1

)I

II

Leog JanfiCek: K&t'a Kabanovfi. — Program vydalo StStnl divadlo v Ostravg v redakci prom. hist. Evy S^korove. Fotografie Fr. Krasl. Grafickfi tiprava Bedriska UstohalovS. Typografickd spoluprdce R. Mikeska. — Vytiskly Moravskg tiskarske zfivody, n. p.,

Olomouc, zfivod Ostrava, provozovna 22, Ostrava I, Hollarova 14.Cena 2 KcsT 15-02206

T15

(i

Ndpevky ? Mm ta hudba jak zni z nastvojii, z literatury, at je to tfeba Beethoven, mho kdokoli / md mdlo pravdy. Vile, hylo to nejak divne / kdyz nekdo na nine mltivil, jd tfeba jeho

slovfm nerozumel, ale ten tonovy spad. jd hied vedel, co je

v nem: jd vedel jak citi, jestli Ize, jestli je roznisen, a kdyz

tak ten clovek sc mnou mluvil ' byl to konvencm hovor ✓ jd

citil, jd to slysel, ze ten clovek uvnitfltfeba place, tony, tonovy

spad lidske mlnvy, viibec kazdeho zivouciho tvora mely pro nine

nejhlnbsi pravdu. 53 vidite; to byla md zivotni potfeba. Ndpevky

sbirdm od roku devetasedmdesateho / mam z nidi obrovskou lu

teraturu ' vite to jsou moje okenka do duse / a co bych chtel zddraznit: prdve pro dramatickon hudbn to md velky vyznam.

EEOS JANACEK

tmik JimdwmPpt'rA

l* 11 HZ C(ld £?*** j'j

»

*

o.

\Y r\ V' A f ̂ * - W

Jake to byly oci panl Kamily co strhdvaly JanaCka do vichritd boure, te pant, co schytdvala cikafiata do svdho srdce. A muZeme dojista pripoclst k Janackovu rozhodnutl skladat Katu i podll toho, ze v nl i sam pred sebou hajil nejenom Kdtinu, ale i svou svobodu milovat cloveka podle sveho srdce a odtrhnout se od toho, se kterym byl do td doby svazan.

. . . Sedive rano zvolna rozpousti zarudle zdfe na obloze. Stale si kladu otaz- ku. Proc? a jak? Kata v Ostrave. V urcite fazi na libretu vepsal Janfidek do knlZky Boure i tyto velmi pozoruhodne poznamky na str. 55 nad textem: mly- naf — najisto ke vztahu k Dikemu, na str. 56 tamteZ: vdova po fojtovi, asi ve vztahu ke Kabanise, na str. 57 opet nahore: ucitelsky, ve vztahu ke Kuli-ginovi. Chte! snad Janacek v nektere fdzi sve prace prenest dej Boure nasvd Lagsko? Ty moravskd pararely nebyly videny gpatne. Nebo mu slouZily za doklad, Ze se i doma setkal s takov^mi typy? Zatlm nemuzeme bezpecnS odpo- vedet. Ale mdme v tech poznamkdch zato dosti bezpecn^ dukaz, ze si byl Ja- ndcek dobre vedom trldnlho zarazenl negativnlch postav dramatu. Lide munebyli zll jen ze sve psychy, ale nejprv z dusledku trldnlch vztahu.

M§1 jsem napsat clanek o rezii Kati Kabanove. Promifite, ze jsem psal o jedne noci, kdy triolove motivy Volhy zvolna prochdzely hlavou, kdy konve mldka probouzely den a stydla kdva . . .

Cervnovd noc. Zarudld zdfe ohnfi se propaluji do oblohv. KaZde noci jin^ barevny ostravsky rytmus. Zlute svetlo stolni lampy m lcl. . . Na psacim stole hudebne vedecke rozbory. Autofi — Vogel, Brod, Pala, Surghauser, Helfert, Bur- janek, Stedron, Hanak, Racek, Janackovo literdrnl vyznanl atd. Kazdy mi vgechno co vSdel, rekl, nSkdy jasne, nekdy rnezi fadky poseptal. — Jiz nekoiik noci zde spolu seddme. ZahriSdld prsty od cigaret pozvolna otaceji stranky Kdtina zi- vota. Triolove motivy Volhy, vlna za vlnou vibrujl tichem. Nad hladinou po- slednlbo zrcadla blld zdvoje mlh. „Hle stozdry na Volze CnSly do vjige a hla- dina Volhy byla tak blld v zdfl mSsISnd jako duse Kdtina . . . “ Ticbo. Po koli- kate se vracfin na poslednl strdnky zavSru. Uklidfiujlcl zavlnSnl. Konec. „NSja- kd Zenska skocila do vody “

Co se dSlo v Zdrovisti Jandiikovjich tvorivjich sil. Co to bylo za stragnou bouri v nitru JandCkovS, jaka vzdornd boufe, kterou Kata rozbljela mflze temnot, mrlZe caru a kupciclcli Kabanich.

Tragika Kati Kabanove nenl vnSjskovd. ]e niternd. Jejl smrt vyvolava odpor ke lzi „dobr#ch mravu“.

Hlubokd opernl drama neni nikde zatlzeno nehybnostl. Ve zkratce a rychlem spddu obsahuje bohatost dramaticke podstaty. Jednotnost hudebnl linie Jest zduraznena stalou gradacl, vrchollci v zavSrecne scenS. Cltlme, ze tato opera byla napsana Jednlm dechem a ze v jejl horoucl, vasnivd hudbe se ndm otvlrd pohled do nitra tvurce v plnem varu citovdho vzruchu zraleho mistra. JandCek vzpomlna: „Panl, kdyZ jsem roku 1915 vidSl vage slzy — dScko na rukou, mu- ze na vojne — bol, utrpenl, zoufalstvl vage vlilo se do me vidiny Kati Kaba- novd. Zda stesk, zal vami ve mnd vzbuzenji neleZl v melodii? 0, jistd, lkaJI jl housle.“

Ilja H y 1 a s

F

S tozary na Vohe cnely vyse a hladina

Volhy byla tak bild v zdfi mesicne

jako duse Katina . . .i

LEO$ JANACEK

m \Jeho operni dilo, jez tvofl podstatnou cSst jeho tvorby, je prSve onou sou- casti, jez svou prevratnosti a modernosti prudce zasShla do vjrvoje soucasne mo­dern! hudebnl kultury.

Je zde tvflrcem noveho melodicko-rytmickeho pnncipu z nSpevkii mluvy, tvfir- cem zivelne v^razovosti, nezname nSladovosti, je tvurcem skladeb tendence v^straznd, protestujici, revoltujici i manifestujici — predevsim vSak dramatikem osudu lidsk^cli.

Prave ve volbe opernlch nametii a jejim hudebnim zpracovanim prinasi zcela nove podnSty modern! opere. Hleda v nich predevsim cloveka a stava se strhu- j!c!m pSvcem soucitu s trpiclmi, protestu proti nSsilnikum a krivdam.

Jednim z nejuchvatnejsich zp6vu soucitu a protestu je opera Kat'a KabanovS, psana na namet A. N. Ostrovskeho Boufe. V udob!, kdy se Janacek zaEinal obi- rat nametem Boure, umociioval se v n£m onen vasnivy vztah k Rusku, ruskd kulture, ktery dal vyrust trem velkolepym dilum — symfonickd rapsodii Taras Bulba a operfim KS(a KabanovS, Z mrtvdho domu. TeZ houslovS sonStg. kterS je pfedznamenSnim onoho vasniveho zpevu Katina.

Kata KabanovS je v porad! Janackovych oper sesta. Byla komponovana v le- tech 1919—1921, v letech obrovskeho rozmachu tviircich sil skladatelovych. Libreto k opere si napsal sSm a pravem patri k jednSm nejucelenSjSich a nej- hudebnSjsich, na ktere JanScek kdy komponoval. Vytvoril dilo. jehoZ duslednS realistick^ charakter dramatickv byl iestg zvysen silou jeho hudby. Vrouci lyrismus, hlubokS melodika, opirajic! svu citovtf a vjirazov^ obsah o napSvky mluvy. Svjnn neobycejnym smyslem dramatickym zde stupnuje ucin hudby aZ do nejvygsiho napeii

Od chmurneho obrazu nevolnickeho Ruska v Dredehfe. ticheho narku siroke feky Volhy, k vypjatemu zpevu Katinu, jeilmu rozloucen! se Zivotem, az ko- necnS k nesmifiteinemu a prudkemu utoku proti tSm. kteri zahubili a udusili „paprsek sv§tla“, JenZ zasvitl do fise temna

»Na pam&i t&ch letnich teplych nod, klenby hv&zdnat6 nade mnou, bublani Ond.tejn.ice podobnd tfepotu milostn&mu, na pam&i Vdm, kteri iste byli sv&dky t&ch tichych nod, a jiz v&cnd drtmete . ■.

Na chvalu rodn&ho kraje, mojeho Lasska pi’qdou me partitury piny mihota- vyclt not, laskovnych ndpevkd, svilorivych i zamyslenych do sveta.

Ai rozs&vaji krd.su a kouzli na tvafich iism&v ...«I

Dilo Leose Janacka dnes pronika do celSho sveta. Vedle Dvoraks je nejhra- nejsim ceskym skladatelem v cizine. Vsechny svStovd sceny uvSdeji jeho opery. Nejen Pastorkyna, ktera prvni uZ pred lety zvitSzila, ale i dalsi opery — KSta Kabanova, Liska Bystrougka, V6c Makropulos a Z mrtveho domu v novych a novjlch inscenacich s nejvStsimi svetovymi silami se test uspSchu a ziskSvS rostouci okruh obdivovatelu a nadsencu.

StSzejni dila symfonicka, jako Taras Bulba, Symfonietta, z komornich obS kvarteta a dechovy kvintet Mladi, ze sboru predevsim Maryfika MagdonovS a Glagolska mse jiz nalezi vsude k onem duvSrnS znflmym clSnkum svStovfi hu- debni literatury.

Jsou jeste v zive pameti ISta, kdy Janackova hudba se prijimala v cizind i u nas jako sverazny, ponekud vrtoSiv^ projev bezprostredni soucasnosti. Za- jimalo se o ni nekolik stoupencu soudobeho experimentovSni. Vsimali si tech prvku janackovy hudby, ktere hledali iakS u jinjich modernistu — tzv. „nove v^razove prostredky", jimiz skladatel porusoval stara osvedcenS pravidla. Ovsem l tento jednostrann^ zajem se omezoval jen na velmi fizky okruh obecenstva. Velky, oficiSlni provoz hudebnl 20. a 30. let byl tenkrSt jeSte k Janackovi ne- vsimav^.

Po odstupu let — celeho ctvrtstoleti — nemilosrdnji zub casu vykonal sve dilo. Co mu neodolalo, zapadlo do zapomenuti. Ale JanSckovu dilu ublizit nemohl. Z modern! tvorby se oddSlilo zrno od plevele a toto zrno dava dnes novou urodu. Janacek je jeho podstatnou soucSsti. Dnes se nSm jevi jasnS jak umelec, kter^ p?ede§el svou dobu a zahledel se do budoucnosti.

!

. . . ztrnuly akord nedohledne hladiny vodm . . . zadumcivost a smutch jah by sc ji zauzlil Tichy stesk

a ndfeh sirdke Volhy. Chlad a rnlha . . . uz cely hraj v pntrni zahalila. Nevis, co se v nem rodi, co stem, place, zaluje, prosi. Myslis; to je tenky bias, to usta

co zaluji, oho co place, to nice co v boln se spinaji ' to srdce co boli . . .

leos ja n a Cek■

■rx. V

LEOS JANACEK-

Dikoj . . Zasl. umelecJifI Herold Karel Prusa

. . Josef Lindauer Jiff Zahradnicek

. . Alice SpohrQva

. . Lubomir Prochazka

. . Eva GebauerovaMilada Safrankova

. . Josef KozusnikJosef Lindauer

. . Jitka PavlovaDagmar Prusova

. . Rudolf KaslMiloslav Nekvasil

. . Ema FigurovaBozena Sramkova

. . Marie LukasovaLadislav Stankievic

. . Dana VojnarovaJarmila Psotkova

KATA KABANOVA Boris . .

KabanichaTichonKaterina

Opera o o dejstvich podle A. N. Ostrovskeho »Boure« na vlastni libreto skladatelovo

Vlozenou uvodni pfsefi v promgn§ II. d§]stvl prelo2il Petr BezruC

KudriasDiriyent: sef opery Bohumil G r e g o r Asistent dirigenta: Jan S ty c h

Sbormistr: J. P. Misa Varvara

Rezie: Ilia H y la s Asistent rezie: Mil. Nekvasil

Kuligin

GlasaScena: zaslouzily umelec prof. Fr. T r o s t e r j. h. Kostymy: Bedriska U s t o h a l o v a Feklusa

Pozdni chodec Zena . .Premiera 1. rijna 1960 v DZN

Inspicient: Jaroslav Dersak, Karel Stverak Napovida: Karel Raska

;" 'r '

//H*. » »

/It } i | f c ■ - ̂> . • 5,

...»v .. ... '-m

KAT'fiRIN A:

^cli, ci/ ?7od, ;som 7771 tezke! Vsichni jdou spat / tak lehce, i jd jdu! Hie, jak bych se do mohyly kladla. Ta liritza potme! Nejaky hlukfH to zptvdnl! / Jako by nekoho pochovdvali! 71 clovek je rad, kdyz konecne je svetlo!Rika se, ze takove zenske zabijeli! ' Kdyby mne tak vzali a hodili do Volhy! Hie tak zij, zij! Zij, zij.' H nmc se se svym hncheml Vsak nz jsem zmucenal / H dlouhoAi mam se mucit ? ' Nil, nac mam tn jeste zit? / Nil naci * Nic nepotfebuji. Nic mi nenl milol Hni to bozi svetlo mi neni milo. Hie smrt nepnchdzil Toazis po 771 - ona nepnehazi. Hi vidim cokoli, ai slysim cokoli, jenom tady, tady to boli l

vVi.

v. cA^ NN i l-j •'1iii * l * *

:

- m .«•1 -3 -_ :

! \* 1 Uiiw-uii |? ;» - jf l

. * f 34 %M...r mm;*% VJ

£=§.. —-; &

,T -P .»v

1!*=)i.« ,// “A / -

■ >

- : 1~

Tl . H,, -aaJ

r C- «• (Gryvek KStina monologu z posledniho dejstvi)T l 55E£fjAi >.JH**1 >.

1i-Uf^r 11.

■ «

~ - '•e• «H -J H

• * .« ::— * » .Mi T t

A ri |, -0m ((.H V« ^ >

< f »,. t l

• t

" A ■i ii

ri (

(Pfivodni znEinl prekladu Petra Eszruce ukrajinske pisne vlozene Leosem Janackem do pnomfiny II. dSJstvI opery »Kafa Kabanovft«.)

PfSEN KUDRJASOVAPo zahradce devucha se svarna prochazela do potoka na sve lice rumena hledela. Chodi za m, chodi za m svarny suhaj ze vsi, drahe darky kupovane v meste za ni nosl. Za dukaty za cervene svoje darky voll, sukenky to, satecky to, botecky soboli.

Ej, pujdu ja mladusinka na trh pohiednouti a co se mne libit bude, koupim na sve pouti.Ej, koupim ja mladusinka vonave dve maty zasadim ja obe maty podle svoji chaty. Nedeptej jich, svarny suhaj, pod svyma nohama. ne pro tebe sadila ja, aniz zalivala.

Kalinu ma z jedne strany z druhe stremchu ztepilou a konika veselehc. poslusneho za sebou.

P e t r B e z r u c

1

P r o iu 8 n a : Varvara smluvila nocnl dostavenlfiko v sad8. Nejdflve se tu objevl Kudrjds a hned za nlm Boris, cely rozechvSIJ, Ze se tu md poprvd setkat s Kdfou. Mladjm, bezstarostn^m milencum, VarvaSe s KudrjdSem, je lehko, oba ]sou svobodni — vesele. bSZl dolu k Volze, ale Kdfa? Zahdnl Borise, chce se zachrdnit pfed svjrm citem, ale ldska ]1 pfemdhd a z touhy po St8stl vrhd se Borisovi prece do naruCe.

ORSAH :

I. d 8 ] s l v i . Tezko se Zije mlad^m lidem ve vsi Kalinove. Sveho mladeho synovce Borise spoutava svymi pen8zi kupec Dikoj, raladou Katu, vyrostlou v laskavych pomSrech u matky, tyra jejl tch^nS Kabanovd. Kdlin muz Tichon je slaboch, pfed matkou se klonl, Zeny se nedovede zastat a za matcinjmi zady se opijl. Nenl divu, Ze jak Boris, tak Kdfa, i schovanka Kabanovych Varvara a ucitel-chemik Kudrjds se boufi proti tyranii starych. Boris se zamiluje do Kali

III. d 8 j s t v 1 : Pod klenbou stardho domu na bfehu Volhy skr jtvajl se lid8 pfed deStSm a boufkou. Setkd se tu i Varvara s Borisem. ]e jl uzko. Kdfa se od pfljezdu muZova zmSnila, je nejistd, o8i sllenS, vSem uZ je to ndpadn6, i mat- ce. Co se stane, jestli na sebe v§ecko povl 1 — Varvara se nebojl marnS. Za bou- fe padd na zem pfed Tichonem a Kabanichou a vSemi lidmi a pfizndvd se ke sv6 nev8fe. — P r o m S n a : Je Sim ddl huf. Zpov8d KdtS nepomohla. Vyznala svuj hfich, ale cit svfij nezlomila. Stdle stejnS miluje Borise, stdle stejn8 utlkd pfed Tichonem, aZ sem, na pusty bfeh Volhy. Varvara se domluvila s KudrjaSem o utSku do Moskvy, ale pro Kdfu nenl uniku. Nenl schopna Zlt v takovS temno- t8, pokrytectvl a IZi. Srdce ji boll, touZt jen po smrti, muCI sama sebe. Pfece se jeSt8 jednou setkdvd s Borisem. Co se dovldd, je hofk8. Borise vyhdnl str^c Dikoj aZ na Sibif. A Kdta, odhodldna — louSi se se Zivotem. Odmltd Zlt bez ldsky, ve sv8t8 bez paprskd svStla.

a jejich drama poClnd ve chvlli, kdy Tichon na pflkaz sv8 matky musl odjet na trh do KazanS. P r o m S n a : V dom8 Kabanovych je dusno a teZko. Takov^ rozdil proti ovzdudi, v n8mZ vyrostla Kata. Citl v sobS rust ldsku k jine- mu cloveku, k muZi docela jinemu neZ Tichon. Ten tup8 poslouchd matku, Zenu poniZuje a odjlZdl, ponechavaje Katu samotnou. i

II. d 8 j s t v 1 : Nemine dne, abv stard Kabanovd nedraZdila Kdfu kfikern a vadou, nepomlndnlm k pokofe pfed muZem i tchynl. Katino hofe dojme i Var- varu, sestru Tichonovu. Co na tom, ze je Kata vdand, kdyZ si Tichon je jl ldsky nezaslouzi? jen af se nevzplrd ldsce k jinemu — je to jen spravedlivd odplata za vsecka pfikoiT! A Varvara ukradne stare Kabanove kllc od vratek na za hradu a da jej KatS, ktera se jen desl, do jakeho nestSsti se v§e fill'. Ale v cem to musl Zit! jacl jsou to lide, tfebas kupec Dikoj. Takovi jsou pfdteld’ stard Ka- banichy!

1

)I

II

Leog JanfiCek: K&t'a Kabanovfi. — Program vydalo StStnl divadlo v Ostravg v redakci prom. hist. Evy S^korove. Fotografie Fr. Krasl. Grafickfi tiprava Bedriska UstohalovS. Typografickd spoluprdce R. Mikeska. — Vytiskly Moravskg tiskarske zfivody, n. p.,

Olomouc, zfivod Ostrava, provozovna 22, Ostrava I, Hollarova 14.Cena 2 KcsT 15-02206