ING MICHAL RADIMSKÝ PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH …lences.cz/domains/lences.cz/skola/subory/Skripta/CM01-Projektování pozemních...Kižovatky úrovové - 7 (41) - 2 Kižovatky úrovové

VYSOKÉ U�ENÍ TECHNICKÉ V BRN� FAKULTA STAVEBNÍ

ING. MICHAL RADIMSKÝ

PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

MODUL 7

K�IŽOVATKY ÚROV�OVÉ

STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Projektování pozemních komunikací · Modul 7

- 2 (41) -

© Ing. Michal Radimský, Brno 2007

Obsah

- 3 (41) -

OBSAH

1 Úvod ...............................................................................................................5 1.1 Cíle ........................................................................................................5 1.2 Požadované znalosti ..............................................................................5 1.3 Doba pot�ebná ke studiu .......................................................................5 1.4 Klí�ová slova.........................................................................................5 1.5 Použitá terminologie .............................................................................5

2 K�ižovatky úrov�ové....................................................................................7 2.1 Hlavní pojmy.........................................................................................7

2.1.1 K�ižovatka a k�ížení pozemní komunikace.............................7 2.1.2 Železni�ní p�ejezdy a p�echody ..............................................9

2.2 K�ižovatky – základní d�lení ................................................................9 2.3 Úrov�ové k�ižovatky...........................................................................10

2.3.1 Vzory úrov�ových k�ižovatek...............................................11 2.3.2 Úrov�ové k�ižovatky usm�rn�né ..........................................11 2.3.3 Pr�se�né k�ižovatky ..............................................................12 2.3.4 Stykové k�ižovatky ...............................................................13 2.3.5 Vidlicové k�ižovatky.............................................................14 2.3.6 Odsazené k�ižovatky.............................................................15 2.3.7 Hv�zdicové k�ižovatky .........................................................15 2.3.8 Nekonven�ní (neúplné) úrov�ové k�ižovatky.......................15

2.4 Podklady a zásady návrhu k�ižovatek .................................................17 2.4.1 Podklady návrhu k�ižovatky .................................................17 2.4.2 Zásady návrhu k�ižovatky.....................................................18

2.5 Výhledové intenzity ............................................................................20 2.6 Bezpe�nost provozu ............................................................................22 2.7 Poloha k�ižovatky v trase pozemní komunikace.................................22

2.7.1 Vzájemná vzdálenost k�ižovatek ..........................................24 2.7.2 Úhel k�ížení...........................................................................25

2.8 Prvky k�ižovatek .................................................................................26 2.8.1 Pr�b�žné jízdní pruhy ...........................................................26 2.8.2 P�ídatné pruhy.......................................................................26 2.8.2.1 Odbo�ovací pruh pro odbo�ení vpravo.................................27 2.8.2.2 Odbo�ovací pruh pro odbo�ení vlevo ...................................29 2.8.2.3 P�ipojovací pruh....................................................................30 2.8.3 Pr�pletové úseky...................................................................31 2.8.4 V�tve úrov�ové k�ižovatky...................................................31 2.8.4.1 Nároží....................................................................................31 2.8.4.2 Podélný sklon........................................................................32 2.8.4.3 P�í�ný sklon ..........................................................................32 2.8.5 Rozši�ovací klín ....................................................................32 2.8.6 Dopravní ostr�vky ................................................................33


- 4 (41) -

2.8.7 Rozhledové pom�ry.............................................................. 35 2.8.7.1 Rozhledové pole a rozhledové trojúhelníky......................... 36 2.8.7.2 Ur�ení rozhledových trojúhelník� pro uspo�ádání A........... 36 2.8.7.3 Ur�ení rozhledových trojúhelník� pro uspo�ádání B ........... 38

3 Záv�r ........................................................................................................... 41 3.1 Shrnutí ................................................................................................ 41 3.2 Studijní prameny ................................................................................ 41

3.2.1 Seznam použité literatury..................................................... 41 3.2.2 Seznam dopl�kové studijní literatury................................... 41 3.2.3 Odkazy na další studijní zdroje a prameny .......................... 41

Úvod

- 5 (41) -

1 Úvod

1.1 Cíle

Cílem tohoto modulu je nau�it �tená�e jakým zp�sobem se navrhují k�ižovatky úrov�ové. Co je podstatou návrhu a jaké jsou jejich prvky. Existuje n�kolik rozlišných druh� úrov�ových k�ižovatek a každá má své specifika. Úrov�ové a mimoúrov�ové k�ižovatky nelze jednozna�n� odd�lovat. Musíte pamatovat na to, že pojmy a n�které podmínky jsou platné u obou typ� k�ižovatek a p�i návr-hu na to myslet.

1.2 Požadované znalosti

Projektování pozemních komunikací z p�edm�tu Pozemní komunikace I.

1.3 Doba pot�ebná ke studiu

Doba pot�ebná k nastudování tohoto modulu se odhaduje na cca 8 hodin.

1.4 Klí�ová slova

K�ížení, k�ižovatky úrov�ové, jízdní pruh, p�ídatný pruh, odbo�ovací pruh pro odbo�ování vpravo a vlevo, p�ipojovací pruh, úhel k�ížení, rozhledové pom�ry.

1.5 Použitá terminologie

PK … pozemní komunikace

ÚK … úrov�ová k�ižovatka

MÚK… mimoúrov�ová k�ižovatka

OK… okružní k�ižovatka

SSZ… sv�telné signaliza�ní za�ízení

K�ižovatky úrov�ové

- 7 (41) -

2 K�ižovatky úrov�ové

2.1 Hlavní pojmy

2.1.1 K�ižovatka a k�ížení pozemní komunikace

K�ížení - místo, v n�mž se komunikace protínají, aniž jsou vzájemn� propoje-ny

Mimoúrov�ové k�ížení - k�ížení, v n�mž se komunikace protínají, ale jsou vedeny v r�zných výškových úrovních

Víceúrov�ové k�ížení - mimoúrov�ové k�ížení nejmén� t�í komunikací leží-cích v r�zných výškových úrovních

P�ejezd - úrov�ové k�ížení pozemní komunikace s drážní komunikací

Nadjezd - mimoúrov�ové k�ížení komunikace v úrovni nad jinou komunikací

Podjezd - mimoúrov�ové k�ížení komunikace v úrovni pod jinou komunikací

P�echod - úrov�ové k�ížení komunikace pro p�ší s jinou komunikací

Zabezpe�ený p�echod - vyzna�ený p�echod pro chodce se sv�telným signali-za�ním za�ízením

Nadchod - mimoúrov�ové k�ížení komunikace pro p�ší v úrovni nad jinou komunikací

Podchod - mimoúrov�ové k�ížení komunikace pro p�ší v úrovni pod jinou komunikací

Úhel k�ížení - úhel, který svírají osy dvou k�ížujících se komunikací

K�ižovatka - místo, v n�mž se pozemní komunikace protínají nebo stýkají a alespo� dv� z nich jsou vzájemn� propojeny

Úrov�ová k�ižovatka - k�ižovatka, na níž se pozemní komunikace protínají nebo stýkají v jedné úrovni

Sv�teln� �ízená k�ižovatka - k�ižovatka, na níž jsou vzájemn� odd�leny a �ízeny sv�telnými signály vjezdy jednotlivých jízdních pruh� i pohyb p�ších

Mimoúrov�ová k�ižovatka – k�ižovatka, na níž jsou vzájemn� propojeny pozemní komunikace k�ížící se v r�zných úrovních

Hranice k�ižovatky – místo, v n�mž se m�ní p�vodní p�í�ný �ez komunikace pro konstruk�ní uspo�ádání k�ižovatky

Oblast k�ižovatky - prostor uvnit� hranic k�ižovatky

Paprsek k�ižovatky - úsek pozemní komunikace na k�ižovatce od místa pr�-se�íku os k hranici k�ižovatky

V�tev k�ižovatky - jízdní pruh nebo pás, který propojuje pozemní komunikace v oblasti k�ižovatky

Vjezdová �ást v�tve - �ást v�tve k�ižovatky sloužící pro vjezd vozidel na sil-ni�ní komunikaci z v�tve k�ižovatky


- 8 (41) -

Prb�žný pruh na k�ižovatce - jízdní pruh ur�ený pro jízdní proud, který projíždí k�ižovatkou bez odbo�ení

Odbo�ovací pruh na k�ižovatce – jízdní pruh ur�ený pro jízdní proud, který v k�ižovatce odbo�uje vlevo nebo vpravo

P�ipojovací pruh na k�ižovatce – jízdní pruh ur�ený pro jízdní proud, který v k�ižovatce odbo�oval a má se za�adit do pr�b�žného pruhu

Prplet - manévr, p�i kterém dochází k postupnému p�ipojování a odbo�ování vozidel, nebo k jejich k�ížení pod malým úhlem (do 15°)

Prpletový úsek - �ást k�ižovatky, na níž dochází k pr�pletu jízdních proud�

St�etný (kolizní) bod - místo na k�ižovatce, na n�mž dochází k vzájemnému k�ížení, slu�ování nebo rozv�tvování jízdních sm�r�

K�ižný bod – st�etný bod, v n�mž se jízdní pruhy navzájem k�ižují

P�ípojný bod - st�etný bod, v n�mž se dva nebo více jízdních sm�r� slu�ují do jednoho jízdního sm�ru

Odbo�ný bod - st�etný bod, v n�mž se jeden jízdní sm�r rozv�tvuje do dvou nebo více jízdních sm�r�

Dopravní ostrvek – vodící bezpe�nostní za�ízení tvo�ené plochou ohrani�e-nou na všech stranách fyzicky nebo opticky v��i p�ilehlým dopravním pruh�m

Obr. 2.1.1.1: Vymezení hlavních pojm�


- 9 (41) -

2.1.2 Železni�ní p�ejezdy a p�echody

Železni�ní p�ejezd – úrov�ové k�ížení pozemní komunikace s dráhou

Nebezpe�né pásmo p�ejezdu – prostor na PK ohrani�ený svislými plochami rovnob�žnými s krajními kolejemi ve vzdálenosti 2,50 m na vn�jší strany od jejich os u kolejí rozchodu 760 mm, 1000 mm a 1435 mm a na vzdálenost 3,10 m na vn�jší strany od jejich os kolejí u rozchodu 1520 (1524) mm

Vozovka p�ejezdu – délka p�ejezdu se m��í v ose PK. U p�ejezdu bez závor je to vzdálenost pr�se�íku této osy s hranicemi nebezpe�ného pásma. U p�ejezdu se závorami je to vzdálenost pr�se�íku této osy se závorovými b�evny

Ší�ka p�ejezdu – ší�ka p�ejezdu se m��í v ose koleje a rovná se vzdálenosti pr�se�íku této osy s ohrani�ením volné ší�ky PK na p�ejezdu (v�etn� chodník� a krajnic). Volná ší�ka PK má být stejná po obou stranách dráhy do vzdálenosti alespo� 30 m od os krajních kolejí

Volná výška PK – je dána výškou trolejového drátu nad vozovkou

Výška prjezdního prostoru – musí odpovídat �SN 73 6101 (min. 4,20 m až 5,20 m) a musí být dodržena v celé délce a ší�ce p�ejezdu. Rovná se volné výš-ce PK zmenšené o bezpe�nostní vzdálenost:

• 0,55 m pro stejnosm�rnou trak�ní proudovou soustavu

• 0,65 m pro jednofázovou trak�ní proudovou soustavu

• 0,50 m pro m�stské dráhy

2.2 K�ižovatky – základní d�lení

Definice

K�ižovatka je místo, v n�mž se pozemní komunikace v p�dorysném pr�-m�tu protínají nebo stýkají a alespo� dv� z nich jsou vzájemn� propoje-ny. K�ižovatka umož�uje p�ejezd vozidel z jedné komunikace na druhou.

Podle vzájemné výškové úrovn� nivelet k�ižujících se komunikací rozlišujeme k�ižovatky:

• úrov�ové, na níž se pozemní komunikace k�íží (pop�. stýkají) v jedné výš-kové úrovni

• mimoúrov�ové, na níž jsou propojeny pozemní komunikace k�ížící se (pop�. stýkající se) ve dvou �i více r�zných výškových úrovních

Podle stupn� usm�rn�ní dopravy:

• prosté k�ižovatky (neusm�rn�né), na nichž nejsou dopravní sm�ry roz�le-n�ny do jednotlivých jízdních sm�r�. A to ani stavebními úpravami ani do-pravními vodorovnými �i svislými zna�kami

• k�ižovatky �áste�n� usm�rn�né, na nichž jsou n�které dopravní sm�ry stavebními úpravami (nap�. ostr�vky) a dopravními vodorovnými a svislými


- 10 (41) -

zna�kami roz�len�ny do jednotlivých jízdních sm�r�. Obvykle je usm�rn�ní provedeno pouze na hlavní �i dopravn� významn�jší komunikaci

• usm�rn�né k�ižovatky, kde je stavebními úpravami a dopravními zna�ka-mi p�esn� vymezen možný dopravní pohyb všech dopravním proud�

Podle možnosti �ízení dopravy:

• k�ižovatky ne�ízené, kde p�ednost jízdy v daných dopravních sm�rech je dána pouze vyhláškou stanovenými pravidly provozu na pozemních komu-nikacích (hlavní a vedlejší sm�r, p�ednost zprava, pravidla pro chodce na p�echodech aj.)

• k�ižovatky �ízené, kde p�ednost jízdy je dána signálním plánem signaliza�-ního za�ízení. Pod �ízenou k�ižovatkou není myšlena k�ižovatka, kde p�ed-nost v jízd� je ur�ována p�ímým �ízením provozu p�íslušníkem policie �i ji-né oprávn�né osoby. Podmínkou je �ízení pomocí sv�telné signalizace

Definice

K�ížení je místo, v n�mž se komunikace protínají, aniž jsou vzájemn� propojeny.

2.3 Úrov�ové k�ižovatky

Uspo�ádání Typ Stupe� usm�rn�ní dopravních proud

- bez ur�ení p�ednosti v jízd� dopravním zna�ením

- s ur�ením p�ednosti v jízd� dopravním zna�ení

- se sv�telnou signa-lizací

- pr�se�ná - styková - vidlicová - odsazená - hv�zdicová - nekonven�ní - okružní s 1 jízd-ním pruhem

- okružní se 2 a více jízdními pruhy

- miniokružní - zvláštní

- s dopravním zna�ením ur�ujícím p�ednost v jízd�

- s d�licím ostr�vkem na hlavní komunikaci

- s d�licím ostr�vkem na vedlejší komunikaci

- s �adicím pruhem/pruhy pro odbo-�ení vlevo

- s �adicím pruhem/pruhy pro odbo-�ení vpravo

- s p�ipojovacím pruhem/pruhy - s dopravními ostr�vky a d�licími pásy

- s nepojížd�ným ostrovem - s �áste�n� pojížd�ným st�edním ostrovem

- s ob�as pojížd�ným st�edním ost-rovem

- se spojovací v�tví pro odbo�ení vpravo

- s turbínovým uspo�ádáním jízd-ních pruh� na okružním jízdním pásu

Tab. 2.3.1: Typy a stupe� usm�rn�ní úrov�ových k�ižovatek


- 11 (41) -

Uspo�ádání úrov�ové k�ižovatky ovliv�uje zp�sob �ízení dopravy:

• p�ednost v jízd� není upravena dopravním zna�ením a �ídí se pravidly pro-vozu na pozemních komunikacích (viz Zákon �. 361/200 Sb.)

• doprava je �ízena dopravním zna�ením ur�ujícím

• dát p�ednost v jízd� na hlavní komunikaci nebo povinnost zastavit a dát p�ednost v jízd� na hlavní komunikaci (viz Zákon �. 361/200 Sb.)

• p�ikázaný sm�r jízdy nebo zákaz odbo�ení (viz Zákon �. 361/200 Sb.)

• sv�telným signaliza�ním za�ízením

• v závislosti na �ase

• v závislosti na doprav�

• se za�len�ním do širšího systému

Pro návrh �ízení dopravy sv�telným signaliza�ním za�ízením platí zvláštní p�edpis TP 81.

2.3.1 Vzory úrov�ových k�ižovatek

Obr. 2.3.1.1: Vzory úrov�ových k�ižovatek

2.3.2 Úrov�ové k�ižovatky usm�rn�né

Stupe� usm�rn�ní zajiš�uje na úrov�ové k�ižovatce organizaci pohybu (sm�ru) dopravních proud� s cílem zajistit bezpe�nost dopravy na k�ižovatkových plo-chách a zlepšit pr�jezdnost zejména:

• odd�lením jednotlivých dopravních proud�

• umožn�ním volného odbo�ení vpravo z p�ímého sm�ru a p�ipojení do k�ižu-jícího paprsku, zajišt�ním vy�azení z p�ímého sm�ru pro odbo�ení vlevo a p�ípadného �ekání na volnou mezeru v protism�rném dopravním proudu


- 12 (41) -

• �azením vozidel a cyklist� p�ed k�ižovatkou do p�íslušného sm�ru pr�jezdu k�ižovatkou

• zajišt�ním jízdy po okruhu

• návrhem bezpe�ných p�echod� nebo míst pro bezpe�né p�echázení p�es pa-prsky k�ižovatky

• návrhem pr�jezdu cyklist� k�ižovatkou nebo cyklistického p�ejezdu p�es paprsky k�ižovatky;

• zabrán�ním vjezdu do protism�ru

Usm�rn�ní dopravních proud� na úrov�ové k�ižovatce se provede dopravním zna�ením a dopravními ostr�vky (d�licí, sm�rovací, ochranné), d�licími pásy, st�edními d�licími pásy, st�edními ostrovy a prstenci, které mohou být zvýšené fyzicky ohrani�ené nebo vyzna�ené opticky vodorovným dopravním zna�ením.

Obr. 2.3.2.1: P�íklad pr�se�né k�ižovatky s usm�rn�ním dopravních proud� na

sm�rov� rozd�lené hlavní komunikaci a dvoupruhové vedlejší komunikaci

Návrhové prvky úrov�ových k�ižovatek:

• pr�jezdní jízdní pruhy

• p�ídatné pruhy pro odbo�ení vlevo nebo vpravo

• p�ídatné pruhy p�ipojovací

• dopravní ostr�vky

• d�licí pásy

• oblouky pro odbo�ení a p�ipojení na nároží k�ižovatky

• v�tve k�ižovatky

• zkrácený p�ipojovací pruh

2.3.3 Prse�né k�ižovatky

Základní charakteristikou, ze které se vychází je, zda a která silni�ní komuni-kace má p�ednost v jízd� ur�enou dopravním zna�ením.

Pr�se�né k�ižovatky bez usm�rn�ní dopravních proud� se navrhují na k�ižo-vatkách s nízkou intenzitou dopravy na k�ižujících se pozemních komunikacích bez stanovení p�ednosti jízdy dopravním zna�ením nebo s p�edností v jízd� na


- 13 (41) -

dopravn� d�ležit�jší (hlavní) pozemní komunikaci ur�ené dopravním zna�e-ním.

Obr. 2.3.3.1.: Schéma pr�se�né k�ižovatky bez usm�rn�ní dopravních proud�

Pr�se�né k�ižovatky s usm�rn�ním dopravních proud� na vedlejší komunikaci dopravními ostr�vky potla�ují význam vedlejší komunikace a upozor�ují na p�ipojení na hlavní komunikaci. Usm�rn�ní dopravy se zajistí:

• d�licím ostr�vkem

• d�licím ostr�vkem a sm�rovacím ostr�vkem

Tyto ostr�vky sou�asn� usnad�ují p�evedení chodc� a cyklist� p�es k�ižovatku.

Obr. 2.3.3.2: Schéma pr�se�né k�ižovatky s usm�rn�ním dopravních proud� na

vedlejší komunikaci

2.3.4 Stykové k�ižovatky

Z hlediska usm�rn�ní dopravních proud�, které zvyšuje bezpe�nost a dopravní výkonnost, se stykové k�ižovatky navrhují:

• bez usm�rn�ní dopravních proud�

• s usm�rn�ním dopravních proud� na vedlejší komunikaci

• s usm�rn�ním dopravních proud� na hlavní komunikaci

• s usm�rn�ním dopravních proud� na obou komunikacích

• bez levých odbo�ení

Styková k�ižovatka bez usm�rn�ní dopravních proud� je vhodná pro silni�ní komunikace s nízkou intenzitou dopravy.


- 14 (41) -

Obr. 2.3.4.1: Schéma stykové k�ižovatky bez usm�rn�ní dopravních proud�

Styková k�ižovatka s usm�rn�ním dopravních proud� na vedlejší komunikaci se navrhuje s umíst�ním d�licího ostr�vku nebo d�licího ostr�vku a sm�rovací-ho ostr�vku na vedlejší komunikaci. Tyto ostr�vky upozor�ují na p�ipojení vedlejší komunikace na hlavní komunikaci a vyjad�ují potla�ení významu ved-lejší komunikace.

Obr. 2.3.4.2: Schéma stykové k�ižovatky s usm�rn�ním dopravních proud� na

vedlejší komunikaci

Styková k�ižovatka s usm�rn�ním dopravy na hlavní komunikaci zajiš�uje bezpe�n�jší odbo�ení vlevo na vedlejší komunikaci. Usm�rn�ní se navrhuje:

• rozší�ením jízdního pruhu nebo zpevn�né krajnice pro vy�azení odbo�ující-ho vozidla vlevo a jeho vy�kání na volnou mezeru v protism�ru

• vložením p�ídatného pruhu pro odbo�ení vlevo mezi pr�jezdní jízdní pruhy

Styková k�ižovatka s usm�rn�ním dopravních proud� na hlavní i vedlejší ko-munikaci je návrh, který je z hledisek bezpe�nosti a kapacity nejvhodn�jší.

2.3.5 Vidlicové k�ižovatky

Tento typ úrov�ové k�ižovatky neposkytuje svým tvarem soulad psychologické a fyzické p�ednosti s p�ípadnou p�edností jízdy na hlavní komunikaci (dva pa-prsky k�ižovatky) a usm�rn�ní dopravních proud� je komplikované.

Obr. 2.3.5.1: P�íklady vidlicové k�ižovatky


- 15 (41) -

2.3.6 Odsazené k�ižovatky

Typ odsazené k�ižovatky má t�i základní varianty uspo�ádání v závislosti na poloze paprsk�, které se p�ipojují na pr�b�žnou pozemní komunikaci.

Obr. 2.3.6.1: Schéma variantních typ� odsazené k�ižovatky

Dopravní situace na odsazené k�ižovatce je složit�jší než na k�ižovatkách pr�-se�ných a stykových. Pro zajišt�ní bezpe�nosti dopravy a kapacity odsazené k�ižovatky se požaduje návrh usm�rn�ní dopravních proud� na pr�b�žné po-zemní komunikaci p�ídatnými pruhy pro odbo�ení vlevo.

2.3.7 Hv�zdicové k�ižovatky

Hv�zdicová k�ižovatka je úrov�ová k�ižovatka se �ty�mi a více paprsky, které se protínají v jednom bod�. K�ižovatka tohoto typu vytvá�í složitý a nep�ehled-ný systém pro silni�ní dopravu, její usm�r�ování a �ízení. Nové k�ižovatky tohoto vzoru se nenavrhují. P�i p�estavb� je hlavním požadavkem docílení zjednodušení a zp�ehledn�ní dopravního uzlu. Vždy existuje n�kolik r�zných variant �ešení.

Obr. 2.3.7.1: P�íklady �ešení hv�zdicových k�ižovatek

2.3.8 Nekonven�ní (neúplné) úrov�ové k�ižovatky

Jestliže intenzita dopravy na k�ižovatce dosahuje hodnot, které nelze p�evést p�es konven�ní (úplnou) úrov�ovou k�ižovatku s požadovanou kvalitou a bez-pe�ností dopravy ani p�i uplatn�ní zvýšeného po�tu �adicích pruh�, návrhu


- 16 (41) -

k�ižovatkových v�tví a �ízení dopravy sv�telným signaliza�ním za�ízením, na-vrhne se jako varianta k MÚK nekonven�ní úrov�ová k�ižovatka. Její uplatn�ní je vhodné zejména na místních komunikacích.

P�íklady nekonven�ních k�ižovatek:

1. úrov�ová k�ižovatka s p�ejezdy st�edního d�lícího pásu

• levé odbo�ení se uskute��uje mimo k�ižovatku na p�ejezdu st�edního d�lící-ho pásu

• vhodné, jestliže k�ižovatkou projíždí intenzivní p�ímé dopravní proudy na hlavní komunikaci, málo intenzívní dopravní proudy levých odbo�ení a má-lo intenzivní p�ímé dopravní proudy k�ižující komunikace

2. úrov�ová k�ižovatka s v�tvemi pro levá odbo�ení

• v p�ípad� intenzivních p�ímých dopravních proudech a st�ední nebo nízké intenzit� dopravních proud� odbo�ujících vlevo

• v zastav�ném území je p�ípadn� možno využít pro p�evedení dopravního proudu odbo�ujícího vlevo na k�ižující komunikaci sí� místních komunikací (objetí bloku domu)

Obr. 2.3.8.1: Varianty vedení dopravních proud� odbo�ujících vlevo s využi-tím p�ejezdu st�edního d�lícího pásu


- 17 (41) -

Obr. 2.3.8.2: Úrov�ová k�ižovatka s v�tvemi pro odbo�ení vlevo

2.4 Podklady a zásady návrhu k�ižovatek

2.4.1 Podklady návrhu k�ižovatky

Dopravn�-technické �ešení k�ižovatek musí odpovídat požadavk�m na bezpe�-né plynulé p�evedení jednotlivých dopravních proud� za daných podmínek, ur�ených zejména:

• dopravním významem k�ižujících se komunikací

• kategorií k�ižujících se PK

• vzájemnou vzdáleností k�ižovatek

• tvarem území, umíst�ním k�ižovatek v trase a homogenitou trasy

Situace stávajícího stavu alespo� v m��. 1: 500

Údaje o k�ižujících se komunikacích:

• výhledové kategorie komunikací

• výhledové intenzity dopravy

• výhledové skladby dopravních proud� (v�tší polom�ry pro kamiony)

• výhledové zavedení trasy MHD

Údaje o intenzit� dopravních proud� – zjistí se hodinové intenzity pr�m�rné a špi�kové.

Údaje o dopravních nehodách – ve stávající k�ižovatce se zjistí:

• výskyt nehod a jejich �etnost

• nej�ast�jší typ nehod

• nej�ast�jší p�í�ina nehod

Pro nehody je rozhodující po�et a typ st�etných (kolizních) bod� - body k�ižné jsou nejnebezpe�n�jší.


- 18 (41) -

2.4.2 Zásady návrhu k�ižovatky

Pro výb�r druhu k�ižovatky (úrov�ová, mimoúrov�ová) jsou ur�ující požadav-ky na plynulost jízdních pruh�, bezpe�nost provozu a ekonomická ú�elnost �ešení. Geometrický tvar k�ižovatky a její umíst�ní ovliv�uje dále tvar území, p�ípadná okolní zástavba, inženýrské stavby, vodote�e a hospodá�ské využívá-ní území (d�sledná ochrana zem�d�lské, zejména kvalitní orné p�dy). Zárove� musí být respektována hlediska ochrany životního prost�edí a v chrán�ných územích (NP, CHKO, PR) i stanovené podmínky jejich ochrany. Návrh k�ižo-vatky ve volné krajin� je t�eba �ešit v souladu s jejím vhodným estetickým za-�len�ním a vegeta�ními úpravami, které však nesmí bránit rozhledu na k�ižo-vatce.

Úrov�ové k�ižovatky ve volné krajin� musí mít vždy jednu komunikaci ur�e-nou a �ešenou jako komunikaci hlavní a další jako vedlejší. Hlavní komunikace má zpravidla vyšší dopravní d�ležitost, vyšší intenzitu dopravních proud� a vyšší kategorii. Úrov�ové k�ižovatky (s výjimkou okružních k�ižovatek) se nedoporu�uje navrhovat s více než se �ty�mi vjezdy (paprsky).

Velmi d�ležité je rovn�ž hledisko psychologické p�ednosti hlavních a siln�j-ších dopravních proud�. Pro zajišt�ní bezpe�nosti musí být soulad skute�né a psychologické p�ednosti v jízd� na úrov�ových k�ižovatkách dodržen. P�ednost v jízd� má být vyjád�ena nejen dopravním zna�ením, ale i dopravn� technic-kým uspo�ádáním. Usm�rn�ný pr�jezd po hlavních komunikacích má být ply-nulejší s lepšími ší�kovými parametry. U vedlejších komunikacích mají být naopak zvln�ny k�ižovatkové paprsky se snížením návrhové rychlosti, navrže-ny dopravní ostr�vky s dopln�ním dopravn� technických opat�ení jako nap�. zúžením jízdních pruh�, zvýšením ploch vozovek atd.

Pro geometrii p�ipojení vedlejší komunikace platí zásada, že výjezd z hlavní na vedlejší komunikaci má být plynulý a pohodlný s v�tším polom�rem a naopak vjezd z vedlejší na hlavní komunikaci má být co nejvíce potla�en s polom�ry blízkými minimálním polom�r�m pro uvažovaná vozidla, pro dosažení snížení rychlosti na vjezdu do k�ižovatky a sou�asném zajišt�ní co nejlepších rozhle-dových pom�r� na k�ižovatce. T�mto požadavk�m vyhovuje nový typ doprav-ních ostr�vk�, který je v norm� uveden jako typ B (typ A je klasický ostr�vek). V n�kterých p�ípadech, kde by mohl v rozhledu bránit tzv. mrtvý úhel, je vhodné navrhnout krátké p�ipojovací pruhy u kterých je zajišt�n rozhled p�es zp�tné zrcátko vozidla.

P�i �ešení k�ižovatky je t�eba respektovat tyto pokyny:

• p�ihlížet k �ešení a návrhu p�edcházející a následné k�ižovatky, aby se správn� zajistila dopravní funkce p�ilehlých úsek� dopravn� významn�jší komunikace

• na souvislém silni�ním nebo dálni�ním tahu navrhovat jednotné �ešení, umož�ující sled jízdních úkon�

• p�ihlížet k homogenit� tahu a zajistit, aby hodnoty použitých návrhových prvk� k�ižovatky na hlavních silnici nebyly nižší než v mezik�ižovatkovém úseku


- 19 (41) -

• dát p�ednost kolmé k�ižovatce p�ed k�ižovatkou šikmou, výjimku tvo�í k�i-žovatky rozšt�pové

• ve více úrovních má vždy slabší a mén� významný proud odbo�ovat ze sil-n�jšího vpravo a zprava se do n�ho zaús�uje

Návrhové období k�ižovatky je 20 let od uvedení k�ižovatky do provozu, po-kud orgány státní správy a samosprávy nestanoví jinak. K�ižovatka se navrhuje na výhledovou intenzitu dopravy v konci návrhového období.

Z hlediska homogenity tahu se p�ihlíží k �ešení p�edchozí i následující k�ižo-vatky tak, aby na jednom tahu komunikace nebo v rámci jednoho sídelního útvaru bylo jednotné dopravní �ešení (umožnit tak obdobný sled jízdních úko-n�).

K�ižovatka je d�ležitou sou�ástí pozemní komunikace, kde dochází ke koncen-traci a možným kolizím vozidel, cyklist� a chodc�. Hlavním požadavkem na návrh k�ižovatky je zajišt�ní bezpe�ného a efektivního pohybu všech ú�astník� provozu na pozemních komunikacích v oblasti k�ižovatky.

Nejd�ležit�jší skute�nosti, které je nutné uvážit p�i návrhu k�ižovatky, jsou tyto:

a) lidský �initel:

• chování �idi��, cyklist� a chodc� a jejich schopnost v�as �init rozhodnutí

• rozhodování a doba reakce

• o�ekávané skute�nosti (zpomalení jízdy, odbo�ení, vjezd do OK)

• respektování shodnosti návrhu s p�irozenou cestou pohybu

• dodržování pravidel silni�ního provozu

b) dopravní hlediska:

• intenzita dopravy a požadovaný stupe� úrovn� kvality dopravy

• velikost a jízdní nebo manévrovací schopnosti vozidel

• rozli�nost pohyb� vozidel (p�ímá jízda, odbo�ení, p�ipojení, pr�plet, k�íže-ní)

• pohyb cyklist� a chodc�

• rychlost dopravních proud�

• nehodovost

c) technická hlediska:

• charakter a využívání p�ilehlé oblasti

• niveleta k�ižujících se komunikací

• rozhledové pom�ry (mezi ú�astníky silni�ního provozu: vozidla - cyklisté - chodci)

• úhel k�ížení

• oblasti možných kolizí


- 20 (41) -

• návrhové geometrické prvky

• za�ízení pro �ízení dopravy

• bezpe�nostní charakteristiky

• p�ejezdy cyklistické dopravy

• p�echody pro chodce

• problematika životního prost�edí

d) ekonomické faktory:

• stavební náklady

• vliv dostupnosti pozemk�

• provozní náklady a šet�ení energií

K�ižují-li se pozemní komunikace r�zných návrhových kategorií nebo funk�-ních skupin je nutné zajistit skute�nou (dopravn� technickou) i psychologickou jistotu hlavní komunikace ur�enou dopravním zna�ením.

P�edvídatelnost k�ižovatky lze zajistit v�asným umíst�ním dopravních zna�ek, ale i výsadbou zelen� nebo osv�tlením. Z hlediska psychické pohody �idi�e, která je nejd�ležit�jší pro bezpe�nost silni�ního provozu je výhodné když pro-jíždí typem k�ižovatky se známou a jednotnou organizací dopravy. Proto se mají k�ižovatky navrhovat pokud možno jednoduché, typové (nap�. u úrov�o-vých k�ížení jako okružní a u mimoúrov�ových jako trubkové atd). Z toho hle-diska je navrhování tzv. útvarových k�ižovatek nevhodné.

Z hlediska jednozna�nosti organizace dopravy a výrazným zklid�ujícím prv-kem jsou okružní k�ižovatky. Pro zajišt�ní bezpe�nosti na t�chto k�ižovatkách jsou rozhodující:

• vn�jší pr�m�r, ší�ka okružního pásu, ší�ka vjezd� a výjezd�, kolmé navedení vjezd�, výrazná zm�na sm�ru pro všechny pohyby, dobrá rozlišitelnost k�i-žovatky jako okružní a zabrán�ní p�ímého pr�hledu k�ižovatkou

• dalšími d�ležitým prvkem je z�izování vnit�ního (v�tšinou dlážd�ného) prs-tence a p�ípadn�, pro zvýšení kapacity k�ižovatky, za�azování bypas�

2.5 Výhledové intenzity

Návrhová intenzita jízdních proud� na k�ižovatce musí být v�tší nebo rovna výhledové intenzit� t�chto proud�. Výchozí hladinové intenzity jednotlivých dopravních proud� na všech vjezdech do k�ižovatky jsou dány gestorem plánu rozvoje silnic nebo dálnic a vypo�ítají se bu� vynásobením výchozích intenzit výhledovým sou�initelem nebo na základ� modelového �ešení. Za výchozí in-tenzitu dopravních proud� na k�ižovatce je t�eba považovat nejnep�ízniv�jší kombinaci intenzit dopravních proud� v téže hodin�.

Poznámka

Gestor je organizace (ú�ední orgán), eventuáln� osoba, pov��ená gescí, tj. �íze-ním a výkonem ur�ené �innosti (nap�. gestor stavby).


- 21 (41) -

Za výhledovou intenzitu na k�ižovatkách silnic a dálnic se považuje podle [2] padesátirázová intenzita silni�ního provozu (pro dvoupruhové obousm�rné �ásti k�ižovatky) nebo dopravního proudu každého z obou dopravních sm�r� (pro sm�rov� rozd�lené �ásti k�ižovatky). K�ižovatky na místních komunika-cích se navrhují na výhledovou intenzitu, kterou je intenzita špi�kové hodiny stanovená p�epo�tem podle denního rozd�lení intenzit (viz �SN 73 6110).

Poznámka

Padesátirázová intenzita zjistí se z podklad� úst�edního orgánu státní správy ve v�cech dopravy nebo jím pov��ené organizace. Je to intenzita silni�ního provo-zu dosahovaná nebo p�ekra�ovaná po 50 hodin v roce [voz/24h].

Výkonnost k�ižovatek se posuzuje podle p�ílohy A normy [3], která ur�uje stupn� kvality dopravy a stanovení jejich charakteristik pro úrov�ové ne�ízené k�ižovatky, k�ižovatky se sv�telnou signalizací a mimoúrov�ové k�ižovatky.

Pro k�ižovatky se požadují tyto stupn� kvality dopravy na:

• dálnicích, rychlostních silnicích a silnicích I. t�ídy stupe� C

• silnicích II. t�ídy stupe� D

• silnicích III. t�ídy stupe� E

• rychlostních místních komunikacích a p�echodových úsecích stupe� D

• sb�rných místních komunikacích stupe� E

Poznámka

U místních komunikací funk�ní skupiny C se výkonnost neposuzuje.

Posuzování výkonnosti pro chodce a cyklisty a p�íslušné stupn� kvality pohybu chodc� a provozu cyklist� se �ídí podle �SN 73 6110.

Obvyklý postup je, že ze zjišt�ných intenzit provozu z období vzniku projek�-ního návrhu k�ižovatky se pomocí odhadnutých koeficient� nár�stu dopravy ur�í výhledová intenzita na konci návrhového období a na tuto intenzitu je pak k�ižovatka navrhována. Lze však narazit na dva základní problémy:

• špatný odhad koeficient� r�stu dopravy:

Odpov�dným orgánem garantujícím výhledy v doprav� v �R – editelství silnic a dálnic �R, jsou ur�eny pouze celostátními koeficienty r�stu dopra-vy, resp. výhledové intenzity dopravy. Tyto koeficienty se však mohou v jednotlivých oblastech r�znit. Zodpov�dný projektant by m�l provést vlastní analýzu dopravy v dané oblasti a nechat si potvrdit svoje záv�ry od správce sít�. Pokud dojde ke z�ízení Vyšších územních celk�, pak SD �R bude ga-rantovat pouze dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. t�ídy – u velkých m�st i vymezenou �ást místních komunikací funk�ní t�ídy A a B. Ostatní komunikace p�ejdou pod správu vyšších územn� právních celk� �i obcí.

• V jistých p�ípadech však zcela výjime�ných, m�že dojít k situaci, kdy špi�-ková intenzita je dosažena b�hem návrhového období a intenzita na konci návrhového období m�že být nižší. Jedná se p�ípady, kdy je nap�íklad návr-


- 22 (41) -

hového období dané k�ižovatky vybudována a zprovozn�na nová trasa, která danou odleh�í apod. Pak je pochopiteln� nutné navrhnout k�ižovatku na max intenzitu daného návrhového období. Výjimkou m�že povolit pouze inves-tor �i správce sít�, pokud na sebe vezme odpov�dnost za možné p�ekro�ení kapacity ve vymezeném úseku návrhového období.

2.6 Bezpe�nost provozu

1. V�asná viditelnost k�ižovatky:

• správn� a v p�edstihu osazené dopravní zna�ky

• z�ízení d�lících ostr�vk� na vedlejší komunikaci

• optické odlišení prostoru k�ižovatky (nap�. zm�nou okolní výsadby)

• odlišné osv�tlení k�ižovatky (oranžové nebo intenzivn�jší osv�tlení)

2. P�ehlednost k�ižovatky:

• použití kolmého k�ížení

• zajišt�ní co nejv�tšího rozhledového pole a jeho udržování

3. Jednozna�ná srozumitelnost organizace dopravy na k�ižovatce:

• použití jednoduchých vzor� k�ižovatek

• vhodné výškové a sm�rové �ešení

• usm�rn�ní a vedení jednotlivých jízdních proud� v k�ižovatce:

• opticky – vodorovným zna�ením

• fyzicky – ostr�vky

• dostate�n� a v�as viditelné a srozumitelné vyzna�ení tvaru a �azení

• zajistit u vícepruhových komunikací, aby pravý jízdní pruh v mezik�ižovat-kovém úseku procházel pak v k�ižovatce jako p�ímý

4. Psychologickou jistotu �idi�e lze zajistit následovn�:

• hlavní komunikace širší než vedlejší

• p�ímý pr�b�h hlavní komunikace

• z�ízení odbo�ovacích a p�ipojovacích pruh� na hlavní komunikaci

• umíst�ní sm�rových ostr�vk� a dopravních stín� do vedlejší komunikace

• opat�ení ke snížení rychlosti na vedlejší komunikaci p�ed vjezdem do k�ižo-vatky (snížit po�et jízdních pruh�, zúžit krajnici)

2.7 Poloha k�ižovatky v trase pozemní komunikace

Z hlediska sm�rového vedení:

• v p�ímé – nejlépe


- 23 (41) -

• ve velkém sm�rovém oblouku – R musí odpovídat vn + 20 km/h

• v míst� minimální p�echodnice – nevhodné

Z hlediska výškového vedení:

• ve vydutém (údolnicovém) zaoblení nivelety – nejlépe

• v p�ímkovém sklonu do 3%

• ve vypuklém (vrcholovém) zaoblení nivelety – nejmén� vhodné

Nedoporu�uje se (není ale normou vylou�ené) umíst�ní úrov�ové k�ižovatky do úseku, zejména na hlavní komunikaci, kde jsou použity p�ídatné pruhy pro pomalá vozidla. Vždy musí být zajišt�n rozhled pro zastavení ve sm�rovém i výškovém oblouku i rozhledové trojúhelníky v k�ižovatce.

Podélný sklon vedlejší komunikace by m�l plynule navazovat na p�í�ný sklon komunikace hlavní. P�ekláp�ní p�í�ného sklonu na hlavní komunikaci v míst� k�ižovatky s vedlejší je sice možné, ale krajn� nevhodné.

K�ižovatka nesmí být navržena v míst�, kde velikost a délka klesání p�ed k�i-žovatkou neumož�uje, aby i t�žká nákladní vozidla mohla p�ed k�ižovatkou bezpe�n� zastavit, p�ípadn� odbo�it na k�ižovatce (nap�. s ohledem na možné p�eh�átí brzd).

Obr. 2.7.1: P�íklady vhodné polohy k�ižovatky

Úrov�ová k�ižovatka pozemních komunikací se nesmí umístit na železni�ní p�ejezd p�es pozemní komunikaci ani v jeho bezprost�ední blízkosti (viz �SN 73 6380). Hranice k�ižovatky musí být vzdálena od nebezpe�ného pásma p�e-jezdu na délku fronty �ekajících vozidel na vedlejší komunikaci p�ed vjezdem na hlavní komunikaci nejmén� 30 m u nov� z�izovaného železni�ního p�ejez-du. P�i p�estavb� úrov�ové k�ižovatky se doporu�uje vzdálenost alespo� 20 m od hranice nebezpe�ného pásma p�ejezdu, nejmén� však musí být podle [4] 10 m.

Úrov�ová k�ižovatka se musí umístit tak, aby žádná její funk�ní plocha neza-sahovala do rozhledových trojúhelník� (rozhledová pole pro �idi�e silni�ních vozidel a chodce), paprsek k�ižovatky k�ižující železnici byl co nejblíže kolmi-ci a byl zajišt�n výhled jak na p�ejezd železnice p�es pozemní komunikaci tak


- 24 (41) -

na výstražná sv�tla p�ejezdového zabezpe�ovacího za�ízení na vzdálenost roz-hledu pro zastavení.

V zastav�ném území obcí a v území ur�eném k zastav�ní územním plánem je poloha k�ižovatek obvykle ur�ena sítí místních komunikací. V území, které není ur�eno k zastav�ní, platí pro umíst�ní k�ižovatek zásady pro území neza-stav�né a vztahy k okolnímu území.

2.7.1 Vzájemná vzdálenost k�ižovatek

Vzájemná vzdálenost k�ižovatek má sladit požadavky na zajišt�ní dopravní dostupnosti p�ilehlého území a plynulého a bezpe�ného silni�ního provozu na k�ižujících se komunikacích.

Je ur�ena normami podle kategorie komunikací – �ím vyšší kategorie a rych-lost, tím v�tší vzdálenost mezi k�ižovatkami:

• na silnicích – podle �SN 736101

• na místních komunikacích – podle �SN 736110

Vzájemná vzdálenost k�ižovatek se m��í:

• na silnicích bez p�ídatných pruh� a na místních komunikacích mezi osami k�ižujících/p�ipojovaných komunikací

• na dálnicích a silnicích s p�ídatnými pruhy ve sm�ru stani�ení od konce p�i-pojovacích pruh� první k�ižovatky k za�átku odbo�ovacích pruh� druhé k�i-žovatky

• na místních komunikacích mezi osami k�ižujících se komunikací

• p�i odbo�ování vpravo z úrov�ové k�ižovatky p�es železni�ní p�ejezd se zajistí kolmé k�ížení s železni�ní tratí.

Vzdálenost sousedních k�ižovatek na silnicích, když jedna k�ižovatka má p�í-datné pruhy a druhá ne, se m��í mezi osou k�ižující/p�ipojované komunikace k�ižovatky bez p�ídatných pruh� a za�átkem odbo�ovacích pruh� nebo koncem p�ipojovacích pruh� k�ižovatky s p�ídatnými pruhy s tím, že se uvažuje kratší vzdálenost.

Krom� vzdálenosti podle tabulky je nutno p�ezkoumat i délku pr�pletu v mezi-k�ižovatkovém úseku.


- 25 (41) -

Tab. 2.7.1.1: Vzdálenosti k�ižovatek na místních komunikacích (podle �SN

73 6110 – zm�na Z2 - Tab. 2):

Tab. 2.7.1.2: Vzdálenosti k�ižovatek na silnicích a dálnicích (podle �SN

73 6101 – Tab. 21)

Vzdálenost mezi k�ižovatkami má umožnit:

• �azení do odbo�ovacích pruh� (odbo�ení vlevo a vpravo) a do pr�b�žných jízdních pruh� pro p�ímý sm�r

• nevytvo�ení front vozidel zdržených vjezdem do k�ižovatky

• vyzna�itelnost dopravním zna�ením podle zvláštních p�edpis�

Nelze-li u dvou stykových k�ižovatek ve stávající zástavb� tuto vzdálenost za-jistit, je t�eba �ešit ob� k�ižovatky jako jeden celek, tj. jako k�ižovatku odsaze-nou. Nejmenší vzdálenost k�ižovatky a obslužného dopravního za�ízení (podle [2] – nap�. p�ipojení �erpací stanice PH, p�ipojení odpo�ívky, atd.) je taková, která umožní vložení pr�letového úseku nebo p�ídatného pásu a sou�asn� umožní dopravní zna�ení (svislé, vodorovné) v p�edepsaných vzdálenostech.

2.7.2 Úhel k�ížení

Úhel k�ížení paprsk� vedlejší a hlavní komunikace se m��í od osy p�ilehlého jízdního pruhu hlavní komunikace k ose vedlejší komunikace. P�ipojení zprava (resp. zleva) se vztahuje ke sm�ru stani�ení hlavní komunikace.

Úrov�ové k�ížení paprsk� vedlejší a hlavní komunikace se doporu�uje v pra-vém úhlu. Šikmé a p�ímkové k�ížení paprsk� vedlejší komunikace lze užít jen


- 26 (41) -

p�i úhlech k�ížení 75° � 105°. Je-li úhel k�ížení menší než 75°, pop�. v�tší než 105°, upraví se k�ížení paprsk� hlavní a vedlejší komunikace tak, aby vlastní k�ížení bylo kolmé, p�ípadn� se navrhne okružní k�ižovatka. Osa ved-lejší komunikace se vede sm�rovým obloukem o polom�ru R � 150 m, nejmé-n� však o polom�ru R = 50 m, u místních komunikací obslužných a ú�elových o polom�ru nejmén� R = 45 m.

Obr. 2.7.2.1: Úprava úhlu k�ížení p�esahující hodnoty 75°až 105°

2.8 Prvky k�ižovatek

2.8.1 Prb�žné jízdní pruhy

Pr�b�žné jízdní pruhy na úrov�ové k�ižovatce jsou ur�eny návrhovými katego-riemi k�ižujících se silnic podle �SN 73 6101 nebo typy p�í�ného uspo�ádání k�ižujících se místních komunikací podle �SN 73 6110.

Po�et a ší�ky pr�b�žných jízdních pruh� jsou obvykle stejné p�ed i za k�ižovat-kou. Jestliže se navrhuje zm�na po�tu jízdních pruh� na silnici a zm�na se pro-vádí v prostoru úrov�ové k�ižovatky, provede se zvýšení po�tu jízdních pruh� p�ed k�ižovatkou a snížení po�tu jízdních pruh� za k�ižovatkou ve sm�ru jízdy.

Zúžení jízdních pruh� na vedlejší komunikaci p�ed vjezdem na k�ižovatku se použije, pokud je vhodné nazna�it �idi��m vozidel p�ijížd�jících ke k�ižovatce po vedlejší komunikaci zm�nu dopravních podmínek daných k�ižovatkou a psychologicky p�sobit na snížení rychlosti.

Zúžení jízdních (�adicích) pruh� se navrhne krokem 0,25 m s p�ihlédnutím k normové ší�ce pruh� a skladb� dopravního proudu. Vždy má být zachována alespo� minimální ší�ka požadovaná �SN 73 6101 a �SN 73 6110, tj. 2,75 m pro osobní automobily a 3,00 m pro autobusy a nákladní automobily. Ve zd�-vodn�ných p�ípadech p�i p�estavb� místních komunikací s omezenou ší�kou hlavního dopravního prostoru a dovolenou rychlostí do 50 km/h lze �adicí pru-hy pro osobní vozidla navrhnout v ší�ce 2,50 m.

2.8.2 P�ídatné pruhy

P�ídatné pruhy umož�ují:

• vy�azení odbo�ujících vozidel z pr�b�žných jízdních pruh�, snížení jejich rychlosti na hodnotu umož�ující bezpe�né odbo�ení na k�ižující komunikaci nebo zastavení pro �ekání na odbo�ení


- 27 (41) -

• zrychlení vozidel p�ipojujících se na k�ižující komunikaci na rychlost blíz-kou rychlosti na p�ilehlém jízdním pruhu a snadn�jší za�azení do dopravní-ho proudu k�ižující komunikace

P�ídatné pruhy se z�izují:

• na PK kategorijního typu S 6,5 a S 4,0

• na místních komunikacích funk�ní skupiny C a D1

• na �ty� nebo vícepruhových místních komunikacích funk�ní skupiny D se p�ídatné pruhy navrhují pouze v od�vodn�ných p�ípadech

• u všech MÚK, R a MR a na silnicích sm�rov� rozd�lených s vn � 80 km/h (umis�ují se zpravidla na všech paprscích mimoúrov�ové k�ižovatky)

• na k�ižovatkách silnic za�len�ných do sít� mezinárodních silnic

Ší�ka p�ídatného pruhu je závislá na kategorijním typu komunikace (viz Tab. 6 [3]). Norma rozlišuje základní ší�ku ap a ší�ku ve zd�vodn�ných p�ípadech. Nap�. pro S 24,5 odpovídá ap = 3,5 m.

Podle ú�elu pro který se p�ídatný pruh z�izuje rozlišujeme:

• odbo�ovací pruh

• p�ipojovací pruh

2.8.2.1 Odbo�ovací pruh pro odbo�ení vpravo

Odbo�ovací pruh pro odbo�ení vpravo se umís�uje vpravo od pr�b�žných jízd-ních pruh� a jeho vn�jší okraj u krajnice se lemuje vodicím proužkem ší�ky 0,25 m a u chodníku 0,50 m nebo 0,25 m podle typu p�í�ného uspo�ádání míst-ní komunikace (viz �SN 73 6110).

Pruh pro odbo�ení vpravo se navrhuje:

• vždy na silnici kategorijního typu S 20,75 a S 24,5 a v od�vodn�ných p�ípa-dech na S 11,5

• vždy na dvoupruhových pozemních komunikacích s návrhovou rychlostí vn > 80 km/h

• na k�ižovatkách sv�teln� �ízených, jestliže je jeho pot�eba prokázána vý-po�tem a místní podmínky to dovolují

• na ostatních komunikacích podle místních podmínek jen ve zd�vodn�ných p�ípadech, p�i�emž jeho délka nemusí mít požadovanou délku a m�že být navržen pouze vy�azovací úsek podle Tab. 7 ([3])

Obr. 2.8.2.1.1: P�ídatný pruh pro odbo�ení vpravo bez zastavení


- 28 (41) -

Obr. 2.8.2.1.2: P�ídatný pruh pro odbo�ení vpravo se zastavením

Celková délka odbo�ovacích pruh� u úrov�ových k�ižovatek se rovná sou�tu L = Lv + Ld + Lc:

• vy�azovacího úseku Lv (v = vy�azení)

Vy�azovacím úsekem ozna�ujeme úsek p�ídatného pruhu pro dráhu, kterou pot�ebuje vozidlo k p�emíst�ní z pr�b�žného jízdního pruhu o návrhové rych-losti vn do odbo�ovacího pruhu o rychlosti 0,85*vn. Délka vy�azovacího úseku Lv závisí na návrhové rychlosti vn v mezik�ižovatkovém úseku a ší�ce odbo�o-vacího pruhu. Hodnoty délek Lv jsou uvedeny v Tab. 7 ([3]). Ve stísn�ných pom�rech na místních komunikacích lze hodnoty zkrátit; ve zd�vodn�ných p�ípadech až na 50 %.

• zpomalovacího úseku Ld (d = decelerace)

Délka zpomalovacího úseku Ld musí umožnit snížení rychlosti z 0,85*vn na rychlost vc, která odpovídá v p�ípad� nerušeného pr�jezdu z odbo�ovacího pruhu do v�tve k�ižovatky návrhové rychlosti v�tve (tj. použitému polom�ru v�tve a p�í�nému sklonu). V p�ípad� použití stop�áry je vc=0 km/h.

Délka zpomalovacího úseku Ld se vypo�te ze vzorce:

( )( ) [ ]m

sd

vvL cn

d 10/26

*85,0 22

+

−= (1)

vn … je návrhová rychlost pr�b�žné silni�ní komunikace [km/h], p�i sv�tel-ném signaliza�ním za�ízení snížená nejvíce na 70 km/h

vc … rychlost na konci zpomalovacího úseku [km/h]

d … pr�m�rné zpomalení 1,7 m/s2

s … podélný sklon zpomalovacího úseku [%] (stoupání +, klesání -)

Nejv�tší délka zpomalovacího úseku je 120 m.

Hodnoty délek zpomalovacího úseku pro návrhové rychlosti 50 km/h, 60 km/h, 70 km/h a 80 km/h lze ode�íst v grafech (na Obr. 25 [3]).

U odbo�ovacích pruh� pozemních komunikací s neomezeným p�ístupem s vn vyšší než 80 km/h a u sv�teln� �ízených k�ižovatek se obvykle zpomalovací úseky navrhují.

• �ekacího úseku Lc

Odbo�ovací pruh pro odbo�ování vpravo na hlavní komunikaci, který umož�u-je odbo�ení vozidel bez zastavení, se �ekací úsek nenavrhuje. Na vedlejší ko-munikaci a na sv�teln� �ízených k�ižovatkách, kde je odbo�ovací pruh ukon�en


- 29 (41) -

stop�árou se �ekací úsek navrhuje vždy a jeho délka se stanoví výpo�tem (viz P�íloha A [3]).

2.8.2.2 Odbo�ovací pruh pro odbo�ení vlevo

Požadavky návrhu:

• pruh pro odbo�ení vlevo se na úrov�ových k�ižovatkách navrhuje vždy vle-vo od pr�b�žného jízdního pruhu, pop�. pásu a slouží výhradn� vozidl�m odbo�ujícím vlevo

• na silnicích musí být navržen tak, aby vozidla v pr�b�žném jízdním pruhu nemusela m�nit jízdní pruh

Obr. 2.8.2.2.1: P�ídatný pruh pro odbo�ování vlevo

Pruh pro odbo�ení vlevo na úrov�ových k�ižovatkách se navrhuje:

• vždy na silnicích kategorijního typu S 11,5; S 20,75 a S 24,5

• na k�ižovatkách �ty�pruhových místních komunikací se navrhuje odbo�ení vlevo obvykle z levého krajního jízdního pruhu p�íslušného sm�ru, jestliže nejvyšší dovolená rychlost je do 50 km/hod

• na ostatních silnicích a na místních komunikacích p�i p�ekro�ení kapacitní meze k�ižujících se dopravních proud� stanovené podle p�ílohy A ([3])

Pruh pro odbo�ení v vlevo se umís�uje:

• na dvoukruhových PK se vkládá mezi protism�rné jízdní pruhy symetricky

• u sm�rov� rozd�lených PK se umís�uje do st�edního d�lícího pásu

Odbo�ení vlevo z levého krajního jízdního pruhu na paprsku se dv�ma a více jízdními pruhy na jízdním pásu na k�ižovatkách silnic bez sv�telného �ízení se nesmí navrhovat.

Celková délka odbo�ovacích pruh� se rovná sou�tu L = Lv + Ld + Lc:

• vy�azovacího úseku Lv (výpo�et stejný jako u odbo�ovacího pruhu pro od-bo�ení vpravo)

• zpomalovacího úseku Ld (dtto)

• �ekacího úseku Lc

Délka �ekacího úseku odbo�ovacího pruhu pro odbo�ení vlevo na úrov�ových k�ižovatkách sv�teln� ne�ízených se vypo�te ze vzorce:


- 30 (41) -

vncPpL *)*86( += (2)

Lc … je délka �ekacího úseku [m]

pn … podíl po�tu nákladních vozidel a nebo autobus� z celkového po�tu vo-zidel �ekajících v �ad� na odbo�ení

Pv … po�et všech vozidel �ekajících na odbo�ení udávají k�ivky v grafu na Obr. 27 ([3]) v závislosti na intenzit� provozu

2.8.2.3 P�ipojovací pruh

P�ipojovací pruh je p�ídatný pruh, který je ur�ený pro za�azování vozidel do dopravního proudu na pr�b�žném jízdním pruhu nebo pásu a umis�uje se vpra-vo od p�ilehlého jízdního pruhu.

Celková délka p�ipojovacích pruh� u úrov�ových k�ižovatek se rovná sou�tu L = La + Lm + Lz:

• zrychlovacího úseku La (a = akcelerace)

Zrychlovací úsek La má umož�ovat vozidl�m p�ipojujícím se na pr�b�žný jízdní pruh zvýšit jejich rychlost na hodnotu odpovídající 0,75*vn rychlosti na pr�b�žném jízdním pruhu. Hodnoty délek zrychlovacích úsek� La pro návrho-vé rychlosti 50 km/h, 60 km/h, 70 km/h a 80 km/h lze ode�íst v grafech na Obr. 29 [3]. Pro ostatní návrhové rychlosti se hodnoty délek zrychlovacích úsek� ur�í výpo�tem podle vzorce:

( ) [ ]msa

vvL

L

ana )10/(26

*75,0 *22

−

−= (3)

vn … je návrhová rychlost na pr�b�žném jízdním pruhu [km/h]

va … rychlost na �ele vjezdové �ásti v�tve [km/h]

a … st�ední zrychlení, uvažované hodnotou 1,2 m/s2

s … podélný sklon zrychlovacího pruhu [%] (stoupání +, klesání -)

• manévrovacího úseku Lm (m = manévr)

Manévrovací úsek má umožnit �idi�i na p�ipojovacím pruhu, jehož vozidlo je zrychlovacím úsekem La zrychleno na 0,75*vn, nalézt p�ijatelnou mezeru pro za�azení do dopravního proudu na pr�b�žném jízdním pruhu. Délka manévro-vacího úseku je závislá na návrhové rychlosti vn v pr�b�žném jízdním pruhu a stanovuje se podle Tabulky 8 [3] a ve zd�vodn�ných p�ípadech lze délku ma-névrovacího úseku zkrátit až na 50 m.

• za�azovacího úseku Lz (z = za�azení)

Délka za�azovacího úseku je závislá na návrhové rychlosti vn k�ižující pozemní komunikace a ší�ky odbo�ovacího pruhu, stanoví se podle Tabulky 9 [3].

Nep�ekra�uje-li návrhová rychlost pr�b�žného jízdního pásu 80 km/h, ur�uje se délka každého úseku samostatn�. Celková délka p�ipojovacích pruh� se rovná sou�tu La + Lm + Lz.


- 31 (41) -

Obr. 2.8.2.3.1: P�ipojovací pruh

2.8.3 Prpletové úseky

Pr�letový úsek umož�uje p�i jednoduchém pr�pletu vzájemnou zm�nu jízdní-ho pruhu dvou vozidel v jednom jízdním sm�ru ze sousedních jízdních pruh�. Vícenásobný pr�plet vzniká p�i možnosti zm�ny jízdního pruhu vozidel na více jak dvou soub�žných jízdních pruzích jednoho jízdního sm�ru.

Kapacita pr�pletového úseku je závislá na intenzit� a pom�ru proplétajících se dopravních proud�. Maximální hodnota intenzity pr�pletového úseku je dosa-žena pro rovnom�rný podíl pr�pletových proud�.

2.8.4 V�tve úrov�ové k�ižovatky

Pro odbo�ení vpravo na usm�rn�né k�ižovatce se navrhuje v�tev k�ižovatky s jedním jízdním pruhem nebo se dv�ma jízdními pruhy v závislosti na intenzit� odbo�ující silni�ní dopravy. Polom�ry sm�rových oblouk� ve vztahu k návrho-vé rychlosti k�ižovatkových v�tví s ohledem na vliv dost�edného p�í�ného sklonu jsou uvedeny v Tabulce 11 [3].

Doporu�ené a minimální návrhové rychlosti ve sm�rových obloucích v�tví jsou dány v Tabulce 27 [3] v závislosti na kategorijním typu komunikace a její návrhové rychlosti.

Jízdní pruh v�tve má mít nejmén� ší�ku jízdního pruhu nebo odbo�ovacího pruhu, ze kterého se odbo�uje do v�tve, zv�tšenou o rozší�ení oblouku. Pot�eb-né rozší�ení jízdního pruhu v�tve k�ižovatky závisí na polom�ru vnit�ní hrany v�tve a návrhovém vozidle. Hodnoty ší�ek jízdních pruh� v�etn� rozší�ení jsou uvedeny v Tabulce 12 [3].

2.8.4.1 Nároží

Z hlediska pohybu vozidla a hospodárnosti se má geometrie návrhového prvku nároží co nejvíce p�imykat k vnit�ní obalové k�ivce vle�ných k�ivek návrhové-ho vozidla. Pro návrh vnit�ního okraje nároží se použije oblouk prostý kružni-cový nebo oblouk složený kružnicový.

Nejmenší polom�ry kružnicových oblouk� okraj� jízdního pruhu na úrov�o-vých k�ižovatkách silnic jsou uvedeny v Tabulce 10 [3]. Nejmenší polom�ry kružnicových obrub na k�ižovatkách místních komunikací se navrhují podle �SN 73 6110.


- 32 (41) -

Nejmenší polom�r vnit�ního okraje nároží je:

• na sil. I. a II. t�ídy 12,0 m

• na sil III. t�ídy 7,0 m

Obr. 2.8.4.1.1: Vnit�ní okraj nároží vytvo�ený kružnicovým obloukem

2.8.4.2 Podélný sklon

Podélný sklon paprsk� úrov�ové k�ižovatky má být v oblasti k�ižovatky co nejmenší a nemá p�ekro�it 4,0 % a v od�vodn�ných p�ípadech na silnicích II. a III. t�. a obslužných komunikacích s nejvyšší dovolenou rychlostí do 50 km/h nemá p�ekro�it 6,0 %. K zajišt�ní odtoku srážkové vody je vhodné navrhnout podélný sklon nejmén� 0,5 %.

Lomy nivelety paprsk� k�ižovatky se zaoblují parabolickými oblouky, jejichž polom�ry Rv ur�uje pro silnice �SN 73 6101 a pro místní komunikace �SN 73 6110. U podjezd� se musí ov��it pro navržený polom�r Ru, zda volná výška podjezdu umož�uje zajišt�ní rozhledu pro zastavení (viz P�ílohu H [3]).

2.8.4.3 P�í�ný sklon

Vzájemná závislost p�í�ného sklonu, návrhové rychlosti a polom�ru oblouku je dána vzorcem:

)*01,0(127

2

min pfv

R k

+= (4)

vk … návrhová rychlost na v�tvi [km/h]

f … sou�initel p�í�ného t�ení

p … p�í�ný sklon [%]

Základní p�í�ný sklon 2,5 %, nejmén� 2,0 %, je ur�en �SN 73 6101 a �SN 73 6110. V p�ímém úseku pr�b�žných jízdních pruh� se m�že navrhnout jed-nostranný p�í�ný sklon, pokud je to výhodné.

2.8.5 Rozši�ovací klín

Sm�rové vedení pr�b�žných jízdních pruh� v prostoru k�ižovatky m�že být ovlivn�no vložením dopravních ostr�vk�, pr�b�žných jízdních pruh� a odbo-�ovacích pruh�. Sm�rové odchýlení musí být �ešeno plynule rozši�ovacími klíny. Norma doporu�uje rozší�ení symetrické.


- 33 (41) -

Obr. 2.8.5.1: Tvar náb�hového klínu, kde b=d ,́ L=Lr

Délka rozši�ovacího klínu Lr je závislá na návrhové rychlosti vn a pot�ebném odsunutí d .́

´* dvL nr = (5)

Lr … délka rozši�ovacího klínu [m]

vn … návrhová rychlost [km/h]

d … ší�ka d�lícího pruhu [m]

d …́ p�í�né odsunutí [m], platí d ́� d/2

d´́ … p�í�né odsunutí, d´́ = d – d ́

Náb�hové klíny tvo�í za�átek �adicího nebo odbo�ovacího pruhu a konce p�i-pojovacího pruhu. Délka náb�hového klínu se rovná délce vy�azovacího nebo za�azovacího úseku.

2.8.6 Dopravní ostrvky

Dopravní ostr�vky slouží k:

• fyzickému (zvýšené ostr�vky) a optickému odd�lení a usm�rn�ní doprav-ních proud� na k�ižovatkách

• vyzna�ení vedlejší komunikace pro uživatele hlavní komunikace

• p�erušení dojmu pokra�ování vedlejší komunikace a zpomalení p�íjezdu k hlavní komunikaci

• snížení rychlosti jízdy

• usm�rn�ní dopravních proud�

• omezení vzniku chybných manévr�

• umíst�ní za�ízení pro �ízení a bezpe�nost provozu

• vymezení ploch k�ižovatky nepoužívaných vozidly

• ochran� chodc� a cyklist�

Podle ú�elu se dopravní ostr�vky d�lí na:

• d�licí ostr�vky

• sm�rovací ostr�vky

• ochranné ostr�vky


- 34 (41) -

Pro fyzické odd�lení se navrhují zvýšené a nesjízdné ostr�vky, obvykle lemo-vané obrubníky. Obrubníky se mají navrhnout jako zešikmené. Fyzické zajiš-�ují také rozm�rné ostr�vky v celé ploše nezpevn�né, obvykle s vegeta�ní úpravou bez lemování zvýšenými obrubníky.

Optické odd�lení a usm�rn�ní dopravních proud� se zajiš�uje vyzna�ením do-pravních ostr�vk� vodorovným dopravním zna�ením pomocí hmot pro jejich provád�ní a p�ípadn� s dopln�ním reflexních prvk� (dopravní knoflíky, folie apod.).

Rozm�ry dopravních ostr�vk�:

• d�licí ostr�vky - široké nejmén� 1,0 m

- alespo� 6,0 m až 8,0 m dlouhé

• zvýšené sm�rovací ostr�vky

- na silnicích - plocha nejmén� 7,0 m2

- na místních komunikacích - plocha 5,0 m2

Nejkratší strana p�i trojúhelníkovém tvaru má být dlouhá nejmén� 3,0 m. Do-pravní ostr�vky s plochou menší než 5,0 m2 se doporu�ují navrhovat jako ost-r�vky vyzna�ené vodorovným dopravním zna�ením.

Zvýšené dopravní ostr�vky musí být odsazeny od okraje p�ilehlého jízdního pruhu:

• na vedlejší silnici o 0,50 m

• na hlavní silnici o ší�ku vodícího proužku a ší�ku krajnice

• na místní komunikaci o 0,50 m nebo 0,25 m podle �SN 73 6110

Z hlediska tvaru se navrhují dopravní ostr�vky kapkovité, trojúhelníkové, ob-délníkové a kombinovaných tvar�.


- 35 (41) -

Obr. 2.8.6.1: Obvyklý tvar kapkovitého ostr�vku typu A

2.8.7 Rozhledové pom�ry

idi�, p�ijížd�jící k úrov�ové k�ižovatce, má mít nerušený rozhled na paprsky k�ižovatky a vlastní k�ižovatku v�etn� dopravního zna�ení a sv�telného signa-liza�ního za�ízení.

Na k�ižujících se komunikacích i v oblasti k�ižovatky musí být rozhled pro zastavení na silnicích podle �SN 73 6101 a na místních komunikacích podle �SN 73 6110. Jestliže je k�ižovatka umíst�na na úseku hlavní komunikace s návrhovými prvky umož�ující p�edjížd�ní, umož�uje se rozhled pro p�edjížd�-ní také na paprscích k�ižovatky hlavní komunikace.

Rozhled mezi paprsky k�ižovatky umož�ují rozhledové trojúhelníky. Délky stran rozhledového trojúhelníku závisí na nejvyšší dovolené rychlosti p�ípadn� sm�rodatné rychlosti na silnicích, na zp�sobu úpravy p�ednosti v jízd� (p�ed-nost v jízd� upravené dopravními zna�kami, p�ednost v jízd� zprava) a p�í�ném uspo�ádání hlavní komunikace. Nejdelší strana rozhledového trojúhelníku je p�ímka spojující rozhledový bod vozidla na vedlejší komunikaci s rozhledo-vým bodem vozidla na hlavní komunikaci.

Rozhledový trojúhelník musí být bez p�ekážek bránících rozhledu. P�i ur�ová-ní, zda uvažovaný p�edm�t je p�ekážkou rozhledu, se vychází ze sm�rového, výškového a p�í�ného uspo�ádání k�ižujících se komunikací, polohy a výšky p�íslušného p�edm�tu a rozhledových bod� vozidel. Rozhledový bod vozidla na vedlejší komunikaci reprezentující o�i �idi�e. Bod je umíst�n v ose vozidla ve vzdálenosti 2,0 m od p�íd� vozidla ve výšce 1,0 m nad vozovkou. Rozhle-dový bod vozidla na hlavní komunikaci je bod p�íd� vozidla v jeho ose ve výš-


- 36 (41) -

ce 1,0 m nad vozovkou. Toto normové schéma umož�uje vzájemný rozhled mezi vozidly na paprscích k�ižovatky.

Za p�ekážku rozhledu na považují p�edm�ty v rozhledovém trojúhelníku, jejíž nejv�tší výška p�esahuje hodnotu 0,3 m pod úrovní p�íslušného rozhledového paprsku. Za p�ekážku rozhledu se nepovažují p�edm�ty které sice nespl�ují tuto podmínku, ale mají ší�ku do 0,15 m (nap�. sloupky dopravních zna�ek, sloupy ve�ejného osv�tlení, stromy), jsou umíst�ny ve vzájemných vzdálenos-tech p�es 10 m a nevytvá�ejí �ady, které z ur�itých míst komunikace zaclo�ují rozhled. Jsou-li v rozhledovém trojúhelníku stromy, musí být jejich v�tve nejmén� 1,5 m nad úrovní p�íslušných rozhledových paprsk�

2.8.7.1 Rozhledové pole a rozhledové trojúhelníky

idi� vozidla, p�ijížd�jící ke k�ižovatce po vedlejší komunikaci, musí mít roz-hled, který mu umožní v�as zjistit uspo�ádání p�ednosti v jízd� ur�ené doprav-ním zna�ením, aby m�l možnost reagovat snížením rychlosti nebo zastavením vozidla p�ed k�ižovatkou.

n

2,0m

RP

Ld

Dz

2.8.7.1.1: Rozhledové pole umož�ující rozhled na svislé dopravní ztan�ení a

SSZ

Skupina Vozidla zastupující skupinu Délka vozidla v m

Rovnom�rné zrychlení v m/s2

1 osobní a dodávkový automobil 6,00 2,2

2 vozidlo pro odvoz odpadu nákladní automobil, autobus

10,00 1,7

3 kloubový autobus jízdní souprava

18,00 1,3

4 nejdelší vozidlo podle zvláštního p�edpisu1)

22,00 1,2

Tab. 2.8.7.1.1: Skupiny vozidel pro ur�ení rozhledu na úrov�ové k�ižovatce

2.8.7.2 Ur�ení rozhledových trojúhelník� pro uspo�ádání A

Uspo�ádání A - k�ižovatka s p�edností v jízd� na hlavní komunikaci ur�enou dopravní zna�kou „Hlavní pozemní komunikace“, umíst�nou na hlavní komu-nikaci a dopravní zna�kou „St�j, dej p�ednost v jízd�“, umíst�nou na vedlejší komunikaci.


- 37 (41) -

Strany rozhledových trojúhelník� XB a XC podle Tabulek 19, 20, 21 a 22 [3] se umis�ují do osy p�íslušných jízdních pruh� dvoupruhové obousm�rné hlavní komunikace. Na vícepruhových komunikacích se strana Xc umis�uje vlevo do nejbližšího jízdního pruhu jízdního pásu p�ilehlého k vozidlu zastavenému na vedlejší komunikaci. Strana XB se umis�uje do nejbližšího jízdního pruhu vzdálen�jšího jízdního pásu vpravo. Strany YB a YC se umis�ují do osy jízdní-ho pruhu vedlejší komunikace, ve kterém je zastavené vozidlo pro odbo�ení vlevo nebo vpravo.

Pro stanovení hodnot stran rozhledových trojúhelník� YB a Yc a jejich polohy je ur�ující výchozí poloha vozidla A na vedlejší komunikaci pro uskute�n�ní p�íslušného k�ižovatkového pohybu, tj. odbo�ení vlevo nebo odbo�ení vpravo. Tato poloha je závislá na polom�ru otá�ení ur�eném v Tabulce E.1 v P�íloze E [3]. (Tab. E.1. je provázána s Tab. 10.12.1. Skupiny vozidel pro ur�ení rozhle-du na úrov�ové k�ižovatce).

Výpo�tové vzorce:

• vzdálenost p�íd� vozidel n ve výchozí poloze pro provedení p�íslušného k�ižovatkového pohybu (odbo�ování vlevo nebo vpravo) se vypo�te podle vzorce

sPL lRn −= , (6)

n… vzdálenost p�íd� vozidla v [m] od okraje prvního jízdního pruhu hlavní komunikace

RL,P… polom�r oblouku odbo�ení vozidla v [m] podle Tabulky E.1 [3]

ls… vzdálenost mezi okrajem prvního jízdního pruhu hlavní komunikace a osou jízdního pruhu hlavní komunikace, do kterého odbo�ující vozidlo vjíždí

• vzdálenost bodu rozhledu odbo�ujícího vozidla od okraje prvního jízdního pruhu hlavní komunikace m1 = n + 2,0 m. Bod rozhledu vozidla A je vrcho-lem rozhledového trojúhelníku na vedlejší komunikaci.

Hodnoty vzdáleností n a m1 pro uvažované skupiny vozidel a p�í�né uspo�ádá-ní hlavní komunikace jsou uvedeny v Tabulce E.2 [3].

Délky stran rozhledových trojúhelník� YB a YC se vypo�tou podle vzorc�:

mRY LB 0,2+= (7)

mRY PC 0,2+= (8)

RL a Rp jsou polom�ry oblouk� odbo�ení podle Tabulky E.1.

Uvedené vzorce platí pro úhel k�ížení 90°. Pro odlišný úhel k�ížení se hodnoty YB a YC stanové dle:

mtgRYRL

CB 0,22

*,

, += αα (9)

�… st�edový úhel kružnicového oblouku pro odbo�ení


- 38 (41) -

Obr. 2.8.7.2.1: Schéma rozhledových trojúhelník� na úrov�ových k�ižovatkách

s možností p�edjížd�ní na dvoupruhové hlavní komunikaci

2.8.7.3 Ur�ení rozhledových trojúhelník� pro uspo�ádání B

Uspo�ádání B – k�ižovatka s p�edností v jízd� na hlavní komunikaci ur�enou dopravní zna�kou „Hlavní pozemní komunikace“, umíst�nou na hlavní komu-nikaci a dopravní zna�kou „Dej p�ednost v jízd�“, umíst�nou na vedlejší ko-munikaci.

Délky stran rozhledových trojúhelník� pro skupiny vozidel a p�í�ného uspo�á-dání jsou ur�eny podle P�ílohy E [3] pro k�ižovatky

• v území nezastav�ném pro rychlosti 20 km/h až 90 km/h a uvedeny v Ta-bulce 23 a 24

• v území zastav�ném a zastavitelném pro rychlosti 20 km/h až 70 km/h a uvedeny v Tabulce 25 a 26

Strany rozhledových trojúhelník� XB1 a XC1 podle Tabulek 23, 24, 25, 26 se umis�ují do osy p�íslušných jízdních pruh� dvoupruhové obousm�rné hlavní komunikace. Na vícepruhových komunikacích se odv�sna XC1 umis�uje vlevo do nejbližšího jízdního pruhu jízdního pásu p�ilehlého k vozidlu zastavenému na vedlejší komunikaci. Strana YB1 a YC1 se umis�ují do osy jízdního pruhu


- 39 (41) -

vedlejší komunikace, ve kterém je zastavené vozidlo pro odbo�ení vlevo nebo vpravo.

Obr. 2.8.7.3.1: Schéma rozhledových trojúhelník� na úrov�ové k�ižovatce s p�edností v jízd� zprava

Na k�ižovatkách s úhlem k�ížení 75°až 105° a poloze vozidla na vedlejší ko-munikaci v ose jízdního pruhu je volný výhled z vozidla na komunikaci s p�ed-ností v jízd� umožn�n tím, že rozhledové trojúhelníky nejsou stín�ny plochou mrtvého úhlu.

V od�vodn�ných p�ípadech p�i rekonstrukcích šikmých úrov�ových k�ižovatek s úhlem k�ížení menším než 75° nebo v�tších než 105°, kde místní podmínky nedovolují úpravu úhlu k�ížení, je nutné navrhnout plochy k�ižovatky tak, aby vozidlo p�ed vjezdem na hlavní komunikaci bylo v poloze umis�ující zastín�-nou plochu mrtvého úhlu mimo plochu rozhledových trojúhelník�.

Obr. 2.8.7.3.2: Schéma viditelných a zaclon�ných ploch z místa �idi�e vozidla


- 40 (41) -

Kontrolní otázky

Jaké typy úrov�ových k�ižovatek znáte, schematicky nakreslete.

Co se rozumí pod pojmem usm�rn�ní k�ižovatky?

Jaké jsou zásady návrhu úrov�ových k�ižovatek?

Z jakého d�vodu musíme dodržovat vzájemnou vzdálenost k�ižovatek?

Vyjmenujte jednotlivé prvky k�ižovatek.

Z jakých �ástí se skládá odbo�ovací pruh vpravo?

Z jakých �ástí se skládá odbo�ovací pruh vlevo?

Z jakých �ástí se skládá p�ipojovací pruh?

Co jsou rozhledové trojúhelníky a jak je zjiš�ujeme?

Záv�r

- 41 (41) -

3 Záv�r

3.1 Shrnutí

K�ižovatky jako celek jsou rozd�leny do dvou modul� K�ižovatky úrov�ové a K�ižovatky okružní a mimoúrov�ové. Tento modul pojednává o k�ižovatkách úrov�ových. P�i�emž �tená� musí mít na pam�ti, že oba moduly nelze považovat za odd�lené celky, nýbrž za dv� úzce související literatury.

Tento modul vysv�tluje základy návrhu k�ižovatek obecn� se zam��ením na úrov�ové k�ižovatky. Snaží se �tená�i ukázat, na co by nem�l zapomínat, co je d�ležité a jaký je vlastní princip návrhu k�ižovatek.

3.2 Studijní prameny

3.2.1 Seznam použité literatury

[1] �SN 73 6100 Názvosloví silni�ních komunikací

[2] �SN 73 6101 Projektování silnic a dálnic

[3] �SN 73 6102 Projektování k�ižovatek na silni�ních komunikacích

3.2.2 Seznam dopl�kové studijní literatury

[4] Chochol Š., Lehovec F., Pošvám J., Rondoš L. Cesty a Dialnice I. Pro-jektovanie. Bratislava: ALFA, 1989

[5] Kraj�ovi� M. a kolektiv, Dopravní stavby I. BRNO: CERM, 1998

3.2.3 Odkazy na další studijní zdroje a prameny

[6] http://web.quick.cz/z.pliska/uvodem.html#sem3

[7] http://www.pragoprojekt.cz/ospolecnosti/index.php?menu=ztisku&clanek=20

Documents

ING MICHAL RADIMSKÝ PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH …lences.cz/domains/lences.cz/skola/subory/Skripta/CM01-Projektování pozemních...Kižovatky úrovové - 7 (41) - 2 Kižovatky úrovové