01LEDEN / ÚNOR 2012

12 16 24 30

ÚSP!CH

Hrajeme extra ligu

P!edstavujeme dvanáct koleg", kte!í m#li opravdu úsp#$nou

pracovní sezonu.

DEN S…

Tiskovou mluv!í "SOB

Pavla Hávová mobil nevypíná, proto%e noviná!"m musí b&t

neustále k dispozici.

KLIENT

Koupelny plné inspirace

Jsou jedni'kou na trhu a jsou na$ím klientem – spole'nost

SIKO KOUPELNY.

RETRO

Bankomat je mladík

Na za'átku ho pou%ívali jen gangste!i, dnes jich je po sv#t#

p!es 1,5 milionu.

Va"e názory: sladké i ost#ej"í

6 ( KOMPAS ( 01/2012

Co budilo ze sna…

TEXT

: LU

CIE

KET

TNER

OVÁ

| F

OTO

: ARC

HIV

V roce 2010 do!lo k odd"lení SME od retailu, vloni vznikl nov#

mana$ersk# t#m SME, kter# má za úkol cel# segment %ídit. Zb#valo vytvo%it nov#

pobo&kov# model SME a efektivní model %ízení, aby segment SME mohl na trhu dynami&t"ji

r'st a navázat tak na lo(sk# úsp"ch, kdy se mu povedlo nav#!it nové úv"rové obchody o 63 %. Implementaci projektu jsme nastartovali letos,

odpov"dnost za realizaci na sv#ch bedrech nese cel# management SME. Transformaci

chceme úsp"!n" dokon&it v pololetí leto!ního roku.

V rámci nového modelu získávání a obsluhy

klient' vznikla p%esn" definovaná struktura pracovník' pobo&ek, v ní$

jsou role jasn" rozd"leny a v!ichni se je nyní musí dokonale nau&it. Cílem je

poskytování kvalitních slu$eb a r'st po&tu spokojen#ch klient'. Pro ná! úsp"ch je

zásadní spolupráce mezi retailem a SME. Velkou roli budou hrát obchodní

reference, akvizi&ní orientace v!ech obchodník' a v#born# servis

stávajícím klient'm.

Ze sna m" nyní budí, jak dob%e a jak rychle se v!ichni

pracovníci adaptují ve sv#ch nov#ch rolích, jak si nov# model „sedne“.

Velk# úkol stojí také p%ed clusterov#mi mana$ery, kte%í nastavují nov# zp'sob

spolupráce sm"rem k t#m'm firemních banké%' a asistent', firemních poradc'

a k pr'b"$nému lad"ní vztah' SME a retailu. Ve spojení s náro&n#mi

obchodními úkoly je to perná práce.

Klienty u$ ned"líme pouze podle stávajících v#nos', ale nov"

také podle obchodního potenciálu. Firemní banké%i mají na starosti hlavn"

klienty s obratem nad 40 mil. korun ro&n". O mikroklienty s obratem do 40 mil. K&, ale

velk#m potenciálem, se postarají firemní poradci. Práv" firemní poradce-lovec je nyní ve fázi trénink' a prvních sch'zek s klienty.

Úsp"!né nastartování jejich &innosti, tj. osm kvalitních akvizi&ních sch'zek

t#dn", je úkolem pro ka$dého clusterového mana$era.

Efektivní model #ízení pobo!kové sít$ p#inese nav%&ení obchod'

Oblast SME je jednou z hlavních priorit skupiny )SOB, nebo* v sob" skr#vá velk# potenciál. Proto nyní prochází nezbytnou transformací, její$ jednotlivé kroky

p#edstavuje Roman Kracík, %editel útvaru +ízení pobo&kové sít" SME.

01/2012 ( KOMPAS ( 7

Jedna finta

Ve sv$t$ sociálních médií rad$ji dvakrát m$#te a jednou #e%te

Sociální média a zvlá!t" sociální sít$ se staly sou&ástí na!eho ka$dodenního $ivota. Sí*ování je pro n"koho vá!e(, pro jiného mo$nost, jak udr$ovat kontakty se znám#mi a p%áteli. Komunikace na internetu v&ak má také své

nev%hody, které je pot%eba mít na z%eteli. Mimochodem, víte, zda jste na Facebooku soukromou osobou nebo zam$stnancem banky?

Co vlastn$ máme na mysli, kdy% hovo#íme o sociálních médiích? V první #ad$ sociální sít$ jako Facebook, Myspace, Google+, mini-blogy typu Twitter, blogy, on-line fóra nebo r&zné komunitní weby. Internet je ve#ejn' prostor, v n$m% neexistuje soukromí a kde si ka-%d' m&%e p#e(íst na"e názory. A to i ty, o nich% jsme se domnívali, %e u% z netu zmizely. Jen%e z internetu nic nemizí. Nehled$ na to, %e je mo%né vystopovat identitu i tehdy, kdy% své skute(né jméno skr'váme pod p#ezdív-kou.

Proto%e na internetu, a platí to i pro soci-ální média, m&%eme jen t$%ko zcela odd$lit sebe jako soukromou osobu a zam$stnance banky, je nutné b't ve své on-line aktivit$ maximáln$ obez#etn'. A chovat se nejen podle obecné internetové etikety („netike-ty“ – viz Kompas (. 5/2011).

Ne% se dostaneme k pravidl&m komu-nikace v rámci sociálních médií, ujasn$me si: Zam$stnání není ur(ené k tomu, aby (lov$k trávil pracovní (as na internetu, ko-munikoval s p#áteli nebo si upravoval sv&j profil na Facebooku. Místo úsp$chu v prá-ci by v takovém p#ípad$ mohly následovat sankce.

Ve sv$t$ sociálních médií platí pravidlo „dvakrát m$#, jednou #e%“. Sít$ mají toti% nejen v'hody, ale i rizika. Sociální platfor-ma je jako ve#ejné tr%i"t$ – co je tam vysta-vené, to je otev#ené a viditelné pro v"echny p#ítomné. Vyhledáva(e vytvá#ejí rejst#íky informací, tak%e jednou do sv$ta pu"t$ná informace vás m&%e pronásledovat léta.

Pokud jste v sociálních médiích aktivní, nepou"t$jte ze z#etele svoji zdvojenou iden-titu: jste soukromá osoba, ale také zam$st-nanec. Tyto dv$ tvá#e se sna%te na interne-tu maximáln$ odd$lit. Vyplatí se nemíchat své soukromé kontakty s pracovními, dbát na ochranu osobních údaj& a pochopit, %e informace jsou zneu%i-telné. Kdy% na Facebooku vylí(íte, %e t'den ve va"em byt$ nikdo nebude, pak se nesmíte divit, %e si to zlod$ji vylo%í jako pozvání k náv"t$v$.

Pokud si nejste jistí, zda je n$co vhodné pro sdílení, rad$ji to nesdílejte. Platí také, %e bychom nem$li na internetu rezignovat na pravidla slu"nosti. Názory je proto vhodné vyjad#ovat objektiv-

n$ a zdvo#ile, a to i kdy% s n$(ím nesouhlasíme. Na internetu niko-ho nepomlouváme ani nenapadáme.

Zcela zásadní je pak v'znam netikety v souvislosti s informace-mi o na"í práci a o zam$stnavateli. )SOB bude mít v dohledné dob$ specifickou „social media policy“, u% te* je ale d&le%ité pamatovat na to, %e banka má vlastní politiku externí komunikace, která p#esn$

ur(uje, kdo je oprávn$n se sm$rem k ve#ej-nosti vyjad#ovat jménem )SOB. Pokud tako-vé oprávn$ní nemáte, pak o bance na netu rad$ji nepi"te. A v p#ípad$, %e se dostanete k diskusi o bance nebo jejích slu%bách, infor-mujte odd$lení Komunikace. Pom&%ete tím #ídit on-line pov$st banky, pro kterou je d&-le%ité mluvit navenek jasn'm a jednotn'm hlasem.

Nezapojujte se on-line do ni(eho, co je protizákonné nebo ve va"em soukromém a pracovním %ivot$ nep#ijatelné. V%dy se také ujist$te, %e kdekoliv na internetu neo-desíláte, by+ neúmysln$, d&v$rné informace.

Na netu nediskutujte a neposuzujte ostatní, v(etn$ koleg& a zákazník&, po-kud od nich k tomu nemáte v'slovné svo-lení. Nadmíru d&le%ité je nezve#ej,ovat informace, které pat#í jen bance, jako jsou p#edev"ím firemní finance, firemní strate-gie, informace o uvedení nov'ch produkt& na trh, údaje o klientech nebo zam$stnan-cích, interní diskuse nebo jiné d&v$rné a interní informace.

V neposlední #ad$ myslete i na to, %e in-ternet není místem, kde je vhodné ventilo-vat svou p#ípadnou pracovní nespokojenost nebo kritiku. Zde je férov' tip: Pokud máte v&(i zam$stnavateli n$jaké námitky, m&%e-te se obrátit na svého nad#ízeného nebo své p#ipomínky napsat na diskuzní fórum.

TEXT

: JA

NA

BO

HU

TÍN

SKÁ Slovní!ek

Sociální média jsou místa na internetu, kde u$ivatelé sdílejí a spoluvytvá%ejí obsah. Pat%í sem nejen sociální sít", ale také blogy, weby, diskusní fóra atd.Sociální sí( je internetová slu$ba, na ní$ je mo$né vytvá%et vlastní profil a komunikovat s dal!ími &leny sít"; nejznám"j!í jsou Facebook, Google+, LinkedIn, Twi,er, Myspace atd.

14 ( KOMPAS ( 01/2012

Rozhovor

Ji#í Vévodaskupiny )SOB v rámci )eské republiky si neza-dá se slo%itostmi mezinárodního prost#edí.

Co byste p"i plánování kariéry poradil za-m#stnanc$m %SOB?Zamyslet se nad tím, o co v karié#e usilují a kde budou spokojeni. Ne v"ichni cht$jí b't "éfem nebo generálním #editelem. T$m, kte#í cht$jí kariérn$ r&st, bych doporu(il, aby vyhledávali

p#íle%itosti a d$lali svoji práci tak, aby dokázali, %e si r&st zaslou%í. Nesoust#e-dit se na sebeprezentaci, ale na v$cnost a na to, co mohou ovlivnit sami. Mo%ná je"t$ d&le%it$j"í je vyhledá-vat lidi – kolegy, mentory – kte#í je v r&stu podpo#í.

Pokud své zku&enosti aplikujete na %SOB, jaké

oblasti byste vyzdvihl jako její silné stránky? A kde by m#la p"idat? TE

XT: J

AN

A B

OH

UTÍ

NSK

Á |

FO

TO: P

ETR

KURE

)KA

Ji!í Vévoda má v bance na starosti strategii, personalistiku a produkty. Svou schopnost p!istupovat k v#cem s nadhledem a otev!eností si vyt!íbil prací v mezinárodním prost!edí. Má radost z v&sledk" skupiny )SOB a vidí mnoho p!íle%itostí k dal$ímu rozvoji.

Do %SOB jste nastoupil v kv#tnu 2010, ja-k'ch bylo posledních dvacet m#síc$?Velmi intenzivních. A zárove, objevn'ch, nejen pro mne, ale v$#ím, %e oboustrann$. P#íchod pro m$ byl zm$nou, ale ne skokem do neznáma – skupinu )SOB jsem pracovn$ znal od roku 2004, od roku 2007 i jako klient pobo(ky na Václavském nám$stí.

V !em je práce v %SOB jiná, ve srovnání s va&imi p"edchozími zku&enostmi?Odpov$dnost je daleko v$t"í, s v$t"ím d&razem na dotahování. Velikost skupiny )SOB vy%aduje vy""í formálnost, ale myslím, %e je adekvátní. Co je hodn$ jiné, je repertoár dovedností, jak ovliv,ovat chod takto velké instituce – logické argumenty p#eva%ují, ale nejsou jedinou ces-

tou. V$cn$ svou práci vnímám v kontinuu sv'ch p#edchozích zku"eností.

Po celou kariéru jste se pohyboval v mezinárod-ním prost"edí a pracoval ve více ne( deseti zemích. Co je d$le(ité k tomu, aby !lov#k usp#l a kariérn# rostl?Nevidím velk' rozdíl mezi místním a mezinárodním prost#edím. Mezinárodní prost#edí je o n$co rozma-nit$j"í, k orientaci je v n$m mén$ (asu a mén$ op$rn'ch bod&, je pot#eba b't vnímav$j"í. Nicmén$ velikost a barevnost

Velmi si vá!ím "asu, u sebe i u druh#ch.

Fascinují m$ p#íle)itosti, které máme

01/2012 ( KOMPAS ( 15

Rozhovor

Do )SOB jsem nastoupil s pokorou k jejím kva-litám a t$"il jsem se na kolegy, se kter'mi jsem rád spolupracoval. Líbí se mi atmosféra, která podporuje spolupráci a snahu se zlep"ovat. V'-hodou je prostor k seberealizaci. Ten je oproti jin'm firmám v zahrani(ním vlastnictví v$t"í. V'hodou je také vysoká profesionalita, "irok' a dlouhodob' spole(ensky relevantní záb$r. Na druhou stranu myslím, %e nejsme v%dy dob#í ve schopnosti vyhledávat odpov$dnost a dotahovat v'sledky tak, aby byly perfektní. Chybí nám precizní vhled do pot#eb na"ich zákazník& (toto neplatí pau"áln$). Upozor,u-ji, %e toto je osobní vnímání ovlivn$né mojí rolí a skute(ností, %e jsem optimista – ob(as m$ kolegové zpravují o jiném stavu.

Zast"e&oval jste nedávn' pr$zkum spoko-jenosti. Jak jej hodnotíte?Mám radost z vysoké návratnosti (p#es 75 % v"ech zam$stnanc& skupiny) a velkého mno%-ství psan'ch komentá#& (2/3 respondent&). Samotné v'sledky jsou velmi dobré, místy vynikající, místy mén$, ale nep#ece,uji je – hlavní hodnota je v následn'ch, ji% lidsk'ch, a ne elektronick'ch, diskuzích. Pokud k nim nedojde, pr&zkum se sebelep"ími v'sledky je nanic. Zárove, jsme z pr&zkumu získali n$kolik témat, kter'm m&%eme pomoci centráln$.

Jak byste charakterizoval své mana(erské zásady?Nemám rád slovo mana%er – vyvolává u m$ pocit hierarchie, moci, implikuje titul, Rakous-ko-Uhersko. Má vlastní perspektiva na sebe samého je p#irozen$ zkreslená a rád bych si ji nechal pro sebe. V rámci zp$tn'ch vazeb jsem se dozv$d$l, %e kolegové oce,ují nadhled, kva-litu, otev#enost a p#áli by si více prioritizování a rychlej"í rozhodnutí. To bych samoz#ejm$ rád, ale zatím neumím a ani nechci kvalitní p#ípravu opou"t$t. U v$cí, kter'm se v$nuji, se sna%ím, aby byl v'sledek perfektní.

Jak vypadá vá& pracovní t'den?V$t"inu (asu pracuji spole(n$ s kolegy. Nejsem extrovert, ale je to efektivn$j"í, ne% p#em'"let v koutku a potom p#ekvapit. Velmi si vá%ím (asu jak svého, tak jin'ch, proto po%aduji kvalitní p#ípravu. Fyzicky b'vám v práci deset jedenáct hodin denn$, mentáln$ déle. Je to rytmus, kter' jsem si vybral.

Co vám v poslední dob# v práci ud#lalo radost?Na"e v'sledky, zam$stnaneck' pr&zkum, interakce s mil'mi a pracovit'mi lidmi, je toho vlastn$ celkem hodn$. Ale doká%u si té radosti p#edstavit i více. Z rozvojov'ch aktivit m$ t$"í

nap#íklad agendy strategizingu, rozvoje na"ich leader& (omlouvám se za anglicismy) – jsem fascinován spoustou p#íle%itostí, které máme.

O strategizingu se te) v %SOB hovo"í !asto. Pro! je d$le(it'?Hodnota firem, v(etn$ té na"í, je funkcí bu-doucího úsp$chu, ne toho sou(asného. Budou-cí úsp$ch se skládá z kvalitního #ízení v'konu ve stávajícím modelu a zavád$ní zm$n. Zm$ny jsou vlastn$ strategizing. Je to víc ne% seznam aktivit, program& a projekt&, je to mentalita hledání nov'ch cest.

%emu se v#nujete, kdy( za sebou zav"ete dve"e kancelá"e?Kdy% je zav#u zvenku a odcházím dom&, jedu dom&, telefonuji. Potom jsem s rodinou – máme dv$ malé d$ti. Ob(as chodím hrát volejbal. Bohu%el více nestíhám.

Pr' se nyní p"ipravujete na p$lmaraton. Jaké jsou va&e ambice?Nep#ipravuji se. Kolegové m$ povzbudili, abych se p#ihlásil, co% jsem u(inil. D#íve jsem b$hal, ale nikdy to pro mne nebyl hlavní sport, i kdy% jsem ji% t#ikrát absolvoval pra%sk' maraton. Cíle si nekladu, chci p&lmaratón zab$hnout ve zdraví. Ale proto%e jsem sout$%iv', rád bych podv$dom$ podal lep"í v'kon ne% v roce 2010.

Pokud bychom z va&ich zku&eností vybrali n#jakou (ivotní moudrost, kterou byste rád p"edal sv'm d#tem, co by to bylo?V jejich útlej"ím v$ku bych jim rád pomohl nalézt vztah k povinnostem a radosti – zde je v obou p#ípadech celá #ada synonymních mou-der. Ve vy""ím v$ku si na sm$r budou muset p#ijít samy. Ten bych samoz#ejm$ rád ovlivnil, ale podle sebe soudím, %e je pot#eba neb't explicitní.

Ji"í Vévoda

p%i!el do )SOB v roce 2010, je nejmlad!ím &lenem p%edsta-venstva, %ídí útvary Strategie a rozvoj, Lidské zdroje, Komu-nikace, Spot%ební financování a Platební produkty a slu$by. Po-chází z u&itelské rodiny, vyr'stal v Orlové. Po studiu ekonomie v )esku a zahrani&í nastoupil do GE Capital, kde v letech 2000-2004 p'sobil ve finan&-ních pozicích, mimo jiné v Irsku, Finsku a -védsku. Do )SOB p%i!el z poradenské spole&-nosti McKinsey & Company. Má-li volno, sportuje, cestuje a v"nuje se rodin" – man$elce a dv"ma d"tem.

20 ( KOMPAS ( 01/2012

Na v'zv$dách

)eské Bud$joviceM$sto s královskou atmosférouTraduje se, %e tohle m$sto ohromí ka)dého, kdo sem p!ijede poprvé. A ka%d&, kdo tu u% byl, se sem chce zase co nejrychleji

vrátit. Krom# skv#lého bud#jovického piva, jiho'eské kuchyn#, zábavy a mil&ch lidí tu narazíte i na bludn% kámen. Je na nejv$t&ím !eském nám$stí, kousek od ka$ny, tak dejte pozor, abyste na n#j v noci ne$lápli.

TEXT

: LEN

KA C

IZN

ERO

VÁ |

FO

TO: P

ROFI

MED

IA A

ARC

HIV

01/2012 ( KOMPAS ( 21

Na v'zv$dách

Kde za!ít?Asi tím, pro( se )esk'm Bud$jovicím #íká králov-ské m$sto. Odpov$* není nijak záhadná. Jako své královské m$sto zalo%il Bud$jovice P#emysl Otakar II., aby upevnil svoji moc p#ed rozpínající-mi se Vítkovci. Stalo se tak roku 1265. Procházka na"ím m$stem tedy nem&%e za(ít jinde ne% na (tvercovém nám$stí P#emysla Otakara II. o rozloze v$t"í ne% jeden hektar. Jeho dominan-tou je ka"na z 18. století se souso"ím znázor,ují-cím Samsona zápasícího se lvem.„Nedaleko ka"ny je v dla%b$ bludn' kámen. Pov$st praví, %e kdo se na n$j postaví po deváté hodin$ ve(erní, ztratí orientaci a bude nav$ky bloudit ulicemi m$sta. Nakolik to bude vinou kamene a nakolik alkoholem vypit'm v n$kte-ré z místních hosp&dek, to z&stává po staletí záhadou,“ p#ibli%uje atmosféru nám$stí Otta Martínek, mana%er Regionálního finan(ního centra Po"tovní spo#itelny. Bludn' kámen v"ak rozhodn$ není v"echno, co vás v centru (eká. Celé nám$stí je toti% lemováno barokními m$"+ansk'mi domy s podloubími, které v"echny pro"ly v minul'ch letech kompletní rekonstrukcí. -ada Bud$ji(ák& hrd$ ozna-(uje práv$ tohle své nám$stí za nejkrásn$j"í na sv$t$. A mají k tomu i dobr' d&vod. Staré m$sto bylo vyhlá"e-no m$stskou památkovou rezervací.

Brzy zatou)íte po jídle a pitíP#i procházce historií vám ur(it$ po#ádn$ vyhládne. Kdy% se místních zeptáte, kde se tady dob#e jí a pije, dev$t z deseti vám odpoví: Vy neznáte Masné krámy? „Putování po místních restauracích prost$ musíte za(ít v Masn'ch krámech. Najdete je v Krajinské ulici a je to taková nízká rohová budova, která d#ív slou%ila k prodeji masa a chleba. V roce 1953 byla budova

upravena na restauraci. A ta na"t$stí p#e%ila v"echno – povodn$ v roce 2002 i spory majitel&,

kv&li kter'm byla n$kolik let zav#ená. Od roku 2007, s p#isp$ním Bud$jovického Budvaru, Masné krámy zno-vu fungují jako pivnice, kde se i parádn$ najíte. A práv$ tady m&%ete ochutnat ná" jiho(esk' poklad – pivo Budvar,“ láká Otto Martínek a jeho kolega Milan Proke",

#editel clusteru pro Retail z )SOB Lannova, dodává: „Ka%d', kdo nav"tíví centrum, by m$l na chvilku zapomenout na zdravou %ivotosprávu (i linii a okusit atmosféru téhle pivnice.“

Stále jsme u jídla, pití a památekMasné krámy jsou ur(it$ nejznám$j"ím, ne v"ak jedin'm místem, kde se dá dob#e najíst

Vy neznáte Masné krámy?

Bud#jovi!tí kolegové vás zvou na náv&t#vu

Ing. Otto Martínekmana(er Regionálního finan!ního centra Po&tovní spo"itelny, LannovaMáme tady jednu specialitu. Budete-li se v n"které z restaurací domáhat jídla v dob", kdy u$ kucha% dávno spí doma v posteli, m'$ete nav!tívit jedno z rychl#ch ob&erstvení s prozaick#m názvem „Hladov# vokno“, kde mají otev%eno a$ do rána.

Monika %erná"editelka clusteru pro SME, %SOB LannovaD"tství a mládí jsem pro$ila v pr'myslovém m"st" Kralupy nad Vltavou. Na Bud"jovicích a na Hluboké nad Vltavou, kde bydlím, miluji hlavn" zele(, &istotu a blízkost p%írody. Bud"jovice jsou díky své poloze protkány sítí cyklostezek, a tak je tady velice snadné popadnout kolo, !lápnout do pedál' a vyjet do p%írody jen kousek za m"sto.

Milan Proke&"editel clusteru pro Retail, %SOB LannovaJá osobn" nejsem úpln" &ist#m Bud"ji&ákem, proto$e bydlím v nedaleké vísce. Ale v!echno d'le$ité se samoz%ejm" odehrává v Bud"jovicích, na které nedám dopustit. Je to nádherné a udr$ované m"sto, historické a zárove( moderní.

Ond"ej Mach"editel pobo!ky pro korporátní klienteluV Bud"jovicích bydlím od roku 2002 a vítám skloubení zajímavého sportovní a kulturního vy$ití s blízkostí &isté a nenaru!ené p%írody. V historickém centru máme hned dv" nádherné pobo&ky. P%ije.te. Rádi poznáme své kolegy.

"erná v$) pat#í k hlavním dominantám m$sta. Pochází ze 16. století a stojí v t$s-ném sousedství katedrály sv. Mikulá&e.

Typick% obrázek z bud$jovického nám$stí – barevné fasády m$&(ansk%ch dom' s podloubím.

0101

02

02

22 ( KOMPAS ( 01/2012

Na v'zv$dách

a napít. Monika )erná, #editelka clusteru pro SME z )SOB Lannova, nominovala restauraci Pasta Grande, kde „pokud budete mít "t$stí, tak vám n$co dobrého uva#í ná" d#ív$j"í dlouholet' kolega z pobo(ky“. Místní pr' také rádi chodí do Zelené ratolesti na vyhlá"ené maso pe(ené p#ímo na ohni. A v „královském m$st$ piva“ se ani milovníci vína nemusí bát, %e by jejich ústa mohla z&stat nezdrav$ suchá. Pokud na skleni(-ku vína, tak pr' nejlépe do restaurace u Karla IV. nebo do nov$ otev#ené vinárny v )eské ulici.

Pokra!ování zítraRad"i po(ítejte s tím, %e se v n$které z hosp&dek p#i místní milé atmosfé#e celkem snadno rozsedí-te. A pak u% budete chtít pouze jediné. Spát. Dob-

#e spát. Jestli jste neodb$hli moc daleko od cent-ra, tak kousek od nám$stí narazíte na Hotel Mal' pivovar. V noci je nádhern$ nasvícen' a pokoje jsou obrovské. Ne velké, ale obrovské a také moc krásné. Dal"í alternativa je Zelená ratolest, která je nejen vyhlá"enou restaurací, ale také místem, kde m&%ete v klidu p#enocovat.

Vstávat, v&echno dohnatJe"t$ ne% vypochodujete z centra, nav"tivte )er-nou v$%. M$#í 72 metr& a z ochozu je skvostn' v'hled na celé Bud$jovice a okolí, pro kter' vá%n$ stojí za to vy"lápnout nahoru 225 schod&. Od )erné v$%e to vezm$te na Piaristické nám$stí, kde najdete klá"ter s kostelem Ob$tování Panny Marie z roku 1265, ke kterému z druhé strany p#iléhá Bílá v$%, b'valá zbrojnice a solnice.„Do klá"tera a zahrady se bohu%el ve#ejnost ne-dostane. Nejv$t"í pozornost v"ak stejn$ budí dva kamenné chrli(e na jeho fasád$ – drak a %ába. Jedna pov$st praví, %e a% %ába spadne, bude ko-nec sv$ta. Jiná #íká, %e konec sv$ta bude, a% %ába vyleze úpln$ nahoru, dal"í tvrdí, %e to bude, a% %ába i drak zmizí… Kdo se v tom má vyznat. Ale nebojte, hlídáme je za vás, zatím se neh'bají,“ vzkazují Bud$jovi(tí.

Máte s sebou d$ti?Rozhodn$ se vydejte do zoologické zahrady do Hluboké nad Vltavou. „Cestou tam se m&%ete svézt lodí. A na zpáte(ní cest$ ze zoo se zastavte v areálu baseballového klubu Hluboká, kde je nespo(et d$tsk'ch atrakcí v(etn$ lanového a odpo(inkového centra s restaurací, minigol-fem, trampolínou, d$tsk'm hradem, pískovi"t$m atd. A nakonec se m&%ete projít po cyklostezce podél Vltavy, která vás dovede zpátky do Bud$jo-vic,“ doporu(uje Milan Proke". Pokud by se vám necht$lo vytáhnout paty z m$sta, je tu tip od On-

03

04

05

06

Masné krámy, legendární pivnice, kde !epují vynikající Budvar p#ímo z tanku.

Na Budvar jsou Bud$jovi!tí pat#i!n$ hrdí, v)dy( proslavil jejich m$sto po celém sv$t$.

V budov$ Malé solnice na Piaristickém nám$stí dnes sídlí Jiho!eské motocyklové muzeum.

Otá!ivé hledi&t$ samoz#ejm$ není v "esk%ch Bud$jovicích, ale v "eském Krumlov$. Tato unikátní „open-air“ scéna je oblíben%m místem setkávání s v%znam-n%mi klienty banky.

Bankovnictví v regionuMonika "ernáCo se t#ká oblasti SME, která je mojí doménou, po-t#káme se s tím, $e je zde !patn" vyvinutá infrastruk-tura (nevede k nám $ádná dálnice) a málo rozvinut# pr'mysl. Máme tedy spí!e men!í a$ st%ední firmy. Skute&n" velké v#robní podniky na trhu hledáme jen velmi t"$ko. Dal!ím specifikem jsou n"mecky mluvící klienti, proto$e jsme jen kousek od hranic s Rakouskem.

Milan Proke&Jiho&esk# region je historicky vnímám jako zem"-d"lsk# a lesnick# kraj, kter# p%ispívá k rozvoji turi-stického ruchu jak tuzemského, tak zahrani&ního. Naproti tomu se v polistopadovém období mnoho rakousk#ch a n"meck#ch firem odhodlalo zalo$it své dce%iné spole&nosti práv" u nás. Poci*ujeme tedy i silnou konkurenci zahrani&ních bank, které zde p'sobí a ob&as nám vstupují do na!ich aktivit. Ale umíme s tím bojovat – konkurence nás nutí neusnout na vav%ínech.

O*o MartínekV na!em regionu jsou velmi spo%iví klienti, kte%í vyu$ívají depozitních produkt' Po!tovní spo%itelny. Vyzna&ují se „úv"rovou opatrností“, co$ znamená, $e v"t!inu sv#ch investi&ních zám"r' %e!í a$ po na-spo%ení podstatné &ásti nebo celého pot%ebného objemu zdroj'. Velmi pozitivn" se v!ak vyvíjí zájem o %e!ení vlastního bydlení, co$ usuzujeme z rostoucí poptávky po hypotékách a úv"rech ze stavebního spo%ení.

Ond#ej MachJedním specifikem je v#razn"j!í p'sobení men!ích rakousk#ch bank (Oberbank, Waldviertel Sparkasse atd.) u nás v regionu, dal!ím pak je struktura pr'-myslové v#roby – v porovnání s celorepublikov#m pr'm"rem máme zcela jist" vy!!í podíl sektoru zem"d"lství/potraviná%ství na tvorb" HDP.

03

04

01/2012 ( KOMPAS ( 23

Na v'zv$dách

Pobo(ka

Budova )SOB, Lannova 3, Víde,ské p#edm$stí

Základy budovy na Lannov" t%íd" sahají a$ k roku 1907. Zásadní pro ni v!ak byla technicky náro&ná rekonstrukce v letech 1992–1995, kterou projektovali v#znamní architekti Ji%í St%íteck# a Martin Krupauer z Ateliéru 8000. Z p'vodních konstrukcí tu z'stalo pouze pr'&elí, bo&ní obvodové zdi a &ást jádra scho-di!t". Do fragment' p'vodního objektu byl vsazen nov# monolitick# skelet s rozpt#len#mi a nepravideln" rozmíst"n#mi sloupy. Hlavním motivem návrhu je plynule zvln"ná prosklená fasáda do dvora. Sm"rem do ulice v!ak budova ukazuje svoji tradi&n"j!í tvá%. Da%í se jí tak, na rozdíl od jin#ch realizací bankovních

dom' z po&átku devadesát#ch let, nesklouzávat do k#&ovité a banální nabub%elosti.P%esto byl d'm zpo&átku p%ijímán s rozpaky. V'&i okolí je toti$ dost kontrastní. Obzvlá!* kontroverzní je pest%e barevné pojetí secesního pr'&elí. Odvá$ná archi-tektura a v#razné barevné %e!ení byly v dob" vzniku pokládány ve%ejností i bankovním sv"tem za podivné, a$ drzé. Dnes jsou naopak tyto prvky vyzdvihovány jako p%ednost. Interiéry )SOB lze upravovat práv" tak, aby m"ly svou barevnost, veselost a p%íjemnou osobitou atmosféru. Návrh Ateliéru 8000 se ukázal b#t skute&n" nad&asov#m.

d#eje Macha, #editele pobo(ky pro korporátní klientelu, kter' radí zajít do nov$ otev#eného d$tského centra Hopsárium. „Vy si tady v klidu posedíte a d$ti si vydr%í nad"en$ hrát t#eba celé odpoledne. Je to prima zále%itost, kterou si d$ti v%dycky náramn$ u%ívají.“

Za kulturou„Divadel a divadelních scén je v )esk'ch Bu-d$jovicích spousta, ale pokud hledáte opravdu nev"ední kulturní zá%itek, doporu(uji nav"tívit n$které divadelní p#edstavení Jiho(eského divadla na Otá(ivém hledi"ti v )eském Krum-

lov$. Budete okouzleni nádhern'm prost#edím pod "ir'm nebem a jakákoliv inscenace, kterou zhlédnete, vám nav%dycky z&stane v pam$ti. Stejn$ jako na"im klient&m, se kter'mi se zde pravideln$ ka%d' rok na n$kterém z p#edstavení scházíme. A %e to nejsou p#edstavení ledajaká, dokazuje i zájem re%isér& a herc&. Pravideln$ zde re%íruje Ji#í Menzel a loni tady zpíval Jose Cura,“ vypo(ítává Monika )erná.Ale vra+me se zpátky do Bud$jovic. P#ímo v cen-tru se vyplatí nakouknout do Komorní galerie U Schel&, kde se (asto po#ádají v'stavy spojené s prodejem obraz& uznávan'ch um$lc&. A kultu-ra pokra(uje i ve(er, t#eba v n$kterém z hudeb-

ních klub& a bar& jako Mighty bar Velbloud, K2 nebo Paradox.

Slovo na záv$r?Skv$lá atmosféra )esk'ch Bud$jovic vás zkrátka pohltí. A+ u% jde o jídlo, pivní kulturu, historii, galerie, divadla, festivaly, okolí, nebo p#írodu. To v"echno vás na Bud$jovicích bude bavit. Na záv$r je tak velmi p#íhodná v$ta Ond#eje Ma-cha: „Je zbyte(né dávat jarní a v&bec jak'koliv konkrétní tip na d$ní v Bud$jovicích. Na"e m$sto stojí za náv"t$vu samo o sob$ a v ka%dém ro(ním období. Po#ád se tady n$co d$je.“ V$#te, budete se chtít vracet.

05

Nejd#ív zatracovaná, pak obdivovaná

06

24 ( KOMPAS ( 01/2012

Klient

Spole(nost SIKO KOUPELNY zalo%ila v roce 1991 Jaroslava Valová, která je dodnes generální #editelkou. Dobrá

pov$st jejího podniku se tehdy "í#ila a% za hranice ji%ních )ech a to paní majitel-ce dodalo odvahu k prvnímu zlomovému kroku – otev#ení pobo(ky v Kralicích nad Oslavou. O dva roky pozd$ji její firma ex-pandovala dál, tentokrát díky velkoobchod-ní základn$ se skladem na plo"e t#í tisíc metr& (tvere(ních v „rodn'ch“ )imelicích. „Dodnes v )imelicích sídlíme. Na #ízení firmy se v"ak podílejí i dva synové paní #e-

ditelky – Vít$zslav Vala, #editel pro strategií a Tomá" Vala, obchodní #editel. Ve vedení je i dcera Jana, momentáln$ je v"ak na mate#-ské dovolené,“ up#es,uje Jan Voldán.

Jdeme na SlovenskoPosledních patnáct let firmy bylo lemováno dal"ími zlomov'mi kroky. V roce 1997 SIKO KOUPELNY nap#íklad vstoupily na brn$n-sk' trh. O (ty#i léta pozd$ji byla otev#ena známá centrála v Praze na )erném Most$ s megaprodejnou na plo"e 1100 metr&. Letos firma na(ala jedenadvacátou sezonu

a p&sobí ve 36 pobo(kách po celém )esku. „Ve m$stech, kde nemáme vlastní zastou-pení, prodáváme koupelnové vybavení pro-st#ednictvím sv'ch partner&. Zam$stnává-me více ne% p$t stovek lidí a ná" ro(ní obrat (iní p#es dv$ miliardy korun,“ vysv$tluje Voldán a dodává, %e p#ed dv$ma lety SIKO KOUPELNY otev#ely první prodejnu v Brati-slav$ a loni k ní p#ibyly dal"í dv$ slovenské pobo(ky. Zárove, probíhá dokon(ování pokrytí (eského trhu. Loni v #íjnu firma p#est#ihla pásku v obchod$ v )eské Líp$ a v prosinci v Litomy"li. TE

XT: P

ETR

HO

LE)

EK |

FO

TO: A

RCH

IV

SIKO KOUPELNYKdy% jste dva roky po revoluci cht#li nakoupit dla%di'ky v Siku, museli jste zajet do )imelic v ji%ních )echách. Byl tu mal& obch"dek se skladem na druhém konci obce. Aby vám prodava'i zbo%í vydali, uzamkli krám a jeli s vámi. Dnes nakoupíte vybavení koupelen od A do Z ve 36 pobo!kách SIKO KOUPELNY po celém )esku. Zakladatelka firmy Jaroslava Valová ud#lala z obch"dku nejv#t$í

tuzemskou specializovanou sí* s p$tistovkou zam$stnanc' a ro!ním obratem p#es dv$ miliardy korun. „Chceme se stát firmou evropského v&znamu,“ !íká marketingov& $éf firmy Jan Voldán.

01/2012 ( KOMPAS ( 25

Klient

Na&e "e&eníPot#ebujeme spolehliv% bankovní servisPro mnoho nejv#znamn"j!ích v#robc' koupelnového vybavení jsou SIKO KOUPELNY v )esku klí&ov#m odb"ra-telem. Je proto z%ejmé, $e firma pot%e-buje mít v zádech spolehliv# bankovní servis, proto$e je denn" ú&astníkem velkého objemu transakcí. „)SOB je ná! hlavní pen"$ní ústav. Realizujeme p%es banku ve!keré tuzemské a zahra-ni&ní platby, svozy hotovosti a platební terminály,“ %íká !éf marketingového odd"lení spole&nosti Jan Voldán.Mnoho firem, se kter#mi SIKO spolupracuje, sídlí mimo )R. „P%es banku samoz%ejm" %e!íme i ná! velmi intenzivní platební styk se zahrani&ím.“ V p%ípad" mnoh#ch zahrani&ních v#robc' jsou SIKO KOUPELNY jejich nejv"t!ím &i v#hradním dovozcem do )eska. Jde zejména o v#robce obklad' a dla$eb – !pan"lskou firmu Venus, tureckou Kale, polskou Pilch, vodovodní baterie Pa/oni z Itálie a n"-mecké Hansgrohe a Grohe. „Co se ale t#&e ostatních bankovních produkt', jsme pom"rn" konzervativní. 0ádná bankovní %e!ení na míru nemáme, standardní slu$by )SOB nám pln" vyhovují,“ dodává Voldán.

Sny uká)ou lidem ve 3D„M&%eme se pochlubit tím, %e máme nej-v$t"í skladovací kapacity u nás. V masovém m$#ítku jsme vyvinuli takzvanou kójovou prezentaci sortimentu, která je v sou(asné dob$ pro prodej koupelnového sortimentu standardem,“ pokra(uje Voldán. V"ech-ny prodejny SIKO KOUPELNY jsou proto navr%eny tak, aby zákazník&m nabídly ma-ximální inspiraci a vysok' komfort p#i za-#izování vlastní koupelny. Firma se tak #ídí sloganem „SIKO – prodejny plné inspirace“. S tím souvisí i dal"í nabízené slu%by – t#eba 3D návrhy koupelen ve fotografické kvalit$. T'm odborník& v grafickém odd$lení vy-pracuje vizualizaci budoucí koupelny podle zadání zákazníka. Model nenabídne pouze ukázku designu, ale také spo(ítá p#esné mno%ství pot#ebného materiálu, rozm$ry koupelnového vybavení a v'slednou cenu. Pro spolupráci s developery a stavebními firmami má spole(nost navíc vy(len$né samostatné odd$lení, ve kterém pracuje zhruba (ty#icet lidí.

Obchody fr!í i ve velkémFirma se chce dál roz"i#o-vat. I kdy% finan(ní krize razantn$ zasáhla staveb-nictví a na n$j napojen' koupelnov' byznys, SIKO KOUPELNY nevyjímaje, optimismus spole(nosti rozhodn$ neschází. „Obra-ty sice p#estaly dynamicky r&st, ale chceme krize vyu%ít v ná" prosp$ch a sna%íme se pobo(-kovou a sortimentní expanzí posílit ná"

podíl na trhu. Na"ím cílem je upevnit pozici jedni(ky na (eském trhu a stát se jedni(kou

na sousedním Slovensku,“ shoduje se management. SIKO KOUPELNY p#itom nejsou jen prodejcem pro kone(né spot#ebitele. Firma prodává i velko-obchodním zákazník&m, kter'm m&%e nabídnout cenové i jiné v'hody. Ty získává díky nadstan-

dardním odb$r&m v #ádu desítek (i stovek milion& korun od jednotliv'ch v'robc&.

Nabízíme inspiraci a vysok# komfort.

30 ( KOMPAS ( 01/2012

Retro

Bankomat je celkem mladíkPrvní bankomat um#l vydávat jen jeden obnos. Ten dal$í u% nabízel mo%ností o trochu víc. Zatímco na za'átku se vybíralo na papírové líste'ky a plechové %etony, dnes jsou tu moderní a bezpe'né plastové karty. Bankomaty u) um$jí peníze nejen dávat, ale i p#ijímat. A za pár let budou ur'it# zase o poznání chyt!ej$í, mo%ná v budoucnu posta'í p!ilo%it prst nebo pohlédnout bankomatu „z o'í do o'í“ a on vám rovnou vystr'í p!esn# tolik hotovosti, kolik pot!ebujete.

Bankomat p#i"el na sv$t zhruba p#ed (ty#iceti p$ti lety, dá se v"ak #íct, %e se narodil u% podruhé. Úpln$ na za(átku

toti% stál jeho o t#icet let star"í bratr, kter' v"ak ve své dob$ moc neusp$l. S my"lenkou na mo%nost dostat se ke sv'm pen$z&m i mimo otevírací dobu bank p#i"el jako první Luther George Simjian – tureck' vynálezce %ijící v Americe. Vymyslel „stroj na peníze“ a v roce 1939 p#esv$d(il newyorskou banku Citicorp, aby jeho vynález vyzkou"ela. Banka souhlasila, ale po p&l roce bankomat zase stáhla. Jeho slu%eb toti% s velk'm gustem vyu%ívali hlavn$ gamble#i, gangste#i, pro-stitutky a dal"í pochybné osoby, které m$ly své d&vody k tomu, aby se vyhnuly osobnímu jednání s banké#i a ú#edníky u p#epá%ky.

Bankomat upadl do zapomn$ní a na svou druhou a úsp$"n$j"í premiéru (ekal a% do roku 1967. Práv$ tehdy se objevil zbrusu nov' model

bankomatu p#ed bankou Barclays v Lond'n$. A okam%it$ vzbudil obrovskou pozornost. Do propagace se vlo%ily dokonce i slavné hv$zdy filmového nebe. Noviny tehdy psaly: „Na Town Street (. 20 byl dnes instalován záhadn' p#ístroj, kter' údajn$ podle svého vynálezce Johna Shepherda-Barrona doká%e nahradit banku. P#ístroj nazval bankomat a m$l by um$t vydávat peníze, stejn$ jako t#eba klasick' automat doká%e vydávat (okoládové ty(inky. Jediné, co pot#ebujete, je speciální d$rn' "títek a (ty#místné (íslo zvané PIN. Ty by Lond',an&m m$la poskytnout jejich banka.“ Bankomat se v mnohém podobal tomu dne"ní-mu, av"ak s tím rozdílem, %e suma byla pevn$ dána. Po vlo%ení jednorázového bankovního voucheru zkrátka vyjela ven jedna z p#iprave-n'ch obálek s deseti librami. I p#es zna(nou jed-noduchost stroje – nebo mo%ná práv$ proto – si lidé bankomaty zamilovali.

První bankomatPrvní automat na peníze vznikl na americkém kontinentu, ale oblibu si získal jen u nekal#ch $ivl'. Slu!ní Ameri&ané up%ednost(ovali osobní jednání se sv#m banké%em.

První seriózní klientSlavn# britsk# herec Reg Varny se stal prv-ním zákazníkem ban-komatu BarclaysCash v lond#nské &tvrti Enfield, z n"ho$ si 27. &ervence 1967 vybral p%esn" deset liber.

První %eskoslovensk'Kone&n" dorazil i k nám – 15. ledna 1989 se na pra$-ské pobo&ce teh-dej!í )eské státní spo%itelny objevil první elektronick# bankomat, av!ak v o/-line provedení.

1967

1939

1989

TEXT

: LEN

KA C

IZN

ERO

VÁ |

FO

TO: )

NB,

PRO

FIM

EDIA

U nás se první bankomat objevil v lednu 1989, a to v Praze, ve spodní (ásti Václavského nám$stí. Byl off-line a vybírat z n$ho mohli jen zam$stnanci banky, ale postupn$ byly bankomatové karty poskytovány i ve#ejnosti. Za zmínku rozhodn$ stojí, %e k identifikaci se tenkrát pou%ívalo (íslo sporo%irového ú(tu klienta, které bylo vyra%eno p#ímo na kart$. Prvn$ on-line si )e"i mohli z bankomatu vybrat peníze a% v roce 1992. A pak u% to jelo jako po másle – nejd#ív bankomaty na pobo(kách, potom v hotelech a obchodních centrech, dnes doslova na ka%dém kroku. Podle aktuálních statistik je v sou(asnosti v )eské republice p#ibli%n$ 3800 bankomat& a banky jejich sí+ neustále roz"i#ují. Po celém sv$t$ je dohroma-dy 1,5 milionu bankomat& a jejich po(et roste závratnou rychlostí – ka%d'ch p$t minut je instalován jeden nov'. O peníze z automatu je prost$ stále velk' zájem.

01/2012 ( KOMPAS ( 31

55

Mozkolamy

V"d"li jste, $e jaro p%ijde letos o den d%ív? Dostaví se u$ 20. b#ezna, p%esn" v !est hodin a &trnáct minut ráno.

A$ od té chvíle máte oficiální nárok na jarní únavu. Ale jestli

si pot%ebujete na chvilku odpo!inout a odreagovat se

u$ te., zkuste rozlousknout n"kterou z na!ich nov#ch hádanek. Sta!í pár minut a budete zase sv$)í jako

rybi!ka.

P$t minut

V ROZKV*TUKterá krabice obsahuje v!echny &ásti pot%ebné k vytvo%ení práv" této kv"tiny?

05

01

02 HEZKÁ %ESKÁ PO+EKADLAUhádnete, jaká p%ísloví se skr#vají za jednotliv#mi obrázky?

HÁDANKANajdete správnou jednoslovnou odpov"., která vyhovuje pro v!echny otázky zárove(?

Co je v"t!í ne$ B'h?Hor!í ne$ .ábel?Chudí to mají!-*astn#m to chybí!Kdy$ to bude! jíst, zem%e!!

03

04

+E,ENÍ01

05

02

03

AKVÁRIUMRozd"lte akvárium na &ty%i stejn" velké &ásti stej-ného tvaru, p%i&em$ ka$dá &ást musí obsahovat jednu rybi&ku od ka$dé barvy

VODÁCKÉ PO%TYJednotlivá písmena nahra.te &íslicemi tak, abyste dostali platn# v#sledek. Napovíme, $e A=5.

04

Ranní ptá&e dál doská&e.Kdy$ se dva perou, t%etí se sm"je.Syt# hladovému nev"%í.

Kv"tinu sestavítez &ástí v krabici A

15451 x 6 = 92706Nic

KAJAKKAJAKKAJAKKAJAKKAJAKKAJAK---------VESLO

A B C

K zamy"lení

To, co od nás klienti cht$jí, je vlastn" úpln" prosté. O&ekávají férovou hru, !istou a podle pravidel. P%esn" takovou, jakou s nimi hraje oby&ejn# farmá%, od kterého si na trhu kupují &erstvou zeleninu. U n"j, stejn" jako u nás, se také ka$dá nepoctivost hned pozná.

„Poctiv' a transparentní p"ístup vytvá"í dlouhodobé vztahy se zákazníky.“

Nenabízím nic, co by mohlo

vést k poru&ování zákon'

a p#edpis'.Informace a podmínky jednání jsou srozumitelné

a transparentní.

Dávám pouze to, co

odpovídá situaci a po)adavk'm

klienta.

V)dy a ve v&em jsem k zákazníkovi

poctiv%.

Zam!"ení na zákazníka | Dobré jméno firmy | Osobní morálka zam"stnanc' | D'v"ra a d'v"rnost | Vzájemná úcta | Názorová otev%enost

Zam$#ení na zákazníka

Loni jste na tomto míst$ nacházeli seriál,

kter% prost#ednictvím slavn%ch osobností p#ibli)oval &estici

princip', kter%mi se v "SOB #ídíme. Letos si p#ipomeneme ná& Etick% kodex,

kter% tyto principy v sob$ zahrnuje a jasn$ konkretizuje to, co je pro "SOB zásadní – etické chování. A aby to bylo zábavn$j&í,

pokusíme se v)dy najít n$jakou zajímavou profesi, která p#esn$

vystihuje podstatu dané kapitoly etického kodexu skupiny

"SOB.

Etic

k% k

odex

v p

lném

zn$

ní n

alez

nete

na

strá

nchá

ch F

irem

ní k

ultu

ry n

a w

ebu

útva

ru K

omun

ikac

e.