Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE

Možnosti využití grafologické diagnostiky u dospívající

mládeže

Vedoucí práce: PhDr. Olga Vaněčková

Autor práce: Pavlína Vesecká

Studijní obor: Sociální pedagogika

Ročník: 2010/2013

České Budějovice 2013

2

Prohlášení

Prohlašuji, že svoji bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů

a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se

zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené podobě - v úpravě vzniklé vypuštěním

vyznačených částí archivovaných Pedagogickou fakultou elektronickou cestou ve veřejně

přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích

na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému

textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v

souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a

oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž

souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz

provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na

odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne 31. 3. 2013 Pavlína Vesecká

3

Poděkování

Ráda bych poděkovala vedoucí práce PhDr. Olze Vaněčkové za odborné vedení, připomínky

a cenné rady při zpracování této bakalářské práce.

Rovněž chci poděkovat svému partnerovi za velkou trpělivost.

4

Anotace:

Bakalářská práce se věnuje jedné z projekčních psychodiagnostických metod – grafologii.

Jedná se o techniku, která umožňuje vyvozovat psychické vlastnosti člověka z analýzy jeho

rukopisu. Výzkumná část práce mapuje rozsah praktického využití grafologie u dospívající

mládeže, tj. do jaké míry se grafologové ve své praxi setkávají s rukopisy dospívajících

jedinců, jaké jsou nejčastější důvody pro zpracování rozboru jejich rukopisu, zejména zda-li

je tato metoda využívána při rozhodování o výběru vhodné střední či vysoké školy nebo

zaměstnání a jaké má grafologie hranice v souvislosti s věkem pisatelů.

Klí čová slova:

Grafologie, rukopis, rozbor rukopisu, osobnost, dospívající jedinec, adolescence, dospělost,

písmo adolescentů, znaky písma, diagnostika, diagnostická metoda, poradenská činnost.

Annotation:

This bachelor´s thesis is devoted to explaning one of the projection psychodiagnostic methods

– graphology. It is about the technic which enables to deduce mental characters of humans out

of the analysis of their manuscript. The research part of the thesis surveys the range of

practical use of graphology by adolescents, which means how often the handwriting experts

are dealing with handwritings of adolescents, what reasons are the most common for

manuscript analysis, mostly if this method is used to decide upon a suitable highschool or

university or job and what is the limited age of writers for using graphology.

Keywords:

Graphology, manuscript, manuscript analysis, personality, adolescent, adolescence,

adulthood, handwriting of adolescents, script characteristics, diagnosics, diagnostic method,

consulting activity.

5

Obsah ÚVOD ......................................................................................................................................... 7

TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................................ 9

1 Psychodiagnostická metoda grafologie ................................................................................. 9

1.1 Pojem grafologie ............................................................................................................... 9

1.2 Validita grafologie .......................................................................................................... 10

1.3 Limity grafologie ............................................................................................................ 10

1.4 Osobnost grafologa ......................................................................................................... 11

1.5 Grafologie a sociální pedagogika .................................................................................... 12

1.6 Grafologie versus písmoznalectví ................................................................................... 13

2 Historické kořeny grafologie ............................................................................................... 14

3 Písmo a osobnost ................................................................................................................. 16

3.1 Struktura osobnosti.......................................................................................................... 16

3.2 Období dospívání - adolescence...................................................................................... 19

4 Písmo jako projev jedinečnosti ............................................................................................ 22

4.1 Výrazové a symbolické pojetí písma .............................................................................. 23

5 Poznávání osobnosti prostřednictvím grafologie ................................................................. 25

5.1 Pojem diagnostika a diagnostická metoda ...................................................................... 25

5.1.1 Etická stránka diagnostických metod ....................................................................... 26

5.2 Postavení grafologie v diagnostických metodách ........................................................... 26

5.2.1 Propojení grafologie s ostatními projekčními metodami ......................................... 27

5.2.2 Další významné techniky a typologie vztahující se ke grafologii ............................. 28

6 Užití grafologie v praxi ........................................................................................................ 30

6.1 Personalistická činnost .................................................................................................... 30

6.2 Partnerské poradenství .................................................................................................... 31

6.3 Osobní poradenství.......................................................................................................... 31

6.4 Psychoanalýza – diagnostika ........................................................................................... 32

6.5 Kriminalistika a soudnictví ............................................................................................. 32

6.6 Medicína .......................................................................................................................... 32

6.7 Výchovné poradenství ..................................................................................................... 33

6.7.1 Grafologie v pedagogické praxi ............................................................................... 34

6.7.2 Oblast pedagogicko-psychologická .......................................................................... 35

7 Specifika v písmu dětí a dospívajících jedinců .................................................................... 37

8 Postupy při zpracování grafologického rozboru .................................................................. 40

6

8.1 Písemný materiál ............................................................................................................. 40

8.2 Konkrétní informace o rukopisu ..................................................................................... 41

8.3 Školní předloha ............................................................................................................... 42

8.4 Znaky písma .................................................................................................................... 44

8.4.1 Vyvozování významu znaků ...................................................................................... 44

8.4.2 Komplexní dojmové znaky ........................................................................................ 44

8.4.3 Měřitelné a popsatelné znaky ................................................................................... 45

8.5 Grafologický posudek ..................................................................................................... 46

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................................ 47

9 Výzkumný problém ............................................................................................................. 47

10 Cíl výzkumu ....................................................................................................................... 47

10.1 Výzkumné otázky .......................................................................................................... 47

11 Výběrový soubor ................................................................................................................ 48

12 Použité výzkumné metody ................................................................................................. 48

13 Sběr a zpracování dat ......................................................................................................... 49

14 Analýza dat ........................................................................................................................ 49

15 Interpretace výsledků šetření ............................................................................................. 58

ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 62

Příloha I. Dotazník 1 ............................................................................................................... 64

Příloha II. Dotazník 2 .............................................................................................................. 65

Příloha III. Ukázka rozboru rukopisu ..................................................................................... 66

Seznam použité literatury ......................................................................................................... 68

Použité internetové zdroje ........................................................................................................ 69

Seznam použitých obrázků ....................................................................................................... 70

Seznam použitých grafů ............................................................................................................ 71

7

ÚVOD

Motto grafologů:

„ Člověk píše tak, jak kráčí životem kupředu.“

Písmo - samozřejmá součást našeho projevu. Již od dětství se učíme držet pastelku, tužku

nebo křídu při malování na chodník. Ve škole se během několika málo měsíců naučíme psát

podle dané školní předlohy, abychom ji za několik let zase do značné míry opustili. Někteří se

od ní vzdálíme více, jiní méně. Tento odklon od normy a individuálnost rukopisu jsou

výsledkem vlivu vývoje a formování naší osobnosti a také vzdálenosti, kterou každý z nás

ušel na cestě svého duševního vývoje.

S grafologií jsem se setkala poprvé před několika lety, kdy jsem absolvovala dvouletý

vzdělávací kurz Základy grafologie se zaměřením na rozvoj osobnosti pod vzdělávací

společností Gracent v.o.s. Tato metoda na mě velmi zapůsobila, získala jsem všeobecný

přehled o jejích zákonitostech, současně jsem však pochopila, že dobrým grafologem se

člověk nestává snadno a rychle, že se jedná o proces s přirozeným a pozvolným vývojem, kde

nestačí pouhá znalost teorie a informací, ale důležité jsou v prvé řadě vlastní zkušenosti a

dlouhodobá praxe v práci s rukopisem.

Dané téma jsem si zvolila proto, abych se prostřednictvím získaných poznatků dozvěděla více

o praktickém využití grafologie při práci s lidmi, konkrétně s dospívajícími jedinci. Cílem

bakalářské práce bude zjistit, do jaké míry se grafologové ve své praxi setkávají s rukopisy

dospívající mládeže, jaké jsou nejčastější důvody pro zpracování rozboru jejich písma a zda je

rukopis adolescenta pro grafologický rozbor již vyzrálý. Cílem bude ověřit, zda je tato metoda

využívána u mládeže například při rozhodování o výběru vhodné střední či vysoké školy nebo

zaměstnání. Pozornost hodlám zaměřit rovněž na provázanost činnosti grafologů

s pedagogicko-psychologickými poradnami, resp. jednotlivými psychology. Pro účely této

práce jsem si vymezila věkovou hranici dospívajících jedinců od 15 do 24 let. Především

s ohledem na skutečnost, že přibližně ve 14. – 15. roce dochází ke zautomatizování rukopisu

pisatele. Jedná se o období formování osobnosti, podle vývojové psychologie o období zhruba

od ukončení pubescence do nástupu dospělosti, kdy jedinec přebírá plnou odpovědnost za

svůj život.

8

V teoretické části je vymezen pojem grafologie a její historické kořeny nebo pojem osobnost,

následující kapitoly se zabývají písmem jako projevem jedinečnosti, poznáváním osobnosti

prostřednictvím grafologie, představením oblastí činnosti práce s lidmi, ve kterých lze tuto

metodu prakticky využít a charakterizují specifika v písmu dětí a dospívajících jedinců.

Závěrečnou kapitolou je popis postupu při zpracování grafologického rozboru. Téměř v celém

rozsahu teoretické části je grafologie vztažena k sociální pedagogice a postihuje tak různé

eventuality propojení obou oborů.

Praktická část tvoří kvantitativní průzkum, který byl realizován metodou dotazování

prostřednictvím dotazníku sestaveného pro toto šetření. Konkrétně vybraným respondentům

byly kladeny otevřené otázky a posuzovány byly dvě skupiny z nich: grafologové a druhou

skupinu zastupovaly pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogická centra či

jednotliví psychologové. Součástí výzkumu je rovněž zpracovaný rozbor rukopisu dívky 9.

třídy základní školy analyzovaný odborníkem, který má dlouholeté zkušenosti v práci s

rukopisy. Ukázka tohoto rozboru je připojena v příloze.

9

TEORETICKÁ ČÁST

1 Psychodiagnostická metoda grafologie

1.1 Pojem grafologie

Vlastní termín grafologie vychází z řečtiny a je složen z původních slov: grafein = psát a

logos = nauka, tedy nauka o psaní či nauka o písmu. Výklad písma dostal jméno grafologie

od francouzského duchovního Jeana Hippolita Michona, který položil základní kámen k

systému vědeckého rozboru písma. V současnosti se hojně používá rovněž výraz psychologie

písma.

Grafologie se zabývá vyvozováním psychických vlastností člověka z analýzy jeho rukopisu.

Autoři vysvětlují pojem grafologie různě: „Podstatou psychologie výrazu je vztah mezi

vnějším výrazovým projevem a vnitřním prožíváním.“ (Jeřábek, 2003, s. 12), „Grafologie je

psychodiagnostická metoda, která dokáže v širokém záběru zmapovat strukturu a dynamiku

osobnosti pisatele.“ (Cenková T. a kol., 2011, s. 8) nebo dle Asociace grafologů ČR je

grafologie empirická věda, jež hledá souvislosti mezi povahou a rukopisem. Jinými slovy se

jedná o vztah mezi rukopisem osobnosti a jejími psychomotorickými vlastnostmi. Grafologie

je psychologie písma a písmo je zase projevem mozkových funkcí zaznamenaných na papíře.

Jejím základním předpokladem je, že podobně jako nenajdeme dvě stejné osobnosti,

nenajdeme ani dvě zcela stejná písma. Grafologie není něco, co by bylo mimo oblast

psychologie, neboť její původní kořeny vycházejí z psychologie výrazu. Je tedy jednou

z mnoha psychodiagnostických metod, ovšem takovou, která umožňuje uchopit osobnost

poměrně komplexně. Na rozdíl od testů zaměřených na diagnostiku jen některé úzce

vymezené složky osobnosti (např. inteligence, pozornosti atd.) popisuje grafologie osobnost

včetně sociálních a morálních vlastností a snaží se zachytit tyto složky osobnosti ve

vzájemných vztazích. Předmětem grafologie je zkoumání projekce osobnosti a dalších

psychických funkcí v ručně psaném písmu. Pro vyvozování z rukopisu je proto nezbytná

mimo klasické obory psychologie, zejména znalost psychologie osobnosti.

Grafologie nemusí být nutně chápána pouze jako speciální diagnostická metoda, ale lze ji

vnímat jako způsob porozumění řeči výrazu, který vyjadřuje integritu psychického a

10

somatického a je podstatnou složkou komunikace, složkou mnohokrát starší nežli řeč

verbální.

1.2 Validita grafologie

Výhodou grafologie je, že se pisatel nemůže připravit na určitý druh testu a při psaní a

kreslení zůstává skutečně sám sebou, ve své přirozenosti. Dle Cenkové, Češkové a Fischerové

lze na základě grafologického rozboru vytvořit kompletní psychologický profil pisatele

s téměř 80 % validitou. Zde je na místě konstatovat, že neexistuje žádná stoprocentní metoda

určení typu osobnosti.

Lze tvrdit, že rukopis nelže, což je mnoha odborníky v oboru dokázáno a lety prověřeno. Na

základě výsledků výzkumů ve 30. letech minulého století, které provedli Otto Bobertag a L.

Kroeber-Keneth, se dá vědecké grafologii přiznat značnou míru spolehlivosti. Další výzkumy

psacího pohybu potvrzují souvislosti mezi psychickou stránkou člověka a jeho rukopisem. Již

na počátku 20. stol. dokázali fyziolog Thierry Preyer a psychiatr Georg Meyer, že písmo je, ať

je psané pravou nebo levou rukou, nohou nebo ústy, písmem mozkovým. Validitu

grafologického posudku dokládají i další fakta, například že jinak píše člověk pod vlivem

emočního vzrušení, pod vlivem drog, v předsmrtné fázi života apod., člověku se písmo změní

v nemoci a po skončení nemoci se vrací do původní podoby nebo lidé se zbytky rukou či

píšící ústy, píší po rehabilitaci téměř stejně jako před úrazem či nemocí, kdy psali rukama.

Psycholog Eysenck na základě výzkumů dokonce konstatuje, že validita výsledků grafologa,

který má vědecké vzdělání a rozsáhlé zkušenosti, je stejná, nebo dokonce vyšší než u

psychologa, který pracuje s běžnými projektivními metodami. „P ředpokladem pro využití

jakékoliv metody v praxi je její spolehlivost.“ (Schönfeld, 1996, s. 214)

1.3 Limity grafologie

Prvořadé je, že grafologie nám může ukázat a diagnostikovat určité problémy, jejich řešení už

ale není předmětem její působnosti. Dobrý grafolog ovšem dokáže navrhnout a doporučit

odpovídající následnou terapii. Příklady takových terapií jsou:

• grafoterapie (metoda vycházející z hypotézy, že cílená a odborně vedená změna

vlastního rukopisu, přispívá k žádoucím změnám při harmonizaci osobnosti)

11

• psychoterapie

- arteterapie

- psychoanalýza

- focusing

- gestalt terapie

- Rogersovská psychoterapie

- humanistická psychoterapie

- kognitivní psychoterapie

- behaviorální terapie

- individuální nebo rodinná terapie atd.

Podle Cenkové je terapeut schopen pomocí jednotlivých technik a metod uvolnit vzniklé

stresy, deprese, fobie, únavový syndrom, napravit specifické poruchy učení, chování a

soustředění u dětí i dospělých, řešit psychosomatiku nebo poradit v oblasti rozvoje osobnosti.

Své hranice však má grafologie vymezeny zejména s ohledem na věk pisatele. Již dětské

kresby o svém autorovi zcela jistě něco napoví, nevyzrálé písmo pubescentů také, ale teprve z

písma adolescentů můžeme vyvozovat zásadnější osobnostní charakteristiky. Grafologie je

tak metodou, jejíž využití je podmíněné věkem pisatele, v odborné literatuře je uváděna dolní

věková hranice vhodná pro rozbor rukopisu 15 let.

1.4 Osobnost grafologa

Psychologii písma se věnují jednak grafologové, kteří se specializují výhradně jen na tuto

oblast nebo jí ve svých praxích uplatňují jako doplňkovou metodu psychologové, speciální

pedagogové, učitelé, personalisté a další. Zcela nezbytné však je, aby měl odborník pro její

aplikování určité dispozice. „Psychologie písma patří mezi diagnostické metody, které jsou

výrazně závislé na osobnosti diagnostika.“ (Jeřábek, 2003, s. 13). Experimentální psycholog

Otto Bobertag známý svými výzkumy rukopisných rozborů dospěl na základě svého

experimentu k závěru, že grafologie sama o sobě je spolehlivá, ne však každý grafolog.

Nezáleží přitom pouze na vzdělání diagnostika nebo zkušenostech v oboru, ale vyžaduje také

další osobnostní předpoklady, kterými jsou schopnost logického uvažování, prostorového

vnímání, představivosti, kombinačních schopností v myšlení nebo dedukce. Další důležitou

podmínkou je hluboké sebepoznání, jelikož hlavním nástrojem grafologa je jeho vlastní

12

psychika. Grafolog Karl Besser přikládá vzdělání rovněž velký význam: „Je třeba, aby

grafolog rozuměl základům psychoterapie, psychopatologie a psychiatrie natolik, aby

posuzovanému člověku mohl případně prakticky poradit nebo mu doporučit příslušné odborné

psychoterapeutické léčení.“ (Schönfeld, 1996, s. 214). Grafolog tedy musí nutně mít přesnou

znalost lidské povahy, neboť psychologie písma má za cíl uvést do vztahu určité osobní

vlastnosti, vlohy a sklony pisatele s určitými vlastnostmi písma.

Z praxe je známo, že stejný rukopis probouzí v každém diagnostikovi trochu odlišné emoce a

pocity, což vzniká na základě jeho osobní historie, která je nevědomě přenášena do

konkrétního rozboru. Grafologem se člověk nestává lehce, je to proces, který má přirozený a

pozvolný vývoj. Základem učení se psychologii písma nejsou jen teorie a informace, ale

v první řadě vlastní zkušenosti, které rozvíjejí vnímání a výrazovou paměť. To jsou aspekty,

které člověk nezíská během několika dnů. Grafologie vyžaduje důslednost a sebereflexi při

studiu a rovněž odpovědnost, takt a záruky kvalit ve vztahu ke klientům. „V málokterém

oboru existuje tak rozdílná kvalita služeb jako v oblasti grafologie.“ (Jeřábek, 2003, s. 14).

1.5 Grafologie a sociální pedagogika

Grafologie může být pro sociální pedagogiku přínosnou metodou, neboť společným objektem

jejich zájmu je jedinec, jeho psychologický profil a struktura osobnosti. Pomocí grafologické

diagnostiky je možné určit např. míru sociability nebo sociální adaptace jedince. Sociální

pedagogika patří mezi aplikované vědní disciplíny a z pohledu výchovy a vzdělávání je

zaměřena na rizikové jedince a skupiny ve společnosti. Její problematika se týká celé

společnosti a zahrnuje jak dimenzi sociální, tak i pedagogickou. Je zaměřena na každého

jedince nebo skupinu ve společnosti bez ohledu na věk nebo druh problému (např. šikana,

rozvodovost, různé druhy závislosti, agrese atd.), řeší všední otázky a jejím cílem je nalezení

rovnováhy mezi individualitou jedince a požadavky společnosti. Grafologie je projektivní

diagnostická metoda, která umožňuje nahlédnutí do nitra člověka a odkrývá jeho vnitřní svět.

V oblasti školství by základní orientace učitele v písmu jeho žáků pomohla lépe pochopit

jejich potřeby nebo odhalit odchylky v jejich chování. Zainteresovanost pedagoga v tomto

oboru a jeho schopnost identifikovat charakteristické rysy jedince, by vedla k uspokojení

výchovně-vzdělávacích cílů. Mladí jedinci v průběhu dospívání a vzdělávání procházejí

různými obdobími, kdy o sobě nechtějí mnoho prozradit a informace z rozboru by mnohé

napověděly. Rovněž v sociální sféře mohou základy grafologie umožnit jednotlivým

13

pracovníkům přiblížit se v praxi svému klientovi či žákovi a doplnit své standardní

diagnostické postupy o analýzu rukopisu.

1.6 Grafologie versus písmoznalectví

Stejně tak jako grafologie i písmoznalectví se zabývá rozborem rukopisu. V případě

písmoznalectví však nejde o odhalování vlastností a povahových rysů pisatele, ale o

zjišťování pravosti rukopisů či podpisů nebo identifikaci pisatele ručně psaného písma.

Grafologie i písmoznalectví vycházejí ze stejných znaků, ale výsledek jejich zkoumání je

odlišný. Písmoznalectví je exaktní věda a soudně znalecký obor, který zjišťuje autorství ručně

psaného textu. Jeho používání je vymezeno příslušnými zákony a běžně se používá u soudu

při zkoumání sporných dokumentů. Mezi nejčastější předměty zkoumání patří závěti, faktury

či směnky nebo nejrůznější smlouvy.

14

2 Historické kořeny grafologie

Potřeba zkoumat ručně psané písmo nastala v podstatě společně s jeho vznikem. Již

Aristoteles se snažil o jeho zkoumání a vyslovil názor, že mezi rukopisem a vlastnostmi

člověka existují zajímavé souvislosti. Průzkumem písma římských císařů se na přelomu

prvního a druhého tisíciletí zabýval životopisec Suetonius. Ve Francii roku 1570 je ustaveno

sdružení soudních znalců písma, které je povýšené Ludvíkem XV. na akademii. Počínaje 19.

stoletím se grafologie projevuje v mnoha zemích. První dílo, které se zabývá ručním písmem

a pochází ze začátku 17. stol. je Pojednání, jak lze z dopisu poznat povahu a vlastnosti

pisatele, jehož autorem je lékař Camillo Baldo. O té doby se již pravidelně objevují spisy

zabývající se analýzou písma.

Za jednoho z hlavních zakladatelů moderní vědecké grafologie a nauky o výrazu je pokládán

německý psycholog a grafolog Ludwig Klages (1872 – 1956), který rozpracoval osobitý

výklad osobnosti a přispěl tak k vystižení hodnocení osobnostních rysů, vlastností a dispozic.

Je autorem teorie symboliky psací plochy. Další osobností je švýcarský grafolog Max Pulver

(1889 – 1952), který pojímal písmo jako projekci pisatelova podvědomí, vyvinul mj. novou

metodu aplikací zásad Jungovy psychologie se snahou o užití fenomenologických postupů.

Dílo C. G. Junga (1875 – 1961), který považoval písmo za významný ukazatel charakteru a

osobnosti člověka, je pro grafologii přínosné i v současnosti. První významnou grafoložkou u

nás byla Dolfína Poppéová (1865 – 1934), která je autorkou první české knihy o grafologii

Tajemství písma. Později spolu s A. Zelinkou vydala knihu Grafologie, která je používána

dodnes. Dalším výrazným českým grafologem je Robert Saudek (1880 – 1935). Díky tomu,

že pracovně často cestoval, se seznámil s různými písemnými projevy a všímal si vztahu mezi

rukopisem, mentalitou a kulturou různých národů. Dosud jsou aktuální a vyhledávané jeho

publikace Vědecká grafologie a Experimentální grafologie. Do historie grafologie významně

zasáli další její představitelé Vilém Schönfeld a jeho dodnes vyhledávané dílo Učebnice

vědecké grafologie, Julie Flanderková, Ota Borský nebo Josef Petera.

Po uvolnění politické situace po roce 1989 se postupně postavení grafologie začalo měnit, i

když ne úplně ideálním směrem. Vznikly v podstatě dva základní proudy. První z nich

nesprávně zařazuje grafologii mezi šarlatánské metody, ten druhý představuje seriózní využití

15

této metody, které spočívá ve stanovování osobnostního profilu pisatele. Tímto směrem se

dnes ubírá většina opravdových grafologů.

Původní koncepce grafologie

Zpočátku grafologie sloužila k rozeznávání pravosti podpisů či autorizování pisatele.

V současné době se touto problematikou zaobírá forenzní grafologie v soudní a

kriminalistické praxi. Na počátku vývoje grafologie byl nejprve zájem o posuzování

jednotlivých znaků, až poté celku písmového prostředí a základních tendencí či vztahů v něm.

V současné vědecké grafologii je to přesně naopak. Nejprve se v analýze rukopisu

soustředíme na komplexní dojmové znaky, které získáváme souhrnným vnímáním rukopisu a

snažíme se zachytit tu úroveň výrazového projevu, kterou nelze obsáhnout znaky měřitelnými

či popsatelnými. Podrobněji se tomuto tématu věnuji v kapitole 8.4.

16

3 Písmo a osobnost

V této kapitole bude vyložen pojem osobnost a její dílčí rysy vzhledem k zaměření tématu

bakalářské práce a bude nás zajímat věkové období dospívání. Existuje několik definic

osobnosti. Ve vztahu k tématu použijeme pojetí osobnosti například podle Nakonečného, tj.

že osobnost lze chápat jako soubor psychických dispozic, který funguje jako systém vnitřních

tendencí a determinant psychických reakcí, které v interakci s vnějším prostředím vytvářejí

tyto psychické procesy, jenž mají stránku behaviorální, ale současně také zážitkovou. Tedy

způsob, jak vnější prostředí ovlivňuje naše prožívání, se následně projevuje i v našem písmu.

Osobnost jedince se v průběhu života vyvíjí. Mezi vlivy utvářející osobnost patří především

vnitřní biologické podmínky (např. vrozené dispozice) a vlivy prostředí, ve kterém jedinec

žije (přírodní podmínky, sociální a kulturní prostředí). Psychologie se zabývá osobností

především z vývojového hlediska, sociální pedagogika z hlediska sociologického a jejím

cílem je postihnout osobnost v souvislosti se sociálním prostředím a zaměřuje se na chování

jedince ve skupině a společnosti. Grafologie posuzuje jedince především z psychologického

hlediska, ale zároveň dokáže vyčíst například míru sociální adaptace nebo socializace.

Grafologie se tedy zaměřuje na osobnost podle toho, jaké charakteristiky lze z písma nejlépe

diagnostikovat.

3.1 Struktura osobnosti

Osobnost člověka je psychologický celek a tento tvoří svou strukturu. Utříděním grafických

znaků z rukopisu do skupin získáme přehled o fungování některých psychických oblastí

osobnosti. Údaje o těchto strukturách osobnosti jsou pro pracovníky v poradenské činnosti

důležitým zdrojem informací, neboť si díky nim mohou ověřit své dosavadní závěry,

eventuálně si na základě nich uvědomit některé další možnosti či skutečnosti, na které je

potřeba se zaměřit. Zde jsou vyčleněny oblasti, které lze z písma snadno diagnostikovat:

• vitální základ a vitalita

• temperament

• emocionalita

• inteligence a racionalita

• vůle

• sebepojetí

17

• sociabilita

• morální vlastnosti

Vitální základ a vitalita

Jedná se o nevědomou oblast, která je zdrojem základních pudů a pocitů, např. pud

sebezáchovy, začleněnosti do prostředí, sexuálního pudu, ale také pocitů vlastní síly a

sebejistoty. Z písma pisatele zjistíme buď:

o silný vitální typ – energický, průbojný, plný životních sil, odolný atd.

o slabý vitální typ – menší životní aktivita, neprůbojnost, vydrží méně zátěže, větší pocit

únavy a rezignace atd.

Temperament

Představuje nejobecnější vlastnosti psychické dynamiky. Charakteristika je vyvozená

z citového ladění, celkového zaměření duševní činnosti, vzrušivosti, odolnosti a vyjadřuje

vlastnosti emocionálního prožívání a chování. Čtyři klasické typy temperamentu (sangvinik,

cholerik, melancholik a flegmatik) z písma poznáme.

Obecně lze tvrdit, že pro grafologii jsou zásadní poznatky hlubinné psychologie nebo

typologie E. Kretchmera a J. Eysencka.

Emocionalita

Z rukopisu můžeme vyčíst následující projevy emocionality:

o intenzita a množství emocí

o práh vzniku emocí

o směřování emocí (k sobě, k okolí)

o kolísavost emocí

o ovládání emocí

o stabilita / labilita

o optimismus / pesimismus

Inteligence a racionalita

Přesnější určení stupně inteligence z rukopisu bývá někdy problematické a spolehlivěji je

grafolog schopen určit spíše míru racionality, tzn. převahu uplatňování rozumových přístupů

nebo vztah mezi racionalitou a emocionalitou. Z písma lze dále usuzovat na rychlost myšlení,

18

kombinační schopnosti, převahu spíše abstraktně - teoretického nebo konkrétně - praktického

zaměření, schopnost koncentrace, systematičnost atd.

Vůle

Vůle je určitá cílevědomá regulace činnosti, která souvisí především s motivací a sebepojetím.

Z písma vyčteme buď převahu aktivní vůle pisatele, která vychází z vitality a temperamentu

osobnosti nebo spíše pasivní vůle. Dále můžeme v rukopisu sledovat projevy seberegulace

nebo způsobu nakládání s vlastními psychickými silami.

Sebepojetí

Z dostatečného písmového materiálu lze pozorovat způsob prožívání a preferenci jednotlivých

rolí. Rozpor mezi JÁ a ideálním JÁ, který by měl být přiměřený, je důležitým faktorem

osobnosti a jeho projevy najdeme v písmu např. ve vztahu mezi podpisem a celkem rukopisu.

Základními typy sebepojetí jsou: vyrovnané, kolísavé, zvýšené nebo nízké.

Sociabilita

Zahrnuje okruh schopností a vlastností týkajících se komunikace a jednání osobnosti se

sociálním prostředím. Mezi základní funkce písemných projevů patří funkce komunikační a to

je jeden z důvodů, proč je grafologie vhodná k získávání informací o sociálních vlastnostech

osobnosti. U zkoumaného rukopisu si uvědomujeme, jakým způsobem se jedinec převážně

sociálně adaptuje, jaké vyvolává reakce a chování u okolí nebo jaké může mít extrémní nebo

rigidní tendence. Dále hodnotíme zejména převahu introverze nebo extraverze, dominance

nebo submise, afiliace nebo hostility, individuálnosti nebo konformity, stupeň odlišnosti

jedince od jeho sociálního okolí atd.

Morální vlastnosti

Morálkou, morálními vlastnostmi a procesem mravní výchovy jedince se do značné míry

zabývá sociální pedagogika. Ta se jinak orientuje především na negativní společenské projevy

a nevhodné chování, které je v rozporu se sociálními normami. Jedná se například o

nemorální chování, asociálnost, agresi apod. Vývoj morálních vlastností osobnosti probíhá

v rámci socializace a každý vzor morálního chování je sociokulturně podmíněn. Tuto oblast je

nutné posuzovat zvláště zodpovědně a v souvislosti s osobnostním celkem. Vlastnosti

osobnosti, se kterými často souvisí problematické chování z hlediska morálky:

o labilita, náladovost, snadná ovlivnitelnost, nevypočitatelnost, nepravidelná výkonnost

19

o egoismus, ambicióznost, bezpáteřnost, ziskuchtivost

o neupřímnost, zatajování, pokrytectví

o manýrovanost, snaha vyvolat dojem, silná potřeba vlastnit

o agresivita, brutalita

o lenost, pohodlnost, pasivita

o konformita, nevyzrálost

o submisivita, pocity méněcennosti, melancholie, vnitřní nejistota

o silná závislost na smyslech, pudovost

o nedostatek citovosti, vnitřní izolovanost, asociálnost

Další charakteristiky, které lze určit z rukopisu:

- vyrovnanost vývoje a zralost osobnosti

- způsob vývoje jedince

- způsob vyrovnávání se s životními situacemi

- způsob nakládání s psychickými silami

- odolnost vůči vlivům okolí

- způsob prožívání specifických situací, jakými jsou nemoci, změny životních rolí,

osobnostní krize atd.

3.2 Období dospívání - adolescence

V odborné literatuře nalezneme několik pojmů označujících období mezi pubertou a

dospělostí. Nejčastěji je to mládež a adolescence. Prof. Petr Macek upozorňuje na to, že

ačkoliv jsou tyto termíny odlišné, jsou mnohdy zaměňovány. Pojem adolescence je typický

pro psychologii a jedná se spíše o označení vývojového období a širší pojem mládež je užíván

spíše v sociologii a pedagogice, kde pojmenovává skupinu.

Adolescence

Termín adolescence je odvozen z latinského slovesa adolescere, což znamená dorůstat,

dospívat či mohutnět a u jedince dochází k dospívání z hlediska fyziologických změn, které

započaly v pubertě. Jedná se o věkové období od skončení pubescence do úplné fyzické a

psychické zralosti – obvykle mezi 16. – 20.-22. rokem. Podle Macka se jedná o celou etapu

mezi dětstvím a dospělostí. Konkrétní časové vymezení tohoto období se však u jednotlivých

autorů poměrně liší. Dle Eriksona se jedná o stadium identity, které trvá přibližně od 12 do 20

20

let. V této fázi je vývoj vlastní identity jedince velmi bouřlivý, ať se jedná o vývoj fyzický,

psychický nebo sociální. Sjednocují se předchozí představy o sobě samém - jedinec stojí na

prahu své životní dráhy, sumarizuje si vše z minulosti a hledí do budoucnosti. Zabývá se

konkrétněji představou o svých budoucích plánech a o svém dalším směřování. Často

nastávají krize identity, jako jsou obavy, deprese, zmatek apod.

Mládež

Jednoznačné definování mládeže je obtížné, protože spodní a horní věková hranice, kterou

považujeme za mládí, se neustále mění. Například z hlediska legislativy mluvíme o

mladistvých ve věku 15-18 let, přičemž např. studující jsou považováni za „děti“ do jejich 26

let. Z hlediska psychologie a sociologie patří mezi mládež i jedinci sousedních věkových

kategorií. Díváme-li se na mládí z pohledu vývojové psychologie, řadíme mezi mládež

obvykle jednak jedince, kteří procházejí vývojovou etapou dospívání (v české literatuře

pubescence a adolescence), tak i ty, kteří prožívají etapu zvanou raná dospělost.

Raná dospělost

Dle Eriksona stadium intimity, které trvá přibližně od 20 do 30 let. Hlavními úkoly jedince

v tomto období jsou získat odpovídající profesi a uspořádat své mezilidské vztahy. Toto

stádium je určeno k nalezení a vybudování intimity. „Teprve mladý dospělý je obyčejně

schopen na vztahu cílevědomě pracovat, partnerovi se přizpůsobovat a leccos mu obětovat.“

Říčan (2010, s. 171). Ovšem i v mladé dospělosti lze pozorovat napětí a neklid, které mohou

přerůst ve střet protikladných sil, ve vývojovou krizi.

Ve výše uvedených vývojových obdobích se dle Ericksona utváří lidská identita a schopnost

důvěrného vztahu k druhému člověku. Tyto etapy nelze zcela jednoznačně věkově ohraničit,

proto se často výzkumy mládeže zaměřují na jedince starší 11 let. Děti staršího školního věku

totiž participují na kultuře mládeže, tedy na způsobu života a zábavy jejich starších

sourozenců a kamarádů. Nejobtížnější je vymezit horní věkovou hranici mládí, zejména z

důvodu značného prodloužení přípravy na budoucí zaměstnání. Jestliže vzdělávací politika

EU počítá s tím, že polovina populace bude mít zakončené vysokoškolské vzdělání alespoň na

bakalářském stupni, znamená to, že přinejmenším studenti prezenční formy vysokoškolského

studia budou nastupovat do zaměstnání nejdříve ve 22 letech. Reálná doba přípravy na

dlouhodobý pracovní poměr však trvá často mnohem déle. Prodlužuje se doba prozatímního

životního stylu, který je charakteristický pro většinu osob ve věku 18 - 30 let. Projevem

21

tohoto životního provizoria je kromě studia také cestování, případně dobrovolnictví,

krátkodobý pracovní poměr, způsob života a zábavy charakteristický pro mládež, dle

možností samostatné bydlení anebo společné bydlení nesezdaných párů, případně skupiny

studentů. Někteří odborníci upozorňují na skutečnost, že toto životní provizorium někdy

značně přesahuje dobu přípravy na zaměstnání, nelze tedy tvrdit, že se jedinec stává dospělým

automaticky tím, že se začne sám živit, má vlastní bydlení anebo uzavře sňatek. Dospělost by

se tedy dala nejspíše definovat jako životní fáze, v níž jedinec převzal plnou zodpovědnost za

svůj život, a to v rovině materiální, psychické i sociální. Na základě této definice dospělosti

můžeme mládí charakterizovat jako období, v němž jedinec žije provizorním životním stylem.

Začátek tohoto období je shodný se začátkem dospívání a období mládí je ukončeno

převzetím plné zodpovědnosti za vlastní život.

22

4 Písmo jako projev jedinečnosti

Z psychologického hlediska je písmo projekcí osobnosti, odráží se v něm typické vlastnosti a

originalita každého jedince a je výrazně ovlivněno neustálým osobnostním vývojem.

Z historického hlediska vznik písma značně urychlil vývoj civilizace a jeho hlavní funkcí je

zaznamenávat mluvenou řeč, obzvláště projevy, které mají pro člověka dlouhodobější

význam. Rukopis je vždy odrazem jedinečnosti kultury, způsobu života a historického období,

ve kterém vznikl. Jako příklad uveďme dřívější generace, které psaly písmem, které bylo

oproti písmu současnému notně obohacené, krasopisné, strojené a z těchto důvodů pomalé.

Každý rukopis je individuální a osobitost psaného projevu můžeme nalézt už v dětských

kresbách. Již tyto malby se vyznačují jistou individuálností a nacházíme v nich opakující se

charakteristiky související se způsobem chování a prožívání dítěte. Později od školního věku

si dítě nacvičuje a osvojuje psací pohyby. Díky tomuto procesu roste plynulost psacího

pohybu a ten se stává stále více mimovolním. Po jeho plném zautomatizování probíhá psaní

pod prahem vědomí a pisatel na něj již nemusí intenzivně myslet. Automatizace psacího

pohybu je závislá jak na inteligenci a konkrétním nadání každého jednotlivce, tak i na použité

učební metodice. Pro grafologii je proto rozhodné až stadium, kdy má pisatel své psací

návyky zcela vžité a jde o bezprostřední projev jeho osobnosti. K tomu dochází zpravidla ve

věku 14-15 let.

„Rukopis je možné definovat jako zautomatizovaný volní pohyb vytvářející formy v prostoru a

čase.“ (Jeřábek, 2003, s. 57). L. Klages v jedné ze svých knih uvádí, že: „Každý vyjadřující

tělesný pohyb uskutečňuje co do síly, trvání a směrového tvaru výraz duševního hnutí.“

(Schönfeld, 1996, s. 24). Grafologii definoval jako součást vědy o výrazu a rozvedl myšlenku,

že rukopis je fixovaným posunkem, tedy výrazovým projevem se zachycenou stopou

průběhu. To je jedním ze specifik rukopisu, neboť ostatní výrazové projevy jsou v tomto

smyslu pomíjivější. W. Preyer zase chápe psací pohyb jako mozkem řízený proces relativně

nezávislý na motorice rukou.

Každé konání nebo pohyb je možné do značné míry řídit a ovlivnit vůlí, ale dokonale

kontrolovatelné nejsou. „Grafologie se snaží určit a odlišit, co je v pohybech pisatele

záměrné, stylizované a co je jeho spontánním výrazem.“ (Jeřábek, 2003, s. 27). Písmo je

23

výrazem projevů dlouhodobější podstaty, ale i aktuálního pisatelova fyzického i psychického

prožívání. V rukopisu se odráží nejen složka psychiky vědomá, ale i nadvědomá či

podvědomá a zároveň celkové ladění osobnosti pisatele.

4.1 Výrazové a symbolické pojetí písma

Rovněž výrazová a symbolická rovina rukopisu odráží jedinečnost osobnosti pisatele. Ve

skutečnosti všechno, s čím se v životě setkáváme, má nějaký výraz. Rukopis je jen jednou

z mnoha forem lidského pohybu, která nám poskytuje poznatky o duši. Dalšími takovými

projevy jsou chůze, gesta, mimika, držení a stavba těla, hlasová intonace atd. Řeč těla, stejně

jako automatizovaný písemný projev, jsou založeny na instinktivních pohybech. Výrazová

hodnota pohybu je tím větší, čím bezděčněji a nevědoměji byl pohyb vykonán.“ (Schönfeld,

1996, s. 25)

Symbolický přístup k rukopisu čerpá ze skutečnosti, že na počátku vývoje písma byl obraz.

Písmo nepředstavuje plošný útvar, nýbrž prostorový (trojrozměrný), tzn., že písmo má šířku,

výšku a tlakově vyjádřenou hloubku – symbolika psací plochy. „Chceme-li vyčíst

charakterologický obsah určitého rukopisu, nesmíme zapomínat, že rukopis je nejen

fixovaným posunkem a výrazovým pohybem, ale i symbolickým úkonem.“ (Schönfeld, 1996, s.

33)

Symbolika psací plochy

Autorem této teorie je Ludwig Klages, jenž tvrdí, že plocha je symbolem toho, jak se pisatel

chová v životním prostoru. Psaní můžeme pokládat za symbolickou cestu s následujícími

dílčími významy:

horní pásmo = nadindividuální vědomí

- oblast: světla, dne, ducha, intelektuálního a duševního, etiky, fantazie, intuice

střední pásmo = individuální vědomí

- oblast: sebevědomí, praktické činnosti a sociálních vztahů

řádka = práh vědomí

dolní pásmo = nevědomí

- oblast: tmy, noci, hmoty, fyzického a smyslového, pudovosti, sexuality

24

světlo

den

duch

intelektuální a duševní

vědomí a nadvědomí

introverze JÁ TY extroverze

minulost budoucnost

matka přítomnost otec

původ dovršení

nevědomí a podvědomí

fyzické a smyslové

hmota

noc

tma

Podle M. Pulvera symbolizuje psací plocha, na kterou píšeme, celý svět. Hrot pera se nachází

v každém okamžiku psaní v bodě Já, v momentu přítomnosti. „Psací pohyb probíhá

v horizontální linii zleva doprava, tedy z minulosti, kterou necháváme za sebou, do

budoucnosti, která je před námi.“ (Jeřábek, 2003, s. 39). Rovněž lze psací pohyb chápat jako

pohyb z bodu Já k bodu Ty, z našeho nitra ven atd.

Podle hlubinné psychologie si je možné rovněž všímat provedení některých slov, která mají

určitá zvýraznění, zaváhání, přepsání apod., jelikož každé slovo je v psychice pisatele spojeno

s určitými osobními asociacemi. Tyto jednotlivosti pak mohou více prozradit o jedinečném

způsobu prožívání pisatele.

25

5 Poznávání osobnosti prostřednictvím grafologie

Grafologie má zvláštní postavení v tom, že umožňuje posouzení pisatele bez jeho přítomnosti.

Možností této metody je také sledovat a srovnávat psychické změny jedince v průběhu času.

Je přímo spjata s psychologií, ale na rozdíl od ní nezkoumá jen jednotlivé složky osobnosti,

ale popisuje osobnost jako celek a zachycuje její dílčí složky ve vzájemných vztazích.

5.1 Pojem diagnostika a diagnostická metoda

Pedagogická diagnostika je vědeckou disciplínou, která vytváří teoretický i metodologický

potenciál pro potřeby pracovníků ve školství a jiných institucích. Zabývá se zjišťováním a

posuzováním podmínek, průběhu a výsledku výchovně vzdělávacího procesu. V našich

zemích má pedagogická diagnostika určitou tradici a první zmínky o ní pocházejí od J. A.

Komenského. Ovšem teprve s rozvojem pedagogického poradenství po roce 1960 se začíná

formovat samostatný vědní obor.

Oblastmi pedagogické diagnostiky jsou:

� osobnost žáka (rozumové schopnosti, učební styl, postojové a hodnotové orientace,

psychické a somatické vlastnosti atd.)

� školní prostředí (sociální vztahy ve třídě, struktura skupiny atd.)

� autodiagnostika pedagogické práce učitele

� diagnostika rodinného prostředí atd.

Psychodiagnostika je soubor metod a postupů postihujících úroveň vývoje člověka, vlastnosti

jeho osobnosti, jeho aktuální stav, přítomnost symptomů a syndromů a potenciální možnosti

dalšího rozvoje.

Diagnostická metoda je způsob nebo postup, kterým docházíme k více nebo méně přesným

poznatkům o psychice a osobnosti posuzovaného. Metody dělíme na psychometrické a

klinické a dále pak na objektivní, subjektivní a projekční. Mezi diagnostické metody a

techniky patří pozorování, rozhovor, dotazník, test, zkouška, anamnéza a další speciální

diagnostické postupy. Grafologii řadíme mezi metody projekční. „Princip projekčních metod

spočívá v tom, že člověk připisuje (často víceméně neuvědoměle, bezděčně) své zkušenosti,

zážitky, potřeby, zájmy, schopnosti, touhy a postoje jiným osobám, vkládá je do věcí, promítá

je do situací, v nichž se ocitá a o nichž hovoří.“ (Kohoutek, 2010)

26

5.1.1 Etická stránka diagnostických metod

Vždy při diagnostikování jde o vnik do soukromí člověka. Pro ochranu klienta (žáka) slouží u

všech užívaných metod, tedy i u grafologie, především kvalitní a odborná příprava

pracovníka, etické kodexy profese a zásady práce s konkrétní diagnostickou metodou. Pokud

si není grafolog jistý svými závěry, raději o nich pomlčí a nezmiňuje je. Vždy musí mít na

zřeteli v první řadě zájem klienta. Zjištěné negativní vlastnosti potvrzené více prvky by neměl

zastírat, měl by je sdělit, i když velmi citlivě.

V praxi se nejčastěji při diagnostikování objevují následující problémy:

• nedostatek dovedností a nedostatečné kompetence diagnostika

• povrchní interpretace (např. kresby) – naivní nadšení z toho, co lze jednoduše z

metody vyčíst

• haló – efekt - potvrzuji si, že můj odhad byl správný

• scestné vyvozování schopností osobnosti - komu nejde matematika, nemůže mu jít

ani fyzika

• rychlé a nerozvážné stanovení diagnózy, atd.

5.2 Postavení grafologie v diagnostických metodách

Grafologie je využívána v nejrůznějších oborech psychodiagnostiky a duševního poradenství,

kde slouží k dotvoření celkového psychologického obrazu člověka a poskytuje hlubší vhled

do jeho osobnosti. Jedná se například o klinickou psychologii, pedagogiku, speciální

pedagogiku, andragogiku, vychovatelství, výchovné poradenství, personalistiku a další obory,

kde můžou jednotlivým pracovníkům základy grafologie umožnit přiblížit se v praxi svému

klientovi či žákovi a doplnit své standardní diagnostické postupy o analýzu rukopisu.

„D ůležitost diagnostických metod je značná, ale je však třeba aplikovat je a konfrontovat je

společně s ostatními typy metod poznávání psychiky a osobnosti.“ (Kohoutek, 2010).

Grafologie například umožňuje při setkávání pedagoga či andragoga se studentem či klientem

podívat se na jeho problémy z jiného úhlu a tak mu lépe porozumět. Její znalost a zkušenost

může být vhodně využita mj. v oblasti interpretace kresebných testů, jelikož jsou založeny na

obdobných přístupech. Výslednou syntézu všech diagnostických metod je nutné vytvářet

s přihlédnutím k nalezeným souvislostem či rozporům.

27

5.2.1 Propojení grafologie s ostatními projekčními metodami

Mnozí grafologové ve své praxi používají kromě rukopisu ještě další nástroje k celostnímu

posouzení pisatele, např.:

� Baum test

Rukopis je obecně dobré rozšířit o doplňující metody dokreslující písemný projev, kterými

jsou kresba stromu a kresba postavy. Při jejich diagnostice se vychází obecně ze stejných

teoretických východisek, tzn. z výrazového a symbolického přístupu. Kresba stromu je též

pohybem vytvářejícím formy v prostoru a čase. Test je založený na mechanismu projekce, tj.

promítání osobnosti, jejího prožívání a interpretace světa do chování. Zjištěné výsledky pak

obecně vypovídají především o struktuře a vývoji osobnosti, zvláště o její emocionalitě nebo

o poruchách v emocionální a sociální oblasti.

Úkolem diagnostikované osoby je nakreslit na nelinkovaný papír velikosti A4 nejehličnatý

strom. Strom je zde chápán jako vhodný předmět projekce, protože patří k nejstarším

symbolům lidstva a lidského života. Konkrétní podoba stromu zahrnuje také minulý vývoj

autora a jeho tendence ke směřování.

Hlavními částmi stromu jsou kořeny, kmen a koruna (viz Klagesova symbolika prostoru,

kapitola 4.1). Kořeny obecně symbolizují oblast nevědomí, instinktů a zakotvenosti. Dřevo,

obzvláště kmen, ukazují psychosomatický základ osobnosti. Koruna pak představuje oblast

kultivovanou výchovou, vztahující se ke společnosti, oblast intelektu atd. Další prvky jako

jsou suky, boule a useknuté větve často symbolizují minulé traumatické zkušenosti nebo

potlačované tendence. Otevřenost nebo uzavřenost koruny a směřování větví vypovídá o

sociálních kontaktech (např. introverze či extraverze), koordinace větví vyjadřuje

uspořádanost psychického života, jemné větvičky směřující k okolí bývají projevem

empatičnosti, květy a plody mohou znázorňovat bohatost prožívání, estetičnost či snahu

zapůsobit.

� Rorschachův test

Psychodiagnostická metoda analyzující psychiku a osobnost je užívána zejména v klinické

psychologii. Na počátku vzniku metody využíval Hermann Rorschach různé inkoustové

skvrny, které ukazoval svým pacientům a ty z nich, které nejvíce podněcovaly fantazii, začal

28

používat v praxi stabilně. Test nyní využívá 10 karet s barevnými a černobílými symetrickými

skvrnami a předpokládá úzký vztah mezi vizuálním vnímáním a osobností.

� Tématický apercepční test

Individuální projektivní test odhalující některé z dominantních pudů, emocí, komplexů a

konfliktů osobnosti.

� Warteggův kresebný test

Úkolem zkoumané osoby je dokreslit osm neurčitě a mírně načatých kreseb umístěných v

černě ohraničených čtvercích velikosti 4 x 4 cm.

� Lüscherův test

Test je založený na vyhodnocování významu preference a odmítnutí určitých barev

vyšetřovanou osobou.

� Test nedokončených vět

• Rozbor chůze a držení těla, atd.

5.2.2 Další významné techniky a typologie vztahující se ke grafologii

Vedle grafologie existují další techniky a typologie, které pomáhají zkoumat a odhalovat

podstatu lidské psychiky a které se zároveň doplňují. Čím více je jich aplikováno, tím

komplexnější pohled na diagnostikovanou osobu nabízejí.

• Kretschmerova typologie

Konstituční typologie E. Kretschmera, který zjistil určité souvislosti mezi typem (konstitucí)

nemocného a jeho psychickým onemocněním (např. schizofrenní nemocní mají převážně

astenickou stavbu těla - protáhlou a lidé s maniodepresivním onemocněním převážně

pyknickou stavbu těla - zaoblenou). Třetím tělesným typem je typ atletický. Jedná se tedy o

biopsychické pojetí temperamentu, které vyjadřuje vazbu mezi tělesnou stavbou, výrazovými

pohyby a způsobem myšlení a prožívání.

29

• Strukturová typologie

Rozčleňuje osoby na základě určitých tělesných rysů a podrobně se zaměřuje na struktury

obličeje. Tato typologie dělí osoby na otevřený nebo uzavřený typ, neboli extraverzi a

introverzi.

• Typologie podle Virginie Satirové

Autorka popisuje čtyři základní nezdravé komunikační typy: usmiřovač, vinič, computer,

rušič a pátý zdravý způsob komunikace: kongruence (soulad s vlastními prožitky a vjemy).

Všechny tyto typy jsou velmi dobře rozpoznatelné v písmu.

• Hlubinně analytická psychologie a její čtyři základní psychické funkce

Vnímání, myšlení, cítění a intuice – osobnosti se pak od sebe odlišují tím, jaké funkce nejvíce

využívají v adaptaci na vnější i vnitřní svět.

30

6 Užití grafologie v praxi

Grafologii je v současnosti možné využít nejen např. v personalistice, kriminalistice,

soudnictví, medicíně, partnerském nebo osobním poradenství, ale rovněž v terapeutické

a poradenské praxi, tedy v nejrůznějších oborech psychodiagnostiky a duševního poradenství.

Profil pisatele je možné zkoumat přibližně od jeho věku 14 - 15 let, kdy má svůj psací pohyb

již plně zautomatizován. Psychologii písma mohou tedy využívat ve své poradenské praxi

zaměřené na dospívající jedince pedagogové, vychovatelé, učitelé, andragogové nebo

speciální a výchovní pedagogové. Mezi instituce a organizace, kde může grafologie vedle

klasických metod pomoci v rámci poskytnutí komplexního poradenství, řadíme pedagogicko-

psychologické poradny, speciálně pedagogická centra, střediska výchovné péče, dětské

diagnostické ústavy a z fyzických osob psychology, výchovné poradce či preventisty atd.

6.1 Personalistická činnost

Zaměstnavatelé často požadují po uchazečích o pracovní pozici ručně psaný životopis, neboť

personalista, který má znalosti grafologie, je pak z rukopisu schopen vyčíst například to, zda

je pisatel aktivní, komunikativní, ochotný cestovat, schopný týmové spolupráce, dále se

vzdělávat, řešit problémy, zda bude kreativní, samostatný, vyrovnaný, bude dobře snášet

určitou pracovní zátěž či bude odolný vůči stresu (jak se dnes často u mnoha profesí

požaduje).

Grafologie samozřejmě nedokáže určit stupeň teoretických znalostí nebo zkušeností v oboru.

Sdělí ovšem, do jaké míry je pisatel schopen, díky svým osobním charakterovým kvalitám,

takové znalosti a zkušenosti využít. Tímto způsobem je grafologie nápomocna oběma

stranám: zaměstnavatele ušetří zklamání z nového zaměstnance a zaměstnanci zklamání

z nevhodně zvoleného pracovního místa. Každý zaměstnavatel, který požaduje analýzu písma

uchazeče o zaměstnání, by však k tomu měl mít jeho souhlas, jinak jedná v rozporu se

zákonem.

Z písma dospívajících jedinců zřetelně vyčteme tyto charakteristiky:

• způsob myšlení - jakým způsobem řeší úkoly

31

• schopnosti - dispoziční potenciál pro danou funkci (zda bude potenciálně dobrý

obchodník, zda rád mluví a školí ostatní, zda rád pracuje sám, zda bude

pravděpodobně podávat stabilní výkon nebo bude ve výkonnosti kolísavý atd.)

• motivace a potřeby - hybná síla jedince

• emoce - ovlivňují hodnotící a rozhodovací procesy, schopnost uvažovat a zvládat

vlastní emoce a emoce druhých

• typ osobnosti - charakteristika vnějších projevů a styl řídící činnosti

• sociabilita - fungování v kolektivu a práce s kolektivem (staffing), schopnost existence

v mezilidských vztazích (sociální inteligence)

• temperament - typické reakce člověka

• vůle - vypovídá o regulaci činnosti, jak se člověk umí vypořádat s překážkami

6.2 Partnerské poradenství

Partnerské poradenství slouží k:

• hlubšímu poznání sebe i druhých

• jištění kompatibility s konkrétním jedincem

• jinému pohledu na současné problémy

• podněcuje k dalšímu směřování jedince v životě

Jedná se o choulostivou záležitost a grafolog by zde měl být velmi opatrný. Odborník totiž

dokáže z písma vyčíst skutečně téměř vše: od citových dispozic, až po míru životní energie

(např. štědrost nebo naopak lakotu), které jsou v partnerském životě zajisté velice důležité.

Poznatky z grafologického rozboru přináší hlubší pochopení životních úkolů, které na

partnery čekají v budoucnu, např. plánují-li uzavření sňatku. Základním úkolem grafologa je

odhalit povahovou strukturu každého z nich a ukázat jim jejich přednosti i slabiny, v žádném

případě ale neposkytuje partnerské rady.

6.3 Osobní poradenství

Jeho hlavním cílem bývá sebepoznání. V tomto případě platí, že čím více je dodaného

materiálu, tím komplexnější obraz pisatele je možné získat. Je dobré poskytnout jak starší, tak

i současné rukopisy a sdělit o sobě dostatečné množství informací (mj. zájmy, fyzická či

32

psychická omezení atd.), neboť zkoumání písma není věštění, ale metoda, která staví na

faktech.

6.4 Psychoanalýza – diagnostika

V tomto oboru se uplatní široký záběr grafologa hlubinné psychologie. Ten může vstoupit do

velmi niterních koutů lidské povahy a interpretovat je. Vybaveností grafologa by měly být

odborné znalosti psychologie, psychopatologie a psychoterapie a dále schopnosti jako takt,

odpovědnost a schopnost vyjadřování. Není totiž možné říci na rovinu vše pisateli se

zjevnými neurotickými potížemi, jelikož bychom tím pravděpodobně způsobili více škod než

užitku. Je třeba volit vhodné výrazy a správný postup v samotném jednání s konkrétním

pisatelem. Tento druh diagnostiky je však zatím stále na začátku a teprve čas ukáže, kam až

tato oblast grafologie dospěje.

6.5 Kriminalistika a soudnictví

Grafologie je využívanou metodou také v oboru kriminalistiky, kde rozbor písma pomáhá

odborníkům sestavovat profil pachatele trestného činu. Z rukopisu lze vyčíst např. asociální

povahu, sklon k zločinnému jednání, zda byl určitý čin spáchán s rozvahou či v afektu a

mnoho dalšího, bohužel ale ne vždy mají policisté ručně psaný materiál k dispozici. Existuje

zde tenká hranice s písmoznalectvím, neboť se jedná o postupy, které se v určitých sférách

prolínají.

6.6 Medicína

Grafologie poskytuje možnost doplnit lékařský nález v charakterologické oblasti, zejména při

rozeznávání nervových poruch či duševní léčbě (psychoterapii). Celková duševní situace se

totiž v písmu zrcadlí velmi jasně. Medicína i grafologie mají stejný objekt výzkumu –

člověka. Často můžeme například pozorovat viditelný rozdíl v písmu vzniklým před

onemocněním a po něm. Tímto srovnáváním můžeme sledovat účinek průběhu či ukončení

psychoterapie, kupříkladu při psychoanalytické léčbě. Tomuto tématu se podrobněji věnuje

grafolog Vilém Schönfeld společně s odborným lékařem Karlem Menzlem v knize

Tuberkulóza, charakter a rukopis.

33

6.7 Výchovné poradenství

Oblast výchovného poradenství je předmětem zkoumání této práce, proto jí bude věnován

větší prostor. Pracovníkům ve výchovném poradenství může psychologie písma značně

pomoci, neboť grafologické, pedagogické a psychologické diagnostické metody se mohou

velice účinně doplňovat. „Výchovné poradenství je pro grafologa, má-li patřičné pedagogické

a psychologické znalosti, vděčným pracovním polem.“ (Schönfeld, 1996, s. 216). Je zde

potřeba znát důkladně psychologii dětí a adolescentů, umět číst v symbolech a mít silnou

intuici a empatii. Podle názoru grafologa Ivana Bertla rozšiřuje grafologie možnosti při

setkávání pedagoga či andragoga se studentem či klientem, jelikož mu zprostředkovává

náhled na jeho problémy z jiného úhlu a dovoluje mu tak jeho bližší poznání. Psaný text

umožňuje posouzení pisatele i bez přítomnosti pedagoga a není tudíž přítomen potenciálně

stresový prvek. „Výhodou grafologického posouzení žáka je nenásilnost této metody a

možnost sledovat a srovnávat v čase posun v psychice pisatele.“ (Bertl, 2009, s. 103)

Oblasti využití grafologické diagnostiky ve výchovném poradenství:

• výchovné poradenství u dětí (rozbor kreseb)

• psychodiagnostika dětí (pedagogicko-psychologické poradenství)

• poradenství v období puberty a dospívání (odhaluje a pojmenovává problémy)

• výběr odpovídající střední či vysoké školy

• výběr budoucího či změna stávajícího zaměstnání

• cenné informace pro psychology, psychiatry, psychoterapeuty, pedagogy, speciální

pedagogy, výchovné poradce atd.

Z písma dospívajících jedinců zřetelně vyčteme tyto charakteristiky:

V náročné fázi pubescence, kdy se u dospívajících vyskytují lži a podvody, vysvětlí grafolog

potíže nejčastěji bez problémů jako nevinné průvodní příznaky psychické změny. Někdy však

může včas upozornit na kriminální ráz takového chování. Z písma lze vyčíst psychologicko-

patologické tendence u delikventů, trestně stíhaných osob či osob absolvujících odbornou

klinickou léčbu. Konkrétní typ patologického jevu grafologie určit nedokáže, může však

signalizovat určité dysfunkční příznaky osobnosti např. sklony k násilí, deformaci osobnosti,

sexuální problémy, agresivitu, nepřátelskost atd. Pedagog či terapeut na základě této

identifikace může takového jedince například doporučit k dalšímu odbornému vyšetření a

předejít tak rozvoji nežádoucích změn jeho osobnosti.

34

6.7.1 Grafologie v pedagogické praxi

V pedagogické praxi může grafologie ulehčit práci učitelům zejména při:

• mapování biologických, psychologických a sociálních problémů žáků

• identifikaci vývojových a sociálních problémů žáků

• diagnostice pro předcházení specifickým problémům ve výuce

• socializaci žáků

• posuzování komunikačních poruch (např. zjištění ostýchavosti či jazykových

problémů)

- českého žáka

- žáka – cizince zařazeného do české školy

Komunikační zdatnost je podmínkou úspěchu a kvality vzdělávacího procesu.

Pedagog je ve skutečnosti manažerem vzdělávacího procesu a měl by být schopen rozumět

lidskému charakteru chování. Jen tak může předvídat směry, jimiž se chování bude ubírat a

využívat tyto znalosti a zkušenosti k řízení a kontrole chování žáka v průběhu edukačního

procesu. K tomuto účelu se využívá řada různých výběrových testů a psaný text je jednou z

metod umožňujících posouzení žáka.

6.7.1.1 Komunikační poruchy žáků

Z písma lze velmi jednoznačně určit např. komunikační ostýchavost pisatele nebo poruchy

koncentrace.

Komunikační ostýchavost a její identifikace v písmu

„Komunikační ostýchavost studentů má přímý dopad na výsledky učení.“ (Průcha, 1997, s.

325). Pro posouzení komunikační ostýchavosti uvádí odborná literatura nesčetně

grafologických znaků, ale význam mají především níže uvedené. Velkou měrou se tomuto

tématu věnuje ve svých odborných textech Mgr. et Ing. Ivan Bertl.

Text vytvořený komunikačně ostýchavým žákem působí neharmonicky a neuspořádaně,

jednotlivé řádky jsou nepravidelné. Není-li dodržena horizontální linie řádku, ukazuje to na

velký energetický výdej, nedodržení okrajů zase dokládá problémy se sebeurčením autora

v jeho prostředí. Charakteristický je také nepřirozeně široký nebo rozšiřující se pravý okraj,

35

který symbolizuje odklon pisatele od ostatních lidí. Dalším typickým znakem jsou chybějící

nebo nepřirozeně zkrácené koncové tahy ve slovech, značně zúžená písmena (tzn. malá

primární šířka) a velké mezislovní mezery (větší než je autorem psáno písmeno „m“). Pokud

je sklon písma u těchto jedinců proměnlivý, pak jsou navíc nevyrovnaní, nebo je kolmý, popř.

levý, to znamená, že se od ostatních lidí přímo odtahují. Jednotlivá písmena mají také svá

specifika. Např. „a“, „o“ a „m“ bývají u komunikačně ostýchavých lidí stlačená vlivem stresu,

který prožívají, „k“ reprezentuje sexualitu a vyrovnání se s ní, písmo „r“ odhaluje racionalitu

autora atd. Grafologové se rovněž zajímají o tlak, jakým je text napsán. Zesílení tlaku

v rukopise značí nárůst stresu a představuje prudkou reakci žáka na prostředí. Tento znak je

umocněn najdeme-li v textu navíc tlaková zesílení v určitých tazích písmen. Při hodnocení

musíme sledovat rovněž provedení jednotlivých řádků. Stoupající tendence je symptomem

optimismu, naopak řádek klesající prozrazuje stísněnost, únavu, poddajnost a rezignaci

pisatele. Rozhodující je porovnání umístění celého textu na psací ploše. Text umístěný spíše

vlevo svědčí o introverzi, text směřující spíše vpravo naopak o extraverzi.

Žák - cizinec

Pro analýzu tohoto žáka je potřeba dvou rukopisů, jeden pořízený v jeho rodném jazyce a

rodným písmem a druhý vytvořený v novém jazyce a novým písmem. Výsledkem takového

šetření může být ověření, jak se žák s novým jazykovým prostředím sžil a zda pro něj není

demotivujícím či stresujícím faktorem. Zároveň můžeme zjistit, zda si s sebou z původního

prostředí nepřinesl problémy, které se zatím neprojevily nebo jsou považovány za doprovodné

jevy přestěhování. Může se jednat o problémy hlubšího charakteru a vyžadující speciální

přístup kvalifikovaného pedagoga, který stanoví odpovídající pedagogické metody výuky.

6.7.2 Oblast pedagogicko-psychologická

Grafologie dovede často poukázat na sklony k některým psychickým poruchám, např.

poruchám osobnosti, konverzní poruše, mentální retardaci, neurózám apod. S jednoznačností

ovšem není možné z rukopisu zjistit duševní nemoci. Například v písmu paranoiků jsou často

znaky, které připouštějí domněnku, že se jedná o duševní onemocnění, ale na konkrétní

duševní nemoc lze poukázat jen ve velmi omezené míře. Rukopis je vodítkem pro rozeznání

nervových poruch, ale nelze z něj rozeznat tělesné choroby, neboť některé grafické

patologické příznaky nejsou dostatečně jednoznačné. V případě psychoterapie má grafolog

možnost prostřednictvím stálé kontroly rukopisného projevu sledovat účinek probíhající

36

léčby. Jakmile se uvolní duševní napětí, získá i písmo uvolněnější ráz a ukazuje tak na

zlepšení zdravotního stavu pisatele. V případě, že dojde během určité doby k výraznému

zhoršení celkového dojmu z rukopisu, prochází pisatel pravděpodobně nějakým kritickým

obdobím. Důvodem této změny může být emoční nestabilita, vyšší unavitelnost nebo např.

zhoršení sebeuvědomění. Pedagog či psycholog může touto analýzou předejít rozvoji

nežádoucí destrukce osobnosti a doporučit jedince například k dalšímu odbornému vyšetření.

37

7 Specifika v písmu dětí a dospívajících jedinců

Dlouho převládal názor, že je nemožné vniknout do psychiky dítěte skrze analýzu rukopisu.

Grafolog Robert Saudek (1880 - 1935) vnáší v tomto směru do grafologie velký přínos, neboť

považuje toto tvrzení za zastaralé, jelikož si všiml, že si děti dobře dokážou vzájemně

rozeznat rukopis, v mnohých případech lépe než učitel. Ač je dětská povaha vyvinuta méně

než u dospělých lidí, není obtížné najít v rukopisech dětí sklon k úhlednosti, povrchnosti,

puntičkářství, sobectví, skromnosti, ctižádosti, marnivosti apod. Charakter dětí je velmi

závislý na celé řadě faktorů, vnějších i vnitřních, a projevuje se nejen v jejich celkovém

chování, ale i v jejich grafickém projevu.

Povahovou rozdílnost lze pozorovat již u nejmenších dětí, jak prozrazují jejich první kresebné

pokusy. Už čmáranice může ukazovat na opakující se charakteristiky, které souvisejí s jejich

způsobem chování a prožívání a mohou být významné pro včasné rozpoznání povahových

rysů a nervových poruch. Některé dítě kreslí uvolněnými pohyby, jiné strnulými, další na

tužku silně tlačí, jiné naopak vyvíjí pouze slabý tlak. Dětské písmo ale není zcela původní,

neboť je závislé na stupni zralosti, školní předloze, učiteli či napodobování jiných rukopisů.

Psaní je v tomto období ještě vědomým usilováním a nevědomým a mechanickým se stává

v našich kulturních podmínkách okolo desátého až jedenáctého roku dítěte.

V písmu adolescentů se může odrážet stále ještě ne zcela uzavřený sociální a emoční vývoj,

který se projevuje častými změnami provedení jednotlivých znaků, např. levosklonnost

ukazuje na vzdorovitost, vymezení se vůči autoritám, často v případě pedagogů ve škole,

v prvním zaměstnání nebo vůči rodičům. Častěji, než u písma dospělých jedinců je patrná

snaha o větší sebeprezentaci a zviditelnění se, na které ukazují velké náběhové tahy, nafouklé

smyčky, výrazná originalita či stylizovanost písma. Písmo nevyzrálých jedinců velmi

senzitivně odráží rovněž momentální psychické rozpoložení, např. zmenšení a jakési

„ztemnění“ rukopisu při skleslosti, nebo naopak euforisticky roztáhlé tahy čáry v případě

dobré nálady apod. Tyto znaky se objevují taktéž v písemném projevu nedospělých

dospělých.

38

Schönfeld se pokouší ve své Učebnici vědecké grafologie poukázat na to, jak se interpretace

rukopisu dospívajících jedinců může lišit od výkladu stejných znaků v písmu dospělých.

Schönfeld uvádí konkrétní příklady:

Typy vázání

V případě úhlového vázání doporučuje postupovat stejně jako u dospělých, ale poukazuje na

vyšší výskyt tohoto typu vázání. Oslabená girlanda v písmu adolescentů nasvědčuje

bezstarostnosti a také nesamostatnosti, pohodlnosti či vrtkavosti. Arkádové vázání je zase

znamením psychické křeče obvyklé v pubertě. Adolescent cítí nutkání nenechávat nikoho

nahlížet do svého nitra, a proto se uzavírá před okolím. V písmu takto mladých osob jsou

arkády dle Schönfelda vždy poněkud podezřelé, protože uzavřenost a zdrženlivost jsou

s podstatou mladých lidí v rozporu. V lepším případě usuzujeme na vzorného žáčka a dítě

s dobrou výchovou, v horších případech se může jednat o lháře, dítě vzdorovité, neupřímné a

plné zábran. Vysvětlení závisí na všech dalších písmových znacích.

Velikost písma

Velké písmo může u adolescentních osob představovat schopnost snadno se nadchnout,

citovou hloubku a vášnivost, ale také předpojatost a nedostatek smyslu pro skutečnost, pokud

se k velikosti připojí ještě nepravidelnost. V pravidelném písmu je velikost symbolem touhy

po činech, ale často bývá spojena s nesoustředěností nebo povrchností. Zahrnuje-li velké

písmo ještě kudrlinky a další obohacení, značí to domýšlivost, pýchu, předvádivost a

nafoukanost. Drobné písmo je u adolescentních osob spíše známkou věcné než citové a

fantazijní povahy. Jedinci takto píšící bývají důkladní a mají pozorovací dar, smysl pro

skutečnost a střízlivost. Málokdy se nadchnou, ale právě věcností a důkladností nahradí

všechno, čeho se jim nedostává v nadšení. Čím je písmo pravidelnější, tím lépe se takoví žáci

soustředí a proniknou do učiva. Malým písmem nicméně píší i ustrašené a nesvobodné

adolescentní osobnosti.

Šířka písma

V písmu dospívajících vidíme v případě široké písmové stopy horlivost, snaživost a píli, ale

pokud je písmo málo řízené, tak také ledabylost a nedůkladnost. Těsnost písma značí

zvládnuté chování a sebekázeň, naproti tomu však často i nesvobodnou, úzkostlivou a

váhavou osobnost, která je na jedné straně rozvážná a opatrná, ale na té druhé nikdy není bez

nedůvěry a zábran.

39

Rychlost písma

Základním významem rychlosti je stejně jako u dospělých osob bezprostřednost a přirozenost

projevu, snaživost, sebejistota, anebo povrchnost a rozčilenost. Jako zpomalené chápeme

písmo pomalejší, než jakým je psací nadání pisatele. Hlavním významem pomalosti je

zabržděná bezprostřednost projevu způsobená nedostatečným cvikem nebo nějaká fyzická

zábrana. Pomalé písmo charakterizuje dospívající osoby se slabou tvarovou pamětí, ukázněné,

ale i úzkostlivé, ulpívající na podrobnostech, lhostejné či líné.

Spojitost písma

Nespojitost v písmu adolescentních osob svědčí o bohatosti nápadů a o výrazové potenci,

která se projevuje kreslířsky, malířsky nebo herecky. Dále může naznačovat nedůslednost,

nesouvislost až zmatenost myšlení.

Sklon písma

Někdy se jako následek psychického šoku objevuje u adolescentů změna písmového sklonu,

obzvláště tendence naklonění písma doleva. U pubescentů najdeme šikmost doleva především

u dívek. S těmito skutečnostmi můžeme porovnat příznaky puberty, jako je například

strojenost a zábrany. Levý sklon se objevuje rovněž u adolescentů, kteří mají potíže

s dospíváním. Šikmost představuje převahu citových složek, schopnost lásky a vášnivosti, ale

pokud je šikmý sklon extrémní, značí labilitu, roztržitost a sklon k lehkomyslnosti. Strmá

písma adolescentů jsou zase příznačná pro převahu rozumu a pro zdrženlivost. Často se

vyskytují u nespolečenských povah, plachých a hůře ovlivnitelných jedinců.

Délkové rozdíly

Zdůrazněné horní délky mohou svědčit stejně jako u osob dospělých o idealismu, orientaci

k duchovnosti, blouznivosti, o sklonu k abstraktnímu myšlení nebo o nedostatečném smyslu

pro skutečnost a věcnost, o přemrštěnosti, povrchnosti atd. Osoby takto píšící jsou většinou

energické, neklidné a přelétavého myšlení. Převaha zdůrazněných dolních délek v písmu

adolescentů ukazuje na smysl pro realitu, praktický a technický způsob myšlení, tendenci

k materialismu nebo nedostatek obratnosti v abstraktním myšlení.

40

8 Postupy při zpracování grafologického rozboru

Abychom mohli účinně pracovat s písmem adolescentů, musíme znát konkrétní postupy a

zásady pro zpracování grafologické analýzy. „Dodržování systematického postupu při

rozboru rukopisu je jednou ze základních podmínek jeho kvality.“ (Jeřábek, 2003, s. 235).

Grafolog by měl mít co nejúplnější informace o pisateli, analyzovaném materiálu a cíli

rozboru. S vyhodnocováním je nutné začít teprve po úplné evidenci znaků a při jejich

posuzování postupovat od dominantních, neboť se v nich projevují nejvýraznější psychické

procesy osobnosti.

Východiskem při práci s rukopisem je dojmový a výrazový přístup s využitím symboliky a za

stěžejní pro vytvoření základního popisu osobnosti považujeme komplexní dojmové znaky.

Znaky popsatelné a měřitelné pomáhají dotvářet charakteristiku osobnosti, nelze ale

přeceňovat jejich význam a měly by se přiřazovat vždy až ke stanoveným komplexním

dojmovým znakům, jelikož slouží k přesnějšímu vystižení již určených osobnostních rysů.

Nejnáročnější fází práce s rukopisem je syntéza všech zjištěných skutečností o pisateli a

vytvoření grafologického posudku. Snahou by měla být maximální provázanost

grafologického a psychologického jazyka spolu s psychologickým myšlením. Kvalitní

grafolog by měl mít na vědomí, že osobnost je určitým smysluplným celkem individuálních

vlastností, rysů a tendencí a rukopis je nástrojem, kterým je možné tyto aspekty rozpoznat.

Formu posudku je v neposlední řadě důležité přizpůsobit konkrétnímu účelu zadání

s využitím filtru informací.

8.1 Písemný materiál

Na kvalitě rozboru rukopisu se velkou měrou podílí vhodnost získaného materiálu.

Analyzovaný rukopis by měl vzniknout spontánně, za optimálních vnitřních i vnějších

podmínek.

Vhodnost písemného materiálu:

Pro rozbor je nejvíce vhodný text psaný psacím písmem (kurzivou). Skript nebo velká tiskací

písmena (verzálky) vykazují méně výrazových informací. Text by měl být napsán na

nelinkovaném archu papíru formátu A4. Linkovaná podložka silně zkresluje některé

41

vlastnosti pisatele, např. postoj k problémům či duševní rozpoložení. Pokud pisatel požaduje

linkovaný papír, hledá tak oporu a není si jist sám sebou. Méně vhodné rukopisy pro rozbor

jsou takové, které byly psány např. v silném afektu, v opilosti, za zhoršených světelných nebo

tepelných podmínek atd. Pisatel také při psaní zastává různé sociální role (otec, přítel,

nadřízený apod.), které mají bezprostřední vliv na jeho chování a je třeba zvážit vhodnost

takového psaného materiálu.

Velkou roli zde hraje zákon o směru pozornosti, který formuloval G. Meyer (1860 - 1917).

Podle jeho názoru je pozornost pisatele na začátku psaní textu větší než uprostřed a na konci.

Pozornost se také obecně zvyšuje na začátku slov a vět, klesá v prostředku, kde bývá rukopis

vypracován spontánněji, a na koncích se opět částečně zvyšuje.

8.2 Konkrétní informace o rukopisu

Jsou údaje, které je nezbytné poskytnout grafologovi spolu s rukopisem, neboť je z něj není

schopen s určitostí zjistit:

a) informace o pisateli:

• pohlaví: lze určit jen s jistou pravděpodobností, v písmu se projevuje psychické, nikoli

fyzické pohlaví pisatele a každý člověk je směsicí maskulinního a femininního typu

• věk: nelze z písma přesně zjistit, ovšem s jistou přesností můžeme odhadnout tzv.

duševní stáří (např. někteří dospělí píší dětským písmem a naopak písmo

sedmdesátníka vykazuje znaky neslábnoucí psychické kondice)

• vzdělání: vzdělanost lze předpokládat především podle dobré koordinace pohybu,

zjednodušování tvarů, přehledného uspořádání textu apod., druh vzdělání může

výrazněji ovlivňovat grafický projev

• povolání: poznat z rukopisu zaměstnání pisatele není ve většině případů možné, i když

existují taková, která podobu rukopisu ovlivňují významně – např. učitel, výtvarník,

vědecký pracovník, lékař apod.

• národnost: každý národ má více či méně odlišnou školní předlohu, která vždy úzce

souvisí s ostatními projevy národního charakteru a je určitým vzorem výrazového

projevu národa, píše-li cizinec podle české předlohy, může se v rukopisu projevit jistá

strnulost způsobená nedostatečným zautomatizováním odlišné školní předlohy

42

• pravák/levák: písmo leváků je většinou stojaté či nakloněné doleva - bez této

informace by mohl grafolog určit chybně pisatelovy charakterové vlastnosti

• zdravotní stav: úrazy, psychické poruchy

• rodinný stav

b) informace o písemném materiálu a skutečnostech ovlivňujících vznik rukopisu:

• individuální psychika a motorika pisatele

• psychický a tělesný stav během psacího výkonu:

- krátkodobé psychické stavy – např. při euforii je písemný pohyb uvolněnější,

tahy vzletnější, písmo větší, řádky stoupající apod.

- dlouhodobější změny osobnosti – dospívání, stárnutí, rukopisy umírajících či

specificky nemocných atd.

- uměle navozené psychické stavy – např. hypnóza, medikamentální léčba apod.

• psací potřeby – volba psacího prostředku, navíc pokud se opakuje, značí typický výraz

pisatele – použije-li měkkou tužku, nevěří svému výkonu (jak snadné je tužku

vygumovat), ale zároveň nechce na své okolí nějak výrazně zapůsobit

• způsob držení psací potřeby – blízko či daleko od špičky, od toho se odvíjí úhel, který

svírá psací potřeba s papírem a následně to, jak je veden tah

• stupeň automatizace psacího pohybu

• osvojená školní předloha

• další vnější okolnosti – světlo, teplota, místo apod.

c) informace o zadavateli:

• jeho vztah k pisateli

d) cíl rozboru

8.3 Školní předloha

Petera uvádí, že základním východiskem pro posuzování písma je školní předloha, která je

úředně stanovena v určité podobě a platná pro vymezené časové období. Žáci se sice ve škole

učí společně jednomu předepsanému typu abecedy, ten však netvoří jejich budoucí

individuální rukopis, ale pouze ho více či méně ovlivňuje. Písmo se v průběhu života mění a

43

přizpůsobuje požadavkům doby, vkusu nebo účelnosti. Dřívější generace se učila písmo

s bohatými estetickými tvary, které na pisateli vyžadovalo nejen zvýšené úsilí, ale psací

výkon rovněž zpomalovalo. Stávající školní předlohy preferují naopak spíše jednoduchý a

praktický styl. Schönfeld ve své publikaci připomíná, že ke změně písmové podoby přispívá i

nový způsob vyučování. Pro českého učitele psaní je písmo především dorozumívacím

prostředkem, jenž zachycuje myšlenky a sděluje je jiným lidem, není tedy samoúčelné. Tím

se moderní české písmo značně odlišuje od písma předválečných generací, které vycházelo

z mechanických a kreslířských hledisek. Dnešní písmo vyvolává spíše dojem zřetelnosti, je

rychlejší, úhlednější a individuálnější.

Škola tedy poskytuje psací předlohu, ale samostatná, svébytná osobnost si najde brzy svůj

osobitý výrazový styl odlišný od školní předlohy. Rozsah odlišnosti je závislý na míře

osobnostní svéráze pisatele. Dítě nebo dospělý člověk, který ustrnul na infantilním stupni, se

drží této formy, neboť se individuální styl ještě nevyvinul, nebo se již vyvinout nemůže.

Grafolog vždy zkoumá, jak pisatel dodržel nebo naopak opustil školní předlohu. Jak už bylo

zmíněno, člověk běžně upouští od naučených tvarů písmen, píše rychleji a proto písmena

zjednodušuje. Rovněž druh vykonávané profese se může odrážet v písmu, např. u výtvarníků,

hudebníků, lékařů, architektů apod.

Nová školní předloha

Od roku 2009 se na 40 vybraných základních školách začíná testovat nová školní předloha

COMENIA SCRIPT, jehož cílem má být ulehčit žákům psaní a čtení, zejména pak dětem

s problémy grafomotoriky (pohybová dovednost v grafické oblasti), při kterém by žáci měly

větší možnost soustředit se na obsahovou stránku slov. Autory nového školního písma jsou

Tomáš Brousil, Radana Lencová a František Štorm. Tato abeceda by se změnila poprvé od

roku 1932. Většina pedagogů i odborníků se přiklání k zachování původní spojité školní

předlohy. Pro nespojité písmo je typická myšlenková diskontinuita, nelogičnost apod., při

psaní žák vynakládá větší množství energie a pak následuje pauza, písmo je příliš bržděné.

44

8.4 Znaky písma

Všechny grafologické znaky, aby byly rozhodující pro určení vlastností pisatele, se musí

v rukopisu vyskytovat opakovaně a explicitně. V opačném případě se nejedná

o vlastnost, ale o možnost a tendenci pisatele se určitým způsobem projevit.

8.4.1 Vyvozování významu znaků

Základními kategoriemi, z nichž významy znaků odvozujeme, jsou:

• pohyb - představuje dynamickou, pudovou, biologickou, nevědomou a výrazovou

stránku osobnosti

• forma - reprezentuje společenské a kulturní normy a hodnoty, vědomé JÁ, způsob

seberealizace a sebeprezentace

• prostor - představuje vztahy k životu a okolí:

- vztah mezi prázdnou a popsanou plochou

- prostor, v němž pisatel zdůrazňuje pohyby od sebe nebo k sobě

- horní nebo dolní zážitkový prostor

• čas - vyjadřuje:

- tempo průběhu psychických procesů

- ontogenetický vývoj (rukopis mladšího nebo staršího člověka)

8.4.2 Komplexní dojmové znaky

V rukopisu se nejprve orientujeme na co nejpřesnější popis komplexních dojmových znaků,

které získáváme díky celkovému vnímání rukopisu (písmový obraz, pohyb, forma, fixace,

rytmus, individuálnost a harmoničnost). Pozornost soustředíme na výrazový projev, který

nelze obsáhnout znaky měřitelnými či popsatelnými. „Celek není nikdy pouhým souhrnem

částí, ale vždy vyšší kvalitou, a vlastností dojmových znaků je právě to, že se vztahují k celku

rukopisu, resp. k jeho pohybové, formální a prostorové složce. (Jeřábek, 2003, s. 59). Dojem,

popis a měření jsou třemi základními složkami, které je třeba sjednocovat.

Při prvním setkání s konkrétním rukopisem se uskutečňuje obdobné vytváření prvního dojmu

jako při sociální komunikaci. Ten zde rovněž vzniká během relativně krátké doby a výrazně

působí na pozdější hodnocení. Grafolog by v této úvodní dojmové fázi i v průběhu celé práce

45

s rukopisem měl být otevřený a uvědomovat si, jaké konkrétní emoce, zkušenosti a tělesné

pocity v něm rukopis probouzí. Kvalita práce s dojmovými znaky tedy narůstá nejen

zkušenostmi, ale především sebepoznáním. Shrnutím významu těchto znaků získáváme první

psychologický náčrt osobnosti.

8.4.3 Měřitelné a popsatelné znaky

Následným krokem je vyvozování významů prostřednictvím měřitelných a popsatelných

znaků, které však považujeme za pouze obecné. „Konkrétní významy získává konkrétní znak

v konkrétním rukopisu až v souvislosti s celkovým písmovým okolím, tj. v souvislosti

s komplexními dojmovými znaky a skupinami ostatních znaků.“ (Jeřábek, 2003, s. 82). Mezi

konkrétní posuzované znaky patří vázání, velikost, sklon, šířka/těsnost, tlak, tah,

ostrost/těstovitost, spojitost, hubenost/plnost, zjednodušení/obohacení, délky, zóny,

pravoběžnost/levoběžnost, rychlost, členitost, řádkování, okraje, pravidelnost, úvodní a

koncové tahy, podpis a další znaky (adresa, číslice, diakritika, interpunkce aj.). Výsledkem

analýzy je první hodnocení oblasti struktury osobnosti (vitální základ, emoce, racionalita, vůle

atd.), dynamiky a vývoje osobnosti. Při vyvozování významů jednotlivých znaků postupuje

grafolog od dominantních znaků a přihlíží k již zjištěným skutečnostem.

Podpis

V době puberty, kdy se probouzí osobnostní povědomí, zkouší mladí lidé různé podpisy.

Významné v této souvislosti je, že i v těchto bouřlivých letech se podepisují poměrně stálými

tvary. Podpis podléhá veškerým změnám rukopisu v různých věkových obdobích a je

jmennou pečetí a zkratkou osobnosti určenou pro vnější svět.

Pro grafologa je podstatné, zda podpis souhlasí s ostatním psaným textem nebo zda je

výraznější či skromnější. Může se v něm například zrcadlit sebecit člověka, který je ve

skutečnosti nucen ke skromnosti. Podtrhávání zdůrazňuje navenek význam, který si pisatel

přikládá, stoupavý a zvětšující se podpis nalezneme u ctižádostivých typů nebo koncový tah

se silným tlakem je běžný u aktivních lidí zaměřených k cíli. Psychologický význam má i

místo, kam je umístěn. Obvykle se umisťuje do pravé dolní části písemnosti. Čím více se

podpis přibližuje k levé polovině, tím intenzivněji pisatel symbolizuje svůj odklon od

budoucnosti. Například v písmu sebevrahů je podpis často posunutý ke středu nebo doleva.

Psychologicky významná je i čitelnost podpisu. Jasně čitelný podpis se objevuje většinou se

46

snadno čitelným textem, kdy pisatel klade důraz na zřetelnost a takto psaným jménem dává

najevo, že si stojí za svou věcí. Nečitelný podpis pod čitelným textem naopak ukazuje na

pisatelovu snahu utéct do anonymity. Podpis sám o sobě však na grafologický rozbor nestačí.

8.5 Grafologický posudek

„Výsledná syntéza není pouhou sumou údajů, tedy výčtem psychických rysů, ale především

integrací těchto údajů, která vychází z chápání jednotlivých oblastí struktury osobnosti ve

vztazích.“ (Jeřábek, 2003, s. 240). Tento komplexní přístup předpokládá jak zařazení jedince

k obecným typům, tak i postihnutí jeho individuálních zvláštností a vytvoření plastického

popisu diagnostikované osobnosti. Grafolog by se měl v posudku zabývat jednotlivými

oblastmi psychické struktury osobnosti, její dynamikou a měl by zahrnout hlubinný pohled na

osobnost. Soustředit by se měl zvláště na oblast konfliktů a stresů a problematiku

anormálních, hraničních a psychopatologických rysů. Cílem diagnostiky není předvídat

konkrétní chování, ale tendence k určitým způsobům chování. Závěrem by mělo hodnocení

obsahovat kromě prognostických aspektů také podněty pro terapii a další zaměření klienta,

jako je volba zaměstnání, přístup ke konfliktům apod.

Je nutné připomenout, že každý posudek a jeho pohled na diagnostikovanou osobnost je

podmíněn osobností diagnostika a jeho schopností se do posuzované osobnosti vcítit a

porozumět jí. Žádné hodnocení a interpretace osobnosti nejsou proto zcela objektivní, ale jde

o to, aby byly co nejméně subjektivní.

Grafologická, stejně jako každá jiná diagnostika, není cílem sama o sobě, ale vždy pouze

prostředkem, který by měl sloužit klientům.

47

PRAKTICKÁ ČÁST

9 Výzkumný problém Předmětem zkoumání je ověřit, v jakém rozsahu se grafologové setkávají ve své praxi

s rukopisy dospívající mládeže a jaké jsou nejčastější důvody pro zpracování grafologické

analýzy jejich písma. Další oblastí šetření je zjistit, které jiné psychodiagnostické metody jsou

součástí praxe grafologů. Poslední výstup má objasnit vzájemnou provázanost činnosti

grafologů s pedagogicko-psychologickými poradnami, speciálně pedagogickými centry či

jednotlivými psychology.

10 Cíl výzkumu Cílem výzkumu je tedy zmapovat rozsah praktického využití grafologie u dospívající

mládeže, tj. v jaké míře se grafologové ve své praxi setkávají s požadavky na rozbor rukopisu

adolescentů, v jakém množství požadují tito jedinci, vedle dalších důvodů, zpracování

rozboru jejich písma za účelem nasměrování při rozhodování v případě výběru vhodné střední

či vysoké školy nebo vyhovujícího zaměstnání a zda je rukopis adolescenta pro grafologický

rozbor již vyzrálý. Výsledkem výzkumu bude rovněž představit, zda je v praxi využívána

grafologická diagnostika samostatně nebo je pro určení osobnostních rysů pisatele důležité

doplnit ji o další psychodiagnostické metody, které ověří informace získané analýzou písma.

Závěr šetření ukáže, jestli existuje vzájemný vztah mezi činností grafologů a pedagogicko-

psychologických poraden či jednotlivých psychologů. Dílčím cílem výzkumu bylo rovněž

zpracování rozboru rukopisu dívky 9. třídy základní školy. Písmo autorky bylo analyzováno

odborníkem, který má dlouholeté zkušenosti v práci s rukopisy. Ukázka tohoto rozboru je

připojena v příloze III.

10.1 Výzkumné otázky

Výzkum byl sestaven tak, aby bylo možné v souladu s cílem práce odpovědět na následující

otázky.

1. V jaké míře se grafologové setkávají ve své praxi s rukopisy dospívající mládeže

a jaké jsou nejčastější důvody pro rozbor jejich písma? V jakém rozsahu

48

požadují tito jedinci zpracování osobnostní diagnostiky za účelem nasměrování

při rozhodování v případě výběru vhodné střední či vysoké školy nebo

vyhovujícího zaměstnání?

2. Které další psychodiagnostické metody jsou součástí praxe grafologů?

3. Jaká je provázanost činnosti grafologů s pedagogicko-psychologickými

poradnami či jednotlivými psychology?

11 Výběrový soubor

Výběr respondentů byl nenáhodný, jednalo se o konkrétně vytipované odborníky, kteří

nejlépe reprezentovali vzorek souboru určený pro dané zkoumání. Předmětem výzkumu byli

grafologové, grafologické organizace, autoři grafologických publikací, tvůrci webových

stránek týkajících se grafologie či grafologové nebo organizace zabývající se přednáškovou a

lektorskou činností. Dalšími zástupci byli odborníci zabývající se komplexní diagnostikou

osobnosti, tj. osoby mající současně psychologické i grafologické vzdělání. V druhém vzorku

bylo zastoupení v podobě pedagogicko-psychologických poraden, speciálně pedagogických

center nebo jednotlivých psychologů. Výběr obou vzorků se uskutečnil prostřednictvím

webových databází, pomocí odkazů na jednotlivých odborných webových stránkách nebo

díky již osloveným respondentům, kteří mne odkázali na konkrétní znalce. Grafolog, jenž

analyzoval rukopis v příloze III., má dlouholetou zkušenost v práci s rukopisy, je autorem

odborných webových stránek o grafologii a se zpracováním základního rozboru uvedeného

rukopisu se mi sám nabídl.

12 Použité výzkumné metody Pro šetření byl zvolen kvantitativní přístup a získání dat bylo provedeno metodou dotazování

prostřednictvím dotazníku konstruovaného pro tento průzkum. Administrace dvou druhů

dotazníků byla realizována prostřednictvím emailu pod názvem Možnosti využití

grafologické diagnostiky u dospívající mládeže a jejich vzory jsou umístěny v přílohách I. a

II. Respondentům dotazníku v příloze I., tj. grafologům, bylo položeno 6 otevřených otázek,

dotazovaným v příloze II., tj. pedagogicko-psychologickým poradnám, speciálně

pedagogickým centrům či psychologům 3 otevřené otázky.

49

13 Sběr a zpracování dat

Výzkumné šetření bylo založeno na emailové komunikaci, prostřednictvím které vybraní

respondenti zasílali zpět vyplněné dotazníky. S některými z nich se uskutečnila jedna i dvě

následné komunikace v závislosti na potřebě ujasnit si či rozšířit zaslané informace, které mne

zaujaly. Spolupráce s nimi byla výtečná, velice přínosná a často neskrývali potěšení, že mi

mohou být v mém záměru nápomocni. Přesto, že se někteří z nich ve své praxi s rukopisy

adolescentů nesetkávají, měli iniciativu poskytnout mi alespoň nějaké své názory či hypotézy.

V krátkosti mohu zmínit několik příkladů. Někteří z nich mne například odkazovali na

konkrétní kompetentní osoby, sdělovali mi podle jejich mínění nejvhodnější věkovou hranici

pro rozbor písma, jaké metody by byly u adolescentů nejlepší použít, uváděli, o co mají

dnešní dospívající jedinci zájem, že jsou to spíše osobnostní testy či třeba numerologie.

Někteří se shodují, že je dnes grafologie všeobecně v pozadí, úroveň rukopisu mládeže je

často žalostná a ručně psané písmo je zanedbáváno a upozaďováno. Dva z respondentů

uvedli, že se s písmem dospívajících jedinců téměř vůbec nesetkávají a dle zkušeností jejich

kolegů má tento jev obecnější platnost. Uvedené informace se vesměs shodovaly s těmi, co

poskytovali diagnostici, kteří se s písmem adolescentů setkávají.

Průběžně získávané údaje byly zaznamenávány, tříděny a evidovány. Následně došlo k

vyhodnocení informací, z nichž některé byly zpracovány do grafů. Rozeslaný dotazník

v příloze I. vyplnilo a zaslalo zpět celkem 42 ze 72 konkrétně vybraných respondentů,

dotazník v příloze II. celkem 28 z 57 konkrétně vybraných respondentů. Obecně bývá často

složité dostat zpět požadované odpovědi, v tomto případě je návratnost dotazníků příznivá.

14 Analýza dat

Provedené šetření splnilo očekávání a zodpovědělo výzkumné otázky. Objasnilo, v jakém

rozsahu se grafologové setkávají s rukopisy dospívající mládeže, v jakém množství se jedná o

zpracování rukopisu za účelem výběru vhodné školy nebo zaměstnání, kdo je v tomto případě

iniciátorem zadání rozboru rukopisu nebo jaké jsou další důvody pro zpracování analýzy

písma u adolescentů. Průzkum ověřil, zda je podle odborníků rukopis adolescenta pro

grafologický rozbor již vyzrálý a od jakého věku je vhodné analýzu písma provádět. Další

závěry se pak týkají propojení grafologie s dalšími diagnostickými metodami a provázanosti

činnosti grafologů s pedagogicko-psychologickými poradnami či jednotlivými psychology.

Ne vždy dotazovaní odpov

z nich s rukopisy adolescent

zkušenosti se k problematice blíže vyjad

přihlédnutím k této skute

jako filtrační, jelikož vyř

Ze 72 dotázaných (100%)

respondentů bylo pestré, z

stránek o grafologii a 28 jednotlivých grafolog

grafologických publikací

činnosti nebo odborníci

současně psychologické i grafologické vzd

50

vždy dotazovaní odpověděli na všechny otázky kompletně, nebo

rukopisy adolescentů pouze okrajově, neměli potřebu a zřejm

problematice blíže vyjadřovat. Zjištěná data je proto nutné posuzovat s

této skutečnosti. První otázku v dotazníku u každé skupiny m

ní, jelikož vyřadila respondenty, jejichž odpověď na ni byla záporná.

Graf 1 - Skladba osloveného vzorku

Graf 2 - Skladba zkoumaného vzorku

(100%) zaslalo zpět vyplněný dotazník 42 (58,3%)

bylo pestré, zkoumaný vzorek se sestával ze 7 organizací, 7 autor

a 28 jednotlivých grafologů. Mezi těmito odborníky byli i

grafologických publikací, grafologové či organizace věnující se př

ci zabývající se komplexní diagnostikou osobnosti, tj. osoby mající

psychologické i grafologické vzdělání.

13

8

51

Jaké bylo složení osloveného vzorku?

organizace

autoři webových stránek

grafologové

7

7

28

Jaké je složení zkoumaného vzorku?

organizace

autoři webových stránek

grafologové

neboť setkávají-li se někteří

ebu a zřejmě především patřičné

ná data je proto nutné posuzovat s

u každé skupiny můžeme označit

na ni byla záporná.

(58,3%) z nich. Složení

organizací, 7 autorů webových

mito odborníky byli i autoři

se přednáškové a lektorské

zabývající se komplexní diagnostikou osobnosti, tj. osoby mající

i webových

grafologové

i webových

grafologové

Graf

Z celkového počtu 42

s rozbory rukopisů dospívající mládeže.

Graf 4

Z 32 dotázaných (100%) se

nich občas a 10 (31,25%) pom

věkové skupiny nejdříve po 20. roce v

uveden zájem klientů až od 35 let vý

51

Graf 3 - Zájem o rozbor rukopisu u dospívající mládeže

dotázaných (100%) má 32 (76,2%) z nich

dospívající mládeže.

4 - Míra zpracování rozborů rukopisů dospívající mládeže

Z 32 dotázaných (100%) se 14 (43,75%) setkává s rukopisy mládeže ojedin

10 (31,25%) poměrně často. Některé grafology oslovují s

říve po 20. roce věku (např. od 22, 24 nebo 25 let)

až od 35 let výše.

32

10

Setkáváte se ve Vaší praxi s rukopisy dospívajících jedinců?

10

8

14

V jak velké míře se setkáváte s rukopisy adolescentů?

poměrně často

občas

ojediněle

Zájem o rozbor rukopisu u dospívající mládeže

z nich praktickou zkušenost

dospívající mládeže

rukopisy mládeže ojediněle, 8 (25%) z

které grafology oslovují s žádostí o rozbor

22, 24 nebo 25 let), v jednom případě byl

ano

ne

ě často

Graf 5 - Rozsah zpracování rukopis

V tomto případě téměř tř

vzorku 20 respondentů, kte

mezi 15 a 18 lety není osobnost v

vhodný druh školy nebo zam

Graf 6 - Množství zpracování rozbor

Přibližně polovině respondent

školy tak i zaměstnání,

rukopisu jen z důvodu

rozbor písma adolescenta

52

zpracování rukopisů dospívajících jedinců za účelem výbězaměstnání

ěř třetina dotázaných tuto otázku nezodpovědě

, kteří se s tímto požadavkem na rozbor rukopisu setkávají.

není osobnost většinou ještě zcela vyhraněna

vhodný druh školy nebo zaměření určit obtížněji.

Množství zpracování rozborů rukopisů za účelem výběru školy a zam

respondentům se dostává žádostí o rozbor písma jak

čtvrtina dotázaných se setkává s požadavkem na

výběru vhodného zaměstnání a 4 respondenti

adolescenta pouze z důvodu výběru vhodné školy.

20

2

10

Zpracováváte ve Vaší praxi rukopisy adolescentů z důvodu výběru vhodné

školy nebo zaměstnání?

ano

ne

neuvedli

4

511

Jaký je objem zpracování rozborů rukopisů z důvodu výběru školy a

zaměstnání?

pouze škola

pouze zaměstnání

škola i zaměstnání

elem výběru vhodné školy nebo

ěděla. Vycházíme tedy ze

rozbor rukopisu setkávají. Ve věku

a z písma lze konkrétní

ru školy a zaměstnání

jak z důvodu výběru hone

požadavkem na zpracování rozboru

stnání a 4 respondenti dostávají žádosti o

ano

neuvedli

ěstnání

ěstnání

Graf 7 - Zadavatel

Šetření ukázalo, že adolescenti

školy nebo zaměstnání

zaměstnání nebo kvůli výb

aby věděli, kam svého potomka nasm

celkových schopností dítě

nežádala.

Graf 8 - Dů

Z průzkumu vyplývá, že nej

sebepoznání a partnerské vztahy. S

53

Zadavatelé rozboru rukopisu za účelem výběru vhodné školy nebo zam

adolescenti sami jsou žadateli o rozbor rukopisu za ú

stnání ojediněle. Pokud si žádají, je to v několika p

ůli výběru VŠ. Rozbor rukopisu požadují převážn

li, kam svého potomka nasměrovat, kvůli výběru vhodné SŠ a

dítěte. Čtyři respondenti uvedli, že si mládež

Důvody pro zpracování analýzy rukopisu u dospívající mládeže

zkumu vyplývá, že nejčastějšími důvody pro rozbor rukopisu adolescent

bepoznání a partnerské vztahy. S menší frekvencí je pak důvodem

5

49

2

Kdo je iniciátorem žádosti o rozbor rukopisu v případě volby vhodné školy či

zaměstnání?

adolescenti

adolescenti ojedin

rodiče

neuvedli

14

13

5

4

35

Z jakých dalších důvodů požadují dospívající jedinci analýzu rukopisu?

sebepoznání

partnerské vztahy

životní a osobní problémy

zvědavost

výchovné dů

seberozvoj

ru vhodné školy nebo zaměstnání

za účelem výběru vhodné

ěkolika případech za účelem

řevážně rodiče u svých dětí,

ru vhodné SŠ a z důvodu zjištění

i respondenti uvedli, že si mládež nikdy o rozbor rukopisu

vody pro zpracování analýzy rukopisu u dospívající mládeže

pro rozbor rukopisu adolescentů je

vodem k rozboru zaměstnání,

volby vhodné školy či

adolescenti ojediněle

sebepoznání

partnerské vztahy

životní a osobní

výchovné důvody

škola, seberozvoj, životní a osobní problémy, zv

sebepoznání, partnerských vztah

sami adolescenti, v případ

rodiče.

Graf

Přestože 38% respondent

grafologie v praxi užívá

odpověděli (24 z 26), slouží jako dopl

souvislosti s ostatními

projektivní metody kresba stromu a kresba postavy.

Je rukopis adolescenta pro grafologický rozbor již vyzrálý

Z průzkumu vzešly dvě

základě jedné skupiny re

vývoji, je méně vyzrálý,

přesto však má svou vypovídající hodnotu

procházejí velkými změ

čitelní. Rukopis vypovídá o osobnosti „tady a te

Někteří uvádí, že každé písmo je vhodné k

přihlížet k aktuálnímu vývojovému období

nebo odpovídá spíše pubert

54

škola, seberozvoj, životní a osobní problémy, zvědavost či výchovné problémy.

sebepoznání, partnerských vztahů, seberozvoje a zvědavosti jsou v

řípadě volby vhodné školy či z výchovných d

Graf 9 – Propojení grafologie a dalších diagnostických metod

estože 38% respondentů neodpovědělo, z průzkumu jednoznač

užívá zřídkakdy samostatně a u drtivé většin

slouží jako doplňková metoda, jejíž výsledky

souvislosti s ostatními diagnostickými metodami. V praxi jsou pak

projektivní metody kresba stromu a kresba postavy.

rukopis adolescenta pro grafologický rozbor již vyzrálý?

zkumu vzešly dvě přibližně stejně velké skupiny s poměrně

jedné skupiny respondentů se ukazuje, že rukopis mládeže je

vyzrálý, odráží se v něm zatím ne zcela uzavřený sociální a emo

svou vypovídající hodnotu. Adolescenti, i když ještě ne

procházejí velkými změnami vlivem překotného vývoje osobnosti a individuace,

Rukopis vypovídá o osobnosti „tady a teď“ s ohledem na další zrání a vývoj osobnosti.

, že každé písmo je vhodné k rozboru – některé více, jiné m

vývojovému období, tedy: Jedná se o písmo typického adolescenta

nebo odpovídá spíše pubertě či je dokonce ještě dětské? Je osobnost dosud nevyhran

24

2

16

Používáte ve své praxi grafologii samostatně nebo pouze jako doplňkovou

metodu?

jako doplňmetodu

samostatně

neuvedli

i výchovné problémy. V případě

drtivé většině zadavateli

výchovných důvodů jsou iniciátory

metod

jednoznačně vyplynulo, že se

ětšiny respondentů, kteří

výsledky je nutné posuzovat v

pak hojně využívané další

ěrně odlišnými názory. Na

ukopis mládeže je sice stále ještě ve

ený sociální a emoční vývoj,

i když ještě nejsou psychicky zralí a

ekotného vývoje osobnosti a individuace, jsou již

ohledem na další zrání a vývoj osobnosti.

které více, jiné méně a vždy je třeba

edná se o písmo typického adolescenta

tské? Je osobnost dosud nevyhraněná nebo

kovou

jako doplňkovou

samostatně

55

se v písmu projevují již určité specifické rysy? Tedy i rozbor rukopisu mladých jedinců může

být užitečný a přínosný, jen bude mít jiný rozsah a odlišnou kvalitu než závěry ze

standardního rozboru rukopisu dospělé osobnosti. Základní analýzou písma adolescentů

zjistíme jejich vitalitu, temperament, sociabilitu, motivaci, sebepojetí, empatii, poměr

extraverze či introverze, organizační schopnosti, zda jsou spíše citoví či berou věci s rozumem

apod. Rukopis může již v tomto věku odhalit jisté tendence k profesi či škole.

Druhá skupina z dotazovaných se domnívá, že písmo lidí v tomto věku není zcela ustálené,

protože jejich osobnost ještě dozrává a jejich rukopis z tohoto důvodu není vhodný k rozboru.

Například ve věku 15 let není osobnost většinou ještě příliš vyhraněna, proto nelze nějak

závažně ani doporučovat podle písma určitý vhodný druh školy nebo zaměření. Jedná se

pouze o orientační určení a jiné metody by byly v tomto případě vhodnější. Čím je pisatel

mladší, tím méně je jeho písmo vhodné k rozboru. Toto tvrzení se však týká pouze jedinců

přibližně do 18 let.

Od jakého věku je vhodné provádět analýzu rukopisu?

Toto je zcela individuální, záleží na každém jedinci, kdy se u něj tento proces v mozku zcela

zautomatizuje, tzn. že se stane zcela nevědomým procesem. Odborná literatura uvádí většinou

dolní věkovou hranici vhodnou pro rozbor rukopisu 15 let. Na základě výzkumu se ukázalo,

že u grafologů názor na tuto otázku není jednoznačný a z došlých odpovědí nelze určit

jednoznačné závěry. Jedni z nich určují minimální věk pro rozbor rukopisu 18 let, druzí i déle

a jiní tvrdí, že písmo je v každém věku svým způsobem vhodné pro rozbor. Přibližně do 18

let je však žádoucí používat pro určení osobnostních charakteristik spíše jiné diagnostické

metody a grafologii užívat jen okrajově. Tato hranice je však individuální, neboť někdo je

v 18 letech již dávno hotovou osobností a někdo zůstává ještě dítětem. Většina odborníků se

k použití grafologie uchyluje spíše až po dosažení zletilosti pisatele.

Jaká je provázanost grafolog

psychology?

Z 57 dotázaných (100%) zaslalo

se sestával z 13 organizací a 1

z největší části pedagogicko

v počtu došlých odpov

oslovených.

56

grafologů s pedagogicko-psychologickými poradnami

Graf 10 - Složení osloveného vzorku

Graf 11 - Složení zkoumaného vzorku

(100%) zaslalo zpět vyplněný dotazník 28 (49%) z nich.

organizací a 15 jednotlivých psychologů. Organizace byly zastoupeny

ásti pedagogicko-psychologickými poradnami (77%). Je zde patrný velký nepom

došlých odpovědí od organizací a od jednotlivých psycholog

39

18

Jaké bylo složení osloveného vzorku?

organizace

psychologové

13

15

Jaké je složení zkoumaného vzorku?

organizace

psychologové

poradnami či

(49%) z nich. Zkoumaný vzorek

Organizace byly zastoupeny

Je zde patrný velký nepoměr

jednotlivých psychologů oproti počtu

organizace

psychologové

organizace

psychologové

Z 28 došlých odpovědí (100%)

psychologů ve své praxi grafologickou diagnostickou metodu nepoužívá,

užívá jako doplňkovou metodu v

respondenti uvedli, že užívají grafologii

zajímá především posuzování psaného projevu z hlediska výskytu možných specifických

poruch učení (dysgrafie,

změny v grafickém projevu (neurologické p

však tuto službu zajišťují sami

využíval služeb grafologů

57

Graf 12 - Využití grafologické diagnostiky

ědí (100%) vyplynulo, že 19 (68%) z dotázaných organizací

ve své praxi grafologickou diagnostickou metodu nepoužívá,

kovou metodu v rámci standardních psychodiagnostických metod a 3

uvedli, že užívají grafologii z důvodu speciálně pedagogické diagnostiky,

edevším posuzování psaného projevu z hlediska výskytu možných specifických

dysgrafie, dysortografie), zaměřují se na celkový stylistický projev,

ny v grafickém projevu (neurologické příčiny), grafomotorickou neobratnost

ťují sami svou odborností. Ani jeden z respondent

využíval služeb grafologů.

7

21

Využíváte ve Vaší činnosti vedle standardních diagnostických metod rovněž grafologickou diagnostiku?

dotázaných organizací či

ve své praxi grafologickou diagnostickou metodu nepoužívá, 6 z dotázaných ji

psychodiagnostických metod a 3

pedagogické diagnostiky, kdy je

edevším posuzování psaného projevu z hlediska výskytu možných specifických

celkový stylistický projev, různé

ou neobratnost atd. Vždy si

respondentů neodpověděl, že by

ano

ne

58

15 Interpretace výsledků šetření

Prostřednictvím uskutečněného průzkumu je nyní možné shrnout všechny dosud zjištěné

skutečnosti a odpovědět na výzkumné otázky položené v úvodu této práce.

Návratnost dotazníků zaslaných grafologům byla 58 %, což není zanedbatelné množství.

Zkoumaný vzorek byl zastoupen nejen jednotlivými grafology, ale i organizacemi, autory

webových stránek, autory grafologických publikací nebo jednotlivci či organizacemi

věnujícími se přednáškové nebo lektorské činnosti.

Z celkového počtu 42 došlých odpovědí má 32 dotázaných praktickou zkušenost s rozbory

rukopisů dospívajících jedinců. Deset z nich se v praxi s rukopisy adolescentů nesetkává.

Míra, ve které se grafologové setkávají s písmem dospívajících jedinců není obecně příliš

velká. Pouze necelá třetina z 32 dotázaných odpověděla, že písmo adolescentů zpracovává

poměrně často, čtvrtina odpověděla že občas a 14 z dotázaných zodpovědělo, že se s rukopisy

mládeže setkává ojediněle. Mladí jsou v období adolescence ještě do značné míry řízeni rodiči

a školou a nemají zatím potřebu vyhledávat podobné metody. Dalším důvodem, proč není

příliš velký zájem o rozbor písma u adolescentů je, že grafologie zatím nepronikla do

povědomí rodičů, mladých lidí či škol. Jelikož o této metodě nevědí, nemohou ji ani využívat.

Na otázku, zda požadují dospívající jedinci zpracování osobnostní diagnostiky za účelem

nasměrování při rozhodování v případě výběru vhodné školy nebo zaměstnání, 10

respondentů nereagovalo, posuzujeme tedy vzorek 20 grafologů, kteří se s tímto požadavkem

setkávají. Sděluje-li grafolog doporučení pro budoucí vzdělání či zaměstnání, zmiňuje

především tendenci nebo zaměření pro určité studium či profesi (např. humanitní, vědecké,

týmová práce), nejlépe od věku 18 let pisatele, neboť do té doby je vhodnější použít pro

diagnostiku jedince jiné metody. Průzkum ukázal, že adolescenti sami jsou žadateli o rozbor

rukopisu za účelem výběru vhodné školy nebo zaměstnání ojediněle, jen v několika málo

případech se zajímají o volbu případné vysoké školy. Rozbor písma žádají převážně rodiče

kvůli celkovému nasměrování svých dětí a z důvodu výběru vhodné střední školy.

Z průzkumu vyplynulo, že mezi dva nejčastější důvody pro zpracování rozboru rukopisu patří

sebepoznání a partnerské vztahy. V obou případech si o rozbor žádají v drtivé většině sami

adolescenti. V tomto vývojovém období si mladí jedinci kladou mnoho otázek, řeší partnerské

59

problémy apod. a zejména od 18 let se pak někteří za tímto účelem obrátí na grafologa.

Dalšími důvody pro zpracování rozboru rukopisu jsou kromě výběru školy a zaměstnání

různé životní a osobní problémy, které vyvstávají, zvědavost, seberozvoj, ale také výchovné

důvody, kdy se na grafology obracejí rodiče či si touto metodou ověřují psychologové své

poznatky zjištěné jinými metodami.

Průzkum ukázal, že grafologii v praxi užívají téměř všichni dotázaní jen jako doplňkovou

metodu a její výsledky uvádí do souvislosti s ostatními diagnostickými metodami. Mezi další

nejvíce využívané metody, pomocí kterých si grafologové doplňují poznatky získané z

rozboru rukopisu, patří rovněž projektivní metody - kresba stromu a kresba postavy. I na

kresby se dají aplikovat stejné principy jako na písmo, a sice kombinace výrazového a

symbolického přístupu. Rukopis a oba testy se pak vyhodnocují zároveň. Mezi další

používané psychodiagnostické metody a testy, které dotazovaní uváděli patří test MBTI,

Warteggův test, test Luschera, Čtyři Jungovy psychické funkce, případně speciální

pedagogické metody atd. Je velice vhodné uvedené metody používat, u adolescentů obzvláště

a ověřovat si tak fakta získaná z rozboru písma. Je nutné uplatňovat další testy a metody,

zejména s ohledem na věk zkoumané osoby. Takovým mezníkem je přibližně věk 18 let,

který pomyslně určuje vhodnost používaných diagnostických metod. Nad tuto hranici je

grafologie s přihlédnutím k jistým konkrétním okolnostem aplikovatelná, pro jedince mladší

18 let jsou příhodnější spíše jiné typy metod, např. standardní psychologické testy, kresba

stromu a postavy nebo existuje řada projektivních metod pro děti, v našem případě

využitelných u jedinců do cca 18 let. Toto rozdělení je samozřejmě velice individuální, neboť

v 18 letech nejsou všichni jedinci na stejné vývojové úrovni. Polovina (13) respondentů

uvedla, že se zabývá rovněž terapeutickou či psychoterapeutickou činností a může tedy

pokračovat v práci s klientem i nad rámec limitů grafologie. Tento celostní přístup ke

klientovi je pak samozřejmě nejužitečnější.

Co se týče názoru na vyzrálost rukopisu adolescenta, vzešly z průzkumu dva poměrně odlišné

závěry. Jedna skupina dotazovaných se domnívá, že ač je rukopis mládeže stále ještě ve

vývoji a nevyzrálý, má přesto svou vypovídající hodnotu a i když adolescenti nejsou ještě

psychicky zralí a procházejí velkými změnami vlivem prudkého vývoje osobnosti, jsou již

čitelní. Někteří z grafologů se shodují, že každé písmo je svým způsobem vhodné k rozboru,

ale vždy je třeba přihlížet k aktuálnímu vývojovému období. Posuzuje se pak stupeň

vyzrálosti písma či projevy specifických rysů osobnosti vzhledem k věku pisatele. Rozbor

60

rukopisu mladých jedinců může být tedy užitečný a přínosný, jen bude mít jiný rozsah a

odlišnou kvalitu, než závěry ze standardního rozboru rukopisu zralé osobnosti. Druhá skupina

z dotazovaných uvádí, že z důvodu nevyzrálosti písma a osobnosti jedinců v tomto věku, není

jejich rukopis vhodný k rozboru. Při analýze písma se jedná pouze o orientační určení

osobnostních charakteristik a jiné metody by v tomto případě byly vhodnější. Toto tvrzení se

týká především jedinců přibližně do 18 let.

Určit věkovou hranici vhodnou pro rozbor rukopisu není jednoduché a dle výsledků šetření

ani jednoznačné. Od kdy je vhodné provádět grafologickou analýzu, je u každého jedince

individuální a záleží, kdy se u něj zcela zautomatizuje psací pohyb a stane se tak pro něj

nevědomým procesem. Dolní věková hranice vhodná pro rozbor rukopisu 15 let uváděná

v odborné literatuře se na základě průzkumu zcela nepotvrdila. Ukázalo se, že u grafologů

názor na tuto otázku není jednotný a z došlých odpovědí nelze určit jednoznačné závěry. Jedni

stanovují minimální věk pro rozbor rukopisu 18 let, druzí i déle a jiní tvrdí, že písmo je

v každém věku nějakým způsobem pro rozbor vhodné. Přibližně do 18 let věku je obecně

žádoucí používat při diagnostice grafologii jen okrajově a preferovat spíše jiné diagnostické

metody. Věková hranice zletilosti je však individuální, neboť někdo je v 18 letech již dávno

hotovou osobností a někdo zůstává ještě dítětem.

Z 28 došlých odpovědí z pedagogicko-psychologických poraden, speciálně pedagogických

center či od jednotlivých psychologů neuvedl ani jeden respondent, že by ve své praxi

využíval služeb grafologů. Šest z dotázaných používá grafologickou diagnostiku jako

doplňkovou metodu vedle standardních psychodiagnostických metod a tři respondenti uvedli,

že grafologii užívají ze speciálně-pedagogických důvodů, kdy je zajímá především

posuzování psaného projevu z hlediska výskytu možných specifických poruch učení

(dysgrafie, dysortografie) nebo se zaměřují na celkový stylistický a grafický projev. Ve všech

případech si však tuto službu zajišťují psychologové či pedagogové sami svou odborností.

Výše uvedené informace však vyplývají z mých sebraných vzorků. Zkoumaný počet 28 je ve

srovnání s množstvím všech existujících poraden, center a jednotlivých psychologů

zanedbatelný. Je proto zapotřebí k tomuto faktu přihlížet, neboť je možné, že ostatní

potenciální respondenti budou mít zkušenosti jiné. Z provedeného šetření lze předpokládat, že

znalost základů grafologie nebude u mnohých psychologů výjimkou a že ji určité množství

z nich aplikuje v praxi jako diagnostickou metodu vedle ostatních standardních

psychodiagnostických a jiných metod.

61

Rozbor rukopisu v příloze III. potvrdil informace obsažené v teoretické části, kde se uvádí, že

určité složky struktury osobnosti jsou z písma snadno diagnostikovatelné (např. vitalita,

temperament, vůle, sociabilita, morální vlastnosti). Analýza tohoto písma i výsledky

provedeného výzkumu u grafologů potvrzují další skutečnost uvedenou v teoretické části, že

je žádoucí používat v praxi více diagnostických metod pro určení osobnostních rysů pisatele.

V tomto případě grafolog použil metodu čtyř základních psychických funkcí a test MBTI.

Rovněž postup zpracování rozboru rukopisu je shodný s postupem uvedeným v první části

této práce. Cíl této analýzy písma byl naplněn, neboť snahou bylo zjistit, jak grafolog pracuje

s daným rukopisem, jaké používá postupy při jeho zpracování a zda posuzuje znaky, které

jsou v teoretické části uvedeny jako snadno určitelné. Můžeme tedy konstatovat, že již písmo

15 letého jedince je možné v omezené míře použít pro grafologický rozbor.

62

ZÁVĚR

V bakalářské práci jsme měli možnost blíže se seznámit s praktickou činností grafologů a

odkrýt tak téměř nezmapovanou oblast využití této psychodiagnostické metody. Je velmi

pravděpodobné, že se na obdobné téma výzkum dosud neuskutečnil, můžeme proto šetření

v této práci označit spíše jako předvýzkum. Zásluhou velice vstřícné a přínosné komunikace s

grafology bylo možné odpovědět na výzkumné otázky položené v úvodu této práce.

Teoretická část objasnila základní pojmy a skutečnosti související s předmětem této práce. Ve

většině kapitol teoretické části je grafologie vztažena k sociální pedagogice a postihuje tak

různé možnosti propojení obou oborů. Průzkum v praktické části ukázal, že se grafologové

setkávají s požadavky na zpracování rozboru rukopisu dospívajících jedinců spíše méně často.

Důvodem může být skutečnost, že grafologie zatím nepronikla do povědomí rodičů, mladých

lidí či pedagogů nebo fakt, že je psané písmo v dnešní době vinou IT technologií upozaděno.

Získané informace přesto dokázaly explicitně objasnit nejčastější důvody pro zpracování

rozboru rukopisu dospívajících jedinců.

Šetření celkově prokázalo, že grafologie má své praktické využití, většina grafologů se však

shoduje, že je nutné uvést výsledky rozboru rukopisu do souvislosti ještě s dalšími

diagnostickými metodami. Závěry provedeného průzkumu i ukázka rozboru rukopisu

v příloze potvrzují mnoho skutečností uvedených v teoretické části práce. Pouze ohledně

věkové hranice vhodné k provádění grafologické analýzy rukopisu neměli respondenti

jednotný názor. Je zcela individuální, kdy se u jedince plně zautomatizuje psací pohyb a stane

se pro něj nevědomým procesem. Grafologové se shodují v tom, že je zapotřebí přihlížet k

aktuálnímu vývojovému období jedince a posuzovat stupeň vyzrálosti písma vždy vzhledem

k věku pisatele. To znamená, že rozbor rukopisu mladých jedinců může být též užitečný a

přínosný, jen jeho rozsah a kvalita budou odlišné, než závěry ze standardního rozboru

rukopisu zralé osobnosti.

Na provedeném šetření mne asi nejvíce překvapila minimální, resp. nulová provázanost

pedagogicko-psychologických poraden, speciálně pedagogických center a jednotlivých

psychologů s grafology. Je však nutné vycházet ze skutečnosti, že zkoumaný počet

respondentů je ve srovnání s množstvím všech existujících organizací a jednotlivých

psychologů zanedbatelný. Je proto třeba k tomuto faktu přihlédnout, neboť ostatní potenciální

63

respondenti mohou mít zkušenosti jiné. Na druhou stranu z průzkumu vyplynulo, že se

v poradenství grafologická diagnostika občas využívá, ve všech případech si však tuto službu

zajišťují psychologové či pedagogové sami svou odborností. Obecně se dá předpokládat, že

většina dobrých psychologů zná velmi zběžně i základy grafologie.

Praktické zpracování bakalářské práce pro mne bylo velmi podnětné, zejména komunikace se

samotnými grafology, resp. psychology. Překvapila mne především vstřícnost mnohých

z nich, jejich postřehy, náměty a názory pro mne byly přínosem a spolupráce s nimi mne

celkově obohatila.

Podle mého názoru by grafologie mohla pomoci v oboru školství, kde by základní orientace

učitele v písmu jeho žáků umožnila lépe pochopit jejich potřeby nebo odhalit odchylky

v jejich chování. Posloužit by mohla zejména pedagogům na středních školách, kdy žáci

procházejí obdobím, ve kterém o sobě nechtějí mnoho prozrazovat a informace z rozboru

písma by mnohé napověděly. Šetření provedené v této práci by mohlo být námětem pro další

výzkum, který by se uskutečnil na školách a pomocí kterého by se ověřilo, zda studenti a

učitelé vědí o možnostech grafologie.

Aktuálnost zvoleného tématu není v důsledku současných rozvinutých IT komunikačních

technologií úplně výrazná a je nepochybně velkou chybou, že se člověk čím dál tím méně

projevuje prostřednictvím svého přirozeného písemného projevu, který je nahrazen neosobní

technikou.

64

Příloha I. Dotazník 1

Vážená paní, pane ...,

dovoluji si Vás požádat o vyplnění dotazníku pro účely mé bakalářské práce na téma

„Možnosti využití grafologické diagnostiky u dospívající mládeže.“

Předem Vám velmi děkuji za Váš čas a ochotu.

Pavlína Vesecká

Otázky výzkumu:

1. Setkáváte se ve Vaší praxi s rukopisy této věkové kategorie? V jak velké míře?

2. V jakém rozsahu požadují dospívající jedinci zpracování osobní diagnostiky z rukopisu za

účelem nasměrování a pomoci při rozhodování v případě výběru vhodné střední či vysoké

školy nebo při volbě vyhovujícího zaměstnání?

3. Z jakých dalších důvodů od Vás tito jedinci požadují analýzu rukopisu?

4. Které další psychodiagnostické metody jsou součástí Vaší praxe?

5. Jaká je provázanost Vaší činnosti s pedagogicko-psychologickými poradnami, speciálně

pedagogickými centry a podobnými organizacemi a institucemi?

6. Dostáváte od klientů zpětnou vazbu, do jaké míry jim Vaše hodnocení jejich rukopisu

pomohlo v rozhodování např. ohledně výběru vhodné školy či zaměstnání nebo za jiným

účelem, který požadovali?

65

Příloha II. Dotazník 2

Vážená paní, pane ...,

dovoluji si Vás požádat o vyplnění dotazníku pro účely mé bakalářské práce na téma

„Možnosti využití grafologické diagnostiky u dospívající mládeže.“

Předem Vám velmi děkuji za Váš čas a ochotu.

Pavlína Vesecká

Otázky výzkumu:

1. Využíváte ve Vaší činnosti vedle standardních diagnostických metod rovněž služeb

grafologů?

2. Pokud jsou požadavky na grafologické posudky součástí Vaší praxe, v jakém objemu

žádáte analýzu rukopisu v případě dospívajících jedinců za účelem zjištění jejich

osobnostních rysů a vlastností kvůli výběru vhodné střední či jiné školy nebo při volbě

vyhovujícího zaměstnání?

3. Z jakých dalších důvodů požadujete u mládeže zpracování rozboru jejich rukopisu?

66

Příloha III. Ukázka rozboru rukopisu

Obrázek 1 – Rukopis studentky 9. třídy základní školy (písmo nepatrně zmenšeno)

Byl proveden základní rozbor tohoto rukopisu, který je pro potřeby této práce zcela

dostačující. Autor provedené analýzy má dlouholeté zkušenosti v práci s rukopisy a v praxi se

setkává s písmem dospívajících jedinců asi ve 20 - 30% případů. Autorka uvedené ukázky je

žena, 15 let, zdravá.

Zde je vyjádření autora provedeného rozboru:

V tomto věku není osobnost většinou ještě příliš vyhraněna, a proto nelze nějak závažně ani

doporučovat podle písma určitý vhodný druh školy nebo zaměření. Jiné metody by byly vhodnější.

komplexní dojmové znaky:

rytmus pohybu, fixace II, IVb; čitelnost; měkké, oblé písmo

67

měřitelné a popsatelné znaky - dominanty:

plnost, šířka, těstovitost, levý sklon, zvlněné řádky, menší délkové rozdíly; girlandy až dvojoblouk

konkrétní znaky obsažené v rukopisu, které jsou typické pro písmo dospívajících jedinců:

levoběžnost je typická pro období dospívání - jedná se o způsob opozičního vymezování se vůči

autoritám a "většině" - chtěná snaha být jiný, originálnější tam, kde ještě není utvořena vlastní

individualita

základní struktura osobnosti pisatelky:

temperament: sangvinicko - flegmatický, emočně stabilní, mírná, klidná povaha, mírně introvertnější

vyšší míra afiliace: přátelskost, ochota, citlivost, srdečnost, upřímnost, sympatičnost pro okolí, v

neznámém prostředí plachá, mezi svými naopak uvolněná a družná, potřebuje ale čas na sebe - schovat

se nerušeně do svého soukromí

více pasivní: potřebuje impulzy a podněty zvenčí, jinak má ráda svůj klid, ke spokojenosti jí stačí

méně, nenáročná, přizpůsobivá, trpělivá, není příliš ambiciózní

celkem dobrá pasivní vůle: ukázněná, plní dobře své povinnosti, pořádkumilovná, estetický vkus a

potřeby

submisivita: není vůdčí typ, méně samostatná, potřebuje vedení

Jungiánské funkce: cítění + vnímání

MBTI typologie: ISFJ (eventuelně ISFP)

doporučení vhodné profesní a studijní oblasti:

vhodné profese (příklady):

- orientace na uspokojování potřeb druhých lidí - zdravotní sestra, sociální pracovnice, poradenská

činnost, prodej...

- esteticko-smyslové potřeby: kosmetická studia, kadeřnictví, květinářství, zahradnictví, gastronomie,

cestovní ruch...

vhodné studijní obory (příklady):

- školy vztahující se k výše uvedeným profesím (hotelové školy, cestovní ruch, potravinářství)

- umělecké obory (grafický design, malba, návrhářství interiérů, aranžérství)

- zdravotní obory (zdravotní sestra, veterinářství, pečovatelské služby)

- ekonomicky orientované školy (obchodní akademie)

Tyto příklady je třeba brát spíše jako námět k diskuzi, důležitějším faktorem je její motivace (co by jí

nejvíce bavilo, jaké má zájmy) a její případná nadání a talenty, které z písma nemůžeme dost dobře

zhodnotit.

68

Seznam použité literatury

BERTL, I.: Grafologie v pedagogické praxi. Praha: Triton, 2009. ISBN: 978-80-7387-340-0

BURGR, J.: Písmo odhaluje osobnost. Praha: Slovanský dům, 2001. ISBN: 80-86421-30-9

CENKOVÁ, T. a kol.: Grafologie v poradenské a terapeutické praxi. Praha: Grada, 2011.

ISBN: 978-80-247-2920-6

FISCHEROVÁ-KATZEROVÁ,V., ČEŠKOVÁ-LUKÁŠOVÁ, D. Grafologie. 1. vydání.

Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0851-5

GRACENT, v.o.s.: Grafologické analýzy rukopisů I. Ostrava: COOC, 2006. ISSN: 1802-1344

HARTL,P.; HARTLOVÁ,H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2004. ISBN: 80-7178-303-

X.

JEŘÁBEK, J.: Grafologie – více než diagnostika osobnosti. Praha: Argo, 2003. ISBN: 80-

7203-524-8

KREJČÍŘOVÁ, D.: Vývojová psychologie. Praha: Grada, 2006. ISBN: 80-247-1284-9

KULKA, J. Grafologie: systém a technické termíny. Brno: Arcana: Econ, 2001. ISBN 80-

86433-02-1

MACEK, P.: Adolescence: psychologické a sociální charakteristiky dospívajících. Praha:

Portál, 1999. ISBN: 80-7178-348-X

NAKONEČNÝ, M.: Základy psychologie. Praha: Academia, 1998. ISBN: 80/200/0689-3

PRŮCHA, J.: Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-631-4

ŘÍČAN, P.: Psychologie osobnosti. Praha: Grada, 2007. ISBN: 978-80-247-1177-4

SCHÖNFELD, V.: Učebnice vědecké grafologie pro začátečníky. Praha: Elfa, 1996. ISBN:

80-900197-4-9

SPRÁVCOVÁ, B.: Sítě vnitřního umění. Praha: Lubor Kasal, 2005. ISBN: 80-903465-6-1

VÁGNEROVÁ, M. Psychologie osobnosti. Praha: Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-1832-

6

ŽIVNÝ, P.: Co může říci písmo. Praha: Horizont, 1991. ISBN: 80-7012-056-8

69

Použité internetové zdroje

Asociace grafologů ČR. Dostupné z: http://www.grafologiecr.cz/index.php?menu=domu

KOHOUTEK, R.: Projekční diagnostické metody psychologie. 18.9.2010. Dostupné z:

http://rudolfkohoutek.blog.cz/1009

www.tf.jcu.cz/getfile/4c75cfdb2ef576df

http://www.katalog.psychoweb.cz/

www.is.muni.cz/th/65119/fss_m/DIPLOMOVA_PRACE.doc

http://theses.cz/id/nnss6i/downloadPraceContent_adipIdno_13557

http://theses.cz/id/6yqf1u/Bakalsk_prce_2012.pdf

70

Seznam použitých obrázků Obrázek 1 - Rukopis studentky 9. třídy základní školy (písmo nepatrně zmenšeno) ............................ 66

71

Seznam použitých grafů

Graf 1 - Skladba osloveného vzorku ...................................................................................................... 50

Graf 2 - Skladba zkoumaného vzorku .................................................................................................... 50

Graf 3 - Zájem o rozbor rukopisu u dospívající mládeže ....................................................................... 51

Graf 4 - Míra zpracování rozborů rukopisů dospívající mládeže ........................................................... 51

Graf 5 - Rozsah zpracování rukopisů dospívajících jedinců za účelem výběru vhodné školy nebo zaměstnání .............................................................................................................................................. 52

Graf 6 - Množství zpracování rozborů rukopisů za účelem výběru školy a zaměstnání ........................ 52

Graf 7 - Zadavatelé rozboru rukopisu za účelem výběru vhodné školy nebo zaměstnání ..................... 53

Graf 8 - Důvody pro zpracování analýzy rukopisu u dospívající mládeže ............................................ 53

Graf 9 – Propojení grafologie a dalších diagnostických metod ............................................................. 54

Graf 10 - Složení osloveného vzorku ..................................................................................................... 56

Graf 11 - Složení zkoumaného vzorku ................................................................................................... 56

Graf 12 - Využití grafologické diagnostiky ........................................................................................... 57