KAR/ASN 2 � 2006 K. Nová�ek splácal: Havranpírko

ÚVOD DO PROBLEMATIKY Základní charakteristika zkoumaného období 13. století VS: - vznik VS vesnice, zavedení plné pen�žní sm�ny, vznik šlechtických hrad� - podobným vývojem prošla celá Z Evropa

11.-12. století RS: - doba, kdy se p�ipravují p�edpoklady t�chto zm�n Archeologická periodizace období Eisner Jan 1966: Rukov�� slovanských starožitností (jeho periodizace používána dodnes)

��MLADŠÍ DOBA HRADIŠTNÍ (950-1250) o Z ní se n�kdy vy�le�uje POZDNÍ DOBA HRADIŠTNÍ (2.pol.12.-1.pol.13.)

jejíž nápl� však nikdy nebyla precizn� definována Dnes p�evládá tendence k p�ebírání periodizace z politických d�jin (p�iklání se i Klápšt� 2005):

��DOBA KNÍŽECÍ (do 1197) ��DOBA POSLEDNÍCH P�EMYSLOVC� (1197 – 1306)

Vývoj bádání - do 70. let 20. stol. vycházely historické syntézy období 11.-13. stol. výlu�n� z písemných

pramen�, jejichž kvantita je však pro starší období velice nízká zejména pro oblast hospodá�ských a sociálních d�jin (výjimka: J.E. Vocel 1850: �eská archeologie k�es�anského v�ku)

- poznámka: �ECHY- od pol. 12. st. Zna�n� vzr�stá po�et písemných pramen�, po celé 11.st jen minimáln� pís. pramen� ANGLIE – po�et pís. pramen� hosp. povahy roste v 10. st., obnova znovu až na konci 11. stol. klášter Saint Gallen – nejvíce dochovaných pramen� z 9. st.

Základní syntézy a badatelé

1) F. Palacký: D�jiny národu �eského (1848) - u�inil zákl. p�ed�l mezi slovanským RS a feudálním VS

Julius Lippert: Sozial – geschichte Böhmens (2. díly: 1896, 1898) - akcentuje sociální d�jiny; feudalismus vznikl na domácí p�d�

Ludwig Schlesinger, Berthold Bretholz – d�jiny RS, zejména N�mc� v �echách, kontinuita germánského osídlení v �.

2) Gollova škola pozitivistického d�jepisu

Josef Šusta Václav Novotný: �eské d�jiny (díl I.: �ást 2- 1913; 3- 1928) Josef V. Šimák: �eské d�jiny (I/5) St�edov�ká kolonizace v �eských zemích

3) Povále�ný d�jepis: František Graus: D�jiny venkovského lidu v �echách v dob� p�edhusitské 1 (1953) Zden�k Fiala: P�emyslovské �echy 995-1310 (1965) Rostislav Nový: P�emyslovský stát v 11.-12. století (1971) Josef Žemli�ka: Století posledních P�emyslovc� (1986)

�echy v dob� knížecí (1997) Po�átky �ech královských (2002) Velké d�jiny zemí koruny �eské (1.+2. díl)

Tomáš Petrá�ek: Fenomén darovaných lidí v �eských zemích 11.-12. století (2003)

P�ehled základních pramen� k 11.-13. století ��písemné

a) vypráv�cí FRB - Fontes Rerum Bohemicarum

b) diplomatické CBD – Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae (1-5, do r. 1278),

c) legendy - václavské, vojt�šské, ludmilské

d) kroniky Kosmas, Chronica Boemorum, ed. Bretholz

Ad b) nej�ast�ji sem �adíme listiny - listina = písemný záznam o majetkovém transaktu i zp�sob dodate�ného pojišt�ní majetku, který už instituce (klášter) vlastnila – vlastnictví zaznamenáno v aktech (jednoduché majetkové záznamy typu“ ten (panovník)daroval toto“ - kategorie falz (zfalšovaných listin)

��jazykov�dné – onomastické A. Profous: Místní jména v �echách (4. díly, 1947-1957) - každé sídlo v �echách (i zaniklé): zmínka+geneze jména Vl. Šmilauer: Osídlení �ech ve sv�tle místních jmen (1960)

- pojmenování �astých m�st a vesnic za�azeno do skupin relativní chronologie pojmenovávání v �echách rekonstrukce postupu osídlení v �echách upozorn�ní na jev „vnit�ní kolonizace“ �ech

��numismatické

E. Nohejlova - Prátová: Nálezy mincí v �echách, na Morav� a ve Slezsku (1956)

��um�lecké D�jiny �eského výtvarného um�ní od po�átku do st�edov�ku 1 (1984) A. Merhautová: Ran� st�edov�ká architektura v �echách (1971)

HOSPODÁ�SKÉ ZÁKLADY RAN� ST�EDOV�KÝCH �ECH

��Šusta: Otroctví a velkostatek v �echách. ��H 1899. - „11.-12. st. p�edstavuje dobu vrcholného rozvoje otroká�ství v �echách“ - latinský pojem servus, servi = otrok - p�edpokládal, že otroci byli zam�stnáváni v latifundiích - otroci = pilí�e RS ekonomiky �ech

��F. Graus:

- otrok nem�že vlastnit prost�edky - odvodil z marxistických schémat, že pokud lidé vlastnili p�du, nemohli být

otroci - p�edchozí p�edstavy odmítl

��J. Žemli�ka:

- základem ekonomické moci panovníka v �echách byla hradská soustava, umož�ující vybírání dávek, daní od zem�d�lského obyvatelstva

- existence knížecích dvorc� a služebné organizace – struktury k soukromé pot�eb� zajišující dv�r

�� Kníže svrchovaných „vlastníkem“ zem�, osídlené i neosídlené

p�dy, veškerých surovin a výnos� (regály), ale i obyvatelstva �� REGÁLY – státní monopoly na p�du, lesy, vodní toky, drahé

kovy, vybírání cel, mýt, soudních poplatk�, poplatk� z kr�em �� Základní mocenské, správní a ekonomické struktury:

a) HRADSKÁ SOUSTAVA – sí správních hrad� b) KNÍŽECÍ VELKOSTATEK – knížecí dvory a služebná organizace

�� Žemli�ka 1997: základy hradské soustavy položeny v 10. století, šlo však ješt� o „ko�istnickou fázi“ a ekonomika se opírala z velké míry o územní expanzi

�� Petrá�ek 2003: hradská soustava a knížecí velkostatek již v 10. století

HRADSKÁ SOUSTAVA I. Po�átky p�emyslovské domény ve st�edních �echách (p�elom 9.-10. století)

- kolem hrad� velké správní okrsky = castellania, provincia - hrad jako úst�edí, soust�edí se zde fyzická práce a dan� - plánovitá vlna budování hrad� : 9./10. st. st�ední �echy – po�átky hegemonie

P�emyslovc� v Pražské kotlin� - trojice úst�edních hrad�: Pražský hrad, Levý Hradec, Bude�

ostatní hrady: Libušín, M�lník, Stará Boleslav, Tetín, Lšt�ní - Sláma: dvojice hradiš; starší (tzv. kmenové) zaniklo požárem, vedle

postaveno nové (p�emyslovské) II. Nahrazení starších hrad� mladšími (p�emyslovská expanze do �ech), pol. 10.stol. (spojováno s osobou Boleslava I.)

- Žatec, Litom��ice, Bílina, Sedle�, Plze�, Práche�, Šance u B�eznice, Doudleby

�� P�emyslovci osazovali hrady svým SPRÁVNÍM APARÁTEM: kastelán (comes, od 12. stol. spíše praefectus a castellanus) - hlavní osoba, hradský správce

- ru�il za dodržování obecného míru, velel vojsku z p�ísl. hradského obvodu, organizoval (spolu s vilikem) vybírání daní a p�íjm�, ukládal zemské roboty, �ídil hradské soudictví

- �asto nepanující p�emyslovec, politická funkce, �asto se na hrad� ani nezdržoval [pobýval �asto v okolí panovníka na jeho dvo�e v úst�edním p�emyslovském hrad� (urbs n. civitas metropolis)]

vilik (vilicus = „vlada�“) – zástupce kastelána, výkonný ú�edník hradského

centra – pe�oval o zem�panské p�íjmy, d�chody a výrobn�

org. záležitosti, vedl evidence povinností apod. – tvo�ili pestrou skupinu od hradských „vlada��“ po

správce menších obvod� nebo knížecích dvorc� – n�kdy m�li další pomocníky jako sklepmistra

(cellerarius) �i hr. bábu (avia; p�sobila v gyneceích)

komorník (camerarus) - dvorský komorník, hradští komorníci a sí nižších komorník� - => široký sociální záb�r (jak liberi, tak servi), mohlo jít jak o vysoce postavené

lidi („p�ední �echové“), tak osoby nevolnického p�vodu - opatroval klenoty apod., zam��en na tok financí

soudce

– �ešil spory mezi zem�d�lským obyvatelstvem a vybíral pokuty

V rámci ši�šího prostoru kastelánií �i provincií p�sobila celá �ada dalších složek místní hradské správy, pat�ili k ní: výb�r�í (exactores), kati (tortores), bi�ici (precones), celníci (thelonearii), mincí�i (monetarii-m�li na starosti �asté renovatio monetae), trhoví rychtá�i (iudices forenses), soudní poslové (nuntii) a další.

�� Hrady zpravidla centry velkofarnostní organizace = zárode�ná forma církevní

správy. Zem� �len�na na arcijáhenství a d�kanáty - spravovány jediným úst�edním kostelem umíst�ným na p�emyslovském hrad� velkokn�z (arcipresbyter, arciprišt)

– p�edstavitel velkofarnostní organizace – sehrával i ve�ejnoprávní roli (tu u n�j p�edpokládají už Hn�zdenská dekreta ve

form� jeho sou�innosti s hradským správcem v oblasti justice)

�� Vojenská funkce hrad� – na každém hrad� p�íslušný hradský oddíl (castellanes) pod vedením kastelána. Vojsko �len�no dle jedn. hr. obvod� (nap�. zpráva Kanovníka Vyšehradského k r. 1134: sed de Bohemis praeter Gradicenses, Chrudimenses, Boleslavienses, Czaslavienses, Gladcenses…)Ú�astnili se takévojenských vpád� za hranice.

- Petrá�ek: Hradská správa (kastelánská v Polsku, komitátní v Uhrách)budována za ú�elem organizování svobodného zem�d�lského obyvatelstva, tzn. zem�d�lec pod�ízen pouze knížeti (tzn. mnohdy svoboda pouze teoretická)

�� Zvláštní výsady i �ada tíživých povinností svobodného zem�d�lského

obyvatelstva 1) knížecí sedláci (rustici, rustici ducis, pozd�ji i heredes)

- obd�lávali p�du ve vlastním d�di�ném vlastnictví po p�edcích - na p�du si mohl �init právo i panovník:

d�lené vlastnictví : �lov�k hospoda�il na p�d�, ale musel se teoreticky d�lit o vlastnictví s knížetem (kníže mohl zem�d�lce z p�dy vyhnat, ovšem za pat�i�nou náhradu)

- povinnosti: I) platit poplatek míru (tribut pacis) knížeti, jako ochranu p�ed vn�jším nep�ítelem

II) naturální dávky – velmi �asto med (na zprac. medoviny) III) vojenská povinnost – ú�ast v knížecím vojsku v p�ípad� napadení (sou�ást tzv. zemské hotovosti) IV) stavba a oprava hrad� + další povinnosti (ná�ez, provoz…)

2) hosté (hospites) - z�ejm� svobodní zem�d�lci, kte�í z n�jakého d�vodu odešli ze své p�dy (�i se

bez ní ocitli následkem majetkového drobení) a pronajali si cizí p�du (knížete, velmož� i církve), na které hospoda�ili

- povinnosti: I) platit vlastníkovi p�dy (prvotní forma poddanských dávek) II) nadále platit tributum pacis knížeti

- hospites sehráli d�ležitou roli v kolonizaci a formování VS poddaných; jsou to kolonizáto�i-vstupují do závazku k jiné vrchnosti.

- v pramenech se vyskytují p�edevším od 11. století - jsou nosným pilí�em kolonizace 12. století

��SÍ� SPRÁVN�-HOSPODÁ�SKÝCH HRAD�:

1) Správní hrady (civitates, urbes, metropolis) - politická, hospodá�ská, soudní,vojenská a církevn�správní centra svých obvod� (civitates, provinciae) - Pražský hrad, Vyšehrad, Litom�ice, Žatec, Plze, Hradec (pozd. Králové), Olomouc, Brno, Znojmo

2) Hrady nižšího významu (castella, castra, oppida, munitia)

- na území v�tšiny kastelánií; podléhaly „své“ civitas - Žemli�ka se kolem nich snaží rekonstruovat okruh 15 km – definuje tak

provincie (Nová�ek to nepokládá za p�íliš d�v�ryhodné) - z arch. pohledu velmi málo známé - p�edpoklad n�kterých archeolog� o jejich funkci: refugia, op�rné vojenské

body - ve východo�eském Hradecku nap�. Jarom� a Opo�no

3) Pohrani�ní hrady – po obvodu hrani�ního lesa a u zemských bran – vojenská funkce, kontrola cest – na obnovu starších a budování nových takovýchto hrad� se zam��il kníže

Sob�slav I. (Tachov, Zho�elec v Lužici, Kladsko v Horním Slezsku; pat�í k nim i P�imda-obsazená až za Vratislava II.)

– hrad Chlumec u Ústí nad Labem (1126 Sob�slav X Lothar+Ota II.Olomoucký)

�� Na Morav� se p�edpokládá opožd�ný vznik hradské soustavy. Hr. Soustava zde navázala na �adu st. center: Olomouc, Brno-Líše� (p�. centrum se p�esouvá na J) Znojmo- nemá VM p�edch�dce stejn� jako B�eclav, Bítov, Strachotín

��STRUKTURA HRADSKÝCH CENTER

p�.1) Bílina - ostrožna nad Bílinou - akropole, p�edhradí, suburbium diskutuje se v souvislosti s po�átky m�st (vesm�s neopevn�né sídl. zázemí umíst�né na úpatí ostrožny)

- suburbium v Bílin� na pravém i levém b�ehu; na pravém nakonec založeno VS m�sto p�.2) Stará Plze

- na dlouhé jazykovité ostrožn�, vybíhající do Úslavy - p�ipomíná rozvržení Prahy (domn�nka: symbolický p�edstupe� pro cestovatele

ze Z, než dorazili do Prahy) - akropole, p�edhradí, 2. p�edhradí, opevn�né podhradí (záhy p�esáhlo hranice

opevn�ní pravý i levý b�eh Starý Plzenec

�� Zástavba jednotlivých �ástí - AKROPOLE: úst�ední zástavba �� reprezentativní areál palác (p�edpokládáme d�ev�ný na kamenné podezdívce;

1. zd�ný palác s mohutnou valenou klenbou na Pražském hrad, 30.léta 12. stol. za Sob�slava I.)

��knížecí dvorec na hradišti v Kou�imi u sv. Ji�í systém d�ev�ných konstrukcí, vyplétané st�ny; 11. století

��kostel – od 10. stol. druhý úst�ední objekt vedle kníž. Paláce 1. pražský biskup D�tmar vysv�til všechny tehdejší kostely zbudované na hradech, vybudováno 20 kostel� na p�emyslovských hradech v�tšinou jednolodní, pozd�ji baziliky; na �ad� objekt� kostel neznáme (d�ev�né?)

- P�EDHRADÍ (suburbium):

- živá aglomerace; obytná i výrobní funkce ��domy: 1) jednodílné �tvercové 4x4 (5x5)

�� do pol. 12.st. nej�. roubené konstrukce (n�kdy v�nce podkládány kameny)

�� stavby s pletenými st�nami (H. Králové, Wróclaw, Ostrów Turnski) �� kamenná pec �� Kou�im, Bílina

2) po�átky vícedílných staveb �� Pražský hrad (I. Borkovský) záp. pr��elí Sv. Víta, 3

horizonty: 11. – 1.pol. 12. stol., kompl. d�ev�né + dlaždice �� Levý Hradec 3 dílná stavba

��tržišt�: �� periodické trhy �� ve�ejná shromaž�ovací místa, místa výkonu soudních rozsudk�

(Praha: nejprve Malostranské nám., pozd�ji Starom�stské nám.)

��specializované výrobní objekty: �� archeologicky nejlépe postižitelné �� nap�. železá�ství (Praha, Žatec, Plze)

�� Opevn�ní

- výstavbou se zabývali specialisté - d�evohlinité hradby roštové nebo komorové konstrukce, vybavené �elní

kamennou plentou (na sucho; na hlínu) - pís. zmínka o stavb� opevn�ní: Kosmas, hradba ve St. Boleslavi, aktivita

Boleslava I. Jde o první známou celokamennou hradbu (tzv. opere romano) za P�emyslovc�; archeologicky datována do 10. stol. (ješt� p�ed sob�slavovským opevn�ním Pražského hradu)

- Hradec u Stoda - Dr. Justová - opora Plzn� v západních �echách - nalezen spár 2 na sebe nasedajících hradebních t�les

- Kou�im - Dr. Šolle - snad zd�ná v�ž p�ipojená k líci vn�jší hradby

�� Obyvatelé hradských center ��ú�ední osoby, správní aparát ��kanovníci ���emeslníci ��vojenská družina

KNÍŽECÍ VELKOSTATEK �� 2. pilí� knížecí moci �� Struktura opírající se o práci nevolník� (osobn� nesvobodných lidí)

� Možnosti ocitnutí se ve stavu servitus : (pojem zahrnující barvitou stupnici nesvobodních lidí)

a) vojenským podmanním p�emyslovskou expanzí-zajetím b) tzv. servi, ministeriales (služebníci, kníž. specialisté) zajetím z ciziny (1039 Hn�zdenští do �ech-právní autonomie)

c) za trest za církevn� morální a krimin. p�e�iny �i nespl. dluh (debitum)

d) autotradice dobrovolné vzdání se svobody a pod�ízení se n�jaké instituci, nej�. církevní

�� Pojmy servus a servitus se v �echách pohybovaly v širokých právn�-sociálních mezích museli nutn� vlastnit ur�. soukr. jm�ní a m�li ur�. samostatné jednání (to dokazuje nap�. možnost vykoupení se z tohoto stavu – už B�etislavova dekreta)

�� D�ležítá byla lidská práce, zt�lesn�ná jmény darovaných lidí (p�da až na 2. míst�) �� Kníže (vrchnost) s nimi mohl voln� disponovat, m�nit jim profese forma jak knížeti zajisti nejr�zn�jší servis (v dob� neexistence VS m�st a obchodník� s širokým sortimentem zboží)

�� Nevolníci soust�ed�ni: a) voln� rozptýleni po vesnicích b) služebná organizace

- celé vesnice soust�e�ující se na konkrétní �innosti p�i zaopat�ování knížete a jeho družiny (Kováry, Hrn�í�e, Psá�e, Rybá�e, Kola�ice …)

- D. T�eštík – B. Krzemie�ska na základ� písemných a onomastických pramen� a srovnání s Polskem (�S�H 12, 1964; AR 17, 1965; HD 1, 1978)

c) knížecí dvory (dvorce) - privátní panovnická doména - vznik v 11., snad již v 10. stol. - nepravideln� rozmisované objekty se speciální funkcí na pokrytí pot�eb

panovnického dvora - J. Žemli�ka (1997) je p�edb�žn� �lení na :

o lovecké (Zbe�no, St. Knín,Kamýk, Živohoš) o venkovské (Radotín, Radonice, Budyn� n. O.) o hradské (nap�. gynecea)

- význam knížecích dvor� stoupal v místech správních míst – provincií kde mohl suplovat funkci hradského správního centra (nap�. Kamýk n. Vlt. provincie Kamenecko)

��ZÁNIK: �� Tento systém zaniká nejprve systémem velkostatku (knížecí, církevní).

��Systém založený na nevolnictví p�estal být ekonomicky výhodný (dáno vznikem trh� v suburbiích).

��V pís. pramenech se toto projevuje tak, že v darovacích listinách je jmenována již jen p�da, už ne lidé.

�� V další fázi zaniká celá hradská soustava ��Vznik pozemkové šlechty (1248-49 POII. x Václav I. – revolta, v jejímž

pozadí stál souboj nové pozemkové a staré beneficiární šlechty) ��V situaci, kdy ubývá svobodných zem�d�lc� za�íná být hradská soustava

zbyte�ná (nemá koho ovládat). Na p�elomu 12./13. stol. �ítali již jen 3-6 %. ��Václav I. a PO II. za�ínají moc opírat ne už o hradskou soustavu, ale o

královské hrady a m�sta

POZEMKOVÁ ŠLECHTA – GENEZE, VÝZNAM. Auto�i zabývající se touto problematikou:

R. Nový, J. Žemli�ka, J. Klápšt�, D. T�eštík 2 hypotézy o vzniku šlechty:

1) rodová (p�edpoklad kontinuity mezi rodovou elitou a „státní“ šlechtou 2) ú�ednická

ad 1) – zejména u n�meckých historik� - F. Palacký odmítal („slovanská kmenová spole�nost byla pln� demokratická“ žádná elita“)

ad 2) - p�edpokládá rušivý vliv družiny v po�. období státní moci - p�edpokládá vznik šlechty z mocenského aparátu státu ( vývoj: beneficiární pozemková šlechta; konec 11.- 2.pol. 12. stol.) �� 11. stol.:

dominance panovníka, tvrdý konkuren�ní zápas panujících P�emyslovc� s pretendenty a jejich družinami, zpomalování rotace beneficiá�� a vytvá�ení osobních vazeb k ur�itým hrad�m

��plynulé budování mocenských struktur - beneficiá�i – závislí na stát� - funkce vázaná na jejich osobu

��tvrdé mocenské zápasy mezi P�emyslovci 1091 – družina B�etislava II. zabránila jeho smí�ení s otcem [1197 – P�emysl Otakar I. – jeho p�ívrženci ho aktivn� podporovali v nástupu na knížecí stolec]

��krize – �asté st�ídání panovník�, úpadek centrální kontroly (dohled nad beneficiá�i viz.: 1161 Mstiš, bílinský správce pozval knížete Vratislava na bílinský hrad p�i p�íl. vysv�cení kostela) beneficium beneficiá��m nesta�ilo získávání dalšího majetku

�� 1. pol. 12. stol.: náznaky konsensu mezi p�edáky družin, uzavírání se elity, plná dispozice s p�dou de facto (donace klášter�m), první predikáty, velmožské rozrody

��vzniká pozemková šlechta de facto ��první predikáty, tzn. p�ídomky ozna�ující šlechtice ��první velmožské rozrody – n�kte�í velmoži ve spole�enství, odvozují

sv�j p�vod od jednoho p�edka – nemají povahu pln� konstituovaných šlechtických rod�, lze do nich pronikat, a� existují husté p�íbuzenské vazby a erby (Markvartici, Hrabišici, Vítkovci)

�� 1189 kolokvium v Sadské – statuta Konráda Oty �� jejich sou�ástí celá �ada právních opat�ení, mmj. potvrzení d�di�nosti

lén (vlastnictví de iure) �� 1248 – 1249 revolta P�emysla Otakara II. Proti Václavovi I. (poslední mocenský

zápas beneficiární šlechty) ��PO I. se op�el o dožívající beneficiární šlechtu jejich revolta

potla�ena p�išli o zbytek moci

��PROBLÉM ARCHEOLOGICKÉ IDENTIFIKACE NEJSTARŠÍCH ŠLECHTICKÝCH SÍDEL

�� Velmožské dvorce na knížecích hradech (Bude�??, Kou�im??, Žatec[�eká na kritickou publikaci])

�� Suburbia významných hrad� (nedost. stav výzkumu) Praha-Staré m�sto, Hroznat�v dvorec v Litom��icích

�� „malá“ hradišt� P�ítopy, Ruchomperk u Kdyn�, Nový hrad u Stráže, Sovolusky-Semteš

��ostrožná nebo nížinná opevn�ní 1 dílné (Nový hrad u Stráže, TC) 2 dílné (Ruchomperk)

�� 12. stol. vazba nejstarší pozemkové šlechty na zem�d�lské majetky velice silná

��VESNICKÉ DVORCE U VLASTNICKÝCH KOSTEL�

- laik založil kostel a ovládal z titulu svých vlastnických práv 1) Bed�ich�v Sv�tec (MO)

- jednoduchý kostel bez v�že – d�kladn�ji archeologicky zkoumáno - 2 fáze vývoje: 1. - dv� zahloubené stavby se vstupními šíjemi (12./13.st) - celý areál vymezen d�ev�nou palisádou

- rozsah opevn�ní pom�rn� impozantní 2. - (13.st.) sídlo se více vymezilo (prostorová redukce) - obvodová kam. plenta v rámci podsklepené stavby 2) Vroutek u Podbo�an

- jednolodní kostel s bohatou architektonickou výzdobou (souvislost s Chebskem a Bavorskem)

- nalezeny základy �i podezdívka d�ev�né stavby a stopy p�íkopu z�ejm� celý areál obklopen p�íkopem

3) Týnec nad Sázavou - regulérní hrad - vyty�en starší románskou rotundou ke které p�ipojeny stavby

obytného charakteru a dopln�no p�íkopem - problém s datováním a vlastníkem objektu

4) Chvojen (blízko hradu Konopišt�) - obdélná stavba, 1. t�etina 13. stol.

5) Velebudice u Mostu (p�íklad jiného typu objekt�) - zjišt�n rozsáhlý areál zajišt�ný palisádou, vstup ze S koridorem,

12./13. st. - nezjišt�ny žádné stopy zástavby - zkoumal J. Klápšt�

��ŠLECHTICKÉ HRADY 13. STOLETÍ

�� problém datace nejstarších objekt� tohoto typu

Durdík: 30. a 40. léta 13. století – masivní výstavba Klápšt�, Razím: až 2. pol. 13. stol.

�� p�evládají stavebn� a prostorov� úsporné typy objekt� (bergfritová dispozice) Durdík: bergfritová dispozice (šlechta) X typ s obvod. zástavbou (král)

�� budování hrad� p�ináší i importy: Valdek (p�. ojedin�lého importu netradi�ního �ešení, které se neujalo)

�� jiho�eské hrady – rozvíjejí se podhradní m�ste�ka (latrány?) P�íb�nice Krasíkov Stará Dubá (povodí Sázavy)

��SÍDLA NIŽŠÍ A DROBNÉ ŠLECHTY

��geneze typu motte – na um�lém návrší, obklopeno p�íkopem a valem ��hodn� v Z Evrop�, nejstarší v 10. stol. ��p�íklady našich motte:

- Koválov, 1.fáze (2. pol.13. stol.) - M�lnice (DO) - Kundratice (Chomutovsko)

��Perspektivní otázky studie nejstarších hrad�

1. analýza vnit�ního provozu a funkce - chybí výzkum p�edhradí - dvoudílnost od 13. stol. pat�í k b�žnému standardu panské

domácnosti (viz. Bezd�z – král používal 1 jednotku) 2. hrad jako mocenský symbol 3. hrad jako centrální bod v systému majetkové domény

PO�ÁTKY M ST, URBANIZACE

�� Hradská soustava nahrazena systémem hrad� a m�st �� 2 názory na raná m�sta:

a) Kontinuita mezi starými p�emyslovskými správními centry a VS msty (o suburbiích mluví jako o m�stech)

��František Hoffman 1993: �eské m�sto ve st�edov�ku stopuje fenomén m�st už od laténu (oppida)

��W. Piekalski (univ. Wróclaw) do kategorie raných m�st �adí lokality, které pokládáme za hr. centra

b) VS msta 13. stol. p�edstavují nový fenomén bez ekvivalentu ve starším období ��Ji�í Kej� (právní historik) otázky m�stského práva, legislativa obecn�

��Josef Žemli�ka 2002: Po�átky �ech královských m�sta jako zcela nový fenomén, hledá rozdíly mezi hradskými centry a VS m�sty

��DEFINICE VRCHOLN� ST�EDOV�KÉHO M�STA

�� 1 britská práce uvádí 12 kritérií „m�stskosti“, jako nap�. pravidelné domovní parcely, soudní centrum… => nevyplývá z ní však žádná p�ijatelná definice

�� Josef Žemli�ka uvádí 3 základní znaky VS msta:

1) M STSKÁ Z�ÍZENÍ ��právní svobody normy �ešící právní otázky života ve m�st�

(d�íve 11.-12. získávaly jen vybrané skupiny obyvatel, nap�. Židé, N�mci…)

základem bylo „MAGDEBURSKÉ PRÁVO“ (bylo p�ejímáno, pozd�ji odvozováno => „Kolínské“, „Norimberské“…)

problém: málo pís. kodifikací u prvních m�st, vyhlašovalo se ústn�

2) CENTRALITA

��rozdíly ve funkci hradských center a vrcholn� st�edov�kých m�st

�� sb�rné místo dávek, � p�edevším budování trhu, naturálií a prací v spádové centrum hradském obvodu � rozsah p�sobnosti

�� shromaž�uje je a = mílové právo (cca11,4 km) redistribuuje okruh kolem byl ekonomicky

�� tržní funkce je min. závislý na m�st� � zem�d�lci z okolí zde prodávají a nakupují zboží, mají to povoleno pouze zde

X �ad� m�st se toto schéma naplnit nepoda�ilo

X Existují doklady, že trhy fungují již d�íve

3) URBANISTICKÁ SVÉBYTNOST

��kompaktní útvar s rastrem ulic ��opevn�ní, ve�ejné plochy, ve�ejné stavby X Ale o suburbiích víme velice málo (Praha, Litom��ice, Žatec, Hradec), nap�. pravidelný p�dorys u nich nelze vylou�it.

��DYNAMIKA URBANIZACE �� Moravské lokace Vladislava Jind�icha (Bruntál *1213, Uni�ov *1223)

- nezakládal je panující p�emyslovec, ale moravský markrab� �� Klášterní založení (Kladruby *1230, Kynšperk � premonstrátky v Doksanech) �� Královské lokace

- pís. zakl. Listina nebyla podmínkou (nap�. Plze�), tudíž mohou mít starší ko�eny - hl. Václav I., PO. II. 60.-70. léta vybudovali soustavu v JZ �echách ( Domažlice, Klatovy, Tachov, Sušice)

�� Biskupská a šlechtická m�sta (sklonek 13. stol.)

��2 ZÁKLADNÍ ZP�SOBY ZALOŽENÍ NOVÉHO M�STA

1) P�emna hradského centra v centrum mstského typu (p�enos práv) a) superpozice

��Celé nebo �ást se prom�ní na VS m�sto ��Žatec, Hradec Králové, Litom��ice

b) lokace v t�sné blízkosti suburbia (nejb�žn�jší p�ípad)

��Nezaujalo p�ímo centrum sub., ale posouvá se dále ��Nemá geomorfologické omezení a vyhýbá se komplikovaným

vlastnickým vztah�m ( právo nucené sm�ny v p�íp., že pozemky nešlo vykoupit jednoduše, tak byly jednoduše restituovány, tj. vykoupeny za náhradní)

c) translace (krajní �ešení) ��Založení ve zna�ném odstupu od hr. centra, kontakty z�stávají a

postupn� suburbium p�edává práva novému m�stu ��D�vody: špatná geomorfologie, nedostatek orné p�dy, špatné

komunikace ��Asi 18 p�ípad� (nap�. Stará X Nová Plze�)

2) Nové lokace

��Založení m�st „na zeleném drnu“ bez kontaktu s býv. HC je ojedin�lé (snad Most, ale p�edpokládá se možná návaznost na Bílinu)

��Je spíše doménou malých lokalit a pozd�jších m�st 14. století

��NEZDA�ENÉ LOKACE m�sta, co nep�ežila dobu svého rozvoje a brzy zanikla nap�. Freynstein (S N�m.-Braniborsko, † asi 1260 po 30 letech, pozd�ji zal. jinde znovu)

��URBANISTICKÁ SCHÉMATA

�� P�dorys m�sta asi nem�l symbolické významy, spíše šlo o �ešení problému, jak osadit velké množství lidí do m�sta

��Pravidelné parcelové bloky s prostorem pro námstí uprost�ed.

Typické za PO II.

��Ulicové schéma, podlouhlé námstí (odvozeno z Podunají?) Domažlice, Planá u Mar. Lázní

��M�STO A JEHO ZÁZEMÍ �� P�íklad Brn�nska:

��v okolí Brna (s 1 výjimkou) není m�stská lokalita ��v pásu 2-3 mílí kolem m�sta (22,5-33 km) intenzívní rozvoj satelitních

m�ste�ek, zam��ujících se na zásobování centra => fungování zvláštních tržních vztah�

��M�STO JAKO FEUDÁLNÍ VRCHNOST

�� „šosovní vsi“ zakupovány m�stem pro své pot�eby (�asto i lesy…) �� do m�stského panství postupem �asu vniká m�stské právo �� od 13. stol. je již i bohatí m�šané za�ínají chovat jako feudálové; vrchol v 16. stol.

kdy m�šané dokonce usilují o povýšení do šlechtického stavu na základ� pozemkového vlastnictví

�� m�sto v �ad� p�ípad� stimulovalo vývoj okolního osídlení ve snaze dosáhnout co nejefektivn�jší zem�d�lské výroby v jeho zázemí

�� na vesnici se z m�sta p�enášejí i architektonické prvky

��VE�EJNÉ STAVBY, VE�EJNÉ PROSTORY �� Výraz velmi samostatné m�stské správy (velké finan�ní náklady) 1) Ve�ejná prostranství

��Dá se s nimi sice po�ítat už v suburbiích, ale pravideln� vymezené nám�stí je již znakem VS m�sta

��V západní Evrop� nejsou tak veliká ��Velice záhy dlážd�na (2.pol.13.st.-valounová dlažba: Plze�, Praha, Hradec) �� Je to místo:

�� Trhu �� Soudních rozhodnutí �� Vyhlašování na�ízení apod. �� Místo komunálního setkávání �� Má jistý symbolický náboj, tzv. „výkladní sk�í�

m�sta“ 2) Farní kostely

��Bu� okamžité zal. vlastního kostela nebo (�asto u menších m�st) se zpo�átku p�ifa�ilo k sousednímu kostelu (Nová Plze�Roudná)

��Poloha kostela: a) samostatný parcelní blok (�B) b) p�ímo na nám�stí (Plze�) c) p�ímo u hradeb

3) Mendikantské kláštery žebravých �ád� (Dominikán�, Minorit�, pozd. Františkán�) ��Stav�ny p�i hradbách (byly to levn�jší pozemky)

nap�. Most (nyní stojí v centru, zprvu stál u hradeb, ty pak posunuty)

4) Radnice, kupecké haly, špitály ��Stav�ny pozd�ji, v souvislosti s dostavováním (14.stol.)

5) Hradby

��Budovány záhy po založení (a�koli jsou doklady o provizorním d�ev�ném opevn�ní)

��2 typy: a) bez ochozu t�žišt� je na v�žích, vlastní hradba není komunika�n� dostupná b) s ochozem možnost komunikace po obvodu (Razím)

�� M�STSKÁ PARCELACE ��vlivem p�íznivého demografického vývoje zájem o m�stské parcely d�lení ��tendence tvar� �i nep�íliš protáhlého obdélníka ��p�íklady:

��Braunschwerg, �tvr sv. Jakuba (N�mecko) ��Polsko: zd�ná jádra, podloubí pozd�ji, spíše kratší obdélníky, nejstarší

typ integrovaného m�stského domu: „d�m na široké parcele“ tvo�en 3 trakty, odd�lenými nosnými zdmi, st�ední díl: komunika�ní (pr�jezd), postraní díly: �emeslo (p�ízemí), bydlení (patro)

��Brno: �asné datování zd�né zástavby (1230) ��d�ev�ná zástavba díky rozsáhlým ZAV v našich m�stech-ovšem info

jen o podzemních �ástech dendrochronologické datování z N�mecka: Limburg 1290 Esslingen 1267 Bad Wimpfen 1266 u nás nejstarší dendro datum: Znojmo (Zelenáská, �p. 1) 1310

��ŽIVOT VE M�ST� 13. stol. – HYGIENICKÉ POM�RY

�� Víme velice málo o �emeslnických provozech na zákl. arch. pramen� (písemné prameny �íkají více)

��názor: m�sta pom�rn� pravideln� �išt�na m�sta z�ejm� záhy po lokaci dlážd�na do hlíny zaválcována vrstva valoun� z �í�ních náplav opravovány �asto prosedliny pravidelné planýrování a nasazování dalších dlažeb co se hygieny, tak ta nebyla zvláš dramatická X Tachov – v sousedství V brány odkryto mocné humózní souvrství:

keramika, tesa�ský odpad, 2 necelé skelety koní=zdechliny

VZNIK A VÝVOJ CÍRKEVNÍ SPRÁVY, CÍRKEVNÍHO VELKOSTATKU,

ARCHEOLOGIE SAKRÁLNÍCH STAVEB

�� 973 – vznik pražského biskupství nezávislá diecéze pro �eské zem�, pod�ízeno arcibiskupství v Mohu�i

�� �eská provincie pom�rn� velmi samostatná �� �eskou správu až do p�elomu 12./13. st. ovládal

„zakladatelský princip“ právo zakladatele disponovat právy p�.: kníže se pokládal za vlastníka církve v zemi,m�nil

organiza�ní struktury, dosazoval ú�edníky X relativn� svébytné postavení pražského biskupa (za Boleslava II. dvojí odchod biskupa Vojt�cha nemohly se sv�tit kostely apod.) ke konflikt�m docházelo pom�rn� �asto za Vratislava II. biskup Jaromír Gebhard (zapleten nap�. do pokusu o atentát na Vratislava II.)

�� Pleszczy�ski (PL historik) – práce o typologii RS knížecí rezidence Vyšehrad (???) - jednou z cest proti biskupovi bylo založení olomouckého biskupství - Vyšehrad jako alternativní rezidence (bazilika sv. Petra a Pavla)

��PRVKY CÍRKEVNÍ SPRÁVY

1) Velkofarností organizace ��koexistuje s hradskou soustavou ��pom�rn� �ídká sí hradských kostel� – pro duchovní pot�ebu celé provincie ��vznik už v 10. stol. Boleslavové I. a II. už tehdy zakládali kostely na svých

hradech ��v �ele velekn�z (arcipryšt, archipresbyter) pro p�íslušný segment VF správy

2) Kapituly (=sdružení kn�žích)

��seskupeny kolem významných kostel� ��mají na starost liturgický provoz + další funkce duchovního charakteru v areálu

hradského sídla ��kapitula Pražského hradu, Vyšehradská kapitula, Boleslavská kapitula,

kapitula v Litom�icích, kapitula v Olomouci, kapitula v Litomyšli

3) Kláštery ��Od �eholních dom� až po jednotlivé cely (=obydlí poustevník�) ��Už v pr�b�hu 11. stol. velmi politicky i ekonomicky sebev�domé instituce páte� politické moci panovníka (ten se o n� politicky opíral p�ípady, kdy kláštery podpo�ily panovníka v boji s biskupem

��V 11. stol. u nás spadaly do vlivu gorzské reformy (p�vod v klášt��e v Niederalteichu) pod�ízeni zakladateli (tedy panovníkovi)

��naše nejstarší kláštery (všechny benediktinské):

��Sv. Ji�í na Pražském hrad� (kolem 970)� ��B�evnov (993) � ��Ostrov (999) � (zal. mnichy z Niederalteichu) ��Sázava (kolem 1032) � ��Opatovice (kolem 1086) � ��Hradišt� nad Jizerou (2.pol.11.stol.?) � ��Rajhrad (1045, jako expozitura B�evnova) ��Hradišt� u Olomouce (1078)

��reformní a emancipa�ní tendence ve 12. stol.

��zápas o investituru ot�ásal celou Z Evropou – odpor Jind�icha IV. proti sv�tovládnému konceptu papeže �eho�e VII. (III. 1075: Dictatus papae)

��tzv. gorské reformy – v 9.-10. stol.v �ele Lotrinský klášter v Gorze, snaha o nápravu shora – ze

strany panovníka, prelát�, biskup�. Rozší�en do mnoha �íšských klášter� – hl. Regensburg, Niederalteich, Reforma nebyla tak úsp�šná – náprava shora nemoha být d�sledná, bylo zasahováno do klášter� ze sv�tské strany, benediktýnské kláštery nebyli tak provázané, udržovali sice kontakty ovšem jen na bázi osobních aktivit – tzv. „konfraternita“, byli v�cí individuální.

�� r. 910 – clunnyjské reformy - založen klášter v Clunny, zakl. Vilém Akvitánský – vzdal se zakladatelského práva a klášter pod�ídil pouze papeži – tím pádem m�l klášter úpln� jiné postavení, byl samostatn� ekonomický a i politicky chrán�n imunitami– „exempce“

Za�al také budovat v�tší sí konfraternit s podobn� orientovanými kláštery(d�ležité i v boji o investituru) – stáli na papežské stran� na rozdíl od gorzkých klášter�, až v 11. stol. se rozdíly smazávají a gorzské jsou na principu Clunny. Podoba kláštera – trojlodní bazilika s p�í�nou lodí, uzav�ená klauzura, kapitulní sí�(inovace od 11. stol.) – scházení konventu – spojeno s kaplí, parlatorium = hovorna sloužící k soukromým pohovor�m s p�edstaveným, nevytáp�ná dílna sloužící k práci mnich�, kalefaktorium – jen malá místnost, refektá�, hospod. místnosti, infirmárium = nemocnice(od 2. pol. 11. stol. rozší�ena i pro laické osoby), lavatorium = umývárna – samostatný trakt vysunut do rajské zahrady, nad kapitulní síní je dormitá�, - každá fce m�la své stálé místo. - konventy jsou v�tšinou na jižní stran�, vyjímky B�evnov(severní), Heiligenberg(východní) dalším prvkem – mandatum = lavice v ambitu, lectorium – místo pro �etbu ostatním p�i jídle, od 11. stol. se reformace p�esouvá do jiného st�ediska. �� Hirsauské reformy - klášter v Hirsau – opat Vilém, obnovuje Clunnyjské ideály a definitivn�

je prosazuje na celém území N�mecka, inovace = zásady cisterciák� = myšlenka laických brat�í(konvrši) s nižším sv�cením, jejich hl. úkolem je fyz. práce – zajišování provozu konventu, charitativní práce. Podoba kláštera – bazilika ztrácí apsidový záv�r, systém malý kaplí – individuální motlitby �len� konventu(podobné cisterciák�m) odstra�uje se „Westwerk“= útvar v záp. pr��elí kostela – pro zakladatele(tím se vylu�uje sv�tská p�ítomnost), vylou�ení sv�tských hrob� – ni�ení krypt(11. – 12. stol.), vznik elemosinária = místnost pro ud�lování almužen laik�m, jinak z�stává uspo�ádání stejné.

��Uvedení nových �eholních �ád� do �ech (cisterciáci, premonstráti, rytí�ské �ády)

�� 12. stol. obecn� rozmach klášterního života, usilování postupn� o nezávislost na zakladatelovi

�� reforma kapitul ��Kosmas: Pražští kanovníci vyhnali papežského legáta, který usiloval o

to, aby se kanovníci zcela vzdali sv�tského života ��Snaho nov� zorganizovat pozemkový majetek kapitul

��Založení arcijáhenství na Morav� (kryjí se s hranicemi velkofarnostní organizace) olomouckým biskupem (1131) a v �echách (2.pol.12.stol.)

��Budování farní sít� ��Pronikání až na vesnici církevní život se organizuje kolem farního

kostela

�� Od 2.pol. 11. stol. v suburbiích v�tší množství kostel�, které nezaložil panovník (X d�íve výhradní výsada panovníka)

�� Kostely nyní staví: ��Velmoži ��Církevní instituce ��Seskupení laik� „korporativní“ kostely (vznikaly nap�.

v obchodnických centrech budovaly si je kupecké komunity)

�� N�kdy jen stavba ozna�ovaná jako kaple ��nap�. kostel sv. Ji�í na �ípu (filiální; nikdy nem�l farní statut =>ne

poh�by, ne k�ty) ��CÍRKEV JAKO POZEMKOVÝ VLASTNÍK

�� 1. pol. 11. stol. – velké a mocné círk. instituce (kláštery, kapituly) se za�ínají chovat jako pozemkoví vlastníci na svých panstvích budují základy režijního velkostatku

�� shoda hranic majetku b�evnovského kláštera podle vymezení ve falsu, hlásícímu se k roku 993 se sou�asnými katastrálními hranicemi (dnes samost. katastrální území: vesnice Trnová)

�� p�esn� vymezené hranice �� kontinuita po dobu delší než 1000 let

�� klášterní / kapitulní velkostatek ekonomicky spo�ívá na nevolnících a hospites (cizí nevolníci, p�icházející na jejich p�du) + dvorská �ele� (pracující v areálech klášterních dvor�)

�� pol. 11. stol. panovníkem darován dv�r Úsborno klášteru v Uherském Hradišti nutno korgovat (???) po�et pracovník� (dokoupení lidí)

��KLÁŠTERNÍ KOLONIZACE

�� Konec 12. stol. kláštery s pozemkovou šlechtou se intenzivn� snaží o osidlování �� hospites osoby darované klášteru v 11. stol. (pozd�ji se nevyskytují, viz. T. Petrá�ek

2003)

��SAKRÁLNÍ ARCHITEKTURA A STAVITELSTVÍ

I.) d�ev�né stavby (ecclesia lignea) ��v našem prost�edí nejsou p�ímo doloženy, ale musíme je p�edpokládat �� ! jediná indicie: poh�ebišt v Motole

velká plocha, kterou respektují hroby a k možnému d�ev�nému kostelu se vyrýsovala i cesta (cesty)

��písemné prameny (14?? Libice ecclesia lignea) ��dochované d�ev�né základy:

��ostrov Borjuállás (Ma�arsko) ��Kalisz (Polsko)

�� stavby jednoduché, jednolodní (v Merovejském obd.,6.-7. st., i vícedílnéaž 3) ��chápány jako n�co provizorního, co má být brzy p�estav�no do kamene

X ALE také d�ev�né kostely existovaly i dlouhodob� (d�. kos. 16.st. z Broumova) ��ecclesia lignea mohl sv�tit i kn�z, nemusel být p�ítomen biskup

II.) zd�ná církevní architektura

�� kostely 9.-10. stol. ozna�ovány jako „p�edrománské“ byly to stavby solitérní, stav�né za p�ítomnosti cizích stavitel� (dom. stavitelé se p�iu�ovali a p�ebírali stavby) každá p�edrománská stavba se vztahuje k jinému vzoru

�� románská architektura: od 2. pol. 11. století ��D�lení zd�ných sakrálních staveb podle p�dorysné dispozice:

a) centrální stavby ��rotundy ��tetrakonchy (trikonchy) na �tvercovém p�dorysu # Sázava, kostel sv. K�íže (pol.11.st.) � tetrakonchos # Levý Hradec, sv. Kliment po novém ohledání se v centru lodi našel zakl. kámen „lapiz primarium“ je zvyklost až 12.-13. stol. lze tedy p�edpokládat, že sv. Kliment je mladší # Starý Plzenec, sv. Petr a Pavel # Bude�, sv. Petr a Pavel (10. stol.) # Pražský hrad, sv. Vít (1.pol. 10. stol.) � Jejich p�vod? d�íve hledán v mediterránní oblasti (Jadran, Chorvatsko) X dnes ale víme, že tyto typy se objevují v západním prost�edí �Jejich význam? �asto se hovo�í o souvislosti rotund se stavbou kostela ANASTASIS v Jeruzalém� (místo Kristova zmrtvýchvstání??

Problematika poh�bívání v 11. – 13. století Pat�í k málo frekventovaným otázkám v archeologii mladšího RS. Jeden z d�vod� je nezájem archeolog�m-tyto mladší hroby p�inášejí mnohem mén� artefakt�, jde v�tšinou pouze o skelety. Ty jsou však podce�ovány. 1984 Slovanské teze, Arú: (m�lo být pokra�ováním PD�)Výzkum t�chto poh�ebišt� se prý nejeví jako rentabilní… Dále absence výzkum� sakrálních staveb (Jako nap�. v Bavorsku). Existuje dále kategorie nekostelních poh�ebiš-ty jsou t�žko zachytitelné, �asto zatajované. Zjistilo se, že naprostá v�tšina fondu pochází ze starých výzkum� (p�ed válkou). �� POTENCIÁL POH�EBIŠ� a) Nabízí pr�hled do mentality, kultury a duchovní sféry obyvatelstva v pln� christianizovaných �echách, i p�es minimum artefakt�. Dostáváme se však do sféry tzv. metainterpretací (interpretace z interpretací)-tam bychom se z metodologického hlediska v�bec nem�li dostat. Poh�eb je spojen s rituálem (soubor automaticky opakovaných postup�, mající za cíl zdárný pr�b�h poh�bu). Poh�eb tedy dává smysl jako celek, archeologie však poznává jen �ásti. b) Otázky sociální a hospodá�ské. Umíst�ní a vnit�ní struktura poh�ebiš-odráží vztahy mezi lidmi. P�vod artefakt� jako nap�. mince (AR Klápšt� o mincích na RS poh�ebištích) c) Demografické a antropologické otázky: p�íbuzenské vztahy (DNA), vlastní demografie (vývoj populace), paleopatologii (nemocnost; nemoci �i projevy „nespecifické zát�že“-dlouhodobé ú�inky na kostru), úrove� léka�ské pé�e (lé�ba zlomenin apod.) �� NEJVÝZNAMN�JŠÍ ZM�NY V POH�BÍVÁNÍ

a) zánik �adovýchnekostelních“ poh�ebiš� a plné prosazení etážového poh�. v sídl. areálech

b) zmna v detailech arch. uchopitelných složek poh�ebního ritu c) d�sledná redukce artefakt� v hrobech

Ad… a) zánik �adovýchnekostelních“ poh�ebiš a plné prosazení etážového poh�bívání v sídlištních areálech

Na venkov� p�etrvávají �adová poh�. Bez sakrálních staveb, ve volném terénu.

# �en�ice (�eské St�edoho�í) 300m jižn� na svahu (výše než sídlišt�) u k�ižovatky cest bylo nalezeno RS poh�ebišt� – jde o situaci stereotypn� se opakující v celých �echách. mohylová poh�ebišt� (mohyly v J �echách naposledy na p�elomu 10/11. stol.), ale nap�. v # Petrovicích (HK) dodate�ný kostrový poh�eb do mohyly s denárem B�etislava I. (Doklad chápání mohyl jako živých ..) Velikost poh�ebiš�: nep�esahují desítky (výj. J Morava). Je t�eba si uv�domit, že mají dlouhou tradici. # Holubice (BN) 11.-12. stol �adové poh�ebit� ve sm�ru S-J (hroby V-Z). Žádná stopa po sakrální stavb� (mohlo však jít o kostely d�ev�né-m�že jej indikovat volná plocha bez hrob�. # Malé B�ezno (MO) 10.-11.stol – ve st�n� povrchového dolu. Op�t pravidelné S-J �ady. # Velké Kostrádky (J Morava). Nápadné dodate�né zm�ny. Konec 12. stol. Interpretace �adových poh�ebiš�-silné tendence spojování s ustanovením B�etislavových statut (1039): Zákaz poh�bívání po zp�sobu pohan�, v lesích, na polích apod.X T�žko však tyto poh�ebišt� považovat za pohanské (t�žko by exitovaly takovéto pohanské enklávy). O tom, že jsou k�esanské sv�d�í nap�. nálezy z # Prahy – Motola : asi 240 hrob� (9.-11.stol) Zde možná existence sakrální stavby d�ev�né.Nalezeny 2 fragmenty kamenných stél s reliéfn� (druhý rytý) vytesanými ond�ejskými k�íži.

Náznaky ohrazení (# Holubice)-snad také znak k�esanských poh�ebiš Kdy poh�bívání ve volné krajin� u (dnes) neexistujících kostel� . Nov� Klápšt� klade na p�elom 11.-12. stol, spojuje je s Kosmou o opakování zákazu o poh�bívání Bo�ivoj II. 1092.---radikální konec poh�. mimo kostelní areály. ALE (3x) Postavena na numistatické evidenci (oboly mrtvých) do 11. stol, pak vzácné, tvo�í však malé procento. Dále p�elom 11.-12.stol. ješt� není farní org. konstituována (stále existují velkofarnosti), sí kostel� stále �ídká, byl by problém uvést tuto zm�nu do praxe. 3. �adová poh�. odpovídají p�edstav� rozptýlenému osídlení- na okraji villy vždy h�bitov. # Koválov (J Morava)- zd�ná novostavba kostela na starším poh�ebišti. Doklad t�šného �asového kontaktu stavby z 2. pol. 13. stol. s „nekostelním“ poh�ebišt�m Poh�bívání p�i kostelech (zejména v hradském prost�edí a suburbií) Výrazn� v�tší poh�ebišt�. Málo výzkum� publikováno (nap�. # Bílina až 1000 hrob�, # Kou�im…) # Bude� (jediný publikovaný) – v zásad� hroby v �adách, v jedné vrstv�, není výrazná odlišnost od nekostelních. H�bitovy u vesnických kostel� V pr�b�hu 12.-13. stol jejich po�et stoupá # Radomyšl (J �echy): Dr. Nechvátal. 12. stol. 463(517) hrob�, celk. po�et se p�edpokládá až 1200. Doba trvání zhruba 100 let. Sloužil komunit� cca 250 lidí (jde o spádovou fci h�bitova pro v�tší mikroregion. Stále ješt� náznak �ad a nízké procento superpozic. Expansivnost h�bitov� omezena urbanizací, musel být omezen, nemohl r�st donekone�na. Omezení hranicí h�bitovních zdí se d�lo až dodate�n� (# Vrbno, mmj. depot denár�) Rozvoj komunálního poh�bívání. - Subjekt za�izující poh�eb je m�sto, pop�. cechovní organizace. - Spojeno se zm�nami, odrazitelnými archeologicky. 1. pol. 14. stol. první zprávy o hrobnících placených z m�stských prost�edk�. - Pot�eba budování márnic (usklad�ování rakví a zem�elých p�ed �ádným poh�bem). - Na konci 13. stol celá �ada charitativních organizací (kategorie špitál�, leprosálií-karanténa infek�n� nemocných), hl. anglická literatura (u nás pouze 2 historické studie o po�átcích špitál�).Zpo�átku z�izované tradi�ními �ády (Benediktíni), od VS p�ebírá tuto odpov�dnost �asto m�sto �i jednotlivé soukromé osoby (m�šané). - Po�átky poh�bívání mimo m�stské areály, pokusy o op�tovné vyt�sn�ní poh�ebišt� mimo hradby (hyg. A prostorové d�vody). V # Plzni takovéto alternativního poh�. Kostel Sv. Mikuláše 1409, za ú�elem založení nového h�bitova. Otázka p�íp. vedlejších funkcí h�bitov�. - Místo vhodné k pravidelnému setkávání, šlo o ve�ejné místo (atrium-prostranství, syn. H�bitova). - Doklady o zákazu her, tanc�, divadelních p�edstavení na h�bitovech. - Doklady o uzavírání kontrakt� (na posv�ceném míst� má v�tší váhu), sloužil také jako refugium (každý zlo�in se zde stává dvojnásobným). # Kostel Panny Marie na D�ínském p�edmstí: Veliká vydlážd�ná plocha inherentní sou�ástí st�. h�bitova-ve�ejné prostranství.

Ad b) zm�ny poh�. Ritu arch. doložitelných

S výjimkou zavedení etážového poh�bívání. Starší dislokované antr. poz�statky p�esouvány na obložení nového poh�bu, �i zvláštní objekty Kostnice(ossaria) – prostory p�ipojené ke kostelu �i pod kostelem nebo pouze jámy - a Karnery- architekt. výrazná stavba v rámci h�bitova Dále poloha paží v hrobové jám�. Sm�rem do mladšího období p�ibývá poloha p�ek�ížení �i sepnutí v bederní oblasti (n�kdy spojována s poh�by duchovních-u nás vyvráceno) Dále pozvolný rozvoj ozna�ování hrob� pernamentními prost�edky. # Radomyšl: cca 50 stél z hrub� opracované žuly, p�vodn� asi vzty�ené nad hroby. N�které obsahují symboly typu st�el �i luk� (erbovní znak Bavor� ze Strakonic) # Dále Bílina (jen ústní sd�lení) # Mítnice (MO) 13. stol. Z t�chto hrub� opracovaných stél vede cesta k náhrobk�m-ty však umisovány horizontáln� (ne náhrobky ale náhrobníky). Z areálu klášt�ra cisterciák� z # Velehradu. Nejstarší šlechtické náhrobníky z Písecka 13./14. stol- ty jsou zásadn� bez opisu (duchovní je mají)-to se však v pr�b�hu 14. stol. vyrovnává Jsou však vyhrazeny jen privilegované vrstv� Poslední zm�nou v ritu je pozvolný odtup od V-Z orientace hrob�. D�sledkem byla snaha zp�ístupnit poh�eb do kostelního interiéru Adc)…

zásadní redukce artefakt� - V 10. stol široké spektrum ozdob (korálky, oliv. Perly, prsteny). - V 11. se ješt� m�žeme vzácn� setkat s kovovými nástroji (hlavn� nože, ocílky, klí�e), v mladším obd. kategorie nástroj� a keramika úpln� mizí. Až na jednou výjimku (mince) mizí veškeré art. spojované s „p�echodovými“ rituály (z�ejm� byl chápan ve vysoce duchovní rovin�, nepot�ebující artefakt.) S artefaktem už jen 5-10%

P�ežívá už jen mince (obolus mrtvých- z �ec. Mytologie-platba Cháronovy). Neznáme však dobu ob�hu deponované mice. P�ítomnost mince ve vesnickém prost�edí sv�d�í o po�át�ích pen�žní sm�ny. Druhou p�etrvávající kategorií jsou sou�ásti od�vu a drobné šp�rky. Nemusel to být ale zám�rn� p�idávaný artefakt. Typy: a)esovité záušnice (typický šperk od pol. 10. stol.) R. Turek pokus o rozd�lení záušnic (??? Dnes už neplatí)

d) prsteny – �ásto jednoduché, skromné výrobky (se symbolem stýkajících se rukou, s dv�ma „lemovkami“ po obvodu

e) šatové spinadlo – resp. Rubáše, v m�stském prost�edí. Doklad poh�bu bez rakve!

�� ANTROPOLOGICKÁ STRÁNKA POPULACÍ V pr�b�hu 13. stol.Nejnápadn�jší genetická zm�na je tzv. brachykefalizace (snížení délkoší�kového indexu lebky), zkracování lebky v p�edo zadním sm�ru. Zm�na, znatelná v celé Evrop�. �asto zd�vod�ována potravními zvyklosti, ale..

��DEFINICE RS A VS POPULACE - Zhoršování zdravotního stavu (stav chrupu, artritické a deforma�ní zm�ny-zán�ty a tuberkulózy, stopy po úrazech �asto bojového p�vodu-fraktura levé ulny-silným úderem do štítu) - Zdravotní pé�e – doklady z Velkých Kost�rádek- doklady zhojených zlomenin - Vzestup patologických nález� u klášterních a m�stských populací. # Výzkum Špitálu v Heidelbergu: 250 hrob�, nej�. Kategorie 25-30 let, revma a zán�ty, zubní kazy (56% paradentóza), extrémn� srostlé fraktury, anémie (nedostatek vitamín�) Existují paleobotanické nálezy p�stování lé�ivých rostlin.

KOLONIZACE ��OBSAH POJMU KOLONIZACE A NÁMITKY PROTI JEHO ADEKVÁTNOSTI:

- v lit b�žn� jako osidlovací proces RS/VS - od historik� námitky (nejde o násilné podmi�ování uzemí, vzbuzuje dojem

jednosm�rného postupu z bodu A do B, což pro RS neplatí, nešlo jen o kvantitativní nár�st kultivované krajiny, ale proces spojení se spoustou sociálních zm�n, n�mecký pojem ladnesaubau z lat. melioratio terrae (zlepšování, výstavba zem�), ale i p�esto se pojem kolonizace b�žn� používá)

��HISTORIE BÁDÁNÍ vývoj studia ran� a vrcholn� st�edov�kého osídlení �ech – Palacký : Historie… - nacionalistická koncepce a odezvy na n�mecké stran�, absolutizace n�mecké kolonizace 13. století , impulsy onomastik� a archeolog� v 60. letech 20 (Šmilauer: Osídlení ve sv�tle místních jmen, J. Sláma AR 1967: p�ísp�vek ke vnit�ní kolonizace,AR-souhrné mapy a rozd�lení kolonizace do n�kolika etap (6.-11. stol.)---- podpora zájmu a uznání kvality kolonizace ješt� p�ed p�íchodem n�meckých kolonist�---------- jev sociální s d�sledky pro spole�nost –vrstva VS poddaných, Žemli�ka: „nebýt této kolonizace nebylo by poddaných“

�� kolonizace vnit�ní (starší) a vn�jší (13.stol.)-ale ani zde nešlo o �istou vn�jší kol---veškeré tyto p�ívlastky

o (vhodné: „Kolonizace RS a VS, kolonizace 12. a 13. stol“ XXX proti „malá“ , „velká“, vn�jší vnit�ní, �eská n�mecká apod.)

��P�Í�INY KOLONIZACE- VÝZNAM DEMOGRAFICKÉHO TLAKU A JEHO

ROZPOZNATELNOST - jist� má dem. vývoj význam pro kolonizaci, ale nemáme kvantitativní údaje (absence

zpráv o hladomorech apod. ukazuje na p�íznivé demogr. ovzduší) - # Roztoky n. Vlt. – �asn� st�edov�ká „kolonizace“

�� Množství objekt�, neznáme však d�vod takovéto koncentrace # Aschheim (Bavorsko) , sídelní aglomerace 6.-8. stol.

�� vysoká koncentrace osídlení ��DYNAMIKA OSÍDLENÍ (KVANTITATIVN� V �ASOVÉM RÁMCI) -neexistuje ani jedna studie v arch. Literatu�e- po Slámovi-, nedostate�n� propracování datace keramiky (problém rozlišit 9. stol. Od 10. apod.)

- ukázka možná na st�edním Pooh�í - existují mapy pro fáze: a)starší a st�ední DH b) mladší doba hradištní c) pozdní DH

(Žemli�ka hovo�í až o zdvojnásobn�ní osídl. plochy, ale patrn� to tak nebude) ��MECHANISMUS OSIDLOVÁNÍ - spontánní kolonizace na krátkou vzdálenosti (nejdou do neznámých oblastí, spíše

hledají vhodnou krajinu pro využití) - specifická „koloniza�ní demografie“ (Walter Kuhn)

- rodiny p�estaly kontrolovat porodnost a krajina se velmi rychle osídlila (i když máme doklady oúmyslném omezování porodu)

��„Curyšský svitek“ - vesnice HÖNGG – 200- 300 osob - osoby jsou specifikovány osobním jménem a jménem po rodi�ích – rodi�e d�ti, d�ti a

jejich d�ti(v jednom prameni zachyceny 3 generace) - zachycuje dem podobu uvedeného místa ��ORGANIZACE PROCESU – aktivní role knížete a jeho aparátu, druhotn

církevní instituce - kníže mohl libovoln� posouvat a p�erozd�lovat neomezené množství poddaných

- násilné imigrace zajatc� – p�esídlenecké vsi (konkrétn� jen: # HED�ANY S plze�sko, B�etislav ud�lil právo založení vesnice a �ízení se svým právem 1039 Hede�, Polsko)

- KLADSKO - Co �lov�k to jiná právní p�íslušnost- p�edpokládá vysokou úroven evidování t�chto

lidí �� domácí p�esidlování (rolníci, hospites) - -hospites osobn� svobodní, ale osídlili p�du jiného vlastníka----typi�tí p�edstavitelé

RS kolonizáto�� - �� koloniza�ní role klášter� - spíše dosidlování, nerozjeli to - nap�. Cisterciáci osidlovali pustiny, které podle svých zvyklostí vlastní prací

p�em��ovali (u nás to nebylo dodrženo ani v jednom p�ípad�, vždy osidlovaly uzemí již d�íve osídlená)

��ETNICKÝ CHARAKTER KOLONIZACE - etnická mapa nebyla do 12. jednotvárná, ale ve 12. dochází k osidlování už za ú�asti

N�mc�(Tachovsko-jména typu Heinrich Köplich apod.)

- ve 13. stol pokra�uje i kolonizace „�eská“ - jazyková stránka byla smíšená, nebylo d�ležité jakým jazykem kolonizáto�i mluvili - (archeologie by mohla odhalit nap�. na typech p�íbytk� pravd�podobné etnikum) ��FORMA OSÍDLENÍ - p�evládala rozptýlená (atomizovaná) forma

o základem usedlost villa vicinatus (cca 60-100 km2) - Dr Frolík: p�íklad sice na syntetickém zp�sobu sb�ru, ale asi odpovídá

# B�ežánky u Bíliny �� Problém interpretace RS shlukových p�dorys� (nedostate�n� chronologicky

vypracovaná citlivost keramiky) # West Stow- r�zné �asové horizonty zp�sobyly spoustu shluk�

(archeologové se pletou: Mst�nice – dv� verze p�dorysu RS vsi-ú�elová manipulace s arch. Prameny-vygumování nepohodlných objekt�)

Meduna- ves # Hrdlovka, okr. Teplice (1991) - keramika zabrušanského typu- sídlišt� tvo�eno 2 domy s hosp. p�íslušenství ��DALŠÍ ASPEKTY MLADOHRADIŠTNÍHO ZEM�D�LSKÉHO OSÍDLENÍ: a) vztah ke krajin� a ekologické vazby osídlení : vztah k vodním tok�m ( Lomský a

Lou�enský potok, okr. Teplice) (tzv. poloha meandrového hrdla – v meandru �í�ního toku, b�žn� používaná poloha pro vsi Smetánka # Kojice, okr. Pardubice vyvodil, že takto umíst�né sídlišt� bylo ideáln� chrán�no ze t�í stran a sou�asn� využívat nivní polohy jako louky, pastviny, pole

b) náznaky hierarchie mezi zem�d�lskými sídlišti P. Meduna – „primární jádra“ jsou kontinuální, trvají dlouhou dobu

„sekundární jádra“ sídlišt� redukující se na jednu sídl. bu�ku pokrývající jen jeden �asový interval

c) vztah k centrálním bod�m a existence vyšší sídlení struktury (sídelní oikumena) - v KK se hovo�í o vyšších správních jednotkách- popis oblasti Žatecka, st�. Pooh�í,

vypo�ítává 5 až 6 „kraj�“ - ---na map� Pooh�í jsou �itelné shluky, tzv. „sídelní komory“, které by mohli být

postaveny na rove� struktu�e nazývané vicinátem (zprávy z 12. a po� 13. stol. 1186- na území vicinát� došlo k vražn� a byly provoláni vinnou všichni obyvatelé vicinátu (jednotky nad�azené villám, vykazující ur�. míru právní aktivity)

- toto srovnání (sídel. komory ---vicináty) je však na úrovni hypotéz - souvislost s dvorem, trhy (forenzní-trhové vsi x ale mohlo jít o oby�. vesnice kde se

pravideln� konal trh), dále kr�my (jako místo vybírání daní---pravidelná cesta veni�an� odevzdat poplatky výb�r�ímu)

��PODOBA SÍDELNÍCH JEDNOTEK („USEDLOSTÍ“) - lokalita # Krásné B�ezno, Ústí n. Labem 1978– mimo�ádný doklad i stavem

dochování - jednodílný d�m roubené konstrukce k n�muž se p�ipojovaly další hosp. jednodílné

stavby, zásobní jámy, samostatn� stojící chlebové pece - tedy žádné prostranství, ohrazení, tento obraz se stereotypn� opakuje, nelze nalézt

logiku, systém—velmi rychlé p�ekládání objekt� -lok # Palonín -2-3 usedlosti

D�m -do konce 12. stol jednodílný (v # Hrdlovce snaha spat�ovat náznak vícedílného domu, ale není to moc spolehlivé)

��konstukce – vždy s p�evahou d�eva, �i „skeletová“ prout�ná konstrukce (byly pln� adekvátní obytnou jednotkou RS)

# West Stow, anglosaská vesnice – drážková konstrukce

��podlaha -ne zcela ohrani�ené mírn� zahloubené objekty �asto bez ohništ� (postuluje se hosp. funkce, ale..)

podlaha umíst�na na d�ev�né podložce na úrovni podlahy a t�ch 30 cm jako izola�ní prostora, musely existovat stropy jako tepelná izolace (v B�ezn� pokusy bez stropu-zima)

��oboroh (brah-starosl., n�m. Berg)

-sýpky ur�ené na obilí dosud nevymláceného -d�ev�ná sloupová konstrukce, s nebo bez st�. sloupu, posuvná st�echa # Bylany, st�. osídl. v blízk. veol. sídl -sloupová stavba 7x7 m, Smetánka se domnívá, že jde o arch. obraz „klet�“ (L. Niederle Slovanské starožitnosti, existující klet� na Balkán�, ikonografie Boskovická bible)

��hosp. objekty ke skladování, podst�eší sloužilo k obývání v lét� ��obilné jámy

-pom�rn� �asté (mezi Moravou a �echami velký rozdíl ve kvantit�) hlavn� na Morav�, v �echách nejspíše jiný zp�sob skladování # Palonín 8,5 – 49 hl # Mstnice 5-50 hl - nejspíše podle obecného modulu

��Doklady �emesel Hrn�í�ství

# lok. Smolín – Studýnková , 11-12. stol – množství chlebových pecí

EXPLOATACE SUROVIN, VÝROBA A TECHNOLOGICKÝ POTENCIÁL

J. le Goff: Mluví o spole�enstvu hladu“ K�ehká rovnováha agrární Další auto�i zd�raz�ují rychlý technologický pokrok a jeho aplikace do spole�enského života (L. White:“industriální revoluce 12. a 13. století) Starší úsek : zranitelný, na okraji kolapsu, Mladší: velmi optimistické zhodnocování až p�ehodnocování)

- rozdíly v obexcném hodnocení období z hledisk technologické úrovn� a ekonimické efektivity (p�evládá zd�raz�ování krizovýchjev� r RS a optimistické hodnocení až p�ece�ování 13. století(

- metody t�žby a zpracování rurovin - základní technoligcké inovace st�edov�ku jijich spole�enský význam

��P�EDSTAVA RS ZEM�D�LSTVÍ: - nedostatek hnojiva, kvalitních zem�d�lských nástroj�, extenzivní zp�sob obd�lávání

prav�kého typu, tzn. p�ílohové zem�d�lství ! - Výsledek nízkého angažmá malého po�tu lidí a výše uvedených negativ mají být nízké

výnosy zem�d�lství (argument: nedostate�nost nerostných surovin z technických možností a nedostatku kapitálu, poukazuje se také na malý objem obchodní vým�ny b�žných komodit-zem�d�lské komunity byly autarktní (sob�sta�né)

- Dále absence kapitálových rezerv na uskute�n�ní projektu typu hlubinná t�žba rud. (Klápšt�: spole�nost bez rezerv“)

- Poslední p�ekážkou pro studované období jsou mentalitní bariéry RS �lov�ka: konzervativní mentalita, zabra�ující pronikání inovací, v�domosti se p�edávaájí z generace na generaci ústním podáním.)

��Z velké �ásti je to pravda, ale nesmíme zapomínat na indicie,

které nás z tohoto pohledu vyvád�jí.: - Nep�ímé zmínky z církevního-klášterního prost�edí toto vyvracují (nap�. Kladrubský klášter m�l rozptýlené izolované statky-usedlosti ve východních �echách (cca 4 dny cesty), ale p�esto se vyplatilo tyto statky vlastnit a zpravovat.

1. pol. 12. stol: Zbyhn�vova listina- darovaný majetek: 3 nevolnické rodiny a další dávky—uživily rodinu kanovníka plus jednu další------ p�ebytek tam byl pom�rn� velký

Další argument proti zaostalosti:

��Hradská soustava a knížecí velkostatek (dále KV) - Kníže byl schopen najít �lov�ka v n�jaké vesnici a darovat ho—musel být dokonalý p�ehled o svobodných sedlácích a nevolnících. Doklady ekonomického kolapsu

- vojenská katastrofa - jiné faktory

„Renovatio monetae“ – postupné znehodnocování denár� a nastal návrat k placení neraženým kovem (h�ivnami)--- vy�ešeno zavedením �eského brakteátu: kvalitní mince, ale nebyl jí dostatek. --- Je velmi ošementné mluvit o strádání, nedostatku a zaostalosti RS zem�d�lství--- --- Zasadit ekonomickou inovaci jako faktor, který zlepšil úrove� p�ed zm�nou, také po metologické stránce dob�e nejde_-_

��ŽELEZÁ�STVÍ

- po konci VM období (11.-13. stol.)- z arch. Pramen� se vytrácejí doklady o železá�ské výrob� mimo suburbia (Praha, Žatec, Plze�), neví se, co se d�lo (za zákl. arch. Pramen�)

- nejpokro�ilejší t�žba: duklování (n�m. duckelbau) – metoda svislých šachtic - surovinová základna: dob�e zpracovatelné rudy: hydroxidy Fe, biogenní limonit

(vytvá�í se v p�írod� na základ� bakterií-organogenního p�vodu) - objekty: maloobjemové pece šachtového typu (neznáme z nálezu Pha, Žtc.,Plz)

o umíst�né na povrchu, �i s mírn� zahl. níst�jí, pr�m�r nep�esahuje 30 cm (dané technologicky), výška nep�esahuje 1 m

o zásobované ru�ním dmýcháním, používáno výlu�n� d�ev�né uhlí metalurgické výhn� (ty v 11.-12. stol. dominují v suburb. Aglomerací) -pravd�podobn� se v nich provozovala vlastní výroba železa z rudy

- je to pec bez šachty, vsádka (uhlí s rudou) voln� nasypáno do jámy, prostor navíc obkroužen kameny, a dmýchá se do ní vzduch

�� Technologický postup

Tzv. p�ímá výroba železa - výroba malého množství kujného železa (musí se ihned povyjmutí z pece zpracovávat) - ale nevýhoda az 70-90% strusky-vedlejší produkt

- vlastním produktem je tzv. „lupa“-meziprodukt, polotovar - železá�ská lupa se musí ihned vykovat - zvyklost lupu nasekávat (snad pro potvrzení kvality) - nej�ast�jším nálezem jsou zni�ená nákon�í m�chu: dyzny – dlouhé trubkovité

p�edm�ty,chránící prosti zp�tnému žáru

- celý proces probíhá bez tavby (nedosáhne bodu tavby, je nesprávn� mluvi o „tavb�“), železo se hutní v lup�

P�echod k tzv. nep�ímé výrob železa

- inovace: experimenty zavád�ní vodního kola na dmýchání. Zpo�átku negativní , velmi zvyšovalo teplotu v peci, až na bod tavby (Fe 1535 °C), p�i tomto procesu vznikala tém�� litina- surové železo(pig iron, zau-svin�)

- Inovace dokon�ena objevem zkuj�ovacích výhní (v n�kterých oblastech Evropy, nové

poznatky asi 10 let)

- P�ipomíná moderní vysokopecní výrobu

- Doložena pouze ze st�edního Švédska, J N�mecko, Alsasko, okraj Alp

- Nález z Mezingem (1990) nález surového železa, datován do 11. stol-nejstarší známý doklad s experimentováním vodního dmychadla a výroby surového železa Jazykov�dný doklad: pomístní název „Smidi mulin“(hutnický mlýn pohán�ný vodou) - výt�žnost asi 70%, pot�eba více lidí k obsluze

�� U nás kon�í doklady ve 13. století a nevíme �ím byla nahrazena Zprávy z pol. 14. stol. o existenci hamr� (z�ejm� se Fe i vyráb�lo, ale nevíme zda kujné �i hutné, uvádí se, že p�evládala výroba p�ímá)

��VÝROBA A ZPRACOVÁNÍ BAREVNÁCH A DRAHÝCH KOV� - velmi málo, soust�e�ují se do suburbií, p�edloka�ních aglomerací, pop�. na p�edhradí

hrad� 13. stol (�. Krumlov) - Technologie: veliký problém surovinová základna- diskuze o ložizcích Ag rud, zda

byla využíváná v RS �i nikoli (Ibn Jákob a numizm. Prameny sv�d�í o dostatku, ale zda pocházelo z domácí suroviny, �i pagamentu (p�eražený kov)

- „Odhán�ní“ Ag ze slitiny Ag a Pb - 1 188 první písemný doklad ze St�íbra – hu na zprac. Ag rudy - první arch doklad: �áslav- nález mladohradištního hrnce se stopami vnit�ního zprac

AG rudy—snad doklad po�átku t�žby t�chto rud z po�átku 12. století - objekty:| hutnické dílny- drobná pravoúhlá výhe�, Ag se hutní tyglíku pod d�. Uhlím,

a z n�j je naléváno Ag do formy ZLATO

- t�žba zlatonosných náplav� - primární t�žba Au rudy hornickým zp�sobem z k�emenné rudy - objekty: # �eskokrumlovko (kolem r. 1300)- doklad rozmez�ení zlatokopeckých parcel kameny rudné mlýny: na drcení rudy na prach (pak za pomocí rtuti amalganickou metodou), mají na sob� rýžky (oblast Jílového)

Hlubinná t�žba rud – podmínky: - - dotvo�ení právního rámce a jajištní kapitálového zázemí (pravidelný p�íjem

panovníka z dolování rud a ú�ast lidí a jejich odm�na) Pozice panovníka-vlastníka, T�ža��-disponující kapitálem, sdružování ve spole�nostech, Vlastník panství-musel strp�t podnik dolování, musel být odškodn�n

- --poprvé vy�ešeno v tzv. Jihlavském horním právu (40: - 50. léta13. stol, po 1234 vzniká Jihlava, proukoumáno hornického sídlišt�; dále objev kutnohorských dol� (60. léta 13.století vyšvihnutí do �ela zájmu, astronomické výt�žky Ag (1300-1350 v objemu tisících t�n Ag rudy)

- práce historika Janá�ka : Ag nebylo podle n�j využito efektivn�, ale pro vn�jškovou prezentaci státu

- vy�ešení �ady technických p�ekážek spojených s postupem do hloubky

-„vodot�žný stoj“

- zdokonalení metod prospekce ložisek a hutnického zpracování r�zných typ� rud KLÍ�OVÉ INOVACE ST�EDOV KU (v souviskosti s VS transformací): A) VODNÍ KOLO - alternativní zdroj energie (energie mechanická): s malým úsílím pom�rn� velký efekt a

jeho používání je univerzální - Kdy se vodní kolo objevuje, jak bylo rozší�eno, existuje kontinuita jeho používání od

antiky, nebo ho st�edov�k znovu objevil v 9. stol.? - V Domesday book- soupis majetk� rané šlechty v Anlgii (kolem 1080) uvádí se p�es

5000 vodních mlýn� v Anlii - Horizontální mlýn

o Mlýnský kámen s násypníkem umíste�n na jedné ose s vodlním kolem o Mohl využívat i mále zdroje pomocí trysky, usm�r�ující proud na kolo a

používat lopatky - Vertikální mlýn

o 2 zp�soby A) na spodní vodu (Undershot Water-wheel) B) na vrchní vodu (Overshot Water-wheel) C) zmatek vnesl arch. Nález v Rakousku, (Va�eka), mlýn v Dasingu torzo

lopatkového kola na náhonu mlýna (asi na horní vodu), dendtodatum 607-789, periferní oblast Francké �íše, dále mlýn v Grossingenu

-U nás na nález vodního mlýna RS �ekáme (nejstarší doklad známe z 13. století), zmínka z 993 zakládací listina B�evnovského klášt�ra uvádí celou �adu vodních mlýn� v Pražské oblasti B) V TRNÉ MLÝNY

- alternativní zdroj energie, s kterým se musí u nás min. od 13. po�ítat, známe nález z�ejm� základ� v�trného mlýna (Dr. Hrubý, Staré M�sto u UH, špatn�?jej však za�adil do VM období)

- pís doklady: v Z Evrop� od 11. století, n�kde i p�evládly nad vodnímy C) ORADLA

- další inova�ní prvek

- zavedení tzv. t�žkého záhonového pluhu bylo z�ejm� velkým skokem, je však dost p�ece�ováno až na rove� jedné z p�í�in transformace (hlavn� v marxistické lit.)

- HÁK- vysoko postavené t�žišt�, drží se za „kle�e“, h�ídel, symetrický radlice; kaple Sv. Kate�iny ve Znojm�

- PLAZOVÉ RÁDLO-plaz-deska, na p�edku se umíst�na asymetrycky vykovaná �i asymetricky umíst�ná našikmo ZÁHONOVÝ PLUH - Odvalová deska-odhrnova�ka (dokonalé obracení p�dy,

provzdušn�ní, narušení ko�en� nežádoucích rostlin) + krojidlo

- známe asi jen 13 nález� (pouze jedna asymetrická ze Semonic) ��ZÁV�R: Význam technologických inovací je p�ece�ován, nejprve musely být vytvo�eny spole�enské podmínky (ne naopak jako v marxistické literatu�e) Dobu zm�n bychom m�ly posuzovat diferencovat na oblasti okrajové a „tradi�ní“

��ZDOKONALENÍ METOD ZÁP�AHU Neprimitivn�jší formou je provazová smy�ka – uvázání oradla dobytku za rohy Dále jho neboli ja�mo. Jednak jho vedené p�es kohoutek dobytka, p�es hru�. A jho nárožní. Obecn� jho dobytek vysiluje, škrtí a efektivita tahu je tak nízká. Etnograficky jho doloženo z n�kt. oblastí. Zdokonalením je chomout (až 5x efektivn�jší) umisovaný dobytku za hlavu, za klouby dobytka, je to stabilní místo, nezp�sobuje bolest. P�vod chomoutu lze hledat v Asii, ve vysp�lém islámském zem�d�l. Do Evropy snad p�es špan�lsko v 8. sto. # Trevírská freska kolem r. 800 – nejstarší doklad. U nás jediná indicie v místních jménech typu Chomutov (13. stol.), dále indicie osteologické – progresivn� degenerativní zm�ny – morfologie kostí se pon�kud m�ní (# Stará Boleslav, ml. Doba hradištní. Se záp�ahem voln� souvisí podkovy. P�vod ve východním ko�ovnickým prost�edí (Jižní Sibi� 9.-10. stol, od 11. stol b�žn� v Evrop� i u nás)

SOCIÁLNÍ ROZVRSTVENÍ, ŽIVOTNÍ ÚROVE� A KAŽDODENNÍ

ŽIVOT NA ZÁKLAD� ARTEFAKT�

- pojem životních standard�: životní úrove� a kvalita každodenního života v r�zných sociálních prost�edích (p�íkré rozdíly, sou�asn� však snaha o jejich smazávání)

o uplat�ování r�zných artefakt� v r�zných soc. prost�edích o artefakty se postupn� ší�í do nižších soc. prost�., vyšší vrstvy mají pot�ebu

nahrazovat tyto starší art. Novými, luxusn�jšími - porovnávání p�íjmové(pís. prameny, nejlépe dokumentované v Anglii od 13./14. stol.)

a výdajové (prameny archeologické- jak elita s art. Hospoda�ila apod.)roviny, studium spot�eby (kozumpce) –spot�ebovávání všeho- ve všech sledovatelných oblastech

o historické práce u nás: Graus František, 50. léta (nap�. p�íjmy námezdních d�lník�); komise pro d�jiny cen a mezd, 60. léta, dnes se tím nikdo systematicky nezabývá

- nejnápadnjší aspekty, p�ístupné archeologii: bydlení, odívání, strava, trávení volného �asu, hygiena

�� BYDLENÍ A VYBAVENÍ DOMU - v 11.-12. stol. (s výj. elity a klášterního prost�edí)bydlení v jednodílných stavbách, s lehkou d�ev�nou konstrukcí, p�ímé vytáp�ní (bez odvodu kou�e)

-v pr�b�hu 12. století v hradském prost�edí stavby dvoudílné --- vstupní sí� + jizba(dvorec na Levém Hradci, vícedílný do pravého úhlu---t�žko datovatelná, Borkovského datování do 10. stol. asi ne)

- horkovzdušné topení- nejdokonalejší za�ízení tohoto období- princip akumulovaného vytáp�ní, (podpodlahové ohništ� p�ístupné chodbou rozpálilo kamenné t�leso, ohe� je pak uhašen, otev�ou se pr�duchy sm�rem do podlahy a horký kou� z akumula�ního t�lesa stoupá do podlahy) Je to však pouze topeništ�, tím je dáno hlavní omezení ve využití tohoto objektu - nejstarší nálezy z otonské falce v Quedinburgu 10. stol. (N�mecko), v pr�b�hu 12. stol. se ší�í dále do hrad� šlechty, pak do klášter�, m�st apod.

- prod�lalo r�zné konstruk�ní zm�ny. Pr�duch- cihlová tvarovka s otvorem, �i kamenný �lánek s otvorem do kterého se vkládalo ut�sn�ní

- Pražský hrad, starý palác, klášter na Sázav�, císa�ská falc v Chebu (dodnes je pokládáno za udírnu)

- ohništ�, pece, krby (sklonek 12. stol., u nás prestižní zál.,ale málo efektivní v našich

tuhých zimách)

- rozdíly konstruk�ní: zejm. užití kleneb (Praha knížecí palác, románské domy), vícepodlažnost objekt�

- osv�tlování ob�kt�: pomocí lou�í, exkluzivní osv�tlení- svíce (drahé), kahany (13.

stol.)

- DOMOVÝ INVENTÁ�: Železná industrie (barevné kovy jsou vzácné jednotlivosti) - málo sociáln� citlivá- podobné artefakty v hradském i vesnickém prost�edí - pérové n�žky, podkovy, šídlo, ocílka, motyky, kopá�e, špi�ák, klí�, nože

- # Hradsko u Mšena a Kou�im

- nože, ostruha, pérové n�žky, ocílka, klín, srp, kosa (výlu�n� na sekání píce; indikuje chov koní), pinzeta, po�íž (na odkorování d�eva)

# Stará Boleslav (10.-11. stol.), # Lahovice, # Mutjovice (13.stol), # Sekanka – damasek (sm�s r�zn� nauhli�ených forem železa, p�edovýchodní p�vod) Kostná industrie

a) štípaná - “proplétá�ky“- šikmým odštípnutím dlouhých kostí, profil konce do „U“ - šídlo – pe�liv�ji vybroušená do kruhového profilu, delší a ost�ejší hrot - „brusle“ a „sanice“ – robustní kosti s jedlou obroušenou epifýzou, diafýzy mají provrtaný otvor

b) hlazená

Parohová industrie - vzácn�jší, h��e se opracovává, nálezy p�edevším v hradském prost�edí - hroty, rydla, „jehelníky“, rukoje k berle („slánky“) Kamenné artefakty - nejpo�etn�jší: brousky (výj. i zdobené) 1961-posl. �lánek o brouscích - kruhové artefakty- „hrací kameny“ �i nedokon�ené p�esleny - p�esleny

��TEXTILNÍ VÝROBA, ODÍVÁNÍ, OSOBNÍ HYGIENA A PÉ�E O VZHLED 3 zp�soby opat�ování textilií a) podomácká výroba textilíí – nejb�žn�jší (Velislavova bible, 14.stol.) b) gynecea – charakter kvantitativního zmnožení výroby, specializované textilní dílny

v hradských �i církevních centrech (zam�stnávána p�eda�ka+„dívky“-nevolnice) P. Charvát p�edpokládá, že gynecea vyráb�la b�žné textilie (avšak o výrobním programu nevíme nic), ale spíše tu existovala specializace

c) importy – nejvyšší soc. prost�edí, výlu�n� v hrobovém prost�edí Vertikální tkalcovský stav – 2 osnovy, nav�šené na prošlupu, ru�n� provazován �lunek, závaží (u nás chybí) Tkací desti�ky – ke tkaní dlouhých tkanic a stuh V 11.-13. stol. jsou základní st�ihy jednotné pro všechna soc. prost�edí - suknice (tunika) – muži, ženy- lišily se délkou - pláš, kožich, nohavice - boty – # P�erov, Horní námstí, doc. Sta�a (druhá bota „do páru“ ve Wroclavi (??-asi ne-??))- levá kotníková ženská bota, kol. r. 1000 Sociální diferenciace – p�edevším na základ� barvy a materiálu „Tkací h�eben“ – k odd�lování nití p�i tkaní, Klápšt� tvrdí, že jde o vlasovou ozdobu z vyššího soc. prost�edí v severní polovin� st�. Evropy H�ebeny – # Stará Boleslav, # Bude�, # �áslavský hrádek, # Pražský hrad - p�edpokládá se, že se vyráb�ly v jedné specializované díln� (snad v Polsku-tam i

doklady dílen) - trojvrstvé (trojdesti�kovité), oboustranné, vzácn� jednostranné (p�vod v severské

oblasti) - rukojeti zdobené koncentrickými kroužky, pletenci, vlnicemi atd. - jedinný doklad hygien. Art, chybí nap�. b�itvy na úpravu tzv.“tonzury“-unifikovaný

klášt. ú�es

�� STRAVA - nutri�ní, psychologický a symbolický aspekt („kult jídla“-VS regulace po�tu chod�

poddaných apod.) - rostlinná strava v RS dominuje

o (pšenice, žito-od 13.stol.-podhorská kolonizace, je�men – vyšší ekologická ambitura-schopnost r�st ve vyšších polohách, , proso, oves, luštniny (�o�ka, hrách, vykev)

- výrazn� vyšší podíl masa ve výživ� aristokracie a obyvatel hradských center, pozd�ji šlechtická aristokracie, m�sta

o vep�ové, hov�zí, kur (St. Boleslav-hodn�, snášela vejce pouze na ja�e!), ovce n. koza

o lovná zv�� ve výživ� hrál marginální roli (max. 5%), ale velmi oblíbená zábava elity

o problém doklady ryb o máme doklady ustálených zp�sob� bourání masa (archeozoologie)

�� VOLNÝ �AS A JEHO VYUŽÍVÁNÍ

- z hlediska archeologie velmi t�žko poznatelná kategorie - objem volného �asu nebyl (podle Nová�ka) odlišný, ale lišila se jeho kvalita, druhy �inností

hudební nástroje – kost�ný nátrubek (?), Libice; harfa (Gda�sk) parohový hrací kámen a figurka psa – Libice �� MILITÁRIA

AR 1980 Z. M��ínský : # Lodnice – militaria ze st�etnutí knížete P�emysla a Kondráda Oty (1185) - me�, kopí, ošt�py, sekery (chybí výstroj jezdc�) - ostruhy – výlu�n� s bodcem, v pr�b�hu 13. stol. s kole�kem

�� GRAMOTNOST - nálezy psacích pot�eb- rydla (stily) – na jedné stran� hrot, na druhé hranu pro smazání

písma na vosku (kost�né, železné) - # Libice, Pražský Hrad