KNIHOVNA A JEJÍ FUNKCE V SYSTÉMU LITERÁRNĚVÝCHOVNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ.

PODPORA MIMOŠKOLNÍ ČETBY (CELOREPUBLIKOVÉ AKCE).

Bc. Lucie Lojdová

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu„Inovace studijních oborů na PdF UHK“ reg. č.

CZ.1.07/2.2.00/28.0036.

Charakteristika knihoven

Knihovna je instituce, jejímž účelem je zpřístupnit knihovní jednotky veřejnosti. Dnešní moderní knihovny nabízejí svým návštěvníkům mnohem více možností, než jak tomu bylo dříve. Služby knihoven se rozrostly z ,,půjčování knih“ na práci s moderními médii. Čtenáři proto mohou využít informační media a prostředky, jako jsou různé datové nosiče, či počítačové sítě, především pak přístup na internet. 

Zkráceně jsou knihovny vědecké a osvětové instituce, které:

systematicky shromažďují

vědecky zpracovávají

odborně uchovávají

zpřístupňují veřejnosti zdroje informací (knihy, noviny, časopisy, periodika, inform. materiály, mapy, atlasy, hudební literatura, technické normy, zákony, aj.)

Historie knihoven

Historie knihoven sahá až do starověku.

Nejslavnější a největší knihovnou starověku je knihovna Alexandrijská, která za doby Caesara uchovávala na 700 tisíc rukopisů na pergamenových svitcích, které shrnovaly poznatky z tehdejší matematiky, fyziky, lékařství, astronomie a historie.

Ve středověku knihovnickou funkci převzaly křesťanské kláštery. První klášterní knihovna na území České republiky vznikla v Břevnovském klášteře v 10. Století.

V období vrcholného středověku vznikají v klášterech skriptoria, písařské dílny sloužící k rozmnožování literárních děl.

 

Historie knihoven

V roce 1348 je založena též první světská knihovna v českých zemích, která vnikla v souvislosti se vznikem Univerzity Karlovy.

Knihy zejména ve středověku byly v knihovnách řazeny pomocí pultovního systému.

Po vynálezu knihtisku dochází v 16. Století ohromnému rozmachu knihoven patřících různým šlechtickým a měšťanským rodinám.

Na konci 18. století nastává období rušení množství klášterů a tedy i jejich knihoven, místo toho vznikají knihovny veřejné.

Příklady starověkých knihoven:

Knihovny v Ugaritu

Aššurbanipalova knihovna v Ninive

Alexandrijská knihovna

Pergamská knihovna

Knihovny na Foru sestávající z několika oddělených knihoven

Současná knihovna

Podle dosavadních výzkumů má Česká republika největší knihovní síť v Evropě.

Důležitý zlom nastal po roce 1989, kdy se do knihoven navrátily i zakázané tituly.

Některé knihy byly stále nedostatkovým zbožím. V knihovnách se objevil jen jeden výtisk, a tak se na některé zajímavější, populárnější tituly muselo čekat třeba i půl roku, než si ji čtenář mohl půjčit.

Dnešní podoba knihoven je zcela odlišná. Moderní vzhled městských knihoven, nespočetné množství knih, výukové programy, internetové stránky s elektronickými výpůjčními systémy, internet pro veřejnost a řada dalších vymožeností dnešní doby.

I přesto se počet návštěvníků knihoven nezvětšil. Podle výzkumů Jiřího Trávníčka ² existují faktory, které mají vliv na návštěvnost knihoven.

Je to:

Pohlaví

Věk

Vzdělání

Finance

Druh práce

Místo bydliště

 

Veřejné knihovny navštěvují více ženy nežli muži.

Po pětadvacátém roku života se návštěva knihoven značně omezí a znovu se nepatrně zvýší až v raném starším věku.

Největší zájem má obyvatelstvo ekonomicky neaktivní tedy studenti a důchodci.

Studenti navštěvují knihovnu kvůli studiu, důchodci pro zpříjemnění volného času a levnějšího způsobu získání nových titulů.

Vyšší procento návštěvnosti představují lidé, kteří vystudovali vysokou školu nebo ukončili studium alespoň maturitou.

Jiří Trávníček ¹dále poukazuje na fakt, že fyzicky pracující lidé navštěvují knihovny zřídka nebo vůbec, oproti občanům pracujících v humanitních sférách.

Z malých měst, vesnic se dojíždí do větších měst, kde jsou knihovny s početnějšími knižními tituly.

Veřejná knihovna

Ve veřejné knihovně převažuje výchovná složka.

Veřejné knihovny se zaměřují pouze na živý knižní fond, z kterého pak nabízí především to, co zajímá nejširší okruh čtenářů.

Veřejné knihovny mohou být lidové a podnikové.

Lidové knihovny se potom dále dělí podle území, které obsluhují na městské, obvodní a místní.

Vědecká knihovna

Ve vědecké knihovně převažuje složka vzdělávací.

Jejím účelem je uspokojit zájem návštěvníků, zapojených do studia a výzkumu technických i humanitních věd, vysokých škol, výroby a ostatních spekter lidské činnosti.

Vědecká knihovna je obvykle členěna na část pro archivní fond v depozitáři a živý aktivní fond, ty knihy, které najdeme přímo v regálu knihovny.

Příkladem vědeckých knihoven jsou státní všeobecně vědecké knihovny, národní knihovny, technické knihovny, knihovny akademií, výzkumných ústavů a institucí.

Národní technická knihovna v PrazeObrázek č., NTK, zdroj: www.waymarking.com

Studijní a vědecká knihovna v Hradci KrálovéObrázek č.2, pohled na knihovnu, zdroj: www.earch.cz

PROJEKTY PRO ROZVOJ DĚTSKÉHO ČTENÁŘSTVÍ:

Celé Česko čte dětem² Největší a zatím nejúspěšnější projekt v České republice.

Jedná se o neziskovou organizaci, která byla založena v roce 2006 paní Evou Katrušákovou.

Prvotní idea vzešla z knihy amerického spisovatele Jima Treleaseho a především z jeho knihy s názvem ,,The Read- Aloud Handbook. V této publikaci je ukázán vliv předčítání na rozvoj osobnosti dítěte.

Princip spočívá v tom, že tento program nabádá rodiče, prarodiče, učitele, vychovatele a další, aby využili každou volnou chvíli k předčítání dětem. Zabránili by tím dětem ve trávení neuvěřitelného množství času vysedáváním u počítače nebo televize.

Hlavní zájem je o podporu čtenářské gramotnosti u dětí a mládeže. Zároveň i o nabídnutí kvalitní literatury a v neposlední řadě i o lepší a stabilnější vazbu/vazby členů v rodině.

Organizace se snažila oslovit širokou škálu veřejnosti prostřednictvím reklam, které napomáhaly k šíření informací tohoto programu.

Celé Česko čte dětem

Dnes má organizace různé doprovodné programy, informuje čtenáře, rodiče i děti na svých webových stránkách a spolupracuje i s ostatními zeměmi, které mají obdobný program.

Doporučení samotného autora Jima Treleaseho: ,,Bez ohledu na to, kolik máš práce, ta nejdůležitější věc, kterou můžeš učinit

pro budoucnost svého dítěte, je, kromě projevů lásky, objímání, také každodenní hlasité čtení a radikální omezení televize.“³

Tento projekt je v rámci evropského projektu: Celá Evropa čte dětem Hlavní organizátorkou je evropská komisařka pro vzdělání, kulturu a

mnohojazyčnost mládeže Androulla Vassiliou. Vytvořila doplňující kampaň s názvem Evropa miluje čtení. Podle výsledků je zřetelné, že každému pátému dítěti chybí dostatečně

rozvinutá dovednost čtení. A proto přispěla spolu s Evropskou komisí k založení skupiny odborníků na gramotnost.

Projekt Čtení pomáhá 4: Relativně mladý projekt. Vznikl v roce 2011 a pokračuje stále dále.

Hlavním cílem je propojení radosti ze čtení.

Prostřednictvím webových stránek se čtenář zaregistruje.

Setkáme se tu se třemi kategoriemi. Nejmladší zahrnuje čtenáře, kteří navštěvují 1. až 5. třídu, následuje kategorie střední pro 6. až 9. třídu základní školy a v závěru zůstává třetí, která je určená studentům středních škol.

Po registraci a zařazení do příslušné kategorie, si čtenář vybere jednu z knih z daného seznamu.

Tituly knih určuje odborná komise v čele se Zdeňkem Svěrákem.

Projekt Čtení pomáhá:

Výjimkou byla anketa pro veřejnost, týkala se výběru knih pro nejmenší a střední kategorii.

Čtenář publikaci samostatně přečte a po přečtení vyplní test s kontrolními otázkami. Po úspěšném absolvování testu obdrží odměnu ve výši 50Kč.

Odměna nepadne do kapsy dítěti, nýbrž částka bude poslána charitě nebo sbírce, kterou si sám vybere na stránkách projektu.

Tento projekt pomohl například k získání invalidního vozíku, k vydání knížky, k zakoupení vybavení pro nemocnici, postavení nové třídy v Zambii, rehabilitacím a léčbě dětí a další.

Seznamy knih jsou velmi obsáhlé a různorodé, každý zde nalezne knihu, která ho zajímá, potěší i přispěje k úspěšnému studiu. Výsledkem porozumění knize je úspěšné zvládnutí testu.

Odměna pro čtenáře i pro potřebné. Jeden z projektů zaměřený i na studenty středních škol.

Den pro dětskou knihu

Hlavním cílem tohoto projektu je propagovat dětské oddělení knihovny, ale také profesionalitu knihovníků a jejich znalost literatury a knih pro děti.

Důležité je netradičním způsobem děti a jejich rodiče oslovit a přesvědčit je, že v knihovnách se o knihách pro děti mohou leccos dozvědět.

Kde končí svět 5

Tato akce je pod záštitou Klubu českých knihoven SKIP již od roku 2000.

Každý rok se zaměřuje na jiné téma pomocí různých otázek.

Účastní se herci i známé osobnosti.

První ročník byl pod patronací paní Dagmar Havlovou.

Cílem je propagace veřejných knihoven zároveň i samotného čtenářství.

Usiluje se o podporu a zlepšení situace dětských čtenářů.

V rámci projektu se organizují i další doprovodné program jako pasování na čtenáře, výtvarné i literární soutěže a dramatické aktivity.

Anketa SUK

„SUK- Čteme všichni je celostátní anketa o nejčtenější a nejoblíbenější knihu pro děti a mládež, která byla vydána v uplynulém roce.“ 6

Zároveň se udělují i ceny dětí, ceny knihovníků, ceny učitelů za přínos k rozvoji dětského čtenářství.

Noc s Andersenem 7

Akce pro všechny veřejné knihovny, které se do programu přihlásí.

Program na podporu dětského čtenářství ku příležitosti výročí narození dánského spisovatele, autora pohádek Hanse Christiana Andersena.

Datum konání připadá na 2. duben, kdy je od roku 1967 vyhlášen i Mezinárodní den dětské knihy.

Dětští čtenáři tráví odpoledne i noc ve své knihovně.

Každá si uzpůsobuje program po svém.

Náchodská knihovna připravuje noční prohlídku, jednou se děti zúčastnily například nočního výšlapu za Bílou paní na místní zámek, musely plnit různé úkoly a v neposlední řadě si četly pohádky od slavného spisovatele.

Listování 8

Organizovaný projekt scénického čtení.

Každý měsíc je zaměřen na představení určité knížky.

Výběr knih tvoří aktuální knižní tituly.

Hodinové divadelní představení s krásnými kulisami a zajímavou atmosférou, které má malé čtenáře i mládež posunout dále.

Má je zaujmout natolik, že si knihu sami rádi přečtou. Oblíbený projekt využívaný některými základními a středními školami.

Čte sy rád 9

Je neustále aktualizovaná databáze k doporučování čtivých knih.

„Ať jste bloudící čtenář (prostě nevíte, co číst), znuděný čtenář (prostě jste už přečetli "vše") či přesvědčený nečtenář (prostě nečtete) - ČTEnářův SYmpatický RÁDce Vám najde "ty pravé"! Ty, které Vás pobaví a potěší. Ty, které Vás ovlivní a posunou. Ty, u kterých nebudete chápat, jak jste je mohli míjet. Ty, které si zamilujete a budete se k nim neustále vracet. Ty, které pak budete dále sami doporučovat.“

Bibliohelp- Léčba knihou 10

Jedná se o portál, kde nalezneme knihy, které nám pomohou lépe nahlížet na různé tíživé životní situace.

Ať už je to nejistota, úzkost, onemocnění či handicap.

Prostřednictvím vybraných knižních titulů se nám snaží naznačit cestu, směr, inspiraci. Knihy chtějí potěšit, povzbudit i poučit.

Seznam citací: 1- TRÁVNÍČEK, Jiří. Čtenáři a internauti: obyvatelé České republiky a jejich vztah ke

čtení (2010). Vyd. 1. Brno: Host, 2011. 191 s. ISBN 978-807-0505-991. 2- Prvopočátek [online]. Celé Česko čte dětem. [24.02.2013]. Dostupné z:

http://www.celeceskoctedetem.cz/cz/menu/7/o-nas/. 3- Myšlenky o zásadním vlivu předčítání na emoční zdraví dítěte [online]. Celé Česko

čte dětem. [24.02.2013]. Dostupný z: http://www.celeceskoctedetem.cz/cz/menu/7/o-nas/.

4- O projektu [online]. Čtení pomáhá. [03.03.2013]. Dostupný z: http://www.ctenipomaha.cz/cs/O-projektu

5- Kde končí svět [online]. Svaz knihovníků a informačních pracovníků.[08.03.2013]. Dostupný z: http://www.skipcr.cz

6- Anketa SUK - Čteme všichni [online]. Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského. [08.03.2013]. Dostupný z: http://npmk.cz/node/24.

7- O projektu [online]. Noc s Andersenem. [09.03.2013]. Dostupný z: http://nocsandersenem.cz/o-projektu.html.

8- Co je listování? [online]. Ministerstvo školství a mládeže a tělovýchovy.[09.03.2013]. Dostupný z: http://www.listovani.cz/listovani-pro-skoly/obecne-informace.html

9- http://www.ctesyrad.cz/ 10- http://www.bibliohelp.cz/

Použitá literatura:

KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 80-205-0093-6.

KOUTNÍK, Bohuslav. Čtenář a kniha. Praha: Spolku československých knihovníků, 1926.

TRÁVNÍČEK, Jiří. Čteme?: obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize (2007). Vyd. 1. Brno: Host, 2007, 207 s. ISBN 978-80-7294-270-1.

TRÁVNÍČEK, Jiří. Čtenáři a internauti: obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010). Vyd. 1. Brno: Host, 2011, 191 s. ISBN 978-807-0505-991.

Internetové zdroje:

http://www.celeceskoctedetem.cz/

http://www.ctenipomaha.cz/

http://www.mknachod.cz/

http://npmk.cz/ http://nocsandersenem.cz/

http://www.listovani.cz/listovani-pro-skoly/obecne-informace.html