012 v České republice na jeden tablet asi 30 osob, což je o jednotky méně, než v ostatních zemích Visegrádu, ale trojnásobně více než v Německu nebo Rakousku.

Pole operačních systémů reflektuje z velké míry tržní podíl tabletů firmy Apple. Tablety běžící na Androidu zvýšily podíl na trhu z téměř padesáti procent na začátku roku až na 73,4 %. Operační systémy Microsoftu se v roce 2012 držely kolem dvouprocentního podílu s nárůstem v 1. čtvrtletí 2013 lehce přes pětiprocentní hranici.

a quarter -to -quarter basis, in the Czech Republic in the first quarter 2013 the tablets market went up by 7.1 % as compared with the previous quarter. This indicates that tablets in the Czech Republic are still enjoying such strong roll-out growth. On a quarter -to -quarter basis, the prices dropped by almost 10 % after a previous mild growth. The price decline is influenced by the price decrease of the existing devices, but also by the inclination of consumers to more affordable cheaper models. Measured by the value of the supplied goods, the market dropped, in terms of sequence, for the first time in the his-tory, namely by almost three per cent. In total, for the last year 2012, the tab-lets market tripled and the tablet prices dropped by almost 30 %. The number of electronic readers went up by 142 % in the past year, which correlates with the quadruple sales of e -books in 2012*.

As compared with Western neighbours, the market is shaped by a smaller competition of the several top producers – in other words, on the Czech mar-ket there are relatively more producers falling into the category “Other”. The top producers – Apple, Samsung, Prestigio ASUS and Acer – together now account for 68.3 % of the market, measured according to the number of sup-plied devices. The rest of the market is spread among approximately 90 other producers, whose averaged price is one third, as compared with the top five as a whole. The market share of the tablets falling into the category “Other” is almost double as compared with the West European countries. The same is true also in comparison of the regions West Europe vs. Central and Easter Europe.

The number one on the Czech market in terms of pieces is still Apple, although its market share is permanently going down. In the course of the year, third -generation tablets iPad appeared, with their unprecedented display resolution. The second half of the year was shaped by a fast sequence of the fourth generation and the mini model, with which Apple managed to replace more than a half of the sold portfolio. Google Nexus 7, which also started to be sold in the second half of 2012, now accounts for a half of the total sales of the company ASUS, helped to this company increase the market share and achieve the second position in Q1 2013, which is a significant shift from the fourth position in Q1 2012.

Samsung occupied the second position on the Czech market in the first quarter. In the other European countries, Samsung occupied the first or sec-ond positions. The third position was occupied by Prestigio, which has been a well -established brand in the Czech Republic already for a relatively long time, with its averaged price of the sold tablets at the level of one third to one half as compared with the products of Apple and Samsung.

In the prices lower than 4 000 CZK, the first among the big supranational producers to appear was the company Acer with the model B1 in the first quarter 2013.

According to the size of the installed basis, i.e. the number of active tab-lets, there were about 30 persons for every tablet in 2012 in the Czech Repub-lic, which is less by several units as compared with the other Visegrad coun-tries, but three times more than in Germany or Austria.

The segment of operating systems reflects to a large extent the market share of tablets produced by the company Apple. Tablets running on Android increased their market share from almost fifty per cent at the beginning of the year up to 73.4 %. In 2012 Microsoft operating systems oscillated 2% and in the first quarter 2013 they went up to exceed the level 5 % slightly.

The popularity of tablets is based predominantly on their focus on enter-tainment content, its consumption, in combination with the mobility of the

* http://www.lupa.cz/clanky/cesi -loni -koupili -ctyrikrat -vic -e -knih -nez -pred -rokem -na -trh -uz -miri -i -zbyvajici -vydavatele/


device itself. Another factor is relatively generic components and experience of producers with smart phones, which favourably influences the prices of end devices. Although there are a lot of competitive producers of tablet proces-sors, most of them are based on the ARM architecture, except processors from the family x86, with a unified support by the operating system Android on the basis of Linux.

A partial deviation of users from classical computer platforms on the basis of Intel x86 and Microsoft Windows towards ARM and Apple iOS and Google Android enhanced the support of the architecture ARM in new Windows RT in case of Microsoft, reduction of consumption and price of some processors in case of Intel and also the effort to push through Ultrabooks more.

Rise of Cloud Computing and VirtualisationAnother key trend shaping the IT market is cloud computing and its prerequi-site, virtualisation.The cloud is no longer a mystery in the Central European region. The term, the technologies it represents and its benefits are clearer day after day, not only at enterprise datacenter level, but even to a tablet or smart phone user.

Cloud solutions bring undisputed benefits. Public and enterprise sectors in addition to the small and medium businesses can all make more effective, more secure and less costly usage of their infrastructure resources. This is not limited anymore to server virtualization, but extending to networking, stor-age, and client devices (PCs, notebooks, tablets and smart phones), down to the smallest components like RAM and GPUs. Not to mention with less man-agement and more automation, human resources in system administration is becoming less problematic.

While internal cloud adoption is fast, hybrid cloud is still undergoing tests, with non critical workloads. The full external cloud implementation is still not happening at the moment. There is lots of pending legal issues and security concerns, especially when hosting is across the borders.

Za popularitou tabletů stojí převážně jejich orientace na zábavní obsah, jeho spotřebu, v kombinaci s mobilitou vlastního zařízení. Dalším faktorem jsou relativně generické komponenty a zkušenosti výrobců s chytrými telefony, což příznivě ovlivňuje ceny koncových zařízení. Přestože existuje množství konkurenčních výrobců tableto-vých procesorů, většina z nich je založena na architektuře ARM, tedy kromě procesorů z rodiny x86, s jednotnou podporou operačním sy-stémem Android na bázi Linuxu.

Částečný odklon uživatelů od klasických počítačových platforem na bázi Intel x86 a MS Windows směrem k ARM a Apple iOS a Goog lu Android povzbudil podporu architektury ARM v nových Windows RT v případě Microsoftu, snižování spotřeby a ceny ně-kterých procesorů v případě Intelu a také snahu o větší prosazení ultra booků.

Vzrůst cloud computingu a virtualizaceDalším klíčovým trendem utvářejícím trh IT je cloud computing a vir-tualizace jako jeho předpoklad. Cloud ve střední Evropě již vstoupil do širšího povědomí. Jeho přínosy jsou den ode dne zřejmější, a to nejen na úrovni korporátních datových center, ale i uživatelům tabletů nebo chytrých telefonů.

Cloudová řešení přinášejí nezpochybnitelné výhody. Podniky všech velikostí i organizace veřejného sektoru mohou pomocí nich efektivněji, levněji a bezpečněji využívat svou infrastrukturu. Týká se to nejen virtualizace serverů, sítí, datových úložišť a koncových zaří-zení (PC, notebooky, tablety a chytré telefony), až po nejmenší kom-ponenty jako jsou RAM a GPU. Nehledě na to, že snazší správa a vyšší stupeň managementu a více automatizace znamená i méně problémů s lidskými zdroji.

Zatímco interní cloud je přijímán rychle, hybridní cloud se stále




nachází ve fázi testování v úlohách, které nejsou zá-sadní pro chod podniku. K úplné implementaci exter-ního cloudu však zatím nedochází kvůli řadě nedořeše-ných právních a bezpečnostních otázek, zejména v pří-padě přeshraničního hostingu.

Co se týče konkrétních výsledků, v České republice v roce 2012 výrazně vzrostl počet poskytovatelů služeb typu infrastruktura jako služba. Technologicky i ob-chodně jde o nejsnáze aplikovatelnou kategorii. Čes-kých služeb typu software jako služba nebo platforma jako služba existuje minimum. Do jejich vývoje se musí výrazně investovat, což zvyšuje práh vstupu a ná-vratnost není zaručena.

Prozatím volí nabídky veřejného cloudu čeští zákaz-níci nejčastěji pro účely testování a vývoje. Navíc ne-zřídka upřednostňují velké zahraniční poskytovatele, u kterých je větší pravděpodobnost dlouhodobého provozu. Velký rozvoj aktuálně nastává v oblasti imple-mentací cloudových řešení pro kancelářské aplikace a spolupráci.

IDC předpovídá cloud computingu v České repub-lice světlé zítřky. Z relativně malých současných ob-jemů by v průběhu pěti let měly tržby poskytovatelů vzrůst mini-málně čtyřikrát. V tuzemských podmínkách nevznikne mnoho vel-kých projektů veřejného cloudu. Implementačně je překonají privátní cloudy, které se na celkovém obratu cloudového trhu v České repub-lice budou do pěti let podílet téměř dvěma třetinami.

VirtualizaceBěhem pouhých čtyř let, od roku 2008 do roku 2012, stoupl počet vir-tualizovaných serverů v České republice z poměru jeden na každých deset nově koupených serverů na jeden ze čtyř.

Došlo k dramatickému posunu informačně-technologické kultury země, od tradiční konsolidace, přes zaměření na výkonné x86 ser-very pro specifické kritické aplikace, až k virtualizaci x86, využívající škálovatelnosti. Virtualizace vedle snazší správy nabízí vyšší zabezpe-čení, lepší dostupnost a zajištění nepřetržitosti provozu.

Přijímání virtualizace českými podniky urychlila podobně jako v sousedním Německu přítomnost západních bank a telekomunikač-ních společností, které ve zdejších datových centrech implementují stejná řešení jako ve svých centrálách a ukazují tak jejich reálné pří-nosy. Tento trend se rozšířil z veřejné sféry a velkých podniků i do segmentu malých a středních firem. Poskytovatelé virtualizačních ře-šení těmto segmentům přizpůsobili nabídku i cenovou politiku. S jedním až třemi servery mohou malé podniky snadno vytvářet různé virtuální systémy pro základní služby, jako je tisk, elektronická pošta a ukládání dat.

Hnacími silami jsou i open source hypervisory a další, které jsou poskytované zdarma. Zvláště pokud jsou k dispozici kliknutím na tla-čítko v rámci operačních systémů, jako je tomu u KVM na Linuxu nebo Hyper-V v systémech společnosti Microsoft.

Další šíření serverové virtualizace podporují dodavatelé hardwaru nabídkou inovativních řešení, jako jsou předem virtualizované serve-rové racky připravené k okamžitému připojení a spuštění. Navíc boom v desktopové virtualizaci a aplikační virtualizaci u tabletů,

As far as specific results are concerned, the number of providers of serv-ices of the type infrastructure as a service significantly went up in the Czech Republic in 2012. In terms of technology and business this is the most easily applicable category. There are just a minimum of Czech services of the type software as a service or platform as a services. Their development would require already a lot of investment, which increases the threshold of entry, and the return is not guaranteed.

For the time being, Czech customers chose the offers of a public cloud mostly for the purpose of testing and development. Moreover, they often prefer big foreign providers, with which they have a higher probability of a long -term operation. Implementations of cloud solutions for office applications and coop-eration are undergoing a big development at the moment.

IDC predicts bright future for cloud computing in the Czech Republic. From relatively small present volumes in the course of the next five years the reve-nues of providers are supposed to grow at least four times. In local conditions, not many big projects of public cloud will arise. In terms of implementation, they will be overcome by private clouds, which will have accounted for almost two thirds of the total turnover of the cloud market in the Czech Republic within five years.

VirtualisationServers virtualized in the Czech Republic went at a rate from approximately one out of every ten newly purchased servers to one out of every four, over the course of only four years, from 2008 to 2012.

What happened is that the country’s IT culture shifted drastically, from the traditional consolidation through dedicating non X86 powerful servers for spe-cific critical applications, to X86 virtualization, taking advantage of the latter scalability. Virtualization in turn offers more security, availability, and business continuity, in addition to ease of management.

The presence of Western banks and telecommunication companies in the Czech market, like the neighboring Germany, which mirrored the virtualization solutions in its homeland datacenters, accelerated the transition and adoption by local enterprises, as the success stories and benefits emerged.

Srovnání míry podle serverové virtualizace podle země, 2012

Comparison of the rate according to server virtualisation according to the country, 2012

Zdroj / Source: IDC EMEA Server Virtualization Tracker, 2012

0 % 28 %24 %20 %16 %12 %8 %4 %

Bulharsko / Bulgaria

Maďarsko / Hungary

Polsko / Poland

Rusko / Russia

Slovensko / Slovak Republic

Česká republika / Czech Republic

Chorvatsko / Croatia

Rumunsko / Romania

Slovinsko / Slovenia



smartphonů a tenkých klientů vyžaduje investice do back-endové infra struktury.

IT služby v zajetí stagnaceNejvětší podíl na odbytu IT služeb má v České republice dlouhodobě veřejný sektor. Následují finanční instituce a telekomunikace. Hod-nota trhu po dvou mírně pozitivních letech vloni nepatrně poklesla. Oproti hodnotám růstu z let 2007 a 2008 je i vývoj predikovaný pro roky 2013 velmi střízlivý. Odhady analytiků do značné míry kopírují předpokládaný vývoj českého hrubého domácího produktu. Letos tedy čekejme spíše stagnaci, kdy velcí hráči ztrácejí a menší rostou jen v jednotkách procent.

Na celkovém obratu českého trhu IT služeb má v posledních třech letech největší podíl kombinovaný typ podpora hardwaru a softwaru. Vyrovnané pozice drží trojice služeb outsourcing, vývoj aplikací a systémová integrace. Nejmenšími zástupci jsou poradenství a ško-lení.

Trh IT služeb v Česku nemá příliš pozitivní prognózu. Ve veřejné správě zmizely stamilionové zakázky, budování aplikací e -Govern-mentu stagnuje kvůli chybějící koncepci rozvoje. Velké státní zakázky jsou rozdělovány mezi více dodavatelů a hlavním výběrovým krité-riem je cena. I proto ve veřejných tendrech vítězí menší a méně známí dodavatelé. Jejich snaha ovšem nezřídka končí fiaskem a za-kázku narychlo přebírá zkušenější podnik.

Finanční sektor zadává spíše menší projekty, nejvýše v desítkách milionů korun. Navíc jde o odvětví, které do informačních technolo-gií v minulosti masivně investovalo a aktuálně nepotřebuje změnu. Sílící konkurence – např. nízkonákladových bank – rovněž zvýší snahu o interní úspory. Telekomunikace jako hospodářský obor jsou vystaveny velkému regulatornímu tlaku na snižování cen a postup-nému nárůstu konkurence virtuálních operátorů. S tím souvisí i in-terní snaha o maximalizaci úspor.

Desítka největších poskytovatelů IT služeb v České republice ovládá zhruba třetinu trhu. Mezi lety 2007 a 2011 činilo průměrné roční tempo jejich růstu pěti procent. Druhá desítka obsazuje zhruba 20 procent trhu. Zbývající polovina připadá na menší doda-vatele, což svědčí o relativně velkém prostoru pro konsolidaci po-skytovatelů.

Tisková zařízení a spotřební materiálUpřednostňování mobility a využití cloudu se obdobně jako v ji-ných oblastech IT projevuje i v oblasti tiskových zařízení. Všichni přední výrobci již nabízí možnost skenování do cloudu a tisku z něj s využitím mobilních zařízení. Rozvíjejí se tiskové služby a doku-mentová řešení, stoupá podíl výnosů z dlouhodobých nájemních a servisních kontraktů oproti jednorázovým obchodům. Podle před-běžných odhadů představovaly v roce 2012 výnosy z kontraktů (včetně hodnoty dodaného hardwaru a spotřebního materiálu) 26 % hodnoty celkového trhu (tisková zařízení, spotřební materiál a související služby).

Tradiční tisková řešení však nejsou na ústupu. Český trh tiskových zařízení v roce 2012 meziročně poklesl o nepatrných 1,8 % v objemu dodávek a o 4,8 % v hodnotě. Pokles byl důsledkem slabého spotře-bitelského sentimentu, omezených investičních aktivit státního a fi-remního sektoru a výpadků zboží. Barevný laser zaznamenal z klíčo-

The trend also extended from the public and large enterprise sectors to the small and medium businesses as well. Virtualization vendors made available fully supported solutions at sweet spot pricing for these segments. Owning between one to three servers, small businesses can easily create various vir-tual machines, for basic services such as printing, e -mail and storage.

Free and open source hypervisors are also drivers. Especially that it comes at a click of a button within the operating systems, like Linux KVM and Micro-soft Hyper -V.

Server virtualization adoption is yet to increase with hardware vendors offering innovative solutions like previrtualized server racks ready to plug and launch. Additionally, the boom in desktop and application virtualization for the tablets, smart phones and thin clients requires infrastructure investment at the back end.

IT services captured by stagnationThe biggest share in the sales of IT services in the Czech Republic is held by public sector, in a long -term. The second position is occupied by financial institutions and communications companies. After two mildly positive years, the market dropped slightly last year. As compared with the growth rates of 2007 and 2008, the development for 2013 and on remains very sober. Estimates of analysts are, to a large extent, copying the forecasted development of the Czech gross domestic product. This year then let us expect rather a stagna-tion, with bigger players losing and the smaller ones growing only in percent-age units.

In total turnover of the Czech market of IT services, in the last three years the biggest shares is held by the combined type of hardware and software support. Balanced positions are occupied by a trio of the following services: outsourcing, application development and system integration. the smallest representatives are advising and training.

The market of IT services in the Czech Republic has not a very positive out-look for the next three years. In public administration, large hundred -million orders have disappeared. Building of applications of eGovernment is stagnat-ing due to a non -existing concept of development. Big state orders are divided among multiple suppliers and the main criterion of selection is the price. It is also the reason why smaller and less known suppliers are winning in public tenders. Their efforts, however, many a time end up with a fiasco and the order is hastily taken over by a more experienced enterprise.

The financial sector tends to assign rather smaller projects, at maximum of the order of tens millions of crowns. Moreover, this is the sector that massively invested in IT in the past and now it has no need to make any big changes. A strengthening competition – especially in the form of low -cost banks – will also enhance the efforts to economize internally. Telecommunications as an economic sector are facing a big regulatory pressure towards price cuts and gradual rise of competition of virtual operators. This is connected with the internal efforts towards maximum economization.

Ten biggest providers of IT services in the Czech Republic control approxi-mately one third of the market. Between 2007 and 2011, the averaged annual rate of their growth was 5 per cent. Other ten occupy about 20 per cent of the mar-ket. The remaining half of the market is held by smaller suppliers, which indi-cates that there is relatively big room for consolidation on the part of providers.

Printers and consumablesPreference of mobility and use of cloud are, like in other fields of IT, applied also to printers. All leading producers already offer a possibility of scanning into cloud and from it using mobile devices. The market of printing services



and document solutions is developing, with a rise in revenues from long -term lease and service contracts, as compared with one -shot trades. According to preliminary estimates, in 2012 revenues from contracts (including the value of the supplied hardware and consumables) accounted for 26 % of the total mar-ket value (printers, consumables and related services).

Traditional printing solutions are however not in retreat. The Czech market of printers in 2012 went down, on year -to -year basis, by slight 1.8 % in terms of the volume of deliveries and by 4.8 % in terms of the value. The decrease was a result of a weak consumer sentiment, limited investment activities of the public and corporate sector and cut -off of goods supply. The drops of sales of colour -lasers were the biggest, as compared with all key technologies, because two important market players, HP and Konica Minolta, limited the sale of the cheapest colour devices in the course of the year, to focus on the middle and higher segments. At the same time, a considerable decrease in prices occurred, so the growth of the middle segments did not bring a suffi-cient compensation for the sales drop in lower segments and the market of colour -lasers dropped also in terms of the value. The market of monochro-matic lasers showed a slight growth in the volume of the supplied devices and in the value, too. It was driven predominantly by sales in middle and higher segments. On the ink market, like in previous years, the cheapest devices pre-vailed (price below $100). The character of the whole ink market was marked by Canon with big deliveries of multifunctions to retail at the averaged price $46. The other producers tried to increase the sales of middle and higher devices, as this is the only way how they are able to achieve a profit. HP and Epson launched a new business model, consisting of a more expensive hard-ware and cheaper consumable material.

Within the region of CEE, the Czech market of printing devices shows a high rate of maturity. The value of the Czech market is a third of the total value of the Polish market, while the population of the Czech Republic is a fourth of the Polish population. Hungary is in terms of population almost comparable to the Czech Republic, but the value of the Hungarian market was hardly one third of the Czech market value in 2012. The Czech market, like other markets of Cen-tral Europe, is in comparison with the markets of Western Europe specific with its high share of black -and -white laser, which is predetermined predominantly

vých technologií největší úbytek prodejů, jelikož dva významní hráči, HP a Konica Minolta, omezili v prů-běhu roku prodeje nejlevnějších barevných zařízení a zaměřili se na střední a vyšší segmenty. Zároveň do-šlo ke znatelnému snížení cen, takže růst středních segmentů nepřinesl dostatečnou kompenzaci za po-kles prodejů v nižších segmentech a trh barevného la-seru klesl i v hodnotě. Trh monochromatického laseru vykázal mírný růst v objemu dodaných zařízení i v hod-notě. Byl tažen především prodeji ve středních a vyš-ších segmentech. Na inkoustovém trhu, obdobně jako v předchozích letech, převládala nejlevnější zařízení. Charakter celkového inkoustového trhu poznamenal Canon velkými dodávkami multifunkcí do retailu v prů-měru za 46 dolarů. Ostatní výrobci se pokoušeli zvýšit prodeje středních a vyšších zařízení, jelikož pouze tímto způsobem jsou schopni dosáhnout zisku. HP a Epson spustily nový obchodní model, který se se-stává z dražšího hardwaru a levnějšího spotřebního materiálu.

V rámci regionu střední a východní Evropy vykazuje český trh s tiskovým zařízením vysokou míru vyspělosti. V porovnání s celkovou hodnotou polského trhu, je český trh třetinový, přičemž populace ČR je čtvrtinová. Maďarsko je počtem obyvatel téměř srov-natelné s ČR, avšak hodnota maďarského trhu představovala v roce 2012 sotva třetinu trhu českého. Český trh je v porovnání s trhy zá-padní Evropy specifický vysokým podílem černobílého laseru, což je dáno především kulturně -historicky. Prodeje levnějších laserových zařízení jsou v ČR relativně vyšší a laser je častěji využíván v domác-nostech. Český trh je ve svém regionu výjimečný vysokými prodeji barevného laseru. Podíl barevného laseru na celkové hodnotě pro-dejů tiskových zařízení je srovnatelný, neboť přesahuje úroveň Špa-nělska, Portugalska a Itálie. Na těchto jihoevropských trzích je na-opak více rozšířen business inkoust.

Trh spotřebního materiálu klesl v roce 2012 o 2,4 % v objemu zboží a o 0,1 % v hodnotě. Zatímco inkoustový trh poklesl o čtyři pro-centa v objemu dodaného zboží jako důsledek meziročního snížení instalované báze inkoustových zařízení, tonerový trh stagnoval. Na tonerovém trhu rostly prodeje alternativního spotřebního materiálu, přičemž originální toner zaznamenal pokles, jelikož spotřebitelé upřednostňovali kompatibilní náplně z důvodu nižší ceny.

Vývoj infrastruktury a softwarový trh poháněný poptávkou po zabezpečeníV roce 2012 zaznamenal český softwarový trh mírný meziroční nárůst 5,3 %, poháněný především rostoucími investicemi do sys-témové infrastruktury (až 9,0 % meziročně). Podnětem pro tuto expanzi trhu byla poptávka po bezpečnostním softwaru (+ 15,9 % meziročně) a softwaru pro správu systémů a sítí (+ 12,0 %). Za-tímco četnost a různorodost útoků stimuluje výdaje za bezpeč-nost, jsou investice do systémového a síťového managementu, úložišť a virtualizace podněcovány postupnou transformací infor-mačního prostředí, v rámci níž organizace konsolidují a sjednocují svou IT infrastrukturu a budují datová centra. Poskytovatelé slu-žeb představují rostoucí podíl investic, protože připravují svou

Český trh tiskových zařízení a spotřebního materiálu, 2008–2012v milionech amerických dolarů

Czech market of printers and consumables, 2008–2012in millions of USD

Zdroj / Source: IDC CZ Hardcopy Peripherals Tracker, 2012 a IDC CZ Hardcopy Peripherals Consumables Tracker, 2012

0

100

200

300

400

Spotřební materiál Tisková zařízení

2008 2009 2010 2011 2012 2008 2009 2010 2011 2012



its culture and history. Sales of cheaper laser devices (lower speed segments) are relatively higher in the Czech Republic and laser is more often used in households. In its region, the Czech market is exceptional with high sales of colour laser. The share of the colour laser in the total value of the sales of printers is comparable or exceeds the level of Spain, Portugal and Italy. These South European markets have, on the contrary, higher shares of business ink.

The market of consumables dropped by 2.4 % in terms of the volume of the goods and by 0.1 % in terms of value in 2012. While the ink market dropped by 4.0 % in terms of the volume of the delivered goods as a result of the year -to--year decrease of the installed basis of ink devices, the toner market stag-nated. On the toner market, the sales of alternative consumables went up while the original toner showed a decrease, as the consumers preferred com-patible refills for the reason of a lower price.

Infrastructure development and security drive software marketThe Czech software market saw modest 5.3% year on year growth in 2012, driven primarily by rising investments in system infrastructure software (up 9.0% year on year). The expansion of the system infrastructure software market was fuelled by strong demand for security software (up 15.9% year on year) and system and network management software (up 12.0%). While intensification of the threat environment, in terms of both the frequency and diversity of threats, continues to drive up secu-rity software spending, investments in system and network management software, storage software, and virtualization software is propelled by a grad-ual transformation of the IT landscape, with organizations consolidating and unifying their IT infrastructure and building out their datacenters. Service providers represent a growing share of investments as they prepare their infrastructure to provided hosted software offerings and cloud serv-ices.

Looking at the vendor landscape, years of merg-ers and acquisitions have resulted in a set of “mega -vendors” (chiefly IBM, Microsoft, Oracle, SAP and to some extent HP) offering comprehen-sive end -to -end solution stacks as they try to face the challenge of well -penetrated markets by expanding their solution footprint within their exist-ing customer bases. The logic of a one -stop -shop and a full integrated architecture can definitely be enticing for many potential customers, and the pos-sibility to layer a business analytics platform on top of that further enhances the proposition. To some extent the emergence of these large stack vendors leaves less room for the competition, however spe-cialists from SAS to VMware continue to thrive, web -based offerings such as those of Google or Salesforce.com are threatening traditional on -premise application or platform vendors, while disruptive technologies continue to emerge in areas such as big data solutions, mobility solutions, and social software.

™

PremierBusinessPartner

infrastrukturu na poskytování cloudových služeb a softwaru jako služby.

Po několika letech fúzí a akvizic vznikla skupina „megadodava-telů“ (mezi něž patří zejména IBM, Microsoft, Oracle, SAP a do ur-čité míry HP), kteří nabízí ucelená, komplexní řešení, jimiž se na na-sycených trzích snaží oslovit své stávající zákazníky, pro něž je bez-pochyby lákavá nabídka jednotného řešení a plně integrované architektury, včetně možnosti přidání analytické vrstvy. I když tím velcí hráči omezují prostor pro konkurenci, specializovaní dodava-telé jako je SAS nebo VMware si stále vedou dobře a webová řešení jako nabídka společností Google nebo Salesforce.com ohrožují tra-diční lokálně nasazené aplikace a do hry vstupují i disruptivní tech-nologie v oblastech jako jsou velká data, mobilita a sociální soft-ware.

Rapidní změny v IT prostředí budou ovlivňovat výdaje na soft-ware i do budoucna, přičemž investice firem usilujících o úspory, zvyšování efektivity nebo posilování konkurenceschopnosti do jisté míry vyváží negativní vliv nepříznivé ekonomické situace.



CIO TOP 100P

ořa

dí /

Ran

k

Název firmy

Company Prá

vní s

ub

jek

tivi

taLe

ga

l Fo

rm

Vla

st n

ick

á s

tru

ktu

raP

rop

rie

tary

Str

uc

ture

Za

lože

no

/ Fo

un

de

d Kategorie / Category Obrat / Revenue

Software HardwareObchod

Business

Služby

Services

Telekom.

Telco

2012(mil. Kč)

2011(mil. Kč)

2012(mil. USD)

1 eD’system Czech a.s. C 2000 VH D SL 11 523,0 13 177,0 597,5

2 AT Computers a.s. CZK 1995 VSP VHC D SL, PS, PU, SE, PO, SK, ASP 10 013,0 9 450,0 519,2

3 Hewlett-Packard s.r.o. ZP 1991 VS, VSK, VSP, VSZ VH, VHC, VHP, VHS, VHT D, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS 6 987,3 7 436,0 362,3

4 SWS a.s. C 1991 D 6 110,0 5 735,0 316,8

5 GTS Czech s.r.o. CZK 2005 SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ISP, ASP, ZD, NS T, TP, TM, TB 4 931,0 4 853,0 255,7

6 UPC Česká republika s.r.o. CZK 1990 DP SL, PS, ISP, NS T, TP 4 424,5 4 498,7 229,4

7 T-Systems Czech Republic a.s. CZK 1996 VS, VSZ DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, ISP, ASP, ZD, NS T, TP, TB 3 432,0 3 288,0 178,0

8 Telefónica Czech Republic 1 a.s. CZK 1994 DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ISP, ASP, ZD, NS T, TP, TM, TB 2 548,0 2 356,0 132,1

9 ABC Data s.r.o. ZP 1998 VHC D O, SE, PO, SK, NS 2 535,0 2 319,0 131,4

10 AutoCont CZ a.s. C 1990 VS, VSK, VSP, VSZ VH, VHC DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS 2 421,0 2 365,0 125,5

11 Avnet s.r.o. ZP 1996 D SL, SI, I, PU, SE, PO, SK 2 177,0 1 900,0 112,9

12 Huawei Technologies (Czech) s.r.o. CZK 2005 VSZ VH, VHC, VHS, VHT DP SL, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, NS 2 062,0 1 479,0 106,9

13 SAP ČR s.r.o. ZP 1993 VS, VSP, VSZ DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK 2 020,0 2 088,0 104,7

14 České Radiokomunikace a.s. CZK 1963 SL, SI, I, O, PS, PU, SE, ISP, NS T, TP, TB 2 000,0 2 000,0 103,7

15 DNS a.s. C 1997 D SL, I, PU, PO, SK, NS 1 951,0 1 710,0 101,2

16 100Mega Distribution s.r.o. C 1991 VHC, VHS D, DE, DP SL, SI, I, PS, PU, SE, PO, SK, NS 1 853,0 1 892,0 96,1

17 Tieto Czech s.r.o. ZP 2004 VS, VSK, VSP, VSZ SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD 1 812,0 1 607,0 94,0

18 Agora DMT a.s. C 1997 D, DE SL TM 1 740,0 1 523,0 90,2

19 Adastra s.r.o. CZK 1992 VS, VSK, VSP, VSZ SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD 1 718,4 1 555,7 89,1

20 Konica Minolta Business Solutions Czech s.r.o. CZK 1990 VS, VSK, VSP, VSZ VH, VHP D, DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD 1 532,0 1 409,0 79,4

21 ČD – Telematika a.s. C 1994 VHT D SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, ZD, NS T, TP, TM 1 506,0 1 359,0 78,1

22 Unicorn a.s. C 1990 VS, VSP, VSZ DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD 1 478,0 1 330,0 76,6

23 Impromat 2 s.r.o. C 1990 D, DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, NS 1 473,0 1 482,0 76,4

24 ICZ a.s. C 1997 VS, VSK, VSP, VSZ DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS TB 1 445,0 1 346,0 74,9

25 Wincor Nixdorf s.r.o. ZP 1999 VS, VSP, VSZ VH, VHP D, DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS 1 413,0 1 226,0 73,3

26 Ness Czech s.r.o. ZP 2003 VS, VSK, VSP, VSZ D, DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS 1 384,0 1 416,0 71,8

27 Asbis CZ s.r.o. ZP 1990 VHC, VHP, VHS D, DE SE, PO, SK 1 382,0 1 229,0 71,7

28 NWT a.s. C 1992 VS, VSP, VSZ VHC D, DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ISP, ASP, ZD, NS T, TP, TM, TB 1 350,0 1 299,0 70,0

29 Asseco Central Europe a.s. ZP 2003 VS, VSK, VSP, VSZ DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE 1 321,2 1 328,0 68,5

30 Logica Czech Republic s.r.o. ZP 1995 VS, VSP, VSZ SL, SI, I, O, PU, PO, SK, ASP, ZD 1 301,0 1 201,0 67,5

31 Lama Plus s.r.o. C 1992 D ISP, ASP 1 300,0 1 054,0 67,4

32 CZC.cz s.r.o. C 1998 DP 1 278,6 998,1 66,3

33 Atos IT Solutions and Services s.r.o. ZP 1992 VS, VSP, VSZ DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, ASP, NS 1 157,0 1 234,0 60,0

34 Servodata a.s. CZK 1991 D, DE SI, I, PU, SE, PO, SK 1 012,0 1 047,0 52,5

35 C System CZ a.s. C 2001 VS, VSP, VSZ VH, VHC, VHP, VHS, VHT DE, DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, ZD, NS 974,0 779,0 50,5

36 Comparex CZ s.r.o. ZP 1980 VS, VSK, VSP, VSZ VHC, VHP, VHS DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS 901,0 564,0 46,7

37 Dial Telecom a.s. C 2000 DP SL, PS, PU, SE, ISP T, TP, TB 854,3 806,0 44,3

38 S&T CZ s.r.o. CZK 1991 VS, VSK, VSP, VSZ DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, NS 775,0 893,0 40,2

Vysvět l ivky

Vlastnická struktura – určení vlastníka firmy: C – česká, CZK – česká se zahra-ničním kapitálem, ZP – pobočka zahra-

niční firmy, ZZ – zahraniční zastoupeníSW: VS – výrobce softwaru, VSK – kli-entský (OS, kancelářské aplikace, vývo-jové nástroje), VSP – podnikový (data-báze, obchodní aplikace, informační sy-

stémy), VSZ – programování na zakázkuHW: VH – výrobce hardwaru, VHC – po-čítače a servery, VHP – periferie, VHS – síťové komponenty, VHT – infrastruktura pro telekomunikace

Obchod: D – distributor, DE – dealer, DP – prodej koncovým uživatelůmSlužby: SL – poskytovatel služeb, SI – systémová integrace, I – implementace, O – outsourcing, PS – provozní služby

(hosting), PU – podpora a údržba, SE – servis, PO – poradenství, SK – školení, ISP – poskytovatel internetu, ASP – po-skytovatel aplikačních služeb, ZD – zpra-cování dat, NS – návrh a realizace sítí

Telekomunikace: T – telekomunikační operátor, TP – služby v pevných sítích, TM – služby v mobilních sítích, TB – služby v bezdrátových sítích



ČESKÝ TRH / CZECH MARKETZaměstnanci

Employees

Další údaje / Additional Data(mil. Kč) 31. 12. 2012

Ko

nso

lid

ova

né

úd

aje

Co

nso

lid

ate

d D

ata

Au

dit

ova

né

úd

aje

Au

dit Hlavní produkty

Main Products

Hlavní zákazníci

Main Customers

Aktiva

Assets

Vlastní jmění

Owner’s Equity

Hospodář. výsledek

Profit Before Tax

2SD)

2012 2011

5 ✔ Lynx počítače, notebooky, periferie

2 ✔ ✗ počítače, servery, notebooky

3 1 458 1 349 ✗ ✔ IT produkty, hardware a služby VZP, ČEZ, RWE

8 210 190 130,5

7 460 490 264,0 ✔ datová a internetová, managed a ICT a hlasová řešení Tesco, ČNB

4 917 542 ✔ hlasové, datové a video služby

0 669 661 komplexní ICT řešení, cloud Škoda Auto, T-Mobile, státní správa

6 275 6 890 79 199,0 60 574,0 8 156,0 ✔ ✔ O2 Cloud, O2 Virtuální desktop, O2 Web Security Gateway ministerstvo zemědělství, Česká pošta, ministerstvo dopravy

4 62 60 ✗ ✔

5 560 655 1 181,0 457,0 100,0 ✗ ✗

9 52 60 IBM, HP, Oracle

9 310 244 1 249,0 19,0 65,0 ✗ ✗ kompletní řešení a služby v ICT a telekomunikacích Telefónica O2, T-Mobile, Vodafone

7 248 249 900,0 488,0 180,0 ✗ ✔ SAP Business Suite, SAP BusinessObjects BI, SAP HANA ČEZ, Škoda auto, Agrofert Holding

7 335 350 ✗ ✗ ICT-IaaS, telekomunikační služby, vysílací služby Schenker DB, HP Tronic, NIX.cz

2 63 54 Hewlett-Packard, IBM, Check Point

103 105 357,0 81,0 PC, tablet PC, monitory Alza, CZC, HP Tronic

0 1 919 1 970 380,0 160,0 133,0 ✗ ✔ outsorcing a řízení ICT infrastruktury, vývoj a správa aplikací, konzultace

2 55 54 ✗ ✗ tablety/telefony, fotoaparáty, navigace a příslušenství Alza.cz, eD’system Czech, ElectroWorld

798 716 734,0 Information Management, Data Warehousing, BI (i mobilní) Raiffeisenbank, ČSOB, Equabank

4 342 282 1 165,0 348,0 55,0 ✗ ✔ multifunkce bizhub, produkční systém bizhub PRO, syst. řešení Erste group, GE money bank, ČSA

560 597 2 613,0 1 737,0 81,0 ✗ ✔ infrastruktura, ICT služby, datové a hlasové služby České dráhy, SŽDC, státní správa

6 941 915 478,0 210,0 17,0 ✔ ✗ informační systémy, infrastruktura, konzultace Komerční banka, Česká spořitelna, ČEPS

4 373 367 ✔ ✗ ICT infrastruktura, tiskárny/multifunkce, dokumentové služby finanční sektor, státní správa, průmysl

9 545 506 647,0 213,0 47,0 ✔ ✔ aplikační a odvětvová řešení, infrastruktura IT, bezpečnost veřejná správa, zdravotnictví, soukromý sektor

3 213 203 429,0 176,0 91,0 ✔ ✔ bankomat, pokladní systém, transakční systém Tesco, ČSOB, skupina Rewe

8 594 600 ✗ ✗ Business Intelligence, ERP, CRM ČEZ, Raiffeisenbank, Telefónica O2 Czech Republic

7 62 53 263,0 61,0 4,0 ✔ ✔

0 166 171 463,0 83,0 19,0 ✔ ✔ prodej hardware a sofware, outsourcing IT Eurest, UTB Zlín, Lesy ČR

5 711 706 906,4 624,3 250,7 ✔ ✗ výroba SW na zakázku (public, zdravotnictví, finance) Českomoravská stavební spořitelna, Ministerstvo vnitra ČR

5 447 421 1 023,0 572,0 173,0 ✗ ✗

4 ✗ ✗ inkousty, tonery a počítačové doplňky

3 139 111 20,1 23,6 4,0 ✗ ✔ počítače a elektronika

0 355 392 731,0 300,0 155,0 ✔ ✔ Atos mCore, Atos Adaptive Workplace, Atos Enterprise Monitor Siemens, ČSSZ, OKD

5 35 35 334,0 42,0 10,0 ✔ ✔ Microsoft, EMC, RedHat

5 473,0 69,0 systémová integrace, systémy ukládání dat, virtualizace

7 102 48 ✗ ✗ SW/HW, consulting, services bankovnictví, průmysl, státní správa

3 125 122 1 399,4 425,8 42,0 ✔ internet, hlasové služby, datové služby

2

Explanatory

Ownership structure – the company’s owner: C – Czech owners, CZK – Czech owners plus a foreign equity, ZP – local

branch of a foreign company, ZZ – fo-reign representationSW: VS – software manufacturer, VSK – client software (OS, office applications, development tools), VSP – enterprise

software (database, business applicati-ons, ERP), VSZ – custom-made softwareHW: VH – hardware manufacturer, VHC – computers and servers, VHP – peripherals, VHS – network

components, VHT – telco infrastructureBusiness: D – distributor, DE – dealer, DP – retail saleServices: SL – service provider, SI – sys-tem integration, I – implementation, O –

outsourcing, PS – operational services (hosting), PU – support and maintenan- ce, SE – service, PO – advisory, SK – trai ning and instruction, ISP – internet services provider, ASP – application ser-

vices provider, ZD – data processing, NS – network design and realization Telco: T – telco operator, TP – fixed net-work operator, TM – mobile network ope-rator, TB – wireless network operator



CIO TOP 100P

ořa

dí /

Ran

k

Název firmy

Company Prá

vní s

ub

jek

tivi

taLe

ga

l Fo

rm

Vla

st n

ick

á s

tru

ktu

raP

rop

rie

tary

Str

uc

ture

Za

lože

no

/ Fo

un

de



Business

Služby

Services

Telekom.

Telco

2012(mil. Kč)

2011(mil. Kč)

2012(mil. USD)

39 Trask solutions a.s. C 1994 VS, VSK, VSP, VSZ D, DE SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD 677,0 678,0 35,1

40 Gordic s.r.o. C 1993 VS, VSP, VSZ D, DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ISP, ASP, ZD 648,0 787,0 33,6

41 Vítkovice IT Solutions a.s. C 2009 VS, VSK, VSP, VSZ D, DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, NS 613,0 460,0 31,8

42 Cleverlance Enterprise Solutions a.s. C 2000 VS, VSK, VSP, VSZ SL, SI, I, O, PS, PU, PO, SK, ASP 587,2 540,8 30,4

43 ANECT a.s. C 1993 VS DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, NS TP, TB 534,2 485,6 27,7

44 Simac Technik ČR a.s. ZP 1994 VS DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ISP, ASP, ZD, NS TB 526,0 405,0 27,3

45 Conteg s.r.o. C 1998 VHT DP SL, PU, SE, PO, SK 491,0 397,0 25,5

46 Penta CZ s.r.o. C 1992 D, DE, DP SL, SI, I, PU, SE, PO 485,0 503,0 25,1

47 Your System s.r.o. C 1990 VS, VSK, VSP, VSZ D, DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS TP, TM, TB 476,9 483,8 24,7

48 Siemens Enterprise Communications s.r.o. CZK 2006 VS, VSK, VSP VH, VHS, VHT DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, NS TP, TM, TB 472,0 470,3 24,5

49 Abacus Electric s.r.o. C 1992 VH, VHC D SI 459,0 534,0 23,8

50 Oki Systems (Czech and Slovak) s.r.o. ZP 1992 VHP O 454,0 380,0 23,5

51 2N Telekomunikace a.s. C 1991 VH, VHS, VHT SL, PS, PU, SE, PO, SK, NS 442,0 521,0 22,9

52 GC System a.s. C 1990 VSP, VSZ DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, NS 435,9 959,2 22,6

53 Webcom a.s. C 1998 VS, VSK, VSP, VSZ D, DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS 417,0 400,0 21,6

54 Agem.cz s.r.o. CZK 2005 VH, VHC D PU, SE, PO 406,0 468,0 21,1

55 Profinit s.r.o. CZK 1998 VS, VSK, VSP, VSZ D, DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD 406,0 384,0 21,1

56 Asseco Solutions a.s. CZK 1990 VS, VSK, VSP, VSZ D, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS 383,7 379,6 19,9

57 MHM computer a.s. C 1990 VHC, VHS D, DE, DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, NS 359,0 18,6

58 i4wifi a.s. C 2007 VHS D, DE, DP PU, SE, PO, SK, NS 349,5 269,2 18,1

59 Altron a.s. C 1991 VS, VSP DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, NS 338,0 755,0 17,5

60 Tesco SW a.s. C 1991 VS, VSZ DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, PO, SK, ASP, ZD 310,0 224,0 16,1

61 Janus s.r.o. C 1992 VS, VSP, VSZ VH, VHP, VHS D, DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK 301,0 202,0 15,6

62 newps.cz s.r.o. C 1997 VS, VSP, VSZ DE, DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, ASP 296,0 284,0 15,3

63 ZyXEL Communications s.r.o. ZP 2004 VHS, VHT SL, PU, SE, PO, SK, NS 294,4 277,2 15,3

64 Infinity a.s. C 1992 VSP, VSZ D, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, NS TP, TB 279,0 313,0 14,5

65 CAD Studio a.s. C 2010 VS, VSP, VSZ DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, PO, SK, ASP, ZD 278,0 244,0 14,4

66 Eset software s.r.o. ZP 2001 VS D, DP SL, I, O, PU, SE, PO, SK 276,0 272,0 14,3

67 Kapsch BusinessCom s.r.o. ZZ 1992 DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, ZD, NS 269,2 339,6 14,0

68 OKsystem s.r.o. C 1990 VS, VSP, VSZ DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD 260,0 402,0 13,5

69 Intelek s.r.o. CZK 1993 VHS, VHT D, DE, DP SL, I, PU, SE, PO, SK, NS 256,0 230,0 13,3

70 ITS a.s. C 1991 VS, VSP, VSZ DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, ISP, ASP, NS 251,0 343,0 13,0

71 Intercom Systems a.s. CZK 1991 D SL, SI, I, PU, SE, PO, SK, NS 243,0 234,0 12,6

72 Minerva Česká republika a.s. C 1992 VS, VSP, VSZ D SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD 235,0 233,0 12,2

73 CS Data s.r.o. C 1994 VS, VSK, VSP, VSZ VH, VHC, VHP, VHS, VHT DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS TP, TM, TB 234,0 116,0 12,1

74 Vydis 5 a.s. C 1994 D, DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, NS 232,3 218,6 12,0

75 AG COM a.s. C 1992 DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, NS 226,4 135,6 11,7

76 Mibcon a.s. C 1998 VS, VSP, VSZ D, DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD 223,0 212,0 11,6

Vysvět l ivky










Employees


Ko

nso

lid

ova

né

úd

aje

Co

nso

lid

ate

d D

ata

Au

dit

ova

né

úd

aje

Au


Main Products

Hlavní zákazníci

Main Customers

Aktiva

Assets

Vlastní jmění

Owner’s Equity


Profit Before Tax

2SD)

2012 2011

298 293 326,0 186,0 ✔ ✔ TIF (Trask Integration Framework), eDoceo (eLearning system) ČSOB, ČS, Škoda Auto

6 173 176 456,0 280,0 42,0 ✗ ✗ Gordic Ginis, Eiger, Gordic Win MO ČR, MV ČR, MHMP

8 200 206 301,0 147,0 21,0 ✔ ✔ Cisco, Microsoft, vmWare RWE, SÚKL, Vítkovice holding

4 387 373 263,9 76,2 14,6 ✗ ✔ Mobilita (Produkty), CleverBSS, FSPL Komerční banka, Vodafone ČR, Všeobecná úverová banka

7 158 176 452,0 211,0 20,7 ✗ ICT infrastruktura, bezpečnost ICT, komunikace a spolupráce veřejná správa, bankovní sektor

3 58 55 159,0 56,0 25,0

5 196 198 388,0 130,0 35,0 ✗ ✔

46 35 150,0 34,0 ✔ TP Link, Star Micronics, Tamron Alza.cz, Alfa Computer, Megapixel

7 126 122 168,8 41,5 0,5 ✗ ✔ SW řešení na míru, bezpečnost, karetní a věrnostní systémy veřejná správa, finance a bankovnictví

5 116 116 194,3 92,8 15,6 ✗ ✔ OpenScape Enterprise, OpenScape Business, HiPath ČSSZ, Continental, Coca-Cola

8 43 45 148,0 55,0 6,0 ✔ ✔ Evolve, výroba serverů, distribuce informačních technologií

5 14 14 73,0 34,0 10,0 ✗ ✔ počítačové tiskárny, multifunkční zařízení, faxy

9 157 145 276,0 237,0 3,0 ✔ ✗ 2N Helios IP, 2N NetStar, 2N SingleTalk Telefónica O2 CR, ISC Communication Czech, Otis

6 72 72 592,6 374,3 23,0 ✗ ✗

6 114 113 307,0 187,0 28,0 ✗ ✔ ERP, CRM, SharePoint Emco, FN Ostrava, CZ Loko

25 24 ✗ ✗ IT komponenty, periferie, spotřební materiál dealeři v CZ, retail v CZ, etail v CZ

172 167 217,0 86,0 47,0 ✔ ✔ informační systémy, business intelligence, konzultace Česká spořitelna, Komerční banka, Vodafone

9 327 301 215,1 92,3 39,5 ✗ ✔ Helios Green, Helios Orange, Helios Fenix Bohemia Energy, Kintetsu World Expres, Senát Parlamentu ČR

6 50 314,0 243,0 52,0 ✗ ✔ HW/SW, systémy ukládání dat, konzultační služby Škoda Auto, Telefónica O2, ministerstvo obrany

30 29 90,5 29,4 2,5 ✗ ✗ MikroTik, Ubiquiti, TP-Link nezávislí ISP v ČR

5 125 127 166,0 96,0 12,0 ✗ ✗ systémová integrace, CFM, DCIM Telefónica O2, ČEZ, Vodafone

174 151 542,0 332,0 67,0 ✗ ✗ FaMa+, Benefit7, MS Dynamics Navision MMR, RPG, ÚOOÚ

6 61 60 169,0 ✗ ✗ Kyocera, tiskové řešení MyQ, KIP ČSSZ, Metrostav, Telefónica O2 ČR

3 35 39 146,0 42,0 12,0 ✗ ✔ AGW, OTP, LDAP2JIP MV ČR, Česká pošta, ČZÚ

3 26 26 118,2 1,3 0,6 ✔

5 157 157 124,0 77,0 6,0 ✔ ✔ podnikové aplikace, infrastrukturní řešení, cloudové služby OHL ŽS, Okin, Otis

4 66 61 79,0 44,0 ✔ ✔ AutoCAD, Inventor, Revit Telefonica O2, ZVVZ, Letiště Praha

3 47 39 80,0 23,0 27,0 ✗ ✔ Eset Smart Security, Eset NOD32 Antivirus Česká pošta, Česká spořitelna, Seznam.cz

0 73 80 285,7 82,3 3,0 ✗ ✔ IT, komunikace, sítě Česká pošta, Vodafone, Equa bank

5 198 225 468,0 451,0 ✗ ✗ OKbase – software pro HRM Cetelem, Huawei, Europ Assistance

3 43 43 162,0 38,0 5,0 ✔ kabeláž Solarix/RiT, rozvaděče Atrack, Wi-Fi Extricom montážní firmy, systémoví integrátoři, ISP

0 43 45 97,0 52,0 3,0 ✔ aplikace eBDX, DTube Tesco, IBM, Activa

6 19 18 233,0 51,0 30,0 ✗ ✗ Cisco Cesnet, VŠCHT, Česká pošta

2 99 99 37,5 ✔ ✗ QAD Enterprise Applications, Preactor, konzultační služby United Bakeries, Unex, Hranipex

42 37 74,0 9,6 4,5 ✔ ✔ HP tiskárny, HP servery, HP PC ministerstvo vnitra, ministerstvo spravedlnosti

0 95 95 229,5 49,6 1,6 ✔ ✔ optické a metalické sítě, telekomunikace a měřicí technika Telefónica O2 Czech Republic, T-Mobile CZ, RIO Media

7 64 64 113,0 32,8 ✗ ✗ IBM Tivoli SW, Microsoft System Center, vmWare

6 74 69 ✔ ✔ SAP, MS SharePoint, BusinessObjects

Explanatory









Vysvět l ivky







CIO TOP 100P

ořa

dí /

Ran

k

Název firmy

Company Prá

vní s

ub

jek

tivi

taLe

ga

l Fo

rm

Vla

st n

ick

á s

tru

ktu

raP

rop

rie

tary

Str

uc

ture

Za

lože

no

/ Fo

un

de



Business

Služby

Services

Telekom.

Telco

2012(mil. Kč)

2011(mil. Kč)

2012(mil. USD)

77 K2 atmitec s.r.o. C 1991 VS, VSK, VSP, VSZ VHC, VHP, VHS, VHT D, DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ISP, ASP, ZD, NS TP, TM, TB 220,0 159,0 11,4

78 Sabris s.r.o. C 1994 VS, VSP, VSZ D, DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD 215,0 205,0 11,1

79 Gefos a.s. C 1995 VS, VSP, VSZ VHT D, DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD 205,0 199,0 10,6

80 JVM Computers s.r.o. C 1992 VHC, VHP, VHS D, DE, DP SL, O, PU, SE, PO, SK, NS 203,0 168,0 10,5

81 Brother International CZ s.r.o. CZK 1994 VH, VHP PU, SE, PO, SK 202,0 170,0 10,5

82 CCA Group 3 a.s. C 1991 VS, VSP, VSZ SL, SI, I, O, PS, PU, PO, SK 197,0 379,0 10,2

83 KODYS s.r.o. CZK 1991 VS, VSK, VSP, VSZ D, DE, DP SL, SI, I, PU, SE, PO, SK, ASP, NS TM, TB 191,0 198,0 9,9

84 Rohde & Schwarz – Praha 4 s.r.o. ZP 1995 D, DE, DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, NS 185,6 211,2 9,6

85 Y Soft Corporation a.s. C 2000 VS, VSP VH, VHP DE SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK 185,0 129,0 9,6

86 atlantis telecom s.r.o. C 1994 VS, VSK, VSP, VSZ D, DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS 183,6 178,7 9,5

87 Komix s.r.o. C 1992 VS, VSP, VSZ DE, DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD 183,0 193,0 9,5

88 CDL System a.s. C 1992 VSZ DE, DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, NS 180,5 148,4 9,4

89 OR-CZ s.r.o. CZK 1991 VS, VSK, VSP, VSZ DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ISP, ZD, NS TB 179,4 131,0 9,3

90 Algotech s.r.o. C 1997 VS, VSP, VSZ DE SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP 175,0 170,0 9,1

91 Software602 a.s. C 1991 VS, VSK, VSP, VSZ D, DP SL, SI, I, PU, PO, SK 170,9 192,0 8,9

92 Vema a.s. C 1990 VS, VSP VHT D, DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS 170,2 169,8 8,8

93 Casablanca INT s.r.o. C 1996 VS, VSK, VSP, VSZ SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, ISP, ASP, ZD, NS T, TP, TB 169,1 151,5 8,8

94 Etnetera a.s. C 1997 VS, VSP, VSZ D SL, SI, I, O, PS, PU, PO, SK 169,0 122,0 8,8

95 Monet+ 3 a.s. C 2000 VS, VSK, VSP, VSZ DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD TM 165,7 148,9 8,6

96 Šindy a.s. C 1996 O, PU, SE, PO, SK, ASP, NS TP 163,1 118,0 8,5

97 IBA CZ s.r.o. CZK 1999 VSP, VSZ SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD 156,4 319,8 8,1

98 Cesa a.s. C 1990 VSZ VHT D, DE, DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, ASP, NS TP, TB 145,0 106,0 7,5

99 U&Sluno a.s. C 1991 VS, VSP, VSZ D, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD TB 134,0 116,0 6,9

100 Elanor s.r.o. C 1991 VS, VSP, VSZ DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, PO, SK, ASP, ZD 131,0 144,0 6,8

101 Český servis a.s. C 2007 VH DP SL, O, PU, SE, PO 128,0 110,0 6,6

102 Abra Software 4 a.s. C 1991 VS, VSP, VSZ VH, VHC D, DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS 125,0 125,0 6,5

103 E Linkx a.s. C 1997 VS, VSK, VSP, VSZ VH, VHC D, DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS 124,0 139,0 6,4

104 CDC Data s.r.o. C 1997 DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, NS 116,0 131,0 6,0

105 Karat Software a.s. C 1991 VS, VSP, VSZ D, DE, DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK 115,0 103,0 6,0

106 CN Resources International (CZ) s.r.o. CZK 1994 VSZ DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, ZD 111,0 93,0 5,8

107 3S.cz s.r.o. C 2006 VS, VSP, VSZ VHC, VHS, VHT D, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS 111,0 30,0 5,8

108 Comguard a.s. C 2006 D SL, I, O, SE, PO, SK 110,2 102,9 5,7

109 DCIT a.s. C 1994 VS, VSP, VSZ DP SL, I, PU, SE, PO, SK, ASP 110,0 88,0 5,7

110 Active 24 s.r.o. ZP 1996 DP SL, PS, PO, ASP 109,1 107,5 5,7

111 Kvados a.s. C 1992 VS, VSK, VSP, VSZ D, DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD 109,0 150,0 5,7

112 GEM System a.s. C 2004 VS, VSP, VSZ SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS 107,0 90,0 5,5

113 J.K.R. s.r.o. C 1991 VS, VSP, VSZ D, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ZD 104,0 89,0 5,4

114 Merit Group a.s. C 1996 VHC, VHS, VHT DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ISP, NS T, TP, TB 102,4 53,8 5,3



Explanatory








Employees


Ko

nso

lid

ova

né

úd

aje

Co

nso

lid

ate

d D

ata

Au

dit

ova

né

úd

aje

Au


Main Products

Hlavní zákazníci

Main Customers

Aktiva

Assets

Vlastní jmění

Owner’s Equity


Profit Before Tax

2SD)

2012 2011

4 88 89 206,0 69,0 20,0 ✗ ✔ Informační systém K2, poskytování služeb DC K2, prodej HW Window Holding, Koh-i-noor Hardtmuth, Reda

155 143 SAP, OpenText CLM, TreeInfo pro MS SharePoint RWE, Škoda Auto, Internet Mall

6 145 140 89,0 40,0 0,9 ✗ ✔ geoportálová řešení, mobilní aplikace, datové/mapové služby E.ON Česká republika, město České Budějovice, Povodí Vltavy

5 15 15 ✔ ✔ OKI, Lenovo, Canon

5 tiskárny, multifunkční zařízení, tiskárny štítků AT Computers, SWS, Tech Data Distribution

2 82 64 94,0 54,0 1,0 ✗ ✔ CleverDOC, DMS, BI České aerolinie, Ministerstvo spravedlnosti ČR, Škoda JS

9 39 40 113,0 81,0 11,0 ✔ ✗ Informační systém K2, poskytování služeb DC K2, prodej HW Window Holding, Koh-i-noor Hardtmuth, Reda

6 17 17 173,9 132,0 5,9 ✔ ✔ spektrální analyzátory, TV a R vysílače, měřící přijímače

6 126 105 317,0 98,0 32,0 ✗ ✔ YSoft SafeQ Konica Minolta, Xerox, Ricoh

5 61 51 114,3 70,3 12,2 ✗ ✔ Aastra, Polycom, softwarová platforma Pro*/iCC T-Mobile, Telefonica O2, ČSA

5 140 140 59,0 28,0 ✗ ✔ vývoj softwaru, testování aplikací, business intelligence ČSSZ, zdravotní pojišťovny, Atos IT Solutions

4 74 76 65,0 24,2 9,0 IT infrastruktura, systémy pro podporu spolupráce, IS W.A.G. payment, Centropol Holding, Marius Pedersen

3 82 74 123,0 67,0 ERP: OR-System, PACS: Marie-PACS, CRM: OR-Iinfo Družst. závody Dražice – strojírna, Sapeli, Stros – Sedlčanské strojírny

78 71 41,1 25,5 6,3 ✔ ✗ Avaya, Oracle, AlgoSYS ING Pojišťovna, Unipetrol, Metrostav

9 86 82 143,4 86,0 14,2 ✗ ✗ formulářové aplikace, elektronizace procesů, archivace MVČR, kraje a obce ČR

8 2,2 ✔ ✗ Informační systém Vema VZP, FN Motol, GFŘ

8 47 45 60,4 15,7 4,1 ✗ ✗ připojení k internetu, server housing, cloud computing

8 122 104 98,0 42,0 24,0 ✗ ✔ CMS jNetPublish, Pay Center, analytické nástroje Datart, Fortuna, Telefónica O2

6 89 77 134,1 71,3 12,2 ✗ ✔ ProID+, C.A.S.E., SmartShop ČSOB, Státní tiskárna cenin, Česká spořitelna

5 123 165 165,9 67,2 4,7 ✔ ✔ Telefónica Czech Republic, Elproinvest

93 102 220,0 40,2 1,5 ✗ ✔ portály, ECM T-Mobile, Techniserv, IBM

5 52 55 82,0 14,0 2,0 ✗ ✔ projektování LAN/WAN, podpora OS a aplikací, EPS/EZS/CCTV Česká spořitelna, Foxconn CZ, GŘC ČR

9 90 80 96,0 72,0 5,0 ✗ Obis, G.O.L.D., Oracle Retail Ahold Czech Republic, Fozzy Group, Tesco Stores ČR

8 240 234 2,8 ✔ mzdový outsourcing, software Metrostav, Univerzita Karlova, Denso Manufacturing

6 41,0 6,0 servis IT zařízení

5 93 91 79,0 22,0 9,0 ✔ ✔ Abra G4, Abra G3, Abra G2 Laktos, Petrof, Auto-Exner

4 46 35 25,0 6,0 3,0 ✗ ✔ eLogis, eshopy iDeal, ESYCO.NET eD’system Czech, PPL CZ, Nejvyšší správní soud

0 52 47 31,0 7,1 1,0 ✗ ✗ Fujitsu, Konica Minolta, HP

0 66 60 75,0 39,0 15,0 Informační systém Karat, SharePoint, hardware Hortim International, Beneš a Lát, Rodinný pivovar Bernard

8 92 82 52,0 41,0 0,4 ✗ ✔ vývoj SW, testování SW, poradenství pro outsourcing KB, Commerzbank, 2N Telecommunications

8 12 10 93,0 18,0 4,6 ✗ ✗ zálohování, archivace a virtualizace

7 20 20 61,3 22,8 7,4 ✗ ✔ Enterprise Security, Identity Management, šifrování

7 72 61 82,0 53,0 17,3 ✗ ✔ Provys, Auditsquare, bezpečnostní audity Evropský Parlament, Česká televize, ČSOB

7 42 42 69,4 31,3 19,2 ✔ ✔ registrace domén, webhosting, serverová řešení

7 130 130 97,0 38,0 11,0 ✗ ✗ Ventus, myAvis, myFaber ČEZ, Kofola, Henkel

5 43 40 41,0 24,0 27,0 ✗ ✔ datové sklady a BI, IDM, aplikační vývoj GE Money Bank, Škoda Power, VZP

4 102 88 62,0 44,0 14,0 ✗ ✔ Byznys ERP Lekkerland, Ravak, Vltava-Labe-Press

3 34 36 64,7 14,4 2,9 ✗ ✔ virtualizace, hosting, řešení sítí Olomoucký kraj, ministerstvo obrany, Makro ČR



Vysvět l ivky







CIO TOP 100P

ořa

dí /

Ran

k

Název firmy

Company Prá

vní s

ub

jek

tivi

taLe

ga

l Fo

rm

Vla

st n

ick

á s

tru

ktu

raP

rop

rie

tary

Str

uc

ture

Za

lože

no

/ Fo

un

de



Business

Služby

Services

Telekom.

Telco

2012(mil. Kč)

2011(mil. Kč)

2012(mil. USD)

115 Krup s.r.o. C 1992 VHP, VHS, VHT D, DE, DP SL, SE, NS 100,0 97,0 5,2

116 Boxed s.r.o. C 2005 D, DE, DP SL, SI, I, PS, PU, SE, PO, SK, ZD, NS 100,0 160,0 5,2

117 MarkIT.cz s.r.o. CZK 2007 VSP DE SL, SI, PO 91,0 75,0 4,7

118 Českomoravské informační systémy s.r.o. C 2004 D, DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, PO, ASP, NS 87,0 74,0 4,5

119 HSI s.r.o. C 1992 VS, VSP, VSZ DE, DP SL, SI, I, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD 86,0 79,0 4,5

120 Humusoft s.r.o. C 1991 VS, VSK, VSZ VH, VHC D, DP SL, SI, I, PU, SE, PO, SK, ASP 80,0 69,0 4,1

121 Ipex a.s. C 1992 VS D, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ISP, ASP T, TP, TM, TB 76,6 82,3 4,0

122 Bull s.r.o. ZP 1993 VS, VSP, VSZ VH, VHC, VHT DP SL, SI, I, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS 73,5 117,7 3,8

123 SkyVera s.r.o. CZK 2009 D SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, NS TP, TM, TB 72,0 71,8 3,7

124 Kalypta s.r.o. C 2011 DE, DP SL, O, PO 68,0 92,0 3,5

125 Sophia Solutions s.r.o. C 2002 VS, VSP, VSZ DP SL, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD 67,0 30,0 3,5

126 Sefira s.r.o. C 1995 VS, VSP, VSZ SL, SI, I, O, PS, PU, PO, SK, ASP 63,9 71,0 3,3

127 Gaben s.r.o. C 1991 VS, VSP, VSZ VH, VHC, VHP, VHS D, DP SL, SI, I, PU, SE, PO, ASP, NS TB 62,0 61,0 3,2

128 e-invent s.r.o. C 2005 VS, VSK, VSP, VSZ VHT DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ISP, ASP, ZD, NS T, TP, TB 61,0 57,0 3,2

129 Gesto Communications s.r.o. C 1998 D, DE, DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, NS 61,0 56,0 3,2

130 Mainstream Technologies s.r.o. C 2006 VS, VSK, VSP, VSZ DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP 60,0 60,0 3,1

131 SII s.r.o. CZK 2007 VS, VSK, VSP, VSZ SL, SI, I, O, PS, PU, PO, ASP, ZD, NS TM 59,5 64,6 3,1

132 Altec a.s. CZK 1991 VS, VSK, VSP, VSZ D, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS 58,6 52,1 3,0

133 IFS Czech s.r.o. ZP 2000 VSP D, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD 55,2 44,1 2,9

134 Ortex s.r.o. C 1990 VS, VSP, VSZ DP SL, SI, I, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD 50,8 52,6 2,6

135 Ixtent s.r.o. C 2003 VS, VSP, VSZ D, DE, DP SL, I, O, PS, PU, SE, PO, SK 50,5 40,0 2,6

136 Effectix.com s.r.o. C 2009 VS, VSP, VSZ D, DP SL, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD 43,0 35,0 2,2

137 Navisys s.r.o. C 1997 VS, VSP, VSZ D, DP SL, SI, I, PU, SE, PO, SK, ZD 39,2 37,2 2,0

138 Intelis s.r.o. C 2008 VS, VSP, VSZ SL, SI, I, PU, PO, SK 37,0 26,0 1,9

139 Invea-Tech a.s. C 2007 VS, VSZ VH SL, I, O, SE, PO, SK, ZD, NS 36,7 20,7 1,9

140 Coma zálohovací systémy a.s. C 1995 D, DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, NS 32,0 30,0 1,7

141 Eso9 intranet a.s. C 2006 VS, VSK, VSP, VSZ D, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ISP, ASP, ZD, NS 29,3 30,2 1,5

142 ITeuro a.s. C 2000 VS, VSP, VSZ DP SL, SI, I, PU, PO, SK 29,0 21,0 1,5

143 Kaktus Software s.r.o. C 1997 VS, VSK, VSP, VSZ SL, SI, I, O, PS, PU, PO, SK, ASP, ZD 29,0 23,0 1,5

144 Ježek software s.r.o. C 2006 VS, VSK, VSP, VSZ D, DP SL, SI, I, PU, SE, PO, SK 26,3 26,2 1,4

145 Flores Software 4 s.r.o. C 2003 VS, VSP, VSZ D, DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK 23,0 7,0 1,2

146 Info Nova s.r.o. C 1993 VS, VSP, VSZ VHC, VHP, VHS DE, DP SL, SI, I, O, PU, PO, SK, ASP 22,6 19,2 1,2

147 Auriga Systems s.r.o. C 2009 DE, DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, ASP, NS 17,9 16,5 0,9

148 Swond s.r.o. C 1998 VS, VSK, VSP, VSZ VHC, VHP, VHS, VHT DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS TB 10,0 10,0 0,5

149 eMerite s.r.o. C 2002 SL, I, PU, PO, SK, ZD 9,0 6,8 0,5

Poznámky 1 Údaje o tržbách jsou jen za ITC služby.2 Fiskální období 1. 4. 2011 až 31. 3. 2012, údaje jsou konsolidované za společnosti Impromat INT, Impromat CZ a Impromat Computer.

3 Fiskální období 1. 10. 2011 až 30. 9. 2012.4 Fiskální období 1. 7. 2011 až 30. 6. 2012.5 Fiskální období 1. 4. 2012 až 31. 3. 2013. Kurz CZK/USD podle údajů ČNB k 7. 6. 2013: 19,285



Explanatory








Employees


Ko

nso

lid

ova

né

úd

aje

Co

nso

lid

ate

d D

ata

Au

dit

ova

né

úd

aje

Au


Main Products

Hlavní zákazníci

Main Customers

Aktiva

Assets

Vlastní jmění

Owner’s Equity


Profit Before Tax

2SD)

2012 2011

2 16 16 220,0 220,0 ✗ ✗ HDMI kabely, KVM, USB

2 24 36 51,0 16,0 2,0 ✗ ✗ komplexní řešení pro školy, konfereční ICT, dodávka region. školy regionální školství (ZŠ a SŠ)

7 4 4 14,0 ✔ ✗ B2B portál s IT vybavením Saint Gobain, Accenture, Johnson&Johnson

5 17 15 51,0 10,0 6,0 ✗ ✗ ČMIS Kancelář Online, ČMIS Počítačová učebna Městská knihovna v Praze, Luxury Brand Management

5 50 49 80,0 52,0 5,0 ✗ ✔ PTIS, GIS, CAFM Telefónica Czech Republic, Skupina ČEZ, Pražská energetika

19 18 27,0 14,0 17,0 Matlab, Comsol Multiphysics, dSpace

0 25 22 31,7 17,9 3,8 ✗ ✔ Voipex ISP Hlasové platforma, Voipex F1, iPBX ústředna Město Strakonice, Tescoma, Dragon Internet

8 25 26 37,0 ✗ ✔ HPC, nástroje pro bezpečnostní monitoring, spec. technologie ČSOB, Tesco, IT4Innovations

7 11 10 19,5 4,0 –1,6 ✗ ✔ Fortinet, Extreme Networks, BlueCoat Telefónica CR, GTS Czech, Orange SK

5 ✗ pronájem IT

5 41 35 32,0 14,0 5,0 ✔ ✗ datové sklady, BI&CPM, Human Capital Management Český Aeroholding, Česká spořitelna, AVG

3 44 43 49,7 39,4 1,9 Obelisk Archive, CertReview, platforma bezpečnostních služeb ČEZ, Raiffeisenbank, ČNB

2 30 30 65,0 40,0 –3,0 ✗ ✗ čárový kod, samolepící etikety, RFID Siemens, PPL, Alcan

2 30 21 54,0 42,0 10,0 ✗ ✗ R5, MIS, Informační systém VŠ Pražská energetika, Fabricom CZ, VŠMIE

2 12 14 audio/videokonference, bezpečnost dat, xDSL technologie T-Mobile, RWE, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

21 19 38,6 8,4 7,4 ✗ ✗ System management, identity management, portálová řešení Eurovia, ČEZ, Skanska

68 51 23,4 13,5 3,8 ✔ ✗ Service One, PFW (Portal Framework) Komerční banka, Česká spořitelna, Česká pojišťovna

0 55 54 32,6 22,2 0,4 ✗ ✔ Altec Aplikace, IFS Aplikace, QI Bonatrans, ZAT, Farmet

9 24 15 76,4 17,8 2,4 ✔ IFS aplikace Armatury Group, GZ Digital Media, DD Lukavec

6 77 81 32,4 24,4 ✗ ✔ Orsoft, Orsoft Radnice, Microsoft Dynamics CRM Europasta, město Hradec Králové, Pekárny a cukrárny Náchod

6 ✔ ✔ OpenText, Microsoft SharePoint, ReadSoft Telefónica, Modrá pyramida, Unipetrol

2 100 60 12,0 3,0 4,9 ✔ ✗ SEO, WEO, PPC Sconto, RE/MAX, BIVS

0 27 22 Microsoft Dynamics NAV – BIZ4BuildIn, BIZ4Elements Pipelife Czech, Tenza, AV Media

9 24 17 26,0 9,0 4,0 ✗ ✗ software na zakázku, mobilní aplikace inCity Telefónica Czech Republic, E.ON IS Czech Republic

9 19 9 25,9 FlowMon – monitorování a bezpečnost počítačových sítí Aegon, AVG, Korea Telecom

7 ✗ ✗ zálohování dat, virtualizace serverů a storage

5 34 34 17,1 7,3 1,1 ✔ ✔ informační systémy Agel, Home Credit, Natland Group Limited

5 24 24 27,0 13,0 5,0 ✔ ERP Infor SyteLine, terminálový sběr dat, BI Česká zbrojovka, Krnovské opravny a storjírny, Isan

5 25 23 16,0 4,5 2,0 ✔ ✗ Help Desk, Web Publisher Secar Bohemia

4 17 16 13,1 11,7 3,6 ekonomický systém Duel, ekonomický systém Stereo

2 21 7 6,0 1,0 1,0 ✗ ✗ IS Flores, iServis, skladová logistika Kosmas, Linet, Ivar CS

2 17 17 6,5 4,1 1,3 ✗ ✗ Helios Green – specializovaná řešení Auto Jarov, Phoenix-Zeppelin, Pražské služby

9 <10 <10 antimalware řešení, DLP a šifrování, poskytování IT služeb

5 10 10 5,0 0,2 0,5 ✔ ✗ Swis, ScoreDesk

5 9 6 7,0 0,7 0,3 ✗ ✗ Social Listening, webová analytika Komerční banka, Vodafone, RWE

Notes 1 Revenues for ITC services only.2 Fiscal year from Apr 1, 2011 to May 31, 2012. Revenue is consolidated for Impromat INT, Impromat CZ and Impromat Computer.

3 Fiscal year from Oct 1, 2011 to Sep 30, 2012.4 Fiscal year from Jul 1, 2011 to Jun 30, 2012.5 Fiscal year from Apr 1, 2012 to Mar 31, 2013. Official exchange rate CZK/USD (Jun 7, 2013): 19.285



HLAVNÍ TELEKOMUNIKAČNÍ OPERÁTOŘI – ČESKÝ TRHP

ořa

dí /

Ra

nk

Název firmy

Company Prá

vní s

ub

jek

tivi

taLe

ga

l Fo

rm

Vla

st n

ick

á s

tru

ktu

raP

rop

rie

tary

Str

uc

ture

Založeno

Founded

Kategorie / Category Obrat / Revenue


Business

Služby

Services

Telekom.

Telco

2012(mil. Kč)

2011(mil. Kč)

2012(mil. USD)

1 Telefónica Czech Republic a.s. CZK 1994 DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ISP, ASP, ZD, NS T, TP, TM, TB 45 792,0 48 892,0 2 374,5

2 T-Mobile Czech Republic a.s. CZK 1996 DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ISP, ASP, NS T, TP, TM, TB 24 430,0 25 698,0 1 266,8

3 Vodafone Czech Republic a.s. CZK 1999 VHT DP SL, PU, SE, ISP, ASP, ZD T, TP, TM 16 683,0 17 324,0 865,1

4 GTS Czech s.r.o. CZK 2005 SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ISP, ASP, ZD, NS T, TP, TM, TB 4 931,0 4 853,0 255,7

5 České Radiokomunikace a.s. CZK 1963 SL, SI, I, O, PS, PU, SE, ISP, NS T, TP, TB 2 000,0 2 000,0 103,7

6 Dial Telecom a.s. C 2000 DP SL, PS, PU, SE, ISP T, TP, TB 854,3 806,0 44,3

CIO TOP 100 ● ABECEDNĚ / ALPHABETICAL SUMMARYNázev firmy / Company WWW Pořadí / Rank

100Mega Distribution www.100mega.cz 16

2N Telekomunikace www.2n.cz 51

3S.cz www.storage.cz 107

Abacus Electric www.abacus.cz 49

ABC Data www.abcdata.cz 9

Abra Software www.abra.eu 102

Active 24 www.active24.cz 110

Adastra www.adastra.cz 19

AG COM www.agcom.cz 75

Agem.cz www.agem.cz 54

Agora DMT www.agora.cz 18

Algotech www.algotech.cz 90

Altec www.altec.cz 132

Altron www.altron.cz 59

ANECT www.anect.com 43

Asbis CZ www.asbis.cz 27

Asseco Central Europe asseco-ce.com 29

Asseco Solutions www.assecosolutions.eu 56

AT Computers www.atcomp.cz 2

atlantis telecom www.atlantis.cz 86

Atos IT Solutions and Services www.cz.atos.net 33

Auriga Systems www.aurigasystems.cz 147

AutoCont CZ www.autocont.cz 10

Avnet www.avnet.cz 11

Boxed www.boxed.cz 116

Brother International CZ www.brother.cz 81

Bull www.bull.cz 122

C System CZ csystem.cz 35

CAD Studio www.cadstudio.cz 65

Casablanca INT www.casablanca.cz 93

CCA Group www.cca.cz 82

CDC Data www.cdc.cz 104

CDL System www.cdl.cz 88

Cesa www.cesa.cz 98

Cleverlance Enterprise Solutions www.cleverlance.cz 42

CN Resources International (CZ) www.cngroup.dk 106

Coma zálohovací systémy www.coma.cz 140

Comguard www.comguard.cz 108

Název firmy / Company WWW Pořadí / Rank

Comparex CZ www.comparex.cz 36

Conteg www.conteg.cz 45

CS Data www.csdata.cz 73

CZC.cz www.czc.cz 32

ČD-Telematika www.cdt.cz 21

České Radiokomunikace www.radiokomunikace.cz 14

Českomoravské informační systémy www.cmis.cz 118

Český servis ceskyservis.cz 101

DCIT www.dcit.cz 109

Dial Telecom www.dialtelecom.cz 37

DNS www.dns.cz 15

E Linkx www.elinkx.cz 103

eD’system Czech www.edsystem.cz 1

Effectix.com www.effectix.com 136

e-invent www.e-invent.eu 128

Elanor www.elanor.cz 100

eMerite www.emerite.cz 149

Eset software www.eset.cz 66

Eso9 intranet www.eso9.cz 141

Etnetera www.etnetera.cz 94

Flores Software www.floresps.cz 145

Gaben www.gaben.cz 127

GC System www.gcsystem.cz 52

Gefos www.gefos.cz 79

GEM System www.gemsystem.cz 112

Gesto Communications www.gestocomm.cz 129

Gordic www.gordic.cz 40

GTS Czech www.gts.cz 5

Hewlett-Packard www.hp.cz 3

HSI www.hsi.cz 119

Huawei Technologies (Czech) enterprise.huawei.com 12

Humusoft www.humusoft.cz 120

i4wifi www.i4wifi.cz 58

IBA CZ www.ibacz.eu 97

ICZ www.i.cz 24

IFS Czech www.ifsworld.com 133

Impromat www.impromat.cz 23

Infinity www.infinity.cz 64



MAIN TELCO OPERATORS – CZECH MARKETZaměstnanci

Employees


Ko

nso

lid

ova

né

úd

aje

Co

nso

lid

ate

d D

ata

Au

dit

ova

né

úd

aje

Au


Main Products

Hlavní zákazníci

Main Customers WWW

Aktiva

Assets

Vlastní jmění

Owner’s Equite

Hospodářskývýsledek

ProfitBefore Tax

2SD)

2012 2011

5 6 275 6 890 79 199,0 60 574,0 8 156,0 ✔ ✔ O2 Cloud, O2 Virtuální desktop, O2 Web Security Gateway ministerstvo zemědělství, Česká pošta, ministerstvo dopravy www.o2.com

8 2 736 2 907 32 940,0 26 896,0 8 663,0 ✔ ✔ hlasové a datové mobilní a fixní služby služby, ICT řešení www.t-mobile.cz

1 1 748 2 500 43 383,0 3 485,0 2 138,0 ✔ ✔ hlasové a datové tarify více než 3 miliony zákazníků www.vodafone.cz

7 460 490 264,0 ✔ datová a internetová, managed a ICT a hlasová řešení Tesco, ČNB www.gts.cz

7 335 350 ✗ ✗ ICT- IaaS, telekomunikační služby, vysílací služby Schenker DB, HP Tronic, NIX.cz www.radiokomunikace.cz

3 125 122 1 399,4 425,8 42,0 ✔ internet, hlasové služby, datové služby www.dialtelecom.cz

CIO TOP 100 ● ABECEDNĚ / ALPHABETICAL SUMMARYNázev firmy / Company WWW Pořadí / Rank

Info Nova www.infonova.cz 146

Intelek www.intelek.cz 69

Intelis www.intelis.cz 138

Intercom Systems www.intercomsys.cz 71

Invea-Tech www.invea-tech.com 139

Ipex www.ipex.cz 121

ITeuro www.iteuro.cz 142

ITS www.its.cz 70

Ixtent www.ixtent.com 135

J.K.R. www.jkr.eu 113

Janus www.kyocera.cz 61

Ježek software www.jezeksw.cz 144

JVM Computers www.jvm.cz 80

K2 atmitec www.k2.cz 77

Kaktus Software www.kaktus.cz 143

Kalypta www.kalypta.cz 124

Kapsch BusinessCom www.kapsch.cz 67

Karat Software www.karatsoftware.com 105

Kodys www.kodys.cz 83

Komix www.komix.cz 87

Konica Minolta Business Solutions Czech www.konicaminolta.cz 20

Krup www.krup.cz 115

Kvados www.kvados.cz 111

Lama Plus www.lama.cz 31

Logica Czech Republic www.logica.cz 30

Mainstream Technologies www.mainstream.cz 130

MarkIT.cz www.markit.eu 117

Merit Group www.meritgroup.cz 114

MHM computer www.mhm.cz 57

Mibcon www.mibcon.cz 76

Minerva Česká republika www.minerva-is.eu 72

Monet+ www.monetplus.cz 95

Navisys www.navisys.cz 137

Ness Czech www.ness.com/cz 26

newps.cz www.newps.cz 62

NWT www.nwt.cz 28

Oki Systems (Czech and Slovak) www.oki.cz 50

OKsystem www.oksystem.cz 68

Název firmy / Company WWW Pořadí / Rank

OR-CZ www.orcz.cz 89

Ortex www.ortex.cz 134

Penta CZ www.penta.cz 46

Profinit www.profinit.eu 55

Rohde & Schwarz – Praha www.rohde-schwarz.cz 84

S&T CZ www.sntcz.cz 38

Sabris www.sabris.com 78

SAP ČR www.sap.cz 13

Sefira www.sefira.cz 126

Servodata www.servodata.net 34

Siemens Enterprise Communications www.siemens-enterprise.cz 48

SII www.sii.cz 131

Simac Technik ČR simac.cz 44

SkyVera www.skyvera.cz 123

Software602 www.602.cz 91

Sophia Solutions www.sophias.cz 125

Swond www.swond.cz 148

SWS www.sws.cz 4

Šindy www.sindy.cz 96

Telefónica Czech Republic www.o2.com 8

Tesco SW www.tescosw.cz 60

Tieto Czech www.tieto.cz 17

Trask solutions www.trask.cz 39

T-Systems Czech Republic www.t-systems.cz 7

U&Sluno www.u-sluno.cz 99

Unicorn www.unicorn.eu 22

UPC Česká republika www.upc.cz 6

Vema www.vema.cz 92

Vítkovice IT Solutions itsolutions.vitkovice.cz 41

Vydis www.vydis.cz 74

Webcom www.webcom.cz 53

Wincor Nixdorf www.wincor-nixdorf.com 25

Y Soft Corporation www.ysoft.com 85

Your System www.ys.cz 47

ZyXEL Communications www.zyxel.cz 63



Gartner:Trendy pro rok 2013 a dál: NEXUS

Gartner:Megatrend for 2013 and on: NEXUS

Hlavním trendem v informačních technologiích je podle společ-nosti Gartner souběžné působení čtyř dílčích hnacích sil: cloudových služeb, mobility, sociálních sítí a big data. Každý

z těchto fenoménů je sám o sobě převratný, ale jejich společné pů-sobení povede k revolučním změnám. Gartner tyto čtyři síly souhrn-ně označuje jako Nexus of Forces a tvrdí, že stojíme na prahu zásad-ních inovací v organizacích, celých odvětvích – a nejen to. Nexus po-dle Gartner změní podstatu byznysu a změní i způsob, jakým lidé o byznysu vůbec uvažují.

Prvním úskalím při popisu tohoto trendu je jeho české označení. Ne-xus of Forces je v našich podmínkách těžko přeložitelný pojem: do-slovný překlad, například „svazek sil“, není reálně použitelný. A najít lepší se nám, v českém zastoupení Gartner, zatím nepodařilo. Zůstá-váme proto u tajuplného „Nexus“, maje tím na mysli „souběžné pů-sobení čtyř dílčích hnacích sil: cloudových služeb, mobility, sociál-ních sítí a big dat“.

Pod pojmem „Nexus“ rozumíme společenské, kulturní a techno-logické faktory, které jsou vzájemně provázané a jejichž výsledný efekt se souběžným působením jednotlivých dílčích sil posiluje. Do-sahy působení nexu jsou a budou dalekosáhlé. Především budeme svědky výrazného přesunu sil od organizací směrem k jednotliv-cům. Nexus také umožní zlepšení komunikace a spolupráce, což or-ganizacím umožní vylepšit rozhodování, zkvalitnit práci se zákaz-níky i zaměstnanci a nacházet nové byznys modely. V té souvislosti stojí za pozornost další dopad, který bude nexus mít: změny v poža-davcích na kvalifikaci pracovníků. Změny již nastávají a budou ak-celerovat tak rychle, že nabídka novou poptávku nedokáže uspoko-jit – ti, kteří tento trend nezachytí včas, budou mít problémy najít odpovídající zaměstnance. Z globálního pohledu se pak dá očeká-vat, že nexus na jednu stranu přináší netušené možnosti, na druhou však existenčně ohrožuje celé IT organizace a také dodavatele, a to i ty významné.

Pokud nexus představuje fenomén se zásadním dopadem na svět IT i svět byznysu, je pro organizace důležité tento fenomén pochopit, porozumět jeho souvislostem a využít jej ke svému rozvoji. Důležité přitom je poznat jak jednotlivé dílčí hnací síly, jimiž je nexus tvořen, tak jejich synergie a multiplikace.

Cloud computing…Cloud je v podstatě platforma, které umožňuje fungování ostatních elementů, z nichž je nexus složen. Mobilní zařízení i platformy se mo-hou měnit, sociální sítě a společenské vztahy také, a informace mo-hou nabývat na významu nebo zůstávat pouhými daty. Ale nic z toho nemá žádný vliv na skutečnost, že cloud je trvalým základem pro celý nexus a jeho dopad na organizace.

The main trend in information technologies is, according to the company

Gartner, a simultaneous occurrence of four drives: cloud services, mo-

bility, social networks and Big Data. Each of these phenomena itself is

epoch -making, but their joint effect will lead to revolutionary changes.

Gartner calls these four forces collectively “Nexus of Forces” and declares

that we are standing at the doorstep of essential innovations in organisa-

tions, in whole industries – and not only there. Nexus will, according to

Gartner, change the essence of business and it will also change the general

approach of people to business.

When describing this trend, the first pitfall is how to call it in Czech. Nexus of Forces is in our conditions a term difficult to translate. Verbatim translation for example a ”bundle of forces” is not exactly what it means. And we, as Czech representatives of Gartner, have not managed to find anything better yet. So we keep using the mysterious ”Nexus”, having in mind ”simultaneous occur-rence of four drives: cloud services, mobility, social networks and Big Data”.

The term ”Nexus” is perceived by us as social, cultural and technological factors, which are mutually tied and the final effect of which is enhanced by simultaneous occurrence of the particular forces. The impacts of the Nexus phenomenon are and will be far -reaching. In the first place, we will see a sig-nificant shift of forces from organisations towards individuals. Nexus will also enable to improve communication and collaboration, which will make it possi-ble for organisations to improve decision -making, to upgrade the work with customers and employees and to find new business models. In this connec-tion, it is worth noticing that there is another impact Nexus will have: changes in demands on qualification of staff. The changes are already appearing and will accelerate so fast that the supply will not be able to satisfy the demand – those unable to catch up will face problems to find the needed staff. Globally, Nexus is expected on the one hand to reveal undreamed capacities, but on the other hand to engender the existence of whole IT organisations and suppliers, including even the leading ones.

If Nexus means the phenomenon with an essential impact on the IT world as well as the business world, it is important for organizations to understand this phenomenon, its connections and to exploit it for its development. In this regard, it is necessary to comprehend the particular drives constituting the Nexus, their synergies and multiplications.

Cloud computing…Cloud is actually a platform making it possible for the other elements constitut-ing the Nexus to work. Mobile devices and platforms can change, social net-works and social relationships, too, and information can become more signifi-cant or keep its character of pure data. But nothing of this can change the fact that cloud is a permanent basis for the whole Nexus and its impact on organi-sations.

Cloud as a method of supply of IT services and, in wider sense, an IT envi-ronment are becoming more and more attractive to organisations. Just the


Cloud jako způsob dodávky IT služeb a v širším pojetí jako IT pro-středí, je pro organizace čím dál atraktivnější. Už jenom model soft-ware jako služba (SaaS), což je pro laiky nejviditelnější složka cloudu, se ve větší či menší míře rozšířil do 80 procent organizací. A očeká-váme další nárůst tohoto podílu, ale hlavně intenzity využití modelu „jako služba“. Pro zajímavost: na trhu webkonferenčních řešení se již v současné době model SaaS podílí zhruba 80 procenty. Jistě, web-konferenční řešení jsou specifický obor, ale Gartner očekává, že do roku 2016 bude víc než polovina veškerých CRM projektů postavena na SaaS.

Dopad fenoménu „cloud“ – především v podobě SaaS – daleko přesahuje IT oddělení v organizacích. Pro manažery na straně byz-nysu je cloud především příležitostí ke snížení nákladů. To je větši-nou ten prvotní důvod „jít do cloudu“, ale často se ukáže, že největší přínosy cloudu jsou jinde.

Co se nákladů týče, organizace často zjistí, že za cloudové služby platí víc, než očekávaly, není výjimkou, že dokonce náklady rostou. Nejčastěji pro snadnost objednávání těchto služeb a neexistenci kon-trolních mechanismů. Klasickým příkladem jsou e -mailové služby: v základní podobě stojí zhruba o třetinu méně, než na kolik vyjdou nejlevnější „on -premise“ řešení a čtvrtinu toho, co firmy typicky platí. Ale doplňkové služby, které je možné mít na pár kliknutí myší, mohou e -mailové služby prodražit na čtyřnásobek základní ceny.

Pro organizace je nezřízená konzumace cloudových služeb pro-blém také proto, že nemají nastavené kontrolní mechanismy. Ba co víc, nemají ani jasně stanovenou odpovědnost za nákup cloudových služeb, neboť je často pořizují přímo manažeři jednotlivých jednotek, bez spolupráce s IT oddělením.

Dalším příkladem cloudových služeb, jejichž konzumace má často tendenci nečekaně růst, jsou infrastrukturní služby (IaaS) nebo služby platforma jako služba. Tyto služby jsou často využívané napří-klad pro testování. Testování dokáže pohltit veškeré zdroje, které jsou k dispozici – které jsou v případě cloudu prakticky neomezené, takže neomezeně vysoký pak může být i účet.

Zmíněná úskalí cloudových služeb by neměla od cloudu odrazo-vat, právě naopak. Ve skutečnosti jsou to příklady toho, jaké mož-nosti cloud dává. Jistě, doplňkové služby dokážou vyšroubovat cenu – ale je přece skvělé, mít možnost nastavit úrovně kvality slu-žeb přesně podle toho, co daná skupina pracovníků doopravdy

model ”Software as a Service” (SaaS), which is for laymen the most visible component of cloud, has spread more or less to 80 per cent of organisations. And we expect this share and mainly the intensity of application of this model ”as a service” to continue growing. Just out of curiosity: on the market of web -conference solutions, the SaaS model holds approximately a 80 percent share at the moment. It is true that web -conference solutions are a specific branch, but Gartner expects that by 2016 more than a half of all CRM projects will have been based on SaaS.

The impact of the phenomenon ”cloud” – mainly in the SaaS form – is reaching far beyond the IT departments in organisations. For managers on the business part, cloud is in the first place an opportunity for cutting costs. This is mostly the primary reason for ”going for the cloud”, but it often turns out that the biggest benefits of cloud are elsewhere.

As far are the costs are concerned, organisations often discover that for cloud services they pay more than they expected, it is not an exception that the costs are even rising. Mostly because it is easy to order such services and that there are no control mechanisms. A typical example are e -mail services: in the basic form they cost approximately by one third less than the cheapest ”on -premise” solutions and one fourth of what companies typically pay. But supplementary services one can get only by means of several clicks of the mouse may make the e -mail services more expensive, up to a quadruple of the basic price.

For organisations, an uncontrolled consumption of cloud services is a prob-lem also because they have no control mechanisms in place. They even don’t have any clearly determined responsibility for the purchase of the cloud serv-ices, as they are often bought directly by managers of particular business units, without cooperation with the IT department.

Another example of cloud services, the consumption of which often tend to grow unexpectedly, are Infrastructure as a Service (IaaS) or Platform as a Service. These services are often used for example for testing. The testing can swallow all funds available; cloud sources are actually unlimited, so the bill may be unlimited, too.

The mentioned pitfall of cloud services should not discourage you from cloud, just on the contrary. In fact there are examples of what opportunities cloud provides. The true is that supplementary services may drive the price up – but it is great to have an option to set up the levels of service quality exactly according to what the particular working group really needs, isn’t it? The testing may be uselessly expensive – but there is no doubt that a possibility of testing exactly according to the needs is generally welcome.

Mobility…The phenomenon of mobility is important also on its own. For illustration: sev-eral so -called strategic planning assumptions on which Gartner builds its prognoses:

● By 2016 two thirds of the total number of employees in the world will have owned a smartphone. And on developed markets there will have been 40 per cent of employees mobile.

● By 2016 a half of computing devices for working use, except for desktop PC, will have been bought by employees themselves. By the end of the decade, this will have been a half of all such devices (i.e. including PCs).

● By 2016 a fifth of all consumer smart electronics will have been ”worn”, for example in shoes, in bracelets, in the form of ”tattoos” etc. The turnover of the market with smart electronics ”for wearing” will have reached ten billion dol-lars.


Objem cloudových služeb v roce 2016 (globální data)

Volume of cloud services in 2016 (global data)

Zdroj / Source: Gartner, leden/January 2013

Miliardy amerických dolarůBillions of U.S. Dollars

0

250

200

150

100

50

■ Infrasatructure as a Service

■ Management and Security Services

■ Software as a Service

■ Platform as a Service

■ Business Process Services



potřebuje. Testování se může nesmyslně prodražit – ale možnost tes-tovat přesně podle potřeb je obecně bezesporu vítaná.

Mobilita…Fenomén mobility je významný i sám o sobě. Pro ilustraci několik tzv. strategických plánovacích předpokladů, na nichž Gartner staví své prognózy:

● Do roku 2016 budou dvě třetiny z celkového počtu pracovníků na Zemi vlastnit smartphone. A na rozvinutých trzích bude 40 procent pracovníků mobilních.

● Do roku 2016 budou polovinu výpočetních zařízení pro pracovní využití s výjimkou stolních PC nakupovat sami zaměstnanci. Do konce dekády to bude polovina všech těchto zařízení (tedy včetně PC).

● Do roku 2016 bude pětina veškeré spotřební chytré elektroniky „nošena“, například v obuvi, v náramcích, formou „tetování“ apod. Obrat trhu s chytrou elektronikou „k nošení“ dosáhne 10 mld. dolarů.

Změny, které přináší rostoucí penetrace mobilních zařízení, jsou dramatické. Mobilita pracovníků mění postupy a procesy, ale hlavně kulturu organizací.

Elektronika, kterou budou uživatelé „nosit“ a ne přenášet, umožní další vlnu dramatických změn v chování uživatelů, které se hlavně v první fázi, a tedy brzy, omezí na spotřebitelský sektor. Ale na podni-kový sektor dopadne podobná vlna změn: nové formy výpočetních zařízení. První vlaštovky v podobě hybridních tabletů či notebooků pozorujeme již dnes – a bude jich přibývat. Objeví se kříženci smart-phonů, elektronických čteček, tabletů… ale také například projektorů, navigačních zařízení apod. To vše, v kombinaci s lepší konektivitou, umožní zásadní inovace jak v interním fungování organizací, tak v umění organizace integrovat s vnějším světem – se zákazníky, s do-davateli, partnery i třeba s regulátory.

První vlaštovky v opravdu systematickém využití mobility ve vztahu k vnějšímu světu se objevují v oblasti marketingu a zákaznic-kého servisu. Mobilita totiž umožňuje revoluční změnu: dává mož-nost komunikovat se zákazníkem (a poskytovat mu služby) tam, kde to zákazníkovi právě vyhovuje.

Příkladem využití mobility pro byznys je přetvoření stanic metra ve virtuální obchodní dům. Cestující procházejí kolem virtuálních re-gálů v životní velikosti a vybírají si „vystavené“ zboží – jen ho potom nevloží do košíku, ale koupí on -line (ať už pomocí QR kódu, nebo s využitím RFID technologie).

Za pozornost stojí, že všechny dílčí technologie, na nichž podobné projekty stojí, jsou už dlouho známé. Dosud se však nikdo nedostal za rámec pilotního nasazení, protože kvůli malému množství potenci-álních zákazníků neexistovala koupěschopná poptávka. To se však právě nyní s rostoucí penetrací mobilních zařízení mění.

Co se týče využití mobility uvnitř organizací, primárním zájmem je – alespoň v současné fázi nástupu mobility – zvýšení produktivity práce. Extrémním příkladem je komunikace a spolupráce, mobilita umožňuje nejenom spolupracovat rychleji a efektivněji, ale přináší úplně nové možnosti spolupráce.

Organizace by však neměly podceňovat úskalí spojená s rozvojem mobility. Je jistě skvělé, mají -li pracovníci či zákazníci místo všeobsa-hujících, a tím nepřehledných webů, uživatelsky příjemné aplikace, které jim umožní dostat se rychle k požadovaným funkcím. Realita však často zaostává za teoretickými možnostmi. Dodavatelé a interní

The changes brought about by the growing penetration of mobile devices are dramatic. Mobility of employees is changing not only procedures and processes, but mainly the culture of organisations.

The electronics that will be ”worn” by people, not just ”carried” will enable another wave of dramatic changes in users’ behaviour, which will be limited to the consumer sector, mainly in the first stage, i.e. soon. But the corporate sec-tor will be affected by a similar wave of changes: new forms of computer devices. The first foray in the form of hybrid tablets or notebooks can be seen already today – and there will be more. There will be new hybrids of smart-phones, electronic readers, tablets… but also for example projectors, naviga-tion devices etc. All of this, in combination with better connectivity, will enable essential innovations both in internal work of organisation and in the art of the organisation to integrate with the outside world – with customers, with suppli-ers, partners and also with the authorities like regulators.

The first foray in a really systematic use of mobility in relation to the out-side world can be seen in marketing and customer service. Mobility enables a revolutionary change: it provides a possibility to communicate with the cus-tomer (and provide services to the customer) wherever it just suits to the cus-tomer best.

An example of use of mobility for business is transformation of under-ground stations into a virtual department store. Travellers go past virtual shelves in a life size and chose ”exhibited” goods – just instead of putting them into a shopping cart, they buy them on -line (whether using the QR code or using the RFID technology).

It is worth noticing that all particular technologies on which similar projects are based have already been known for a long time. So far, however, no one has got beyond the framework of the pilot application, because due to a small number of potential customers there have not been an effective demand yet. This is however changing now, thanks to a rising penetration of mobile devices.

As far as the exploitation of mobility inside organisations is concerned, the primary interest is – at least at the present stage of rollout of the mobility – to enhance the productivity of labour. An extreme case is communication and collaboration, the mobility enables not only to work faster and more effective, but it also brings about brand new possibilities of collaboration.

Organisations should not however disparage the pitfalls associated with development of mobility. It is great if employees or customers have, instead of all -containing and thereby labyrinthine webs, user -friendly applications ena-bling them to get to the demanded functions fast. But the reality is often lag-

Nárůst prodejů mobilních zařízení (globální data)

A rise in sales of mobile devices (global data)


Miliardy zařízení / Billions of Devices

0

0,5

1

1,5

2

2,5

2011 2016

■ Tablets

■ Ultramobiles

■ Notebook PCs

■ Smartphones

■ Desktop PCs



vývojáři nestíhají nabídnout všechny požadované mobilní aplikace, a navíc v odpovídající kvalitě. Nedostatek vývojářů mobilních apli-kací bude i ve střednědobém horizontu jedním z nejvýznamnějších úzkých míst v celém světě podnikových informačních technologií, což by nemělo mít tak dramatický dopad na kvalitu mobilních apli-kací – nanejvýše na jejich počet.

Dnešní mobilní aplikace ve své většině dosud až příliš připomínají klasické desktopové aplikace. Mají příliš mnoho funkcí, složitou navi-gaci, neberou v úvahu absenci klávesnice apod. Je překvapivé, kolik mobilních aplikací nutí uživatele k opakovanému vyplňování údajů, jako by to bylo na tabletu stejně snadné jako na PC…

Sociální (sítě)…Popis fenoménu, označovaného v angličtině jako „social“, je v češ-tině obtížný, protože neexistuje přesný ekvivalent tohoto pojmu. („Sociálno“ ponechme stranou jako bohužel neschůdnou variantu.) Uchylujeme se proto k pojmu „sociální sítě“, což je výrazné zúžení. Je -li však myšleno „sociální sítě a jejich využití“, je toto zúžení snad akceptovatelné.

Sociální sítě představují takovou možnost komunikace a sdílení, jakou lidé nikdy neměli. Po raketovém růstu zájmu populace planety o Facebook, Orkut, Tencent QQ a další sítě nastává čas, kdy se tyto sítě stávají nepostradatelnými i pro svět byznysu. Je to paradox, ne-boť tyto sítě totiž co nevidět dosáhnou limitu svého růstu, protože už budou mít podchycenou podstatnou část své cílové populace. Gart-ner však pracuje se strategickým plánovacím předpokladem, že or-ganizace po celém světě vynaloží do roku 2015 v souvislosti s využi-tím sociálních sítí víc než miliardu dolarů. To je z pohledu sociálních sítí pozitivní predikce. Bohužel, zájem o sociální sítě má i své stinné stránky: jiným předpokladem Gartner je, že do roku 2015 bude 10 až 15 procent všech zákaznických hodnocení v sociálních sítí podvod-ných. A že třetina veškerých příspěvků v prostoru sociálních sítí bude (ve stejném horizontu) generována automaticky.

Zmíněné negativní aspekty sociálních sítí představují velkou hrozbu. Je jasné, že uspět v tak náročném prostředí bude pro organi-zace skutečně náročné. Ovlivňovat, v pozitivním smyslu, zákazníky, zaměstnance nebo obchodní partnery a současně chránit svou značku a reputaci, to bude vyžadovat odpovídající kompetence, pře-devším pro práci s daty, které sociální sítě generují.

Big data…Pojem big data je sice sexy, ale účelu, pro nějž vznikl, už nevyhovuje úplně přesně. Big data evokuje dojem, že jde o problematiku velkých objemů dat – což je však významné zúžení, které pomíjí další aspekty: jednak různorodost dat a také rychlost, s níž se přesouvají, mění a zpracovávají. Analytici Gartner proto razí nový pojem „extreme information management“, případně pouze referují zkráceně o feno-ménu „information“. Big data je však termín, který můžeme – s při-hlédnutím k popsaným výhradám – používat i nadále.

Zdrojů extrémních dat je mnoho – od průmyslových senzorů až po sociální sítě. Právě sociální sítě jsou ze všech pohledů opravdu extrémním příkladem zdroje big dat: generují terabajty dat, data v nich mají škálu formátů od textových příspěvků v diskusi přes foto-grafie až po video, vznikají závratnou rychlostí a pro úspěšné využití je potřeba zpracovávat je pokud možno v reálném čase.

ging behind theoretical possibilities. Suppliers and internal developers don’t manage to offer all demanded mobile applications, moreover in the adequate quality. The lack of developers of mobile applications will be, in the mid run, one of the most significant bottlenecks in the whole world of corporate infor-mation technologies, which should not have such a dramatic impact on the quality of mobile applications – at maximum it may influence their number.

Today’s mobile applications mostly still too much remind classical desktop applications. They have too many functions, a complicated navigation, they don’t take into consideration absence of keyboard etc. It is surprising how many mobile applications are forcing users to repeated entering data, as if this was as easy on the tablet as on the PC…

Social (networks)…The description of the phenomenon referred to in English as ”social” is diffi-cult in Czech, as there is not exact equivalent of this term. (“Social world” must be let aside as an unfortunately impassable option). We incline therefore to the term ”social networks”, which is a significant reduction. But if we mean ”social networks and their use”, this reduction may be acceptable.

Social networks represent an unprecedented possibility of communication and sharing. After an upsurge in the interest of the world’s population in Face-book, Orkut, Tencent QQ and other networks it is a time for these networks to become indispensable also for the world of business. It is paradoxical, because these networks are going to reach the limit of their growth soon, because they will have involved a substantial part of its target population. Gartner however assumes in its strategic plan that by 2015 organisations all over the world will have expended more than one billion dollars in connection with use of social networks. This is a positive prediction from the viewpoint of social networks. Unfortunately, the interest in social networks has its contras: Gartner also assumes that by 2015 about 10 - 15 per cent of all customer assessments in social networks will have been deceptive. And that one third of all contributions in the social network space (in the same time horizon) will have been generated automatically.

The mentioned negative aspects of social networks represent a big threat. It is clear that it will be really difficult for organisations to succeed in such a demanding environment. To influence, in a positive sense, customers, employees or business partners and, at the same time, to protect its brand and goodwill, it will require adequate competences, first of all for the work with data generated by the social networks.

Big Data…The term Big Data is sexy, but does not quite fit the purpose for which it was invented. Big Data evoke an impression that this is a matter of big volumes of data – which is however a signification reduction omitting other aspects: namely the variety of data and also the speed at which they are moving, changing and are processed. Analysts of Gartner therefore push through a new term: ”Extreme Information Management”, or they just shorty refer to the phenomenon ”Information”. Big Data is however a term we can – with respect to the described reservations – go on using.

There are a lot of sources of extreme data – ranging from industrial sen-sors up to social networks. Just the social networks are from all the view-points really an extreme example of the Big Data source: they generate tera-bytes of data, the data in there have a wide range of formats, from text contri-butions in a discussion, over photos up to video, they arise at a stunning speed and for a successful exploitation of them it is necessary to process them in real time if possible.



Big data jsou fenoménem, který v organizacích zásadně ovlivňuje IT. Podle dalšího strategického plánovacího předpokladu Gartner vy-tvoří fenomén big data do roku 2015 4,4 milionu nových pracovních míst – z nichž se však podaří obsadit pouze třetinu, protože profesio-nálů s potřebným odborným profilem bude zoufalý nedostatek. Z po-hledu dodavatelů jsou big data lákavým trhem, jenom software pro big data má v roce 2015 představovat 8,8 miliardy dolarů (2012: 4,3 mi liardy). A související služby mají do roku 2015 dosáhnout ročního objemu 36 mld. dolarů.

Informace jsou pro organizace klíčem k úspěchu – a již ne jen teo-reticky. Organizace se podle toho začínají také chovat. V té souvis-losti stojí za pozornost strategický plánovací předpoklad Gartner, po-dle něhož třetina velkých organizací bude mít v horizontu čtyř let zří-zenou pozici Chief Digital Officer (CDO), což bude člen vrcholového vedení společnosti, zodpovědný za využívání informací. V některých organizacích půjde o doplňkovou roli pro CIO, ale většina moderních organizací pojme CDO jako novou funkci, která bude komplemen-tární s funkcí CIO.

V souvislosti s informacemi – v širším slova smyslu než pouze big data – stojí za pozornost další predikce Gartner, podle níž dojde k to-tální změně paradigmatu, a sice od současného konceptu „infor-mace představují zdroj“ ke konceptu „informace představují akti-vum“. Je to revoluční představa, ale nikoli nereálná, informace možná opravdu budou už v blízké budoucnosti představovat regu-lérní třídu aktiv – přinejmenším z účetního pohledu, ale možná i z in-vestičního. Přinejmenším účtování o informacích smysl dává: na-opak je přece divné, když podniky hlásají, že „informace jsou tím nej-cennějším, co máme“ – a hodnota toho údajně největšího pokladu se v rozvaze vůbec neobjevuje…

…dohromady nexusVšechny čtyři klíčové dílčí hnací síly současných informačních tech-nologií, tedy cloud computing, mobilita, sociální sítě i big data, před-stavují významné fenomény i samy o sobě. Jejich vzájemné vazby jsou však důležité, neboť přinášejí novou kvalitu.

Příkladem takové vazby jsou fenomény big data a cloud. Zmíněný nedostatek kvalifikovaných pracovníků přinutí organizace analytické funkce, související s big daty, outsourcovat do cloudu. Příslušný stra-tegický plánovací předpoklad Gartner říká, že do roku 2015 bude 85 % marketingových organizací outsourcovat do cloudu své analýzy big data.

Dalším příkladem, kde se protínají různé složky tvořící nexus, jsou nové formy peněz a mobilní platby. Extrémním příkladem je virtuální měna Bitcoin, ale také různé výměnné dárkové systémy, barterové systémy, crowdfundingové systémy, kde data jsou peníze a peníze jsou data… To všechno stojí na tom, čemu zjednodušeně říkáme ne-xus. A nexus také zesiluje dopady těchto inovací na finanční sektor.

Podobně jako sektor finančních služeb čelí dramatickým změnám i další sektory ekonomiky. Dopady jsou různé, ale jedno mají spo-lečné. Jde o hluboké a nevratné změny, které nejenom vytvářejí nové produkty a služby, ale mění trhy, obchodní modely a paradigmata. Kdo je dokáže využít, zajistí si významnou konkurenční výhodu. Kdo zaspí, zmizí v propadlišti dějin, podobně jako oněch dvacet procent z první stovky světových dodavatelů IT služeb, kteří se podle pro-gnózy Gartner stanou do roku 2014 oběťmi konsolidace trhu.

Big Data are a phenomenon, which essentially influences IT in organisa-tions. According to another assumption of Gartner’s strategic planning, by 2015 the Big Data phenomenon will have created 4.4 million of new jobs – but it will have been able to fill only one third of these positions, because of the extreme lack of the number of professionals having the necessary qualification. From the viewpoint of suppliers, the Big Data constitute an attractive market, as it is supposed that just the software pro Big Data will represent 8.8 billion dollars (2012: 4.3 billion) in 2015. And related services will have reached the annual volume of USD 36 billion by 2015.

Information is a key to success for organisations – and now not only theo-retically. Organisations are becoming to behave accordingly. In this connec-tion, it is worth noticing that Gartner assumes in its strategic planning, that within the next four years one third of big organisations will have created a position of the Chief Digital Officer (CDO), which will be a company’s top management member, responsible for use of information. In some organisa-tions this will be an additional role for a CIO, but most modern organisations will conceive the CDO as a new position complementary with the position of the CIO.

In connection with information – in a sense wider than the Big Data – it is worth noticing what Gartner also predicts, namely an upcoming change of the paradigm, a shift from the present concept ”information means a source” to the concept ”information means an asset”. It is a revolutionary idea, but not unrealistic one; already in the near future information may really mean a standard class of assets – at least from the accountant’s point of view, but maybe also from the investor’s viewpoint. At least bookkeeping about informa-tion does make sense: if would be inconsistent if enterprises declare that ”information is our most precious asset” – without showing the allegedly most precious asset in their balance sheets at all…

…altogether NexusAll four key drives of the present information technologies, namely cloud com-puting, mobility, social networks and Big Data, represent significant phenom-ena also individually. Their mutual ties are however important, because they bring about a new quality.

An example of such a tie are phenomena of the Big Data and cloud. The mentioned lack of qualified employees will make organisations to outsource the analytical functions connected with Big Data, into the cloud. The relevant strategic planning assumption of Gartner says that by 2015 there will have been 85 % of marketing organisations oursourcing their Big Data analysis into the cloud.

As another example where various components constituting the Nexus intersect it is possible to mention new forms of money and mobile payments. An extreme example is the virtual currency Bitcoin, but also various systems of gift vouchers, barter systems, crowdfunding systems, where data is money and money is data… All of this is based on what we plainly call Nexus. And Nexus also enhances the impacts of such innovations on the financial sector.

Like the sector of financial services, also other sectors of economy are fac-ing dramatic changes. Impacts are various, but they do have something in common. They include deep, irreversible changes, which are not only giving rise to new products and services, but they are also changing markets, busi-ness models and paradigms. Who can exploit them will be able to provide for himself a significant competitive edge. Who falls asleep will be erased from history, like those twenty per cent of the first hundred global suppliers of IT services that will, according to Gartner’s forecast, have become victims of market consolidation by 2014.




Která loňská událost nejvíce ovlivnila prosperitu vaší společnosti, a to v kladném i záporném smyslu?Nejvíce nás ovlivnily ne jedna, ale hned tři související události – akvi-zice tří společností, které u nás vloni proběhly během necelých tří měsíců. V únoru došlo k integraci ARCON Technology a během března a dubna se staly součástí Asseco Solutions další dvě softwa-rové společnosti – JPN. consulting a NZ SERVIS.

Při první transakci Asseco Solutions převzala kompletní tým pracovníků společnosti ARCON Tech-nology, včetně jejího ředitele, Jana Mlejnského a současně nabyla veškerá práva k renomovaným systémům pro oblast výroby, SAFÍR a SAFÍR Plus, které jsou produkty ARCONU. Cílem bylo posílit po-stavení systémů HELIOS na trhu specializovaných softwarů pro výrobní firmy.

Společnost JPN. consulting byla řadu let význam-ným partnerem systémů HELIOS. V kategorii Busi-ness Intelligence doplňují produktové portfolio vlastní software Charlie a mezinárodní produkt IBM Cognos. K Asseco Solutions přešel celý tým této společnosti, včetně jejího ředitele, Jaromíra Pa-pouška, a současně i výhradní práva ke zmíněnému vlastnímu systému.

NZ SERVIS byl jedním ze dvou největších českých producentů softwaru pro oblast cel a pro komunikaci s veřejnou správou. Poskytoval též různé souvise-jící služby, včetně poradenství, správy sítí či vývoje software na za-kázku. V posledních letech zaznamenala společnost výrazný ekono-mický růst. Jejím přechodem k Asseco Solutions se významně roz-šířilo portfolio služeb poskytovaných zákazníkům systémů HELIOS.

Jak to bývá, akvizice nás ovlivnily nejen v pozitivním, ale částečně též v negativním slova smyslu. Všechny tři společnosti se úspěšně adaptovaly v týmu systémů HELIOS, kam jsme začlenili několik no-vých skupin pracovníků. Díky jejich know-how jsme významně rozší-řili naše budoucí příležitosti. Na druhé straně každá akvizice vyžaduje investici – a teď mám na mysli především investici nefinanční, tedy potřebu mnoha manažerských kapacit.

Aby společnost přežila a měla potenciál k dalšímu zdravému rozvoji, musí každý rok vydělávat stále více. Jak však zisku dosáhnout, klesají -li ceny hardwaru i softwaru „až na dřeň“ a kromě toho klesá poptávka spotřebitelů?Především: jako člověk se zdravým rozumem a univerzitním eko-nomickým vzděláním nesdílím myšlenku ekonomického nesmyslu, na němž trvají zejména investoři na burze, že firma musí mít každý rok vyšší obrat a k tomu navíc vyšší procento zisku, než měla v roce předchozím. I dítě se základním vzděláním si dokáže spočítat, že

taková rovnice nemá dlouhodobé řešení. Co se týče tlaku na ceny a poklesu poptávky spotřebitelů: opět nejsem zastáncem bezhlavého snižování cen či dokonce rozdávání softwaru zadarmo. Domnívám se, že ekonomická recese je, podobně jako každá jiná recese, pouze ozdravným procesem. Nechá přežít pouze firmy skutečně produku-jící kvalitní zboží, na rozdíl od firem, dodávajících virtuální statky s krátkodobou perspektivou.

Uvědomuji si, že tlak spotřebitelů je vysoký, nic-méně jsem přesvědčen, že paradoxně v dohledné době zaznamenáme, zejména u spotřebního zboží, spíše růst cen, protože výrobci se dostanou na úro-veň produkčních nákladů a pod ně, alespoň dlouho-době, jít nemohou. Firmy, které se budou snažit podbízet nízkými cenami, nebudou mít šanci dlou-hodobě přežít. Proto bych chtěl spotřebitele varovat před bezhlavým tlakem na ceny – navíc bez ohledu na kvalitu – protože v konečném důsledku tím, kdo pocítí důsledky, bude především spotřebitel.

Už několik let se říká, že bude lépe. Myslíte, že bu-de lépe už letos, nebo se spíše přikláníte k teorii, že lépe už bylo?Lépe rozhodně nebude ani letos, ani příští rok. A pravděpodobně ani v roce 2015 nedojde k vý-znamnému zlepšení situace.

Kterým směrem by se měly v blízké budoucnosti vydat ERP firmy?Domnívám se, že přes výše uvedené, ne příliš optimistické prognózy by měli výrobci ERP systémů i nadále investovat do rozvoje svých produktů. Softwarové firmy nejsou ničím jiným než výrobním sub-jektem a výrobní firma, která přestane investovat do inovace a roz-voje své vlastní výroby, je dříve či později určena k zániku. Uvědo-muji si, že doba je těžká a že je složité rozhodovat o větších investi-cích. Současně je jisté, že obezřetnost je na místě. Nicméně investice do rozvoje je dlouhodobou záležitostí, a proto je třeba se při rozho-dování o ní nenechat zviklat krátkodobými vlivy. Správný hospodář investuje přiměřeně a průběžně. Ten, který několik let po sobě vyne-chá, riskuje, že už nebude mít šanci se vrátit do hry.

Které technologie mají podle vás budoucnost?Nezvratným trendem, jímž se dnes ubírá IT v našem soukromém ži-votě, jsou cloudové technologie a přesun dat do centrálních úložišť. Při současném stavu trhu si však nejsem jist rychlostí přesunu firem-ních dat tímto směrem. S tím zčásti souvisí i multiplatformnost. Uži-vatelé již dnes očekávají, že budou mít přístup ke svým datům pro-střednictvím různých zařízení (laptopy, tablety, smartphony). Osobně očekávám, že z těchto zařízení bude v dohledné době jediné.

Rozhovory s hlavními partnery Top 100

Asseco SolutionsHELIOS 2013: investovat do inovací

Ing. Jiří Hub, COO a místopředseda představenstva společnosti Asseco Solutions



Která loňská událost nejvíce ovlivnila prosperitu vaší společnosti, a to v kladném i záporném smyslu?Za naším úspěchem vidím spíše než konkrétní události permanentní snahu o technicky i uživatelsky dokonalé produkty a snahu o co nej-větší spokojenost našich zákazníků, partnerů a zaměstnanců. Přesto, pokud bych měl vypíchnout jednu věc z loňského roku, bude to spuš-tění nových velmi užitečných služeb naší technické podpory pro zá-kazníky.

Aby společnost přežila a měla potenciál k dalšímu zdravému rozvoji, musí každý rok vydělávat stále více. Jak však zisku dosáhnout, klesají -li ceny hard-waru i softwaru „až na dřeň“ a kromě toho klesá poptávka spotřebitelů?Růst je jednou z věcí, ke které pravděpodobně vzhlíží každý podnikatel. Nemyslím si ale, že je bez-podmínečně nutné vydělávat více každý rok. Existují situace, kdy to ani reálně nejde. I v dnešní době na-jdete firmy, které dosáhly určité velikosti a zisku a je-jich vedení dalšímu růstu už nechce obětovat napří-klad své morální hodnoty, či čas strávený s lidmi, na kterých jim záleží.

Pro zajištění kontinuálního a dlouhodobého růstu je potřeba v některých obdobích výrazně investovat. A v těchto obdobích může docházet i k poklesům zisků. Přesto je to z dlouhodobého pohledu pro spo-lečnost přínosné.

V ESETu se snažíme investovat právě do budoucnosti. Chceme zvyšovat loajalitu našich zákazníků a partnerů, chceme jim nabídnout něco, co nikdo jiný v našem oboru nenabízí. To, co jim nabízíme, jsou nejenom kvalitní produkty, ale hlavně služby s nimi spojené, výji mečná péče a transparentní přístup ke všem našim zákazníkům a partnerům. Věřím, že právě tohle je správná cesta k dlouhodobému růstu a udržení si pevné pozice na trhu.

Už několik let se říká, že bude lépe. Myslíte, že bude lépe už letos, nebo se spíše přikláníte k teorii, že lépe už bylo?Jsem optimista. Myslím si, že není nějak výrazně špatně a už vůbec nezastávám názor, že bude hůře.

ESETu se daří. Jsem přesvědčen, že podobně se daří a bude dařit i dalším společnostem, které své služby a produkty vytvářejí tak, aby své zákazníky nejenom našly, ale hlavně nadchly a uměly je zaujmout. Pokud přistupujete ke svým zákazníkům, partnerům i za-městnancům upřímně a férově, lidé jsou vám ochotni odpustit občas i nějakou tu chybu a zaplatit za vaše produkty i o něco více než za po-dobné produkty od „no name“ společností bez tváře a služeb s při-danou hodnotou.

Je všeobecně známo, že samotná ochrana počítačů ve firmách nestačí. Umíte nabídnout řešení i jiných bezpečnostních rizik ve firmách?Myslím si, že bezpečnost ve firmě je otázka, která se nedá řešit jinak než komplexně. Musíte vzít v potaz, že nejde jen o počítačové viry a další malware, ale i o hrozby, které vycházejí ze všeobecných rizik používání moderních technologií. Také byste neměli zapomínat na

fenomén sociálního inženýrství, což není nic jiného, než zneužívání důvěřivosti lidí.

V ESETu se těmito činnostmi zabýváme v divizi ESET Services. Dokážeme prověřit míru bezpeč-nosti firemních systémů formou penetračních testů, a to jak interních, tak samozřejmě externích. Jsme schopni prověřit možnosti snižování nákladů či efektivitu využívání IT prostředků zaměstnanci.

Ve firmách se také neustále zvyšuje objem dat a dalších aktiv, které vyžadují důkladnou, pra-videlnou kontrolu a účinnou ochranu před nejrůz-nějšími hrozbami. Existuje spolehlivý recept, jak ji zajistit?Je pravda, že počet a sofistikovanost hrozeb rok od roku roste a nutí firmy neustále zvyšovat úroveň bezpečnosti informačních systémů. Struk-tura každé organizace nebo firmy obvykle obsahuje velké množství zařízení komunikujících mezi sebou

a vnějším světem, čímž se zvyšují technologické, finanční a také personální a odborné nároky na dosažení informační bezpečnosti. Tyto nároky se přitom dají poměrně snadno minimalizovat. Testy zra-nitelnosti jsou jednou z metod zajištění ochrany před kompromitací infrastruktury.

Naše divize ESET Services nabízí mimo jiné internetovou služ-bu EVA (ESET Vulnerability Assessment), vyhledávající zranitel-nosti zařízení, která jsou dostupná z internetu. V reálném čase zjiš-ťuje výskyt zranitelnosti, znamenající bezpečnostní riziko pro váš systém.

Co je podle vás vůbec největší bezpečnostní riziko ve většině firem?Největším bezpečnostním rizikem ve firmách většinou bývá podce-ňování nebo dokonce zcela ignorování vzdělávání vlastních lidí ohledně bezpečné práce s IT technologiemi. Nezkušený uživatel může společnosti někdy způsobit mnohem větší škody, než viry, nebo jiný malware. Spouštěním neznámých aplikací, webů, nebo je-nom špatně nastavenými hesly uživatelů, mohou být zpřístupněna cenná či citlivá interní data společností útočníkům.


ESET softwareInvestujeme do budoucnosti

Juraj Ferenc, ředitel společnosti ESET software




Která loňská událost nejvíce ovlivnila prosperitu vaší společnosti, a to v kladném i záporném smyslu?Pokud mám vybrat pouze jednu událost, je to činnost a obchodní úspěchy naší pobočky v Kyjevě na Ukrajině. Posílili a stabilizovali jsme tam svůj tým, což si dokonce vyžádalo i změnu sídla pobočky, takže nyní pracujeme v nových, reprezentativnějších prostorech. Radost mám zejména z realizovaných zakázek, kterých jsme jistě i proto dosáhli. V této souvislosti mohu zmínit napří-klad systém LETVIS UKBB nebo kompletní řešení call centra pro ukrajinskou pobočku pojišťovny AXA. I v letošním roce se naší pobočce na Ukrajině daří, a jsem proto rád, že náš záměr expandovat do za-hraničí vychází nadmíru dobře. Ostatně tím pouze potvrzujeme to, co již nějaký čas říkáme – v rozvoji vlastního zahraničního obchodu vidíme řadu pří-ležitostí a jednoznačný potenciál růstu naší spo-lečnosti.

Aby společnost přežila a měla potenciál k dalšímu zdravému rozvoji, musí každý rok vydělávat stále více. Jak však zisku dosáhnout, klesají -li ceny hard-waru i softwaru „až na dřeň“ a kromě toho klesá poptávka spotřebitelů?Na tuto docela jednoduchou otázku bohužel neexis-tuje jednoduchá odpověď. Ano, vše v dotazu je pravda. Na příčinách tohoto stavu se ovšem podílejí z velké části právní předpisy upravující výběrová řízení, spolu s nimi pak také momentálně panující neformální zvyklosti. A podle toho na-konec také mnohé IT projekty, které jsou či byly v poslední době me-dializovány, dopadají.

Řešení, jak se poklesu ziskovosti v IT projektech bránit, vidím ve třech rovinách. První z nich je orientace na vývoj nových produktů či řešení odpovídajících konkrétním požadavkům jednotlivých zákaz-níků či obecným požadavkům trhu daným novými technickými trendy.

Druhou rovinou je orientace na zahraniční trhy, na nichž ještě pa-nují zdravé poměry. Přesvědčili jsme se, že máme v zahraničí co na-bídnout, jsme tam konkurenceschopní a úspěšní. Pozitivní zkušenosti v tomto směru máme kromě Ukrajiny, a samozřejmě Slovenska, také ve Spojených arabských emirátech či na Balkáně. Nezůstáváme však jen u těchto zemí a oblastí, ale rozhlížíme se i dále, například do Ka-zachstánu, Ázerbájdžánu, Číny či do teritorií Afriky, a naše zkušenosti jsou v tomto ohledu pozitivní. V cestě rozšiřování svých zahraničních aktivit rozhodně hodláme pokračovat.

Třetí rovinou je pak zavádění nových služeb, neuvažujeme tedy pouze v intencích hardwaru nebo softwaru, jak stojí v otázce. Nové služby, na něž se při vývoji soustředíme, koncipujeme tak, aby pro

zákazníka znamenaly další obohacení nebo usnadnění jeho vlastní činnosti. Právě u takového přístupu spatřujeme oboustranný ob-chodní smysl.

Zmínil jste orientaci na zahraniční trhy. Vím, že vaše společnost je úspěšná při vývozu systémů řízení letového provozu. V kolika ze-mích jsou již dnes vaše systémy řízení letového provozu využívány?

Naše systémy pracují na civilních i vojenských letiš-tích – původně byly vyvíjeny lidmi z Vysoké vojen-ské letecké školy v Košicích. V současné době jsme na vojenských základnách v Česku, Slovensku a Maďar sku; v civilním provozu pak v ukrajinském Borispolu, Jemenu, Thajsku, Jižní Koreji a Spoje-ných arabských emirátech. Armádní projekty ve fázi jednání pak máme v Kazachstánu, Ázerbájdžánu a o dalším nasazení se uvažuje i ve Spojených arab-ských emirátech či Egyptě. Máme také světově unikátní know-how v oblasti fúze radarových dat umožňující kombinovat data z malého lokálního radaru na místním letišti s daty z velkých radarů; to byl také jeden z hlavních důvodů, proč jsme vyhráli zakázku v SAE, kde jsou využívána data z velkého radaru na letišti v Dubaji.

Systémy řízení letového provozu jsou však pouze jednou z oblastí, v níž se směrem k zahranič-nímu trhu angažujeme. Vedle toho jsme velmi ak-

tivní například také ve zdravotnictví, kde jednak uplatňujeme své zku-šenosti se systémy pro archivaci a sdílení medicínských obrazových informací a řízení přístupu k nim (systémy PACS), jednak nabízíme řešení pro rozsáhlé různě zaměřené zdravotnické informační sy-stémy. Docela jinou ukázkou naší nabídky zahraničním zákazníkům či partnerům jsou pak systémy skladové logistiky popř. systémy pro řízení výroby.

Už několik let se říká, že bude lépe. Myslíte, že bude lépe už letos, nebo se spíše přikláníte k teorii, že lépe už bylo?Vůbec nechci působit jako nějaký „obecný“ skeptik, od přírody jsem spíše bezbřehý optimista. V současném světě, který nás obklopuje, prvotně tedy proto vnímám oblasti, v nichž život přirozeně vzkvétá a nabírá další příznivé rozměry. Na druhé straně však samozřejmě nemohu nevidět oblasti života, kde už dobře opravdu bylo, a to se bohužel týká i ekonomiky současného světa.

Fakt, že se dříve nebo později vše v dobré obrátí, pokládám za sa-mozřejmý, jenom si netroufám odhadnout, jak dlouho může tato ny-nější krizová perioda trvat. Osobně se obávám, a to je také odpověď na vaši otázku, že na zásadní obrat k lepšímu si tentokrát počkáme nejspíše skutečně dlouho!

ICZPříležitost a potenciál k růstu vidím v rozvoji zahraničního obchodu

Bohuslav Cempírek, generální ředitel společnosti ICZ



Která loňská událost nejvíce ovlivnila prosperitu vaší společnosti, a to v kladném i záporném smyslu?Minerva vloni oslavila 20 let od svého vzniku, což dosvědčuje, že jsme úspěšná firma a zákazníci nás vnímají jako stabilního a spoleh-livého partnera. Tato událost samozřejmě naši prosperitu ovlivnila pozitivně. Díky našemu přístupu k zákazníkům jsme opět skončili v zisku a fakt, že jsme na trhu již dvacet let, budí u dalších zákazníků důvěru. V regionu EMEA jsme stále silnějším part-nerem americké společnosti QAD.

Aby společnost přežila a měla potenciál k dalšímu zdravému rozvoji, musí každý rok vydělávat stále více. Jak však zisku dosáhnout, klesají -li ceny hard-waru i softwaru „až na dřeň“ a kromě toho klesá poptávka spotřebitelů?Minerva ČR v loňském roce pro zlepšení fungování organizace a udržení společnosti ve zdravé finanční pozici učinila manažerská rozhodnutí, která se na-dále projevovala snížením nákladů, zejména v ob-lasti režie. Získali jsme navýšení tržeb především v oblasti služeb a vývojem vlastních produktů, na které jsme se v loňském roce orientovali. To je mys-lím cesta.

Na služby se pochopitelně soustředíme dlouho-době, nejen v loňském roce. Například, jako jediná firma školíme celosvětový standard MMOG/LE po-užívaný hlavně v automobilovém průmyslu. Stan-dard slouží jako hodnotící i sebehodnotící materiál pro automobilky a dodavatele Tier 1, kteří tímto způsobem prověřují kvalitu svých do-davatelů. Minerva poskytuje školení standardu převážně českým a slovenským dodavatelům, ale školili jsme i další zahraniční po-bočky. Letos školíme již šestým rokem a vyškolili jsme téměř stovku dodavatelských firem.

Už několik let se říká, že bude lépe. Myslíte, že bude lépe už letos, nebo se spíše přikláníte k teorii, že lépe už bylo?Když se podívám do minulosti, do doby po sametové revoluci, mu-sím konstatovat, že rozhodně už nepřekonáme devadesátá léta, která znamenala zlaté časy pro IT. Přesto však budoucnost nevidím pesi-misticky. Minerva měla v loňském roce další úspěšný rok ukončený v zisku a ještě i koncem roku 2012 jsme podepsali současně několik projektů, které jsme zahájili letos. Obecně se však predikuje v ekono-mice spíše mírný pokles.

Jaké novinky v oblasti BPM můžete svým zákazníkům nabídnout?ERP QAD pokrývá všechny standardní oblasti řízení podniku a ná-stroje v modulu BPM (Business Process Management) pomáhají zá-

kazníkům vizualizovat, monitorovat, v reálném čase řídit a jednoduše optimalizovat procesy procházející napříč celou organizací. Při řízení procesů je viditelná jednoznačná odpovědnost kroku jednotlivého procesu, sledování těchto kroků a sledování plnění procesů pomocí metrik. Přístup do procesu je omezen dle nastavení firmy. To vše v prostředí ERP systému QAD.

Můžete se podělit o některé zajímavé projekty z loňského roku?Jistě. Na jedné straně jsme se věnovali stávajícím zákazníkům a provedli upgrady jejich stávajících verzí QAD na aktuální lokalizovanou verzi. Při up-gradech jsme také zavedli některé nadstavbové mo-duly a zoptimalizovali podnikové procesy. Na druhé straně jsme získali nové zákazníky z oblasti strojí-renství, automobilového průmyslu, potravinářství, výroby obalového materiálu a výroby farmaceutic-kých přípravků. Mohu k loňskému roku konstatovat, že jsme pokryli novými zákazníky téměř všechny hlavní výrobní vertikály, na které se zaměřujeme. Některé projekty jsme zahájili vloni, ale některé byly podepsány na konci roku a realizace započala v le-tošním roce. Nemohu nevzpomenout ani na zahra-niční projekty, například v Saú dské Arábii imple-mentujeme v rámci mezinárodního projektu u po-travinářské společnosti modul QAD Warehousing již ve třetím velkoskladu. V mezinárodních projek-

tech pracují naši konzultanti také v České republice.

QAD představuje každoročně na své konferenci vize a trendy v ERP. Jaké nové vize byly letos představeny?QAD své vize představila minulý měsíc v San Antoniu na celosvě-tové konferenci Explore 2013. Vize se týkala směřování technologií v používání ERP systémů. Velmi mne zaujala živá ukázka ovládání ERP systému hlasem, kdy se uživatel přihlásil ústně do systému a zadal příkazy, měnil objednávky a nechal vyjet přehled aktuálního stavu. Další úrovní byla ukázka ovládání ERP pouhou myšlenkou. Uživatel měl na hlavě připojené snímače, které byly propojeny se systémem, a na základě úvodní kalibrace bylo možno zadat příkazy myšlenkou na danou činnost. Toto ovládání systému se zřejmě ne-stane rutinní záležitostí, ale je velmi působivé vidět, kam se možnosti nových technologií mohou ubírat. Nicméně zcela reálné a účinné je využívání předdefinovaných uživatelských rozhraní pro konkrétní po-zice ve firmě včetně zabudovaných procesních map. To znamená, že uživatel bude moci mít na jedné obrazovce možnost zobrazení rele-vantních dat z více systémů a možnost pracovat s nimi. Tato předde-finovaná rozhraní budou uvolněna na podzim.


Minerva Česká republikaPosouváme dál řízení podnikových procesů

Petr Koptík, předseda představenstva společ-nosti Minerva Česká republika



Která loňská událost nejvíce ovlivnila prosperitu vaší společnosti, a to v kladném i záporném smyslu?Nedá se říci, že by šlo o jednu událost, ale spíše o trendy, které pů-sobí na ICT trhu dlouhodobě. Protože působíme mimo jiné jako tele-komunikační operátor, samozřejmě jsme pociťovali tlak na snižování cen telekomunikačních služeb, který se projevil poklesem tržeb za tyto služby. Proti tomu ovšem působil rozběh nových typů IT služeb na bázi cloudu a systémové integrace, které pomá-hají zákazníkům snižovat náklady a nám přinášely nové zakázky.

Aby společnost přežila a měla potenciál k dalšímu zdravému rozvoji, musí každý rok vydělávat stále více. Jak však zisku dosáhnout, klesají -li ceny hard-waru i softwaru „až na dřeň“ a kromě toho klesá poptávka spotřebitelů?Pokles cen HW i SW je v IT setrvalý jev, na který jsou firmy zvyklé a už léta mu čelí inovacemi, které zákazníkům přinášejí zvýšení funkcionality a kom-fortu. Stejným způsobem se snaží vyrovnávat po-kles poptávky v tradičních oblastech i dnes. Každý IT dodavatel, ať už jde o výrobce HW či SW nebo systémové integrace, se tedy snaží přicházet na trh s inovativními řešeními a rozvíjet takové oblasti, které mu přinesou zisk potřebný pro další podnikání a zákazníkům buď úspory, nebo takové zlepšení IT, které mu poskytne výhodu v jeho podnikání oproti konkurenci. Typic-kými příklady dneška je rozvoj mobility a řešení na bázi cloudu, které snižují investiční náklady zákazníků a transformují je na lépe prediko-vatelné provozní náklady.

Už několik let se říká, že bude lépe. Myslíte, že bude lépe už letos, nebo se spíše přikláníte k teorii, že lépe už bylo?Nejsem makroekonom, ale naše zkušenost s trhem je taková, že sílící tlak na ceny telekomunikačních a tradičních IT řešení, kterého jsme dnes svědky, ukazuje, že v této oblasti lépe už bylo. Současně tato situace umožňuje rozvoj síťově orientovaných služeb s dynamickým obchodním modelem, které by si v nedávné době bylo těžko možné představit – a to je oblast, kde bude lépe. Tomuto typu služeb jsme se věnovali už dlouho předtím, než se staly módním trendem. Do-mnívám se, že tento svůj náskok dokážeme zhodnotit, i když musím připustit, že konkurence rychle dohání, co „zanedbala“.

Jaký mají zákazníci zájem o cloud a co je motivuje k přechodu do cloudu?

I když se o cloudu hodně mluví, stále je to jen začátek, takže firmy především mapují možnosti tohoto modelu a snaží se sbírat infor-mace. Zájem o informace a konzultace tedy je, ale zatím jen málo fi-rem udělá další krok. Pokud se týče motivace firem, které se pro pře-chod na cloud rozhodly, je velmi různorodá. Ukázalo se, že cloud je vhodné řešení tam, kde dochází k vlastnickým změnám, které vyža-dují rychlé „odpojení“ od původní ICT infrastruktury a nový majitel

není schopen z nejrůznějších důvodů převzít po-třebné role. Druhou zajímavou oblastí jsou start -up projekty, u nichž nejsou dobře predikovatelné ná-roky na zdroje, nebo jde o projekty s omezenou do-bou trvání. Dalším motivem bývá konsolidace roz-tříštěné ICT infrastruktury spolu se snahou o dosa-žení lepších kvalitativních parametrů.

Jak se díváte na pozici systémové integrace v dnešním IT světě, který míří k využívání standar-dizovaných řešení na bázi cloudu?Naši zákazníci chápou cloud především jako způ-sob, jak nakupovat ICT řešení bez investičních ná-kladů a jako nástroj, jak přenést denní starosti s provozem a výkonovou spotřebou na dodavatele. Pozice systémové integrace alespoň podle zkuše-ností našich desítek specialistů se v tomto smyslu příliš nemění – stále zůstává tím, kdo umožňuje pro-pojovat nejrůznější ICT systémy a vytvářet řešení

přesně na míru zákazníkům. Standardizovaná cloudová řešení mají svoje místo tam, kde míra integrace s okolními systémy není příliš veliká nebo alespoň není složitá, protože jinak by se ztratily výhody, které taková řešení přinášejí.

Český ICT trh dospívá do fáze spojování fixních a mobilních ICT slu-žeb. Jak na tento trend budete reagovat?Skupina DTAG, jejímž jsme členem, tyto tržní trendy sleduje a reago-vala novou strategií těsnějšího propojování firem skupiny působících v jednotlivých zemích. V ČR už tato změna nastala – jediným akcio-nářem T -Systems Czech Republic se stal T -Mobile Czech Republic. Obě společnosti tak budou více provázány a budou moci snáze než dosud koordinovat svoje portfolio služeb právě směrem ke konver-govaným ICT řešením. Jsme přesvědčeni, že to je krok správným směrem, který zvýší konkurenceschopnost obou firem a zákazníkům přinese ještě komplexnější a atraktivnější nabídku služeb než dosud. Bude to znamenat především posun v poskytování konvergentních služeb inteligentních sítí založených na cloudu, mobilitě v podnikání a oborových řešeních.


T-SystemsPřichází doba cloudová

Jan Rezek, Head of Marketing spo-lečnosti T -Systems Czech Republic



Která loňská událost nejvíce ovlivnila prosperitu vaší společnosti, a to v kladném i záporném smyslu?Celkově byl loňský rok pro společnost Unicorn Systems nejúspěšněj-ším v její více než 20leté historii, a to i navzdory recesi a nelehkému období na trhu informačních technologií. Naše úspěchy jsou zalo-ženy na poskytování produktů a službách s vysokou přidanou hod-notou a na dlouhodobé kvalitní spolupráci s klienty, s některými z nich spolupracujeme již více než 15 let. Dlouho-dobá spolupráce, důraz na přidanou hodnotu a vzá-jemná důvěra nám umožňují být stabilním dodava-telem IT řešení i v dobách, kdy firmy šetří, kde se dá. Velký tlak na úspory je obecně výzva pro všechny dodavatele v oboru. Pozitivní vliv na dlouhodobou prosperitu společnosti má také pokračující expanze na evropském trhu. V loňském roce se nám podařilo získat nové zakázky u stávajících i nových klientů z různých zemí Evropy, např. APX -ENDEX, PRAVEX--BANK, BritNed, Poštová banka, EirGrid či ENTSO -E.

Aby společnost přežila a měla potenciál k dalšímu zdravému rozvoji, musí každý rok vydělávat stále více. Jak však zisku dosáhnout, klesají -li ceny hard-waru i softwaru „až na dřeň“ a kromě toho klesá poptávka spotřebitelů?Za důležité považuji zejména být úspěšným podni-kem, to znamená dvě věci, za prvé dlouhodobě při-dávat hodnotu svým zákazníkům pomocí produktů a služeb a za druhé dlouhodobě prosperovat. Naše portfolio produktů a služeb je odvozeno od IT potřeb podniků, které jsme schopni komplexně uspokojit – od vytvoření IT strategie a nastavení procesů v IT útva-rech přes vývoj, integraci, provoz a podporu informačních systémů, až po kompletní dodávku a provoz infrastruktury. Tlak na snižování nákladů se projevuje zejména tím, že největší zájem stále je a bude o chytrá a jednoduchá řešení, která jsou dodávána v kvalitě, kvantitě, termínu a rozpočtu. Náš recept na dlouhodobou prosperitu je přidá-vat hodnotu a řídit dodávky produktů a služeb a podnikové procesy podrobněji, než je dnes na trhu obvyklé, a to s přímou podporou na-šeho informačního systému Unicorn Universe. Vzhledem k našim dlouhodobým výsledkům považuji tento recept za úspěšný.

Už několik let se říká, že bude lépe. Myslíte, že bude lépe už letos, nebo se spíše přikláníte k teorii, že lépe už bylo?Víte, ono není tak špatně. Když se snažíte, přemýšlíte, pracujete, při-dáváte hodnotu, tak si vyděláte. Určitě by mohlo být lépe, ale také by mohlo být mnohem hůř. Univerzální recept na blahobyt nemám, ale naše cesta „být prospěšný“ se zdá být dobrá. Tak se jí držíme.

S jakými inovacemi nebo novými produkty vaše společnost v loň-ském roce přišla?Neustále usilujeme o rozšiřování portfolia svých produktů a služeb, zvyšování kvalifikace svých spolupracovníků a vylepšování výrob-ních i podpůrných procesů. Portfolio produktů a služeb jsme rozšířili například o produkt Damas Trade pro obchodníky s energiemi nebo o situační geoprostorový systém Space -Time Awareness Server.

Nový produkt jsme uvedli také ve spolupráci s vy-sokou školou Unicorn College. Připravili jsme ře-šení postavené na platformě Unicorn Universe, které slouží jako podpora pro školení a certifikace obchodních zástupců a zaměstnanců finančních in-stitucí, kteří potřebují prokázat odborné znalosti pro prodej nových penzijních produktů tzv. 2. pilíře a dalších finančních produktů. Školení a certifikaci jsme zajišťovali například pro Allianz pojišťovnu, Českou spořitelnu nebo ČMSS.

Jaké další zajímavé projekty jste v loňském roce zrealizovali?Mezi nejvýznamnější dokončené projekty patří dodání kompletního pobočkového informačního systému pro Raiffeisen banku na Slovensku, a to ve stanoveném termínu za necelých 11 měsíců. Ve společnosti Home Credit jsme dokončili mo-derní informační systém pro poskytování úvěro-

vých produktů. Ve ŠKODA AUTO zodpovídal Unicorn Systems za rozvoj projektové kanceláře (Project Management Office), která fun-guje jako efektivní podpora pro práci projektových manažerů napříč různými odděleními ŠKODA AUTO. V Teplárně Strakonice jsme za-vedli informační systém Damas Power, který slouží jako technicko--obchodní systém a spravuje veškeré obchodní procesy společnosti v režimu 24 × 7. V roce 2012 jsme také získali významné ocenění v Londýně v rámci evropské soutěže European IT Excellence Awards za unikátní řešení CTDS – systém sdružující informace o provozních plánech evropských provozovatelů přenosových soustav, který po-máhá zajistit bezpečné dodávky elektřiny pro 170 milionů obyvatel Evropy.

Na co se společnost Unicorn Systems soustředí v roce 2013 a jaké jsou její cíle?Cílem Unicorn Systems je i letos poskytovat kvalitní ICT služby a ře-šení s vysokou přidanou hodnotou a získat nové zákazníky doma i v zahraničí. Kromě stabilního růstu patří mezi naše dlouhodobé cíle a priority rozvoj portfolia produktů a služeb, vzdělávání našich spolupracovníků a vylepšování výrobních i podpůrných procesů.


Unicorn SystemsPracujeme tak, abychom byli prospěšní

Jiří Mráz, generální ředitel společnosti Unicorn Systems



Profesionální telekomunikační službyVlastnictví rozsáhlé páteřní sítě a vysílací infrastruktury nám v kom-binaci s unikátními přenosovými a přístupovými technologiemi umožňuje nabízet hlasové služby, internetové připojení a datová řešení nejvyšší kvality přizpůsobené požadavkům korporátních a velkoobchodních zákazníků.

Smart CloudNabízíme také služby z oblasti cloud computingu. Poskytujeme za-bezpečený virtualizovaný serverový výpočetní výkon a kapacitu datového úložiště s vysokou úrovní výkonu při zachování efektivní správy.

Služby Smart Cloud zajišťují nejvyšší potřebný výkon kdykoliv a na požádání, bez nutnosti investice do nových technologií. Smart Cloud garantuje nejvyšší možnou úroveň dostupnosti služeb s maximálním zajištěním ochrany proti výpadkům, vnějším útokům i ostatním bez-pečnostním incidentům. Řešení Smart Cloud je provozováno na ově-řené a certifikované sestavě kompatibilních součástí ideálních pro provoz všech aplikací vyžadujících spolehlivá řešení.

Služby jsou poskytovány formou Infrastructure as a Service (IaaS) s mož-ností poskytování operač-ního systému. Služba je vhodná pro poskytování veřejných služeb (veřejné servery) i pro vnitřní po-třebu společností a provoz interních serverů a datových úložišť.

Změňte svůj pohled na firemní IT a začněte si serverovou infrastruk-turu pronajímat jako službu.

Zaplatíte transparentní cenu pouze za potřebné výpočetní kapacity při vyšší kvalitě a dostupnosti IT služeb.

www.SmartCloud.cz

www.radiokomunikace.cz

České Radiokomunikaceprofil společnosti

Adastra je mezinárodní konzultační společnost, která synergicky propo juje svět businessu a technologického poradenství. Své do-minantní postavení v oblasti Information Managementu rozvíjíme především v našich klíčových kompetencích – Data Warehousingu, Business Intelligence včetně Mobile BI, Master Data Managementu a Enterprise Application Integration. Naši konzultanti načerpali své rozsáhlé zkušenosti na stovkách projektů pro významné klienty, v Česku například: Ahold, Cetelem, ČSOB, ČSOB Pojišťovna, Equa bank, GE Money bank, PPF, Škoda Auto, Tipsport, Telefónica O2, Vodafone a další.

Evropské aktivity Adastra Group jsou řízeny z centrály v Praze a pro-střednictvím poboček v Londýně, Frankfurtu n. M., Bratislavě, Sofii a Moskvě. Severoamerické kanceláře Adastry jsou v kanadském Torontu a USA, více na www.adastragrp.com. Firma investuje do ne-ustálého vzdělávání a sdílení znalostí tak, aby konzultanti byli v kaž-dém okamžiku seznámeni s nejnovějšími technologiemi na trhu.

Adastra používá sofistikované projektové metodiky, které jsou záru-kou úspěšného dokončení realizovaných projektů. Vedle projekto-vých metodik založených na mezinárodních metodologiích a standar-

dech (např. PMI -PM BOK, PRINCE2, ITIL) mezi ně patří i řada vlast-ních metodik, například pro analýzu business požadavků (Business Discovery), metodika integrovaného CRM (CRM.360) nebo metodika implementace datových skladů (DW.360) a dalších.

Řešení: ● Business Intelligence & Data Warehousing ● Master Data Management ● Enterprise Application Integration ● Mobile Business Intelligence ● Aplikační vývoj ● Campaign Management ● Data Migration ● Risk Management ● Solvency II

Více informací naleznete na www.adastra.cz

Adastraprofil společnosti



Nabízíme komplexní IT řešení, s jejichž dodávkou máme zkušenosti od roku 1999. Jsme součástí aliance IBA Group, jednoho z největších poskytovatelů ICT služeb ve střední a východní Evropě. Máme přes 100 IT specialistů se zaměřením na portálové technologie a ECM, kteří pracují ve vývojových centrech v Praze a v Brně.

Jsme inovativní a kompetentní softwarová společnost se zájmem o dlouhodobou spokojenost našich zákazníků.

Využijte naše dlouholeté zkušenosti s portály:

● Vývoj a implementace řešení podnikových portálů ● Optimalizace pro mobilní zařízení, mobilní nativní aplikace ● Práce v režimu on-line i off-line se synchronizací dat ● Portály všech typů – Intranet, Extranet, Internet ● Integrace a migrace aplikací do portálového prostředí ● Konzultace a školení ● Externí audit a kontrola kvality ● Ladění výkonnosti a dostupnosti portálu

Naše služby a řešení využívají společnosti se specifickými požadavky v oblasti ECM zejména v oblastech:

● Konzultace a poradenství v oblasti ECM ● Znalost trhu v oblasti ECM, dlouholeté zkušenosti ● Quality assurance – doporučení na správnou volbu technologie ECM Správa obsahu, automatizace, optimalizace a analýza ob-chodních/provozních procesů orientovaných na dokumenty

● Integrace – zkvalitňování spolupráce s ostatními systémy a doda-vateli

● Vývoj IS na zakázku ● Podpora při dodržování legislativních předpisů a norem

www.ibacz.eu

IBA CZSpolehlivý dodavatel IT služeb

Od roku 1993 jsme významným obchodním partnerem společnosti IBM ČR se zaměřením na dodávky infrastruktury, řešení a systémo-vých služeb pro velké a střední společnosti na českém trhu. Společ-nost GC System představuje spojení tradičního portfolia a nových směrů.

Tradičním pilířem naší společnosti je řešení IT infrastruktury, vý-početního výkonu, virtualizace, ukládání a zálohování dat se zřetelem na vysokou dostupnost a odolnost proti výpadkům, tzv. Disaster Re-covery. Dnes ovšem již spíše častěji budování infrastruktury se zřete-lem na cloud řešení.

Naším novým cílem je nabídnout našim zákazníkům vysokou při-danou hodnotu a služby nejvyšší kvality napříč produktovým portfo-liem IBM HW a SW. Nebojíme se také inovací a nových produktových trendů, příkladem jsou systémy pro správu hmotného i nehmotného majetku (IBM Maximo, IBM Tri-riga), analýza a vytěžování dat a big data (IBM NETEZZA a BIG DATA Platforma).

Společnost IBM každoročně oceňuje několik vybraných obchodních partnerů z celého světa za mimořádné výsled- ky v oblasti informačních technologií, snahu při získávání dovedností, odborné znalosti a za inovativní řešení, vše ve spojitosti s technologiemi a službami společnosti IBM.

Naše společnost, jako jedna z mála v České republice a střední a východní Ev-ropě, je také laureátem IBM Beacon Award – mezinárodního ocenění IBM, které jsme získali za vynikající řešení pro integrované řízení IT služeb (IT Service Management) pro našeho významného zákazníka, Českou pojišťovnu.

Ocenění získal projekt monitorující a řídící systém implemento-vaný GC System v České pojišťovně, který zprůhlednil a zlepšil řízení ICT služeb, on -line reportingu pro byznys uživatele a také snížil ná-klady na správu IT o téměř deset milionů korun ročně. Česká pojiš-ťovna přitom i nadále může poskytovat svým klientům ty nejlepší služby.

GC System



Pomalu, ale jistě. Tak popisuje trend přijímání nových techno-logií z oblasti cloud computingu v České republice Marcel Jánský, manažer útvaru produktů a podpory prodeje z Českých

Radiokomunikací. Po počáteční všeobecné nedůvěře se české firmy začínají o cloud computing stále více zajímat.

Jaká je v současnosti na českém trhu poptávka po cloudových službách?Dobrou zprávou je, že české firmy již služby na bázi cloud compu-tingu přijaly a řada z nich je začala již aktivně využívat. Jejich pozitiv- ní zkušenosti dále akcelerují zájem ostatních firem. Dnešní realita je taková, že se cloudy staly přirozenou součástí všech našich obchod-ních jednání. Ukazuje se, že obavy o funkčnost cloudových systémů jako takové již byly ve velké míře rozptýleny a většina zákazníků se již dobře orientuje v rozdílných typech cloudových služeb a zná jejich přínosy. To nám umožňuje posunout se od otázky, zda cloud compu-ting ano, či ne, k diskusím o parametrech konkrétního řešení.

Nicméně podobně jako u většiny dalších technologických trendů není Česká republika zdaleka na špici jejich adopce a masivní nasa-zení cloudových technologií můžeme u nás v následujících letech teprve očekávat.

České Radiokomunikace byly jedním z prvních poskytovatelů cloudových služeb v České republice. Ještě předtím, než jsme je začali nabízet zákazníkům, jsme do cloudu převedli svou vlastní IT infrastrukturu. Na vlastním příkladě jsme se přesvědčili, že cloud computing je tím nejvhodnějším řešením pro každou firmu, která svou činnost opírá o komunikaci a informační technologie, potřebuje být flexibilní a zároveň nechce investovat do nákupu technologií. Své prven ství si chceme uchovat, a proto pečlivě sledujeme zahraniční trendy a ve spolupráci se svými globálními partnery se snažíme vytvořit platformu pro masivní rozšíření cloud computingu v České republice. Hlavní potenciál stále vidíme v poskytování infrastruktury jako služby, ale zároveň plánujeme svá cloudová řešení obohatit i o další funkce, ať už jde o e -commerce, web services a další.

Stále platí, že hlavní motivací pro přesun IT infrastruktury do cloudu jsou úspory?Jednoznačně. Bavíme se jednak o čistých úsporách generovaných přesunem infrastruktury z vlastního prostředí do cloudu, ale ne-smíme zapomínat i na tzv. aditivní úspory. Těch firmy dosahují tím, že prostřednictvím cloud computingu využívají lepší technologie a funkce, které předtím nevyužívaly kvůli finanční náročnosti. Jako příklad mohu uvést technologické zabezpečení plánů pro obnovu po pohromě nebo jednoduchou dlouhodobou archivaci dat.

Samozřejmě nezanedbatelným přínosem všech cloudových ře-šení je jejich nekonečná elasticita pro pokrytí nárazových potřeb. Získaná flexibilita patří v dnešní ekonomicky nestabilní době k nej-častěji zmiňovaným argumentům pro přechod k těmto službám.

Souhlasíte s tím, že důvěryhodnost cloud computingu stojí na otáz-ce bezpečnosti?Bezpečnost cloudových systémů je aktuálně nejvíce skloňovaným pojmem v této oblasti. Realita je však mnohem jednodušší, než se na první pohled může zdát. Při pronájmu IT infrastruktury se uplatňují podobné principy bezpečnostních hrozeb, které firmy znají z vlast-ního prostředí. I ve vlastním prostředí je nutné zabezpečit data proti zcizení, modifikaci či zničení a je nezbytné řídit přístupy a oprávnění jednotlivým uživatelům stejně jako řídit související procesy.

Jaká jsou tedy specifika cloudové bezpečnosti?V případě cloud computingu jde zejména o to, zda zvolený koncept umožní nasadit takovou úroveň bezpečnosti, kterou zákazník potře-buje. Pohled na ochranu dat se zásadně liší u privátních a veřejných cloudů nebo dokonce u systémů, které jsou provozovány mimo území České republiky.

Důležité je předem zvážit, zda uplatňovat jednu bezpečnostní po-litiku na všechna data nebo ji rozdělit. S nejvyšší prioritou je nutné přistupovat ke klíčovým datům, jejichž ztráta by mohla ohrozit stabi-litu podnikání, ať už jde o databáze klientů, seznam služeb nebo fak-turace. Nejvyšší prioritu již ale nebývá nutné přiřadit datům, jejichž případná ztráta nebo poškození jsou sice nepříjemností, nicméně reálně nemají vliv na dopad firmy.

Je dobré si uvědomit, že ne každý poskytoval je schopen nabíd-nout v rámci cloudové infrastruktury bezpečnost na míru. Pro naše klienty je velkým přínosem, že již v nabídce služby Smart Cloud ošet-řujeme základní zranitelnosti a největší rizika. Nabízíme tak další vý-znamný motiv pro přechod do cloudu. S naší službou Smart Cloud získají zákazníci buď vyšší úroveň bezpečnosti, nebo podobnou té co již mají, ale s nižšími náklady. Rozšířené možnosti ochrany zákaznic-kého prostředí nabízíme prostřednictvím služby Smart Cloud Secu-rity, která díky předimplementovaným bezpečnostním technologiím zkracuje a zjednodušuje způsob nasazení.

U cloudů je třeba se také zamyslet, jak se data do cloudu dosta-nou a kde se poté nacházejí. Ani nejbezpečnější cloud na světě ne-bude nic platný, když budete svá data posílat přes nezabezpečené inter netové připojení. Zákazníci by se měli zajímat, jsou -li data na území státu, jehož legislativou se musí řídit. Při dnešní globalizaci se totiž mohu nacházet v politicky turbulentní zemi se všemi riziky tomu odpovídajícími.

Jaká je strategie Českých Radiokomunikací?Soustředíme se na segment firem, které vyžadují vyšší výkon a vyšší úroveň zabezpečení. Právě takovým zákazníkům přinášíme přidanou hodnotu ve formě bezstarostného provozu IT infrastruktury. Klademe důraz na dlouhodobý partnerský vztah a konzultace se svými zákaz-níky. Neustále hledáme cesty, jak může Smart Cloud zákazníkům po-moci v rozvoji jejich businessu.

Neptejte se, zda cloud funguje, ale jak je bezpečný

KOM

ERČN

Í PRE

ZEN

TACE


Specializované informační systémy pro státní správu a samosprávu

www.gordic.cz

Jsme jedničkou ve veřejné správě



Podniky a organizace mnohdy vynakládají desítky procent ze svých rozpočtů na zřízení a provoz síťové infrastruktury, aniž by mnohdy byly dostatečně průkazně schopny vyhodnotit

účelnost, efektivitu využívání či dokonce návratnost vynaložených investic. Služby pro datové sítě O2 přitom umožňují se nejenom zbavit problémů s budováním a provozováním síťové infrastruktury, ale spolu s optimalizací provozu poskytují přímou cestu k plánování a detailnímu vyhodnocování nákladů na provoz IT infrastruktury.

Outsourcing IT a telekomunikační infrastruktury O2 je k dispozici pro-střednictvím tří služeb. Služba O2 Managed WAN nabízí správu da-tové sítě WAN. O2 Managed LAN slouží pro správu aktivních prvků vnitřní LAN sítě. Služba Kompletní kancelář zahrnuje úplný outsour-cing sítě včetně koncových stanic, IP telefonie nebo propojení zákaz-nických aplikací s telekomunikačními službami. Služby lze využívat samostatně nebo kombinovat s dalšími ICT i telekomunikačními služ-bami O2 a vytvořit komplexní, profesionální a na míru připravené ře-šení. Součástí služeb je audit a analýza již provozované sítě, návrh jejího rozšíření či rekonstrukce a spolupráce při její výstavbě nebo přestavbě. Na základě kontroly infrastruktury, analýzy topologie sítě a zatížení se identifikují kritická místa v síti, případně se navrhne op-timální řešení a vypracuje se příslušná projektová dokumentace pro převzetí sítě do správy. Zkušenosti ukazují, že outsourcing správy in-frastruktury vede ke zvýšení spolehlivosti služeb a k znatelnému zkrá-cení doby potřebné k odstranění případných poruch. Zaručená kva-lita, spolehlivost, bezpečnost a rozšiřitelnost umožňuje eliminovat nadbytečné náklady a rezervní kapacity.

O2 Managed WAN a O2 Managed LANSlužby správy LAN a WAN infrastruktury jsou nadstavbou k již po-skytovaným službám. Pro využití služeb řízené WAN sítě musí proto mít zákazník od O2 poskytovánu službu, např. propojení poboček.

O2 Managed WAN poskytuje správu celé WAN sítě zákazníka. Spočívá především v přidělení Service Level manažera (SL mana-žera), který detailně zná architekturu sítě a nastavení služeb zákaz-níka. Dohlíží na dodržování garantovaných parametrů služby, pravi-delně vyhodnocuje provoz sítě, navrhuje změny v její konfiguraci a periodicky vykonává technické a provozní konzultace u zákazníka. SL manažer se zákazníkovi přiděluje jmenovitě, osobně, a vytváří tak jediné kontaktní místo, jehož prostřednictvím zákazník s O2 komuni-kuje a řeší i záležitosti procesního charakteru. Další součástí je ak-tivní monitoring infrastruktury. Aktivní znamená, že poskytovatel nevyčkává, až zákazník oznámí závadu nebo problém, nýbrž sleduje informace přicházející z dohledových systémů sítě, vyhodnocuje je a v případě potřeby založí odpovídající servisní požadavek.

O2 Managed LAN je obdobnou službou jako služba správy WAN, ale správa infrastruktury již zasahuje do lokálních sítí zákazníka. Zá-kladem jsou opět dohled a správa infrastruktury LAN zákazníka, mo-nitoring a administrace sítě a síťových prvků. Může jít jak o zařízení ve vlastnictví zákazníka, tak o zařízení dodaná poskytovatelem např. formou pronájmu. Zákazníku je opět přidělen SL manažer a služba

aktivního dohledu. Při poruše zajišťuje O2 návštěvu technika a vý-měnu zařízení či vzdálenou podporu. Zodpovědnosti poskytovatele služeb se tím podstatně rozšiřují, neboť odpovídá za kvalitu služeb až po uživatelské porty v LAN síti zákazníka.

O2 Kompletní kancelářKompletní kancelář je komplexní outsourcing IT a telekomunikační infrastruktury a služeb spojených s jejich provozem, od datové infra-struktury LAN až po koncové stanice uživatelů. Chrání společnost před nákladnými investicemi na pořízení, výměnu nebo časté změny infrastruktury. Ceny za pronájem infrastruktury jsou pevně stano-veny a účtovány podle skutečně využívaných služeb (počtu připoje-ných uživatelů). Zákazníci mohou přesně plánovat náklady na provoz IT a telekomunikačních služeb i v případě častých změn v rozsahu in-frastruktury. Zařízení se pravidelně obměňují. Ušetří se jednorázové investice za obměnu a zákazník má jistotu, že používá stále moderní prostředky. V nabídce je i IP telefonie či nástroje a prostředky pro zvýšení fyzické bezpečnosti budov nebo kanceláří, např. kamerové systémy. Nepřetržitý dohled, kvalita a dostupnost služeb jsou smluvně garantovány.

Proč služby sítí od O2?O2 především disponuje dostatkem zkušených specialistů, používá pokročilé nástroje ke správě provozu své vlastní sítě a o zkušenosti je schopna se podělit se zákazníky. Dokáže k širokému portfoliu slu-žeb nabídnout i kompletní správu lokální infrastruktury zákazníků prostřednictvím moderních IT služeb. Nabízí řešení s jasně definova-nými a smluvně zaručenými parametry a v oblasti řízených LAN i WAN realizovala již řadu velmi úspěšných instalací.

Zákazník komunikuje s jediným dodavatelem prostřednictvím je-diného kontaktního místa. Interní IT pracovníci zákazníka jsou díky aktivnímu přístupu při správě a dohledu osvobozeni od nutnosti za-bývat se analýzou problémů a mohou se plně věnovat chodu vlast-ních informačních systémů zajišťujících bezproblémovou činnost or-ganizace. Všechny procesy jsou transparentní a v souladu s průmys-lovými standardy i doporučeními, např. ITIL.

Jaroslav Polena, infrastrukturní služby, Telefónica Czech Republic

Víte, kolik vás stojí síťová infrastruktura?

KOM

ERČN

Í PRE

ZEN

TACE

inzerce 230x270_2013.indd 1 11.6.2013 8:51:17 TOP100-2013-blok.indd 36 TOP100-2013-blok.indd 36 13.6.13 8:1713.6.13 8:17

inzerce 230x270_2013.indd 1 11.6.2013 8:51:17 TOP100-2013-blok.indd 37 TOP100-2013-blok.indd 37 13.6.13 8:1713.6.13 8:17


Hlásí se nástup konceptu „IT jako služba“

Rollout of the concept “IT as a Service” is coming up

Průzkum magazínu INSIDE Report z loňského podzimu ukázal, že co se týče odklonu od vlastnictví IT aktiv k nákupu IT slu-žeb, jsou čeští a slovenští CIOs poměrně konzervativní. Podle

prognóz Gartneru však jde o nezadržitelný proces, který bude čím dál rychleji probíhat i na našem trhu. Čím dál významnějším růsto-vým faktorem bude rozvoj industrializovaných IT služeb.

Za rozvojem konceptu „jako služba“ stojí stejná logika jako za ja-

kýmkoli outsourcingem, jak jej organizace praktikují již desítky let. Hlavním deklarovaným cílem jsou úspory, ale neméně důležité jsou další efekty, především kvalita a flexibilita.

Co se úspor týče, jejich hnacím motorem je rozsah: poskytovatel rozloží náklady (především ty fixní) mezi více klientů a dosáhne tak na úspory z rozsahu. Tolik teorie; v praxi se však ukazuje, že větší podniky dosáhnou na úspory z rozsahu samy. Jedinou možností, jak přesto ušetřit, je zjednodušování služeb a jejich standardizace. Tyto služby, dodávané v masivním měřítku, nazývá Gartner jako industria-lizované nízkonákladové IT služby (ILCS). Teprve takové služby umož-ňují stlačit náklady na skutečné minimum. Stojí za pozornost, že Gartner očekává ceny na úrovni 10 až 30 procent běžných cen odpo-vídajících služeb v klasické podobě.

Náročné ekonomické podmínky a nutnost snižovat dál náklady i po všech předchozích kolech škrtů vedou firmy k přehodnocení vý-znamu jednotlivých IT služeb. Ukazuje se, že to, co ještě nedávno bylo v představách manažerů zdrojem konkurenční výhody, je ve skutečnosti pouhým nástrojem k udržení konkurenční parity a patří tedy do kategorie „komodita“. Právě tyto služby lze pořizovat jako industrializované – s tím, že organizace přizpůsobí své procesy jejich standardizované podobě.

The survey of the magazine INSIDE Report of the last autumn showed

that as far as the shift from the ownership of IT assets to the purchase

of IT services is concerned, Czech and Slovak CIOs are relatively con-

servative. According to the forecasts of Gartner, however, this is an unstop-

pable process, which will go on faster and faster on our market, too. And the

development of industrialised IT services will be a more and more significant

factor of the growth.

Behind the development of the concept ”as a service” there is the same logic as behind any outsourcing, as pursued by organisations already for dec-ades. The main declared drive is the cost cut, but there also other effects that are equally important, predominantly quality and flexibility.

As far as the cost cuts are concerned, they are driven by the scale: the provider spreads the costs (predominantly the fixed ones) among multiple cli-ents and achieves thus economies of scale. This is a theory; in practice, how-ever, it turns out that larger enterprises achieve the economies of scale on their own. The only possibility how to economize anyway is to simplify the services and standardize them. These services, supplied in a massive scale, are called by Gartner ”industrialized low -cost IT services” (ILCS). This is only such services that enable to push the costs down to the real minimum. It is worth noticing that Gartner expects the prices at the level of 10 to 30 per cent of the usual prices of the corresponding services in a classical form.

Demanding economic conditions and the need to keep reducing the cost either after all previous rounds of the cuts are making corporations to recon-sider the significance of particular IT services. It is turning out that what used

Postoj k vlastnictví IT aktiv a k nákupu IT služeb(byla povolena jen jedna odpověď)

Zdroj: průzkum INSIDE Report mezi CIO v ČR a na Slovensku, 10/2012

Kde to dává smysl, snažíme se kupovat IT služby místo nákupu IT aktiv

Nejraději bychom nevlastnili žádná IT aktiva a všechno nakupovali jako službu

Co se týče přechodu od vlastnictví IT aktiv k náku-pu IT služeb, žádné výrazné změny nechystáme

19

15

1

Approach to the ownership of IT assets and to the purchase of IT services (only one answer is possible)

Source: Survey of INSIDE Report among CIOs in the CR and Slovakia, 10/2012

Wherever IT makes sense, we try to buy IT services instead of purchase of IT assets

Ideally we would like to own no IT assets and buy everything as a service

As far as the shift from the ownership of IT assets to the purchase of IT services, we are not preparing any significant changes

19

15

1



Jak ukázal průzkum INSIDE Report, čeští a slovenští IT manažeři nejsou s konceptem industrializovaných IT služeb často ani sezná-meni (postoje CIO viz graf). Podle prognózy Gartner však bude již do roku 2015 trh industrializovaných IT služeb představovat víc než 30 procent z celkového trhu IT služeb. Za pozornost stojí, že tyto služby budou podle Gartner kanibalizovat pouze 15 procent výnosů outsourcingových poskytovatelů. Vyplývá z toho, že celkový objem outsourcovaných služeb se výrazně zvýší; low -cost služby prostě při-táhnou větší zájem zákazníků. V této souvislosti se přímo nabízí para-lela s nízkonákladovými aerolinkami.

Co se týče IT služeb, které doopravdy představují zdroj konku-renční výhody, podle Gartner se bude jejich okruh neustále zužovat. Nárok na takové označení totiž mají většinou jenom ty, které se týkají front office, tedy které podporují přímý kontakt se zákazníky – a to ještě jen v případě, že jde o procesy inovativní, konkurencí neokopí-rované. I takové služby však budou stále více outsourcovány – avšak s jinými cíli, než je snížení nákladů. Jak totiž zjišťují analytici Gartner, z průzkumů i z diskusí s IT manažery i s ostatními členy top manage-mentu firem, pro organizace nabývají na důležitosti měkké metriky typu flexibilita. Jejich zájem o outsourcing je tažen především vidi-nou navázat náklady na výnosy. Za touto logikou je vidět rostoucí vliv finančních ředitelů, pro které je přesun nákladů z fixních mezi va-riabilní jednou z nejdůležitějších priorit.

Výsledkem je, že podle prognózy z dubna 2013 poroste v následu-jících pěti letech globální outsourcingový trh průměrným ročním tempem 6,5 procenta; graf ukazuje detailní pohled na jednotlivé seg-menty tohoto trhu.

to be in the minds of the managers a source of a competitive edge still not a long time ago, it is actually a pure tool to keep the competitive parity and can be therefore classified as a ”commodity”. It is just these services that can be purchased as industrialised – with the organization adapting its processes to their standardized form.

As revealed by the survey of INSIDE Report, Czech and Slovak IT managers often don’t know the concept of the industrialised IT services at all (the approaches of CIOs - see the graph No. 2). But according to the forecast of Gartner, however, by the year 2015 the market of the industrialised IT services will have accounted for 30 per cent of the total market of IT services. It is worth noticing that according to Gartner these services will combine only 15 per cent of the revenues of the outsourcing providers. This means that the total volume of the outsourced services differs a lot; low -cost services will simply attract more interest of customers. What comes to mind in this connec-tion is a parallel with the low -cost aero lines.

According to Gartner, the scope of the IT services representing an actual source of a competitive edge will shrink. This classification can apply mostly only to those concerning the front office, namely those that support the direct interaction with customers – moreover only on condition that they involve processes that are innovative, not copied by a competitor. But also such serv-ices will be outsourced more and more – but for purposes other than the cost cuts. As revealed by Gartner’s analysts, surveys and discussions with IT man-agers and other members of top management of corporations, what is becom-ing more and more important to organisations are soft metrics like flexibility. Their interest in outsourcing is driven predominantly by a vision to tie costs to revenues. Behind this logic we can see a growing influence of financial direc-tors for whom the shift of costs from the fixed ones to variable ones is one of the top priorities.

As a result, according to the forecast of April 2013, in the next five years the global outsourcing market will grow at an averaged annual rate 6.5 per cent; the graph shows a detailed view of particular segments of this market.

Postoj k tzv. nízkonákladovým IT službám (Industrialized Low -Cost IT Services, ILCS)(bylo povoleno víc možností odpovědí)

Approach to so -called low -cost IT services (Industrialized Low -Cost IT Services, ILCS)Note: more choices

Zdroj / Source: Survey of INSIDE Report among CIOs in the CR and Slovakia, 10/2012

Nevím přesně, co to jeI don’t know exactly what it is

16

O ILCS zatím reálně neuvažujemeWe are not really contemplating ILCS for the time being

1

O ILCS uvažujemeWe are contemplating ILCS

7

S ILCS počítáme v naší IT strategiiWe are counting on ILCS in our strategy

2

ILCS bychom rádi využívali, ale nevidíme na trhu reálnou nabídkuWe would like to use ILCS, but we can’t see a real offer on the market

9

S ILCS experimentujemeWe are experimenting with ILCS

1

ILCS v omezené míře využívámeWe use ILCS to a limited extent

3

ILCS využívámeWe use ILCS

2

Tradiční vs. industrializované služby: Absolutní prognóza růstu 2011–2016

Traditional vs. Industrialized Services: Absolute Growth Forecast, 2011–2016


Miliardy dolarů / Billions of Dollars■ Tradiční / Traditional

■ Industrializované / Industrialized

InfrastrukturaInfrastructure

AplikaceApplication

Byznys procesyBusiness Process

0

5

10

15

20

25

30

35

40



Firemní IT v Evropě v roce 2013

Enterprise IT in Europe in 2013

DOUGLAS HAYWARD

Po letech globálního ekonomického sestupu, který těžce postihl rozsáhlé části Evropy, jsou podniky stále obezřetné ohledně vý-dajů na IT a zůstávají zaměřeny mnohem silněji na „problema-

tiku nákladů“ (taková rozhodnutí o nákupu jsou motivována hlavně touhou zredukovat provozní náklady organizace, resp. zredukovat náklady na IT, která mají ve svém majetku) než na „otázku růstu“ (ta-ková rozhodnutí o nákupu jsou motivována hlavně touhou zvýšit trž-by bez zohlednění nákladů nebo alespoň posílit loajalitu a spokoje-nost zákazníka nebo občana).

Průzkum IDC prováděný u 700 organizací v Evropě zjistil, že snižo-vání nákladů bylo strategickou prioritou číslo jedna u téměř poloviny ze všech subjektů, které si v roce 2012 kupovaly služby IT. Zde se uvažování poněkud rozcházelo: téměř jedna třetina (31 %) organizací považovala „používání IT za způsob, jak učinit své podnikání nákla-dově efektivnější“, což byla jejich hlavní strategická priorita, a dal-ších 17 % připustilo, že impulsem jejich nákupů byla strategie „sni-žování nákladů na IT“. Prozatím zůstává problematika nákladů stále dominantní, i když zájem o růst se u některých organizací v roce 2013 stává významnější. Většina Evropy je pro dohlednou budoucnost stále uvízlá v makroekonomickém prostředí „nízký/nulový růst“,

s nízkými a proměnnými úrovněmi politické a podnikatelské důvěry.Návrat k růstu ve stagnujícím makroekonomickém klimatu zna-

mená zachovávání a přebírání tržního podílu od konkurentů a na-opak vytváření přesvědčivých nabídek a (kriticky) takřka laserové za-měřování na stávající a potenciální nové zákazníky. Jinými slovy, podniky – minimálně ty přední – v roce 2013 se znovu obracejí mimo organizaci, s cílem angažovat se u koncového zákazníka a porozumět jeho potřebám (a to platí také v menším rozsahu pro obchodní part-nery a dodavatele).

Navíc vytvářejí demografické změny jak na pracovišti, tak v „reál-ném světě“ nové obrazce poptávky a vyvíjejí nové tlaky na zaměst-navatele snažící se přilákat a podržet si nejlepší talenty.

Zatímco na jedné straně populace a pracovní síly stárnou (což samo o sobě již vytváří zajímavé nové obrazce poptávky), na druhé straně nové vlny zaměstnanců a spotřebitelů narozených již v digitál-ním věku chtějí využívat nové technologie (např. mobilní, cloudové) a nové služby pověšené na těchto technologiích (např. sociální) no-vými způsoby.

Jak reagují podniky a vládní instituce?Za prvé, organizace zjednodušují, standardizují a automatizují své in-frastruktury IT. Dělají to proto, že to iniciuje redukci nákladů a zlep-

DOUGLAS HAYWARD

After years of global economic downturn that has heavily affected large parts of Europe, enterprises are still cautious about IT spend and they remain focused much more heavily on the “cost agenda” (those buying

decisions motivated chiefly by a desire to reduce the organization’s running costs, and/or to reduce the cost of its IT estate) than on the “growth agenda” (those buying decisions motivated chiefly by the desire to grow the organiza-tion’s top -line revenues, or at least to drive up customer or citizen loyalty and satisfaction).

An IDC Survey of 700 organizations in Europe found that cost reduction was the number one strategic priority for almost half of all IT services buyers in 2012. This was spilt two ways; almost a third (31%) of organizations consider “using IT to make the business more cost -effective” to be their top strategic priority, and another 17% admitted that “reducing the cost of IT” was their strategic buying driver.

For now, the cost agenda remains dominant, even if the growth agenda is becoming more important for some organizations in 2013. Most of Europe remains trapped in a “low -growth/no -growth” macroeconomic landscape for the foreseeable future, with low and variable levels of political and business confidence.

Returning to growth in a flat macroeconomic climate means keeping and taking market share from competitors, and that in turn that means creating and marketing compelling offerings, and (critically) having a laser -like focus on existing and potential new customers. In other words, the focus for enter-prises – at least the leading ones – in 2013 will turn once again outside the organization, towards understanding and engaging with the end customer (and also to a lesser extent with business partners and suppliers).

Moreover, demographic changes both in the workplace and in the “real world” are creating new demand patterns, and putting new strains on employ-ers looking to attract and keep the best talent.

While on the one hand, populations and workforces are ageing (itself cre-ating interesting new demand patterns), on the other hand new waves of digital -native employees and consumers want to use new technology (e.g. mobile, cloud) and new services sitting on that technology (e.g. social) in new ways.

How are enterprises and government bodies reacting?Firstly, organizations are simplifying, standardizing, and automating their IT infrastructures. They are doing this to drive cost and agility improvements to make the IT estate not just cheaper but also better adapted to the ever--changing needs of the business.



www.vema.cz

Vaše starosti na naše servery!Komplexní personální softwareVema pomáhá tisícům organizacív ČR a SR. Všechny aplikace Vema je možné využívat vzdáleně přes internet z Vema V4 Cloud.

Odpadá Vám:• investice do licencí• instalace nových verzí• péče o data a provoz aplikací• potřeba budování vlastní

technické infrastruktury

A navíc získáte:• garanci provozu a dostupnosti• vysokou úroveň zabezpečení dat• efektivnější služby• zdarma možnost využívat

portálové verze aplikací Vema

Those ever -changing needs include the need to understand and react to an historic technology shift we are currently living through, which is the equivalent of the transition from mainframes to minicomputers in the 1960s and the transition from minicomputers to client/servers in the 1980s. The transition is to what IDC calls the “Third Platform,” and it is driven by the “four forces” of:

● Cloud ● Mobility ● Social media ● Analytics and Big Data

All of these have the potential to make the enterprise IT estate far cheaper, more flexible, and more closely aligned to the needs of the business. They will create massive change and opportunities for organizations – that is, if they are managed right. If unmanaged or ignored, however, the four forces will create a chaotic explosion of cost and complexity that will destroy their original promise.

But there is more to enterprise IT investment than the “Third Platform,” however important it is. Essentially, after four years of grinding cost--cutting, businesses want to “clear the way for growth.” They want to turn the core IT infrastruc-ture into a giant IT service “backbone” into which they can plug the client -facing applications that will generate the new revenue growth that they now need to start finding.

So, back -end IT systems (ERP, supply chain, HR, etc) are now becoming a standardized core, a backbone, a ‘black box’ sitting quietly in the background, into which the client -facing business units can plug the more commercially -oriented applications that they really care about. And in future, it will be the line -of -business executives’ customer -facing applications that drive new reve-nues and new value for the enterprise.

There is no contradiction between the old “backbone IT” world and the new “customer--facing IT” world; they are two sides of the same coin. Without the standardized, properly--architected heavy -duty IT “backbone,” the customer -facing apps will break down and fail. But without the new customer -facing apps helping to drive up revenues, the enterprise will simply be using technology to manage business stasis or indeed decline.

So, while the macroeconomic and political fac-tors militate against aggressive new IT services spend, there are countervailing factors that will drive up demand for IT services investment – chiefly those associated with the need to under-stand, control and adopt the “four forces” and the need to move beyond the “cost agenda” and back

šení hbitosti, jejich IT jsou pak nejen lev-nější, ale lépe se i adaptují na stále se měnící potřeby podnikání.

Tyto stále se měnící potřeby zahrnují po-třebu porozumět a reagovat na historický technologický posun, který nyní zažíváme a který je ekvivalentem přechodu od main-framů k minipočítačům v šedesátých letech a přechodu od minipočítačů k modelu klient/server v letech osmdesátých. Tento přechod je to, co IDC nazývá „třetí platformou“ a je poháněn „čtyřmi silami“:

● cloud, ● mobilita, ● sociální média, ● analytika a big data.Všechny tyto síly mají potenciál učinit fi-

remní IT mnohem levnější, flexibilnější a těs-něji spjaté s potřebami podniku. Budou vy-tvářet masivní změnu a příležitosti pro orga-nizace – tedy pokud budou řízeny správným způsobem. V případě jejich neřízení nebo ig-norování budou tyto čtyři síly způsobovat chaotickou explozi nákladů a složitosti, které zničí jejich původní přísliby.

Investice do firemních IT znamenají však více než „třetí platformu“ jakkoli významná tato platforma je. V podstatě si po čtyřech le-tech drtivého ořezávání nákladů podniky chtějí „vyčistit cestu pro svůj růst“. Chtějí přeměnit stěžejní infrastrukturu IT na obří „páteř“ služeb IT, do níž mohou zapojovat aplikace pro přímou interakci s klientem, ge-nerující nový růst tržeb, který nyní potřebují vyvolat.

Back -end systémy IT (ERP, dodavatelský řetězec, lidské zdroje atd.) se nyní stávají standardizovaným jádrem, do nějž mohou podnikové jednotky obracející se přímo na klienta připojit komerčněji orientova né apli-kace, o které se opravdu starají. A v bu-doucnu to budou aplikace exekutivy line -of--business, zajišťující přímou interakci s klien-tem, co bude pohánět nové výnosy a tvorbu nové hodnoty pro podnik.

Neexistuje rozpor mezi starým světem „páteřních IT“ a novým světem „IT zajišťují-cích přímou interakci s klientem“; jsou to dvě strany téže mince. Bez standardizované, řádně navržené, silně frekventované „pá-teřní“ IT se aplikace pro přímou interakci s klientem zhroutí a selžou. Ale bez těchto aplikací napomáhajících pohánět tržby bude podnik prostě využívat technologii k řízení podnikové stagnace nebo dokonce poklesu.



A tak zatímco makroekonomické a politické faktory působí proti agresivním novým výdajům na služby IT, jsou zde protichůdné fak-tory, které budou pohánět poptávku po investicích do služeb IT – hlavně ty, které jsou spjaté s potřebou porozumět, řídit a přijímat zmíněné „čtyři síly“ a potřebou neřešit pouze náklady, ale vrátit se k alespoň některým prvkům „problematiky růstu“. Evropa si nemůže odříznout cestu k ozdravení navždy.

Podniky se opět připravují na potíže, neboť podnikatelská důvěra zůstává turbulentníTak, jak bylo poznamenáno výše, zůstane v blízké budoucnosti „problematika nákladů“ mezi západoevropskými kupujícími služeb IT nadále dominantní, ale bude koexistovat s obnoveným zájmem o vybrané oblasti „problematiky růstu“. Výdaje na IT, zejména ty, které mají za cíl pohánět tržby spíše než zisk nebo posilovat spoko-jenost a loajalitu zákazníků a občanů. A tak obecně bude rok 2013 svědkem toho, jak některé oblasti služeb IT nadále zažívají pokles poptávky, u jiných se poptávka zastavila a u vybraných pár po-ptávka roste.

Evropské organizace si nadále budou udržovat utažený rozpočet výdajů na IT a zmrazí své výdaje na služby IT, resp. je omezí na ty, které jen zajišťují „rozsvícená světla“. Jakýmikoli škrty nejvíc trpí projektově založené služby – zejména ty, které jsou interně zamě-řeny, jako například back -office aplikace, přičemž riziko projektů, „které by bylo prima realizovat“ je přehodnoceno, resp. odloženo. U outsourcingových služeb a služeb podpory budou koncoví uživa-telé požadovat od prodejců ještě lepší hodnotu, což se odrazí v po-kračujícím cenovém tlaku.

Podniky nicméně stále plánují oblasti nových investic kolem zmí-něných „čtyř sil,“ zejména cloudu a mobility. Zbývající dvě síly, big data a sociální sítě, jsou stále v raných fázích implementace.

Navíc se mnoho podniků zajímá o technologie, které jim pomo-hou zvýšit uspokojení a loajalitu zákazníků a přilákat skutečně i nové zákazníky a tím podnítit tržby v roce 2013. To zahrnuje i řízení vztahů se zákazníky (CRM) a technologie analýz.

Podniky má z nesnází vytáhnout sloučení agendy CIO a CxOPo nastolení sestupného trendu se CIO usilovně snažili vytlačit ná-klady z provozu IT a zároveň lépe podporovat provoz podniku. V roce 2013 budou evropské organizace rostoucí měrou investovat do IT selektivně, se zaměřením na technologie pomáhající podpořit růst podnikových tržeb spíše než zisku, tedy snažit se vymanit se z nesnází něčím jiným, než jen pouhým osekáváním nákladů. Tyto investice budou iniciovat z velké části nikoli CIO, ale line of business – často samozřejmě po konzultaci a s asistencí oddělení CIO. Je to součást dlouhodobého globálního posunu kupní síly za hranice od-dělení IT a do podniku jako celku. Celosvětově IDC předpovídá, že do roku 2016 bude 80 % nových investic do IT přímo zapojovat exe-kutivu line of business (LOB), přičemž exekutiva LOB převezme ve-doucí rozhodovací roli u minimálně poloviny těchto investic. Chytřejší podniky navíc aplikují technologii novými způsoby ve snaze inovovat své podnikání a nacházejí přitom nové cesty k zapo-jení zákazníků nebo dosahování na nové trhy nebo dokonce vytvá-ření zcela nových trhů.

towards at least some elements of the “growth agenda.” Europe cannot cut its way to health forever.

Enterprises Batten Down the Hatches Again as Business Confidence Remains TurbulentAs noted above, the “cost agenda” will remain generally dominant among Western European IT services buyers for the near future, but it will coexist with a renewed interest in selected areas of “growth agenda” IT spend, par-ticularly those that aim to drive top -line revenues and/or to drive the satisfac-tion and loyalty of customers and citizens. So, overall, 2013 will see some areas of IT services buying continuing to experience demand decline, some areas stalling, and a select few growing.

European organizations will continue to keep tight IT budget controls in place, with a focus on freezing or reducing spending on IT services that merely “keep the lights on.” Project -based services take the brunt of any cut-backs that have to be made, and “nice to have” projects risk being re -scoped or postponed – particularly those that are internally focused, such as back--office apps. Outsourcing and support services will see end users demanding ever better value from vendors, which will be reflected in continued price pressure.

However, enterprises are nevertheless still planning areas of new invest-ment around the “four forces,” particularly cloud and mobility. The other two forces, Big Data and social Web, are still in the early stages of implementation.

Moreover, many enterprises are interested in technologies that will help them to increase customer satisfaction and customer loyalty, and indeed to attract new customers and thereby to drive up revenues in 2013. This includes customer relationship management (CRM) and analytics technologies.

The CIO and CxO Agendas Merge to Pull Businesses Out of the MireFollowing the downturn, CIOs have focused heavily on driving cost out of IT operations, while simultaneously focusing strongly on supporting business operations better. In 2013, European organizations will increasingly make selective IT investments aimed at helping to drive top -line growth for the enterprise, not “just” cutting costs to escape the economic mire. These invest-ments will be driven in great part not by the CIO, but by the line of business – often, of course, advised and assisted by the CIO’s department. This is part of a long -term, global shift of buying power beyond the IT department and into the enterprise as a whole. Worldwide, IDC predicts that by 2016, 80% of new IT investments will directly involve line -of business (LOB) executives, with the LOB executives taking the lead decision -maker role in half or more of those investments. Moreover, smarter enterprises are applying technology in new ways to innovate their businesses, finding new ways to engage customers or to reach new markets, or even creating totally new markets.

App Investments Focus Shifts From Back Office to Front Office2013 will see the focus of application transformation/investment shift from “backoffice” apps, such as finance, HR, and supply chain, to “front -office” apps such as customer care, billing, sales, and marketing that touch or ana-lyze end customers. The key driver for this shift is the need among enterprises to understand their existing and potential customer bases better, and to design and deliver better offerings for these customer bases.

After four solid years of a strong cost focus, for any enterprise the time is now right to make selective investments in growth -oriented technologies. This new focus on end customers will happen in great part through:



● New channels (think: social media), often on ● New devices (think: mobile), and with ● Analysis of those interactions (think: analytics and Big Data), often delivered ● On demand (think: cloud)

Not all enterprises will “get” this shift to growth -oriented and often Third Platform -based new technologies quickly enough, and some will be side-stepped and will lose competitive advantage as a result.

Social Business Adoption in Europe Will Happen Slowly but SurelyIn 2013, social business hype will finally give way to reality. 2012 was a break-through year for social business in terms of awareness and acceptance of its importance among European enterprises.

The bad news is that while social business and the social enterprise are real and important trends, the hype around them has given users the impres-sion that “social” is a leap that everyone can easily make – and this isn’t the case.

For social to “work,” organizations need a shared, common tool for every-one – and they need a culture that encourages information and idea sharing. But too often different departments buy competing tools from multiple ven-dors, and organizational culture perpetuates the “knowledge is power” para-digm.

We can therefore see a lot of “bumps in the road” for enterprises and pub-

Zaměření na investice do aplikací se přesouvá z Back Office do Front OfficeV roce 2013 budeme svědky transformace zaměření respektive pře-sunu investic z oblasti „backoffice“ aplikací, jako jsou finance, lidské zdroje a dodavatelský řetězec, do oblasti „front -office“ aplikací, jako je péče o zákazníky, billing, prodeje a marketing, které se dotýkají koncových zákazníků nebo koncové zákazníky analyzují. Klíčovou hnací silou tohoto posunu je potřeba mezi podniky lépe porozumět jejich stávajícím a potenciálním zákaznickým bázím a pro tyto zákaz-nické báze navrhovat a předkládat lepší nabídky.

Po čtyřech stabilních letech silné orientace na náklady nastal nyní pro každý podnik ten správný čas na selektivní investice do růstově orientovaných technologií. Toto nové zaměření na koncové zákazníky se bude dít z velké části prostřednictvím:

● nových kanálů (tj. sociálních médií), ● nových nástrojů (tj. mobilních), ● analýzou těchto interakcí (tj. analytikou a big daty), často poskyto-

vanou na požádání (tj. prostřednictvím cloudu).Ne všechny podniky zrealizují tento posun na růstově orientované

technologie, často založené na třetí platformě dostatečně rychle a ně -které se ocitnou na vedlejší koleji a ztratí tak konkurenční výhodu.

Přijímání sociálního podnikání v Evropě se bude dít pomalu, ale jistěV roce 2013 hype sociálního podnikání nakonec uvolní cestu běžné realitě. Rok 2012 byl pro sociální podnikání rokem průlomovým, co se týče povědomí a akceptace jeho významu mezi evropskými podniky.

Špatnou zprávou je, že zatímco sociální podnikání a sociální pod-nik jsou reálné a důležité trendy, hype kolem nich vyvolal u uživatelů dojem, že „sociální“ je skokem, který dokáže každý – a to přitom není pravda.

Aby toto sociální „zafungovalo“, potřebují organizace sdílený, společný nástroj pro každého – a potřebují kulturu, která podněcuje sdílení informací a nápadů. Ale příliš často si oddělení kupují vzá-jemně si konkurující nástroje od různých prodejců a paradigma „ve vědění je síla“ pak zachraňuje organizační kultura.

V roce 2013 můžeme proto vidět, jak podniky i veřejné instituce při své cestě revolucí sociálního podnikání zakopávají o spoustu hrbolů.

Dodavatelé služeb mohou svým klientům pomoci pochopit po-třebu organizační a kulturní změny jako součásti projektů sociálního podnikání – a pomoci jim prosazovat tuto změnu napříč jejich orga-nizací. Musejí pomáhat vzdělávat zákaznické uživatele a překonávat přirozené obavy, jako je například představa, že „management mě bude sledovat“, nebo že „se ode mě očekává, že budu neustále on--line a k dispozici“.

Nové příležitosti služeb big datI big data – podobně jako sociální podnikání – se přesunují z fáze ha-lasné reklamy do běžné reality. Prvními průkopníky tohoto přesunu v Evropě jsou organizace finančních služeb a oblastí maloobchodu a velkoobchodu. Je důležité si uvědomit, že big data jsou během rané fáze přijímání tohoto trendu stále relativně drahá a hrou jen špičkových, především velkých podniků.

Výzva rozumět neustále rostoucím objemům dat je skutečně reál- ná; IDC předpovídá, že v roce 2013 dosáhne digitální svět globálně



objemu čtyř zettabytů, což je o polovinu více než v roce 2012 a čtyři-krát více než v roce 2010.

Dobrou zprávou je, že příklady reálných přínosů z používání big dat se stávají stále rozšířenější a náklady na „on -premise“ software a cloudová datová úložiště klesají, což povzbuzuje společnosti k udr-žování větších množství dat.

Zajímavé je, že průkopníci v přijímání služeb big dat používají tuto technologii pro inovativní věci. Velké firmy zejména využívají big data k realizaci dříve nesplnitelných úkolů.

Nízký růst a recese vyvolávají optimalizační přístup k přijímání clouduCloud je již používán inovativními podniky na pomoc zvyšování tržeb a dlouhodobě by mohly být jeho disruptivní nebo kreativní schop-nosti při vytváření nových operačních nebo dokonce podnikatelských modelů významné. Ale u většiny organizací zůstává přijímání cloudu v roce 2013 pragmatické a poháněné „problematikou nákladů“. Cloud pro ně v roce 2013 bude i nadále nástrojem optimalizace sni-žování nákladů a zlepšování konkurenceschopnosti.

Podniky budou tak v roce 2013 pokračovat v uplatňování cloudu výhradně se zaměřením na „rychlé zisky“ a trhat jen „ovoce, které visí na nejnižších větvích“, a to tak, že budou rozmisťovat cloud s cí-lem snížit si náklady a zvýšit hbitost své infrastruktury IT – například v případě virtualizovaných aplikací nebo aplikací, které je snadné přeplatformovat. Nebudou se jako součást cloudových projektů pouštět do žádných riskantních a nákladných rekonstrukcí rozsáhlých klíčových aplikací – tedy pokud k tomu nebudou nuceny.

Tento pragmatický přístup ke cloudové migraci neznamená, že „cloud pro velkou změnu“ bude odložen navždy. Naopak, pragma-tická cloudová migrace dneška klade základy pro radikální cloudově založenou podnikatelskou inovaci zítřka.

Pracoviště se stávají „Bermudským trojúhelníkem“, který tvoří Android, Apple a Microsoft a kde se CIO mohou nebezpečně ztratitRok 2013 zaznamená bouřlivou změnu ve službách pro pracoviště. Počet a typy nástrojů na pracovištích se zvýší, zatímco mobilní a desktopové nástroje budou konvergovat jak co se týče používání, tak i technických kapacit.

Zařízení „konzumerizace“ (importuje na pracoviště hardware, software a služby původně navržené pro spotřebitele) bude tlačit podniky k podpoře vícenásobných operačních systémů, od Androidu Googlu, přes iOS Applu, až po Windows Microsoftu, a další typy za-řízení: desktopy, laptopy, mobily, tablety či hybridy.

Na korporátním pracovišti nastává v zásadě doba rozhodování. Velkou otázkou je: bude primárním desktopovým zařízením PC, tab-let nebo hybridní/mobilní zařízení? Bude se podnik znovu standardi-zovat na bázi Windows pro klientská zařízení, nebo se bude standar-dizovat na bázi jiných, možná vícenásobných operačních systémů?

Tlak na mobilitu obrací zabezpečování do procesu podnikáníRostoucí úroveň datového provozu, počínaje prací z domova, bez-drátového přístupu, videa a mobilu, přes korporátní sítě představuje reálné manažerské výzvy pro CIO a telekomunikační manažery. Dosti

lic bodies in 2013 as they feel their way through the social business revolution.Services suppliers can help their clients to understand the need for organi-

zational and cultural change as part of social business projects – and to help them drive that change across their organizations. They must help educate customers’ users, and help overcome natural concerns, such as the idea that “management will be tracking me” or that “I’ll be expected to be always online and available.”

Big Data Services Opportunities EmergeBig Data – like social business – is also moving from hype to reality.

The “early movers” of Big Data adoption in Europe tend to be organizations in financial services and in retail and wholesale industries. It’s important to remember that Big Data is still relatively expensive and leading -edge, primarily a large enterprise game during the early phase of adoption.

The challenge of understanding ever increasing volumes of data is cer-tainly real; IDC predicts that, worldwide, the digital universe will reach 4 zetta-bytes in 2013 which is 50% bigger than the digital universe in 2012, and nearly four times the size of the digital universe in 2010.

The good news is that examples of real benefits from using Big Data are becoming more widespread, and the costs of both on -premises and cloud data storage is falling, encouraging companies to keep more data.

Interestingly, the early adopters are using this technology to do innovative things. Big companies in particular are using Big Data to do previously impos-sible things.

Low Growth and Recession Drive an Optimization Approach to Cloud AdoptionCloud is already being used by innovative enterprises to help drive new reve-nues, and in the long term its potential to disrupt and/or create new operating models or even business models could be significant. But for most organiza-tions, cloud adoption in 2013 remains pragmatic and firmly driven by the “cost agenda.” Cloud for them in 2013 will remain an optimization tool to cut costs and improve competitiveness.

Enterprises in 2013 will therefore continue to focus on cloud “quick wins” and “low hanging fruit” in the way they deploy cloud to cut costs and drive IT infrastructure agility – for example in deploying virtualized applications or apps that are easy to re -platform. They will shy away from risky and costly large core app redesigns as part of cloud projects – unless these are forced on them.

This pragmatic approach to cloud migration doesn’t mean that “cloud for big change” will be postponed forever. On the contrary, the pragmatic cloud migration of today lays the foundation for radical cloud -based business inno-vation tomorrow.

Workplace Becomes the “Bermuda Triangle” of Android, Apple, and Microsoft, Where CIOs Can Become Dangerously Lost2013 will mark a sea change in workplace services. The number and types of devices in the workplace will increase, while mobile and desktop devices will converge both in usage and in technical capacities.

Device “consumerization” (the importing into the workplace of hardware, software, and services originally designed for consumers) will push enter-prises to support multiple operating systems, from Google’s Android to Apple’s iOS to Microsoft’s Windows, and more device types: desktops, laptops, mobiles, tablets, or hybrids.



stranou od technické otázky, jak udržovat rychlé a pružné fungování sítě za situace přehuštěného provozu, zůstávají otázky zabezpečení a governance spjaté s konzumerizací a šířením nových zařízení (a no-vých služeb, které na nich běží). Nejde však o méně důležitou proble-matiku, neboť tato zařízení mohou docela dobře souběžně zpřístup-ňovat jak citlivá interní data, tak i nedůvěryhodné externí služby a webové stránky. Růst mobilních zařízení, která zpřístupňují korpo-rátní data, bude pohánět poptávku po konzultacích ohledně speciali-zovaného zabezpečení a implementačních služeb, zahrnujících kon-zultace ohledně řízení mobilních zařízení (MDM) i poradenské služby ohledně politik lidských zdrojů, školení a vzdělávání.

Role hlavního manažera informační bezpečnosti (CISO) není již prostě o vyvažování rizik a technických přínosů. CISO potřebují řešit způsob, jakým zkoumají bezpečnostní implikace šíření mobil-ních zařízení jako skutečný podnikový proces sám o sobě. Navíc se v roce 2013 podniky zabývají posílenými rysy mobility jako klíčovým kritériem, když kupují řešení ERP, ve snaze zvýšit produktivitu za-městnanců a snižovat provozní náklady. Řízení vztahů se zákazníky bude klíčovou funkční oblastí, kterou bude nutné „mobilizovat“, spo-lečně s oborově specifickou funkcionalitou (jako je řízení aktiv pro utility). S mobilními zařízeními – ať ve vlastnictví zaměstnanců nebo korporace – používanými pro zpřístupňování podnikově kritických dat a aplikací, které jsou pro společnost vitálně důležité, se význam bezpečnostních politik ještě více zvyšuje.

Nárůst síťové virtualizace bude pohánět poptávku po službáchRok 2013 zaznamenává novou úroveň v povědomí a důležitosti sí-ťové virtualizace a hnací silou je zde potřeba snižovat náklady, pod-něcovat flexibilitu a zaručovat kontinuitu podnikání. Nulová síť = nu-lový cloud! Růst provozu, od širokopásmého systému na základě pevné linky, přes video až po explozi mobilních dat vytváří stále větší manažerské výzvy jak pro poskytovatele sítí, tak i pro podniky. Síť, která se dokáže vypořádat s dopravními špičkami a vyhýbat se zahl-cení, je životně důležitá. Zde může sehrát klíčovou roli právě síťová virtualizace – síť je další infrastrukturní prostředí, které má být trans-formováno virtualizací, se spuštěním v roce 2013.

„Potřeba rychlosti“ pohání vývoj soustředných aplikačních ekosystémůPoptávka po kratším, levnějším aplikačním vývoji a rozmisťovacích cyklech se v roce 2013 zintenzívní, neboť podniky požadují kratší dobu uvedení na trh a nižší náklady pro nové aplikace, tak aby si udr-žely staré zákazníky a získaly nové.

Podniky se, stejně jako dodavatelé, potřebují odpoutat od zbyteč-ného „znovuvynalézání kola“ a průběžného vyvíjení aplikací od zá-kladu. Namísto toho budeme svědky akcelerace směrem k cíli, který jsme prve slíbili v období revolucí objektové orientace a webových služeb v devadesátých letech minulého století: vývojáři budou ros-toucí měrou vytvářet aplikace pomocí báze opakovaně využitelných komponentů. Při tvorbě nových aplikací budou podniky a dodavatelé postupovat dynamicky – začnou uplatňovat techniku „montážní linky“ a kombinovat aktiva pocházející z více míst.

Douglas Hayward, viceprezident asociace IDC, Průzkum evropských služeb

Essentially, it’s decision time in the corporate workplace. The big question is: will the prime desktop device be a PC, tablet, or hybrid/mobile device? Will the enterprise re -standardize on Windows for client devices, or will it stand-ardize on other, maybe multiple operating systems?

Mobility Pressure Turns Security Into a Business ProcessThe growing level of data traffic from home -working, wireless access, video, and mobile across corporate networks presents real management challenges to the CIO and telecom managers. Quite apart from the technical issue of keeping the network running fast and responsively while traffic levels explode, there are significant security and governance issues associated with consum-erization and the proliferation of new devices (and new services that run on them). This is not least because these devices may well be simultaneously accessing both sensitive internal data and untrusted external services and Web sites. Growth in mobile devices that access corporate data will drive demand for specialized security consulting as well as implementation serv-ices, ranging from mobile device management (MDM) consulting to advisory services around HR policies, training, and education.

The role of the chief information security officer (CISO) is no longer simply about balancing risks against technical benefits. CISOs need to treat the way they examine the security implications of mobile device proliferation as a true business process in its own right. Moreover, 2013 will see enterprises treating enhanced mobility features as a key criterion when buying ERP solutions, the aim being to increase employee productivity and cut operational costs. CRM will be a key functional area to “mobilize,” along with industry -specific func-tionality (such as asset management for utilities). With mobile devices – be they employee or company owned – used to access business -critical data and apps that form the life -blood of the company, the importance of security poli-cies increases even further.

The Rise of Network Virtualization Will Drive Services Demand2013 marks a new level in the awareness and importance of network virtuali-zation, driven by the need to cut costs, drive flexibility, and guarantee business continuity. No network = no cloud! Traffic growth from the fixed -line broad-band, video, and mobile data explosions poses ever greater management chal-lenges for network providers and enterprises alike. A network that can cope with traffic spikes, avoiding bottlenecks, is vital. This is where network virtual-ization will play a crucial role – the network is the next infrastructure environ-ment to be transformed by virtualization, starting in 2013.

The “Need for Speed” Drives Development of Asset -Centric App EcosystemsDemand for shorter, cheaper application development and deployment cycles will intensify in 2013, as enterprises demand faster time -to -market and lower costs for the new apps that they need to keep old customers and win new ones.

Enterprises and suppliers alike need to move away from “reinventing the wheel”: and continually developing the app from scratch. Instead, we will see an acceleration towards the goal that we were first promised in the object-ori-entation and Web services revolutions of the 1990s: developers increasingly creating apps using a base of reusable components. Businesses and suppliers will start adopting “assembly line” techniques, combining assets sourced from multiple locations to create new apps on the fly.Douglas Hayward, IDC association vicepresident, Survey of European Services



Databáze dneškaMAREK KOCAN

Ještě před nějakými patnácti, třinácti lety byla situace v databá-zových technologiích poměrně jasná. Byli známi největší hráči na trhu a za nejvýhodnější variantu pro drtivou většinu aplikací

byly považovány databázové platformy založené na relačním dato-vém modelu. Někdy se sice uplatnily platformy využívající objektové či postrelační technologie, ale ve srovnání s relačními databázemi šlo vždy o výrazně menší počet nasazení. A co do celkových počtů na tom byly ještě hůře specializované databázové platformy využíva-jící některého z dalších modelů. Výjimku potvrzující pravidlo předsta-vovaly také databáze pro OLAP zpracování.

S příchodem nového tisíciletí dochází k posunu a stále více od-borníků spojených s informačními technologiemi působících v ko-merční sféře, od analytiků přes vývojáře až po administrátory, si za-čalo uvědomovat, že budoucnost databázového zpracování není v pouhém vkládání, uchování a zpracování dat ve formě tabu-lek organizovaných do sloupců a řádků. Jistě, mnohé pokusy o životaschopné alternativy exis-tovaly i před rokem 2000, nic-méně komerční sektor se stále držel zažitých relačních postupů vyvíjených od přelomu šedesá-tých a sedmdesátých let minulého století.

Zajímavé alternativy vznikaly také v akademickém prostředí i ve vývojových laboratořích největších dodavatelů databázových platfo-rem. Databázový svět tedy nebyl uzavřený, ale prim hrály relační technologie a klasické zpracování strukturovaných dat. A za jediný vhodný prostředek pro vývoj databázových aplikací byl považován jazyk SQL, případně ve spojení s některým vyspělým jazykem umož-ňujícím snadnou tvorbu uživatelského rozhraní. Ale okolní svět není neměnný.

V přeneseném slova smyslu lze období od začátku nového milé-nia považovat za jakousi renesanci rozvoje databázových technolo-gií. Do širšího povědomí se dostávají nové pojmy a slovní spojení, za všechny lze uvést například zpracování v gridu, XML databáze, vyšší programovací jazyky podporované přímo databázovým strojem či paměťové databáze. Kostky byly vrženy, komerční sféra změny přímo či nepřímo akceptovala a databáze se nenávratně změnily. K lepšímu a v některých případech i k horšímu.

Kde to vlastně začalo?Historie výpočetní techniky je možná ještě zajímavější, než historie normální. Shodou okolností jedno z prvních počítačových zpracování bylo současně i zpracováním databázovým. A nešlo o nic menšího, než o sčítání lidu ve Spojených státech z konce devatenáctého sto-letí.

Problémem statistických zpracování z mnoha uložených dat vždy byla, je a bude především rychlost. Do příchodu počítačů byla taková zpracování opravdovým oříškem, například ruční vy-hodnocení sčítání lidu z roku 1880 trvalo v USA předlouhých sedm let. Již tehdy bylo úředníkům jasné, že při dalším sčítání plánova-ném na rok 1890 musí být výsledky k dispozici mnohem rychleji. Jenže jak na to? Se zajímavou myšlenkou přišel německý přistě-hovalec Herman Hollerith, který u amerického statistického úřadu vyhrává konkurz se svým rok starým návrhem na využití děrno-štítkového stroje. Výsledky byly při nárůstu nákladů pouhých 100 procent impozantní, dobu sedmi let se podařilo zkrátit na fan-tastických šest týdnů.

Na první pohled by se možná mohlo zdát, že nešlo o databáze. Opak je ale pravdou, genialita spočívala v myšlence využít již exis-tující děrné štítky nikoli jako prostředku pro předpis programu, ale

jako nosičů dat. Tedy dat obsa-hujících informace, které statis-tický úřad zajímaly. V děrném štítku o velikosti tehdy platné jednodolarové bankovky před-stavovala jedna vyražená dírka číslici, dvě pak jedno písmeno. Z databázového pohledu přitom nebyla důležitá ani tak samotná rychlost zpracování, jako mož-nosti plynoucí z dlouhodobého

uložení dat. Například pro pozdější detailní zpracování či na teh-dejší dobu snadnou revizi výsledků. Zajímavé v souvislosti s data-bázovou historií je také fakt, že Herman Hollerith stál i za zrodem společnosti IBM.

Co hýbe světem?Databázová platforma dnes ve zcela ideálním případě představuje ja-kousi černou skříňku. Pravověrné databázisty toto tvrzení sice může rozčílit, nicméně jen málokteré současné vývojáře dnes zajímá, jak využitý databázový server ve skutečnosti funguje a jaké postupy jsou ideální. Bohužel snaha o obejití podstaty věci není cizí ani některým administrátorům.

Databázové technologie dopodrobna nezajímají ani management na různých úrovních řízení, pro který je – a to zcela správně – důležité především to, zda výsledné řešení pokrývá IT potřeby jejich firmy. Zcela bez ohledu na to, zda je na pozadí MS SQL Server, Oracle Data-base či třeba IBM DB2. Tedy přesněji, databázová problematika je v drtivé většině případů pod manažerskými rozlišovacími schop-nostmi.

Podrobná znalost použitého databázového prostředí je sice ještě nezbytná pro některé rozsáhlé a specializované projekty, ale trend odsouvání databázové podstaty do pozadí již započal a v dohledné budoucnosti mu bude s největší pravděpodobností věnována stále větší pozornost.

Je vůbec za situace rychlého technologického vývoje možné, aby se na

trhu objevila nová platforma, která by dokázala úspěšně konkurovat nej-

větším hráčům? Jistá šance zde je, zejména pak v případě specializované

funkcionality zacílené na jednu konkrétní oblast. Ale i v těchto případech

půjde o prosazení se v úzké části databázového trhu, nikoli komplexně.

Na druhou stranu, historie je plná omylů a jen budoucnost ukáže, jak to

vlastně bude.



Dalším aktuálním tématem jsou tzv. NoSQL databáze. Toto označení je sice nejčastěji vysvětlováno jako NotOnlySQL data-báze a mírně nepřesně označuje všechny databázové platformy nezaložené na relačním datovém modelu. Tzv. NoSQL databázové platformy takřka vždy upozaďují určitou funkčnost běžnou pro vy-spělé relační technologie, zejména pak s cílem dosáhnout velmi vysokého výkonu či podpory zpracování velkého množství dat. Obojí často ve spojení s provozem na nepříliš výkonných platfor-mách. Bohužel NoSQL databáze někdy nezajišťují pokročilou funk-cionalitu známou z vyspělých produktů – problémy se mohou týkat i zajištění konzistence dat. Souvisejícím trendem je těsná in-tegrace jak relačních, tak i NoSQL databází, respektive vlastností ty-pických pro oba tyto světy.

Zejména v případě aplikací vy-žadujících opravdu velmi rychlou odezvu se uplatňují paměťové da-tabáze. Ukládání dat v in -memory databázích se liší od klasického pojetí spoléhající se na fyzická média umožňující trvalé uložení, nejčastěji na pevných discích. Výkonností výhody jsou výsledkem nejen samotné rychlosti použitých pamětí (=operační paměti), ale také eliminace počtu potřebných operací pro přístup k uloženým datům. Nevýhodou je naopak jen obtížně zajistitelná trvalost ulo-žení, které je velmi důležitou složkou podpory transakčního zpra-cování. K dispozici jsou ale také hybridní modely umožňující vy-užití výhod obou přístupů a eliminovat tak problémy s konzistencí dat.

Mezi další trendy současnosti patří zpracování velkých objemů dat, moderní postupy v analytickém zpracování, mobilní databáze a také podpora zpracování v reálném čase. Na popularitě stále více získává i zpracování v prostředí cloudů.

A co nestrukturovaná data?Reálný svět okolo nás je jen málokdy založený na přesně strukturo-vaných datech. Jedním z nejdůležitějších dlouhodobých trendů je proto rozšiřování podpory nestrukturovaných dat. Mezi typická ne-strukturovaná data patří text, mluvené slovo, hudba a obrázky. Málo-kdy je možné pro tato data definovat přesná pravidla, která by umož-nila jejich převod do strukturované podoby. Nejde přitom pouze o uložení nestrukturovaných dat, ale především o jejich efektivní zpracování – od vyhledávání až po složité analytické postupy. A to včetně stejných postupů a nástrojů, které databázová platforma vy-užívá pro data strukturovaná.

Podporu zpracování nestrukturovaných dat je dnes možné rozdělit na dvě hlavní skupiny – evoluční a revoluční. První skupinu přesta-vují klasické databázové platformy zaměřující se na strukturovaná data rozšířené o podporu nestrukturovaných dat pomocí rozšiřujících modulů či nové funkčnosti v jádru databázového stroje. Druhou sku-pinu představují produkty vyvíjené od samého počátku jako plat-

formy pro zpracování nestrukturovaných dat, především pak v ob-lasti dat textových.

Vysoká dostupnostV databázových technologiích byl snad v každém období kladen důraz na vysoký výkon a vysokou dostupnost/nepřetržitý provoz. Spolu s nárůstem závislosti současné společnosti na informačních technologiích je tento požadavek stále důležitější. Problematika vy-

soké dostupnosti je dnes mnohdy řešena pomocí virtua-lizace serverů - před přícho-dem této technologie byly ser-verové databázové produkty provozovány nejčastěji v re-žimu dedikovaných serverů, zjednodušeně řečeno byl každý databázový server pro-vozován na jednom konkrét-ním počítači. Nová koncepce virtualizace serverů ve své podstatě rozbila vazbu mezi operačním systémem a kon-krétními počítači. Díky tomu se konkrétní instance operač-

ního systému stala snadno přenositelnou, zejména pak v případě využití virtualizace hardware jako celku. Tehdy je možné přenášet celé virtuální stroje včetně HW specifik.

Existuje nejlepší řešení?Databázových platforem existuje opravdu hodně. Některé odhady uvádí více než dvě stovky produktů, které je možné označit za plno-hodnotnou databázovou platformu. Nachází se mezi nimi nějaký nejlepší produkt, nejlepší databázová technologie? Na první pohled jde o triviální otázku, na kterou ovšem neexistuje odpověď v po-době jednoho či několika málo produktů. Ve skutečnosti vždy záleží na úhlu pohledu, a je tedy nutné se ptát především na to, k čemu bude daná databázová platforma využívána. Databázové produkty lze sice mezi sebou srovnávat na základě nabízené funkčnosti, pod-pory progresivních technologií, souladu s průmyslovými standardy či pomocí výkonnostních kritérií, ale důležité je, zda vyhovuje kon-krétnímu cíli. Mimochodem, toto je právě podstata úspěchu NoSQL databází.

Trh je pořád zajímavýBez ohledu na to, jaké technologie aktuálně v databázovém světě převládají a jaký bude jejich další vývoj, jde stále – a vždy půjde – o velmi lukrativní část světa informačních technologií. Databáze jsou okolo nás takřka na každém kroku a bez IT podpory zpracování růz-norodých dat si nelze dnešní svět představit. Hnací síly na vývoj da-tabázových technologií se na jednu stranu v průběhu let mění (vliv internetu, dohledávání souvislostí, zpracování velkých dat), na dru-hou stranu jde pořád o totéž – velmi zjednodušeně o zpracování dat a získávání potřebných informací. A tento základ ani v budoucnu ne-vymizí.

Z technologického pohledu je možné všechny inovace, se kterými se data-

bázisté během posledních dvaceti let setkali považovat za přínos. Faktem

ale zůstává, že podrobnými znalostmi o moderních technologiích disponuje

jen málokterý vývojář databázových aplikací. Dříve bylo samozřejmostí

například ovládnutí normálních forem, problematiky transakčního zpraco-

vání i způsobů řešení kolizních situací. Dnes se ale potřebná databázová

znalost smrskává mnohdy do pouhé řemeslné dovednosti vytvoření tabulek

a sestavení kostrbatých i značně neefektivních dotazů. Naštěstí databá-

zové platformy již dokáží řešit spoustu věcí skoro samy a naše chyby umně

eliminovat. Ale na všechno nestačí. Různorodost databázových technologií

tak lze s jistou nadsázkou přirovnat ke rčení o mnoha zajících způsobují-

cích psovi smrt.



Vydává / Published by:IDG Czech Republic, a. s., Seydlerova 2451, 158 00 Praha 5

Tel. ústředna s aut. provolbou: 257 088 + linka; fax: 235 520 812Výkonný ředitel / CEO:RNDr. Jana Pelikánová

Šéfredaktor / Editor-in-Chief:Ondřej Hergesell

Tajemník / Assistant:Růžena Holíková, tel. 257 088 143

Vedoucí inzertního odd. / Manager of Advertising dept.: Jitka Vyhlídková, tel. 257 088 181

Grafická úprava / Graphical Lay-out:Aleš Mlejnský

Internet:[email protected]

Zlom a pre-press / Lay-out and Prepress:TypoText, s. r. o., Praha

Ilustrační obrázky / Illustrational pictures:Fotolia

Tisk / Press:Tiskárna Libertas, a. s.

Předplatné a reklamace / Subscription and Claims:IDG Czech Republic, a. s., Seydlerova 2451,

158 00 Praha 5, tel. 257 088 163fax 235 520 812, e-mail [email protected]

Doručuje Česká pošta, s. p., v systému D + 1Předplatné pro Slovensko / Subscription and Claims for Slovakia:

Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a. s., Vajnorská 137, P. O. Box 183, 830 00 Bratislava 3, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819,

zelená linka 800 188 826, e-mail [email protected]

ABRA Software . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. obálka

www.abra.cz

ADASTRA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32, vizitka

www.adastra.cz

ANECT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . vizitka

www.anect.cz

Asseco Solutions . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26, vizitka

www.helios.eu

Atos IT Solutions and Services . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . vizitka

www.cz.atos.net

Avnet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

www.avnet.cz

COMPAREX CZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . vizitka

www.comparex.cz

České Radiokomunikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32, 34, vizitka

www.radiokomunikace.cz

DataHelp . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . vizitka

www.datahelp.cz

Elanor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . vizitka

www.elanor.cz

ESET software . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27, vizitka

www.eset.cz

GC System . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33, vizitka

www.gcsystem.cz

GORDIC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

www.gordic.cz

HEWLETT-PACKARD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

www.hp.cz

IBA CZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33, vizitka

www.ibacz.eu

ICZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28, vizitka, 4. obálka

www.i.cz

JANUS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. obálka

www.janus.cz

Minerva Česká republika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29, vizitka

www.minerva-is.eu

Telefónica Czech Republic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

www.o2.cz

T-Systems Czech Republic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30, vizitka

www.t-systems.cz

Unicorn Systems . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31, vizitka

www.unicorn.eu

Vema . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

www.vema.cz

VÍTKOVICE IT SOLUTIONS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37, vizitka

itsolutions.vitkovice.cz

SEZNAM INZERCECo udělat pro zařazení do Top 100 v příštím roce?Pokud chcete, aby se i vaše firma objevila v příštím roce v žebříčku TOP 100 ICT společností v České republice pořádané redakcí CIO Business World, není nic snazšího. Detailní informace o možnostech registrace najdete během března roku 2014 na www.cio.cz.

Jako vždy platí, že účast v žebříčku Top 100 je otevřena všem spo-lečnostem podnikajícím v ČR v oboru ICT a je zcela zdarma. Rozho-dující kritérium pro umístění představuje obrat podniku dosažený v předchozím roce, uvedení tohoto údaje je tedy závaznou podmín-kou. Nejde však o soutěž v klasickém slova smyslu, ale v první řadě o přehled, v němž by žádná významnější firma neměla chybět.

What to Do to Be Included in the next Top 100?If you would like your company to appear in the list of the Top 100 ICT Compa-nies in the Czech Republic next year, nothing could be easier. You can find detailed information on registration opportunities next March on our web pages, www.cio.cz.

As always participation in the list is open to all companies operating in the ICT branch and it is completely free of charge. The deciding criterion for placement will be the company’s turnover achieved in previous year, thus this information must be given. This is not a competition in the classic sense of the word, however, but first and foremost a survey from which no important com-pany should be missing.


ABRA-Jarni-TOP100-230x270.indd 1 6/11/13 11:53 AM TOP100-2013-obalka.indd 3 TOP100-2013-obalka.indd 3 11.6.13 17:0911.6.13 17:09

www.i.cz |

[email protected]

V E Ř E J N Á S P R ÁVA

Z D R AV OT N I C T V Í

O B R A N A

D O P R AVA

F I N A N C E

V Ý R O B A

T E L E KO M U N I K AC E

E N E R G E T I K A

Aplikační a odvětvová řešení

Konzultační a analytické služby

Systémová integrace

Infrastruktura

Bezpečnost


Documents

ICT společností v České republice ICT Companies in the