• Sociální vědci, především ti používající pro získávání dat dotazníková šetření, řeší několik základních teoreticko metodologických problémů při zachycování postojů vůči marginalizovaným/jiným (jiným ve smyslu vztahu: ingroup → outgroup). Mezi nejvýznamnějšími můžeme jmenovat: • fakt, že část respondentů svoje odpovědi netvoří podle svých

„skutečných“ postojů ale podle toho co vnímají jako sociální normu – jde o tzv. social desirability,

• to, že část respondentů v určitých oblastech pevně zformulované postoje nemá – což nutně neznamená, že žádný postoj tváří v tvář tazateli neuvedou Jde o tvz. problém „nepostojů“ Částečným řešením je použít ve formulaci otázky explicitně zmínku, která

respondentům naznačí, že odpověď „nevím“ je normální.

• Někteří respondenti nechtějí přiznat tazateli, že něco neví (Vinopal 2009), ale ne vždy odpověď vybírají zcela náhodně, nýbrž se snaží odvodit nějaké indicie ze znění otázky

• skutečnost, že „neotesané“ ( blatant) předsudky jsou doplňovány a někdy i nahrazovány předsudky „jemnými“ (subtle), což vyžaduje proměny otázek a někdy i celé strategie výzkumu, abychom tuto novou kvalitu předsudků zachytili

• Popis přesunu od neotesaných k subtilním předsudkům byl popsán zejména na situaci v USA a Británii. Spolu s popisem této proměny se klade důraz i na potřebu jiného způsobu měření předsudků

• Dnes se v metodologické literatuře (zejména v psychologii) často mluví o explicitních a implicitních předsudcích, o moderním či subtilním rasismu atd.

• Moderní rasismus už se neodvolává na biologické rozdíly ani neobhajuje diskriminaci. Staví místo toho na (v závorkách uvedeny příklady otázek):

• Obraně tradičních hodnot• („Jde pouze o to, že se někteří lidé dostatečně nesnaží. Kdyby se X více snažili,

měli by se stejně dobře jako Češi“).• Zveličování kulturních rozdílů

• („Jak jsou X podobní/nepodobní Čechům v hodnotách, které předávají svým dětem?“)

• Odmítání kladných emocí vůči jiným národnostem a etnikům• („Jak často jste cítil/a obdiv k X, kteří zde žijí“)

3 Čížek, Leontiyeva, Vávra. „Postoje k imigrantům, jak je měřit a interpretovat.“

• Sociologie téměř nepoužívá laboratorní experimenty. V tomto směru může těžko soutěžit s psychologií - i v sociologii ovšem existuje určitý prostor pro experimenty nebo kvazi experimenty

• Viz LaPierrovy pokusy ve třicátých letech • Techniky měření založené na nevědomých („implicitních“,) reakcích

respondenta („fyziologické reakce“ – neverbální vyjádření ) : implicitní předsudky × explicitní předsudky (vyjádřené třeba v dotaznících)

• Například Harrisová a Fiskeová publikovaly v roce 2006 článek, který představuje jejich výzkum předsudků vůči různým skupinám založený na mapování procesů v mozku pomocí moderních zobrazovacích metod – ukázaly, že předsudky vůči některým skupinám (zdůrazňují bezdomovce a drogově závislé) jsou extrémně negativní, což odpovídá tomu že když jsou pokusné osoby konfrontovány s jejich obrazy nebo o nich mají přemýšlet, v jejich mozku se aktivují pouze části, které zpracovávají emoce (amygdala) a nikoli ty, které mají na starosti myšlení a zpracování informací – zkrátka, lidé jsou těmito skupina zhnuseni a už nemají potřebu o nich nijak dále přemýšlet ani o svých emocích vůči nim.

• S nástupem metod měřících implicitní předsudky používanými laboratorními psychology, popřípadě neurovědci či sociobiology byly spojovány velké naděje – konečně bude možné měřit předsudky objektivně

• Po několika desítkách let se objevilo jisté vystřízlivění – máme k dispozici zajímavé výsledky, to ale neznamená, že je jednoduché je interpretovat, neznamená to, že s těmito výsledky nejsou spojeny žádné metodologické obtíže a také to neznamená, že zjišťují vše co sociology zajímá

• Jednotlivé otázky či baterie se objevují v řadě výzkumů, ovšem datových souborů, které by nabízely nějaký komplexnější pohled (například týkající se obsahu předsudků vůči konkrétním společenským skupinám či etnikům), je málo

• Chybí také aplikace současných měřících nástrojů jako je například „škála moderního rasismu“

• Operacionalizace pojmů „imigrace“ / „imigranti“ v dotaznících– přistěhovalci / imigranti v ČR– Lide jiné rasy / národnosti / etnika / náboženství (někdy nejen žijících v ČR, ale i

obecně)

• Podtémata výzkumů– sympatie / pocity vůči etnikům národnostem– osobní zkušeností nebo kontakty s příslušníky minorit / cizinci– sociální distance, ochota přijímat za sousedy, členy rodiny apod.– názory na dopady imigrace, „problematizování„ na celospolečenské a lokální

úrovni– názor nebo odhady počtu migrantů v zemí– „nároky“ a názory na kulturní přizpůsobování se cizinců a jejích práva– názory na statní politiky související s imigraci – souhlas s aktuálními

opatřeními nebo názor na zavedení dalších opatření. – zaměstnávání migrantů - zvláštní pozornost vzhledem k ekonomické povaze

současné migrace

7

• Zkoumaní dopadů většinou rozděleno do oblastí – ekonomika/trh práce, kultura, kriminalita, sociální zabezpečení, demografická situace apod.

• Někdy se používá i obecnější otázky shrnující postoj k dopadům imigrace, např. „Je imigrace pro společnost obecně přínosná?“ nebo „Dělají imigranti z této zemí lepší či horší místo pro život?“)

• Odlišná formulace otázek :• Míra souhlasu s výroky typu „Cizinci se podílejí na růstu kriminality…/obohacují

kulturu… “ (CVVM 03/09 a 03/11, ISSP 2003 a ESS 2002)• Sémantický diferenciál - Odlišností formulaci otázek – zhoršují-nezhoršují nebo

zhoršují-zlepšují• „Celkově je imigrace pro společnost dobrá?“• Osobní zkušeností a vnímáni dopadů na lokální úrovni a na úrovni státu

8

9 Čížek, Leontiyeva, Vávra. „Postoje k imigrantům, jak je měřit a interpretovat.“

Q78. Podívejte se prosím na následující výroky a vyznačte, kam byste na této škále umístil(a) svůj názor

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

A. Přistěhovalci berou Čechům práci

Přistěhovalci neberou Čechům práci

B. Přistěhovalci narušujíkulturní život země

Přistěhovalci nenarušujíkulturní život země

C. Přistěhovalci zhoršujíproblémy s kriminalitou

Přistěhovalci nezhoršujíproblémy s kriminalitou

D. Přistěhovalci zatěžujísociální systém země

Přistěhovalci nezatěžujísociální systém země

E. Počet přistěhovalců se vbudoucnosti stane prospolečnost hrozbou

Počet přistěhovalců se vbudoucnosti nestane pro

společnost hrozbou

F. Pro větší blaho společnosti je lepší,když si přistěhovalci udržují své typickézvyky a tradice

Pro větší blaho společnosti je lepší,když si přistěhovalci neudržují své

typické zvyky a tradice, ale přijmou zvyky dané země

Zdroj: European Values Study 2008

10

Řekl(a) byste, že lidé, kteří sem přicházejí žít, většinou berou práci lidem v České republice nebo většinou pomáhají vytvářet nová pracovní místa?

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Berou práci Vytvářejí nová místa

Většina lidí, kteří sem přicházejí žít, pracuje a platí daně. Využívají rovněž zdravotní služby a sociální zabezpečení. Když se vše zváží, myslíte, že lidé, kteří sem přicházejí, více čerpají než vkládají nebo více vkládají než čerpají?

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Většinou více čerpají Většinou více vkládají

Řekl(a) byste, že je pro českou ekonomiku obecně špatné nebo dobré, že sem přicházejí žít lidé z jiných zemí?*

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Špatné pro ekonomiku Dobré pro ekonomiku

Řekl(a) byste, že lidé z jiných zemí, kteří sem přicházejí žít, většinou narušují nebo obohacují kulturu České republiky?*

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Narušují kulturu Obohacují kulturu

Dělají lidé z jiných zemí, kteří sem přicházejí žít, z České republiky lepší či horší místo pro život?*

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Horší místo pro život Lepší místo pro život

Způsobují lidé z jiných zemí, kteří sem přicházejí žít, v České republice zhoršování nebo zlepšování problémů spojených se zločinností?

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Způsobují zhoršování problémů se zločinností

Způsobují zlepšování problémů se zločinností

Zdroj: European Social Survey Round 1, (2002), Round 4 (2008)*

11

  průměr 2000 (2001) průměr 2010 % odpovědí nevím rozdíl 2000 - 2010

 Češi  2,18 1,9 1% 0,28

 Slováci  2,69 2,1 1% 0,59

 Francouzi  2,71 2,4 3% 0,31

Angličané 3,14 2,6 3% 0,54

Rakušané 3,54 2,8 3% 0,74

 Poláci  3,87 3,1 2% 0,77

Němci 4,32 3,6 2% 0,72

 Maďaři  3,86 3,6 6% 0,26

Indové 4,1 3,8 16% 0,3

 Rusové  5,06 4,2 3% 0,86

 Ukrajinci  4,87 4,6 3% 0,27

Číňané 4,75 4,6 8% 0,15

Izraelci 4,03 4,8 12% -0,77

Turci 4,81 4,8 9% 0,01

Kurdové 5,05 5 25% 0,05

Afghánci 5,61 5,4 13% 0,21

Palestinci 5,37 5,4 14% -0,03

 Iráčané  5,5 5,5 15% 0

Jak byste označil svůj vztah k lidem těchto národů a národností? velmi sympatičtí  velmi nesympatičtí

      1 2 3 4 5 6             7

Zdroj: Výzkumy CVVM 2000, 2001 a 2010

• Obyvatelé ČR mezi různými skupinami, jejichž členové mohou mít značné sociální problémy diferencují. Romové jsou hodnoceni nejhůře (mají nejmenší nárok na pomoc)

 Jak bychom podle vás měli v ČR postupovat vůči:

všemožně jim pomáhat začlenit se

do společnosti

vůbec jim

nepomáhat, ať si poradí sami

podílpomoc/lhostejnost

Rómům? 3% 37% 12,3

lidem s kriminální minulostí? 3% 21% 7,0

drogově závislým? 6% 26% 4,3

přistěhovalcům za prací z jiných zemí? 5% 16% 3,2

národnostním menšinám? 6% 11% 1,8

bezdomovcům? 8% 11% 1,4

dlouhodobě nezaměstnaným? 21% 8% 0,4Zdroj: TSSM 2009Poznámka: zbylý podíl respondentů do 100% se zařadil na škále mezi těmito krajnostmi

1,00

2,00

3,00

4,00

5,00

6,00

7,00

1 2 3 4

Romové

Vietnamci

Ukrajinci

Majorita ČR

• Líní Inteligentní Sobečtí Zodpovědní

• Pracovití Hloupí Obětaví Nezodpovědní

• Pozice Romů je evidentně nezáviděníhodná – ze zkoumaných národností/etnik jsou vnímáni jako nejlínější, nejhloupější, nejsobečtější a nejméně zodpovědní.

• Ti kdo se s nějakým Romem nebo Romkou poznali na přátelské úrovni, hodnotí Romy významně pozitivněji – nejsilněji se tento rozdíl projevuje na škále „líní – pracovití“.

• Stejný efekt se projevuje i u vztahu k Ukrajincům (kdo se s někým zná, hodnotí je obecně pozitivněji.

• Přenos mezi osobní známostí a pohledem na etnikum jako celek nefunguje ale u Vietnamců

Rómové jsou:

Měl/a jste někdy za přítele/přítelkyni Róma / Romku?

1 líní - 7 pracovití

1inteligentní - 7 hloupí

1 sobečtí -

7 obětaví

1zodpovědní -

7nezodpovědní

ano 2,61 4,77 3,39 5,52

ne 1,80 5,31 2,74 6,16

 podil 1,45 1,11 1,24 1,12

 rozdil 0,81 0,54 0,65 0,64

Zdroj: Sociální distance 2007

• Lze tedy říci, že skutečně platí to, co říkal klasik výzkumu předsudků Gordon Allport i všichni jeho následovníci a sice že kontakt se členy určité skupiny, vůči níž ve společnosti existují významné předsudky snižuje subjektivní míru těchto předsudků. Samozřejmě je potřebné aby se tento kontakt odehrával na úrovni důstojné a spravedlivé pro obě stran – přátelství ovšem tuto podmínku nepochybně splňuje. (ale jinak podmínky jsou hodně specifické a proměnlivé a neexistuje na nich shoda))

• Zůstávají ovšem dva problémy. • První je, že ti, kdo se s nějakým Romem přátelí či přátelili je sice hodnotí v

průměru pozitivněji (nejsou vůči nim tolik předsudeční), ale stále je ve srovnání s příslušníky jiných etnik vidí v horším světle

• S Romem nebo Romkou se přátelí či přátelilo pouze přibližně 16% z dospělé populace (s Ukrajincem/Ukrajinkou 15% a s Vietnamce či Vietnamkou pouze 8% takže zde je celospolečenský potenciál pro zlepšení náhledu na ně ještě o něco menší).

Poznámka: respondenti se zařazovali na škále 1 až 10. Čím vyšší hodnoty, tím pozitivnější postoje k imigrantům.

lidé z jiných zemí, kteří

sem přicházejí žít, většinou

narušují nebo obohacují

kulturu České republiky?

Dělají lidé, kteří do České republiky

přicházejí žít z jiných zemí, z

České republiky lepší či horší

místo pro život?

pro českou ekonomiku je

obecně špatné nebo dobré, že

sem přicházejí žít lidé z jiných zemí?

konzervativni typ 4,74 4,35 4,35otevrenost zmene 5,37 4,79 4,79posileni ega 5,00 4,60 4,67prekroceni sebe sama

5,78 5,08 5,11

• neexistuje jedna disciplína nebo dokonce metoda, která by nějak „opravdově“, přesně, dokonale měřila předsudky

• dvojznačný závěr• - neztrácejme důvěru v sociologické metody - to co se

používá v psychologii a třeba neurovědách má také své výrazné problémy a hlavně - nedokáže to plně odpovídat specificky sociologické otázky

• - nevěřme sociologickým metodám - není to černá skříňka, do které bychom neměli rýpat a která nám říká něco samozřejmého