Katolická liturgika

7/21/2019 Katolick liturgika

1/94

Prof. Emanuel k:

K a t o l i c k

l i t u r g i k apro obecn

a hlavn koly

Schulverlagsanstaltfr Bhmen und Mhren

in Prag1942

koln nakladatelstvpro echy a Moravu

v Praze

kn. 158 Cena K 8,


2/94


3/94

K a t o l i c k

l i t u r g i k apro obecn a h l a v n koly.

S e p s a l

E m a n u e l k ,profesor.

P a t n c t , n e z m n n v y d n .

Schvleno vnosem ministerstva kolstv a nrodn osvty ze dne9. prosince 1941, s. 156.832/41-I/1, jako uebnice pro obecn a hlavn

koly s eskm jazykem vyuovacm.

Po strnce crkevn schvleno vnosem arcibiskupskho ordinarituv Praze (Prag) ze dne 30. listopadu 1904, s. 15.730, bisk. konsistoe

v Litomicch (Leitmeritz) ze dne 17. kvtna 1905, s. 3705, bisk. ordinaritu v Budjovicch (Budweis) ze dne 21. dubna 1905, is. 3480, bisk.konsistoe v Hradci Krlov (Kniggrtz) ze dne 15. jna 1905, s. 4199,

bisk. konsis to e v Brn (Brnn) ze dne 26. jna 1905, s. 5096, arcibiskupsk konsis to e v Olomouci (Olmtz) ze dne 18. bezna 1908, s. 2467.

Cena K 8'

Schulverlagsanstaltfr Bhmen und Mhren

in Prag

1942koln nakladatelstvpro echy a Moravu

v Praze


4/94

P o u k z k a k m .Za 4 ty to poukzky vyd koln nak la da telstvzdarma 1 vtisk uebnice:

k: Katolick liturgika pro o b e c n a hlavn koly.

Poukzku tut o o d e v z d e j t e s v m u p a n u

uiteli.

Poznmka:

Sprvy kol opat kadoupoukzku raztkem koly azalou okres. kolnmu vboru podle platnch pokyn.

Do tto knihy je vloena poukzka na knihy zdarma.

koln knihy, vydan kolnm nakladatelstvm, nesmj btiprodvny dre, neli za cenu, kter je uvedena na titulnm list.

Vechna prva vyhrazena.

Titno ve vlastn tiskrn.

Raztko koly.


5/94

v o d .

1. kol liturgiky a jej rozdlen.

L i t u r g i k a p o p i s u j e a v y s v t l u j e s l u b y

B o a v e , c o k n i m n l e .L i t u r g i k a jes t slovo eck a zna nauku o litu rg ii.

L i t u r g i e pak znamen veejnou slubu, s lubu za lid ; v c rkevnm smyslu: veejnou slubu Bo ili bohoslubu.

S l u b a m i B o m i rozumme kad kon, kterm svnbon mylenky a city projevujeme. Sluby Bo v e e j n

nazvaj se tak o b a d y , ponvad se konaj podle uritch,pedepsanch pravidel, p o d l e du .

Hlavn obady crkve katolick, jako mi sv. a sv. svtosti, ustanovil J e K r i s t u s sm. Ostatn ustanovila mocod Jee Krista propjenou c r k e v sv.

Z e v n j m i k o n y j s m e p o v i n n i B o h a u c t

v a t i :1. Ponvad c e l lovk, tedy nejen duchem, ale i t l em

je povinen Bohu slouiti.

2. Ponvad lovku je pirozeno, e vnitn smlena city projevuje t zevn.

3. Ponvad zevnj kony bohosluebn Je Kristus

slovy i pkladem svm konati doporuil.*)K slubm Bom nleej : osoby, kter je konaj ,

msta, nad, roucha, jich se k nim uv, a doby, ve kterchsluby Bo se konaj.

*) A vzav chlb, dky inil a lmal a dval jim ka: Toto jest tlo

m, k te r se za vs vydv: to i t e n a m o u p a m t k u Luk. 22, 19


6/94

4

Proto liturgika jedn:

1. o o s o b c h b o h o s l u e b n c h ;

2. o m s tech, n a d a r o u c h c h b o h o s l u e b

nch;3 . o ase i l i r oku c rkevn m;4. o k o n e c h ili o b a d e c h b o h o s l u e b n ch

(mi sv., sv. svtostech, svtostinch a pobonostech crkevnch).

Nauen: Posvtn obady m aj hlubok vznam. Vechnavra crkve katolick v nich je dmysln znzornna. P roto sna se

poznati jich smysl, a potom bude si jich viti a s pobonost vdyse jich astn. P lat i zde slova Jeova : Kdo m ui k slyen, sly!


7/94

O osobch bohosluebnch. 2. Osoby bohosluebn niho a vyho svcen.

V Starm zkon k bohoslub ureni byli vichni synovpokolen Levi. V Novm zkon sluby Bo konaj ti, kdodobrovoln slub Bo se vnovali, dn k adu svmu sepipravili a od crkve svcenm nabyli k tomu moci.

Ni, podzen kony pi slubch Boch konaj o s o b y

b o h o s l u e b n n i h o s v c e n .Osoby bohosluebn niho svcen jsou: 1. ostirov

(vrtn), 2. lektorov (peditai), 3. exorcist (zaehnavai),4. akolyt (pisluhovai u olte). (Viz: tvero nich svcen,str. 70.)

Nyn sluby je jich konaj asto osoby nesvcen, jako koste ln c i,ministranti neb osoby bohosluebn vyho svcen.

Hlavn bohosluebn kony konaj o s o b y b o h o s l u e b n v y h o s v c e n .

Osoby bohosluebn vyho svcen jsou: 1. podjhnov(subdiakoni), 2. jhnov (diakoni), 3. kn a biskupov.

P o d j h n o v a j h n o v p islu hu ji biskupovi neb knzi p islavn mi sv. a jinch obadech. Pod jhen te ep itolu. J he n zpv

evangelium; s dovolenm biskupovm me t kzati, slavn kest sv.udlovati a vcm tlo Pn podvati.

K n slou mi sv., udluj vcm sv. svtosti mimobimovn a svcen knstva, konaj rozlin ehnn a svcen a vedou duchovn sprvu v jednotlivch osadch.

Kn, kte v osad duchovn sprvu vedou samostatn,

nazvaj se fari, nkdy i dkani. Ti, kdo jim ve vtchosadch pomhaj, nazvaj se kaplani. Kte hlavn k vyuo

I.


8/94

vn sv. nboenstv ve kole jsou ustanoveni, jmenuj sekatecheti.

B i s k u p o v maj plnou moc apotolskou, ad uitelsk,

knsk a krlovsk. Proto konaj ve jako kn; ale nad tojet udluj vcm sv. bimovn, svt knze, konaj slavnj svcen (chrm, olt, olej, zvon, rouch a nin bohosluebnho). Ustanovuj knze v jednotlivch osadch a dcelou diecsi (vechny katolick osady ve svm biskupstv).

S b o r r d c biskupovch, k ter jemu pomh spravovati crkevnzleitosti diecse, jmenuje se konsisto. V konsistoi zasedaj hlavnk a n o v n c i , t. j. kn p i chrm biskupskm jako rdcov biskupoviustanoven a podle pedepsanho du ijc.

Prvn biskup v zemi, kter stoj v ele ostatnm biskupm,nazv se arcibiskup ili metropolita, t. j. biskup mateskho,hlavnho msta. Jeho diecse jmenuje se arcidiecse.

V e c h c h1) jsou ti bisku pstv ili diecse, a podle sdel svch

biskup se jm enuj: arcidiecse prask, diecse krlovhradeck, a budjovick. N a M o r a v 2) arcid iecse olomouck a diecse brnnsk.

Biskupov, kte nemaj sv diecse, nbr pomhaj v posvtnch konech jinm biskupm , n az v aj se s v t c b i s k u p o v .

Prvn mezi vemi biskupy v crkvi p o d l e m o c i i d s t o j n o s t i jest biskup msk. Jmenuje se Svat Otec ili pape.(Pappas, jmno eck = otec.)

Sv. Otec jest nmstek Jee Krista a nstupce sv. Petra,jej Pn Je ustanovil za hlavu crkve. On je nejvymuitelem, knzem a pastem crkve. Proto kon ve, jakoostatn biskupov; on zakld biskupstv, ustanovuje biskupyv jich diecsch a spravuje celou crkev.

Radou papeovou jest sbor ka rdin l. Kard inly vol si papesm, pravideln z arcibiskup a biskup cel crkve. Poet jich je nejv70. Nkte z nich sdl v m stle , os ta tn ve svch diecsch. Kdypape zeme, nle kardinlm zvoliti novho papee.

Nynj sv. Otec jm enuje se P ius X II. Nstupc sv. P e tra bylo jipes dv st padest.

Vedle kn svtskch jsou v crkvi na t kn

eholn, kte ij spolen v kltech podle ustanoven e h o l e(regula), t. j. pravidla.

6


9/94

Vechny osoby zde jmenovan jsou v crkvi stavem duchovnm, ponvad maj starati se o blaho a spsu du. Nazvajs e t k l e r i k o v i l i k l r u s .

K l r u s jest slovo eck a znamen: ddictv, podl. Nazvaj seklrus, e Bh jest jich podlem a sluba jeho jejich povolnm.

Nauen: Va si vech osob duchovnch a mj je v uctivosti!Kn jsou prostednky mezi Bohem a vcmi. I o nich plat slovaPna Jee: Kdo vs sly, mne sly; kdo vmi pohrd, mnou

pohrd, kdo pak mnou pohrd, pohrd i tm, k ter mne poslal.(Luk. 10., 16.)

7


10/94

II.

O mstech bohosluebnch.Msta, kde sluby Bo se konaj, jsou: 1. kostely ili chrmy

a 2. hbitovy.

3. O kostelch ili chrmech.

K o s t e l ili ch r m jest dm, v nm se shroma uj vc ke konn slueb Boch (jako ke mi sv., k pijmnsv. svtost, ke kzn a spolenm modlitbm).

Jm no k o s t e l pochz

z latinskho kastellum = hrad,

tvrz; nebo kostely za nej

starch dob byly jednak zi

zovny v hradech vrchnost,

jednak t opevovny, aby

se v nich vc proti n

jezdm neptel mohli chr

niti. Odtud zovou se t

chrmy. J inak chrm se

t jm enuje d m B o , d m

Pn. U nkterch Slo

van c r k e v , z eckho kyriak (oikia) = dm Pn.

Obr. 1. Kostel sv. Vclava na Smchov (Smichov).

V prvnch dobch shromaovali se kesan ke konnslueb Boch v domech soukromch; a kdy byli pro svojivru pronsledovni, v lesch a hlubokch jeskynch. A kdy


11/94

9

i tam od neptel byli vyptrni, shroma ovali se k spolenmslubm Bom v katakombch.

Katakomby bylydlouh podzemn chodby,je na nkterch mstechbyly rozeny v prostran sn. Byly tochrmy i hbitovy pronsledovanch kesanzrove. Nejslavnj ka

takomby jsou dosavadv m a Neapoli.

Teprve od dob csae Konstantina Velikho(r. 313) smli kesan veejn svoji vru vyzn

vati a chrmy si stavti.

Obr. 2, Katakomby.

Obr. 3. Chrm sv. P e tra v m.

Chrmy se stavj podle pesnch stavitelskch pravidel, je soubornse nazvaj s l o h e m c r k e v n m . H lavn slohy c rk ev n jsou: s l o hb a s i l i k o v , b y z a n t s k , r o m n s k , g o t i c k , r e n a i s s a n n a b a r o k o v .


12/94

10

Obr, 4. Chrm sv. Vta.

P o d l e d s t o j e n s t v d u c h o v n c h osob, je pichrmech sdl a v nich sluby Bo konaj, jsou tyto chrmy:

1. Chrm sv. Petra v m, v nm o vznamnch dnechsluby Bo kon sm Sv. Otec, hlava crkve.


13/94

11

2. Chrmy metropolitn ili arcibiskupsk, pi nich msdlo a v nich o vznamnch dnech sluby Bo kon metropolita ili arcibiskup.

V echch6) jest to chrm sv. V ta v P raze ,1) na Morav7) chrm

sv. Vclava v Olomouci.5)3. Chrmy katedrlnili biskupsk, pi nich m sdlo biskup.K atedra jest stolec biskupsk. Kated rln chrmy (dmy) jsou v e

chch:6) v Hradci Krlov3) a Budjovicch;2) na Morav7) v Brn.4)

4. Chrmy farn (dkansk), pi nich m sdlo far(dkan).

5. Chrmy fililn (dce

insk), pi nich duchovn sprvce trvalenesdl, ale tam dochza sluby Bo v nichnkdy kon.

Chrmy, pi nich sdl

eholnci, zovou se chrmye h o l n ili k l t e r n .Men chrmy zovou sek a p l e a jsou bu vee jn

neb soukrom. Chrmy, pinich sdl sbor (kolegium)kanovnk bez biskupa, zo

vou se c h r m y k o l e g i t n . V echch:6) naVyehrad (Wischehrad) a

U vech svat ch v P raze ,1)v Star Boleslavi (Altbunz

lau), na Morav7) v Kro

mi (Kremsier).

Obr. 5. Kaple.

4. Zevnitn prava chrm.

Chrmy obyejn vynikaj v e l i k o s t a r o z m r y svminad lidsk obydl, aby mohly mnoho vcch pojmouti a spoluaby se tm naznailo, e jsou stnkem Hospodina, jeho ani zemni nebe nemohou obshnouti. Proto stavj se nkdy na m s te c hp o v e n ch a odloueny od budov ostatnch.


14/94

12

Hlavnm oltem bvaj obrceny k v c h o d u , ponvadod vchodu k nm pilo sv. evangelium a Pn Je sm senazval svtlem svta (sluncem). P d o r y s e m jich nkdybv k.

Pi chrmech bv jedna neb vce v. V jestjako prst, jen nm ukazuje do vlasti nebesk, nebo nemme zde msta trvalho, ale budoucho hledme. (K id.13., 14.) Na vrcholu ve bv nkdy b a nad n k .B zna svt, a k znamen vry Kristovy nad bnnm pipomn, e vra Kristova jest rozena po celm svt

a vede vechny k vnmu spasen. Na vi bvaj tumstny h o d i n y a z v o n y . Hodiny nm pipomnaj, e asnaeho ivota rychle utk a e nm bude jednou bti hodinaposledn. Proto pamatujme na vnost! Zvony pak vybzej ns k modlitb (zvonn klekn rno, v poledne a veer;zvonn umrkem), zvou ns k slubm Bom do chrmu, nebo

hlasem svm oslavuj crkevn slavnosti radostn i smutn.Na s t e e c h r m o v bv nkdy postaven k o h o u t .Ten m vcm pipomnati slova Kristova: Bdte, ponvadnevte, v kterou hodinu Pn v pijde. (Mat. 24., 42.)

S t n y c h r m o v bvaj nkdy i zven ozdobenyobrazy svatch, sochami a j inmi ozdobami.

5. Vnitn prava chrm. Nad bohosluebn.

Vnitek chrmu dl se: 1. na p e d s , 2. na l o a 3. nap r e s b y t (kr knsk).

1. Peds je msto ped lod. Zde shroma ovali se dospl katechumeni (ti, kte se ke ktu sv. pipravovali) a ka

jcnci, inc veejn pokn.Nkter chrmy pedsn ji nemvaj.

2. Lo chrmov jest msto, kde se shroma uj v c .Jmenuje se lod, protoe crkev pirovnv se asto k lodi, je

spje po moi tohoto svta k pstavu ivota vnho.

Velk chrmy mvaj nkolik lod. Lo proti hlavnmu

olti nazv se h l a v n ; ostatn jsou v e d l e j . Lodi tytojsou od sebe oddleny adami sloup a pil.


15/94

13

3. Presbyt (kr knsk) jest msto pro knze, slubyBo konajc, a jest poven nad lo.

Presbyt jest proto poven, aby tm naznaeno bylo dstojenstv kn v crkvi.

K presbyti pilh obyejn sakristie, t. j. vedlej s,v n se uschovvaj bohosluebn roucha, ndoby a j. a kdese pipravuj kn k slubm Bom.

V p r e s b y t i jest postaven hlavn olt, pi nm zpravidla slou knz mi sv., udluje nkter svtosti a kon

posvtn obady.Vedlej olt

e bvaj umstny v lodichrmov.

Olt jest

obtn stl, kamenn nebodevn, nanm se sloume svat.

Olt, kterm p o d o b u

s t o l u , p ipo mn nm onen stl, pinm Pn Je ve veeadle jerusalemskm obt mesvat slouil aslouiti ustanovil. Protot apotolovna stole konaliobt me sv. a s t o mv

vak olt p o d o b u r a k v e ( n h r o b k u ) ; nebo v katakom bch sta

vli kesan olt e na hroby sv. muednk. inili ta k proto , aby sipipomnali stlost sv. muednk ve ve.

Obr. 6. Vnitn prava chrmu.


16/94

14

P r a v a l e v s t r a n a o l t e j est ta, k ter knzi, kdy k liduse obrt, jest po pravici a po levici. Prav zove se t evangelijn, ese na n te sv. evangelium, lev sluje epitoln, e se na n teepitola.

K e m i sv. je o l t podle pedpis crkve sv. u p r a ve n t a k t o :

1. V kamenn desce, a to uprosted olte, jsou uloenyo s t a t k y sv. m u e d n k . Dje se tak na pamtku, ev katakombch me sv. byla slouena na hrobech sv. muednk.Zrove vyznvme tak svoji vru ve spojen se svatmi v nebi.

(Obcovn svatch.)2. Olt je pokryt t r o j m b l m p l t n e m . Ta pi

pomnaj prostradla, do nich tlo Pn, kdy s ke bylosato, bylo zabaleno a poloeno do hrobu.

3. Uprosted olte je k s o b r a z e m u k i o v a n h o S p a s i t e l e . Jm se naznauje, e na olti kon se pod

statn t obt, kterou Pn Je na ki vykonal.4. Po obou stranch ke jsou s v c n y s v o s k o v m i

s v c e m i . Pi mi sv. maj na olti hoeti aspo dv svce.Dje se tak: 1. na pamtku, e kesan v katakombch konalisluby Bo pi svtlech; 2. svtla nm pipomnaj, ena olti jest ptomen sm Je Kristus, jen se nazval

svtlem svta; 3. slou k vt oslav slueb Boch. Svcemaj bti v o s k o v , ponvad vosk znaist, nejsvtj tlo Pn, je Syn Bopijal z panensk Matky. Krom tohobv obyejn na olti jet s v a t o s t n e kili t a b e r n a k u l u m , t. j. schrnka dv

kami opaten, v n se uchovv nejsvtjsvtost oltn.Ped oltem, v nm se chov nejsvtj

svtost, ho s t l e svtlo . Proto se nazv v n s v t l o nebo v n l a m p a .

Uprosted a na obou stranch olte b

vaj m e n t a b u l k y , je obsahuj modlitby, kter pimi svat nikdy se nemn.

Obr. 7. Vn lampa.


17/94

Mimo to na olti bvaj r e l i k v i e , t. j. schrnky s ostatkysvatch, v e lk o b ra z neb socha nkter bosk osoby neb dje ze ivota Jee Krista neb onoho svtce, jemu chrm je zasvcen, kvtiny a j.

P o l t e nebo s t o j a n na olti slou

k tomu, aby se na poloila men kniha.Olt bv postaven na

jednom neb vce s tu p n c h .Dje se tak proto, aby knzsluby Bo konajc byllpe vidn, a spolu se tm naznauje, e se na olti kon kon nad jin vzneen.

V l o d i c h r m o v bvaj tyto pedmty: k r o

p e n k a , k t i t e l n i c e , k a z a t e l n a , z p o v d n i c e ,

k e , k o r o u h v e , n astnch sochy a obrazy,l a v i c e .

Obr. 10. a 11. Kropenky. Obr. 12. Ktitelnice.

Pi vchodu do lodi chrmov bv kropenka, ndoba nasvcenou vodu, j kesan do chrmu vchzejce a z nho

vychzejce se krop.Kropen svcenou vodou nm pipomn, e mme dui svou oiovati od velik poskvrny hchu.

Obr. 9. Relikvi.Obr. 8. Relikvi.


18/94

- 1(3

Ktitelnice jest velik, kovov neb kamenn ndoba, v nse uchovv kestn voda. Jest opatena dvojm vkem.

Na ktitelnici nebo je jm vku bv asto vyobrazen kest PnaJee nebo holubika, obraz Ducha sv.

Kazatelna jest poven msto, s nho se vcm hlsslovo Bo. Kazatel vystupuje na ni po s c h o d e c h , aby s povenho msta byl lpe vidn a slyen. Nad kazatelnou bvs t k a , aby kazatelv hlas dol se srel.

I kazatelna bv ozdobena obrazy

a sochami. Bvaj na n desky desateraBoch pikzn, znaky sv. evangelist:Matoue, Marka, Luke a Jana, sochaPna Jee jako uitele lidu, holubika

obraz Ducha sv. a j.

Sv. Matou m za znak lovka,ponvad sv evangelium zan rodokmenem Pna Jee. Sv. Marek lva,

ponvad sv evangelium zan zprvou o psoben sv. Jana Ktitele na pouti, jej krlem je lev. Sv. Luk zveobtn, bka, ponvad sv evangeliumzan zprvou o obti Zachariovv chrm jerusalemskm. Sv. Jan pakorla, ponvad orlm letem zalt a

k Bohu trojjedinmu a zan sv evangelium vypravovnm o vnm pvodu Syna Boho. (Na potku byloSlovo a Slovo bylo u Boha a Bh bylSlovo.)

V ele crkevnch prvod nos se k na vysok erdi

(tyi). Rovn korouhve, opaten obrazy svatch, nos se pislavnch prvodech. Slou t k udrovn podku.

Zpovdnice je stolice, v nknz sly zpov kajcnk a je

rozheuje.Zpovdnice zdob asto obraz neb

socha Krista Pna na ki za naehchy umrajcho, placho Petra, kajc Marie Magdaleny a j.

Obr. 13. Kazatelna.


19/94

17

K v e l e p r v o d u zna, e Je K ristus jest nam vdcem;s v a t , jich obrazy spatujeme na korouhvch, jsou vzory ivotakesanskho. Tchto nsledujce, zvtzme nad pokuenm k hchu adojdeme oslavy vtz v krlovstv nebeskm.

P i slavnch prvodech nos se nad velebnou svtost b a l d a c h n(nebesa). Jest to skvostn bl tverhrann ltka, upevnn na erdch.

V pozad chrmu jest kr pro zpvky a hudebnky. Nanm bvaj umstny varhany, kter doprovzej zpv bohosluebn.

Naueni: Chrm jest dm Bo, brna nebesk, ano nebe samo,prav sv. Jan Zla to st . Do chrmu jako k iv studnce, jako k duchovn ece mme se pibliovati, abychom naerpali t vody iv,o n d Pn : zn-li kdo, poj ke mn a nap ij se. P roto v stupujdo chrmu s nejvt uctivost a prodlvej tam s mysl pobon se

branou!

6. O hbitovech.Hbitov je posvcen msto, kde se pochovvaj zesnul

vc.

Za nejstarch dob pochovvali se kesan v k a t a k o m b ch i ch r m ec h . Pozdji zakldaly se hbitovy kolem chrm,aby kesan si pipomnali obcovn svatch, za zesnul semodlili a na svoji smrt astji myslili. Nyn zakldaj se hbitovy mimo msta obydlen.

Hbitov jest ohrazen zd, aby byl chrnn od znesvcen. Uprosted nho bv chr m, k a p l e nebo aspo velikk , kde se konaj modlitby za zemel. I nad jednotlivmihroby vztyuji se ke.

Ke nad hrobem zna vru zesnulho v Jee Kristaa spolu i nadji v budouc vzken.

Hbitov vznamn se t nazv s v a t m p o l e m . Nzvem tmprojevujeme v ru v budouc vzken a oslavu tl.

Spalovn mrtvol nen sice proti dnmu lnku na sv. vry,ale pi se stlmu obyeji crkevnmu mrtv do zem ukldati, anzoru naemu, podle nho mme tlo za sm do zem zaset ajako k spnku uloen. P roto je crkevn zakzno. Tm vak, kdom i m o s v o j i v l i maj bti spleni, c rkevn obady (ale mimokrematorium) se neodpraj.

Ti, kdo nebyli dy katolick crkve, z n dobrovoln vystoupilinebo byli z n vyloueni, na p. kdo padli v souboji nebo pi jasnm

vdom a jako na posmch Bomu zkonu ivot svj utratili, nemajprva, aby pochovni byli na kato lickm hbitov.


20/94

18

Nauen: Co jsi, love, podle tla? Ta se m rtvch a oni tiodpovd. Jdi na hbitov, jdi k hrobm a nebude ti jin koly poteb!

prav sv. Tom z Villanovy. P roto pomni na svoji smrt, kdykolivkro v osadu mrtvch na hbitov! Neru svatho jejich klidu, alepomodli se tu zbon za sv zesnul ptele, rodie, b ra try a sestry,za due v oistci!

7. Ndoby bohosluebn.Ndoby, jich crkev k slubm Bom uv,

jsou: k a l i c h a p a t e n a , c ib o r iu m , m o n s t r a n c e , n d o b k y n a sv. o l e je , m e n k o n v i k y , k a d i d e l n i c e s lo k o u ,k r o p .

Kalich jest ndoba, podobajc se otevenmukalichu kvtinovmu na podstavci. Do nho nalv knz pi mi sv. vno, je promuje v krevPn.

Patena jest mal miska, na kterou se pimi sv. klade tlo Pn.

Kalich a patena z cty k nejsvtjmu tlu a krvi Pn maj btibu zlat neb stb rn, ale vdy vyzlacen.

Obr. 14. Kalich.

1. Pa ten a. 2. P ur ifik ato rium. 8. Palla. 4 . V elu m 6. Bursa. 6. K orp orl

Obr. 15. Co ke kalichu nle.


21/94

19

Ke kalichu a paten nle: 1. p u r i f i k a t o r i u m ,lnn runek k itn kalichu a pateny; 2. p a l l a, mal,tverhrann, tuh pikrvka lnn, j se pi mi sv. pikrvkalich, kdy do nho bylo nalito vno; 3. v e l u m, zvoj, kterm

se kalich na potku a na konci me sv. zahaluje; 4. b u r s a ,tverhrann taka, do n se ukld sloen korporl;5. k o r p o r l , lnn ubrousek, kter se pi mi sv. podkalich rozestr a na nj se klade tlo Pn.

Velum a bursa jsou z teskvostn ltky jako vrchnroucho men.

uzaveno ve svatostnku.

Monstrance (ostensorium) jest skvostn ndoba, majcpodobu slunce s paprsky nebo chrmu, v n se nejsvtjsvtost k veejnmu uctvn vystavuje a nos.

Ciborium jest velk,vkem opaten kalich,v nm se uchovv tloPn k sv. pijmn vcch. Ciborium jest obyejn zahaleno skvost

nm blm zvojem(Velum), aby se tak naznailo, e v nm jest nco tajemnho (nejsvtjsvtost oltn). BvObr. 16. a 17. Ciboria.

Uprosted monstrance zasklem jest zlat neb aspo pozlacen mal msek (l u n u l anebo melchisedech), do nho se klade vt sv. hostie.Kdykoli knz monstranci s tlemPn be do rukou, aby ehnallid, zahaluje ruce dlouhm blm zvojem ze skvostn ltky(velum). Tm se naznauje

velik cta k nejsvtj svtosti oltn.Obr. 18. a 19. Monstrance.


22/94

20

Ndobky na sv. oleje jsou ti men uzaven ndobky (zestbra neb z jinho kovu), v nich se uchovvaj sv. o l e jk t n c , o l e j n e m o c n c h a s v . k i m o .

K nemocnm nos knz tlo Pn ve zvltn mal

paten, opaten vkem.Men konviky jsou dv ndobky sklenn

neb kovov, v nich se pin k olti vnoa voda.

Kadidelnice jest kovov ndoba, visc na etzkch a pikryt drkovanm vkem, v n senalz hav uhl. Na n sype knz z ndobky,

podobn l o c e na podstavci, kadidlo, je maloulikou nabr.

Kadidla uv se pi bohoslub: 1. abychom sipipomnli, e Bh pebv v svtle neps tupnm (oblak na pouti); 2. abychom projevili pn, by modlitby a obti nae Bohu byly tak pjemn, jako libvn; 3. abychom vce oslavili sluby Bo.

Krop jest kovov, dut kouledrkovan, je jeopatena drtkem.Uvnit jest houba,je v sob chovsvcenou vodu kekropen.

8. Roucha bohosluebn.Roucha, je knz ke mi sv. oblk, jsou: k l e r i k a ili

t a l r , h u m e r l , a l b a , c i n g u l u m , m a n i p l , t o l aa o r n t ili k a s u l e.

Klerika ili talr jest at od hrdla a po kotnky spl

vajc, opaten rukvy. Jest to pedepsan at vech osobduchovnch, jej oblkaj ku kadmu bohosluebnmu konu.

Obr. 20.Ndobkana sv. oleje.

Obr. 21. Skupina bohosluebnch vc.


23/94

21

Obr.22.Kasule.

Obr.23.Pluvil.

Obr.24.Dalmatika.


24/94

22

Kn nos talr barvy ern, biskupov barvy fialov, kardinlovbarvy erven. Pape nos ta l r barvy bl. eholnci maj h a b i t (odv)

stihu a barvy svho du.

Humerl (nramnk) jest lnn bl

rouka, tkanicemi opaten, j knz zahaluje hrdlo a ramena.

Dve humerlem zahaloval knz i svojihlavu na znamen, e m zvlt pi konnsvatch obad chrniti se veho pokuen a roztritosti.

Alba jest lnn, bl a asnat atsplvajc a ke kotnkm. Duchovn po

dle poteby albu vykasv a kol beder cingulem svazuje.

Cingulum jest zk, bl ps (provazec).

Alba pipomn knzi istotu srdce; cingulum, e m potlaovati velik zl dosti.

Manipl (nrunk) jest pska, kterounavlk knz na levou ruku.

Dve byl manipl lnn runk, kter knz nosil na lev ruce, abyjim p i slubch Boch mohl setti pot s ela. Pipom n knzi horlivost v konn slueb Boch.

tola jest zk a dlouh pruh, uprosted a na koncchozdoben kky.

tola je odznakem dstojnosti adu knskho; proto ji knz nase be ke vem konm bohosluebnm. Pipom n knzi, aby bylvdy pam tliv dstojnosti svho adu. J h e n nos tolu pes levrameno, pod pravou pa svznu. K n z pes ob ramena, na prsou

peloenu kem. Biskup pes ob ramena, voln dol visc.Ornt ili kasule jest vrchn roucho men, vpedu a vzadu

voln splvajc.Ornt byl dve dlouh, uzaven pl pouze s otvorem pro

hlavu, a knz musil jej s obou stran vzhru vyzvednouti, aby mohlruko u p i bohoslub uvati. Nyn je o rnt pro ruce po stranchvystien. Pipomn knzi bm jeho duchovnch povinnost.

Obr. 25. Knz odnklerikou a biretem.


25/94

23

K nkterm konm bohosluebnm oblk knz na talrr o c h e t u a p l u v i l ,

Rocheta je zkrcen alba.Pluvil jest dlouh pl, kter knz oblk na rochetu.Duchovn nosil pvodn pluvil jen v nepohod a deti, aby se

jm chrnil. P roto ml vzadu kpi. Nynoblk knz pluvil k slavnostnjm konm a prvodm vbec.

P o d j h e n a j h e n , pisluhujce knzi, oblkaj tato roucha:

Podjhen talr, humerl, albu,cingulum, manipl a tunicellu. Jhentalr, humerl, albu, cingulum, manipl, tolu a dalmatiku. Tunicella adalmatika jsou roucha kasuli podobn, opaten krtkmi, ale irokmirukvy.

Tunicella byla dve krat ne dalmatika; nyn vak od sebe se ji nerozeznvaj.

Manipl, tola, kasule, pluvil, tunicella a dalmatika bvaj z drahocennjch ltek; z hedbv, broktu,t. j. ltky zlatem a stbrem pro

tkan a j. Hlavu pokrv knz biretem. Biret je tuh, troh (tyroh) pokrvka hlavy.B i s k u p k slavnm slubm Bom

na znamen pln moci duchovn oblkodv podjhensk, jhensk a knsk;

mimo to nos tyto odznaky sv dstojnosti:s a n d l i e , p r s t e n , n p r s n k ,r u k a v i c e , m i t r u i l i i n f u l i a p e d u m i l i b i s k u p s k o u b e r l u .

Sandlie jsou skvostn, vyvan stevce. Pipomnaj, e biskup m jako n

stupce apotol nenavn choditi a slovo Bo hlsati.Prsten pipomn mu spojen jeho s dieces.

Obr. 26. Biskup.

Obr, 27. Sandlie.


26/94

24

Nprsn k s ostatky svatch pipomn, e m KristaPna a jeho sv. uen v srdci nositi, t. j. milovati.

Rukavice nos na znamen, e m bti bezhonnho ivota.Mitra ili infule jest vy

sok, ve dv rozdlen pokrvka hlavy. Pipomn, em d o k o n a l eznti Psmo sv.Starho i Novho zkona.

Pedumili biskupsk berla jestvysok, ozdobnhl, nahoe dokruhu zahnut.

Pipomn, e biskup jest pastem vcch (adpastsk ili krlovsk).

P e d a r c i b i s k u p e m , kdy jde v slavnmprvodu, nos se stbrn k na znamen, e je

Obr. 31. a 32. Pallium a pedum.

v cel zemi prvm hlasatelem uen Kristova. O nkterch dnech pi slavnchslubch Boch arcibiskup nos pallium.

Pallium byl pvodn pltk z bl vlny,zdoben ernmi kky. Nyn jest to vlnn

pska, opaten 6 kky, kterou arcib iskup

nos kol hrdla a ramenou a je splv jednmObr. 30. Arcibiskup v rouchu

bohosluebnm.

Obr. 28. a 29. Nprsn k a rukavice.


27/94

25

koncem vpedu, druhm vzadu. Jest znakem dobrho paste, kter hledztracenou oveku, a kdy ji nalezl, nese ji na ramenou do ovince.(Jan 10., 11.16.)

P a p e o velkch slavnostech nos

tiaru. Tiara je trojnsobn koruna (tikoruny na sob) a pipomn, e pape vykonv v crkvi nejvy ad uitelsk, knsk a krlovsk ili pastsk.

M i n i s t r a n t i a k o s t e l n c i pi slu

bch Boch nos namnoze roucho tem n barvy.Upomn na to, e dve jejich slubu konalyosoby bohosluebn niho svcen, jim nleela ji nkter roucha bohosluebn; nad tmtorouchem nos lnnou komi.

9. Barva rouch bohosluebnch.

Aby vyjdila rozlin city, je o rznch slavnostechv srdcch vcch chce vzbuditi, uv crkev v rznch do

bch k slubm Bom rouch rozlin barvy. Roucha bohosluebn jsou barvy: 1. b l , 2. e r v e n , 3. f i a l o v , 4. ze len a 5 . e rn .

Bl barva zna nevinnost, slvu, radost. Rouch blch

uv crkev o svtcch Pn, Panny Marie, andl a sv. vyznavav (t. j. svatch, kte nezemeli smrt muednickou).

erven barva zna lsku; jest to barva krve a ohn.Rouch ervench uv crkev o svtcch svatodunch, o svtcch sv. ke a umuen Pn, o svtcch sv. muednk asvtku Mltek, padne-li na nedli.

Fialov barva zna kajcnost. Rouch fialovch uvcrkev v dobch kajcch (advente a post), o suchch a kovch dnech, o vigilich a o svtku Mltek.

Zelen barva zna nadji ivota vnho. Rouch zelenchuv crkev v dob po Zjeven Pn a po sv. Duchu, nepipad-li na n svtek, kter d barvy jin.

ern barva zna smutek. Rouch ernch uv crkevna Velk ptek a pi slubch Boch za mrtv.

Obr. 33. Tiara.


28/94

26

10. Knihy bohosluebn.

Knihy, jich crkev uv k slubm Bom, jsou: m i s lili m e n k n i h a , r i t u l , p o n t i f i k l , b r e v

a k n i h a sv. e v a n g e l i .Misl ili men kniha obsahuje modlitby a ten pi

mi sv. a jinch obadech se m sv. spojench na kad dencrkevnho roku.

Ritul obsahuje modlitby a ten pi udlovn sv. svtost,crkevnch prvodech, ehnnch a svcench, je kon knz.

Pontifikl obsahuje modlitby a ten pi posvtnch konech, je kon biskup.Brev jest kniha, z n kn a eholnci se modl cr

kevn hodinky.Kniha sv. evangeli obsahuje v ei lidu epitoly a evan

gelia, pipadajc na jednotliv svtky crkevnho roku.

11. e bohosluebn.

Bohosluebnou e v crkvi pi hlavnch posvtnchkonech jest e latinsk. A to proto, e

1. v dob, kdy kesansk uen v Evrop se ilo, elatinsk byla v e o b e c n r o z e n a a pi bohoslub

i potom uvna, kdy v obecnm ivot ji se j nemluvilo.2. e latinsk jako j a z y k m r t v ji se nemn, a tmzaruuje t stlost a nezmnitelnost posvtnm obadm.

3. J e d i n o u e bohosluebnou naznauje se j e d n o t av r y m e z i v e m i n r o d y .

4. e touto, lidu nesrozumitelnou, se naznauje, e

sv. vra obsahuje mnoh t a j e m s t v , jich lovk nemepochopiti.

Aby vc posvtnm obadm rozumli, vykldaj se jim vekole i v kostele pi kzn a kesanskm cvien.

Zvltn vsadou sv. Otce Benedikta XV. dovoleno bylo v nkterch chrmech v echch1) a na Morav7) slou iti mi sv. e sta roslovnskou. Tak dovoleno je pi zpvan mi sv. zpvati epitolu

a evangelium t jazykem nrodnm.


29/94

27

III.

O ase ili roku crkevnm. 12. Rozdlen a vznam roku crkevnho.

Ji v Starm zkon poruil Hospodin vedle soboty svtiti t jin svtky v roce. V Novm zkon vedle nedle ustanovila crkev t jin slavnosti a svtky.

Crkevn rok jest souhrn vech slavnost a svtk, odcrkve ustanovench, je v roce za sebou nsleduj.

Crkevn r o k p o n prvn nedli adventn a kon sobo

tou ped 1. nedl adventn ptho roku. Crkevn t d e npon nedl; crkevn d e n veerem pede dnem svtenm.Crkevn rok dl se podle trojch hlavnch svtk na ti

doby: 1. dobu vnon, 2. dobu velikonon a 3. dobu svatodun.D o b a v n o n nm pipomn lsku Boha Otce, kter

tak miloval svt, e syna svho jednorozenho pro spsu naiseslal. D o b a v e l i k o n o n nm pipomn lsku Boha Syna,kter za ns trpl a umel, z mrtvch vstal a na nebesa vstoupil.D o b a s v a t o d u n nm pipomn lsku Ducha svatho,kter ns posvcuje.

Doba vnon trv od prvn nedle adventn a do nedle devtnk;. doba velikonon od devtnku do svtku nanebevstoupen Pn, doba svatodun od svtku nanebevstou

pen Pn a do prvn nedle adventn.Ped hlavnmi svtky crkevnho roku (hody Bomi)

jest vdy ada dn, v nich se mme na tyto svtky pipravovati.Proto se ty dni nazvaj p p r a v o u ili p e d h o d m .Tato pprava je bu v z d l e n j (del doba), nebo b l i (jedin den ped svtkem: vigilie). Rovn tak po hlavnm

svtku crkevnho roku je vdy ada dn, v nich si vznamuplynulho svtku znovu pipomnme a k nmu se takokavracme. Dni tyto se nazvaj p o h o d m . U velkch svtk trv

jich svcen obyejn osm dn a jmenuje se o k t v a .Ped velkmi svtky prvn kesan psn se postili a veer shro

ma ovali se v chrm. Tam b d l i , modlili se a zpvali almy, a tak sena den svten pipravoval i. Tento veer nazval se s v a t v e e r ili

v i g i l i e (bdn). Pozdji byly tyto pobonosti zrueny; ale zstaly o dnechped velkmi sv tky posty , je se nazvaj p o s t y s v a t v e e r n .


30/94

28

Kad tden svt se jako den svten n e d l e (prvnden v thodni), protoe: 1. Pn Je v nedli vstal z mrtvcha 2. v nedli seslal Ducha svatho.

Crkev ustanovila tyto svtky, bychom: 1. o tajemstvch vry

pobon a vdn uvaovali a je uctvali; 2. Boha v jeho svatchchvlili; 3. svat za jejich pmluvu vzvali a ctnost jich nsledovali.

Rozeznvme svtky: 1. zasvcena nezasvcen. Zasvcensvtky jsou ty, kter svt se jako nedle v kostele i mimokostel; nezasvcen, kter se svt jenom v kostele.

P o z n m k a : Jako v 18. s to let papeov Benedikt XIV. a Klement XIV., tak i na potku tohoto stolet sv. Otec Pius X., aby ulehil

kesansko-katolickmu lidu, zejmna odkzanmu na prci rukousvch, a usnadnil mu monost opatovati si poteby ivotn, dovolil o nkterch svtcch dosud zasvcench konati sluebn prce a zprostil vc

povinnosti bti na mi sv. Svtky ty jsou: sv. tpna, prvomuednka,Oiovn P. M., Zvstovn P. M., Pondl velikonon, Pondl svatodun a Narozeni Panny Marie. Sluby Bo konaj se o jmenovanchdnech jako dve. Nehe vak, kdo o tch dnech nen na mi sv. a kon

sluebn prce.2. Svtky Pn, Panny Marie, andl a svatch. SvtkyPn svt se ke cti trojjedinho Boha nebo nkter boskosoby; svtky Panny Marie, andl a svatch ke cti tchtovyvolench Pn.

3. Zasvcen svtky jsou obecn a zvltn. Svtky obecnjsou ty, kter se svt v cel crkvi (vnoce, velikonoce, svatodun svtky, hlavn svtky marinsk, sv. Petra a Pavla a j.);svtky zvltn, kter se svt jen v nkter zemi (v echch1)sv. Vclava a sv. Jana Nepomuckho, na Morav2) sv. Cyrilaa Metodje a t. d.).

4. Svtky stl a pohybliv. Svtky stl jsou ty, kterse svt kad rok v t den (hod Bo vnon vdy 25. pro

since, sv. Vclava vdy 28. z a t. d.); pohybliv, kter kadrok v t den se nesvt. Takov jsou na p. svtky velikonon a svatodun.

Nauen: Sleduj v duchu crkve kadou dobu crkevnho roku!Opati si knihu, v ni crkevn rok ve svch svtcch a slavnostechdn je vyloen, a kad den jako zbon pedkov nai inili v n tej! Tak se posl v kesanskm smlen a utvrd v nsledo

vn tch, jich ivotopis jsi etl. Bude prospvati v ctnostech a kadden roku bude ti nov, vznamn a vzcn.


31/94

29

A. Doba vnon. 13. Pprava k svtkm vnonm. Advent.

Vzdlenj ppravou na svtky vnon jest doba adventn ili advent.

A d v e n t je st slovo la tin sk a znam en p c h o d ili p t .Pprava na svtky vnon jmenuje se advent, ponvad se mme v ttodob pipravovati na pchod Pna Jee.

Advent trv t y i n e d l e . tyi nedle adventn pipomnaj nm onu dlouhou dobu, ve kter lidstvo oekvalo

Vykupitele a pipravovalo se na jeho pchod.Advent je v dob zimn, kdy u ns noc je nejdel a den nejkra t. A tak ji ten to ron as nm vznam n pipom n, e ped

pchodem Jee K rista na svt panovala tm a nevry a hch.

Advent je d o b a k a j c , nebo na pchod Pn mmese pipravovati kajcnost a poknm, jako pedchdce Pnsv. Jan Ktitel vybzel lid k pokn. Proto zapovd crkev

hlun vesel. R o u c h a b o h o s l u e b n jsou barvy fialov,pi mi sv. vynechv se, co zna radost (Gloria). Vcm naizuje crkev astj posty (such dni po 3. nedli adventn,stedy jsou posty ujmy, ptky posty zdrelivosti a ujmy) a vybzns k horlivj m o d l i t b a pijmn sv. s v t o s t .

V dob adventn slou se v chrmech ped svtnm

me sv., zvan rorty.R o r t y jmenuje se tato me sv. proto, e vstup jej ( introit)zan s lovy proroka Isaie: R o r a t e coeli de sup er . . . Rosu dejtenebesa shry a oblakov dtte Spravedlivho; otevi se zem a vypuSpasitele. (Is. 45, 8.) Slovy tmi vyjaduje crkev svoji vrouc touhupo zaslbenm Spasiteli . R orty se slou v b a r v b l , proto e sekonaj spolu ke cti nejblahoslavenj Panny Marie, kterou v ttodob zvlt mme ctti a vzvati jako vyvolenou matku Pn.

Bli ppravou k svtkm vnonm (vigili, svatveerem)je tdr den (24. prosince). Na ten den kon se tak pamtka naich prarodi Adama a Evy. V tento den, jakoo vech svatveerech velikch svtk, naizuje crkev p s n p s t (zdrelivosti a spolu ujmy).

t d r m jmenuje se tento den proto, e si pipom

nme tdrost Boha Otce, kter tak miloval svt, e Synasvho dal, aby dn, kdo v nho v, nezahynul, ale ml


32/94

30

ivot vn. Z t piny podluj se i kesan (obyejnu veer) drky.

V domcnostech oslavuje se narozen Pn t v n o n ms t r o m k e m a j e s l i k a m i . V n o n s t r o m e k nm pipom n

strom v rji, z jeho ovoce nai prarodie jedli a tm ztratili spasen,a spolu strom ke, na nm nm Je Kristus znovu spasen zaslouil. Jeho s v t l a nm pipomnaj Pn a Jee, kter jest svtlemsvta, a drky na nm zaven hojn milosti, je nm Je Kristus(svm pchodem) pinesl . J e s l i k y znzoruj narozen Pnv Betlem. Stavl je po prv sv. Frantiek z Assisi (zem. r. 1226).

14. Svtky vnon.Hlavnm svtkem v dob vnon je st hod Bo vnon.

Slav se vdy dne 25. prosince. Tento den si pipomnme narozen Pn v chlv betlemskm.

Jmno v n o c e znamen tolik, jako svat noc. Ti hlavnsvtky v roce crkevnm se nazvaj h o d y B o , ponvad dvnkesan o tchto svtcch pichzeli k stolu Pn, k hodu Bomu,

a potom zasedali k spolen hostin, zvan hody lsky.Na znamen velik radosti z narozen Spasitelova sm

slouiti v ten den knz t i m e sv. Prv se jmenuje a n d l s k ,ponvad se pi n te evangelium, jak andl na nebi oslavovali narozen Pn. Druh se jmenuje p a s t s k , ponvadse pi n te evangelium, jak pasti se klanli novorozenmu

Spasiteli. Tet s l a v n , nebo pi n se te potek evangeliasv. Jana, slavn svdc o bostv Jeov. (Na potku byloSlovo a t. d.)

T i me sv. nm pipom naj t r o j n a r o z e n i P n : v n z Boha Otce, a s n z Marie Panny, d u c h o v n v srdcch lidskch vesv. pijmn. U ns slou knz prvou mi sv. o plnoci, ponvadpodle podn P n Je se narodil v plnoci. ( P l n o n . )

Dne 26. prosince je svtek sv. tpna, prvomuednka.Sluby Bo konaj se v ten den jako o svtcch zasvcench;nehe vak, kdo nen ptomen mi sv. a kon prce sluebn.

Dne 27. prosince je svtek sv. Jana evangelisty a milkaPn, a dne 28. prosince svtek Mltek, pacholtek na rozkaz krle Heroda v Betlem a okol povradnch. Tyto svtkynejsou svtky zasvcenmi.

O svtku sv. Jana evangelisty ehn knz v nkterch kostelchvno, kter potom podv vcm pti, kaje: Pij lsku sv. Jana!


33/94

31

in se tak na pamtku, e kdysi k sv. Janu pistoupil pohan Aristodemos a slbil mu, e uv v Jee Krista, kdy sv. Jan beze kodyvypije vno prudkm jedem otrven. Sv. Jan poehnav je, bez ujmy nazdrav tak uinil a pohan, vida ten div, stal se kesanem. (Zbon povst.)

Vhodn poj se k Bomu hodu vnonmu ony ti svtky, nebosv. tpn vydal svdectv o Jei Kristu ivotem i smrt, sv. Janeva ngelista ivotem, M la tka sm rt a niko li ivotem.

15. Svtek obezn Pn. (Nov rok.)

Osmho dne po hod Bom vnonm (1. ledna) slav se

svtek obezn Pn na pamtku, e Spasitel podle zkonaidovskho osmho dne po narozen byl obezn a Je nazvn.Obzka idovsk byla pedobrazenm ktu sv.

Ped tmto svtkem slav crkev pamtku sv. papee Sylvestra (31. prosince).

Tm dnem kon obansk rok. Na podkovn za vechny

milosti, jich kesanm v uplynulm roce se dostalo, kon seveer toho dne v chrm slavn dkinn a poehnn.Ped nimi bv obyejn kzn.

Svtkem obezn Pn pon nov obansk rok.Tento den pros vc pi slubch Boch za nov milosti prorok nov a in bohumil mysly.

Po dvnm zvyku v tento den kesan vzjemn si blahopej. man oslavovali vdy potek novho roku hlunou slavn ost ke cti bohaasu, Jana. (Odtud leden zval se januarius.) Kesan na rozdl odnich trvili nejprve tento den v tich kajcnosti, a teprve kdy pohansk nboenstv zaniklo, ustanovila crkev prvn den v obanskmroce za den svten.

Dne 2. ledna slavme nezasvcen svtek nejsvtjho

jmna Je. Tento den mme o vznamu jmna Je rozjmati, vech urek, jimi jsme zneuctili nejsvtj jmno,litovati a Pnu Jei za nae vykoupen dkovati.

Svtek tento slavil se pvodn se svtkem Obezn Pn, od. potku 18. stolet druhou nedli po Zjeven Pn, sv. Otec Pius X. poloil

je j na nedli po Obezn Pn. O svtku nejsvtjho jm na Jea po cel oktv mohou vc zskati plnomocn odpustky, kdy sv. svtosti

pijmou, mi sv. nbon jsou ptom ni a na mysl sv. Otce pomodlise obvykl modlitby.


34/94

_ 32 -

16. Svtek zjeven Pn ili sv. t krl a nedle po nm.estho ledna slavme svtek zjeven Pn. Ten den pi

pomnme si: 1. p ch o d s v. t k r l do Betlema, jm seJe dal poznati ili zjevil jako zaslben Vykupitel svta;2. k e s t P n a J e e v Jordn, kde se zjevil jako SynBo , a 3 . p rvn zz rak Je v v Kn i , kde se ptomnm zjevil jako prav Bh. (Troj zjeven Pn: 1. mudrcm,2. pi ktu v ece Jordn, 3. v Kni Galilejsk.)

e pamtka na pchod sv. t krl ili mudrc v tento denu ns pevld, nazv se obyejn svtek tento svtkem sv. t

krl. Podle dvnho podn sluli: Kapar, Melichar, Baltazar.O vigilii tohoto svtku svt se v naich chrmech voda

tkrlova ehn se kda.Ve vchodn crkvi o svtku zjeven Pn bvali ktni dospl

katechumeni. Proto v pedveer byla k tomu elu svcena kestnvoda. Vody t ke ktu sv. u ns ji se neuv. Vodou tkrlovouv y k r o p u j k e s a n s v p b y t k y na mysl, aby Bh vechny

tam obvajc chrnil od poskvrny hch a od velikch neduh anemoc. T v y k u u j p b y t k y k a d i d l e m , aby modlitby pebvajc ch Bohu byly tak pjemn, jako lib vn kadidla. K d o unapisuj na dvee prv psmena jmen sv. t krl a pidvaj letopoet(K + M + B + 1921). Jm n a sv. t kr l maj nm pipom nati, emme Pna Jee milovati toue lskou jako sv. ti krlov a horlivjemu se klanti; pip ojuje se le topoet, ponvad tm to dnem dveponal nov rok.

Podle svtku zjeven Pn jmenuj se nedle po nmnedle po Zjeven Pn (ptrvn nedle po Zjeven Pn,druh po Zjeven Pn a t. d.). Nejmn jest jedna, nejvce jichvak me bti est.

Poet nedl po Zjeven Pn zvis na tom, kdy pipadnou svtkyvelikonon. Pipadnou-li dve, jest nedl po Zjeven Pn mn; pi-

padnou-li pozdji, jest jich vce. Tyto nedle jsou p o h o d m s v t k

v n o n ch.

17. Svtek obtovn Pn.Druhho nora slav se svtek obtovn Pn ili oi

ovn Panny Marie. Sluby Bo konaj se jako o svtku zasvcenm. Nehe vak, kdo v ten den nen na mi sv. a kon

sluebn prce. Tento den si pipomnme, kterak Panna Mariatyictho dne po narozen Jeov nesla jej do chrmu jeru-


35/94

33

salemskho, aby prvorozenho Syna svho podle zkona idovskho o b t o v a l a (obtovn Pn) a s e b e o b t o i s t i l a(oiovn Panny Marie). Protoe se tento den svt v chrmsvce, zvan hromnice, nazv se tento svtek t hromnice.

V chrm konaj se tyto obady: 1. s v t se s v c e hromnice; 2. kon se p r v o d s h r o m n i c e m i kolem kostela;3. slou se s l a v n m e sv.

1. Tento den s v t se s v c e proto, e staec Simeon,poznav z vnuknut Ducha sv. v obtovanm Jei pislbenhoVykupitele svta, nazval jej svtlem k osvcen pohan a

k slv lidu israelskho. Knz svt je modlitbou, svcenou vodou a okuovnm kadidlem.

Nazvaj se h r o m n i c e , ponvad kesan za boue a hromobitve svch pbytcch je rozsvcuj a pi nich se modl, aby je, jich pbytky a role Bh chrnil. Tak se rozsvcuj, kdy kesan umr.Jich svtlo znamen svtlo jeho vry a spolu prosbu, aby umrajcmusvtilo svtlo vn, t. j. aby doel spasen.

2. Po svcen kon se kolem kostela p r v o d . Pi nmknz a vc nesou v ruce rozat hromnice, zpvci pak prozpvuji chvalozpv, jm Simeon vtal narozenho Vykupitele.

Prvod nm pipomn cestu Panny Marie s Jekem na rukoudo chrmu jerusalemskho. Spolu nm pipomn, e i my jednou vejdeme do nebeskho chrmu, kdy na sv pozemsk pouti budeme mtistle na pamti Jee (svce v rukou) a jeho sv. naukou budeme se diti. Pohan konvali v noru ke cti svch lichch boh hlunprvody s hocmi pochodnmi v rukou. Crkev, aby ty to prvody potlaila, zavedla prvod s hromnicemi ke cti Pna Jee a jeho matky.

3. Kdy prvod vrt se do chrmu, slou knz s l a v n o um i s v. Kdy pi n zpv jhen evangelium, dr knz a vc opt rozatou hromnici v rukou.

Dne 3. nora jest nezasvcen svtek biskupa a muednka svatho

Blaeje. Ten den po mi sv. udluje knz vcm poehnn sv. Blaeje.Klade toti dv hoc svce, kem peloen, vcm pod hrdlo apros Boha, by je neduhu hrdla a kadho jinho neduhu ril uchrniti.Dje se tak na pamtku, e sv. Blaej modlitbou svoj dtko, jemu uvzlakost v hrdle, zzran zachrnil od zaduen.

Nauen: Spatuje, k terak chvtaj pastov? Nikdo zajist,kdo Krista hled, nein to leniv, prav sv. Ambro. Proto uvteji ty v dob vnon Spas itele v srdci svm hodnm sv. pijm nm !

Vzpomnej na jeho mld a pii se, abys i ty prospval po jeho pkladvkem, moudrost a milost ped Bohem i ped lidmi!


36/94

34

B. Doba velikonon. 18. Pprava k svtkm velikononm. Pst.

Vzdlenj pprava k svtkm velikononm jest dvoj:pedpost a pst.

Za starSeh dob pst ped velikonocemi neponali kesan stejnoudobou. Nkde postili se 70 dni ped velikonocemi, jinde 60, jinde 50 dni.Aby pst trval vudy stejn, ustanovila crkev v 6. stolet, aby vlastnpst trval 40 dn, a 3 nedle ped nm byly ppravou k nmu ilip e d p o s t i m .

P e d p o s t trv od n ed l e d ev t n k a do k a r e d ili P o p e l e n s t e d y . Jest to ji doba k a j c ; protoroucha bohosluebn jsou barvy fialov a pi mi sv. se vynechvve, co zna radost, jako Gloria, Alleluja a j. Vcmcrkev ukld, aby se v tto dob vysthali vech hlunchradovnek a inili pokn. V pedpost spad nedle devtnk,

pak prvn a druh nedle po devtnku.Prvn nedle v pedpost jmenuje ee d e v t n k * protoe jest to

devt nedle ped velikonocemi. Latinsky nazv se t : s e p t u a g e -s i m a ( t. j. -sedmdest den) a dv nedle po devtn ku s e x a g e s i m a(t. j. edes t den) a q u i n q u a g e s i m a (t. j. pades t den) pedvelikonocemi. Jmenuj se tak proto, e dve ji 70., 60. neb 50. dnemped velikonocemi pst zanal. Druhou nedli po devtnku lid nazvt n e d l m a s o p u s t n , ponvad tu to nedli, posledn ped dobou

svatopostn, oddval se rozlinm hodm a radovnkm. Makarnchprvod, z pohanskch dob pochzejcch a kesana nedsto jnch, jese v poslednch 3 dnech ped svatopostn dobou namnoze konaj, crkev

neschvaluje a vystavujc v chrmech nejsvtj svtost oltn, vcvybz ke kajcnosti.

P s t vlastn trv tyicet dn, od Popelen stedy ado Boho hodu velikononho (pst tyicetidenn). Crkev

v tuto dobu dtklivji ne v pedpost vybz vc k pijmn sv. svtost a ke skutkm kajcm: modlitb, postu,almun.

Pst trv tyicet dn na pamtku, e Pn Je 40 dnna pouti se modlil a postil, a tak k veejnmu psoben svmu

jako lovk se pipravoval. Pobonosti, je crkev v dob svato

postn zvl doporuuje, jsou p o s t n k z n , k o v c e s t a a r e n e c .


37/94

35

P o s t n k z n , je maj ns ke kajcnosti povzbuzovati, jednajo utrpen Pn, o sedmeru hlavnch hch, poslednch vcech lovka a j.

O k o v c e s t viz na str. 89. O r e n c i na str. 87.Po stn nedle mly u starc h ech sv zvltn jmna. Tak se

nazvala prvn nedle postn e r n , e v tuto nedli odvaly se hlavneny na znamen, e svatopostn doba nastala, v at barvy ern. Druhslula p r a n , e pojdali postn pokrmy, pramo (praen zrna obiln)a polvku z nho. T e t k ch a v n , i e nkdy konv ali pobonost za

pdvrcen moru, k ter pr kchnm ponal se jeviti . Gtv rt d r u e b n ,e drubov ponali s jednvati satky; pt s m r t n , e smrtku, znamen zimy, vyneli z obce do vody; est k v t n .

P o s t n m i d n y jsou tu vechny dni vedn. Popelen

steda, steda po prvn nedli postn, vecky ptky, tvrteka sobota poslednho thodne jsou dny zdrelivosti a ujmy,ostatn dny jsou dny ujmy.

Mimo tyicetidenn pst jest v crkevnm roce t p st t v e r a a ch ch d n ili k v a t e m b r , V k a d m t v r t l e t jest tden,v nm steda, ptek a sobota jsou dny postnmi. Crkev ustanovila tentopst, aby jm vc za hchy, v uplynulm tvrtle t spchan, inili pokn,

Bohu za prokzan dobrodin dkovali, a za horliv dlnky na viniciPn prosili. O tchto dnech udlovala se svcen knstva. Postytvera suchch dn jsou: 1. po tet nedli adventn, 2. po prvn nedli

postn , 3. po Bom hod svatodunm a 4. v tmdni po svtku povensv. ke (14. z) ili tet tden v msci z. Tak tyto posty ulehuj

biskupov ze zvltn plnomoci Sv. Stolice. Dovolu j vcm o suchchdnech pipadajc ch v ok tv s v a t o d u n a v msci z povati masitch pokrm ve stedu a v sobotu a promjej zvazek jmy o tchto dnech

kvatembrovch. V ptek ovem nen dovoleno povati masitch pokrm.S t e d a , kterou svatopostn doba pon, jmenuje se

kared ili Popelen.kared zove se odtud, e ti, kdo zanali veejn pokn, obl

kali na znamen kajcnosti smutn (kared) roucho. P o p e l e n , ese kesanm dv popelec.

Po mi sv. s y p e knz vcm (dve jen veejnm kajc

nkm) v podob ke na ela e h n a n p o p e l , kaje:Pomni, love, e prach jsi a v prach se navrt.

Popel je z ratolest, je se minul rok o Kvtn nedli svtily.Jsou ppadnm znamenm p o m j e j c n o s t i slvy svtsk; nebo tlid, kter s ratolestmi v rukou vtal Jee, kdy slavn ped velikonocemi vjdl do Jerusalema, brzy nato volal: Ukiuj, ukiuj ho! Sypn popelu nm pipomn, e mme pamatovati na smrt, vech

hlunch radovnek v ase svatopostnm zanechati a initi pokn.Nejpamtnj nedle postn jsou: p t a e s t .


38/94

36

19. Nedle smrteln.

P t n e d l e p o s t n nazv se smrteln, ponvadpi mi sv. te se evangelium, e neptel chtli Pna Jee

v pedsni chrmov ukamenovati, protoe se nazval SynemBom. Ale Pn Je, uchliv se mezi zstupy, skryl se pednimi. Na pamtku toho z a h a l u j se v e ch n y k ev chrm fialovou roukou.

O tto nedli tm dtklivji nm crkev pi bohoslub pipomn,abychom o utrpe n a sm rti Pn kajcn rozjmali. Na znamen zrmutku vynechv se v stupovch modlitbch pi mi sv. alm 42.,

jako i chvalo een: Slva Otci i Synu i Duchu sv.

20. Nedle kvtn. Svat tden.

e s t n e d l e p o s t n nazv se kvtn, ponvadknz svt ped slavnou m sv. kvetouc ratolesti. (U ns nebvjet jinch kvt mimo kvty jvy, topole a j. koikyzvan.) Kvty svt se na pamtku toho, e ten den si pipomnme, kterak Pn Je, sed na osltku, jel do Jerusalema, a lid, metaje ratolesti se strom a prostraje roucha svna cestu, provolval mu slvu jako synu Davidovu a svmumesii.

V chrm konaj se tyto obady: 1. s v t se r a t o l e s t i ,2 . kon ses n imi p rvod a po nm 3 . s lou se s l avn

m e s v.1. Knz s v t r a t o l e s t i modlitbou, svcenou vodou a

okuovnm kadidlem.2. Po svcen vychz p r v o d z k o s t e l a a be se

kolem nho. Kn i lid maj v rukou svcen ratolesti; zpvcizpvaj chvalozpv, kter pipomn slavn vtn Jee Krista.

Kdy prvod se vrac, vejde st zpvk do chrmu a dveese uzavrou. Ostatn zpvci, kn a lid zstanou ped zavenmi dvemi. Nato zpvci uvnit chrmu a ped chrmemzpvaj stdav chvalozpv ke cti Pna Jee (Slva, chvlai est budi tob, krli, Kriste Vykupiteli). Kdy chvalozpvskonen, klep knz tikrte koncem ke na dvee chrmov,kter se otevrou, a prvod vchz do chrmu.

Prvod kolem chrmu zna slavn vjezd Pna Jee do Jerusalema. Kdy prvod VTaci se do chrmu, dvee se zavraj na znamen,


39/94

37

e brna nebe sk hchem by la nm uzavena. Knz klepe kem nadvee chrmov, abychom si pipomnli, e Je Kristus smrt svou naki nebe nm otevel. Svcen ratolesti uchovvaj kesan ve svch

pbytc ch, aby si pip am atovali, e maj stle Jee K rista oslavovati.

3. Po prvod slou se s l a v n m e sv. Pi n pedevangeliem zpvaj se paije. (Knz te je mezitm potichuna stran epitoln.) Pi slovech: Je Kristus vypustildui, zpv na chvli umlk, k n z i v c p o k l e k a j a mlky klanj se Pnu Jei, jen smrt svou ns vykoupil.

Paije, z latinskh o slova p a s s i o, t. j. utrpen, jes t vyprav ovno utrpen a smrti Pn. O smrti Pn zachovali nm zprvu vichnityi evangelist: sv. Matou, sv. Marek, sv. Luk a sv. Jan. O Kvtnnedli tou se paije p o d l e sv . M a t o u e . Aby paije lpe vynikaly ,zpv je nkolik osob; jeden zpv slova evangelistova, jin slova PnaJee, jin Anne, Kaife, Pilta, Petra a t. d.; sbor zpv, co provolvali id.

Tden, kter zan Kvtnou nedl, nazv se svat,velknebo paijov, nebo si tu pipomnme dny, kdy Pn Jedokonal velk a svat dlo naeho vykoupen.

Paijov zove se proto, e se v nm tou pi mi sv. paije,a to v t e r podle sv. Marka, ve s t e d u podle sv. Luke a v p t e kpodle sv. Jana; v ter a ve stedu je te pouze k n z (na stran evan

gelijn) pi tich mi sv., v ptek se zpvaj jako o Kvtn nedli.Nejpamtnj dni svatho thodne jsou: Zelen tvrtek,Velk ptek a Bl sobota.

21. Temn ili alostiv hodinky.

Ye stedu, ve tvrtek a v ptek sv. thodne konaj se odpoledne nebo u veer v chrmech biskupskch, kolegitncha klternch nebo i farnch, pi nich vce kn jest ustanoveno, temn ili alostiv hodinky.

H o d i n k y jsou crkevn modlitby, kter konaj kn a eholnciv urit hodiny. Tyto hodinky nazvaj se temn, protoe dve konalyse v noci jako ppravn (jitn) pobonost k Zelenmu tvrtku, Velkmu

ptku a Bl sobot; nyn vak se ji konaj pedchzejc odpoledne.Z a 1 o s t i v zovou se pro to, e v ns maj vzbuzovati al nad utrpenm


40/94

38

Pn a naimi hchy, kter je zavinily. Temn hodinky skldaj secelkem ze 14 alm Davidovch, ten z Psma sv. a sv. Otc crkevnch, z chvalozpvu Zachariova a modliteb. Vznanm je v nich

p l J e r e m i v (lam entace) nad zkzou m sta Jerusalem a a jehochrmu. Crkev v obraznm smyslu pipomn jm pl Pna Jeenad zkzou lidsk due, kterou zavinily hchy, a spolu smrt jeho.

Ped hlavnm oltem jest postaven velk,t r o j h r a n n s v c e n . Na nm ho 14 sviclutch, neblench, a na vrcholu svce bl; naolti 6 svic rovn lutch, neblench. Pokadm almu zhas se jedna lut svce natrojhranu, a pi chvalozpvu Zachariovu pokadm druhm veri zhas se lut svce naolti. Na konec odn se hoc bl svce zaolt a knz se modl, aby Bh pro smrt Jee Krista byl nm milosrdn. Potom uinse lomoz (ehtakou nebo klapakou) a bl

svce opt se pinese a postav na olt.Bl svce zna Pna Jee; lut zna jeho

apotoly a uednky. Tyto svce se zhej naznamen, e apotolov a uednci opoutli jeden po druhm PnaJee, kdy byl jat a vsazen do ale. Bl svce odn se za olta potom opt se vynese a na olt umst, ponvad Pn Je jakolovk umel a do hrobu byl poloen, a potom vstal z mrtvch Lomoz

zna zemtesen pi smrti a vzken Pn.

22. Zelen tvrtek.

Z e l e n t v r t e k nm pipomn, e Pn Je s apotolyslavil posledn veei a pi n ustanovil n e j s v t j s v

t o s t o l t n a m i sv.; po veei na hoe Olivetsk semodlil, tam byl jat, k smrti odsouzen a do ale vsazen. Jest toden radosti, ale t hlubokho bolu.

Proto i crkev ve sv. svch obadech z nejvy radosti hnedupad v hlubok al a ukld vcm v tento den psn pst.

Z e l e n m nazv se tento tvrtek asi proto, e dve ten denkesan na pamtku, e v Starm zkon bylo pikzno jsti bernka velikononho s polnmi salty, povali prvn zelen jarn plody

Obr. 34. Trojhrannsvcen.


41/94

39

(zeleninu). Jin odvozuj jmno to odtud, e veejn kajcnci tento dendoli rozheen a jsouce pijati do sboru vcch, z ratolest suchchopt se stvali ratolestmi zelenmi. (Luk. 23., 31.)

V chrm konaj se tyto obady: 1. Slou se s l a v n

me s v. (pi n v biskupskch chrmech svt biskup sv. oleje).2 . Kon se p rvod s ne j sv t j sv tos t k ved l e j muolti nebo do postrann kaple. 3. O d h a l u j a o m v a j seo l t e . 4. Kon se m y t n o h o u . 5. Odpoledne konaj set e m n h o d i n k y .

1. S l a v n m e sv . V kadm chrm slou se toliko

j e d n a , a to s l a v n m e sv. Tato me sv. nm pipomnposledn veei Pn. Z radosti, e pi n Pn Je ustanovilnejsvtj svtost oltn, jest roucho men b a r v y b l . Pi tto mi sv. jest zvltn: 1. e pi G l o r i a z v o n sev e m i z v o n y v kostele i na vi chrmov. 2. Pi pozdvihovn promuje knz t i h o s t i e , z nich jednu pijm a

ostatn ukld do zvltnho kalicha. 3. Pi pijmn k n i l i d p i s t u p u j k s t o l u P n .

P i G 1 o r i a zvon se vemi zvony n a znamen rad osti, e PnJe ustano vil nejsv tj sv tost oltn. Potom zvony i varh anyumlkaj a do Gloria na Blou sobotu, protoe po veei Pn nastalo

jeho utrpen. Msto zvon uv se v tu to dobu devnch klapaek. K sv. pijmn pistupuj kn i lid na pamtku, e Pn Je pi

posledn veei, promniv chlb a vno v tlo a krev svoji, lmal a dvalptomnm.

Obady pi svcen sv. olej viz na str. 81.

2. P r v o d s n e j s v t j s v t o s t . Po mi sv.knz nejprve okuuje kadidlem sv. hostie, je do kalicha uloil,a potom zahaliv kalich velem, pen je v slavnm prvodus hlavnho olte k vedlejmu olti nebo do postrann kaple. Pi

prvodu nad nejsvtj svtost nesou se nebesa a zpv se chvalozpv k jej poct (Pange lingua). Potom knz postavivnejsvtj svtost na vedlej olt, znovu ji kadidlem okuujea ukld ve svatostnku.

Na vedlej o lt pen se tak c i b o r i u m ze svatostnku hlavnho olte. Prvod s nejsvtj svtost nm pipomn cestu Pna

Jee z veeadla na horu Olivetskou; uloen nejsvtj svtosti vesvatostnku vedlejho olte jeho uvznn v dom Kaifov


42/94

40

3. Nato odloiv men roucho, knz oblk na znamen alu pluvil barvy fialov a o d h a l u j e a u m v o l t e . Sejme s hlavnho olte vechny ozdoby a menpltna a pokrop oltn desku svcenou vodou. Tot in

pi ostatnch oltch. Na ke mezitm zpvaj se slovaalmu (21., 19.): Rozdlili sob roucha m a o mj odvmetali los.

Odhalovn olt nm pipomn, e Pna Jee dve, ne jejukiovali, svlkli ze at.

4. M y t n o h o u . Y biskupskch chrmech biskup myje

(dle dvnho obyeje mskho) tincti starcm nohy. Kdyjhen zapl evangelium, kter vypravuje, e Pn Je apotolmnohy myl, odkld biskup pluvil, ope se blm rouchem apiklekaje k starcm, omv jim nohy, je utr a lb.

Myt nohou kon se na pamtku, e Pn Je pi poslednveei umval nohy apotolm. Jest to zajist vznamn pklad pokory a spolu inn lsky, kterou vichni vespolek mme se milovati. Tento obad kon se t v chrmech opatskch a jinch. Pape myjenohy knm.

23. Velk ptek.

V e l k p t e k jest pamtnm dnem smrti Pn na ka jeho pohbu. Proto jest to den n e j h l u b h o s m u t k u a

p s n h o p o s t u .Velk nazv se tento ptek proto, e tento den Pn Je dokonalvelik dlo naeho vykoupen.

Pi obadech toho dne s potku n e h o d n svt lo; i vn lampa se zhas na znamen , e zhaslosvtlo svta. Olt jest prost vech ozdob, na stupnch jeho jestkoberec e r n b a r v y ; roucha knsk jsou rovn ern.

V chrm konaj se tyto obady: 1. K n v r h a j sena stupnch oltnch n a t v . 2. t o u se d v s t iP s m a s v. Starho zkona. 3. Zpvaj se p a i j e. 4. Knz konm o d l i t b y z a v e c h n y s t a v y a l i d i . 5 . K o n s e o d h a lovn a pocta ke . 6 . S lou se me sv . pedposv-c e n a 7. n e j s v t j s v t o s t o l t n se odn d oBoho hrobu. 8. Odpoledne konaj se temn hodinky.


43/94

41

1. Kn, piede k olti, v r h a j s e n a s t u p n c ho l t n ch na t v na znamen nejhlubho smutku nadsmrt Spasitelovou.

Brati Josefovi, ptel Jobovi z hlubokho zrmutku padli na tv.

2. Potom na epitoln stran tou se dv sti P s m a s v.Starho zkona, na smrt Pn se vztahujc.

P rv st jest z proroka O s e e (6., 1.6.), v n prorok pedpovd smrt Pn; druh z M o j e (II. Moj. 12., 1.11.) o bernkuvelikononm, jen pedobrazoval smrt Pn.

3. P a k z p v a j s e tm zpsobem jako o Kvtn nedlip a i j e p o d l e s e p s n sv. J a n a .

Sv. Jan byl svdkem smrti Pn. Paije jeho zpvaj se jako nadkaz, e se vyplnilo, co o smrti Vykupitelov v Starm zkon bylopedpovdno a pedobrazeno.

4 . K n z k o n m o d l i t b y z a v e c h n y s t a v y a l i d i .Nejprve za stav duchovn: za papee, za biskupy, knze a vechnyosoby vych a nich svcen; pak za stav svtsk: za zem-

pna, vc, katechumeny, za lidi velikmi strastmi stien,za bludae a odpadlky, za idy a pohany.Ped kadou modlitbou zpv knz: Oremus, t. j. Modleme se

a nato jhen vyzv: Flectamus genua t. j. pokleknme, a klek.Jen pi modlitb za idy k pokleknut nevyzv a neklek, protoe idz posmchu klekali ped Pnem Jeem. Tento den modl se crkevpi svch obadech za v e c h n y lidi, proto e Pn Je umel zavechny lidi a crkev katolick t hled spasen vech lid.

5. Potom se kon odhalovn a pocta ke . Knzodloiv vrchn roucho men, jde na nejni stupe olte pistran epitoln, be do rukou k ernou roukou zahalen,a tv k lidu obrcen, odhal vrchn st ke a zpv:Ejhle, devo ke, na nm spsa svta pnla! Na ke muodpovd: Poj te a klanjme se jemu! Pak vystoupiv na

nejvy stupe pi stran epitoln, odhal prav rameno kea Pje vym tnem t slova (a kr odpov ). Uprosted olte,odhaliv cel k, jet vym tnem vyzv lid k poct sv.ke. Potom odn k do l o d i c h r mo v , klade jejna e r n k o b e r e c , a tikrte poklekaje, po kolenou se blki a l b jej z cty k Spasiteli na pti ranch. Po knzi

uctvaj tak k i vc. Mezitm zpvaj zpvci na ke t. zv.i m p r o p e r i a , aloby Spasitelovy na nevdk lidu.


44/94

42

Knz p o n e n h l u odhaluje ki na znamen, e i lidstvo jenponenhlu poznvalo Pna Jee. K odhalen a vztyen v rukouknze pipomn smrt Pn na ki, kterou jsme doli vykoupen. Knz ble se ke ki, tikrte poklek, aby trojm pokleknutm odi

nno bylo troj pohann Pna Jee: u Anne, Kaife a Pilta. Lbajce k projevujeme tm k nmu ctu jako k nstroji naeho vykoupen. I m p r o p e r i a ponaj s lovy: Nrode mj, co jsem ti uinilaneb m jsem t zarmoutil, odpovz mi! Protoe jsem t vyvedl ze zemegyptsk, pipravil jsi k Spasiteli svmu.

Po odhalovn ke kon se obyejn kzn.

6. M e sv. p e d p o s v c e n c h (dar). Na Velk

ptek neslou se me sv. nikde, nebo mysli vech kesan jsouobrceny na krvavou obt Pn na ki. Knz pen v slavnm

prvodu ob sv. hostie v kalichu zpt na hlavn olt a tamkon obady a modlitby, kter mi sv. se podobaj. Pak jednusv. hostii pijm. Obady tyto nazvaj se m e s v. p e d-

p o s v c e n c h (dar).

Protoe obady tyto mi sv. jsou p o d o b n y , nazvaj se m sv.p e d p o s v c e n c h proto , e sv. hostie byla ji na Zelen tvrtekposvcena, t. j. promnna.

7. Na konec o d n k n z n e j s v t j s v t o s tdo B o h o h r o b u . Klade toti zbvajc sv. hostii do monstrance, zahaluje ji blou roukou a v slavnm prvodu odn

ji do Boho hrobu. Zde ji jet jednou kadidlem okuujea vystavuje k veejnmu uctn lidu.

B o m h r o b e m jmenuje se olt, upraven a ozdoben na zpsob hrobu ve skle vytesanho, do nho Pn Je byl pochovn. Odnen nejsvtj svtosti pipomn poheb Pna Jee. Bl rouka,sv. hostii zahalujc, pipomn roucha, do nich Josef z Arimathie a

Nikodm zahalili tlo Pn. Zbon kesan po cel den Bo hrobnavtvuj a klanj se Spasiteli v nejsvtj svtosti ptomnmu. K veeru knz nejsvtj svtost zcela potichu z Boho hrobu odna zase ukld do svatostnku vedlejho olte.

24. Bl sobota.

B l s o b o t a nm pipomn, e P n J e v h r o b

o d p o v a l . Proto hned zrna vystavuje knz nejsvtj svtost, v monstranci zahalenou, k veejnmu uctvn v Bom hrob.


45/94

43

Za starch dob v tento den nekonaly se rno dn obady;teprve v noci (po 12. hodin) konaly se etn obady, je sevztahuj ku vzken Pn. Nyn vak konaj se tyto obadyji v s o b o t u r n o . Bl sobota jest n e j b l i

p p r a v o u (vigili) B o h o h o d u v e l i k o n o n h oa d e n p s n h o p o s t u .

Blou nazv se tato sobota proto, e dve dospl katechumenislavn byli ktni a na znamen istoty due oblkali b l r o u c h o . V tento den byli ktni proto, aby byli podle due obrazem JeeKrista vzkenho. Se zvltnm svolenm Apot. stolice je u' nsna Blou sobotu dovoleno p i v e e i povati masitch pokrm..

Na Blou sobotu konaj se tyto sv. obady: 1. Svt se n o v oh e . 2. Rozh se t r o j k r u t e c ili t r i a n g l . 3. Svt sev e l i k o n o n s v c e ili p a k l . 4. S v t se k e s t n v o d a . 5. Slou se s l a v n m e sv. 6. K veeru kon ses l a v n o s t v z k e n .

1. S v c e n n o v h o oh n. Ped chrmem postav se hranika dv a zapl se jiskrou z kamene vykesanou. Y tomto ohni spaluj se z b y t k y sv. o l e j z pedelho roku. Knz nov ohe svt modlitbou,svcenou vodou a okuovnm kadidlem. Spolu svt

p t v e l k ch k a d i d l o v ch zrn, kter vloena

bti maj do svce velikonon.N o v o h e nm pip omn vzken Pn. K -

m e n, z nho se jisk ra v ykee, zna P n a Je e, kte r senazv v Psm sv. (Skut. apot. 4, 11.) kamenem helnm;ohe t zna svtlo pravdy, jm Pn Je osvtil svt.

2. Rozh se t r o j k r u t e c ili t r i a n g l . Kdy prvod

be se od novho ohn do chrmu, jhen u vchodu rozehnez novho ohn jedno rameno trojkrutce, poklek a zpv:Lumen Christi (Svtlo Kristovo). Zpvci odpovd: Deogratias (Bohu dky). A na dal cest uprosted chrmu zatho obadu (zpv vdy o tn ve) rozehne druh a pedhlavnm oltem tet rameno trojkrutce.

T r o j k r u t e c ili t r i a n g l zna nejsvtj T rojici Bo. Zapaluje se o d n o v h o o h n , ponvad Je K ristus ns pouil o Bohu

Obr. 35.Troj

krutec.


46/94

44

trojjedinm; rozh se z n e n h l a proto, e lidstvo jen znenhla poznvalo ueni Pna Jee.

3. Nato svt jhen u hlavnho olte v e l i k o n o n

s v c i ili p a k l . Pi tom zpv chvalozpv ke cti vzkenho Spasitele, E x u 11 e t zvan, zasazuje do paklu p tk a d i d l o v c h z r n v podob ke a nato jej od trojkrutcezapl. Od paklu pak rozsvt v n s v t l o .

Chvalozpv E x u 11 e t , tmto slovem zanajc, opv vyku pitelsk dlo a vzken Pn. V nm vybz crkev a n d l y a s v a t k radosti nad vykonanm dlem vykoupen a l i d i k povstn z hchuk novmu ivotu (k duchovnmu vzken). P a k l ili svcev e l i k o n o n zna vzkenho Pna Jee; p t k a d i d l o v c hz r n pipomn pt jeho ran; k a d i d l o vonn masti, jimi tlo jeho bylo

pomazno. Pakl rozsvcuje se od trojkrutce na znamen, e vzken Pn jest dlo Boha trojjedinho. Od paklu se rozsvcuje vnsvtlo na znamen, e Je vstav z mrtvch ji neumr. Trojkrutecstav se k olti na stran epitoln; pakl na stran evangeln a roz

svcuje se pi slavnch slubch Boch po celou dobu velikonon.

4. Nato svt knz k e s t n v o d u . Ped svcenm tese u olte d v a n c t e p r o r o c t v Starho zkona, kter sevztahuj na Pna Jee a svtost ktu sv. Potom v prvodubr se knz ke ktitelnici a svt kestn vodu. Obadytohoto svcen jsou etn, nebo jimi se naznauj poteba

a mnoh inky ktu sv.Nejvznamnj z nich jsou ty to : 1. Knz kon nad vodou

z a k v n (exorcismus); modl se k Bohu, aby tuto vodu zbavilveho vlivu zlch duch. Potom pros Boha, aby ji uinil zpsobilouk oitn du a t. d. 2. D o t k s e d l a n je j h ladiny na znamen, e Duch sv. milost svoj se dotkne a chrniti bude poktnch. 3. D l nad vodou t i k e , protoe trojjedin Bh nm

odpout ve ktu sv. hchy pro zsluhy, je Pn Je nm zjednal smrtisvou na ki. 4. V y l v dlan v o d u n a t y i s t r a n y s v t ana znamen, e kes t sv. m se ud le ti po celm svt. 5. D ch &t i k r t n a v o d u v podob ke, nebo Duch sv. na ktu vdechujelovku ivot nadpirozen. 6. P o h r u u j e t i k r t e d o v o d yp a k 1 na pam tk u, e Pn Je sestoupil do eky Jordnu a takktem svm vody posvtil. 7. K r o p p t o m n touto vodou, abysnaili se zachova ti istotu due, j.ak j naby li na k tu sv. 8. P i d v d o v o d y trochu o l e j e k t n c , sv. k i m o a konen


47/94

45

o b o j h o najednou. Tm se naznauje, e Duch sv. udl hojn milosttm, kdo touto vodou budou poktni.

Potom vrac se knz k olti a vrh se na stupnch oltena tv. Na ke zpvaj se mezi tm l i t a n i e k e v e m

s v a t m , aby Bh na pmluvu svatch udlil poktnmhojn milosti a v milosti t je uchoval.

P o svcen vody b vali dospl k a t e ch u m n i p o k t n i . Kdy za starch dob tyto obady v noci se dokonaly, nastalo ji svtn,chvle, kdy Pn Je vstal z hrobu. Proto s louila se s l a v n m e sv.Ta jest zvrem obad Bl soboty.

5. V kadm chrm slou se jen j e d n a m e sv., a toz radosti nad vzkenm Pn v r o u e b a r v y b l . Pi ttomi sv.: 1. vynechv se vstup, nebo pedchzejc obady jijej zastupovaly. 2. Pi G1o r i a zvon se opt (jako pi mi sv.na Zelen tvrtek) vemi zvony, aby tak vzken Pn sezvstovalo a oslavovalo. 3. Po epitole pje se troj: A 11 e 1 u j .

Velebn svtost v Bom hrob zstv vak i dle vystavena.

6. K veeru kon se s l a v n o s t v z k e n . Knz ubrse k Bomu hrobu a tam okuuje kadidlem nejsvtj svtost.Pak snm s monstrance blou rouku a obrtiv se k lidu,zpv: V s t a l j e s t t t o ch v 1 e. Nato v slavnm prvodu nese velebnou svtost bu chrmem anebo venku kolemchrmu k hlavnmu olti. Zde zapje chvalozpv: Te Deum

(Tebe Boha chvlme), udl nejsvtj svtost poehnna ukld ji ve svatostnku.

K tto slavnosti rozehuj kesan v oknech svch pbytksvtla. Chvalozpv T e D e u m (Tebe Boha chvlme) pje crkev

pi kadm slavnm dkinn. Chvalozpv tento zove se a m b r o s i - n s k , ponvad podle starobylho podn zapl jej sv. Ambro, kdyobrcenho sv. Augustina, velikho uitele crkevnho, ktem sv. pijal

do crkve.

25. Svtky velikonon.

Hlavnm svtkem v dob velikonon jest Bo hod velikonon (nedle velikonon), pamtn den vzken Pn.

S v t k y v e l i k o n o n m aj sv jmno od idovskch velikonoc.

idm v Starm zkon bylo pikzno svtit tyto svtky na pamtkusn v e l i k n o c i , kdy andl Hospodinv, usmrcuje prvorozence egypt


48/94

46

sk, idovskch uetil, a id mohli z Egypta vyjiti. O tchto svtcchmli jsti bernka velikononho, kter byl obrazem Pna Jee, jenist a nevinn jako bernek, byl o idovskch velikonocch ukiovn.

Tento den stav se na olt s oc h a v z k e n h o S p a

s i t e l e a knz slou s l a v n o u m i sv. v roue barvy bl.J e v z k e n d r v ru k ou ervenou k oro uh ev jako znamen

vtzstv nad smrt a blem. Kesan dvaj si tento den e h n a t ip o k r m y : bernka, upomnajcho na bernka velikononho; chlba vno, pipomnajcho chlb a vno pi posledn veei Pn, a vejce obraz vzken (vajka velikonon). Kesan dve po celou dobusvatopostn nepovali masa ni vajec. Proto nyn, chtce zase jich povati, dvaj je ehnati, by jim slouily ku blahu tla i due.

Bo hod velikonon slav se vdy v n e d l i p o p r v n mj a r n m p l k u .

Nejdve me bti 22. bezna, nejpozdji 25. dubna.

Pondl vel ikonon bvalo svtkem zasvcenm.Sluby Bo konaj se i nyn jako o svtcch zasvcench. Nehe vak, kdo toho dne nen na mi sv. a kon sluebn prce.

Pi mi sv. te se evangelium, jak se Pn Je zjevil dvmauednkm jdoucm do Emaus.

26. Nedle po velikonocch. Kov ili prosebn dni.Svtek nanebevstoupen Pn.

Po velikonocch a do svtku nanebevstoupen Pn jest

40 dn. Tento as si pipomnme, kterak Pn Je po svmzmrtvchvstn jet dlel na zemi. i Proto pi mi sv. ho pakl,a na olti stle je postavena socha vzkenho Spasitele.

P r v n n e d l e p o v e l i k o n o c ch nazv se bl iliprovodn, ponvad ti, kdo na Blou sobotu byli poktni, tutonedli naposledy oblkali bl roucho, v slavnm pr

v o d ubrali se do chrmu Pn a tam obnovovali slib kestn.Tuto nedli obyejn pistupuj dtky k prvnmu sv. pijmni.

P t n e d l e p o v e l i k o n o c ch nazv se prosebnili kov. V tdnu, kter touto nedl pon, a to v pondl,ter a ve stedu, konaj se po mi sv. p r o s e b n i l i k ov p rvody do po l . P rosebn zovou se p rvody ty

proto, e pi nich prosme Boha, aby rodu zemskou dti a zachovati ril; k o v , e prvody zastavuj se u ty k,


49/94

47

soch nebo kapl. Pi kadm zastaven knz te zatek jednohoze ty evangeli, kon modlitby za rodu zemskou a ehnokoln role. Cestou modl se vc l i t a n i e k e v e ms v a t m , aby svat u Boha se pimlouvali za vyslyen naichproseb. Prvod vrac se do chrmu, kde tato pobonost se zakonuje poehnnm. P r v o d y t y t o i m e sv., ped nimislouen, maj rz k a j c ; proto roucha bohosluebn jsou pinich barvy fialov.

Prvody prosebn zaal konati sv. M a m e r t , biskup ve Viennv jin Francii. Kdy okol msta nerodou, nemocemi a etnmi ne

hodami bylo stieno (okolo r. 469), postil se s vcmi a konal prvody do pol na mysl, aby Bh metlu hnvu svho odvrtil. A Bhvyslyel jejich prosby.

Podobn prvod kon se na den sv. M a r k a (25. dubna).Prvod tento zavedl sv. pape S e h o V e l i k (zems. r . 604),

aby vyprosil na Bohu odvrcen morov rny, k te r v m a okoltehda zuila.

Po prosebnch dnech ve tvrtek slav se svtek nanebevstoupen Pn. V chrm slou se s l a v n m e s v. a pi nzpv se evangelium, kterak Pn Je tyictho dne po svmzmrtvchvstn slavn vstoupil na nebesa. Na znamen tohozhas se po evangeliu pakl a po mi sv. odn se s oltesocha vzkenho Spasitele.

Svtkem nanebevstoupen Pn kon pohod velikonon.Nauen: V dob velikonon provzejm e v duchu Pna Jee

na cest k jeho utrpen a ime pokn! Nsledujme, brat, nsledujmeBernka, kamkoli jde! Nsledujme trpcho, nsledujme t z mrtvchvstvajcho; mnohem vak radji nsledujme na nebesa vstupujcho!vol sv. Bernard. Proto neopomjme v tto dob dn pijmouti svtostpokn a nejsvtj svto st oltn!

C. Doba svatodun. 27. Pprava k svtkm svatodunm.

Vzdlen j p pravou na sv tky sva todun j soudni od svtku nanebevstoupen Pn a do svtku sesln

Ducha sv. V tto dob si pipomnme, kterak apotolov spolus matkou Pn a jeho uednky po vstoupen jeho na nebesa


50/94

48

na kad den shroma ovali se ve veeadle, a trvajce namodlitbch, oekvali zaslbenho Ducha sv.

B l i ppravou (vigili) na svtky svatodun jests o b o t a ped hodem Bom svatodunm. Tento den ukldcrkev vcm p s n p s t .

V tento den svt se v o d a k e s t n jako na Blou sobotu. Ped svcenm nete se vak 12, ale jen 6 proroctvStarho zkona.

Kestn voda svt se proto, e za dvjch as na hod Bosvatodun byli ktni dospl katechumeni. Dlo se tak na pamtku,

e sv. Petr s apotoly po sesln Ducha sv. poktili okolo t tisc lid.

28. Svtky svatodun.

Hlavnm svtkem v dob svatodun jest hod Bosvatodun, pamtn den sesln Ducha sv. na apotoly.

Svtky svatodun zovou se t l e t n i c e , jeto pipadaj na po tek l ta ; eck y P e n t e k o s t e s, t. j. p a d e s t (d en), ponvad se

slav padest den po hod Bom velikononm. Pn Je toti 50. denpo svm vzken (10. po svm nanebevstoupen) sesla l Ducha sv.

Tento den slou knz s l a v n o u m i sv. v roue barvye r v e n , protoe Duch sv. sestoupil na apotoly v podobohnivch jazyk.

O h n i v j a z y k y znaily ta jemn psoben Ducha sv. Oheosvcuje, zahv a utvrzuje. Tak i Duch sv. apotoly osvtil, aby uenPna Jee lpe chpali, a rozehl i utvrdil je takovou lskouk Spasiteli, e radostn pro nho sneli muka i smrt. Jazy ky pakbyly znakem vmluvnosti a daru e, je jim Duch sv. propjil.

O svtcch svatodunch a jich oktvu udluj zpravidlabiskupov vcm s v a t b i m o v n ; nebo v tto svtostiDuch sv. bimovance posiluje a udluje jim svch sedmero dar.

V p o n d l po h o d B o m s v a t o d u n mkonaj se sluby Bo jako o svtcch zasvcench, nehe vak,kdo nen na mi sv. a kon prce sluebn.

29. Nedle po sv. Duchu. Svtek Boho tla.

Po sv. Duchu jsou zpravidla 24 n e d l e . Me jich vak

bti i vce; nebo jich poet d se podle toho, kdy pipadajvelikonoce.


51/94

49

Pipadnou-li velikonoce div, pipadnou i svtky svatodundiv, a pak nedl po sv. Dueliu je vce; pipadnou-li svtky tytpozdji, je nedl po sv. Duchu mn. Nejvce me bti po sv. Ducha28 nedl, nejmn 23 nedle.

P r v n n e d l i po sv. Duchu slav se svtek nejsvtjTrojice. Tmto svtkem crkev slavn vyznv vru v Boha troj

jedinho a spolu vdn vzpomn dobrodin, je kad boskosoba nm prokazuje.

Ve t v r t e k po svtku nejsvtj Trojice slav se svtekBoho tla. Tento svtek slav crkev na pamtku ustanoven

nejsvtj svtosti oltn a spolu slavn jm vyznv vruv ptomnost Pna Jee v tto svtosti.J i n a Z e l e n t v r t e k slavm e p am tk u usta nov eni nejsv

tj svtosti. Ze vak tento den jes t zrove dnem smutku, nadutrpenm Pn, ustanovila crkev k oslav nejsvtj svtosti svtekzvltn. Podnt k tomuto svtku dala horliv ctitelka nejsvtjsvtosti, eholnice s v. J u l i n a , pedstaven kltera u Luttichw

v Belgii.Tento den slou se s l a v n m e sv . Pi n knz prom

uje dv sv. hostie. Jednu pijm, druhou klade do monstrance. Po mi sv. nese nejsvtj svtost v slavnm prvodu kostelem nebo i venku, mimo kostel. Pi tom nesou senad nejsvtj svtost nebesa a velebn svtost okuuje sekadidlem. Prvod zastavuje se u t y o l t . U nich zpvse vdy st j e d n o h o ze t y e v a n g e l i , kter jedno ustanoven tto svtosti, knz kon modlitby ke cti jej a zarodu zemskou a nato nejsvtj svtost udluje poehnn.Od poslednho olte vrac se prvod do chrmu k hlavnmuolti a tam se koni slavnost chvalozpvem Te Deum(Tebe Boha chvlme) a poehnnm.

Svtek Boho tla slav crkev zpsobem nejslavnjm. O l t e , pokud mono, stav j se sm rem k e t y e m s t r a n m s v - tovm na znamen, e nrodov celho svta, v crkvi vjedno spojeni,uc tvaj ne jsvtj svtost. - Z cty k tto sv to sti posypv se cestakterou knz velebnou svtost nese, travou neb kvtm.

Nedle po sv. Duchu jsou p o h o d m s v a t o d u n m .V dob t pipomnme si ustavin psoben Ducha sv. v crkvi

Posledn nedli po sv. Duchu te se evangelium o skonn svtaa soudu obecnm.


52/94

50

Nauen: P ros i ty v dob svatodun Ducha svatho, drce vmilosti, aby t osvtil a poslil svmi dary : Pij , svat Due! Naplsrdce svch vcch a zapal v nich ohe lsky sv! Boe, kter jsisrdce vcch Duchem svatm osvtil a pouil, dej nm, abychomv tme Duchu prv smleli a z jeho tchy vdycky se radovali!Skrze Krista, Pna naeho. Amen.

30. Svtky marinsk.

V crkevnm roce neslavme jenom svtk Pn, ale ts v t k y a n d l a s v a t ch. A ponvad crkev nadevechny andly a svat ct Marii Pannu, proto tak k jej poct

ustanovila etn svtky.Nejb lahoslavenj Pannu Marii mme pede vemi andly a sva

tmi zvlt ctti a vzvati: 1. protoe je matkou Bo; 2. protoemilost a svatost pevyuje vecky andly a svat; 3. protoe jej

pm luva u Boha je st nejmocnj.

Zasvcen svtky ke cti P a n n y M a r i e jsou:

1. Svtek neposkvrnnho poet Panny Marie (8. prosince).Tento den si pipomnme, e blah. Panna Maria ji v prvmokamiku ivota svho zvltn milost Bo byla uchrnna odvelik poskvrny hchu ddinho.

2. Svtek nanebevzet Panny Marie (15. srpna), kterm sipipomnme, e podle ctihodnho podn Panna Maria brzo posv smrti i s tlem oslavenm byla na nebe vzata.

Mimo tyto z a s v c e n svtky slav crkev jet:1. Svtek oiovn Panny Marie (2. nora) jest spolu

svtkem Pn. (Viz str. 32.)

2. Svtek zvstovn Panny Marie (25. bezna), kterm sipipomnme, jak andl Gabriel zvstoval Pann Marii radostnposelstv, e jest vyvolena za matku Spasitelovu.

3. Svtek narozen Panny Marie (8. z), kterm oslavujemenarozen matky Pn ze zbonch rodi, sv. Jchyma a sv. Anny.

Tyto ti svtky bvaly tak zasvcenmi. I nyn konaj se o nichsluby Bo jako o svtcch zasvcench. Nehe vak, kdo o tchtodnech nen na mi svat a kon sluebn prce.

4. Svtek jmna Panny Marie (12. z) na pamtku vtz

stv, jeho kesan na pmluvu matky Pn slavn dobyli nadTurky u Wien dne 12. z 1683.


53/94

51

5. Svtek navtven Panny Marie (2. ervence) pipomnajc nm, kterak Panna Maria navtvila sv. Albtu a od nbyla pozdravena jako matka Vykupitelova.

6. Slavnost rencovou (7. jna) na pamtku vtzstvkesanskch vojsk nad Turky v nmon bitv u Lepanta r. 1571.Jsou vak je t jin, n e z a s v c e n s v t k y ke cti P an ny Marie,

jako : svtek s e d m i b o l e s t n P a n n y M a r i e (v ptek ped Kvtnounedl), svtek P a n n y M a r i e S n n (5. srp na), svtek P a n n yM a r i e z h o r y K a r m e l (16. ervence) a j. Mimo to cel msckvten zasvcuje crkev Pann Marii a kon zvltn pobonosti k jeji

poct. ( M j o v p o b o n o s t . ) Msc jen zasvcuje pobonostisv. rence.

31. Svtky andl a svatch.Crkev ustanovila svtky andl a svatch, abychom Boha

v jeho svatch chvlili, svat za pmluvu vzvali a ctnostjejich nsledovali.

Svtek andl strnch (nezasvcen, 2. jna) slav crkev,abychom si pipomnali, e Bh ustanovil andly k na ochrana e za to povinni jsme je ctti a vzvati, jejich vnuknut poslouchati a jim vdni bti.

Zvltnmi (nezasvcenmi) svtky oslavuje crkev archandly:sv. Gabriele (24. bezna), Michaele (29. z) a Rafaele (24. jna).

Zasvcen s v t k y s v a t ch p r o v e k e r u c r k e vjsou:

1. Svtek sv. Petra a Pavla, knat apotolskch (29. ervna),kte za csae Nerona v m r. 67. smrt muednickou tden zemeli.

2. Svtek vech svatch (1. listopadu), kdy oslavujeme pamtku vech svatch muednk, vyznava a svtic Boch,

ponvad pi velikm jich potu nelze kadmu z nich vnovatizvltn svtek.

Za dob pohanskch stv al v m chrm, k ter vem pohanskmbohm byl vnovn (Pantheon). Kdy pohanstv zanik lo , zasvtila crkevtento chrm ke cti blahoslaven Panny Marie a vech svatch, a poruila slaviti tento svtek po vekerm kesanskm svt.

K tomuto svtku poj se pamtka vech vrnch zemelch

ili duiek (2. listopadu), kdy vzpomnme du. v oistci trp


54/94

52

cch. V tento den konaj se v chrmu Pn i na hbitov pobonosti za zemel kesany. Jako na Hod Bo vnon, takI v den Duiek dovoluje se kadmu knzi slouiti ti me sv.(v barv ern).

Pamtka duiek jest svtkem nezasvcenm. Zboni kesanozdobuj v tento den hroby svch ptel, rozsvcuj na nich svtlaa pi nich se modli.

V j e d n o t l i v ch ze m c h slav se jako svtky zasv-cen svtky sv. p a t r o n z e m s k ch. Jimi nazvme svat,kte v t zemi ili a psobili a zvltn zsluhu o ni si zskali,nebo v n jsou pochovni.

V echch6) ct se jako pedn patronov zemt: sv. Vclav(28. z) a sv. Jan Nepomuck (16. kvtna). N a M o r a v : 7)sv. Cyril a Metodj, apotolov slovant (5. ervence).

I jednotliv s t a v y maj sv p a t r o n y . Sv. Alois(21. ervna) jest patronem mldee. Sv. Josef (19. bezna)

patronem tesa. (Jest t ochrncem cel crkve sv.)

Konen i k a d o s a d a m sv zvltn crkevn svtky.Jsou to: pout a posvceni chrmu Pn.

Pout chrmov pipad na svtek toho svtce, jemuchrm je zasvcen. Nen-li svtek jeho zasvcen, slavv sepout v nsledujc nedli.

Slavnost posvcen chrmu jest vron pamtkou

dne, kdy chrm osady byl posvcen a slubm Bom vnovn,Slavnost posvcen chrmu katedrlnho slav se po cel diecsi,slavnost posvcen ostatnch chrm v osadch farnch ve skliln vron den jejich posvcen.


55/94

O konech ili obadech bohosluebnch.IV.

K konm ili obadm bohosluebnm nleej: 1. Mes'v.; 2. sv. s v t o s t i ; 3. s v t o s t i n y ; 4, r z n c r

k e v n p o b o n o s t i .

A. O mi sv. vbec. 32. Rozdlen mo sv.

Nejpednjm konem bohosluebnm a takoka sluncemveker bohosluby jest me sv..

Me sv. jest ustavin obt Novho zkona, ve kter seJe Kristus pod zpsobami chleba a vna Otci svmu nebeskmu nekrvavm zpsobem za ns obtuje. M sv. crkevoslavuje kad svtek a k n t velikou st kon bohosluebnch pipojuje. Proto s e . asto me sv. jmenuje slubamiBomi.

P o d l e z p s o b u , jak se me sv. slou, jest bud ticha,zpvanneb slavn.T i ch m e s v. jest ta, pi kter knz modlitby jednak tie, jednak hlasit p o u-z e lc . Z p v a n , pikter nkter modlitby z p v . S l a v n , pi n knz modlitbyzpv a jemu pisluhuj jhen a podjhen, uv se kadidla, rozsvcuje se vce svc, jest slavnj zpv a hudba.

: Vechny obady me sv. dl se na dv sti (skupiny):mi sv. katechumen ili ktnc a mi sv. vncch. Na potkume sv. bvali toti ptomni nejen vc, ale i katechumenia kajcnci. Kdy bylo sv. evangelium vyloeno, zvolal k nim

jhen: Katechumeni a odejdou, a oni odeli. Pi dalch obadech byli pak ptomni pouze vc. Proto prvn st me sv.a do evangelia zove se me sv. katechumen, dal st mesvat vcch.


56/94

54

33. Me sv. katechumen ili ktnc.

Me sv. katechumen m tyto sti: 1. m o d l i t b u s t u p o v ou , 2. I n t r o i t , 3, K y r i e , 4. G l o r i a , 5. k o l l e k t y ,

6. e p i t o l u a m o d l i t b y po e p i t o l e a 7. e v a n gel ium .Knz, obleen v roucho men a dre kalich v lev ruce,

ubr se ze sakristie k olti. Ped nm jde ministrant, nesaknihu men, Zvonkem dv znamen, e me sv. zan. Kdy knz pijde k olti, poklek na prav koleno (je-li naolti uschovna nejsvtj svtost oltn; jinak jen se hluboce uklon), vystupuje k olti, piprav veprosted oltekalich, oteve knihu men na epitoln stran, a sestoup v dolk nejnimu stupni, kon

1. modlitbu stupovou. Tato modlitba zove se tak, e jikon knz (stdav s ministrantem) u nejniho stupn olt-nho. Skld se: a) ze almu 42., b) z vyznn hch (confiteor)

a c) z modlitby za jich odputn.almem 42. pro jevuje knz touhu, aby mohl hodn pi oltiBohu slouiti.

Potom vystupuje knz k olti a lb jej na znamen ctyveprosted, kde jsou uloeny ostatky svatch.

2. lntroit (Vstup). Nato na lev stran oltn modl seIntroit. Jest to st nkterho almu, kterou obyejn bv

naznaen cel rz pipadajcho svtku. Dve byl to cel alm,kter zpvali vc, kdy knz vstupoval k olti. (Odtud

jmno vstup.)Podle zatench slov Introitu jmenuj se nkter me sv., jako:

B.orte, Requiem a j.

3. Po Introitu modl se knz uprosted olte stdavs ministrantem tikrte: Kyrie eleison (Pane, smiluj se!), tikrt: Christe eleison (Kriste, smiluj se!) a zase tikrt:Kyrie eleison. Slovy tmi pros Boha aby nad lidem svmse smiloval.

Touto modlitbou obrac se ke kad bosk osob zvl. Trojmopakovnm kad modlitby naznauje snanou a vytrvalou prosbu zasmilovn.

4. Pesvden, e Bh prosbu jeho vysly, vol radostn Gloria Slva na vsostech Bohu. Chvalozpv


57/94

55

tento pon slovy, jimi andl oslavovali narozen Pnv Betlem.

Ve dnech kajcch a pi mi sv. zdun Gloria se vynechv,

5. Potom lb knz olt a obraceje se k lidu, pozdravujejej slovy: D m i n u s v o b i s c u m Pn s vmi.Ministrant jmnem lidu na to odpovd: E t cum s p i r i t ut u o I s duchem tvm. A pistoupiv ke knize men,modl se knz kollekty , t. j. modlitby sebran.

Slovy Dminus vobiscum knz pozdravuje vdy lid, kdykolik nmu se obrac. Je to pozdrav bohosluebn. Modlitby jmenuj sekollekty, e v nich knz modlitby ptomnch sbr takoka vjedno aBohii jmnem jich pedn. O nkterch svtcch bv kollekta jen

jedna, pipad-li v t den vce svtk, bv jich vce.

6. Po kollektch te knz epitolu (list). Je to zpravidlast nkterho listu sv. apotol. Po n ministrant odpovd:Deo gratias Bohu dky! A nyn modl se knz krtkmodlitby p o e p i t o l e .

Je to nejprve g r a d u a l (modlitba postupn) . Dve byl tocel alm, kter zpvali vc mezi tm,

Documents

Katolická liturgika