Přístupy k řízení operačního rizika v rámci Basel II

5/21/2018 P stupy k zen opera n ho rizika v r mci Basel II

Vysok kola ekonomick v Praze

Fakulta financ a etnictv

Diplomov prce

2013 Tom Skalick


Vysok kola ekonomick v Praze

Fakulta financ a etnictv

Katedra bankovnictv a pojiovnictv

Studijn obor: Bankovnictv a pojiovnictv

Pstupy k zen operanho rizika

v rmci Basel II

Autor diplomov prce: Bc. Tom Skalick

Vedouc diplomov prce: Ing. Stanislava Plpnov, Ph.D.

Rok obhajoby: 2013


estn prohlen:

Prohlauji, e diplomovou prci na tma Pstupy k zen operanho rizika

v rmci Basel II jsem vypracoval samostatn a vekerou pouitou literaturu a dal

prameny jsem dnoznail a uvedl v piloenm seznamu.

V Praze dne 18. jna 2013 ..

Tom Skalick


Podkovn:

Na tomto mstbych rd podkoval pan Ing. StanislavPlpnov, Ph.D., vedouc

m diplomov prce, za vnovan as a za podntn pipomnky a rady, kter pisply ke

zkvalitnn tto prce.


Abstrakt:

Tato prce je zamena na problematiku prvnho pile Basel II ve vztahu

k operanmu riziku. V vodu jsou podrobn popsny jednotliv pstupy ke kvantifikaci

kapitlovho poadavku k operanmu riziku. Zvltn pozornost je vnovna

implementaci konkrtnch typ model v rmci pokroilho AMA pstupu. Nsledn je

vnovna pozornost kapitlov pimenosti a kapitlovm poadavkm k operanmu

riziku eskho bankovnho sektoru. Jsou zde popsny pstupy k zen operanho rizika

t vybranch bank a rozebrna jejich situace z hlediska vvoje kapitlov pimenosti.

V zvru je potom na pkladu tchto bank ovovna platnost obecn uvdn teze, e

jednm z hlavnch dvod pro zavdn standardizovanch a pokroilch pstup ke

kalkulaci kapitlovho poadavku k operanmu riziku je snaha o celkov snen tohoto

poadavku.


Abstract:

This thesis is aimed at issues of the first pillar of Basel II in relation to operational

risk. At the beginning, particular approaches to calculating the capital requirement for

operational risk are described in detail. Special attention is paid to implementation of

specific types of models within framework of advanced AMA approach. The next part is

focused on capital adequacy and capital requirements for operational risk within

framework of Czech banking sector. Approaches to operational risk management of three

selected banks are described and their situation in terms of capital requirement evolution is

analysed in the thesis. Finally, a validity of the proposition that one of the main reasons for

implementing standardized and advanced approaches to capital requirement calculation is

an effort for overall reduction in this requirement is verified using example of the banks.


Obsah

vod ................................................................................................................................. 1

1. Regulatorn koncept Basel II ................................................................................... 4

2. Pstupy ke kvantifikaci KP k operanmu riziku podle Basel II .......................... 7

2.1. B I A (BIA) ............................................................................ 9

2.2. A (A) ............................................................................ 11

2.3. A A (AA) ......................................................... 15

2.4. A M A (AMA) ..................................................... 16

2.4.1. K AMA............................ 17

2.4.2. J AMA ....................................................... 19

3. Metody zen operanho rizika v rmci pokroilho pstupu ............................28

3.1. L D A (LDA) ...................................................................... 29

3.2. I M A (IMA)............................................................. 33

3.3. A (A) ................................................................................. 35

3.4. B AMA (AMA) .......................................................................... 39

4. Kapitlov pimenost eskch bank ...................................................................44

4.1. L E ....................... 44

4.2. K ....................................... 48

4.3. ........ 52

4.3.1. ........................................................................................... 53

4.3.2. GE M B .......................................................................................... 56

4.3.3. C ............................................................................................... 60

5. Vpoet kapitlovho poadavku k operanmu riziku ........................................63

5.1. .................................................................................................. 66

5.2. GE M B ................................................................................................. 68

5.3. C ...................................................................................................... 70

Zvr ...............................................................................................................................73

Seznam literatury a pramen ........................................................................................76

Seznam obrzk .............................................................................................................81

Seznam tabulek ..............................................................................................................81

Seznam graf ..................................................................................................................81


1

vod

Operan riziko je star jako podnikn samo. Kad obor, kad odvtv lidsk

innosti je konfrontovno s operanm rizikem, kter je jejich nedlnou soust. Operan

riziko je ptomno ve vech bankovnch innostech. I pesto se vak donedvna finann

instituce zamovaly pevn na vvoj sofistikovanch nstrojpro men vrovch a

trnch rizik, kter byla povaovan za nejzvanj rizika bankovn innosti a operan

riziko, v t dob jet explicitn nedefinovan, bylo zahrnovno jen mezi zbytkov

takzvan ostatn rizika.

Dsledky pehlen operanho rizika pitom mohou bt asto fatln, jak vyplv

z etnch ppad v minulosti. Jako pklad lze zmnit neslavnproslulou kauzu Baringsz poloviny 90. let, ve kter vedla neautorizovan innost jedinho zamstnance spojen

s riskantnmi obchody na finannch trzch a k bankrotu nejstar britsk banky.

Obchodnk s cennmi papry Nick Leeson zpsobil v letech 1992 a 1995 nedodrovnm

stanovench limit a vyuvnm rizikovch finannch derivt poslench pkovm

efektem bance celkovou ztrtu ve vi 1,3 mld. USD, kter pro ni byla likvidan.

Operan riziko zde nespovalo ani tak v samotn nespnosti obchod, ale v tom, e

Leeson byl zroveodpovdn za provdn obchod i za jejich vypodn. Dky tomu

mohl obchodovat nad rmec stanovench limit, ani by byl dlouhou dobu odhalen. Tato

udlost se stala varovnm signlem poukazujcm na nutnost systematickho pstupu

k problematice operanho rizika. Dnes, v dob globalizovanch finannch trh a

vzrstajcho vznamu sofistikovanch informanch technologi si ji banky vtinou

uvdomuj vznamnost dopadu operanho rizika na svj rizikov profil.

Tato prce se zabv pevn pstupy k men operanho rizika v bankovnm

sektoru. Aby vak bylo mon pistoupit k samotnmu men, mus bt nejdve jasno vtom, co vlastnmit.

Operan riziko je pojem velmi obtn definovateln a v odborn literatue ani

praxi nenalezneme pesnou a jednoznanou definici. V nejirm smyslu ho lze definovat

negativn jako veker riziko krom rizika trnho a kreditnho. Tato definice odpovdala

dvjmu azen operanho rizika do kategorie ostatn rizika, kter byla povaovna za

okrajov a obtnmiteln. Ppad Nicka Leesona a dal skandly pedstavujc udlosti


2

s nzkou pravdpodobnost vskytu, ale spojen se zvanmi dopady vak dostaly

operan riziko do poped zjm odborn veejnosti i bankovnch regultor a vyvolaly

praktickou potebu jeho definovn jako samostatn kategorie rizika. Toho se operan

riziko dokalo v souvislosti s novm konceptem kapitlov pimenosti Basel II, kter

operan riziko vylenil z ostatnch rizik a postavil na rove vrovmu a trnmu riziku

tm, e k nmu novstanovil kapitlov poadavek. Basilejsk vbor ve svch pravidlech

na jednu stranu definoval urit rmec operanho rizika. Na druhou stranu vak poskytuje

bankm pi jeho men vysokou mru samostatnosti a podporuje jejich iniciativu pi

tvorbvlastnch pstupa model.

Problm vymezen operanho rizika spov tak v tom, e se velmi asto

vyskytuje ve spojen s ostatnmi riziky a nelze ho od nich jednodue oddlit. Pro nzornjpedstavu lze uvst ppad nesplcen spotebitelskho vru klientem. Na prvn pohled se

tento ppad jev jako typick pklad vrovho rizika. Pi hlub analze monch pin

nesplcen vak zjistme, e se me jednat rovn i o riziko operan. Ztrta banky

z nesplcen vru mohla vzniknout chybou jejho zamstnance pi posuzovn kredibility

klienta nebo v dsledku poruen internch pedpisbanky pro poskytovn vr. Pinou

mohl bt ale tak vnj faktor, jako napklad pedloen nepravdivch dokument

klientem, na zklad kterch byl nesprvn vyhodnocen jako vruschopn. Operanriziko me nabvat velice rznch podob a nen jednodue definovateln. A v tom osobn

spatuji jeden z jeho nejvtch problm. m eji se ho sname definovat, tm vce se

dan definice stv nutn zavdjc. Jednotliv banky tedy pi zen operanho rizika

pracuj s vlastnmi definicemi, kter jsou navzjem lehce odlin, a kter nejlpe

odpovdaj zkuenostem a nastavenm procesm konkrtn banky.

Hlavn pedmt zjmu tto prce pedstavuj konkrtn pstupy ke stanovovn

kapitlovho poadavku k operanmu riziku. Prvn st rozebr ti obecn pstupy

vychzejc z regulatorn koncepce Basel II. Charakterizuje jejich siln a slab strnky,

uvd kvantitativn a kvalitativn poadavky nezbytn pro jejich implementaci a hodnot

jejich celkovou vypovdac schopnost. V nsledujc sti je potom rozebrna

implementace nkolika nejrozenjch model vychzejcch z pokroilho AMA

pstupu.


3

Druh polovina prce se zabv zejmna kapitlovou pimenost a kapitlovmi

poadavky k operanmu riziku eskho bankovnho sektoru. Jsou zde popsny pstupy

k zen operanho rizika t vybranch bank a rozebrna jejich situace z hlediska vvoje

kapitlov pimenosti. V zvren sti je potom na pkladu tchto bank ovovna

platnost obecn uvdn teze, e jednm z hlavnch dvod pro zavdn

standardizovanch a pokroilch pstup ke kalkulaci kapitlovho poadavku

k operanmu riziku je snaha o celkov snen tohoto poadavku.


4

1. Regulatorn koncept Basel II

Accord is dead long live the Accord. Tmito slovy komentoval Howard

Davies, pedseda Financial Services Authority1 zveejnn nvrhu revidovanho znn

Basel I v roce 1999 [39]. Dohoda Basel I2, se kterou piel Basilejsk vbor pro bankovn

dohled3 v roce 1988, byla ve sv dob prlomovm poinem. Jejm hlavnm clem bylo

sjednocen regulatornch pstup, pedevm v oblasti kapitlov pimenosti,

u mezinrodnpsobcch bank. Nicmnpo vce jak deseti letech od svho vzniku se ji

koncept kapitlov pimenosti Basel I upravovan pozdjmi dodatky zaal, vzhledem

k dynamicky se vyvjejcmu bankovnmu prosted, jevit jako zastaral. Proto se

Basilejsk vbor rozhodl vytvoit novou regulatorn koncepci. V listopadu roku 1999 tak

spatil svtlo svta prvn konzultan nvrh revidovan verze rmce kapitlov

pimenosti s nzvemA New Capital Adequacy Framework.

V nsledujcch letech pichzely dal verze nvrh a konzultanch dokument

reflektujc jednak etn pipomnky odbornk a samotnch bank, ale tak vsledky pti

studi, tzv. Quantitative Impact Study (QISs), kter hodnotily dopady novch pravidel

kapitlov pimenosti na banky. Konenou podobu Basel II schvlil Basilejsk vbor

dne 26. ervna 2004 pod nzvemInternational Convergence of Capital Measurement and

Capital Standards.

Mezi hlavnmi dvody revize pravidel Basel I spatuje Moosa (2007) snahu

o rozvoj regulatornho rmce, kter by zeslil spolehlivost a stabilitu vnitnho bankovnho

systmu, ani by souasn dolo ke konkurenn nerovnosti mezi mezinrodnaktivnmi

bankami [5]. Basel II poskytuje zklady pro citlivj a pesnj men rizik. Na rozdl od

Basel I, kter obsahoval pouze jeden pil (minimln kapitlov poadavky), Basel II je

1 Financial Services Authority (FSA) byla instituce zodpovdn za regulaci a dohled odvtv finannchslueb ve Velk Britnii od roku 2001 do 1. dubna 2013, kdy dolo na zkladFinancial Services Act 2012ke zruen FSA. Jej povinnosti byly rozdleny mezi dv nov vznikl agentury (Prudential RegulationAuthority a Financial Conduct Authority) aBank of England[20].

2Oficiln nzev dokumentu zn International convergence of capital measurement and capital standards.

3Basilejsk vbor pro bankovn dohled (Basel Committee on Banking Supervision, BCBS) psob v rmciBanky pro mezinrodn platby (Bank for International Settlements, BIS). BCBS byl zaloen centrlnmibankami zem skupiny G10 v roce 1974 [26].


5

zaloen na tech pilch, kter se navzjem dopluj a vytvej komplexn regulatorn

rmec:

1. pil: Minimln kapitlov poadavky(Minimum regulatory capital requirements)

2.

pil:Proces dohledu(Supervisory Review Process)

3. pil:Trn disciplna(Market discipline)

Prvn pil navazuje na Basel I. Upravuje oblast minimlnch kapitlovch

poadavk. Hlavnm vchodiskem zmn v konceptu kapitlov pimenosti byla snaha

o piblen kapitlovch poadavk skuten vi rizika podstupovanho bankou.

K vrovmu a trnmu riziku pibyla nov povinnost udrovat kapitlov poadavek

k riziku operanmu. Basel II dal nov bankm monost vybrat si pi stanovovn

kapitlovho poadavku k jednotlivm rizikm z vce pstup. Novinku pedstavovalo

tak rozen psobnosti Basel II tak, aby pokrval nejen riziko banky samotn, ale

i riziko cel bankovn skupiny. Koncept kapitlov pimenosti m bt tedy uplatovn

jak na individuln, tak konsolidovan bzi.

Druh pil dopluje kvantitativn poadavky prvnho pile tak o prvky

kvalitativn regulace. Je zde upravovn proces posouzen dostatenosti kapitlu bankypslunm dohledovm orgnem vzhledem k me podstupovanch rizik. Hodnocena je

tak spolehlivost a pimenost vnitnch kontrolnch a dcch proces. Bankm je

uloena povinnost vytvoit a udrovat takov mechanismy, kter umon zachytit a mit

vechna podstupovan rizika, aby tak bylo mon posoudit pimenost udrovanho

kapitlovho poadavku. Tento piltedy zahrnuje tak rizika, kter prvn pilpokrv jen

stennebo vbec. Clem je stanovit celkov rizikov profil banky. Pokud se bude ve

udrovanho kapitlu jevit vzhledem k celkovmu rizikovmu profilu banky jakonedostaten, je dohledovmu orgnu udlena pravomoc poadovat naven kapitlovho

poadavku, a to i v ppad, kdy kapitlov pimenost banky bude vy ne hranin

hodnota 8 %.

Tet pilse tk trn disciplny a funguje jako doplnk prvnch dvou pil. Bliss

a Flannery (2002) definuj trn disciplnu jako snahu akcion sledovat a ovlivovat

chovn dan instituce s clem zvit jej vkonnost. Stanovuje bankm povinnost


6

poskytovat trnm astnkm informace tkajc se vyuit kapitlu, rizikov expozice,

men a vyhodnocovn rizik a kapitlov pimenosti banky [14]. kolem tohoto pile

je zajistit dostatenou transparentnost finannch instituc, kter pispje k vy ochran

investora klient.

Problematika Basel II je velmi irok a komplikovan. Clem tto sti bylo pouze

pedstavit zkladn prvky, na nich je koncept zaloen. V nsledujcch kapitolch se budu

zabvat pevnproblematikou prvnho pile Basel II ve vztahu k operanmu riziku.


7

2. Pstupy ke kvantifikaci KP k operanmu rizikupodle Basel II

Jak u bylo zmnno ve, Basel II novexplicitn vyaduje udrovat kapitlov

poadavek k operanmu riziku. Basilejsk vbor pro bankovn dohled zahjil prci na

definovn kapitlovho poadavku k operanmu riziku u v z 1998, kdy publikoval

vsledky neformlnho przkumu tkajcho se expozice vi operanmu riziku v rznch

oblastech bankovn innosti. Prvn konzultan nvrh Basel II z roku 1999 [42] obsahoval

kvantitativn zpracovn operanho rizika ve form kapitlovho poadavku

k ostatnm rizikm, pedevm operanmu riziku.Jak uvdj Marc a Kaiser (2006),

toto opaten mlo kompenzovat snen celkovch kapitlovch poadavk z dvodu

zven rizikov citlivosti pi kvantifikaci kapitlovho poadavku k vrovmu riziku

pomoc nov explicitndefinovanho kapitlovho poadavku k operanmu riziku, kter

dve spadalo pod kategorii ostatn rizika [6]. V nsledujcch letech v prbhu

konzultanho procesu mezi dohledovmi orgny na stran jedn a bankami a jejich

asociacemi na stran druh, byl kapitlov poadavek k ostatnm rizikm vslovn

omezen pouze na riziko operan, jako nejvznamnj a nejlpe mitelnou soust

dalch rizik.

Operan riziko bylo prvndefinovno v konzultanm dokumentu Basel II z roku

2001 jako the risk of direct or indirect loss resulting from inadequate or failed internal

processes, people and systems or from external events [41].4 Definice zahrnuje riziko

prvn5, ale vyluuje strategick6 a reputan7 riziko. Explicitn rozdl mezi pmou a

nepmou ztrtou byl udren jetv Operational Risk Working Paperz tho roku [43]. Za

nepmou ztrtu lze povaovat napklad dodaten nklady na odstrann kody vznikl

4riziko pm nebo nepm ztrty plynouc z nepimench nebo chybnch vnitnch proces, lidskhofaktoru a systmnebo z vnjch udlost

5Riziko prvn (zahrnuje i riziko compliance) a spov v povinnosti uhradit pokutu, penle nebo nahraditkodu vzniklou v dsledku poruen prvnch pedpis, stanovench postup, smluvnch zvazk, etickchstandardapod.

6Strategick riziko pedstavuje monost ztrty plynouc ze patnch manaerskch rozhodnut o obchodnstrategii a clech spolenosti.

7Reputan riziko pedstavuje nebezpe zhoren dobr povsti banky, kter me vst ke ztrtklientav krajnm ppada k runu na banku.


8

v souvislosti s vskytem udlosti operanho rizika. V nsledujcch pracovnch verzch

(ani ve vslednm dokumentu) se vak u toto rozdlen neobjevuje. Dvodem pro tuto

zmnu byla jednak urit vgnost definice a pedevm znan problematick zpsob

monitorovn vech nepmch ztrt vyvolanch v dsledku realizace udlost operanho

rizika. Na msto toho byla tato definice v jedn z ploh dokumentu rozena o vet typ

ztrtovch udlost operanho rizika.

Vznam tto definice Basilejskho vboru spov pedevm v tom, e neomezuje

operan riziko pouze na vnitn operace nebo procesy uvnit finann instituce, ale

zahrnuje veker potenciln rizika a problmy pramenc z chovn zamstnanca selhn

informanch systm, stejn jako vlivy vnjch udlost, a u jde o rizika prodnch

katastrof, jakmi byly teba hurikn Katrina a havrie v elektrrnFukuima, nebo o rizikavyplvajc z outsourcingu a jednn tetch stran.

Basel II navrhuje pro stanoven ve kapitlovho poadavku k operanmu riziku

ti mon pstupy, kter se od sebe li rozdlnou mrou sofistikovanosti a rizikov

citlivosti. Jejich pouit je zvisl na schopnostech dan finann instituce plnit stanoven

poadavky, kter pouvn jednotlivch pstuppodmiuj. Tmito pstupy jsou:

Basic Indicator Approach Standardized Approach / Alternative Standardized Approach

Advanced Measurement Approaches

Logicky plat, e m pokroilej pstup, tm vce poadavka nrokmus banka

pi jeho implementaci splnit. Pouit sofistikovanjm pstup je tak podmnno

schvlenm regultora. Zkladn hypotza pedpokld, e pouit sofistikovanjch

pstupk vpotu regulatornho kapitlu bankou, kter disponuje odpovdajcm rmcempro zen operanho rizika, by mlo mt za nsledek snen minimln poadovan ve

kapitlu. To znamen, e vyhldka na ni kapitlov poadavek by mla motivovat banky

k zavdn pokroilch pstup zen a modelovn rizika [7]. Nyn se na jednotliv

pstupy zamm podrobnji.


9

2.1. Basic Indicator Approach (BIA)

Basic Indicator Approach (pstup zkladnho ukazatele) pedstavuje nejjednodu

pstup pro vpoet kapitlovho poadavku k operanmu riziku doporuovan

Basilejskm vborem, jeho pouvn nen vzno na pedchoz souhlas ze stranyregultora. Na rozdl od dalch pstupnejsou s pouvnm BIA spojeny dn vstupn

poadavky na nastaven systmu zen operanho rizika, kter by banka musela splovat.8

Vpoet kapitlovho poadavku pi vyuit BIA je stanoven nsledovn[38]:

= /

kde KBIA je kapitlov poadavek k operanmu riziku podle BIA

GI je ron hrub pjem (gross income)

n je poet zahrnutch pedchozch obdob (3 obdob)

je rizikov parametr roven 0,15

Jak je z ve uvedenho vzorce zejm, vpoet kapitlovho poadavku podle BIA

je pomrn snadn. Jedinm faktorem zohledujcm individuln rove rizika v danfinann instituci je ron hrub pjem, kter bv oznaovn tak jako tzv. relevantn

ukazatel. Relevantn ukazatel je v konceptu definovn jako souet istch rokovch a

istch nerokovch vnos oitn o nklady na tvorbu rezerv a opravnch poloek,

provozn nklady vetn poplatk za zprostedkovn outsourcingovch slueb a

o realizovan zisky/ztrty z prodeje cennch papr drench do splatnosti.9 Relevantn

ukazatel se do vslednho vzorce dosazuje v podob prmru za ti pedchoz etn

obdob.

10

Pokud ukazatel vyke v nkterch z minulch obdob zpornou nebo nulovou

8Finann instituce by se vak mla pizpsobit uritm standardm a doporuenm pro zen operanhorizika obsaench v prvn verzi Basel II vydan Basilejskm vborem v roce 2003.

9Takto je vpoet obecndefinovn Basilejskm vborem, nicmn stanoven konkrtn podoby vpoturelevantnho ukazatele je v kompetenci jednotlivch nrodnch regultor s ohledem na nrodn etnstandardy. V R podrobn upravuje zpsob vpotu NB v ploze . 22 vyhlky . 123/2007 Sb., ktervychz z pslunch smrnic Evropsk unie.

10Pouit prmru m za cl snit volatilitu relevantnho ukazatele a v konenm dsledku tak volatilitu

celkovho kapitlovho poadavku.


10

hodnotu, tato obdob se do vpotu prmru nezahrnou. Vsledn kapitlov poadavek je

na zkladdoporuen Basilejskho vboru stanoven jako fixn procento (15 %) z hodnoty

relevantnho ukazatele [38].

Vhodu tohoto pstupu spatuji pedevm v jeho jednoduchosti a nenron

implementaci. Samotn konstrukce kapitlovho poadavku spov v trivilnm vpotu a

nen nron na vstupn data. Relevantn ukazatel lze stanovit na zkladvkazzisk a

ztrty za ti minul obdob.

Na druhou stranu plin jednoduchost vpotu kapitlovho poadavku je tak

zrove hlavn slabinou tohoto pstupu. Vztah relevantnho ukazatele k vi operanho

rizika ve finann instituci se toti me jevit jako ponkud diskutabiln. Ve

podstupovanho operanho rizika zde nen charakterizovna kvalitou risk managementu

nebo rovn vnitnho kontrolnho systmu, ale v istch rokovch a nerokovch

vnosstanovench navc pouze na zkladnhistorickch etnch dat, kter nemus vdy

zcela pesn reflektovat aktuln stav obchodn innosti. Ve vsledku tedy tento pstup

me vst k tomu, e vt a spnj banky s vymi vnosy jsou automaticky zateny

vym kapitlovm poadavkem bez ohledu na relnou vi podstupovanho rizika nebo

kvalitu jeho zen.

Dal problematick prvek vpotu pedstavuje pevn stanoven rizikovho

parametru (koeficientu ) basilejskm vborem ve vi 15 %. Dochz zde tedy ke

znanmu zjednoduen, kdy se pedpokld, e vechny finann instituce na trhu jsou

stejnrizikov, co v praxi samozejmneplat (nehledna to, e ani jednotliv obchodn

innosti v rmci jedn banky nejsou spojen se stejnou mrou rizika). Vsledkem tak me

bt u jednotlivch bank vrazn podcenn podstupovanho rizika nebo naopak stanoven

zbyten vysokho kapitlovho poadavku. V neposledn adtak BIA ze sv podstatynemotivuje banky k provdn hlub analzy operanch rizik nebo ke zdokonalovn

kvality risk managementu [15].

Na zklad ve diskutovanch pednost a nedostatk lze pstup zkladnho

ukazatele doporuit pedevm malm bankm, kter ocen jeho snadnou implementaci a

nenronost na vstupn data [8]. Pro takov banky by zrove asto mohlo bt velmi

komplikovan a nkladn zavst sofistikovanj pstup zen rizika a z toho dvodu jsou


11

ochotn smit se s mnohdy vym kapitlovm poadavkem, ne kterho by mohly

doshnout implementac nkterho z pokroilejch pstup. Celkov nklady na zaveden

pokroilejho pstupu by toti mohly bt vy ne vnosy z investovanch prostedk

uvolnnch dky nimu kapitlovmu poadavku. Clem Basilejskho vboru nicmn

je, aby postupem asu vechny banky pely od BIA k pokroilejm pstupm, u kterch

je vazba mezi skutenpodstupovanm operanm rizikem a v kapitlovho poadavku

silnj.11

2.2. Standardized Approach (TSA)

Standardizovan pstup je dal monou alternativou vpotu kapitlovho

poadavku k operanmu riziku. Ve srovnn s BIA pedstavuje TSA pokroilej metodu.

Jeho nasazen je ji podmnno pedchozm schvlenm ze strany regultora a splnnm

uritch poadavk, kter se tkaj pedevm vytvoen systmu zen rizik, nastaven

proces, veden pslun dokumentace, role managementu banky a dalch poadavkna

vnitn dc a kontroln systm.12

Hlavn rozdl TSA oproti pstupu zkladnho ukazatele spov v povinnosti banky

rozleovat veker sv obchodn innosti do tzv. lini podnikn.13

Linie podnikn jsouhierarchicky lenny do dvou rovn, jak uvd tabulka ne (viz Tabulka . 2.1). Prvn

roveobsahuje osm hlavnch lini, kter jsou v rmci druh rovndle lenny. Kad

z osmi hlavnch lini podnikn zahrnuje uritou skupinu innost, kter na zkladn

zkuenosti vykazuj podobnou mru operanho rizika. Dky tomuto prvku dochz

k odstrann jednoho z nedostatk BIA spovajcho v pohledu na jednotliv oblasti

innosti banky jako na stejnrizikov.

11Mezinrodnpsobcm bankm a bankm s vznamnou expozic vi operanmu riziku Basilejsk vborpouvn BIA nedoporuuje [38].

12 Detailn stanoven tchto poadavk nechv Basilejsk vbor na uven jednotlivch nrodnchregultor. V R je tato oblast podrobnupravena v ploze . 22 vyhlky . 123/2007 Sb.

13Jako synonymum se pouv tak oznaen obchodn linie.


12

Tab. 2.1: Linie podnikn

Zdroj: [38]

Celkov kapitlov poadavek se potom uruje jako tlet prmr sout

kapitlovch poadavk(relevantnch ukazatel) zvlza jednotliv linie podnikn, kter

jsou nsledn nsobeny pslunm rizikovm parametrem . Rizikov parametr

pedstavuje v procentnm vyjden rizikovost spojenou s obchodnmi innostmi

zaazenmi do dan linie.

Samotn vzorec pro vpoet kapitlovho poadavku podle TSA lze zapsat nsledujcm

zpsobem [38]:

= , 0 /3

kde KTSA je kapitlov poadavek k operanmu riziku podle TSA

GI1-8 je ron hrub pjem (gross income) pro pslunou linii podnikn

1-8 je rizikov parametr stanoven pro jednotliv linie podnikn

1. rove 2. rove

1. Podnikov financovn

Podnikov financovn

Komunln/vldn financovn

ast na podnikn

Investin poradenstv

2. Obchodovn na finannch trzch

ObchodovnTvorba trhu

zen likvidity

Vlastn financovn

3. Retailov bankovnictvRetailov bankovnictvPrivtn bankovnictv

Kartov sluby

4. Podnikov bankovnictv Podnikov bankovnictv5. Ztovac sluby pro tet osoby Extern klienti

6. Sluby z povenschova, sprva CPEmisn a platebn zastupovn

Svensk fondy

7. Obhospodaovn aktivSprva aktiv kliente dle rozhodnut bankySprva aktiv klienta dle rozhodnut klienta

8. Retailov maklstv Retailov maklstv


13

Vpoet relevantnho ukazatele za jednotliv linie podnikn probh podobnjako

v ppad BIA. Jedn se tedy o tlet prmr upravench istch rokovch a istch

nerokovch vnos. Zsadn rozdl vak spov v piazen odlinch rizikovch

parametr (rizikovch vah) jednotlivm linim podnikn. Parametr je pro jednotliv

linie stanoven ve vi 18, 15 nebo 12 % v zvislosti na pedpokldan rizikovosti

obchodnch aktivit zaazench do dan linie14viz Obr. . 2.1 uveden ne.

Dal vznamn zmna oproti BIA se projev v ppad, kdy hodnota kapitlovho

poadavku pro jednotlivou linii podnikn vyjde v danm roce jako zporn. V takov

situaci toti nen tato hodnota automaticky vyazena, ale je do vpotu zahrnuta bez

omezen a me tak kompenzovat kladn hodnoty relevantnch ukazatel za ostatn linie.

Nastane-li vak situace, kdy je v uritm roce zporn i celkov souet kapitlovchpoadavkza vechny linie, je tato (zporn) hodnota pro dal vpoty nahrazena nulou.

Zdroj: [15], vlastn konstrukce

14 Vi rizikovch parametr stanovil Basilejsk vbor na zklad vlastnch kvantitativnch vzkumv rmci QIS 1 a QIS 2 provedench v letech 2000 a 2001 [8]. Na vzkumu se podlelo 138 bank z 25 zem[39]. Vsledn hodnoty byly odvozeny pro podmnky prmrn banky.

Podnikov financovn 1

Obchodovn na finannch trzch 2

Ztovac sluby pro tet osoby 6

18 %

Podnikov bankovnictv 4

Sluby z poven 715 %

Retailov maklstv 3

Retailov bankovnictv 5

Obhospodaovn aktiv 8

12 %

Obr. 2.1: Linie podnikn a pslun rizikov koeficienty


14

Tyto zmny pispvaj k vt optimalizaci ve kapitlovho poadavku. Jak u

bylo eeno v vodu tto sti, TSA pedstavuje ve srovnn s BIA pokroilej pstup

kvantifikace kapitlovho poadavku k operanmu riziku. Pesto m TSA pochopiteln

i sv nedostatky. Hlavnm pedmtem kritiky je opt, stejn jako v ppad BIA, princip

relevantnho ukazatele pedstavovanho hrubm pjmem a pochybnosti ohlednsly jeho

vazby na roveoperanho rizika v bance.15 Jako dal slabinou se jev pevn stanoven

ve rizikovch koeficient pro jednotliv linie. Ve operanho rizika spojen

s uritmi innostmi v rmci pevn stanovench lini podnikn me bt toti nap

jednotlivmi bankami vraznodlin. V souvislosti s globln finann kriz se tak stle

astji ozvaj hlasy, kter volaj po upraven jednotlivch rizikovch koeficienttak, aby

lpe odpovdaly souasnmu vvoji situace na bankovnm trhu [9].

Jednou z hlavnch motivac bank k zavdn sofistikovanjch pstup zen

operanho rizika je monost snen kapitlovho poadavku. Pi srovnn BIA a TSA to

obecnplat. Problm vak me nastat v ppad, kdy urit banka nen prmrn banka

ve smyslu QIS proveden Basilejskm vborem (viz ve). Banka, jej pjmy jsou

generovny pevnz tch lini podnikn, se ktermi je spojen parametr ve vi 18 %,

toti me mt vsledn kapitlov poadavek stanoven podle TSA vy, ne kdyby pro

kalkulaci vyuila BIA s jednotnm rizikovm parametrem ve vi 15 %. Racionlnuvaujc banka bude radji v takov situaci i nadle vyuvat pstup zkladnho ukazatele,

ne aby pela na sofistikovanj pstup, se kterm by byl spojen vy kapitlov

poadavek, nehledna dal nklady souvisejc s poadavky na rozvoj vnitnch dcch a

kontrolnch systm.

Na zklad ve uvedenho lze tedy pstup standardnho ukazatele doporuit

pedevm menm bankm, kter postupem asu plnuj pejt k pokroilmu pstupu

AMA, ale zatm nejsou schopny (ochotny) splnit stanoven poadavky. Nklady spojen

se splnnm tchto poadavk by toti nemusely bt, vzhledem k malm objemm

obchod (a tedy tak nzkm relevantnm ukazatelm), kompenzovny pedpokldanou

15Tento nedostatek do jist mry odstrauje Alternative Standardized Approach (ASA), kter je podrobnjipopsn v nsledujc sti.


15

sporou v podob niho kapitlovho poadavku. Takov banky tedy vyuij TSA jako

vvojov stdium na cestk AMA.

Druhm typem bank, pro kter me bt vyuvn TSA za uritch podmnek

vhodn jsou takov banky, jejich hrub pjem je vytven pedevm obchodnmi

innostmi spadajcmi pod linie podnikn s nejnim rizikovm koeficientem ve vi

12 %. Takov banky tak nebudou spchat s pechodem na pokroilej pstup.

Podle mho nzoru jistnen TSA ve srovnn s BIA krokem zpt, avak nejsem

pesvden ani o njakm vraznm kroku vped. Obecn toti lze na pstupy zen

operanho rizika nahlet ve dvou rovinch. Prvn rovina pedstavuje obecnou snahu

banky o dosaen co mon nejniho kapitlovho poadavku. V tomto ohledu lze

obecn TSA oznait jako spn, jeliko na zklad ve diskutovanch dvod me

pechod prmrn banky od BIA k TSA skuten snit jej kapitlov poadavek

k operanmu riziku. V druh rovin je mon poloit si pi srovnvn jednotlivch

pstup nsledujc otzku. Do jak mry je stanoven ve kapitlovho poadavku na

zkladnuritho pstupu schopna zprostedkovat bance vrohodnou informaci o skuten

me rizik podstupovanch v souvislosti s jejmi obchodnmi aktivitami? V tomto ohledu

vak, domnvm se, neme bt pstup standardnho ukazatele pli uiten. Dvodem

je pedevm ji zmiovan problm konceptu zkladnho ukazatele a nezahrnut

rizikovch udlost a jejich dopaddnm zpsobem do vpotu. Otzkou tedy zstv,

kter ze dvou rovin by mla bt primrnsledovna. Zde se vak banky a jejich regultoi

zejmtko shodnou.

2.3. Alternative Standardized Approach (ASA)

V rmci snah bank o lep kvantifikaci kapitlovho poadavku v rmci TSA je

mon vyut tak tzv. Alternativn standardizovan pstup (ASA). ASA je speciln

variantou standardizovanho pstupu. Vyuvn tohoto pstupu je podmnno

pedchozm splnnm uritch kvalifikanch kritri a povolenm ze strany regultora.16

16Banky mus regultora pesvdit, e zaveden ASA bude mt reln dopad na zlepen nkterch proceszen rizik, nap. zamezen dvojmu zapotvn rizik apod.


16

Takt jak u jednou banka ASA pjme, nen ji bez schvlen regultora dovoleno vrtit se

zpt k vyuvn TSA nebo BIA.

Pi pouit ASA je celkov kapitlov poadavek k operanmu riziku stanovovn

stejnm zpsobem jako v ppad TSA, s vjimkou dvou lini podnikn retailov

bankovnictv a podnikov bankovnictv. Pro n je kapitlov poadavek potn odlin.

V jejich ppad nen zklad pro vpoet kapitlovho poadavku odvozovn

z relevantnho ukazatele (objemu istch rokovch a nerokovch vnos), ale

z tzv. alternativnho ukazatele. Ten je pedstavovn tletm prmrem nominln stky

poskytnutch vra pjek vynsobenm fixnm koeficientem mve vi 0,035.

Kapitlov poadavek pro tyto dvlinie podnikn je potom stanoven nsledovn[38]:

= kde KRB je kapitlov poadavek k operanmu riziku pro dan linie podnikn

RB je rizikov parametr stanoven pro dan linie podnikn (viz TSA)

m je fixn koeficient roven 0,035

LARB je prmr nominlnho mnostv pjek za posledn ti roky

V rmci ASA maj tak banky monost slouit expozice za retailov a podnikov

bankovnictv a pout pro nrizikov koeficient ve vi 15 %. Podobntak banky, kter

maj problm dlit sv hrub pjmy mezi ostatnch est lini podnikn, mohou celkov

hrub pjem z tchto lini slouit a vynsobit je jednotnm koeficientem ve vi 18 %.

2.4. Advanced Measurement Approaches (AMA)

Pokroil pstup (AMA) pedstavuje posledn a nejkomplexnj metodu pro

men operanho rizika pedkldanou Basilejskm vborem. Ji samotn podstata AMA

je zsadn odlin od BIA nebo TSA. V ppad BIA a TSA jsou vechny parametry

vstupujc do vpotu kapitlovho poadavku ureny z vnjku pslunm regultorem.

V ppad AMA vak vzhledem k neustlmu vvoji analytickch postup k men


17

operanho rizika nen zpsob vpotu kapitlovho poadavku pevn stanoven. Banky

smj pout sv vlastn intern modely a metody, ve kterch je zohledovna skuten

historie ztrtovch udlost. V Basel II jsou stanoveny pouze obecn (ale pomrnpsn)

rmcov principy a poadavky, kter mus banka vyuvajc AMA splovat. Konkrtn

nastaven modela metod vpotu kapitlovho poadavku je vak ji v reii samotnch

bank.17

Monost vyuvat vlastnch modelje samozejmpodmnna povolenm ze strany

dohledovho orgnu. Ped samotnm povolenm mus regultor nejprve posoudit, zda je

zvolen model pro danou banku vhodn a zda m dostatenou vypovdac schopnost

k tomu, aby mohl bt pouit pro stanovovn ve kapitlovho poadavku.

2.4.1. Kvantitativn a kvalitativn poadavky na pouvn AMA

Jak u bylo zmnno ve, banky vyuvajc pro vpoet kapitlovho poadavku

AMA musej splovat pomrnpsnstanoven kritria a poadavky. Tyto poadavky se

len na kvalitativnakvantitativn.

Kvalitativn poadavkyse tkaj obecnho nastaven systmu a procesa innosti

uvnitinstituce. Jejich vznamnou st vak ji banky dajc o povolen k AMA vtinoupedem spluj. Jedn se toti o poadavky, ktermi je podmnno u pouvn

pedchozho pstupu TSA.

Kvalitativn poadavky ukldaj bance, kter chce vyuvat AMA povinnost, aby

vytvoila a detailn zdokumentovala systm zen operanho rizika a stanovila postupy,

kter budou inn schopny identifikovat, mit, kontrolovat a zmrovat operan riziko.

V rmci systmu mus bt zajitno pedvn informac o expozicch vi operanmu

riziku a ztrtovch udlostech manaerm jednotlivch obchodnch lini, vrcholovmu

veden a pedstavenstvu banky. Veker procesy v bance musej bt transparentn a pesn

17V rmci pvodnho nvrhu BASEL II vydanm Basilejskm vborem se potalo s variantou, e bankyvyuvajc AMA budou mt pi vpotu kapitlovho poadavku na vbr pouze jednu ze t metoddefinovanch v dokumentu. lo o metody Internal Measurement Approach, Loss Distribution Approach aScorecard Approach. Nicmnposledn revidovan verzi BASEL II z roku 2006 ji jmna tchto monchmetod neuvd a povoluje tak bankm pracovat na svch vlastnch sofistikovanjch modelech, kter by vevslednm kapitlovm poadavku lpe reflektovaly skutenou mru podstupovanho rizika [1].


18

definovan. Systm men operanho rizika by se ml stt soust kadodennch proces

zen rizik, stejnjako je tomu v ppadostatnch typrizik (vrovho a trnho). Banka

je povinna pravideln provdt kontrolu systmu men operan rizika a zrove mus

bt veker procesy a dic systmy oveny ze strany internho nebo externho auditu.18

Splnn kvalitativnch poadavk lze pi implementaci AMA oznait za jaksi

zkladn krok. Z hlediska tmatu tto prce vak bude bezesporu zajmavj zamit se na

kvantitativn poadavky, kter se tkaj ji samotn tvorby, nastaven a pouvn model

k zen operanho rizika a stanoven ve kapitlovho poadavku. Basilejsk vbor sice

ponechv bankm pi vbru modelu znan prostor, avak stanovuje urit rmec a

parametry, kter mus kad model njakm zpsobem reflektovat.

Nejvraznjm kvantitativnm poadavkem na men operanho rizika pomoc

AMA je zahrnut nsledujcch klovch prvk: intern data, extern data, analza

scn a faktory podnikatelskho prosted a vnitn kontroly do jednotlivch model.

Podrobnj pravidla upravujc zpsob zahrnut tchto prvk do dicho systmu nebo

jejich vhu pro uren celkovho operanho rizika vak u Basilejsk vbor

nestanovuje [10]. Zahrnut tchto klovch prvkpovauji za zcela zsadn. Dky nim je

toti AMA dle mho nzoru jedinm ze zmnnch pstup, kter si klade za cl njakm

zpsobem zachytit skutenou relnou expozici banky vi operanmu riziku. Z tohoto

dvodu se budu jednotlivm prvkm dle podrobnvnovat.

Pi vbru a rozvoji vhodnch metod men operanho rizika mus bt banka

schopna prokzat, e zvolen metoda je schopna zachytit i mn ast udlosti

s potenciln zvanm dopadem, a to na hladin spolehlivosti 99,9 %. Kapitlov

poadavek mus bt potom stanoven tak, aby zahrnoval jak oekvanou, tak

i neoekvanou ztrtu, ledae by banka prokzala, e oekvan ztrta je ji podchycenav jejch vnitnch postupech pro vkon innosti.

18Podrobn jsou kvalifikan poadavky pro AMA i TSA uvedeny v BASEL II (paragraf 660 a 666). Probanky psobc na eskm trhu jsou potom smrodatn poadavky uveden v ji zmnn ploze. 22 vyhlky . 123/2007 Sb.


19

2.4.2. Jednotliv klov prvky AMA pstupu

i) Intern data

Shromaovn a men internch dat o ztrtch realizovanch v souvislosti

s udlostmi operanho rizika pedstavuje zkladn kmen risk managementu. Analza

tchto dat nm me poskytnout odpovdi na otzky typu Kter produkty jsou spojeny

s nejvtm mnostvm ztrtovch udlost? nebo Kter procesy jsou nejnchylnj

k chybm? S tmito internmi daty by mly njakm zpsobem pracovat vechny banky

bez ohledu na to, jak pstup k urovn ve kapitlovho poadavku vyuvaj. Nicmn

pouze v rmci AMA je poadovan zpsob vyuit tchto informac pesndefinovn.

V zjmu zajitn validity modelu je pi kalkulaci kapitlovho poadavk nazkladAMA vyadovno zahrnut informac o internch udlostech operanho rizika za

dostaten dlouh asov obdob.19 Zrove mus bt tyto udlosti rozazeny do 8 lini

podnikn (viz Tab. 2.1) a v rmci jednotlivch lini jetdo dalch 7 kategori ztrtovch

udlost [27]:

Vnitn nekal jednn

Vnj nekal jednn

Pracovnprvn postupy a bezpenost provozu

Klienti, produkty, obchodn postupy

kody na hmotnm majetku

Naruen innost a selhn systm

Provdn transakc, dodvky, zen proces

Je zejm, e zaazen jednotlivch udlost do pslunch kategori nemus bt

vdy jednoznan. Z toho dvodu je poteba mt vytvoena podrobn alokan pravidla.Banky by dle tak mly sledovat, zda jednotliv ztrtov udlosti operanho rizika

njakm zpsobem nesouvisej s kreditnm20 nebo trnm21rizikem. Dje se tak ve snaze

19Basilejsk vbor stanovuje pout data minimlnza poslednch pt let. Nicmnv okamiku pechodubanky na AMA je za dostatenou povaovna i tlet asov ada [38, paragraf 672].

20Nap. situace, kdy dojde k poskytnut spotebitelskho vru na zkladnnepravdivch informac o bonitklienta a tento klient nsledndefaultuje.


20

pedchzet dvojmu zapoten ztrt, kter by jinak vedlo ke zbytenmu naven

celkovho kapitlovho poadavku. V ppad, e dan udlost souvis s kreditnm

rizikem, mla by bt zapotena pouze do kapitlovho poadavku ke kreditnmu riziku.

Je-li vak dan udlost spojena s trnm rizikem, ztrta z n bude zohlednna pouze

v kapitlovm poadavku k trnmu riziku [38]. Pi sbru internch dat o ztrtovch

udlostech operanho rizika me mt banka stanoveny prahov hodnoty, na zklad

kterch dojde k zahrnut ztrtov udlosti a od urit ve hrub ztrty s n spojen.

V tomto ppad vak bude dochzet k jistmu zkreslen datovho souboru.22 Domnv-li

se banka, e by toto zkreslen mohlo bt zvan, mla by se pokusit s vyuitm nkter

statistick metody odhadnout vliv tchto podprahovch udlost na vsledn model.

Dve nebo pozdji se banka pi sbru dat o ztrtovch udlostech me dostat dosituace, kdy urit historick data zanesena do systmu ped del dobou ztrc vzhledem

k aktuln situaci svoji relevanci. Pro tyto ppady by banka mla mt vypracovan

postupy, na zklad kterch by dochzelo k posouzen trvajc platnosti historickch dat

o ztrtovch udlostech [27].

V pedchozch odstavcch bylo strun popsno, jak informace je teba

shromaovat. Nyn se zamm na otzku, jakm zpsobem tyto informace

shromaovat. V praxi jsou pi sbru internch dat nejastji vyuvny dv nsledujc

metody. Prvn a zrovenejastji vyuvan metoda je zaloena na tzv. korespondentech.

Korespondenti jsou pracovnci, jejich kolem je shromaovat intern informace

o ztrtovch udlostech operanho rizika a zaznamenvat je do pslun databze pro

jejich dal analzu. Dochz tak ke sbru informac pmo v mst, kde k dan rizikov

udlosti dolo. Nevhodou tohoto modelu je vrazn finann i procesn nronost a i kdy

maj jednotliv korespondenti rozdleny oblast sv psobnosti, asto nemus bt zachycen

data kompletn. Na druhou stranu je tato metoda hojn vyuvna pedevm pro svoji

schopnost komplexnho zachycen doprovodnch informac a nklad vzniklch

21 Nap. situace, kdy dojde k vpadku obchodnho systmu, kter zpsob nemonost vasnho uzavenotevench pozic, co vzhledem k nepznivmu vvoji trnch rokovch sazeb povede k rokov ztrt.

22Nezachycovnm podprahovch rizikovch udlost spojench s velmi malmi ztrtami m za nsledekzven prmrn hodnoty ztrty za celkov datov soubor. V konenm dsledku nevyhnuteln dojde knaven kapitlovho poadavku. I pes tento zjevn nedostatek je vak vyuit prahovch hodnot zcelazsadn. Pi jejich absenci by toti celkov nklady na sbr dat mohly lehce pevit jejich uitek.


21

v souvislosti s danou udlost. Souasn tak doke vyslit vi potenciln ztrty

u udlost s charakterem operanho rizika, kter nevystily pmo ve ztrtovou udlost.

Druh nejpouvanj metoda sbru dat spov ve vyuit etnch zznam. Pi

tto metod nejprve dochz k vytipovn t, na kterch by mohly bt zatovny

udlosti operanho rizika. Nslednjsou tyto ty podrobnanalyzovny a zaznamenan

transakce na tchto tech jsou, v ppad souvislosti s udlostmi operanho rizika,

zaneny do databze rizikovch udlost. Ve srovnn s metodou korespondent lze pi

vyuit tto metody potat se zachycenm vyho procenta z celkovho objemu

rizikovch udlosti a obecnnimi finannmi nklady. Naopak nevhodou je nebezpe

vzniku asovho zpodn mezi okamikem vzniku rizikov udlosti a okamikem jejho

zachycen v etnictv a tak men mnostv doplkovch informac zskanch ve vztahuk jednotlivm udlostem.

Na zklad ve uvedenho se jev jako optimln een ob metody vhodn

zkombinovat s clem doshnout poadovan plnosti a komplexnosti zskvanch

informac za souasnho omezen asov prodlevy mezi vznikem a zachycenm udlosti.

V eskch bankch funguje proces sbru dat nejastji na zklad omezenho potu

korespondent, jejich informace jsou doplnny o skutenosti vyplvajc z analzy

etnch dat [10].

ii) Extern data

V ppad, e jsou informace o udlostech operanho rizika erpny pouze

z internch dat, vyskytne se jeden zsadn problm. Intern data toti zpravidla neposkytuj

informace o mlo etnch rizikovch udlostech s vysokm finannm dopadem

(nap. rozshl por v bankovnm trezoru). Absence katastrofickch udlost v intern

databzi vak samozejm neznamen, e takov udlost neme nikdy v budoucnosti

nastat. Proto by kapitlov poadavek vypoten pouze na zklad internch dat

nereflektoval skutenou expozici banky vi operanmu riziku.23 Z tohoto dvodu je

23Dolo by k systematickmu podhodnocen rizikov expozice, co by vedlo ke stanoven nedostaten vekapitlovho poadavku.


22

u model v rmci pokroilho pstupu vyadovno tak zahrnut externch dat

o udlostech operanho rizika.

Tato data me banka zskat nkolika zpsoby. Prvn monost je provzn vlastn

intern databze rizikovch udlost s databzemi dalch instituc, nap. v rmci bankovn

skupiny. Intern datov zkladny jednotlivch bank se tak rozrostou o extern daje zskan

od ostatnch subjekt. Dal monost jak zskat extern data je vyut veejnch

komernch databz udlost operanho rizika, kter provozuj nkter globln

spolenosti a asociace.24 V neposledn ad lze doplkov vyut tak veejn informace

z tisku a dalch mdi. Vechny zmnn zpsoby zskn externch dat maj pochopiteln

sv vhody a nevhody. Vyuitm veejnch komernch databz a sdlench databz

v rmci bankovnch skupin lze zskat velk mnostv daj, ale pstup do tchto databzme bt finannnron. Naopak z mdi je mon zskat jen velmi omezen mnostv

informac, ovem za minimlnch nklad.

Jak u bylo ve naznaeno, zskan extern data lze nslednzalenit mezi vlastn

intern data. S aplikac tohoto postupu je vak spojeno nebezpe, e dojde ke zkreslen a

vychlen vlastnch internch dat. K tto situaci me dojt z nkolika dvod. Prvn dvod

spov v urit analogii ke stanovenm prahovm hodnotm v ppadsbru internch dat

(viz ve). V komernch databzch externch dat jsou toti zaznamenvny pouze

ztrtov udlosti pesahujc uritou minimln hranici. Tato hranice vak bv zpravidla

vy ne prahov hodnoty aplikovan pi sbru internch dat. een tohoto problmu

me spovat porovnn ztrtovch udlost v rmci jedn rizikov tdy u internch

i externch dat a v nslednm pokusu minimalizovat vychlen pouitm vhodnch

statistickch metod [10].

Druhm dvodem monho zkreslen internch dat je fakt, e nkter zahrnutinformace o externch ztrtovch udlostech nemusej bt pro danou banku zcela

relevantn. V tto situaci je nutn extern data vhodnm zpsobem upravit pro podmnky

konkrtn banky a jednotlivch lini podnikn. V praxi je jako jedno z monch opaten

24 Pkladem me bt nap. globln databze ztrtovch udlost operanho rizika GOLD spravovanBritskou bankovn asociac (BBA), databze ORX ve vcarsku nebo databze provozovan spolenostiFitch Risk diviz ratingov agentury Fitch Ratings.


23

asto vyuvn tzv. scaling. Tato metoda spov v pepoten ve ztrt vyplvajcch ze

ztrtovch udlost extern banky podle uritch obecnch ukazatel, kter je mon

sledovat jak ve vlastn tak extern bance [10]. Podle H. S. Na (2006) jsou vhodnmi

ukazateli pro scaling nap. hrub pjem,poet zamstnancnebo objem transakc [11].

Z hlediska kvality zen operanho rizika osobn povauji za nejlep zpsob

zskvn externch dat prvn zmnnou monost provzanou intern databzi

nap. v rmci bankovn skupiny. Podstatn problm spatuji v upravovn externch dat

nap. pomoc zmnnho scalingu. Obecn ukazatele, na zklad kterch jsou velikosti

ztrt v rmci scalingu pepotvny, toti nejsou schopny reflektovat vi podstupovanho

operanho rizika a jejich aplikac tedy nelze doshnout poadovanmu vsledku. Podobn

problm u byl diskutovn dve v souvislosti s pouvnm relevantnho ukazatele v rmciBIA a TSA. Vyuitm provzanch internch databz v rmci skupiny zsk banka pstup

k externm datm, jejich zalenn mezi vlastn intern data by napklad z dvodu

podobnho obchodnho zamen nemuselo v idelnm ppadvyadovat scaling a tud

by nedolo k obvanmu zkreslen. Naopak vyuit anonymnch komernch databz

operanho rizika by se bez proveden rozshlho scalingu patrn neobelo, v dsledku

eho by se pravdpodobnprojevilo urit zkreslen.

iii)

Analza scn

Analza scnpedstavuje dal povinn prvek internch modelv rmci AMA.

Spov ve tvorbhypotetickch scnrizikovch ztrtovch udlost, jejich zahrnutm

dochz ke zkvalitnn systmu zen operanho rizika a ke zpesnn vpotu

kapitlovho poadavku.

Vstupy analzy scnjsou bankami nejastji vyuvny jako doplnk internch

dat, kter spolen s externmi daty zahrnuje do modelu zen rizika ztrtov udlost

s nzkou etnost vskytu, ale s velmi zvanm (katastrofickm) finannm dopadem

v ppad jejich realizace.25Na rozdl od analzy internch a externch dat, kter vychz

pouze z informac o udlostech v minulosti, je vak analza scn zaloena na

forward-looking pstupu, co znamen, e by mla mimo dostupnch historickch

25Tyto udlosti bvaj oznaovny jako tzv. low frequency-high impact(LFHI)


24

udlost operanho rizika pracovat tak s monmi, avak doposud nerealizovanmi,

variantami budoucho vvoje. Dky tomu me analza scnlpe reflektovat skutenou

situaci banky.

Analzou scnse zabvaj zkuen experti z jednotlivch oblast innosti banky.

Jejich kolem je navrhnout vhodn hypotetick ppady rizikovch udlost, posoudit

jejich relnost a relevanci vzhledem k rizikovmu profilu a podmnkm banky. Stanovit a

kvantifikovat pedpokldan dopady jejich realizace, a pokud je to mon, pijmout

vhodn opaten, kter by snila pravdpodobnost vskytu tchto udlost nebo zvanost

dopadu v situaci, kdy koda nastane.

Analze scnje asto vytkna jej plin subjektivita, kter je dna faktem, e

scne vtinou nejsou podloeny dnmi tvrdmi daty, ale vychzej pouze

z expertnch odhad a analz uritch konkrtnch osob. Tuto metodu lze tak tko

povaovat za pesnou. Je poteba si vak uvdomit, e tyto subjektivn vstupy jsou

nezbytn k vyplnn mezer v internch a externch datech. Analza scn zajist, aby

modelov vstupy odrely skuten a aktuln profil operanho rizika banky. Subjektivn

hodnocen scnumouje bankm zahrnout rizika, pro kter nejsou, vzhledem k jejich

charakteru, k dispozici dn relevantn data a subjektivn pstup zajist, e daje zskan

z analz scn budou vychzet ze specifickch podmnek charakteristickch pro

konkrtn banku. Na druhou stranu je nicmn poteba pipustit, e odborn znalosti a

zkuenosti v oblasti bankovnho businessu nejsou tot jako odborn znalosti z oblasti

statistiky. Bankovn experti tvoc scne mohou mt sice pesnou pedstavu o tom, jak

asto me k urit rizikov udlosti dojt a jak by to mlo dopady, avak asto u mohou

mt problm vyjdit tyto sv pedstavy pomoc statistickch nstroj jako je

pravdpodobnostn rozdlen, frekvence, dopad, intervaly spolehlivosti apod. To me

vst k situaci, kdy konen vstupy analzy vlastn neodr vnitn pesvden

experta. Jako jedno z monch een tohoto skal navrhuje Crapp (2008) vyut

tzv. zprostedkovatel, tedy osob se znalostmi metod hodnocen pravdpodobnosti, kte

by spolupracovali s experty pi analze scna pomhali by interpretovat jejich zvry

pomoc statistickho apartu [16].


25

iv) Faktory podnikatelskho prosted a vnitn kontroly26

Posledn povinnou slokou AMA jsou metody, kter maj do internch model

promtnout aktuln potenciln zmny rizikovch faktor ve vnjm podnikatelskm

prosted a zhodnotit ppadn zmny v efektivnosti systmvnitn kontroly. Na rozdl od

vstup v podob internch a externch dat vychzejcch z minul zkuenosti, BEICFs

spolens analzou scn zapojuj do AMA model tak ji zmnn forward-looking

pstup, co jim umouje operan riziko nejen mit, ale tak pomrnefektivndit. 27

Zatmco vak analza scn zachycuje typicky spe mlo pravdpodobn udlosti

s potenciln zvanm dopadem, tak metody v souvislosti s BEICFs jsou obvykle

vyuvny pro podchycen udlost s nzkm dopadem, ale vysokou frekvenc vskytu.28

I pes tento fakt je vak poteba si uvdomit, e velk mnostv malch ztrtovch udlostme bt asto varovnm signlem indikujcm potenciln zvan problmy do

budoucna. Dky tomu me pouit BEICFs k zen mn zvanch udlost pomoci

zmrnit pravdpodobnost a dopad zvanch udlost v budoucnu [17]. Prostednictvm

implementace BEICFs by se mly odhady rizikovho profilu banky vce pibliovat jej

reln rizikov expozici a lpe indikovat jej ppadn zmny.

Faktory podnikatelskho prosted postihuj rizikov prvky, kterm je banka

vystavena v dsledku psoben vnjch a vnitnch vliv obsahujcch expozici vi

operanmu riziku a ovlivujcch etnost nebo zvanost udlost operanho rizika. Jejich

definice nebo vet nen vak v Basel II uveden a zle tedy na pstupu risk

managementu konkrtn banky, jak si tato rizika definuje. Obecn jsou mezi vnj vlivy

azeny pedevm faktory ekonomickho, regulatornho, prvnho, politickho,

geografickho a demografickho prosted. Na rozdl od toho intern vlivy pedstavuje

26Business Environment and Internal Control Factors (BEICFs). Zkratkou BEICFs budou dle v textumyleny tak obecn metody slouc k zachycen faktor podnikatelskho prosted a vnitn kontrolyovlivujc rizikov profil banky.

27Ve smyslu stanoven kapitlovho poadavku dle BASEL II. Zalennm tchto faktor do model lzekapitlov poadavek snit napklad zefektivnnm uritch kontrolnch mechanism, kter se projevsnenm expozice banky vi nkterm typm operanho rizika. Nebo me bt naopak nutn kapitlovpoadavek zvit napklad z dvodu pli vysok fluktuace zamstnancna klovch pozicch, kterou nazkladstanovench faktorvyhodnot banka jako rizikovou.

28Tyto udlosti bvaj oznaovny jako tzv. high frequency-low impact(HFLI)


26

nap. objem a druh provdnch obchod, zkuenost a mra fluktuace zamstnanc,

technick a technologick vybavenost banky apod. Vnitn kontrola m potom za cl

zavst takov opaten, kter zmrn celkov inherentn operan riziko banky

resp. rizikovou expozici banky utvoenou v rmci faktorpodnikatelskho prosted [17].

Nstrojk praktickmu zachycen BEICFs existuje pomrnirok ada. Evropsk

vbor pro bankovn dohled29doporuuje ve svch obecnch pokynech30 vyut pro tento

el tzv. Key Risk Indicators, neboli klov indiktory rizika (dle tak jen KRIs). KRIs

pedstavuj ukazatele, s jejich vyuitm je mon mit rove podstupovanho

operanho rizika v jednotlivch oblastech innosti a procesech a vas zaznamenat

ppadn zmny, kter mohou ovlivovat rizikov profil banky. Podstata konstrukce KRIs

spov obecn v tom, e se hledaj urit veliiny, jejich vvoj by byl korelovn sezmnami v rovni rizikovch initelu vybranch proces. Podkladem pro konstrukci jsou

analzy historickch asovch ad a nzory expert.

Pkladem takovho KRI me bt nap. poet platebnch pkaz podanch

zkaznky bance v paprov podob. Pedpokldejme, e nrst potu paprovch

platebnch pkazse pravdpodobnpromtne ve zvenm potu chybnzrealizovanch

plateb, zpsobench buze strany klienta nap. chybou v sle bankovnho tu pjemce,

snahou o podvod, atp., nebo ze strany pracovnka banky chybou pi pepisovn dajdo

systmu. Vsledkem chybn provedench pkaz je potom veden spor s klienty a

povinnost napravit kodu, co lze interpretovat jako nrst udlost operanho rizika.

Dojdeme-li k potvrzen tohoto pedpokladu na zkladanalzy pslunch dat o historick

chybovosti v tto oblasti, lze pejt ke stanoven tzv. kritickch prah. Kritick prahy slou

ke zjednoduen interpretace dosaench hodnot KRI a zhodnocen aktuln rovn

podstupovanho rizika. Kritick prahy rozdluj mnoinu monch hodnot KRI na nkolik

psem (interval). Standardn se vyuvaj ti psma zelen, lut a erven. Pokud se

hodnota KRI nachz v zelenm psmu, znamen to pijatelnou roverizika a nen teba

pijmat dn zvltn opaten. Hodnota KRI nachzejc se ve lutm psmu indikuje

potenciln nebezpe do budoucna v ppad, e nebudou pijata adekvtn opaten a

29Committee of European Banking Supervisors (CEBS)

30 Guidelines on the implementation, validation and assessment of Advanced Measurement (AMA) andInternal Ratings Based (IRB) Approaches (CEBS, 2006)


27

pekroen hranice ervenho psma oznamuje vysokou rove rizika, kter si d

okamit een.

V odborn literatue lze nalzt velk mnostv rznch indiktor, nicmn

jednotliv banky jich vyuvaj zpravidla vdy maximlnjen nkolik destek. Je to z toho

dvodu, e vbr vhodnch indiktor, jejich pizpsoben konkrtnm podmnkm dan

banky a pravideln vyhodnocovn jejich vsledk je pomrnnron proces. Pouvn

KRIs by mlo tak zahrnovat jejich pravideln zptn testovn, na jeho zklad je

ovovna funknost korelace mezi KRIs a vskytem rizikovch udlost. Obvyklm

problm u tohoto druhu nstroj je ji zmnn nedostatek historickch dat, kter me

vraznsniovat praktickou innost danho nstroje. Z KRIs se asem vyvinuly i nkter

dal, eji zamen typy indiktor, jejich pkladem jsou key control indicators(KCIs),key performance indicators(KPIs) nebo key management indicators(KMIs).

Mezi dal v praxi vyuvan nstroje pro zachycen BEICFs pat nap. rizikov

sebehodnocen (Risk and Control Self Assessment RCSA) nebo nlezy internho auditu.


28

3. Metody zen operanho rizika v rmci pokroilhopstupu

Jak u bylo ve zmnno, povolen regultora vyuvat pro zen operanho rizika

AMA pstup je podmnno splnnm velkho mnostv kvantitativnch a kvalitativnch

poadavk. Pokud je vak banka schopna a ochotna tyto poadavky plnit, otvr se j

monost vyvinout a vyuvat svj vlastn individualizovan model k pesnjmu

zachycen expozice vi riziku. Nemn vznamnm motivanm prvkem me bt pro

banku tak monost snen kapitlovho poadavku k operanmu riziku, co me

v konenm dsledku vst ke zven rentability kapitlu.

V praxi je mon tedy v rmci pokroilch pstup logicky nalzt velk mnostvvce i mn sofistikovanch model. V pracovnm dokumentu ze z 2001 popsal

Basilejsk vbor ti hlavn metody, kter zahrnuj irokou klu poadavk pro aplikaci

pokroilch AMA pstup, a kter proto mohou slouit jako pklad pro rozvoj

individuln model. Pes to, e nebyly nakonec zahrnuty do finln verze Basel II, mohou

poslouit jako pklad monch modelovch typ.31Zrovetak vrazn st souasnch

AMA model me bt zaazena do jednoho z tchto pstup. Konkrtn se jedn

o nsledujc (prvn ti) postupy/pstupy zen operanho rizika, kter byly doplnny jettvrtm, v praxi velmi asto pouvanm pstupem sbAMA:

Loss Distribution Approach(metoda rozdlen ztrt)

Internal Measurement Approach(metoda vnitnch men)

Scorecard Approach(metoda ukazatel)

Scenario-Based AMA(pokroil pstup zaloen na analze scn)

V nsledujc sti jednotliv modely struncharakterizuji, zmnm jejich siln a slabstrnky a pedpoklady pro jejich spnou implementaci. Pouit statistick a matematick

apart m slouit pouze pro pochopen principu danho pstupu. Pro hlub vhled do dan

problematiky doporuuji pout odbornou literaturu.

31Podle pvodnch pedstav Basilejskho vboru mly mt banky vyuvajc AMA pi vpotu kapitlovhopoadavku na vbr pouze jednu ze t metod definovanch v dokumentu. Od tohoto zmru vak bylonakonec ve finln verzi Basel II uputno.


29

3.1. Loss Distribution Approach (LDA)

Pokud jde o pouvn vlastnch model pro vpoet kapitlovho poadavku

zaloench na jednotlivch klovch prvcch AMA pstupu, potom jsou v souasnosti

v praxi nejrozenj modely zaloen na analze a sledovn vvoje internch dato historickch ztrtch pomoc matematickho apartu. Jedn se o modely zaloen na

metodrozdlen ztrt (LDA). Metoda LDA byla vyvinuta a zpotku rozvjena v oblasti

pojiovnictv jako pojistn-matematick technika, proto bv nkdy oznaovna jako

aktursk pstup k men operanho rizika. Struneeno, podstata LDA spov ve

stanoven kapitlovho poadavku na zkladn odhadu etnosti (frekvence) a

zvanosti ztrtovch udlost.

Pokud m banka k dispozici dostaten mnostv internch dat o ztrtovch

udlostech, me pistoupit k tvorb modelu pro odhad celkov ztrty. Postup

implementace LDA lze shrnout do nsledujcch bod(viz Obr. 3.1):

1. vytvoen homogennch rizikovch td ztrtovch udlost

2. odhad pravdpodobnostnho rozdlen etnosti ztrt

3. odhad pravdpodobnostnho rozdlen zvanosti ztrt

4.

vpoet pravdpodobnostnho rozdlen celkovch agregovanch ztrt a stanovenkapitlovho poadavku

Obr. 3.1: Metoda Loss Distribution Approach (LDA)

Zdroj: Karam a Planchet (2012), vlastn konstrukce


30

Prvn problm, se kterm se banky musej vypodat, pedstavuje rznorodost

internch dat o ztrtovch udlostech, na kterch m bt model postaven. Banka proto

mus jednotliv ztrtov udlosti rozdlit do homogennch rizikovch td na zkladjejich

pedpokldanho pravdpodobnostnho rozdlen. Stanoven potu rizikovch td a

zpsob jejich vytvoen je plnv kompetenci pslun banky, nicmnv praxi se ztrtov

udlosti asto rozdluj do td, kter vychzej z kombinace osmi lini podnikn a sedmi

typ ztrtovch udlost (celkem tedy vznikne 56 td). Jeliko vak banky v praxi asto

nedisponuj dostatenm mnostvm internch dat o ztrtovch udlostech, ktermi by bylo

mon naplnit vech 56 td, dochz nsledn ke sluovn jednotlivch rizikovch td.

Dal ast een, se kterm je mon se v praxi setkat, spov v rozdlen dat do

rizikovch td podle typztrtov udlosti a pouze v ppadtd, ve kterch je dostaten

mnostv ztrtovch udlost, jsou data dlena detailnji podle lini podnikn [10].

Pro kadou z rizikovch td mus banka na zklad statistick analzy nyn u

pomrnhomogennch skupin ztrtovch udlost spadajcch do jednotlivch td stanovit

vhodn pravdpodobnost rozdlen pro frekvenci a zvanost.32 Frekvence pedstavuje

etnost vskytu rizikov udlosti, zatmco zvanost udv, jak zvan koda me

v dsledku realizace rizika nastat.

V dalm kroku je nslednz pravdpodobnostnch rozdlen etnosti a zvanosti

analytickm postupem vytvoena jedna sloen agregovan distribun funkce operanch

ztrt. Pm stanoven agregovan distribun funkce je v praxi velice sloit. asto se

proto k agregaci pravdpodobnostnch rozdlen vyuv simulace Monte Carlo nebo

nkter jin statistick metoda (nap. Panjerova rekurze33).

Simulace Monte Carlo (dle jen simulace) je metoda pouvan pro generovn

velkch mnostv nhodnch scn (v tomto ppad ve ztrt) a chovn nejistchveliin aproximuje prostednictvm pravdpodobnostnch rozdlen. Na zatku simulace

nhodn vybere urit poet ztrtovch udlost na zklad stanovenho

pravdpodobnostnho rozdlen. Ve ztrt z tchto jednotlivch ztrtovch udlost jsou

32anglicky Frequency a Severity

33 Vyuit Panjerovy rekurze (Panjers recursive approach) pro stanoven kapitlovho poadavkuk operanmu riziku v modelu LDA popisuje nap. Frachot et al. (2001).


31

seteny a vytvo tak celkovou agregovanou ztrtu. Tento proces se opakuje, dokud

neprobhne poadovan poet iterac (vy poet iterac zpesuje vstup). Hodnoty

agregovanch ztrt jsou v rmci jednotlivch iterac seazeny od nejni po nejvy.

Prmr vech vsledk potom pedstavuje stedn hodnotu celkovho rozloen ztrt.

Grafick znzornn m podobu histogramu (viz Obr. 3.1.).

Kapitlov poadavek k operanmu riziku (Capital-at-Risk) je potom zaloen na

hodnotValue-at-Risk na hladin spolehlivosti 99,9 %, tj. VaR pro dan = 0,01. VaR

nm obecn k, jakou maximln ztrtu lze utrpt v dsledku realizace rizika ve

stanovenm asovm obdob na dan hladin spolehlivosti. Hladina spolehlivosti 99,9 %

potom znamen, e je zde 0,1% ance, e kapitlov poadavek nebude dostaten

k pokryt budoucch ztrt. Postup uren celkovho kapitlovho poadavku je nsledujc.Nejprve je nutn stanovit kapitlov poadavek (VaR) zvlpro jednotliv rizikov tdy

definovan podle lini podnikn a typztrtovch udlost. VaR pro danou rizikovou tdu

je tvoen soutem oekvan ztrty a neoekvan ztrty, kter je dna rozdlem mezi

99,9% kvantilem a oekvanou ztrtou.34

, ;= , + , ;kde VaR(i,j;) je hodnota VaR pro uritou rizikovou tdu

i je linie podnikn

j je typ ztrtov udlosti

je hladina spolehlivosti ( = 0,01EL je oekvan ztrta (Expected Loss)

UL je neoekvan ztrta (Unexpected Loss)

Nyn lze stanovit vslednou hodnotu celkovho kapitlovho poadavku banky,

kter je dn prostm soutem hodnot VaR jednotlivch rizikovch td definovanch podle

lini podnikn a typztrtovch udlost.

34 Ve popsan prbh simulace Monte Carlo poskytuje pouze velice zjednoduen vhled do danproblematiky. Vyuitm simulace v modelech LDA se zabv nap. Haubenstock a Hardin (2003) [2].


32

=

,;

kde VaR(i,j;) je hodnota VaR pro uritou rizikovou tdui je linie podnikn

j je typ ztrtov udlosti

je hladina spolehlivosti ( = 0,01[12].

Obr. 3.2: Kapitlov poadavek k operanmu riziku podle LDA


Statistick modelovn operanho rizika za pouit pstupu LDA m schopnost

odret jedinen rizikov profil dan banky objektivnm a statisticky platnm zpsobem.

Za pedpokladu, e byly dodreny vechny poadavky modelu a pslun odhady byly

provedeny korektn, poskytuje LDA pomrndobrou pedstavu o vi kapitlu potebnho

k pokryt dopadoperanho rizika.


33

Nicmn nachzej se zde i nkter slab msta, kter je nutn pi interpretaci

vsledk tchto modelbrt v vahu. V prvn ad je to pedevm vysok nronost na

objem a kvalitu internch dat o ztrtovch udlostech vstupujcch do modelu. Ze sam

podstaty LDA, kde hodnocen rizikovosti probh ex-post na zklad historickch dat

o ztrtovch udlostech je potom zejm, e zde chyb prvky forward-looking pstupu.

Dal ast pedmt kritiky pedstavuje fakt, e mezi jednotlivmi kombinacemi

obchodnch lini a kategori ztrtovch udlost (rizikovmi tdami) je obecn

pedpokldn perfektn korelan vztah. Je vak zejm, e v praxi jednotliv typy

ztrtovch udlost nebvaj obvykle perfektnkorelovan. Nkter modifikovan varianty

LDA ji berou v vahu korelan efekt, co se me projevit zvenou pesnost vpotu

kapitlovho poadavku. V neposledn adme bt problematick tak samotn odhad

pravdpodobnostnch rozdlen, kter v ppadoperanho rizika asto vykazuj tzv. tk

konec. Ne vechny typy pravdpodobnostnch rozdlen dovedou tuto skutenost

spolehlivaproximovat a dochz tak k zvanmu zkreslen vsled.

3.2. Internal Measurement Approach (IMA)

Metoda vnitnch men pedstavuje dal asto vyuvan typ pokroilho AMA

pstupu pro vpoet kapitlovho poadavku k operanmu riziku. IMA rozdluje

jednotliv obchodn innosti a procesy banky stejn jako v ppad pedchozho pstupu

do jednotlivch rizikovch td, kter jsou ureny jako kombinace osmi lini podnikn a

sedmi typ ztrtovch udlost. Vznikne tak matice s 56 bukami. Pro vpoet

kapitlovho poadavku mus banka nejprve stanovit ti parametry:

1. indiktor expozice (exposure indicator, EI),

2.

pravdpodobnost ztrtov udlosti (probability of loss event, PE) a

3. ztrtu v dsledku rizikov udlosti (loss given event, LGE).

Pro kadou definovanou rizikovou tdu je teba stanovit vhodn indiktor expozice

(EI), kter me bt pedstavovn nap. objemem dlouhodobch aktiv, hrubm pjmem

nebo objemem i potem transakc. Indiktor expozice charakterizuje mru potenciln

ztrty, kterou me banka v dan oblasti utrpt v dsledku operanho rizika. Pvodn

konzultan nvrh Basel II navrhoval, aby byl parametry EI urovn pro jednotliv


34

obchodn linie jednotn nrodnm dohledovm orgnem. Tento postup by podle nzoru

Basilejskho vboru umonil lep vzjemnou porovnatelnost jednotlivch bank, usnadnil

by proces vkonu dohledu a zvil transparentnost [40]. Na zklad historickch dat

o ztrtovch udlostech z intern databze dle banka pro kadou kombinaci linie

podnikn/ztrtov udlost ur pravdpodobnost realizace ztrtov udlosti (PE) a

prmrnou vi ztrty v ppad, e udlost nastane (LGE). Parametr PE pedstavuje

nastn rizikov udlosti a parametr LGE pedstavuje prmrnou vi ztrty v ppad, e

rizikov udlost nastane.

Na zklad parametr EI, PE a LGE je pro kadou kombinaci linie

podnikn/ztrtov udlost kvantifikovna oekvan ztrta (expected loss, EL). Do

vpotu vstupuje jet faktor (scaling faktor)odlin pro jednotliv kombinace liniepodnikn/ztrtov udlost, pomoc kterho se oekvan ztrta (EL) transformuje do

podoby kapitlovho poadavku. Stanoven faktoru mlo bt podle zmru pvodnho

konzultanho nvrhu Basel II pln v kompetenci pslunch regultor. Nicmn

vzhledem k nslednmu stupu od mylenky omezit bankm monost tvorby vlastnch

individualizovanch modelu v rmci AMA pstupu striktnm stanovenm povinnosti

vbru jedn ze t variant model, je v souasn dob stanoven hodnoty

faktoru ponechno pln v kompetenci bank. Vsledn celkov kapitlov poadavekk operanmu riziku je potom pedstavovn prostou sumou jednotlivch dlch vsledk.

Pro danou kombinaci linie podnikn i a typu ztrtov udlosti j je mon

oekvanou ztrtu (EL) matematicky definovat jako [8]:

=

kde EL je oekvan ztrta

EI je indiktor expozice

PE je pravdpodobnost ztrtov udlosti

LGE je ztrta v dsledku rizikov udlosti


35

Nyn lze stanovit celkovou poadovanou vi kapitlu k operanmu riziku podle

pstupu IMA nsledujcm zpsobem:

=

kde K je celkov kapitlov poadavek

je scaling faktor

IMA pedstavuje rizikov citliv pstup ke kvantifikaci kapitlovho poadavku

k operanmu riziku, protoe banky mohou vyuvat intern data o minulch ztrtch jakoklov vstup do kvantifikace kapitlovho poadavku. Zrove si vak IMA zachovv

uritou jednoduchost a porovnatelnost v rmci jednotlivch bank, jeliko vzorec vpotu je

do urit mry standardizovn.

Mezi nevhody tohoto pstup lze stejn jako v ppad LDA zaadit absenci

forward-looking prvku vzhledem k tomu, e vyuv historick data. Mimo to IMA tak

pracuje s pedpokladem pevnho linernho vztahu mezi oekvanou a neoekvanou

ztrtou [24]. Urit problm me v praxi pedstavovat i vbr vhodnch indiktor

expozice, kter budou dostatenrelevantn k operanmu riziku.

3.3. Scorecard Approach (ScA)

Ji zmnn pvodn konzultan nvrh Basel II z roku 2001 navrhoval v rmci

pokroilch AMA pstup pro kvantifikaci kapitlovho poadavku k operanmu riziku

rovn metodu ukazatel (Scorecard Approach). ScA je metoda, kter opr hodnocen

rizikovho profilu spe o aktuln informace o dn v bance ne o historick ztrtov

udlosti. Je zaloena na mylence optimalizanch prav kapitlovho kryt operanho

rizika za pomoci systmu ukazatel(scorecards). Od toho tak pochz nzev tto metody.

Banka nejdve stanov poten rove kapitlovho poadavku ke kryt

operanho rizika. Poten kapitl (initial capital) je tvoen z dlch kapitlovch

poadavk pro jednotliv obchodn linie, kter mohou bt vypotny pomoc nkter


36

z ve uvedench (BIA, TSA, LDA, IMA) nebo i jinch kvantitativnch metod. Princip

ScA nsledn spov v pravch potenho kapitlu na zkladhodnot vykazovanch

skupinou pedem stanovench ukazatel. Tyto ukazatele jsou zvoleny tak, aby co nejlpe

reflektovaly aktuln vvoj rizikovho profilu banky a faktor prostedn pro zen

operanho rizika v rmci jednotlivch lini podnikn. Zrove maj vnet do zpsobu

vpotu poadovanho kapitlu forward-looking prvek, zohledujc ppadnou zmnu

prosted pro zen rizik, kter by mohla v budoucnu vst ke zven/snen etnosti a

zvanosti ztrtovch udlost operanho rizika.

Jednotliv ukazatele dle poteb risk managementu monitoruj procesy a zachycuj

jednotliv specifick typy rizika v rmci jednotlivch lini podnikn a typ ztrtovch

udlost. Dleit je v tomto ppadpevnost a charakter vazby mezi uritm ukazatelem amonost vskytu uritho typu rizikov udlosti. Vyhodnocovn tchto ukazatelprobh

obvykle metodou sebehodnocen (risk self assessment), kter je nejastji provdno

formou dotaznku.

Dotaznk obsahuje srii specifickch otzek se vztahem k rizikovm procesm a je

pedkldn zamstnancm z urit linie podnikn nebo vybranm expertm. Otzky jsou

navreny tak, e se zamuj na hlavn aspekty zen operanho rizika nap irokm

spektrem pslunch rizikovch kategori, kter se mohou v podmnkch rznch bank

liit. Dotaznk je navren tak, aby odrel jedinen rizikov profil konkrtn banky [8].

Vstupem je potom informace o stupni rizika, ktermu je banka vystavena a kvalita jeho

zen.

Na zklad vslednch ukazatel je obvykle stanoveno skre pro potenciln

zvanost ztrtov udlosti v pennch jednotkch a pro potenciln etnost vskytu

ztrtov udlosti v sle, kolikrt by mohla dan udlost v horizontu jednoho rokunastat [4]. Zmna rizikovho skre se potom odraz v prav dlho kapitlovho

poadavku. Z dvodu neustlch zmn rizikovho profilu a prosted pro zen rizik mus

bt ukazatele v pravidelnch intervalech (nejastji ronch) aktualizovny a pedkldny

ke kontrole hlavnmu tvaru zen rizik banky.

Basilejsk vbor nestanovuje pro tuto metodu dn zvazn matematick postup

vpotu kapitlovho poadavku, nicmn v praxi mezi bankami vyuvajcmi ScA


37

vykrystalizoval v prbhu asu postup, kter definuje celkov kapitlov poadavek

k operanmu riziku jako sumu dlch kapitlovch poadavk pro jednotliv kombinace

lini podnikn a typztrtovch udlost.

Matematickou definici celkovho kapitlovho poadavku k operanmu riziku

zaloenou na metod ukazatel (ScA) uvd nap. Chernobai et al. (2007) v nsledujc

podob[1]:

=

kde KScA je celkov kapitlov poadavek

Ki je souasn dl kapitlov poadavek pro danou linii podnikn

Ri je rizikov skre pro danou linii podnikn

Obas je mon se v nkter odborn literatue setkat jet s dalm zpsobem

vpotu kapitlovho poadavku pstupem ScA, kter uvd napklad Karam a Planchet

(2012) nebo Australia and New Zealand Banking Group35ve svm komenti k New Basel

Capital Acord [18].

Princip tto varianty stanoven poadovanho kapitlu nespov ve vpotu

potenho dlho kapitlovho poadavku za pomoci nkter kvantitativn metody a

jeho nslednou pravu na zklad zmny skre stanovench rizikovch ukazatel, jak

tomu bylo v pedchozm ppad. Zde je kapitlov poadavek determinovn primrn

velikost jednotlivch lini podnikn. Ta me bt vyjdena nap. pomoc ukazatele

hrubho pjmu (gross income) a do vpotu se promt prostednictvm ukazateleexpozice (EI). Dle zde jet figuruje odvtvov faktor (), stanoven zvl pro kadou

kombinaci linie podnikn a typu ztrtov udlosti a rizikov skre (RS), kter vznik na

zkladvyhodnocen rizikovch ukazatelstejnjako v prvnm ppad. Na zkladtchto

35Australia and New Zealand Banking Group (ZNF) je tet nejvt bankou na zklad trn kapitalizacev Austrlii (daj k 1. lednu 2013)


38

t ukazatel jsou odvozeny jednotliv dl kapitlov poadavky pro kadou kombinaci

linie podnikn/ztrtov udlost. Celkov kapitlov poadavek vznikne prostm soutem

dlch poadavk.

Pro danou kombinaci linie podnikn ia typu ztrtov udlostij je mon celkov

kapitlov poadavek k operanmu riziku zaloen na metod ukazatel (ScA)

matematicky definovat nsledujcm zpsobem [18]:

=

kde KScA je celkov kapitlov poadavek

EI je indiktor expozice

je odvtvov faktor (industry weighting factor) me bt pro jednotliv

kombinace linie podnikn/ztrtov udlost nastaven regultorem.

Faktor je stanoven na zklad celkovch dat o ztrtovch udlostech za

sektor; faktor odr mnostv kapitlu na jednotku pslunho indiktoruexpozice pro prmrnou banku

RS je rizikov skre odvozen z analzy rizikovch ukazatel

Defaultn bv rizikov skre nastaveno na hodnotu 1. Konkrtn hodnota

skre se potom me pohybovat nap. v intervalu 0,51,5 v zvislosti na

tom, do jak mry je dan oblast innosti rizikov, resp. bezpen.

Jak ji bylo eeno, hlavn vhoda ScA spov v zabudovn forward-looking

prvku do pmho vpotu kapitlovho poadavku. Zmna rizikovho profilu v nkter

oblasti innosti se prostednictvm odpovd v dotaznku pomrn rychle promtne do

zmny rizikovho ukazatele. Zlepen se promtne prostednictvm snen dlho

(resp. celkovho) kapitlovho poadavku a zhoren se projev naopak jeho zvenm.

Stejnm navenm kapitlovho poadavku se projev tak vskyt novho, dosud

nezaznamenanho typu rizika. Zatmco metoda ScA je prostednictvm ukazatel schopna


39

novou hrozbu pomrn rychle zachytit a vyslat varovn signl risk manaerovi, modely

zaloen na historickch datech touto schopnost vasn identifikace z logiky vci

neoplvaj.

Metoda ScA pracuje nejen s kvantitativnmi, ale tak kvalitativnmi kritrii.

Vhodou kvalitativnch metod jsou obecn tsnj vazby mezi menm rizika a jeho

zenm. ScA tedy me poskytovat risk managementu uiten informace pro hodnocen a

zen potencilnch rizik. Zskan data jsou objektivizovna a ovovna prostednictvm

databze historickch internch a externch ztrtovch udlost.

Hlavn slabina tohoto pstupu vyplv hned z vodn fze procesu. Pro stanoven

potenho kapitlovho poadavku je teba zvolit nkterou z kvantitativnch metod.

Pstup ScA nejde z vlastn podstaty pout samostatn a mus bt tedy nutn doplnn

nkterou dal metodou se vemi jejmi pednostmi i skalmi.

3.4. Scenario-Based AMA (sbAMA)

Pojem riziko lze z uritho hlu pohledu (v kontextu kvantitativnch metod zen

rizik) definovat jako kombinaci etnosti vskytu a zvanost dopadu potenciln ztrtov

udlosti ve stanovenm asovm horizontu. Tento pstup k riziku je spjat s metodou

hodnocen scn. Scne jsou definovny jako potenciln udlosti, kter mohou

nastat v budoucnu, a jejich hodnocen zahrnuje nezbytnodpovdi na dvklov otzky:

i. Jak me bt potenciln pravdpodobnost (etnost) vskytu uritho scne

budoucho vvoje?

ii. Jak me bt potenciln zvanost dopadu pi realizaci takovho scne?

Pokroil pstup zaloen na analze scn (sbAMA) je dle nzoru

Maznkov a Nmce (2008) [10] v souasn praxi druh nejastji volen pstup v rmci

AMA.36 Pstup sbAMA vychz stejn jako LDA z mylenky vpotu celkovho

kapitlovho poadavku k operanmu riziku pomoc aplikace statistick metody VaR na

36Nejastji vyuvanm modelem v rmci pokroilho pstupu je podle uvedench autormodel LDA


40

pravdpodobnostn rozdlen celkovch agregovanch ztrt, kter vzniknou vzjemnou

kombinac dvou dimenz rizika etnosti vskytu a zvanosti dopadu. Pstup sbAMA se

vak od LDA li ve zpsobu odhadu obou pravdpodobnostnch rozdlen. Zatmco

v rmci LDA jsou tyto odhady zaloeny pedevm na statistick analze internch dat

o ztrtovch udlostech, pstup sbAMA stav odhad pravdpodobnostnch rozdlen na

stanoviscch expertohlednjednotlivch scn.

Aby bylo mon posoudit expozici dan banky vi uritmu typu rizika

(nap. vrovmu, trnmu nebo operanmu) je nutn sestavit ucelen soubor scn,

kter dokou pomoc otzek spolehlivm zpsobem reflektovat expozici vi uritmu

typu rizika. V ppadvrovho rizika bvaj takov scne typicky zamen na zmny

v bonitdlunka u trnho rizika zase na zmny ve vvoji nkterch hlavnch ukazatelfinannch trh.

Pokud jde o operan riziko, je nezbytn, aby banka pi vytven reprezentativnho

souboru scn postupovala podle jasn definovanho postupu tak, aby dolo k zahrnut

vech relevantnch rizikovch faktor. Tmi jsou jednotliv potenciln nositel operanch

rizik lid, informan systmy, kontroln procesy apod. Vytvoen soubory scn by

mly bt komplexn a zachycovat vechny vznamn zdroje operanho rizika nap

vemi innostmi a procesy v bance. Hodnocen rizika by potom mlo brt v vahu zmny

ve zranitelnosti a kvalittchto rizikovch faktor.

Pro jednotliv scne simulujc vvoj faktor jsou sestaveny takzvan what-if

otzky. V prbhu procesu odpovdn na tyto otzky jsou posuzovny jednotliv aspekty

rizika souvisejc s danou innost/oblast (tzv. risk assessment).V souladu s definic rizika

v vodu tto sti mus vst toto hodnocen v konenm dsledku ke stanoven potenciln

pravdpodobnosti nastn uritho scne a potenciln zvanosti dopadu pi jehorealizaci. Pi hodnocen jsou vyuvny veker dostupn informace jako expertn odhady,

klov indiktory rizika, historick intern a extern daje apod. Scne vyuvan pi

modelovn operanho rizika mus bt pravidelnnezvisle pezkoumvny a na zklad

konfrontace s aktulnm vvojem ztrtovch udlost mus bt posuzovna jejich

pimenost a validita [19].


41

V roce 2003 identifikovala pracovn skupina mezinrodn psobcch bank hlavn

fze sbAMA procesu pro stanoven kapitlovho poadavku k operanmu riziku [19].

Proces sbAMA probh v esti fzch, kter jsou znzornny na obrzku ne (viz Obr. 3.3)

a budou dle podrobnji charakterizovny.

Obr. 3.3: Hlavn fze sbAMA procesu


1. fze: Scenario Generation

Tvorba scn pedstavuje prvn fzi v procesu sbAMA. Skld se ze t

navazujcch krok. V prvnm kroku zkuen experti identifikuj vechny rizikov faktory,

kter postihuj rizikov profil banky. Tyto rizikov faktory jsou rozdleny do kategori

scn (scenario classes). V nsledujcm kroku se spolen soubor kategori scn

aplikuje na procesy a innosti v rznch organizanch tvarech a tm se zajiuje jejich

konzistence v rmci cel banky. Na zvr experti sestav konkrtn scne, kter budourelevantn pro dan organizan tvar banky.

2. fze: Scenario Assessment

Druh fze procesu zahrnuje hodnocen vytvoench scn, kter probh na

zklad manaerskch odbornch zkuenost zaloench na smsi informac, kter

poskytuj historick ztrtov udlosti, klov indiktory rizika, kvalita relevantnch

rizikovch faktor apod. Rozhodnut, kter konkrtn typ informac v danm ppad

G

A

D D

M

M


42

pout vychz z tzv. what-if otzek v jednotlivch scnch. Napklad pouit

historickch dat o ztrtovch udlostech me bt vhodn v ppadhodnocen potenciln

pravdpodobnosti nastn uritho scne v situaci, kdy jsou k dispozici kvalitn data, a

mra zmn je minimln. V opanm ppad pi nedostatku historickch daj mus bt

potenciln etnost vskytu a zvanost dopadu uritho scne stanovena na zklad

odhadu a zkuenost expert.

3. fze: Data Quality

Pot, co byly jednotliv scne posouzeny, mus bt zajitna jejich obecn

platnost. Z tohoto dvodu dochz v rmci tet fze sbAMA procesu k zajitn, e

vsledn daje z hodnocen scn, kter budou nsledn pouity pro modelovn

kapitlovho poadavku, reflektuj skuten rizikov profil. Jinak eeno, dochz zde ke

korekci vstupv situacch, kdy jsou funkce etnosti nebo zvanosti nadhodnocen nebo

podhodnocen. Mezi techniky vyuvan pro posouzen platnosti scnpat nap. proces

hodnocen rizik, intern audit, srovnn skuten vykzanch ztrt s oekvnmi

odbornkapod.

4. fze: Determination of Parameter Values

Ve tvrt fzi jsou odhadovny parametry rozdlen etnosti a zvanosti ztrt v rmcijednotlivch scn.

5. fze: Model Parameters

Pt fze se zabv ji samotnou aplikac modelu. Do modelu jsou vkldny

parametry zjitn v pedchzejcm kroku. Obvykle modely vyuvaj simulaci Monte

Carlo ke slouen rozdlen jednotlivch kategori scn do celkovho agregovanho

rozdlen ztrt.6. fze: Model Output

Vstupem est fze procesu je vsledn model stanovujc poadovanou vi

kapitlu. Z celkov hodnoty rozloen ztrt je potom regulatorn kapitl odvozen ji

klasickm zpsobem na zklad stanoven poadovan hladiny vznamnosti (obvykle

bv 99 %).


43

V pedchozch odstavcch byly strun popsny jednotliv fze sbAMA procesu.

Pstup zaloen na analze scn integruje vechny prvky nezbytn pro komplexn

hodnocen rizik. Vhodou tohoto pstupu je jednoznanjeho forward-looking charakter a

proaktivn pstup k zen rizika, dky emu je tak schopen identifikovat zmny

rizikovho profilu banky ji v ranm stdiu a poskytuje tedy dostaten prostor pro pijet

adekvtnch protiopaten. Dky zapojen, jak analzy empirickch dat, tak i expertnch

posudk, je tento pstup schopn pouit se z minulch zkuenost a souasnreagovat na

zmny pramenc z dynamickho bankovnho prosted. Proces vytven a vyhodnocovn

scn, stejn jako vyhodnocovn kvality souvisejcch rizikovch faktor, pin bance

dleit informace. Ty potom mohou bt pouity jako zklad pro koncepn rozhodnut

o zen rizika. Jakkoliv zmna rizikovho profilu banky by mla bt podntem

k pehodnocen pslunch scn a ve kapitlovho poadavku. Napklad zaveden

novch postup vnitn kontroly se me projevit snenm etnosti vskytu uritho

rizikovho scne, co bude mt v konenm dsledku dopad do snen kapitlovho

poadavku.


44

4. Kapitlov pimenost eskch bank

4.1. Legislativn ukotven pravidel kapitlov pimenosti

v EU a R

V nsledujc sti se budu vnovat ukotven povinnosti dodrovat kapitlov

poadavky v eskm prvnm systmu. Legislativa esk repub

Documents

Přístupy k řízení operačního rizika v rámci Basel II