Identifikace

DOC. MUDR. ALEXANDER PILIN, CSCÚSTAV SOUDNÍHO LÉKAŘSTVÍ A TOXIKOLOGIE1. LF UK A VFN V PRAZE

1

IDENTIFIKACE OSOBY ZNAMENÁ URČENÍ TOTOŽNOSTI OSOBY.

Základem identifikace jsou identifikační data, která se dělí na údaje

týkající se před smrtí tj. AM (ante mortem) data a PM (post mortem)

data.

Vymezení problematiky

2

Identifikační data jsou získávána

❑ V oblasti kriminalistické identifikace

❑ kriminalisticko-technickými metodami *

(vyhledávání, zajišťování, zkoumání)

❑ kriminalisticko-taktickými metodami *

(získávání a způsob využití v praxi)

__________________________________________________

❑ V oblasti soudně lékařské identifikace

❑ metodami odborného či znaleckého zkoumání

* Literatura: Viktor Porada, Kriminalistika, CERM, Brno 2001

Metody získávání identifikačních dat 1

3

Metody získávání identifikačních dat 2

4KRIMINALISTICKO-TECHNICKÉ METODY

Cíl: zjistit informace o chování různých hmotných systémů, vyhodnocovat je a

reagovat žádoucím způsobem

OBECNÉ METODY POZNÁNÍ

• Fyzikální

• Chemické

• Fyzikálně-chemické

SPECIFICKÉ KRIMINALISTICKO-TECHNICKÉ METODY:

Vyvinuté speciálně pro potřeby kriminalistiky

• Daktyloskopie

• Balistika

• Fotografie

• Rekonstrukce podoby kresbou

Vyvinuté v jiných vědních oborech:

• Antropometrie

• Superprojekce

• Sérologické metody a DNA profilace

Metody získávání identifikačních dat 3

5

Kriminalisticko taktické metody:

kriminalisticko taktické metody, postupy a operace jsou nástroje

poznání skutkového stavu při odhalování, objasňování a vyšetřování

trestných činů a jiných kriminalisticky významných událostí

Rozdělení identifikačních metod 1

6Rekonstruktivní:

má za úkol vytvořit obraz jedince z údajů získaných výše uvedenými metodamianalýza a syntéza identifikačních dat

Komparativní :

Zabývá se porovnáním souboru poznatků o neznámé osobě s poznatky o jednom či

více jednotlivcích

Vypracování závěru:

Závěr vyplyne porovnáním všech identifikačních údajů.

Kriminalistická identifikace osob 2

7

• identifikační data se shodují a totožnost je prokázána jednoznačně.

• nelze spolehlivě provést kriminalistickou identifikaci, protože data se shodují jen

částečně, nebo je nelze získat a na totožnost se usuzuje jen na základě

nepřímých ukazatelů.

• identifikační data nelze přiřadit konkrétní osobě – totožnost není prokázána,

pátrání je stále vyhlášeno a zůstává aktivní po dobu 20 let.

Závěr o totožnosti

Závěr o totožnosti je úlohou policie, která vypracuje úřední záznam o ztotožnění.

Biometrické metody

8Definice:

Biometrika je automatizované použití fyziologických nebo

behaviorálních charakteristik pro určení nebo verifikaci

totožnosti.

Fyziologická biometrika je založena na mírách a údajích

získaných přímým měřením částí lidského těla

Otisky prstů Geometrie ruky

Skenování duhovky Obličejová rekognice

Skenování sítnice

Behaviorální biometrika je založena na mírách a údajích

vycházejících z činnosti osoby. Jednou z hlavních

charakteristik behaviorální biometriky je čas: je určen

začátek a konec dění.

Hlasová rekognice

Skenování podpisu

Automated Fingerptint Identification System:

AFIS

Daktyloskopie9

Klasické snímání otisků prstů s následným skenováním do databáze

Digitální snímání otisků prstů

Iridoskopie

10

Iridoskopie (iris recognition: http://findbiometrics.com/solutions/iris-scanners-recognition/ ) se používala k identifikaci živých osob. Spočívá ve snímání obrazu duhovky infračerveným světlem o vlnové délce 700 – 900 nm. Struktura tkáně duhovky je vrozená, je stálá od 8 fetálního měsíce a vlastní každému jednotlivci.Sejmutý obraz se převádí do digitální formy a softwarově se vyhodnocuje. V kriminalistické identifikaci nemá velký význam, pro identifkaci neznámých zemřelých se nepoužívá vůbec.

Retinoskopie

11

Analýza obrazu sítnice:

Na sítnice je vysláno infračevené

světlo o malé intenzitě a které se vrací

zpět do přístroje. Kopíruje se kresba

cév sítnice, která je charakteristická

pro každého jedince.

Požívá se spíše v soukromém sektoru,

v kriminalistické identifikace a při

identifikaci neznámých mrtvol velkého

významu nedosáhla.

Obličejová rekognice

12Obličejová rekognice:

V současné době vedoucí metoda při identifikaci

živých osob. Spočívá v počítačovém vyhodnocení

rysů a znaků na obličeji – velkost, tvar, pozici očí

obrysů lícních kostí atp. Jiným přístup spočívá v

porovnání obrazu s galerií jiných obrazů s

kompresí dat a vyhodnocením těch

nejvýraznějších rysů.

Významu nabývá též 3D obličejová rekognice.

(http://animetrics.com/)

Universality (všestrannost): popisuje, jak často se u každého jednotlivce vyskytuje biometrie.Uniqueness (jedinečnost): spočívá v tom, jak dobře biometrická separuje jednoho jedince oddruhého.Permanence (stálost): určuje jak dobře biometrická odolává stárnutí.Collectability (získatelnost): určuje , jak snadné je získat biometrické údaje pro měření.Performance (provedení): označuje přesnost, rychlost a robustnost systému zachycujícíhobiometrické údajeAcceptability(přijatelnost): udává stupeň schválení technologie veřejností v každodenním životě.Circumvention (přelstění): udává, jak snadné je oklamat ověřovací systém

13

Tabulka validity biometrickýchmetod.

Identifikační markanty

14• Identifikační markanty

– hlavní jsou ty, které se s časem již nezmění (např. chybění orgánu nebo jeho

části po operaci, pooperační jizva, apendektomie, cholecystektomie,

ztráta zubu, zubní kaz)

– podpůrné (vedlejší):jsou ty, jejichž kvantita i kvalita se mohou s časem změnit (výplň v

místě zubního kazu, zubní náhrada, tetováž, barva vlasů, tělesný

vzhled).

Platí pravidlo, že váha markanty je tím větší, čím větší je její neobvyklost či zvláštnost nebo

frekvence v populaci.

Zdroje informací

15Zdroje informací pro identifikaci

• prohlídka živé osoby

– celkový popis (pohlaví, tělesná výška a hmotnost, barva vlasů, očí,

zvláštní znaky),

• pitva mrtvoly

– zevní a vnitřní prohlídka zaměřená na registraci zvláštních znaků a

další znaky,

• zdravotnická dokumentace

– velmi významná v případě mrtvol nezjištěné totožnosti, obsahuje

důležité údaje o prodělaných onemocněních, krevní skupině, tělesné

výšce a hmotnosti,

– velmi důležitá je stomatologická dokumentace,

• svědecká výpověď

– osoby blízké nebo známí mohou uvést údaje o zvláštních znacích

(pihy, jizvy, stavy po amputaci, zubní anomálie – „měl křivé zuby“ atp.

• jiný materiál

– jakákoliv obrazová dokumentace, pro DNA osobní věci (prádlo, zubní

kartáčky, hřebeny….).

Soudně-lékařská identifikace

16

Prohlídka živé osoby s nezjištěnou totožností

Pitva osoby nezjištěné totožnosti

Forenzní antropologie:

Forenzní sérologie

DNA analýza

RTG vyšetření.

Forenzní stomatologie

Forenzní antropologie

• osteologie– určení pohlaví

– určení věku

– určení tělesné výšky

• portrétní identifikace– porovnání fotografie (např. z občanského průkazu) s

identifikovanou osobou)

• superprojekce– porovnání shodnosti portrétní fotografie překrytím na

obličej vypraparované lebky

Forenzní antropologie

17

Pohlavní rozdíly na lebce

• do puberty jsou pohlavní rozdíly minimální

• nazofrontální přechod (nejvýraznější známka) u mužů zřetelná rýha až

žlábek, glabella prominuje

• nadočnicové oblouky, zobcovitý výběžek a vyvýšenina na týlní kosti jsou

zřetelně vytvořené u mužů

• u žen má čelo strmější sklon, čelní a temenní hrboly málo vystupujít

• dolní čelist je u mužů více zaúhlená, bradový výčnělek masivnější

• alveolární výběžky mají větší sklon dopředu

Pohlavní rozdíly na

lebce

typicky mužská lebka

Pohlavní rozdíly na pánvi

Pohlavní rozdíly na pánvi – hlavní

mužská: celkově užší, vyšší, promontorium více vyčnívá, úhel stydkých kostí je ostrý, vstup do malé pánve srdčitého tvaru, foramen obturatorium trojúhelnikovitý

u žen: celkově širší, vstup do malé pánve prostornější a oválný, promontorium vyčnívá jen málo, úhle kostí stydkých je otevřený, foramen obturatorium zaoblený až oválný

19

Určení tělesné výšky podle délkových rozměrů kosti pažní, vřetenní, loketní, stehenní, holenní a lýtkové buď

izolovaně, nebo v jejich kombinaci

Existuje celá paleta rovnic

20Tesař J. Soudní lékařství, Avicenum Praha, 1976, str. 66

Štefan J., HladíK J oudní lékařství a jeho modernítrendy,., Grada 2012, str.254-255

Určení věku

Určení věku

u dětí

vývoj a prořezávání zubů do 15 roku, kdy je prořezávání kromě poslední stoličky (zub moudrosti) ukončeno

osifikační jádra u velmi mladých jedinců

uzavírání růstových chrupavek na rozmezí diafýzy a epifýzy – tzv. kostní věk, velmi přesné určení podle zápěstí

u dospělých

orientačně podle osifikace lebečních švů

orientačně podle povrchu kosti stydké v symfýze

z výbrusu zubů

podle šířky aorty

podle barevnosti žeberních chrupavek

změny v chemickém složení

racemizace kys. asparagové v kolagenu

vyšší obsah pentosidinu v kolagenu

21

Určování věku

22Určení věku podle lebečních švů je orientační

Schémata srůstů švu z publikace: Srůst švů lebeční klenby. Hajniš K., Novák J.T., Avicenum, 1984, Praha

Vývojová stádia zubů od jednoho do čtyř let

23

Ortopantomografický snímek

smíšeného chrupu 24

Morfologické metody určení věku po ukončení tělesného vývoje

25

Apozice

sekundárního

cementu

Sestup okraje

alveolární kosti

AbrazeApozice sekundárního

dentinu

Transparence

kořenového dentinu

Resorpce

kořenového hrotu

Morfologické metody určení věku

po ukončení tělesného vývoje26

16 let 35 let 51 let 79 let

Transparence kořenového dentinu

Absolutní plocha transparence na výbrusu vs. věk

y = 0,3063x - 3,1944

R2 = 0,7128

0

5

10

15

20

25

30

35

0 10 20 30 40 50 60 70 80 90

věk [roky]

transparence [m

m2]

Závislost transparence kořenového

dentinu na věku, měřené pomocí

obrazového analyzátoru

Morfologické metody určení věku po ukončení

tělesného vývoje - barevné změny tkání

27

0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

0,9

1

1 51 101 151 201

Počet pixlů od mesiální

k distální straně

Poměr B/R (červená/modrá)

Age 17

Age 35

Age 48

Age 64

Age 82

Abraze korunky špičáků, vyjádřená

jako poměr intenzit barevných kanálů

B/R k počtu pixlů mezi meziálním a

distálním okrajem korunky

17 let 35 let 48 let

64 let 82 let

Barevnost abradovaného dentinu

Chirální separace aminokyselin

28

0 10 20 30

0

25

50

L-P

he

L-G

luD

-Glu

L-A

sp

D-A

sp

HP

ro

Pro

L-L

eu

Gly

L-V

al

L-A

la

Sig

nal [ m

V ]

Elapsed Time [ min ]

V průběhu stárnutí se zvyšuje obsah D,- formy kys.asparagové zejména ve tkáních bohatých kolagenem

Kys. D- asp. v kolagenu dentinu

CR vs. age

y = 0.0009x + 0.0269

R2 = 0.9149

0

0.01

0.02

0.03

0.04

0.05

0.06

0.07

0.08

0.09

0 10 20 30 40 50 60

Age [years]

CR

29

Barvené změny tkání 1

30Vlivem chemických změn v organické fázi tvrdých zubních tkání

dochází ke změně barevnosti např. povrchu zubu od bílé u mladých osob, přes žlutou až k tmavě hnědé

Barevné změny povrchu kořene zubu

Colour changes vs. age

y = -0.0023x + 0.8478

R2 = 0.6298

0

0.1

0.2

0.3

0.4

0.5

0.6

0.7

0.8

0.9

0 20 40 60 80 100

Age [age]

Ra

tio

B/R

(b

lue

/re

d)

31

Barevné změny tkání vlivem stárnutí32

Pilin A., Pudil F., Bencko V. Changes of colour of different human tissues as a marker of age

International Journal of Legal Medicine 2007; 121:158-162

Barevné změny tkání vlivem stárnutí –meziobratlový

disk 33

Individuální identifikace

Superprojekce

RTG čelních dutin

DNA analýza

34

Superprojekce

snímky znázorňující superprojekci jsou z archivu Kriminalistického ústavu Praha

Superprojekce

snímky znázorňující superprojekci jsou z archivu Kriminalistického ústavu Praha

RTG37

Tvar a velikost čelních dutin je charakteristická pro každéhojednotlivce, na tomto snímku je hypoplazie levé čelnídutiny, což bylo použito pro identifikaci neznámé ženy.

RTG

38

zdravotnická dokumentace RTG vypreparované lebky

Soudně-lékařská identifikace

39

DNA analýza

40

41

42

43

44

Forenzní stomatologie

Forenzní stomatologie:

Identifikace osob

Vyšetřování stop kousnutí

Posuzování úrazů orofaciální krajiny

Stížnosti na nesprávné ošetření

Forenzní stomatologie

Identifikace osob:

Živá osoba

Mrtvola nezjištěné totožnosti

Forenzní stomatologie

Vyšetření stavu chrupu

Laboratorní metody:

určení věku

serologické metody

DNA

chemické složení: F-, C14, Sr 90

Vyšetření dutiny ústní

Vyšetření dutiny ústní

Vyšetření dutiny ústní

Vyšetření dutiny ústní

SIZ

SIZ

Metody forenzní

stomatologie

rekonstruktivní fáze

Záznam vyšetření dutiny

ústní.

domácí prostředí

písemný záznam

(v jednotlivých případech)

mezinárodní spolupráce

Formuláře DVI Interpolu – PM/AM

PlassData – dohodnuté kódy pro

značení stomatologických výkonů

zub č. stav chrupu neznámého muže zub č. závěr

77/01/16, č.p.p. : 77/2016 RNDr. Jaromír Mikoláš, r.č. 380910

stomatologický záznam vedený od 1.10.2006

poslední záznam ze 4.8.2015,MDDr. Jan Balvín

Hella Medical s.r.o., Národní 35, Praha1

18 chybí před smrtí 18 extrahovaný shoda

17 zub chybí, alveol zachován 17 výplň nevylučuje

16korunka žlutého kovu s bílou fasetou,

krčkový kaz16

korunka ze zlata

15 mezičlen ze žlutého kovu s bílou fasetou 15 mezičlen

14 mezičlen ze žlutého kovu s bílou fasetou 14 mezičlen

13čepová korunka na ze žlutého kovu s

bílou fasetou13

korunka ze zlata

12 bílá výplň meziálně distálně 12 výplň shoda

11bílá výplň meziovestibulárně;

distovestibulárně11

výplň shoda

21bílá výplň meziovestibulárně;

distovestibulárně21

výplň shoda

22 bílá výplň meziovestibulárně 22 výplň shoda

23 kaz na krčku 23 výplň shoda

24korunka z bílého kovu, vypadlá faseta

nahrazena fotokompozitní výplní24

korunka ze zlata, oprava fasety

opakovaně

nevylučuje

25 extrahovaná 25 extrahovaná shoda

26 extrahovaná 26 extrahovaná shoda

27 extrahovaná 27 extrahovaná shoda

28 extrahovaná 28 extrahovaná shoda

38 bílá výplň meziookluzně 38 výplň

37 korunka ze žlutého kovu 37 korunka ze žlutého kovu

36 mezičlen ze žlutého kovu s bílou

fasetou

36 mezičlen ze žlutého kovu s bílou

fasetou35 korunka ze žlutého kovu 35 korunka ze žlutého kovu

34 bílá výplň vestibulárně 34 bez záznamu nevylučuje

33 bez záznamu 33 bez záznamu shoda

32 bílá výplň vestibulárně 32 fotokompozitní výplň shoda

31 bílá výplň vestibulárně 31 fotokompozitní výplň shoda

41 bílá výplň vestibulárně 41 fotokompozitní výplň shoda

42 bílá výplň vestibulárně 42 fotokompozitní výplň shoda

43 bez záznamu 43 bez záznamu shoda

44 bez záznamu 44 bez záznamu shoda

45 korunka z bílého kovu s bílou fasetou 45 fasetová korunka shoda

46 korunka z bílého kovu s bílou fasetou 46 fasetová korunka shoda

47 chybí před smrtí 47 extrahovaný shoda

48 amalgamová výplň okluzně 48 výplň shoda

jiný

záznam aortokoronární bypass bypass, warfarin shoda

stav chrupu vytypované osoby

můste

km

ůste

k

můste

k

shoda

můste

k

shoda

Rugoskopie

Stopy kousnutí

Stopy kousnutí

Stopy kousnutí

Otisk stopy kousnutí do prsního dvorce do stomatologické

otiskovací hmoty

Stopy kousnutí

V případu vraždy byl u prodejce aut

nalezen ohryzek jablka. Bylo třeba

posoudit, zda patří oběti nebo

pachateli. Z úst zemřelého byly

vytvořeny otisky nejprve do

stomatologické otiskovací hmoty.

Stopy kousnutí

Z těch pak byly zhotoveny sádrové

modely chrupu horní a dolní čelisti

Stopy kousnutí

Stopy kousnutí

Přiložením sádrového modelu k

odlitku ohryzku jablka bylo zcela

jasně vidět shoda stop kousnutí do

jablka. Bylo tak prokázáno, že

jablko před smrtí jedla oběť. Pro

kriminalisty to může znamenat že

se oběť s pachatelem znala

(prodejce obvykle nejí před

zákazníkem).