I I I . V Y D Á N Í .

T I S K E M A N A K L A D E / M

Dra ED.GRÉGRA a SYNA v PRAZE

K A F K Ů V

ILLUSTRONANÝPRŮVODCE

PO

ČECHÁCH.

KRKONOŠE

A JIZERSKÉ HORY

DIL II. Cena Kč 15’—.

Velmi oblíbená turistická příručka

KafKův illustrovaný

PRŮVODCE PO ČECHÁCHvychází v nových, rozšířených, doplněných a bo­

hatě ilustrovaných vydáních.

Tato hledaná pomůcka, jež je skoro úplně

rozebraná, a kterou nebylo možno dříve vzhledem

k její nákladné úpravě a k nepříznivým poměrům

poválečným vydávati, bude nyní vydána v nových

vydáních, jistě k uspokojení všem těm, kteří vždy

v ní nalezli »dobrého rádce*.

Nakladatelství společně s* redakcí přes to, že po­

měry ještě dnes valně se nezměnily, rozhodlo se

na tomto novém vydávání jedině s ohledem na

velkou poptávku populárních těchto turistických

příruček.

Objednati lze ve všech knihkupectvích

i v n ak ladate ls tv í

Dra E D U A R D A G R É G R A A SYNA

v Praze II., Hálkova 2.

KAFKŮV ILUSTROVANÝ PRŮVODCE PO ČECHÁCH.

II.

K R K O N O Š E

A J I Z E R S K É H O R Y .

j NAPSAL

JOS. KAFKA,em. řed. I. geol. oddělení Nár. Musea.

TŘETÍ VYDÁNÍ. „

S MAPAMI.

PLÁNKY A VYOBRAZENÍMI

¥

P R A H A 1926.

NÁKLADEM A TISKEM DRA ED. GRÉGRA A SYNA.

PŘEDMLUVA.

Krkonoše nejsou sice dnes v ý h rad n ý m tém ěř cílem cizích tu r is tů nicm éně m a jí ti to zde s tá le znaěnou p řevahu ja k v létě ta k i v zim ním sportu . J a k ý div, že cizota by la t u všude pánem , i na české půdě, dokonce že po p ře v ra tě byl Cech i zah ran ičn ím i tu r is ty insu ltován . Než pom ěry se utěšeně obrací. Od těch dob, kdy čeští tu r is té ča s tě ji a ho jně ji n a ty to velehory české p u tu j í , lepší se pom ěry po s trán ce národn í pro české hosty , zejm éna na české půdě, kde učiněno opatřen i p ro počeštění českých bud, pro české označení cest, aspoň v j is tý ch obvodech, zavedení české obsluhy v hotelech.

Jizerské H ory, jež od Krkonoš dělí pouze údolí J ize ry , nikoli však poloha zem ěpisná a ú tv a r geologický, jsou tu r is ty našim i tém ěř úp lně zanedbávány. Bylo by si p řá ti , aby také ta to část poh ran ičných h o r znám ější se s ta la . J a k o je p ř í ­roda s K rkonoši spojuje, sloučil jsem je s n im i i v tomto průvodci. Bylo by jen p ř á t i si, aby naše k luby tu r is tů v o lepší p ř ís tu p n o s t těchto hor s naší s t r a n y se s ta ra ly . Dosud učiněny jsou skrovné počá tky ve ska lách M uchovských a z východiště Želez. Brodu a Vysokého n. Jiz ., j inak ovládá území něm ecký spolek v L iberci a t . něm ecký spolek K rko ­nošský. P rávem a povinností naš í je s t h lá s iti se jako v lastn íc i ke všem těm k ra jů m , k te ré k v la s ti naš í náležejí jako ne­d ílný celek; nezkracovati p lný požitek svůj z je jich krás, ' m ísto abychom je ponechávali živlu d ruhém u a cizincům; m im oto pak všude v y h le d áv a ti v těch m ístech styk se živlem českým k jeho povzbuzení a z jednáva ti dle možnosti p la tn o s t a uznání národnosti . P o těšitelným zjevem jsou v m alých těch m ístech s tá tn í školy, k te ré bu d u jí pevnější oporu českému živlu, v n ěk te rý ch m ístech vybudo ­váno i nové české středisko společenské nebo se čeští tu r is té a le tn í hosté soustřeď u jí v hotelech a pensionátech, k te ré se dos táva jí do českých rukou. Všxide, kde schází se více lidí českých je dbá ti české obsluhy, k te ré bychom se ovšem s ne­bezpečím dovolávali v p ruských boudách a místech.

Spisovatel.

Obří Důl. Dle akv a re ly prof. K. ry t . K ořis tky .

KRKONOŠE A JIZERSKÉ HORY.

Severovýchodní h ran ic i naší v la s ti mezi tře t ih o rn í pánví Zitavsko-u a 2 a ltm an sk ý m i ho ram i s kam enouhelnou pánví u Žaclíře tvoří h řeben horský, ne jvyšší část Smdetů, k te rá p růsm ykem u Nového Světa rozdělena je s t ve dvě části: zá­padní J izerské H ory a východní Krkonoše.

J izerské H ory, ode dávna pod tím to jm énem uváděné, jsou značně n ižší (800—1100 m), a m nohem divočeji a neprav ide l nějí rozčleněny nežli Krkonoše. Ve s třed u je jich z několika pram enisk , h lavně z Malé a Velké J ize ry , vzn iká J iz e ra , k te rá n a j ih u mezi Malou Skálou, Železným Brodem a Ro- prechticem i, na východě pak mezi Poniklou, Jab loncem a K ořenovém pohoří toto oh ran iču je ; odtud p rob íhá další jeho h ran ice průsm ykem Novosvětským přes M ariino Údolí do P e trsd o rřu ve Slezsku, na sever pak údolím Velké Cachly a Queisy ke F riedebergu a k O střici n a Nise: N isa o h ran i­ču je J izerské H o ry na západě, odtud přes H rádek a K rucov k Liberci a R ychnovu, odkudž h ran ic í hor dále přes M ukařov k Malé Skále sledovati možno. Z au j ím a jí tedy Jiz . H. plochu 981-12 ětv. km.

Krkonoše, dosahují výšky 1200—1600 m n. m. rozčleněny jsou mnohem prav ide lně ji i jsou na západě ohraničeny průsm ykem Novosvětským, na východě horam i Zaltmanskými a pánví Zacléřskou; na severu Velkou Cachlou a rovinou Teplickou (W arm brunnskou), do níž hřebeny Krkonošské náhle zapadají; n a j ih u pak táhne se hran ice je jich od T rutnova k Mladým Bukům podle Úpy a dále přes H eřm anovy Seify k Vrchlabí, H rabačovu, J ilem nici a Arnoštovu, odkudž část západní hranice jde podle J iz e ry ke Kořenovu. Celá roz­loha Krk. v délce 40 a v šířce 27 km činí 936-5 čtv. km.

Jizerské H ory dělí se ve tř i h lavn í p a r tie :

I. V yso ký Hřeben, h lavní km en horský, jenž ve svémjá d ru -zvedá se do výše 900—1000 m, nad níž ještě mnohékupy vy n ik a jí; táh n e se od S m rku (Tafel- fichte 1122 m) přes Zelenou K upu (Griine Koppe •— H in te rberg — 1126-5 m) k jihovýchodu na Schreiber- havu k V ys. Kam\enu (1058 m) v délce 35 až 40 km av šířce 20 km . Sedly odděleny jsou od něho na severnižší K em nický Hřeben, n a j ih pak Střední Hřeben s čedičovým kopcem Buchbergem (999 m) a LuSický (Velšský) Hřeben s Černou H orou (1034 m ). Mezi obě­ma těm ilo posledními h řbe ty vyb íhá Malá Jizera, me­zi S tředním a Vysokým hřbetem leží Jizerská louka s pram enisky Velké Jizery . Všechny ty to h řb e ty k se­verozápadu sp lýva jí v jedinou horskou hm otu, v níž v y n ik a jí v rchy Jizera (Sieghiibel) (1121 tw) a Ho­lubník (1069 m) jako body nejvyšší.

TI. Na sever přecházejí Jiz , H. v nižší paho rka tinu 300—350 m vys.), v níž některé m alebné kupy jako im posantní V ys. Hein (491 tw), H umerichberg (510 tw), (Friedlandský Zrím. Vrvh (340 tw) a p. tvořeny jsou čedičem.

ITT. K j ih u p řiléha jí na h lavní hřeben jizerský dva nižší hřebeny:

1. Hřbet černé Hory (Studničné Schw arzbrunnberg), p rům ěrně 750 tw vysoký a 6 tw dlouhý, nad nějž některé kupy vyn ika jí jako Černá (869 tw) s pěknou vyhlídkou na Jizerské H ory a Krkonoše, Mu- chov (782 m), J irkov (600 tw) a p. Sedlem u Mukařo- va sotivisí tento h řbe t s pohořím Ještědu. (Viz díl: Lužické H ory a Ještěd.)

6

2. Hřbet Přichovský, jenž jako pokračování Lužické- ho hřbetu táhne ee od Kořenová k Lonkovu. V ystupuje do výše 800 m, a padá p ř ík ře na západ ke Kamenici, na východ k Jizeře. Jeho výšina Buchštejnská (895 m) u Příchovic poskytuje skvostnou vyhlídku

Geologický průřez Jizerskými Horami.

w mVe sve podstatě jsou Jizerské H ory pohoří žulové, v němž

hlavně granitit (hrubě zrn itý s červeným živcem) a vlastni žula jsou rozšířeny. Od Vys. H řebenu a Sm rku, na sever p řik ládá se k žule rula, tvořící h lavně h řbet Kemnieký, Již za hranicem i naší vlasti. Skrovně rozšířen jest svor v ú- dolí Karolinině a na jih u u Šum burka; za to krysta lická bři­dlice a fy l l i t v jižní části, zejména v posléz uvedených konči­nách převládá. Z jiných hornin vysky tu jí se krysta lické bři­dlice (u Příchovic, Pasek), jinordzové č. am fibolitové horni­n y (Raspenava, Eichberg, H orní W ittig a p.) a vápence, jež u Raspenavy prosluly svým zeleným zbarvením (ophicalcit popsal prof. Frič , jako Eozzon bokemicum). Z minerál, p ra ­menů dlužno připom enouti uhličnaté a ocelité vody u Lieb- werdy a kyselku Vratislavickou. Malá J ize ra je s t proslulé naleziště českých polodrahokamů.

K větena Jizerských H or souhlasí prům ěrem s podhorní květenou Krkonošň níže vylíčenou; květeny horské poloh vyšších se zde nedostává. Vzácnou vým inku tvoří kleč v niž­ší poloze J izerské louky, kde roste také bříza nízká.

Krkonoše, nejvelkolepější horský hřeben mezi Alpami a Skandinávií, jenž orograficky a geologicky spojuje západní a

střední Evropu s východní, představ,ují horstvo, jež od jihu znenáhla k severu se zvedá a tuto p řík ře do roviny německé zapadá. Odtud lze proto dohře celé pohoří přehléd- nouti, kdežto od jihu, na české straně sotva lze nalézti hod, odkud by to bylo možno. Nejlepší ještě přehled poskytuje Zvičina a částečný i Žalý u Jilemnice.

Jád ro pohoří tvoří H lavní hřbet (23 km dlouhý), s nej- vyššími vrcholy, 200—100 m, m ísty také 1—2 km široký. Po něm běží hranice zemská, často také s rozvodím souhlasící a hlavní cestou turistickou provázená, kteráž spojujíc nejvyšší vrcholy, umožňuje nejsnažší seznání skladby tohoto horstva. Nejvyšší kupy hřbetu tvoří skupiny:

T. Skupina Jínínoše (Reiftrager 1354 m), za hranicí zem­skou severně od cesty tu r. Jihovýchodně od ní leží Svinské a Tvarohové Kameny (Tvarožník).

I I . Skupina Vys. Kola (H. Rad. 1507 m) se Sněžným i Ro­klemi, s Vél. Šišákem (Gr. S turm hauhe 1422 m), M užským i a Dívčím i Kameny (1422 m).

I I I . Skupina Lahnbergu č Stříbrného Hřbetu (1500 mezi Sedlem u Špindlerovy Boudy a Planinou pod Sněžkou s Poledním Kamenem a Malým Šišákem (14 i<5 m) a rybníky Krkonošskými.

IV. Skupina Sněžky (1599-5 m) s Malou Kupou 0333 m), Rosenbergem (1304 m) a Černou Kupou (1410 m).

V. Skupina Schmiedeberského či Lesního Hřebene (Fichtiglehne, Forstkamm) s Lesním Vrchem (Forst-

• berg) a Měsíčnou Výš. (Mondholie) (1258 m).Planina pod Sněžkou spojuje tento Hl. H řbet s rovnoběž­

ným a kratším jižn ím hřbetem, jeoož u Špindl, Mlýna jest prolomen. Západ, od špindl. Mlýna ovládá jej Kotel (1435 m ), vybíhající na jih ve hřeben Kotelský; ke Kotli druží se zá­padně Lysá Hora (Hint. Blech, Kahlenberg 1354 m) a Blech- kamm (1180 m), k východu Krkonoš (1409 m) a Mísečná Hora (1240 m). S tranu na východ od Špindl. Mlýna ovládá Hora Studničná (Brunnberg 1555 m); k severovýchodu vybíhá lato hora v lizký hřeben, k němuž u Rennerovy Boudy pojí se Kozí Hřbet, s ostrou. 3 km dlouhou hranou. h řbet svého druhu v celém horstva jediný.

Od těchto dvou rovnoběžných hřbetťt vybíha jí k jilm ' severu příčné hřbety, z nichž důležitější na české straně jsou: Vlčí Hřeben (1150 m) u Rokytnice, Zalský Hř.. od Krkonoše k Vrchlabí vybíhající a zde la lý m (1035

Pohl

ed

na

Krk

onoš

e od

Tep

lic

Slez

skýc

h (W

arn

ibru

nn

u).

Sněž

ka

Pla

nina

V

. R

ybní

k M

. ši

šák

V.

Šišá

k V

ys.

Kol

o Sn

ěžné

Já

my

S

emm

elst

ejn

B

růek

eube

ry

Gie

rsd

orf

Ky

nas

t

10

m) ukončený; od H ory Studničné odbočuje na JZ. Planinský Hřebců (Planur 1189 ni, lVachur 815 m a Stok (č. Heuschober) 1308 m, na jih Beernbergský Hřeben (1300 m), nu jihovýchod Černohorská s Liščí Horou (1299 ?»)•

Také jádro Krkonošů jest žulové většinou z téhož grani­t i tu jako v Jiz. H. složené. K tomuto žulovému já d ru plá-

Ferm

S ra n il i t F u !a Svor T iula S v o r Fy l i t

Geologický průřez Krkonoš.

šťovitě p řik ládají se svory, břidlice a jiné horniny G ranitit často žilami křemene proložený, nestejnoměrně zvětrává křem enítá hnízda zachovávají, kdežto snadno zvětrávajíc í ži­vec se vydrobuje; tím povstávají skály podivuhodných tvarů , jim iž právě hřeben Krkonošský jest vyznačen a jím ž různých jm en jako Dívčích a Mládenčích Kamenů, tu rn í, Čarodějných a Čertových stěn a skal se dostalo. Kromě žuly nejvíce roz­šířen jest svor na Jizeře a Úpě, a břidlice krysta lické a fy- l i ty (na J izeře a Vlčím Hřbetě). Kromě toho vyskytu jí se mulakolitovec u Dol. Rokytnice, význačný pro ložisko rudní p. k rásný p rahorn í vápenec, bílý neb růžový u Rokytnice Vrchlabí, Janských Lázní atd. R ud vyskytovalo se i vysky ­tu je se stříb rných , měděných, arsenových, olověných, želez­ných a p. dost četně, nikdy však pro nepříznivé poměry ulo­žení hornictví zde nerozkvětlo měrou značnější. Na něktorýcli m ístech najdeme stopy bývalého dolování. Na české straně m ají Krkonoše jed iný m inerální pramen — teplý, jenž jest zá­kladem i Českého Gastýnu« — Janských Lázní. Na severní straně teplé pram eny m a jí Teplice slezské „(Warmbrunn).

11

Květena a vegetace. Krkonoše (Jizerské hory v to počí­taje) jsou pohoří lesnaté, lesy udávají ráz je jich vegetace stejně jako ua Šumavě, avšak květena jest tu daleko bohat­ší. Na předhoří a na svazích údolí byly to původně lesy bu­

kové, jež do výše 800 až

Skupina rázovitých rostlin Krkonošských.1 F ia lka žlu tá (Viola lutea.) 2. K ap raď kadeřavý (Allosorus crispus). 3. Koníklee horský (Pulsatilla alpina). 4. Devětsil horní (Homogyne alpina). 5 Všivec krkonošský (Pedicularis sudetica). 6. Je s třáb n ík horský (Hieracium alpinum). 7. Kro- peuáě (Sweertia perennis). 8. Lipnice (B arts ia alpina). 9. šk a rd a velkokvětá (Crepis grandiflora). 10. Je s třáb n ík stop- katý (Hieracium sudeticum). 11. Ostřice ěernavá (Carex

a tra ta ). 12 Moehna zlatá (Potentilla aurea)

v hlubokých údolích horských, a jest je jich přední ozdobou. B ujná a pestrokvětá vegetace horských údolí, v níž sta tnépřes inetr vysoké byliny, jako modrý mléčivec, růžová havez, bélokvětý p ry sk y řn ík p la tano lis tý , náchový kakost lesní, zlatožluté kytice sta fáku hajního, zelenavé la ty širokolisté kýchavice a k rásné vě jíře kapradin zaujm ou každého příte le k rás přírodních , doplňuje scenerii horského lesa smrkového, okolo pram énků, bys tř in a říček. Smrkové lesy na předhoří jso u skoro vesměs porosty umělé a trp í proto různým i škůdci (mniškou!). V las tn í podrost smrkového lesa horského tvoři koberce mechové, borůvčí a různé stínum ilovné byliny, mezi nimiž vedle štavcle význačné místo zau jím á podbělice horská (s ledvinitým i, tuhým i listy) a kapraď žcbrovice. Okolo 1200 m n. m. les řidne a záhy ustupuje ú tva rům vysokohorským. Vysokohoří Krkonošskému dodávají ráz hlavně dvě společen­s tv a : porosty klečové (Pinus pumilió) a hole smilkové! Nar- •leus. Kleč, jež tvoří m ís ty rozlehlé trpaslič í »lesy< , je s t nízká křov itá borovice, s poléhavými, zprohýbaným i větvemi. .Test velice otužilá, a je jí pružné větve snášejí lehce tíži závějů sněhových. V zimě m nohý porost klečový zmizí úplně pod pokrývkou sněžnou a těší se tak nejúčinnější ochraně proti k ru tým mrazům. V podrostu je jím přev ládá opět borůvčí (s brusnicí) a často i t ř t in a Calamaprostis vilosa. Tato tráva , je jíž plihé lis ty snadno se poddávají větru , tv o ř í n a některých svazích, zejména v hlubších údolích a roklích, sam a rozlehlé porosty, k teré již za m írného vánkn se vlní a k teré svou pe s tro u květenou p a t ř í k nejpěknějším ozdobám vysokohorské vegetace. V nich setkálváme se s nádherným b lanky tně modrým hořcen to lito v itým (něm. Enzian), k te rý sestupuje i do lesů a tvořívá tam zvlášť na pasekách překrásné skupiny, zde jsou domovem četné je s třábn lky , škarda ve lkokvčtá a ]>. K větnaté hole borůvkové, s nimiž se s tř ída jí , hostí konikler horský, sasanku narcisokvětov, mochnu zlatou, vzácný hvo­zdík ozdobný a p. Sm ilkové hole zas tupu jí klečové porosty namnoze na hřebenech a plošinách horských, jimž svou je d ­notvárností a chudobou v tisku jí ponurý ráz. Tato t r á v a tvo ­ř í pevný, uzavřený koberec (zejména kde se kosí), do něhož jen tu a tam jednotlivé by linky (jestřábník horský, konikleo a p.), dovedou se vlouditi. Není pustšího ú tv a ru v Krkouo- ších nad holi smilkovou. Jed ině na svazích, kde netvoří smi! ka tak těsně sem knutých drnů (zejména nejsou-li koseny), oži­ví a ty to porosty leck terý pes trý květ, mezi nimiž p rha ÍArni- c.a), prasetn k jednoůborný a řada j cstřdbníků jsou nejvýznač­

12

nějš ím i zjevy. Zabloudi-li naše kroky na něk terý z nejvyšších v rcholů horských, octneme se náhle jakoby p řenešeni na se­verskou tu n d ru : l iše jn íková hole (Cetraria islandiaa, cuculla- In, n ivalei, Tham nolia verm icu laris , ladonie), s če tným i trs í- ky m etlice kř ivo laké , p rop le tené severskou ostřici tuhou a sv ít íc í m ís ty nesčetným i ž lu tý m i úbory a b ílým i »lucernička- mi« je s třá b n iku horského. jest tu je d in ý m porostem m ělké k a ­menité půdy . J e n tu a tam krčí se k zemi p ř it isk lá . od vě­trů až n a dřevo ošlehaná kleč.N ejbu jně jš í a n e jk rá sně jš í kvě­tenu s tihnem e v horských rok ­lích, jak o jsou K otelně a Sněž­né jám y , okolo ry b n ík ů a v 'O břím dolu. Zde jsou domovem n e jk rá sn ě jš í k v ě tn a té hole t ř t i ­nové a borůvkové, zde b u jí rozsáhlé porosty s ta tn ý c h by ­lin (podobně jako p ř i b y s t ř i ­nách lesních), kde obrovské vě­j í ř e kapradin , havez, om ěj ša­la tnounck, stračka vysoká , star- ček hajní, m léčivec, lilie zlato­

hlavá, kýchav ice , pcháč různo- l is tý , bodlák lopuchovitý a č. j. tv o ř í celé houštiny , v nichž záludně sk ry to je s t m oře ba l­vanů. H ojné m okřady vyznaču ­

je zde i j inde v pohoří našem „ .babí kv ě t , kropenáč. vrbka nta- ' r i " IU a čincolistá, nicí a horská něžná

violka dvo u kvě tá a pod Sněžkou p a m á tn ý vš ivec krkonošský , jehož nejbližší s tan o v isk a jso u až n a dalekém severu v zemi Samo jedů (pozůstatek z doby ledové). Eokle lem ovány jsou s těnam i ska ln ím i, jež často zdobí něžná, růžová prvosenka nejm enší, z ř ídka též vzácná vrba zakrsalá. Tu a tam čnějí i ska lky vápencové neb porfyrové, jež p řechováva jí nejvzác­nější d ru h y horské: lom ikám en v s tř iěno lis tý (ve všech rok ­lích na vápencích), k o p y šn ik a k u ř íčk u ja rn í (v Obřím dolu), lom ikám en p ižm ový , J, m echový a l. sněžní (severský d ruh), pochybek tnpo lis tý , woodsii severskou a bruseník a lp ský (vesměs pouze na čediči v Malé Sněžné jámě). Pod ska lam i

13

hrom adí se rozsáh lá moře balvanů, k te rá jsou však i rázovi­tým ú tv a re m větš iny v rcholů horských. J e n skrom ná vege­tace liše ji^ková (zejména zelený lišejník zeměpisný) osazuje balvany, í. zbývá-li m ísto mezi n im i volné, osadí je něk terá vyšší rostlina z okoIí. V roklích je pro ty to ssutě význačný kapraď kadeřavý. Abychom si doplnili obraz vegetace k rko ­nošské, d u s ím e s i za jit i na rašeliny, k te ré pok rý v a jí tu a tam sedla a p láně (zejména rozsáhlé na Labské, Pančavské, H ran ičn í, Bílé, Mechové a n a ohon J ize rsk ý ch loukách). S tihnem e je ve všech možných stad iích vývo jových od h lu ­bokých a zá ludných živých porostů rašelin íkovýeh až na od­um řelou raše linu , již zaujalo již borůvčí, k lečoví neb sm ilkovd kole. Nejedno vzácné kvítko chová tento osobitý ú tv a r rost­linný, avšak nejvzácnější a nejrázovitě jš í p ro krkonošské r a ­šeliny jest za jis té moruška, d robný to b il in u ý ostružinnik, ze jm éna na Labské a P ančavské louce velice hojný. Ačkoliv i v údolích a v pásm u lesním by ly jis tě alespoň dočasně vždy původní p ra louky , přece bu jné a k vě tna té louky (zejména v okolí osad a bud) v lesním pásm u i podél jeho hořejší h ra ­nice jsou namnoze louky umělé, jež s k y ta j1 b uď ařům hojnost sena p ro jeho dobytek. Louky ty m ají m nohdy krásnou kvě­tenu; stačí zm ín iti se o jestřáb n iku rudokvě tém a V i o l c e ž l u ­

té (v Obřím dolu a okolí), k le ré p a t ř í k p ravým ozdobám květeny krkonošské.

A tak ať zajde si p ř í te l p ř írody do k teréhokoliv zákoutí našich hor, vždy se tká se s pěkným i a za jím avým i zjevy z ř íše rostlinné. J e s t si jen p řá li , aby ne jen potěšení v něm vzbudila k rása horské p řírody , ale i p ra v ý c it lá sky k ní, jenž dovede se j í pokochat, j í se obdivovat, jenž však neničí. C hraň te k rá sy našich hor a zejm éna něžných dítek F lořiných! N etrhe jte jich , nechte je žiti! f Prof. dr. Schustler.

Ja k o květena vykazu je i zv ířena mnohé tv a ry za jím avé a význačné; z vyšších připom ínám pro p ř íp ad jen je š tě rku ži- vorodou, z nižších pak vzácnější b rouky (zejména střev líky) a m ěkkýše, z nichž něk teří jsou d ruhy rázu severského podob­ně jako ro stliny v Sněžných jám ách a něk te ř í drobní tvorové ve vodách rybn íků . Tento zjev souvisí s dě jinam i Krkonošů v nejm ladší době geologické, kdy hory ty to by ly k ry ly le­dovci, jak é dnes je š tě v A lpách spa třu jem e . Ledovce ty to sn ě re m do níž iny se pohybovaly a vyb rázd ily m nohá údolí a zanechaly stopy své činnosti v m orénách , dnes zarostlých a oku neznalce málo p a trn ý c h ; takové ledovcové obvody tvoří zejm éna okolí Sněžných Ja m , doliny Lomnice. Labe, Úpy,

n>

Chuchelné a J iz e ry a kotliny , v nichž údolí ta to končí, p řed s ta v u jí p řek rásn ý obraz nord ických botnůw ; takovým i jsou b řezna v Mal. a Vel. K otli, Snčžné J á m y sam y, kotel, v němž Ú pa své p ram eny sbírá,, kotlina, do níž Labe a Pu- čava své vody pádem v rh a jí , doliny ryb n ík ů K rkonošských a pod. N a naš í s tran ě nalezeny m orény v údolí Velké Úpy, v M odrém Dolu na úpatí S tudničné H ory , v Zeligrupdu, v ú- dolí táhnoucím se n a Lenzenberg (jedna z n e jk rá sně jš ích mo­řen K rkonošských) v H nědém dolu (Braunkessel), v D lou­hém Dolu u Špindl. Mlýna, v vidolí Bílého Labe (Weisswasser) i v údolí obou Lomnic, n a západní s t ra n ě v Labském Dolu a v J iz e rsk ý c h H orách v údolí Malé J izery .

S ledovou dobou K rkonoš souvisí i pozůsta tky květeny a zv ířeny , v ykazu jíc í d ru h y k ra jin severních . Ř íkám e těmto d ruhům zv ířena a květena relik tn í.

V ýzkum K rkonošů počíná tep rve r. 1791, kdy v y p rav ila sem král. ěes. uč. společnost koňmo čtyřč lennou v ý p ra v u b a ­date lů , mezi nim iž byl i Tadeáš H aenke, rodák ze Chřibské, od něhož pochází p rvn í dobrý flo ris tický výzkum . D ruhý dů ­ležitějš í sp is pochází od dr. Horera ve V ídni, jenž tu cestoval roku 1803 a 1833 a spis po d ruhé cestě roku 1841 vydalo N árodní Museum.

Z českých bada te lů súčastn ili se botanického výzkum u hr. Kašpar Sternberg (1815, jenž tu p rv n í objevil S axifraga niva- lis a I lubus cham oemorus, Sv. Presl, Opltz, -hieraciolog Tausch, dr. Jos. V e lenovský , Karel Polák, G. F reyn , dr. J. H ansgiry , prof. J. Dědeček, tak é m oje m aličkost tu za delší­ho poby tu r. 1884 objevila stanoviště pro Krkonoše nových rostlin (na př. Listera cerdata u Nov. Světa); zabýval jsem se tehdy i výzkum em zoologickým (hl. jezer) a geologickým . (Vypsáno ve V esm íru , roč. X IV . sebr., h e rb á ř přeše l ru k am a mého zetě dr. K. Toda do N ár. Musea.) Z bo tan iků-d lužuo za- znam enati ještě Koblihovou, je jíž h e rb á ř je uložen na střed , škole v T ru tnově, z něm eckých hieracio logů U echtritze a Fleká. Znam enitě přispěl k poznáni K rkonošů prof. dr. Karel Kořistka (popis s vyobr. v A rch ivu pro výzkum Čech, díl 1.), výborný m a te r iá l pe trog ra f ický seb ra l tu prof. dr. G ustav Laube (z něho i m nou a částečně Zippem sebraného sestavil jsem v N ár. Museu geo l.-petrografickou sb írku K rkonošů a J ize rsk ý ch H or), nejnověji zab ý v á se veget. pom ěry Dr. J . O tenberger.

H ory J izerské jsou lesnatě jš í , upom ínajíce spíše na Šu­mavu, ač nem ají horských jezer a jen po sk rovnu partie , jež

16

upom ínají na šum avské pláně (náhorní p a r tie mezi H ejuici a Smědovem a J ize rská Louka). Mají za to velký počet roz hleden přirozených i umělých na lesnatých vrcholech (jen je ­den rozhled s chatou hez rozhledny je v rukou českých na Skalách Muchovských) a m ísty zařízení pro zimní sport ly ­žařský a sáňkařský. Jsou hojně a do vysokých poloh obydle­ny, jsouce sídlem sklářského a textiln ího prům yslu , jenž v J a ­blonci a Antonínově m á svá cen tra a zasahuje do Železno­brodská, osazeného českým i výrobci.

Krkonoše m a jí skutečný ráz horský nad h ran ic í lesů ve svých holích, v kterémž oboru s n im i závodí v republice Vys. Jeseník a Vys. T atry . Až na ty to hole zasahuje ruch hospodářský chovem dobytka, jenž se provozuje v četných boudách, v podlesí na ú p a t í pak zaujím á vyn ika jíc í místo prům ysl tex tiln í (výroba umělého hedvábí v okolí Hostiné- ho a Vrchlabí), také částečně pap írn ický (Hostinné), a sk lá ř ­ský (Harachovy sk lá rny v Nov. Světě s četným i b rusírnam i zde a v Harachově).

N árodnostní pom ěry nejsou valně příznivé. Na K rkono­ších po p řev ra tě sice řa d a bud (s rs.) dostala se do českých rukou a v některých německých, k teré leží na h ran ic i nebo na české půdě lze se dovolati i české obsluhy, ač našinci tak nečiní, v mnohých však nikoli, také ne v mnohých hotelech v podhoří; v boudách n a německé půdě budí český ohlas přímo německý chauvinism us, takže i půtky nejsou tu vzác­ností.

Nejzajímavější body Jizerských Hor a Krkonošů.

A. Nejvyšší body, vyhlídky, slapý, turné, boudy, chaty.Zkratky: Rzh. rozhledna, adr. adresa. Rs. restaurace, N.nocleh, m výška n. mořem, V. vyh lídka. Ch. O chranná chata, tel. telefon, tr. te legraf, Iz. koupel, p. pokoj, I. lůžko Úst. t.

Ústřední topení.

Agnetendorfská Jáma Sněžná1200 m (také Černá zv.). — Konec Hlubokého Příkopu (Tiefer Graben). B ludný balvan (W auderstein) 15.000 hg těžký.

Barejtův Kopee 652 m u Vyso­kého n. J . K rásná V.

Bílé Labe (Weisswasser); p ra ­meny 1370 m. W ebrova Cesta. Zajím avá cesta k Luční Bou­dě ze Špindler. Mlýna.

Bouda Adolfova nad Špindl.Mlýnem. Dobrý hot. (něm.)

Bouda Bradlerova pod M arti­novou boudou. Dobrý hs. N.

Bouda Česká na Sněžce v prus. rukou, čsl. pošta, 12 N. P rapor ve dne, červ. sv ítil­na v noci značí, že obsazeno. Viz Bouda Pruská.

Bouda Davidova u Špindl. Mlý­na. N.

Houila Dvorská, adr. J a r . Pů- houý, pp. H or. Kokytnice v Krkonoších.

liouda Hamplova, 1258 m , nad hondou Rybniěnou. P ruský hot. I lob rá Rs'. lz. tel. N.

Bouda Jindřichova, 1410 m. M hod. od Poled. K am enů. P ru ­ský hot. 30 p.. tel., lz. Vyhl. na R ybníky.

Bouda Jínínošc (nový akc. hot- něm.).

Bouda Labská, 1280 m. Česká. N. (40 p.. 120 1.). tel. Dobrá Rs. S tan . Kčs. T.. Svazu ly ­žařů (adr. Boh. Hloušek, pp. Špindlerňv Mlýn.)

Bouda Laišnerova (Richter) pod Sněžkou dosáhla přízní Hit. Poz. ú ř . u p ra v u cesty od Sněžky k boudě. P roh lásil se v lib. nov. za Němce, k te rý ěes“ky ani neum í a odmítl ěe ské pohlednice.

Bouda Lišči Velká Rs. N. D raho.

Bouda Luční, druhdy proslulé s tanoviště bo tan iků , dnes p ě tipa trový hot.. p ro s tí , za­řízený (něm.). 56 p. 110 1. Rs.

Bouda Martinova, česká, pod Vys. Kolem. 15 p., 35 1. Do­brá kuchyně (adr. Ferd. Ne­jedlý , pp. Špindlerňv Mlýn).

Bouda Medvědí v Medvědím Dole. D obrá rs. N.

Bouda Mumlavská. Jednod. obě. u slapu M umlavy.

Bouda Obří, 1394 m . Něm. hot n a čsl. s traně (viz Slezský Dům), 35 p.. 100 1.

Bouda Petrova, 1285 m. N. Vel­ká Rs. Dobrá kuch. Tel. Ne- předraženo.

Bouda prince Jindřicha viz liouda Jindřichova .

Bouda Pruská n a Sněžce, s v. pohodlím nežli česká téhož maj. Rs., pošta, tel. N.

Bouda Rennerova nad Kozím H řbetem . Velmi dobrý hotel něm., 45 1. Velmi dobrákuch.).

Bouda Schlinselova, 1067 m, na pruské s tran ě celoročně o tevř. D obrá Rs. Koně k jí-

K afkňv průvodce. I I .

zdě. Sáňkování do K runun- hiiblu.

Bouda Rybnlčná (Teiehbaude) .1200 m. Jednod. obč. I

Bouda Slezská Nová. 1195 m• n a J ín ínoši na pruské s t r a ­

ně. Dobrá Rs. N. Nový dům pro noclehy, 80 1., tel., iistř. t. Nikoli draho.

Bouda Slezská Stará, 1168 m. Z ne js ta rš ích Rs.. skoro ještě v pňv. jednod. stavu . Na pruské s traně . N. Rs.

Bouda u Sněžných Jam, 1490 ni. S ta rá menší Rs. horská a nový hot. s věží. vyhl.. 50 p., t r ., tel., e lek trické osvětlení, ú s tř . t.. výborné zaopatření.

Bouda Špindlerova, 1208 m pod Malým šišákem . Rs. Dobrá kuchyně i nápoje. N yni hotel (něm.), (čes. obsl.). 30 p. Od maj. odm ítnu ty ěeskoslov. pohlednice.

Bouda Vosecká, česká. 20 p., výb. Rs., tel. ú stř . t. (adr. Vojt. H erčík . pošta H a r r a ­chov v Krkonoších.

Boudy Bobi nad Pecemi. 3 dobré hs. (něm.) N.

Boudy Daftovy. Hs.Boudy H offm annovy u Jans .

Lázni. Rs. 'Boudy Hraniční (Grenzbauden

pod Sněžkou. 1046 m. Velmi dobrý T ippeltův hot., ústř . t. Celnice.

Boudy Hrnčířské, dobrá rs. (něm.). N.

Boudy Keilovy. Hs. (něm.)Boudy Mísečné P řed n í a Zad­

ní v rozkošné ko tlině na Krakonošově cestě: 1050 mpod Mísečnou Horou. V posl. hs. »IJ kotle* (něm.. 17 1.. stan. K. Čs. T. a Svazu lyža ­řů), dobrá kneh.

Boudy Pomezní (Grenzbauden) viz Boudy Hraniční.

Boudy Richtrovy Zadní pod V ýrovkou. Hs. (něm.) N.

Boudy Tiipfrovy, 1059 m . J e d ­nod. Hs. 10 D.

Boudy Zlnneckrovy, 1096 m u Ja n sk ý ch Lázní. Hs. N.

Buchštein (958 m) u P říchovic . Rzh. R oh an o v a c h a ta (něm.).

Černá (hora Studničná)(Schw arzbrunnberg ) 873 m. H řebenová cesta n a Sněžku. D obrý H s. i v zim ě otevř. Místo p ro 800 osob. Rohačko- vá t r a ť do Jab lonce . Rzh. se skvělou v y h l. Něm. tu r . pod­nik.

Černá Skála, 1046 m. Rozhled ja k o ze Š eřina .

Čerťák (Čertův V rc h ) 1007 m n Nov. S věta . K rá sn ý pohled do údolí J iz e ry .

Čertovy d í ry (Teufelsloehfel- sen). Zast. H em m rich . V.

D ívčí kameny (1405) m alebné tu rn é nad P e tro v o u Boudou.

Dvořačky, osada 2 hod. od Nov. S věta . 1200. Čes. Hs. 131. N oc lehárna , nouzová lůžka. V elm i d o b rá rs .. tel. S ta ­nice Kčs. T. i S vazu lyžařů . K rá sn ý rozhl. do k o tl in y ro- ky tn ické . H orské louky s bo­ha tou květenou.

D louhá Barva (L ange F arbe) . S tan . V oig tsbach . V.

Finkstein u S m ržovky s 30 m vys. sk a ln í skup inou (křiž.) a t. av. Čertovou S tudn í, n e jvě tš ím a n e jk rá s . ska ln ím vým olem Jiz . H or.

Frýdlantský zám. Vřeli. (Vys. K ám en) 340 m . Čedič, kopec. Rozhled. Zámek.

Haidstein 966 m V.Hasenstein u F lin sb e rg u . Rzh.Harrachova Skála 1040 m s pam .

deskou. S k v o s tn á vyh l.Hein V ysoký 491 m. Čedič, ko­

pec v k ra j in ě F rý d la n d sk é .H eu fnder-S toh 1107 m . Ch. V.

jak o se S m rku .Hlnterberg (viz Zelená K upa)

1126-5 m. J iž . v rcho l Zel. K u ­py. N e jvyšší bod J iz . H or. Sev. V. n a J iz . H. a K rko noše.

H o fh s te ln 105S m. V rchol s b a lv an y žul. podobá se z ř í ­cenině. Rozhled s b a lv an u ; lepši s M al. H ochste inu . J e n le tn i ch a ta .

Holubník (Taubenhaus) 1069 m. Ukončen žul. ska lou , jež po­

18

sk y tu je pěk. V. k F rý d la n d u , Zitavě, Luži, Zem ské K oruně, ke K rkonošům a S tředohoři.

Honsberg u L iberce s T irusem Vyhl. a K ra lovkou .

Hora Studničná 1560 m. D ruhý nejvyšš í v rcho l po Sněžce. (Viz K rakonošova Z ah rádka).

Hrubý, kopec 50*2 m u J i le m n i ­ce s kr. Vyhl.

Huťský potok u R okytn ice . S la ­py.

Humerichberg 510 m . čed . ko­pec k ra j in y F rý d la n d sk é .

Chlum (689 m) u Vys. n. J iz . K rá sn ý výh l.

Chuchelná (Kochel) S lapy ve v ý ši 514 m n a p ru sk é s tran ě . Rs.

Jizera. (S ieghubel, SiechhU- bel) 1120 m se žul., skup inou sedm ištítem . Schody. K rá sn á v y h lídka . P řiroz . Rzh.

Jizerský Hřeben 1002 m. Viz Sm rk a S toh.

Jizerská Louka. Iiaše lin isko ve výši 829 m. K osod řev ina a za jím av á květena . N aleziš tě po lodrahokam ů.

Káulig (R aubšchiitzeufels) u L iebverdy . N ový p ř ís tu p o- p a t ře n zábrad lím .

Jíninoš (R e if t rá g e r ) . T v aro h o ­vé (Q uarksteine) a Svinské (Schweinsteine). Hot. 1362 m.

Krakonošova Vyhlídka u B ra- trouchova (Jalilonec n. J .). Títulua. nocleh.

Kotel 1434 m česky tak é Kokr- háč zvaný. N ejlepší V. k jih u . Vděč. loka lita bo tan ická v K o te ln ých Jam ách.

Kozí Hřbety 1424 m. P am ě ti­hodný o s trý h řb e t í.ad Špin- d ler. Mlýnem.

Kozinec (561 m). Vyl. Rs.Krakonošova Zahrádka, obtížně

p ř ís tu p n ý svah H o ry S tnd- n ičné se vzácnou květenou.

Krkavčí Skála n ad J ize ro u a R iegr. stezkou. S kvostný po­h led do údolí J iz e ry .

Královka (K onigshohe 858 ni) u H onsbergu blíž Jab lonce n. N. Rz. Rs.

Krásná Marie (Schone Marie)

<j()4 m u Liebverdy. V yhlídka ohražená.

Krkonoš 1419 m. Vděčná V. do Cech.

Labnberg viz S tříb rný H řbet.Labe, prameny 1350 m na L ab ­

ské Louce. Zde roste nordická ostružina Kubus chamaemo- rus.

Labe, vodopád 1284 m 50 m vys. Za spuštěn í popi. 30 hal. za osobu.

Ladigova Výš (753 tn) nad J a n ­skými Lz. Ks. K rásný vý ­hled do Cech.

Liščí Hora 1363 m rozhled. Viz Bouda Liščí.

Masarykova Vyhl. l i z Sejkor- ská Kaplička.

Melzrův Důl. Tok a z ja ra vděčný vodopád Malé Lom­nice. P ř ís tu p k Sněžce od se­veru.

Modré a llarťovy skály 934 >». V.Mechovlnee \ iz Hurachova skálaMuchov 780 m- C hata K. Cs. T.

Hřeben, cesta: Ještěd—Sněž­ka. Nádh. rozhl. Viz Souf (Tereziina Výš.).

Nad Studnicí (Hochwiesenberg) 1554, nejvyšší bod hory Stud- ničné-

Nussstein Oř 799 m u Liebverdy.Lezecká stezka. K říž se zá­bradlím. Nové krásné p ř í ­stupy.

Obři důl. Sečiště Úpy. P řís tu p k Sněžce od jihu.

Oelberg (876 m) p ř ís tupný od H ejuic a Honsbcrgu. V. do středu H or Jiz . Oř.

Pančlce slapy nad Labským Dolem. Nesi)ouštěji se.

Planina pod Sněžkon (Koppen- plan) 1445 m. N áhorní rovina s p ram eny Úpy a Bílého Labe.

Polední Kámen. 1423 m- K rásné skupení g ran it itové n a sev. svahu S tříb rného H řbetu .

Polední Kameny. (Mittags- steine). P ř ís tu p od Hejnic. V.

Poledník (Mittagsberg). Zastáv­ka Hemmrich. V.

Rybník Malý 1183 m. Jezero se ps truhy a zajím avou zviř.

K ybničná a H am plova boudai\ 1.1.

Rybník V elký 1225 m. Jezero Horské. Roste v něm. šíd latka Isoetes lacu tr is jako v je ­zerech Šum avských. Kromě jiných tvorů nalezen též re­lik tn í červ Mppotus relictus.

Siebhiibel (819 m).Šejkorská Kaplička s M asary­

kovou vyhl. na Krkonoše s jedné a Kozákov s d ruhé s trany. U Semil.

Slezský Dům, pruský hot. proti Obří Boudě (oba v rukou té ­hož maj.).

Sm rk 1122 m. Rzh. Skrovná Ks. Chata.

Sněžka 1605 m. 2 Rs. N. Pošta, něm. i rak . telegr. a meteoro­logická stan. Skv. Rz. V. Rs. otevř. od k vě tna do září. J in d y přítom en h lídač a po­sky tne jednoduché občerstve­ní. Ceny vysoké.

Sněžné Já m y . Zajím avé stopy ledovcové (312 m hluboká ro­kle) se vzácnou re lik tn í (nor. (lickon) květenou na čediči v Malé Jám ě. P ř ís tu p shora za­kázán.

Stoh viz H eufuder.S tráž 774 m u Končin (Jab lo ­

nec n. J .). K rá sn ý výhled na přední pásmo Krkonoš s Ko­tlem a Lysou Horou.

Strážník (603 v\) u Jilem nice. K rásný Pohléd do údolí J i ­zery.

Stříbrný Hřbet 1489 m (také Polední H řeben nebo Lahn- berg zv.). Viz Polední Ká­men.

Supí Rozhled viz V ýrovka.Šeřin 1083 m ■ Vrchol se zábr.

Pam. deska dr. A. R ašina (Němci brzy po odhalení zpustošena). K rásn ý rozhl. na v n it řn í pásmo Krkonoš.

Šišák Malý 1436 m. Skvělá V. na Sedmidolí (Sieben Grún- de).

Šišák Velký 1424 m. V. na všecky s trany .

Šouf (Tereziina Výš.). Rzh. na M áchovských skalách (v 1.).

20

Špičák 809 m u Tamnvaldu. Kzh. C hata (něm.)

Tříč. u kříže 688 m, p řekrásný pohled na přední pásmo K r ­konoš u Jablonce n. J.

Tvarohové K. 1332 m. (Tvarož- ník). Turně na Jín ínoši.

Cpa, p ram eny 1433 m iia P lan i­ně pod Sněžkou, t. zv. Bílá Louka.

Výrovka (Supí Rozhled. Geier- gucke), 1303. k řižovatka tu r. stezek.

Vys. Kolo 1509 m n a Hřebené

s mohylou Viléma I. (Relief a věnovací deska odstraněny).

Cachla vodopád. Velká Rs. a Kav. N. Spouští se.

Zlatá Vyhlídka. Spouští se nad Rokytnicí. V. do kotliny Rok.

Zlatá Vyhlídka u Benecka. (Adr. F r. Raab, Vítkovice (Jilemnice).

Zlmov ‘698 m) u Rokytnice n. .1. K rásná V. I 'ř i r . rzhl.

Žalý. Iízh. Hot. s ls. D obrá rs.Žeř (Brandhohe) na hoře S tud ­

nic né. Krás. vyhl. na skupinu Sněžky.

B. Místa lázeňská, letní sídla i místa přir6dnicky a historickyzajímavá.

Lz. lázně, Ls. le tn í sídlo, Č. v Čechách, Zlí. za hranicem i.

Agnetcndorf 500 m. Dobré vý-J Teplic - W arm brunnu. Zdechodisko p ro vý le ty e ně- levněji.mecké s trany . Zh. |Hain, Ls. Zh. u G iďsdorfu . Zh.

Antonlnov, Ls. v údolí Iva- Harrachov, id. Ls. Č. M hod. o ď menice (400 600 m). S tanice Nov. Světa. 19 k m od Taun- Josefodol-Maxov. walďu. Spojení jako z Nov.

Arnostov u stanice Sytova Světa 1 tHáje. P řírodn í divadlo. Re-J gu lovaná J izerka.

Arnsdorř. Ls. Zh. Stanice d rá ­hy Zillerthal-Krumhiibel.

Bedřiehov viz Špindlerův Mlýn.m, nejvyšší z ěes- S tanice Jilem nice, odb. N. J . S. m. Ls. Stanice v Dotazy na odb. N.

Benecko 800 kých Ls.Dotazy na

Branná 460 místě. Ls.,T. S,

Briickenberg St. ve vysoké po loze (831 m) Zh.

Buková u K arlova, nejvyšší čedič, vrchol (999 «?).

Černá Hora (Schwarzenberg) Ls 700—1096 ni u Janských Lázní. Dosti bvtů. Český hotel.

Erdmansdorf Ls. Zh.Flinsberg 500 m. Lz. s oceli-

tým i pram eny. Zh. Nutný, cesí. pas.

Frýdland 290 m. Město s pa- mát děkan, chrám em a zám­kem. Č.

Forstbad viz Lesní Lázně.Giersdorf. Ls. Zh. omnibus do

Hejnice. Poutnické misto s vel­kým kostelem. Č.

Hemmrich (475 m). Zast. žel. jihoseveroněm. spoj. dr. Ls. Soukr. lwfcv. Mysl. Host.

Hermsdorf pod K ynastem ; pří jemné položené východisko 2 h. Ls. Dobrý pobyt, ač ne všude levný. Zh.

Honsberg, stanice elektrické dráhy u Jablonce n. N. Vých. pěk. výletů.

Hostinné. Ls s čes. menšinou. Nár. dům.

Huť Joseíínina. Východisko tra tě hřebenové. Zh. (ze Schreiberhan).

Jablonec n. N., 495 m s R ych ­novem. p rům ysl sklářský. Vděčné východisko.

Jablonec n. Jiz. Ls. Výborné východisko. Museum N. ,T. S.

Janské Lázně. 600 m. Lz. Teplé lázně (Český Gastýui a klím. místo. Nikoli levné. Dobřý pobyt. Ač často přeplněny. Čes. Skalní hotel (Felsen--

bing) mimo láz. úženu v čer- ué Hoře.

Jilemnice České městečko. Ls. Dobré ač vzdálenější výcho­disko s české strany . Tur. a stud. noclehárna.

Jirkov a Střevelni. Ls. n Zel. Brodu. Hostince a le tn í byty .

Klausův Dol, k rásné údolí Seifenbachn u Janských Láz­ní.

Krausův Mlýn (druhý) mezi V rchlabím a šp ind ler. Mlý­nem. Dobře zařízený hosti­nec. Ls. N.

Kořenov (W urzelsdorf Ls. Klím. a sirné lz. Dob s tře ­disko pro vý le ty do J, i. Hor i Krkonoš.

Kreuzschenke, 632 m. Vlídný hostinec nad Úpou: východ, k H raničným boudám a Pe­cím

Kruinhubel. Lz. H ojně navště ­vované. Zh. Dobrý pobyt. Pruské východ, k rásným do­lem na Sněžku.

K ynast, 657 «». Zřícenina hojně navštěvovaná (u Hermsdorfu).

Lesní Lázně (Forstbad) 8 km od Hostinného. Lz. č. Dobrý pobyt v p říjem né poloze.

Liberec, 377 m.' Prům yslové a obchodní město německé se značnou populací českou. Ta­ké východiště pro vý le ty do Lužickvch Hor a na Ještěd .

Liebwerda, 379 m. Lz. oceli té a kyselkové na úpa tí Smrku.

Mařfersdorf viz Vrafcislavice.Maršov, 510 rn (Marschendorf).

Skrovnější Ls. č. Východisko Pro východní část Krkonošů z české strany .

Navarov, zříc. n Vys. n. Jiz .Nistějka, zříc. h radu u Vys.

nad Jiz.Nový Svět. Záp. východisko na

H řeben krk. a do P ruska. Ls. Letní b y ty a láz. b y ty ta ­ké v sousedním H arrachově. ^ 1JOj . le tní autobusy do Po- lubnýho.

Paseky, ěes. Ls. (658 m ). % hod. od st. Dol. Rokytnice. Dot. na Od. N. J . S. Dějiště Raisových Zapadlých v la ­stenců.*

Petr Sv. S tarobylá ves na úpa ­tí Kozího H řbetu . Ls. V roz­košné chráněné poloze na Klausově B ystřině.

Pctrsdorf, Ls. Pobyt dobrý, lev­nější než v H erm sdorfu. Do­bré východisko z něm. s tra ­ny. Zh.

Pece (Velká Úpa. díl III.), klim. stanice, horská ves p ři ús tí Obřího Dolu. Ls. Pobyt levnější i nákladnější. S tani­ce povozů a autob.

Poříčí u T ru tnova s elektr. centrálou, zaříz. na spalová­ní mourového uhlí.

Rokytnice n. J . . s čes. menš. Nár. dům s noclehárnou. V ý­chodisko n a Kotel. Sněžné Já m y a Labský Vodopád.

Raspenava. Odb. do Bílého Po­toka. Zajím avé lomy vápen ­cové.

Semily, české město při ústí Volešovky do Jizery . Výlet na Kozákov. Východisko na Vysoké a Nový Svět údolím Jizery . Ls.

Sclilag, 500 m. Ls. Pens. Lázně slatinné, elektr.. sluneční a vzdušné, jeh ličnaté , parn í Lz., dům otevřen i v zimě.

Schwarzbach, 540 m. Ls. s oce- li tým pramenem .

Schmiedeberg, 442 m. Město. Stan. Ls. Zh.

Schreiberhava, 660 m. Ls. hoj­ně navštěvované. Zh. Dobrý pobyt. Ne vždy levný, četné vily. Východisko jako Novy Svět výhodné.

Smědov (W ittigbáus). Dobrý středobod pro jizerské vý le­ty. Myslivna s dobr. Rs. N. Nový Lovecký zámek.

Smržovka, město, oblíbené Ls. Sídlo sklářského prům yslu

Stanový, rodiště A n ta la S taška u Semil.

Svatoiíoviee Malé, sla tinné a vodoléčebné Lz. Klim. léč. místo.

Svoboda (V rajt Freiheit). V ý­chodisko na Janské L. (auto­busové spoj.), do údolí obou Úp a do skupiny Sněžky.

šp lndierůvM lýn s Bedřiclio- vem, 760 »». Ls. na úpa tí Ko-

21

22

zího H řbetu. Č. Četné vily. Pohodlný pobyt. Ne vždy drahý. H ojně navštěvováno. Středisko výle tů všemi smě­ry. Ces. hot. Slavie 15 p., 32 1.

švarzentál. Ls. u Vrchlabí, šumburk n. D. Ls. s čes. menš.

Velmi dobrý ěes. hs. J . Mi­stra u nádr.

Tanwald (Jedlová). Ls. se znaě. ěes. menš. Čes. obsl. u Koruny.

Teplice viz W arm brnnn. Tiefenbach, 484 m. Ls. Stan.

Tiefenbach—Děsná.Trutnov, okr. město s četnou

populací českou. Národní Dům. česká menš. knihkup. Vzácný Krkonošský herbář Kablíkové v reálce. Odbočka do Svobody a t ra ť na Kónigs- bahn-Zaclíř.

ťpa Malá. Ls. Mohornův Mlýn. Rs.. inyšl., fara . Do­tazy v Rs.

Cpa Velká u Svobody. Ls. Viz t éž Pece

Vichová. Ls. (516 m) u stanice " Sytová neb Hrabačov. Byty

skrovné bez nábytku. Vítkovice s Rezkem Ls. na

svahu Vlčího Hřebene 2M> hod. od Jilemnice. Výb. vý chodiště.

Vlčice, starobylá ves n Trutno­

va, kde u Adama Zilvara býval hostem J a n Amos K o­menský.

Voigtsbach, Ls., 448 m. Stan. Mníšek.

Vratlslavlce (Maffersdorf) u Liberce. Kyselka. Lz. Rs.

Vrchlabí s čes. menš. (484 m ). Prám . město. Východisko na Špindl. Mlýn (autob. spoj.). - Rs. Kčs. T.

Vysoké n. Jiz. České prům.město (695 m), rod. dr. K.Kramáře.. Ls. v příjem né poloze. Dobré by ty i vzdále­nější východisko pro střední část Krkonoš. Tur. chata Kčs. T. a čes. Lyž. Svazu.

Wang (kostel), 874 m. P ra v i ­delná zastávka tu ris tů pro pěknou vyhlídku a zvláštní ráz a polohu kostela. Zh. Mezi Sněžkou a W armbrun- nem.

Warmbrunn, Teplice. Lz. Zh. H orké pram eny 32-—42°. Do­brý pobyt. N ejkrásnějš í pře­hled Krkonošů od severu.

Wiesental, Lučany, Lz. (sla- tinné lázně). 600 m.

Wittighaus, 814 m, viz Smědov.Žacléř, středisko staré kameno-

úheiné pánve ná úpatí Hor Zaltmanských. Početná čes. menšina.

Cestovní rozvrh.Cestu Jizerským i H oram i a Krkonoši lze podniknouti z

různých východisk na české půdě: F rýdlandu , Raspenavy,Liebverdy, Liberce. Jablonce n. N., Jablonce n. J .. Tan- valdu, Sumburku, Nov. Světa. Semil. Jilemnice, Vrchlabí, Špindlerova Mlýna, Svobody. Pecí, Vysokého n. J-. Rokyt­nice n. J., T rutnova. Dobře také z některých východisk za­hraničních jako Schreiberhavy, Petersdorfn, Teplic (Warm- brnnnu), H irschbargu. Erdm anšdorfu, A rnsdorfn, Krnm hiiblu a Schmiedebergu. Dostihnouti některého z těchto míst ze středu země vyžaduje obyčejně několika hodin cesty drahou. Z P ra h y možno počítati na jízdu tam a zpět. aspoň jeden den (nebo 2 noci), což v následujících rozvrzích není počítáno. V ýjim ku tu tvoří t. zv. tn ris t . v laky nebo výjim ečné rychlíky. N a orientační mapce jest naznačeno, z které s tran y k výcho­diskům se přijíždí. P ři značnějším stoupání stačí počítati na den pěší chůze 6 hodin, jen s ta tnější chodci mohou j i t i 7—8—10 hodin. Stanovil jsme celkem XI. následujících hlavních tra t í , jim iž také;‘ (dle řím ských číslic), označeny jsou tra tě p ř i ­pojené orientační mapky, z nichž I.—I I I . vy týčeny jsou hlavně Jizerským i Horam i, osta tn í Krkonoši.

Ori

enta

ční

map

ka

turi

stic

kých

tr

atí

v Ji

zers

kých

H

orác

h a

Krk

on

oší

ch.

24

I. Turnov, Liberec, Frýdlant.a) Rychnov, Jab lonec n. N., Honsbergr.b) Raspenava, H ejnice, B ílý Potok.c) R aspenava, L iebverda, Smrk, Sclireiberhava.

II. Liberec, Jablonec n. N., Tanvald, Šumburk.

III. Frýdlant, N. Město, Fllnsberg, Petrsdorř.IV. Turnov, Železný Brod (viz VI.) Tanvald, Polubný (Nový

Svět).a) Nový Svět, H řebenová cesta, Sněžka, Obří H řeben,

H ran ičn í boudy, Ja n sk é Lázně, Svoboda.b) Nový Svět, K rakonošova cesta, šp in d le rň v Mlýn,

Liščí Boudy, Černý Důl, Ja n sk é Lázně, Svoboda.c) Nový Svět, H arra ch o v a cesta, Labská Bouda, Špindl.

Mlýn.V. Nový Svět, Sclireiberhava (Jininoš, Labská Bouda, N.

Svět), Petrsdorř, Warmbrunn, Hiršbeřg, Krumhiibel, Sněžka, Obří Důl, Pece, Svoboda.

VI. Železný Brod, Semily (Vysoké n. J.), St. Paka, Martl- nice (viz V II . Jilem nice). Kunčlce (viz V II I . Vrchlabí). Hostinné, Trutnov (Konigshalin, Žacléř).

VII. Jilemnice, Rokytnice.a) Jilem nice, Žalý, Šeřin, Mísečky, Hřeben.b) Jilem nice, Rezek, Dvořačky, Labská Bouda.

VIII. Vrchlabí, Špindlerňv Mlýn, Petrova Bouda, Agneten- dorř, Schreiberhava.

Špindlerňv Mlýn, Sněžka, K rum hiibel (Erdm annsdorf), W ang, W arm brunn , K ynast, Agnetendorř.

IX. Trutnov, Kbnigshahn, (Žacléř) Landsliut, Schniledeberg, Hiršberg.

K do chce podniknouti nej k ra tš í vý le t a zároveň vystoupiti na Sněžku, jede do V rch lab í a použije tr a tě V II I . přes Špindlerňv Mlýn na Sněžku a zpět p řes Janské Lázně do Svo­body. P ro ne jk ra tš í vý le t na hřeben bez výstupu n a Sněžku, doporučuje se zvoliti za východisko Jilem nici, nas toup iti ce­s tu přes Žalý, buď jen do Míseček anebo až na Labskou Boudu s náv ra tem přes Š pindlerňv Mlýn.

K do chce seznati celkově Krkonoše za (lobu dle možnosti n e jk ra tš í . jede do Polubnýho a použije přes Nový Svět na Sněžku tra tě IVa.

Kdo chce v čase n e jk ra tš ím seznati celkově Jizerské H ory a Krkonoše, nechť jede do R aspenavy a použije odtud tra těI. c) do S chreiberhavy. vystoup í dle tr a tě V. a na hřeben a dle t r a tě IVa. pokračuje na Sněžku se sestupem přes Janské Lázně do Svobody. Nebo nas toupí hřeb. cestu z Jab lonce nebo Liberce.

25

Výběr výletů.

A. Jednodenní výlety .

Lze nice dnes rychlíkovým a au tobusovým spojením do- stihnou ti něk terého východiska, podniknout! k rá tk ý v ý le t ho r ­ský, a je š tě téhož dne se v r á t i t i ; ale užitek takového vý le tu je tu r is t ick y i věcně vftěi nák ladnosti nevděčný a proto k takovým vý le tům neradím . Poněkud snadnějš í a tak é vftěi nákladu sp ráv n ě jš í jsou jednodenní vý le ty z něk terých vý- chodisk, k te rých dostihnem e don p řed tím nebo v noci, takže se jedná o vý le ty ze vzdálenějš ích východisk (na př. z; P rahy) aspoň 1 Píděn ní. Z bližších východisek jako na př. z T urnova . J i ř in a , D vora a H radce K rá lové je to ovšem snadnějš í a rychlejší.

N ejvděčnější na úpatí K rkonoš pro vý le ty jednodenní jso u :

Východiska.

Jilemnice.

1. Š p i n d l e r ů v M l ý n buď a) p řes Zalý—Šeřin na Mi- sečky (Bucharovou cestou a do Šp. Ml. 6% hod., autobusem do V rchlab í k stan ., nebo k ra tč e j i b) p řes Kezek a Zad. K ra u ­sovy Boudy (5% hod.).

2. D v o r a č k y—B o k y t n i c e . P řes Vítkovice do Rezku neb H utí. Je - li společnost 12 osob, m ůže do V ítkovic užíti autobusu od Ant. D ontha v J ilem nici. V tom př ípadě možno misto z D vořaček do R okytnice a v lakem (vše pěšky 6% hod.) Jiti také z Dvořaček do N. Světa (celkem pěšky 7 hod.) nebo do šp iu d le ro v a M lýna (celkem pěšky 7 hod.). Cestu do Špin- dlerova M lýna možno zk rá ti t i (na 6% hod.) odbočením v H u ­tích do M ísečných Bud.

Hradsko.

3. V ýlety z J i l e m n i c e p řes R e z e k , možno si u č i ­n it! pohodlnějším i, jede-li se z J ilem nice do zast. H radsko , od- kudž na Rezek Ph km . Zde lze se rozhodnouti pro ě. lb . (4% hod.) nebo č. 2., nebo j i t i dále p řím o p řes H u tě (č. 2), do Mí- seěek a Špindl. M lýna. (4% hod.). I v H u tíc h možno voliti místo delší cesty přes Misečky k ra tš í cestu přes Zadní K ra u ­sovy Boudy.

Jablonec n. Jiz.

Až sem možno přes J ilem n ic i doraziti n a noc. Odtud pak možno vo liti ty to 6m čry :

4. N o v ý S v ě t . a) Přes K ončiny n a D vořačky a na Nový Svět (autob. do Polubnýho k stau. 4 hod.). — b) P rv n í cestou

26

jen k prvním chalupám Rokytua, zde do středu osady, kde J se cesty dělí; volíme cestu za kaplí v 1.; po 2 km v 1. a pří 1 rozc. v př. Krakonošovou cestou přes Seifenhach do N. Světa 1 (VA hod.).

fi. 3 p i n d 1 e íí v M I v n. a) Přes B ratrouchov (Krakono | Sova vyhL) na Rezek a Skelné H utě a dále jako z H radska -J (ě. 2). — b) Jako p ři a) do Rezku; však v Třidomí v 1. na Mí- seěky (možno v Před. Míseěkácli uěiniti okliku přes Ko- 4 telné Jám y). Celkem 5% h. — c) Jako při 6 . 4a. na Dvořačky j a odtud přes Dvořačky a Míseěky (5Í6 hod.).

fi. B u c h š t e j n s k á V ý š (rozhl.) a) Přes Paseky k roz- 1 hledně, sestup do Kořenová k stanici Polubný (4 hod.). — b) 9 Přes Sklenářovice (možno také oklikou) přes Třič n a Vysoké ] n. J. nebo přes Sklenářovice, Haidstein, Buchštejn (Buchštejn- i ská rozhl.). Sestup do Kořenová. (4 hod.).

Rokytnice.

7. N o v ý S v ě t . a) Údolím Jizery a Mumlavy pěkný po- 1 chod (3% hod.), takže stačí ještě čas autobusem do Kořenovák Buchstejnské rozhledně a k stan. až do Tauw aldu 2 hod. (Celkem 5Ve hod. a jízda autobusem). — b) Zeleně ztnačk. cesta přes Krásnou Vyhl. do H arrachova a dále jako p ř i a). — c) Přes Itokytno na Dvořačky, Krakonošovou cestou přes Seifen- ] bacli a H arrachov do Nov. Světa 5 hod. Autob. do Polubnýho — d) Přes »Zlatou vyhl.« (hs.) do H arrachova a Nov. Světa a dále jako p ř i a) (4 hod.).

8. Š p i n d l e r ů v M l ý n přes Rokytno na Dvořačky od tud buď a) přes Kotel a Kotelské Jám y, H arrachovy Kameny na Míseěky nebo b) přímo přes Kotelskou Boudu na Mísečky a dále přímo přes Bedřichov do Špindl. Mlýna nebo 5 hod.). Autob. do Vrchlabí.

Vrchlabí.9. Z a 1 ý. Š e ř i n , Š p i n d l . M l ý n . Jednou (přes Kně-

žiee) nebo druhou cestou na Žalý a dále jako z Jilemnice (č. 1.) na Mísečky a přes Bedřichov do Špindl. Ml. Nebo před šeřínem odbočit! v př. přes Zadní K rausovy Boudy (7 v posl. případě 6 hod.).

10. Š p i n d l e r ů v M l ý n , š p i n d l e r o v a B o u d a . R anní autobus dojede přes Špindl. Mlýn až na hřebenovou cestu u špindl. Boudy. Malá hřebenová partie přes Petrovou Boudu na Kameny Dívčí a Mlýnské a V. šišák do Marti-

27

novky, odkud přes Medvědí Boudu a Dívčí Lávku do Špindl. Ml. a autobusem do V rchlabí (3% hod. pěší cesty).

11. J a n s k é L á z n ě přes H or. Lanov, če ru ý Důl k s ta ­nici do Svobody (ev. autobusem 3% hod.).

12. V ý r o v k a , P e c e (nebo Š p i n d l . M l ý n ) . P řes Pommersdorf a Rennerovy Boudy na Výrovku i odtud buď a) přes R ich trovy Boudy do Pece a autob. do Svobody (5)4 hod.) nebo b) p řes H offm annovu Boudu do Sv. P e tra a Špindl. Mlýna a autob. do V rchlabí. — c) Přes Liščí Boudu a údolím Zelen. Potoka do Peci (5% hod.).

Špindlerňv Mlýn.

Kdo dorazí na nocleh (nutno předem zajis titi) m isto do Vrchlabí do Špindl. M lýna, m á kromě p a r t i í zpětným směrem uvedených pod čísly 1., 3., 5., 8 ., a 12 bohatší výběr ještě těchto p a r t i í :

13. S n ě ž k a několika sm ěry dostupná: a) Po hřebeně přes P laninu vede cesta nejprv k Špindlerově Boudě (ev. autobus dle č. 10.), odkud přes M. š išák a J in d ř . Boudu na Planimr pod Sněžkou k Obří Boudě a na Sněžku. Sestup Obřím Dolem do Pece a autob. do Sivobody. — b) K Dívčí Lávce a W ebrovou cestou podle Bílého Labe a přes Luč. a Obří Boudu na Sněžku a sestup jako p ři a). — c) Sv. Petrem , Bucharovou cestou Přes Rennerovu, Luční a Obří Boudu na Sněžku a sestup jako při a). — K aždá cesta 6% hod.

14. N o v ý S iv ě t , a) Labským Dolem k Labskému Vodo­pádu a Labské Boudě; p řes Oseckou Boudu a S lap M umlavy do Nov. Světa a autob. do Polubnýho (6% lid.). — b) Bedři- chovem přes Mísečky a D vořačky na Seifenbach a H arrachov do Nov. S věta (6 hod.).

15. J a n s k é L á z n ě . P řes Keilovy. H rnčířské a Bobi Boudy do Jan sk ý ch L ázní (7% hod.); autob. do Svobody.

Tanvald (Šumburk), Nový Svět.

16. Z T a n v a l d u (uocl.) možno přes Buchštejnpkou rozlil, za 3 hod. stihnouti do Nov. Světa. Po odpočinku za 2 hod. do Dvořaček a sestoupit! ještě včas k v laku do Ro­kytnice. Také možno podniknouti zpětnou cestou jin ý vý le t do Rokytnice dle č. 7., nebo až do Jablonce n. J . dle č. 4.

17. Z N o v . S v ě t a (noci.) možno za jeden den vyjde-li se včas doraziti přes D vořačky (3)4 hod., oběd) a Mísečky do Špindl. M lýna (celkem 5 hod.) k autobusu do V rch lab í; stat-

nější tu r is ta může voliti směr hřebenové cesty k Osecké Boudě, 11a Sněžné Já m y (3% hod.) a přes Vys. Kolo a V. Ši­šák do M artinovky (4% hod., oběd) a Medvědím Dolem do Špindl. M lýna (614 hod.); nebo stejnou cestou přes Voseckou Boudu dojiti do Labské Boudy (4 hd.) a Labským Dolem se- s tonpiti do špindl. Mlýna. (6 hod.).

Podřízenější význam pro jednodenní vý le ty m ají ještě vý-i chodiska:

18. Trutnov přes Žacléř a Rýchorské H ory. (Srov. díl Or­lické Hory) — a

19. Železný Brod, odkudž přes Tepeř vede nás p ř ím á cesta do Šumburku a přím o dále do Černé (Schwarzbrunn), kde stihnem e modré hřebenové značky vedoucí k rozhl. (něm rs) 11a černé (Studánce, H oře Studničué), odkudž po hřebeně do­jdeme přes M u c h o v s k é s k á l y (chata KČsT.) a Šouť (Tereziinu výšinu) k stanici do Tanvaldu. (Celkem 5% hod.)

20. Jablonec n, N. (příjezd přes Rychnov elektr. drahou) je rovněž výcliodištěm jednodenního výletu hřebenovou cestou přes Černou do T anva ldu jako při č. 19. (Celkem 3% hod., viz č. 31.). ,

J inak dojedeme •m noc buď do Janských Lázní nebo do Pecí, odkudž máme zpětným směrem výběr vý le tů , uvedených pod čísly 11.y 12., 13. a 15. Pokud pohraničný s ty k dovoluje nebo cestovní pas je po ruce, jsou dobrými a vděčnými v ý ­chodisky pro jednoduchý přechod přes hřeben z Trutnova p řís tupné stanice Landeshut, Schmiedeberg a Hiršberg. (Viz u těchto stanic). P řes Polubný je za hran icem i p ř ís tu p n á stanice Schreiberhava (v 1.).

Dvoudenní výlety do Krkonoš.Také při těchto výletech dlužno předpokládati, že 11a Vý­

chodiště se dojede o den dříve na nocleh. V tom smyslu n a ­v rhu ji níže uvedené partie . Mnozí ovšem použijí ranního rych líku 1. dne, to nicméně znamená z trá tu často Ví dne, zříd ­ka méně. V těchto případech se kombinují dva jednodení v ý ­le ty na př. mezi Nov. Světem a Špindler. Mlýnem, nebo mezi Špindl. ML, Sněžkou, Jan sk ý m i Lázněmi a V rchlabím nebo mezi Špindl. Mlýnem, Sněžkou po hřebenové cestě do Labské Boudy nebo až lc Sněžným Jam ám a Labským Dolem zpět do Špindl. Mlýna, nebo mezi Nov. Světem, R okytnicí a Jilem nicí, nebo mezi Vrchlabím ,. Špidl. Mlýnem, Sněžkou a Janským i

lázněmi a p. K vlastn ím dvoudenním výletům náleží jednak hřebenové pochody, jednak hřebenové přechody, které p ř i jednodenních výletech možné nejsou.

A. Dvoudenní hřebenové pochody.

21. Nový Svět (nocleh). 1. den: a) Podle Mumlavy (Slapy) přes Voseckou Boudu, Jin inoš k Sněžným Jam ám a na nocleh do Labské Boudy (4 hod.); b) přes H arrachov, Seifenbach. Krakonošovou cestou na Dvořačky a přes Kotel k Labské Bou­dě (3Ví hod.). — S tatnějš í tu rista , jenž chce využiti plného pochodového dne, noclehu je v T a n v a l d ě nebo P ř í c h o- v i c í c h a jde přes Buchštejn do Kořenová (z T. 2, z P ř. 1 hod.) a odtud 1% hod. do Nov. Světa. Také možno (pro méně statné) po noci. v T. použiti d ráhy do Polubnýho a odtud přes Kořenov do N. Světa (2 hod.). — 2. dne. Dobrý chodec volí hřebenovou cestu (zacházka k Labským pram enům a zpět % hod.) přes Sněžné jám y, Vys. Kolo až n a Sněžku (5 hod.), sestup do Pecí (1% hod.) a autob. do Svobody.

22. 1. dne z Nov. Světa jako p ř i čísle předešlém; 2. dne z Labské Boudy po zacházce k Labským P ram enům (% hod.) Po hřebeně přes Vys. Kolo ale jen do Petrovy nebo špindle- rovy Boudy a dolů do Špindlerova M lýna (v 1. případě 3Vfe, v 2hém 4 hod.) a odtud autob. do Vrchlabí.

23. 1. dne z N. Si v ě t a přímo do Špindlerova Mlýna přes Dvořačky a Misečky (4% hod.). — 2. dne na S n)ě ž k u (viz čís. 13) a sestup do P e c í (594 hod.; nebo

.24. 1. dne z N. Světa do Labské Boudy dle čísla 21. 2. dne (jen pro sta tné tur.) s ranným východem do Š p i n d l e r o - v a M l ý n a a) Labským Dolem nebo b) přes M artinovku Medvědím Dolem (2 hod.), nebo c) po Krakonoši přes Mísečky (2 hod.). — 2. dne ze Špindl. Mlýna přes Zadní K rausovy Boudy Bucharovou cestou na Šeřin a Zalý (oběd) a sestup buď přes Mrklov do stan. J ilem nice (8% hod.), nebo přes Kněžice k stan. V rchlabí (7% hod.).

25. 1. dne z N. Světa dle č. 23. jen na Mísečky (noci.); a 2. dne přes še ř in a Zalý do Jilem nice (4% hod.) nebo do Vrch- iabí (3& hod.).

26. Jilemnice. L dne: a) přes Zalý, šeřin na Mísečky ď /-2 hod., noel.); b) přes Rezek n a Dvořačky (4Vt hod., noci.)2. dne z obou m íst k Labské Boudě a dle ě. 24. do šp ind l. Mlýna k autobusu do Vrchlabí. Kdo použil směrem na Rezek autobusu do Vítkovic (obj. jen pro společnost 12 osob), do

29

30

razií až do Luční boudy a voli odtud pro 2. den některou 9 p a r t i i dle č. 21. nebo 24.

27. Z Jilemnice 1. den do Š p i n d l . M l ý n a přes Žalý a 4 Zadní K rausovy Boudy (6^ hod.). 2. den některá partie ze J Špindl. Ml. dle čís. 13.

28. Z Jablonce n. J . nebo Rokytnice výstup 11a hřeben přes ^ Dvořačky nebo (pro statnější) přes Rezek k Labské Boudě a2. dne něk terá hřebenová partie dle čís. 21. nebo 22. nebo sestup do Špindlerova M lýna dle č. 22 nebo 24.

29. Z Vrchlabí 1. autobusem až k Dívčí Lávce, odtud podle g Bílého Labe na Sněžku a sestup do Luční Boudy (5 hod., nocleh). 2. dne přes V ýrovku, Liščí Boudu, H rnčířské a Bobi Boudy do Janských Lázní a autob. do Sivobody.

30. Z Vrchlabí 1. dne autob. až k Boudě Špidl. a po hřebene buď do Labské Boudy (2 hod.) nebo na Sněžku. (4 hod.) 2 dne z Labské Boudy dle č. 2 2 , ze Sněžky dle č. 29. Nebo 1- dne na Sněžku (3 hod.) přes Špindl. Mlýn (č. 13) nebo přímo i přes Výrovku se sestupem do Pecí 194 hod.

31. Jablonec n. N., je jž dostihneme přes Turnov, Rychnov — odtud elektrickou drahou n a nocleh: 1. den po hřebenové cestě Ještěd—Sněžka. Z Jablonce (značky modrý hřeben) dostihne se za 1% hod. rozhl. (26 m vys.) na Černé (Černé Studánce, Černé Hoře Studničné 873 m) s nejv. něm. tu r. pod- ' nikem sev. Čech a pokračujem e hřebenovou cestou na M u - c h o v s k é s k á l y (780 m s chatou KČsT.) a přes Šauf T e r e ­z i i n u V ý š i n u (623 m, rozhl.) do T a n v a l d u (394 bod.)-2. dne z T anvaldu přes N. Sivět na Krkonošský, hřeben dle č.21.—25. se sestupem do Labské Boudy nebo z Dvořaček do špindl. M lýna (6 hod.) a autob. do Vrchlabí.

32. Hejnlce, jíž na nocleh dostihneme přes Raspenava je východištěm 11a J izerský hřeben, po němž 1. dne lze dostih- nouti Schreiberhavy. 2. dne výstup (prudký) přes vodopád Cachly k Nové Slezské Boudě, Sněžným Jam ám a Labské Boudě, odtud sestup do Špindl. M lýna dle čís. 24.

33. Hejnlce (viz čís. 32.) je dobrým východištěm také, nechceme-li překročiti h ran ice: 1. dne přes Smédov, J izeru a Bnchberg do N. Světa (794 hod.). — 2. dne jako při č. 24.

B. Dvoudenní přechody přes Hřeben Krkonošský.

Zásadou pro ty to přechody je: dostilinouti n a nocleh místa nejvzdálenějšího, tedy m ís ta zahraničního, což za dnešních poměrft vyžaduje dočasně buď: cestovního pasu nebo legitim.

pro překročení h ran ice (viz str . 48). Výcliodišti pro n e jk rá s ­nější a p ro poznání hor nejpoučnější přechody jsou:

Schreiberhava, snadno p ř ís tu p n á , přes Tanvald , Polubný:34. 1. dne v ý s tu p k N o v é S l e z s k é B o u d ě a L a b ­

s k é B o u d ě dle čís. 32. a další postup 2. dne dle č. 24. nebo sestup přes Mísečky, Šeřin a Zalý do J ilem nice nebo V rch ­labí.

35. 1. dne v ý s tu p k S t . S l e z s k é B o u d ě (2 h o d ), kolem Sněžných J a m do Labské Boudy; odtud buď do Špindl. Mlýna (č. 13., celkem 5 hod.) nebo do Míseček nocleh (také ev. přes M ísečky do Špindl. M lýna). 2. dne buď p řes Sněžku do Svobody (č. 1) nebo přes Zalý do J ilem n ice (6 . .13).

36. 1. dne p řes A g n e t e n d o r f na Šišák a buď a) přes Sněžné Já m y k Labské Boudě a L abským Dolem do Špindl. Mlýna, nebo b) přím o dále přes Hřebenovou cestu a Brad- lerovy Boudy do Špindl. M lýna (6% hod.). 2. dne jako při č. 35. — K řižo v a tk a n a H řebenové cestě posky tu je příležitost, aby se další cesta nas toup ila v 1. k P etrově a Špindlerově Boudě a od tud do Špindl. M lýna nebo, aby se prodloužila až do Boudy Luční a 2. dne vystoup ilo n a Sněžku a sestoupilo buď přes J a n . Lázně do Svobody nebo p řes V ýrovku do V rch ­labí, nebo k autob. do šp ind l. Ml. po Bílém L abi nebo po Bn- charově cestě a nebo konečně přes H ran ičn í Boudy k t ra t i na Trutnov.

37. 1. den přes A gnetendorf velm i pohodlná cesta vede k Petrově Boudě a p ř ím o dále až do Š pindlerova M lýna (5% hod.), od tud 2. dne jako p ř i č. 13. resp. 36. Také tu však možuo od Boudy Petrovy zabočiti buď k Sněžným Ja m á m a Boudě L abské (odtud 2 . dne do Nov. S věta nebo Jilem nice), nebo do Boudy Luční a odtud 2. dne p řes Sněžku jako při čís. 36.

Kruminhiibel dostupný přes T ru tnov , H iršb e rg leží ve velkolepé horské scenerii a poskytu je p říležitost k několika nejvděčnějš ím přechodům.

38. 1. den přes B r ů c k e n b e r g (1 hod., autobus) s koste­lem, W a n g e m (885 m) na Boudu Schlingelovu % hod. a buď a-) podle Lomnice % hod. k Mal. R ybn íku a vzhů ru přes H am plovu-B oudu 1 hod. k Boudě Luční nebo b) p řes J in d ř i ­chovu Boudu (% hod.) na hřebenovou cestu a 2 hod. na Sněžku (celkem 4(4 hod.). 2. dne ze Sněžky jako p ř i č. 36.

.39. 1. Melzrovým Dolem (přes W olťsliau a Slezský Dum k Obří Boudě 2 hod.) na Sněžku se sestupem k Luční Boudě a buď podle Bílého Labe nebo Bucliarovou cestou po Kozím

81

32

H řbetě do Špindl. Mlýna (celkem 5 hod.). 2. den Ze Špindl. Ml. buď přes Zalý do Jilem nice nebo V rchlabí nebo přesVýrovku do V rchlab í nebo Janských Lázní.

J inaké výlety dvoudenní po svazích mimo h řbe ty snadno si každý zkombinuje z jednodenních nebo z výletů, u jed­notlivých východišť uvedených.

Cesty třídenní.

Jako do výletů dvoudenních nepočítáme an i do třídenní cesty jízdu drahou k východiště již ještě škoda věnovativice času nežli stačí do 7. hod. rann í. J in a k vždy dojíždíme do stanoviště na nocleh.

Třídenní cesta umožňuje:a) Celou hřebenovou cestu Jizerským i H oram i i Krkonoši

(č. 40.);b) P říčn ý přechod přes hory s české s tran y s návra tem zas

na českou stranu.

a) HftEBEN JIZERSK Y I KRKONOŠSKÝ.

40. Jizerskými Horami a Krkonoši. 1. den. Z Jablonce n.X. dle č. 31. nebo z Hejnice dle č1. 32. nebo 33. na NovýSivět nebo do Schreiberhavy. — 2. dne z N. Světa dle č. 21.do Luční nebo až do Petrovy neb Špindlerovy Boudy. — 3. Hřebenovou cestou na Sněžku se sestupem do Pecí, Janských Lázní, Špindlerova M lýna nebo Vrchlabí.

1)) PBECHODY PBES HORY. (Vyžadují jen legitim ace pro

přestup přes h ranice viz str. 48).41. 1 . den z N o v . S v ě t a . H arrachovou cestou k Vosecké

Boudě a Tvarožniku, přes .Tínínoš (nový hot.) k Nové Slezské Boudě a podle vodopádu Cachly do Schreiberhavy. — 2. den výstup k St. Slezské Boudě č. 35 nebo přes Agnetendorf c.36. nebo 37. — 3. dne jako při čís. 36. a 37.

42. 1. den z N o v . S v ě t a hřebenovou cestou až do Špindlerovky a sestup do H ainu (7 hod.). — 2. dne přes Ba- berhauser a Krummhiibel, Melzrovým dolem na Sněžku (nebo z Briickenbergu přes J in d ř . Boudu na Sněžku (s noci. ev. v Luční Boudě). — 3. dne. Sestup se Sněžky dle čís. 13.

43. 1. dne z J i l e m n i c e přes Šeřin a- Míseěky do Labské Boudy (noci.). — 2. dne. Přes Voseckou a Nov. Slezskou Boudu (nebo přes Jínínoš), podle vodop. Cachly, Josefininou Hut í do Schreiberhavy. — 3. dne přes A gnetendorí sedlem u Pe­trovy Boudy do Špindlerova Ml. a autob. do Vrchlabí.

83

44. 1. ilue z J i l e m n i c e přes Zalý do Špindl. M lýna. —2. dne ze Š pindlerova M lýna p řes Špindlerovku do H a in u a K rum m hublu . — 3. dne Melzrovým dolem na Sněžku se se­stupem do P ecí a autob. do Svobody.

c) VÝHRADNĚ PO CSL. STRANĚ.

45. 1. dne z T a n v a l d u n e b o N o v . S v ě t a možno dle č. 24. s t ih n o u ti do Labské Boudy (4 hod., noci. z T anva ldu 7 hod.) — 2 . dne po h řebene na Suijěžku. — 3. dne buď a) (noci. v L učn í nebo v R ennerově Boudě) do Špindl. M lýna (2 hod.) a do V rch lab í (event. autob. nebo b) (jen velm i s ta tn í) přes Zadní K rausovy Boudy a Žalý do J ilem n ice (8 hod.);c) z Luční B oudy přes V ýrovku a če rn ý V rch (oběd v boudě na Černé Pasece) do J a n sk ý c h Lázní (5% hod.).

46. Z T anva ldu nebo Nov. Světa. 1. dne K rakonošovou cestou p řes D vořačky do Míseček (noci.). — 2. dne přes Špindl. Mlýn dle č. 13 na Sněžku se sestupem do Peci (6)4 hod.). —3. dne do Ja n sk ý ch L ázní (3)4 hod., oběd) a autob. do Svobody.

47. Z J ilem n ice možno 1. dne p řes Rezek a D vořačky (oběd) (nebo ta k é p řes Žalý, š e ř in a M ísečky (6% hod) doraz iti do Labské nebo Vosecké Boudy n a noci. (7)4 hod.). — 2. dne po hřebeně n a Sněžku (6%—7 hod.). — 3.' dne p řes Ja n sk é Lázně do Svobody. K do nechce 2. dne po hřebeně, může j i t i Labským Dolem a po Kozích H řbe tech nebo podle Bílého Labe na Sněžku (noclehuje p ro to v Labské Boudě). — 1. dne možno tak é přes Žalý a K rausovy Boudy j i t i do Špindl. Ml. přím o (6 hod.) 2. dne n a Sněžku a 3. dne do Ja n sk ý c h Lázní.

48. Z Vrchlabí možno hřebenovou cestu o b rá ti t i způsobem tím , že n e jp rv jde se na Sněžku (přím o p řes V ýrovku), nejlépe autob. do Špindl. M lýna a od tud dle č. 13. a pak po hřebeně zpět až do Nov. Světa nebo T anvaldu . Nebo

49. z Vrchlabí přes Žalý j i t i buď n a M ísečky (5% hod.) a 2 a 3 dne jako p ři 47., nebo p řes Žalý na V ítkovice. Rezek a D vořačky (6 hod., noci.). — 2. dne po h řebeně n a Sněžku a 3. dne jako p ř i čís. 45. nebo 46.

50. Ze Svobody n. Úpou usnadněny p a r t ie autobusovým spojením do Tečí a J a n sk ý c h Lázní a V. P p y I. díl. Z Pecí výstup na Sněžku (oběd). Obřím Dolem a sestup po hřebeně až do šp ind lerovky (6)4 hod., noci.). — 2. dne po hřeheně na Labskou Boudu (oběd) a H arrachovou cestou do Nov. Světa. —3. dne přes K ořenov, B uchšte jnskou rozhl. do Tanvaldu . — Z Ja n sk ý c h L ázní v ý s tu p na Sněžku p řes Bobi Boudy, (oběd) Pece, Obřím Dolem na Sněžku (8 hod.) a dále jako p rve ; z

K afk ů v průvodce. II. 3

V. Úpy I od. Podhorního M lýua přes H ran ičn í Boudy (oběd) na Sněžku se sestupem do Lnění Boudy (7VÍ hod., noci.). —2. dne odtud do Špindlerova M lýna a buď Labským Do­lem k Labské Boudě a Ja m ám Sněžným nebo přes Mísečky na Dvořačky. — 3. dne buď přes Šeřin a 2alý nebo přes Itezek do Jilem nice nebo Jablonce, nebo H arrachovou či K rako­nošovou cestou do Nov. Světa a Tanvaldu.

Čtyřdenní cesty.Zásadně hospodárné využití sil zejména při vícedenních

cestách předpokládá denní pochod v rovině nebo m írné p ah o r ­ka tině 5—6tihodinový. V horách, čím značnější a častější jsou vzestupy se ten to čas více obmezuje, na 4 hod. a mnozí ne­snesou více nežli 3 hod., ačkoli jsou zase lidé vy tra inovan í, k te ří snesou i 8—10 hodin, ale obyčejně jen jeden nebo dva dny a později sh ledávají, že třeba odpočívati. Není také tu ­r is tik a pouhým tělocvikem či sportem pohybu. Chceme také poznávati k ra j, osady, m ěsta i lid a pam átky p řírodní historické a t . d. Proto si výlety tř ídenní, kde se často v y ­žadovalo pro k rá tk o s t času většího napětí, rozdělíme na č ty ř ­denní, nebo si k nim přidám e malé odbočky do okolí. Text můj upozorňuje na takové předm ěty a odbočky, k te rých by se nemělo zapom ínati. P rogram pochodů hřebenových a p ře ­chodů přes ho ry (za 2 dny) i program výle tů tř ídenn ích *po sky tu je k tom u hojně příležitosti.

Týden nebo čtrnáct dní v Horách.J is tě je mnoho těch, k te ř í m a jí jen týdenn í nebo č trnác ti ­

denní dovolenou nebo zase jen tolik p rostředků, aby si mohli dopřáti týdenn í nebo č trnáctidenní cestu krkonošskou nebo j izersko-krkonošskou.

Sledují cíl, aby za ten čas poznali hory tak , aby si o nich dovedli uč in iti ucelený obraz. To je možno po čsl. půdě dvěm a cestami podélnými a dvěma příčným i. Dokonalejší obraz se získá, možno-li k tom u p ř ip o jit i dva nebo t ř i sestupy či vzestupy po německé straně.

Týden v českých Krkonoších.1. Vrchlabí, Pom m erndorf, Výrovka, Sněžka (nocleh na Sněžce

nebo v Luční Boudě).2. Od Sněžky po hřebeně až do Labské Boudy.3. Od Labské Boudy do Nov. Světa, s výletem na Buchštejn-

35

skon rozhlednu, buď s n áv ra tem zpět (k jedné cestě možno užiti autobusu) nebo sestupem do Vysokého n. Jiz .

4. Z Nov. S vě ta Krakonošovou cestou nebo z Vysokého přes Jablonec, B ra trouchov , Rezek na D vořačky.

5. Z Dvořaček p řes K otel (Kotelské jám y) na K rakonoš a přes Mísečky do Špindlerova Ml.

6. B ucharovou cestou po Kozím h řb e tě do L uční Boudy a zpět podle Bílého Labe (Webrovou cestou) k Dívčí Lávce a Labským Dolem do Labské Boudy.

7. Z Labské Boudy přes Mísečky, Šeřin a Žalý do J ilem nice nebo V rchlab í.

Čtrnáctidenní cesta Krkonošská po čsl. straně.

V ýchodiště: V r c h 1 a b i.1. V rchlab í, Pom m erndorf, Výrovka, Luční Bouda (zde

si zam luvím e noclehy pro 2. a 4. den Sněžka. (Nocleh v Obří Boudě.)

2. Obří H řeben, H ran ičn í Boudy, M obornův Mlýn, Pece, Obří důl, Obří Bouda, Luční Bouda.

3. Luční Bouda, V ýrovka, Liščí H ora , H rnč ířské a Bobi Boudy, Ja n sk é Lázně.

4. Ja n sk é Lázně, če rn ý Důl, Lesní Lázně, Lanov, Dol. D vůr, R ennerovy Boudy, Luční Bouda.

5. Po hřebeně z Luční Boudy do Labské Boudy.6. P ře s Voseckou Boudu (odb. .Tínínoš) podle M um lavy do N.

Světa. (Odpočinek. Okolí. (Zam luvit nocleh pro 9.)7. Z Nov. S vě ta do Polnbnýho (autob.) a T anvaldu . N a M á­

chovské Skály . (Chata, noci.)8. Z M uchovských Skal p řes H a m ry a P říchovice n a Buch-

štejnskou rozhl. a přes Sklenářovice do Jab lonce n. J . (ev. Vys. na Jiz .).

9. Z Jab lonce n. J . p řes B ra trouchov a D vořačky do R oky t­n ice a Jan o v o u cestou do Nov. Světa.

10. Z Nov. S věta K rakonošovou cestou přes D vořačky n a Kotel a Šmídovon cestou přes Misečky do Špindler. M lýna. (Za­m lu v it noci. n a 11.)

11. Ze Š pind lerova M lýna Bucharovou -cestou po Kozím H řb e ­tě do Luční Boudy a zpět podle Bílého Labe (Webrovou cestou) k D ívčí Lávce. (Noci., ev. ve Špidl. Mlýně.)

12. P řes Dívčí L ávku Labským Dolem do Labské Boudy (P ra ­m eny Labe) a přes M artinovku a Medvědí Boudu (ev. D a­vidovou Boudu) zpět do Špindl. Mlýna.

13. Ze Š pindlerova M lýna V ěřinou cestou p řes V olský Důl.

P om m erndorf do V rchlabí, na Zalý k rozhl. a uocl. n a Zlaté Vyhlídce.

14. Ze Z laté Vyhl. B ucharovou cestou n a Šeřin ev. až na Čer­nou S k á lu a zpět na rozc. pod Šeřinem, od tud v př. přes Zákoutí a V ítkovice nebo přím o přes Z latou Vyhl. do J i ­lemnice.

čtrnáctidenní cesta krkonošská po čsl. i německé straně.

1. a 2 dne: jako p ř i cestě předešlé.3. Z Luční Boudy p řes H am plovu Boudu do K rum hiib lu a

výstup Melzrovým Dolem k Obří Boudě (noci.). Kdo m á dosti času zdrží se v B riickenbergu—K rum hiib lu (rozdělí si p a r t i i n a 2 dny, pokud pohraničně pom ěry dovolují).

4. Z Obří Boudy po hřebeně k J in d ř . Boudě, sestup do Brii- ckenbergu (kostel W ang) a p řes H a in zpět n a h řeben do Špindlerovky.

5. Po h řebeně přes Petrovku na Sněžné Já m y a sestup do A gnetendorřu n a cestu do M arienta lu .

6. Z M arien ta lu do S chreiberhavy a Jo se fin iny H utě , v ý ­stup podle vodopádu Cachly k Nové Slezské Boudě, n a J í- ninoš a do Labské Boudy.

7., 8., 9., 10., 11., 12. a 13. dne jako 6.—12. v předešlém pro­gram u.

14. dne. Ze Š pindlerova Ml. přes Zadní K rausovy Boudy na B ucharovu cestu k j. p řes Černou Skálu a Šeřin naZlatou Vyhl., n a Zalý k rozhl. a sestup do Jilem nice .

Čtrnáctidenní cesta Krkonoši i Jizerskými Horami(také zahraniční).

1.—4. dne: jako v p rog ram u předchozím.5. Ze Špindlerovky po hřebeně přes Sněžné J á m y a Labskou

Boudu a dále přqp Voseckou Boudu do Nov. Světa.6. Z Nov. S věta p řes Po lubný a T anvald na Muchovslté S ká­

ly a dále po hřebeně přes če rnou (Horu S tudničnou) do J a ­blonce n. N.

7. Z Jab lonce n. N. do Hejniee.8. Z H ejn iee po J izerském hřebeně do Schreiberhavy .9. V ýstup z Jose fin iny H u tě k Nov. Slezské Boudě a přes

h řeben podle Vosecké Boudy n a D vořačky se sestupem do Jab lonce na Jiz . (ev. i Vysokého n. J.).

10. Z Jab lonce nebo Vysokého n. Jiz . přes Sklenářovice naBuchštejnskou rozhl. do Nov. Světa.

11. J a k o č. 10. na s t r . 26. do Špindl. Mlýna.

12. Ja k o č. 11. a 12. na str . 27. Po Kozicli H řebenech, podle Bil. Labe, Labským Dolem a zpě t podle Medvědí Boudy do Špindlerova Mlýna.

13. a 14. jako v předešlém p ro g ram u s dokončením v J i le m ­nici.

P o k y n y cestovní. Cestování, jehož účelem je s t poznati k ra j, lidi i p řírodu , je s t důležitým prostředkem vzdělávacím , dčje-li se s náležitou p rů p ra v o u a pozorností, neboť rozši­řu je se j ím duševní obzor, vzdělává vkus a podporu je z rán í soudnosti. Cestování pěšky je s t zároveň důležitým tělocvikem, jenž s náležitým i p rav id ly opatrnosti p ř isp ív á zvlášť k osvě­žení pochodů dýchacích, rozšiřen í prsou, o tužení tě la v celku i nervů zvláště, po k teréž s trán ce je st i p řirozeným lékem, bylo-li ho užito s náležitou m írou ne pro chorobné jako spíše pro unavené nervy J e také n e jrad ik á ln ě jš ím lékem proti p ř ílišném u pessimismu. Důležitou podm ínkou p rvn ího cíle (duševního vzdělání) jest, aby cestovalo se s o tevřeným i z rak y ; těm, kdo p o s trád a jí v lastn i předběžné p rů p ra v y , slouží k tom u výhodné návody cestovní čili průvodce. Cestovati bez průvodce, nem iti v la s tn í znalosti k raje , je jako cestovati na slepo. D obrých průvodců v záp lavě li te r , toho d ru h u není mnoho, často se obmezují je n n a užší vizemi (nežli v p ř í ­tom ném dílu) nebo jen popsán í oest, o m álo in form ativněj- ší nežli jsou tu r is t . značky cesty. D obrý je na českou s tra n u Krkonoš obmezený prův . J a n a Kam enického, neboť na K rk o ­noších i v J izerských H orách je v ě tš in a tu r . cest velm i do­bře značkována. P ro te n účel postačí dobře tak é tu r . m apa K rkonoš Kl. Csl. T., v y d an á nákl. Šolce a Š im áčka, tu r . a ly ­ža řsk á m apa. Zvlášť důležito je předem si vyp raco v a ti dobrý a u rč i tý c e s t o v n í p l á n n a základě průvodce a jízdního řád u . J e nejlépe vzíti ten to s sebou, ač pro k ra tš í cesty stačí také poříd iti si z něho n ap san ý v ý ta h . S tejně důležito je. aby se cestovalo s mapou a sice dobrou m apou v ruce a aby dobře se v n í umělo čisti. T ře tí důležitou věcí je, aby se dovedl každý v k ra jin ě o rien tovati dle s t ra n světových.

P ro jednodušší tu ry dostačí úp lně m apky tom uto průvodci p ř ipo jené , zejména o r ien tovati se o poloze všech jednotlivostí, sm ěrech ved lejš ích cest, m ístech, k te rá se na léza jí v dohledu vyh lídkových bodů. Kdo cestovati chce podrobněji, užije m ap voj. š tábu (v m ěřítk u 1:75.000):

37

38

Zoua 2 Col. X II . L iberec-Frýdland.2 » X II I . H arrachov ,

» 3 » X II . Turnov,» 3 X II I . Vrchlabí,

na p lá tně napnu tých . Na ty to m apy dobře je s t o p a tř i t i si b rašn ičku z p rů sv itn é neprom okavé gu taperč i (v obchodech s vojenským i potřebam i), n a níž je s t narýsovaná síť, je jíž čtverečky označují vzdálenosti % až 1 km .

O rientaci v k ra jin ě možno si z jedna ti kompasem nebo také jen kapesním i hodinkam i. Buď zam ířím e je jich m alou r u ­čičkou sm ěrem k slunci a úhel, k te rý ona tv o ř í se směremna X II . rozpůlím e; č á ra ta to sm ěřu je k j ih u ; nebo zam ířím e malou ručičkou na sm ěr opačný (od slunce) a dělím e úhel, je jž tv o ř í se sm ěrem na X II . v pů li a dělící č á ra sm ěřuje k severu (obr.). D ru h ý účel (tělesné osvěžení a ozdravění) v y ­žaduje, aby cestovalo se bez všelikých obtíží, nočního bdění a hladovění, také bez s ta ro s tí o domácnost, obchod a pod., aby še třilo se zdravotn ích p rav ide l v každém sm ěru. T řeba dle zdravotn ího s tavu voliti směr a cíl cesty. H orská údolí působí absolutním klidem, avšak v livy k lim atickým i působí dráždivě, kdežto naopak m ořské pobřeží d rážd í nervy neklidem, stá lým pohybem, zato uk lidňu je málo kolísavou teplotou, skrom ným výparem , větším tlakem , menším vyzařováním . Kdo několik Měsíců denně dlouho p ř i svém zam ěstnání vysedáva l a málo se procházel, je k cestování pěšky málo způsobilý, b rzy se unaví, hledá povoz a z trác í mnoho půvabu a už itku své cesty. T řeba se p ro to na cestu pěšky trénova ti — cv ič iti m alým i denním i pochody, zp rvu k rá tk ý m i a s tá le delšími, h lavně ve s toupa jíc ím te rénu , kde to možno (do s tinných s trán í). Také z počá tku cesty se hned postup nepřehán í, nýbrž znenáhla p ř id á v á a dobře denní pochody se rozpočítávají. H lavn í věc: největš í d íl svého určeného pochodu hledím e u raz iti za r a n ­ního a pak za večerního chládku, nebo možno-li lesem, n ikdy ne ale v p a rn u a výslun í. N ikdy nepřeháním e pochod tak, abychom nohy so tva v lékli a radě ji časným odpočinkem t a ­kové ťinavě předejdem e. Zvláště p ři cestách do v rchu třeba býti opatrným . Do v rchu je s t vždy s toupa ti s te jnom ěrně a zdlouha, nekouřiti p ř i tom, odpočinout! vždy, kdykoli dosta ­v u jí se obtíže v dýchání, bušení srdce, nával k rv e v hlavě, p ícháni n a prsou a jiné těžkosti; pokraěovati až po úplném xiklidnění; po nam áhavé chůzi neradno oddáva ti se hned klidu, nýbrž po k rá tk é m odpočinku osvěžiti se m írn ý m po ­hybem , aby zabránilo se zlenivění a z tu h n u tí svalů, jím ž

39

Určení severu kapesními hodinkami.1. Malou ručičkou zaměříme na slunce, aby stín je jí s nl se kryl a dělíme úhel, je jž tvoří se směrem na X II , v půli, čímž dostaneme směr k jihu. — 2. Malou ručičku stavím e tak, aby sm ěřovala od slunce a půlím e úhel, jejž tvoří se směrem na X II . Směr ten ukazuje k S. (Z Domácího Vševěda*).

40

po případě prosp ívá i om ývání m írně studenou vodou a osu- f šeuí lihem; žízeň raději nutno snášeti, nežli předčasně v u h řá ­

tém s tavu nebo na lačný žaludek krotí ti; po uklidnění nejlépe se uhasí vodou s vínem nebo citronovou limonádou, není-li po ruce osvěžující vody pitné. Kouskem chleba do v ína n a ­močeným předejde se ochlazení žaludku; žízeň však uhasiti možno také beze všeho nápoje, možno-li odpoěinouti ve stínu na vlhkém m echu nebo tráv ě a zout na nějakou chvíli obuv. Lihovin, jež z počátku povzbuzují, později však únavu zvy šují, dlužno se v ys tř íha t! . Také s jídlem dlužno še tři t i o p a t r ­nosti. Není radno choditi s přeplněným žaludkem, nebot snadno může se po ruš iti tráv en í; vyhledává se proto hlavni denní s trav a teprve, když kyne náležitý odpočinek, jinak však j í se málo, rad ě ji živných pokrmů a častě ji. Bedlivé ošetřování kůže a čisto ta tě la vůbec udržovaná častým m ytím a koupáním je na cestách zvlášt důležitým prostřed kem otužení a ochrany pro ti nákazám. J e nu tuo m íti s sebou mýdío i osta tn í toil. potřeby, neboť toho nikde v hostincích není. V říčkách a pram enech není radno se koupati, ačkoli k rá tké om ytí (15—20 v teřin) zchladlých nohou a dokonalé jich v y třen í velice se osvědčuje. J e však dnes v některých ho te­lech o koupele postaráno. Vhodno je užíti lázní v m ístech lá ­zeňských. Cestování lesem za dne ve vlhkém vzduchu p ry ­sky ř ic í nasyceném působí prospěšně n a odměšování hlenu z plic a h r ta n u u osob plícem i churavýeh , večer a v noci ob­sahu je však vzduch lesní mnoho kyseliny uhličité, osobám ta ­kovým neprospěšné. Tak zv. h o r s k á n e m o c , za k te ré člo­věk náhle um írá , je sice v Krkonoších vzácná, ale nen í vy ­loučena zejm éna u lyžařů v zimě, kde již takové p říp ad y se přihodily . Oděv budiž lehký s p říručn ím nepromokavým pláštěm , lehkým, plstěným kloboukem a košilemi na výměnu na noc a deštníkem . Obuv budiž dobrá, neprom okavá nikdy nová, vždy dosti volná a pohodlná, punčochy nebo ponožky vždy suché a čisté. Zavazadlo pro cestování pěšky nejpohodl­nější je s t b a ť o c h, stahovací vak na záda (slovo původu valašského »batoh« a »batůžek«), nej p rak tič tě jš í zavazadlo nu pěší cesty; béře se vždy rad ě ji větší s 2 kapsami a uvn itř plátnem na dva oddíly rozdělený. Do oddílu, jenž p řiléhá na záda, vk ládám e čisté prádlo, jehož každý kus se složí do po­dlouhlého, pevného svazku, k te rý se stužkou sváže, aby dle potřeby každý jednotlivý kus mohl býti v y ň a t a vše se ne muselo rozházet. Do druhého oddílu dávám e*tvrdé předm ěty, jako příbor, k rab ic i s mýdlem, b řitvu , vaříc í apa rá tek , stře-

vice, k artáče a p. K aždý jedno tlivý ve v lastn ím obalu, ko- riečůě: p rov ian t, ale ten to ve zv láštn ím py tlíčku , ne v pou- hřm obalu papírovém . P ř í ru č k u cestovní, m apku a p. věci vkládám e do jedné zevnější kapsy , do d ruhé pak pohárek k p it í a p. p ředm ěty , jež n a cestě ča s tě j i po třebujem e. N ikdy nedávám e do batohu p řed m ěty cenné nebo peníze_ — Jed in á jeho v ad a je , že oděv, zvláště lehčí oděv ženský, jednak ř e ­meny, jednak koncem, k te rý n a zUdech spočívá, snadno poškodí. Než tomu lze snadno p řed e ji t i tím , že si poříd ím e z p lá tn a ochranné pásy, asi o 2 em š irš í nežli řem eny. Tyto pásy můžeme buď přím o upevniti pod řem eny, nebo na oděv stlačovacím i knoflíčky. Také na konci života širší takový pás, nebo jen pou h á podložka oděv ch rán í. P ř í r u č n í l é k á r n i č k a je na cesty vždy důležitá; s tač í několik prostých léků; d vo juh lič i tan sodný p ro ti ř íhán í, doverské prášky nebo t in k t opiová p ro ti p rů jm u , H offm anské kapky žalud., jodová tink t.. zinková m asf nebo m andlový olej proti opruzení, k te ré se dobře o d s tran í i om ytím čistou vodou a ssavým pap írem . Dále karb . voda, kousek anglické n á ­p lasti, kauč. náp las t , derm atol. gáz, m ulový obvaz, balíček vaty, ze suchých léků asp irin , octan h lin itý , chinin, m a n g a ­nistan drase lný , anginol, goineuol, c i tron , kys., vaselin a p.

D oba le tn ího cestování v K rkonoších a Jiz . H orách počíná sice již v d ruhé polovici června, ale v ten čas ve vyšších horských polohách ja ro so tv a počíná a také povětrnost a p růzračnost vzduchu není p ř ízn iv á ; v nižších polohách, kde se také často ne jedná o velké vyh líd k y , je i v tu dobu již velmi vlídno. Je -li počasí k rásně jasné, je nejlepš í vyhl. časně ráno , po vých. slunce, někdy i p řed polednem, častě ji Po 4. hod. odpol. K větena v plném rozpuku je te p rv v srpnu. Větší p ř í l iv tu r is tů n a s táv á však již od počá tku července a končí koncem srpna , kdy te p rv e bývá n a horách do poloviny zá ří n e jv lídně ji a ne jk rá sn ě j i , není-li léto j in ak zvlášť n e ­příznivé. N astane-li počasí deštivé, nen í rad n o vyčkáva t! dlouho na zm ěnu a bý v á často zbytečno s toupa ti na vysoké vyhlídkové body, ač někdy i z n e jh u s tš í m lhy n as tan e rych lé a vzácné vy jasněn í, na něž stačí počkati 1—2 dny v nižší poloze.

7/lmn\ sport pěstu je se dnes v K rkonoších i J izerských H orách velm i hojně, takže ho tely a boudy na navš těvova ­ných t ra t íc h jsou i v zSmě o tevřeny (od 1. lis topadu do března a dubna), vším opa třen y i na v y tá p ěn í zařízeny (někde , .ie i top. lístřední).

41

42

S p o r t l y ž a ř s k ý je modou, k terá z am atérstv í stala se profesí. Nabízejí se za peníze nesvědomití vůdci, k te ří po­řád a jí k rá tké »kursy«, pů jču jí za peníze i lyže, dokonce vy ­skytly se i ženy, k tom u se nabízející; jaké procento ne­jis to ty může poskytovati pak za sněhové bouře v horách společnost sk ládající se jen z dam a nováčků, nebo z vůdce a nováčků na špatných, jim neuzpůsobených lyžíchf Spis arch. K. V ávry Sport na lyžích« ukazuje správně, jakou m íru nároků třeba splniti těm, kdo chtějí se s tá ti lyžaři; je to přece jen sport ohromně nam áhavý, jemuž nestačí každé srdce, každé plíce, každé ústrojí. Cím více bude těch, k te ří uvažují před rozhodnutím, tím méně bude zklamaných •t tím menší bude kád r těch, k te ří jsou o d h o d l á n i s t á t i s e d o b r ý m i l y ž a ř i . Každý sport vyžaduje j i s t í m íry znalostí. Živým slovem a názorným vyučováním jich nabý ­váme nejlépe a nejrychleji. Nezapomeňme na pravidlo: dříve než se rozhodnete, dejte se dobře vyše třiti lékařem a nebeřte jeho radu na lehkou váhu. P r a v i d l a p r o l y ž a ř s k é v ý p r a v y« napsal dr. F. Smotlacha. Sportovní oděv lyžaře žádá navrch silný vlněný sweater, pro všecky p řípady s sebou k rá tk ý kožich, teplou koženou nebo pletenou vestu, pod ko­leny pevně up ja té brýčky, dlouhé, dole stažené, podkasané kalhoty, vlněnou čapku, k terá se dá stáhnouti přes uši, hnědé nebo černé nepromokavé boty, měkkou košili. Za příznivého stavu sněhu jsou vypravovány z P rahy zimní sportovní vlaky, je-li zajištěno obsazení, vždy v sobotu odp. zvláště v době vánoční (do Tanvaldu), M artinic (Jilemnice), Kunčic (Vrch­labí) a Trutnova, Svobody n. Ú. (Janské Lázně).

Východiště lyžařských tu r jsou Tanvald (Příchovice- Buchštejn), N ový Svět, Harrachov a Vysoké n. J. (Dvo­řačky a Labská Bouda), Jilemnice (Benecko a Zalý), Ja ­blonec n. J. a Rokytnice (Dvořačky, Kotel a Labská Bouda), Špindlerňv Mlýn (Petrovka a špindlerovka, z opačné s trany Agnetendorf), Mísečky a M artinovka, Sv. P e tr , Kozí H řbet, Výrovka), Svoboda n. Úp. a Janské Lázně (Černá Paseka). Pece (Obří a Luční 'Bouda, Výrovka, H rnčířské a Bobi Boudy).

S á ň k o v á n í je odměnou těm, kdož nemohou lyžařiti a pěstuje se proto stále hojněji. Sáňkové d ráhy skoro všade běží paralelně s tr&těmi lyžařským i a ve Špindl. Mlýně a Janských Lázních jsou po ruce motorové vý tahy k Boudám vysoko položeným. Sáňky pů jču jí se na četných místech za nepřehnaný poplatek nebo lze najm outi ho raly s rolia-

čkaini k vý tahu sáněk i bezpečné • jízdě dolů. (Jedna cesta 50—60 Kč).

Pro zimní sport, také pro mlhavé a m račné ovzduší v j i- n ý c h d o b á c h s m ě r n i c e jsou zavedeny t. zv. n ě m é z n a č k y cest (dle návrhu Muttichova), z pozinkovaného plechu se silným miniovým nátěrem. Sníh, jinovatka a p. snadno se odstraní úderem do tyče n a níž je značka u- pevněna a rych le poví značku, na které cestě se tu r is ta nebo lyžař nalézá (str. 44 a 45).

Dopravní prostředky. Z hlavních železničních t ra t í vedou odboilky až po samé úbočí hor; tak z Raspenavy do Bil. Potoka pod Jiz. Hřebenem; z Liberce přes Jablonec J ize r ­skými H oram i do Tanvaldu. Z Rychnova elektr. drahou přes Jablonec do lTonsbergu. Ze Železného Brodu do Tan- valdu, odtud ozubená d ráh a do Polubnýho a železnice oby­čejná do Sichreiberhavy, k te rá m á spojení až na Hiršberg. Z Martinic do Jilem nice a odtud přes Jablonec n. J . do Ro­kytnice. Z Kunčic do Vrchlabí. Z T ru tnova do Svobody—J a n ­ských Lázní. Z K onigshahnu do Zacléře.

Další spojeni sprostředkují a u t o b u s y (autobusy feske mají uápisy červeno bílé) jichž zřizování je ve vývoji: Z Po­lubnýho do Nov. Světa—Haracliova (7 k m od v laků a k v la ­kům); z Vrchlabí do Špindlerova Mlýna (15 Kč od vlaků a k vlakům, 20 Kč ve dnech malé frekvence (kromě soboty) 30 Kč. P ři průkazu tu r . legit. snižuje se popi. 20 Kč na 15 Kč); ze gpindl. Mlýna bývá vypravován autobus 7 km na hřeben (zakoupiti jízdenky dobře již ve vlaku z Kunčic do Vrchlabí od průvodčího vlaku u výpr. čes. spolku pro povznesení auto­turistiky. Bývá ve V rchlabí i autob. povoz Peschka, jenž pro­slul z týráním personálu čsl. dopr. podniků. Kromě toho stát. autobus, linka. (Objednávky pro hrom. návštěvy u st. správy aut. dopr. ve Vrchlabí). Pro období 1925 bylo ohlášeno, že se doprava neprovozuje.) Otevřené auto až k Špindlerově Boudě (20 Kč). — Ze Svobody n. Úp. do Janských Ldzni (3 km) 5 Kč a do Peci (12 km) 20 Kč. Objednávky pro hrom. výpravy u pošt. úř. ve V. Úpě, od pražských vlaků a k v la ­kům. Soukromé autob. pro 7 osob json m ajetkem němec, pod­nikatele, jenž na český podnik útočí. Z Jilemnice na objed­návku přímo u povoz. Dontha pro 12 osob do Vítkovic. — Ze Semil—Podmoklic st. autob. linka do Vys. n. Jiz. a do Ja ­blonce n. Jiz. (19 km , 2krát denně). — Spolek pro povznesení auto turistiky podniká také společné výp ravy na větší vzdá-

43

MÍSTA.

Y Ý * ^ RJa b lo n ec J á n sk é Nový Svět Pec R o k y t nice

Lázně

X v w TŠ pind lerův

MlýnÚpa V rchlabí

HORY.

Ja k o b s ta l

A ▲ A ©ČernýVrch

K hřebenu Sněžka SněžnéJá m y

♦ t ±Violík Vysoké

Kolo

SMĚRY.

Žalý

Obří ců l Podle Bílého K Nové S třed n í M um lavouLabe Slezské (letni) ces ta

Němé (zimní) značky Kl. čsl. T.

BOUDY.

B D X mBobi B. D vořačky H am pl. B a H ra n ič n í B

O H K LH rnčířská H ein rich . K eilovy B. L abská Ba

Ba. ( J in d ř .)B a

A

M išeřky

a . MLiščí Ba L učn í B M arti-

]novka

N m VN ová

Slezská BaO bří Ba Vosecká Ba

P u i AP etro v k a Rezek R e n o e ro v - S t. S lezská

ka

s iŠpindle- V ýro v k a

rovkyNěmé (zimní) značky Kl. čsl. T.

46

lenosti, sejtle-li se dostatečný počet přih lášek (20 účastníků, k te ří složí zálohu 100 Kč za osobu).

P o v o z y j e d n o - a d v o u s p ř e ž n í hotelierú a p<>-1 vozníků z Nov. Světa a H arrachova (v Polubným), Rokytnice , n. J., Vrchlabí, Špindlerova Mlýna (hotel, omnibusy a malé autobusy nejlépe n a objednávku).

Cestovní výzbroj a peníze. Drobností nebeř mnoho s sebou. Důležitý jo dobrý nůž, nejlépe s vývrtkou, mýdlo, hřeben, kartáček na zuby, jehly, nitě, zapich. knoflíky; na delší cestu mazadlo n a boty, noční i denní prádlo, kartáč na šaty, pevná tobolka na peníze (na ni dobře k ry tá kapsa v oděvu),-zá i pisuík, jenž slouží zároveň za tobolku na papíry a ukrývá : se vespod oděvu, kde není z věnčí přístupen. Všechno, co se ' nese v ruce nebo se dává přes ram ena na řemeni, velice j obtěžuje, brzy sé protíží, řemení, které k řižuje prsa, obtěžuje i volnost dýchání. Proto, béřeš-li s sebou dalekohled (polní kukátko) nebo fotografický apará t, vol jen soustavy lehké, které lze schovati v kapse nebo bafocliu nebo připnouti na řemen okolo pasu. J e nade vše, může-li člověk cestovali nezávisle ode všech nosičů a pomahačů a neunavuje-li se zbytečně břemeny a může jako p ták volně j i t i beze všech starostí a obtíží. Na delší cesty nebéřeme radě ji peněz přímo s sebou, nýbrž uložíme je v domácí bance a necháme si je poukázati v bankách na cestě. (V českých městech jsou již četně zřízeny filiá lky bank pražských.) Na menší cesty . nutno ovšem vzíti celý obnos s sebou; také však možno dáti si je poukázati poštou v určitý čas na určité místo poste restan te svým i p řá te li: tu však je třeba vykázati se poštovní legitimaci, kterou za m alý poplatek vydá poštovní úřad místa, kde bydlíme. Cestujeme-li však přes hranice, neopo­meňme si včas vym ěnit i cizí peníze; na pohraničních s ta ­nicích nebo zahraničních místech bý v á na to zprav id la pozdě, tak že se ocitne snadno v nesnázích nebo ve škodě. Na hra- ničných místech se počítá obyčejě v obojí měně, avšak v cizí měně se zprav id la pochodí hůře.

Cestovní nocleh není nikde v horách předražen a je zpra­vidla levnější nežli v městských hotelích pod horami. P rů ­měrně se č ítá za lože 6, za pok. 8 Kč. H ůře bývá s opatřením noclehu na frekventov. stanicích. Těžko se dostane později k večeru nebo nastane-li počasí deštivé. Nemůžeme-li se pojistiti nocleh předem písemně nebo aspoň v poledních hodinách te ­lefonicky, je p rak tické nedojiti nebo nedojetí na konečnou stanici, nýbrž voliti nocleh v je jím okolí zpravidla značně

47

levnější a k lidnějš í; s te jně p rak tick é je nenocleliovati na f rekventovaném m ístě , kde jsm e se p řes den zdrželi, nýbrž odjeti, ěi odejiti s veěerem kus cesty dále ve sm ěru zvolené cesty až na nejbližší m enší m ísto, kde lze levně a klidně noclehovati. N ásledu jíc ího dne pak n as toup ím e cestu třeba tímže vlakem , k te rým bychom byli opustili rán o svou poslední stanici. — čas to však i ve vý le tn ích silně frekven tovaných m ístech (v okolí silně frekven tovaných bud, jako je n a př. P etrova a p.) a le tních sídlech dosta ti lze levnějš í nocleh, nejdeme-li přím o do p řep lněných bud, hotelů a pensionátů, nýbrž p tám e se po soukrom ých třeb a p rávě le tn ím i hosty opu­štěných bytech nebo soukrom. noclehárnách ( v selských bou­dách), tak é zde bývá nocleh klidný, ěistý (snad v něk terých boudách, kde jsou s tá je v přízem í, to p ráv ě p říjem ně neza­vání, a le v podstřešn ích ložnicích dobře v ě tran ý ch horský vzduch zápach rych le vypudí) a levnější. — N ejhorší a ěasto p řed ražený bý v á v hostincích nižšího řá d u (v pod­hůří), u nichž se levnost často neprávem předpokládá. Objed- ná-li se zde nocleh dopisem nebo te leg ra ficky nic neplatí , je-li však současně zaplacen, možno žádati, aby není-li po ruce, za provis i objednán byl jinde. Telefon m a jí A dol­fova Bouda p ře s P etrovu B , Bradlerova p řes Špindl. Mlýn, D vorská č. 11 přes H. R okytnici, Labská č. 21 p řes Sp. Mlýn, Liščí č. 3 p řes Pece, M artinovku č- 21/IV. přes Špindl. Mlýn, Petrova B. (přímo), Špindlerova B. Č. 2 přes P e trovu B., Sněžka xiřímo, V osecká B. č. 5 p řes N ový Svět, H arrachov . Chcete-li ráno od je ti či odejiti časně, p la ťte svůj řá d i nocleh večer. Ve slušnějších i m odernějších hostincích je to již zave­deno, že p la t í se ťičet jednotně hostinském u nebo jeho zástupci a tom u se tak é odevzdá v celku zpropitné (10%), jež chceme d á t různým osobám zam ěstnaným . K de to zavedeno není, ta in hostinské tom u učme. N ení věru h o st povinen sliáněti č íšn íka , dom ovníka, pokojskou a bůh v í koho, aby každém u zvlášť p la til , pro každého zvlášť drobné sháněl a tím se zdržoval. — V novější době pro méně m ajetné , nezámožné nebo také zvlášť pro ženy zřizu jí se společné noclehárny. In fo rm u jm e se tudíž před nastoupením cesty, kde takové noclehárny (v P raze m ívá prázdninovou noclehárnu Trstř. sp. čes. žen.) jsou zřízeny a neopom iňme si o p a tř i t i p růkazy , j ichž je k tom u zapotřebí. (Viz N o c l e h á r n y . )

Ú tra ty . V y jm a n ěk te rá m ísta , kde b ý v á zvlášť d raho (což zvlášť p řipom ínám ) nebo v silně frekven tovaných m ístech lázeňských, n ep řevyšu jí ceny jíde l vůbec nebo jen málo ho-

tělové ceny našich měst, za tu bývá jid la často více a pří­lohy se zvlášť nepočítají; v místech pohraničných, i když bývá cena o néco vyšší, je v ýp rava t ím splendidnější. Zpro- pitné 10% číšníkovi je zp rav id la j iž započítáno. Nositi s sebou jídlo je skoro zbytečno; stačí m alý zákusek, kde máme před sebou pochod 3—4 hod. nebo více (zvláště v Jiz . Horách). Jen nápoje bývají na horských místech drahé. J e dobře míti s sebou skládací pohárek na pram enitou vodu, cukr a citron, šťávu nebo citron, kysel, krystal. Někdy nah rad í to kys. bon­bon gomenol nebo kousek čokolády.

Čeština v horách. Obyvatelstvo hor, m ajitelé a nájemci hotelů a bud jsou z větší části Němci — nicméně je nařízeno, že na české půdě m ají m íti české nápisy, české jíd. lístky a částečně aspoň čes. obsluhu. To vše se nedodržuje nejen z důvodů němec, chauvinism u, nýbrž také proto, že našinci sami neužívají čes. jazyka a neup la tňu jí své nároky tímto jazykem, byť i tu a tam byli proto vystaveni šikanám . Chce­me-li si dobýti respektu, musíme bý ti výbojným i, neohrože­nými i obětavými pro svou věc. Nestačí vy h ý b a ti se ně­meckým podnikům, kde není českých, je však nu tno dáti přednost českým nebo aspoň těm, jež vyhovují české obsluze. Číšník má výhovět vám, ne vy jemu. Neobsluhu.jte číšníka.

P o z d r a v v h o r á c h budiž h lasitým projevem národ ­ního příslušenství. Češi chodí vedle sebe a p ro ti sobě jako němí, kdežto Němci se pozdravují hlasitým »Heil«. Přesvědčil jsem se, že i Němci na český pozdrav často odpovědí, kdežto našinci zůstanou, němí v překvapení českým pozdravem.

Označení cest česky (a něm ecky!), kde měl dříve získané právo Biesengebirgsverein, vázlo dosud vyjednáváním . Te­prve nyní se p řik roču je k vybavení čes. ukazatelů a k české­mu značkování.

Překročení h ran ic je dovoleno na malé vzdálenosti od hřebenové cesty beze všech průkazů. Na větší vzdálenost (dv* nejbližších stanovišť pod Horami, do vzdálenosti 5—10 km ) je zapotřebí průkazu n a dobu 3 dnů, k te rý vydá nejbližší čet- nická stanioe, f inanční stráž nebo okr. polit, sp ráva v J i ­lemnici, V rchlabí a Trutnově (čet. vel. ve Vel. Úpě I., proti kostelu). Dňležito k tomu účelu m íti s sebou legitim aci s po­dobiznou (úřední, zaměstnaneckou, studentskou, tu ristickou , sokolskou nebo domovský list. P ro jednotlivce vydává se o- svědčení A. za 4 Kč, pro rodinu až 7člennon osv. B. za 8 Kč, pro společnost četnější zvláštní osv. C. Překročení času nebo povoleného pásma, jakož i překročení h ran ic bez, osvědčení

má za následek zadržení p ruským i orgány a vysoké pokuty nebo vězení. Za h ran ice pásm a je zapotřebí cestovního pasu. Opatření je dočasné, neboť se jedná o zrušení pas. visa a pak postačí pro v šeck y ' p řípady jednoduchý pas.

V ysvětlivky k tex tu ^Průvodce*. Používám dvojího rozdě­lení tex tu : p ř e s c e l o u š í ř k u s t r a n y tiš těny jsoutexty o h lavn ích stanicích a h lavn í tra tě , d v o u s l o u p c o - v ě odbočky a jednotlivé vý le ty ; kdo sleduje na přík l. hlavnítrať, vynechává všechen dvousloup., hustě jš í tisk a pokra­čuje dle tisku řidčího, přes celou šířku, s trany jdoucího. Hvězdičkou označeny p a r t ie zvlášť pěkné a zajímavé. Vzdálenost určujem e dle k ilom etrů (km) a času (hodin — hod., m inut — m.); č í s l a v z á v o r k á c h značí vzdále­nost od východiska, č í s l a b e z z á v o r e k vzdálenost od posledního stanoviska.

J in a k užívám zkrácenin jen nejnutnějších:,T. = jih , vyh. = vyhlídka,S. = sever, nád. = nádraží,

JZ. = jihozápad, kost. = kostel,JV . = jihovýchod, h. = hotel, hostinec.SV. — severovýchod. v 1. = v levo,SZ. = severozápad, v p. = v právo,V. = východ, u. m. = nad mořem,Z. = západ, m = m etrů.

49

Noclehárny K. čs. T. pro mládež.

Jednotlivcům nebo m alým skupinám, nikoliv hrom adným v ýpravám poskytu jí noclehárny nocleh levně, možno-li i s t r a ­vu za m írnou cenu, avšak jen, když se předloží průkaz, vyda­ný K. čs. T. v Praze. J in é průkazky a legitim ace jsou neplatné. Průkazy ty to vydáva jí posluchačům vys. škol kancelář těchto škol (již K. čs. T. ověřené). Stud. stř. a žákům iněšť. škol vy ­dáva jí je za ste jných okolností řed itelstv í škol. dorostu uč­ňovských besídek sp rávy příslušných besídek. Je n dorostu K. čs. T. vydává je přímo Klub čs. T. v Praze, J i r c h á ře č. 5. Za průkaz se seznamem nocleháren p la tí se 3 Kč. N ávštěvník noci. mějž s sebou svůj ručník , mýdlo, hřeben, kartáček zubní, kartáč na šaty a obuv. V každé noclehárně vyložen jest den­ník, do něhož návštěvník zapíše zřetelně žádané údaje. Je dobře, když návštěvník oznámí několik dní předem svou n á ­vštěvu v u rč itý den; to p la tí zejména pro skupiny návštěvní­ků (oznámení 14 dní předem). Jednotlivě uvádím noci. p ř i m í­stech, kde jsou zřízeny a značí N = noci. pro mužskou. ND =

K afkův průvodce. II. 4

noci. pro dívčí mládež. 1 = nocleh na lůžku, n — noci. na slam- níku; j in é pcdr. (ceny, strava) isou vypsány, členové Iv. Csl. ] T. požívají v cha tách 50% slevy a m ají přednostní právo na u rčitý počet lůžek do 6. hod. večer.

N. K. Os. T. jsou jmenovitč v B e n e c k u (Zlatá Vyhl. na Zalém, pp. Vítkovice a J ilem nice): ve D v o ř a č k á c h , H o s ­t i n n é m (Nár. Dům), J a b l o n c i n. J . (měšť. škole), J i- 1 e m n i c i (chlapecká škola), L a b s k é B o u d ě , L u č n í B o u d ě , M a r t i u o v c e, š p i n d l . M l. (hotel Luční Dům), Š u m b u r k u n. D. (čes. škola), T r u t n o v ě (Nár. Dům), Ú p i c i (městský chudobinec), V o s e c k é B o u d ě , V r c h ­l a b í (rs. K. Čs. T. u nádraží). Žákovské výp ravy učiní dobře, objednají-li si nocleh o týden i více dnů předem. Viz též - »Dopravní prostředky;.

Ještěd, východisko hřebenových cest J izerským i H oram i a Krkonoši.

JIZERSKÉ HORY.

T rať I. Turnov, Liberec, Frýdland.

V Turnově, jenž. je s t z h lavních východisk českého Po- jizeří (čes. Ráje, viz díl V II. Pojizeří a Prachovské Skály) dělí se severní d ráha jedním směrem (sev.) na Železný Brod a Tanvald, druhým směrem na Liberec. Sledujeme směr poslední.

Z turnovského nádraží vyjíždím e k západu a severozápadu k OhraSenicům (v př.), u nichž mineme pyram idu v rozvětvení silnice pražské k T urnovu (v př.) a k L iberci (v 1.). Minuvši na p. Lozovy a v 1. Stvěřín za táčí dr. k severu a sjíždí za nedlouho v údolí Mohelky, kde stihneme tunelem 636 m dlou­hým zastávku

Sychrov, od níž v právo nad údolím zvedá se rohanskýzámek Siychrovský, jehož okrouhlá věž do výše 415 m (76 rn nad základnou zámku) se zvedá. (Viz díl V II. *Pojizeří«, XVI. »Lužické H ory a JeštěcU).

D ráha překročil je Mohelku v iaduktem 30 m vys. o 8 oblou­cích a tunelem u Sedlovic zahýbá ve směr údolí je jího spějíc k severu zmíněným již územím k

Hodkovicům u Liberce, od dráhy 10 min. vzdáleným (Čes. lieseda, N. Ls.) a na jižním úpatí jihozápadního kopce pohoří Ještědského položeůým (viz jdíl XVI. Lužické Pohoří a Ještěd« s výletem na Ještěd a k rozhledně.) Také odtud ještě ,ie pěkný výle t na K opaninu a F rý d š te jn (viz díl X VI. »Lu- žické H ory a Ještěd.

Za Hodkovicemi překročuje d ráha pohoří Ještědské při značném stoupání velikou serpentinou Rychnovskou, sledujíc stá le ještě Mohelku zatáčí se k V. vesnicí Sv. Kříže (v 1.) s kostelem vysoko položeným a vstupu je přes Mohelku do stanice

Rychnov u Jablonce. Zde nalézáme se v sedle, jež pohoří Ještědské mezi Rychnovem a jihových. položeným Mukařo- vem dělí od Hor Jizerských . (Další viz v d íle X V I. »Lužické H ory a Ještědí.) P rům ysl sk lářský, výr. g a la li thu (umělé rohoviny), starob, kostel s obr. sv. Václava. (Host. u nádraží, města V ídně a města P ra h y po 3 a 2 pok.).

Od této stanice odvětvuje elektrická dráha, k teré je s vý ­hodou použiti do Jablonce, místo je ti tam oklikou přes L i­berec.

T rať Ia. Elektrickou drahou z Rychnova u Jabloň, ce do Honsberku (Johannesbereu).

Z Rychnova vy jíždí elektr. vlak po příjezdu každého vlaku (béře také zavazadla).

T ra ť vede do R ychnova 2 km k JV . *až k Pulečným u, kdo obrací se k Sk a po 3 k m s tav í v Prostř. Kokonině, po dalším km v Hor. Kokonině a zajíždí na Vrkoslavlce; již od k ra je Kokonína sledovati lze hřebenové modré, značky, k teré ve V rkoslavicích odbočuji na

H řeben Černé (H ory Studničné), nejjižnější hřeben H or J izerských (viz str. 6). Hned z k ra ie Kokonína odbočuje v I. cesta (% hod.) na Dobrou S tudnici (Gutbrnnn) s Hradči- nem, pěkným vyhl. bodem na Rychnovsko, Jablonec a Libe­recko s Ještědem.

H řebenová cesta do Tanwaldu.

Z Vrkoslavic (Seidenschwanz) vedou značky do Černé Studnice, odkudž výstup na

53

Černou H oru Studničnou (1 hod., 873 i»t) s rozhl. 26 tu vys. a největš í rs. (pro 800 os.) něm. tu r . v H or. J izerských , kde se Čech ěesky nedohovoří. N., s tá je , garáže . Sáňková d rá h a do Jablonce. Velkolepý rozhled přes Muchovské Skály a Buch- šte jnskou výšinu až k Sněžce, dohlédá se až na H ejšovinu a H ory Orlické. Na západ v y s tu p u je im posantně poboří Ješ těda a Lužické H ory (Hochwald) i kupy Čes. S tředohoří s K um erským pohořím a D ubským Švýcarskem , k S. hustě zalesněné kupy H or J izerských se Sm rkem v pozadí, k J . k rásný rozhled na Turnovsko, nezřídka se dohlédají vrcholy v okolí J ič ín a a rozhledna P e tř ín ská v Praze. Cesta hřebenová zvolna klesá po 1% km až n a 794 m a s toupá opět % k m na 828 m (Pustina), klesá zase m írně do sedla !755 m) mezi R ovnovkou k J . a Peněovem (k Si. čes. škola) a v y s tu p u je zvolna na

Muchovské Skály (786 m), kde c h a ta K. Čs. T. je p rvním českým podnikem ve v lastn ích J ize rsk ý ch H orách. J e j í po­loha posky tu je k rásn ý rozhled zejm éna na Železnobrodsko a Tanvaldsko. Sestup k JV . p řes V. H am ry je nejbližši cestou k železn. s tan ic i Sivárovu ( tra ť Žel. B rod—Tanvald). H ře b e ­nová cesta sestupu je v dalším kilom. na

Šonf ( íe rez iin u V ýšinu) (623 m) s rozhl. a do Tanvaldu , odkudž hřebenová cesta pokraču je k Nov. Světu

(viz. t ra ť IV.).

Z V rkoslavic obrací se t r a ť elektr. opět k SZ. a stihnem e po dalších 5 km] do V ídeňské ul. a po dalším 1 k » f (celkem 13 km ) n a S ta ré tržn í nám v

Jab lonci n. N. (viz t r a ť I I) . P řím o dále k S. přes Jab lo ­necký V rch a b rzy dostihu jem e p rv n ích domků

Mšena n. N. (Griimvaldu, 15 km ), jenž stejně jako Jablonec je s třed iskem sk lářského p rům yslu , jenž tu již od r. 1548 m á své sídlo. K rom ě toho i p rů m y sl tex tilu í, v ý r . celluloidového a kov. zboží. N a Mšenském potoce údolní p řeh rad a , jež n a ­d ržu je obrovské jezero (2-9 mil. «ts) s vodní silou pro p rů ­myslové závody Liberce. K ra j in a vysoko zdvižená se zalesně­ným i h řebeny m á půvabná údolí (Turneryrund , L učany, ústav pro chov p s tru h ů ) . H ost. z. B irkenw aldchen (2 p.). P ěšky 20 m in. do lázn í Šlagu (viz t r a ť II .) .

Ze Mšena vede t ra ť s tá le k ra jin o u osídlenou do R ýnovic (16 km ), kde na křiž. obrací se k S. p řes Loučné (18 km , pošta) h o rna tým k ra jem (v 1. Kotel, 660 m).

Znaěk. cesta vede odtud nej­k ra tčeji na d ruhou hřebenovou cestu přes

T irus (Dornst), skvostná sku ­p ina žul. skal (zábradlí, krás-lZ Loučné v jedno sp lývajíc í s Gránzendorfem. (Z Před- Gr. značk. cesta na T irus) dojíždí elektr. d rá h a do

H onsberku (Johannesbergu, 19 km , stanice konečné). (Host. u Města P rahy), rozkošně daleko-široko rozloženého či lépe řečeno roztroušeného v dolinách p řík rým i, zalesněnými vrchy obklopených. Souvisí s podobně rozloženým Granzeu- dorfem, Bedřichovem (Friedrichsw aldem ), Mal. a Vel. Seme- ringem. Údolí ta to p ro tkána jsou serpentinovým i silnicemi směrem k M axovu a Josefodolu, jež na silnice alpské upo- mínají.

K onečná stan ice elektr. dr. nalézá se již na samém úpatí rozlehlých lesů Jizerských Hor. H orn ím Honsberkem stihnem e již po 30 min. d ruhou hřebenovou cestu: L i b e r e c — P ř í ­c h o v i c e (N. Svět. Viz Krkonoše t r a ť IV.).

ný rozhled): kříž. cesta lesním údolím do- H arzdorřu a na

M aliuník (Himbeerb. 822 m) viz níže.

T rať I. (pokrač.) Rychnov—Liberec.P rudkým obloukem podle kostela Rychnovského (v př.)

překroěuje t r a ť siln ici libereckou a v rac í se v dřívějším směru nad Mohelkou k zast.

Rádlo na siln ici do Jablonce (v př.) odbočující. Zast. Rádlo je nejbližším výchdištěm na

Císařský K ám en 45 m in . od-l nej pohodlnější výs tup na hře kudž lze n a v rá t i t i se ke krásnésilnici, k te rá z R ád la vede pod

beuJeštěda , jehož hřebenové ce-

H radčínem (v př.) do Jablonce s ty dostihneme krásným údolím n. N. (1 hod.). Odtud je také přes Záskalí.

Podle J e ř m a n i c (v 1.) n a H erm annstad t Němci pře- k řtěných a mezi Z á s k a 1 í m (v 1. 683 m) a J a v o r n í ­k e m (rozhl.) s jedné a pod. C i s . K a m e n e m (v př. 634 m) . s druhé s tran y stihnem e stan ic i

Dlouhý Most—Jeřm an ice (502 m) na rozvodí moře Sever­ního (přítoky J iz e ry a Labe) a moře Baltického (přítoky Nisy a Odry), v sedle mezi Cis. Kam enem a Javo rn íkem ; p rů m y ­slová k ra jin a oživena je s t n a všechny s tran y rozptýleným i sídly, jim iž vede silnice pražsko-liberecká. Odtud vystoupiti lze na

Císařský K ám en (634 m) zal Ještěd (pokraěov. na Hoch-hod. a užíti vděčné vyhl.

na Ješ těd a Liberecko. Z DÍ. Mostu lze také snadno dostih- nouti hřebenové cesty na

wald) přes Ja v o rn ík (s rozhl.). k te rá d ruhým směrem (viz str. 57) vede do Jizerských Hor.

5

T ra ť d ráh y zahýbajíc v 1. sn ižu je se do úvalu pod J e ­štědské Pohoří (k rásné výh ledy v 1.), skrze šim onovice s vyhl. v 1. n a H lubokou a H lubocký H řebeu a pod sam ým Ještědem stihne zast.

P ilínkov (Heinersdorf) pod Ještědem , odkudž v 1. lze vy- stoup iti na

cestou k vrcholi (2 hod.). Další v iz v díle X V I. i>Lužické Hor.)/ a Ještěde. N edaleko od­tud leží

Dubí, kde m enšinová jednota Sokolská si pos tav ila tě locvič­nu. vybavenou n ářad ím od Je d n o ty Pražské, český D ělni­cký Dům.

Ještěd . Znaěk. cesta (2 hod.) vede do sedla mezi H lubokou (v 1.) a Černou H orou (v př.) na výši 788 mi kudy vede i hojně používaná ces ta ze Světlé do L iberce podle sani, rs. u čes. F rance . Skvělý roz hled na Liberec. J izerské H o ­ry a Krkonoše. Dále ke Kozím i Kameními a Clam-Gallasovou

T ra ť vzdalu je se n yn í od Je š tě d a podle Dubí (v př.), Vra- tislaviceini a Rochlicí a Růžodolem. jenž tvo ř í p ředm ěstí Liberce v s tupu je do nádraží.

L iberec (od nádr. v 1. a z hl. t ř . v 1. k čes. N ár. Domu).Český Manchester*, jenž dnes se svým i 32.823 ob. č í tá i s p řed ­

m ěstím i 75.000 ob. R. 1910 čítalo m ěsto 2217 Č. a 32893 N., r. 1921 Čechů 4894, Němců 27.929; z p ředm ěstí je nejv íce Čechů (2995 p ro ti 2760 N.) v Růžodole, Čechové m a j í v L. 5tř. veř. ob. ko lu v Rudolfově tř ., 3 tř . m a tičn í na S vahu ; tu též prňm . šk. pokrač. a dívčí šlí. pokr. — Český život soustřeď u je se v 18 spolcích, jež sídlo m a jí v N ár. Domě. J e zde tak é Česká záložna z r. 1889. Město m á v la s tn í s ta tu t jako P ra h a , je sídlem k ra jsk éh o soudu, okr. polit, sp ráv y h lavn ího celního ú řad u a obch. a živn. kom ory a m á krom ě vyšš. rea l. gym n. úst. učit., měst. prňm . a vyšší p rům . šk.. obch. akadem ii, tka lcov ­skou šk., odb. šk. k reslířskou . J in a k nebyl L. do nedávná městem p říjem ným , byť se vyznam enáva l řadou za jím avých sta roby lých i m oderních budov; jeho les kom ínů zahalu je celé ú p a t í Je tě d a v dým a odpadky to v á rn í znečišťují N isu m ěrou odstrašu jíc í. P rňm . h lavně souk. a tex tiln í, nová tov. n a ra- diotel. p ř ís t . F r. Loukoty v H anychovské tř . Nový Liberec v šak odstěhoval se daleko za to v á rn í m ěsto do k línu lesna­tý ch hor, kde zbudovány rozsáh lé villové č tv r tě s k rásným i sady a m odern ím i budovam i, z nichž v y n ik á p rňm . museum, lázeň a j. V illové s tavby budovány jsou n a mnoze s nevšedním přepychem .

P ovšim nutí zasluhuje nová r a d n i c e zbudována nákl.980.000 K v r. 1892, v je jím ž p řízem í je s t hojně navšť. rs. (R ad­niční sklep.) Arcid. kostel sv. A n ton ína z r. 1579—1587 (1879—83 přost.). M ěstský d ů m m i s t r o v s k ý s bohatou knihovnou.

Kostel S v. K ř i ž e r. 1892 rest., za ním mor. bar. socha od M. . Brauna. Severočes. Prfnn. Museum. Zámek Clam. Callasův 1 (1774) s ren. kaplí z r. lfi(>4, je jíž hl. o ltář je m istr. dílo. věž je zbytkem h radu z r. 1587. Pomník Jose fa I I v sadech p ře ­měněn na Schillerfiv. Museum severočes. v Sedmidomkácb, přírodovědecké ve Vídeňské ul. V neděli p ř ís tup volný, vc všední dny za poplatek. — V Liberci narodil se český m alíř samouk Jalc. Ginzel (1792) a církevní h is to rik Josef Ginzel (1804). kustos N árodního Musea v Praze Aug. Corda (1809). něm. polit, oekonom Gust. Gross (1856), pftv. Němec, pak Čes.. h istorik a lexikograf Jan Karel Rohn (1711), r. 1794 Josef Proksch, proslulý hud. paedagog a znam enitý p ianista , jenž ve 13. roce oslepl, r. 1867 čes. spis. F. X . Salda. Spol. pro post. porn. Husova sb írá na pomník, pomýšlí se však postaviti i>Husi%v pensionát pro s tudující mládež českosl.z.

Poblíž m ěsta K eilsberg poskytuje nejlepší přehled města. Joliannisstein s ú tu lnou pro dělnictvo Liebigových závodů, rozsáhlými sady a kost. sv. Vincence z v. 1887. Střelnice s te ­rasou, jež poskytuje krásný výhled na město. Botan. zahrada přáte l přírody.

Hostince: Nár. Dům (český) 10—12 pok. Zlatá Lev (84 p., 112 1.) s ter. rest. s pěknou vyhl. Schienhof (Starom. nám. 45 p.. 60 1.) Národní (National) v nádr. tř. (20 p.). Zlatá Jelen (nádr tř.). Zelená Strom (Vídeňská tř.). Odbor K. Čs. Tur. má noclehárnu (i pro hrom adné návštěvy) v M atiční budově Na Svahu č. 8. čes. hs. LT Voláčků v Růžodole, U K ulbtrunkíu ve Vid. ul. E lek tr. d ráh a od nádr. vede na Starom. nám. a odtud do lid. sadu; d ruhá linie z Růžodolu 1. přes Starom. nám. přes H orní Růžodol a Rochlici. T řetí ze Souk. náměstí až k ú p a t í Ještěda.

V ý l e t y d o o k o l í L i b e r c1. Humboldtova Výšina. Od

ukaz. v Lid. sadě (Volksgarten) cestou do Rudolfova vedoucí k cestě Annenské (ukaz. zelené značky): touto lesem a lesními Inkami k Baierovu Potoku (po­dle pot. dolů k měst. lesíku (rs. 1 hod.) a dále podle pot. až k Baderově rokli: potok zůstane v 1., roklí vzhůru na Humbold- tovu Váš. (1% hod.) k rozhl. se skvostným pohledem na Li­berec, Ještědský Hřeben. Lu- žické H ory a K ate řinky (Libe­recké Švýcarsko). Sestup do ú- dolí na Rudolfovskou cestu. Zpět do Liberce přes výběžky Vysokého Vrchu (2V6 hod.).

2. Dračí Vrch (Drachenberg. 674 m). Přes Ruprechtice (Frý-

e v J i z e r s k ý c h H o r á c h , dlantskou silnici) až na Černou Nisu (PA hod.), podle této v př. do Kateřinek. Podle četných to­váren do i ozkošného údolí (Li­berecké Švýcarsko) a odbočíme značíc, cestou^ na Dračí Vrch (z K ateřinek ■% hod.) se skvost­ným rozhledem. N áv ra t možný drahou ze St. Habendorfn.

3. T irus—Honsberg. Podít* Harzdorfské údolní p řehrady do H arzdorfu až k údolí, jímž v 1. vede Křížová cesta na T i­rus (Dornst. viz str. 54), od tud sestup do Jablonce.

4. Císařský K á m e n . (634 ní) nejlépe přístupný zc stanice Dlouhý Most za % hod. (zelené značky). Skvělý rozhled. Sestup do Vratislavů* (stanice tra t i

F>7

Liberec—Jablonec), láz. místa/c»t a v př. z. K uunersdo rfu dles kyselkou (velká rs., lázně).

-Továrny na koberce. Velký p ivovar. Do Liberce zpět pěšky IV* hod.

5. C hrastava , nejblíže (6 km) ze stan ice S tar . H abendorfu %11. pěšky vzdál. rod. (1800) ma-

znaěek na hřeben. Sestup do Jab lonce n. N.

7. Ješ těd , jenž spadá do dílu X VI. t. p rův . (Lužické H ory— Ještěd) je z Liberce přístupen t ro j í cestou: a) h lav n í h řebe ­novou (modrý hřeben): cestou

liře Jos. Fiihricha. jehož obra od nádr. kousek k fa ře a v př.zú je mnoho po Cechách roz­troušeno. V rod. domě zacho­vána jizba s pam átkam i na u- mělce. Rodiště 1816 m a líře Vil. Kandlera. N a býv. h řb itově mezi pom níky sochařské p rvo ­tiny Jos. Maxe. Česká troj- tř íd k a v nové úhledné budově.

6. P roseěský H řeben s rozhl. (3!>2 m). S ilnicí Jab loneckou 3

železnou lávkou silnicí k host. Červ. orel, kde ces ta zahýbá v př. do J a n o v a Údolí; b) z m ěsta F ran tiškovskou cestou dle zelených značek přes Karo- linsfeld; c) povozem (autobusy pro 10 osob) ještědskou silnicí. P láň pod Ještědem , hs. u Šá- m alú , český.

Z LIB E R C E JIZERSK Ý M I HORAM I.

Možno podn iknou ti cestu dvojím sm ěrem : A. Tak zv. h ře ­benovou cestou, k te rá je s t jednou větví hřebenové cesty L u ­žické H o ry —Ještěd , je jíž d ru h á , ho jně ji navštěvovaná větev jde přes Rychnov a Černou S tudnic i. — B. P řes H e j n i c i , odkudž lze sledovati sm ěr R aspenava—Smědov.

A. H řebenová cesta přes K rá lovku a Děsnou do P říchovic .

Od p a rk u rudolfodolskou cestou až k pěšině, k te rá v pí. d le m odrých hřebenových značek odbočuje na

Schm idtův K ám en (557 m , 1 hod.) s h radov itou rozhled. 25 m vys. ^ rs., k te rá o tv írá skvostný rozhled. H řebenová cesta vedje dále přes Rudolfov okrajem B edřichova k Bedři- cliovské mysl., odkudž v př. odboěiti lze na

M alinovou H oru (Him beer-lvedou: a) podle Křížové cesty bers; 822 m), n a je jim ž nižším do H arzdo rfu a zpět do L iber svahu leží skup ina žulových ce; b) do Louěné; e) do Grán- skal T irus (Dornst. zajím , zendorfu a d) do Honshereru. vyhl.), odkudž znaěk. cesty!

H řebenová cesta od Bedřichovské mysl. p ok raču je naK rá lovku (558 m) s rozhl. a ochr. chatou, jež poskytu je

skvostný pohled na h řeben Ještědský , Lužické H ory . vedle nichž v y s tu p u je Svor (rozh.) a Bezděz (zříc.). Sestoupiti možno do H onsberku nebo na S. do K ris tián o v a (C hris tiansta lu , v í z

níže B). H řebenová cesta vede nás nad H onsberkem % hod. na

Seíbtňv V rch (Seibthubel, 81flm), kde by la postavena p rvn í

58

železná rozhledna v Čechách. Proti ní k JV . na B r u n n - b e r g u d ruhá rozhledna. Poněkud níže sestupujem e na

M axovský Vrch (788 m), p řes k te rý vede hřebenová cesta do Dol. Maxova a Antonínova (Antoniwald), (rs. jen něm. po 2 pok., Deut. Hans. 2 pok. Redlův a B erty W iltafské), zast. t r a t i Smržovka—Josefodol—Maxov. P rům ysl sklářský. Zku- šebná stanice téhož. Lepší noci. v sousedním Josefodolu (Hot. Centrál 9 pok., Touristenheim a K oruna po 2 pok., obsl. jen něm.). Odtud sledují modré značky hřebenové krásnou sil­nicí k Albrechtovu, zde p ř i rozc. v 1. do Děsné (na Bílé Děsné), na níž výše nalézá se opět již opravená údolní p ře ­hrada , k te rá v září r. 191fi se p ro trh la a zde povodní s trašné spousty způsobila. Jsm e tu u stanice

Děsná Tiefenbach, pod peřejem i Černé Děsné, za kterouž v Dolním Polubným hřebenová tato t r a t sejde se s druhou

větví od R ychnova až sem značkovanou.

B. Z Liberce do H ejnice— Smědova.

Dle cesty A. hřebenovou cestou až k myslivně Bedři- chovské. Odtud buď přím o oborou k loveckému zámečku Nové Louce (žádná rs., další viz niže u C) anebo půvabněji ještě dále na

K rálovku (viz výše) a odtud teprve t. zv. Tinnelem« do rozkošně položeného

K ris tiánova (Christianstal 3 hod. Hs.), kde se cesty dělí:a) P řes H olubník: Modrožlutě značk. cesta dovede do sedla

mezi H olubníkem a Černou H orou; výs tup na

Holubník (Taubenhaus 1069 w 1 Krkonoše i S tředohoří a okolnílesnaté kupy a hřebeny Jiz. Hor. D ruhá odbočka na

P tač í V rchy (Vogelkuppen, 1017 m ) méně vděčná se špa t­nou cestou.

značky červeno- žluté, 1 hod.), nejvýš, vrchol v záp. uzlu J iz H or s g ran it , skalou na v r choli, k te rá poskytuje skvost nou vyhl. k F rýd lan tu . Žitavě na Luž, Zemskou K orunu, na

Sestup s Holubníku na původní cestu modrožlutě značk. a touto přím o dále n a silnici, k te rá vede divoce rom antickou krajinou podle Černého Stolpichu s rozkošnými výhledy do

Ferd inandova (Ferdinandstal) a H ejnice (5 hod.), stanice t r a t i R aspenava—Bílý Potok (pod Smrkem viz t r a ť I. b) a východiště cesty po h ran ičn ím hřebenu.

b) Přes Jizeru (Sichhiíbel, Siebhiibel). Červenožlutě značk. cesta vede přes K neipu p řím o na

Jizeru , lesnatý vrchol (1120 m), s nově upravenou vyh líd ­kou, sestup na cestu červenomodře značk., k te rá v 1. vede do

59

H ejnice zp rvu p lání, kde lesy s tř íd a jí se s vřesovisky a rašelin isky, později Roldi S to lp ichn (cesta se m ění anenáh la v prom enádu podle M alého S tolpichu pozvolným sestupem s k rásn ý m i vyh lídkam i na F rý d la n tsk o do F erd in an d o v a Údo­lí (a H ejn ice 2V&—3 hod.), ta tá ž cesta v p ř. vede nedaleko pod J izerou spádem do

Smědova (W ittighaus), kde se nalézám e v k línu n e jv y š ­ších kup Jiz . Hor. Pohled 11a S m rk , Stoh a F linsbergský Hřeben. Ve výši 841 m. H orský hs. (B erggasthaus, chvá lí se).

K řižovatka ěetných silnic z hor. Kdo nechce k s tan . do B í­lého Potoka nebo až do H ej nic (314 hod.), p řekroěi J izerskou s iln ici přím o na

Sm rk (Tafelfichte).c) P řes Novou Louku: z K ris tián o v a vede skvostná cesta

k lov. zám ku N ové Louce k t. zv. H e jn ické pou tn í cestě, k te rá sestupu je do Rokle M alého Stolpichu (viz u b), a rozkošnou prom enádou F erd inandovým Údolím do H ejnice (2%—3 hod.).

S obejitím hřebenové cesty možno z K řišťanova p řím o do Josefodolu (staniee Josefodol—Maxo v 114 hod.) a dále A ntoní- novem až do Příchovic 2 hod.

Liberec—Polubný viz t r a ť I I .

T rať I. (pokrač.) Liberee-Raspenava.Za Libercem sleduje d rá h a daleko rozložený Růžodol a

Pavlov, rod. (1864) archeo loga Karla B ud ite le , zp rvu silnicí nad. Njsou ku C hras tavě (viz st. 57) a H rá d k u (Grottau) ve­doucí, za táčí pak v př. nad černou Nisu, z K ate řinek p ři­cházejíc í, xníjíc stan ic i

S ta rý H abendorf, obrací se (v 1.) k severu podle silnice F rýd landské k zast.

Schbnborn-Radčicc (v př.), do m alebných dolin hor J iz e r ­ských (K a te řinky) k

M níšku u Liberce. Odtud vede k západu silnice rovněž na C hras tavu a do m alé hnědouhelné pánve u H rá d k u (Grottau). Odtud nabízejí se dvě pěkné vycházky :

1. D račí V rch (674 m). Od sta 1 ice k V oigtsbaehu (Vi hod. atím to 1 k m k cestě v př. 11a vrchol % hod. V m ysl. pod v r ­cholem mléko a káva. (Str. 56).

2. D louhá B a rv a (Lange

Farbe, 877 m). H olý vrchol s rozsáhlou vyhl. Ja k o p ř i č. 1. V oigtsbaehem ; po 2 k m cesta v 1. k mysl., od níž p ř ím o dále 1% km k p růseku , jenž vede n a vrchol (5 km ).

H ned za Mníškem nás ledu je na potoku G ersbachu rozptý ­lená vesnice O ldřichov v H ., za níž rozk ládá se západn í uzel J ize rských H or se Špičákem (697 m) (Čertovou D írou, 706 m), O ldřichem (659 m), Scheibesberkem (682 m) a K opřivn ic í (Nes-

selsberg 615 m), v 1. od tra t i s Kobylí H lavou (659 m) s P ř í ­krou S trán í (Scharřlehne 716 m) v př. v rom antické dolině stihnem e zast.

Oldřlchov v H ájích , odkudž sedlem O ldřichovým vede skvostná silnice do Raspenavy. Zvlášť u m yslivny D am m jáger (z ochoty s tudený zákusek) jsou rozkošné procházky a vyhl. Vděěná je vycházka k

Čertovým D ěrám (Teufels- lochf.elsen 4(Mi m). Od zast přes t r a t v 1. vzhů ru Yr hod k m ohutným čty řem skalním tu rn ím , z nichž nejvyšší p ř í krou soutěskou je p ř ís tu p n a a vděčný rozhled poskytuje.

Špičák, nejvyšší bod (721 m) Oldřichovského hřebene se skvostným okružním rozhle­dem. Od zast. zpét siln icí do Oldřichova 1 km k cestě znač., jež v př. vede n a vrchol 2 km vzdál.

V ylíčeným horským uzlem proražen jest tunel 528 m dl., za nímž brzy spa třím e V ápenný V rch (K alksberg v 1.), kolem něhož na levo zatáčím e, spa třu jíce v př. údolí potoka Sm ědy (Vitev, zněmč. W ittig), jenž přichází z Jiz . H or z oněch míst, kde také M. J iz e ra m á své pram eny. Ve V ápenném V rchu o te ­v řeny rozsáhlé lomy, kdež dolom itický vápenec hadcem spro- vázený tvo ř í lavice, oddělené p ru h y chloritové ru ly a břid lice i přechody am fibo litu v hadec a chrysot.il. Sám jest hadcem im pregnován, takže se znam enitý ophicalcit vyvinul, k terý jako Eozoon bohem icum Fr. (viz s t r . 7) byl popsán. H ned za vrchem stanice

Raspenava u samé Raspenavy, kde V aldš týn d ruhdy měl železárny, ve k te rých všechny potřeby válečné se hotovily. Dnes je tu prňm . tex tiln í, tov. na porculán a cein., kry tinu . Ve fa rn ím kostele Fiihrichův obr. sv. F ran tiška . Z Raspenavy jsou 4 km do H ejn ice a F erdinandova a 4 k m do Lázní Liebverdy rovněž 4 km do F rýd landu (viz níže drahou).

Hostince: U nádraží, 5 pok. Eisenhammer ve městě. 6 pok. W aldfrieden-Ferdinand, u dr.. 4 pok. Kalkbery, Som m erfr ishe , po 2 pok.

Trať I. b) Raspenava. Hejnice, B ílý Potok.Z R aspenavy odbočuje t r a ť údolím Smědy (Vítve) přes

H ejn ici do Bílého Potoka. Míjíc stanic i M ildenavu (2 km) a zast. Mildeneichen (3 km) stihne s tan ic i:

Hejnice, poutnické místo s dvouvěž. mar. chrám em , pův. od Fischera z Erlachu, po požáru od T. H afeneckra v je su it ­ském slohu vystavěným . O ltář al fresco n a stěnu nam alován. M ohutný lu s tr z komínového skla. S tarobylá dřevořezba M aria formosa pochází ze Žitavy, p rý z r. 1217. Na prvn ím sloupu v př. hřeb z kříže K ris tova s osvědčením jeho pravosti. H robka rodiny Clam-Gallasů. V kříž. chodbě kříd lový o ltář z konce 15 stol. Vedle kostela F ran tišk án sk ý klášter.

H ostince: Cis. D vůr (25 pok., obsl. a 11. čes. i něm,), Město V ídeň (10 pok., obsl. a n. něm.), Zlatý A nděl (u nádr., 2 pok., obsl. něm.). Město F rýd lan t (4 pok.). T ři L in u (3 pok.). Orel (2 pok.). H vězda a Slunce (po 1 pok,).

V ý l e t y z H e j n i e e .

61

**1. O livetská H ora (Oelberg, 876 m). Skvostná vyhl. do s tře ­du hor Jiz . P řekročím e Smědu a podle školy jdem e M hod. do malebně položeného Ferdinan­dova Údolí (Linkův hostinec), kdež p řes Černý S tolpich ve­jdeme do obory a podle Mal. Stolpichu vniknem e do divoce rom antické rokle na svazích S austirnu a P tač í H ory. Skvostné pohledy zpět k Hej- nici. Po 34 hod. dostihnem e vr- choln. S estoup iti možno přes Poledník (M ittagsberg) k zast. O ldřichov—v H ájích nebo p ř í ­mo dále k rásn o u parkovitou cestou p řes lovecký zámeček Nov. Louku (žádná rs.) za 2 hodiny do B edřichova a za % hod. k s tan . elektr. d ráh y do H onsberku. (Viz zpětně dle s tr . 54.)

2. H o lubn ík—Ořešník. Buď a)dle č. 1. xidolím M. S tolp ichu zpětnou cestou do sedla mezi Poledníkem (v levo) P tač í

H orou v právo, odbočkou od h lavn ího sm ěru na Bedřichov v 1. n a H olubník , — nebo b) jak o níže dle A. n a P láně a od­bočkou v př. n a H olubník. — S estup zpět na cestu Hejnice- Smědov, Polubný, přes siln ici a n a linku vedoucí p řím ou čarou k SZ., po V\ hod. dále cestou na vrchol Ořcšniku (Nussstein 799 m ), jehož ostroh s křížem , zábradlím . opa třený , posky tu je p řek rásn ý rozhled do okolních dolin, p řes Hejni- ci k F rý d la n d n i na hl. hřeben J iz e rsk ý c h Hor. K rásn ý sestup do údolí (nové cesty).

3. J iz e ra (Sdeghúbel). Viz n í ­že ve sm ěru A. Hejnice-Smě- dov-Polubný.

4. Smědov-Smrk. Viz níže ve sm ěru A. (Hejnice-Smědov-Po- lubný) nebo ve sm ěru I. b) (Hejnice-Smědov-N. Svět).

Viz další zpětné pochody na Liberec str . 53.

Krom ě těch to specielních v ý le tů sleduje vzdálenější tu ­r is ta ra d ě ji sm ěry :

A. H ejn iee , Smědov, Polubný.

B. H ejniee , L iebverda, Sm rk, S ehreibe rhava nebo pokra ­čováni t r a t i I . b) H ejniee a B ílý Potok—K arlov , N. Svět.

A. H ejn iee—Smědov—P olubný (3V»—4 hod.).

Stolpišskou silnicí (silnicí Smědovskou byla by cesta o ho­dinu k ra tš í , ale méně vděčná) p řes S tolpich (pěkný pohled s m ostu zpět na k lá š te r a kostel) do pěkně položeného F e rd i ­nandova (Ferd.-talu), kde cesta červenom odře značk. zahýbá v 1. a s toupá podle Čer. S tolpichu do -jeho Rokle pod sv. M áří v p ř. (v 1. Ořešník) (pohledy zpět, č ím výše se stoupá, tím k rásně jš í, n e jk rá sn ě jš í z blízkosti vodopádu); za tím to brzy s toupán í p řes tan e a po 2 hod. nalézám e se v náhorn ím pla- teau H or J izerských , kde k ráč ím e mezi lesy, raše lin isky a

vřesovišti jako po rovině, z níž okolní vrcholy jen nevysoko se zvedají. V př. spa třu jem e H olubník, více do předu Černou Horu, v 1. Smědovskou H oru, k te rá zakrývá pohled na Smrk.

Za hodinu po opuštění F erdinandova Údolí možno odbořili v př. (nápis zakázaná cesta« p la tí jen pro povozy), za 30 min. na

Holubník (Taubenliaus 10(50 m), na němž g ran itový balvan 8 m vysoký posky tu je skvost­ný kolový rozlil, až do Slezska, na Lužické pohoří, Ještěd i Středohoří. Sestup bud s te j ­nou cestou n a h lavní t r a ť a dle ě. 2. (výše) zpět přes Ořeštiík

do Hejnice nebo do sedla mezi H olubníkem a Černou Horou (zásob, chata Kneipa, Čilian. illova Louka s hlubokým raše- liniskem) a značkovanou ce­stou červenožlutou na Jizeru (viz níže) a sestup do Smě- dova.

Kdo sestoupil na hlavní cestu, obejde Smědovskou Horu (Vitev) a spa tří v př.

J izern (Sieghiibel, Siechhiibel, jm éno p rý zkrácené ze Sie- bengiebel — Sedmištít) a spáditě sestoi4>í do

Smědova (W ittighaus, viz výše str . 58, 841 m); kdo by ne­chtěl do Polubnýho, může tu přestoupiti na t ra ť I. b) (viz níže str. 63).

Cesta k Polubným u vede v pův. sm ěru nejp rv 2 hod. do

Souše (Darre), p ro táh lé horské vesnice se 3 hs. (z nich do­poručuje se nejspíše ještě p rostřední na Černé Děsné ležící, k němuž tu r is t ick á stezka se uchyluje. Odtud podle Černé Děsné, k te rá do údolí spadá větším i i menšími slapy, upomí najíc t ím na Bílé Labe v Krkonoších (není zde ovšem toho rom antického okolí a mohutnosti), dojde se za IYí hod. do

Dol. Polubnýho (výb. hs. H iittengasthaus). K nádr. je od­tud (4 hod. Odtud autobus do Nov. Světa.

B. L iebverda Lázně—Vys. K ám en S chreiberhava.

Od nádr. H ejnice-L iebverda vzdálena je Liebverda k rás ­nou a le jí Ví. hod. Povozy. Pošta. Malé lázeňské místo (378 m) na ú p a t í Sm rku v lesnaté k ra jin ě s p ram eny dílem alkalicko- zemitými, dílem železitými. V zám ku letní byty . P ěkná za ř í ­zení, vodoléčebný ústav , sady. M iner. koupele i voda pitná. Rašelina. Hostinec láz., Černý orel a Koruna. Čítárna. Zimní sporty. 30 hs. a vil. Největší: Slunce, Koruna, Kotva, B ílý kůň; v i ly K arolina , A nna, Germania, F rýd land . V zám ku 14 p. s více post. V láz. domě 10 p. Obsl. a n. dosud jen něm. R. 1814 komponoval zde hudeb, sklad. Karel Maria Weber písně »Lýra a meč« na slova K ornerova a zpěvohru E uryan the .

63

a) Z L i e b v e r d y p ř e s J i z e r s k é d o m k y .

Z Liebverdy vede modrožlutě značkovaná cesta lesnatým i polohami Lužického H řebene 1V6 hod. od host. u O rla zprvu silnicí, pak od posl. domů na 1. vzhůru k lesu. Za 114 hod. Brunnelberg s pram enem a lavičkou s pěknou vyhl. do údolí Vitve (Smědy). Dále lesem na

Sm rk (Tafelfichte 1122) s rz. 18 m vys. (konstr.), což jest nejvyšší bod Jiz. Hor. Ochr. c h a ta se skrovnou rs. K rásný pohled do údolí Smědy a na české hřebeny a vrcholy Jiz. H or (panoram a se prodává).

Odtud směrem východním táhne se Vys. H řeben Jizerský až k Vys. K am enu (Hoclistein) nad stokem Mal. a Vel. Cachly (6 hod. Nutno zásobiti se potravou). Jdeme-li od ochr. cha ty k V. podle značek červených a zelených, překročím e hranic i zemskou a stihneme asi 200 m jihových. od hraničního kamene 105 vlastn í vrchol hory.

Odtud 250 m dle znaě.'k žin Iké lázně s la tinné a léčba syro-. tých a modrých k S. u hrauič-jvatkou. Staii. žel. Maffersdorf- ného kam. 111 jest Tabulový i W iegandstall Lázně, le tn í byty .kámen (Tafelstein. lu70 m) H. Kurhaus a Schweizerhauss obmezcnou sice nicuiéně'dobré, nikoli levné. Skrovnější krásnou vyhl. Odtud dle mo-| Krctschen, Friedrichshóhe, Bu- drých a žlutých zn. sestup pven\chenbnude. Pensionáty. Bez- D resslerberg (775 «i, ochr. prostředně u Schwarvbachu le-chýž, vyhl. leš., pěkná vyhl. do Čech i Saska) do lázni Schwarzbachu, 7 praní, alkal kyselky železité pro chudo­krevné a choroby ženské. T á­

ží klím. horské láz. místo Grenzdorf (Friedenschenke s láz. úst. pens. Btichenhans. Na láz. domě tu r . tabule a pře hled výletů.

K rásnou lesní cestou ve sm ěru V. máme od Sm rku k Sněžné díře 2 lem (1057 m), ja k nazývá se sedlo mezi touto horou a sousedním Stohem (Heufuder).

kroků níže odbočuje v 1. pěši­na na Hernsdorfskou chýži Lo­veckou (Hernsd. Jagďhutte ). Od této jde na V. po již. sva ­hu hřebene silnice k Jizer- xkýtn dom kům a Karlovu, pěkné vyhl. poskytující.

Také ze Sněžné d íry vede cesta do lázní Schwarzbachu,modře a červeně znač., od niž odbočuje níže cesta na Flins- berg ; v opačném sm ěru vede cesta na m yslivnu Smědov (W ittighaus, modře a červeně znač., 2 hod.), od niž asi 300

Hřebenová cesta ze Sněžné D íry s vyhl. na F linsberg . po­k raču je dále vých. směrem i jsme za % hod. na

Stohu (Heufuder 1107 m). Ochr. chýše, host. bouda 3 hod. Rz., vyhl. podobná jako se Smrku, jen v popředí hustým i lesy význačnější. Pěkný pohled do údolí k F linsbergu. H řebenová cesta zeleně a červeně značk. vede dál směrem jihových.

V právo odbočuje z uí pěšina vici <Kaiserstuhl), dále pěšinado F linsbergu přes Grimmen- briicke (2% hod.) a konečně Krakonošova stezka.

na silnici výše připomenutou a k Jizerským dom kům vedou- ci. V 1. odbočuje nejprve pěši­na do Flinsbergu přes Cis. La-

Hřebenovou cestou (krátké odbočky: v 1. do Flinsbergu, s tupňov itá cesta na B rand a j.) s tá le skoro v stejné výši dospějeme k

V lktorce (Výš. V ik toriina , 1001 m í) s odpočívadly a vyhl. na Sněžné Já m y Krkonošské a Kotel; odtud pak několik kroků níže stihnem e k

H řebenovým Domkům (Kam m háuser, Jednod. dobrý host. s nocleBy, Waldschlósschen, u Jiz . Hřebene) (viz, níže).

Po Jiz . sil. jdem e k jih u kuSchwedlerově P lanině, odkudž v 1. odbočuje hřebenová

cesta dále přes T ránkekam m er Ze l . K u p u , v las tn í nejvyšší bod Jiz. Hor a dále k Bílému H řebeni (zak. cesta, netřeba resp.)

Zelená Kupa sam a neposky- Bílý Hřeben má své jménood bílé žíly křem enné (Weisse Fliess).

tu je žádné vyhl. J e n zadní její vrchol H in te rberg (Langer B.) o tv írá rozhl. na celé Jiz . Hory a Krkonoše.

Dáme se tudíž od Hřebenových Domků a Schwedlerovy planiny ? J . 4 km do

J izerských Domků ( V e l . J i z e r a , I s e r h a u s e r , 2% hod. od Sm rku přím o na J ize ře (Vel. J izerské Louce), kde pozorujeme za jím avý úkaz p řev ra tu pásem rostlinných; níže roste kleč a výše nad ní opět vyšší stromoví jehličnaté . Zna­menitá vegetace horská. Jednod. host. Isermiihle. Přím o dále k J . přes J izeru hod. cesty do M. Jizery . Jdem e však od Jiz. Domků k j. 1% k m do

Koblu a v 1. odtnd 3 km doMichlovy. Boudy (žádný host.) a v 1. odtud celní silnicí na

Vys. Kámen (viz str. 63).

b) Z L i e b v e r d y p ř e s F l i n s b e r g a p o Q u o i s s e :

Z Liebverdy m odře a žlutě znač. cestou na Sm rk (jako výí^p); dálna Stoh (Heufuder) a do Snědné d íry , odkud od­bočuje cesta na

Flinsberg (z Libv. 3Ms hod.). Lázeňské místo 500 m v údolí Queissy, tekoucí sem mezi Vys. Hřebenem (na jihu) a Kem- n ickým (na severu), k te rý končí nad Fl. Supím Kamenem (Geierstein 829 mí).

Bočně asi 2500 láz. hostí a 3000 tu r is tů . 7 ocelitýeh pram enů, lázně všeho d ruhu . Letní byty. U nov. p ram ene (Z. neuen B runnenhaus, tab le ď hó te). C hválený hs. u Něm. císaře. B yty soukromé. Láz. taxa . Kdo se neléči, p la t í je n příspěvek na hudbu, odtud možuo podniknouti odbočky na

65* * V

3. Do Scliwarzbachu (lázeň, místo viz str . 63) 10 k m p řes W igandstha l (6 km ), založený českým i b ra t ry 1668 pod o ch ra ­nou W iganda z G ersdorfu (6 hod. od tud na Z. »Observato- rium« u Nov. G ersdorfu, nyní p ř ís tu p n é jako rest.

1. Supí kám en (Geierstein,829 m) 1—1(6 hod., pěkná vyhl. Cesta značk. kem nického 3(6 hod. K rásná

2. N a K em ničný V rch (Karne- n ičný 958 m v rchol h řebene vyhl. na Krkonoše.

Z F lin sb e rg u jdem e údolím Queissy vzhů ru podle My- s l ivn y v lese (Forsthaus im W alde 1 hod.) mezi oběma nazna ­čeným i h řb e ty jizer. V 1. ská ly Kočičí, Medvědí, J e s třá b í (K atzenstein, B árens., H abichs.), v p ř. u H raběc í tabule (G rafentafel 1% h.), kde s tá v a la ochr. chýše, s ta rá cesta na Vys. K ám en (1% h.). M ineme-li ji , s tihnem e (4 hod. dále

Ludvíkovu Boudu (z F l. 10 km , z Lib. 7(6 hod.) do Poters- dorfu je š tě 3 hod. cesty. Jd em e podle žlu tých značek na

Vysoký K ám en; n e jd řív e po s iln ici k Ja ku b o vu Údolí (Jakobstal) , pak podle u kazate le v zh ů ru 1% hod. (z Lib. 9(4 h.;.

Chceme-li cestu zk rá ti t i , jdem e do K arlo v a již od Proxovy B oudy v Jab lůnkově údolí a sledujem e tu pak cestu do Malé •liz. přes Černou a Bílou Děsnou do Josefodolu (z Jakubova Údolí celkem 4(6 hod.).

Vys. K ám en (H ochstein, 1058 m), východní, konečný vrcholJizerského Vys. H řebene, tvo řený velkou skupinou žulových skal, jež z daleka zřícen ině se podobají a v okolí několika podobným i skup inam i jsou provázeny (A bendburg 1047 m, M alý a V elký Vys. K á m e n , 'K o ž í K am eny 1012 m, M oltkova Skálg 686 m ta to s host.). N a Malém, Vys. K. host. s noci. Rozhl. (W arm brunn); obraz pano ram y lze zde koupiti. Od­bočky;

1. K Cukrové Mluee (Zuckur. & ( ■ *>. v ? f1,rei'schale); ta to je s t v ik lan , t. j. v ik lavý balvan. Jd e se k V. p řes Černou Horu 1 hod. cesty pohodluě; pak v p rávo do M ittel- a N iederhofu a nad s ta rý m kostelem katolickým vzhůru . Odtud možno p ak li-

berhavy atd. (viz t r a ť V.).2. K H u ti Jose fin iuě (Jose-

phinenhiitte) . N e jk ra tš í cesta odtud n a h řeben krkonošský. Sestup k J . podle hostince W aldschlósschen k hotelu »Weissbachhof« (vodoléčebný ústav).

P řes W eissbachslein sestoupím e zeleně značk. cestou ku K onigovu hostinci (povozy, stan ice p růvodčích a nosičů) v

M ariinu Údolí (M arienthal), s třed u m ís ta Schreiberhavy. Kdo chce si cestu k Nov. Světu zikrátiti, jde p řím o k H u ti Jos. Odtud vede k Z. pak k JZ . silnice p řes W eiberberg a V.

5K afk ů v průvodce. II.

66

Caclilu (hnědou jako všecky horské vody této s trany) a lesem podle Mrtvého V rchu (Todtenw ůrgu ) (1123 m) do

Nov. Světa. Odtud možno do Polubnýho k stanici, nebo nas toupiti horskou cestu Krkonošskou.

J in a k z Joseřin iny H utě p řím ý výstup k Nové Slezské Boudě.

T rať Ib. (pokrač.) Hejnice, Bílý Potok, Karlov, N. Svět.

Z H ejnice sm ěřu je žel. t r a ť údolím Smědy (Vitve) a po 1 k m již kont|í v

Bílém Potoku, vsi s přádelnou, b rusírnou skla a domácí výr. dřevěných výrobků. Hostinec (dobrý) u Vodopádu. Místo je rovněž dobrým východištěm vý le tů do s tředu Jizerských H or jako H ejnice, jakož i východištěm střední p a r t ie Jizerské přes Smědov do N. Světa, T anvaldu nebo Josefodolu-Maxova.

V ý l e t y z B í l é h o P o t o k a .

1. Smutečná stezka (Trauer steg) podle m odrých a zel. znač. k rásná lesní cesta, je jíž jméno odvozuje se od útěku přívrženců reform ace no bitvě bělohorské.

2. Smrk (Tafeifichte) (2 hod.) podle žlutých značek.

Bílým Potokem dále až k hasičské kolně, kde v 1. od­bočuje cesta do divoce rom án ticlcého údolí pot. Hegebachu, kdež mezi K alm richem v 1.874 m) a K áuligem (v právo) stoupáme; zpět pěkné pohledy na Bílý Potok a Hejnici. Po 4(1 min. v 1. znač. cestou 1% hod. na Smrk. Další str. 63.

3. K aulig . Bílým Potokem až na konec, kdež při nejvyšších domcích^ v 1. Raubschůtzenfels, tu rné K áu ligu křížem ozna­čená; výstup poněkud nam á­havý vyžaduje 114 hod., vděčí nicméně překvapujíc í vyhl.

Bílým Potokem vede silnice serpentinovitě stoupajíc í od posl. domků u m yslivny (v 1. Raubschůtzenfels — vizvýše č. 3.) stá le k rásným lesnatým údolím Smědy (v zimě sejezdívá po ní rohačkam i) 116 hod. do

4. Polední Kam eny (Mittag- steine 1006 m, t ře t í nejvyšší vrchol v této skupině hor) od stanice v př. k ú p a tí , kde do Smědy ústí Černý Potok, po jehož 1. b řehu sledujeme stez­ku kam enitou 114 hod. k vo­dopádu. od něhož cesta ještě obtížnější vede vzhůru 1 hod. n a vrchol, končící osmi sk a l­ními tu ruěm i; poskyt, skvost nou vyhl. Sestoupiti možno do sedla na silnici pod černou Horou a přes Ferdinandov (Ferdinaudstal) do jiti do H ej­nice.

5. Na J ize ru (Sieghůbel) bé- řeine se směrem siluiee vedou, cí k Smědovskó mysl., odkudž dle značek za 40 min. dostih ­neme vrchole. Cesta ta to je mnohem nam áhavějš í nežli z H ejnice přes Ferdinandov (Ferdiuandstal) [str. 61.1

kinědova (W ittighaus), 841 m (mysl., nový lov. zámeček) na stoku Bílé a Černé Smědy. Host. noci., p ravé eldorádo tu r is tů v horách J izerských , Ls. (5 pok. s 2 loži, denní pense)

V ý l e t y z e S m ě d o v a.

1. Sm rk (Tafeliichte) a na Stoh (Heufuder) dle značek m odrých a červených větš i­nou lesem za iVi hod. Za hodi­nu p ř ijd e se n a tak zv. S tr i i t - xtúck, č tv e rh ra n na hran ic ích nad J ize rsk o u rašelinou. Za 2(4 hod. do Síiěíué d íry . (str. 03).

2. N a J iz e ru (Siegliúbel) (1% hod.) po nové siln ic i li F e rd inandovu až ke Kneipě, zde ukaza te l v 1. k vrcholí.

3. K u slapům Děsné (2 hod.). Po nové okr. s ilnici tauvald - ské k B ornelhausu , pod nimž pram ení Černá Děsná. Po 7 k m

idylické zákoutí osady Souše, kde silnice ve t ř i větve se dělí; jdem e v p rávo 30 min ku slapům , jež po deštích ne­bo z j a r a vděčný pohled po­sk y tu j í . Po dalších 30 min. des- senská p ap írn a a Dessnou 25 min. k stan . v Polubným .

4. Do Josefodolu (stan. želez. 2% hod.) kousek po Tanvaldské silinci v př. (4 hod. k Bornelhausu , pak u kap le v p ř. n a Z. a p řes p ra ­meny Bílé Dessné (pod Zele­ným Kopcem 969 m) k Boudám (Bauden), zde v př. k JZ. do Josefodolu.

J i z e r s k o u s i l n i c í ze Smědova rozsáh lým i lesy ub í­rám e se do

Malé J iz e ry (6 km) (900 j») pod B uchbergem (zvané také B uchberg nebo Výš. V ilém ova dle zaklad. Vil. Clam-Gallasa), n a něhož tu upom ínkou postavena pyram ida), misto s 2 sk lá rn a m i a rašelin isky . K rá sn é údolí, tvořené z J . Lužic k ý m , ze 8 . S tře d n ím hřebenem J iz . K osodřevina. Nalezaště Iseriuu , sa f iru , ko rundu a titanového železa. S irn ý pram en, jehož se nepoužívá. Východisko

1. Na B uchberg (999 m 20 na Č. Děsnou, pak dále v s te j ­ní.). N ejvyšší čedičový kopečném sm ěru přes Lom Bórner- s tře d n í E v ro p y (vyšší nežli kasperův (910 m s mysl. Děsné) M ilešovka). N a výclV s tran ě do údolí Bilé Děsné) v ste jném jeho ú s tí M. J iz e ra do Velké.jsm ěru dál p řes F arb en b e rg Jd e se od host. u B uchbergu (847 m) do Josefodolu. Údolní přím o vzhůru . Vyhl. jen k jed-Jpřehrada na Bílé Děsné, k te rá né s tran ě a s tř ídavě cestou. Za se v r. 1916 p ro trh la . Opět re- to tep lom ilná květena. s tau rována .

2. K S lapům Děsné (2(4 hod.)|p řes Lužický H řeben ; cestou k| 5. Do K ořenová (2 hod.) po Z. až na Černou Děsnou, podle J izerské s iln ici pod již. Úp. té to pak JV . přes Souš k sla- IBuckbergu do údolí V. J ize ry páni a dál do P o lubnýho,'a tím to až do K .; pod B. od- K ořenova nebo přím o do Tan-jbočuje v př. k J . silnice na valdu. iPolubný* kterou p řijde se do

3. Do Josefodolu (stanice,] K. přes R ůžový Důl (Kosen- 2(4 až 3 hod.) jako p ř i 2. ažlthal).

K S. přes Jizerské a Hřebenové domky 10 km do Flins. bergu. Podle M. J iz e ry k je jím u ús tí mezi S tředním Jiz. hřebenem (v 1.) a Buchbergem (v př.) dovede nás cesta za 50 min. do

K arlova (Ivarlsthal 825 m). Kolonie u bývalé sklárny. Dobrý hostinec. Odtud k J . 7 km do Kořenová; po 2 km v 1. značk. cesta přím o do N. Světa. Také tok V. J ize ry od ústí M. J iz e ry k jih u sledovati lze až do K ořenová; po 4(4 km možno odbočiti v 1. do S trickerháusru (4 km a odtud v 1. 1(6 k m do N. Světa.

Z K arlova k S. po S taré celní silnici 3 km přes Michlovu Boudu (932 m, žádný hostinec) a na Vys. K ám en (5 hod.) (viz dále str. 65).

T rať I. (dokoně.) Raspenava-Frýdland-Seidenberg;.

Z Raspenavy vyjíždím e frýdlandskou t r a t í ubíra jíce se podle Smědy (Vitve) hustě osídlené do

Frýdlandu, nyní v Čechách zv., sady obklopeného. S taré město p ři ús tí Rosnice do Smědy. Sídlo okr. pol. správy. Něm. zim. hosp. škola, nová radnice, škola hospodyňská, p rů ­mysl textiln í, pap írn ický , stro jn ický , obuvnický. Museum Sokol. Biograf. Podrob, viz v d íle 'X V I. Lužické H ory a Ještěd-

Od nádraží v př.; silnice pro povozy dolů, cesta pro pěší v př. dolů; na nám. několik m inut. Podle silnice v př. k zám ku; jde se až za m ost a parkpvou tř ídou v př. k rybníku, odtud serpentinou vzhůru. U nádraží ukazatel k rozhledně.

D ěkanský chrám, vyst. 1225, rozšířený 1549 a přestavěný 1714 a 1785 obsahuje k rásná mausolea rod iny R ádernů. d ř í ­vějších pánů F rýd iandských ; zvláště pozornosti zasluhuje pomník m aršá lka Melichara tíaderna z poč. 17. stol. se třem i sochami v život, velikosti, o němž sochař Erhard Jindřich A m sterodam ský s 18 tovaryši pět le t pracoval; s tá l pomník ten 110.820 býv. rak . k. Jsou zde též cenné obrazy od Ja n a Cášského a Skré ty , a kam enné sochy dřívějších m ajite lů Bie- beršte jnů , s ta ré umělé práce, jež teprve v nejnov. době pracně odkry ta a s ta le tých nátěrů zbavena byla.

Zámek, od něhož V aldštýn p ř i ja l t i tu l »vévoda Frýdland- ský« (průvodčím kaste lán v 1. dvoře vpravo, zpropitné 2 Kc za os.), sto jí n a čedič, kopci, jehož sloupy zřetelně jsou p a ­trny. Z daleka vid itelnou jest h lavn í jeho věž »Indica« (Uka­zováček), k te rá s táva la ztíe již od r. 1014; zámek sám vy ­s tavěn byl v X II I . stol. a p a t ř i l 1278—1554 Biberšteiuům. 1559—1620 pánům Rádernům , k te ří po bitvě Bělohorské byli vypuzeni. (Viz str. 66. — Smuteční stezka.) R. 1622 koupil jej V aldštýn za 150.000 zl. Po jeho sm rti daroval jej Ferd inandII. hr. Mat. Gallasovi; rodině Gallasů náleží dosud, v 1. 1868 až

H rad F rýd lan t.(Dle Sedláčkových »Hradů a zámků«.)

1869 byl zámek obnoven. Valdštýn byl jen jednou na Frýd- i landě, nicméně mnoho u v n itř vystavěl a zaříd il: také je zde mnoho upomínek na něho: podobizna z. r. 1626, k te rá za nej- i. věrnější se pokládá; podobizna dcery Valdštýnovy Marie Alžběty, pozd. h r. Kounicové (Schillerova Tekla), obraz, který za podob, nešťastného astrologa Seniho se vydává: zbraně z SOtileté války, s ta ré nástro je hudební, sb írka dýmek, s ta ro ­bylý nábytek, četné obrazy, hodiny, kam na atd. Z novějšídoby jsou podob. M artinice, Gallasa, kard. H arrach a a i. Vzám. kapli z r. 1598 skvostný strop a okna s m albam i na skle.S věže krásná vyh lídka na Jizerské Hory. Parkem , obecen­stvu volně p řístupným , procházka doporučení hodná. Podrob­něji v díle XVI. (Lužické H ory a Ještěd.)

Hostince: Černý Orel (10 pok.). Bílý K ůň (8 pok.). Menší ř íš ský Dvůr, U zl. -pluhu, U velblouda. Dům zemědělců. Wallensteiner. Staroněm. pivnice. U údolní přehrady.

Novou cottageovou č tv rt í vracím e se ze starého F rýdlandu k stanici, odkud odbočuje dráha přes Nové Město pod Sm r­kem od J indřichovic pod Smrkem. (Viz t ra ť I II .) D ruhá od­bočka přes D ětřichov do H eřm anic spadá již ve sféru Lu- žických Hor. (Viz díl XVI.). H lavní t ra ť vede dále na Seidenberg a Zhořelec. Béře se stále ťidolím Smědy zprvu k SZ., pak k S. pod úpatím Steinbergu, jím ž i tunel jest pro ­

ražen do

W eigsdorfu, rozloženého po obou s tranách hran ice zemské.V 1. doly na l ign it (dřevité uhlí hnědé), jež se tu na hl. pro ­dává; drobné na topné cihly zpracuje. T ra ť leží tu již v n í ­žině toku Smědy, za níž k V. zvedají se znenáhla severní výběžky Jiz. H. od 300 do 500 m. Hned napro ti W eigsdorfu spa třu jem e Předldnce a vjíždím e do Filipodoln (v 1. na vrchu Louče), kdež znovu překročivše Smědu stanem e v

íernousech , % k m od sev. hranice republiky čsl., (pasová prohl.) na níž leží

Seidenberg, konečná a celní stanice této tratě.

Kromě dráhy železné vedou z Frýdlandu k S. dvě silnice: p rvním směrem poněkud SZ. podle obory do W uslungu a Před- lánce, odkudž zahýbá k SV. na Dolní Pertollice. D ruhá přes Rosnici přímo n a Dolní Pertoltice a Seidenberg. Od této po­slední odbočuje hned za F r. k V. silnice na N. Město v. S. (viz t ra ť I I I ) a cesta na Schonwald, Riickerdorf a Bárnsdorf. vesnice táhnoucí se v souvislosti v délce 10 km až k protilehlé hranic i zemské. K JZ: a k J- spojen jest F r . s M níškem . jejž jsm e již d rahou od Liberce k Raspenavě a F. minuli. Dětřichovein (Dittersbach. 3 km na J. od Fr.) odvětvuje se silnice k Z. do pohraničního m ísta H eřm anic (zast.). u nichž končí t ra ť Markersdorf-Zitava (nejbl. stanice M arkersdorf a zast. Rychnov (Reichenau). od níž do F rýd landu běží silnice- (7 km). Tyto tra tě umožňují nám seznati výběžky H or J iz e r ­ských, nejm alebnější v Dětřichovských lécích.

71

Trať II. Liberec, Jablonec, Smržovka, Josefodol- Maxov-Tanvald-Šumburk.

Z Liberce jde dráha do T anvaldu s odbočkou na Josefodol- Maxov.

D ráha ub írá se k J . a podle Růžodolu I I . (v př. zast. velkým obloukem obrací se k V., překročuje silnici Ještěd­skou, stihne nad Nisou (v 1. pohled na Liberec) nejprve zastávku

Rochlici (3 km s vysokopoloženým kostelem (oltář. obr. od neznámého vlašského mistra)., za níž sbližuje se se silnicí Liberecko-Tanvaldskou. V 1. v ratis lav ický pivovar, v právo Vesec (Dorfel) s obrovskými závody Liebigovými, pak stanice

V ratlslavice (3 zastávky od sebe po 1 Jcm vzdálené) n. N. (Maffersdorf) s továrnam i na koberce (Gynzkeyovou 1 zast.) a lázněmi Kyselkou (Sauerbrunn) s rs. (3. zast. 6 km z Liber, nádr.). Odtud již lze vystoupiti na

Prosečský Hřeben s rozhl. naHory Jizerské. Oba vrcholy lze spojiti za hodinu.

Cis. Kámen s krásným vý ­hledem (viz str. 541 a se sestu­pem do DÍ. Mostu (k stanici), jakož i na

Za krátko minuvši

Proseč n. N. pod stejnojm enným hřebenem vstupuje t ra ť do romantické soutěsky Brandlovskó a stihne zastávku a pak hned stanici

Jablonec n. Nis. Město, jež jsme již prohlédli si elektrickou d rahou z Rychnova. Město (28.000 ob. s předměstím i 36.000) s čes. menšinou je střediskem sklářského prům yslu (75% obyv. jím se živí), jehož výrobky do daleké ciziny se vy ­vážejí. P rác i quincailleristů (odb. škola pro qu. čili pro v ý ­roby krátkého zboží, m a lířs tv í skla), lze zhlédnouti v dom­cích okolních dědin a v odb. škole. P řádelny skla, tov. na rukáv., tov. na broušení a maHra skla, vý r . korálového a n a ­podobení slonového zboží a j. Obch. škola, sídlo okr. pol. spr., nová budova pošt., divadlo, lázně. výb. zaříz. nemocnice. D ěkanský kostel sv. Anny, pův. stavba zi r. 1350, r. 1686 znovu vyst., protest, chrám. Pův. česká ves počátkem XVI. stol. jako pustá osazena Němci (mají tu nejv. v Čechách tělo­cvičnu).

•Hostince: Koruna (50 p.). Geling (30 p., 70 1., koupelna). Erlebach (u Karl. V arů 16 p , 22 1.). Zlatý Lev (10 p.). Arnold (6 p.). Několik jednodušších (Obere Schmiede. Černý Medvěd * j.) Vys. položená střelnice s rs., kav. rs Central a j.

D ráha béře se po jižní s traně města k východu na zast. Jablonec (Horní) a za ním po % hod. stanici

Nová Ves n. Nis., kde t ra ť k řižu je silnici tanvaldskon (přes N. Ves do Tanvaldu 1% hod.). N. Ves leží pod hřebenem Černé (Hory Studniěné). T ra ť tu obrací se na S. do zast.

Jablonecké Paseky, u níž leží lz. Šlág (Schlag 500 m) se sanatoriem a pensionátem G reltlerovým (p řijím á rád česká děvčata, k te rá touží naučiti se němčině, vedení je vgak něm. nac.). Obsl. n. i č. Otevř. celý rok. Zvi. tu r . rest. se slevou 10%. P řed a po saisoně slevy 10% stud., líř. a tu r . Host. ná ­dražn í hot. (u sana to ria 9 pok.), menší u Čern. Dolu a u Ráje. P ěkný vý le t na K ynast s rozk. vyhl. na Jablonecko Na záp. % hod. m alebná lid. přehrada). T ra ť obrací se opět k V., m alým tunelem přiblížím e se k zast. Dolní Lučany a v zá­pětí k stanici

Lučany n. N. (Wiesenllial) městečka s prfim. sklářským . Nový kostel v slohu. rom. Blízko pram eny Nisy. Pěkné tu r. cesty značk. a s ukazateli. Host. město Vídeň. Měs. Sagan.

1. Na Brainberg (791 m) jest odtud 9A hodiny. Od hostince »Město Sagan« dle ukazatele; na vrclioli rozhl. a m alá re ­staurace.

Sestoupí ti možno na Hons-

přes Karlsberg na Josefodol (viz níže).

2. Maxov—Josefodol (7 km) pěkná a vděčná p a r t ie přes Hor. Lučany, nebo z Maxova hřebenovou cestou n a Králov-

berg a Liberec viz str . 54 nebo ku a dále jako na str. 57.Z nádraží Lučanského vjíždím e do tune lu 413 m dlouhého

t. zv. rozvodního (také Kreuzschanke-Tunel zv.). Je s t zde totiž rozvodí mezi Nisou a Odrou (Vých. moře) a mezi Kamenicí a Labem (Sev. moře). U Kreuzschanke, prší-li, spadá voda s jedné s trany střechy k Nise, s druhé ke Kamenici. V p ro ­střed tunelu dostihuje t r a ť nejvyšího svého bodu (600 m), silnice pak nad tunelem (629 m). D ráha sjíždí v k rá tce do stanice

Smržovka (M orchenstern 21 km ), město skvostně položené, daleko rozptýlené v široké okolí. Prům ysl sk lářský a text. Ve Sm. nar. se vydavate l něm. klassiků a lexicograf Ig. Seifert (1784), od kat. kostela krásný výhled ke Sněžce. Host. A n tv erp y (10 pok.). Konina, Z latý Lev. Ls.

1. Na Finkste in (688 m) přímo Biencrberg (898 m) s pěk. vyhl.nad městem se zvedající a dře věným křížem označený {% h ). Zde sídlel p rý skřítek Sklená- řík. S vrchole (30 m vys. skála a Čertova Díra, největší skalní výmol Jiz. Hor.) pěkný rozhl. Zpět možno též za 20 m přes

a odtud z % hod. do Jiřetína (Georgenthal) a dál do A l­brechtova.

2. Cis. V rch % hod. vzdál, s oblíbenou výl. rest. (NN) po­skytu je skvostnou vyhl.

2. Buchberg, nejvyšší čedičo-

vý vrchol v Čechách s tihne se modro-červ. značk. cestou se skvostným i výhledy . V rcholná vy h líd k a zaniklá. B oha tá kvě ­tena.

4. Železniční odbočkou 4 km do zast. J iře t ín —A lbrechtice a dále do A n to n ín o va (viz str . 58) n a cestě hřebenové z L i­berce vedoucí. Konečnou s ta ­nicí je Josef odol-Maxov (viz str. 58 a 67), v k rásn é údolní poloze, odkudž se nabízejí partie:

a) Do Smědova 2 hod. Vizstr. 62

b) Na J iz e ru 2%—3 hod. Od dolní sk lá rn y k m yslivně. pak t. zv. i>Desfourským Š vý ca r ­skem « skrze H uj/erův Kout (H uyerw inkel) a p řes Tanu na Uhelnou P laninu (K ohlplan), kdež cesta se dělí: dám e se k sev. přes Tok (Balzhiitte hod.) a U helný P ahorek (Kohl- hiibel 965 m) p o louce koso- dřev inné (Knieholzwiese) na vrchol (3 hod.). Nebo od ray- s livnv v H orním Josefodolu k W clzhuř te a odtud k Welz- steinu na louku K osodřevinnou a v rcho l (2% hod ). (str. 61.

c) K vodopádu Tannu. N a U- helnou P lan inu jako p ř i b). od. tud pak dle žlutých značek a ukazate le přes Jedový Most (Giftbriicke) h vodopádu 1? m vys. (780 m Tanm vasserfa ll) s pěkným nohledem do údolí.

d) Do K ris tiánova C hristian- sthal) a H ejniee. P ro ti toku K am enice k B latenské pile (Blattneisagre) a s te jným s m ě ­rem dál do K ris tiá n o v a (1M hod.). Odtud pak iako t r a t í str. 62 do H ejn iee p řes Olivo­vou H oru , no p řípadě s od- hočknu na Poledník nebo přes H olubník íviz str. 61) (4 hod.)

e) Do Karlsberaru a na •S e ih tú v Vrch. Z . H orn ího .Tn-

sefodoln nřes K am enici k JV. vzhfírn lesem do Karlsberm} (20 min.. panský láz. dům zum Karlsbade«l. odtud nak za 40 min na Seihtfiv V rch C819 m) s želez, rozhl. Skvostná vy-

73

hlídka. Sestoupit! možno n? Honsberg. kamž vede takí7. K arlsbergu přím á cesta přei Grafendorf (viz str. 54.).

f) Na Holubník (Taúben haus) kteroukoli cestou ku Kneipě (jako p ři b), odtud k Sz. do Sedla jako na str. 62 a na vrchol (3 hod.). Sestup do Hejnice neb Liberce (víz str. 68. a 58.).

g) Na Buchštejn a do Koře­

nová nebo Tanvaldu (3 až 3(4 lod.). Údolím dolů přes Anto- ) i ínov a v 1. vzhůru Albrechto- -z 'iem i rovně ven ze vsi. kde '.askytne se nám krásný po­hled do ťidolí Děsné a na Buchštejn. Dáme se no příkré * strán i dolů do Děsné a oak v právo do Tiefenbachu a Při- clwvic ; zde v levo od kostela k Rohanské chatě a za 1(4 hod. pohodlně na vrchol.

H lavní t ra ť od Smržovky jde dále k Tanvaldu východněpřes Chudeřín (Bettelgrunď) viad. 115 m dl. 28 m vys. o 9 obl.. kdež nabízí se překrásný pohled do údolí Kamenice a na Tanvald s Buchštejnem v pozadí; zastaví jegtě v zast. Střední Smržovka (23 km), Dolní Smržovka (25 km) a Dolní Tanvald (27 km, nejpohodlnější východisko pro turisty) a překročivši Děsnou stihne stanici

Tanvald—Šnmburk (28 km 461 m, host. u K oruny se zahr. dobrý, ěes. obsl.). Průmysl, místo, konečná stanice t ra t i L i­berec—T. a Zel. Brod—T., výchozí stanice tra tě Tanvald— Polubný (celnice) — Polubný—Sehreiberhava—Warmbrunn. Východisko na Krkonoše i do Jiz. Hor. Tyto zasahují až k Jizeře u Kořenová i spadají v obvod jejich vycházky;

Tanvald—Kořenov (11 km), Kořenov—K arlov (2 hod.), Kar- lov—Smědov (2 hod.) viz str. 67.

Z Tanvaldu možno slcdovati zpětným směrem dle str. 53 hřebenovou cestu Muchovské Ská ly—černá ((Hora Studničná) Ještěd.

Liberecká t ra ť minuvši Tanvald po 2 km stihne stanici Tíefenbach—Děsná, východisko jednak přes Děsnou k ú-

dolní přehradě (na Bílé Děsné), jednak zpětným směrem dle str. 67 podle Slapů. Černé Děsné na Souš, J izeru a Smědov a dále do Bílého Potoka nebo s obejitím tohoto do Hejnice, také přes Smědov na Smrk. Po 2 km dále přes

Dolní Polubný stihneme po dalších 3 kw zast.Příchovice. městys ze 16. stol. (808 m) s rom. kost. Sv.

Víta z r. 1690 (opr. r. 1862) s početnou čes. menšinou (493 C., 2268 N.), českou jednotřídkou. (Host. něm., dobré, P. Pohlové 6 1., J . Roslera 5 1., O. Pohla 4 1., A. Pohla 4 1.) Příchovice jsou východištěm naBuchštejn (958 m, rozhl.). Ce­

sta vede podle Romanovy chaty (něm. hs. N. jen něm obs. 10 p., 27 1., klíč k rozhl.). K rásný rozhl. na Krkonoše až ke Sněžce a na Jizerské H ory

až k Ještědu Sestup dle červ. ■naček do Kořenová HVurzels- iorfl Vi hod. Viz ve směru t r a ­tě Železný Brod. Tanvald—No­vý Svět.

Je n 2 km od Příchovic vzdálena je konečná stanice tra tě liberecké.

Polubný (Horní Polubný), také s tan ice pro Kořeno v % hod. vzdál, a také stanice pro Nový Svět, autobusem spojený. Východiště ozubené d ráhy do Dol. Polubnýho. Čsl. a říšskou celní prohl. a čsl. pasová stanice. Host. v Dol. Pol. Riedlův (Hiittenschanke 10 pok.) a L inkeův (3 pok.).

T r a ť III. Frýdland, Nové Město, Flinsberff-Peters- dorf — (Kořenov).

T rať ta to objím á severní hran ic i J izerských H or a K rk o ­nošů, um ožňujíc jako t ra ť o rien tačn í přehled h lavních h ře ­benů je jich od severu; z velké části jde po půdě zahraničně a proto jen na nejdůležitějších bodech, jiné příčné tra tě spo­ju jících , se pozdržíme. — Pas nutný.

Z F rý d lan d u vede k V. pěkná silnice (možno použiti dráhy). Cestou mezi Schonwaldem do dálky se táhnoucím k SV. a Raspenavou na jih u zvedá se V y s ■ Heinberg (také Glitzbusch zv. 486 m), nej za jím avější z čedičových kopců, jež na sev. rozptýleny v předhoří Jiz . Hor. V přím ém sm ěru

Nové Město pod Smrkem, s ta ré hornické sídlo, založ. Me­licharem z Radernu 1584. Ve fa rn ím kostele sv. K ate řiny , založ. Rádernem 1607 a p řestavěném hr. Ferd . Gallasem 1683 jsou obrazy od Fiihricha a Quaissera. Text. závod mladobol. tov. K lingera , skvostný park s mausoleem. Host Hvězda. Rs. Š výcarský Mlýn. Zde d ráh a obloukem k S. a SZ. obrací se posléz směrem vých. na H einersdorf a dále do Greiffen- bergu (Slezská horská dráha).

p rý Radernové z F rýd landu prchali) dle značek na Smrk. — b) Podle m yslivny širokou značk. cestou (pěkné výhledy) za 2*4 hod. na Sm rk (další viz na str. 63.).

1. Měděnec (Kupferberg) 1 hod., 773 m, vděčná vyhl.). Na lípatí p ram en kyselky.

2. Smrk (Tafelfichte). a) dleč. 1. ku pram eni kyselky, ks ta ré tav írně (Schmelze) na t. zv. Sm utečn í stezku (kterou

Podle mysl. dále přím ou silnicí přes h ran ic i zemskou stihnem e Strasberg.

Odtud 2 km k S. leží W igandsthal K J . vede p řím á cesta přes Dresslerberg na Sm rk: j in á přes Bornelberg do Libw erdv (str. 63) a za vsí cesta do lázní Schivarzbachu: ta to jderovněž přes D resslerberg i seidon se obě s cestou z N. M. na

Schwarzbachu (str. 65.) nebo za hod. dojiti tu r. stezkou na

Tabulovém K am eni (Tafel- itein l')C6 m) s rozs. vvhl. do slezké rov iny a na pohraničí ěckkosl. i německé. Za % hod. lze odtud sestottpiti do láani

nižší Dreslerbera (7ífc m) s rozhl. a ochr. chatou.

H ned za Strasbergem přijdem e do H erm sdorfu (16 km), odkudž v př. vede nás cesta k Leopoldově Boudě a do

Fllnsberga (viz str . 64). H lavn í tra ť naše se tu dělí. Jedna větev boěná vede přes Karlov (13 km) do Kořenová (20% km).

Jdem e silnicí, dle ěerv. značek k J . přes Vys. Hřeben, nebo přes jeho sedlo a Hřebenové Domky (Kammháuser): ta to posl. cesta vede přes Luisenhain, Vodopád a Germanii k Domkům (1% hod.), jež p a t ř í je š tě k F linsbergu. Jsou zde dva hostince, jednoduché s noclehy v poloze jednotvárné, však s krás. vyhl. Nad Senderovým host. V ik to rka (Výš. Viktorina), přes níž možno za 1% hod. dojiti na Stoh. Odtud dále jako na str. 63 až do Velké J ize ry a K arlova.

Z K arlova možno odbočiti po staré Celní silnici ke Schrei- berhavě (str. 68); těm, kdož jedou povozem, doporučuje se vystoupiti u B rann tw einu a dojiti pěšky (1% hod.) přes Vys. Kámen.

J in a k jde h lavn í t r a ť z K arlova dále k J . ; níže odbočuje v 1. cesta zeleně a červeně značkov., t. zv. Saulochem do Nov. Světa. Za 1% hod. jsm e z K arlova v

Údolí N aděje (H offnungsthal, z Fl., 18 km ), kde bývala sk lárna a je dobrý hostinec. Zde přejdem Jizeru po mostě a jsme na české půdě, kde pokračujem e po okr. s ilnici přes Dol. Polubný, kde ústí Rohanskd cesta z Malé J izery do Kořenová (20-5 km).

D ruhou větev, t r a ť h lavního sm ěru po Queise sledovali jsme již částečně až pod Vys. Kámen. Neodbočíme li přes tento do Schreiberhavy, pokračujem e ve sm ěru dosavadním až do

Petersdorfu (20 km . 5 hod.), pěšky přes Vys. Kámen 6 hod. Prům yslová ves na Cachle, eleg. hotel »Silesia« u nádraží. Prenzelův h. u Hvězdy se chválí: sev od středu m ísta ná ­draží; d ráhy možno použiti přes Teplice (W arm brunn) do H iršberga.

76

RKONOSE

Trať IV. Turnov. Železný Brod (viz též tra ť VI.) Tanvald. Po­

lubný (Nový Svět).

T ra ť z T urnova do Želez. Brodu spadá ještě celá do oboru Pojizcří (d. V II.) , k te ­réž v Želez. Brouě as,.oň po levé s tran ě (sev.) tra tě opouštíme.

Železný Brod, malebně položené město na ú p a t í Kozákova na březích J ize ry a pot. Zernovníka (287 m) v chráněné po­loze, jež ve spojení s vonným horským vzduchem, zdravou pitnou vodou, koupelemi říčním i a rozkošnými procházkami v obecních lesích činí zi něho p říjem né Ls. Odbočka d ráhy k Tanvaldu a přes Nový Svět do Schreiberhavy. Dobré silnice. Povozy i průvodčí po ruce. Výborné východisko do hor J iz e r ­ských a Krkonošů i do čes. E áje . Nejbližší okolí v údolích Jizery , Kamenice a Zernovníka, vyn iká přirozeným i krásam i. P rům ysl sk lářský (broušení a sekání skla, výr. barevných vestových manžetových knoflíků, růženců, náhrdelníků, kroužků (vývoz do Indie) im itace drahokam ů, t řá sn í na lampy, s exp. domy, s tá t. odb. šk.), vý roba vápna (u nádr. váp. Liebigova, pálení vápna plynem, odpadeč. výroba koksu) a textiln í, lomy na břidlici, výr. zboží cihl. a pod.

Železný Brod. pův. B rodeo, jak dosud s lu jr vesnici; za ře kou, při které je nádraží, táli nouci se d ruhdy bliže u řeky až po míst-.• zvané Ve Dvíř­kách. Jméno Brod vyskytuje se teprve ve 14. stol. P řijm i Železný dáno mu dle hutí, v nichž se až do 17 stol. praco­valo. Na 1. b řehu Žeraovníku

, sto vydrancováno a vyhořelo, při čemž i archiv shořel, na Což nové vzrostlo na nynějším místě. V městě jest dosud rnno ho dřevěných domů s podlou­bím; ze staveb téch fynikala na př. dřevená zvonice z roku 1760 až 1769, bývalá radnice, dle níž napodoben byl pavilon lesnický na jubilejní výstavě

s távala tv rz k ochraně města roku 1891. F arn í kostel sv. Ja- a město dvojím válem obe-|kuba Větš. ze 14. století r. 1769 línáno. Jako ves náležel roku byl obnoven. Kaple sv. Jana 1363 pánům ze Železnice, po iNepomuckého s hrobkou hrabat zději Valdštýnům a r. 1538 ja-D esfoursů . V Zel. Brodě nar. ko městečko Varteuberkům. po se čes. spis. setník Jos. Um- konfiskaci opět Valdštejnům a lauf (1800) a spis. soudce Jan od r. 1628 až do nové doby Gross (Damian Šroubek 1833 ' Desfoursům. II. 1643 bylo mě |

Hotely: Jizera (u nádraží), Na Poště. U Folkertú. Holub (st.), Kl. Čsl. T. u Jizery. Dotazy ve příčině letních bytů zodpoví obecní ú řad neb odb. Kl. Čsl. T.

V ý l e t y z e Že l . B r o d u .1. Navarov, zámek a zřícen.I/cm, pak odbočiti na 1. na

h radu v krásném údolí Kame |Horskou Kamenici (pěkná vy- nice nad ústím pot. lhotecké- hlídka) a zde na př. do údolího. Dostihnouti lze toho místa různými směry. — a) Dráha Železný Brod—Tauvald (stani­ce Navarov); b) Palackého stezkou. Podle J izery Riegro- vou stezkou k ústí Kamenice (Podspálovská e lek trá rna); přes potok Kamenici lávkou na stezku Palackého přes bočné údolí Vošmendy (pot. pstruhy bohatého, jímž možno ji ti ood Bozkov k Seykorské kapli, a do Semil nebo v 1. vzhů­ru do Strnádkova, Bozkovem k nov. hřb. a za ním v 1. vo­zovou cestou do stan. Jesený. — c) Silnicí, k terá vede skvost­ným údolím Zernovníka k S- v partii, kde hojně se láme krycí břidlice, přes Loučnici, rod. 1862 čes. vyn. včelaře a kolonisty Vlad. Boučka) k Drž

kovu (Vo km), rod. (18451 čes. paed. spis. Sauera z Augen- burgu; před Držkovém odbočí­me v př. 2 km do Navarova

k Jeseným u nad K. (nádr. 12 km). Odtud po př. břehu P ala ­ckého stezkou možno až do Plav. (Liebig. přádelen, host. Havlík u Pelcú.) J in a k k ra t ­čeji ze Zel. Br. podle nového hřbitova přes Hrubou Horku a Jirkov na vrchol Jirkova (599 m) s pam át. jirkovskou borovicí, tr iaug . bod, pěkná vyhlídka na Krkonoše a Čer­nou H oru Studničnou. k J . na Tábor, Ivoziákov, Sokol. Muž­ský. k V. na Zvíčinu, k Z. na. F rýdštejn a Kopaninu. Ja v o r ­ník a Ještěd, k JZ. na Stře- dohoři. Tu lamě se hojně krycí břidlice, vzdorující vlivům sub- aerickým lépe než anglická. Do Jílová (1 hod.), z Jilova rovně dál k Držkovu. avšak hned jak dostihneme silnice v právo k V. (2 hod.), nebo pol. cestou přes Lastiboř do Nav. (host. Zanda). Zříc. h radu le­sem zakryté nalézají se kou-

(10 km). — d) Pěší tu rista ,^ek nad zámkem na výšině, chtěl-li by aspoň částečně|která oddělena by la příkopemsledovati tuto cestu, musil by; ve skále vytesaným , nyni však

z Brodu silnicí po pravémlzaneseným. Za příkopem spa- břehu J izery proti vodě 2| t řu je se část bašty s hradba-

mi. Odděluj mi p řeh rad í, za uírnž přes zbytek 2. přikopu vstupu­jeme ua násep. s ueiioz je p řis tup v 1. ua hlídku; za ná­spem a. přikop ueu přenrau i od vlastního hradu s palučeni v 1. a sklepy. Jvciy h rad byl po­stavou ueui známo; prv in zuá- mý arzitei je Jindřich z J\avu- rova (,0 'i jm ud z Valdštejnaj. Později byl v drženi couchuv ~e ía suay . Petr coueh pozbyj urauu z neznámé příč iny ; J i n z h u n š tá tu a z Poděbrad jej zpět dobyl a roku 14uy prodai Mikuláši Aajicovi z llazmbur- ka a na hosti , i l i a u sdíicl po­zději osudy lir. Skály, je jiz m ajitele jej v dobrem stavu uuržovali. v aldštýuové prodali jej pan í (Jer trudě, vdově po Aut. tle Lamote. 1039 —1642 ho­spodařili tu Švédové, k ie n od­tud celé okoli sužovali. Aby •se tu nepřítel nikdy znovu ne­usadil, vydán r . 1614 císařský rozkaz, aby h rad byl zbořen. Ze zřícenin N avarova dala M aria A ngela (dcera Gertru- dy) postav ili r. 1664—1666 ny ­nější zámek neobydlm ý, v němž býva v létě česká feriál- iií osada. — V Aavarove nar. se český m alíř J . Brandejs (1818).

2. če rn á (Studnice, 11. S tud­ničná. N ejpřim éjší cesta vede nás z m ěsta přes V rcha nu Chlistov, kde cesta se děli; vo- Itme-li kra tší , jdeme: a) v př. ua Tepeř a osadou v 1. a hned kS. na Dupamlu (hs.) a přímo dále stá le ve stejném směru SZ. nadcházkaini přes silnice až na křižovatku silnic mezi Alaršovieemi a šum burkem (? kntj, zde přimo k S. ještě 1 k m do osady Cerué a hod. značk. cestou na vrchol (viz str. 53). Do Šum burka a odtud do černé možno také povozem Podle Žernovníka 3 km a v 1. Přes Čižkovice 7 k m do Černé. — b) Z Chlistova v 1. přes Bzí (Nabzí) ves se starobylou farou a kost. z r. 1692, od

něhož je pěkná vyhl. — Stud. noci., dále H untířovem k S.

až na silnici k Černé (10 km). Po hřebene k vrcholu Černé nebo na Muchovské skály (če­ská chata) se sestupem do T an ­valdu. (Celkem 16 km).

3. Okružní partie přes Frýd- štejn, Kopaninu, Černou a Mu*chovské skály. Drahou do Ma­lé Skály. Odtud dle Pojizeří (díl VII.) na Vranov, F rýdšie jn a Kopaninu 1 hod. S Kopaniny k S. silnicí Jabloneckou 2 km k rozc. (hs.). kdež v 1. do Pu lečnýlio k stan. elektr. d ráhy; použijeme této dle str. 52 do Vrkoslavic, kde značk. cestou dáme se na Černou a dle str. 53 pokračujem e na Muchovské skály až do Tanvaldu.

4. Méděnec (554 m). Kiegro- vou stezkou k ústi Kamenice. E le k trá rn a vybudovánu Zem. správním výborem dosud jen ua zužitkovaní vouuí sily J ize ­ry (později m á býti využituo- vana i vodní sn a Kamenice) dvěma tu rb inam i každou po 1400 k. s., takže p ři piném vy ­užití získá se 11 mil. kiiow. ho­din; proud transf. na 10.000 Volt rozvádí se do okolí; p ře ­bytečná energie transf. na30.000 Volt odvádí se přes H er ­manovy Šejpy do východoees. e lek trá rny v Pořiéi u T ru tno ­va. Voda na turbiny přivád í se z nádrže u Jizerodolu k ry ­tou štolou 1320 m dl., k terá te ­prve nad elektr. je odkry ta a vynu tila přeložení Riegrovy stezky. Zde překročím e po lávce Kamenici a dáme se v 1. na Pa.ackého stezku, z niž od­bočuje přeložená stezka Kie- g rova a po Vá km značk. ce sta ua Měděuec (554 m) s pů ­vabnou vyhl. na údolí Jizery a Kamenice. Cesta neznač, po k raču je k JV . 2 km do Bitou- chova, kde stihne stezku liie- grovu. Značkování bude pro ­vedem) směrem východnějším k M asarykově vylil., kamž z předešlé cesty po 1 k m vede m alá odbočka v 1. (modro bílé značky).

5. M asarykova vyhlídka. (Sej korská kaplička). Semily. Jako p ř i č. 4., ale dále Palackélio stezkou až k ústi pot. Voš- mendy, nad tímto v př. značíc, cestou k rozc. Pod Bozkov a v př. obloukem k J . k Sejkor ské kapličce. Asi 2 min. odtud vzdálena je 20 m vys. skupina balvanů, obklopená malou za­hrádkou s několika lavičkami.Na prostředním balvanu nápis ^Masarykova vyh lídka« 17. IX.1922, upom ínající na den n á ­vštěvy presidentovy. Přes Čer­nou Studnici přehlížíme odtud Jizerské H ory k Ještědu a Bezdězu, na jih u vrcholy čes­kého rá je Kozák ov. Tábor,Kumburk, k S. na Buchštejn­skou rozhl. a Krkonoše. Sestup podle modrobílých značek a po­zději pěšinou v 1. na silnici ne­bo náv ra t k Sejkorské kapličce a odtud k J . zátočinou (v 1. ce­sta do Vysokého) podle 2. hostince 14 pomocníků a podle K ram ářovy cihelny (v 1.) do Semil.

6. Vysoké n. Jiz. a) Jako při č. 5. k ústí pot. Vošmendy, ale

Železniční t r a t í zprvu společně s t r a t í Zel. Brod—Semily, ubírám e se údolím Jizery , kady po druhém břehu vede Rie- g rova stezka. V 1. za řekou vystupují nad lesnatým i stráněmi skály, obdobné skalám Ještědským, jež se p řip isu jí ú tva ru silurskému. Nad ústím Kamenice, kde t r a t překročuje Jizeru, m ohutná e lektrárna Podspálovská. Riegrova stezka zde po lávce překročuje Kamenici; z ní v 1. odbočuje pův. údolim Kamenice stezka Palackého (viz výše 5. 1.). T ra t i stezka vedou k stanici

Jesenný (6 km), od obce 2 km vzdálené V př. k ní přes K a­menici značk. cesta k zámku; průmyslová ves (sklárna a b ru ­sírny skla, prům ysl textilní, vápenná kruhovka). Host. Miná­řův (2 p.), Zemanův (1 pok.). Jesený je východištěm na

ještě dále Palackého stezkou k stanici Jesenný. Odtud dále podle hl. t ra tě až k cestě, jež přes Jesený vede do Vysoké­ho (viz níže). — b) Jako při i. 5. k ústí Vošmendy a podle pot. až k rozc. Pod Bozkov: zde v 1. k SV. přes sil. a vzhů­ru dále podle Vošmendy (mi- uem v 1. Roztoky a v př. Hel- kovice) k pram enům (několik rybníčků) až k cestě od Je- sennýho a touto v př. do Vy­sokého (13 km).

7. Rlegrovou stezkou do Se­mil. (7 km) N ádherná tato tur. cesta pozbyla největší části svého půvabu výstavbou elek­trocentrály pod Spálovém, ne­boť hlavní krásou soutěsky by­ly bohaté peřeje Jizery , jimž ani skvostné peřeje na Vydře se nevyrovnaly. Tyto peřeje o- živnou dnes jen za vysokého stavu vody nebo v době zasta­vení hydrocentrá ly , tedy jen výjimečně. J in ak nás poutají jen vysoké lesnaté stráně (na druhém břehu jim i pro­raženy železniční tunely.

Vysoké n. J ., kamž značkov. cesta dovede nás po 5(4 km. Město je středobodem českých tur. cest. (Viz níže Semily— Vysoké—Jablonec -nad J.) — Možno také voliti neznačenou cestu od stanice přes most a v př. po vodě a polní cestou v 1.

na Bozkov (1% km) se star. far. kost. z r. 1690 (náhrobek gener. Ferd. hraběte de Millesimo + 1778, z jehož uniform y pořízen jest oblék sochy m ariánské, k níž konají se četné poutě), s vršku za farou k rásná vyhl. na Jiz. Hory, před nimiž ,1e viděti

81

114 k m ke křiž. se značk. ce­stou, k terá podle Vošmendy v 1. vede do Vysokého (viz č. 0 b.), v př. pod Bozkov k Spálovu a k Sejkorské kapličce—M asary ­kově Vyhl. a dále jako p ři ě.

do Semil.

výš. Buchštejnskou (s rozhl.) a kostel v Příchovicích, v popře­dí Navarov, v př. Krkonoše.Odtud od kostela přímo SV. vzhůru 6 km. nejprve bez zna­ček. pak značk. cestou (od Je- seuyho) ještě 4 k m do Vysoké­ho. Od kostela obci po silnici

Trať i stezka Palackého sledují dále údolí K am enice 3 km k stanici

Navarov. Podrobnosti viz u Želez. Brodu ě. 1. K řižovatka několika tu r. značk. cest.

1. Jablonec n. J. Od zániku a|C£i<s; sestupujeme do úvalu Ji- zřic. vede k vých. znač. cesta zery, kde po dalších o k m sti- přes Z latý Potok na Stanový hneme ústí M umlavy a překro(od stanice oA km), rod. bás­níka a spisov.. au tora povídko­vého cyklu Blouznivci našich Hor«, rom ánu »Na rozhráni* .h lta la Staška (Ant. Zemana ve sta tku u Bločků 1843): po dal­ších 5 km křižov. Zde buď v pr. 1 k m do Vysokého nebo v 1. 1 km do Sklenářic. těmito v pr. 3 km značk. cestou, k terá zkracuje 4 serpentiny krásné horské silnice do Jablonce n J. (Víz t r a t Jilemnice—Kokyt nice).

2. Buchštejiiská rozhl. Jako při ě. 1. až do Sklenářic. zde pův. cestou přímo dále 10 km až k Buchštejnské rozhl. (viz níže u Svárova).

3. Nový Svět. Jako při č. 1. až do Sklenářic: zde střední cestou k Sl (mezi cestou Buch štejnskou v 1., a Sklenářickou v pr.) 2 km do Pasek, dějiště Raisových ^Zapadlých vlasten-

čivše most, podle této údolím Janovým po 2Vz k m stihneme do Nov. Světa.

4. Muchovské Skály (chata KČsT.) a hřebenová cesta jizer­ská. — Ze stanice Navarovské značk. cestou do D ržková (viz str. 78). odtud k S. přes Mikšo- vu H oru do R ovnovkv (křižov.). Ze tř í cest značk.. které se tu nabízejí volíme pravou do Vel. H amrá , kde odbočíme v 1. na hřeben k Máchovským Skalám (7 km). Dále jako na str. 53. Z Bovnovky možno p ř i rozc. s třední cestou přím o na hřeben a po tomto v pr. k Muchovským Skalám (8 km).

,5. Smržovka (přes hřeben j i ­zerský). Jako při č. 4. do Drž­ková, zde však ke kostelu a dále silnicí do Zásady, odkudžledujeme značk. cestu přes

hřeben do Smržovky (11 km) a dále jako na str. 72.

Dvěma tunely stihneme za k rátko v Plavech zastávka Plavy-Držkov. Z Plav dostihnouti lze Kovnovky (hs.) již

za hod. a odtud dále jako p ř i č. 4. a 5. z Držková. Palacke- ho Stezku, k te rá je ukončena proti žel. zast. Plavy-Držkov, nahražuje odtud tur. značk. silnice po pr. b řehu Kamenice do Držková přes Plavý pod železniční t ra t í a podle t r a t i (v délce 2 km) až k následující stanici

Svárovu, kde křižujem e tu r. značk. cestu od Máchovských Skal n a Příchovice. Na

Muchovské Skály vede cestazpětně dle s tr . 53 po hřebene Přes Vel. H am ry , celkem l? i|na Černou (Horu Studničnou) km, odkudž možno pokračovatila buď přímo na Ještěd nebo

K afkův průvodce. II. 6

přes Jablonec a Liberec na Ještěd . neLo sestoupiti do Tan- valdu přes Šouf (Tereziinn Výš., rozhl.), nebo kratše ji přím o k S. značk. cestou.

Buchšte jnská rozhl. Od s ta ­

nice k SV. vede značk. cesta přes Čpský Šumburk do Při- chovic ii lem, odkudž za 30 min. vystoupíme podle ltohanské cha ty (klíč k rozhl.) k Buch- átejnské rozhl. Další viz níže.

Od Svárova sledujeme dále K amenici pod lesnatým i p a r t ie ­mi Muchovských skal a Šoufu (v 1.) do

Tanvaldu (v 1.) a Šum burku (v př.). S tanice vzdálena od Svárova jen 2 km . Tanvald (srovn. str. 53) zal. poč. 17. st. je prům yslové město (Horní a Dolní T. se 2ďárem [Brand]), v malebném úvalu Jiz. Hor nad K amenicí s Děsnou se spo ju jí­cí, m á početnou českou menšinu- (1325 Č., 2446 N.), čes. šk. ob. a obč. Z prům ysl, závodů zejména tex tiln í vyn ika jí , b rusírny skla, s trojovny, výr. papíru . Kostel sv. P e tra a Pavla z roku 1728 (obn. 1890), nová radnice, dělnický dům. Zemská menš. kolonie pro zdravé dítky. Za Děsnou, kde se nalézá i nádraží, leží městys

Šum burk (1765 Č., 1366 N.) s čes. ob. správou, čes. šk. ob., e lek trá rnou a závody text. Got. far. kostel sv. F ran t. Ser. le novostavba z r. 1890, s k rásným pískovcovým oltářem ; n a v ý ­šině kaplička sv. Gottliarda.

'Hostince: český bot. Jar. Mistra, blíže nádraží, velmidobrý (6 1.); něm. hot. K oruna v Tanvaldě (27 1.) má česk. obsl. P ro ti nádraží něm. hot. v Tanvaldě. menší jen něm. (Eiehe 5 1., Dělnický dům 6 1., K ašpar 2 1., Torbacli 2 1., F ry sn e r 1 1.).

V ý l e t y z T a n v a l d u - Š u m b u r k a .1 Muchovské Skály—Liberec zvlášť 1 dne) a zpět druhou

(Ještěd) zpět přes Smržovku, hřebenovou cestou přes Krá- Skvostný okružní výlet na 2—3 lovku a Josefodol. Maxov dledny. Hřebenová cesta (modrá hřebenová značka) vede nás na šouf (Tereziinu Výš. 683 m Vá hod.) s rozhl Odtud za % hod. dostihneme Muchovských Skal s chatou KČsT. a dále zpět-

s tr . 57. Od cha ty KČsT. na Ska­lách Muchovských možno však také sestoupiti přes Velké H am ry ke s tan ic i svárovské (nejbližší) nebo značk. cestou přímo k S. zpět do Tanvaldu.

uým směrem dle str. 53 na.Od Chaty (stejně jako na Šou- Černou (Horu Studničnou. roz-lfu) skvostný pohled do kotlinylíh. rs. Ň.) a buď přímo zpětně Vel. H am rň lc Držkovu a Zel. dle str. 52 na Ještěd nebo dle, Brodu i na Krkonoše.str . 53. zpětně na Jablonec, zd j 2. Špičák (rozhl.). Žďárem možno se rozhodnouti a) pro: (Brand.) k S. Po 1 km v 1-cestu elektr. drahou na Hous-'znaěk. cestou na vrchol (809 ni ber/? a přes Antoninov a'něm. chata). Sestup k S. do Děsnou dle str . 52. neb b) p ř \ Albrechtic a do Děsné na Bilécestu ve sm ěru d ráhy Jab lo Děsné s přehradou , je j íž protr- nec-Smržovka a dle str. 72 žení r. 1916 způsobilo děsnouzpět., anebo c) pro pokračování.katastrofu v Děsné (2 km). na Liberec a Ještěd (vyžaduje‘Tanvaldě a níže položených

Hřebenová cesta vyhne se Kořenová, pokračujíc lesem (1 hod.) až k ústí M umlavy do Jizery . Za mostem zatáčí se

silnice v př. nádherným lesnatým vidolím Jizery , které se později otevře skvostným pohledem na Rokytnici 8 km vzdál.

84

končinách až k ústí Kamenice 3. Buf hšte jnská rozhledna leží do Jizery, jež byla nanesenými ve sm ěru hřebenové tra tě k troskami zatarasena. Podle Nov. Světu.Děsné do Tiefenbachu. Nebo Viz dále tra ť V.sestup k J . značk. cestou lYz km do Hor. Tanvaldu.

Na Nový Sivět pohodlnější tu r is ta přestoupí v Tanvaldě na ozubenou d ráhu tra tě liberecké, která po 2 km m ijí stanici

Tleřcnbach-Desná, odkudž za krátko stihnouti lze obecDěsnou pod údolní přehradou a značk. cestou k S. přes No­vinu dojiti za 1% hod. do Souše pod slapy Černé Děsné (viz str. 62). Sem dovede také přím á cesta značk. Tiefenbachem k S. za 1% hod. Dále do Jiz. Hor zpětně dle str . 62.

Za stanicí opět překroěujeme Děsnou tunelem a v iaduk ­tem přes silnici novosvětskou, v levo malebná Riedlova hrob­ka s kaplí) a opět malým tunelem do stanice

Dolní Polubný. Autoh. spojení přes Schenkenhahn a Dol. Kořenov do Nov. Světa. (Jen nejrannější a nejpozdnější jízdy konají se v neděli, ve svátek, v sobotu a den před svátkem.) Lužický hřeben proráží za touto stan. tunel 932 m dlouhý, za nímž je stan. Hor. Polubný (Grůnthal), kde ozubená dráha končí a počíná t r a ť V. Schreiberhava-Hiršberg. V Polubným je čes. opatr. Ú. M. S.

Turista pěší volí značk. cestu hřebenovou (Ještěd, Sněžka- modrý hřeben), od nádr. k V. vzhůru, užívaje rozhledu stále širšího a skvělejšího na náhorní planinu, na niž leží městys

Příchovice (808 m v drsné poloze), zal. v XVI. stol. Má četnou čes. m enšinu (493 č., 2288 N.), českou jednotřídku a kostel sv. V íta, pův. z r. 1690. však 1862 opravený. (Host. jen něm., ale dobré. Pavly Pohlové — 6 1., dobrá strava, Rossle- rův — 15 1., Oskara Pohla — 4 1., Alb. Pohla — 4 1.). — Skvostnou alejí, kterou vede značk. cesta, dojdeme za % hod. podle Rohanovy Chaty (pouze něm. hs. 10 p., 27 1), k

Buchštcjnské rozhledně (958 m). Skvostná a neobmezená vyhlídka, přes P říchov ice -na pohoří Ještědské, od něhož na sev. zvedá se J ize ra a Lužický H řeben s horou Smrkem. K S. a SV. přehlížíme k rásně Krkonoše až ku Sněžce.

Sestoupiti možno buď k J. přes Sklenářice do Vysokého n. Jiz. (15 km nebo dle červ. značek příkře k S. Ch hod.) do

Dol. Kořenová (Wurzelsdorf), m ísta ve výši 580 m s klim. rašelinnými a sirným i lázněmi z r. 1817 (velmi dobrý něm. hot.

15 pok., 40 1.1 Ls. Průmyslové město pohraniční (přádelna, brusírny skla): nádr. v Polub­ným. Spoj. autob. Za % hod. silnicí k V. se dojde k J ize r ­skému kamennému mostu z r. 1855 při visti Mumlavy.

85

Harrachov.

Po pr. b řehu Jizery odbočuje značk. cesta do lesnatých svahů Přes P lanýrku na Paseky (viz str. 80) a Sklenaříce k Vysoké­mu n. J iz (13 km). Po levém břehu

Janova cesta sledující zprvu rokytnickou silnicí, z níž po 114 km odbočuje v 1. vzhůru a

va, v pr. přes Hlcdsebc (114 km). Krásnou V yhlídku nad H ranicem i, za nimiž se dělí v 1.

po km se dělí: přímo dáledo H or Rokytnice (od rozc.vede ještě 194 km do Haracho-lharachovského 5 km).

H řebenová cesta zavádí nás do Janova údolí p ro ti peřej- nému toku zelených vod M um lavy podle p ily krásným i lesy do

Nov. Světa s Harrachovem a Seifenbachem, tvořícího jednu polit, obec ve výši 645 m. J e oblíbené horské Ls., hojně Če­chy navštěvované. (343 Č., 1067 N.) Celní úřad . Pošta, telegr. a telef. Proslulé harrachovské sklárny, zal. 1630, znovuzříz. r. 1714 s brusírnou a kresličskou školou. (Přistup do skláren jen od 5. do 6. hod. odpol., návštěvy prodejných skladů skla bez­vadného i výmětového jsou volny po celý den v úředních ho­dinách. Na požádání lze vstoupiti i do jednotlivých m alíř ­ských dílen v H arrachově). Ústav pro umělý chov pstruhů (přistupný za zprop,). Pův. H arrachovský letohrádek. Česká šk. 2třídní. V Harrachově kostel sv. Václava z r. 1825 se ski.oltářem a krásným skleněným lustrem, něm. škola s tělo­cvičnou.

Hostince a letní byty: Český hotel Krakonoš s vilouH arrach (40 pok.), něm. Kotrba (8 p.). Lesní Domov; v H a r ra ­chově Erlebach, Koruna, H orský Duch, Střelnice. U vodov. Mumlaný. Inform ace o letních bytech podá N. J . 8. Spojení s nádr. v Po lubným v létě autobusy (viz str. 43.), kamž vy ­p rav u jí dle potřeby omnibusy hotely Krakonoš. K otrba a Erlebach (tamtéž i povozy). Pošt. dopravník z H arrachova přes Nový svět a Kořenov do Rokytnice (15-3 k m J tř ik rá t denně (4 Kě).

V ý l e t y z N1. Čertův Vrch (Čerťák) —

Rokytnice (2%—2% h.). Z Nov. Světa sil. do H arrachova u š indelárny v př. přes Mumlavu do Seifenbachu (b rusírna skla, tkalcovna). Rozc. V př. přes potok Seifenbach (žluté znač­ky) k mysl., odtud Červ. značk. Janovou cestou vzhů ru na vrchol Čertáku (1007 m 1% hod.), s k rásným rozlil, na ú- dolí Jizery , H arrachov , Nový Svět na Jizer. H ory i hřebeny Krkonošské. Janovou cestou dále k rozc. u r,Janovy skály?., kde odbočí se zel. značk. ce­stou. (Červ. znač. Janova ce­sta vede oklikou znovu k SeV. a odbočuje z ní v př. po -1% km zel. značk. cestou zpět do H arrachova, anebo se pokraču­je dále Janovou cestou do údo­lí J izery k mostu (viz str. 80) a Janovým údolím zpět do Nov. Světa) přes Hleďsebe na

Krásnou Vyhl. (hs.)« a osadou H ranic í do údolí J iz e ry a Ro­kytnice.

2. J in inoš a vodopád Cachly.Jako p ř i č. 1. přes potok Sei­fenbach až k mysl. Zde místo v př. dáme se v 1. červ. značk. cestou Janovou, kterouž po 2 km stihneme cestu Krakonošo­vu; kamž bychom také došli Harrachovon cestou od celnice, poněkud delší: sledujeme tuto Vi km a odbočíme v 1. dle modro-žlutých značek mezi Plecháčem (v 1 ) a Lysou H o­rou (v př.) vzhůru a křižujem e po 2!4 km (za 1 hod.) cestu H arrachovu. Seni bychom došli ovšem i přímo touto cestou po­dle slapu M umlavy: překročí­me cestu H arrachovu a dle

o v. S v ě t a .modro-žl. značek dále Jděm přímočárně do Vosecké Boudy (1260 m, český hs., 20 p.. 50 1., stanice lyžařů i Kčs. T.. stud. r.oel., telef., výb. kuchyně 2% h 'il ). Rozc. B ud v 1. přímo čárně přes J e řá b í Louku 1L: km do Nové Slezské Boudy, půvabněji však sledujeme v př. 10 min. hřebenovou cestu na Tvarohrfk (1332 <n) krásnouturu i se skvostnou vyhlídkou <lo P ruska. Malý kousek v 1. rozdvojuje se hraniční cesta. idem pravou větví k novému hotelu na J in inoši (1362 m), něm. akc. podnik; (velkolepý rozhled) a podle Svinských Kamenů (v 1.) dojdem za k r á t ­ko k Nové Slezské Boudě (něm. hs.). Odtud vede spaditá , š i ­roká cesta lesem 4 km (za 20 až 25 min.) k rs. u vodopádu Cachly; tento je sk ry t v př. a spouští se za vstupné (pokl. na galerii). Také je tu stále po r u ­ce fotograf. Od vodopádu sva­žitě menším spádem. později nově upravenou silnicí v m la ­dých porostech do Hutě Josr- f i n in y , kdo nechce do Schrej- berhavy. dá se hned v 1. siln i­cí kolem M rtvého V rchu (na úpatí roste Listera cordata a .i za jím avé rostliny) do Nov. Světa).

3. řílatá Vyhlídka-Rokytnice.Jako při č. 1. až k myslivně. avšak dle žlutých značek p ř í ­mo dále na Studenou se Zl. V yhlídkou (986 ml. Pod Zl. V. cesta se dělí; kdo si chce n a ­dejiti k stanici žel. nebo k ná­v ra tu do Nov. Svěla. dá se pě; šinou v př. a může pak j í t i v př. Rokytnicí do údolí Ji?,e­

87

ry a tím to v př. až k ústílDomcích. Itozc. v př. dle červ. Mnmlavy a Janovým údolím do a zel. značek přes tra ť a hra- Nov. Světa, anebo hned u prv- nici zemskou, slá le lesem do nich domků z pěšiny odboěiti K arlova (1ti hod.) a dále zpět-v př. červ. značk. cestou do Hranice a zpětný dle ě. 1. do H arrachova (bez odbočky na Čerták.)

4. Do Schreiberhavy. Jako při čis.^ 2. až na Tvarožník. však misto v 1. na Jin inoš p ř í ­mo dále h ran ičn í cestou ještě

ným směrem dle str . 67 do Ji- zerky pod Bukovou na Smě­dov. Nebo z K arlova zpětným směrem dle str . 67. Od Velké Jizery a přes Jizerský hřeben do F linsberku (str. 64). Z K a r ­lova v přímém směru dle str. 68 červ. značk cestou 1 hod. do

35 min. k rozc. na Violiku. Zde Jakobsta lů (stan.) a dále dov 1. k St. Slezské Boudě (něm. hs. N.) a buď přímo dále nebo odb. v 1. přes Kam eny Kukaččí do Schreiberhavy (od Tvarož- r ík n 2% hod., viz t ra ť V.) a drahou zpět.

5. Do Jizerských Hor. Smě­rem k stanici v Strickerových

Josefin iny H utě (ev. Schreiber­havy) nebo na Vys. Kámen (str. 65). Zpět bnď z Jakobstn- lu nebo Josefin inv H utě silni­cí. nebo ze Schreiberhavy přes Kov. Slezskou a Voseckou lloudu.

Z Nov. Světa po hřebeni krkonošském.

Z Nov. Světa vedou podél celými Krkonoši tř i hlavní cesty, jichž vrcholným cílem je Sněžka a konečným bodem některá stanice: Svoboda (Janské Lázně, Krumhiibel, Konigs- hahn).

Tyto tř i cesty jsou: A. Hraniční. B. Krakonošova. C. Ha­rrachova.

A. Cesta H raniční.

Tato cesta je pokračováním hřebenové cesty od Ještědu sledované (staré modré hřebenové značky Gebirgsvereinu). S počátku jde souběžně s cestou H arrachovou (viz C).

Z Nov. Světa jdeme buď jako výše při ě. 1. k šindeláruě a dále dle č. 2., nebo až k cel. tiřadu, kde v 1. odbočuje červenožlutě značená cesta H arrachova , lesy, dnes značně prořid lým i (v př. vyhl. na Čerťák) k

Slapu M nmlavy (728 m. 1 hod.). Bouda s jednod. obě.), jenž od r. 1885, z kterého pochází můj obrázek, znďčně se změnil účinkem mechanické síly vody. Podle vody mohutné mléčivce (Mulgedium ), kýchavice (Veratrum), věsenky (Prrnanthes) i la ika poutají. Podle menších slapů po % hod. odbočuje z H a r ­rachovy cesty v 1. hřebenová cesta zel. značk. k rásným i lesy k teré v zimě roku 1925 byly bouří zpustošeny, vzhůru stou­pající. V př. velkolepé výhledy na Plecháč (1210 m) a So­kolník, v 1. u stupu je vys. les pozvolna nižším porostům, až

8b

: '*ěuá

Vodopád Mumlavy. (Dle vlastn í íotogr. z r. 1885.)

dostupujeme pásm a kleče (v srpnu celé m odré louky hořce) a dostoupíme tak až

Vosecké Boudy, česká rs. (viz výše č. 2), k te rá je křižo­vatkou tur. cest. V 1. k

Nové Slezské Boudě, zel.značk. cestu přes J e řá b í Lou­ku (v 1. Luboch 1296) a od ní dolťi k vodopádu Cachly (viz výše č. 2.). K J . do

Rokytnice (modře a žluté značk. cesta, k te rá po 1% km k řižuje H arrachovu cestu, k te­rou v 1. dojiti lze k vodopádu Pančice červ. značkov. cestou 3 km.

Přím o dále v pův. sm ěru ještě 10 min. a jsm e na vlastni h ran ičn í cestě červenomodře značené na Tvarožníku s k rá s ­ným výhledem do Pruska a s odbočkou na t

Jin inoš (nový hotel něm., 1362 m) pod vrcholem, jejž lze do kola obejiti k Nové Slezské

Boudě se sestupem přes vodo­pád Cachly do H u ti Josefiui-

Vpravo po hran ičn í cestě za 35 min. jsm e na

89

Labská Bouda.

Violiku (Veilchenstein, 1400 m), k te rý je rovněž křižovat­kou tu r . cest. V 1. dle m odrých značek lze sestoupiti k

Bráuerhansenským ) za 1 Vi ho- . d iny na Leiterweg (líebríková cesta), v 1. silnicí do Schrei­berhavy. Odbočka (modré zna­čky) % hod. k vodopádu Cho- chly (Kochel), odkudž po % hod. se dojde k poště ve Schrei- berhavě.

S taré Slezské Boudě (něm. hs. N.). K rásný pohled do P ru ­ska rom antickým i úvaly po­toka Jiuinošského a Seifenské- ho. Sestup bud v 1. p ř ik ře přes Kukaččí Kam eny nebo v pr. modře značk. t. zv. českou stez­kou (Bohmersteig; v pr. m alá odbočka k pěkným skalám

Po pravé straně končí zde z j ih u přicházejíc í červ. značk. cesta P iettova, k te rá zjednává spojení s t r a t í od Jilemnice. S ní chvíli souběžně jde modře značená cesta, k te rá v 1. od­bočuje přes Labskou louku (lokalita m arušky viz str. 14) k

Labským pram enům (1346 m ); Labe sotva 10 min. od p ra ­menů tvoří u Labské Boudy m ohutný 50 m vys. vodopád (voda se ovšem nadržuje) do Labského Dolu a ub írá se tokem 1280 km dlouhým do Moře Severního. Dojdeme tou cestou za 10 min k Labské Boudě, čes. hostinci (40 p., 120 1., dobrá rs., telefon), stanici KčsT. a Svazu lyžařů.

Také Labská Bouda je křižovatkou -tur. cest. Od Nového Světa vede tudy H arrachova cesta do Labského Dolu a Špindlerova Mlýna. (Viz níže C). Ze Schreiberhavy přes St.

Slezskou Boudu vede tudy cesta na Dvořačky a Rokytnici. (Viz u Rokytnice a výše u Violíku), k te rá jednak na Kra- noši u H arrachovýcli kam enů, jednak u Dvořaček m á spojení na tratě* vedoucí do Jilem nice (v 1.). Jso u to t ř i nejlepší cesty nap říč přes Krkonošský Hřeben. J e tu na jedné straně spojení (červeně značk. cestou) na Voseckou Boudu, a k rátká modře značk. cesta k Labským pram enům , jednak k Vých. k rá tk á spojka přes M artinovku na Vel. Šišák, jednak přes Siuěžné Já m y do Iviesewaldu.

1. M urtinovka-Špindl Mlýn.I 2. Sněžné Jám y. Partschova Z Labské Boudy vede červeně cesta, ítebříková cesta (Leiter- a zeleně značkovaná cesta ú.|weg). Kiesewald, Petersdorí. valeni pod Vys. Kolem (v 1.) 2iCesta zeleně a žlutě značkova- km do české Boudy Marti- uá vede k východním u okraji novky (dobrý hs. 15 p., 40 1. Sněžných Ja m (je zvána k Předem ohlášeným hrom adným poctě geologa P artsche, o vý- vvprávám 20% slevy. Telef. do zkum ledovcových fenomenft

(také v Čechách) zasloužilého. Po 1 k m odbočuje v př. pěšina na cestu k A gnetendorfu. P ř í ­mo dále po 2 hod. křižovatka na ítebříkové cestě: v 1. 1)4 hod. do Marientalui, odbočka *0 min. k vodopádu Chodily, v př. lMt hod. do A gnetendorfu a přím o dále 40 min. do Kiese- w aldu (shora 2% hod.) a Pe* te rsdorfu (stanice 3% hodiny). (Mapka ) Viz t r a ť V. N. Svět— Schreiberhava—H iršběrg .

Špindlerova M lýna, kde se ce­s ty dělí. V 1. zeleně značk. vede na Veliký šišák, kde i a hřebenové eestě se tká se s červ. značk. cestou ze Špind- lerova Mlýna přes H řeben do A gnetendorfu (viz u Špindlero­va M lýna): v př. pokračuje k JV . (Červenozel. značkv) a se­tká se touže cestou nad Med­vědí Boudou a mezi M artino vým Dolem (v př.) a Medvě­dím (v 1) sestupu je k Dívčí Lávce a do Špindl. Mlýna

H ran ičn í cesta hřebenová pokraču je od V iolíku k Sněžným Jam ám , nad nim iž vedle staré , m alé boudy z r.

1837, opřené o Čertovu či Krakonošovu kazatelnu, vystavěna r. 1895̂ 6 nová zděná restau race n a způsob h rad u se sedmi- patrovou věží; zařízení pohodlné, osvětlení elektrické, ústř . top., telegr., telefon, chutná jíd la a nápoje za ceny p řim ě­řeně vyšší. Pod. boudou obě března, zvané Sněžné Jám y , od­dělená ostrým hřebenem či sedlem; výstře l z> hmoždíře v y ­volává h jm íc í ozvěnu. Doporučuje se ji ti až na konec hře- v př. Velká, v 1. Malá Já m a , je jich stěny p ř ík ře spadají ke dnu m írně na sever skloněnému, na němž často i v pozdním létě ležívá sníh. Sestup po stezce je nam áhavý a vyžaduje velké opatrnosti. (Před 40ti le ty jsem ještě odvážil se této krkolomné cesty). N yní je sestup zakázán a není dovoleno házeti dolů kam ení., V Malé Jám ě vystupu je v záp. stěně čedič do výše 1320 m (nejvyšší bod čediče n. m. v celé střední Evropě), vyp lňu jíc í žílu n a nejvyšším bodě 3 m širokou.

I)o Velké Jám y lze proniknouti z H erm sdorfu-A gnetendoríu . Ze dua Velké Já m y vede stezka často m okřadová a nepo­

hodlím na cestu ke K orálovým K am enům a A gnetendorfu, j in á pak, již těžko lze nalézti, k cestě řebříkové (Leiterweg).

Dobří lezci mohou z V. J á m y u v a lu po obtížné stezce pře- lézti do Malé, ještě neschůdnějši pak je s t východ z této dolft po stezce, začátkem tyčem i označené, k te ré níže úplně se utrácejí.

Zajím avá i skvělá je s t tu ve­getace. V nádní největší rostli­ny krkonošské jako Mulaedi- um, Aconitum , Senecio neino- rensis, Adenostyles. Carduus personata, Hieracium prenan■■ thoides, Epilobium triqonum , Pleurospermum austriac., Cav\- panula latifolia: An thriscus ni- tida, D elphinium ela tum a j. tvo říva jí houštiny zvýší muže. Na čediči roste Saxifraga bry-

oides a Sax. moschata vedle severského lom ikamenu Sax. nivalis, jenž schází ve všech ostatních horách středoevrop ských; jen odtud známa jest kapraď W oodsw hyperborea, rovněž jako Androsace obtusi- folia a Arabis alpina: z jiných zajím avých rostlin zasluhují ještě zm ínky Linnaea borealis. v rba zakrslá Salix herbacea. angelika, česnek hadi (Allium

93

Sněžné Jám y. (Dle v lastn í fotografie z r. 1899.)

victor ialis) a j . Ze severních druhů živočišných žije tu hle­mýžď Pupa arctica. Sněžné já ­my jsou zřejmým dokladem činnosti ledovcův v K rkono­ších (viz J . Partsch. t>Glet- scherspuren im Riesengebir- ge«); na sev. východišti jam spa třu je se val. kosodřevinou porostlý, jenž jest zbytkem bývalé m ořeny ledovcové.

Skvostný jest pohled do h lu ­

bokých roklí, jam a přes ně dál do kraje , kde n a levo spa třu jem e široce rozloženou Schreiberhavu, na právo do dálky se táhnoucí A gnetendorf a za ním H erm sdorf s vrcho­lem K ynastu Po pravém boku, a za nimi Teplice (W armbrunn) a v dálce Hiršberg. Ve Sněž­ných Jam ách pram eni Chodila (Kochel).

Cesta hřebenová (červ. a modré značky) vede nás po okra ji jám y, pohodlněji po s ta ré cestě s pěknou vyhl. 12 min.na

Vysoké Kolo -(1509 m) n a jehož kamenitém vrcholí naku-

pěna jest m ohyla císaře Viléma I. (bronzový relief a mramo­rová věnovací tleská byly odstraněny) s bronz. W. na vrcholí. Balvany pokry ty jsou četně lišejníkem Lecidea geographica. Odtud nasky tu je se p řekrásný rozhled do pruského Slezska i n a Krkonošské k raje , zejm éna n a Sedmidolí a k Vrchlabí (průlomem Českého Hřebenu), k JV . i dále do Čech, kde vy­h lídku u zav írá Ještěd , zejména i Lužické Pohoří a Rudolioří.

Dívčí K am eny. Dle prof. dr. ry t. K ořistky.

V 1. sestoupiti lze do Agnetendorfské t. zv. černé Sněžné J á m y a přes K ynast do H ernsdorfu. Za stálého rozhledu do h lub in v př. i v 1. sestoupíme hřebenovo-u cestou na nižší poněkud vrchol

Velkého Šišáku (Gr. S turm haube 1424 m ), korunovaného kuželem žulových balvanů. V kleči prosekaný průsek značí h ran ic i zemskou. Sestupujíce po hřebenové cestě (modro-červ. znač.), překročím e cestu (červ. znač.), jež v 1. vede od Ague- tiendorfu a Korálových Kam enů na př. přes Bradlerovy Boudy (jednoduché a dobré opatření) do Spindl. Mlýna. V 1- dále v idím e pod hřebenem do A gnclendorfské Sněžné Jám y.

H řebenová cesta vede dále rovně na

Dívčí H řeben (nespr. Malé Kolo), podle Mládencích Ka­m enů (v př.) k Dívčím Kam enům (1405 m) a dále podle Ma­lých Kamenů k Svinském u Kameni. Odtud cesta již se sklání do sedla Dívčí L ouky (5(4 hod.), jím ž vede příčné spojeni mezi Agnetendorfem a Spindl. Mlýnem podle

P etrovy Boudy (1285 m). Velký restau ran t x hotel se spo­jením telegrr. na české půdě se zaskl. sálei^. 44 pok. Zimní frekvence. J ízdy rohačkam i do A gnete '.dorfu (lMi hod.,

nově upravená silnice) a Špindl. Mlýna. Stanice lyžařů. Pošta. .Telefon.

Není-li v P. B. noclehu, lze tento na jit i v blízkých bou­dách Davidových (Datteových) bez rs., však sn ídaní lze do- stati.

Pod Petrovou Boudou sestupujem e po Dívčí Louce (1178 m). Odtud vede v 1. cesta podle Luderových Kamenů na K ynast (2^6 hod.), z níž na pr. odbočuje t. zv. Celní silnice,

96

k H a in u , bez zn., nepohodlná, k am en itá ; lépe je s t voliti v ten sm čr novou, t. zv. obchodní s iln ici od

Špindlerovy Boudy, po požáru znovu zbudované (1208 m), k te rá leží v nejn ižší poloze sedla % hodiny pod Petrovou Boudou pod M alým šišákem . Od roku 1896 zvětšena, po- sk y tu je dobré, ač ne vždy levné opatřen í. Čes. kuchyní. Zimní frekvence. R ohačkam i jízda do H ainu a Špindl. Mlýna. Odtud v idě ti dobře vodopád Pančice. Obchodní silnice vede odtud v př. p řes L eye ro v y Boudy (host. v pěkné poloze dobie zaopatř.), do údo lí Bílého Labe a t ím to do Spindl. M lýna, u- m ožňujíc nejpohod lněji p řechod přes K rkonoše od Warm- b ru n n u přes G iersdorf a H ain . Ze Š pind lerovky spojení au to ­busové přes Špindl. M lýn do V rch lab í (str. 43.). Nad boudou zvedá se k východu

M alý š iš ák (1436 m), po němž h řebenová cesta dosti p ř ík ře v z h ů ru vede na severn í jeho svah, po tom to pak poněkud dolů a opět v zh ů ru na jižn í svah M alého K ola (1388 wt).

O hlížejíce se zpět m ám e před sebou skvostnou v y h líd k u na Sedmidolí, L abský Důl, K ra k o ­noš i do Slezska: možno k to ­m u cíli v ys tonp iti až (v př.)

no sestonpiti Čertovým , Dolem. dost obtížně (v př.) do údolí 'i ílčho Labe (Woisswasser) ane­bo přes p ram e n y S tř íb rn é Vo dy na Lánech (Lahnbergu) č.

na vrchol, ovšem se značněj- S tř íb rn é m H řebenu d o ji ti do ším nam áhán ím . Tu také mož-l Luční Boudy.

P řím á cesta dovede nás ze Šp. Boudy naznačeným směrem za 1 hod. ku

Poledním u K am eni (1423 m) na sev. sv ah u L í n ů (Stříbru. H řebene, L ahnbergu), p roslu lé ska ln í tu rn é 12Vj m vys. Výb. vyhl. Pod ním leží j in á skup ina Trojska lí (Tři K am eny, 1204 m), ta k řk a m alé skaln í město, kam ž přím o vede značk. cesta a od tud dále podle Kočičího H radu (Katzenschloss), skalního hnízda s 5 m vysokým i s těnam i (na třech s tran ách , na č tv rté 8 w), do č tv e rh ra n u 6 m m ěříc ího do Sch lingelovy Boudy(SÁ l(Odv).

Schlingelova Bouda — Briik- lcenberg. H ned za cestou, k te ­r á vede přes T ro jsk a l í odbo­ču je v 1. k ra tš í (zel. zn.l p ř í ­m á cesta do S eh l in a e lo ry Bou­d y (25 min.). V půli cesty m o­h y la na D onňtovč Poli v upo ­m ínku na spo luzaklada te le něm. k rk . spolku. Za boudou se

cesta dělí: v př. 114 hod. přímo do K rnm hub lu , v 1. % hod 3o Bruckenberqu a odtud 1 hod. do Kriím hiiblu, p řes který možno podniknonti pěknou o- k ružn í p a r t i i buď p řes Ham plovu Boudu, nebo Svahovou cestou anebo Melzrovým Dolom na Sněžku (viz t r a ť V.l

H řebenovou cestou (modro-červ. znač.) s tihnem e od Pol. K am . za 14 hod.

Boudu prince J in d ř ic h a (na pruské s tran ě r. 1888—89 post.),

97

1410 m), 85 loží v 30 pok., telef. do K rum hiiblu (obsluha jen něm. češi insultováni). Moderní zař. dobré. V zimě jízdy ro ­hačkam i do Krumhiiblu. Ram pa s vyhl. nad V elký m R ybn í­kem (1225 m).

Vyhl. podobně jako u Sněž-|jež celé Německo druhdy po- ných J a m přes rokle obou K r-ikrývala. Později i v těchto konošských rybníků, rozmnože- končinách zanechaly ledovce uá o půvabný pohled na tem-jstopy své činnosti; zejména nou h ladinu vody FeMcé/iojhřeben. jenž dělí obě plesa (tak Rybníka. Tento má vým ěru 6-5fcv. Zblfelňv Pahrbek), p ředs ta ­va a p ř i odtoku na již. s traně vu je dle prof Partsche býva-jest 23 m hlub. Roste v něm jako v Šumav, jezerech šidlat- ka Isoetes lacustris a oživují jej kromě pstruhů i přečetní

lou střední mořenu ledovce. S ta tn ý lezec může se na tento hřeben odvážiti. Z pozdější zvířeny žije tu čolek alpský, z

drobní živočichové, mezi nimiž korýšů zvlášť za jím avý. Pólyčerv ploštěnka Monotus relictus jest za jím avým zůstatkem bý ­valé zvířeny, uporaínající ještě na dobu, kdy ty to kotliny vy ­plněny byly vodou mořskou.

phem us Acroperus leucocepha- Ins, Pleuroxus exiqnus. duřena punctatus. V novější době byla sem nasazena velká maréna z jezer pomořanských.

Od Boudy J indřichovy vede hřebenová cesta okrajem rokle Velkého a pak

Malého Rybníka, jenž 150 m pod nám i temnou svojí h la ­dinu rozlévá. Tento m á vým ěru 2-9 ha. Oživen jest podobně jako V. R. Schází zde Polyphemus. Na úbočích rokle bohatá květena; ^asto až do pozdního lé ta sníh, p ř i němž stihneme i nizounkou v rbu Salix herbacea. Možno ovšem i po svahu se­stoupí ti k rybníku , čehož si však zprav id la dopřeje jen bota­nik; tu r is ta však jde dále p a r t i í Na Rovině až na křižovatku s cestou od Luční Boudy k Ham plově Boudě, kdež v 1. poho­dlně sestoupí k

Hamplově Boudě nad M. R y b n ík em ^ k te rá ž je nyní prus. hotelem (1258 m), s dobrou rs., lz., telef. a pod níž u samého b řehu s to jí Rybničná Bouda & jednod. občerstvením. (Další viz p ř i t r a t i V. — spojení s Krumhiiblem.) V rá tivše se zpět, nalézáme se na

P lan ině pod Sněžkou (1445 m), k te rá v pr. kloní se m írně k Luční Boudě, kolem níž rozkládá se Bílá Louka s pram eny Bílého Labe (Weisswasser) a V. Úpy; v 1. spadá p říkrým i svahy Sejpů (Seiffenlehne) a Srázů (Gehánge); na pr. v po­zadí spa třu jem e sedlovitou H oru S tudničnou (1555 a 1560 ni) a Před nám i vynořu je se Sněžka. Jdouce dále spa třu jem e po 1. ruce pěšinu zeleně značk., jež vede podle Zlaté S tudánky (s dobrou pitnou vodou pro okol. boudy) do údolí Lomnice, dále spa třu jem e v 1. ještě Malou K upu, dolem Lomnice/ od Sněžky oddělenou a přijdem k

K afkův průvodce. I I . 7

Sněžka. Pohled z P lan iny přes Obří Boudu. (Dle kresby prof. dr. ry t . Kořistky.)

Obří Boudě (1364 m), v lastně k dvěma host., z nichž Slez­s k ý D ům nalézá se na pruské půdě, s ta rá Obří Bouda na če­ské půdě; oba podniky něm. v ru kou jednoho m ajitele , po­sk y tu j í hojně a drahého pohodlí. Zde spo ju jí se cesty z Melz- rova dolu (žlutě znaěk.), z Obřího dolu a od Špindlerova M lý­na přes Luční boudu p řicházejíc í: koňmo jen sem; na Sněžku koňmo není dovoleno. S tojím e na ú p a t í

Suéžky (1605 m, ne jvyšší hory sev. od D unaje). Tato ob­jevu je se nám jako kužel žulový, částečně svorem prostoupe­ný. N a vrchol jde se 3 m širokou a hraženou, t. zv. Ju b ile jn í cestou, k te rá jde io le in celého kužele, anebo sta rou serpenti­nou (kratčeji) za %—% hod. Doporučuje se cesty p ř i výs tupu a sestupu v y s tř ída ti .

Mezi balvany spa třu jem e tu a tam ještě nizouukou kleč, zakrnělé rdesno a na balvanech ěervenohnědý nádech fialko ­vého m echu (Chroolepus iolithus), k te rý ještě ho jně jš í jest v ridolí Bílého Labe a j. p roudů ; za v lhka vydává vůni po fialkách, k te rá se i po dlouhé době pokropením dá vyvolati; odtud název > fia lkový kámeu«. Úlomky jeho se tu p rodá ­vají. N a vrcholí 60 kroků širokém a 80 kroků dlouhém, ku ­dy běží pohran ičn í čára , stojí kaple sv. V avřince (mše 10. srpna) p ruská m eteorologická s tan ice z roku 1900, 15 m vy-

99

soká, celý rok obydlená. Je-li za dne ua vrcholí vztýčenčervený prapor, večer pak vyvěšeno červené světlo, není v boudách na vrcholí m ísta pro nocleh. Ostatně dávajímnozí přednost poněkud levnějším u noclehu v Obří Boudě. Od r. 1850 n a pruské s traně velká Bouda, od r. 1808 menšíBouda na české s traně; obě jednoho majitele. V' pruské bouděvelmi dobrá rs., pošta, telef., v české fcsl. pošta a telegr. úřad. V obou 300 1. Ceny v celých K rk . nejvyšší. Otevřeno od května do září, jindy u hlíUače v čes. boudé jednoduché opatření. Nocleh v hlavním období turistickém neklidný; nej­lepší pokoje nad kuchyní možno získati jen záhy odpoledne nebo telegraficky. Na telegramy béře se zřetel jen, je-li p ři­pojena úplná adresa objednatele. Lépe je p la tit i telegraf, pouk. předem.) Není-li v telegramu určitého udání o době příchodu, naloií se s pokoji, jek do 9. hodiny večer nebyly ob­sazeny, jinak. K východu slunce se budí. Třeba se dobře oblé­ci. — V yhlídka daleká a zajím avá n a všecky s trany se otví­rá. Znázorňuje j i připojené panoram a; nejlepší rozhled kolem 1 hod. odpol. nebo před 10. hod. ráno. P říjem něji a vděčněji pozoruje se tato vyhlídka za jasna v hodinách podvečerních nežli ráno. Vždy radno toho dbáti, abychom nedleli na vrcholí spoceni a lehce oblečeni, neboť zř ídka jest zde dosti teplo a bez větru.

V archivu pro výzkum Cech věžemi Goldbergu a v dálce dělí prof. dr. Kar. ry t. Ko-řistka horizont v 8 polí; 1 pole K SZ., 38° oblouk, mezi Vys. Kolem a Kynastem: vedle Vys. Kola Smrk s Jiz. hřebenem v popředí V. Rybník, za ním Schreiberhava s Vys. Kame­nem; za ja sna v př. od tohoto Zemská koruna s 2 vížkami; Pod ni Zhořelec. Dál na př. v popředí Schliiyrelova a Zají­cova Bouda, za nimi Greifen- stein a Lauban. 2. pole. Dále v př. 30° obl. mezi K ynastem a H iršberkem , kde jako na dlani rozložená místa Briicken- oerg, Seidorf, kostel Wang, W armbrunn (Teplice), Herms- dorf, K unnersdorf. Márzdorf a Hiišberk. Za W arm brunnem nejdále Bunzlava, za H iršber­kem K ráberbeg a Stonsdorf s Prudelberkein. 3. pole k S. 46° obl. mezi H iršberkem a Schmie- deberkom. V popředí Melzrův Dfil, ústí dolft obou Lomnic, dále do roviny Krumhúbel, bej fy (Querseiffen, Steinseif-

přes Kupřerberg i Lehnice. 4. pole. K SV. 33° obl. mezi Schmiedeberkem a Landshutem. V popředí východ konec h řbe ­tu Krk. s Černou Kupou a Les­ním Hřebenem, celý Landshut- ský hř. s Friesensteiny. V př. od K upferbergu vidíme Ja v o r a tř i Stříhovské vrchy, v př. od Friesensteinň přes Lesní hř. za jasna věže vratislavské 5. pole. 26" mezi Landshutem a Libavou; směrem přes Lands- hut vystupuje věž kostela ve Svídnici, trochu na př. od ní v rch Sobotka; v popř. Grússov a W aldenburské vrchy a v 1. od sm ěru na Libavu, Soví ( J í ­lové) H ory s Vys. Sňvou. 6. pole zau jím á asi 46° mezi L iba­vou a Trutnovem. nad nímž zvedá se obelisk na Jab lone­cké Výš V popř. dol. M. Úpy, za nímž Žaclířské vrchy a Rý- choree, v př. od Libavy Kr- kavčí H ory se Špičákem; dál v př. v pozadí H ejšovína a na př. Vrchmezí. v popředí Tepli-

fen) A rnsdorf, Erdm ausdorf, cké (VVeckelsdorfské) skály. 7. Lomnice. Schildov, Buchwald alpole mezi Trutnovem a smě-řehm iedeberg dále v zadu Špi­čák u Probsthainu, Hogolie, čedičový kužel Wolfsberg, s

rem, jenž podle svahu H ory Studničné m íří na Tábor u Lomnice, kapličkou a rozhled­

7*

100

nou patrný ; pole to 78° široké objímá v popředí skvostný po­hled do Obřího Dolu, a roz­v írá se do dalekého obzoru až k výšinám Českomoravské Vy soěiny, před nimiž spatřu jem e kraje v okolí Hradce Králové, Josefova, Králové Dvora (Zvi- čína s rozhl.). 8, pole zaujíma- jící 60° jihovýchod, směrem od pole 7. až k směru Vys. Kola, otvírá nám pohled přes P lan i­nu pod Sněžkou v 1. Studnič-

nou Horou ohraničenou, za kterou za jasna bývá viděti až Bílou Horu u P rahy (tímtéž směrem s P etř ína viděti Horu StudničnoU a Sněžku, zejména dobře dalekohledem): za P la­ninou viděti ostrý hřeben Ko­zího hřbetu, za ním Krkonoš a Kotel, sedlo, v němž leží Lab­ská Louka, v pozadí ve směru Kozího hřb. i Ještěd a za Ko­tlem Luž u Zitavy. Mezi obě­ma nejzáze hřeben rudohorský.

Sestupy se Sněžky.Sestoupí ti možno několika směry:a) Přes Obři Hřeben do Janských Lázní—Svobody (viz n í ­

že ve směru hlavní hřebenové cesty).b) Obřím Dolem do Peci—Svobody (viz t r a t V.).c) Přes Krumhiibel do W armbrunu, nebo Agnetendorfu.

Viz t r a t V lIIb .d) Do Špindlerova Mlýna. Viz zpětným směrem tra t

V lIIb .c) Do Vrchlabí viz zpětným směrem u tra t i V III.

Sněžka—Janské Lázně—Svoboda.

Hřebenová cesta, již jsm e od Nov. Světa sledovali, vede mís od úpatí Sněžky na východ jako Faltysova cesta po Obřím Hřebenu na

Černou Kupu (1407 m), s které sestupujíce, mineme v 1. cestu znaójk. do

Sovího Dolu, kterouž • za 114[Krumhiibel, za 114 hod. v pr. hod. stihnouti lze půvabnou Lesní Boudy. Dále Tabákovou k rajinou W olfshau (690 m) v stezkou 114 hod. k Boudám divoce romant. okolí s bohatým H raničním, k nimž dospějeme

ovšem kratčeji, ač méně za jí­mavě pokračující Faltysovou cestou.

nalezištěm minerálů (korund, auatas, brookit, apa tit , urano- fan. n ran itit a j.) na Baben- felsen, odtud za 30 min. v 1.

Za odbočkou do Sovího Dolu v lesnatém sedle cesta se dělí; v lastn í Faltysova cesta asi o 14 hod. k ra tš í vede v pr. (1 hod.), kdežto Hřebenová cesta přid ržu jíc í se více Obřího, tuto Schmiedeberským zv. Hřebene vede v pr. (po 14 hod. v 1. neznačk. stezka 1 hod. na Lesní Boudy) k

Boudám H raničním (1 hod. 20 min., 1046 m), oblíbenému stanovišti rohačkového sportu směrem na Schmiedeberg (7Vt km , spád 610 m) T ippeltňv hot. (velmi dobrý). Menši host

Goderova, Briinneckova Bouda a Adolfův hs. Celnice. Křižo­vatka cest. Přímo na vých. vede cesta do Landshutu (4(4 hod.), k JV. cesta do Valbeřic (Adrsbachu), přímo k J. možno přes Dol. M. Úpu 1(4 hod. k Mohornovu Mlýnu, avšak vděč­nější značk. cesta tur. Smrčí, k terá sem vede ze Schmiede- bergu pokračuje k JZ. přs Hor. M. Úpu 1(4 hod. k

Mohornovu Mlýnu. Cesta odtud lc J . podle Úpy, k terá je ­ště ke Krčmě u kříže (Kreuzschráuke) uení bez půvabu, po­zbývá tohoto čím dále tím více; neboť voda Úpy je svedena do náhonu a počnou se pak množiti budovy nekonečného Maršova (díl IV., I II . , II. a I.), jenž přímo je spojen se Svo­bodou n. Ú. 'T u r is ta volí proto dvojí cestu:

a) K ratší, ač méně.' půvabnou přes Krčmu u kříže až do Temného Dolu, odkudž k JZ. odbočuje značk. cesta přes llenerovy Boudy do Jamjvých Lázni (5(6 hod.);

b) delší, však zajímavější hned z Mohornova Mlýna značk. cestou do Velké Úpy (II. díl). Zde odbočuje značk. cesta k JZ. přes Tippeltovy a Vebrovy Boudy na Bobi Boudy, od­kudž přes Boudy na Černé Pasece a Volské Boudy dojdeme do Janských Lázní (6 hod.).

Z V. Úpy možno také nastoupiti cestu autobusem nebo povozem přes Janské Lázně do Svobody.

101

B. Krakonošova cesta z Nov. Světa.

Cesta Krakonošova (červeno-zeleně značk.) sleduje směr přes H arrachov do Seifenbachu, již z okolí N. Světa známý (str. 86). Zde však minu vše rozc. v př. na Čerták a Bokytnici, v 1. na Voseckou Boudu, jdeme přímo dále k lesu (hs.) zprvu mírným, později prudčím vzestupem po již. svahu Plecháče s výhledem nazpět (k Z.) na kotlinu novosvětskou na

Čertovu pláň, kde v 1. přechází cesta z Rokytnice přes my- slivnu pod Janovou Skalou. V přímém směru k JV. Eokytno (viz tra ť V I I ) ; zahneme v 1. lesem k Lysé Hoře. Na konci lesa pod Lysou Horou nové rozc.; v 1. na Voseckou boudu (směr z Hor. Rokytnice), v přímém směru přes holý vrchol

Lysé Hory (1343 m) s dale-| Kotel (Kokr háv) (1434 m), a kou vylil, k spojení s cestou,(odtud k S. podle slapu Pan- která z Rokytnice vede p ř e s č i c e )la Harrachovu cestu kDvořačky a kousek dále v -í. odbočuje k Labské Boudě a dále v pův. směru vede na

la b sk é Boudě. (Viz T ra ť IV.c) a 11a tra t i VII. Jablonec a Rokytnice.)

102

Krakonošova cesta zahýbá však v pr. přímo do blízkých

Dvořaček (1200 m, 2 hod.), rozptýlených bud na jz. svahu Kotle s českou velmi dobrou rs. (13 1., nouzová lůžka a stud. noci., telef., stan. KČST. a Svazu lyžařů. Nádherné horské louky s bohatou (zvláště v srpnu) květenou (str. 13), k .1. k rásný rozhled do kotliny rokytnické. Mírně stoupajíce po již. svahu Kotle dostihneme po 4 hod. nejvyššího bodu cesty Krakonošovy a prudší serpentinou sestoupíme do

Kotelných Jam , proslulých nádhernou květenou, str. 13 (svahy utrpěly požárem), i jako fenomen bývalé činnosti le­dovce, jehož stopou je též v Čechách jedinečný ledový stolec (str. 103). Po skalí, jež dělí obě jámy, sestupujeme lesem podle shořelé Kotelské Boudy do

Předních Mísečných Bud, za nimiž následují Zadní Mís. Boudy (3l/i hod., nčin. hs. Rennerňv »U Kotle«, stan. KČST a Svazu lyžařů, 17 1., dobrá kuchyně) v roztomilé kotlině pod Mísečnou Horou (1050 m), s horskou luční květenou. Mísečky jsou křižovatkou cest od Jilemnice, Poniklé, Dušnice, Jab lon ­ce, Špindl. Mlýna, vedoucích na Krakonoš a odtud na hřeben (Labská Bouda, Sněžné Jám y, Labská louka, Jinínoš) a přes hřeben do Schreiberhavy a Agnetendorfu (viz Jilemnice při tra t i VII.). Krakonošova cesta vede odtud lesem (z volných míst výhledy na Kozí Hřbety) do

Bedřichova—Špindl. Mlýna (4% hod.% viz tra ť V III ), od­kudž t ra ť naše sleduje dále směr do Janských Lázní—Svobody přes

Liščí Horu. Na tuto cestu se dostaneme z jižního cípu Šp. Ml. (elev. sáňkové d ráhy a lyžařský můstek) dle značek červenožlutých (Stohová cesta) přes pět horských potoků (Svatopetrský Potok, Mumlavý ručej, Vys. a Černá Strouha, Backhausgraben a H luboká Strouha), skvostnou p ar t i í horskou četnými serpentinami na Stoh (1317 m); vystoup. z lesa k bou­dě Klínové (2% hod. ze Šp. Ml., něm. hs.) a Friesovým dále dle těchže značek přes rozc. pod Plání (cesta z Vrchlabí k Luční Boudě, viz tra f VIII.), přímo na Liščí Horu (1363 m), k terá poskytuje k rásný rozhled do údolí Úpy, na Sněžku a Horu StudniČnou, na hřebeny obklopující úval labský a do Cech na Hostinné. Sestoupíme v přímém směru do

Liščí Boudy (velká něm. bouda s drahou rs.). Odtud v pr. odboč, přes Dolní Dvůr do Vrchlabí (viz t ra ť V III ,) ; v p ří mém &uiěru dále pa Boudri Lesní, kde moěpo odbo.či,tt v 1. 4° údolí

Zeleného Potoka, z něhožlpřes Vel. Úpu k boudám Hra- modře značk. cesta vede do|niéním a dále odtud dle tra t i Peeí (ze Sp. Ml. 5V4 hod.), kde IV, A. Ze Zel. Potoka možno možno se dle tra t i V III . roz-lovšem také v rá ti t i se k J . na

103 _

tr >® 0 > m jír- **Z ~ — > o

£ - p•se "►S KB o

E 5 ^

o

"S ***2

»© í> *>S #r̂ 3 >o t- s s: o X — tx)o C o -Z o

* £ 0 *> Š «► J3 £® >0 c3

- * s :

hodnouti pro návra t do Šp. Bobi Boudy a dále jako níže Ml. přes Výrovku, výstup na do Jans. Lázní.Sněžku ( tra ť V.) nebo cestou

V pův. přímém směru stihneme lesem Hrnčířské Boudy (něm. dobrá rs. N.), kam z př. s trany

přichází cesta z Pommerndoríu a v 1. do Pecí, údolím Zele-

ného Potoka vedoucí, d ruhá přes Bobi Boudy, Javořím Dolem do Vel. Úpy II., kdežto cesta h lavní v př. k J . údolím Stříbr- ného Potoka vede do

Černého Dolu (modré zn.), obce s kost. sv. Michala, púv. horn. kaplí ze 16. stol. r. 1781 v baroku a r. 1832 v got. pře stav. na starém hřbitově, na novém rom. kaple s renais. hrob kou Rennerů; k obci p a t ř í Bobi, Tetřeví, H rnčířské a České Boudy a Bouda L išč í 've vápencovém (pál. vápna) pásmu. Ls. pošt., tkalcovna a barevna text. s tiskárnou. Na nám. socha sv. Michala pod lipami. V 16. a pod. 17. stol. těžilo se tu zlato. Další viz při tr . V III. Kdo chce v Jan . Lázních stihnouti d říve do Černé Hory, d á se hned první cestou v i. přes Zrcadlové a Volské Boudy na

boudy Zinneckerovy a cestou 1’relogovou lesní p a r t i í do

Černé Hory, osadou Janských Lázní. Přím á cesta (viz níže) vede od kostela v 1. do

Janských Lázní přes Hofmannovu Boudu (797 m , ze Šp MI. 6 hod., rs.), kde v lesnaté horské kotlině Janského potoka s tu ­leny jsou akrato therm ické, im liferentní lázně s vodou téměř úplně čistou, jimž dostalo se i názvu »Čes. Gastýna«, k ra j i ­nářsky jsou opravdovou perlou Krkonoš.

Horské, ač drsnější, nicméně v letních parnech velmi p ř í ­jemné podnebí činí z nich i místo klim aticky zdravé a jako ls. vyhledávané.Za pánů Zilvárů ze Silber-

š te jna objeven zde nejspíše horn íky pí i p á trá n í po zlatě pram en, p ři němž postavena kaple sv. J a n a a zříz. dřevěná bouda. Již tehdá sem docházeli nemocní. Zilvárové pozbyli m a jetku konfiskací bělohor­skou, vystřídalo se tu několik majitelů , až -.teprv r. 1675 Schwarzenbergové lázně zvele­bili a rozšířili. (R. 1685 bylo tu již 22 budov.) Lázně byly pak m ajetkem nábož. fondu, od r. 1790 obchodníka Theera z Ho­stinného, jenž mnohé opravil. Teprve želez, spojení do Svo­body přispělo k dalšímu po

lázně ake. spol., k te rá je mo- dernisuje. — Voda 29(4° C teplá zachycuje se do nádrže (na 5000 hl pro spol. koupele, z níž se denně vypouští, a do nádrže;, menší k napájen í lázní vaqfe-íg vých (thermáliiích, uhličitých, ' e lektrotherm álních, jeh lična­tých. Voda napojená kys. uhlič. je výbornou vodou stolní. V údolí Janského pot. je také pramen železitý. V Jans. Láz­ních léčí se neurasthenie, ne­spavost, nervové choroby, cho­roby míchy, hysterie, poruchy ústrojí zaživ., chor. ženské a kožní, reum atism us, choroby srdce a chudokrevnost. Správu

vznesení lázní i tu ris t . ruchu vede láz. komise, jež urču je i (zbudována láz. kolonáda, řadalvýši láz. taxy, v Černé Hoře se hotelů). Od r. 192u převzalalláz. taxa neplatí.

Hotely: V Janských lázních: Zlatá Hvězda (18 1. pok., č. obsl.), Evropa (50 po., dražší, komfortní, čes. obsl.), pens, Astoria (stan. KČST.), hot. rest. Spiro, Schier, Humpel, W artburg , Svýcárna; Láz. dum se 100 pokoji. V Černé Hoře český host. Skalní Hrad (Felsenburg, 30 pok.). — Autobus do Svobody a zpět 7—8krát denně. Promenády v lese.

105

V ý l e t y z J a n s k ý c h L á z n í .1. Ladný (Ladigova V ýšina)|p říkře lesem vzhůru (% hod.).

753 »t, rs. (krásná vyhl. do| 2. Z latá V yhlídka (809 m)

vn itra Čech). Cesta červ. značk. vede od katol. kostela, odbočuje dle žlutých značek

Jako při čís. 1. na Ladný, však p ř i 1. rozc. dle červeno* žl. značek k boudě (Ladigově),

V.'-;.

při násl. rozc. v př. na vy- ské Boudy a sledovati dál

106

hlídku. Nebo silnicí k čer. Do­lu (modročerv. zn.) až k čer- venožl. značkám v 1. K rásná vyhl. do v n itra Čech.

3. K lausův Důl. K rásnou tu-

zpětnou cestu dle a) přes Liš­čí H oru (7%—8 hod.) nebo k S. (levou cestou) přes Dumlicho- vy Boudy do Pecí (rozc.). V 1. k SZ. vede cesta na Richtrovy

českého hot. Skalního H radu k rs. »Klause«, za ní v př. k ohradě a v 1. do K lausova Do-

to procházku ř íd í modrožluté Boudy. (IIs. něm. N.) n a Vý- značky od láz. domu Černoulroť&u (1365, křižovatka, rozhL)Horou k m yslivně a podle a v stejném sm ěru dále do Sp.

‘Ml. (7 hod.). — c) S největší*' zacházkou. Ja k o při b) naBobi Boudy, zde však k Z.

lu, jímž podle Seifenbachu ve-jl km na H rnčířské Boudy (do-de tu r is t ick á cesta (bez zna- brá rs. něm. N.) a přímo dále<Jek) ke K uhnlovým boudám a k Z. přes Tetřevi Boudy 5 km zpět dle značek různým i smě-lua H anapetrovu Paseku a ještě ry . Il km k SZ. na k řižova tku-s ce-

4. H arfa a Modrý Kámen. J a - s to u od Dol. D vora v př. (k S.) ko při čís. 3. k res. K lau se ,n a Rennerovky vedoucí, stále zde v př. k m lýnu za potokem k S. (poněkud k SV.) 1 km vzhůru p ř ík ře na H arfu a dále k Dvorské Boudě, za níž p rvn í ještě 7 min na Modré K am eny k řižovatka vede v 1. p řes Klí- (964 m, 4(1 min.). K rásná vylil, novou Boudu a stoh do Šp. Ml. K východu k Braunově boudě,(9 hod.). — d) Přes Sněžkua dle modrožlutých značek (viz níže č. 8.).Černou H orou zpět. ( 8. Sněžka: a) P řím á a nej-

5. Zinneckerovy Boudy, č e rn á k ra tš í cesta vede přes Pece. Hora (1209 m), od níž má osa-|Sledujeme dle č. 6. a 7. a cestu da na ú p a t í své jméno. Jako!k Bobím Boudám a dále cestupři č. 3. až k m yslivně, před k S přes Dumlichovy Boudytouto v př. do obory a Přelo- do Pecí (Petzer 3% hod., křiž.), řfovou cestou, červ. a žlutě zn. části Vel. Úpy I I I . , jež p la tí k Zinneclcerovým Boudám (1096 za klim. stanici (756 m) s ně- m, 1 % hod., vyhl.. hs. s n<e!e-'kolika hotely (Horský h. 15 p., hy) a dál podle V olských stan. autobusů a povozů. Sněž- Bud na Gemou Horu (2 ho- ka 8 p., Grand (25 p ), Krako- diuy. — Černá Paseka se stej- noš (pod lesem), rs. Petzer nojmeuuou boudou). Skvostná K retscham , b y ty v soukr. Vizvyhl. na Sněžku, Studničnou Horu, Liščí H oru, K rk c m še atd Zpět z Č. Paseky k Vol- ským Boudám a zde buď v 1.

t r a ť V.). Žluté zn. vedou k S. Úpským později Obřím Dolem (skvostné pohledy k ú s t í Modři (B laugrund, k te ré jp koncem

stejnou cestou zpět nebo v př. velké ledovcové morény) k přes Zrcadlo (vyhl.) do Černé- Horské kovárně (rs. 3% hod.) ho Dolu a dle str. 101 přes Hof- a odtud serpentinam i (pohled manový Boudy (rs.) zpět. (4%'v 1. na Krakonošovu Z ahrádku hod.). a H oru Studničnou, odkudž si

6. Špindlerův Mlýn: a) Z pět-cestu klestil d ruhdy nejmohut- nou cestou dle h lavní tra t i nější ledovec krkonošský) až přes Černý Důl, H rnčířské k Obři Boudě (viz str. 98). — Boudy a Liščí H oru (6 hod.). Cestu možno dle str . 100 pro- — b) jako při č. 6. na Zinnec dloužiti až k H ran ičn im Bou- kerovy a Volské Boudy, na dám a v rá t i t i se zpět dle str. Černou H oru (Černou Paseku) 98 (10 hod., s noci. v Obří Bou- a dále k S. na Bobi Boudy dě nebo v H ran ičných Bou- (3 dobré hs. něm- N. x*ozc.);'dách).možno dáti se v 1. ria H rnčíř- b) P řes Vel. Tippeltovy a Lei-

107

schnerovy Boudy (6—7 hod .);!5/* hod.), odkudž za % hod. cesta vhodná jen pro dobré stihneme k hradu Silberštejnu,chodce, za to velmi zajím avá pro ty, kdo znají Obří Důl. Jde se Klausenským Dolem (cestou Luisinon) k Malým a Velikým Boudám Kiihnelovým (1050 tu), kde ukážou nám zpr­vu málo pa trnou cestu k Tip- peltovým Boudám. Kolem Tip. Bud přijdem do krásného Lordsgrundu. Tímto dolů k Walšovým B. a prvním dom­kům V. Úpy a dolem Umrlčím

jenž v 15. stol. byl vystavěn Nyklem Zilvarem na místě pův. tvrze z r. 1056 a opraven koncem 18. stol. Od h radu pěk­ný rozhled, pod ním hs. Cestou k J . jsme za hodinu ve Vlči­cích. vlídné osadě (železniční zast.) založ, ve 13 stol., k te rá do běloh. doby náležela Zilvá- rům ze Silberštejnu, kde u Adama Zilvára býval hostem A m os Kom enský. Po bitvě bě-

(Todtengraben) ke kostelu; kou llohor. sdílely Vlčice osud Jan- sek po silnici přes most a odjských Lázní až za Josefa II. druhého domu v př. pěšinou s ta ly se majetkem továrníka do Schrammeng rabenu, n adT heera (pozdějšího pána ze nímž vede cesta se skvostnými Hilberštejnů), jenž tu vystavěl vyhlídkami do Leischnerových dnešní zámek s dvorem, pivo- Bud; odtud podle telegrafního,varem a hs., odkázaným po­vedení na Sněžku, c) Méně uží- zději pražské a vid. universitě.vaná, nicméně zajím avá cest vede dle č. 4 na H arfu k Bra\i- nové Boudě (modrožl. zn.) a dále pod Modrými Kameny po­dle Keussovy Boudy přes Úpu a silnici do Temného Dolu a dále podle Úpy a konečně u

Kostel ze 14. stol m á kapli s náhrobky S ilberštejnů Jdeme odtud k zast., kde se cesty dělí a dáme se silnicí k V. do T ru t ­nova (5)4 hod.). —

10. Hostinné. K J . lázněmi až na rozc. jako při č. 9., zde však

krize, zde v í. \ . Úpou I. (v v p ravo na Ladný (Ladigovu tem ném Dole možno Prilezi-|j}ollt]u ,Jje g odkudž sestup tostuě zachytiti autobus do do H eřmanových Seifů (2272 Peci) do Velké Úpy II. Z de0j, _ z toho 109 C.) s kost. sv. možno s© rozhodnouti buď v_ 1. Václava s renaiss. věží (křti- do Pecí (Pctzer 3v4 hod., křiz.), teinice z r. 1607, v oratoři 3nebo oklikou pres H ran. Boudy zajím avé obrazy) s farou v v př. značk cestou zpětně dle rok s ty lu z r ; 1765lj a ta rý m str. 101 k Mohornovu M lýnu jk zámkem z r. 1602, v r. 1815 v k H ran ičn ím Boudám, odkudž p ivovar a lihovar promčnč k J . 1 altysovou cestou n a O b r i ným, novým osmivěžatým zám- H řeben (zpětně dle str. 100) kLem z r . 1815. Je tu i s tro jírna Obri Loudě_ a na Sněžku; se-|a slévárna, bělidlo a j. Podle s tup pak pres Pece. anebo do Seifenbachu dále k j . stáleSpindl. Mlýna po Koz. Hřbetě a zpět přes Stoh a Liščí H oru (na 3—4 dny), nebo také k ra t ­čeji od Luční Boudy přes Vý- rovku a Pece nebo přes Liščí Horu.

9. Silberštejn, Vlčice — Trut­nov. Jdeme lázněmi k J . na červenozeleně značk. cestu He- leninu, k te rá vede vysoko le­sem nad Janským potokem po svahu Janské H ory; po t i hod.

mezi rozptýlenými sídly až do Arnultovic. kde z př. ústí S tř í ­b rný Potok, na němž nedaleko leží Theresiental s továrnou na umělé hedvábí. Aruuítovicemi stihnem po 3 km do města Ho­stinného (viz t r a ť VI. Celkem 41/2 hod.), —

10. Vrchlabí. Přím á cesta vede dle hl. t ra tě zpětně (str. 101) přes Hofmanovy Boudy do Černého Dolu, kamž ovšem

odbočuje v př. žlutě a niodřBjaožůo j i t i tafcé zacházkou přes značk. cesta do Mladých BufcůlVolské Boudy. V prímétu sroé-

108

vxi dále do Lanova, je jž k řižu ­jeme a v stejném sm ěru pokra ­čujeme až do V rchlabí (3^6, se zacházkou 4Vi hod.). Cesta již

mezi Hofm anovými Boudami a Černým Dolem a potom stále až do V rchlab í poskytuje pěk né výhledy na S. i k J.

Janské Lázně—Svoboda n. ťJ.

Z Janských Lázní vedou do Svobody n. Ú. celkem čtyři cesty:a) H lavn í silnice Janským Údolím (spojení autobusem), ,iíž

se pěší tu r is ta rád pro je jí frekvenci vyhne, aě je ne j­k ra tš í (% hod.). Trochu delší (50 min.) a p říjem nějš í jesouběžná prom enáda t. z. W ihardova podle pot. Janského.

Na cestě železitý pramen.b) Málo delší cesta po svahu Janské H ory vysoko nad J a n ­

ským údolím od jižního konce lázní v 1. červenozeleněznačk. Helenina cesta (1 hod.).

c) Táž cesta (Helenina) s malou zacházkou od rozc. po % h.; v pr. cestou do Ml. Buku jen několik m inu t a opět k V. směrem do Svobody.

d) Zacházka ze sev. konce lázní od Š výcárny obloukem na h ran ice Svobody a Maršova. Díl I. (Červeně značkovaná Piettova promenáda 1 hod. 10 min.).

Svoboda n. Úpou (druhdy F re iheit,nesprávně přečeštěno Y ra jt) . Stanice d ráh y z T ru tnova n. Úpou, v k línu ú patí Krkonošú a Rýchorských Hor (1319 obyv., z toho 21 Č.). Má barokní fa rn í kostel J a n a Nepom. z r. 1774, postavený na místě dřev. chrám ce z r. 1584 (zajím avý o ltá ř a cechovní ko rouhve z 18. stol.), renaiss. zámeček tov. P ie tta , mezi s ta rým i dřevěným i domky také rok. domek (čp. 107) a renaiss. lé­kárnu.

Osada založena v pol 10. stol. horníky, k te ř í v Rýcho- rech začli dolovati na zlato a stříb ro (slula tehdy B ergs tad t unter den gold. Renhorn); pak za F erd inanda I. nadána hor­ním právem a slula Bergfrei- heit. R. 1772 dolování znaniklo,

Svoboda autob. spojením souvisí ta k řk a s Jan sk ý m i Láz němi, j inak zaprášená cesta Maršovém o čtyřech dílech, Tem­ným Dolem a Vel. Úpou neláká pěšího tu r is tu , ale autob. spojení do Pecí usnadňuje nejbližší výstup na Sněžku a do Rýchorských Hor.

Hostince: Hot. Pošta (nám., 4 pok.), Radnice .(2 pok.), Kuhnel (rs., 6 p.), Breuer u nádraží (N.), Reichshof a j. Měst­ské lázně.

u ja l se prům . textilní. J e tupapírna a tov. textiln í, slé­várna se s tro jírnou , voskárna. Sanatorium pro vodoléčbu. V nové době zejména spojením s Janským i Lázněmi a Pecemi, vzm áhá se tu r is t ický ruch.

1. Sněžka. Maršovém, Tem­ným Dolem do V. Úpy (zde četn. stanice pro vyzvednutí

Pecí (jízdné autobusem 20 Kč, 5krát v sobotu a v neděli Ckrát denně) Maršov dil I. má vel-

přecliodních pasfi přes hra- kou papírnu, díl I I . tov. na nice), teprve od konce Maršo- papír cigaretový, dil I II . ko­vá je zajím avější 13 km až do stel Nanb. P. Marie, závod na

i iú

broušení dřeva (sem plaví se dřív í po V. a M. Úpě). Je vlastním středem celého Mar­šová, díl IV. má pilu, broušení dřeva, tov. na lihopiny; Důl Temný p a tř i k Maršovu, má kapli P. Marie, přádelnu lně­nou, broušeni dřeva a tov. na balicí a dřevitý papír, raff., brusírnu skla. Úpa Velká, dě­lená na tř i ěásti (I., II. , III.) s kost. N. Trojice a daleko roz­lehlými osadami a boudami;

d) do Spindl. Mlýna vede červenozelená značka přes Richtrovy Boudy (něm. hs. N.) na Výrovku s rozhledem 136U m pod vrcholem Pláně 1420 m); přímo dále do Petrova Dolu a k Hofmanové Boudě a sestup Sv. Petrem do Šp. Ml. (3% hod.). Větší zacházkou možno jiti k J. zpětnou cestou dle str. 103 údolím Zeleného potoka až k H rnčířským Boudám, zde dáti se v př. dle červenožlut.

nazývá se v II. d ílu obecněznaček přes Liščí Boudu, Liščí Sluneční stranou (Sonneuseite);|lioru, L. Boudy a Stoh zpětněslula ložiskem stř íb ra a olov rudy, nyní má b rusírnu dřeva. Pece (Petzer) jsou klim. a lil. tur. stauicí, patříc í k Úpě díl 111. ve výši 756 m, s 648 něm. obyv. Mají poštu, telegr. a te- lef. spojení, četné a dobře za­řízené hotely (viz str. 106), četné byty v soukromí, stanoviště autob a povozů a bohatou síť vycházek do nejbližšího oko-

dle str. 102. Do Špindlerova Mlýna (4% hod.).

e) Luční Bouda—Krumhiibel, Sněžka. Nejkrásnější partie z Pecí sleduje nejprve cestu d) na Výrovku, kde odbočuje se \ př. cestou přes Bílou Louku do Luční Boudy (bot rs., viz str. 110) a přímo dále k Ham- plově Boudě nad Malým Ryb­níkem a dále zn. c. dle str. 97

lí, z nichž doporučiti lz®a zpět z K rum hublu (dle str. procházky Úpským a Modrým 128) na Sněžku a dolů Obřím Dolem k R ichtrovým (114 Dolem zpětně dle č. 1. do Peci. hod.), Leišnerovým (114 bod.),(Partii možno ovšem zkrátili, Hrnčířským (114 hod.), Bobím pochodem z Luční Boudy při- boudáin (114 hod.). J in ak jsou mo na Obří Boudu a Sněžku.Pece východištěm těchto h lav ­ních tur. t ra t í :

a) na Sněžku podle tex tu na str. 106. 314 hod. k Obří Boudě, % hod na Sněžku a dále dle str. 100.

b) k Hraničním Boudám zpětné dle str. 101 přes Mohorn ský Mlýn 314 hod.

c) do Libuvy. Jako p ři b) až k Mohornskéinu Ml., kde znač. cesta k SV. převede po 1 km na silničku; touto v př. až k hranicím. Překročení hranice v 1. lesní cestou do Pfauen- zahlu a dále přes Michelsdorf a Buchwald do Libavy (5 hod.). Kdo uechce j i t i přes hranice lesem na Pfauenzahl, jde přes silnici ještě 20 min. k J . k cel­nici, kde v 1. překročí se po­hodlnější cestou hranice do Kunzendorfu a odtud k S. přes

ř) Do Vrchlabí vede nás cesia Zeleným Potokem na Hrnčířské Boudy jako na str. 102 z Bud Hrnčířských pak k Z. k Tetře vím Boudám, kde odboč, v 1 přes Dolní Dvůr do Vrchlabí (414—5 hod.). Kdo si chce za­jiti, muže z Hrnčířských Bud dáti se v př. až na Liščí Boudu a zde se dáti v 1. na Tetřeví Boudy; i tu možno zvolí ti za- cházku místo přímo k J. na Dolui Dvůr, dáti se k Z. na Pláň, kde po % hod. uabízí se nové rozc.: v 1. přímo k J. přes Dolní Dvůr nebo přímo dále k Z přes cestu Dol. Dvůr —Luční Bouda přes Gansovy Boudy na Hříběcí Boudy a obloukem k J . přes Pommern- dorf do Vrchlabí (6 hod.).

g) Do Janských Lázní vede cesta jako p ři d) podle Zele-

Opov (Oppau) ďo Pfauenzahlujného Potoka až k Ďumlichově (6 hod.). |Boudě; rozc. v 1. na Bobi

lioudy a přímo k J . na černou boudu (Modré K am eny a Har- Horu. (Boudy na Černé Louce,fu) do Jana. Lázní, pod nimiž 1 km leží Volské li) Žacléř. Silnicí skrze Úpu lioudy; rozc v 1. přes Zinne- (II. a I. díl) podle K rčmy u ekrovy Boudy. Prelogskou ce- kříže až do M aršova (IV. díl, stou (červenožl. značk.) do osa-,íiž sem autobusem); kousek za dy Černé H ory a touto do pivovarem odbočí v 1. modře Janských Lázní. — Také muž- značk. cesta na líýchory a dálo no voliti dle str. 106 zpětné v pr. Novou Cestou do Žacléře cestu na Temný Důl (až sem (4V?, hod., z Maršova jen 2 autobusem) a odtud dle modro- hod.). Viz též Zacléř na t ra t i žluté značky přes Braunovu V III .

C. H arrachova cesta.

Z Nov. Světa od celnice vede nás červenožlutě značk. cesta lesy dnes valně zpustošenými i vykáceným i s výhledem v pr. na Čerťák k slapům M umlavy (viz str. 87, 728 m, 1 hod-, jednoduché obč.), kamž lze ovšem dojiti také k ra tče ji za % h. od š indelárny v H arrachově. Odtud kráčíme stále (po Ví liod. křižov. se zeleně značk. cestou k Vosecké Boudě; str . 86 přes v 1. p ř i ték a jíc í potok Vosecký proti šumnému spádu Mumlavy (bohatá horská květena) až k je jím temeništím (Mumlava a

L Muinlačka) pod Plecháčem a Lysou Hórou (v pr. krásné pu- " hledy) a Labskou Loukou (v 1.) Mineme křižovatku, k te rá

spojuje cestu Krakonošovu (z 1.) přes Sokolník s cestou H ře ­benovou (z pr.) a vystoupím e na Navarskou Louku (v 1. malá odb. na Desku 1400 m skalisko z tenkých g ran it itovýeh desek

.složené s krás. vyhl. do Čech) k odbočce červ. značk. P iettovy I cesty (v pr.) ke Kotli a kousek dále ke křižovatce s modro-

žlutě značk. cestou v pr. na na Krakonoš, v 1. k St. Slezské Boudě (viz u Jilemnice). Zacházka:a) Kotel a Kotelní Já m y je noš pro toho. kdo nemá

tak vděčná, že j i nevynechá, příležitosti vystoupiti v tatokdo již někdy tam nešel z N. místa z Jilemnice neb Špindl.Světa, odbočkou z cesty Krako-|Mlýna. Malý kousek za Pie- nošovy (str. 101). Dá se tedy,tovou cestou odbočuje v pr. Piettovou cestou k J., po lOmodrožl. zn. cesta, k terou za min. na křiž. v 1. a hned opět 15 min. dojdeme k Harracho- v pr. k J ., při rozc. v pr. na 'ij /» i Kam enům (1419 m)\ dáme Kotel a do Kot. Jam . N ávra t se tu v 1. kousek cestou Kra- stejnou cestou (celkem se za- konošovou k mohyle lyžařůstávkam i 3 hod ). l lanče a V rbaty , k te ří tu v

b) Stejně vděčná je odbočka >imě 1913 zahynuli. (Zacházka k Ssutému Skalí čili H a r r a - 1 hodi).chovým Kamenům a na Krko-

H arrachova cesta pokračuje dále k V. až na k ra j Labského Dolu k pram enům a slapům

Pančiee, p rvn ím u p íř toku Labe. Slap, přes k te rý v rhá se

do Labského Dolu, leží 300 m nad patou tohoto. Odtud s lap ne­posky tu je valného požitku, je však n ád h e rn ý za velké ja rn í vody nebo pozdního tá n í p ř i pohl. z Lab. Dolu. Několik kroků na S. asi 50 m pod o k ra jem ská ly n ep ř ís tu p n ý vchod do jeskyně Klenotnice. Skvostný je s t od tud pohled do Labského Dolu, vroubeného na př. p ř ík rý m i svahy Krkonoše (1213 m). Zla­tého N ávrš í (Goldhdhe 1330 m), Mísečné H o ry (1244 m), v 1. pak srázem , do něhož v rh á se Labe a Sedm ido llm , jím ž p ř i ­té k a j í Labi da lš í p ř í to k y Pudlovka, M artinovka , Medvědí, Čer­vený a Černý Potok, v pozadí pak m oh u tn ý m dolem Bílé Labe s několika m enším i p ř ítoky , vroubené po 1. s t ra n ě svahy Mal. S išáku (1436 m) a Lánů či Stříb . H ory (L ahnbergu) (1489 m), po p ř . p ak K ozím H řbetem , jenž od tud v y s tu p u je v plné nádheře svého ostř í. Jdem e od tud dále k S. 1 k m k

Labské Boudě (3% hod., 1284 m, viz str . 89), kde končí také cesta od Vosecké Boudy. Viz s tr . 86. Zde h ran ic e Lab. Louky; k pram enům »Labské studánce* 10 min. (1346 m), odkudž Labe n as tu p u je svou evropskou pouť v délce 1280 km . Za Boudou sestup do srázu labského, odkud nejlepš í pohled na vodopád 50 m vysoký, jenž se n ad tžu je a spouští. Ve srázu bohatá květena. Sestup serpen tinou do Labského Dolu a podle šumného p roudu L abe s k řišťá lovou vodou p řes sho ra jmeno- vené p ř í to k y s tá le s k rásn ý m i výh ledy zpět i do p řed u 1% hod. k

Dívčí Lávce hs. (20 1.), s rest. zahr. v k rásné poloze u cesty do údolí B ílého Labe. Kdo chce přím o na Sněžku, nejde do Špindl. M lýna, nýbrž pok raču je hned odtud W ebrovou cestou podle Bílého Labe. (Další viz u šp ind l. Mlýna.) Pěknou prom enádou od tud % hod. do

Špindlerova M lýna (viz t r a ť V III .) , odkudž možno vy- s toup iti na Sněžku d ru h ý m sm ěrem cestou Bucharovou.

112

T r a ť V . Nový Svět, Schreiberhava. Petroviee, Warmbrunn, Hiršbergf.

V yjíždím e z české celní s tan icePo lubný (Gruntal) (str, 112, 700 m. Ceskosl. a něm. ceini

ú řad , čsl. pasová p roh lídka . Letovisko v údolí J iz e ry na h r a ­nicích J iz H or a K rkonošů. Cilý sk lá řský p rům . (16 b ru s iren pro křišťá lové sklo). S tro j írn y , M ateř. škola Ú. M.' Š.

H ostince; J iz e r sk ý D vůr-Iserho f (dobrý), K rakonoš-Rube- zahl (6 p., rs., v e ra n d a ) ; hod. vzdál, v M artinském údolí-

M artinsta l (dobrá kuch.). — Hot. Strickerbaude (20 p., 40 1., koupelna. Noclehárna), Z. Landesgrund (5 p , 10 1.), s kolonií 700 m vys. pol. se skvostným rozhledem.

113

V ý l e t y z P o l u b n ý h o

1 Horní Polubný, letoviskojvic a dále dle str . 84 na Buch-20 min. níže v údolí (hs. Asto- lův, Bartelftv, Neumannův, v i­nárna Johnova). K rásný vý ­hled k Boudě u Sněž. Jam , na Ještěd a Sedmištít. Pěkně v y ­malovaný kostel s k rásným lu ­strem.

*2. Sehenkenhahn- Příehovlcc. Buchštejnská rozlil. Z Horního Polubnýho (č. 1) jihových. okr. silnicí ke kostelu; ukaz. Podle Bužického Hřebenu se skvost­nými vyhl. v 1. na Krkonoše

př. na Jizerské Hory, Ještěd

'ětojnskou Výš.

vdo Schenkonhahnii (hostinec u Schenkenhahnu 4 p., na Poště, U turis ty) a odtud do Přieho-

3. Schlossersteine, nejvyšší bod okolí (1004 m) p řís tupný přes W atzelsbrunn (% hodiny v lese položenou částí osady) za5 miu,4. Ivarlov (Karlstal) od nádr.

podle žlutých značek za 1 h. do J ize rk y (Malé Jizery) pod Bukovou Horou (949 m, viz str. 73). Dále zpětným slněřem dle str. 73 1% hod. do Smědo- va, přes V. J izeru neb vých. přes Jizerskou lávku. (Spojení J izery s Jizerkou) a Mohenn- richřalsem do K arlova (str. 7tí).

Po mohutném 28 m vys. v iaduk tu překročíme Jizeru , h ra ­nici zems. zde tvořící a hned projíždíme tunelem, jenž v délce 280 m proráží Keulig, za n ím pak z lesa vystoupíme na zast.

S trickerháuser, kam dojíždí ten, kdo chce nejblíže pěšky (lÁ hod.) do Nov. Světa. (Hot. Strickerbaude 20 pok., 40 1., koupelna, noclehárna. Z Landesyrenze 5 pok., 10 1., s kolonii 700 m vys. pol. se skvostným rozhledem.)Po k rátké jízdě m í­jíme výhybku

Nový Svět, pro osobní dopravu neotevřenou a Jizerským i H oram i několikrát přes h ran ic i zemskou s výhledy na Nový Svět a H arrachov, Sejfy a p rvn í v rchy Krkonošské (Čerťák, Plecháč, Kotel, Jakšův Vrch) stihneme

Jakobstal, 889 m, nejvýš položenou stanic i Německa. Vý­chodiště krásným i lesními cestami do

1. K arlova (Rarlstalu). Hoff-lBuelibergti v 1. po př. břehu nungstalu, S trickerhausrů . Buď

nebo od F riedri přes t ra ť Koň-

od nádražíchovy Boudy pres i r a i rvou- skou D n o u (Pferdelochweg): po Vi hod. sta rou celní silnicí v 1.

za S1*/

na české půdě skvostným údo- Inn až k mostu, přes tento (hranice) za 5 4 hod do Hoff- nunysta ln (hs.) za (4 hod. do S trickenháusru (stan. viz vý­še), nebo b) z K arlova jižněPřes Michlovu Boudu

hod. do Karlova. Nebo sev. odlsturou celní silnici za 1 st. přes t ra ť na Theisenhúbel (bez překročení hranice) a p řím očarým průsekem dolů za 50 min. do Karlova (825 m, sk lárna , jedn. hs. Schneidrův, odtud: a) K Z. přes V. Ji- rezu (hranice zemské) podle

K afkův průvodce. II.

hod.do

% h. v 1.

H offuuugsta lu ; možno po /, ceiní silnice odbočiti přímo do S trickerháusru .

2 Do F linsbergu jako při č 1. k Michlově Boudě a červ

V' Jizeru a Hřebenové Domky (3fc liod.) anebo konečně též 1 Koňskou Dírou přes starou celní silnici přímočárně do 4 Flinsbergu (3 hod). Viz str. 7fi 1

znač. cestou k SZ. na Schwe- dlerovu Planinu, odtud dle ze- lenočerv. značek přes Hřebe­nové Domky (3 hod.) nebo jako při č . . 1. do Karlova a Odtud čcrvenozel. značk cestou přes

D ráha překračuje t. zv. Koňskou D íru (Pferdeloch) do utěšeného lučního údolí u Gebertovy Boudy a vstupuje do stanice

H uti Joscfininy (Josephinenhiitte) [71'2 m] na Cachle. Nej­větší sk lárna prus. Slezska, s brusírnam i a malirnam i (maj. Schafgotschů). P řís tup do skladišť od 9—12 a 14—18 hod., do huti v době práce bezplatně na ohlášení v kanceláři. Hotel Josephinenhiitte (viz níže u Schreiberhavy). ijožno odtud jiti pohodlnou a pěknou silnicí do

1. Schreiberhavy přes most llabensteiuu (v př.) a DutéhoCachly (Zacken) a podle potoka. Kamene (v 1. skály 18 m vys.

s 2 dutinami), před níž pomník

Vodopád Cachly. (Zaekenn.)

D ráha velkým obloukem z

císaře Viléma 1. a Bedřicha s reliéfy z alabastrového skla ze zdejší huti; silnice xístí po 11) min. do hlavní tř ídy Schrei­berhavy (14 hod.).

2. Soutěskou k Vodopádu Ca­chly. Od hotelu v 1. sledujeme nově upravenou silnici (modré a červ. zn.), k terá otv írá p ř í ­stup k hlavním u výstupu na hřeben (viz mže u Schreiber­havy), ukazatel. Pohodlný vý ­stup až k soutěsce (chladno, svrchník obléci), kterou vede 100 m dl. lávka (v nejužš»'m místě je soutěska 114 rn šir.) až k vodopádu, jenž se nad r ­žuje a spouští za poplatek (vstupenka u pokladny), když několik osob, kolik se jich právě na malé místo vejde, je přítomno. Spadá s výše 843 m vo třech stupních (27 m). Bývá tu i fotograf. Vděčný pohled. Zpět na lávku a po schodech vzhůru k rs., cukrárně a ka­várně (846 m) se stoly ve vol né přírodě a krásným rozhle dem do okolí (Weisbachtal) a údolí Cachly, nad rs. pěkný pohled soutěskou na kostel. Odtud možno pokračovati na hřeben k Nové Slezské Boudě (viz níže u Schreiberhavy).

H uti Jo8efininy vstupuje(krásný pohled na Schreiberhavu) do hlavního nádraží

Schrelberliava—AVelssbachthal.

H orní Schreiberhava (Ober Schreiberhau, 707 m), podWeissbachsteinem. Velká ta to horská obec a klím. stanice na pruskoslezské s traně je tím, čím na české je Špindl. Mlýn. jenže v rozměrech značnějších. Zaujím á 427 km* ve výši 450 až 900 m, se 7000 obyv. (v roce 1922 bylo tu 16.577 stá lých hostí a prošlo 17.497 turistů). H orní Schr. má č tv rtě M arieuta l a Weissbachtal a p a t ř í k ní i H uť Josefin ina (viz výše). Sieben- háuser, Kochelháuser a několik samot (zejména čile se v y v i ­nující letní osídlení Strickerháuser (viz výše); kromě brusí- ren v H uti Josef, je i v Schr. mnoho brusíren , jeden ev. a (lva kat. kostely, v M arientalu ev. kaple; četné obchody s bo­hatým i výkladci. Několik sanatorii (Hochstein ve Weissbach- talu s fysik. diet. léčbou, pohodlně zař.; san. Kurpark ve Weissbachtalu; san. dr. W ilhelma v M arienta lu ; Kurheini a Silberkamm pro lehké choroby plicní v N iederdorfu; jen 9 pok.). V M arienta lu jsou lázně se společ. basinem a rs. P la tí se při stálém pobytu lázeň. taxa.

Hotely a pensionáty. O ubytování je bohatě postaráno. Hotely m ají vesměs zahr. místnosti. J e p ř i rozlehlosti obce dobře voliti nádraží, k teré je hotelu nejblíže. Většina jich je soustředěna v M arientalu (nádr. H orní Sch. — hlavní): Lindenhof v krásné poloze (50 p., 80 1.) s k ry tou terassou o

krásué vyhl., tenis* koupelny; Kónigshot. (40 p., 78 1., eleg. vi­nárna, koupelny; stan pro zimní sport, průvodčí, koně, no­siči); Schenkenstein (blíže pošty, 35 p., koupelny); Normanu, Mariental (u lesa, 26 p., 40 1., zaskl.. veranda, leliárna. kou­pelny, vodovod s teplou vodou); U Zackenfallu (45 p., 00 1., hojně tu r. návštěv, noclehárna); Lehrerheim něm. učitelů (50 p., 00 1.), Waldhaus (poblíž vodopádu Cachly 10 p., 20 1.);v témže směru ležící Alte Muhle a Heizelbaude (dobrý hs. a ceny přiměřené), hs. Marienbad s plov., pensionáty. Berliner Hof (vedle hot. Lindenhof), P ns. Du liois, Ťheil, Schindler a j . — Ve Weissbachtalu nejblíže k nádr. H u t Josefinina. Hot. Josephinenhiitte (komfortní, 42 p., 00 1., .dob rá rs., průvodčí, nosiči, koně, rohačky; chválí se). Na úpatí Hochsteinu hs. z. Abendburg (11 p., '20 1., koupelna). Lindě (dobré pověsti). Waldschlosseh (20 p., 40 1.) — Ve Střední a Dolní Schrcíber- havě Handwerkerheim (také pro neřemeslníky, dobrá kuch.). Slunce (jednod., dobré pověsti, vyhl. 4 min. od nádr- Střední Schr.), z. Preus. Krone (nejlevnější), Goldene A ussich t (6 p.. krásné panoram a), Wachstein (v Dolní Schr. 10 p., 14 p., jed­noduchý, dobré pověsti), Dachsbaude pod nádr. (10 p., 16 1.) doporučuje se turistům ).

11(5

V ý l e t y z e S c h r e i b e r h a v y '

Od host. z. do Josefiniuy Huti, odtud dleznač. cestou

(663 m ) poblíž nov. K rásná vyhl. zejmó-

lloiida. Podk S. modro romantický-

1. Soví kámen.Zackenfall hod. na vrchol kat. kost. na večer

2. S tará Slezská Schenkensleinem žlutě znač. cestou mi doly Seifenflossu a Reif- trugerflossu ke kamenům K u­kaččím přík ře vzhůru (skvost, pohled zpět) a za 1% hodiny k S taré Slezské Boudě. (2 hod ) K rásný rozhléd. (N. jednodu­ché a dobré opatření). Pro zpáteční cestu doporučuje se česká stezka (Bohmersteig, modré znač.) pod boudou v pr lesem přes lávku (v pr. za ně kolik min. sotva znatelnou pě­šinou lze dostihnouti divoké skaliny Bráuerhausensteine, 1010 m, uávrat) a p řík ře dolů na ftebříkovou cestu (Leiter- vrcg), zde v 1. silnicí 25 min. k prvním stavením Schroiber havy nebo dlo modrých značek dále % hodiny k vodopádu Chochly (Kochelfall) a k pošté ve Schr. Viz mapku na str. 1)1 a tra ť V III .

.3. Okružní výlet; Nová a S ta­lá Slezská Bouda. Cesta vede

str. 114 k vodopádu Caelily a vzhůru prudkým vzestupem k Nové Slezské Boudě. Po Ví hod nad rs. a vodopádem Cachly (str. 114) nízký balvan . (Krakonošova Kupka) a za hrd inu po SZ. svahu Jininošc na Almwiese s Novou Slez­skou Boudou (1195 m, 30 p., 801., dobrá rs., velká veranda, v zimě čilý sport rohačkami a lyžemi do Schreiberhavy a N. ^věta. Vyhl. v 1. na Šmrlc i Stoh v Jiz. H orách s Jiz. Domky přes krásné, zalesněné kupy úvalu Cachly, přímo do předu velkolepý Hochstein.v 1 od něho hlouběji položené Ptačí Kameny (Vogelsteine) a v údolí Schreiberhava. Asi 100 kroků nad boudou dělí se ce­sty i volíme červenomodřetnačk. cestu Seydelovu naKobylí H lavu (obr.), již stih- ncm po 20 m inutách (1298 m na záp. straně vrchole Jiníuyše (Reiítráger). od jejíž paty ot­v írá se rozkošný rozhled. Od­tud po svahu Jininoše vzhůru (první kleče) k hot. Jininoše (beutsch-Bohmer-Haus. něm., jenž tu r. 1921/22 postaven byl

l ir

Kobylí hlava. (Dle v lastn í fot. z v. 1918.)

za počeštěnou Voseckou Bou­du ve výši 1360 m (30 p., 8 1., 2 uocl. s 20 I.. koupelna). Skvě­lý rozhled k H iršbergu a na Jizerské H ory. Boháčková t ra f do Schreiberliavy. Dolů a h ře ­benovou cestou k fan ta s ti ­ckým Svinským Kamenům a k tu rn i T varoznlku (1332 v?) s vyhl. na Teplice Slezské (W arinbrunu), Hiršberg-, v př. od něho E rdm annsdorf, v po­zadí Sokoli H ory u Fischba- chu, v popředí K ynast. K V. ve stejné výšce (stále pěk. roz- tled) k H ran ičn ím u Kameni č 112 a v 1. modře značk. cestou

|k S taré Slezské Boudě (viz výše č. 2. a dolů přes Kukaě- či K am eny (zpětně dle ě. 2.) do Schreiberliavy.

4. Iloelistein (Vys Kámen 1% hod.). Zel. značk. cestou k hlav. nádraží, při posl. roz­cestí p řed nádr. pod drahou v 1. na svah k Hiittenbergru lc mysl., nad níž se cesta děli: nová a přímo dále vedoucí l ‘A km d louhá je pohodlnější (v právo méně pohodlně vystou­pí se na hřeben, po němž vede krásnější rovná cesta). Za mezníkem č. 18 skalní skupina Ziegensteine (1012 m) s pěk

nou vyhlíd .; po 1(1 íniu. výstup z lesa na vrchol H ochsteinu(bez chaty), s rozhl. na řadě skal, k te ré tvoří dvě kupy, v ý ­še Malý H ochstein (1058 »i), odkudž p řeh líže jí se celé K rkonoše jako nádherné ku li ­sy vystupu jíc í , li iršberské ú- dolí, P robsta lský Špičák, k Z .Teštču a Čcrták u Nov. Světa. B uchšte jnská Výš.; k rá sn ý je pohled do údoli Queissy k

Vodopád 10-<> m vysoký náleží k nejinalebnějším . Za suchého počasí voda se nadržu je za po- 3 p látek. Restaurace. (Odtud možno p ro ti vodě dále a pak p řes Chuchelné Domky do ' S ch re ibe rhavy za 45 min,, zpět modře značk. costou.)

J in a k dále přes Kiesewald (viz u Petrov ic č. 1.) Bismarko- vu Výš. 2% hod. do Agueten-

F linsbergu a Zemské Koruně. Kdo nechce toutéž cestou zpět, sestoupí a) jen k m ezníku č. 19. a v př. p řím o (zel. značk.) do Weissbašského údolí až k nádr. v Josefin iuě H u ti nebo b) po hřebeně k V. k rásným le­sem stá lým spádem 2% k m v pr, do S tředn í S chreiberhavy (a zpět do M arien ta lu) nebo 1% k m k vodop. Chochly), ne­bo c) dále po hřebeně 1M> hod. až k M oltkově Skále, s rs. (686 w) a s k rásnou vyhl. (vyhl. lešení) na Krkonoše a H iršberské údolí Pod dubem pomník Moltkeův. Odtud sestup do M arien ta lu p ř ík ře za 1 h o ­dinu. nebo pozvolnější střední S chreiberhavou do M arien ta lu za 5/4 hod.

5. Sagcnhalle. Síň s p la s t ik a ­mi (vstupné) vybudovaná En- glerem ^pozoruhodná). Jd e se ebeí vzhůru % hod. Na mostě socha Krakonošova od Schu- ch a rd a ; rusalka (Rautendelelnj il pram ene od Lewina Funkeho. Votan od Maisona. Obrazy Ki- konošů a velký cyklus Krako- noš-Votan od H endricha.

dorfu a odtud pod Bergrovým hotelem pěšina přes H eerdberg l hod. na K yuast. J in a k d ra ­hou do H erm sdorfu a odtud (viz níže) ve sm ěru h lavní tra. ti dále.

7. B ism arkova Výš. spojena je p řím o Rebříkovou cestou (Leiterweg 2 hod ): jinak možno j i t i přes Kiesewald 2 hod. nebo přímo až do A gnetendorfu a odtud na B. V. (3 hod.) a zpět ftebříkovou cestou celkem 5. se zaeházkou k vodopádu Chochly 5% hod.

6 K ynast. Rebříkovou cestou 2!4 hod. nebo zaeházkou přes vodopád Chochly (Kochel). Sem jde se silnicí až k milníku 76-3, odtud pěšinou v pr. za sedm min. p řes most údolím k slapu (v 1. K ochelháuser —] Chochelské domky, v pr. K aza­telna). Přes m ůstek k host. boudě.

8. Nový Svět. P řím á cesta dolinná vede silnicí přes Jose- fin inn H uf (na str . 114). stále lesem pod M rtvým Vrchem (v 1.) až do Nov. Světa. H or­ská cesta přes hřeben vede k hu ti Josefin iuě a odtud dle s tr . 114 k vodopádu Cachly a dále dle s tr . 114 k Nové Slezské Boudě; přím o dále k české Vo- secké Boudě a odtud zpětným směrem dle str . 86 do Nov. Světa ; možno ovšem také od s lapu M um lavy j i t i dále podle M nmlavy.

9. Labská Bouda; okružní výle t p řes Novou Slezskou Boudu (str. 114) nebo přes J ín i noš k Sněžným Ja m ám (str. 90), sestup k Labské Boudě, odtud zpět na Voseckou a No-

•|vou Slezskou Boudu nebo k ra t čeji p řes S tarou Slezskou Boudu (str. 89). 614—6 % hodJ zpět.

Ze stanice S tředn í S chreiberhavy , (630 m), sednouti ve v laku v pr.), kolem lesnatého O skarste inu a plicního sanato-

119

Bismarkova Výšina.

n a něm. železničářů (v 1.) velkým obloukem v zářezu 39 nihlub., se skvostnými výhledy v př. do

Dolní Schreiberliavy (stanice); v 1. Moltkeův kámen, v př.velkolepý pohled na hory ; následuje tunel (145 m dl., J iz e r ­ským Hřebenem) přes Malou Cachlu (Klein-Zacken-most) a údolím je jím po úpatí Nebelbergu (zase. Seifershan, 2 k m od místa vzdál.) po vysokém náspu podle H artenbergu ku Kaiser- valdau a velkým obloukem do

Petrovic (Petcrsdorf) na Cachle (Zackonu) s více než 4200 ob., s výrobou papíru , skla, cellnlosy, p lá tna a uměl. hedvábí.

Hotely. Silesia u nádr., eleg., chválí se. Berphntel (1 km nahorft (14 p., 28 1.1 host. Ú Zachenu. V ier Jahreszeiten, S lun ­ce (blíže nádr.), Hiittenschenkc se s ta rou pivnicí a v inárnou a jiné.

V ý l e t y z P e t r o v i c .1. Kiesewald, k rásné letovi-lmarkovu V ýš. nebo za % hod.

sko (650 m proti Sněžným Ja-lk vodopádu Chachly (Kochel- mám), prostřed lesů stojí za fall).shlédnutí. Nejlépe přes Berg- 2. Sněžné Jám y. Skvostný vý- hotel nebo podle zel. a žlutých stup ve spojení s návštěvou značek od host. u Kor. prince Kiesewaldn dle ě. 1. (1 hod.) po(nedaleko 5001etý tis) 1 hod. Hot. Schneegruben (14 p., 25 1., Íliu mm id hs.. několik ložií). Skvostné lesní promenády.K rásný pohléd na hřeben a do H iršberského xulolí. Možno od­tud za % hod. dojiti na Bis-

ftebříkové cestě za 3 hod. Viz níže n Agnetendorfu.

3. H artenberg v údolí Ca- clielky (Kl. Zackcn); pěkné, t i ­ché, levnější letovisko s k rá s ­ným výhledem na hory s blíz­ké výšiny Sandhohel a vděěné

východisko p řes Ludvíkovoujvyhl. p řes S ch indelg rund na Boudu (2% hod.) do F lin sbe rgu zvedající se h řeben krkonoš- (celkem 5 hod.). |ský, se zvláště k rá sn ý m pohle-

4. B ism arkova V ýšina. Kdo dem na Sněžné J á m y a Vys. nejde přes K iesew ald dle č. l .K o lo (toto pano ram a je vyma- béře se od zast. Dol. Petrov ic lováno Dresslerem v m useu v údolím A n írku (1 hod.) nebo zejH iršbergu). V 1. vy s tu p u jí S tř. Vsi podle B erghotelu a 'D ívčí Kam ., dále ua 1. Poled- šv ý e á rn y (k rásná vyhl., 500 m)jní K ám en a Sněžka, dále k V. a podle H ollen flassu niezijObří a Schniedeberský hřeben, Miihlbergeiů a K iefernberge k SV. W a rm b ru n n a H iršberg . 114 hod. (na vrclioli Hs.). Skv.l

T ra ť 12-6 k m z P etrov ic do H erm sdorfu vede podle Dol. P e trov ic (v pr.) s vyhl. na Vilémovu V ýšinu (v pr.) p ře k ra ­čuje Caclilu (Zacken) a za siln icí z K a ise rw a ldau stihnem e s tan ic i

H erm sdorf p. K. (pod K ynastem ), spojenou elektr. d ra ­hou s W arm brunnem , 4 k m vzdáleným a H iršbergem . Oblí­bené letovisko (345—480 m) na ú p a t í K ynastu . 2ádná láz. taxa.

Hostince. Hol. T ie tzeúv , velm i dobrý, se stinnou zahr. a skv. vyhl. S tan ice au tobusů , lyžařů , 50 koup., z im ní j ízdy ro ­hačkam i, východiště elektr. d ráh y . — Zum V ere in na ú p a t í K ynastu . Dobrý, pěkná zahrada . A ugusta V ik toria (3 .m in u ty od n ád raž í , s tan ice e lek trické d ráh y , 8 pok., 13 lůžek). Pusch- m ann, Zlatá H vězda (10p., 23 1., veranda. Dobrý). B ílý Lev (9 P-), jednoduchý a dobrý v p ivovaře. Lázně B erghaus (10 p.). — A utobus přes Petrovice do S chre iberhavy . — D ruhý přes G iersdorť, Seidorf a A rnsdo rf do K rum hůb lu (Schmie- debergu) a do B ruckenbergu Pošt. om nibus 2krát denně do A gnetendorfu . Povozy u nádr. a Tietzeova hot. — E lek tr. d rá h a do W a rn b ru n n u a I l i r šb e rg u každých 35 m inut, v če r ­venci a s rp n u každých 8 min.

120

V ý l e t y z H e r m s d o r f u .

1. K y n as t (1 hod.). Vsí k j i ­hu od Tietzova hot. po pravém břehu H erm sdorfské Vody na G iersdorfskou siln ici k ukaza ­teli, zde v pr. pěšinou podle Š výcárny k o k ra ji lesa J in á značk. cesta vede vých. po sev. svahu v rchu . V 1. M alý Ho- h leuste in a 7 min. dále bouda s obč., kde ú s t í jezdecká cesta ze vsi, po několika min. křižo ­v a tk a (přím o dále Peklo — Holle); odbočíme v 1. š irš í ce­stou (odbočka k Vel. Hohlen- s te iuu s jeskyní). Podle p řev i­slé ská ly dále v 1. Skalisko K oppenaussicht (s pěknou

ho h radu , jenž zal. r. 1292 p řed k y nynějš ích Scliaffgot- schů, r. 1674 zapálen bleskem a je od těch dob zříc. Rs. s no­clehy. Za doprovod zříceninou zprop. Na zevní zdi bronz, po­p rs í básn íka Theod. K ornera . H ra d K y n as t s to jí n a žulovém kopci 657 m vys se t ř í s tran nepřístupném . V zhůru 105 scho dů (vstupné). Skvostná vyhl. K JZ . na J in ínoš , Malé Sněžné Já m y , Vel. a Malý š išák , Vys. Kolo, k Z. a SZ. n a Seidorf a Sm rk, H erm sdorf, Kaisers- w aldau a Bobři K am eny, k S. na W arm brunn , P appelberg , k

vyhl. ua hory) a za 6 min. k|SV. na H iršberg , k V. n a Šo- b ráně K ynastu , zříc. malebné-jholí H ory , od JV .—JZ. rozklá-

(lají se Krkonoše, od Sněžky k Sněžným Jam ám . Z hradního nádvoří v př. k Pekelné brance (Hóllenpforte); před ní v L skvostná vyhl. s m ísta barok. Vogtena na hist. Hbllenstein. Brankou sestup po schodech do Pekla, temné, p řík ré rokle (stále v právo) až na sedlo mezi K ynastem a Heerdbergem (54G-5 vi), kde se cesty dělí; jde me v př. na trav n a té místo (krásný pohl. na Kynast) a se­stup do Hermsdoríu.

**2. Agnetendorf-Sněž. Jám y.(Do Agnetendorfu 4 km , 2krát denně pošt. omn. a 3 k rá t au to ­busem přes H erm sdorf až do W armbrunnu.) Do A gnetendorfu buď a) přes K ynast jako při ě.1., z K ynastu pak z volného prostranstv í před hradem v př. k Pekelné Brance a Peklem na Sedlo, kde se cesty dělí; dáme se v levo dle ukazatele značko­vanou cestou přes H eerdberg do A gnetendorfu (2 hod.) nebo b) Z H erm sdorfu přímo dle ukaz. podle panského dvora v 1. (mezi soudem a host. U lva) po 1. břehu Hermsdorfské Vody za 1 hod. V Agnetendorfu: B ayeniv hot. s villou (32 pok., v zimě jízdy rohačkam i a stanice ly ­žařů); hotel A gnetenhof se za­hradou v lese (20 pok., koup.). Oberschles. Hof. (10 p., 20 1., koup.). Pensionát Alf. Bayer, (14 pok., 20 1.). Domkové byty. Oblíbené Ls. Blízko vsi Obětní Kamenu (pěkná vyhl.), Turm- stein (18 m vys. skalisko a vylil.). Odbočka na Bism arkovu V ýšinu (str. 120) třem i značk. cestami %—1 hod. — K Sněž­ným Jam ám (3 hod.) jdeme buď od školy (červ. značky)

ské Jám y). Silný výstup do­brou cestou až na hřeben, kde stihneme hřebenovou cestu (modro-červ. znač.); touto k Z., ještě 114 hod. k hot. u Sněžn. Ja m ; přímo dále dle červ. zna­ček přijde se k Bradlerovým Boudám (hot.) a do Spindler. Mlýna. K vých. % hod. k Pe­trově Boudě. — J in á cesta z A gnetendorfu vede (žlutě a zel. znač., 3 hod.) z poč. v př. od Bayerova hot. až k rozcestí (drei Ůrlen — tř i Javory ), kde se dám e dle ukaz. cestou P ar t scliovou v 1. přes Suchou Chu- chelnou (Kochel) vzhůru, k řižu ­jeme cestu od Korálových K a ­menů k Sněž. Jám ě, pak ser­pentinou (odpočívadla s vyhl.) po svahu V. Kola k Sněžným Jam ám (překvapující výhledy).

3. Agnetendorfská t. zv. Čer­ná Jám a ve výši 1200 m jest konec údolí, jež vyhlodala si bystřina , hlouběji Tiefer Gra- ben (Hluboká Voda) zvaná. Sníh bývá tu v létě již zřídka (odtud jméno »Černá«). Zřetelná m oréna ledovcová je tu p a trn a a v ní b ludný balvan 15.000 lýg těžký. Cestu jako při č. 2. na rozc. a odtud pěšinou v 1.

4. H ain a Zlatá Vyhlídka (Goídene Aussicht) s hostincem Waldmiihle. Ls. spojení s W armbrunnem. Vodopád Hain- fall. (Viz W armbrunn-Giers- dorf.)

5. Saalberg, % hod. od A gne­tendorfu, rozptýlený ve výši 500 až 600 m s neobyčejně m ír ­ným podnebím, takže i jem ­nější ovoce se tu daří. Oblíbe­né letovisko, kde by ty sotva stačí poptávce. Pěkná silnice z K ym vassru, s krásným i vý-

vzliůru; po 1*4 hod. křižovatkajhledy. Hot. velmi pohodlný (v 1. Agnetendorfská Sněžná* koupelnou a telefonem .Lie- jrima), dále ve výšce 1079 m bigúv host. (zalir., povozy), v př. Korálové K am eny (po 2 Krakonoš s noci., Falkenhort hod. stezka až k nové cestě na v Kynvvassru, velká zakr., Sněžné Jám y ; je jí pokračov.,|koupelny, ocelitý pramen. Pěk- těžko rozeznatelné vede přímo né procházky na Silberblick do Velké Sněžné Jám y ; z téhož (vyhl.), Frebigtal. host. Wald- místa h lavni cesty pěšina, ježimuhle v H aiíiu % hod., Tauf- po 10 min. vede do A gnetendorf.|sřein (skvostná vyhl. 20 min.).

Heusteín (skvostná vyhl. 20|j»řes Špindlerův Mlýn do Aguemin.). P řím á t r a ť z V rchlab í|tendorfu . Viz t r a ť VITI.

Za H ennsdorfem vn iká d rá h a do úrodné nížiny s če tný ­mi rybn íky , jíž nedaleké hory tvoří k rásn é pozadí; podle Voigtsdorfu (v 1.) stihne za k rá tko

W arm brunn (Slezské Teplice) se sirným i vodami 35 až 40° C teplými. S tan ice % hod. od hl. hotelů. E lek tr. d rá h a ze zámeckého nám., jednak do H iršbergu , jednak do Giersdorfu, H ainn a Seidorfu. Autobusy, č i lá frekvence tu r is tů . Bar. zá- j mek Schaffgotschů z r. 1785—99 s nepřís tupným parkem . Kat. -j chrám z r. 1711—14 s pozoruh. m albam i od W illm anna (1629 až 1700), H er nana (1791—1845) a H offm anna (1688—1745). Rodinná hrobka Schaffgotschů i s ta ré náhrobky jejich. S kostelem souvisí bývalé cisterc. probošství, kde je m ajor, knihovna, -i m inerál., ornithol. a lepidopterologická sb írka . (Knihovna za vstupné p ř ís tupna v ú te rý , ve čtvrtek a v sobotu jen přesné v 10 a 11 hod. dop. a ve 3 hod. odpol. a hned po vstoupení návš těvníků se uzavře. Ev. kostel z r. 1777. V něm obr. cis Viléma I., Bedřicha V ilém a I I I . , B liichera a Luthera . Lázeň ská budova. D ivadlo a s ním spojená galer ie s č ítárnou , hu ­debním salonem, společ. m ístností a hernou. Spolek pro do- j máčkou práci udržu je stálou výstavu . Škola řezbdřskd (né- í vŠtěva dovolena.)

Hotely. Preussenhof (krásná zahr., 42. p., 56 1.. denně kon­cert. Kino). Černý orel, hot I. řád u se staroněm . v inárnou. Z. Sclineekoppe (12 p., 22 1.). Rosemjarten se zahr. u zámků. Preuss. Krone (rod inná lz. Kronenqnelle), Breslauer (12 p.. . 24 1.), V ik toria (koup , lz.), B ílý Drak (lz.).

V ý l e t y z W a r m b r u u u u .

1. W ehrichsberg. Z galerie tud vzhůru skrze Kaiserswal- promeuádou k JV . k Fúllncro-jf/en (hs. Bieberstein) až k hs_. vě tov. přes H aidew asser, ně-|U slunce {% hod.), kamž až kolik kroků p ro ti vodě pakjmožno je ti povozem: letoviskov 1. dle ukaz. na vrchol s pře k rásnou vyhl. na hory.

2. Bobří K am eny (Bieber- steine). Podle Cachly (Zackel- vede příjem ná stezka k pivo­varu (26 min.). S tinná zahr., kolonáda, s k te ré se na konci d řevní ohrady v pr. odbočí přes m ost podle s ta rý ch bříz

v krásné poloze (přístupné z nádr. v Petrovic ích za 25 min.) ve výši 400—520 ni. Od tud Ví hod. vzhůru na malebné Bobří K am eny (610 m) s vyhl. lešením.

3. lle ln richsbu rg , lov. záme­ček, s jehož věže je krásný přehled Ivrkonošň. Cesta vede

(s pomníkem hr. Ziethena) stá le Přes Hor. H erisdorf krásnou po 1. b řehu a za rybn íkem sta-'vyhlídkovou polohou 1 hod. do rým strom ořadím až k rozc.JS tandorfu (letoviska s vilou přím o dále k host. Freundl-IAlžbětou, křesť. ozdravovnou, H ainovu ve W erm ersdorfu letním i b y ty a velkým Pa r ‘ s pěknou vyhl. (1 hod.); odskem); je ve velice rom antické

123

poloze s obrazárnou a kostel, jenž náleží k nejstarším ve Slezsku. Proti pivovaru Prudel- berg (484 m). na k te rý se vy ­stoupí po schodech za V\ hod. (Bismarckiiv pomník) s krásnou vyhl. Od kostela jde se k J . % hod. k Stangenbergu (50tí m) se skálou zvanou vilou Riff a se zámečkem Helnrichsbur- gero. Odtud možno pokračovati M árydorfem do Střed. Giers- dorfu k elektr. dráze.

4. Sněžka: A. N ejkratší ce­sta přes Hirschberg (viz níže). — B. E lektr. drahou přes Giersdorf. Hain-Saalberg a Seidorf. Tato dráha nejen s té

básníka, nebo od konce elektr. d ráh y (Himmelreicli) přes most rom antickým , stinným Bacheltalem (Baberwasser) 1 hod. k m lýnu (Babermiihle) a za 10 min. k host. výše jmeno­vanému, nebo toutéž cestou, ale v údolí p rvn í odb. v 1. přes Wurzelhiiuser k Tannenbaude (host.) a k výše jm enované Boudě 1 hod. Blíže již Baber- líduser jsou pěkná tur. s třed i­ska a letovisko o několika hs. (Boberkretschan, 12 p., dobrá kuchyně) s pensionátem, přímo dále Brodbaude. P ři výstupu z lesa před ní vyhl. na Brii ckenberg s kostelem Wangem,

s trany otvírá zajím avý výstup!v 1. kotli na Krum hiiblu na Sněžku, nýbrž i pohodlný s pozadím Sněžky, v pr. Ši přechod do Špindlerova Mlýna,'šále, Petrova Bouda a v 1. pohodlné výstupy na hřeben k Schreiberhava a Jizerský Hřc- Petrově Boudě nebo přes ben. Brotbaude (820 m, host. Chlebovou Boudu a KosteliTO p.. koup., dobré opatření), Wang k Malému rybn íku a od-k níž možno dojeti autobusem tud na Sněžku. Kromě e lek tr jz Krumhiiblu. je křižovatka d ráhy je spojení autobusy do (k nádraží v Krumhiiblu, Arus- Hor. Seidorfu. Arnsdorfu- dorťu do Seidorfu a H ainu (Wi Krumhiiblu (SchruiedeberguVhod.), přímo do ŠchlingelovyBriickenbergu, i zpětným smě­rem na Hermsdorf. Petrovice- Schreiberhavu.

Směry tyto sledujeme s ěe-

Boudy (1 hod.); v Briickenber- gu dojdeme za 20 min. ke ko­stelu Wangu, odtud za % hod. k Schlingelově Boudě a hřebe-

ské s tran y dle tra t i V lf f . zenovou cestou za 2% hod. na Špindlerova Mlýna, tu to nic-|Sněžku.méně o rien tu jí tu r is tu také se, b) H aln, letovisko, středisko s trany slezske na: zimního sportu (480—650), s e-

1- Giersdorf. Z W arm brunnu[lektr. osv. a vodovodem hor- elektr. drahou nebo autobusem ským, má m írné podnebí a je •3(1 min. Průmyslová ves (1700 odtud ne jk ra tš í přechod přes obyv.. 320—430 m), s tov. na hory do Špindl. Mlýna (viz celulosu, b rusírnam i skla. sou-jtraf VIIT.). Od koneěné stanice strnžnictvím , pilami, mlýny, elektr. d ráhy v Hor. Giers- uměj. chovem pstruhů a láz- dorfu 20 min. če tné hotely (Ob- němí. S tanice diakonisek. NěkJ/asser 20 p., 41 1. s krás. vyhl., hotelů se zahradami. (Ramsch, koup.). Waldschlaschen, nejvý- 0 p.. 14 1.) a u zast. e lektr.,burg W ilhelm hóhe s rest., Aeo- d ráhy Teichschenke (6 p.). z. denica (25 pok., krásn. zahr., Schneekoppe s koup., z. Ho-jkoup., W aldschlaschen , nejvý- hen Stein (9 p., 15 1.). Odtud: íše na Špindlerské cestě vinár-

Wang-Sněžka (6 hod.). Buď na Adolfova, lázně Freund- od host. Schneekoppe. Krás-lsc/m/t, Haus Hertha, Schadet- nym lesem přes Prediger zerhaus a j.). V okolí pěkné vý- Stein nebo K alter Buchenherg lety: Kaiserfall (Ví hod.), Sei- (542 m) za 1̂ 4 hod. k host.l^ew/aZi (20 min.). — Kynast Max-Heinzelstein (666 m. 10 (®/4 hod.); přechody k Spindle- P., 20 1.), jméno dle slezského rond a Petrové Boudě (str. 95).

124

Hmn-Sněžka. Bácheltalem za lltely (pivovar s koup. a zahr hod., přes H ainfa ll iVi hod. k íThiiringer Hof, moderní Berg Max-Heiuzl Boudám od B aber-mannsbande — 550 m, s ústřed háusrů a dále jako z Giersdor-.top. a koup., pod Predigerstei fu na Sněžku. |nem Rotengrund 570 m, 14 p.

c) Seidorf, p ř ís tupný (zvlášť '20 1., koup., k rásná poloha, v se zavazadly) ze stan. Arnsdor-llese 070 m. Hainberghóhe fu odbočnou t r a t í K rum hů- krásná vyhl., moderně zaříz belskon a odtud 3 km povozem:Predigerstein, pens. Schmidt, přes Hohen Zillertal; nebo 25 p., 300 1., koup., pohled naz W arm brunn talu sem nebo e lektr. drahou až ke kostelu

hřeben). Mnoho vděčných p a r ­tií (é hod. ' Heinriclisberg

v Dol. Giersdorfu a odtud 3 s nejkrás. vyhl. na Krkonoše, km silnicí; pěší tur. najde H ainburg (Predigerstein) 1 vděčnou cestu přes Weihrichs-lhod. se skvělou vyhl.; Kaple berg-Marzdorf údolím, z něhož sv. Anny buď novou silnicí do

Hor. Vsi až k odb. v 1. (zel. zn. ukaz.) nebo od pivovaru Schmiedcbergskou sil. dle zele­nožlutých značek 1% hod. (688 m). Kaple vyst. na zříc. kaple ze 14 stol Pram en s výb. p it ­nou vodou. Mysl. s rs., a kolo­nádou. K rásná vyhl. zejména s výše položených Grabelsteine (20 min. 784 m).

se stále nabízejí pěkné pohle­dy na hory (5 km) nebo ještě k rásnější přes Stausdorf-Hein richsburg (7 km). Seidorf je pěkná tkalcovská ves (dama- šek) s tov. na pečivo, horským vodovodem, elektr. osv. ve v ý ­ši 384—800, oblíbené letovisko 8 přím ým spojením přes Brnd- baudem a kostel W ang (2 hod.) na Sněžku (5Mi hod.). Četné ho-

Tra ť 6 k m dlouhou z W arm brunnu do H iršbergu překona- ti možno elektr. drahou (v létě každých 8 min.) nebo želez nicí a také autobusem. E lek trická d ráh a vede ze zámeckého nám. přes t. zv. Solný most do H erichsdorfu, městem Cuuners- dorfem k portá lu hl. nádraží v H iršbergu. Železnice vede od konce tř íd y Zietenovy (nádr.) údolím Cachly (Zackenu), s krásným i vyhlídkam i na hory.

H lršberg, město (29.000 obyv.), v krásném údolí na stoku Bobry a Cachly (Zackenu), je na pruské s traně hlavním uzlem, z něhož vybíhá celá řada t r a t í krkonošských (na Schreiberhavu—Nový Svět, do Krum hiiblu přes Schmiede berg, dál do Landsliutu, do V ra tislav i přes D ittersbau, odtud také do K ladska (viz Prův . Orlické Hory). Kromě toho spo­jení přes Lauban -se Zhořelcem, Berlínem a Drážďany, s Alt- wassrem a Niedersalzbrnnnem. Má ev. chrám z roku 1709—18 s plafondovými malbam i vlašských m istrů s Lutherovým po­prsím od Schadowa, znamenitou akustikou; tikán í hodinek na nejhořejším choru zřetelně je slyšeti na protilehlé jeho stra ně. nejkrásnějš í varhany Slezska, opuštěný hřbitov má ce lou řadu znamenitě pracovaných hrobek a mříží. — 3 kat. chrámy. Gymnas. reálka. Vyšší lyceum se studijn ím ústavem. Slezská k ra jk á řsk á škola. K ra jkářská škola kněžny z Plessu.

125

Museum krkonošského spolku s knihovnou, novostavba z r. 1913, s p řís tavbam i selského (bonda krkonošská) baroku, se zařízením barokním a biedermayerovským, patrieijského do mu (otevřeno denně kromě pondělka od 9—12 a 13Mi do 16 hod. ve čtvrtek od 10—12, v neděli od 11—1214 za vstupné. Uměl. sbírky, p řírodn í sbírky, zejména z Krkonoš a uměl. prům yslu krkonošského, knihovna, zvláště liter, krkonoš. obrazy Krko- nošů. Kat. chrám sv. Pankratia a Erasma je m ohutná got. s tavba kvádrová (zal. 1108, znovu vybudována r. 1304), s uo- vými m albam i z r. 1879. Radnice z r . 1747 s podloubím. Umě­lecký a spolkový dům z r. 1904 pro divadlo a slavnosti. _

Hotely. Drei Berge, s tarý , dobrý, I. řádu (85 p., 110 1., 22 až 30 n. koup.). Zast. elektr. d ráhy , poptavárna krkonoš. spol­ku. Beutsches Haus (zajímavá sb írka parohů) na nám. s vel­mi dobrou kuchyní (36 p.), Straussův u nádraží, dobře se do­poručuje (43 pok., koup.). T uris ty nejvíce je navštěvován H. z. Schwan pro ti nádraží (30 p., koup., ústř . top. Lázně. Hed- wigsbad: světelné a vzdušné lz., ř íčn í plovárna spolku pro přírod, léčbu, lz vauové a parní. Z. Hirschen (35 p., 58 1. od 28 mk, koup., ústř . top.). Weisser Ross (15 p), Bcllevue (nádr. tř., 36 p., dobře zař. — Elektr. dráha každých 8 min. do Warm- brunnu, odtud vždy po i U hod. do Giersdorfu (str. 123). H ainu (str. 123), H erm sdorfu a Henusdorfu. — Autobus od nádr. přes Erd mannsdorf—Arnsdorf do Krum hůblu přes W armbrunn do Giersdorfu (dále viz Seidorf na str. 124) a Heinbergshohe (Ster. Seidorf); také přes Maiwaldu-Seittersdrop-Kebrtdorf do Schonau.

V ý í e t y r z H i r š b e r g u .

1. H ansberg (373 m) 10 min od železničn. mostu přes Cach- lu (Zacken) v předměstí Rose- nau. K rásný pohled na spojení Bohry s Cachlou, město a h ře ­ben se Sněžkou (zvláště večer). Rozlil, (vstupné).

2. Helikon (418 m), kopecs chrámcem, jenž r. 1799 zasvě­cen byl pam ěti Bedřicha Vel. a poskytuje krásnou vyhl. Jde se jako k H ausbergu (č. 1.). však před ním v 1. přes tra ť (15 min. od mostu). Odtud ve­dou cesty jiné k pěkným skali- skftm (Trafalgarfelsen, Gibral- tarfelsen) so skvostnými v ý ­hledy.

3. Rokle Bobry (Sattler- schlucht) p ř ís tupná z předm, Rosenavy v př. silničkou ko­lem H ausbergu a dál po 1. 'bře­hu (také po př. břehu vede no­

vá cesta) až k želez, lávce. U d ruhé továrny v př. okolo dvo ra a přes lávku na př. břeh dále lesem na cestu modře a bíle znač., jež vede divoce ro­mantickou roklí. Náleží mezi nejkrásnější krkon. procházky.

4. I Holíni Bobry k přehradě a do Láhnu. Vděčná partie pro pěší a) nejlépe roklí Bobry dle č. 3. 1% hod. do Bober-rohrsdorfu skvostnou Adolaro vou cestou 3—3(4 hod. k úd. p řehradě; b) Lěweubergskou drahou až k zast. Talsperre 12 km k údolní přehradě; odkudž přes Bernskenstein 2 hod. Ú- dolní p řeh rada obsahující 20 mil. m* je druhou největší p ře ­hradou Německa; technicky zajím avé a k ra jiná řsky pou ta ­vé dílo. Vy'ška hráze 60 m, délka 265, š ířka 6-7 m (dole 50

m). P rostřed hráze postavenhou do Dol. Lomnice (5 km), byl býv. císaři Vilémovi II. lačni stezkou do Eichbergu (ne­při otevření r. 1912 pomníkJbo drahou do stan. Schildau, Normální stav 2500 koň. siljodkudž je (4 hod. do Eichbergu) Pod přehradou rs. Dále Matz-|s velkou pap írnou říšské ti- dorfským dolem do Kiem en-skárny. Od zámku pěkná pro- dorfu, do W altersdorfu (4% menáda na Molkenberg se zří- hod.), odkudž možno bud silni- ceniuou (z ť . 1429). Zpět přes ci po pr. b řehu do Lalinu, ne- l j o r tou. Pěšky tam a zpět 4 ho po 1. b řehu přes zříc. hod.Láhnhous (velmi vděčné) /řm.l 8. Stangenberg, Kapellenberg. věže z 13. stol. Pěkná vyhlJsjohonavskou silnicí až k ml P ark se s ta rý m i pomníky a nika 55-0; za ním v 1. ukaz. na horským kostelíčkem, 800 let stangenberg . (Weisser Stein s ta rý sad. _ 1(565 m, 2(4 hod.), jenž posky-

5. K avalie rberg (472 m, bez- tu je jednu z néjkrásnějších vy- prostředně nad městem, kde po hlídek na Krkonošský Hřeben, oavorské válce 1788 zřízen byl Hřebenovou cestou 1 hod. přes (Kavaiier). K. 1902 zřídil zde Bliicherovu Výš. na Kapel Icn- Krkonošský spolek profil Kr- fjCrg (613 m) se skvostným ko- konošu, jedinečný pokus svéuo lovým rozhledem. Sestup Ber- druhu. Na jižním svahu park, brsdorfem na Sehiinovskou sil­ná sev. ú pa tí reálka. Vyhl. uiici.

6. Vyhlídky v okolí města: 9. Sokolí Vrchy (Ealkenberge)nejrozsáhlejší poskytuje Fi- u Fisclibachu; drahou jako při scherberg (405 m) poblíž n á -6. 7. do Schildau nebo Dolnídraží, velmi četné a rozkošné Lomnice a dále pěšky obcíVis hod. jihových. vzdálený Schildau k zámku Bobersteinu; městský les Griinbusch se v 1. za tím to vzhůru do sedla Scblossbergein (450 m) a čet- mezi oběma v rchy (SU ln). švý- nými skalním i partiem i. G run-cá rna (501 m), mysl. s rs.; za buschbandl (5 pok.) jednoduchý švýcárnou pěšiuou lesem, po 10 hs. se skvělou vyhl. na hřeben, min. v 1. k nejvyšším u skalna- Lesem dojde se za SU hod. do tému bodu Folkensteinu (050 Lomnice a d rahou zpět. Oti- m, křiž 5 m vyrs.), k rásný roz- lienberg (J/4 hod.) nejvyšší ko-hled. Zpět do sedla a vzhůru 1 pec okolí (503 m) s výborným hod. klikatou cestou (v 1. krás- kolovyun rozhledem. P řís tup ué skalní ú tvary ) na vrchol bud podle d ráhy nebo p řesF a rsb e rg (642 m) s dv.ojštítemltoseuau K rebsbachtaien a les- 21 in vys., jedna z obou skal je nim i pěšinami. _ p ř ís tupna 120 schody a posky-

7. Molkeuschloss, zříc. h rad u tu je k rásný rozhled. Sestup do s vyhl. lešením (kříž) a skvě- Schildau a zpět do Hirsch-lým kolovým rozhledem. Dra- bergu.

126

Z H iršbergu do Kruininhiiblu a na Sněžku.

Z H iršbergu třeba nastoupiti cestu z nádraží východně od m ěsta (záp. od m ěsta nádr. Rosenau), odkudž jedeme nej­prve podle Bobry k výeh.; v 1. H artau , kde se tra tě dělí; sle­dujeme směr jižní do stanice

Lomnice (5 km ), odkudž podle E rdm annsdorfu (v pr.) stihneme stanici

Zillertal E rdm annsdorf (10 km). V Z illertalu je 68 domů

127

stavěných po tyrolsku, stavěli je přistěhovalci Tyrolané. Oblíbené letovisko. V E rdm annsdorfn továrna na porcelán, nepřístupný zámek za parkem (brána z velrybích čelisti, H umboldtsplatz s vyhl. na Sněžku). Kostel ve slohu byznntin- ském, z 1. 1836—40. Néjsou-li ve v laku přímé vozy, nutuo pře- stoupiti na m alodráhu, k te rá podle zastávky

Hotel Zillertal za 11 min. dopraví nás do

Arnsdorfu nad Lomnicí, vsí tém ěř hodinu cesty dlouhé, s několika pěkně položenými hostinci. (Dobrý Geriehts Kretseham, Vá hod. vzdál., ve výši 750 m. Bergfriedcnbau.de v k rásné poloze (20 p., 35 1., koup.), se skvostnou vyhl. U nádr. Pivovar s pěkn. vyhl. na hory.) Minuvše v pr. horní ves arnsdorřskou, zvanou D ittrich (kterou vede p ř ím á cesta na kostel Wang) a v 1. kolonií B irk ig t s hot. z. Eisenhammer fvelmi dobré ls., kolonády a opatřen í turistů), jsme za 14 hod. v

K rum mhiiblu (kamž z nádraží v Z illertalu vede také k rás ­ná cesta pro pěší — VA hod. — s rozkošnými výhledy). Ves v dolinách Lomnice a Lomniěky s velkolepou horskou scene­rií, 500—700 ni, 1700 ob. E lektr. osvětlení. H orský vodovod. H lavní východiště ze Slezska na Sněžku (jako v Cechách špindl. Mlýn). Silný průchod turis tů . V zimě hojně navštěvo­vané jízdy rohačkam i a lyžaři. Mnoho krásných vilových novostaveb, Sporthaus From berg, Ozdravovna. Láz. sál s no­vě zřiz. divadlem. K rásná vyhl.

Hostince: Největší Kurhotel (dříve Z. Schneekoppe), s ta ré dobré pověsti, zahr. s kolonádami, 60 pok., 100 1. Láz. zde nově zříz. s divadlem. K rásná vyhl. Dobrou kuchyni má Preuss. Hof (46 p., 82 1., komť. eleg. au togaráž stanice lyžařů a roha ­ček, průvodců, nosičů, jezd. koní). Jednodušší je Beutsches Haus (6 min. od nádr., dobrá obč. kuch.), solidní, se zahr. Hs. z. Riesengebirge. V pěkné lesní poloze Weildmannsheil (55 p., koup., autogaráž, stan. zim. sportu). V Hor. Kr. Reichs- liof (34 p.). Lázně. Vila Edelweis (velmi pohodlná, 24 pok.). Vila Gluckauf se zahr. (14 p.). Pens. Villa Bertha (20 p.), peus. Haase u lesa (50 p., 95 1. Marienhohe s krásu. vyhl. (koup.). O bytech možno se inform ovati na obec. úřadě. Hotely (větší) m a jí povozy a omnib. k nádr.

Sanatoria: Dr. Ziegelroth, zaříz. zvláště pro zimní léčbu. Charlottenheim (v Dol. Kr. pro pány a dámy z důstoj. rodin). Zotavovna (Erholungsheim) Watafrieden, spolku vratisl. obchod, cestujících (Steinreiffen).

T a x y povozni jsou úředně vyhlášeny. Přes to se doporu­čuje sjednáni předem.

Lázeňská taxa za osobu a rod inu p la tí se denně dle v y ­hlášky.

V ý l e t y z K r u m h i i b l u .1. Soví Důl. H ranlčné Boudy ihúbel na J . a Obřím Hřebe- |

Silnici od nádr. podle ev. ko- noui na V. P ři výstupu z lesa s te la (v 1.) modře znač. cestou otvírá se alp inská kotlina le- í Va hod. do Wolřshau (18 bud dovcová, ležící již v pásmus 2 vysl.), hs. Mariensruhe ve klečovémC.V/eíspi uhej. Byl tu skvostné poloze, výb. opatřen; r. 1901 zřízen hs., k terý však z. Melzergrund 14 p., 34 L, stan. smetla lavina. Základy jeho ̂nosičů, prův., koup., jednodu- jsou ještě pa trn y . S tranou 20 , chý a doorý u Zlaté V yh l. , 15 min. od rokle nalézá se malá 1 p. Lázně H aus M artha (11 M elzeryrundbaude (1003 m ), do- pok., dobrá). (Viz str. 99.) |brý hs. Lomnická zde tvoří sla- j

a) Dále dle červenožl. značek py spěchajíc hlučně mezi bal- ] (ukazatele), jihovýchod, mezi vany v nesčetných kaskádách Káuligem a Rabeubergem (11 do údolí. Odtud vystupuje ce- - kam enných kup). Sovím Dolem sta k likatě po svazích kotliny s bohatou horskou vegetací pří- na sedlo pod Sněžkou přímo kře přes M itteiberg vzhůru, k Slezskému Domu u Obří Bou- N cjp ř ík ře jš í cesta na hřeben dy. (Další na str. 98.) s- této s tran y 2—2'/j hod. končí 5. Přes Boudu Schllngelovu a u ukaz. v 1. na modře značk. Jindřichovu na Sněžku. Širo- 1 cestu k H ran ičn ím Boudám kou silnicí podle Touristen- .] (Hiibner, Goder, Tippel); v př. heimu a po 10 min. v př. přes na Sněžku. Viz str . 99. —• b) Lomnici modře značk. cestou Pohodlněji z W olřshau modré Iloserovou (oblíbená d ráh a ro- -j znač. cestou 1 Vis hod. k Lesním háčková) s m írným stoupáním Hondám (900—930 m), hs. a na podle Brúckenberského po toka: Tabákovou cestu s pěknými rozkošné vyhl. směrem k Sněžce výhl. k celnici v H ran ičn ích a H řebenu i do údolí. Po 5 km Boudách. Na Sněžku odtud (od nádr. v K rum hiiblu dospě- zpětným směrem dle str. 100 za jem e na sostu, k terá od Wangu 2Vís hod. (vede k boudě Schlingelovč.

2. Teicliniaiinsbaude, horský (Další viz níže u Brúcken- hotel, 843 m, na cestě k H am -bergu).plovč Boudě a na Sněžku.1 0. Přes Kauiplovn Boudu na Komf. hotel 48 p., 75 1., te ra sa Sněžku, a) Velmi pěkná a oblí s velkol. vyhl., ústř . top. Své- beuá par tie (3Vá hod.) vede nás telná lázeň, koupelny. Teuiso-od host. Z. goldeuen Frieden vé hřiště , s ta r t roháčkové drá- několik min. k J . k ohybu, kde hy, šance pro lyžařské skoKy. dáme se v 1. k ložii Wald- Nedaleko vsi 200 let s ta rá garten , ale nechavše ji v levo, S chnu rrbartbaude (843 m, 12 jdeme lesem (červené značky) pok.). Vede sem několik cestjmírným vzestupem 1 hod. až přes Hor. K rum m húbel (v l.)lk lávce přes Velký Seyfen. —% hod. ib) Od hs. W aidm annsheilu k

3. Špindlerův Mlýn, zpětným Fleischmannsboudě jako při č směrem přes Hamplovu, Luční 2. a odtud podle tam dotčené a Hennerovu Boudu dle tra tě s ta ré S chnurrbartbaude za % V l i l . a hřebenové cesty dle hod. k výše dotčené lávce. Od

4. Melzrovým Dolem na Sněž- lávky dále losem, pak přes lou­ku. Jak o při č. 1. do W olřshau ku pohodlnou stezkou po dosti (x/2 hod.), dále žlutě značk. ce -p řík ré s trán i (Seiřenlehne také stou nejhlubší a nejdelší roklí Senfzerhahne zv.) k Hamplově Krkonoš, na slezské s traně k Boudě. — Může se také před Johnově V ýšině (2% hod.) s tále tavkou v 1. dle žlutých značek podle Lomnice mezi Malou Ku-Jzimtíí roháčkovou širokou ee- pou s výběžkem Lausmanns-.stou 2 hod. k Hamplově Boudě

(1258 m, 52 p., 110 1., ústí*, to p , koupelna); východiště zimního sportu do K rum inhúblu. K rásná! vyhl. do Hiršberského okolí.Odtud držíce se v pr. vystou- píme zel. značk. cestou za % hod. k boudě Jindřichové a na Hřeben. Dále dle str. 96.

7. Po Srázu na Sněžku (3 h.).Tato ne jk ra tš í cesta není právě příliš vděčná. Od nádr. k e t . kostelu, zde v 1. podle telegr. tyčí nebo bez odbočky dále sil­nicí několik min. a nad host.Z. gold. F rieden v 1., po 5 min. u lesa před ložií W aldgarten v 1. a dále podle telegr. vedení za stálého stoupání lesem až k P iam eni nad lesem; mezi tím a na Z. ležícím Dolem Seifem (pomník lesníka Freye, jenž t.i py tláky byl zastřelen), za s tá ­lého stoupání na P laninu pod Sněžkou a na hřebenovou cestu(viz str. 97). Kostel Wang.

Krum nihubel, Briiekenbcrg, Wang a Sněžka.

Sledujíce k J . silnici podle Touristenheim u v pr. přes Lo­mnici (most) k tíom W eimaru, stihnem e sta rou cesiu, příkrou sice, ale serpentiny nové silnice křižující, touto ovšem polio dl něji do

Briickenbergu (spojení autob. k vlákám; do K rum m hublu. 705—885 m). nejvýš položená ves Slezská, silně navštěvované letovisko . (až 10.000 hostí) a výhodné východiště horských výletft v romantické poloze s pěknými vyhlídkami. (P ro tě j ­šek Špindl. Mlýna). Východiště lyžařil a sáňkáříi. E lektr. osvětí. P latí se lázeňská taxa. Inform ace na ob. úřadě.

Hostince: Hot. W ang (blízko kostela, 40 p., 58 1., autogaráž. terassa s krás. vyhl., koupelna, ú stř . stan. zim. sportu), Sav- souci a Villa Most (50 p., autog., zah rada a les, koup.), Fran-zen&hohe (32 p., 50 1.. garáž aut., ústř . top. V eranda se skvě­lým rozhl.). Jednodušší a dobrý St. H ubertus pod Brodbaude (18 p.). P a tř í sem i Brodbaude (viz výše) a k rásný horský hotel Teifíhmannsbaude (str. 128), pak celá řada logií á hot. níže do údolí se táhnoucích: Rad Briickenberg na hlav.tur. cestě (25 p., 40 1.. ústř. top., koup., dobré opatř.j),Schweizerhaus u pošty (30 p., letní b y ty s balkony). Krako­noš (800 m. 28 P., 55 1., autog., ústř. top., stan. pro zimní sport) a p. Z výše Mandel u kostela, Edelweiss, Daheim, Alpen- veilchen HabmichUeb (10 p„ 20 1. se zahr.), Posthof (10 p., 19 1 ). Rergfrieden a j . — A utobus přes Kru mmhubél do Hiršbergu (Sehmiedebergu a Líbavy) a do Schreiberhavy. — Elektrická

K afkův průvodce. II. 9

130

dráha do Hor. Giersdorfu pres Brodboudu-B ober houser neb Mok-Klengelstein 1% hod. P la t í se m alá láz. ta x a za osobu denně.

Kostel W ang ve výši 885 m poskytu je rozkošnou vyhl. P řis tu p (viz návěští- na vratech) nebo u pas to ra za m írné vstupné. Kostel úp lně dřevěný je s tavba z 12. stol., k te rá až do r. 1841 nalézala se na W angerském jezeře v Norvéžsku. U vnitř s p a t řu j í se m odern í dřevořezby Jaco b a z K upferbergu , mezi j iným i n ádhe rný krucif ix . V sak ris tii řezby z Luthe- rova B uku v D urynsku . Podle kostela, k te rý zůstane v pr., vede zeleně znaěk. cesta , k te rá k rá tce p řed Sichlingelovou Boudou spoju je se s Hororovou cestou do K rum m húb lu (str. 1)6) sem vedoucí, sledujem e ji % hod. do

Schlingelovy Boudy (1067 m, 25 p.), celoročně otevřené; na p lan ině lesem obklopené, zimní sportovn í cvičiště. Jezde ­cké koně. Dobrá rs. Můžeme odtud voliti t ro j í cestu:

a) Přes R ybn ičn í a H am plovu boudu. B ezprostředně od Schl. B. vede červ. značk. cesta 10 m in k rozc. před Kozím Můstkem a v přím ém sm ěru dále % hod. k H am plově Bou­dě; odbočka v pr. velmi vděčná podle Lomnice stihne po % hod. ko tl inu Malého R yb n íka s Malou Rybničnou Boudou (jedu. obč.) (viz s tr . 97), odkudž za 15 min. stihnem e

Hamplovu Boudu a dále dle č. 6 (str. 97) na Sněžku.b) Přes Jindř. Boudu (viz s tr . 96) od B oudy Schl. v pr.

modře značk. cestou k Zaječí Boudě (Hasenbaude), s b lízkým Kočičím hradem (Katzenschloss) a m írn ý m vzestupem na T io jsk a l í (Dreisteine, 1204 m), k te ré náleží k nejkrásnější))) ska lis tým tu ř ím K rkonoš, za nímž za 50 min. s tihne na Po­lední Kám en (12*5 m vys.) a za hod. Boudu Jindřichovu (na str . 96).

c) Přímo na hřeben vede zeleně značk. cesta , k te rou již za % hod. s tihnem e Boudu J ind řichovu . T ato cesta p ři v j s l u pu z lesa se dělí: v 1., m éně pohodlná, ale vyh lídkam i b o h a t ­ší nad horním sráz_em R ybníka podle D onátory m o h y ly (za­kladate le krkonošského spolku něm.; v pr. pohodlnější vede přímo k Boudě J ind ř ich o v ě a dále dle hřebenové cesty (str. 97).

131

Trať VI. Želez. Brod, Semily. (Vysoké n. ,T.), Si, Paka, Martinice. (Připojení tra t i VII.) Kunčiee,

(Připojení tra t i VIII.). Hostinné, Trutnov.

Opouštíme Želez. Brod dle t ra t i IV. (str. 77), sledujíce tu to až do Podspálovské e lek trárny . Odtud nás vede částečně p ře ­ložená Riegrova stezka nad kanálem elek trárny , částečně d r á ­ha několika tunely. Pftvab údolí J iz e ry z tra til mnoho zříze­ním elek trárny , k te rá zničila bohaté peřeje řeky na všechen čas norm álního stávu vody. Ve vzdálenosti 3 km od ústí K a ­menice vzhůru provedeno zahražení údolí a zřízení nádrže, které rovněž změnilo charak te r k ra jin y v lilkách (Jizero- dolí, přádelna o 64.000 vřetenech), za nímž za krátko stihneme

Semily (nádr. u Podmoklic), okr. m ěsta (17.281 ob., z toho 16.696 Č.), s čilým průmyslem textilním . V nádr. tur. tabule a dobrá rs. Do města 10 min. přes J izeru na Riegrovo nám. (býv. bělidlo) se sochou sv. Václava od Fr. Hergessela, post. r 1864 dr. F r. L. Itiegrem na pam ět jeho otce. Podle okres, domu, býv. zámku, vystav, v 18. stol. hr. Millesimem a m ě s t ­ské zahrady (část býv. zám. p a rku ; napro ti bydlel tu A nta l Stašek), k obecnímu domu mod. stavbě z. r. 1908, s rest. a hot. sídlem okr. zast. a městské spořitelny. Výše leží městská r a d ­nice z r. 1874 (na místě bývalé dřevěné), kde je divadlo a pošt. a telegr. ú řad . N aproti ní rom ánský chrám sv. Petra a Pavla z r. 1911. U něho socha sv. Anny z r. 1756. Na hoť. nám. Ko menského je zachován jediný s ta rý dřevěný dům. Odtud k s a ­dům Palackého silnicí, jež vede do Vysokého n. ,T. Mar. so ­cha z r. 1708. Od radnice ulicí pod Koštofrankem ke h řb ito ­vu na K oštofranku (Castello di Franco) s kaplí sv. J a n a K řt . z r. 1727. M alá tkalcovna Schmidtova stojí na místě mlýna, kde r. 1818 nar. se dr. Fr. L. Rieger. kromě něhož nar. se tu zesnulý fysik Dr. Boh. Kvčera (1874), žu rna lis ta Jos. Vejvara (1869), lékař Jos. Chaloupecký (1864), klas. filolog Jan Lati. Popek (1858) a v Podmoklicícli v ir tuos na housle Václ. Kopla(1845).

Hostince: Okres, dům (6 p.), Vočánkůy (1 p.). J ironnkův(1 p.) s tu r . noclehárnou. Rs. K raus. Inform ace v okr. domě n ta jem níka nebo na obec. úřadě.

V ý l e t y z e S e m i l .

1. Riegrovou stezkou do Zel.I 3. Boskov. Jesený. Vysoké. Brodu. Zpětným směrem dle Sledujeme zpětně cestu (z Jese-

M asarykova Vyhlídka. Já le rovněž dle str. 80 na9*

str. 80. str. 80 na Bozkov, od-

Jesený a do Vysokého. Nebo nešově n Rybníkách přes Lon- dle é. 4. do H ájů, odkudž sle-kov do l l á j í na stoku Jizerkydujeme t r a t Jilemnicko-Rokyt- nickou do N. Vsi a odboč, v 1. ua Rochpruchtice (dom. prům., broušeni skla, perel, far. kostel N. Trojice, vyst. r. 1756 Václ. hr. z Millesimo), rod. býv. ívd tál), akademie Fráni. Farského(1846), jimiž dojdeme až k sil­nici, k terá v pr. vede (autob. zast.) 3 km do Vysokého nad J,

(regul.) s J izerou v místě, kde u Arnoštova pod s trán í bývá hojně navštěvované přír. di­vadlo. Zde stanem na tra t i do Jilemnice, kamž dojdeme také podle J ize rk y půvabnou k ra ji ­nou přes Vichovou.

5. Rezek — Dvořačky. Lab- ska Bouda. Jako p ři č. 4. I)oISytové H ájů , odkudž sledujeme

4. Sytová H áje—Jilem niceJtraf J ilem nice—Rokytnice přes Pojizorskou silnicí podle čet-|N. Ves až do Poniklé a odtud ných průmysl, závodů v Be-,dále dle tra tě VII.

Trať VI. a) Semily, Vysoké n. J., Jablonec n. J.(Autobusová trať.)

Autobus, k te rý vyjíždí od nádraží v Podmoklieích, staví v Sbmilech na pošt. úřadě, odtud sleduje horskou silnici ke

Kapli 14 pomocníků (od pošt. úř. 2 km ), k te rá je s tan ič ­kou, z níž můžeme odbočiti na Masarykovu Vyhl. a Boskov, ev. přes vyhl. dojiti dle str. 80 zpětně až do Želez. Brodu. Po necelém dalším 1 km mineme host. u Bílého Lva (zast.) pod

Sejkorskou Kapličkou, kde se cesty dělí. V 1. možno přes Spálov a Boskov a voliti některou horskou pěší tu ru dle str. Sil, kdežto v pr. vede au t linka dále 27 km na

P řík rý (stan. u host. Horákova), stále s pěknými výhledy k J . i k S. Odtud značné stoupání bezlesuou, ale vyhlídkami bohatou končinou 3 km na

Skodějov (Spekulace), za nímž mineme křižovatku Zimror s cestou, k te rá v 1. vede 20 min. do Helkovic (viz str. 1351. v pr. přímo ke kost. v Roeliprechticich (viz výše čís. 3); s pěkným výhl. v 1. do údolí u Helkovic sejdeme se u odboč­k y k Rochprechticům (od nádr. 13-8 hod. se silnicí z Roch- prechtic (viz výše č. 3), a po dalších 2-7 km stihneme

Vysoké n. Jiz . pod hřebeny krkonošskými (695 m) se sklo­nem k Tříči. P říjem né letovisko za letních paren a stanoviště zimního sportu (1349 obyv., z nichž 1283 Čechů).

Město vzniklo jako osada sk lářská ve 14. stol. a stalo se později střediskem prům. Inář- ského. jenž od r. 1876 v úpad ­ku. R. 1775 dotkl se ho ruch selského povstání, těžce však bylo stiženo požárem r. 1834. J e rodištěm politika, publi­

cisty dr. li. Kramáře (1860), fi­losofa Oldřicha Kramáře (1848), býv. lékárn íka a měšťanosty v Přerově Frant. Kramáře (1821). národovce, jenž proslul Svou činností v Olomouci Jos. Kra­máře (1814), Mirosl. Procházko­vé, voz. K ram ářové, průkopnice

138

£>■

f'

Výhled z podloubí na nám ěstí ve Vysokém n. J.

žensk. hnutí v Olomouci (1844),1(1811) a kartografa Fr. Mužatky básníka a spis. Frant. Veédsfca| (1856).

Vysoké n. J . je městem okres, s okr. nemocnicí, m á pěk­ně zřízený H avlíčkův park se sochou K. Havlíčka, plastickou mapou tur. a tu r . chatou (lázně), jsouc i sídlem KČST. a Ces. Ski Klubu. Od r. 1786 působí tu ochot, spolek divadelní v radnic i — nyní se buduje nové samost. divadlo. Kostel sv. K ateřiny , pftv. ze XIV. stol., obnovený po d ruhé po ohni r. 1839, nese na hl. o ltáři obraz od Kundlera. V radnici ua nám.

134

místní museum. Zachovalá část podloubí s pěkným i výhledy (obr. 133). Odb. Škola hospodářská. Z prům yslu dlužno uvésti výrobu lyží a sport, saní, mech. tkalcovnu, výr. soukenné obuvi. U fotogr. Hanuše (atelier pod náměstím), lze dostati i zvětšené fotogr. z Krkonoš. Veř. č í tá rn a v domě J . A. Nc- čáska.

Hostince: M ařatkova tu r. a lyž. rs. >U lantverů« (4 p., 8 p.). Turistická chata v Havlíčkově parku (9 p„ 24 1. bez s t r a ­vování), Radnice (rs.). Několik rs. a v inárna. Soukromé byty. Inform ace v knihk. Mařatkové, fotogr. H anuše a ve škole. Osobní autodoprava A. Berky, tel. č. 6, povozy (dvouspř. 1 jednospř.). O rientační tabule na i-adnici a v Havlíčkově p a r ­ku. S tudentská noci. (12 1.) ve škole.

Autobus z Vysokého n. J . koná do Jablonce n. N. velkou zatáčku k SZ. příchovickou silnicí na

Sklenářice (1. zast. u host. Mexiko je vzdálena 2-5. Mech. tkalc. na bavlnu. D ruhdy se tu těžila tuha . Kdo chce do J a ­blonce kratčeji, použije níže uvedené (č. 1.) a vděčné partie přes Třič. U Mexika (614 m) rozc., kdo od příchovické silnice se uchylujeme k V. pětinásobnou serpentinou (tur. označ, ce sta si ji nadchází) podle host. u Kobru (z Vys. 6-8 km ) do

Jablonce n. J . (k poště 23-5, k nádr. 24, z Vys. 7-5 km). Viz tra ť V II.

V ý l e t y z V y s o k é h o n. J.

Vysoké n. J. je východiště vděčných výletů, zejména třch, které z Jablonce jsou nesnadněji přístupné.

1. Tříč. Jablonec n. J . Z ná-lzatáči nám silnice přím o do městí spáditě 1 km do Tříče, Jablonce. (V/i hod.). — Z Jabl. kde odbočuje v 1. cesta vzhůru dále na Krkonoše viz t r a ť VII. ke kříži (V> hod.. 688 m), od-l 3. Nový Svět a hřebeny. Mú- kudž je p řekrásný rozhled přes žeme voliti cestu t ro jí : 1) k Jablonec a lidolí J izery na rozc. ve Sklenářicich (autobus): přední hřebeny Krkonošské]při rozc. v 1., zprvu ještě 2n až (Kotel). Spáditě dolů k mostu 25 min. silnici, od níž odbo- do Jablonce (50 min.). Kdo sejčíme v př. přes H aidš te jn na chce v rá ti t i pohodlněji, jde za Buchštejnskou rozhlednu (ze mostem silnicí v př. podle uá- Sklenářic V/i hod.) a dále od- draží a za t r a t i v př. do Tříče tud jako na str. 74 (4% h o d ). a tímto do Vysokého (zpět 1 až 2. Přes Paseky. K rozc. ve Skle- 1*4 hod.). nářicích, zde však prostřední

2. Sklenářice—Jablonec n. J . cestou k S. do Pasek, rozptý- Pěší tu ris ta jde autobusovou lené vsi horské s tov. na dře- linkou jen 1 k m pod Petráškovylvitou lepenku, s kost. sv. Vá Vrchy, kde uchýlí se v pr.lclava. odkudž značk. cesta vede značk. cestou, k te rá se vyhue k SV. přes P laný rku do Ho- sorpentině silnice. % hod. k hs.jřiiii/, k Pasekám patříc í části Mexiko: odtud k V. sleduje obce. kde jdeme kousek v 1. a opět autobusovou linku 20 min jzase hned k SV. do lesa nad a vyhne se značk. cestou v př. Jizerou, podle které dospěje­

135

me až do údolí k mostu, k te rý burk na Příchovice, odkudž přes J izeru vede do Janova ú- přes Kořenov nebo Buchštejn- dolí a cestou dále podle Mu- skou rozhlednu (str. 74) do Nov. mlavy do Nov. Světa (4 hod.). Světa (6JA—7 hod.).— 3. Přes Stanový a Navarov.| 4̂ Chluni (689 m) podle něhož Autobusovou linkou k S‘Z., alezpětně- (dle str. 132) vede cesta jen pod Petráškovy vrchy, k d ep ře s Kochprachtiee do H ájů adáme se v 1. značk. cestou do Stanovýho (1 hod., rodiště A n ­tala Staška); zde k m lýnu v údolí Zlatého Potoka, k host., odkudž v pr. znaěk. cesta vede k zřícenině (2 hod., viz str. 78). Sestup k zastávce železnice a dále drahou nebo podle ní dle str. do Svárova (4 hod.) a dále jako na str. 81 přes Český šum-

5 Bazejtův Kopec (652 m), pod nímž vede cesta zpětným směrem (dle str. 132) přes St. Ves na Helkovice a odtud bud k Z. přes Jesený na h rad Nl- kéjku (str. 79) k stejnojmenné stanici, nebo krásnou p ar ti í k JZ. na Boskov a dále přes Masarykovu vyhl. (str. 89) do Semil.

Trať VI, (Pokrač.) Semily—Trutnov.U Semil opouští želez, t r a f údolí J izery ub íra jíc se dál

údolím přítoku jejího Volešky podle zast. Nedvězi k stan.Libštátu, jehož stanice nalézá se proti vsi Koštálovu, p ro ­

slulému nalezišti permských hořlavých lupků s četnými skelno- šupinatým i rybami, jež známy jsou jm ény A m b lyp teru s a Palaeoniscus. V Libštátě villa d ra K. K ram áře Prům ysl sk lá ř ­ský.

Za. L ibštátem k ra j in a podle t r a tě se níží a často červeným zbarvením svůj permský ráz prozrazuje. Za krátko minnvše v 1. ves Bělou spatřím e t r a t od K ruhu a Jilem nice p ř ich á ­zející, podle kteréž u Iloškopova přijdem e do stanice

St. Paka. Zel. uzel, kde kromě obou sm ěrů jihosev. učin spoj. d ráhy ústí t r a t od Chlumce nad Cidl. a vybíhá tra ť k T ru tnovu (viz níže pokrač.). Dobrá nádr. rs. a blíže nádr. Hotel de F rance (30 pok., ústř . top.), níže menší host. u nádr. (2 pok.). Kostel sv. Vavřince z r. 1754—1769 chová pěkné obr. od Kramolina, na boč. olt. empir, rámec, kaditelnice výborné práce ze X VII. stol. Na hřbitově 2 pěkné kovové kříže. S. Paka souvisí blízce s N. Pákou (viz Pojizeří a Prachovské skály), rod. fil. Ant. Niederla (1840), původiště uměl. rodiny Suchardn, rod. tem peram entního sochaře Bohumila K a fky (1878). Zají iiiavé pam átky. (Viz Pojizeří a Prachovské S k á ly .s tr . 156).

Odtud jede denně 5X vlak do Lomnice n. P.. městečka čes­kého s 3840 obyv. Lomnickě suchary jsou daleko široko zná­m y jinak čilý průmysl bavl­nářská a strojnický. P ě k n ý _ ,------------„-----------pomník Svobody od Deyla z|(Viz díl Pojizeří a Prachovské Hořovic, rodiště Civilia ( Jan a Skály.)

Měšťáka) spis. lat. čes. (XVI. stol.) a V á d . Mareše spisov. (1823). Odtud vycházka na Tábor (682 m) s lesním parkem, y., vrchoM rozhledna se zname­n itou vyhl. a poutnický kostel.

136

Na české s traně leží vyhl. hod, z něhož je nejznamenitějši přehled Krkonoš p ř i t r a t i ze St. Paky do Dvora Králové, jejžstihneme tu nejblíže ze stanice Mostku. Je to

Zvičina (641 m) fylitový ap ra h o rn í. Ve volném rozhledu, žulový kopec, jenž v okolních jejž poskytuje vrchol s rozhl. usazeninách pertnských a k ř i -a tur. chatou je zah rnu ta jistě dových tvoří osamělý ostrov l/io Čech.

Proto pro každého, jež si chce zjednati přehled Krkonnšů před jejich návštěvou vděčná odbočka. Vděčná odbočka je ť.iké odbočka autobusovou linkou do Pecky (viz Po ji/e ři a Prachovské Skály). T ra ť naše ze St. Paky vede nás z po­čátku ve směru zpátečním přes Roškopov ku Bělé; zatáčí se luto k SV. pod úpatím J í v y a mezi četnými domky osud Svojku, Tample a K ruhu vjíždí do zastávky

Kruh, čes. prům. vesnice (tkalcovstvi), rod. spis. Otak. K lazara (1857), jež táhne se odtud 3 km k S., a podle Roztok jde do stan.

Martinice; nádr. pro odboč, t r a ť Jilemniee-Rokytnicc (viz t r a ť VII.) s text. doni. průmyslem. Odtud činí d ráha velký oblouk k S. podle lesa fíransku (v 1.), za nímž za krátko spatřím e rozlehlou (viz t r a ť V III.).

Hor. Brannou (zast H orní Branná, 474 m) u průmysl, vsi většinou české (1965 Č., 21 N.; p a tří k Jilemnici) s kost. sv. Mikuláše, nejstarším v Krkonoších a hrobkou H arrachů1 starob, zámkem nyní pivovarem z r. 1583 jenž byl druhdy útočištěm Jana Amose Komenského. Výr. dřevěného zboží, obchod plátnem. V Br. nar. se spis. B. F. Hakl (182/), hud. skladatel Fr. Kořán (1818), spis. Jos. Štr (1859), a arch. Jan Vejvoda (1856). B rannou možno dojiti skrze Valteřice s nimi spojené (rod vynik. lékaře a odb. spis. Jos. Jeřic (1871) odbočením před koncem vsi v 1. do Dol. štěpánic (od zast.6 km ), kamž jinak nutno je ti a j i t i přes Jilem nici (viz tra ťVII.).

D ráha projede vsí a podle Dol. Branné (v pr.) vsi většinou německé (218 Č., 1069 N , p a tří k Vrchlabí), překročujic po2 km silnici Vrchlabskou stihne stanici

Kunčice (405 »/, rest. nádr.). Odtud odbočuje t r a ť do Vrchlabí. (Viz t ra ť V í l í . )

Překročivše mostem pod nádr.1 rov něž rozlehlé české tkalc. o-Lnbe, dojdem k J. za 94 li. do

Horní Kalné (obce české),dlouhé, malebně roztroušené tkalcovské vsi podle, stejno

sady (také velká přádelna) s výstavnou sokolovnou, pěknou školou, hosp. šk. pokračovaci. Permské lupky ve strán ích o-

jmenného potoka táhnoucího se kolních jsou nalezištěm častých k SV'. 3 km. do Dolili Kalné stop joštěrů, které jsou uloženy

Kra

ko

no

š V.

K

olo

Vlč

í hř

eben

K

otal

V

rch

lab

í L

absk

ý D

ol

Pla

nina

L

ánov

S

tudn

ičná

H

ora

Ro

zhle

d

se Z

viě

íny

na

K

rko

no

še

.

v Nár. Museu. V host. u K o-výhledy na Krkonoše) konečné žichň stav í autobus, jenž u d r - j i t i podle Labe k J . 3 km do žuje spojení krásnou k ra jin o u Horního Debrného, odkudž rnož- přes Cistou, H orka a Vidochovjno buď k Z. (v př.) po 3 km Do N. P aky a dále přes K uní-do jit i k zast. Mostku (výstup burský Újezd a Úlibice do Ji-,na Zvičinu) nebo v 1. d á ti se čína, druhým směrem přes k mysl. Královstv í a odtud buď Zdirnici do Slemena (autoga-1 sledovati silničku stejnojmen. ráž), odkudž vede siln. (6 km ) lesem ' nad údolní přehradou do Hostinného. T u ris ta mftže pod lesem a podle hráze pře- však vděčně sledovati úval po-lhrady, e lek trá rny přes Verdek toka Kalné, odtud Olešnicí zva-!do Dvora Králové (z mysl. 3 ného ste jnojm enným osídlením hod.), nebo voliti cestu do 7 km až do úvalu Labského a ^Kacléřova a d á ti se k rásným i buď překročiti Labe a žel t r a ť partiem i podle regulované hor- a za hod. stihn. zast. Chotě-'ské bystř iny potoka H arckého vice (směrem k Vrchlabí) nebol přes H untiřov do Dvora Král. se dáti k S. podle Labe 3 km. (z mysl. 3 hod.), do Hostinného, anebo (krásnél

Od Kuněic sleduje d ráh a již tok labský podle zastávky Prosečné, malebnou k ra jinou většinou ú tv a ru permského

podleDolní Lauov v délce !) km až

138

Lhoty Klášterské" (Monchsdorí) kde cisterciácké probošství b.y lo r. 1424 H u sity zničeno, ke snojení dosavadního hlavního

do Středního Lanova. kde k ř i ­žuje tuto t r a ť turist. cesta z Vrchlabí do Janských Lázní.

toku Labského s Malým Labem, Po IVá km za stokem ohon podle něhož vzhůru táhnou se labských proudů stavím e v nepřetrž itě osady Prosečná al

Hostinném (351 m); městě, jež již r 1139 Soběslavem I., jenž Hradec Hostin postavil, zal. bylo. Pův. čeští obyvatelé vy ­tlačeni Němci, jež zde O takar II . usadil. Nicméně m ajite lé velkosta tku byli p říslušnici české šlechty. Má 8695 ob., z toho 128H C, k te ří tu m a jí Nár. Dům (host.) s č ten . Bes. (knih.). Odbor Národní Jedn. Severočeské, Sokol s lyžařským odborem. Starob, s ta rý kostel děk. ze XIV. stol. s pomníky Valdštýnň. Česká šk. dvoutřídn í F ran t. k lášter z roku 1677 s mař. kost., k lášter Voršilek s vyehovávacím ústavem a zámek hr. Deyrna. Okres. pol. správa. Něm. st. gymn. Prům ysl tex tiln í a papírni- eký (tov. Elbemůhl).

Hostince: Černý Orel (16 pok.). Secesse (Deymňv. 6 pok.). Nár. dům (5 p.. 10 1., noci. 2 1.). Nemocnice s útulkem pro choroby plicní, lázně, plov. na Labi, městský les a park.

V ý l e t y z H o s t i n n é h o .

J iž sám pohléd z H ostinného k S. na hory, láká k vy ­cházkám, neméně tak k ra jin ý ch půvabů poskytu je údolí Lab­ské.

1. Lesní Lázně. K S." vedelpot. S tříbrného a Sejfenského stále mezi domky cesta do Ar-|(3Mj km); možno již před rozc. r.ultovic až k rozc. na stokudáti se v 1. podle náhonu k tov

139

11a umělé hedvábí v Terezini- s tavením i značk. cesta do Cer-tulu a pokračovat! dále podle S tříbrného Pot. k Lesním Láz­ním (1 Vi hod.), prostřed lesů položeným. Letovisko (423 m, bez láz. taxy . Pošta a telegr.).

2 Vrchlabí tro jí cestou:a) Podle č. 1. na Lesní Lázně

a přímo dále do Fořtu se zám kem a dvorem (býv. pivovar), přímo dále ještě Wz km k rozc v Cislé, zde v 1. přes kopec (pěkné vyhl.) a úval. Prostřed ­ního Lánová do V rchlabí (4% hod.).

b) Podle železniční tra tě až ke stoku Malého Labe s Labem zde v pr. a stále podle Malého Labe mezi malebně rozloženými domky Prosečné a Dol. Lánová (1640 ohyv.. z toho N. 1620, přá delua. bělidlo a barevna) až doStřed. Lanova na křižov. a v l."Nejlépe dle č. 5. přes Hrnčířjako výše do V rchlabí (3Ms až 4 hod.).

c) Drahou do Kunéic (pěšky do Kunčic podle Labe vděčnou krajinou 2 hod.), odtud dále jako při t r a t i V III . Drahou nebo pěšky podle H a r ty a Liš čím Kopcem 1 hod. do V rch ­labí.

3 Janské Lázně Jako při ě.1. k rozc. v Arnultovicícli. zoo však v p r . ; po 1 k m nové rozc Dáme se v 1. k S. Heřmano rým i S e j fy (sem spojení po štovní, průmysl textiln í, sou- stružnický, dřevařský). se> zám­kem a parkeml a na křižovatku od Černého Dolu odtud k V.

tého Dolu. Dále zpětným smě­rem dle str. 101 a značk. cestou na Hrnčířské Boudy a dle str.

13 úvalem Zeleného potoka po­dle Dumlichovy Boudy do Pecí, Klkudž na Sněžku dle str . 106 (6%—7 hod.).

5. Špindlerňv Mlýn. Skvostná horská partie dlo č. 3. až k H rnčířským Boudám, odtud dle str. 103 zpětným směrem přes Liščí H oru na Stoh a do Šp. Mlýna (4 hod j nebo stejným směrem přes H rnčířské Boudy dle č. 4. až do Pecí a odtud dle str. 106 přes V ejrovku do Spindl. Mlýna.

6. P řes Hřebén do Krumin-litiblu a zpět přes "Sněžku, ná- eží k nejskvělejším partiím .

ské Boudy a Liščí H oru až na křižovatku s cestou, která z V rchlabí vede na Luční Bon­in;! od křižovatky sledujeme

tu ru Vrchlabskou (viz tra fVIII.).

7. H raničně Boudy a přes Sněžku zpět. Dle č. 4. až do Čem. Dolu, odtud 4. cestou (za kostelem) v pr. k Boudě na Černé Pasece, dále dle str. 106 iřcs Bobi Boudy do Vel.

% a dále dle str. 101 k Mo- hornovu Mlýnu a H raničnvm Boudám. Odtud bud na Obří Hřeben "a na Sněžku (nejkrat- ěeii), anebo přes Krum húbl a odtud dle str. 126 na Sněžku

n L ? T A 01 (nejpůvnbněji)• se Sněžky pakBoudy do J a n sk jc h Lázni (4 Zpgtng die g 4hod.): anebo jen 11a rozc. zaArnultovicemi a zde hned v p r . 1 8. Mostek. Zvičlna. PodleMLabe Přes Leopoldov a H ertvikovice k J». Pak 2M> km přes tra f do Ml. Buků a zpětným směrem v pr. do Nov. Zámku při ústi dle str. 107 do Janských Lázní. Olešnice a dále k .T. do H. De- anebo Heřmanovými Sejfy dle brného. Odtud v 1. dle str. — značk. cesty až tam, kde odbo- k zast. Mostku a 11a Zvičinu cuje v nr. přes Ladný (Ladi- (viz Pojizeří a Prachovské Ská- govu V ý š ) cesta do Lázní Jjj a Dol. Polabí).(zpětným směrem dle str. 105).| 9. D vůr Králové (údolní pře-

4 Sněžka Přím á horská tu ra ,h řad a v Třemešné). Jako 11avede k S. jako při č. 2. přes str. 138 až do H- Debrného. zde Lesní Lázně a F o řt do Cistě, však v 1. k mysl. Království a odkudž k S. vede stále mezi dále dle str. 138.

140

Za Hostinným opouští d ráh a u Nov. Zámku údolí labské a při úpatí K ateřinské Hory (v pr.) zatáčí na J . — a po 2Vá km v 1. k

Chotěvicům (Kottwitz, 342 m); ves (obyv. 1730, z toho N 1709), s úhledným novým got. kostelíkem (v 1. na výšině, a kaplí sv. K ateřiny (v pr. % hod.), od níž je pěkná vyhl. Podle potoka Chotěvického za krátko stanice

Pilníkov (357 m ), městečko s 885 obyv. (N. 840) s průmyslem máckým průmyslem tkalcovským, načež po 3 km na křižo­vatce silnice stihneme zastávku

Vlčice (viz str. 107). Od zast. k S. silnice vede Vlčicemi (zpětně dle str. 107) na S ilberštejn a do Janských Lázní

T ra tí sledujeme (v 1.) silnici, k terá z Vlčic přes Voláno v, jejž v 1. objíždíme vede do

Trutnova, v jehož sev. obvodu u Dolního S tarého Města setkáváme se na mostě labském s t ra t í od Svobody, vjíždějíce do stanice na vých. boku m ěsta (14.584 ob., 2791 Č.. 11.793 N.), k teré je střediskem prům yslu textiln ího (Inářská škola, t rh y na přízi, tov. na pap ír a lepenku, výr. dřev. záclon a žaluzií, s tro jn ích řemenů a p.). Okr. polit, správa, st. reálné školy, kde je uložen krkonošský herbář Kablíkové, něm. pedagogium, česká ob. škola v Hor. St. Městě musela býti otevřena za čotnické asistence. ílot. radnice z r. 1862, arcid. chrám /ul. r. 1283, přest. r. 1769 se sta rým i obrazy, městský park s pom ní­kem domorodého básníka Ufo Horná, v Trut.. také pochova­ného a se starou Dračí Studnou, sem z nám ěstí přeueseuou. Střed města, náměstí s loubími má ještě starobylý ráz, kdežto ostatek je moderní.

Poprvé jm enuje se osada ta to jménem Úpa 1260. Přemysl O takar II. Zavedl sem 1264 něm. osadníky a od r 1301 jm enuje se místo již Trutnov, v základě asi s ta rš í pověsti, jež založeni místa přip isuje Trutovi, jenž tu zahhbil saň litou (viz dračí studnu). Městem jmenoval Trutnov J a n Lucemburský 1340. 1421 zničili H usité zdejší klášter. 1436 jm enován Tr. král. věn- uým městem. V 16. stol. bylo město i s okolím protestantským i trpělo pak protireform ací. V 30Ieté válce 3krát bylo Švédy spustošono. 1866 bojováno i v samém městě. Před svět. válkou proslul T rutnov ve sporu o kraj. soud, jejž tu Němci chtěli míti čistě německý, jakkoli i v místě i v okolí mnoho Cechů žije. Tito m ají zde také své spolky: Českou Besedu. Velesla­vín a j. Narodil se tu český prům yslník Jan Faltys (1796), jenž zřídil první strojovou přádelnu v Cechách (i v Rakousku), českomor. k ronikář a m alíř Šim. Hiittel (1530) o město v mno­hém ohledu zasloužilý.

Hostince: Národní dům (český, stud. noci. Hromadné,návštěvy třeba oznámiti tř i dny předem). Rílý Kůň na nám. (25 p.. 30 1.). Kleinův (35 p.), Central u nádraží (také hrom. noclehárny). Autobusové spojeni přes Něm. Brusnici do Dvora Králové (projekt, spojení do Úpice).

141

Procházka městem a bojištěm z r. 1866 (1% hod.). Kolem hotelu Kleinova a měšť. školy do parku (Dračí Studně); po schodech k pomníku Hornovu, v 1. po schodech a ke Kapli (Kapellenberg, vyhl. na svahu v městském sadě, rest.); dál v 1. (cestou pomníky padlých vojínů) do údolí až k rozyětvení cesty a v levo na Knebelbcry s rozhlednou (vděčná vyhlídka);b) v př. ke kapli sv. Jan a , bojiště ze dne 27. června. 18GG; v kapli kříž z nalezených zde střel a zbraní. Pomníky. Dál l>o široké vozové cestě na Gablenzovu Horu; při prvním roz­větvení cesty v př. p ř i druhém v 1. přes silnici z T ru tnova do Star. Rohoznic vedoucí na vrchol s pomníkem 85 důstojníků a 1519 mužů, k te ří zde 27. června 18(16 padli. Zpět cestou v 1. odbočující nebo dolů na Rohoznickou silnici, městským lesí­kem a parkem.

V ý l e t y1. Svoboda—Janské Lázně. Do

Svobody žel. spojení, ze Svobo­dy autobusem. Další viz na str. 168. 1116 a 107 ve spojení s výlety na Sněžku, Špinili. Mlýn, Ho stinné, H ran ičn í Boudy.

2. Janské Lázně přes Volanov, Vlčice, Silberštejn zpětným směrem dle str. 107.

3. Žacléř— Svoboda n. Cpou. Novodvorskou silnicí (červeno- žlutě značk.) t. zv. P ruskou ce­stou podle N. Dvora (v př.) na Zámecký Vrch (634 m, les) a dolů táhlou vsí Babí (Trauten- bach se hřbitovem a kostelíkem sv. Tekly z r. 1753), malebným úvalem Rýclmvských Hor ser pentinam i vzhůru na rozc. na Vrchách (719 ni, v 1. morový sloup z r. 1670) do Žacléře (3% hod.) s ta ré hornické (karneno- uhelné doly z r. 1786) okr. místo z 13. stol. (3559 ob., z nich 780e.). - - -z r. 1732, starobylou

T r u t n o v a. vede cesta nejprve směrem k nádr. a příčnou ulicí v 1. pak opět v levo dle modrých zna­ček lesem, t. zv. Novou Cestou (při rozc. vždy v 1.) na Vrážov _i Rýchory (% hod., 935 m), ves pohraniční, jež vznikla v době růžování zlata a s tř íb ra . Modře značk. cesta vede k Z. podle suchého lesa do IV. d. Maršova a dále jako zpětně dle str. 110 do Svobody n. Úp. (6 h.). Také možno však z Rýchor k ,T. dle červenomodrých značek k lo­mům (rozc.) a v př. k Maxově H uti na Quctschensteinu (1001 m, skvostný rozhl., letni rs.) a odtud Růženinou cestou (červ. značky) po svahu Černé Kup// (945 m) do I. d. M aršova a do Svobody n. Úpou (6Ví hod.). Od lomů vede také červenomodře značk. cesta lesem a po k ra ji

(1.lesa (1. rozc. dle červenomodr, Barok, kostel sv. Trojiee^nažek přes Sklenářovice a

prostřed nám. (se Klince — býv. zlaté doly, k rs.. zvonici) rokokovýjoblíbené výl. misto — k stanici

m ař. sloup z r. 1725, s ta robylé |K alná Voda 1% hod.), k 2. dřevěné domky s podloubími|rozc., kde odbočí se dle žlutě a s pěkným i lomenicemi, zámek,modře značk. cesty přímo do s parkem, přádelna, sklárna. Svobody n. Úpou (6% hod.), tov. na porculán. Menšinová 4. žacléř - H raniěné Boudy, česká škola obecná a měšťan- Sněžka. Dle č. 3. do Žacléře, ská. Těl. jedn. Sokol. (Host.Jodtud k nádr. a hned 1. ul. U K oruny, Města Vídně a Búr-jv 1. k S. přes Bobr (přechod germeister). Půvabným okolím přes hranice 3 km) do Kunzen-

142

dorfu (i1/* km), vede v 1. a po 2 km opět přechod přes h ran í ce 1 km do Valběfic. Odtud k S. zpětuým směrem na H ra niěné Boudy a dle str. 139 na Obří Hřeben a Sněžku. Sestup nejlépe Obřím Dolem do Pecí, dá) přes V. Úpu a dle ě. 3. zpětně z Maršovova díl IV. dle modrých značek přes Rýchory nebo dále až do Svobody a od­tud drahou do Trutnova.

5. Dvůr Králové. Autob. lin­ka 24-8 km dl. vede přes Hum- burky (2-5 km zast. host. Kin- dlerův) a Nový R oky tn ík (4-9 km u host. Schneiderova) mi­

ne odb. na S třítež a přes Kyje (9-4 km, zast. u host. Patzako va), obrátí se k JZ. do táhlé Něm. Brusnice (zast. u Lesa, 12-2 km), za níž dvojitou okli­kou zajíždíme již do lesa K rá ­lovství u Bídy Ženské (host. Andersův 13-7 km). Z Králov­ství vyjíždíme u Nové Kocbeře (16-1 km, pošt. úřad) do blízké Kocbeře (16-9 km, host. Fische­rův), kdež v pr. odbočuje silni ce na Huntířov. autobus však ubírá se přímo k JZ. do úvalu pot. H arty (v regulaci) a tímto do Dvora Králové.

Trať VII. Martinice, Jilemnice, Rokytnice.

Z Martinic podle Branska (v pr. r>08 m) sleduje žel. tra ť přimoěárně silnici 5 km do stanice

Jilemnice, čistě české východiště krkonošských výletů (464 m, 36G0 ob.) a sídlo čilého odb. a krkonošské župy KCST. a Ces. krk. spolku Ski«. U nádť. Vilová čtvrt. Sídlo okr. pol. spr. a soudu, stř. (nová budova), hospodářská (nová budova), měšt. a tkalcovská škola. S tará radnice s podloubím o věži (sídlo stát. úř.). Děk. chrám Sv. Vavřince z r. 1729—35, s ol- tářn ím obrazem od Kindermanna. S taré srubové dřevěné domky s lomenicemi a nápisy ve štítech zachovány jen v ulici Zvědavé na Nov. Městě. Malebná městská spořitelna. Zámek H arrachův s parkem, Sokolovna. Průmysl tex tiln í (známé ru- kodílné tkaleovství krkonošské), zámečnický, obuvnický, výr. lyží, saní a sport, zimních potřeb.

Jilemnice povstala asi věrnější chrám, jež zůstaly uše X II. stol. jako část zboží Š tě-třeny dvěma požáry v 1. 1788 pánského. Od r. 1492 patřilo a 1838. Z J il . pocházejí: páv­ic němu jen část dolní, kdežto kyně Hanušová . provdaná za horní přidělena k tvrzi Jilein- skladatolc Zd. Fibicha (1846), nici, obě části spojeny všnk inž. chemie Jos. Hanuš (1872), znovu roku 1701 velkostatkem profes, na vysoké škole techn. Iiarrachovskýiu, z něhož jsou v Praze, čes. klas. filolog a nyní lesy postátněny. Za války gymnas. prof. a spis. Petr Hor- 30tileté vzalo místo za své, až ský (1858), proslulý geolog Fr. na jediný domek. Tehdy po-Pošepný (1836, f 1895 ve Vídni) vstalo mnoho dřevěných s'taveb,'a pivovarský odborník ^ os^{ z nichž ovšem zas většina vy- Rosenbery (1849), jenž provedl mizela. R. 1716 vybudován har- mnoho staveb pivovarů a mly- rachovský zámek, r. 1729—35 ny- nů.

Hostince a ubytováni: Hot. Modrá Hvězda (Il pok., 20 1., tel. 6. 43), Česká Koruna (7 p., 14 1., tel. č. 39/VÍII.. koup. auto). 3 Turis t. noci. (do konce srpna 72 1., ev až 120 1.) a 1 noci. celosezonní (20 1., dot. na Od. KČsT., jedn. řed. měst. úř. J . Ambrož). Menší hostince: H. B edrn ik (1 p., 4 1.),Gabriel (auto Kadavého a Řehořka). Bezvad. u nádraží, v i ­nárna Višňákova. Tnr. m apa Krkonoš v podloubí s ta ré r a d ­nice. Orient, m apa u nádr. a na jiných vhodných místech. Césly značkovány. Auto (kromě výše uvedených) u K. Mo­ravce č. 9, tel. 85/VI. a 52, 51. Řehořka č. 54 (též v Iíraba.- čově). A utobus u Ant. Dontha pro společ. 12 lidí do Vítkovic. Pošt. spojení do Vítkovic 2krát denně (v 7 a 13 hod.). Srovn. str . 25, 30, 32, 33.

143

V ý l e t y d o n e j b l i ž š í h o o k o l í J i l e m n i c e .

1. Kozinec (501 m , 14 hod., vý le tn í rs. s krásnou vyhl. na město s pozadím 2alýho, na H rabačov a údolím J izerky 1 J . na Zvičinu, Tábor a Kuní burk. Sestup do Peřimova a výstup na S trážník (603 rn) Pěkný výhled do údolí J ize ry Sestup do Mřičné a silnicí zpět do m ěsta (2Yz hod.).

2. Sytová H á je—Vysoké n. J. Buď a) jako při č. 1. přes Kozinec do Peřimova, zde však v pr. do Sytové, touto v pr. do H ájů—Arnoštova (přírodní d i­vadlo, výl. rs., žel. zast. H a r ­rachova pila. regulace Jizerky) a dále dle s tr . 132 přes Novou Ves na Rochprachtice a do Vy soké. (4Yi hod.) nebo b) Přímo podle J ize rky přes H rabačov do H ájů a dál jako výše (3% hod.).

3. Benecko je vděčná lyžař ­ská stanice jm enovitě pro za

žovatkn mrklovskou, zde v 1. k S. na Zlatou Vyhlídku. (Hot. pens. s le tn ím i byty 14 p., 35 1., lobrá rs., veranda) s p řek rás ­nou vyhl. p řes Benecko (k Z.) r přes Štěpánickou Lhotu k •JZ. Přím o dále k S. dle značek > km k rozc. pod šeřínem , kde dámo se vl. přes Zákoutí značk. joston 3 km do údolí J izerky , překrásným údolím podle jnlý- aa Rychlova (v pr.) dle modro- lorv. značek, k terým ž k J. vrátím e se k Bělidlu a H raba- íovern do Jilem nice (6M* feod.).

4. V rchlabí: a) Jako při č. 3. přes Hor. Štěpánice na křižo ­vatku Mrklovskou; zde však n i­koli v 1., nýbrž přímo dále zkratkou serpentiny do Mrklo- va (výb. rs. J . Bubeníka) a IVá km na křižov. pod Zutým. (Zde možno odbočili v 1. k Zl. V y­hlídce, vystoupiti na 2alý —

čátečníky, v zimě ovšem snad- viz níže — a sestoupiti zpět něji p ř ís tu p n á z V rchlabí (viz k témuž bodu VYz hod.) a po­t ra ť V III.) . — Z Jil. vede uásjkračovati pftv. směrem buď značk. cesta p řes Hrabačov (viz v pr. přes Kněžiee přím o do .uiže p ři hl. t ra t i) podle J izerkyjs tředu m ěsta Vrchlabí (bez od­ít rozc. il Bělidla, zde v prJbočky 314 hod.), nebo od křižo- dle značek do Dolních Štěpánie va tky v 1. do Hor. Vrchlabí (3 (sídlo propagá to ra krkonošské hod.). — b) J a k o při č. 3., ale tu r is t ik y řed. v. v. S. Buehara) jen do Dol. štěpánie , zde hned a přímo dále do Hor. Stě- v pr. do Valteřic a zpětnou ce-

pánlc se zříc. h radu, je jž 1307 stou dle str. — H orní a Dol nizal. Zdeněk z V aldštejna; ko stel sv. Trojice ze X IV. stol. p řestavěný r. 1796 s náhrobky V aldštejuův. Dále dle značek k SV. serpentinou lesem na kři-

Brannou do Kunčic k stan . (3 hod.) a drahou do Vrchlabí. K ra tčeji přímo z Jil. k nádraží a odtud silnicí přes Brannou (2Vz hod.) do Kunčic.

144

5. Špindlerův Mlýn. Dle 6. 3.sledujeme cestu na Zlatou V y ­hlídku a dále až k rozc. Na Rovince pod Šoříuem. Necháme cestu přímo k S. na Šeřin ve­doucí, dáme se pravou cestou k SV. přímo na Zadní Krausovy Boudy s pěknou vyhl. v př. do údolí Labe na jezero u K ra u ­sových Bud a za ním na lesná tou P laninu s pozadím Liščí Hory. Můžeme buď před Bou­dam i sejiti v př. k údoln í p ře ­hradě (pohléd v př. na m aleb­nou hráz) a podle hotelu Údolní P řehrada (Taulsperre), 4 p., 301., noclehárna, slevy pro spolky a školy) silnicí proti vtoku La­be do p řehrady (lesem) do Be­dřichova a Spiiull. Ml. (6 hod.) nebo od rozc. u K rausových Bud prostřední cestou skrze Boudy, pak lesem k rozptýle­ným villám a pensionátům Be­dřichova, těmito v př. dolů. (Srovn. níže A. a 6. 6.)

6. Kotelské Jám y. Dvořačky. Jak o při č. 3. přes Hrabačov k rozc. u Bělidla, zde však zpětně podle J izerky modročerv. zná­čem*!, k rásnou cestou až ke k ř i ­žovatce s cestou v př. do Zá­koutí, v 1. Vítkovicemi vedoucí. Můžeme se dáti v 1.veju^, oklikou na Rezek a odtml : v př. na Skelné Hutě. Vitko- vice (2(4 hod., 655 m, pošt. spoj. z Jilemnice, ev. autobus, viz i str. 43). Tkalcovská ves s m a­lou papírnou a hlazením dřeva < je letovisko v poloze dosti : v lhké a drsné (v parném létě ]

příjemné) mají 1423 obyv. (135 C.L českou jednotřídku, 8 host. Špindlerova (7 pok.); červen.>■ modré značky vedou dále k J. přes kopec na silnici z J ilem ­nice přím o na Rezek vedoucí (viz níže B.), kdež jsme za ho­dinu; malá osada (mysl., četu. stanice) má dobrý hs. Pičman- nové (4 ]>., 8 1.), na ú patí Vl­čího Hřebene, odkudž modro­červ. značky svezou nás svaži­tou serpentinou v př. opět do údolí J izerky k bývalé Skelné Huti (něm. hs. Posseltňr ((i p.). český pekař Prášil, něm. jedno- tř ídka), kamž jsme od výše do­tčeného rozcestí došli podle J i ­zerky podle hot. Berty Hohnati- nové (8 p.) k ra tčeji; modročerv. značky vedou dále k JV. po svahu Kuželského Hřebene do Třídomí (Tříbudy); zde je mož­no odbočiti v př. k V. přes lávku vzhůru a vysokým le­sem přes Bucharovu cestu pod Meehovincem (viz níže A.) do­jiti za 2 hod. do Špindl. Mlýna. Nás směr však řídí odtud zele­né značky v 1. K S. pod Kozím Hřbetem podle Jizerky , již od pram enů nedaleko vzdálené k Předním MíseČkám. Také zde možno j i t i v př. přes Zadní Mí- sočky do Iledřichova a Špindl. Mlýna (8% hod.); nás směr však vede v př. k S. k vyhořelé Ko­telské Boudě, kde dostihnem e. lilavni hřebenovou cestu ve­doucí podle Kotelských Jam zpětným směrem dle str. 102 na Dvořačky. •' ■ - ^

Trať VII. A. Jilemnice. Žalý, Šeřin, Mísečky, Hřeben.

Na Zalý, nejvýznačnější bod okolí Jilemnického můžeme j i t i přes Benecko 2% hod. (výše č. 3.). Tato cesta je poněkud p ř ík rá . Pohodlnější, ovšem zacházkou jdeme však z Hor. Šlě- pánic výše dle č. 4 a) zkratkou silniční serpentinou podle do­brého hs. Bubeníkova k rozc. pod

Žalým, kde k V. a .TV. vedou dvě cesty do Vrchlabí k S.. pak rovněž dvě cesty; 1. silnice sjízdná přes Moklov k Zlaté Vyhlídce, p ravá (červ. značky) Bucharova cesta tur. přímo

145

Turistická cesta na Žalý.

k rozhledně na Žaléiu. Kamenná rozhl. s rs. (2 p.. 7 1., stud. noci.), poskytuje velkolepý rozhled.

Přehlížíme Jizerské H ory a kou. Pěkný je pohled na celé celé Krkonoše, v pozadí p rv -J i lem n icko a V rchlabí s poza- ních Ještěd a Čes. Středolioří, dím Rýeherských a dále na pr. v těchto zejména krásné pásmo Orlických H or i daleko do n itra mezi Labským Dolem a Sněž- Cech.

Od rozhledny (1012 m) vede dále k S. Bucharova cesta; po 10 min. v 1. sestup na

Zlatou Vyhlídku, letovisko, již z Jilemnice sledujeme výše dobrá rs. s krásnou vyhl. (viz dle ě. 5. do Špindlerova Mlýna, s tr . 147), odkudž k S. vede cesta,|

Kafkův průvodce. II . 10

14G

Bucharova cesta sleduje přes Zadní Zalý a Žalský Koží h řb e t na J a n ský V rek (947) stále směrem k severu až na roz­cestí

Na Rovince (Sandplan), kde sejdeme se s cestou od Štěpá- nic, tuto 11a Špindl. Mlýn k řižu jící (viz výše č. í\) a odbočkou přes Zákoutí v 1. do Vítkovic vedoucí, i dáme se zprvn zvolna vzhůru (z m ýtin vyhl. 11a Labský Dol mezi šp indl. Mlýn. a Vrchlabím), s pozadím Stohu (viděti V ýrovku, Liščí H oru a Planinu), pak p ř ík ře průsekem nebo pozvolněji značk. serpen­tinou na

Šeřin (3Mi hod., 1033 m), jehož skalistý vrchol, p řístupný schodištěm a opatřený zábradlím, nese pam ětn í desku p rv n í ­ho fin. m in is tra a zakladatele poválečné konsolidace Čsl. re publiky dr. AI. Rašína v Praze r. 1923 úkladně zavražděného, jenž v těchto končinách za mladého věku hledal a také nalezl své ztracené zdraví. Se skály k rásn ý rozhled na okolní lesy. vděný výhled na Kotel a Kotelně jám y i polabské pásmo hor. Bucharova cesta vede dále lesem přím očárně na

Černou Skálu (4 hod., 104fi m), jejíž ska lna tý vrchol p ř í s tupuý sch‘ody a ohražený, poskytu je podobnou vyhl. jako vrchol Šeříua. Cesta Bucharova sestupuje lesní malou serpen ­tinou a vystupu je opět vzhftru.

Kdo chce odbočí ti k Labi,|sovy Boudy, v zeleni ponořené: může tu zcela bezpečně j i t i bez sestoupí po s trán i dolft po pro- cesty lesem v pr. a p ř ijde na vaze a podle této v pr. na sil­ni ý tiny s hojným m alinovím a n ic i k údolní přehradě, krásnou vyhl. 11a Zadní Krau-I

Pokračujíce Bucharovou cestou, křižujem e ve vrchu cestu z Rezku přes THdom í (viz str. 144), kterou možno v pr. dojiti za hodinu přes Zadní K rausovy Boudy do Špindl. Mlýna. Náš směr vede nás však přímo dále k S. na

Mechovinec (1079 m, v 1. Kozli H řbet) ; v pr. k rá tk á odbo čka k

H arrachově Skále (1040 m, 5 Bedřichov, Špindl. Mlýn, k S min.) s pam ětn í deskou z rok irua Krakonoš, k J . 11a Žalý, k Z 1896, s rozkošným pohledem na|a JZ. na Jizer. H ory a Ještěd.

S vrchole spáditě dolů na křižovatku (6 hod.) s Krakono Sovou cestou z Nov. Světa do šp ind lerova Mlýna (viz str. 102). V 1. k rásn á poloha.

Míseěek (Mísečných Bud Zad- h lídnu tá pro první české horské nich s host. Renerovým), v y -san a to r iu m pro choroby plicuí.

Projdeme-li podle Mísečné H ory (v pr. 1241 m ) ze Zadu. do P ředních Míšených Bud, můžeme pokračovali Bucharovou

147

Zlaté Návrší (6% hod., 1330 ského Dolu mezi vodopádem m), na liřebené Krakonoše,- po Labe a Špindl. Mlýnem a pro- némž vede s ta rá Šmídova Cesta tější Sed mi dol í s Vys. Kolem (krásné výhledy) v pr. do Lab- v pozadí.

10*

Hlavní náš směr však voli níže položenou, modrožiutě značk. cestu s m írnějším vzestupem po jižním svahu Krako- noSe ni k rozcestí blíže jeho nejvyššího hodu (1419 m), kde ne­daleko spa třu je se mohyla lyžařů Hanče a Vrbaty , k te ří na místě tom podlehli horské nemoci ve sněhové vánici v březnu r. 1913. Skvostný pohled v 1. do Kotelnýcli Jam. Setkáváme se tu s costou Šmídovou po hřebeně Krakonoše a pokračujeme v pftv. směru k SZ. až na modře značk. cestu, která v př. ve­de k pramenům Pančice. Skvostný pohled k V. na ostrý h ro ­ti tý hřeben Koziho H řbetu na Špindl Mlýn. Dále dle str. 112 k Labské Boudě. Kdo však chce přímo překročiti hřeben, mi ne cestu k Pančici a jde přímo dále, křižuje po 11) min. H arra- chovou cestu (viz str. 112), po dalších 12 min. cestu od Nové Slezské k Labské Boudě v př. k

Labské Louce s prameny Labe (v př.) setká se s cestou od Labské Boudy k pramenům vedoucí a po 8 min. stihne

Hřebenovou cestu na hranicích. Překročí jí a stále v pův. směru k S. jde ještě !4 hod. k St. Slezské Boudě, kde dle str. 911 rozhodne se pro sestup v 1. či v př. do Schreiberliavy.

Trať VII. B. Jilemnice. Rezek, Dvořačky, LabskáBouda.

Do Rezku (str. 132) můžeme voliti půvabnou cestu podle J i ­zerky přes Vítkovice (rozhodně pro tu ris tu lépe doporučeni hodnou), nebo cestu přes Hrabačov k rozc. u Bělidla a zde místo proti toku J izerky cestou v 1. odbočující podle posled­ních domků. Vichové n. J . k

Vicliovské Lhotě, k te rá je rodištěm m alíře Franty K árá ­vá. Mezi rozptýlenými domky Lhoty a Křižalic (v př. do údo­lí J izerky se táhnoucích), směrem v 1. Homolec se Skalkou (770 m) stihneme tkalcovskou ves

Roudnici (v p. k Vitkovicftm farou příslušnou) n za ní setkáme se z 1. s cestou od Poniklé vedoucí. Přímo dále k S- po 2 km setkáme se z př. s cestou vítkovickou (str. 144) a za 20 min. jsme v

Rezku (str. 132). Z leva sem přis tupu je cesta od H radska a Jablonce n. J., kteréž obě pokračují v př. (str. 144) na Skelné H u tě . (modročerv. zn.) a dále dle č. fi. na str. 144, kdežto náš směr vede zprvu k SV., pak přímo k S., t. zv. exkursn í ce­stou (lesnického sjezdu) podle sev. cljalup Skelné H uti (v př.) přímo na

149

Dvořačky (str. 102), odkudž pokračujeme přímo k S. dále (viz str. 101) po svazích Lysé Hory (v 1.) k H arrachov. Kame- nům a přímo dále k SV. až k Labské Boudě (str. 89). U Har- rachových Kamenů můžeme si zvoliti malou, ale vděčnou za cházku v pr. přes Kotel (ev. Kotelské Jám y). V

Labské Boudě je bohatě rozvětvená křižovatka cest, takže můžeme voliti krásný n á v ra t Labským Dolem přes Špindl. Mlýn a Zlatou Vyhl. na Zalý (str. 144).

Trať VII. (Pokrač.) Jilemnice—Rokytnice.Ze stanice Jilemnice objíždí d ráha město do souvisícího

s ním (v 1. vyhl. na Kozinec)

Hrabačova, rodiště klas. fil. h is to rika a cestopisce Front Jezdinského (1858). Kdo m íří přímo na hory a nechce se za- staviti v Jilemnici, vystoupí už v H rabačově a dá se od s ta ­nice proti toku J izerky k rozc. u Bělidla (str. 143, 144 a 148).D ráha se tu uchyluje k SZ. a podle toku J izerky dolů podle mlýnů, bělidel mijic v pr Víčkovou (rod. lékaře Jos. Vejnara, 1867) a pojíždějíc Dolánkami s tihne zast.

Sytová-Háje při visti J izerky (v regulaci) do J izerky sou­vislé s Arnoštovem. Prům ysl tkalcovský, d řevařský a sou stružnický. Z 1. p ř is tupu je sem,silnice od Semil (str. 132), u A r ­noštova pod lesnatými vrchy p řírodn í divadlo, k te ré bývá hojuě navštěvováno. Zde také dobrý hs. T ra t obrací se k S.do hlubokého lesnatého údolí, na jehož konci leží Nová Ves,kde překročujeme silnici vedoucí přes

Rochprachtice do Vysokého n. sledovati dle str. 132.Jiz., k te rýž vděčný výle t lze

A hned za Novou Vsí stihneme zastávku Přívlaky-Poniklá. Překročíme-li za zast. J izeru do obce

Poniklé vede nás touto tkalcovskou obcí (tov. i domácká vý- rcba), v jejímž okolí je naleziště želez, rudy, an trac i tu a tu hy), značk. cesta podle kostela sv. J a k u b a Většího na

Rezek; bezlesuou planinou!odtud v r á t i t buď přes Mise- stoupáme k Je s třáb í a oblou- čky do Špindl. Mlýna nebo přes kein silnice k J . dospějeme na Mísečky a Šeřin do Jilemnice, křižovatku v Roudnici s cestounebo do Jablonce i Rokytnice od Jilemnice ( tra t V II. B.) na zpětným směrem dle výl. Rezek, Dvořačky a Labskou z těchto míst, níže u hlavní Boudu vedoucí (5% h.). Kdo do- tra tě uvedených, jde jen do Dvořaček, může se

D ráha po krátké zatáčce k Z. obrací se opět k S. podle Přivlak a Jilemnice (v 1.) do zastávky

Jlradsko, u stejnojmenné samoty s tov. na hedvábí, kde

150

křižujeme tur. stezku z Vysokého n. Jiz. na Rezek vedoucí (viz str . 132). Také možno odtud dobře do Bratrouchova (94 hod., viz níže u Jablonce). — Před H radském i za ním pře ­kročíme Jizeru a ubírám e se po břehu pravém podle Vojtěšic (v pr.) a Třfče (v 1.), kde opět dráha překročí J izeru u silui- ce a stihueme do stanice

Jablonce n. J . , městyse (4007 rn). většinou českého (z 1270 ob. 965 C.), v údolí J izery , zde široce rozložené. Dobré klím. letovisko s horským m írnějším podnebím. Museum N. J. S. v budově měšf. školy. Těl. J . Sokol. Textilní průmysl tov. i domácký.

Bývala tu ves již ve X II I . nici. Býval tu s ta rý dřev. ko­stel., k te rá do r. 1492 pa tř íva la stel farní sv. Prokopa, r. 1777 k Štěpánieům, později k Jilem . přestavěný v nyn. podobě.

Hostince: Hot. Paříž (4 pok., 8 1., stanice KČsT., turist . int., velmi dobrá rs.), Hot. Ráj (3 pok., 8 1., pošta, telegr. a telef.). Host Fr. Hanče (3 pok., 6 1.), F r. Palanče (2 pok..5 1.), V. Kobra (2 pok.. 4 1.). Stud. nocí. v měšf. škola (30 1.). Na Jizeře plovárna. Autobus přes Vysoké n. J . do Semil. Jednospř. pov. (doptávka v hotelech).

V ý l e t y z J a b 1 o u ce n. J.

1. Vysoké n. J . Přes Sklená řiče nebo přes Tříč zpětně dle č. 1. a 2. na str. 134.

2. Nový Svět: a) Přes Paseky. Silnici k Rokytnickému nádr a za ním při p rvn ím rozc. v 1. k něm. hot. Horský zám ek« za tímto při 2. rozc. v 1. přes J izeru a vzhůru do Pasek s ko­stelem sv. Václava z r. 1789, průmyslem dřevařským a tex ­tilním. Dějiště Raisových »Za- padlých vlastenců ; od kraje ?si v pr. Ví kin na zn cestu,

kterou zabočíme v pr. přes P lanýrku dle č. 2 na str. 134 až k mostu přes Jizeru a J a ­novým údolím na Nový Svět. — b) Údolím Jizery . Jako přia), avšak dále v přímém směru proti toku J izery krásným údo­lím zpětně dle s tr . 85 až k mo­stu jizerskému a v pr. Janov ­ským údolím do Nov. Světa (3 hod.). Také však je vděčno od- bočiti v H ranic ích značk. ce­stou v 1. přes J izeru a krásnou lesnatou polohou nad pravým

břehem J izery postupevati dle č. 3. na str. 81 až k Jizerskému mostu a v pr. údolím Janov ­ským podle Mumlavy do Nov. Světa. — Nebo konečně jiti ú- dolím Jizery až k mostu a 2(1 m inut před Jizer, mostem v pr. odbočující Janovou Cestou buď přímo do H arrachova ane­bo se zacházkou na čerták , do­lů _ k rozcestí v Seifeubachu a Seifenbachem přes H arrachov zpětně dle s t r 86 do Nov. Svě­ta. V 1. případě o 1 hod., v 2. o 2% hod. dále. — c) Přes Dol. Rokytnici, Certák a Harrachov. Jako při a ), avšak před mostem u Dol. Rokytnice dle zelených značek v pr. od hot. * Horský Ziimekl vzhůru zpětně dle str. 86̂ přes Vilémov a H ranice na »Krásnou Vyhl.*, odtud přes Hieďsebe na Janovu Cestu na Čerfák a sestup od rozc. do H arrachova a Nov. Světa (394 hod.). — d) Přes Horní R o k y t ­nici a Harrachov. Cesta značk. ke Končinám a dle značek v 1. na vrchol Stráže (Strážníka 774

m, 1 hod.), se skvostnou vyhl.ldené (Kaltenbachu), odtud do­na Kotel, a Lysou H oru; dále lů lesem do Seifenbachu až k podle modro červ. značky kelrozc. (v pr. cesta na Voseckou

1f)l

kostelu v Hor. Rokytnici, od- Boudu viz str . 88) a v 1. Har- kudž vzhůru žlutě značk. ce- rachovem do Nov. Světa (3Vi stou k vZlaté Vyhlídce* ve Stu- hod.). —

3. Buclištejnská Výš. (rozlil.).1 Nový Svět. Směrem autobusové linky, však nadcházkou dlel

značek přes Dolanky do Sklc- nářic k rozc. a dle s tr . 81 levou cestou k S. p řes Ja v o rn ík a Bílou Skálu (H ajádste in) na Buchšt. V ýšinu (2% hod.) a dá ­le dle str. 81 do Nov Světa.

4. D vořačky—Labská Bouda. Směrem tím to možno voliti tř i cesty: a) Přes Dratrouchov, po­slední českou dědinou tímto směrem v Podkrkonoší. Značk. cesta vede od nádr. na Spálen- ■iko v B ra trouchově (680 m). s te rý je výbornou ukázkou chudé české horské osady roz troušené po svazích, kde ho­ralé dosud těžce obdělávají p á ­du staročeským houpákem a vyvážejí hnojivo po provazich tém ěř vše jen silou lidskou. So­kol v B., zaříd il na Krakono­šově Vyhl. tu r . noci. (20 1., po PÍ. 3 Kč Návšt. hrom. se hlásí týden předem u jednate le So­kola. Také ve škole je noci. 6 1. Kl. čs. Tur. Z im ní sport. Vý borná d ráh a pro rohačky. E 1923 byly tu p rvn í Sokolské ly ­žařské závody. Lyžařen í odstra nilo i zimní p rázdn iny školní, nebot lyžemi dostanou se děti dobře do školy i z části obce Brna, Hejlova a Šrejborce, k te ­ré leží výše za vrchem. N ej­potřebnějším dětem opatřu je yže Sokol. Do Sokolovny-Kra-

konošovy vych. (4 lam pová rad. stanice) k rásný polil, do údoli Jizery , na Vysoké n. J i z , Ji- erské H ory (M áchovské ská- y). Možno sem j i t i také ze .ast. Hradsko). Dále dle značek přes Hejlov (za n ím v 1. cesta od F rantiškova) a obloukem k J . (v př. Dušuice) do Rezku (str. 149, odtud v 1. exku rsn í cestou dle s tr . 132 na Dvořačky. — b) Přes Končiny. J a k o při č. 2. dl směrem na Končiny, však bez odbočky přím o dále dle značek přes Sachsáv Kopec a le sna tý ­mi par t iem i přím o na D vořačky 1(2 hod.). — b) J a k o při b), ale s odbočkou dle č. 2. d) k S tráži a sestup k Hor. Rokytnici, však před touto v př. dle červeno- m odrých značek v př. kolem

Iv̂ SÉBi& * <£****

Bratrouchov, typ podkrkonošské vesnice. (Sokol. — K rakono­šova Vyhl. Lyžařská trať,)

města 1< rozc. 11 Modré Hvězdy, tiškovem až k cestě od Bratrou- pred R oky tncm (Sahlenbach). chová (é. 4. a) a společně 11a Cestu 1. v 1. miino obec zůsta- Rezek (možno také od Svetro vime nepovšimnutou a můžeme va kopce napříč přes F rauti- j i ti d ruhou skrze obec vzhůru škov 11a Hejlov, kde rovněž set- k host. Korbrovu, za nímž pře- káme se s cestou od Bratrou- kročíme cestu od Seifenbachu chová a touto v 1. (malá za- vedoucí a v přímém směru do-cházka), nebo konečně cestou stihneme cesty Krakonošovy přes Bratrouchov dle č. 4. a) krátce před Dvořačkami (v pr. přímo na Rezek. — Z Rezku ve v- sir. 1(11). — Nebo volíme tře t í do cesta B ratrouehovská přímo cestu v pr. dle modr. značek dále na Skelné H utě a dále dle vozovkou podle Huťského pot. s tr . 143, 144 přes Třídomí přímo k jeho slapy ( h s ). pak p řík ře na Zadní K rausovy Boudy a k mysl. a dále podle ús tí cesty Špindl. Mlýn, nebo oklikou v 1. od Seifenbachu a přes cestu od přes Mísečky na Krakonošovu Končin vedoucí na Dvořačky cestu a touto dle str . 1(12 do (2 hod ). — Od Dvořaček dále Špindl. Mlýna. (Prům. 5— 5Ms na Špindl. Mlýn, ke Kotli a k hod.)Labské Boudě (3¥j hod.) dle T!, . . . .st r p)2. 6. Jilemnice. Kteroukoli ce­

stou dle č. 5. 11a Rezek, kdo5. Špindlerňv Mlýn. Buď dle však obrátím e se k J . 1 km

č. 4. k Dvořačkám (kterýmkoli k rozc. a zde v 1. modročerv. směrem) a odtud dle str. 102 do značk. cestou přes Vítkovice Špindlerova Mlýna, nebo dle č. do údolí J ize rk y (str. 143 a 4. b) přes Končiny k rozc. na tímto dle č. 6- na str . 144 do Svetrově Kopci, zde v pr. F ra n Jilemnice (4Va—5 hod.).

Z Jablonce sleduje žel. t r a ť již jen 1 km : tok J ize ry a ústí do konečné stanice před

Rokytnicí n. J. (480 m) zněmčeným městem (5527 obyv., 4!tii č ., 4639 N.), k te ré děli se 11a Dolní a H orn í Rokytnici a p řísluší k ní osady Vilémov, F rantiškov, Hleďsebe, Hranice. S tudená a Rokytno, kteréž m ají dohromady 1312 ob. (254 C., 1038 N.), .a z nichž nejvíce Čechů je ve F ran tiškově (152 Č., 204 N.). Město ležící v půvabné dolině pod Plecháčem, Lysou H orou, Kotlem a Vlčím Hřbetem, obklopeno je nižší kopcoví - nou Stráže a Zimová (k J.) a Michovince (na Z.), na jejíž sva ­zích a výběžcích malebně seskupena jsou obydlí, d ruhdy i pěkně výstavná. Město samo leží 11a Huťském potoku nad jeho ústím do J izery . J e oblíbeným letoviskem klimatickým , byť jeho drsnější podnebí jen za parného léta bylo příjemné. J e oživeno prům yslem tkalcovským (11 závodů v rukou něm.) a papírn ickým (pap írna F iirth a P.). T ři české s tá tn í školy ob. (v Dol. a Hor. Rokytnici a F rantiškově), dvouletá stá tn í škola tkalcovská. F a rn í kostel sv. Michala, piYv. z r. 15('-8. obnovený 1758 s cennými obrazy. Nová budova radnice. P ř í ­rodní divadlo u íiádr. Zemská menšinová kolonie pro dívky zdravé.

154

155

Původně vznikla tu osada u želez, h a t í V aldštejnských ve 14. stol. Ve válkách husitských byly doly zavaleny; vznikly potom ještě hu tě skelné u Ro- ky tna v XV. stol. zal. A rno­štem Jilem nickým ; osada Fran- tiškov (zv. po F ra n t . H a r ra chovi) vznikla r. 1675, když okolí zdejší velmi bylo vylid

něuo ex u lan ty po švédských vpádoeh. V X V II I . stol. poča- lo se u jím ati rukodílné tkal- covství, teprve r. 1856 zal. ve Vilémově p rv n í mech. tka lcov ­nu Vilém Rieger, po němž Vi­lémov nese jméno. Rokytnice je rodištěm proslulého českého orof. ch iru rg ie Karla Maydla (1853).

Hostince: Národní Dům (m ajetek N. J . S. 6 pok., 12 1., stud. noci. 6 1.;). Něm. hot. Hanču (u kostela 6 p., 12 1.), H ainzel (na cestě k D vořačkám 5 pok., 8 1.), H orský Zámek (Berghotel u nádr. 14 p., 16 1.). Menší hs.: Zl. Křiž (3 p., 6 1.). Zitte (nám. 2 p., 4 1.), T ru tnovská piv- (3 P-. 3 1.), L esní Dům (W aldhaus na cestě k D vořačkám 6 P-. 40 1.).V Hor. R oky t­nici Pošta (2 p., 4 1.), u nádraží Iinappe (1 p., 8 1 ) a Felix (1 p., 2 1.) — V osadách: Vilém ov: Zillertal (4 p., 6 1.).Studená: Zlatá vyh l . (3 pok., 6 1.), Hranice: Krásná Vyhl. (2 p., 4 1.).

V ý l e t y z R o k y t n i c e .

Radu výle tů roky tn ických sledovali jsm e již z Jablonce, tak zejm éna čís. 2a. přes Paseky (odtud k ra tče j i od hot. H orský zámek), č. 2b. údolím J iz e ry (cesta v pozdější parti i s obou s tra n uzavřená lesem), č. 2c. z Dol. Rokytnice od kostela dle zel. značek přes Krás. Vylil, a Čerták do Nov. Světa, č. 42d. z Hor. Rokytnice od kostela dle ž lu tých značek přes Zlatou V yh l . a Seifenbach do Nov. Světa, dále dle č. 4c. z Hor. Rokytnice ua rozcestí u Rokytua na Dvořačky a ko­nečně podle čísla 2. od Horského zámku přes Paseky na Buch- šte jnskou Výšinu. K těm to p ar t i ím se p ř id ru žu jí ještě násle­du jíc í:

1. Labská Bouda, H řebeny , s tr . 90 dále na cestu Hřebeuo- Ja k o p ř i č. 2 c) na s tr . 150 přes vou ( tra ť IV. A.).Vilémov a H ran ice až k rozc | Nový Svět (přímo), a) na K iasné T yhl., zde vsak y, j j or> Rokytnice do Studené v pr. k mysl. seifenbasské a k „ z la fé V y h , id k ydale Voseekou cestou na Čert.-<(8tr 8Ř). odtud v pftv 8infn.u v.n Plun kde se tkám e se s ce- | - j do Seifenhachu, t ím to do stou Krakonošovou a sleduje- H a r ra c hova a Nov. Světa. O-

ji dle str . 101 v pr. k nove-i ^ j vjz Zpgtně u Nov. Světa mu rozc. pod Lysou Horou, zde o>yvolíme s tředn í cestu na Har- ua ‘rachovy K am eny, a od této v 1. k Labské Boudě (odtud dá­le dle str . 89).

2. Vosecká Bouda, Hřebeny. Ja k o p ř i č. 1. až na Čertovu P láň , zde však p řím o dále k rozc. pod Lysou H orou a v 1. k S. Voseekou cestou dle str. (18 n a Voseekou Boudu — dle

4. Rezek, Jilemnice. Cestou k Dvořačkám z H. Rok., však před rozc. u R oky tua v pr. sil­nicí do F ran tiškova až k rozc., kde sc dáme v 1. na Rezek j a ­ko ua str. 152 a dále přes Vítkovice (str. 143) a iidolím J ize rk y do J ilem nice dle str. 143.

Vrchlabí.

Trať VIII. Kunčice. Vrchlabí. Špindlerův Mlýn. Petrova Bouda. Affiietendorf. Schreiberhava.

Z nádraží knnčického sleduje lokálka proti proudu tok mladého Labe podle H orky a Liščí Hory- (v 1.) do nádr.

Vrchlabí mezi rozptýlenými sídly a továrnami, které již náležejí k městu Vrchlabí (484 wij, kde m írná pahorkatina dílem i rovinatá poloha z okolí Hostinného přechází do hor­ského úvalu, kolmo téměř probíhajícího směrem ke hřebenu krkonošskému, přes k terý ta to naše tur. t r a t přímo vede do prus. Slezska. Klima v létě mírné a příjemné láká sem dosti letních hostí, v zimě je tu dosti drsno, je však Vrchlabí východištěm zimních sportovcův. Velkolepý tkalcovský, (česká je jen přádelna J. Meněíka), dílem papírn ický průmysl, vedle strojíren, sleváren, par. mlýnů, elektráren a pivovaru atd. Něm. stá tn í odb. škola tkalcovská a s tá tn í reformní reál. gymnasium něm, z českých škol obecná a občanská, živnost-, pokrač., opatrovna Ú. M. Š. Vrchlabí Dolní i Horní m á 91(57 obyv. (z toho 1375 C.). S patřu je se tu starý zámek z r. 154ti se čtyřm i osmihrannými věžemi, r. 1894 přestavěný, se

167

sta rým ryt. sálem, zbraněmi, podobiznami Morzinů s pěkným krucifixem v reliefu, kachlovými kamny z r. 1545; p ř i něm angl. park tu r . p ř ís tupný (v ú te rý a v sobotu) a za ním mausoleum Černínů—Morzinů. Got. kostel z r . 1888. Vyhořelý august. k lášter (1895) byl restaurován s k rásným kostelem, v němž nalézá se hrobka Morzinů a dva proslulé olt. obrazy i nádherné malby. Museum krkon. spolku něm. s knihovnou, dále přírod. Městský sad na šancích s krásnou vyhl. a le tní rs.

Dějiny. J iž asi v X II I . stol. byla tu ves ěeská, později vod­ní tvrz vladyků z Vrchlabí (vrchoviska Labe), k teří do konce XV. stol. poddáni byli k Trutnovu. R. 1424 dobyto 'tu Zižkon. Rozdělena na více dílů dostala se v držení Tetovských z Tetova a od nich r. 1533 Kri- štofu z Jandorfu , jenž usadil zde první Němce horníky, vymohl pov. vsi na horní město (dolování zaniklo ,v 17. stol.) a vystavěl zámek. Na hřbitově

Hostince: Proti nádr. Host. pavillon a st. KČsT. Občerstv.. informace bez noci. jen stud. noclehárna: d ruhá v ěeskó škole až 20 1.) Český Nár. Dům a liot. v projektu. Appclt (18 p., 3tí 1.), Petera (tí p., 12 1.) a Břemen (10 p., 18 1.) jsou něm., ale české obsluhy lze se dožádati. Menší něm. (řeznictví > Meisner (3 p., 5 1.), u Krakonošů Riesengebirge (3 p,, 6 1.). Doprava autobusy Spolku pro povzu. au to tu r is t iky v RČS. od nádr. do Špindl. Mlýna a do Špindl. Boudy, viz str. 43.

pozoruhodná hrobka Je r iů s u- ínělým mram orovým Kristem. Albrecht z V aldštýna získal Vrchlabí koupí r. 1624 a po něm připadlo Morzinům, kteří

august. klášter vystavěli a r. 1884 Černínům z Chudenic. Býv lékárník Vojtěch Kablík snesl d ruhdy bohatou sbírku krkonošských přírodnin a jeho choť Josefa Kabliková (nar. 1787) bohatý herbář (v reál. gymn. v Trutnově).

V ý l e t y z V' 1. Zalý—Jilemnice. Na Zalý \ed o u tři cesty : a) Zeleně zn. cesta od zámku k Žlutému k ř í ­ži a do Kněžic, za vsí rozc. a dale dlo zel. značek v pr. na Zalý k rozhl., celkem 1% hod.— b) Z Hor. Vrchlabí vede ze- kiiwžlutě značk cesta do Pod- žalí a na vrchol 1*4 hod. — e)Z Hor. Vrchlabí značk. cesta na Kněžice a zde jako při a) l¥i iiod. — S vrchole (str. 145) se-

r c h 1 a b í.2. Zalý—Jablonec n. J . (Ro­

kytnice). Podle č. 1. 11a Žaly-. Sestup na Zlatou vyrhl. a v pr. nebo přímo dále po hřebeně Bucharovou cestou k rozc. N. Rovince, zde v 1. huědě značk. cestou jako 11a str. 14tí přes Vít­kovice a podle str . 144 dále do Rezku a zpětnou cestou dle str. — po záp. svahu Vlčího Hřebene k rozc. u Fran tiškova a zde v 1. přes Bratrouchov do

stup 11a Zlatou Vyhl. (červ.|Jablonce 11. J . (2¥1 hod.), Při zn.) a při rozc. zpátky v 1. na rozc. 11 F ran tiškova možno ta- Hor. š těpánice a do Jilem nice Ké odbočiti v pr. Františkoveni (4 hod.). Cesta lyžařů a sáúkařů na Sachrův Kopec a zde v 1. v zimě vede přes Kněžice nalpřes Končiny do Jablonce: rozc., zde však prostřední ce- v Končinách však také odboči- stou v pr. k stanici lyTžařů a 1 li v pr. přes Stráž (dle str.lyžařskýchhlídce.

kursů 11a Zlaté Vy- 143) do Horní Rokytnice nebo na S tráž v 1. a do Dol. Rokyt­nice k nádr.

J. Dvořačky, Yoseeká a Nová k Dívčí Lávce a do Špindl. Slezská Houua, 8 cůrelberhava:'Allýna (8V2 liod.). ui ih e cis. 2. uojkratceji přesl . . . . .«u,ý lev. z ia tou vylil.) na Ho- . «• Splndlerův Mlýn. Auto-vmtiu-t itkovice a přes Bezek 'Husova linka vede úvalem La- primo k S. exkursn í cestou 11a silnici štět kovanou vapen- Dvoračky (str. 148). b) OKlikou,lcem a zpravidla velmi praši- aie velmi půvabné podle Jizer- ™ “ • ktere ,so Ulrista radtm dm c. 1. a rozc. ža Knězi- vy.hue- voli proto některou cuiiii, zde v 1. přes zákru ty příjem nější ze dvou cest: a) sliníce (Hs. Bubeníkův) do * res Zuly dle 6. 1. (ev. pres n o r . Stépauic a dale podle k la tou Vylil.) na křižovatku p.,t. Cedronu Doi. Stépánicenii ,\» Rovince, kde se odbočí od . /. k ústi jeno uo J iz em y , v př. Bucharovy cesty v př. dle str. proti toku .1 izerky (dle str . 143) Přes Zadní K rausovy Boudy .,0 viiKovic; zde bud v 1. po-d o Spindl. -Mlýna (4-av4 bod.,, •iie kosteiiKa 11a Bezek, nebo - b) Horním Prchlabim 11a ko- [f 1*1 mu dme podle J izerky d o uec k cestě červ. značk. v pí. oKe.nycn l l u t i a daie značk. odbočující (t. zv. Kamenitou cestou podie J izerky až 11a ex- cestou). Po 1 /1 km rozc. pod ....isíti cestu a touto na Dvo- Strážnou Hůrou (Wachhur, rucku (str. 148). - c) Přes M i-M i »0; odtud podle modrýchs .chy n no le lné Jám y; dle b) .maček v 1. nad labsky uval k.•1..Ž110 ve Saem ýcn H utích z n - Seidlovým D om kům a Herh- oociii v př. do Třídomí, k a m ž kovicům, obloukem v 1. do V 01- .-.e dojde však také dle č. 1. a ského Dolu, zde příino k S. _. pres Za.ij nu Hovinku, kde lesem ke A ,nusovym Boudám. v šuk vol 1 se p rim y siuer Bu- překročíme Klausův potok citarovou cestou dle str. 144 (v 1. při jeho ústí Michlův přes Senu a če rnou Skálu na Mlyn) a stálé lesem podle Hro- 1, ri/.ovatku od K rausových Bud m oyky do Špindl. Mlýna (3Ví* do Třidoini v 1. Z T ř í d o m í h°d.). — c) Dle b) Hornímv př. k 8 . podle druhého pra- Vrchlabím až pod Strážnou mene J izerky k Předním Mise- Hůru, zde však v př. do ckani, ale nňed v 1. kolem nich Pommerndorfu a tímto vzhůru dle str. 102 k býv. Kotelské ?? k h,ost. u K ovárny, kde po tfoudě a pres lvotelské Jám y 6ma buym i p rnhy (špatně) nu Dvořačky. — d) Jako při c) 'ěJjacena cesta tě r im t , jež veuu nucharovou cestou, ale ou kři- 1’rjmo ilo s>p. Ml. (A/-> hod.), ž jva tky Třídomí — Krausovy . rchlahimlioiiuy dále přes Mechovinec na ................ r~.iiísecky a die str. 14tí dále. —Z Dvořaček jdeme 1 Vi km směrem k Nov. Světu, az s t ih ­neme v př. odboč. Voseckou cestu a touto dále dle str. 88.

4. Labská Bouda—Špindlerův Mlýn. Dle č. 1. 11a Zalý a dále dle e. 2. a 4. Bucharovou ce .-.tou k Misečkám a dle str. 148 buď po svahu Krakonoše nebo pod Ziat, N ávrším k H arrach .Kamenům, v př. % km 11a k ř i ­žovatku a v př. podle PančieePP„ ....... ...... ................. .................k Labské Boudě (»% hod.). Se- mendoríu. Zde přes silnici k stup do Labského Delu a timti Ivápencovým lomům a le

(skvělý pohled na Kozí Hřbet) .em k Labským Boudám, pří

158

Pommerndorf jako při c) až k rozc. 11a lučině nad Sestidomim, zde místo v 1. dle telef. tyčí v př. neznač, cestou podle K lí ­nového Potoka až ke Klínová Boudě a v 1. značk. cestou přes Stoh zpětně dle str. 102. Do Sp. Mlýna.

tí. Sněžka. Na Sněžku vedou dva hlavní sm ěry: A. PřesLuční Boudu. B. Přes Pece. — A. K Luční Boudě vedou dvě cesty: a) P řes Pom m erndorf a Výrovku. Dle č. 5. C. do Porn-

kře vzhůru k Předním (1207 /«) Hondě v pr., za níž překročili .e a Zadním Rennerovým Boudám 'ervenožl. značk. cestu od Šp. (1*24!) m, 3 hod.), kde přistu- Mlýna na Liščí Horu (do ,/na ­

plije z pr. cesta od Dol. Dvora.Iských Lázni) a stihneme za přímo dále podle Pricsoraji.cdlouho V ýrovku (13(53 m). Od-í ' i t / í il v í . k osamčlé Drorsk*,tnd dále dle str. 110 přes Pláň

tJdo

lní

přeh

rada

u

Kla

usov

ých

Bu

d.

Studmfcnou k Luční Boudě, b) Druhá cesta na Výrovku vede od kostela (pěkná značk. cesta) do Dol. Dvora (str. 160), kdež od kostela vede cesta k S. brzy se rozvětvující; volíme prvou ze­leně značk. údolím Kotelského potoka k Boudám Hanapetro- v ý m ; zde rozc. jdeme v 1. k Boudám Kotelním, k nimž by­chom byli kratčeji, ač méně půvabné došii, kdybychom nad kostelem, v Dol. Dvoře byli zvo­lili cestu levou, kterouž nyní v pr. pokračujeme k S. k Zad- uim Rennerovým Boudám a odtud dále jako při a) na Vý­rovku. — Z Luční Boudy dál viz níže. u Špindl. Mlýna. — B. Přes Pece vedou 4 cesty: a) Cestou směřující do Janských Lázní z Dol. Vrchlabí přes lab­ský most modroěerveuě znač­kovanou 1 hod. do Lánová, t á ­hnoucího se v délce skoro 6 km podle Mal. Labe. Lanov vznikl jako hornická ves ve X III. st. a ještě v XVI. stol. bývaly tu žel. samokovy, dnes převládá tu

Boudám, kde se lze rozhodnouti bud pro směr k V. na Bobi Boudu (viz str. 106) nebo pro nněr k S. do údolí Zel. Po­toka jako při B. d).

b) Přes Dolní Dvůr. Jako vý­še při 6. 6. A. b): B._b) Ze středu Dol. Dvora dle žlutých značek nejpřímější cestou přes Pomersky Vrcli (061 m) k Bou­dám Tetřevem (Auerwiesenbau- len),, zde v pr. vzhůru k Bou­dám hrnčířským . (Hs. něm. s noci., dobrý) a dále jako na str. 106 do Pecí a jako na str. 106 na Sněžku. — B. c) Z Dol­ního Dvora možno voliti také cestu od kostela po rozc. dle zel. značek (viz výše A. b) k Boudám Hanapetrovým, kdež odbočíme v pr. po žlutomodré značce přes Boudy na Plá­ni k Boudám Tetřevím a přímo dále k Boudám Hrnčíř­ským a dále jako B. b). — B. I) Přes Liščí Boudu značnou

oklikou: sledujeme buď cestu B. d) nebo cestu B. c) k Bou- Jám Tetřevím; zde pokračuje

prům. textilní, tovární výroba se k S. dle žlutých značek pří- papiru a dřevité vlny. Kostellnio na Lišči Boudu. (Velký a sv. Jakuba. Větš. pochází z r.jdobrý hs. s noci.); odtud k JV. 1511 a věž jeho z r. 1603. V edle zn. červenožlutých až s Stř. Lánově modlitebna ev. Do^první Hrnčířské Boudě (Dreck- Dol. Lánová možno j i t i také'baude), kde v 1. dolů, zákruty přímo od nádraží červeně zn.|a podle Zeleného Potoka (viz cestou % ho\l. Sem možno jiti str. 107) do Pecí a dál jako při také z hlavní třídy Vrchlabské B. b) — C. Z Vrchlabi Hor- nad nádražím neznačk. cestou ního, cestou, kterou jsme sle- podle vápenic přes Zimův Vrch dováli dle č. 5. b) a c) přes (485 m) ke kostelu SA hod. Tato Pommersdorf až na Šestidomi silnice směřuje dále do ČistéJaž k rozc. u Hříběclch Bud a Nutno však jiti Stř. Lánovemdále v pr. dle značek červeno- vzhúru 1(4 km k výše naznač.lzelených skrze Gansovy (také původní cestě, která dále d ie t. zv. Iiusí) Boudy přes cestu modročorv. značek vede napříč Dolní Dvůr—Výrovka) k Bou- k V. přes samotu Bienerových dám na Plání a stále k V. přes domků do Černého Dolu (str .Te třev í Boudy k Boudám Hrn­

čířským. Dále jako při B. b) (do Pecí 6 hod.).

7. Janské Lázně. Nejkratší, , * „„„ ač nikoli nejpříjemnější cesta

seku a dal Jako na str. 106 vede přes Stř. Lánov dle č. 6. z Janských Lázni. |jj j 0 Černého Dolu. Odtud

Možno však také projiti Čer- již dále zajímavěji přes Hof- nýni Dolem k S. a pokračovati mannovy Boudy dle str. 104 do v témže směru k Hrnčířským Janských Lázní (3 hod.) — Nebo

107). Jdeme jím kousek vzhůru a zastihnem červeuožlutě znač. cestu vedoucí přes Zrcadlové a Volské Boudy na Černou Pa-

'01

Míseěné Boudy.

dle ě. G. C. až lc Boudám H rn ­čířským, zde k V. na nedaleké Bobi Boudy a odtud dle str. 10tí přes Boudu ua Černé Pasece K Volským Boudám a dále jako výše (7 hod.).

cestou vábnější, ovšem oklikou dle č. tí. B. b) přes č e rn ý Vůl na Volské Boudy; rozc. zde v pr. zpětným směrem dle str.104 přes Zinneckrovy Boudy do černé Hory a Janských Lázni (."> hod.) — S největší zaeházkou

Špindlerův Mlýn (760).

Ať již jsme stih li sem autobusem, povozem nebo pěšky údolní silnicí (viz str. 158) nebo některou horskou cestou z Vrchlabí (viz ě. 5 na str. 158), objevuje se před námi ve vršinské kotlině horské jako skvostně položené klimatické lé čebilé misto a velice oblíbené, čím dále tím vydatněji Cechy navštěvované letovisko.

Na východě a severu chrán í jej a skvostné pozadí mu tvoří Kozí Hřbet, jedinečný svého druhu, zjev geotektonický našich hor; k němu jako ochrana k severu druží se ještě Dívčí Hřeben s Vel. Sišákem, pro ti západu chrání mohutná h radba Krakonoše s výběžky Dívčích S trán í, na východ pak zvedají so ochranné š tí ty H ory Studniěné a Sněžky. Od jihu je kotlina uzavřena Stohem a Plání (Planau) s jedné a výběžky šeřinského hřbetu s d ruhé s trany.

Špindl. Mlýn, k němuž náležejí četné daleko v horách rozptýlené boudy, č ítá 1270 obyv. (z toho jen 77 Č. Souvislý s ním Bedřichov má 244 ob. (53 Č.) Odb. N. ,T. S.). Velká je

Kafkftv průvodce II. 11

v.sak frekvence letních hostí a tu ristů (po převrátí* sloupl počet od 2553 až do 550(1 (r. 1925), počet Čechů v některých létech (1919, 1920, 1921, 1922, 1V23, stoupl až přes 92 -98% hostí, z Nčmocka ze 2-35% stoupl až na 49% (v r. 1925), kdy počet českých hostů -klesl na 47—56%.

162

povodněmi a selhal pokus o jeho obnovení r. 1853. Bývalá hornická kaple obnovena roku .705 jako nynější farní kostel pro Špindl. Mlýn. Původně byl luajite.em doiovisk berní hejl man Kriětof z Lendorfu (1497 až 1563) a jeho dědicové až do r. 1624, kdy ujal statek zdejší Albrecht Valdštýn, po jeho sm rti dostal se do držení Mor­mon (další viz při Vrchlabí).

šp indlerův Mlýn (bývalé Scdmidolní Boudy) byl původně částí rázovité hornaté osady sv. Petra , dosud 20. min dále pod Kozím Hřbetem stulené, kde v 1. pol. XVI. stol. dolo­valo se na s tř íbro a kde otevře­na je štola sv. Josefa a sv.Pavla pod Železnou Horou.S taré doly počínají u čp. 77.Dolování p řerušené-vá lkou t ř i ­cetiletou, obnoveno sice r. 1687 až 1764, vzalo za své požáry a

Na rozcestí u mostu velká tabule s přehledem hotelů, pensionátů a ložií. Inform. na obec úřadě a je-li přeplněno u vrátných, vrchních číšníků hotelů o ubytování v soukr.

Hostince: Český hotel Slavie (15 p„ 32 1. s vyhlídkou pod !eáem. Z osta tn ích něm. podniků ve Šp. Ml., Sv. Petru a Bedřichově nejspíše, je-li český holci přeplněn, doporučují se Horský hotel (Berghotol s villou Plech u kostela v krásné poloze 66 p., 150 1., koup., ústř . topení). Buthberger ve Sv. Petru, Grand Hotel (45 pok., terassa, zimní stan. a peuse Bdheim), Holie W arte (35 pok , s pens. PestaTozzi. koup., auto garáž, zimní sport. Hubertus, Ěrlebach, Korutfa (Krone v Bedř. 46 p., 85 1., málo čes. tur.), Marienwarte (26 p., ústř- top.). Slunce (v Bedř. 13 p., auto, zanikl, ves, graci). Schrei- ber (30 p., 50 1., koup., zahr.). Kromě těchto lze vyhledat! nocleh ve Šp. Ml. v Mysl. Krakonošově (Forsthaus Riibezahl u lesa s pěknou vyhl. 20 p., koupel.), u Ant. Hollmana s villou Alžbětou, v ložii Badeliaus (u pošty 30 p.), Špindl Mlýn (proti poště, ústř. top.), Sněěka (veranda), Pohl, Wald- haus, villa Kleofáš Hollman (blíže kostela, tur. stan., také pro delší pobyt), Richter, pens. Emilienrut. — V Bedřichově: Zlatá Vyhl. (12 p„ 36 1.), Friedrichsheim, pens. Hubertus tu labského mostu (10 p., 24 1.), U Labe (stanov, ěes. tur.), villa Krause u lesa (16 p„ koup.). Villa Trómer u lesa.

V ý l e t y z e Š P i n il 1. M 1 ý n a.

Krkonoše nem ají ani na české ani na slezské s traně tako­vého střediska, jako Špindl. Mlýn, kdo by se tra tě rozbíhaly paprskovitě všemi směry jako tuto: Směrem hlavni tratě (viz níže pokrač. na Špindlerovku a do Agnetendorfu). — A. Smě­rem Luěuí Boudy na Sněžku. - II. Směrem Pecí na Sněžku a k H raničným Boudám. — C. Směrem do Janských Lázni —D. Směrem do Vrchlabí. — E. Směrem do Jilemnice. — F

Slap y B í lé h o Labe.

Směrem ilo iVoe. Srěta. — (i. Směrem do Rok ijt nice. — 11. Směrem do Jablonce n. ./. — Kromě toho jest tu množství pů ­vabných procházek k Dívčí Louce, Biskupovu odpočinku, do Sv. Petra, Tanneusteinu, k Údolní Přehradě, do Krausových Bud atd.

A. Směrem Luční Boudy.

1. Po Kozím Hřbetu k Luční bon, s něhož je krásný pohledBoudě a na Sněžku. K svato ­petrskému kostelu (zprvu čer­venozelené značky) a tu to v 1. dle červenožlutých značek Bu­charovou stezkou příkře vzhůru lesem na bok Kozího H řbetu a stezkou úzkou, nyn í uprave

do úvalu Bílého Labe. Od Ken- nerovy Boudy (v pr. pohl. na Luční I lo ru 1555 m a za ní v 1. P laninu (P iaurer 1426 m, před níž leží Výrovka) v 1. Bílá Louka. Dle červenozel. značky :a 25 min. jsme v Luční Boudě

nou serpentinovitě se vinoucí|(3 hod.); bývalá bouda zmizela k Hennerově Boudě (1400 m, 2% a proměněna ve výstavný pěti-hod., velmi dobrý host. 20 p., 45 i., něm.). Stále krásné po­hledy zpět do údolí k sv. P etru a přes Sedmidolí (nejkrásnější pohled na české straně) k Lab­ské Louce; vzhůru na ostří Kozího hřbetu; v 1. odbočuje neznačená (zakázaná) pěšina, místy nebezpečná na ostrý hře

patrový hotel (80 p. o prostř . zařiz., velká rs.), k te rý ztra til mnoho na bývalé in timnosti a přívětivosti, s kterou tu v í­tal bývaly m ajitel botaniky a jiřírodozpytce vůbec. (Další viz p ři č. 2.)

2. Úvalem Bílého Labe k Luční Boudě Směrem hlavni

11*

Pohled s

Koz.

Hřbetu

přes Sediuldoli

k Laltskť*

Louee.

Pt>ille pjrof.

dr. K

. ryt.

Ko

řistky

.

J(U

tratě 7. konce Bedřichova dle žlutozel. značek po prav. břehu Inbe ubíráme se (podle Dív­

čích Strání v 1.), ale jen k Dívčí Lávce (sem možno také Špindl. Mlýnem dle zel. značek! (příjemný hs.), kde dle zelen, maček zabočíme v pr. Dívčím Dolem 6 min. k rozc.; zde v pr. vede nás Webrova stezka (na­rvaná k poetč býv. předsedy íiěxn. Krkonošského spolku), podle peřeji a slapů, které za­padají do čarokrásných zele­ných tůní, v nichž se prohánějí pstruzi, vzhůru zprvu mírné, později p ř ík ře ji (v pr. stráně Kozího Hřbetu, později s hůry zpět pohled na Sedmidoli). Po cvé straně ústí rokle Čertův Důl a S tř íb rná Voda od Lánů sem sbíhající (viz str. 96). Je to konečná nioréna menšího le­dovce, jenž sesul se dolů s p lá­ně mezi Lány a Třídomkem a koutem Čertova Dolu (Křivin) pod Lány a šišákem. Vystou­píme tak na Bílou Louku (za- j .m avý pohled přes je jí vege­taci ke Sněžce, a přímo k Luč­ní Boudě (3 hod.). Pokračuje­me v původním směru močálo­vitou Bílou Loukou již po ro­vině s výhledem v pr. na Luční Horu (1555 m) a Horu Studničnou, pod níž tu po staven obelisk na pamět býv. majitele Luční boudy Jin- horsta (srovn. č. 1.). Stůdničná Hora byla druhdy korunována ledovcem, jenž na východní straně do Obřího Dolu vy- brázdil žlaby Krakonošovy Rukavice a Čertovy Zahrádky, uloživ tu boční mořeny a za­staviv krásné lučinné hrby a balvany- (s domky). Nejpozději jio ústupu ledovce do Obřího Dolu vytvořeno tu jezero, nyní ovšem již neexistující, nicmé­ně nad ústím Modré (z Modré­ho Dolu) do Úpy spadají zbyt­ky lučina tóho terasu a teraso v. hrby jako zbytky pozdní nio- rény. Mezi kleči s výhl. na Ho­ru Studničnou pokračujeme až do Obří Boudy pod Sněžkou. (4tý hod., výstup na Sněžku a sestup po hřebeně: do Slezska viz tra ť IV. a). Našinec sesta-

půjč obyčejnč Obřím Dolem hražovahi až do výše !)il i l(l(i (viz výstup na str. 107) a za- m Důl Modří, k te rá výše do­šli line tu l i hod. nad Pecemi tčené jezero nadržovala.

ve výši 810 ni konec velké bočili il. Luční Bouda. BrQckenberff- morčný ledovce studniěniho, Kruninihiibel. U Luční Boudy asi il km dlouhé, k te rá pře- k řižu je červeně značk. cesta.

Dlo

uhý

důl.

k te rá sem vede z Vrchlabí a Boudy). Dolního Dvora přes Výrovku (viz str. 158) a pokračuje v pův. směru přes Hamplóvu Boudu (zpětným směrem dle str. 97, viz též hřebenovou cestu str.97) nad Malým R ybn íkem a zde od rozc. buď v 1. malouoklikou přes stel Wang.) Kruminhůblu*

Tu uvedená cesta k ř i ­žuje na Rovině (Planině pod Sněžkou v pr.) hřebenovou ce­stu, kterouž zpětně dle str. 97 můžeme se v rá ti l i podle Jimi i'. Boudy přes Malý šišák k Spin- dlerovce a odtud k J. (ceken. za 3 hod.) do Špindl. Mlýna.

Brdckenberg (ko-jOvšem také dle str. 96 možno nebo přímo do od J indř . Boudy sestoupiti do

(‘2 hod. od Luční.Slezska (viz s tr 97).- , •* --

B. Směr na Pece a na Sněžku.

Tímto směrem sledovati lze dvě zajímavé partie.

4. Přes Výrovku. Ze sv. Petra dle éervenozel. značek a Hoff- manovy Boudy na severní svah Stohu (1314 m) a příkře stoupa­jícím Dlouhým Dolem na sev. svah Pláně Planur (1426 ni). Dlouhý Dol znamenán je zbyt-

přírodní pozbyl značné ceny své vzácností a malebností využitím mořenových náno­sů k stavbě silnic i ( do­mů (rozstříleny k tomu' ú želí balvany až 12 m* veliké): plání bezlesou dostihneme Vý-

ky morénového čela v místech, rovky (viz str. 159) a pokraču- kde cesta p řestupuje s pravého .ieme k Riclilrovým Boudám břehu potoka na levý. Vidíme (str. 17, něm. lis. noci.) a dolů tu žulové balvany v břidličné lesem do Pecí (viz níže při 5). hornině, snesené sem ledovcem' 5. P řes Stoh a Liščí Horu. z koutu pod Kozím Hřbetem a;Vede nás t r a t IV. b) (viz sir. ze svahů pod turistickou cesto u 102). Z Pecí pak ua Sněžku nebo k Rennerovč Boudě. Tento jev|do H raniěných Bud viz str. 102.

C. Směrem do Janských Lázní.Vede nás pokrač tra t i fV. h) 3. dle str. 100.

D. Směrem do Vrchlabí.Sledujeme zpětným směrem č. 5. a, b c, na str . 160.

E. Směrem do Jilemnice.

Sledujeme zpětným směrem výlety šis. 4. a 5. z Jilemnice na str. 144.

F. Směrem do Nov. Světa.

Vedou nás zpětným směrem tř i cesty především k Labské Boudě.

6. Harrachova eesta Labským Dolem. Jako při A. ě. 2. k Dívčí Lávce, kde odbočíme v 1. proti toku Labe vzorně u p ra ­venou cestou; kráčíme tu vel­kou ledovcovou prorvou (jak .ii skvostně je viděti s Kozích Hřbetů str. 163) ledovec, k terý

byl nejinohutnější v celých Kr­konoších (nad 10(1 m) a sestu­poval z í i rn u asi 100 ha roz­sáhlého na Labské Louce, od H arrachových Kamenů čili Ssutého Skalí, od F ialiku a Vys. Kola, jehož vody původně sbíhaly se ve velké jezero, jež

167

si pak cestu prorvalo, jako si nes tranním i prořvam i Sedmi- dolí z jednaly cestu osta tn í le­dovcové par t ie (viz níže ve směru h lavní tratě). Mírný v-.e-tup podle D v r i č i c e a Med­vědice (v př.) zv dna pak stále přík ře ji pudle M artinovky a Pndlavy (všude viděti snesené balvany, přes něž voda peře­jemi si cestu liledá) až poírraě Labského vodopádu (v př.) s pohledem na vodopád Paněice (v 1.) a p ř ík rý sráz Krakonoše (v 1.), posléz prudkou serpen­tinou k Labské Boudě (3d4 a zpětně dle str. 112 Harraehovou cestou do Nov. Světa.).

7. Dolem Medvědice přes M ar­ti novku k Labské Boudě. Jako při A. 2 k Dívčí Lávce nad níž hned za odbočkou do Labského Dolu pororujem e v 1. pluvio- trlacialni nánosy (zaoblené bal­vany), pak dvě te rasy 6—8 m vysoké, složené z větších bal­vanů, k te ré nad spojením obou labských pram enu vy růs ta j í až do 20 m p ři ústí Medvědice, je­jímž dolem vede nás zeleně značk. cesta lesem zprvu m ír ­ným vzestupem, pak p ř ík ře ji podle Lichlerovy Boudu a Med- i čdi Boudu (dobrý hs., noci.) k rozc.; zde v 1. podle značek červenozelených k Martin ovce (česká bouda 15 p , 35 1., dobrá

O. Směrem d

10. Pres Dvořačky. Cestou Krakonošovou z Bedřichova dle č. 9., kdež volíme některou zpětnou cestu- dle č. 6. až 4. na; tm -

H. Směrem do

11. Z Bedřichova zpětným směrem b u d a) Krakonošovou cestou přes Zadní a P řední MíseSky do Třídomí a dle str. 149 zpětně přes Skelné H utě a Rezek k zast. H radsko a podle J iz e ry nebo drahou do Jablonce n. .). — h) Krakonošovou ce­stou až na Dvořačky a odtud

nehyne. 2Vi hod.). Zde rozc. Ibě cesty vedou k cíli. V 1.

pohodlnější červenozcl. značená po svahu Vys. Kola % hod. k Labské nebo v př. zeleně znač. es ta k SV. na cestu H řebe 'ovou ( tra ť IV. A.) na Velký •išák a touto v 1. zpětně d o str . 94 k Labské Boudě Další viz u M artinovky na str. 90.

8. Přes Krakonoš a Labskou Boudu. Z Bedřichova sleduje­me červenozeleně značk. cestu zpětně dle str . 102 k rozc. u Mí- icček. Zde pak volíme cestu v př. přes Krakonoš, nebo d r u ­hou cestu po již. svahu K rako ­noše dle str. k H arraehovým Kamenům (Ssutému skalí) a dále jako na téže str . k Lab ­ské Boudě. Odtud možno ovšem prodloužiti cestu až k Sněžným Taináiu (4 hod.) a buď přes Vo­seckou Boudu j i t i do Nového Světa, zpětně dle str. 88, nebo přes Voseckou Boudu a zpětně dle str . 114 přes Nov. Slezskou Boudu do Schreiberhavy. Takée Sněžných Ja m přím o přes

St. Slezskou Boudu dle str. 116 lo Schreiberhavy.

9. Krakonošovou cestou. Z Be­dřichova přímo přes Mísečky

Dvořačky zpětným směrem dle tra tě IV. C. (str. 102) přímo do Nov. Světa.

Rokytnice.

s t r 152, 154 do Rokytnice přes Rokyt no nebo také dle str. 154 přes Rezek a Františkův.

• - ' ' ’> ' y '.

Jab lonce ii. J .

buď přes Končiny ueb > Re rek á B ratrouchov zpětnou cestou dle str. 152.

12. Jako při č. 11. do Rezku, odtud v př. k S. do F ran tiško ­va; rozc. Zde buď v 1. přes Bratrouchov zpětně dle s tr . 15’ nebo v př. F ran tiškovem přes Koučiny.

IGS

Trať VIII. (Pokrač.) Špindlerův Mlýn. Affneten- dorf. Schreiberhava.

a) Ubíráme se k Dívčí Lávce (zel’, znač. cestou) po levém břehu Labe směrem, k te rý až k Špindlerově Boudě možno si zk rá tit i také spojen ím automobilovým (viz str. 43). U Dívčí Lávky při p rvn ím rozc. zabočíme v pr. Dívčím Dolem k 2. rozc. k 3. rozc. u Luierovy B oudy; tu r . stezka zkracuje serpen­t iny automobilové linky, k te rá běží přes ta ra s fluvioglaciol- nícTi balvanů) a je oblíbenou t r a t í lyžařů a sáňkářň .

Nad posledním zákru tem v pr. dostihneme na Adolfovu Boudu (hs. něm. dobrý) a hned nad ni

Spindlerova Bouda (až sem spojení aut. 1% hod.), k te rá se nalézá na hřebenové cestě (viz t ra ť IV. A-. str. 96). Zde možno j i t i dále v pr. cestou hřebenovou až na Polední Kámen, kde odbočují cesty v 1. přes Trojskalí nebo Schlingelovu Boudu (viz str . 96) na Briickenbcrg (kostel Wang) a Krumnihubel, z kterého lze podniknouti vděčnou cestu přes Sněžku a Luční Boudu zpět. H lavní směr vede však v 1. na nedalekou, odtud viditelnou Petrovku, k níž dospějeme přímo.

b) Od 2. rozc. a Dívčí Lávkou vrch před Leierovou Boudou v 1. proti Červenému Potoku. Překročíme autobusovou linku k Špindlerovee vedoucí pod Pevností (v 1. 1033 m) k boudám Davidovým a výše Dat téovým a hned, kde byl (žádné hs.) najiti nocleh se snídani, někdy dost v lídný (v nejhořejši), j indy nepříjem ný zápachem chlévů v přízemí umístěných. (Také lidé nejsou vždy dosti vlídní.) Za nimi stihneme

Petrovku na hřebenové cestě ( tra t IV. A. str. 95), odkudž přímou čarou zprvu zvolna, později, dosti spáditě jdeme nově upravenou silnicí dolů až k Soutoků horských bystř in Brače. H utinské vody a potoka ze Sněžných Jam . Nová silnice ,ie vděčným polem lyžařů a sáňkářů . J iž při vycházce z lesa přijdem e na lučiny parkovitč upravené, kde odbočuje cesia v 1. na B ism arkovu V ýš in u (% hod., 14 m, hs. s noci., pensi a se skvost, vyhl. (viz str. 118, 120) a zakrátko jsme v Horním Agnetendorfn (4 hod , přes šp indlerovu Boudu 6 hod.), villou Wiesensteinem, k te rý ve S tředním a Dol. Agnetendofu (hru s írny skla, výr. dřev. zboží), leží malebně v lesnaté kotlině a je v létě i v zimě oživeným střediskem tu r is tů i sportovců. (Další viz na str. 121) Kdo chce do Schreiberhavy, obrátí se před H orním Agnetendorfem v 1. podle Brače silnicí k ro/c. Chce-li do Dolní Schreiberhavy, dá se v pr. žlutozel. značk cestou, k te rá u

169

Lulsenfeldu nutí do silnice na Cachle (Zackeu); zde možno k S. j i ti k nádraží Dol. Schreiberhavy. Kdo chce do Střední Schreiberhavy nebo M arientalu dá se u rozc. v 1. na Rebřiko- von oestu (viz mapku na s tr . 91), k te rá za nedlouho křižu je petok

Chochlu (Kochel) a modře značk. cestu, k te rá vede k je ­j ím u slapu a ú s tí na silnici pod Caehlou u

Lowensteinu. Možno odtud k S. j i t i do Dol. Schreiberhavy (k nádr.), nebo silnici podle Cachly (Zaeken) do

M arienta lu a zde t blízkému nádr. v H orn í Schreiberhavě. Kdo však nechce j i t i k slapu Chochly (Kuchel) jde dále fiebří- kovou cestou k rozc. V pr. vede s ta rá Rebříková cesta (při rozc. stále v 1.) přes Ú tulnu učitelů v M arien ta lu k nádr. v H or Schreiberhavě, v 1. od rozc. překročivše několik přítoků Chochly (Velký a Malý Seifenfloss, černou Vodu a pram en Chochly) a dospěj, k České Stezce (Bohmenweg), k te rá (v 1.1 vede ke St. Slezské Boudě (viz str . 116); s je j í d ruhou větví sejdeme se v místě, kde se silnice obrací k S. Zde možno dáti se m alý kousek v 1. a přes lávku vzhůru cestou podle Útulku učitelů, j inak přímo dále v pr. k Hrobu Krakonošovu a hned v 1. M arientalem do W iesbachstalu a k nádr. Hor. Schrci- berhavy (viz str. 114).

Trať IX. Trutnov. Konigshabn (Žacléř), Schmiede- berg a Hiršberg.

Za Trutnovem vede nás d ráh a údolím Úpy do stanice Poříčí (Parschnitz, 402 m, nádr. rs.), kam přichází také

t r a t od P ardubic přes H radec Králové a S tarkoč a od Chocně p řes Týniště a Starkoč. Tu je společný vojenský hřbitov , h rom adný hrob padlých s k rásným pomníkem. H ned proti nádr. centr, elektr. cen trá la východočeská, zařízená na spalo­vání mourového, uhlí, k teré zvláštní je řáby z vagonů vyb íra jí .

Zkamenělý les Radvanlckýstihnem e od nádraží v Poříčí cestou v 1. přes t ra t . při rozc. v pr. přes Lhotu a Bezděkov

zde přes Úpu v 1. na Sedlouo- vice po % hod. při rozc. v pr. do V. Svatoňovic a přes most (modré zn.) na D onnatňv kopec,

do S lavě tína (1% hod.) a dále silnicí k Zálesí (nad ním les přes Oberberg a Brendeu k |V a r ta se zbytky býv. opevněni Radvanicňm můžeme shléd- n,a zem. stezce) a podle koste- nouti naleziště hojných zkře- líčku sv. Bartolom ěje (náhro menčlých kmenů arankaritů . hek J a n a z V izemburku z r.

Svatoňovice (drahou směrem 1420) k rozc. u cih. a v pr. do na Starkoč) nebo pěšky podle Malých Svatoňovic. Vodoléč. ú- Úpy k J . do Bohuslavic (% h .j^s tav (z r. 1772). Uhelné doly.

170

Poutní kaple P. Marie s kalva- múže od rozcestí za Sedloňovi rií (7 kapliček z r. 1892 a boží cenii odboČiti silnicí přes trať liroh se sochami A. Suchardy. podle uhel dolů vystoupiti na (V Panském hotelu stan. K. Žaltinan (Hexenstein 733 m )•, od- Cs. T., hs. V. K ábrta , nádr. rs ) kudž k Ltadvanicňm se táhne Kdo nechce až do Svatoňovic,'zkameněly les.

Od Poříčí údolím pot. Líčily obracíme se k severu a podle zast. Libeč přes K rinsdorf do

Bernartlc (Bernsdorf), od nichž na př. vystupuje lesnatý hřeben Vrďhí Hory (Rabengebirge) s vrcholem Špičákem (879 m í). Severní konec hor spadá do bezlesué pahorkatiny , v níž leží stanice

Konigshan (hs. u nádraží), kde odbočuje t ra ť do

Žacléře viz s t r 111 a 141.Za Konigshanem po 1 k m překročíme hranici zemskou

a stihneme stanici

Libavu. (Celní prohlídka. Výměna vozů, 510 m.) Městečko na stoku Černé Vody s Bobrou, s velkými přádelnam i. Kato), kostel z r. 1698, evang. z r. 1849. Leží na ú p a t í V raních H or a Oberschaaru, s portýrovým i vyvřelinami, jež pěkné partie poskytují cestami (přes 200 km) dobře upraveným i a ozna­čenými.

Hostince: U nádraží Deut. Hnus (9 pok., 18 1., koup.)V městě Hot. K yffhouser, Schmidt, Krakonoš, Černý Orel. Ložie Waldfriedon 1-2 km oblíbené letovisko. Pošt. spoj. d vakrá t denně přes Buehwald do Michelsdorfu a Hermsdorfu a k H ran ičným Boudám (odtud dále na Sněžku).

V ý l e t y z L i b a v y.

1. Svatá Hora (Steiner s kří-,(Grúsau, Ls.) zpět do Libavy zovou cestou) hned nad nádra->2 hod.vím. Znač. cesta vede na vrchol, 3 Sněžka. K H raničným Bou- (•14 hod.) s rozlil, a oclir. chýší, dám (Grenzbavdcn ) možno do K rásný rozhled. (jeti. Odtud dále dle značek

2. Einsiedlberg (671 mí) od ná- modročerveuých (viz níže u draží v př. (ukaz.) V> hod. červ. Landeshutu). Celkem 6 hodin znač. cestou na vrchol s ochr.' 4. Adersbach přes Ullersdorf chýší a pěknou vyhl. Znače- (viz č. 2.) do Schonbergu. od- nou cestou přes Ullersdorf tud za 1‘4 hod. Pod máslovou (villy a rs., omnibus, letní re- stezkou do Adersbachu. (Dalsi sidence opatů z Křesoboru v díle XIV.). Vozem za 2 hod.

Údolím Bobry mineme staniciBlasdorf. Odtud vděčný výstup dle zelených značek na

Sněžku přes H arfu , Michelsdorf (1 Vá hod.) a Hermsdorf, kdež oil pivovaru jde se Freudéntalem 94 hod. k Miihornskémn mlýnu (rs.) a dále k boudám H raničným . (Celkem 6Vz hod.).V pěkné poloze pod Scholzenbergem stihneme po 10 km stanici

17L

Landeshut (nár. rs.) okres, město 442 m mezi Landeshut- ským hřeb. a W aldehburským poh., uzel d rah ua Turnov, Janské Lz. a Vrchlabí, do Schmiedeberg 11, A lberdorfu přes Adršbach, Teplické Skály a Merzdorf), jehož nám ěstí je vroubeno starožitnými domy s podloubími a zdobeno pomníkem fir. S tallberga. V pěkné poloze ev' kostel z r. 1720. P ři něm Wallenbergská knihovna s orig. dopisy reform átorů a Bedřicha Vel. Na W alls trasse pomník padlých se lvem od Raucha. Čilý ol)chod lněným plátnem, 4 velké přádelny a tkalcovny.

Hostince: Rabe (12 pok., 18 1.), Kaiserhof u nádr. Drei Bergen (nám. 14 p., 20 1., koup.), TÍedniění sklep.

Z města 10 min. na B urgberg (rs., výhled 11a okolí) se zříc. hradu , je jž tu Bolko I. r. 1286 na pomezi postavil. Čtvrt hod. 11a Kirschberg s váleě. pomníkem a vyhl.; n a Skalisku nápis:>Pruské Thermop.vly 23. června 1760 .

V ý l e t y •/. L a n d e s h u t u.

l; Scharlach (874 m. rozhl..(Vysvětlení se prod.) Ks. a kou Ochr. chýše) s kolovým rozble- pelny. — Buď drahou do Kře dein na Krkonoše, hiršberské soboru, odkudž je ua Betlém Vj údolí, V raní Hory, Uberschaar,.hod. nebo znavenou cestou přes Kochwald 2% hod.). Modře zn. Nieder - Ziedér Langenberg cestou přes K reppelhof 1'4 hod. (Boudu krále Bedřicha, rs.) a do Reussendorfn, kdež 11 nej-po hřebeni až do Betléma, hořejšího domku stihneme zú. 3. Sněžka (6V2—7 hod.). Nej- zelenoěervené a jdeme dle nich pohodlnější cesta vede přes dále přímo kratčeji, ale přík ře ,1 Pusskretscham 11a silnici k nebo odbočíme v 1. stinnou, Schmiedebergu, kamž lze také delší, ale pohodlnější cestou, dojeti drahou neho povozem. Na tuto cestu p ř i j i t i lze také Zde v 1. okolo vápenky znač. dle ukaz. od kostela; také v pr. lesní cestou 11a Hraniční Boudy od rozcestí vede stinná, ale pří- (viz str. 106) Dle znač. modro- k rá cesta na vrchol. ,červených 11a Střední Horu

2. Betlém, zajím, misto pout-(M ittelberg), sedlem mezi Krko nické s kříž. cestou, domem Pi- noši a Schmiedeberským hře- lála, žalářem, Coenncnlem, Oli-benem k pram enu E m m y (obe- vétskou Horou a kaplí, kde je lisk ) a dále přes Černou Kunu upraveno nar. K rista. Nedaleko (1407 m, rozhled) ua Obři Hře- rybník s pavilonem, v němž oen a Faltysovou cestou až k jsou obrazy se starotestamen- úpatí Sněžky, tá rn ím i výjevy od Williama.'

Přes Schmiedeberg do Hiršbergu.

Směr tra t i z Landeshutu na Schmiedeberg, která se v Zil- le rta lu-E rdm annsdorfu spojuje s t r a t í H iršherg-K rum m húbel (viz s tr 128), mnozí volí tal.é ])ěšky.přes Landeshutský hřeben.

N ejkra těe ji (17 km) přes Schreihendorf (7 km, jednoduché letovisko, kamž možno je ti také povozem), na Hohenwaldatt

zde vděčná odbočka zeleně a červeně znač. cestou na F n esen - steiny (o hod.) se skvělou vyhl., odkudž pokračovati možno dále opět k půviodní cestě). Od Hohenwaldau siluice pí-ikíc stoupá až na t. zv. Augespann (skoro rovina; sem do.ide se od Friesensteinů za Vi hod.), načež přík ře spadá přes Buche (vyhl.) do Schmiedebergu. — D ruhá jižnější silnice jo delší (23 km) přes livental, P faffendorf a Hnselbach na

Stadt Dittersbacli (letovisko 625 m v pěkné poloze) a přes hřeben u Passkretschamu (727 ni) dolů, kdež pod Buche se sejde se silnicí starou.

Schni iedebcrg, sta ré město 11a úpatí krkonošském, je pru chodním bodem turis tů na Sněžku. Stanoviště průvodcích, nosičů, jezd. koní atd. V poslední době značnější proud však obrátil se novou drahou na Krummhiibel (viz str. 126). Místo pův. hornické, slynulo později rozsáhlým obchodem plátení ckýni. Dosud zde kvete výroba koberců, plyše, tkaných obra zň, chirurgických nástrojů, porcelánu, jsou zde závody bav vířské appre tury , t iskárny tkanin , bělidla vosku a j. Soukr. ústav pro choromyslnó. Sanatorium pro ženy (rekouvales centky) zemské pojišťovny. Oblíbené letovisko. Část kat. ko­stela pochází z r. 1283, ostatek s věží z r. 1674. Ev. kostel z r. 1745, radnice z r. 1786—1789. V Hor. Sch. Kaple sv. A nny (krásná vyhl. do údol. Hiršberského a Schmiedeberského) po chází z r. 1312.

Hostince: Zlatá hvězda (15 p., 3l) 1., chválí sel. Pruský dvůr (zahrada. 3(1 p., 50 1., koup.), Černý kůň (18 pok.). Schreiber u nádr. (10 pok., 24 1.). V Hor. Sch. je Riesen- gcbirgsbauden u nádr. Stř. Schnu (3 pok.)

V ý l e t y z e S c h m i e d e b e r g u.

1 Buchwald. K SZ. pěšinou 4 km do Buchwaldu (Ls.), je ­hož okolí dřívější m ajite l hr. Reden proměnil v jediný park, jehož přehlédnutí vyžaduje

v ar se zahr.), dále dle žlutých značek 20 min. přes hana- trasser a po % hod. vsí Stein- seifřen (ve výši 460—590 m 3 km dlouhou), pěkně v lese polože-

aspoň půl due; pěkný p řeh lednou (Bouda Bedřichova rs. a téhož s věže (klíče u zahrad-!nocl. 2 km jižně od místa oblib, nika). ks. Mariensruhe, G. z. Ra-

2. Přes K runim hůbrl na Sněž-|benstein). Z horní vsi vede ku. Kdo nechce použiti d ráhy žlutě znač. cesta přímo do přes Zillertal, dá se pěšky od Wolřsliau a Mclcrova dolu (viz nádr. v pr. sadem (Buschvor-.str. 100), takže netřeba činiti verk ) , jímž vede také cesta zacházky přes Krummhiibel. k zámku Ruhbergu (knížete Kdo nicméně chce sem dojiti. Czantoryského). Z parkn dá|yolí vzdálenou silničku od se v 1. na W agnerův Vrch (bří- 'Mariensruhe přímo do Krumm zami porostlý) a stihne po % hiiblu % hod. anebo jde cestou hod. do Buschvorwerku (pivo- k záp. přes Lomnici a Pfaffen-

berg (028 m, soukr. park p ř í­stupný, pěkný pohled do Sovího a Melerova Dolu i na Sněžku) a přes Loinničku za 114 hod. vstoupí do Krummhiiblu (214 až 2% hod.).

3. Na Sněžku přes Hraniční Boudy. Cesta modře a červeně •..načenó, až k H ran . Boudám sjízdná (4 hod.) vede podle ko­stelíku sv. Anny a za tímto v př. vzhůru přes Mordhohe a Lesní Hřeben k H ran. Boudám (2 hod,). Poněkud delší (2% h.) je cesta horním Schmiedeber gem k Passkretschamu, odtud v př. okolo vápenky na hřeben. Cesta pak stoupá po svahu Les­ního Hřebene hodinu do sedla mezi tímto a Černou Kupou (vyhl. na Erdm annsdorf). Pře­kročí pak hranic i stromovou a po dlouhém hřebenu Černé K u ­py (stále vzhůru) dosáhne za IMi hod. Sněžky. Také možno z H ran. Bud od host. vystoupiti na hřeben Lesního Hřebene (1266 m) až k Tabulovému K a ineni (1281) hranici mezi pan stvím Schmiedebergským a schaffgotschským. (g ranáty ve svoru; vyhl. do Slez. i na hory); odtud do sedla a tím to do So­vího Dolu, z kterého se za k r á t ­ko vystoupí na Černou Kupu a jde dále cestou výše dotčenou (Faltysovou).

4. Na Sněžku přes Lesní Boudy a Lesní Hřeben. Jako při čís. 2. do Bnschvorwerku (2Vi hod.), ev. vozem, pak pě­šinou l/j hod. dle modrých, po-

ulěji modro-červenýcli značek iřes Langwasser k Lesním Bou- lám (1% hod. Forstlantjwasser; lobrý hos. z. Forstbandě s le t­ními by ty a vyhl. Také ve ško- !e se zahrádkou Krkonošskou jsou ls.— Sem vede také modře znač. cesta ze Schmiedebergu podle hot. Prus. Dvora a střel, nice). U školy se cesty dělí; v 1. jde modře znač. cesta t. zv. tabáková po lesním hřbenu k Hranič. Boudám 1% hod.; v př. cesta do Wolřshau a K rum m hiiblu, od níž vede po chvíli soukromá lesní cesta na Tabu­lový Kámen, odkudž jest ještě lVÍ! hod. na Sněžku.

5. Buk. Friesensteine. Menší, ale velmi vděčný výlet. Od hřbitova k V. nebo starou Lan- doshutskou silnicí (obě cesty zel. značk.) nebo od nádr. sil­nicí Vi hod. podle starobylého ' in ik n N euhofen (pěk. park) a dále (4 hod. do Hohenwiese (le­tovisko, pěkná roháčkové trať. 500 m. Ozdravovny pojišťoven slezských (návšt. dovol, mají velké ovocné sady — a dále (4 hod. k Buku (Buche 1 hod., 634 ni) s pěknou vyhl.; buk 15 m vys. s objemem kmenu 5 ni. Dále vzhůru na Friesensteine (940 Př), mohutná žulová sku­pina, nejvyšší bod Landeshut ikého hřebene se skvělým pře- íledem celých Krkonošů (do­poledne) a W aldenburského a

Kladského pohoří a pahorka ti ­ny Landeshntské (odpol.). Ochr. chýše.

PO STOPÁCH RODÁKŮ, UMĚLCŮ A SPISOVATELŮV.

Bouřek V ladim ír 78.Brandejs ,T 79.Braun M. 5(5.Buchal- S. 149.Cívilius (Jan Měšfák) 13i. Corda A ugust ."><>.čapek J a n Lad. 131.Deyl, sochař 135.Dědeček J . 15.Eugler 118.Faltys J a n 140.Farský Fr. 132. i ilk 15.Fischer z Erlachu fiO.Freyn Gustav 15 Fiihrich Josef 57, 60, 75. Funke L. 118.Gross Gustav 56.Gross J a n (Dan. Šroubek) i 8. Giinzel Ja k u b 56.G únzel Josef 56.Haenke Tadeáš Í5. iiafenocker T. 60. llakl B. F. 136. Max-Heinzelstein 123. l lansg irg J . 15. llanu.š Josef 142.Hanušov.i-1’ ibichová 142. llendrich 118. llergesel Fr. 131.Ilorer 15.Horu Gfo 140.Horský Petr 142.Huttél Šimon 140.Chaloupecký Jos. 131.Je rie Josef 136.Jezdinský Fr. 149.Kablík Vojtěch 157.Kabiíková 15, 140, 157.K afka Bohumil 135.Kafka Jos. 15. k and le r Vilém 57, 103 Kaván F rt. 148. ke rn e r Theod. 120.Klazar Ot. 136.Koptu Václav 131.

‘Kořán Fr. 136. jKořistka Karel 15.K ram ář F rt . 132.Kram ář Dr. K arel 132, 135. K ram ář Old. 132.

i Kra molín 135. jKučera Dr. Boh. 131.Laube Gustav 15.Itfaison 118.Vlareš Václav 135.Mašatka Fr. 133.Max Josef 57.J a y d l K arel 155.Nečásek F rt. 133. ýiederle Ant. 135.3'ncnberger .1. 15.Jp itz (botaíi.l 13.Partseh (geolog) 90, 97.Polák K arel l->.Pošepmý Fr. 142.Pressel Svatopluk 15. Procházková Mil. 132.Prokseh Josef 56.ítudernové 68. ríais Karel 81.Kasin Dr. Alois 146. ttieger Fr. Lad. 13i. iíoim J. K. 55. líosenberg Josef 142.Stašek Antal (Zeman Aut.) VI.

135.Stcrnberg K ašpar 15. Suchardové 135.Salda F. X. 56.sauer z A ugeuburku 78.Šír Josef 136.Ta use h 15.Ůechtritz 15.Um lauf Josef 78.Vejnar Jos. 149. vejvara Jos. 131. ťe jvoda Ja n 136.Velenovský Josef 15.Weber K. M. 62.

REJSTŘÍK JMEN MÍSTNÍCH A VĚCNÝCH.

(Silněji tisknutá ě. stř. znamenají, kde jest obšírnější pojednání.)

Adersback 170.A gnetendorf 20, 90, 118, llí8. Amfibolit 7.Antoninov 20. 58, 73.Arnoštov 20, 143.A rnsdorf 20, 127.A rm ltov ice 107.Autobusy 43.

Burejtňv Kopec 16. 135. Gedřichov 20, 102, 144. BHřichovice 54.Ilechelthal 123. llonecko 20, 143.Bernartice 170.B eťém 171 Bettelgrund 74.Biebersteine 122 Bílá Louka 164.BíU- Labe (Weisswnsser) 16.

163.Bílý Hřeben 64.Bílý Potok 66.Bismarckova Výš. 118, 120, 168 Blassdorf 1TO.Blaugrund 106.Bobra 125.I obří Kamený (v Bieberstei-

rte) 122.Bouda Adolfova 16, 168.Bouda B rad lo ro \a 16.Bouda Česká 16.1-f'uds Dmnlichova 106.Bouda Dvorská 17, 106.Bouda Eiclilerova 167.Bouda Hamplova 17, 9(h 128, 166. Bouda Hoffmannova 104 166 Bouda J indřichova 17, 96, 128 Bouda Jininoše 17.Bouda KlíhoVá 102. 158 Bouda Laierova 168.Bouda Labská 17, 89, 112, 118,

Bouda Lesní 102.Bouda Lišěi 17, 102.Bouda Lnění 17, 98, 110, ite.

160. 163 Bouda Ludvíkova 65.

Bouda M artinova 17.Bouda Medvědí 17, 90, 167. Bouda Michlova 64, 113.Bouda Mumlávská 17.Bouda Obří 17, 98, 106.Bouda Petrova 17, 95, 168. Bouda P ruská 17.Bouda líennerova 17, 163.Bouda Rybničná 17.Bouda Schliugelova 17, 96, 128

130, 168.Bouda Slezská Nová 17, 86, 88

114, 158.Bouda Slezská S ta rá 17. 87, 89,

116.Bouda Špiudlerova 17, 26, 96,

168.BOuda Vosecki 17, 86, 88, 155.

108.Bohdá u Sněžných Ja m 17. Boudy Bobi 17. 106.Boudy Bradlerovy 94, 121. Boudy Datteovy 17, 168.Boudy Davidovy 16, 95, 168. Boudý Frieseovy 102.Boudy Gansovy 160;Boudý H anapetrovy 160.Boudy Hoffmannovy 17, 139. Boudv ll ran iěn í 17, 106, lift,

r.139, 171, 173.

Boudv H rnčířské 17, 103, 106, 139, 160.

Boudy I^říběcí 160 Boudy Keilovy 17.Boudv Klausovy (Přehrada)

158. 159.Boudy Kotelní 160.Boudy Krausovy 144.Boudy Kiihnelovy 107.Boudy Lelscnnerovy 106.Boudy M í Seč né 17, 102, 145, 146. Boudy Rorúezní viz Hraniční. Boudy Hichtrovy 166 Boudy Richtrovy Zadní 17. Boudy Tetřeví 106, 160,Boudy Tippeltovy 106.Boudy Tbpfrovy 17.

Boudy Volské 101, 104, 106. Boudy Zinneckrovy 17, 101,

104, 106.Boudy Zrcadlové 101, 104. Bramberg 72.Branná 20, 136 Bratrouchov 152, 154.Brodbaude 123.Brod Železný 28, 77. Briickenberg 20, 12!), 166, 168 Brusnice Něm. 142.Břidlice 7.Bucharova cesta 144, 146. Buchberg 67.Buchštein (s rozli.) 18, 26,

84, 113.Buchwald 172.Buk 173.Buková 20.Buky Mladé 107.

Čuchla (Zacken) vodopád 86, 114.

Císařský kámen 54, 56, 71, 72 Cukrová Miska 65 Česká Stezka 116.Černá H ora 20. 106.Černá Hora S tudničná 6,

52, 53—79.Černá Kupa 100.Černá Paseka 106.Černá Skála 18, 146.Černý [)ol 101, 104, 139, 160Cerťák 18, 86.Čertova Pláň 101.Čertova Zahrádka 164 Čertovy díry 18. 60.Česká Stezka 169 Darre viz Souše.Děsná (slapy) 67, 74.Děsná Bílá 82.Děsná Černá 84. Desná-Tiefenbach 58. Dittersbach 172.Dívčí Hřeben 94.Dívčí Kameny 18. 94.Dívčí Lávka 112, 168.Dívčí Louka 94, 95.Dlouhá Barva 18, 59.Dlouhý Dňl 165, 166.Dobrá Studnice 52.Dol. Medvědice 167.Dolní Dvftr 16!)Donátova Mohyla 96, 130. Dorůst 54, 56.Dračí Vrch 56, 59.Dresslerberg 75.

Držkov 81.Dubí 55.Dutý Kámen 114.Dvořačky 18, 25, 102, 132. 141,

149, 152, 158, 167.Dvftr Králové 139, 142.

Einsiedlerberg 170. ll lek trá rna Podspálovská 78, 79 Eozoon 7.Erdm ansdorf 20.

Falkenbcrge 126.Falkcnstein 126.

81. Faltysova cesta 60, 1 !0. Ferdinandov 58.Finkstein 18, 72.Flinsberg 20, 63, 64, 76.Forstbad 20, 138.Friedrichswald (Bedřichovice)

54.2", Friesensteine 173.

Frýdland 20, 168.F rýd lan tský zám. Vrch 18. F rýdšte in 79.Fýllit 7.

18, Giersdorf 20, 123.G raniti t 7.Griintal 112.(Iriinwald 53.

Habendorf S ta rý 59.|Heidstein 18, 134.Hain 20, 123.H ainburg 123.

j Hamry Velké 81.Hanopetrovn Paseka 106.H arfa 106.

• H arrachov 20, 85. 150. H arrachova cesta 166. H arrachova Skála 18, 146. H arrachovy Kameny (Ssuté

Skalí) 111, 167.H artenberg 119.Hasenstein 18 H ausberg 125. llein Vysoký 18 Heinberg Vysoký 75. Heinersdorf 55.H einrichsburg 122. 123.Heinice 20 30. 59, 60.Helikon 125 Heinmrich 20.Herisdorf 122.Hermsdorf 20. 76, 120, 127. Heřmanovy Sejfy 107, 139

H eufuder viz Stoh.H interberg 18.H irschberg 76, 124.Hodkoviee 52.Hoťfmuigstlial 76, 113. Hoehsteiu 18, 65, 117.Holubník 6, 18, 58, 61, 62, 74. Honsberg 18. 54, 56.Hora Mísečná 112.Hora Studničná 8, 18, .97, 161. Horská Kovárna 1U6.Hostinné 26, 107, 138.Hrabaěov 143, 149.Hradsko 25, 164.Hraniční opatření 48.H rubý 18.Hřeben Střední 67.Hřeben S tříb rný (v. Lány) 96 Hřebenová cesta 148.Hřebenové Domky 64.Hřebeny 155.Humboldtova Výšina 56 H umerichberg 18.Huť Josefinina 20, 65, 86, 114. H uťský potok 18.

C hata Rohanova 84.Chlum 18, 135.Chochla (Kucliel), (vodop.) 118

169.Chotěvice 140.Chrastava 57.Cli udeřili 74.Chuchelná, Chochla 18.

Jablonec n. J. 30, 81, 134, 150 157.

.Tublonec n. N. 20, 25, 28, 29, 53 71

Jablonecké Paseky 72. Jakohsthal 113.Jám y Agnetendorfské 16, 121. J á m y Sněžné 13, 19, 93.Janova cesta 85.Janova Skála 86.Jánské Lázné 10, 20, 27, 101, 104.

110, 139, 141, 160.Je řá b í Louka 86.Jeřm anice 54.Jesenný 80, 135.Ještěd 6, 54. 55, 57.Jilemnice 21, 25, 29, 32, 33. 112*

154.J í lov 78.Jin ínoš 8, 18, 86, 88, 116. J irkov 21, 78.J iře t ín 73.

K afkův průvodce. II.

J izera 6, 18, 58, 62, 66, 67. 76. J ize ra Malá 67, 143.J izera Velká 64, 76.J izerská Louka 18. 67.J izerské H ory 6.Jizerský Hřeben 18.Josefodol 67, 72

K alná 136.Kamenice Horská 78.K am eny K ukaččí 87. Kapelenberg 126.Kaple 14 pomocníků 132.Kaple sv. Anny 124.Karlov 68, 76, 113.K ate řinky 56.Kaulig 18, 66.K avalicrberg 126.Kemničný Hřeben 6.Kiesewald 90, 119.K lausův Dol. 21, 106.Kleč 12.Klenotnice 112.Kobl 64.Kobylí H lava 116.Kočičí H rad 96.Kokonín 52.Kolo Malé 96.K onigshahn 170.Koňská D íra 113.Kopanina 79.Korálové Kameny 91, 121. Kořenov 21, 67, 74. 76, 83, 84. Kotel 8, 18. 101. 103, 111.Koteklé Já m y 13, 102, 103, 144. Kozí H řbet 8, 18, 112, 163. Ivoziuec 18, 143.Krakonošova cesta 167. Krakonošova Rukavice 164. Krakonošova vyhlídka 18, 15"’ Krakonošova Zahrádka 18, lv"i Krakonošův Hrob 169.K rálovka 18, 57.K rausův -M lýn 21.Kristianov 58,- 73.Kreuzschíinke 21, 72.K rkavčí Skála 18.Krkonoš 8, 19, 111, 112. 147. 167. Krkonoše (profil) 7, 126.K rásná Marie 18.K rásná V yhlídka (Hleďsebe)

85, 86, 155.K ruh 136.Krummhiibel 21. 31, 127, 166,'172.

Knnčice 136.12

Kupferberg 75.Kuželský Hřeben 144.Kynast 21, 95, 118, 121).Kynast u Jabl. 72.Kyselka u Liberce 71.Kyselka pod Smrkem 75.Labe 19, 89, 112.Labská Louka 148, 149, 158, 167. Labská Studánka 112.Labský Dol 166.Ladigova Výš. 19, 105.Ladný 105. •Láli li 125.Lahnberg viz Lány.Landeshut 171.Landeshutský Hřeben 171. Lánov 139, 160.Lány (Lahnberg) 8, 19, 19(1. Leiterwerg 90) f,ftebříkova ce­

sia).Lesní Hřeben 8.Lekni Lázná 21, 138.Lesy 11.Lbota Klášterská 138.Lhota Víchovská 148.Libava 110, 170.Libštát 135.Liberec 21, 55.LiebWerda 21, 62.Lišejníkové Hole 13.Liščí Hora 10, 19. 102, 100. Lomnice 97, 126.Lordsgrund 107.Loučná 53.Loučnice 78.Ldwenštein 160.Lučany n. N. 72.Luderovy Kameny 95.Luisberg 113.Luisenfekl 169.Lužický Hřeben 6.Lysá Hora 8, 86, 101.Lyžařské stanice .42.

Maffersdorř 21.Malakolitovec 10.Malé Kameny 94.Malé Labe 138.Maliuík (Malinova Horal 54. Marienthal (Mariino Údolí) 6

169Mart i nice 136.Martinovka 90, 167.Mavšov 21.Masarykova Vylil. 19. 89. Max-Heizelstein 123.Maxov 58, 72.

J7S

Maxovský Vrch 58.Mědenec 75, 79.Mechovineo 19, 146.Melzrftv Dftl 19, 96, 128. 172. Mísečky viz Boudy Mísečnč. Mládenči Kameny 94.Mníšek u Liberce 59.Modré a Harfový skály 19. Modrý Kámen 106.Modř 106.Mohornův Mlýn 101, 107.Mohyla Hanče a Vrba ty 111, 148 doltkenschloss 126.Mostek 139.Mrtvý Vrch 66 Mšeno il. N. 53.Muchovské Skály 19, 53, 79, 81.

82.Mumlava (slap) 87.

Nad Studnicí 19.Národnostní poměry 16. Navarov 21, 78. 81. 135. Xavarská Louka 111.Nistčjka 21, 135.Noclehárny 49, 50.Nová Louka 59.Nové Město p. Smrkem 70, 75. Nová Ves il. N. 72.Nový Svět 21. 25. 27, 29, 32, 66

81. 85. 113, 134. 150.Nusstein 19. 61.

Obří dftl 13, 19. 98. 107. 161. Ocelitá voda Liebwerdy 7. 62. Oelberg 19, 61.Oldřichův v Hájích 60. Olivetská Hora 19, 61. Ophicalcit 7, 60.Ořešník 19, 61.

Palackého cesta 78.Pančice 19, 112.Partschova cesta 99 Paseky 21. 81. 134, 150.Pece 21, 27, 106, 107, 110, 160. Petr Sv. 21.Petrovice viz Petersdorf. Potrovka viz Bouda Petrova.

, Petrsdorf 21. 76, 90, 119.Pevnost 168.Piettova cesta 111.Pilinkov 55.Piluíkov 140Pláně (Plamer) 19, 166Planina p. Sněžkou 97.Plavý 81.

179

Poduroklice 132.Polenu í Kámen 19, 96.Poledni Kameny 19, 66. Polubný Dolní 58, 74. 84, 112 Polubný Horní 75, 113. Pominorndorf 110, 158 Poniklá 132.Poříčí 21, 169.Proseč 71.Prosečná 138.Prosečský Hřeben 57, 71. Prudelberp 125.Průmysl 16.Předlánce 70.Příchovice 74. 84, 113. Příehovský Hřbet 7.P řík rý 132.Přív laky—Ponikla 149.Ptačí Kameny 116.Pulečný 52.

Quetscheustein 141.

Rabeuslein 114. iiadčice 59.Rádlo 54.Radvaniee (zkameněl, les) Raspenava 21, 60.Rezek 25, 132, 148, 167. Riegrova stezka 80, 131. Rocblice 71.Rokytnice n. J 21, 26, 150, Iíokytno 154.Rochpraehtiee 132, 143. Roudnice 148.Rovinka 146.Rovnovka 81 Rudy Krkonošské 10. Rnhberg 172.Rybník Malý 19, 97. 166. Rybník Velký 19. 97. Rychnov n Jabl. 52 Rýchory 111, 141.Rýuovice 53. líehříková cesta 90.

Saalberp 121.Sapenhalle 118 Saudplau viz Rovinka. Sáňkování 42 ^edmidolí 112.Seiuenberp 70.Seifenbacli 85 Semily 21. 131 Seibtftv Vrch 57.Seydorf 123. 124.Sejkorská kaplička 19, 81.

57.

107.

31,168.

Scharlach 171.Schenkenban 113.Schlag viz Šlág Lázně Schlosscrsteine 113.Schmidtův Kárnou Schm iedeberg 21.Schonborn 59. Seim uninengraben Sreibendorf 171.S chreiberhava 21. 31, 87, 111

115, 119, 131, 158, S trickerhauser 113. Schwarzbach 21, 63, 65. Schwedlerova Planina 64. Sieghiibel 19, 58.S ilberštcjn 107.Skalné hutč 144.Sklenaříce 81, 134.Slezský Dům 19. 98.Smčdov 21, 59, 62, 67, 73. Srnilkové llole 12. 14.Smrk 19. 61, 63, 66, 67.Smržovka 21, 58, 72, 74, 81. Smuteční Stezka 66.Sněžka 8, 19, 27, 98. 1(16

123. 139. 158, 164, 171, 173.169. Sněžná Díra 63.

Sokolí Vrchy 126.Souše 62.Soví Důl 100, 128.Soví Kámen 116.

151.[Sráz (Gehánge) 129Ssuté Skali (Harr. K am ci 1

167.S tangcnberg 126.StanoA ý 21, 81, 135.Stoh lil, 19, 63, 102, 166.Stohová cesta 102.SI olpich 62.S tráž 19.Strážník 19. 143.

i S tř íb rný Hřbet viz Lány Supí Kámen 64. 65.Supí Rozhled viz Výrovka. Svárov 81.Svatá H ora 170.Svatoňovice 21. 11:9.Svinské Kameny 117.Svinský K á m e n '94.Svoboda n. Cpou 21, 33. 141. Sychrov 51.Sytqvá H áje 132, 143.

132

Šeřin 19, 26, 146. Sestidomí 158.Šišák Malý 19. 196 Šišák V elký. 19. .10, 94.

12*

Škodějov 132.Slóg Lázně 21, 53, 72.Smídova cesta 148.Šouf 19, 53, 82, 84.Špičák 20, 60, 82 Špindlerův Mlýn 21, 25, 27, ‘.‘0,

102, 106, 110, 112. 139, 144, 154, 155, 160.

Štěpánice Dol. 143. šum burk 22, 77, 82.Švarzentál 22.

Tabáková stezka 100. . Tabulový Kámen 63, 75, 173. Tr.felfichte v. Smrk 63 Tannwald 22, 27, 33, 53, 74, 82. Tann 73.Tanbouhaus viz Holubník. '1'eichmansbaiide 128.Telefon v boudách 47.Temný Důl 110.Teplice viz W arm brunn. Tereziina Výšina viz Šouf Theresiental 107, 138.T :elenbach 22, 74, 84.Tirus (Dornst) 54, 56.Trojskalí 96, 130, 168.Trutnov 22, 28, 107, 140 Třídomí 144, 146, 154, 1'8 167.Tříě 20, 134.Tundra 13.Turnov 51.Tvarohové Iv. 20.Tvarožník 86, 88.

Uhelná P lanina 73.

Úpa 20, 22, 110.

Valbeřiee 142.Vegetace horských úd i i 12 V i chová 22.Viktorka 64.Vítkovice » 22. 114.Vlci Hřeben 8.Vlčice 22. 107, 140 Yoiglsbaeh 22.

V raní Hory 170.Vratislavice 22, 71. V ra tislavická kyselka 7, 71 Vrchlabí 22, 26, 30, 33, 34 35

107, 110, 139, 143, 156. Vrkoslavice 52.Výrovka 20, 27, 106, HO, 159, 166. Vysoké Kolo 8. 20. 93.Vysoké n. Jiz. 22. 80, 132. Vysoký Hřeben 6.Vysoký Kámen 65, 76.

Wang 22, 123. 130, 161. W arm brunn 22, 122. Wat.zelsbrunn 113.Wehrisberg 122.Weigsdorf 70.W iegandsthal 63 Wiesenthal viz Luěany W ittighaus viz Smědov 22. Wolfshau 100, 128, 172.

Zám. Vrch (Frýdland) 6. 108. Zelená K upa 64.Zelený Potok 103, 160. Ziegcnsteine 117.Zillerthal 127.Z im o v 20.Zlatá S tudánka 97.Zlatá Vyhl. 151.Zlatá V yhlídka n. Rokytnici 20. Z lata V yhlídka (Studená) 86 Zlatá Vyhl. u Benecka 20, 143,

145.Zlatá Vyhlídka u H ainu 121 Zlatá \ yhlídka (u Janských

Lázní) 105.Zlaté N ávrší 147.Značky zimní 44. 45.Zviěina 136, 137, 139.

Žacléř 22, 111, 141, 170.Žaltman 170.Zalý 8, 20, 26, 145, 157. 158.Zalský Hřeben 8.Zeř 20.Zula krkonošská 10.

OBSAH,Str

P ř e d m l u v a 3

K r k o n o š e a J i z e r s k é h o r yGeologická povaha K větena a vegetace ZvířenaLedová doba KrkonošňBadatelé Krkonošští

8111415 15

Národnostní poměry a p r ů m y s l ............................................. 1(5

N e j z a j í m a t ě j š i h o d y J i z e r s k ý c h h o r a K r -

A. N ejvyšší body, vyhlídky, slapy, ť i rn ě , boudy, chaty 1*5B. Místa lázeňská, le tn i sídla, místa přírodnicky a histo-

Z Jilemnice, H radska, Jablonce n. Jiz. 25 — z Rokytnice, Vrchlabí — ze Špindlerova Mlýna — Tanmvaldu. Nového Světa — z Trutnova. Zel. Brodu, Jablonce n N. 28 —

B. D v o u d e n n í v ý l e t y d o K r k o n o š . . . . 28a) dvoudenní hřebenové pochody y, Nov. Světa a J i lem ­nice 2!) — z Jilemnice, Jablonce n Jiz.. Rokytnice, V rch­labí. Jablonce n. N., Hejnice 31) b) dvoudenní p ře ­chody přes hřeben krkonošský 31 — ze Schreiberhavy a K rnm hublu 31 —

C. C e s t y t ř i d e í l n í ......................................................................32Jizerskými horami a Krkonoši. Přechody přes horyz Nov. Světa a Jilemnice 32. — V ýhradně po ěeskoslov. s traně z Tanmvaldu, Nov Světa, Jilemnice, Vrchlabí a ze Svobody n. Vpou 33 —

D. C t y ř d e n n í c e s t y ......................................................... . 3 1

E. T ý d e n n e b o 11 i ln í v h o r á c h . . . . 34Týden v českých Krkonoších 34 U tidenní cesta krko nošská po českosi. straně 35 — Utidenní cesta krkonoš­ská po českosi. i německé s traně 36 — ll tidenní cesta Krkonoši a Jizerským i horami 36 —

P o k y n y c e s t o v n í ......................................................................37Mapy, průvodce, cestovní plán 37 — Orientace, cestovní tra in ing cestování pěšky 38 — Zdravotnická stránka , bafocli 40 — Příruční lékárnička, doba letního cesto­vání, zimní sport 41 — Sport lyžařský, sáňkování 42 — Dopravní prostředky (autobusy) 43 — ?im ní Značky

k o n o š f t

C e s t o v n í r o z v r h

V ý b ě r v ý l e t ůA. J o d n o d e n n í v ý l e t y

ricky za jím avá 20

22

182

4T»—■ 46 — Cestovní výzbroj a peníze, cestovní uncích 4«t — P tra ty 47 — Čeština v horách, pozdrav v horách. P ře ­kročení hranic 48 — Vysvětlivky k textu Průvodce*, noclehárny klubu českosl turistů pro mládež 4Í) —

Jizerské Hory,Trať I. Turnov, Liberec, Frýdlaud 51

Turnov, Sychrův 51 — Hodkovice, Rychnov 'u Jabl. 52

Traf Ia. E l e k t r i c k o u d r a li o u 7, R y c h n o v a 11 .1 a- b l o n c e d o H o n s b e r k u .................................................... 52Vrkoslaviee, Dobrá Studnice, Hřeben. Černé Hory Stud niěné 52 — Černá Hora, Muchovské Skály. Šouf a Tanu wald 53 — Jablonec 11. N.. Mšeno n. N . Lázně Šlájr. Rýnovice, Loučná 53 — Tírus, Malínník, Honsberk 54 —

Traf I. (pnkrač.) Rychnov, L i b e r e c ............................................ 54Rádlo. Císařský Kámen, Ještěd. Dlouhý Most, Jeřmanice 54 — Pilinkov p. Ješt. — Ještěd Dubí a Liberec 55 — Iveilsberg, Humboldtova Výšina, Draří Vrch. Honsberk. Císařský Kámen 56 — Chrastava, Prosečský hřeben.7, Liberce 11a Ještěd 57 —

Z Liberce Jizerskými h o r a m i .............................................................57

A. 11 ř e i) e n o v á c e s t a p ř e s K r á 1 o v k u a D e s 11 o ud o ť f i c h o v i c • 57Schmidtův Kámen. Malínník. Královka SeibtňvVrch 57 — Maxovský Vrch, Maxov. Josefodol. Antoní- nov. Děsná, Tiefenbaeh. Dolní Pol tbný 58 —

B. Z L i b e r c e d o H o j n í c e — S 111 ě d o v a . . . 58Bedřichovice, Nová Louka, Královka, Kristiánov. Holub­ník. Ptačí Vrchy, če rný Stolpich. Ferdinandov. Hejnicp a Jizera 58 — Hejnice, Smědov, Smrk, Josefodol, Maxov59 —

Traf I. (pokrač.) Liberec R a s p e n a v a .......................................5!)Starý Habendorř, Schonborn — Radčice Kateřinky. Mnišek u Liberce (Hrádek) — Dračí Vrch a Dlouhá Barva 59 — Oldřichov v H ájích — Čertové Díry a Špičák. Raspenava 60 —

Traf Ib. R a s p e n a v a , H e j n i c e a B í l ý P o t o k . 60Mildeoava, Hejnice 60 — z Hejnice 11a Olivetskou Horu a Poledník, na Holubník a Ořešník, na J izeru a přes Smědov na Smrk 61 —

A. H e j n i c e , S m ě d o v , P o l u b n ý ..............................61Kc-dinaodov, Holubník, Jizera Smědov, Souše, Dolní Polubný 62 —

B Li b v e r d a L á 7, n ě . V y s o k ý K á 111 e 11, S c h r e i ­b e r h a v a ............................................................................ 62Hejnice, Libverda 62 — a) 7, Libverdy přes Jizerské |)omky. Smrk, Tabulový Kámen, Dreslerberg, Schwarz-

Imch, Sněžná Díra, F linsberg, Stoh 6.7 — Viktorka, H ře­benové Domky, Schwedlcrova Planina, Zelená Kupa. Bílý Hřeben, Jizerské domky, Kobl, Michlova Bouda. Vysoký Kamen <i4 — b) z Libverdy přes F linsberg po Uuaisse: Stoh, Sněžné Díry, Flinsberg. Suchý Kámen (>4 — Kemniční Vrch, Vigundsthal, Ludvíkova Bouda. Vysoký Kámen, Cukrová Miska, Huť Josefinina, Weiss- bachsteiu, Mariino údolí (>.j — Mrtvý Vrch, Nový Svět t;c —

T ra t 1b. (pokiaěov.) H e j n i e e , B í l ý P o t o k , K a r l o v.N o v ý S v ě t . . fit IBílý Potok — Smuteční Stezka, Smrk, Káulig, Poledni Kameny, J izera (iti — Smědov — Smrk, J izera k slapům Děsné <lo Josefodolu. Jizerskou silnicí do Malé Jizery , Buchberg, z Malé J izery k slapům Děsné do Josefodolu a do K ořenová 07 — Karlo v, Vysoký Kámen 08 —-

Trat I. ^Dokončeni.) Raspenava—Frýdland, Seidenberg . 08Frýdland (18 — Weigsdorf, Předlánce, Černousy, Seiden­berg 7Ů — —

Trať II. Liberec, Jablonec nad Nisou, Smržovka. Josefodol. Maxo v, Tannwald, Š u m b u r k ..................................................... 71Růžodol, lloehlice, Yratislavice, Císařský Kámen, Pro- sečský Hřeben, Proseč, Jablonec n. N. 71 — Nová Ves n. N., Jablonecké Paseky (Kynast), Lučany n. N„ Bram- berg, Maxov, Josefodol, Kreutzschenke (Tunel rozvodí). Smržovka, FinkSteiu, Císařský Vrcli, Buchberg 72 — Jiře t ín , Albrechtice. Antonínov, Smědov, J izera , Des- fourské Švýcarsko, Uhelná Planina, Louka kosodřevinuá. Tan, Kristianov, H abelsberg a Seibtův Vrch 78 — Ho lubnik, Bnchštein, Kořenov, Chudeřín, Smržovka, T ann ­wald, Šiimbmpk—Tannwald, Kořenov, Tiefenbacli, Děsná, Dolní Polubný, ®Příchoviee, Buchštejn 70, Horní Po­lil bný 75 — _

Trať III- Frýdland. Nové Město (p. Smrkem). Flinsberg. Petersdorf (Kořenov) ...............................................................75

Frýdland, \ ysoký Heinberg, Nové Mésto p. Smrkem, Měděnec, ̂ Smrk, S trassberg, Dresslerberg, Tabulový Kámen 7,>_ — llernsdorf, Leopoldova Bouda, F linsberg, Hřebenové Domky, \ elká J izera, Karlov, Vysoký K á­men, Schreiberhava (Hoffnungsthal, Kořenov), Peters­dorf, Teplice, H irschberg 76

Krkonoše.

Trat IV. Turnov Železný Brod, Tannwald. Polubný. NovýSvět . , , 77Železný Brod 78 — Navarov. Palackého cesta, Loučnice! J irk o v 78 — Černá (Studnice), Okružní partie přes Frýd- štein. Kopaninu, Černou Studnici a Muchovské S k áh 7!) — Měděnec (Riegr. stezka a Podspálovská elektr.)

79 — M asarykova Vyhlídka, Seykorská K aplička. Se m ilý — Vysoké u. J iz ., Jesenný, Vošmenda, Bozkov, Rie- grovou stezkou do Semil 80 — Je seu n ý —Vysoké nad Jiz.80 — N avarov5—Jablonec 11 J . , S tanový, Buchšte iuskározhl., Paseky, Nový Svět, Držkov, Rovnovka, H am ry — Muchovské Skály — Sm ržovka — P lavý , Držkov, Svá- iov—Muchovské Skály 81 — Buchšte inská rozlil., Tann- wald, šu m b u rk , šouf, Muchovské Skály , Černá H ora S tudničná, Liberec, Ještěd , A lbrechtice, Špičák 82 — Kořenov 83 — Tiefenbaeh, Děsná, Dolní P o lubný, Pří- chbvice—BuchStein. rozhledna 84 — Ja n o v a cesta—Hleď- sebe. K rásná V yhlídka, Nový Svět, H arrachov 85 — č e r lák . J a n o v a Skála, K rásná V yhlídka, Rokytnice. — Jí- nínoš, Vodopád Cachly, Vosecká Bouda, Tvarožník , H uf Josefin ina . M rtvý Vrch. — Z latá V yhlídka. Rokytnice 88 — Vijolík, Slezská Bouda, K am eny Kukaččí, Schrei- berhava, K arlov, F lin sbe rg 87 —

Z Nového Světa po hřebeni krkonošském: •

A. C e s t a h r a n i č n í :Slap M um lavy 87 — Vosecká Bouda, Noyá Slezská Bor da, Rokytnice, Tvarožník, J iu ínoš 88 — V ijolík. Stai S lezská Bouda, Vodopád Chochly, Schreiberhava. cesta Pietova, Labská Louka, Labské p ram eny, Labská Bou­da, vodopád Labe 89 — M artinovka, A gnetendorf, Med­vědí Bouda, Špindlerův Mlýn, Sněžné Já m y , Partseho- va cesta. ftebříková cesta, Kiesewald, Petersdorf. Sněž­né J á m y 90 — Vysoké Kolo 93 — A gnetendorfská Sněž ná J á m a černá , K ynast , V elký š išák . K orálové K am e­ny, Dívčí hřeben, Mládenčí K am eny, Svinský Kámen. Dívčí I .ouká 94 — Petrova Bouda, D avidovy Boudy, Lu- derovy K am eny 95 — Špindlerova Bouda, Malý š išák . Malé Kolo, Polední Kámen, L ány (Lahnberg), T ro j ­skalí, Kočičí H rad. Schlingelova Bouda; Dopátovo Pole. Briickenberg, Kostel W ang, K rum m hiibel; Bouda prince J in d ř ic h a 96 — Malý Rybník , H am plova a R ybničná Bouda. P lan ina p. Sněžkou. Bílá Louka, H ora S tudnic ná. Z latá S tudánka 97 — Obři Bouda a Slezský Dům. Sněžka 98 — Sestupy se Sněžky: Do Jan sk ý ch Lázní— Svobody 100 — F alty sova cesta, če rn á K upa, Soví Důl. Vyolfslmu, Lesní Bouda, Tabáková stezka, Boudy H ra ničné 100. L andshu t—Valbeřice. Smrč — M ohornňv Mlýn, K rč ina—Ja n sk é Lázně 101.

B. C e s t a K r a k o n o š o v a :Čertova P láň , L ysá Hora, Kotel (Kokrháč), (Lab. Bouda)101 — D vořačky, Kotelné Já m y , P ředn í Mísečné Boudy Bedřiehov, šp . Mlýn:* Stohová cesta. Liščí H ora . Liščí Bouda 102 — Zelený Potok, H rnč ířské Boudy 103 — Černý Dol, Zrcadlové, Volské a Z inneckerovy Boudy. Černá Hora, Ja n sk é Lázně 104 — Ladný (Ladigova Výš.), Zlatá V yhlídka 105 — K lausův D ů ', H a r fa a M odrý K á ­men, B raunova Bouda, Z inneckerovy Boudy — černá Hora — č e rn á Taseka. Do špindl. Mlýna. Na Sněžku p řes Pece. P ře s Velké T ippeltovy a Leischnerovy Bon dy 106, K lausenský Dol a Boudy K ůhnelovy Pece. Mo

Str .

hornský Mlýn, H raničně Boudy, Hřeben, S ilberštejn , Vlčice, T rutnov, H eřm anovy Seyfy, Tereziental. H o­stinné, V rchlabí 107 — Sněžka, Maršovém, Temným Dolem, Vel. tTpou p řes Pece. Z Pecí k H ran ičn ím Bon dám, do L ibavy, Špindl. Mlýna. Z Pecí p řes Luční Boudu do K rum hiib lu a zpět p řes Sněžku. Z Pecí do Vrchlabí. Z Peci do Ja n sk ý ch Lázní 110 — K rčm a—2a- cléř (Maršov) přes R ýchory 111.

C. C e s t a H a r r a c h o v a :Slapy M umlavy, Mumlačka, N avarská Louka. Deska. P ietlova cesta. K otel a K oteln í Já m y , H arrachovy K am eny (Ssuté Skalí), Mohyla lyžařů 111 — Pančice, Klenotnice, Labská Bouda, Labská S tudánka, Labský Dol, Dívčí Lávka, Špindl M lýn 112.

T ra ť V. Nový Svět, Schreiberhava (Jin ínoš, L abská Bop- da, Nový Svět), Petersdorř, Warmbrunn, Hiršberg. Krunimhiibel, Sněžka, Obří Důl, Pece, Svoboda n. Íí. 112Polubný (Griintal) 112 — H orní Polubný, šenkenhan.

y Příchovice, Buchšte inská Rozhl., Schlossersteine, Kar- lov. S trickerháuser , Nový Svět, Jakobs tha l — Karlov. Hořťnungsthal, F lin sbe rg 113 — I lu f Jose fin ina , S ch re i ­berhava, Vodopád Cachly 114 — H orn í Schreiberhava 115 — Soví Kámen, S tará Slezská Bouda, Nová Slezská Bouda, J in ínoš , K obylí H lava llfi — Svinské Kameny. Hochstein (Vys. Kámen) 117 — Sagenhalle, K ynast, Kiesewald, B ism arkova Výšina, Labská Bouda 118 — Dolní Schreiberhava, P etrov iee — Kiesewald, vodopád Chochly, Sněžné Já m y , H ar te n b e rg 119 — Bism arkova Výšina, H erm sdorf, K ynast ISO — A gnetendorf, Sněžné Já m y , Korálové K am eny, P e trova Bouda. Černá Jám a. H ain a Zlatá V yhlídka . S aalberg 121 — W arm brunn. W ehrichsberg, B obří K am eny, H ein r ichsbu rg 122 — Sněžka, Giersdorf, W ang-Snčžka. H ain 123 — Seydorí, Heinbuvg. K aple sv. Anny, H irschbe rg 124 — H ausberg . Helikon, Rokle Bobry, údolní p řeh rad a u L ahnu 125 •— K avalie rberg , F ischerberg , G rúnbusch, Otilienberg, Molkenschloss, S tangenberg , Sokolí V rchy, Falkenste in 126 — z H irschbergu do K rum m hiib lu a na Sněžku. Lomnice, Z illerthal, E rdm ansdorf 126 — Arnsdorf. Krum mhiibel 127 — Soví Důl, W olřshau, H ran ičně Bou­dy, Teichm ansbande, Luční Bouda—Špindlerův Mlýn Melzrovým dolem na Sněžku, p řes Boudu Schlingelovu a J ind ř ichovu na Sněžku, p řes H am plovu Boudu na Sněžku 128 — Po Srázu na Sněžku 129 — Krum mhiibel, Briickenberg. W ang a Sněžka 1J9 — Briickenberg 129 — Kostel Wang. Schlingelova Bouda. Rybničně Bondy, H am plova Bouda, T ro iskalí, Kočičí H rad, Polední K á men, J in d ř ich o v a Bouda 130

T raf VI. Železný Brod. Semily (Vysoké n . /J iz ) . S ta rá Paka M arth ilce (připojení t r a t i V II.) , K unčice (připoj.t r a t i V III .) , Hostinné, T r u t n o v .............................................131

Semily. Riegrovou stezkou do 2elez. Brodu, Masary- i kova Vyhl.. Bozkov. Vysoké n./Jiz. 131 — Sytová H áje| — Jilem nice , Rezek. Dvořačky, Labská Bouda 132 —

K afkův průvodce I I 13

T raf VI. a) S c m i 1 y, V y s o k é u ./J., J a b 1 o n e e 11 J.(au tobusová trať) . L.SK ap le 14 pom ocníků, Seykorská kap lička , M asarykova \ yh lidka , B ílý Lev, P ř ík rý , Škodějov, Rochprechtice, Vysoké 132 — Sk leuářice , Jab lonec u./J. 134 — Tříč. S k lenaříce , Haidslein, B uchste im ká Rozhledna, Paseky 134 — Nový Svět, S tanový a N avarov, K ořenov, Chlum. Jesenný , N ís tě jka 135 —

T ra ť VI. (pokračováni) Semily, T r u t n o v ............................. 135Libštát, S ta rá F aka 135 — Zvičina (přehled Krkonošft). K ruh , M artin iee , H orn í B raná . K upčíce, K alná 13(5 — Proeečná, L ho ta K láš te rská , Malé Labe, H ostinné, Lesní Lázně 138 — V rchlab í p řes Fořt.* V rch lab í přes Proseč- nou a Dolní Lánov, V rchlabí přes K unčice, Sněžka, S p ind le rův M lýn i>řes h řeben do K rum m hiib lu , H ra ­ničně Boudy a p řes Moliornftv M lýn zpět. Mostek. Zví- č ina D v ů r K rá lové 139 — Chotěvice, P ilníkov, Vlčice (S ilberste in), T ru tnov 140 — z T ru tn o v a do Ja n sk ý ch Lázní, do Žaeléře a Svobody n /Cpou přes Žacléř a H r a ­ničně Boudy na Sněžku 141 —

i ráf V II. M artin iee , J ilem nice , Rokytn ice . . . • 112J ilem n ice 142 — Kozinec, S trážn ík , Sy tová H áje. Ar- noštov. H ochprachlice, Vysoké n- Jiz ., H rabačov , Štěpá nice, Benecko. Zlatá V yhlídka , Zákoutí, údolí J ize rk y 143 — •/. J i lem n ice do V rch lab í 143 — z J i lem n ice do Špindl. M lýna na K otelské J á m y a D vořačky 144 —

T raf VÍT. a) J i 1 e m n i e e. Ž a l ý, Š e ř í n, M í s e č k y.H ř e b e n ................................................................................. 144Zalý. Zlata V yh lídka 145 — Na Rovince, Šeřin. Černá Skála Třidom i, Rezek. Mechovinec, H arrachova Skála. Mísečky 14(5 — Zlaté N ávrší 147 — K rakonoš, M ohyla lyžařů , šm ídova cesta, Labská Louka, Hřebenová cesta 148

T raf V II. b) J i l e m n i c e , R e z e k , D v o r a č k y. L a b-s k á B o u d a .........................................................................118V ichovská Lhota , Roudnice, Rezek 148 — Dvořačky. Labská Bouda 149

T ra f V i l . (pokračovaní) Jilem nice—Rokytnice • • 145H rabačov, Sytová H áje , Rochprachtice , P ř ív lak y . Po- n ik lá . Rezek. D vořačky 149 — H radsko 149 — Jab lonec n /Jiz., P aseky , Rokytnice , Nový Svět 150 — D vořačky, Labská Bouda, přes B ra trouchov nebo Končiny aneboBuehsteinskou Výšinu 152 — Špindl. M lýn přes D vořa­čky nebo B ratrouchov . Jilem nice , R okytnice n- Jiz.. 154 — z Rokytnice k Labské Boudě nebo Vosecké Boudě a na H řebeny , na N ový Svět p řes Rezek do J i lem n ice 155

Traf V II I . Kunčice. Vrchlabí Spin ileruv Mlýn, Petrova Bouda Atfiietendorř. Schreiberhava . l ’>‘iV rchlabí 156 — z V rchlabí na Zalý a do J ilem nice anebo do Jab lonce n./J. 157 — z V rch lab í přes Dvořačky, \ osec-

I'ou a Novou Slezskou Boudu ilo Schreiberhavy, /, \ roh labí do špindl Mlýna přes Zaly a Krausovy Boudy nebo liřes Labskou Boudu nebo přes Klausovy Boudy nebo přes Pomei ndorf l.">8 Z Vrchlabí na Sněžku ló8 — z Vrch labí na Sněžku přes Luční Boudu, nebo přes Černý Dftl nebo přes Dolní Dvůr 160. Do Janských Lázní 160 — Špindlerův Mlýn 161A. Ze Špindlerova Mlýna směrem Luční Boudy, Koží

hřbet, Sněžka. Úvalem Bílého Labe 163 — Luční Bou­da, Briickenberg, Krummhiibel 165

B. Směr na Pece a na Sněžku přes Výrovku, přes Stoh a Liščí Horu 166 —

('. Směrem do Janských Lázní 166 —1) Směrem do Vrchlabí 166E. Směrem do Jilemnice 1661'. Směrem do Nového Světa. Harrachova cesta. Lab­

ským Dolem 166 — Dolem Medvědice přes Marli-novku k Labské Boudě, přes Krakonoš a Labskou Boudu 167 — Krakonošovou cestou přes Dvořačky 167 — «

(i. Směrem do Rokytnice přes Dvořačky 16711. Směrem do Jablonce n./Jiz., Krakonošovou cestou

přes Mísečky. Přes Dvořačky a Končiny nebo Rezek a Bratrouchov 167 —

'ráf VIII. (pokračování) Špindlerův Mlýn, Agnetendorf. Schrelberhava ............................................. . . . . 168Dívčí Lávka, Laicrovy Boudy, špindlerova Bouda. Pe- trovka 16N. Luisenťeld. Mariental, Cliochla, Lowenstein. Stará Slezská Bouda ltiil —

i a f IX. Trutnov, Kbnigshahn (Zaelóř), Schmiedeberg H i r s e h b e r g ..................................................................................109Pořičí, Zkamenělý Les Radvanický, Svatoňovice 169 — Zaltman, Bernardice, Konigshalin—Zacléř, Libava. Svatá Ilora, Eiusiedlerberg, z Li ba vy na Sněžku nebo do Adersbachu, Blasdorf 170 — Landeshut, Scharlach. Be­tlém, z Landeshutu na Sněžku. Přes Schmiedeberg do Hirschbergu, přes Schreiberdorf 171 — Stadt, Ditters bach, Schmiedeberg, Buchwald přes Krummhiibel. Steinseifen, Wolfshau a Melzrovým dolem na Sněžku 172 Přes Hraniční Boudy nebo přes Lesní Boudy a Lesní Hřeben na Sněžku, Buk, a Friesensteine 173 —

Str.

PŘEHLED VYOBRAZENI.

M a p k y a r o z h l e d y :T u ris t ic k á m a p k a J iz e rsk ý c h H or (příloha) T u ris t ick á m apka K rkonoěů (příloha). P řeh led K rkonoěů od W arm bruunu Rozhled se Sněžky (příloha).O rien tačn í m apka tu r . t r a t í Orientace v k ra j in ě (určení severu) T uris tické cesty od Labské Boudy . T uris t ické cesty od Sněžky Rozhled na K rkonoše ze Zvíčiuy

S tr

233S11

10í*137

G e o l o g i c k é a o r o g r a f i c k é j e v y : Geologický jirů řez J ize rsk ý m i H oram i G eologický p rů ře z K rkonoěů Ledovcový stůl v J á m ě K oteln íSedm idol í ...................................................J izerské H ory od F rý d la n d iSněžné J á m y ' ..................................Oivčí K a m e n y ...........................................Sněžka .................................. »Kobylí H lava . . . " •Dlouhý Důl . . .Pozadí údolí •Rokytniekého . v

F 1 o r a:S kup ina rázovitých P r i in u la m inim a

rostlin K rkonošských

. 7

. 10

. 103 Kil

. 73 , 03 . 94 . 98 . 117 . ion . 155

Í113

T u r i s t i c k é n ě m é z n a č k y z i m n i 44-45

Pohledy:

odObří DůlPohled na K rkonoše

W arm brunnu Je š těd . . . . F rý d la n t V odopád L abský K ořenov . . .H arra ch o v . . . Vodopád M um lavy L abská Bouda Hotel nad Sněžuým i J á m a

mi . \0VffJ vP e tro v a Boudftsř" . *.:

Weissbach-

Řpindlerův ru)

S ch re ib e rh av atal . . . .

Vodopád Cachly (Zacken) Bism arkova V ýšina Kostel W ang Vysoké n. J .T ur. cesta n a Mísečné Boudy Jab lonec n J . B ra trouchov V rchlabí

92 Odol. p ře h ra d a

Zalý

u Klauso

11511411012?13314514715115.115(1

vých Bud Mísečné BoudvS lapy Bílého Labe

159Kil103

PŘEHLED VYOBRAZENÍ.

M a p k y a r o z h l e d y : «T u ris t ick á m apka J ize rských H or (příloha)T u ris t ick á m apka K rkonošů (příloha).P řeh led K rkonošů od W a r m b r u u n u ........................................9Rozhled se Snčžky (příloha).

S tr

O rien tačn í m apka tu r . t r a t í i3O rientace v k ra j in ě (určení severu) . , . . . 3ST uris tické cesty od Labské Boudy . . . . . 4 1T uris t ické cesty od S n ě ž k y ................................................ 109Rozhled na K rkonoše ze Z v í č i n y .............................................137

G e o l o g i c k é a o r o g r a f i c k é j e v y :Geologický p rů ře z J ize rským i H oram i . . . . 7Geologický p rů řez K rkonošů . . . . . . . 10Ledovcový stůl v J á m ě K o t e l n í ............................................. 103Sedm idol í ...................................................................................... 104Jize rské H ory od F rý d la n d i .................................................73Sněžné J á m y ' .......................................................................... 93Dívčí K a m e n y ............................................................................, 9 4S n ě ž k a ..................................* ...................................................... 98Kobylí H lav a . . . ' ................................ .......... . .117Dlouhý D ůl .105Pozadí údolí -Rokytuického . 155

F l o r a:S kup ina rázov ítýčh rostlin K rkonošských . • . . 1 1P rim u la m inim a . 13

T u r i s t i c k é n ě m é z n a č k y z i m n i 44-

Pohledy:

odObři DůlPohled na Krkonoše

WarmbrunnuJe š těd ..................................Frýdlant . . . .Vodopád Labský Kořenov . . . .Harrachov . . . .Vodopád Mumlavy Labská Bouda Hotel nad Sněžnými Jáma-

(od Jeve­

nuP e tro v a Boud Š pindlerňv

ni)

5 S ch re ibe rhava W eissbach-ta l ..................................

9 Vodopád Cachly (Zacken) . 51 B ism arkova V ýšina 09 Kostel W ang 77 Vysoké n. J.83 T ur. cesta n a Zalý .85 Mísečné Boudy88 Jab lonec n J . . . .89 B ra trouchov . . . .

V rchlabí . . .92,Udol. p řeh rad a u Klauso95

195

vých Bud Mísečné Boudv Slapy Bílého Labe

K A F K Ů V I I L U S T R O V A N Ý

PRŮVODCE PO ČECHÁCHv 18 d í le ch , tvořic ícn k ažd ý o sob ě sa m o s ta tn ý ce lek .

Díl I. Českosaské Švýcarsko . S m noha il lnstracem i a m a p k a ­mi. I I . vydání. Cena Kč 8* - .

Díl I I . Krkonoše a J ize rské hory. S m apam i, p lánky a v y ­obrazením i. Í1I. vydání Kč 16' —

Díl I I I . Š um ava a Pošumaví. S m apam i, p lánky a četnými vyobrazením i. Cena Kč 1»'—.

Díl IV. Posázavl. S m apam i, p lá n k y a s vyobr. v tisku.Díl V. O ko lí pražské. S m apam i, p lánky a četným i vy o b ra ­

zeními. Cena Kó 18— .Díl VI. B rd a a Podbrd l . S m apam i, p lánky a vyobrazením i.

Ké 12-—.Díl V I I . P o j ize ř i . P rachovské ská ly . S m apam i, p lánky a vy-

vyobrazeu mi. IV. vydání. Cena Kč 16'—.Díl V II I . S m rč in y a K a r lo v a rs k é H o r y . (K arlovy V ary . M a­

r iánské a F ran tiškovy Lázně.) V tisku.Díl IX . České S tředohuř i . S m apam i, p lánky a vyobrazením i.

I I . vydání. Cena Kč 17'—.Díl X . Plzeú 8 oko l ím a Český Les. S m apam i a p lánky .

V tisku.Díl X I. Písek s oko l ím . S třední P o v l ta v i a Středočeské žu lové

po ho ř í . S plánem Písku, m apkou a četnými illustracem i.V tiskn.

Díl X I I . Českomoravská Vysoč ina . S mapou Českomoravské Vysočiny a Českomor. Švýcarska. V tiskn.

Díl X I I I . Železné a Zdárské H o ry . S m apam i, p lánky a čet­ným i illustracem i. V tiskn.

Díl X IV . O r l ic k é H o ry , K la d s k ý Sněžník a V y s o k ý Jeseník. Adersbašské a Tep l ické s k á ly . S četnými il lustracem i a e m apam i. I I . vydání. Cena Kč 18*—.

Díl X V . Středn í Polabí. K rá lo v é h ra d e c k o (Bo j iš tě) Poděbrad­sko. P ardub icko . H o ř ic k o . O ko l í D vo ra K r á l . <K u k s a Betlém.) S četnými il lustracem i. V tiskn.

Díl X VI. Luž ické H o r y a Ještěd. S četnými illustracem i a m apkam i. V tisku.

Díl X V II . K rušn é H o r y (Rudohoř i ) . S četnými il lustracem i a m apkam i, v tisku.

Díl X V II I . r P R A H A t , h lava k rá l . Českého. S podrobným vel­kým kolorov. plánem, přílohou a m noha vyobrazením i. (Nejlepší průvodce po Praze!) V tisku.

Dostat* lze ve všech kn ihkupectv ích i v

nakladatelství Dra ED. GRÉGRA a SYNA v Praze.

M a p k a 18 o b v o d ů K a f k o v a i l l u s t r o v a n é h p

P r ů v o d c e p o Č e c h á c h .

P o d r o b n ý s e z n a m v i z na v n i t ř n í s t r a n ě o b á l k y *