Krkonoše - svazek měst a obcí

KrkonošskáKrkonošskásezona

zdarmaZDARMAzima 2008/2009

Zajímavostia užitečné rady

pro návštěvníky Krkonoš

Zima kolem nás, milí lidé v blízkosti, příjemné zážitky, dobrý pocit

Tento projekt byl spolufi nancován z prostředků Královéhradeckého kraje

• Krkonoše - kolébka sportovců

•„Synové hor“ ve vzpomínkách

• Jak s počasím na horách?

• Lyžujte a radujte se

• Kam na jaře a v létě

• Sněžka z ptačí perspektivy

• Otevíráme hory handicapovaným

Budova Regionálního infocentra ve Vrchlabí.

Strana 2

www.krkonose.eu

V roce 2000 byla založena regionální orga-nizace cestovního ruchu Krkonoše – svazek měst a obcí. Sdružuje 40 členů, měst a obcí rozprostírajících se na ploše více než 80 000 hektarů na území Královéhradeckého a Libereckého kraje.

Na území žije více jak 60 000 stálých obyvatel. Hlavní činností Krkonoš - svazku měst a obcí je uvádět do života projekty nejen na podporu cestovního ruchu v celém turistickém regionu a zajištění jejich fi nancování. Pracovní tým Svazku Krkonoše tvoří vedení členských měst a obcí a interní i externí pracovníci. Společně vedou, vy-tváří, koordinují a pečují o celokrkonošské projekty, propagaci a rozvoj cestovního ruchu v turistickém regionu.

Rozpočet se z původních 100 tisíc korun vyvinul na zhruba 8 milionů korun ročně. Tři čtvrtiny tvoří granty a dotace. Svazek Krkonoše je schopen ke každé jedné ko-runě od svých členů získat prostřednictvím krajských grantů a fondů Evropské unie další tři koruny navíc. Členové Svazku se na celkovém rozpočtu podílí z 1/4.

Mezi realizované projekty patří: Krkonoše – lyžařský běžecký ráj

Jan Sobotka, starosta Vrchlabí a předseda Krkonoš - svazku měst a obcí, uvedl: „Nový subjekt přinesl zásadní změnu i ve fungování bývalého informačního centra ve Vrchlabí. Komise cestovního ruchu námět podpořila a do-vedla až k rozhodnutí zastupitelstva. Město se rozhodlo, že bude od jara příspěvkovou organizací s regionálním zaměřením. Není výdělečným podnikem a obchodem, jedná se o službu veřejnou, určenou všem přícho-zím. Je důležité, aby regionální infocentrum poskytovalo špičkové služby a bylo ku prospěchu všech.“Michal Vávra, ředitel Svazku Krko-noše, doplnil: „Vrchlabí chce být bránou Krkonoš, a proto jeho infocentrum musí naplňovat regionální význam. Svazek Kr-konoše, který čítá čtyřicet členských měst a obcí měl v tomto ohledu na co navazovat. Mnoho let pracujeme na vzájemné spo-lupráci krkonošských infocenter, kterých jsou více než dvě desítky. Důležitý je však

Představujeme se ...

Tvoří jej několik set kilometrů pravidelně upravovaných a vyznačených lyžařských běžeckých tras. Jejich páteří je Krkonošská magistrála, vedoucí po hřebenech hor, mě-řící více jak 70 kilometrů. Krkonoše ze sedla kolaCílem je podstatným způsobem zlepšovat v horských, ale zvláště v podhorských oblastech podmínky pro cykloturistiku. V posledních letech bylo v podhůří, péčí Svazku Krkonoše, vyznačeno a mobiliářem (mapy, lavičky, aj.) vybaveno 200 kilometrů nových cyklotras. Krkonošské cyklobusyVeřejná doprava propojuje pohoří sítí autobusových linek s návaznostmi do jednotlivých údolí i do podhůří. Umožňuje přepravu kol. Podstatným způsobem zlep-šuje dopravní obslužnost celého regionu jak pro turistiku, cykloturistiku, tak i trvale žijícím obyvatelům.Krkonošské zimobusyNa podporu lepší zimní dopravní obsluž-nosti místních obyvatel a návštěvníků regionu. Krkonošské zimobusy - zimní turis-tické autobusy umožňují lyžařům - běžcům i turistům projet se na lyžích přes hřebeny Krkonoš a zpět se vrátit autobusem.Vydavatelská činnost - propagační materiályTiskoviny v jednotném grafi ckém designu se společným turistickým logem regionu. Jsou

k dispozici zdarma na pultech krkonošských informačních center a na veletrzích. Infocentrum pro všechnyRegionální turistické informační centrum Krkonoše se sídlem ve Vrchlabí. Svazek měst a obcí Krkonoše je garantem posky-tovaných informací z celého pohoří, včetně polské strany.Rezervační a informační systém Do praxe byl uveden on-line rezervační systém Deskline zaměřený nejen na uby-tování. Internetový server www.krkonose.euPropracovaný regionální informační sys-témem obsahující tisíce databázových záznamů s texty v českém, německém, anglickém a polském jazyce, s mapovými zákresy a fotografi emi. Koordinace informačních centerPro informační centra, která tvoří významný pilíř rozvoje cestovního ruchu, vytváří Sva-zek Krkonoše důležitou platformu spolu-práce a koordinace společných aktivit.Prezentace na veletrzích a výstaváchPravidelná je účast na řadě velkých i men-ších veletrhzích cestovního ruchu v ČR a zahraničí. Krkonoše bez hranic Spolupráce s partnerem v Polsku Zwiaz-kem Gmin Karkonoskich. Cílem je společně prosazovat a propagovat oboustranně užitečné projekty na trhu cestovního ruchu v obou zemích, i na poli celoevropském.

SEBEREFLEXE, Aneb: o nás

V průběhu uplynulého roku studentka Miluše Rohlenová z Provozně ekonomické fa-kulty ČZU Praha, oboru Hospodářská politika, iniciovala anketu s řadou otázek. Předmětem byl průzkum názorů mezi představiteli členských měst a obcí Svazku Krkonoše. Získané informace jsou užitečné nejen pro zúčastněné, jsou seberefl e-xí či důležitou zpětnou vazbou všeho snažení.

Návratnost dotazníků činila 62,5%. Šetření se zúčastnilo všech 40 členů Svazku Krkonoše. Vyplněný dotazník vrátilo 25 obcí, z toho 14 z Královéhradeckého kraje a 11 z kraje Liberec-kého.

První část dotazníku se zaměřovala na spolupráci členských obcí s vedením Svazku měst a obcí Krkonoše a problémy s ní spojené. Na otázku: Které problémy spojené s fungováním Svazku vnímáte jako hlavní? 80 % obcí vidí největší problémy především v nedostatku fi nančních prostředků na realizaci projektů. Váznoucí spolupráce mezi jednotlivými členy Svaz-ku a představiteli regionálního rozvoje je problémem pro 56 % dotazovaných obcí. Jakou známkou hodnotíte spolupráci s vedením Svazku? Spolupráci hodnotí jeho členové nadprůměrně. 44 % obcí přidělilo výbornou, 40 % dotazovaných chvalitebnou, 16 % označilo v odpovědích známku dobře.Které služby a informace ze strany Svazku postrádáte? 75 % dotazovaných postrádá ze strany Svazku pomoc při získávání fi nancí z EU. Na kterých projektech jste se Svazkem spolupracovali? Projekty, na kterých se obce nejvíce podílely, jsou spojené s podporou lyžařských a cyklistických aktivit v Krkonoších. Který z projektů nejvíce přispěl ke zkvalitnění cestovního ruchu v Krkonoších? Krkonoše – lyžařský běžecký ráj a Krkonošské cyklobusy.Co by měl Svazek při realizaci projektů zlepšit? 44 % obcí se domnívá, že by měl více motivovat jednotlivé partnery. Dvě obce nevidí žádné nedostatky. V dalším bloku na otázku: Uveďte hlavní přednosti a nedostatky vydávaných propa-gačních materiálů se nad přednostmi propagačních materiálů zamyslelo 12 obcí, 7 obcí uvedlo jejich nedostatky. Ing. Jan Sobotka, předseda Svazku Krkonoše, k výsledkům poznamenal: „Těší mě výrazně převažující množství kladných odpovědí. Jsem rád, že představitelé našich členských měst a obcí hodnotí v nezávislé a anonymní anketě činnost společné organizace tak pozitivně. Na druhou stranu je cenné znát i uvedené nedostatky a očekávání. Pokud chceme zlepšit kvalitu života v našem regionu, nesmíme se vyhýbat ani nepříjemným skutečnostem.“

Regionální turistické informační centrum Krkonoše ve Vrchlabí

i kontakt s turistou, návštěvníkem. Pokud tvoříme projekty jen zprostředkovaně, je složité dosáhnout zpětné vazby. V tomto ohledu si od regionálního infocentra hodně slibujeme. Jeho princip je založen s cílem pokrytí celého území, včetně polské strany hor. Dnes turista v globálním prostředí celoevropského trhu nerozeznává lokální záležitosti, ale dívá se na turistický region jako celek. A věřím, že tím regionální cent-rum také přispěje svojí troškou do mlýna.“

Z dosavadních aktivit RTIC přesahujících rá-mec regionu lze uvést studijní a poznávací cestu členů Asociace turistických infocenter ČR po Krkonoších, seminář o tvorbě pro-pagačních materiálů určený pro pracovníky veřejné sféry a podnikatele či studijní cestu pro pracovníky místních informačních cen-ter do polských Krkonoš. Klára Kroupo-vá, ředitelka RTIC Krkonoše, upřesni-la: „Regionální infocentrum je organizací pečující o tok informací z celých Krkonoš.

Slouží obyvatelům a návštěvníkům regionu, s cílem podpořit rozvoj turismu v nejvyšších českých horách.“

Krkonoše do nedávné doby neměly regionální infocentrum. To komplikovalo koordinaci sítě místních infocenter a bránilo plnému využití potenciálu nejvyšších českých hor. Novinkou roku 2008 bylo otevření Regionálního turistického informačního centra (RTIC) Krkonoše se sídlem ve Vrchlabí. (V přízemí budovy městského úřadu na náměstí ve staré radnici). Svazek měst a obcí Krkonoše, jako regionální organizace cestovního ruchu, je garantem poskytovaných informací z celého pohoří, včetně polské strany.

V zimě očekáváme 30.000 návštěvníkaKolektiv pracovníků Krkonoš – svazku měst a obcí koncem léta přivítal 15.000 návštěvníka Regionálního informační-ho centra Krkonoše. Z denních statistik RTIC vyplývá, že během hlavních letních prázdnin informační kancelář na hlavní třídě navštívilo 45 % česky hovořících turistů a 55 % klientů ze zahraničí. Drobnými dárky a propagačními ma-teriály byla jako patnáctitisící návštěvnice odměněna paní Dagmar Heise s manželem Uwem z Německa, z města Jena. Paní Heise byla velmi mile překvapena a z drobných pozor-ností projevila velikou a opravdovou radost. V nadcházející zimě očekáváme 30.000 návštěvníka.

Deskline je další možností jak pomoci při prodeji volných ne-obsazených míst. Mezi kontaktní střediska uživa-telů on-line ubytovacího systému Deskline, která v uplynulém období vlastní inicia-tivou získala exkluzivitu spolupráce v Krkonoších, patří: IC Kořenov, INFO Janské Lázně, IC ROKY Rokytnice nad Jizerou, IC FLORA Benecko, Regionální turistické informační centrum Krkonoše. Hlavním partnerem systému je SITOUR ČR a Krkonoše – svazek měst a obcí.

Projekt zavedení celokrkonošského on-line rezervačního systému je rozdě-len do několika etap.První roky pracuje každé výše jmenované

Strana 3

www.krkonose.eu

„Vzájemnou trvalou spolupráci považuji za hybnou sílu regionu,“ říká Jan Sobotka, předseda Krkonoš - svazku měst a obcíKrkonoše – svazek měst a obcí svojí činností dokazuje, že společná práce má pro obyvatele i návštěvníky regi-onu velký význam. V čem spatřujete sílu tohoto snažení?, jsme se dotázali jejího předsedy a vrchlabského staros-ty Jana Sobotky.„Počet členů ve Svazku postupně stoupá. Stává se sílou samospráv reprezentujících nejvyšší horstvo České republiky i široké podhůří. Upevňuje svoji pozici. Když jeho čle-nové společně zaujmou postoj či stanovisko například vůči Královéhradeckému či Libe-reckému kraji, zákonodárcům, nebo státu, oslovení či dotčení ho nemohou pominout, musí reagovat. V tom je naše síla.“Jak se daří sílu udržet?„Jednotliví starostové jsou komunikativní, schopní diskutovat, přijímat a rozvíjet názory. V diskusi se posouváme dál. Jeden přinese myšlenku, další ji prohloubí. Z našich jed-nání vytváříme pozitivní závěry prospěšné pro všechny, či alespoň pro velkou většinu členských obcí. Jejich zástupci si vzájemně nic nedokazují, nevyzdvihují své vlastní am-bice. Vážíme si a pečujeme o dobré vztahy, nepěstujeme konkurenční boj. Každý může říci svůj názor, rozhodne většina. Základním pilířem je spolupráce s dalšími svazky obcí. Vzájemně spolu hovoříme, koordinujeme iniciativy a aktivity, nelezeme si do zelí. Velký Svazek dělá celokrkonošské projekty, menší svazky řeší lokální projekty. Rada Svazku (užší zvolené vedení) má ve svém kolektivu zástupce všech zdejších mikroregionů. Při schopnosti získat i když omezené fi nanční prostředky společně usilujeme o rozvoj celé oblasti.“Jaký konkrétní užitek z práce Svazku mají obyvatelé regionu?„Původně byl Svazek Krkonoše organizací zaměřenou převážně na rozvoj cestovního ruchu. Praxí se ukázalo, že města a obce

jej potřebují k jakémusi zastání. Jeho rolí je vytvářet společný politický vliv vůči krajům, státu i jeho zákonodárcům. Má schopnost získávat peníze na společnou propagaci, na udržení veřejně prospěšných projektů. Největší část peněz je nyní od Královéhra-deckého a Libereckého kraje, další ze zdrojů Evropské unie, důležité jsou členské pří-spěvky, nepatrné zdroje přicházejí od státu. Nemálo přispívají i podnikatelé v cestovním ruchu. Svazek má dnes mnohé hmatatelné výsledky, které jsou neopominutelné.“Připomeňte některé konkrétní? „V tuto chvíli je krkonošský průmysl cestovního ruchu chápán s plnou váhou. Máme kvalitnější infrastrukturní vybavenost v turisticky frekventovaných oblastech. Pracujeme na systematické a dokonalejší propagaci území. Užitek z práce Svazku mají i obyvatelé, které cestovní ruch příliš neza-jímá. Například cyklostezka mezi Vrchlabím a Lánovem má obrovský význam z hlediska bezpečnosti dopravy. Integrace dopravy a lepší dopravní obslužnost celého regionu je důležitým tématem, ve kterém hraje Svazek jednu z hlavních rolí.“Jak a kde je uplatňován Vámi zmíněný společenský vliv?„Zastupujeme poměrně velké a významné území. Jsme aktivní a hybnou silou. Není nám odepřeno říci názor. Máme možnost konzultovat na místech, kde se mění nebo nově vznikají strategické dokumenty. Na-příklad když vznikaly systémy fi nancování cestovního ruchu, každý kraj to viděl jinak. Ukázali jsme na našem konkrétním případu, jak by to asi mělo být a jak fungovat. Jsme konzultanty připravovaných strategických materiálů, členy různých přípravných týmů. Jde jen o to, nakolik se nám daří přesvěd-čit kraje a stát, která cesta vede správným směrem.“Které z těch materiálů se konkrétně

týkají Krkonoš?„Z velké části byl ze společných konzultací sestaven například „Program rozvoje ces-tovního ruchu Královéhradeckého kraje“,

„Program rozvoje cestovního ruchu Liberec-kého kraje“ a své připomínky jsme uvedli i při projednávání „Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR“. Dalším dokumen-tem, do jehož tvorby jsme aktivně vstoupili, je „Politika územního rozvoje“, jako základ-ní územně plánovací dokument celé České republiky. V tak zásadním a strategickém materiálu nebyla kupodivu ani zmínka o Krkonoších, které podle premiéra ČR nemají prý žádný větší problém, který by stál v Praze za pozornost. Nemohli jsme s původním zadáním souhlasit. I když se u nás obcho-

du daří a je tu i nějaká průmyslová výroba. Mezi problematické bych však zařadil, že do Krkonoš nevede žádná pořádná silnice. Pohoří se rozkládá na území dvou územně

správních krajů, na území národního parku, na okraji republiky. Máme své problémy a potřebujeme je řešit. Prosadili jsme s po-mocí krajských úřadů, že Krkonoše jsou ve státních dokumentech charakterizovány jako specifi cká oblast.“Čeho konkrétně se za dobu existence Svazku v regionu dosáhlo?„Největším úspěchem je přesvědčení, že naše společné snažení má skutečně smysl a užitek. Veřejně prospěšné projekty, propa-gace na veletrzích cestovního ruchu, péče o údržbu a značení běžeckých lyžařských tras a

cyklotras, integrace veřejné dopravy, cyklobu-sy, zimobusy, turistické noviny, apod. Prvotní neověřené projekty se ukázaly jako úspěšné, potřebné a nutné. Přinesly dennodenní provozní úkoly, ale také trvalé hodnoty. Mají svůj řád a vyžadují pravidelnou péči. Svazek překryl nešikovné rozdělení nejvyšších čes-kých hor na dva územně správní celky, tzn. do kraje Libereckého a Královéhradeckého. Nezasahuje do samosprávných záležitostí jednotlivých zastupitelstev, respektuje své-bytnost každé obce, každého města. Sdru-žuje se na věcech, které mají maximální podporu.“ Co se doposud nepovedlo?„Ne zcela se daří stabilizovat organizaci na straně příjmů. Zajistit a zaplatit přiměřený počet profesionálních pracovníků. Svazek by měl mít větší objem fi nančních prostředků i na investiční záležitosti. Dále se bohužel poměrně složitě hledá správný konsenzus se Správou Krkonošského národního parku. KRNAP mnohdy nerozumně brání rozvoji infrastruktury a turismu. Jinak řečeno, pro-blém je v tom, že mezi Svazkem a Správou KRNAP zatím hledáme společná pravidla hry. KRNAP musí ze zákona chránit, ale poradit, jak na věc, už ne. Města, obce i podnikatelé jsou schopni si uvědomit, co chtějí a nechtějí. KRNAP s přístupem moci úřední má mandát skoro cokoliv zarazit. Projednané záležitosti nemají záruku platnosti. A i v tomto případě je na místě strategické vyjednávání celku, ne jednotlivců. To je ta síla spolupráce. A jsme na začátku našeho povídání. Když není do-hoda, je síla nulová.“Co je cíl a horizont snažení Svazku ve prospěch území?„Udržet zájem členů, ztvrzovat, že členství ve Svazku je zajímavé, pro obce i města a každého jednotlivce přínosné a smysluplné. Že vzájemná a trvalá spolupráce je hybnou silou regionu.“

Deskline celokrkonošský on-line ubytovací systém

Členové Rady Svazku – zleva: Miroslav Vlasák - starosta Žacléře, Ing. Jan Sobotka - starosta Vrchlabí, předseda Svazku Krkonoš, Ing. Jiří Vancl - starosta Lánova, Ing. Zdeněk Kraus - starosta Černého Dolu, Václav Nosek - starosta Jablonce nad Jizerou, Bc. Karel Klíma - starosta Hostinného, JUDr. Přemek Vodseďálek - místostarosta Harrachova, Ing. Václav Němec - starosta Janských Lázní, Lenka Cincibusová - starostka Košťálova, Ing. Jana Čechová - místostarostka Jilemnice. Foto: Kamila Antošová

Domácím a zahraničním klientům představujeme Krkonoše komplexně

Podpora pospolitostiPodpora společenských akcí v regionu je dlouhodobým projektem. Důvody vysvětlil ředitel Svazku Krkonoše Mi-chal Vávra: „Jsme tu hlavně pro místní občany. Turisté jsou pro nás chlebem, ale skutečná síla regionu spočívá ve vzájemné pospolitosti, která se proje-vuje i pořádáním řady nadšeneckých akcí. Setkání rodáků, hasičské soutěže, žákovská či veteránská fotbalová utkání s doprovodným programem, poutě, jar-marky, hudební slavnosti a řada dalších příležitostí, kdy se obyvatelé ze širokého podhůří společně schází a baví. Potkat se, popovídat, co je nového, přátelsky se pobavit a udržovat zdravý sousedský kontakt.“

Snahou Svazku Krkonoše je ve spolu-práci s pojišťovnou UNIQA jednorázově fi nančně přispívat pořadatelům zmíně-ných a podobných akcí částkou 5 až 10 tisíc korun. Za tímto účelem Valná hromada pověřila

Radu Svazku určením pravidel a kritérií, která napomohou při rozhodnutí o udě-lení podpory. Představitelé jednotlivých měst a obcí pak budou moci o příspěvek písemně požádat na základě jednodu-chého formuláře. „Máme na mysli kul-turní, sportovní a společenská setkání, která jsou u místních velmi populární, ale v praxi se pro ně jen těžko najde podpo-ra kraje, Evropské unie, nebo klasických sponzorů. I malé vesničky mají právo na užitek ze členství v naší společné organi-zaci“, předestřel hlavní ideu její iniciátor na vrchlabském setkání starostů.

Svazku Krkonoše se v roce 2008 po-dařilo díky pojišťovně UNIQA získat na podporu společenských akcí v regionu celkem 50 tisíc korun. „Pokud se tato spolupráce osvědčí a nalezne pozitivní odezvu u pořadatelských spolků, bude-me usilovat o její rozvoj i v příštím roce“, potvrdil M. Vávra.

středisko zvlášť. V další etapě dojde k propojení dat ze strany Regionální turistického informačního centra Krkonoše,

v poslední etapě k vzájemnému propojení dat. Do systému se zadávají nejenom objekty

k ubytování, ale i turistické výlety, akce, nabídky adrenalinových sportů a dal-ších aktivit v Krkonoších.

Využijte příležitost a zařaďte váš objekt (hotel, pension, privátní ubytování, apod.) do celokrkonoš-ského rezervačního a informačního systému zdarma co nejdříve.

Pro bližší informace kontaktujte Re-gionální turistické informační centrum

Krkonoše, telefon: 499 405 744, nebo písemně na adrese info@krkonose.eu.

Krkonoše - svazek měst a obcí na webových stránkách www.holidayinfo.cz, www.feratel.com a v budoucnu i na www.krkonose.eu představuje a nabízí zdarma prezentaci ubytovatelům pro-střednictvím mezinárodního informačního a rezervačního systému Deskline.

deskline

Krkonoše - svazek měst a obcí zima 2008/2009Strana 4

www.krkonose.eu

byly a jsou

Josef Kraus - průkopník závodního lyžování v Čechách, jeden z ve-doucích závodníků na přelomu 18. a 19. století. Narodil se v Dolních Štěpanicích. Byl vítězem prvního mezinárodního závodu v běhu na 50 kilometrů, pětinásobným mistrem Království českého. Jeho otec Jan byl truhlářem. Pracoval s věhlasným výrobcem lyží na dolnoště-panické pile, sekerníkem Antonínem Vondrákem. Ten mu půjčil šablonu a Jan začal lyže vyrábět „podomácku“. Syn Josef měl o výbavu postaráno. Jako dítě vítězil na školních závodech v běhu. Při závodu o mistrovství zemí Koruny české skočil na improvizovaném skokanském můstku a stal se prvním českým mistrem Království českého ve skoku na lyžích. V roce 1904 na mistrovství zemí Koruny české ve Vysokém nad Jizerou získal Josef Kraus, člen ČKSS, svůj první mistrovský titul v běhu na 10 kilometrů. Ten dvakrát za sebou obhájil. V roce 1905 přidal i vítězství v prvním závodě v běhu na 50 kilometrů. V roce 1906 obhájil v mistrovském závodě na Benecku své prvenství naposledy. Na druhé místo odsunul i Bohumíra Han-če. Zemřel v roce 1966.

Zdeněk Remza - mistr sportu a zaslou-žilý trenér. Narodil se v Horní Branné. Dlouhá léta byl členem čs. reprezentač-ního družstva skokanů, startoval na ZOH 1948 a Mistrovství světa v letech 1954 a 1958. Byl skokanem s vybroušeným sty-lem a perfektním doskokem. Kladl důraz na techniku skoku, kterou nejen ovládal, ale dokázal také výborně demonstrovat. V roce 1960 byl pověřen funkcí státního trenéra skokanů, kterou vykonával do roku 1970. Za jedinečné úspěchy docí-lené na ZOH 1968 v Grenoblu byl vyzna-menán státním vyznamenáním. V letech 1974–1981 zastával funkci ústředního trenéra Svazu lyžování ČSSR.

„Vyberte náhodně sto kluků a nabídněte jim, aby skákali na lyžích. Když se jich přihlásí deset, tři z nich utečou z nájezdu. Bylo však šest kluků, kteří tuto nabídku dostali v pěti letech a neodmítl ani jediný. V šesti skákali 15 metrů, ve dvanácti 50 metrů. Byli to Balcarové ze Špindlerova Mlýna.“ Úvod článku věnovaného povídání s největší skokanskou rodinou v Evropě a možná i na světě má svoji platnost i po 30 letech. Sedm lyžařů skokanů – otec Oldřich, a synové: Olda, Josef, Jindřich, Jaroslav, Stanislav a Jiří. Jako osmý z rodu Balcarů pokračoval Jan, syn Jindřicha. Jedním z trenérů bratří Balcarů byl architekt Karel Jarolímek, první stavitel moderních skokanských můstků u nás, jeden z prvních skokanů a členů FIS. On sám skákal na norském Holmenkollenu a zúčastnil se běžeckého závodu na 50 kilome-trů, při kterém zahynuli Bohumil Hanč a Václav Vrbata.

Uplynulo už hodně let od doby, kdy se ve střední Evropě objevili první lyžaři. Koncem 19. století se stateční jednotlivci se svými „perkýnky“ odvážili pustit v zimě do osamělých hor. Mnozí z průkopníků nového odvětví sportu – lyžařství – na-stupovali dobrodružnou cestu. Ve městech, odkud přicházeli do hor, byli terčem posměchu a nevole, ve vlacích, které je dopravovaly do horských údolí, se střetávali s udivenými, často nepřátelskými pohledy spolucestujících. Těžké to měli i v samotných horách. Sedláci je vyháněli z luk, kde se pokoušeli lyžovat, hostinští jim častokrát odmítali nocleh. Museli svoji zálibu v zimním sportu utajovat.

Nesnadné začátky odvážlivců

Složitý vývoj ženského lyžováníPrvní zápis o účasti ženy v lyžařském závodu pochá-zí z pera dr. W. Off ermana. Referuje o senzaci, kterou způsobila žena poštmistra ze Semmeringu v Rakousku, když se roku 1898 zúčastnila místního závodu v běhu na lyžích s muži.Lyžování žen v letech 1900 v Evropě, se vzácnou výjim-kou Finska, bylo pokládáno

Anna Hanušová byla významnou postavou ženského lyžování v letech 1908–1912 v Čechách. O začátcích lyžování žen v českých zemích kro-nikáři zanechali jen velmi skromné zprávy. Z nich lze dedukovat, že před 1. světovou válkou jich lyžovalo jen málo. Startovaly ale v samostatných závodech tzn. bez diskriminace. První závod žen byl uskutečněn u příležitosti mistrovství Království českého dne 2. ledna 1904 ve Vysokém nad Jizerou. Kolem roku 1910 se několika závodů spolu s muži zúčastnila tehdejší nej-lepší závodnice Anna Hanušová ze Sokola Mrklov, později členka před-ního klubu – Českého krkonošského spolku Ski v Jilemnici. Byla první ženou v Čechách, která 10. dubna 1909 star-tovala v závodě na 50 kilometrů.

za „morálně podezřelé“. Úplné pobouření v roce 1900 vyvolala v městečku Freiburg zpráva, že v lyžařském závo-dě mužů byla spatřena žena v kalhotách.Do roku 1900 tvořil lyžařské oblečení ženy kostým lemo-vaný kožešinou, se sukní ke kotníkům. Obecně je možné říci, že lyžařské oblečení žen hrálo ve vývoji lyžování důle-

žitou roli. Puritánský postoj veřejnosti bránil lyžařkám v dosahování vyšší výkon-nosti. Bylo obvyklé, že lyžařky ještě krátce po první světové válce vozily lyžařské kalhoty v batohu, na závod si je oblé-kaly a na cestu domů se zas převlékaly do sukní.

Zdroj: Zlatá kniha lyžování.

Josef Kraus

Anna Hanušová

Antonín Bartoň ml. - trojnásobný mistr republiky, dvojnásobný stříbrný medailista z Mistrovství světa 1933, nejlepší Středoevro-pan v závodě na 50 km na Zimní olympiádě v Lake Placid v roce 1932. Narodil se ve Vysokém nad Jizerou a byl jedním z předních čs. závodníků v první polovině 30. let. Na Mistrovství světa 1933 v Innsbrucku vybojoval stříbrnou medaili ve sdruženém závodě a přispěl k vynikajícímu úspěchu štafety ČSR, která rovněž získala stříbro. Lyžovat začal v předškolním věku. Do reprezentačního družstva ČSR byl zařazen v roce 1931. Největšího úspěchu ve své sportovní kariéře dosáhl v Mistrovství světa 1933 v Innsbrucku, kde získal dvě stříbrné medaile, v závodě sdruženém a ve štafe-tovém běhu, v lyžařském sprintu na 18 km zaběhl sedmý nejlepší čas. Zaběhl z našich závodníků nejrychleji a rozhodl o stříbrné medaili. Byl to úspěch, který zopakovaly až o půl století později čs. běžkyně v Sarajevu na ZOH 1984. V roce 1935 vybojoval svůj poslední titul mistra republiky ve sdruženém závodě a ukončil sportovní kariéru.

Eva Paulusová - osminásobná mistryně repub-liky, účastnice dvou olympiád a tří mistrovství světa, zimní univerziády, trenérka a technická delegátka Mezinárodní lyžařské federace FIS. Narodila se v Jilemnici. Závodila v letech 1955 až 1966. Lyžovat začala velmi brzy, už v pěti letech. V roce 1955 byla povolána do národ-ního reprezentačního družstva. Jejím prvním úspěchem doma bylo vítězství v běhu na 5 km na mistrovství republiky ve Špindlerově Mlýně. Na mezinárodní půdě 2. místo v běhu na Me-zinárodní zimní univerziádě 1960 v Chamonix. Největší sportovní výkon podala na Mistrovství světa v Oslo 1966 v běhu na 10 km. Od roku 1975 byla členkou ženské běžecké kombinace FIS a vykonávala funkci technické delegátky FIS na mezinárodních závodech v běhu žen. Antonín Bartoň ml.Eva Paulusová

Zdeněk Remza

Hynek Bedrník se narodil 31. prosince 1872.

Byl výborným běžcem z počátků závodního

lyžování v českých zemích. Spoluzakladatel

Českého krkonošského spolku Ski v Jilemnici,

dlouholetý člen jeho výboru a první náčelník.

Spolu s dalšími závodníky stál u kolébky zá-

vodního lyžování v Čechách a byl brzy jeho

chloubou. Na prvním lyžařském mistrovství

Království českého v lednu 1896 v pražské

Stromovce zaběhl druhý nejlepší čas. O měsíc

později zvítězil v prvním klubovém závodě o

mistrovství Krkonoš. V roce 1898 se stal mis-

trem zemí Koruny české. Po ukončení závodní

činnosti se věnoval intenzívní práci v Českém

krkonošském spolku Ski.Hynek Bedrník

Krkonoše

Na snímku je celý tým i s otcem-trenérem. Zleva: Josef, Jindra, Standa, Oldřich Balcar senior, Jirka, Jarda, Olda. Avšak bez maminky by nebylo rodiny Balcarů, nevyrostlo by šest zdatných skokanů na lyžích.

Rodina Balcarova

Chcete-li se dozvědět více, navštivte Krkonošské muzeum v Jilemnici (Tel.: 481 543 041)

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 5zima 2008/2009

www.krkonose.eu

studentka vrchlabského gymnázia a členka Ski klubu Špindlerův Mlýn, úspěšně zakon-čila žákovskou reprezentaci. Patnáctiletá Andrea získala titul Mistryně ČR v obřím slalomu. V průběhu závodní sezony v re-publikových závodech obsazovala ve slalo-mu nejhůře druhá místa. Při mezinárodních závodech „Skiinterkritérium“ v Říčkách v Orlických horách dokázala, že obří sla-lom, pokládaný za základ sjezdového lyžo-vání, umí. Obsadila 2. místo. Při žákovském Mistrovství světa Trofeo Topolino v Itálii, v konkurenci více než 100 lyžařek ze 45 zemí světa potvrdila, že patří mezi nejlepší. Následovalo italské Abetone, kde si v kon-kurenci stovky závodníků v každé kategorii z 38 států světa vedla velmi zdatně.Další měření sil světové žákovské špičky se konalo ve francouzském středisku Val d´ Isére. Z více než 100 dívek z 28 zemí obsadila 3. místo ve slalomu. Před dvěma lety tu vyhrála superobří slalom a odměna byla sladká. Želatinových medvídků vyhrála tolik, kolik sama vážila - 50 kilogramů. Blahopřejeme a přejeme mnoho dalších úspěchů v juniorské kategorii.

se narodil v roce 1993. Žije ve Vrchlabí. Pod trenérským dohledem Zdeňka Volecha je úspěšným freestyle snowboardistou. Mezi jeho úspěchy patří především 1. místo O2 Rookie cup 2007 celkově, 3. místo 4x4 série 2007 celkově 8. místo World Rookie Fest Livigno 2008Daniel Paulíček je zařazen v programu ,,Sportovci pro Soči 2014“ Sportovní aka-demie ve Špindlerově Mlýně. Jako talen-tovaný snowboardista, který vzešel přímo z líhně BSS clubu a Sportovní akademie, je podporován fi rmou Burton. V nadcházející sezoně vstoupí plně do kategorie juniorů.

se narodil ve Vrchlabí. Je členem oddílu Ski alp klub Špindl. Pro závodní kariéru ve skial-pinismu se začal intenzivněji připravovat před zimní sezonou 2004/5. První úspěch se do-stavil. V kategorii mužů do 23 let se nominoval na Mistrovství Evropy v Andoře do závodu Vertical Race, závodu jednotlivců a štafetového závodu. Česká republika tam i díky němu obsadila 5. místo v hodnocení národů. V zimní sezoně 2005/6 ze zdravotních důvodů nezávodil. Další zima 2006/7 byla úspěšnější. Opřel se do přípravy, jezdil na kole, běhal, forma šla nahoru a se zimou gradovala. Vrcholem sezony bylo Mistrovství České republiky ve skialpinismu ve Špindlerově Mlýně a s ním vítězství v kategorii muži 20 až 39 let.

narodil v roce 1981. Po základní škole roce 1995 nastoupil do Sportovního

ymnázia v Jilemnici a o tři roky později se ostal do české reprezentace. Z klasických žařských disciplín si vybral tu nejtěžší severskou kombinaci. V současné době Tomáš nejlepším českým „kombiňá-

em“. V roce 2007 získal v Turíně titul kademického mistra světa. Je držitelem vou bronzových medailí ze světové uni-

verziády. V závodě Světového poháru na Holmenkollenu 2007 vybojoval páté místo a zúčastnil se i ZOH 2006 v Turíně. Třikrát v kariéře se dosud představil na mistrovství světa. Pravidelně se umisťuje v nejlepší pat-náctce Světového poháru, v letní Summer Grand Prix 2007 skončil desátý.Tomáš Slavík má za sebou nejenom úspěšnou lyžařskou kariéru, v loňském roce dokončil studium pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci, obor němči-na – tělocvik.

se narodila roku 1988. Žije v Jilemnici, kde také studuje na sportovním gymnáziu. Věnuje se biatlonu, je reprezentantkou ČR. Mezi její přední úspěchy patří: Mistrovství světa juniorů 2008 – 2., 6., 6. místo, Mis-trovství Evropy juniorů 2008 – 3., 2. místo, 2. místo štafety, Mistrovství světa 2008 dospělí – 14. místo. Veronika je právem považována za největší talent současnosti pro český biatlon. V nadcházející sezoně bude stále v kategorii juniorek. Vrcholem sezony pro ni bude Mistrovství světa juni-orů. Je jasné, že bude absolvovat značnou část Světového poháru 2008/2009. Pro olympijský rok 2010 bude Veronika ofi ci-álně prvním rokem v kategorii žen. Ambice účasti a dobrého výsledku na ZOH ve Van-couveru (do 30. místa) jsou velmi reálné. Vrcholem v dalším sportovním životě bude ZOH v SOČI v roce 2014. Jejím osobním trenérem je Jindřich Šikola, který je zároveň trenérem reprezentace ČR juniorek.

kolébkou vynikajících sportovců

Daniel Paulíček

Michal Štantejský

Tomáš Slavík

Veronika Vítková

Andrea Zemanová

Filip Trejbal

se narodil v Jilemnici v roce 1985. Vystu-doval zdejší sportovní gymnázium. Žije v Rokytnici nad Jizerou spolu s rodiči a starší sestrou. Zde také nastartoval závodní kari-éru. K lyžování ho přivedli rodiče, kteří ho dodnes podporují. Závody a trénink zabírají spoustu času, ale ve volných chvílích se rád věnuje koníčkům. Jsou to většinou různé druhy sportů, jako míčové hry, wake boar-ding, vodní lyžování, freeride na lyžích a na kole, motocross a další. Jeho životní fi losofi í je dělat to, co ho baví, dělat to dobře a živit se tím. Kdyby to bylo pravidelné bodování ve světovém poháru, asi by se nezlobil. Loňský rok byl ve znamení úspěchů. Na ITA zimní universiádě v Bardonecchii, v závodu super G obsadil 2. místo, v obřím slalomu 2. místo, v kombinaci a ve slalomu obsadil příčku nejvyšší.Při mezinárodním mistrovství ČR v alpských

sciplínách 2008 si ve slalomu speciál na erné sjezdovce ve Skiareálu ve Svatém Pe-u dojel Filip Trejbal pro mistrovský titul.

Andrea Zemanová

Tomáš SlavíkDaniel Paulíček

Veronika Vítková

Michal Štantejský

Filip Trejbal

Krkonoše - svazek měst a obcí zima 2008/2009Strana 6

www.krkonose.eu

Na stříbrném plátně...

Stejně jako kdysi ve fi lmu „Synové hor“ zvládali složité sportovní výkony při sjez-dovém lyžování za hlavní fi lmové hrdiny členové Horské služby Krkonoše, i ve fi lmu Snowboarďáci museli herce Jiřího Mádla a Vojtu Kotka nahradit při snowboardingu zdatní borci. Mezi skupinou komparsistů byl i David Čonka, alternující střídavě oba hlavní hrdiny, tak jak bylo momentálně do scény potřeba. David je zkušený freestylista (jezdec volného stylu) a na otázku: Jak jsi se ke komparsu dostal?, odpověděl: „Za po-moci kámoše Ondřeje Fanty. Přišel za mnou a zeptal se, jestli bych si nechtěl vydělat nějaké peníze. Začal vypravovat o fi lmu, kde mají hrát snowboarďáci. V tu dobu jsem vůbec nevěděl, o co jde. Vzal jsem to a zjistil, že v komparsu je hodně kamarádů.“ Co jsi měl za úkol?„Sice jsem ve Špindlerově Mlýně nebyl s fi lmovým štábem od samého začátku natáčení, ale i tak jsem si toho užil celkem dost. Dělal jsem nejenom kompars, ale i kas-kadéra. Zastupoval jsem v některých scénách herce, kteří tolik na snowboardech neuměli. Nejzajímavější bylo jezdit za hlavní hrdiny a za snowpantera. Kolega Ondra Fanta dělal kaskadéra za herečku Lucii Vondráčkovou, což bylo celkem vtipné.“

S těmi, kteří budou číst tento příběh, bych si chtěl sednout do houfu, rameno k rameni, tváří v tvář, nejraději v horské boudě za zim-ního večera. Tak bych asi nejlépe vyprávěl o těch, kteří dali českému sportu už při jeho zrození čestný odkaz jako příklad velkého lidského hrdinství. To bylo ostatně jedním z bolestných podnětů pro vznik Horské služ-by. Stovky jejích obětavých členů bdí

dnes nad tím, aby živly v horách nepřipravily osamělcům a zbloudilcům takové nebezpečí, které kdysi bylo nepřemožitelné.Dne 24. března 1913 se na Zlatém návrší odehrála tragédie. Ale příklad Bohumila Hanče a Václava Vrbaty, příklad jejich stateč-nosti a přátelství, které neustoupilo ani před

Synové hor – z knihy a o fi lmu

Romantické a zároveň drsné zimní pro-středí nejvyšších českých hor inspiruje

řadu umělecky založených lidí. Majestátní horstvo, daleké panoramatické výhledy,

magická krása zasněžené krkonošské kra-jiny, ale i tvrdá a nekompromisní tvář zimy

jsou nevyčerpatelnými a kreativními zdroji ke ztvárnění různých příběhů. Krkonoše jsou čas-

tým cílem fi lmových štábů. Hrdinové tu proží-vají šťastné i méně radostné osudové okamžiky.

Připomeňte si s námi...

Ve kterých fi lmových sekvencích tě mohou diváci vidět?„Scén bylo mnoho. Některé se do fi lmu ze střižny ani nedostaly. Z těch nejzajímavějších. Například jsme měli jezdit po sjezdovce a simulovat za hlavní hrdiny Kotka a Mádla pády. Jiný kompars byl při jízdě na sjezdov-ce, na vleku. Mě a Ondřeje můžete vidět ve scéně, jak Kotek a Mádl jedou „let nad Špindlem“ jak to nazývala režie. Mají přejet přes silnici. Najednou jim do cesty vjede od-tahová služba. Hrdinové ji „ohodí“ sněhem. Další, projíždíme městem od hotelu Barbora k budově městského úřadu. Já jedu za jed-noho z „panterů“. Skáčeme přes branky a

ploty. V jedné scéně projíždíme lesem a po pláních, měli jsme za úkol skákat. Nako-nec si tam hlavní hrdina zlomí ruku. Také v závěrečné scéně, při nejhorším počasí co bylo, máme sjíždět freeride na Medvědíně. Počasí bylo opravdu mizerné. Nejezdily lanovky a my jsme v boudě u kotvy na Medvědíně čekali na skútry, které nás odvezou.“Jaké bylo pohybovat se ve fi lmo-vém průmyslu?„Občas to nebyla žádná sranda, ale i otrava. Čekání, soustřeďování se na jednu věc, atd. Nikdy se nic nepovedlo na jeden nebo první pokus. To se asi stává opravdu málokdy. Prá-ce je ale dobře placená a máte možnost se seznámit se zajímavými lidmi.“ Jak se chovali umělci, fi lmový štáb?„Většinou to bylo bez problému. Tedy já jsem žádné s nikým neměl. Dělal jsem, co se po mně chtělo. Řídil a staral se o nás jeden člověk, který řešil věci s ostatním štábem. Se všemi otázkami jsem se obra-cel na něj. S herci jsme se zdravili, ale jinak jsme moc v kontaktu nebyli.“ Kde přesně jste se v terénu pohy-bovali?„Převážně po Špindlerově Mlýně. Ve Sva-tém Petru se jezdilo po sjezdovkách.

a nebezpečí zrušený. Jako lyžař jsem sám prožil několik sněhových bouří, proto jsem se odvážil podle svých zkušeností napsat a skutečně realizovat tento vždy emocionální sugestivní boj člověka s nepřízní počasí v drsné horské přírodě.Letní a některé zimní exteriéry byly natáčeny na malebných stráních Horní Rokytnice.

Herci museli umět slušně lyžovat, další role připadly vybraným členům krkonošské Hor-ské služby. Většina účastníků fi lmu už není mezi námi a jim všem patří dík.“

Povídání s režisérem Čeňkem Dubou zaznamenala Alena Kožíková

e (z roku 2004) v režii Karlaco rok kluci trávili Vánoce s

rodiči a jejich otravnými rituály. A den zadnem snili o svých vlastních nabušenýchVánocích. Ten den právě nastal. Rendymu a Jáchymovi je konečně šestnáct a můžou vyrazit na svou první skutečnou pánskou

owboarďáciČesk

áka. Rok c

„V lednu roku 1956 se celý početný štáb, okolo šedesáti mužů a žen, uhnízdil na tři měsíce na Labské boudě. Tehdy to ještě nebyl ten betonový kolos, ale jednopatrová bouda u pramenu Labe, která byla postavena pro odvážné zimní návštěvníky Krkonoš. K Labské boudě nevedla tehdy žádná cesta a všechno, včetně zásobování si museli herci do-pravit na saních ze Špindlerova Mlýna. V okolí Labské boudy a přímo v ní se v roce 1913 skutečně odehrála Hančo-va a Vrbatova tragédie. Pro fi lmový štáb to byla jediná možnost, kterou jsme chápali jako čestný závazek, odehrát zde většinu příběhu. Natáčeli jsme jak v nádher-ně zasněženém terénu, tak ve vánici daleko od Labské boudy až k Vosecké boudě. Kolem této kontrolní chaty běžel nepozorný a una-vený Hanč ve vichřici dál po trati a nevěděl, že závod na 50 km byl pro nepřízeň počasí

smrtí, patří nám všem. ...Tisíce ledových jehel mu bodalo do tváře, do celého těla. Cítil v hrudi podivnou osla-bující křeč. Sáhl si rukou k srdci, ale křeč nezahnal. Křivil tvář, zatínal zuby, tiskl k sobě rty. Pak ho vichřice poprvé srazila do závěje.Čekal, až se mu vrátí dech, stíral z tváře le-dové zmrazky a znovu se vztyčil. Prochladlé srdce vypovídalo službu, ale nechtěl tomu

uvěřit. Ještě bojoval. Bránil se pocitu zmaru všemi dobrými silami. Přivolával na pomoc myšlenku na všechny, které měl rád, na všechny, kdo ho mají rádi. Myslel na ženu, se kterou se ani ne-rozloučil. Na dítě, které se brzy narodí. Přivolával na pomoc lásku, kterou býval vždycky silný, lásku k přátelům, k lidem, k horám, k vlasti. Ale smrt tiskla svůj ledový ukazovaček neodbytně na jeho srdce. Znovu se zhroutil. S nesmírnou námahou našel v kapse píšťalku a při-ložil ji k ústům. Po chvíli se mu podařilo

vyrazit z ní hvízdnutí...František Kožík, spisovatel

Kniha přenese do časů, kdy se české lyžařství „zbavovalo dětských nemocí“. Je rozdělena do několika částí. První umělecky zachycuje strhující příběh dvou

jízdu. Čeká je týden na horách ve Špindle-rově Mlýně, kde si budou užívat, jak se dá. Naučí se jezdit na snowboardu, pořádně pařit a samozřejmě balit ženský. Zažijí pro-stě týden, na který se do smrti nezapomíná. No – to asi skutečně zažijí, ale ne zrovna tak, jak si představovali.

Jezdili jsme i na Stohu, naproti Stohu jsme skákali přes cestu. Na Medvědíně se natáčel vedle začátku černé sjezdovky závěrečný fre-eride. Další sekvence byla ve městě u hotelu Barbora, někde od Dukly až dolů na náměstí a k městskému úřadu. Z každé části Špindle-rova Mlýna je něco. Ve střihárně to pak dali dohromady tak, že každý kdo to tu zná, lehce pozná, že takhle jezdit je nemožné.“Na co zajímavého vzpomínáš?

„Bylo toho více. Ale připomenu, že jsme s Ondrou Fantou dostali za úkol natočit do fi lmu zvuky jízdy po sněhu. Měli jsme od zvukaře tyč, na které byl mikrofon obalený „kožichem“ a taštičku, ve které bylo nahrávací zařízení. Jezdili jsme a natáčeli zvuky při jízdě.“Kdyby byla příležitost zase točit, půjdeš do toho znovu?„Ano, určitě.“

Český fi lm (drama z roku 1956) režiséra Čeňka Duby spojuje v sobě dva žánry: životopisný a sportovní. Byl natočen podle stejnojmenné knihy spisovatele Františka Košíka. Ústředním motivem je skutečná událost: tragická smrt jednoho z našich prvních lyžařských závodníků Bohumila Hanče a jeho přítele Václava Vrbaty dne 23. března 1913. Děj fi lmu se odehrává mezi Velikonocemi 1912 a Velikonocemi 1913 (tedy v jediném roce) a je zarámován dvěma mezinárodními závody v běhu na 50 kilometrů. V prvním z nich B. Hanč slavně zvítězil, ve druhém zahynul on i jeho přítel V. Vrbata hrdinskou smrtí během vánice, v níž se pokoušel zachránit zesláblého kamaráda. Hančovy další životní osudy (svatba s milovanou Slávkou, věrnost horám a sportu, národnostní a sociální boj podkrkonošských tkalců a v neposlední řadě jeho přátelství s Václavem Vrbatou) dokreslují postavu psychologicky a lidsky. Film je památníkem hrdinství dvou českých sportovců, kteří dodnes žijí v paměti jako bohatýři, jako praví „synové hor“. Lyžařský sport prožíval už v dobách svých začátků slavné okamžiky i tragické chvíle. O Velikonocích roku 1912 zvítězil v krkonošském závodu český závodník, který se ovšem hned v další sezóně stal obětí kruté sněhové vánice.

„Byl jsem při tom“, říká komparsista David

Z fi lmu Synové hor.

Z fi lmu Synové hor.

David Čonka v akci.

Z fi lmu Snowboarďáci.

statečných mužů – přátel Bohumila Hanče a Václava Vrbaty, jejichž osud je s počátky lyžování neodmyslitelně spjat. Jejich od-vaha, statečnost a přátelství daly tomuto sportu při jeho zrodu nezapomenutelný příklad velkého lidského hrdinství. Další část je zaměřena na fakta a rozdělena na sedm kapitol. Dobové zprávy, závod na 50 km z pohledu dnešní doby, událost z pohledu členů Ski klubu Jilemnice, jaké lyže, oblečení a vázání používali tehdejší „skiáci“, samotným oddílem jsou dobové kolorované diapozitivy, které dokreslují tehdejší dobu.

Miloš Vognar, nakladatel

Krkonošské muzeum v Jilemnici vlastní rozsáhlý soubor diapozitivů z pozůstalosti známého propagátora Krkonoš, dolnoštěpa-nického řídícího učitele Jana Buchara a jeho přítele jilemnického lékaře MUDr. Josefa Vej-nara. Světelné obrazy, jak se diapozitivům nejčastěji říkalo, byly určeny především pro Bucharovu přednáškovou činnost. Zlatý věk diapozitivů nastal na konci 19. a na počátku 20. století.

Jan Luštinecředitel Muzea v Jilemnici

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 7zima 2008/2009

www.krkonose.eu

Když před třemi lety přišla Městu Vrchlabí nabídka Střední školy hotelnictví a podnikání SČMSD Hronov, s. r. o. otevřít pobočku, představitelé záměr přiklepli. Není od věci, aby region, jehož průmyslem číslo jedna je cestovní ruch, měl příležitost vychovávat studenty v oboru, který je pro tuto lokalitu více než typický. Však také řada krkonošských hotelů je místem pracovní praxe studentů.

Správnost manažerského rozhodnutí o otevření školy ve Vrchlabí potvrzuje rostoucí poptáv-ka o vzdělání mezi studenty, ale také zájem hoteliérů o mladé, perspektivní odborníky. Jsou to právě tito lidé, kteří svým pozitivním přístupem k práci získávají nemalou přízeň hostů. Samozřejmostí hotelů není pohodlná postel, dobré jídlo, ale perfektní servis a příjemné zacházení. Výsledkem je spokojený host, který se rád vrací.

Hotelová škola ve Vrchlabí se studijními obory hotelnictví a turismus, management turismu a služeb a obchodní akademie, či nástavbovým studiem podnikání, urče-

ným pro občany s výučním listem, kteří jsou v pracovním vztahu a mohou studovat pouze v určitou dobu, si za krátkou existenci získala kredit. Město o ni má trvalý zájem a bude vytvářet

podmínky proto, aby vychovávala schopné odborníky.

Taštičky z listového těsta s pomazánkou z nivy

Ingredience:400 g listového těsta200 g nivy200 g másla2 lučiny50 g mraženého špenátuchilli koření nebo pálivá paprika1 vejce na potření

Postup:Listové těsto rozválíme na plát silný 4 mm. Z těsta vykrojíme nejprve plná kolečka, potom tutéž velikost s kulatým otvorem. Všechny tvary včetně malých koleček potřeme rozšlehaným vejcem, případně posypeme grilovacím či jiným oblíbeným kořením a upečeme do zlatova. Nivu vyšleháme s lučinou a máslem, obarvíme špenátem a osolíme. Cukrářským sáčkem vyplníme prostor mezi dvěma kolečky i vnitřek vrchního. Přiklopíme malé kolečko a dozdobíme čerstvou barevnou paprikou a petrželkou.

Jogurtový dezert

Pozorné chování, profesionalita

Dobroty z Hotelové školy VrchlabíObsluhuje student Jiří Hübner.

Obsluhuje studentka Petra Pacholíková.

Ingredience:2 sýry hermelín125 g másla2 sýr lučinasůl, chilli nebo pálivá paprika100 g salám paprikášlněné semínko nebo sekaná petrželka nebo mleté ořechy na obalení

Postup:Hermelín podélně rozkrojíme, vydlabeme vnitřek. Hmotu vyšle-háme s lučinou, přidáme máslo a znovu šleháme. Salám na-krájíme na jemné kostičky, které vmícháme do sýrové hmoty. Podle chuti osolíme, můžeme přidat chilli koření nebo pálivou papriku. Hmotou vrchovatě naplníme vydlabanou polovinu hermelínu a druhou půlkou přiklopíme. Dáme ztuhnout do ledničky. Po ztuhnutí dokola lehce potřeme zbylou hmotou a obalíme ve lněném semínku nebo jemně nasekané petrželce.

Ingredience:200 g bílého tučného jogurtu150 g zakysané smetany300 g červeného hroznového vína nebo kompotované broskve40 g želatiny v prášku250 g cukru150 ml šlehačky

Postup:Připravíme želatinu podle návodu na sáčku. V další míse smí-cháme jogurt, cukr, kysanou smetanu, ušlehanou šlehačku a potom směs promícháme s připravenou teplou želatinou. Polovinu vlijeme do formy na srnčí hřbet nebo biskupský chle-bíček, kterou jsme předem vyložili kuchyňskou fólií. Potom naskládáme do formy hroznové víno nebo okapaný pokrájeny kompot, dolijeme druhou polovinu hmoty a necháme uležet do druhého dne.

Plněný sýr hermelín

Poslední dny roku jsou příležitostí k ohlédnutí se za uplynulými dny, týdny, měsíci.Každý rok přináší lidem chvíle hezké i ty méně příjemné. Za práh nového roku bychom si po předsilvestrovském „úklidu duše“ měli nést jen to dobré. Přejeme čtenářům Krkonošské sezony, aby ve chvílích bilancování myslí

prolétly jako střípky vzpomínek jen ty úsměvné a milé okamžiky z uplynulého roku. Ať vám zvlášť vybrané recepty, které se mohou hodit na silvestrovský nebo novoroční stůl, udělají

radost.

Střední škola hotelnictví a podnikání Hronov, s.r.o.

Hotelová škola VrchlabíKomenského 616, Vrchlabí

Tel.: 499 429 149E-mail: yveta.hladikova@hsvrchlabi.cz

Krkonoše - svazek měst a obcí zima 2008/2009Strana 8

www.krkonose.eu

V sobotu 9. února 1908 chtěla společnost pro vzduchoplavbu Abeck z Vratislavi představit v Berlíně balon, který nesl název Tschudi 625. Plnění balonu provázely silné poryvy větru. Mužstvo přes veškerou snahu balon neudrželo. Stal se hříčkou vichru, přičemž se přetrhlo kotvicí lano koše. Uvolnila se i další jištění, která udržovala balon u země. Tak mu nic nebránilo v šílené cestě vzduchem. Nabral směr na Čechy.V neděli o půl druhé odpoledne byl spatřen nad Jánským vrchem v Trutnově. Letěl nízko a klesal směrem ke Starému Rokytníku. Zde se provazy zachytily za stromy a balon začal klesat doprostřed obce. Provazy byly ze stromů zachyceny obyvateli Starého Rokytníka a poté bylo těleso konečně staženo k domu krejčovského mistra Joachima Rindta. Zcela nefunkční balon byl přenesen na Wawerkovu louku. Pro asi 100 zde žijících lidí to bylo mimořádné představení. Balon o průměru 12 m byl uložen do hospodářského skladiště. Na základě telefonického pokynu byl odeslán po železnici zpět do Berlína.

Věra Vaňková

Poprvé v historii vloni koncem února před polednem pět českých vzduchoplavců absolvovalo přelet Krkonoš z ČR do Polska. Balonáři si prohlédli Sněžku z výšky a shodně prohlásili, že shora její majestátnost není zdaleka taková jako ze země.„Koukáte na ni, víte, že dole hory jsou, ale zrovna Sněžka tam vypadá jako placka,“ smál se po poněkud tvrdším přistání David Línek z České Skalice, který svůj tým dovedl bezpečně do cíle. I další balonáři Vladimír Lacina z Prahy, Josef Doležal z Přerova a Tomáš Pirner z Chrudimi se neta-jili nadšením, že se jim konečně, po roce a půl, podařilo naplnit svůj sen.„Přálo slunce a byl i příznivý vítr. I když foukal nahoře dost ostře a let proto trval nad očekávání jen jednu hodinu a deset minut. Přistání bylo dramatičtější, než jsme si mysleli. Trochu nás to vláčelo po poli zhruba pět kilometrů jižně od Kamenné Góry. Ale nikomu se nic nestalo a jsme spokojení,“ svěřil pocity David Línek.Balonáři se připravovali na přelet Sněžky dlouho. Loni jim počasí nepřálo. Ani ráno ještě nevě-děli, zda odstartují z Vítkovic nebo z jiného místa Krkonoš. Nakonec se kolem desáté hodiny na vrchlabském letišti rozhodli, že to pojedou vyzkoušet do Špindlerova Mlýna. Zde se nějakou dobu potýkali s nechutí polských úřadů let povolit a chvíli to dokonce vypadalo, že nepoletí. Nakonec start uskutečnili z prvního parkoviště za Labskou přehradou. Pět obřích balonů se vzneslo k ho-rám.„Pro plánování startu jsou velmi cenné předpovědi počasí. Aby bylo možné co nejpřesněji trefi t

vrchol Sněžky a přistát v Polsku na nezalesněném území mimo hory, je pro přelet vhodný směr větru od 150 do 270 stupňů. Další podmínkou je oblačnost a síla větru. Uvažuje se s výškou letu od 700 do 2500 metrů nad mořem a v těchto výškách musí být dostatečná viditelnost. Proto je nejlepší nulová oblačnost. Síla větru musí být taková, aby bylo možné uletět 30 – 40 km během přibližně 2 hodin. Délka letu horkovzdušného balónu je limitována množstvím plynu v tlakových lahvích, které jsou umístěny v koši. Vítr zase nemůže být vyšší, aby nebyla ohrožena bezpečnost letu. Při startu a přistání musí být vítr co nejnižší. Ve výšce už je možné letět při vyšší rychlosti větru,“ uvedl D. Línek.„Dalším předpokladem úspěšnosti vzduchoplavby je připravenost techniky na nízké teploty a sněhovou pokrývku na horách. Zásadní podmínkou je správná funkce palivových systémů a ho-řáků. Jako palivo není možné použít standardní propan-butan, ale pouze čistý propan. Butan při teplotách pod nulou zamrzá, to by mělo fatální následky pro let horkovzdušného balónu. Řešili jsme i přídavné vyhřívání palivových systémů, ale podle pilotů, kteří mají se zimním létáním zku-šenosti, to není nutné. Čistý propan by zamrznout neměl, jen je nutné ho dotlakovat na potřebnou úroveň dusíkem. Dalšími podmínkami úspěchu jsou spolehlivá doprovodná auta, veškeré palubní přístroje, ventilátory, komunikační technika, apod.“

Foto: David Línek

Vzduchoplavci nad SněžkouPřed 100 lety

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 9zima 2008/2009

www.krkonose.eu

Motto: Cestovní ruch bez bariér představuje možnost turistiky a cestování nejen pro zdravotně znevýhodněné lidi, ale i pro mladé rodiny s malými dětmi a pro seniory.

V hotelu Harmonie proběhl workshop zaměřený na problematiku rozvoje bezbariérového cestovního ruchu v Krkonoších a Podkrkonoší. Byl určen zejména poskytovatelům turistic-kých služeb, pracovníkům informačních center a zastupitelům měst a obcí. Pořadatelem pracovního setkání byla chráněná dílna CAR CLUB Vrchlabí, akci fi nančně podpořil Králo-véhradecký kraj.Účastníkům setkání byl představen pilotní a již úspěšně realizovaný projekt s názvem „Bes-kydy pro všechny“. Zajímavé byly především praktické poznatky a zkušenosti s uvedenou problematikou. Své plány na uskutečnění projektu zaměřeného na rozvoj bezbariérového cestování prezentovalo občanské sdružení NO LIMITS a KRKONOŠE – svazek měst a obcí.

V Parent Projekt v současné době získávají, zpracovávají a předávají informace rodičům i odborné veřej-nosti o výzkumu nemocí a základní i specializované péči. Spolupracují s Klinikou dětské neurologie v Brně s cílem vytvořit databázi pacientů s možností zapojení do klinických studií v zahraničních centrech. Získá-vají fi nanční prostředky od státních a soukromých organizací v zájmu zajištění cílů uvedených ve stano-vách organizace. Rozšiřují informace o svalové dystrofi i Duchenne/Becker a spolupracují s partnerskými orga-nizacemi v zahraničí. Pořádají každo-roční setkání rodičů i dětí za účelem výměny zkušeností a vzájemné pomoci. Podporují integraci pacientů do předškolních a školních zařízení.

Diakonie Českobratrské církve evange-lické je nestátní neziskovou organizací se samostatnou právní subjektivitou začleněnou do rámce Diakonie ČCE. Po celé ČR v ní pracuje více než tisíc zaměst-nanců. Stovky jsou těch, kteří různým způsobem pomáhají. Statistiky vykazují, že jejích služeb využilo tisíce lidí. Jedná se

V Jilemnici proběhlo soustředění v běžec-kém lyžování zrakově postižené mládeže. Garantem a iniciátorem byl Český svaz zrakově postižených sportovců. Realizáto-rem byly jednotlivé speciální školy a pora-denská centra, specializovaná na zrakově postiženou mládež. Přijeli junioři ze škol v Opavě, Litovli, Brně, z Plzně, Prahy – ná-městí Míru a děti vedené poradenským centrem v Liberci. Za litovelskou Základní školu prof. V. Vejdovského, která tímto re-prezentovala Olomoucký kraj, se soustře-dění zúčastnili nevidomí žáci Pavel Vlček a Daniel Šalátek s trasérem a instruktorem lyžování Mirko Spurníkem. Devatenáct účastníků každý den, pod vedením zku-šených instruktorů a trasérů – studentů

Pomoc má mnoho tváříPomoc druhým může mít mnoho forem – od prostého podání ruky, fi nanč-ních darů, až po promyšlené projekty a strategie, které mají vytvořit dobré podmínky pro naplňování našeho poslání. Velmi si vážíme všech obětavých pracovníků a jsme vděčni těm, kteří nás podporují – jednotlivcům a institucím. Děkujeme všem, kteří vyhledali naše služby, doufáme, že se jim dostalo dosta-tečné míry podpory, péče, doprovázení.Pomoc je vztah, ve kterém není jisté, kdo komu dává víc

Diakonie ČCE

o „živý organismus“, který v sobě skrývá mnoho různých tváří, příběhů. Diakonie ČCE Středisko Světlo má své sídlo ve Vrchlabí. Zahrnuje: Centrum denních služeb, Ranou péči a Speciální základní školu.Centrum denních služebV současné době dojíždí do CDS čtr-

náct klientů z regionu, ve věku od 16 do 60 let. V dubnu roku 2008 se za-řízení dočasně přestěhovalo do jiné

budovy. Mgr. Svitlana Sazečková, vedoucí CDS, doplnila: „Týdenní plán činnosti stanoví hlavní priority. Patří mezi ně opakování školních dovedností, klienty zapojujeme při službě v kuchyni – ve spolupráci s asistencí si sami připravují svačiny, pracují v keramické dílně. Získali jsme nový stroj na výrobu svíček a našim klientům se práce ve svíčkárně velmi líbí. Pravidelně cvičí a rehabilitují, pracují na zahradě a dvorku, chodí na procházky do přírody, pomáháme jim s nákupy, navště-vujeme muzea a výstavy.“Raná péčeStředisko rané péče nabízí podporu a provázení rodinám s dítětem ra-ného věku (0–7 let) se zdravotním postižením (mentálním, pohybovým nebo kombinovaným) nebo s dítě-tem, které je postižením ohroženo. Marcela Sobotková, sociální pra-

covnice, k tomu uvedla: „Naší snahou je co největší začlenění rodiny do běžného života podle jejich potřeb a přání. Služby rané péče jsou poskytovány terénní for-mou. V současné době navštěvuji dvanáct rodin. Podpora spočívá i ve vyřizování sociálních věcí, žádostí o peníze z grantů. O pomoc se mohou přihlásit sami rodiče na základě svého rozhodnutí, nebo do-poručení lékaře. Služba je poskytována zdarma.“Speciální základní školaTřídy jsou vybaveny pěkným ná-bytkem a keramickými tabulemi, počítačovou učebnou a mnoha spe-ciálními pomůckami. Škola je určena pro žáky s mentálním a kombino-vaným postižením, plní desetiletou školní docházku. Dělí se na 4 stupně - nižší a střední (tříleté), vyšší a pra-covní (dvouleté). Bc. Iva Burešová, ředitelka speciální školy, přiblížila: „Žáci se vzdělávají podle individuálních vzdělávacích plánů vypracovaných podle vzdělávacího programu Pomocné školy č.j. 24035/1997-22. Na jejich sestavování se podílí učitelé, rodiče, speciálně pedagogic-ká centra. Výuku vede speciální pedagog a asistent. Žáci jsou hodnoceni formou širšího slovního hodnocení. Součástí naší práce je také přípravný stupeň pro všechny předškolní děti, který je škole předřazen.“Budete-li mít zájem o bližší poznání můžete zařízení osobně navštívit nebo vyhledat podrobnější informa-ce na webové stránce: www.vrchlabi.diakoniecce.cz

Parent Project

Parent Project (Projekt rodičů) je sdružení rodičů a blízkých, jejichž děti se narodily se svalovou dystrofi í Duchenne/Becker (DMD/BMD). Svalové dystrofi e jsou genetická onemocnění, která se projevují jako postupné ochabování svalstva. Průběh jednotli-vých forem dystrofi í je různý. Nejčastější a nejkrutější formou je Duchennova svalová dystrofi e. Vyskytuje se přibližně u jednoho chlapce z tří tisíc narozených. Mírnější forma Beckerova se vyskytuje asi u jednoho chlapce z osmnácti tisíc narozených.Organizace byla založena v roce 1994 v USA. V ČR působí od roku 2001. PARENT PROJECT je občanské sdružení se sídlem ve Vrchlabí. Předsedkyní Ing. Pavlína Holub-cová. Kontakt: telefon: 737 374 297, e-mail: parentproject@parentproject.cz

Poslání

Z r a k o v ě p o s t i ž e n é d ě t i n a b ě ž k á c h

Zkušenosti vozíčkářů při návštěvě Krkonoš popsala paní Ilona Krčková z občanského sdružení Parent Pro-ject. „Absolvovali jsme týdenní ozdravný pobyt s šesti kluky na elektrických vozících v hotelu VZ Bedřichov ve Špindlerově Mlý-ně. Mile nás potěšilo, že přístup do hotelu a pohyb v budově byl naprosto bezbariérový. Přístup personálu lidský a jakýkoliv pro-blém, například s pohybem vozíků v pro-storách bazénu, byl okamžitě vyřešen.Horší to bylo při návštěvě samotného Špindlerova Mlýna. Pršelo. My jsme se s vozíky nemohli dostat téměř do žádné z restaurací. V jedné z nich jsme se setkali s neochotou personálu rozevřít deštníky na předzahrádce a obsloužit děti venku. A to jsou právě ty nejhorší bariéry, které se těž-ko odstraňují. Schody, chodníky a prudké svahy mohou handikepovaní lidé s pomocí druhých snadno překonat. Lidskou lhos-tejnost ne. Naštěstí jsme se s podobným přístupem už nikde jinde nesetkali.Počasí dovolilo vydat se s dětmi na celo-denní výlet. Chtěli jsme vyjet do vrcholo-

Na vozíku do hor, Aneb: všechno je v lidechvých partií Krkonoš. Naplánovali jsme si trasu od Vrbatovy boudy k prameni Labe, Labské boudě a zpět na Zlaté návrší. Cestu jsme zvládli bez problémů. Neřešili jsme drobné terénní nerovnosti, byli jsme v ho-rách, vozíčkářům jsme pomáhali. V úseku od Čtyř pánů k Prameni Labe bylo naše snažení intenzivnější, protože se vozíky zasekávaly v tzv. vlnách, jejichž sklon je příliš prudký. Jinak jsme cestu zvládli bez větších komplikací.Další den jsme se vydali na Špindlerovku. Přestože bylo léto, počasí připomínalo pod-zim. Špindlerova bouda příjemně překvapi-la. Díky bezbariérovým přístupům jsme vjeli dovnitř. V restauraci se bez problémů pohy-bovali. Pro personál nebyl žádný problém odklidit židle. Všichni dohromady jsme se zahřáli výborným horkým čajem u jednoho stolu. Kluci na vozíku si oblíbili asfaltovou cestu z centra Špindlerova Mlýna, podél Labe okolo stanice lanovky Medvědín, se zastávkou na Myslivně až k Dívčím Láv-kám, a zpět. Týden v Krkonoších nám utekl jako voda. Všem se tu moc líbilo.“

Krkonoše pro všechny

jilemnického sportovního gymnázia, pilo-valo svoji běžeckou techniku na nádherně připravených tratích v Horních Mísečkách. Zvyšovali i rozvíjeli svůj fyzický fond. Nejen správná technika, kvalitní vybavení a fyzic-ká kondice u této paralympijské disciplíny hrají roli. Nezastupitelná je souhra a spo-lupráce nevidomého nebo těžce zrakově postiženého sportovce s trasérem, který jej vede na trati. Bez spolupráce v těžkých profi lech tratí nelze uspět.

Mimo přípravě na Mísečkách věnovali jeden den túře po hřebeni Krkonoš. La-novkou ze Špindlerova Mlýna vyjeli na Medvědín. Odtud pokračovali na Zlaté

Máme zájem, aby Krkonoše byly hory přístupné všem. Aby krásu jejich přírody v co největší míře plnými doušky užívali i handikepovaní spoluobčané. Právě proto vznikají různé iniciativy na podporu odstraňování hmotných i nehmotných bariér.

Klienti Diakonie Vrchlabí s hercem Stanislavem Zindulkou, rodákem z Jilemnice.

Handikepovaní mladí sportovci.

Z historie časopisu Krkonoše – Jizerské horyOblíbený měsíčník o přírodě a lidech vydává Správa Krkonošského národního parku již od roku 1968. Původně černobílý čtvrtletník Krkonoše se postupně rozšiřoval, nejprve v r. 1973 na 6 výtisků ročně. Od roku 1978 je měsíčníkem. Počet stran časopisu vzrůstal z původních 36 na současných 52. Také poměr barevných a černobílých stran se v průběhu let a rozvíjejících se technologií měnil ve prospěch těch barevných. Od roku 2006 je časopis celobarevný. Černobílé fotografi e, které stále více či méně pravidelně otiskujeme, nejsou z nouze ctností, nýbrž hodnotnými snímky, které si jinak v dnešní „barevné době“ jen obtížně obhajují své místo na slunci. K rozšíření o stránky věnované sousedním Jizerským horám a ke změně názvu časopisu na Krkonoše – Jizerské hory došlo v roce 2002. Současný časopis je věnován přírodě a ochraně životního prostředí, přírodním vědám, historii, osobnostem z regionu Krkonoš a Jizerských hor. Nechybí ani mapování aktuálního dění v regionu, života krkonošských a jizerskohorských měst a obcí a činnosti Správ KRNAP a CHKO Jizerské hory. Najdete tu snímky předních fotografů, reportáže, výpravy do minulosti, populárně naučné články, zajímavosti, tipy na výlety i soutěže, které prověří vaše znalosti.Přestože je převážná část časopisu věnovaná Krkonoším a Jizerským horám, nechybí ani pravidelné exkurze do přilehlých oblastí, jako je Podkrkonoší, Český ráj, Brou-movsko a další.

Měsíčník Krkonoše Jizerské hory si můžete předplatit v redakci (Dobrovského 3, Vrchlabí 543 11), telefonicky na čísle 499 456 333 nebo e-mailem na adrese krkonose@krnap.cz. Zvýhodněné předplatné činí 396 Kč.

návrší. Zdatnější na běžkách, ostatní pěšky. Poznali odlišnosti jízdy na lyžích ve volném terénu a v upravených tratích. Ve-čery pak připadly na technicko-taktickou přípravu v podobě přednášek specializo-vaných na specifi cké stránky běžeckého lyžování.Společný počin Svazu zrakově postiže-ných a sportovců a speciálních školských institucí byl důležitý a podnětný. Mladí zrakově postižení sportovci měli možnost se pod dohledem kvalifi kovaných instruk-

torů seznámit s běžeckým lyžováním, jeho krásou i náročností. Měli příležitost rozví-jet svoji fyzickou kondici a výdrž. Pro zrakově postižené je nesmírně dů-ležité otevírat všechny možnosti, kde mohou prožívat krásu sportu i svobodu pohybu ve volné přírodě. Poznají oprav-dová přátelství. Zkusí, co je to překonání sama sebe.

Mirko Spurník a Renata Paříková,SPC Litovel a Liberec

Krkonoše - svazek měst a obcí zima 2008/2009Strana 10

www.krkonose.eu

Co se Vám osobně líbí na nejvyšších českých horách?„Mám ráda zdejší kraj. A přitom by se mi asi líbilo na každých horách. To, že jsme zakot-vili zrovna ve Špindlerově Mlýně, je shoda náhod. Stejně tak by se mi líbilo v Rokytnici nad Jizerou, v Harrachově či jinde. Nebyl to žádný systematický výběr, ale ve Špindlu už má Vítek kamarády a dobré podmínky k ly-žování i díky Sportovní akademii, která je při zdejší základní škole.“Ohlédněme se do nedávné historie, kdy se v televizi neuvádělo množství sněhu na horách, natož v jednotlivých lokalitách. Horalé, podnikatelé a provozovatelé skiareálů vyjadřovali nespokojenost s formou předpovědi počasí.„Rozumím, že když je někdo na horách, potřebuje jiný druh informace o počasí, než v nížině. Pokud mluvíme o televizních relacích, je na sdělení vyhrazen pouze určitý čas - minuta a půl, dvě až tři minuty, apod. V tom čase nemůžeme dát odpověď na kaž-dou otázku. Poskytujeme předpověď, která je blízká většině území, a to bohužel hory nejsou. Že počasí na horách bude jiné než v nížinách se ví a vědělo i tehdy. Z důvodu „stopáže“, tedy v přesně stanoveném a

„Některé situace v meteorologii jsou jasné a zřetelné, jiné nejasné a nejisté,“ říká „rosnička“ Alena ZárybnickáProvozovatelé skiareálů mají podíl na kvalitě sněhového servisuČeští televizní diváci tvář Aleny Zárybnické velmi dobře znají. Však také již řadu roků v ČT o počasí informuje. Alena Zá-rybnická má diplom meteoroložky z matematicko-fyzikální fakulty a mimo to je všestrannou sportovkyní. K profesi, která bývala výsadou mužů, ji přivedl také nepříliš dámský sport – létání na větroních. V současné době zakotvila v nejvyšších českých horách. Co ji do hor přivedlo a proč si vybrala právě Krkonoše? – je i první otázka našeho rozhovoru.„Mám hory ráda, podědila jsem tu lásku po tatínkovi. Trávil hodně času ve Vysokých Tatrách. Tenkrát se nedalo moc cestovat někam dál. Chodil po horách, lezl. Já nejsem horolezec, jsem stěží „horochodec“. Baví mě, když se mnou někdo pomalu vyleze na skálu, přejde na skialpech přes kopec. Syn Vítek se rozhodl pro lyže a já jsem se snažila mu to umožnit. Že ho baví lyžovat a chce se sportu maximálně věnovat, mě velmi těší. Většina maminek řídí život podle toho, co chtějí jejich děti. Tak se i já snažím splnit jeho tužby a přání. Rozhodl se pro akrobatické skoky. Každý se teď ptá, jestli o něj nemám strach. Odpovídám, že „přiměřeně“. Přihodit se mu může kdykoli cokoli. A bude-li skákat s rozvahou a soustře-děním, je to stejně bezpečný sport jako každý jiný. To bych ho nesměla pouštět na kolo, na brusle,.. Ostatně uklouznout může i v koupelně. Nemůžeme permanentně umírat strachy o naše děti. Navíc věřím, že na horách při sportu, který je tu provozován v drsnějších podmínkách, potká lidi s dobrým charakterem.“

defi novaném čase, bohužel není čas všech-no sdělit. Jinak řečeno, je to o tom, kolik prostoru na naše informace máme. S časem bojujeme i dnes.“Mám pocit, že předpovědi jsou teď koncipovány jinak. Je to tím, že ces-tování do hor a lyžování přišlo více do módy?„Hlavně přišel posun v televizní grafi ce. Na počasí sice víc času není, ale lepší grafi ka dává možnosti širšího sdělení. Má větší vy-jadřovací schopnost. Něco slyšíte, ale v tom čase i vnímáte ikony, tudíž vizuálně registru-jete své vybrané místo a přijímáte tím i další informaci. Ukazujeme-li numerický model, divák zaměří pohled do míst, kam se chystá. Dostává se mu konkrétní informace. A po-kud jde o výšku sněhové pokrývky na sjez-dovkách - zhruba před deseti lety nastalo přelomové období, kdy Svaz provozovatelů lanovek a vleků apeloval, aby se i informace tohoto druhou dostaly na veřejnost. Jsou pro lidi důležité. Pobyt na horách je něco stojí, a proto potřebují vědět, zda-li ten zážitek bude kvalitní. A kvalitní bude tehdy, když bude dostatečná sněhová pokrývka. Tak vznikla první spolupráce. České televizi se osvědčila i spolupráce s fi rmou SITOUR. Data, která k nám přicházejí díky provozo-

vatelům lyžařských areálů v jednotlivých střediscích, kombinujeme s informacemi z meteorologických stanic. Těch je bohužel jenom pár.“Žijete na horách. Dá se očekávat, že budou Vaše předpovědi vůči této lokalitě sdílnější?„To je na mně tolik vidět, že bych horám ráda nadržovala? Je mi líto, to vážně nejde, ačkoli konkrétní podoba relace o počasí je v mé režii. Data přicházejí z Českého hydrometeorologického ústavu v podobě textových předpovědí, přicházejí výstupy z numerických modelů, obrázky družic, radarů. Zpracuji je a stanovím, co je to nej-důležitější, co je třeba lidem sdělit. A podle toho vytvářím grafi ckou podobu relace. Tzn. fyzicky malujeme jednotlivé mapky, které se pak vysílají. Když je volný časový prostor, umístíme i stručné sněhové zpravodajství.

Vše je úměrné tomu, co mi čas, případně extremita jiných jevů, dovolí.“Vnímáte, že počasí má vliv na prožitek z dovolené?„Ano, to jistě. Ale vybrat si dovolenou měsíc dopředu podle počasí? To vážně nejde. Jak říkal Cimrman: „Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.“ Nezbývá, než se přizpůsobit na místě. A to je téma pro lyžařská střediska – mluvíme-li o zimní dovolené – je třeba

zajistit nabídku aktivit i pro případ nepříz-nivého počasí.“Jak prožíváte náhlé změny počasí Vy?„Dobře, pokud jsou dobře předpovězeny. Někdy se stane, že nejsou. Když večer v relaci řeknu, že bude druhý den hezky a třetí den ošklivě a hned druhý den ráno mě vzbudí déšť na střešním okně, tak mám po-cit, že jsem se probudila za dva dny. V první fázi vůbec nepochybuji o tom, že předpověď nebyla v pořádku. Pokud je změna počasí dobře předpovězena, je to přirozená věc.

Krkonoše jsou hory pro turisty bezpečné

Alena Zárybnická na nejvyšší hoře Čech. Druhá řada vzdělávacího cyklu ČT „Skoro jasno“ - natáčení na Sněžce. Foto archiv ČT.

Přesto, ve volné přírodě, v místech, kde hory dosahují nejvýše, z jejich úbočí na českou i polskou stra-nu sjede každou zimu několik desítek lavin. Nejvíce lavinových drah vede po svazích Kotelních jam, Labského dolu, Dlouhého dolu, Kozích hřbetů, Údolí Bílého Labe, Modrého dolu a Obřího dolu.Lavinové dráhy se nalézají ve všech jamách, roklích a na širokých, dlouhých, strmých, nezalesněných svazích se zatravnatělým nebo skalnatým povrchem, především nad horní hranicí lesa se sklonem většinou od 25 do 45 stupňů.Záchranáři upozorňují návštěvníky horVe vlastním zájmu zjišťujte aktuální stav počasí. Ve volné přírodě dbejte opatrnosti. Klimatické pod-mínky v Krkonoších nepodceňujte. Počasí se mění z hodiny na hodinu. Záchranáři každoročně, během dne i v noci, vyjíždí do terénu, aby zachránili životy lidem, kteří zbytečně podcenili řadu faktorů.Vlastní ochrana je na místěV zájmu své bezpečnosti v horách se nepohybujte ve volném terénu mimo značené cesty. Ve vyšších polohách jsou zimní cesty označeny tyčemi. Pokud nejsou cesty procházející lavinovými lokalitami označeny tyčovým značením, jsou pouze letní, v zimě tudy cesta nevede.

Dráhy Labský důl

název

24 Martinova jáma25 Malá Labská rokle26 Labská rokle27 Navorská jáma28 Schustlerův žlab29 Pančavská stěna30 Hančův žlab31 Jestřábí stěna32, 32A Vrbatův žlab33 Harrachova jáma34 Velká lavinaKotelní jámy35 Harrachovy plotny36 Velká Kotelní jáma36A Ostřicová rokle36B Západní žlab37 Žlaby Malé Kotelní jámy37A Závětrná stráň

Dráhy názevCzarny Kocioł Jagniątkowski13 Północne zbocze14A-14D Wschodnie zboczeDuży Śnieżny Kocioł15A Zielarskie Spady15B Żleb mokry (Jurkowy)15C Żleb Laborantow16A Żleb Ryglowy16B Żleb Biały16C Żleb pod Śkok16D Żleb Widlasty (Krysztalowy)17 Żleb SzerokiMały Śnieżny Kocioł18 Całe zachodnie zbocze19A Żleb Schowany19B Żleb Środkowy19C Żleb Wschodni19D Żleb Bazaltowy20 Żleb NiklyPólnocne Zbocze Łabskiego Szczytu21 Pólnocne zboczeKocioł Łabskiego Szczytu22A Zachodnie zbocze Kotła22B Kocioł Łabskiego SzczytuKocioł Szrenicki23A Północne zbocze23B Północno-wschodnie zbocze

Seznam drah na české straně

oblast nad horní hranicí lesa

lavinová dráha

kar (uzávěr údolí přemodelovaný v minulosti ledovcem)

nivační deprese (uzávěr údolí bez stop po působeníledovce, i dnes s velkým hromaděním sněhu)

vrchol

vodní tok

státní hranice

Vysvětlivky k mapkám:

Seznam drah na polské straně

Podklady a mapy poskytl: GIS Správy KRNAP

Lavinové terény západních Krkonoš

Správa KRNAP ve spolupráci s HS Krkonoše a GOPR vydala publikaci Laviny v Krkonoších.

Všechny lyžařské areály a všechna rekreač-ní střediska leží mimo lavinové svahy

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 11zima 2008/2009

www.krkonose.eu

Kontaktní místo oblasti telefonní kontakt stanice HS Harrachov 481 529 449 602 448 334 stanice HS Luční bouda 499 736 219 739 205 391 stanice HS Pec pod Sněžkou 499 896 233 602 448 444 stanice HS Rokytnice n. Jiz. 481 523 781 602 167 470 stanice HS Strážné 499 434 177 721 053 438 stanice HS Špindlerův Mlýn 499 433 230 602 448 338

Pouze v zimním období stanice HS Benecko 724 091 541 stanice HS Černý Důl 721 488 470 stanice HS Janské Lázně 499 895 151 606 157 936 stanice HS Pomezní boudy 499 891 233 606 157 935 stanice HS Rokyt.- Studenov 481 523 781 602 167 470 stanice HS Velká Úpa 607 120 045 stanice HS Vítkovice v Krk. 720 486 037 stanice HS Žacléř 721 031 928

Vadí mi, když nastane změna, kterou nikdo nepředpokládal. Ale i to se stává. Počasí se v některých situacích chová velmi nevyzpy-tatelně.“Řídíte se podle předpovědi počasí?„Já sama jsem kovářova kobyla, která chodí bosa. Jedu-li do Alp nebo do Krkonoš, jsem většinou líná podívat se, jak bude. Ale cestují-li do „velkých hor“ moji kamarádi, ráda pomo-hu. Tvrdí totiž, že počasí je alfou – omegou jejich úspěchu. Čím podrobnější informace z místa mi posílají, tím kvalitnější může být předpověď. I tak je to ale obrovsky složité… Například K2 – osamocený vrchol, žádné ra-dary, komplikovaná, modelem nepostižitelná orografi e,... Ale prý lepší než nic. “Jak pravdivé jsou pranostiky?„Ač se o nich někdy hovoří jako o „berlič-kách chromých meteorologů“, já jsem zá-sadně proti. Je to slovesně krásně ztvárněná moudrost našich předků, která vznikla na základě dlouhodobého pozorování počasí. Lidé byli s přírodou více svázaní než dnes. Neměli internet, televizi, žádnou možnost se někam podívat. Pravdou ale je, že pranostiky vznikaly v kalendáři, který tehdy platil a ne vždy se to potkává s tím naším. A vznikaly nejen u nás, ale i jinde ve světě a proto často neplatí. Mnoho věcí má ale pravdivý základ – například v období po Medardu, tedy na začátku června často prší, ale nikdy ne 40 dní tak, jak se praví v oné asi nejznámější pranostice. Tedy skvělá lidová slovesnost, to ano, ale předpovídat podle nich v dnešní době počasí nelze.“Jsou pravdivé přírodní ukazatele?„Fyzikální vazby tu jsou, ale neznamená to, že očekávaná změna nastane v té které lo-kalitě, v ten který čas. Například, když cítíme nepříjemný pach z kanalizace, znamená to, že se mění tlak. Jestli ale změna tlaku přine-se také přechod fronty, tedy i zhoršení poča-sí, to už z pachu vážně nevyčicháme. Nebo něco příjemnějšího – červánky nemusí vždy

přinášet druhý den déšť. Jsou jen důsledkem toho, že mezi námi a sluncem je ve vzduchu víc prachu a vodní páry než obvykle. Opět – může to souviset s přicházející frontou, ale ta se může do doby, než dojde až do místa, odkud oblohu pozorujeme, rozpadnout“.Jaký je Váš názor na globální oteplo-vání?„Bezpochyby tady je. To je věc, která je změřená a jasně prokázaná. Meteorologové porovnávají dlouhodobé průměry, vědí, že oteplování nastává. A také se ví to, že podob-né oteplování v geologické minulosti země už nastalo. Zůstává otázka, jestli k tomu stávajícímu nějak přispíváme. Já se přikláním k názoru, že ano. Kdyby nebylo člověka, tře-ba by oteplování nepostupovalo tak rychle. Důležitá je reakce, kterou na globální změnu klimatu budeme mít. A to je vlastně celý pro-blém, proč se o tom diskutuje. Významnou otázkou tedy je, zda-li je ekonomicky jedno-dušší se oteplování přizpůsobit, nebo bránit. To jsou dvě roviny, které vedou například k rozporu mezi názorem pana prezidenta a názorem klimatologů. Nejsem klimatolog, jenom pozorně poslouchám, co říkají, a vím, že nejsou ekonomicky ovlivněni.“Co to v blízké praxi může znamenat?„Může se například změnit hranice, od které bude v zimě ležet sníh – podle některých

modelů se posune o 300 m výš. Změní se pravděpodobně i minimální teploty a počet dnů s mrazem v průběhu zimní sezony – to by zase mohlo ovlivnit technické zasněžová-ní. Není to tak dlouho, kdy se během jedné zimy nedalo dosněžovat skoro vůbec. Jenže klimatologie - to jsou průměrné hodnoty na padesát, sto a více let dopředu. Neznamená to tedy, že nás nečeká i v periodě globálního oteplování několik chladných a pěkně za-sněžených zim. S jistotou můžeme říci jen to, že změna klimatu přinese větší rozkolísanost počasí – přibude extrémů. Příroda se zkrátka neumí vyrovnat s energií, kterou lidstvo chrlí. Reaguje po svém, nemůžeme se divit.“ Je v Krkonoších dostatek informač-ních míst pro relevantní předpovědi počasí?„V Krkonoších (a obecně v českých horách) je málo meteorologických stanic a přitom velmi členitý terén. I proto je předpověď pro hory složitější než pro nížiny. Jediná klasická meteorologická stanice je v Peci pod Sněžkou, klimatologická na Labské a dopadnou-li všechna jednání dobře, bude další na Luční boudě. Přesto kvalitní před-povědi existují.“Jaká doporučení lze k předpovědi počasí na horách přijmout?„Zatím asi nezbývá, než aby se každý stal

tak trochu meteorologem a na stránkách národní meteorologické služby hledal mo-delová data. Oč jednodušší by bylo, kdyby se o to postarali provozovatelé areálů a tenhle servis nabízeli.“Média pravidelně zjara přinášejí infor-mace typu „zima končí“ bez ohledu, že podmínky k lyžování a rekreaci jsou příznivé. Podobné „hlášky“ po-škozují jak místní podnikatele, tak jsou i ke škodě lyžařů…„Nenávidím tuto novinářskou zkratku, která se objevuje v titulcích. Já při své relaci bohu-žel nemám časový prostor s médii polemi-zovat. Ale při jiných vstupech – například do rádií na to reaguji. Kolikrát jsme se během uplynulých letních prázdnin dozvěděli „kon-čí léto“? Novinář nucený ke zkratce vysloví nepravdu. Když se tak stane například na téma ekonomická situace země, brzy se na to přijde a bude žalován. Meteorologie se bránit neumí, taková sdělení ji degradují. Apeluji na zodpovědný přístup lidí, kteří o počasí píší. A navíc – na horách se počasí rychle mění. Ovšem chtít senzaci a extrém za každou cenu? To snad ne. Jsou věci „zaplať bůh“ také normální. Kéž by to počasí také co nejnormálnější bylo.“Do jaké míry jsou předpovědi počasí věrohodné?

„Měsíční předpověď má 75% úspěšnost. Předpovídány jsou následující tři dekády tj. 30 dnů. Jednotlivé dekády jsou popsány obecně, z nich nepoznáte, zda si máte vzít dovolenou kvůli pěknému počasí a jet na hory první nebo další týden. Například oblačno až polojasno, srážky místy. Jestli to místo bude tam, kam zrovna jedete, to nikdo neví. Je to tedy velmi obecná předpověď, ale lepší než nic. Jinak to není ani jinde na světě. Dobré je sledovat počasí maximálně na ná-sledujících 10 dní dopředu, na druhý den je pravděpodobnost úspěšné předpovědi více než 95 %.“V čem spočívá možnost počasí dobře předpovědět?„Typy modelů používané k předpovědi jsou rozdílné. Pokud se všechny shodují na budoucím vývoji počasí, je to první před-poklad k úspěšné, řekněme 100% platné předpovědi. Jsou ale situace, kdy přichází noční můra každého meteorologa – zvlněná fronta. Jeden model propočítá, že tu bude ve 12 hodin, druhý ukáže až v 18 hodin. Pak je to složité. Do relace musí být vnesena jistá míra nejistoty, aby divák, čtenář nebo poslu-chač pochopil, že v tu chvíli není jednoduché počasí předpovědět. Lidé musí umět přijímat, že některé situace jsou jasné a zřetelné, jiné nejasné a nejisté. Stejně jako v životě…“

Laviny padají v Krkonoších od konce třetihor, tj. zhruba 2,4 milionů let.Na české straně je 54 lavinových drah, na polské 51.První písemná zpráva o lavině v Krkonoších je z 15. 12. 1655 ze Sklenařo-vic.Za zimní sezonu sjede v celých Krkonoších kolem 50 lavin.Na české straně je od roku 1961 do roku 2007 zaznamenáno téměř 1000 lavin.Nejdelší dráha na české straně Krkonoš je Úpská rokle až 1400 metrů, na polské straně Wodo-spady Lomniczki – až 2000 metrů.Nejvíce lavin padá na české straně v oblasti Obří důl, na polské straně Maly a Wielki Staw.Nejvíce lavin sjíždí v Krkonoších v lednu a v březnu.Největší laviny sjely 8. března 1956.Největší lavinové neštěstí se odehrálo v březnu 1968 v Bialem Jaru, zahynulo 19 osob.Nejmocnější lavinové nánosy dosahují 7 až 15 metrů.Největší sněhové převisy se tvoří na hraně Úpské jámy - až 250 metrů dlouhé, 12 metrů vysoké a 5 metrů přesahují přes okraj.Nejvyšší mocnost sněhu na české straně je na sněhovém poli zvaném Mapa republiky (15,5 metru), na polské straně ve Sněžných jamách (až 15 metrů).Nejdéle zůstává sníh ležet na české straně na sněhovém poli Mapa republiky, (viz. fotografi e na poslední straně výtisku), na polské straně ve Sněžných jamách do srpna, výjimečně do napadnutí nového sněhu.Nejvyšší rychlost mají prachové laviny – 70 až 125 metrů za sekundu.Objem sněhu přemísťovaného jednou lavinou v Krkonoších je až několik tisíc m³,hmotnost až přes 60 000 tun, objem stržených kamenů až 150 m³.

Z podkladů HS Krkonoše a Správy KRNAP

Lavinová nej…Horská služba KRKONOŠE

Skipark K2 Černý Důl a Skipark Dolní Dvůr- 2 sedačkové lanové dráhy a 8 vleků- 9 km širokých sjezdovek se zasněžováním- Snowpark, Kidpark, Skibary, parking zdarma

Novinky pro letošní zimní sezonu- RODINNÝ SKIPAS - DÍTĚ JE ZA 100 Kč na DEN- ZVÝHODNĚNÝ JUNIORSKÝ SKIPAS

Dráhy Obří důl

název

1, 1A Žlaby a východní svah Sněžky 2 Žlab Úpičky 3 Úpská rokle 4 Sněhová strž 5 Lavinový žlab 6 Malá Studniční jáma 6A Čertova zahrádka 6B Čertova rokle 6C Murová dráha 7 Velká Studniční jáma Modrý důl 8 Modrý důl Dlouhý důl 9 Dolský žlab 10 Brusinkový žlab 11,11A, 11B Pramenný důl 12 Lovecký potok 13 Hrazený potok 13A Holá stráň 13B Kamenná strž 13C Hřebínky 14 Suchý žlab 15 Tetřeví žlab 16 Borůvkový žlab 17 Vojenský žlab Bílé Labe 18 Lavinová jáma 18A Levý žlábek 19 Bílá jáma 19A, 19B V serpentině 20 Bílá stráň 21 Stříbrná bystřina 22 Suťová stráň (Zrcadla)

Dráhy název 23 Čertova jáma Liščí hora 38 Liščí jáma 39 Vlčí jáma

Kocio Łomniczki 1A Śnieżka – Żleb centralny

1B Rynna spod Jubileuszowej

2A Żleb spod Przelęczy

2B Centralnie

2C Spod Krzyza lewa część

3A Wodospady Łomniczki

3B Wschodnie Zbocze Kota Łomniczki Kocioł Białego Jaru 4A, 4B Żleb centralny

4C, 4D Wschodnie zbocze Kocioł Małego Stawu 5A Żleb Krześka

5B Żleb Magdy

6 Żleb Slalomowy

7A Korytarz Rzepióra

7B Żleb Piarzysty-Fajkosza

8A Żleb Litworowy

8B Wrótka

8C Całe Zbocze od Wrótek

do Owczych Żeber Kocioł Wielkiego Stawu 9A, 9B, 9C Połnocne zbocze

10A, 10B, 10C Wschodnie zbocze Kocioł Smogorni 11 Kocioł Smogorni Kocioł pod Małym Szyszakiem 12 Połnocne zbocze Małego Szyszaka

Seznam drah na polské straněSeznam drah na české straně

Lavinové terény východních Krkonoš

Horská službabyla na české straně Krkonoš založena v roce 1934. V roce 1952 bylo na polské straně zalo-ženo Gorskie ochotnicze pogotowie ratunkove (GOPR). V roce 1953 byly poprvé v Krkonoších použity k hledání zasypaných lavinové sondy. V roce 1954 byl zahájen výzkum sněhu a lavin v Krkonoších. V roce 1962 byl Valeriánem Spustou založen lavinový katastr české části Krkonoš. V roce 1968 ve službách HS Krkonoše sloužil první lavinový pes Herma cvičitele W. Bergera. V roce 1968 byl zahájen výzkum lavin na polské straně hor. Pro případ potřeby a pomoci:

www.horskasluzba.cz

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 13zima 2008/2009Krkonoše - svazek měst a obcí zima 2008/2009Strana 12

www.krkonose.eu www.krkonose.eu

HRADEC KRÁLOVÉ

LIBEREC

Krkonoše

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

LEGENDAStátní hranice

Krkonošská magistrála

udržované tratě pro běžkaře

významné zimní tyčované trasy

závodní tratě

lanovky

nákladní lanovka

lyžařské vleky

sjezdovky

sáňkařská dráha

muzeum

informační středisko

rozhledna

místo dalekého rozhledu

kostel, kaple

zámek

zřícenina hradu

skály

bouda, občerstvení

kemp

koupání

10 lyžařské areály

Krkonoše - svazek měst a obcí zima 2008/2009Strana 14

www.krkonose.eu

Nadšenci snowboardingu najdou v areálu Pizár příznivé podmínky pro jakýkoliv druh tohoto sportu. Pro slalomisty udržované, široké a také prudce se svažující sjezdovky. Pro vyznavače skoků a trubek jsou připraveny velké skoky a „slidy“ (zetko, king rail, céčko, duha, široký dlouhý rail, dlouhý rovný rail, krátký rovný rail, 2 x bedna, áčko...).

Parametry: • 10 km sjezdových tratí • 5 vleků • 6 km technického zasněžování • 25 km běžeckých tratí v okolí • přepravní kapacita 4.850 osob / 1 hodinu

Ceník:• celodenní permanentka pro dospělé 420 Kč, děti 290 Kč • cena týdenní permanentky pro dospělé 2.640 Kč, děti 1.850 Kč

Kontakt: Paseky nad Jizerou | Telefon: 481 523 589 , 481 522 122 | e-mail:obec@paseky.cz, pizar@mybox.cz www.paseky.cz , www.pizar.cz

Sportovní areál Harrachov a.s. | (1.020 m n. m.) | www.skiareal.com

Lyžařské skokanské můstky se staly nedílnou součástí Harrachova. V areálu středních můstků u hotelu Ski-centrum jsou skokanské můstky s kritickým bodem 40 m, označovaným v lyžařské terminologii jako K40, 70 m (K70) a 90m (K90). Posledně jmenovaný je od roku 1997 pokryt umělou hmotou výrobce SAJA Korpi z Finska pro letní skákání na lyžích. Na Čertově hoře je areál velkých skokanských můstků, vybudovaný v letech 1978 – 1983 se skokanským můstkem s kritickým bodem 120m (K120) a mamutí můstek pro lety na lyžích, který má po poslední přestavbě v roce 2000 kritický bod 185 m.

Parametry: • 8,5 km sjezdových tratí • 3 lanovky a 6 vleků • 7,9 km technického zasněžování • 110 km běžeckých tratí, pro-pojených s upravovanými lyžařskými terény v Polsku (Jakuszyce) a v Jizerských horách (Malá Jizerka) • přepravní kapacita 6. 050 osob/1 hodinu • snow park, skokanské můstky, sáňkařská dráha

Ceník:• celodenní permanentka pro Harrachov pro dospělé 590 Kč, děti 470 Kč• 6-ti denní permanentka Harrachov pro dospělé 3. 075 Kč, děti 2 460 Kč • permanentky a bodové jízdenky platí i v lyžařských areálech Zákoutí a Amálka

Kontakt: Sportovní areál Harrachov, a.s. | Telefon: 481 529 353, fax: 481 529 320 E-mail: areal@harrachov.cz | www.skiareal.com

Rokytnice nad Jizerou – Lysá hora (1.344 m n. m.) | www.skiareal-rokytnice.cz

Rokytnice nad Jizerou patří mezi největší lyžařská stře-diska západní části Krkonoš. Městu dominuje panorama Lysé hory a Kotle. Do lyžařského centra zajíždí speciální skibus pro lyžaře. Na sjezdaře v lyžařských střediscích Rokytnice nad Jizerou čeká na tři desítky vleků a dvě čtyř-sedačkové lanovky. Lanová dráha Lysá hora měří 2.198 m a je druhou nejdelší v České republice. Druhá lanová dráha Horní Domky zajišťuje kromě zimního i letní provoz s možností přepravy jízdních kol zdarma. V areálu Horní Domky byl pro příznivce free stylu vybudován snowpark. Pro děti je připraven dětský park s pojízdným pásem a službou hlídání dětí. Běžkařům doporučujeme vyzkoušet běžecké trasy v areálech U kapličky a Pod Dvoračkami s kvalitní bílou stopou. Z areálu Studenov a Horní Domky navazují běžecké tratě na Krkonošskou magistrálu. Nelyžující návštěvník může zkusit snowtubing – zábavné sjíždění na nafukovacích člunech v uměle vybudovaném sněhovém koridoru.

Parametry: • 22,3 km sjezdových tratí • 2 lanovky a 23 vleků • 13,3 km technického zasněžování • 56,7 km běžeckých tratí • přepravní kapacita 15.895 osob /1 hodinu • snowpark s lyžařským vlekem • Lanová dráha Lysá hora – provoz pouze v zimním období. • Lanová dráha Horní Domky - provoz celoroční.

Cena celodenní permanentky: • Horní Domky pro dospělé 590 Kč, děti 470 Kč• Studenov pro dospělé 380 Kč, děti 300 Kč • Cena týdenní permanentky pro dospělé 3.480 Kč, děti 2.780 Kč.

Ceny v mimosezoně: • cena celodenní permanentky: • Horní Domky pro dospělé 500 Kč, děti 400 Kč• Studenov pro dospělé 320 Kč, děti 260 Kč • Cena týdenní permanentky pro dospělé 2.960 Kč, děti 2.370 Kč.

Kontakt: Spartak Rokytnice, a.s. | Horní Rokytnice nad Jizerou 461 | 512 44 Rokytnice nad JizerouTelefony: Studenov: 481 522 970, 481 522 969 | Horní Domky: 481 522 380, 481 522 833E-mail: info@skiareal-rokytnice.cz | www.skiareal-rokytnice.cz

Paseky nad Jizerou (620 – 860 m n. m.) | www.paseky.cz, www.pizar.cz

Lyžařský areál najdete v Pasekách nad Jizerou na rozlehlých stráních Hořenska. K dispozici je zde celkem 5 lyžařských vleků, které provozuje dílem Obec Paseky nad Jizerou a dílem společnost Pizár s.r.o. Návštěvníci mají možnost bohatého výběru terénů – cvičné louky, sjezdové trati lehké i těžší obtížnosti. Na své si přijdou i vyznavači snowboardingu. Část sjezdových tratí ( 60 % ) je uměle zasněžována. V areálu jsou návštěvníkům k dispozici lyžařské školy a půjčovny vybavení.Možnost občerstvení. Par-koviště se nachází přímo u dolní stanice vleků. Lze zakoupit skipass platící pro celý areál.Od horních stanic vleků se mohou lyžaři - běžkaři vydat na

okruhy okolo Bílé Skály a k nejkrásnější rozhledně Jizerských hor ke Štěpánce. Okruhy navazují na „Krkonošskou magist-rálu“, která protíná celé Krkonoše a na druhé straně na „Jizerskohorskou magistrálu“.

Ski areál Vrchlabí – Kněžický vrch (550 –710 m n. m.) | www.skiareal-vrchlabi.cz

Nachází se 400 metrů od historického centra střediska Vrchlabí (na obchvatu Praha –Špindlerův Mlýn). Tříse-dačková lanovka vás dopraví na Kněžický vrch s krásným výhledem na město a panorama Krkonoš. Zajišťuje pohodlný přístup na běžecké tratě Benecka a Horních Míseček. O2 Westige Snowpark má ideálními parametry pro freestyl. Terény jsou ideální pro začátečníky a rodiny s dětmi. V blízkosti je parkoviště, lyžařská a snowboardová škola, půjčovna lyží a snowboardů, sociální zařízení, občerstve-ní. Do lyžařského areálu Kněžický vrch zajíždí skibus.

Parametry:• 7,8 km sjezdových tratí • 2,4 km technického zasněžování • tří sedačková lanová dráha, délka 900 m a převý-šení 160 m • vlek Tatrapoma, délka 350 m, převýšení 35 m • vlek Doppelmayr, délka 1050 m, převýšení 170 m • přepravní kapacita 3.400 osob / 1 hodinu • Zakoupené jízdenky platí na všechna dopravní zařízení.

Ceník v hlavní sezoně: • jednodenní jízdenka dospělí: 390 Kč, děti 290 Kč • 1 jízda – 50 Kč, děti 20 Kč• dopolední do 12.00 hodin – 240 Kč, děti 150 Kč• odpolední od 12.00 hodin – 260 Kč, děti 170 Kč• od 14 hodin dospělí - 180 Kč, děti 100 Kč

Kontakt: Ski areál Vrchlabí - Kněžický vrch | Stavidlový vrch 504543 02 Vrchlabí 4 | Telefony: 602 401 306 | 603 253 250E-mail: info@skiareal-vrchlabi.cz | www.skilenka.cz www.skiareal-vrchlabi.cz

Vítkovice v Krkonoších - Aldrov (733 – 860 m n. m.) | www.skialdrov.cz

Lyžařský areál Aldrov má čtyři sjezdovky, tři z nich jsou podél lanové dráhy. Čtyřsedačková lanovka s pojezdo-vým pásem překoná výškový rozdíl 135 metrů. Přepraví až 2400 osob/ 1 hod. Otevírání lanovky se zúčastnil prezident Václav Klaus, proto byla nazvána Prezidentský expres. Díky umělému zasněžování nabízí areál vynikající podmínky začínajícím i pokročilým lyžařům po celou zimu. Na své si tu přijdou i milovníci večerního lyžování.

Parametry: • 5,2 km sjezdových tratí • 1 lanovka, 5 vleků • 4,2 km technického zasněžování • 20 km běžeckých tratí • přepravní kapacita 6.000 osob / 1 hodinu

Ceník:• celodenní permanentky pro dospělé Aldrov lanovka 430 Kč, děti 350 Kč • cena 6-denní permanentky v hl. sezoně • pro dospělé 2.080 Kč a děti 1.600 Kč• Ceny v mimosezoně: celodenní pro dospělé 400 Kč, děti 320 Kč• Jeden společný odbavovací systém pro tři areály - „Golden Pass“.

Golden Pass propojení tří lyžařských areálů Vítkovického údolí (Aldrov, Vurmovka a Janova Hora) jedním odbavovacím systé-mem a tudíž i jedinou permanentkou. Mezi areály můžete přejíždět skibusem. Golden Pass platí pro lanovku, 5 vleků na osmi sjezdovkách. Kontakt: Vítkovice Skiareál Aldrov | Telefon: 481 582 925 | E-mail: obec@vitkovicevkrk.cz | www.skialdrov.cz

SkiregionHarrachov, Rokytnice nad Jizerou, Paseky nad Jizerou, Rejdice a Příchovice

www.skiregion.cz

Je největší lyžařskou oblastí v ČR na rozmezí západních Krkonoš a Jizerských hor. Vznikla spojením skiareálů Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Paseky nad Jizerou, Rejdice a Příchovice jedinou lyžařskou permanentkou. Nabízí výběr bodových a vícedenních časových jízdenek. Bonusem k zakoupeným vícedenním jízdenkám je lyžování zdarma na vlecích a lanovce po-skytující večerní jízdy. Jednodenní lístky jsou ponechány v cenových úrovních podle atraktivity jednotlivého střediska.

Parametry:36 vleků • 6 lanovek • 40,5 km sjezdových tratí • přepravní kapacita 30.000 osob /za 1 hodinu, upravováno cca 200 km běžeckých tratí od malých okruhů v obcích až po hřebenové partie.

SITOUR ČR – „výrazný pomocník“

• Nejužívanějším a nejžádanějším zdrojem informací jsou panoramatické a webové kamery

• Informace o tuzemských lyžařských střediscích - aktuální zpravodajství z českých hor denně prostřednictvím pořadu PANORAMA, na programu ČT 2 od 8 hodin.

• Panoramatické kamery přenášejí autentické obrázky z lyžařských středisek. Evokují pozitivní vztahy a nálady návštěvníků. Televizní program v zimě sledují miliony diváků. Jejich zájem neklesá.

Aktuální informace o českých horách na internetu. Na stránkách www.holidayinfo.cz údaje o lyžařských střediscích v přehledné formě. Informace o sjezdových a běžeckých tratích, lanovkách a vlecích, cenách jízdného, výšce sněhové pokrývky, zobrazeny jsou obrázky z panoramatických a webových kamer. Stránky jsou propojeny s prezentací jednotlivých areálů a horských středisek. Zde získáte i další informace o ubytování, parkování, službách.

Televizní diváci využívají teletextovou stránku č. 190 na obou programech České televize.

SITOUR • www.holidayinfo.cz • ČT2 – Panorama: Po - Pá 8.30 - 9.10 hodin, So - Ne 7.50 - 8.30 hodin • Teletext: od strany 190

1

2

3

4

5

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 15zima 2008/2009

www.krkonose.eu

Skipark K2 Černý Důl (600 – 1.001 m n. m.)

Skipark K2 Černý Důl je klidné středisko východních Krkonoš ležící 4 km západně od Janských Lázní. Svou rozmanitostí nabízí opravdové vyžití pro lyžaře. Dostatek sněhu na sjezdovkách i při nepřízni sněhové nadílky zabezpečuje kompletní systém zasněžování. Moderně vybavený KID park u lanovky nabízí pro děti lyžování i výuku formou hry. Snowpark se speciálními překážkami a skoky poskytne dostatek adrenalinu pro všechny ridery. Přímo v areálu je bezplatné parkoviště pro cca 450 vozů. V sezoně je v provozu bezplatný skibus.

Parametry:• pěti hvězdičkové TOP středisko

• 2 třísedačkové lanové dráhy a 8 lyžařský vleků s celkovou kapacitou 10.200 osob / 1 hodinu.• 9, 3 km sjezdových tratí se zasněžováním na 6, 6 km (71% tratí).• 4, 3 km jsou tratě červené, 5 km tratě modré a 26 km tratě běžecké.• zaměření na rekreační vyžití pro rodiny s dětmi

Pro nejmenší dětský KIDpark s pojezdových chodníkem, hernou a servisem.Pro ridery Snowpark s 12 raily a skoky včetně terébnů pro freeride.

Ceník:• Dospělí 1 den (9 - 16 h) 550 Kč • 6 dní 2750 Kč• Děti do 10 let 1 den (9 - 16 h) 380 Kč • 6 dní 1.890 Kč

SKIPARK Dolní Dvůr (610 – 760 m n. m.) | www.skipark.cz

Skipark Dolní Dvůr leží v srdci Krkonoš, 6 km od Vrchlabí, 8 km od Černého Dolu. Je charakteristický svou nenáročností. Vyhovuje především začínajícím lyžařům a rodinám s malými dětmi hledajícími lyžování v klidném prostředí bez front. Denně jsou upravované a kompletně zasněžované tratě u lyžařských vleků U Moravy I a II, Baron a Za Potokem. Díky systému technického zasněžování je areál v provozu již od prvních zimních dní. Denně od 9 do 16 hodin. Večerní lyžování od 17:30 do 21 hodin a minisnowpark vhodně doplní nabídku sportovního programu. Nedaleko areálu je cca 100 bezplatných parkovacích míst. Pro ubytované návštěvníky je k dispozici skibus zdarma. Přepraví do nedalekého Skiparku Černý Důl, kde si přijdou na své

zkušenější a náročnější lyžaři.

Parametry:• tří hvězdičkové středisko • 8 lyžařské vleky s celkovou kapacitou 3.813 osob / 1 hodinu. • 1,2 km sjezdových tratí se zasněžováním na 100 % tratí. • 1,2 km tratě modré a 6 km tratě běžecké s napo-jení na další tratě. • zaměření střediska na vyžití pro rodiny s dětmi

• Pro nejmenší je zde dětská školička s lanovým vlekem.• Pro začínající snowboardisty je MiniSnowpark s 3 raily.

Ceník:• Dospělí 1 den (9 - 16 h) 360 Kč • 6 ze 7 dní 1.800 Kč• Děti do 10 let 1 den (9 - 16 h) 290 Kč • 6 ze 7 dní 1.450 Kč

Janské Lázně - Černá hora (500 – 1.260 m n. m.) | www.cerna-hora.cz

Terény pro sjezdové lyžování leží na jižních až jihovýchod-ních svazích Černé a Světlé hory. Skiareál je vybaven osmi místnou kabinkovou lanovou dráhou, jedinou tohoto druhu v České republice. Sjezdové tratě areálu patří k nejdelším v Čechách, dosahující délky až 3 km. Hlavní sjezdové tratě jsou vybaveny zařízením na výrobu technic-kého sněhu. Lyžařské terény jsou vhodné rovněž pro rodiny s dětmi. V areálu jsou cvičné louky i náročné sjezdovky. Pro běžkaře je pravidelně strojově upravováno 50 km tratí, sáňkaři mohou vyzkoušet 3,5 km dlouhou „Černohorskou sáňkařskou cestu“.

Parametry:• 12,35 km sjezdových tratí • 2 lanové dráhy a 15 lyžařských vleků • 9,5 km technického zasněžování • 50 km běžeckých tratí v okolí • přepravní kapacita 13.245 osob / 1 hodinu • večerní lyžování 18 – 21 hodin (na sjezdovce)• Protěž v délce 1600 m se 4-sedačkovou lanovkou, vždy od 15.12. do 31.3. v případě příznivých sněhových podmínek)

Ceník v hl. sezoně: (25.12.2008 – 15.3.2009)• Celodenní permanentky pro dospělé 590 Kč, děti do 10 let 360 Kč• Týdenní permanentka pro dospělé 2.990 Kč, děti do 10 let 1.550 Kč

Ceny v mimosezoně: (do 24.12.2008 a od 16.3.2009)• Celodenní permanentky pro dospělé 490 Kč, děti do 10 let 290 Kč• Týdenní permanentka pro dospělé 2.500 Kč, děti do 10 let 1.250 Kč

Kontakt: Černá hora – Janské Lázně | MEGA PLUS s.r.o. , 542 25 Janské Lázně 265,Telefon: 499 875 186 | E-mail: megaplus@megaplus.cz | www.cerna-hora.cz

Ski Pec – Pec pod Sněžkou (830 - 1.215 m n.m.) | www.skipec.com

Lyžařské terény jsou oblíbeny zvlášť rodinami s dětmi. Vyberete od cvičných louček po náročné sjezdové terény. Ve večerních hodinách jsou v provozu 3 vleky s umělým osvětlením. Sjezdovka Javor je nejdelší osvětlený svah v ČR. V areálu se pohybujete s jedinou magnetickou kar-tou. Pro vyznavače snowboardingu je po celou sezónu v provozu velký funpark.

Parametry: • 10,4 km sjezdových tratí • 1 lanovka, 9 vleků • 6,8 km technické zasněžování 65 % areálu • 20 km běžeckých tratí • přepravní kapacita 9.520 osob / 1 hodinu • areál

pro snowboarding, fun-park, U-rampa • večerní lyžování na Javoru 17 - 21 hodin.

Ceník v hl. sezoně: (25.12.2008 – 29.3.2009)• Celodenní permanentky pro dospělé 600 Kč, děti do 10 let 380 Kč• Týdenní permanentka pro dospělé 2.850 Kč, děti 1.500 Kč

Ceny v mezisezoně: (do 23.12.2008 a od 30.3.2009)• Celodenní permanentky pro dospělé 500 Kč, děti do 10 let 310 Kč• Týdenní permanentka pro dospělé 2.400 Kč, děti 1.290 Kč

Kontakt: Ski Pec a.s., Pec pod SněžkouTelefon: 420 499 736 375, 420 499 736 285 | e-mail: info@skipec.com | www.skipec.com

Malá Úpa (950 – 1.100 m n. m.) | www.skiarealmalaupa.cz

Ve východní části Krkonoš na hranici s Polskou republikou leží lyžařský areál U kostela v Malé Úpě. Sjezdové tratě jsou vedeny na jihozápadním svahu Pomezního hřebenu, z něhož se nabízí jedinečné pohledy na nejvyšší horu České republiky – Sněžku. Ideální podmínky pro rodiny s dětmi, začínající a středně zdatné lyžaře. Přístup je zajištěn skibusem od cent-rálního parkoviště u celnice.

Parametry:• 2,4 km sjezdových tratí • 5 lyžařských vleků • 1,2 km tech-nického zasněžování • 10 km upravovaných běžeckých tratí v okolí • přepravní kapacita 3.000 osob / 1 hodinu

Ceník v hl. sezoně: (25.12.2008 – 15.3.2009)• Celodenní permanentky pro dospělé 420 Kč, děti do 10 let 310 Kč• Týdenní permanentka pro dospělé 2.250 Kč, děti do 10 let 1.490 Kč

Ceny v mimosezoně: (do 24.12.2008 a od 16.3.2009)Celodenní permanentky pro dospělé 310 Kč, děti do 10 let 200 KčTýdenní permanentka pro dospělé 1.490 Kč, děti do 10 let 1.080 Kč

Kontakt: MEGA PLUS s.r.o. , Janské Lázně 265, PSČ 542 25Telefon: 499 891 010 | E-mail: megaplus@megaplus.cz | www.skiarealmalaupa.cz

Skipark MARKID Krkonošewww.skipark.cz | www.skipark.eu

Skipark Černý Důl a Dolní Dvůr jsou propojeny skipasy a skibusy

Novinky: zvýhodněný denní skipas pro juniory do 16 let. Rodinný denní skipas 2+1 dítě do 10ti let (Dítě 100 Kč.) Odbavovací systém umožňuje využít různé kombinace skipasů včetně bodového skipasu. Skipasy neomezující návštěvníky v čase ani datu užití. Na www.skipark.cz jsou 3 on-line kamery pro sledování aktuálních podmí-nek areálu.

Kontakt:Skipark K2 Černý Důl, Skipark Dolní Dvůr | MARKID TRUTNOV spol. s r.o. | Horská 6, 541 01 Trutnovsnow info: 777 295 339 | info@skipark.cz | www.skipark.cz | www.skipark.eu

Skiarena KRKONOŠE Skiareál Černá hora - Janské Lázně, Ski Pec pod Sněžkou, Skiport Velká Úpa, Skiareál Malá Úpa

Skiarena Krkonoše vznikla spojením 4 lyžařských areálů východních Krkonoš.Skiareál Černá hora - Janské Lázně, Ski Pec pod Sněžkou, Skiport Velká Úpa, Skiareál Malá Úpa. Jedna z největ-ších lyžařských oblastí České republiky, kde mohou lyžaři využít platnosti společné jízdenky (skipasu). Doprava lyžařů na hlavní trase mezi Janskými Lázněmi a Pecí pod Sněžkou je v období hlavní lyžařské sezony zajištěna skibusy, podle jízdního řádu. Nabídka osloví širokou lyžařskou veřejnost k plné spokojenosti. Pokud máte zájem, při nákupu skipasů, žádejte u pokladen jednotlivých areálů jízdenky s označením „Skiarena Krkonoše“.

Parametry:• 4 lanové dráhy • 31 vleků • 27,55 km sjezdových tratí • 19,8 km technického zasněžování • přepravní kapacita 28.540 osob / 1 hodinu

• Ceny v hlavní sezoně (25.12.2008 – 29.3.2009) • Cena 2-denní permanentky pro dospělé 1.140 Kč, děti do 10 let 630 Kč • Cena týdenní permanentky pro dospělé 3.140 Kč, děti do 10 let 1.720 Kč

Sponzor Krkonošské lyžařské magistrály

6

7

8

9

10

Krkonoše - svazek měst a obcí

www.krkonose.eu

zima 2008/2009Strana 16

Benecko – lyžařský areál (610 – 970 m n. m.) | www.skiareal-benecko.cz

Ideální pro rodinnou dovolenouBenecko překvapí nezapomenutelnými výhledy do kraje i na hřebeny Krkonoš. Středisko je ideální pro rodiny s dětmi, začínající lyžaře a snowboardisty. Areál nabízí čtyřsedačkovou lanovku a dvanáct lyžařských vleků různých délek, večerní lyžování, zasněžování. K dispozici jsou upravené běžecké tratě.

Parametry: • 3,5 km sjezdové tratě • 1 lanovka, 12 vleků • 1,52 km technické zasněžování • 39 km běžecké tratě • přepravní kapacita 8.900 osob/1 hodinu • snowpark, crossová dráha, skoky, snowtubing • večerní lyžování 19 – 21 hodin

Ceník:• denní permanentka pro dospělé 450 Kč, děti do 10 let 350 Kč• šestidenní permanentka pro dospělé 2.370 Kč, děti 1.770 Kč • Mimo hlavní sezonu slevy. • Další slevy na kartu hosta.

Kontakt: Infocentrum Flora | Tel.: 481 582 606 Obecní úřad Benecko | Tel.: 481 582 625E-mail: info-fl ora@benecko.com | obec.benecko@worldonline.cz www.benecko.info | www.benecko.com | www.benecko.cz

SKIAREÁL Špindlerův Mlýn Pláň (1.196 m n. m.) | Medvědín (1.235 m n. m.) | Labská (1.070 m n. m.) | www.skiareal.cz

Venku přituhuje, a tak je nejvyšší čas připravit se na zimní sezónu- vytáhnout lyže, nabrousit hrany a běžet koupit permanentky. Žádné zbytečné cestování - perma-nentku zakoupenou v kterékoliv pokladně lze využít na všech lanových drahách a lyžařských vlecích ve Špindlerově Mlýně a na Horních Mísečkách. A jako bonus nabízíme levnější regionální jízdné na LD Labská, LV Horní Mísečky, LV Davidovka a LV Horal.

Parametry: • 24 km sjezdových tratí • 5 lanových drah • 11 lyžařských vleků • 23 km tech-nického sněžení • 3 snowparky • 85 km běžeckých tratí

Kontakt: Telefon: 499 467 102/106 | E-mail: skiareal@skiareal.cz | www.skiareal.cz

Strážné (800 m n. m.) | www.strazne.eu

Horské rekreační středisko Strážné leží 6 kilometrů od Vrchlabí (směr Špindlerův Mlýn). Svým návštěvníkům nabízí mnoho zajímavých aktivit. Je ideálním výcho-zím bodem pro milovníky běžeckých stop. Zdejší lyžařský areál určený pro rodiny s dětmi a začátečníky uspokojí i nenáročné sjezdaře. Hit sezony: školní skupiny - celodenní permanentka - 200 Kč.

Parametry: • 1,6 km sjezdových tratí • 4 vleky • 800 metrů technického zasněžování • 55 km běžeckých tratí • přepravní kapacita 3.500 osob / 1 hodinu • freestyle snowpark

Ceník:• celodenní permanentka pro dospělé 360 Kč děti do 140 cm 260 Kč • s kartou ubytovaného ve Strážném 330 Kč děti do 140 cm 260 Kč • 6 dní včetně večerního lyžování dospělí 1.500 Kč děti do 140 cm 1.100 Kč

Kontakt: Obec Strážné Telefon: 499 434 174, 606 724 878 | E-mail: technik@strazne.eu, starosta@strazne.eu | www.strazne.eu

Poniklá Lyžařský areál „HOMOLE“

Žádné fronty, pohodové a bezpečné lyžování pro celou rodinu.

Možnost využití upravených běžeckých tratí. ZDARMA malý vlek pro začátečníky. Večerní lyžování: středa, pátek, sobota od 19 do 21 hodin

Ponikelský lyžařský vlek je určen začátečníkům a středně náročným lyžařům. Za příznivého počasí lze vyzkoušet bruslařské umění přímo v areálu. Milovníkům bílého sportu – běžkařům, jsou k dispozici dva běžecké okruhy o délce 1,5 a 3 km s možností napojení se na další udržované tratě směrem do hor.

Ceník:• jednotlivé jízdné: dospělí 30 Kč, děti do 12 let 20 Kč• celodenní permanentka: dospělí 300 Kč, děti 200 Kč• víkendová permanentka (pátek večer – neděle): dospělí 600 Kč, děti 400 Kč• týdenní (šestidenní) jízdenka: dospělí 1.300 Kč, děti 850 Kč• rodinná jízdenka (2 dospělí + 2 děti): 800 Kč / 1 den• sezónní permanentka 3.000 Kč, děti 1.000 Kč

Parametry:• lyžařský vlek-typ: bubínkový, dvoumístný BLV 2 • šikmá délka: 740 m • převýšení: 166,6 m • dopravní rychlost: 3,2 m/s • areál je vybaven zasněžovacím systémem (1 aktivní dělo a 1 tyčové dělo).

Kontakt:Obecní úřad Poniklá | Telefon: +420 603 569 389 | E-mail: obec@ponikla.cz | www.ponikla.cz

Pořiďte si ty pravévýrobky z Krkonoš!

Celými Krkonošemi od Harrachova až do Žacléře prochází páteřní 72 kilometrů dlouhá Krkonošská magistrála. Na ni navazuje dalších téměř 500 kilometrů místních lyžař-ských cest a okruhů. Běžecké trasy s mimořádnými výhledy na panorama Krkonoš najdete nejen v centrální horské, ale i podhorské oblasti. Zavedou vás do krásných, často méně frekventovaných a proto ještě málo objevených, míst Krkonoš.

Na mapě uprostřed Krkonošské sezony je schématicky za-kreslena síť možností běžeckého lyžování. Vám, při cestě do terénu, doporučujeme zakoupit kvalitní a podrobnou mapu.

Bližší informace získáte v Regionálním turistickém

informačním centru Krkonoše ve Vrchlabí a v dalších krkonošských informačních centrech.

Denní aktuální stav běžeckých tratí je nejlépe uveden na www.holidayinfo.cz

V běžecké tratě v Krkonoších jsou nabídkou turistic-kého či sportovního zážitku v perfektně upravených stopách. V terénu se řiďte pokyny Horské služby Kr-konoše.

Další bližší informace získáte na webové adrese: www.krkonose.eu

Cílem snažení je kvalitně vyznačit a upravovat běžecké trasy, aby měl každý uživatel jistotu svého pohybu v bílé stopě i v terénu, který nezná. Sledujte nový typ značení!

Tip:Ve třech místech běžecké tratě projektu „Krkonoše – lyžařský běžecký ráj“ navazují na trasy, jejichž údržbě se věnují sousedé na polské straně Krkonoš. Na Pomezních boudách u Horních Albeřic a Harrachov – Jakuszyce a v Horních Albeřicích.

Krkonoše – lyžařský běžecký ráj

11

12

13

14

Archivní, kancelářské a školní potřeby

z recyklované lepenky

Krkonošská medovina

Perličkové vánoční ozdoby

Originální ručně malované plechové dekorační předměty

Multimediální cestovní průvodce

CENTRÁLNÍ KRKONOŠE

Mléčné výrobky Šperky z mědi a drahých kovů

Sada pohlednic Krkonoše

Sezonní turistické noviny Veselý výlet

- Krkonoše

Výrobky pletené z provazu nebo

kožených řemínků

Řezbářské práce, uměleckořemeslné zpracování dřeva

Roubenkaroubené stavby

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 17zima 2008/2009

www.krkonose.eu

Manažeři Krkonoš – svazku měst a obcí nepodceňují možnost tuzem-ských prezentací. Proto v uplynulém roce využili nabídku státní agentury CzechTourism a v Praze na Sta-roměstském náměstí v národním informačním centru CzechTourism uspořádali dvě prezentace.První v jarním období. Druhou v tu-risticky ještě zajímavějším čase - na přelomu července a srpna. Nabídli návštěvníkům i obyvatelům Prahy široké spektrum informací o nejvyš-ších českých horách, jejich podhůří a možnostech využití volného času.

V prostoru cca 25 m² byly umístěny zá-věsné bannery s letní a zimní tématikou, vystaveny reklamy na Krkonošské cyklobu-sy a Krkonošské zimobusy. Na velkoplošné

Ať jsme vidět, ať je o nás slyšet

obrazovce promítány propagační fi lmy z Krkonoš. V celém prostoru infocentra byly ve stojanech a na pultech rozmístě-ny tiskové materiály z autorského ranku Svazku Krkonoš, propagační tiskoviny krko-nošských měst a obcí a přispěvovatelů do regionálního Fondu cestovního ruchu. Ve výloze bannery zvoucí na související téma-tickou výstavu a dřevěný Krakonoš. Další pohádková postava vládce hor u vstupních dveří zvala do prezentační místnosti.

Příležitostí jak seznámit zájemce s Krkonošemi byl Regionální veletrh cestovního ruchu „DOVOLENÁ a RE-GION, SPORT, MODELAŘENÍ, HOBBY, ZAHRADA“ v Ostravě.O Krkonoše byl veliký zájem. Hosté stán-ku přivítali ucelenou nabídku cyklotras a upravovaných běžeckých lyžařských tras. Mezi návštěvníky se objevili i znalci Krko-noš, kteří překvapili konkrétními dotazy. Potvrdila se nutnost disponovat v Ostravě i materiály v polštině. Regionální prezentace má vysokou úroveň, svědčí o tom řada

doprovodných programů, kvalitní a masivní propagace i vysoká návštěvnost.

V květnu se představily nejvyšší české hory na Mezinárodních turis-tických trzích Tourtec v Jelení Hoře. Pod záštitou pořádajícího Okresního

úřadu, primátora města Jelení Hora, před-sedy Polské turistické organizace, předsedy Dolnoslezské komory cestovního ruchu a předsedy Polské komory cestovního ruchu proběhla společná prezentace ce-lého regionu a dlouhodobých part-

nerů Zwiazku Gmin Karkonoskich a Krkonoš – svazku měst a obcí. V prostorné expozici v blízkosti podia byla plazmová obrazovka, gastronomickým doplňkem chléb se škvarkovým sádlem, místní pochoutka z nedalekých Kowar. Zájem, nejenom o škvarkovou pomazánku, byl veliký. Propagace Krkonoš v Polsku přináší zvýšenou poptávku Poláků o české Krkonoše. Pro tyto potřeby jsou užitečné informační materiály tištěné v polštině.

KRÁLOVÉHRADECKÉ KRAJSKÉ DO-ŽÍNKY v Šimkových sadech, které se usku-tečnily 20. září 2008, patří od roku 2004 k největším akcím kraje. Navštěvuje je přes 30 tisíc lidí. Ocenění přebírají nejlepší po-travinářské a zemědělské fi rmy. Bohatý je kulturní program, přehlídka hospodářských zvířat a zemědělské techniky. Nechyběla prezentace Krkonoš.

4. ročník Veletrhu cestovního ruchu Plzeňského kraje ITEP 2008, který se uskutečnil ve dnech 23. – 25. října 2008 v prostorách Domu kultury INWEST-K v Plzni byl dalším místem, kde se mohli zájemci seznámit s nabídkou nejvyšších českých hor. Za-

stoupeny byly Svazkem Krkonoše.

Koncem října se v polském obchodním paláci Galeria Dominikanska Wroclaw v jednom z největších a nejnavštěvo-vanějších obchodně společenských center ve Wroclawi, pod záštitou a ve spolupráci s paní Ivanou Hanačíkovou, ředitelkou českého zastoupení agentury CzechTourism ve Varšavě v Polsku, usku-tečnila třídenní prezentace pod názvem Lyžařská sezona 2008/2009 v České republice. Expozici a propagační materiály Krkonoš, lidovou muziku, ochutnávky likérů a pochutin, doplnily soutěže a tombola s výhrami víkendových pobytů a hodnot-ných českých suvenýrů.

Tradiční klidná oblast Žacléřsko připravila pro své zimní návštěvníky řadu novinek. V rodinném skiareálu Bret v Prkenném Dole vás na svah, který je kompletně za-sněžován, vyveze nová sedačková lanovka. Celé zázemí s restaurací pod sjezdovkou je rozšířené. V budově můžete navštívit nové fi tness a wellness centrum, nebo se ubytovat v nových apartmánech. V samé blízkosti restaurace je umístěn dětský zimní park s lanovým vlekem, zimním ko-bercem a různými atrakcemi. Ve známém sjezdovém areálu Arrakis bude kilometrový svah se sjezdovými tratěmi od modré (pro nenáročné lyžaře) až po černou (pro zku-šené) zasněžován. Přímo pod sjezdovkami si mohou návštěvníci vybrat občerstvení podle svého gusta v několika restaura-cích, či posedět na terase. Samozřejmostí je skiservis a lyžařská škola. U penzionu Zelený mlýn je upravená trať s vlekem pro

Za zimními radovánkami do Žacléře

nejmenší a nedaleko penzionu Ozon na Rý-chorách upravovaná nenáročná sjezdovka. Vyznavači krásných procházek zasněženou přírodou si na Žacléřsku jistě přijdou na své. Od zámku nad městem Žacléř najedou na upravenou běžeckou stopu. Ta je součástí Krkonošské magistrály a dovede je Rýcho-rami až na Rýchorskou boudu. O krásných výhledech na Krkonoše či Vraní hory se psalo již mnohokrát, fotoaparát či kamera by neměly v batohu chybět.

Chcete,aby se o vás vědělo?• Na ploše těchto novin můžete inzerovat.• Spolupracujte se Svazkem Krkonoše.

Kontakt: Krkonoše – svazek měst a obcíMarketingové odděleníZámek 1, 543 01, VrchlabíE-mail: kroupova@muvrchlabi.cz Tourism: www.krkonose.euOffi ce: www.krkonose-smo.cz

Text a foto: Daniel Mach

Ze všech nebudou mistri sveta. Ale všichni budou vedet, že k lyžování patrí prilba.

Rozum má prednost!

Pojištení

nové generace.

ˇ ˇˇ ˇ

ˇ ˇ

ˇ

ˇ

Prezentace na Staroměstském náměsti v Praze

Stánek v Jelení Hoře

Stánek v Ostravě

on-line ubytování

Krkonoše - svazek měst a obcí zima 2008/2009Strana 18

www.krkonose.eu

Poniklá

Obec Poniklá se stavesnicí roku Liberec-kého kraje. V roce 1999 jsme v soutěži „Vesnice roku“ získali modrou stuhu za společenský život. V roce 2007 jsme úspěch s modrou stuhouzopakovali. V roce 200jsme se přihlásili potřNa příjezd hodnotící kjsme se velmi důkladně připravili,abychom na nic a nikoho, čím bychom se v obci mohli pochlubit, nezapomněli.

Vesnice roku 2008 pro Liberecký krajSoutěž Vesnice roku je příležitostí ke zviditelnění venkova. Je důkazem, že aktivní účast občanů na obnově a rozvoji vlastní obce přináší konkrétní výsledky. Je příležitostí ukázat rozmanitost a pestrost života mimo město a vyzdvihnout význam venkova. Do soutěže Vesnice roku se v roce 2008 přihlásilo 309 obcí ze 13 krajů.

V Poniklé velmi dobře fungují dob- spolky a organizace. nikají a pořádají stále ěco nového. Spolupra-cujeme se zeměděl-ským podnikem, který se zabývá biozemě-dělstvím. Máme ČOV a síť kanalizačních řadů a přípojek, obecní vodovod se věma vodojemy, dům

pečovatelskou službou, eřskou a základní školu, jeme druhou etapu

stavby školní tělocvičny. Bude k dis-pozici široké veřejnosti. V kulturním domě probíhá řada společenských akcí. Ve spor-

tovním areálu Homole je v letním období otevřeno koupaliště, v zimě lyžařský vlek. Rozšířili jsme služby o malý lyžařský vlek pro začátečníky. Pochlubit se můžeme Muzeem krkonoš-ských řemesel. Společně s fi rmou RAUTIS dovede návštěvníky do dob, kdy hlavní ob-živou ponikelských občanů bylo zeměděl-ství a výroba skleněných vánočních perel.

Obec Poniklá se stala vesnicí roku v Libe-reckém kraji zásluhou všech jejích minulých představitelů a občanů dobré vůle, kteří se stále snaží, aby život v Poniklé nebyl jednotvárný a neodehrával se pouze doma za pecí. Přiďte pobejt.

Design hotely jsou módním trendem. Klasické služby poskytované čtyř-hvězdičkovým zařízením s přidanou hodnotou, kterou je výjimečný design - to je Omnia v Janských Lázních. Jestliže chcete poznat luxusní zařízení a ne-vybíráte jen podle počtu hvězdiček, ale pod-le originality, jste u správného zdroje. Máte příležitost se ubytovat v originálním design hotelu, jehož fasádu i poslední dlaždičku na nejmenším pokoji speciálně jen pro toto zařízení navrhl renomovaný architekt. Po konzultacích se Správou KRNAP, aby měl hotel parametry a stavební prvky konvenující ochráncům přírody v Krkonoších, byl provoz zajímavého zařízení zahájen v září 2007. Interiér Omnia neobsahuje žádné typové prvky. Spojují je však – proteplené barvy, oranžová světla, přírodní materiály, dřevěné podlahy pokryté částí koberce, poschoďová řešení některých pokojů. Pět pater budovy s ubytovací, gastronomickou a konferenční částí, bazén, fi tness, relax a také víceúčelová sportovní hala - celkové náklady díla - 190 milionů korun. Na výstavbu byla čerpána do-

Přijměte pozvání do kraje, který je znám svý-mi skalními městy, romantickými zákoutími, tajemnými hrady, malebnými zámky, lidovou architekturou, drahokamy, a který je právem

nazýván Českým rájem.Když utichne letní turistický ruch a krajina se zahalí do barev podzimu, brouzdání příro-dou a především skalními městy, rozhodně stojí za to. Návštěvníka překvapí pestroba-revné výhledy do kraje, které jsou doplněny siluetou skal, zámků a hradů. Kdo hledá klid a ticho, ten ho během podzimu a následně i zimy v Českém ráji rozhodně najde.

Vydejte se po lesních pěšinách do skalního města Hruboskalska, kde na vás po cestě z hradu Valdštejn na zámek Hrubá Skála, čekají vyhlídky na mohutné pískovcové věže, arboretum se sbírkou vzácných dřevin a také Kopicův statek s desítkami reliéfů lidového tvůrce. Okouzlující je Maloskalsko. Zasněžený Vra-novský hřeben či pohled na pocukrované Suché skály nadchnou každého. Malá Skála je známá krásnými ukázkami lidové archi-tektury Pojizeří. Mezi roubenými chalupami

Do podzimní plískanice by „psa nevyhnal“, přesto jsou lidé, kterým je po-hyb po horách i v takovém počasí dennodenním chlebem. Strážci KRNAP mají práci, kterou musí stihnout ještě před prvním sněhem. Když na konci října po tzv. bramborových prázdninách odjedou poslední návštěvníci, strážci začínají uklízet terénní vybavení. V závějích sněhu by dřevěné informační panely a piktogramy byly nečitelné a rychle podlehly zkáze. Uklízí cca 800 kusů za-řízení - gravírované panoramatické mapy, informační tabule na naučných stezkách, jednotlivé piktogramy. Vybavení je svezeno do skladů a dílen každého střediska te-rénní služby a přetříděno. Zachovalé uklizeno, poškozené připraveno k opravě nebo rekonstrukci v dílně dřevovýroby Správy KRNAP ve Svobodě nad Úpou.Probíhají drobné opravy cest nebo stálého terénního vybavení (rozcestníky). Následu-je údržba lyží a sněžných skútrů, kontrola zábran podél sjezdových tratí v lyžařských areálech. Těsně před zahájením zimní sezony strážci ve spolupráci s lesníky prochází tratě projektu „Krkonoše – lyžařský běžecký ráj“. Cesty, respektive tratě, na nichž je mechanizací upravována sněhová pokrývka musí být průjezdné a bezpečné. Pařezy po vývratech nebo vichřicí ulomené stromy musí být odstraněny. Užitečnou práci leckdy komplikuje první sníh. Husté sněžení na řadě míst způsobuje, že mokrý sníh poláme či vyvrátí podél cest stojící stromy. Pak nezbývá, než znovu vyrazit hlubokým sněhem do terénu a překážky odstranit. Podzimní dny přinášejí útlum do přírody, neznamenají ale podzimní spánek. Určitě ne pro všechny ty, kteří připravují zdárný rozjezd zimní sezony.

Z podkladů KRNAP

Současná podoba loga Správy Krkonoš-ského národního parku je projevem úcty a respektu k tradičnímu symbolu, barvám i historii Krkonošského národního parku. Zachovává v sobě použití stylizovaného květu hořce. Má zakomponovánu zkratku „MAB - člověk a biosféra“ (Men & Bios-phere), jejíž součástí je i KRNAP. Autorkou loga je akademická malířka Renata Op-peltová z propagačního oddělení Správy KRNAP.

Letošní zimní návštěvníky turistického střediska Strážné ve středních Krkonoších

Nový povrch komunikace - hladká jízda do Strážnéhomile překvapí nová místní komunikace vedoucí z Vrchlabí. Po ní se v klidu a po-hodě dostanou až do místa svého pobytu. Podle Miroslava Sazečka, starosty obce Strážné, se o získání peněz k rekonstrukci povrchu pokoušeli řadu let. Zkusili i netra-diční, mediálně přitažlivý způsob upoutání pozornosti k této záležitosti. Spočíval v ná-vrhu, že pokud nebude akceptován záměr upravit dezolátní povrch silnice, které nebyla téměř od 2. světové války věnována žádná větší pozornost, zablokují průjezd do sousedního Špindlerova Mlýna. Kupodivu se zinscenovaný záměr povedl.

vyniká Boučkův statek. Každý rok v době Vánoc je před statkem instalován dřevěný betlém ak. malíře Josefa Jíry.

Chcete-li si v Českém ráji zalyžovat vyrazte na strážnou horu Českého ráje – Kozákov. Na severovýchodním svahu jsou dobré podmínky pro sjezdové lyžování a turistická hřebenová trasa či běžecký areál na Lho-tách uspokojí příznivce bílé stopy. Sjezduje se nejenom na Kozákově, ale i v Turnově, Koberovech, Líšném, Semilech, Lomnici nad Popelkou. Na své si přijdou i bruslaři. Vybrat si můžete z mnoha rybníků, potoků i zimních kluzišť - v Turnově kupříkladu „mobilní kluziště“.Mnohé ze zámků a hradů „spí“ a připravují se na jaro, aby se jejich brány mohly opět otevřít turistům, ne však zámek Sychrov. Ten je pro vás otevřen celoročně a v průběhu adventních trhů (6.−7. 12.) si zde můžete vychutnat jedinečnou předvánoční atmo-sféru. Také Vánoční trhy na náměstí Českého ráje v Turnově (12.−14. 12.) vás uvedou do příjemné vánoční nálady.

A pokud je opravdu sychravo a nevlídno, můžete se vydat například do Bozkovských dolomitových jeskyní, kde naleznete nejen krápníkovou výzdobu, ale i podzemní jezírko s průzračnou modrozelenou vodou, které je největší v České republice (www.bozkovske--jeskyne.cz).Jestliže jste znaveni a zkřehlí zimou, není nic lepšího než navštívit nějakou pěknou hospůdku. V Českém ráji jich je požehnaně. Záleží na vás, kterou vyberete. Tak ať se vám v Českém ráji líbí!

www.cesky-raj.info

Do Českého ráje cesta, v zimě i na podzim, příjemná je…

Nové logo KRNAP

Moderní design a exkluzivní služby

Podzimní přípravy

Dálka začíná 2 hodiny od Prahy...tace z Evropské unie z fondu Regionálního rozvoje ve výši 70 milionů korun.Pravdou je, že se designové neboli stylově originální hotely, mezi než patří i Omnia v Janských Lázních, řadí mezi ty dražší. Ale v tomto případě to za zkoušku a poznání opravdu stojí.

Pracovníci krkonošských informačních center se byli sami přesvědčit, jak vypadá interiér a exteriéry hotelu Omnia.

Jedna - co do stavu - z nejhorších silnic vedoucích do vrcholových partií Krkonoš během uplynulého období zaznamenala rozsáhlou rekonstrukci. První část stavby, vedoucí z Vrchlabí k Obecnímu úřadu ve Strážném, byla dokončena 30. září 2008. Druhá polovina díla, ve směru ze Strážné-ho směrem na Dolní Dvůr a Lánov, bude kolaudována do 30. 6. 2009. Cena díla je 104 milionů korun. Rekonstruováno bude celkem 14,7 kilometrů. Podstatnou část fi nančních prostředků věnoval Královéhra-decký kraj. Zkuste se sami přesvědčit, jak hladká je jízda do Strážného.

Veronika Mireková

Kozákov

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 19zima 2008/2009

www.krkonose.eu

Více informací o Krkonoších www.krkonose.eu

SVAZEK OBCÍ VÝCHODNÍ KRKONOŠETRUTNOV - MLADÉ BUKY - SVOBODA NAD ÚPOUJANSKÉ LÁZNĚ - ČERNÝ DŮL - HORNÍ MARŠOVMALÁ ÚPA - PEC POD SNĚŽKOUVás srdečně zvou k návštěvě v zimní sezóně

KRAKONOŠOVO KRÁLOVSTVÍVám v oblasti východních Krkonoš připravilomnožství vyžití pro rodinnou i rekreační turistiku.

Krkonošské glejty získáte v infocentrech.

Malebné horské město Pec pod Sněžkou(s Velkou Úpou) patří mezi největší a nejznámější rekreační střediska v Krkonoších.Pro návštěvníky všech generací nabízí Pec pod Sněžkou celoročně bohatou nabídku služeb. Ubytovaní u nás nalezne každý host. Připraveny jsou kvalitní hotely i útulné rodinné penziony s nezaměnitelnou atmosférou a pohodou. Restaurace nabízejí nejrůznější speciality domácí i zahraniční kuchyně.Pec pod Sněžkou je ideálním výchozím místem výletu na nejvyšší horu České republiky Sněžku (1602m). Na Sněžku nemusíte jen pěšky, ale i pohodlně lanovou dráhou. Na vrcholu naleznete nejvýše položenou Českou poštovnu odkud lze odeslat svým blízkým pohlednici s unikátním razítkem.K lyžování nabízíme dva kvalitní areály a mnoho menších lyžařských vleků. Ve večerních hodinách jsou v provozu 3 vleky s osvětlením, z toho sjezdovka Javor je nejdelší osvětlený svah v ČR. Na milovníky snowboardingu čeká snowpark. Pro začátečníky ať již na lyžích či snowboardu, jsou připraveny služby lyžařských škol s kvalitními instruktory. Pro běžkaře jsou upravovány trasy Krkonošské magistrály i okruhy v okolí Pece pod Sněžkou.Po náročném dni lze relaxovat třeba v sauně, bazénu, fi tness, wellness, squashe, ricochetu či bowlingu. Bohatá nabídka je pro Vás i pokud nelyžujete. Se svými ratolestmi můžete sáňkovat, projet se na saních tažených koňmi nebo navštívit novinku, Krkonošskou horskou bobovou dráhu ( v provozu i v zimě a večer).Přijeďte za radovánkami do Pece pod Sněžkou, rádi Vás zde uvítáme.

... horské město v pohybu!

TÜV SÜD certifi kuje kvalitu v cestovní ruchu Jak se vyhnout cestovním klamavým reklamám?V cestovním ruchu stoupá úroveň kvality služeb a ochrany práv spotřebitelů. Stále však existují rozdíly nejen mezi „hvězdičkami“ hotelů, ale i řada dalších „nešvarů“. Certifi kovaná služba, kterou více než půl roku na českém trhu nabízí společnost TÜV SÜD Czech, je možností, jak prokázat po-tenciálním klientům dodržování legislativy s ohledem na zdraví a bezpečí (požární ochrana, revize výtahů a el. zařízení, hygiena v kuchyni, atd.), úroveň kvality služeb a shodu nabídky s realitou. Provozovatelé, kromě nových zákazníků, získají podněty pro zlepšení a posílení pozice na trhu. Jak dlouho už Certifi kovanou službu nabízíte na českém trhu? „Od února 2008, nicméně celosvětově už více než 5 let. Zatímco v zahraničí o ni mají zájem zejm. cestovní kanceláře, u nás máme pozitivní ohlas od ubytovacích zařízení - referenční seznam naleznete na našich webových stránkách. Kromě certifi kace nově nabízíme i školení „Legislativní požadavky na ubytovací a stravo-vací zařízení“. Časté změny v legislativě je totiž pro mnohé provozovatele velmi obtížné s ohledem na provozní starosti sledovat.“Je obtížné získat certifi kát? „Nemluvíme o zavádění managementu systému, ale o kontrole zá-kladní dokumentace, jakou každý podnikatel v oboru musí ze zákona mít. Pak už se soustředíme na kvalitu služby, tedy chování personálu, shodu nabídky s realitou a celoroční stabilitu úrovně služeb, kterou prověřujeme mystery analýzami - nehlášenými namátkovými kontrolami. Z dokumentace nás zajímají zejm. reklamační postupy a školení personálu. Certifi kace je rozdělena do několika fází – v první z nich ověřujeme dotazníky vyplněné podnikatelem, při kterých on sám zjistí, co se po něm bude požadovat. Certifi kaci může provozovatel z vlastního rozhodnutí přerušit a pozvat si např. poradenskou organizaci, která mu s legislativními požadavky pomůže… i jejich seznam naleznete na www.tuv-sud.cz.“

Certifi ková služba- TÜV SÜD CzechCertifi kace kvality služeba spokojenosti zákazníka

Pro koho: ubytovací a stravovací zařízení,lázně, cestovní kanceláře

Podmínky získání:- dodržení legislativy, naplnění shody nabídky služeb s realitou » dotazníky a inspekce na místě- Kvalifi kovaný personál, stabilita úrovně služeb » namátkové nehlášené kontroly

Proč Certifi kovaná služba:- potvrzení kvality služeb pro zisk nových zákazníků- podněty pro zlepšení / zvýšení zisku- předcházení sankcím při nedodržení legislativy

Pro cenovou nabídku a bližší info:Tel: 239 046 827 e-mail: ladislava.klusova@tuv-sud.cz

Katalog - Karoserie PeteraDr. Jan Králík zmapoval historii vrchlabské fi rmy „Ing. Th. Petera a synové“ od jejího založe-ní až do zániku v roce 1945. U příležitosti 100. výročí výroby první automobilové karoserie ve Vrchlabí zpracoval katalog „Karosárna Petera Vrchlabí“. Krkonošské muzeum ve Vrch-labí vlastní více jak dvě stě fotografi í karosovaných automobilů vyrobených touto fi rmou. Zachycují jejich výrobu od roku 1929 do roku 1938. Velké množství fotografi í nasbíral i Jiří Remsa z Vrchlabí, který vlastní i velkou část historických ar-tefaktů. Zakázkové obálky, pracovní knížku, štítky na karoserie, součásti vozu Praha Piccolo, signovačku, nožní pumpičku, aj. Kata-log z těchto zdrojů přináší více jak 300 fotografi í a představuje kompletní výrobu. Vyšel s fi nanč-ním přispěním Správy Krkonošského národního parku a Města Vrchlabí. Je v prodeji v pokladně muzea Správy KRNAP v au-gustiniánském klášteře.

Krkonoše - svazek měst a obcí zima 2008/2009Strana 20

www.krkonose.eu

„Krkonoše - příroda, historie, život“Kniha je svazkem edice Krajina a lidé. Na přípravě se podílela řada autorů - odborníků různých vědních oborů. Vyšla ve spolupráci s Krkonošským národním parkem. V jejím úvodu stojí psáno: „Krkonoše, Sněžka, Labe, Kra-konoš nebo Rýbrcoul, roubené chalupy, sklářství, lidové písmáctví a pohádky, zapadlí vlastenci, Krkonošský národní park a mnoho dalšího bohatství patří ke krajině nejvyššího českého pohoří, zařazené v roce 1993 do světové sítě biosférických rezervací UNESCO. Encyklopedie Krkonoš je první komplexní knihou o horách, které patří v Čechách k nejpopulárnějším. Oblíbeny jsou i u našich polských a němec-kých sousedů. Shrnuje dostupné informace o vzácné krkonošské přírodě, o bohatých a rušných dějinách, které přinesl běh času a lidé usazující se v drsném, leč malebném kraji, o kultuře, kterou krkonošský lid za staletí vytvořil, a o současnosti a bu-doucnosti jeho rozvoje. Krkonoše jsou poprvé popsány úhrnně ve své celistvos-ti, česká a polská část společně.“„Kronika“ Krkonoš by neměla chybět v kni-hovničce snad každého, kdo má k nejvyšším českým horám svůj osobní srdeční vztah.

Krkonoše z letadlaZ pohledů naší pozemské lidské perspektivy nám je upřeno vidět Krkonoše jako celek. Na leteckých fotografi ích v knize krkonošského fotografa Petra Tomana je vidíme dokonale ve všech souvislostech. Poprvé se jedná o komplexní a ucelený záměr, který dbá o rovnoměrné a „spravedlivé“ pokrytí celého pohoří. U lec-kterých záběrů strneme v úžasu nad tím, co dokázaly přírodní procesy na tak malém území vymodelovat a vytvořit. Některé pohledy vypadají jako abstraktní obraz nebo mozaika hrající barvami. Letecké krajinářské snímky jsou cenné pro pochopení charakteru a struktury krajiny. Krkonošští fandové budou knihu „studovat“ a obohatí se tak o řadu nových poznatků. I laikovi musí být jasné, že pořídit takový soubor fotografi í byla práce mimořádně obtížná a náročná. Průvodní texty knihy napsala trojice redaktorů časopisu Krkonoše a Jizerské hory, Jiří Bašta, Jiří Dvořák a Radovan Vlček. Stručný, hutný a výstižný text je založený na jejich dlouholetých zkušenostech a velmi dobré znalosti regionu. Tím, že kniha pokrývá svými záběry celé pohoří, stává se i text stručnou a populárně pojatou „monografi í“ o Krkonoších.Pokud patříte k těm, kteří se chtějí také dozvědět i něco navíc o celkovém charakteru, krajině a reliéfu Krkonoš, neměla by ve vaší knihovně chybět. Vždyť není nad to se po takové celodenní túře po horách podívat, jak místa, která jsme prošli, vypadají shora. Vl. Pilous

Dobrá knížka do batohuDo knihovničky milých knih připomínajících zaniklou tvář měst i regionů se zřetelem na jejich historický či umělecký význam a sílu genia loci, na jehož vytváření se podíleli naši předkové, patří i ta o Špindlerově Mlýně. Je v ní zachycen vývoj území města a okolí, hornická, dřevařská a boudařská tradice, pohled na zimní sporty a počátky lyžování i po-vídání o tom, jak že Špindlerův Mlýn ke svému jménu přišel. To vše je doplněno rozsáhlou fotogalerií z historie místa a jeho blízkého okolí.Nakladatelství Paseka svým edičním zájmem potřetí zvýrazňuje Krkonoše. Po knihách o Vrchlabí a Jilemnici (autor Jan Luštinec) oslovilo „vrchlabské“ autory - pracovníky Krko-nošského muzea. Historik Jiří Louda zachycuje mimo jiné oblast centrální části krkonoš-ských hřbetů i údolí, která k němu katastrálně přísluší. Jedná se o čtyři části města, kdysi samostatné obce pod vlastní správou. Druhá část knihy, vzniklá péčí kurátorky rozsáhlé sbírky pohlednic a fotografi í Krkonošského muzea ve Vrchlabí Blanky Zázvorkové, je její rovnocennou a vyváženou polovinou. U každého ze 174 snímků je hutný textový doprovod, který zejména u jednotlivých objektů cestovního ruchu vede čtenáře labyrintem střídajících se názvů po přestavbách nebo změnami politické situace. Poslouží mj. jako dobrý návod k vlastivědným procházkám stejně jako k horským túrám. Od jednoho popisného čísla k dru-hému, za jejich jmény i častými proměnami, za majiteli dávnými i novějšími.Fr. Jirásko

Nejvyšší hory

v české literatuře

místo, kam se budete rádi vracet

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 21zima 2008/2009

www.krkonose.eu

1. Benecko – u kapličky sv. Huberta je každoročně v létě pořádá-na pouť. Nedaleko obce stojí historická rozhledna Žalý.

2. Bukovina u Čisté – v obci je zachována řada roubených chalup. Malebné a nenarušené zasazení stavení a hospodářských budov do terénu, typické pro podhorské osídlení, je dnes již ojedinělé.

3. Čermná - kostelík sv. Václava byl vystavěn roku 1384. Původní i se zvonicí přetrval 529 let. Nový byl dostavěn v roce 1915. Památ-ku na jedny z majitelů obce, Cikány, nalezneme uvnitř v podobě náhrobku se dvěma fi gurkami a znakem rodu Cikánů z Čermné.

4. Černý Důl - k návštěvě zvou zajímavé kapličky sv. Kříže a sv. Michala. Otevřena byla „Naučná stezka hornická - Berghaus“.

5. Dolní Branná – kamenný kostel sv. Jiří získal svoji podobu v roce 1857. Hlavní zvon kostela je druhým nejstarším v Královéhra-decké diecézi a pochází z roku 1499.

6. Dolní Dvůr - zajímavostí je moderní zvonkohra umístěná v kla-sicistním kostele sv. Josefa z počátku 19. století. Slyšet ji lze denně v 10 a 17 hodin.

7. Dolní Lánov - římskokatolický kostel sv. Jakuba staršího (od roku 1637) stojí na tzv. „kostelním vrchu“. Dům Kovárna čp. 1 - lidová částečně roubená architektura podkrkonošského typu je technickou památkou.

8. Dolní Kalná - nejcennějším uměleckým předmětem místního kostela je dřevěná Madona z roku 1350 a varhany z 18. století,

– Ski

ká expozice Šindelka ukazuje těžbu a zpracování dřeva, videopro-jekci, přezimovací obůrky, vycpaniny lesních zvířat a ptáků.

10. Horní Branná - na paměť J. Amose Komenského, který tu prožíval poslední měsíce svého života ve vlasti, byl v renesančním hornobranském zámku r. 1957 zřízen památník. Kulturní památ-kou chráněnou státem je gotický kostel sv. Mikuláše, bývalý špitál a rodinná novorománská osmiboká hrobka sv. Kříže, upomínající na rod Harrachů z 19. stol.

11. Horní Kalná - je tu řada liturgických památek – kapličky, boží muka, sochy svatých.

12. Horní Maršov – nedaleko je významná pamětihodnost - opra-vený lesní hrádek Aichelburg, jako památník dobrého hospodáře a mecenáše Bertholda hraběte Aichelburga, dále galerie Veselý výlet, Fara Dotyk.

13. Hostinné – dominan-tu čtvercového náměstí tvoří renesanční radnice a monumentální sochy obrů. Františkánský klášter byl po-staven v letech 1678–84. V raně barokním klášterním kostele z let 1743–45 je Galerie antického umění se stálou expozicí.

14. Jablonec nad Jizerou - kostel sv. Prokopa s osmibokou hřbitovní kaplí ve stylu lidového baroka a velké množství roubených stavení krkonošského typu.

15. Janské Lázně - v centru lázeňská kolonáda z roku 1904 a dva pseudogotické kostely z 19. stol. V roce 1928 byla vystavěna na Černou horu (1299 m) první visutá kabinová lanovka v Čechách.

16. Jestřabí v Krkonoších – z vysoko v horách položené vísky jsou mimořádné a kouzelné výhledy do kraje.

- v zámku ze

radnice jsou unikátní odbíjecí opakovací hodiny, nejpracovitější ve střední Evropě.

18. Klášterská Lhota – historie obce je spojena s kláštercem zvaným Vrchlabské proboštství, který nedaleko dnešní obce smě-rem k Hostinnému založili před r. 1250 opatovičtí benediktini.

19. Kořenov - dominantou krajiny je rozhledna Štěpánka nad Příchovicemi ve výšce 958 metrů. Stavba rozhledny byla zahájena knížetem Camillem Rohanem roku 1847. Nově je zřízeno muzeum železnice - zubačky.

20. Košťálov – gotický kostel sv. Jakuba ze 14. století byl v roce 1717 barokně přestavěn. Věž pochází z roku 1722 a dva staré zvony (z roku 1378 - jeden z nejstarších zvonů na území ČR). Obec Loukov – Muzeum technicky - soukromá sbírka motoveteránů, fotoaparátů a rádií; exponáty do roku 1945.

21. Kunčice nad Labem - památkou je kaple Panny Marie. Pů-vodní zděná klasicistní kaple byla postavena r. 1847 za významné-ho přispění vrchního Vrchlabského panství Jana Křikavy.

22. Lánov - viděli jste Krkonoše z ptačí perspektivy? Let letadlem z lánovského letiště vám to umožní.

23. Malá Úpa - zaujme barokní kostel sv. Petra a Pavla z r. 1805, nejvýše položený v Čechách. V infor-mačním centru na Pomez-ních Boudách je historická expozice, součástí je deví-tiválcový motor z ve Lvím dole havarovaného letadla Junkers 52 a výstavka o rohačkách.

24. Martinice v Krkonoších – mezi pamětihodnosti patří kříže, Boží muka i zvonice sv. Jana Nepomuckého.

25. Mladé Buky – hrají tu golf na hřišti s překrásnými výhledy na masiv Krkonoš.

26. Paseky nad Jizerou - krkonošské středisko s lidovou archi-tekturou s řadou roubených chalup s typickým zdobením lomenic. Krkonošské muzeum - Památník zapadlých vlastenců - stálá expozice krkonošské houslařské školy a lidové rukodělné výroby i tématicky zaměřené výstavy. Nejstarší architektonickou církevní památkou je barokní kostel sv. Václava z r. 1789 se vzácnými rokokovými oltáři.

27. Pec pod Sněžkou - v Obřím dole je stálá výstavní expozice Správy KRNAP „Příroda člověku - člověk přírodě“. V letní sezoně je otevřený historický důl Kovárna.

- soukromé

- význačnou stavbou je novogotický kostel sv. Alžběty, několik objektů lidové architektury a barokní socha sv. Trojice.

30. Rokytnice nad Jizerou - stálá expozice Správy Krnap. Fran-tiškov u Rokytnice nad Jizerou – soukromá expozice artefaktů horských a podhorských „budařů“ a hasičské techniky v muzeu nazvaném Kravín.

31. Roztoky u Jilemnice – tradiční je letní Krakonošova tržnice – nabídka pro chovatele, zahrádkáře, pěstitele.

32. Rudník - původně gotický kostel sv. Václava byl přestavěn renesančně v letech 1598–1602 stavitelem C. Valmandim. Při silnici do Hostinného stojí restaurovaný pseudogotický zámek Sil-bersteinů zvaný „malá Hluboká“ z roku 1815. Slouží jako penzion. V části obce Lázně Fořt je léčivý pramen a nápaditě zdobené staré lázeňské budovy.

33. Strážné – v okolí někdejší usedlosti „budního“ hospodářství - horské samoty Hříběcí boudy, Lahrovy boudy, Šestidomí, Rybniční domky, Krásná pláň, Vápenice, aj. Zbytky staré Slezské cesty z 11. stol. vedoucí přes Krkonoše, Strážné a Hořejší Vrchlabí známe jako turistickou tzv. „Kamennou cestu – nebo Kamenku.“

34. Studenec - dominantou obce je kostel sv. Jana Křtitele z roku 1868 s rekonstruovaným pseudorenesančním zámkem. K historickým památkám patří barokní sochy podél silnic a roubené krkonošské chalupy.

35. Svoboda nad Úpou - v památném domě č.p. 107 byla pekár-na rodiny Etrichů. Jejich potomek sestrojil letadlo Holub (Taube), z něhož později vznikla letadla typu Heinkel. Největšího rozkvětu dosáhla obec v 19. století, kdy zde byly postaveny papírny.

- má

– nedaleko

níka Bohumila Hanče a jeho kamaráda Václava Vrbaty.

38. Vrchlabí - budova augustiniánského kláštera se stálou ekologickou expozicí: „Kámen a život“, stálou výstavou o historii osídlování Krkonoš „Člověk a hory“ a tématicky zaměřené výstavy. Krkonošské muzeum Tři domky se stálou výstavou umění a řeme-sel s ukázkami krkonošského skla, cechovních pohárů, hodin a vyřezávaných betlémů. Dominantou je renesanční zámek z roku 1546 a štítové domy s podloubími – cenná ukázka lidové archi-tektury ze 16. stol.

39. Vysoké nad Jizerou - Vlastivědné muzeum s národopisnými sbírkami a pohyblivým Metelkovým betlémem a expozicí věnova-nou lyžování.

40. Žacléř - Městské mu-zeum se stálou expozicí a tématickými výstavami fotografů, malířů, sochařů, keramiků, nebo výstavy přibližující konkrétní dějin-né události v regionu.

41. Nedaleko Trutnova či Žacléře je válečná pev-nost Stachelberg. Tvrz byla součástí československého pohraničního opevnění.

42. Trutnov - Muzeum Podkrkonoší se stálými expozicemi stojí na místě původního trutnovského hradu ze 13. století.

43. Rýchorská bouda – středisko ekologické výchovy - dny plné exkurzí, her a diskusí nad nejzávažnějšími ekologickými problémy a jejich možným řešením.

44. Nová Paka – nalezneme Muzeum historie motorismu Novo-packa, které zachycuje historii od počátku 20. století a zejména „Zlatý věk motorismu“. Muzeum Klenotnice drahých kamenů a expozice Spiritismus v Podkrkonoší. Suchardův dům v novorene-sančním slohu Antonín Sucharda mladší v letech 1895 - 1896.

V řadě měst a obcí Krkonoš a podhůří jsou zajímavé expozice přibližující historii kraje. V krajině jsou časté i liturgické památky. Postupně obnovované

kapličky, boží muka a kostelíky, přinášejí radost a poznání.

Muzea jsou otevřena i během zimní sezony. Bližší informace naleznete na www.krkonose.eu nebo získáte v informačních centrech.

Za hist orií regionu

Hornické muzeum Harrachov

Galerie antického umění Hostinné.

Krkonošské muzeum v Jilemnici.

Kostel v Malé Úpě.

Výroba vánočních ozdob v Poniklé.

Interiér špindlerovského kostela.

Městské muzeum Žacléř.

w w w . k r k o n o s e . eu

Krkonoše - svazek měst a obcí zima 2008/2009Strana 22

www.krkonose.eu

Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie, nejstarší autentickou stavbu ve východních Krkonoších, nalezneme ve společnosti plné starých, převážně německých náhrobků. Malý dřevěný kostelík, vystavěný roku 1568, nahradila v roce 1608 - na svou dobu - velkolepá stavba kamenného rene-sančního kostela italského stavitele Carola Valmadiho. Jen těžko si dovedeme předsta-vit tato místa před třicetiletou válkou, kdy v okolních lesích žili medvědi a do hor krát-ce před tím přišly katolické rodiny dřevařů z Tyrolska, Štýrska, Korutan a Jižních Tyrol. Jak je přijali místní evangelíci luteránského vyznání, se můžeme jen dohadovat. V ce-lém Maršově stálo pár chalup. V Malé a Velké Úpě alpští dřevaři přeměňovali prales na louky a stavěli první roubená stavení. Zahájení stavby kostela v roce 1603 se shoduje s příchodem evangelického fará-ře Zachariase Schmidta. Sotva si horalé zvykli na jeho kázání, císařská vojska 8. listopadu 1620 porazila české stavy na

Na Pomezních Boudách byla otevřena „zastavení“ s pohádkou. Turistická trasa vedoucí kolem Malé Úpy, vybavená dřevě-

ných mobiliářem, na kterém jsou umístěny vytištěné krkonošské pohádky paní spiso-vatelky Marie Kubátové. Aby si krásné texty vychutnali i zahraniční návštěvníci, jsou přeloženy do dalších tří jazyků. Zásadní podíl na nově vzniklé turistické zajímavosti, určené nejenom dětem a jejich rodičům, má místní sdružení pro kulturu a sport.Nápad se zrodil v hlavě Zuzany Semerádo-vé, která žije s rodinou v Malé Úpě. Sama k tomu uvedla: „Žijeme sedmým rokem na Permoníku. Malá Úpa nám přirostla k srdci a je pro nás skutečným domovem. Když jsem naše dvě malé děti Terezku a Lukáška vozila do školky na Pomezní Boudy a vra-

Správa Krkonošského národního parku povolila zkušební provoz cyklistů po asfaltové zásobovací cestě ze Zlatého návrší k Labské boudě a v úseku Výrovka - Luční bouda. Během uplynulého letního a podzimního období se díky tomu projevil zájem o cykloturistiku v těchto lokalitách. Připraveny byly i prostory pro uschování kol. Terén byl vyznačen informačními panely s upřesněním podmínek provozu.Turistické cesty na Labskou a Luční boudu vedou v chráněných ekosystémech 1. zóny, tudíž ve velmi atraktivních polohách národního parku. Po vyhodnocení celoročního provozu Správa KRNAP rozhodne o pokračování nebo zastavení projektu. Věřme, že si cyklisté sami svojí ohleduplností a respektováním pravidel další benevolenci ochránců parku zachovají.

www.krnap.cz

Na jaře, v létě a na podzim bude Krkonošemi opět projíždět autobus vybavený pro přepravu jízdních kol. Síť linek propojujících hory ze západu na východ a z jihu na sever. Přípoji z Vrchlabí se dopravíte do Harrachova, Pece pod Sněžkou, do Špindlerova Mlýna a až na hraniční přechod s Polskem na Špindlerovu boudu. Přímým spojením z Trutnova na Pomezní Boudy. Během uplynulého léta o letních prázdninách, tři dny v týdnu, jezdila nově linka ve směru Hradec Králové, Hořice, Kuks, Dvůr Králové, Vrchlabí a zpět.Krkonošské cyklobusy provozují dopravci ČSAD Semily, Osnado Trutnov a KAD Vrchlabí. Jezdí díky fi nančnímu přispění Královéhradeckého (grant) a Libereckého kraje (zařazení linky do základní dopravní obslužnosti a grant), příspěvkům města Trutnov a Sdružení Podzvičinska i organizační práci a vlastním prostředkům Krkonoš – svazku měst a obcí. Bližší informace na www.krkonose.eu

Tvůrčí setkávání umělců, výtvarníků, sochařů, ... dnes už ke Františkovu, obci ležící nedaleko Rokytnice nad Jizerou, pro-stě patří. Každoroční sympozia s bohatým doprovodným programem určeným pro návštěvníky stojí za to. O čem je řeč? Místní Sbor dobrovolných hasičů měl za cíl neje-nom po „sousedsku“ zviditelnit svůj rodný kraj. Povedlo se. Ve spolupráci s manželi Brožovými, majiteli „Starého kravína o.s.“ - někdejšího zeměděl-ského stavení, dnes mimořádně zajímavého muzeálního centra historických artefaktů zdejšího regionu, uvedli v život „Dřevosochání“. Z posledního čtvrtého sympozia vzešly další dřevěné sochy, které obohatily řady originálů z ročníků předchozích. Jsou rozmístěny v krko-nošské krajině a svým ztvárněním lahodí lid-skému oku. Další ročník je na jaro 2009 opět připraven. A jak do toho zapadá „Starý Kravín“? Je to hlavní sraziště domorod-ců, umělců a milovníků historie. V týdnu „Dřevosochání“ tu probíhá doprovodný program: ukázky starých řemesel, navlé-kají se korále, pletou sněžnice, vyřezávají betlémy, dělají košťata, košíky, keramika.

Ve Skiareálu Sv. Petr byl otevřen nový bike trail s názvem „Stump“. Má ho na „svědomí“ stavitel, promotér a rider Michal Maroši, jezdec rakouské stáje RSP Racing Team a pravidelný účastník závodů Světového poháru horských kol. Tento 500 metrů dlouhý, technický a „hravý single trail“, díky svým parametrům, dle slov jeho stavitele, nemá v Česku obdoby. Bikeři se k nové atrakci dostanou po sjezdové trati pro horská kola, které začíná u výstupní stanice lanovky na Pláních. Z ní se mohou napojit

Týda bikepark byl v létě nově otevřen v areálu Spartaku Rokytnice nad Jize-rou - Horní Domky. Má dvě trasy: lehčí - překážkovou, těžší - sjezdovou. Pře-kážková je hravější a jednodušší trať, má zakomponován dřevěný mobiliář (lávky, houpačky). Je určena zkušeným jezdcům, ale i začátečníkům, kteří se mohou bez problémů překážkám vyhnout. Sjezdová je obtížnější, vede přírodním terénem pod trasou lanové

Na květen 2009 je do Krkonoš plánována ojedinělá akce svého druhu v ČR

V tuzemsku se pravidelně konají konference prezentující naplňování Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy prezentující perspektivy rozvoje cyklistické dopravy a cykloturistiky. Cyklokonference v Krkonoších bude svým rozsahem největší do počtu účastníků, tak počtu konferenčních dní. Jako součást předsed-nictví ČR v Radě EU je cílem prezentovat aktivity Česka na poli rozvoje cyklistické dopravy a cykloturistiky. Představit aktivity jednotlivých krajů, měst a partnerů, včetně návrhu nové sítě základních cyklistických stezek (cyklotras) ČR. Seznámit se s dokončenými, realizovanými a připravovanými projekty fi nancovaných ze Struk-turálních fondů EU pro období 2007–2013, představit podporu rozvoje cyklistiky z pohledu 21 témat (dle metodiky „21 pilířů pro rozvoj cyklistické infrastruktury“ – www.cyklostrategie.cz).

Od jara400 let maršovského kostela

Bílé Hoře. V roce 1622 Maršov, jako součást konfi skátu, získali mocní Trčkové z Lípy. V témže roce katolíci vyhnali faráře Schmidta s nejvěrnějšími farníky z Maršova. Farnost zůstala šest let neobsazena, pak přišel jezu-itský mnich Petr Bonaventura a přizpůsobil kostel i věřící svému pojetí víry.Současné opravy nejstarší stavby v údolí Horní Úpy odhalují mno-hé z dávných časů. V roce 2003 byl hřbitovní kostel jako třetí památka na Trutnovsku zařazený do prestižního Pro-gramu záchrany architektonického dědictví ČR. V únoru 2006 přešel do majetku obce Horní Maršov.Úplné zrestaurování během několika příš-tích let bude zlatou tečkou za záchranou Valmadiho díla. Partneři projektu z Hradní společnosti Aichelburg, Ekologického střediska SEVER a obce Horní Maršov si

předsevzali neskromné cíle. Spolu s oby-vateli Maršova chtějí kostelu vdechnout nový život. Kromě jeho záchrany obnovili církevní a občanské obřady, pořádají kul-turní programy. Po dokončení areálu s ba-rokní farou, hrobkou Aichelburgů, barokní sochou Jana Nepomuckého a čtyřsetletou lípou tu vytvoří zajímavý turistický cíl.

www.hornimarsov.cz Z podkladů P. Klimeše

Luční a Labská bouda pro cykloturisty

Desatero pohádek kolem Malé Úpycela se zpět do údolí, tichá a poklidná ranní atmosféra, volně pobíhající zvěř, ojíněné stromy a travní stébla či východ slunce,

ve mě vyvolali pocit, že žijeme v ráji. A právě o všechny tyto pocity jsem se chtěla podělit s dalšími dětmi i dospělými. Tak vznikl nápad pohádkové stezky. Na kole a pěšky jsme tu projezdili mnoho míst. Pokaždé, když vyrazíme, obdivujeme jejich krásu. A protože vím, jak je těžké děti přemluvit, aby udělaly pár kroků navíc, vymyslela jsem, jak je motivovat. Svým dětem jsem často četla pohádky, a byly mezi nimi ty od paní spisovatelky Ma-rie Kubátové. Sledovala jsem, jak děti pozorně poslouchají každé

slovo. Nápad byl na světě. Paní Marie Ku-bátová svolila, aby její pohádky z Krkonoš byly umístěny do stálé přírodní expozice po celé Malé Úpě. Kromě pohádky má každé zastavení svůj znak, který po obmalování do speciálního průkazu děti promění za dřevěnou odměnu trvalé hodnoty „Ma-loúpský groš“. Malá Úpa má poklidnou rodinou atmosféru, je vyhledávaná všemi, kteří unikají z městského shonu a ruchu, chtějí klid a zastavení s vydechnutím a načerpáním nové síly. U nás se čas oprav-du zpomalil. A já jsem šťastná, že tomu svým dílem napomůže i nová pohádková stezka.“

Cyklobusem po Krkonoších

Františkov – muzeum a dřevosocháníManželé Brožovi zchátralý objekt v roce 1992 koupili, vlastními silami a fi nancemi přestavovali, opravovali, zvelebovali… Jo-sef Filípek, spoluautor nápadu a průvodce v jedné osobě zve k jeho návštěvě: „Máme tu tři ucelené prostory pro jednotlivé expo-zice. Relikvie jsme získali z pozůstalosti ro-diny Patočků, řada věcí je zapůjčena, něco jsme koupili, dostali. Významná je expozice

hasičského vybavení, dále artefakty hor-ských a podhorských chalup – síta, postroje na koně, 250 let starý soustruh, váhy, nádoby, zemědělské, truhlářské, knihařské stroje, díže na chleba s dřevěným obručemi, mimořádná je sečka na mák, pícka k ta-vení skleněných tyčí, lis na knofl íky, korále, dobové oblečení, v kterém zdejší lidé chodili na pole, do kostela, svítící skleně-ný olejový skřipec na

svíčky ze 30. let, zimní výstroj – rohačky, sněžnice. Konají se tu prodejní výstavy ob-razů, či doprovodné akce pro děti. Přijďte pobejt i vy!“

Bližší informace: Tel.: 732 732 078E-mail: broza.jana@seznam.cz

Bike park ve Špindlerově Mlýněpřímo na lávkový trail a jím pak pokračovat až pod nejtechničtější pasáž ve sjezdu, kde se obě tratě sbíhají dohromady a dále pokračují zpět do areálu ve Svatém Petru. „Trať není určena jen pokročilým bikerům, ale i začátečníkům, protože umožňuje bez-pečné objetí všech zákeřnějších překážek. Přesto by měli mít jezdci určité zkušenosti i odpovídající vybavení, jelikož se na někte-rých překážkách dostanou až čtyři metry nad zem“, upozornil Maroši.Přijeďte a vychutnejte příležitost zajezdit si.

Více informací: Marek Paulíček 602 645 320 nebo Michal Maroši 603 983 559www.skiarealspindl.cz

Bike park v Rokytnici nad Jizerou

Cyklokonference

do podzimu

Poprvé od roku 1945 se v srpnu 2008 starý maršovský kostel zaplnil lidmi. Foto: Pavel Klimeš.

Každé zastavení má svůj znak, který po obmalování do speci-álního průkazu zájemci promění za dřevěnou odměnu trvalé hodnoty „Maloúpský groš“.

Krkonošské cyklobusy za sezonu najedou celkem 59 832 km. Je to 1,5 x cesta kolem rovníku na zeměkouli. Zastavují ve 38 obcích a lidé do nich mohou nastoupit na 123 autobusových zastávkách.

Více informací: Spartak Rokytnice a. s., Tel.: 481 522 380 www.skiareal-rokytnice.cz

dráhy. Překážky tvoří kameny a kořeny. Je určena zkušeným jezdcům. Helma a chrániče jsou bezpodmínečně nutné. Obě tratě se sbíhají u dolní stanice lanové dráhy Horní Domky. Každá z nich je dlouhá 1,5 km s převýšením 350 metrů. Pro bikery je určena zvý-hodněná denní jízdenka na lanovku. Bikepark je v provozu denně od 9 do 17 hodin dle jízdního řádu.

Dřevěné sochy z Františkova jsou rozmís-těny v krkonošské krajině.

Na kolo buďte vždy vybaveni cyklistickou přilbou.

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 23zima 2008/2009

www.krkonose.eu

Konkurovat v zimních sportech takovémusousedovi jako jsou KrkonošeOvšem seznámit vás s možnossi užít sjezdové či běžecké lyv Podzvičinsku není marné.

Historie lyžování Nejvyšším bodem Podzvičinska je vrZvičina (671 m n. m.). Pravděpodobnv 2. pol. 19 stol se právě zde začarozvíjet lyžařský sport. Zasloužil se oto Karel Karolínek. Pořádal v lázních pod Zvičinou lyžařské kurzy. Nechy-běly dva skokanské můstky. Ještě v 60. letech 20. stol se zde konaly pravidelné závody ve skocích. Dnes jsou můstky nefunkční.Současné zimní aktivity jsou podří-zeny mírnému podnebí. Naleznete tněkolik sjezdových i běžeckých traOblast je vhodná pro lyžaře začátečnnebo rodiny s dětmi. Příznivé jsou cČekací doba na vlek je výjimkou. Zalysi tu i večer.

Podkrkonoší v zimě, Aneb: lyžovat lze i v Podzvičinsku

SJEZDOVKA MEZIHOŘÍSjezdovka s vlekem dlouhým 430 m pro 540 lyžařů za hodinu je udržována rolbou. Ve spodní části areálu je občerstvení. www.skikaras.cz

lyžařská stopa pro klasický styl

lyžařská stopa pro styl bruslení

lyžařský svah s vlekem

Legenda k mapě

SKIAREÁL ZVIČINAAreál s rolbou udržovaným svahem je vybaven třemi vleky: dvoukotva – 700 m, poma – 250 m, dětský vlek Beruška – 70 m. Občerstvení i sociální zařízení je v místě. Parkování zdarma, večerní lyžování, lyžařská škola. www.zvicina.wz.cz

SKIAREÁL PECKALyžařský vlek poma je dlouhý 300 m, má umělé večerní osvětlení. Areál vhodný pro rodiny s dětmi a lyžaře začátečníky. www.vlekpecka.unas.cz

DOLNÍ BRUSNICE – SEVERKASjezdovka je dlouhá 388 m. Je tu vyhraze-na plocha pro sáňkování a bobování.E-mail: eva.vavrova@stranskyapetrznik.cz

SKIAREÁL MOSTEKAreál se nachází 2,5 km od obce Mostek směrem na Hostinné. Je vybaven lyžařským vlekem o délce 320 m, přepraví 480 osob/1 hod. K dispozici jsou dvě neplacená parko-viště, sociální zařízení. Adresa:TJ Mostek, 544 75 Mostek 147E-mail :lyzari@mostek.cz

Kam když není sníhSportovní zařízení v HořicíchVíceúčelové zařízení uspokojí celou rodinu. Zaplavete si i s dětmi v bazénu, zahřejete se v sauně, odpočinete při masáži, odreagujete se při kuželkách. Po spor-tovním vyžití si můžete odpočinout ve Sport baru. V letních měsících je k dispozici kurt na plážový volejbal a dětské hřiště přímo v areálu Sportovního zařízení. www.horice.org/sportcentrum/

Lázně BělohradV areálu Anenských slatinných lázní je rehabilitační bazén vybavený centrálním chrličem vody, množstvím masážních trysek a perličkovou lavicí. Zájemci přivítají wellness služby, Oázu krásy a zdraví. Pro absolutní re-laxaci a uvolnění je připravena bohatá nabídka proce-dur a masáží. Dopřejte si relaxaci v luxusním prostředí s péčí profesionálů. www.lazne-belohrad.cz, www.belohrad.cz

Běžecké lyžováníVšechny stopy v Podzvičinsku jsou mezi jednotlivými zimními středisky. Vzhledem k dlouho-leté tradici a každoroční údržbě sněžnými skútry jsou stopy částečně zakresleny do map.

Foto: Jan Petera

www.podzvicinsko.cz

Krkonoše – svazek měst a obcí se Zwiazkem Gmin Kar-konoskich uspořádal odbornou konferenci o vývoji a perspektivách česko - polské spolupráce v Krkonoších. Na konferenci kromě českých reprezentantů vystoupil Witold Szczudlowski (ředitel Zwiazku Gmin Karko-noskich) a další představitelé z polských Krkonoš na téma: „viděno od sousedů“.

JeleniaGóra

Kochanów

Krzeszów

Opawa

Miszkowice

OgorzelecKarpacz

Sosnówka Milków

Bukowiec Sedzislaw

Witków

Myslakowice Marcizów

Domanów

Wierzchoslawice

Karpniki

Kopaniec

Sobieszów

Kaczorów

StaraKamienica

MalaKamienica

CiepliceŚlaskie-Zdrój Janowice

Wielkie

StareRochwice

StareBogaczowice

SadyGórnie

Czarny Bór

ChelmskoŚlaskie

Uniemyśl

Lubawka

Bolków

Kowary

Piechowice

Podgórzyn

K a r o

JezówSudecki

Boguszów Gorce

SzklarskaPoreba k n s z e

o

Informační centra v Polsku

Kamienna Góra

Wojciezyce

Jelenia Góra

E-mail: it@jeleniagora.pl

E-mail: it@karpacz.pl

Fax: 075 754 77 42 E-mail: it@szklarskaporeba.plwww.szklarskaporeba.pl

Kowaryul. 1 Maja 1aTel./Fax: 075 718 24 89E-mail: it@kowary.plwww.kowary.pl

Piechowiceul Żymierskiego 53Tel./Fax: 075 76 17 201E-mail: informacja@piechowice.plwww.piechowice.pl

Podgórzynwww.podgorzyn.pl

Janowice Wielkiewww.janowicewielkie.eu

Jeżów Sudeckiwww.jezowsudecki.pl

Mysłakowicewww.myslakowice.pl

Stara Kamienicawww.starakamienica.pl

Powiat Jeleniogórskiwww.starostwo.jgora.pl

Związek Gmin Karkonoskichwww.karkonosze.eu

www.karkonosze.eu

Mezinárodní sjezd na rohačkách

Krkonoše bez hranic

V sobotu 14. března 2009 se v oblasti Pomezních bud opět uskutečnízávod v jízdě na rohačkách. Jeho hlavními organizátory jsou Město Kowary a obec Malá Úpa. I vy jste zváni!

Bližší informace: Kowary +480 75 718 24 89, e-mail: it@kowary.plnebo Malá Úpa +420 49 989 11 12, e-mail: info@malaupa.cz

Rohačky dostaly svůj název podle silně prohnutých sanic, jejichž přední části připomínají rohy. Sloužily obyvatelům pastýřských bud v horských oblastech ke svážení sena, dřeva a stavebního materiálu z obtížně přístupných míst.

První písemně zaznamenaný sjezd na saních rohačkách proběhl roku 1737 během návratu z výpravy k Malému stavu. Zpráva o prvním čistě turistickém sjezdu se dochovala z roku 1815. Bylo to na trase dlouhé 7 km, vedoucí od hraniční boudy na sedle Przelecz Okraj (Grenzbaude) k zájezdnímu hostinci Pod Zlatou hvězdou (Pod Zlota Gwiazda) v Kowarech. Tato atrakce si získávala stále nové příznivce. V roce 1896 bylo pro turisty nachystáno kolem 3000 rohaček a stejný počet tažných koní. Vzniklo sdružení vozků, hájící zájmy a regulující jízdné na jednotlivých trasách. Byly zřízeny nové hraniční přechody a celnice. Turistika se stala masovou záležitostí, na což mělo nepochybně vliv zprovoznění železničních tratí spojujících Krkonoše s Berlínem a Vratislaví v roce 1866. Zimní sjezdy na saních, podobně jako letní výstup na Sněžku, patřily k nejpopulárnějším turistickým atrakcím Krkonoš. Ceny jízdného, v závislosti na délce trasy, činily 5 až 16 marek. Řídily se pevným ceníkem.Po 2. světové válce tradice jízd na rohačkách zanikla. Nedostatek zájmu o tuto atrakci způsobily poválečné zmatky a všeobecná migrace obyva-telstva. Téměř úplná výměna obyvatel ve slezské části Krkonoš zbavila nově příchozí možnosti navázat na dosavadní horské tradice. Nedostatek pamětníků, odpor k odkazu bývalých německých obyvatel Krkonoš, jakož i chybějící znalosti o možnostech využití zdejších podmínek a zdrojů k turistickým účelům způsobily, že saně rohačky z polských Krkonoš prakticky zmizely.

Uběhlo padesát let a vše se změnilo. Dnešní obyvatelé začali objevovat historii svých měst a obcí. Mnohé z toho, co se dověděli, dnes už chápou jako společnou tradici předválečných i současných obyvatel. V možnosti rozvoje a popularizace této, po dlouhá léta zapomenuté tradice Krko-noš, uvěřili někteří současní organizátoři zimních aktivit. Před několika lety proto začali pořádat každoroční Mezinárodní sjezd na rohačkách.

V informačním centru na Pomezních boudách je nově instalována expozice o historii a současnosti jízdy na rohačkách v Krkonoších. Při své cestě tímto koutem hor se nezapomeňte zastavit.

Informační střediska Správy Krkonošského

národního parkuwww.krnap.cz

Informační středisko Vrchlabí Telefon: 499 421 474, E-mail: his@krnap.cz

Informační středisko HarrachovTelefon: 481 529 188E-mail: tesharrachov@krnap.cz

Informační středisko Rokytnice nad Jizerou Telefon: 481 523 694, E-mail: isrokytnice@krnap.cz

Informační středisko Špindlerův Mlýn Telefon: 499 433 228, E-mail: tesspindl@krnap.cz

Informační středisko Pec pod Sněžkou Obří důl Telefon: 499 736 311, E-mail: isobridul@krnap.cz

Informační středisko Pec pod SněžkouE-mail: 499 896 213, e-mail: tespec@krnap.cz

Informační středisko Paseky nad Jizerou - Památník zapadlých vlastencůTelefon: 481 523 609E-mail: muzeumpaseky@krnap.cz

Krkonoše - svazek měst a obcí zima 2008/2009Strana 24

Regionální turistické informační centrum Krkonoše543 01 VrchlabíKrkonošská 8Tel./fax: 499 405 744E-mail: info@krkonose.euwww.krkonose.eu

Infocentrum Flora Benecko512 37 Benecko 200Tel.: 481 582 606Fax: 481 582 016E-mail: info-fl ora@benecko.comwww.benecko.com

Turistické informační centrumČerný Důl543 44 Černý DůlÚřad městyse 48Tel.: 499 429 618Fax: 499 435 164 E-mail: infocentrum@cernydul.czwww.cernydul.cz

TIC Harrachtour Harrachov512 46 Harrachov, Centrum 150Tel.: 481 529 600, Fax: 481 529 425E-mail: tic@harrachtour.czwww.harrachtour.cz

CA Harrachtour Harrachov512 46 Harrachov, Nový Svět 629Tel.: 481 529 401, fax: 481 529 064E-mail: info@harrachtour.czwww.harrachtour.cz

Městské IC Veselý výlet Horní Maršov542 26 Horní Maršov, Temný Důl 46Tel.: 499 874 298, Fax: 499 874 221E-mail: info@veselyvylet.czwww.veselyvylet.cz

Informační centrum Hostinné543 71 Hostinné, Náměstí 70Tel./fax: 499 404 746E-mail: infocentrum@muhostinne.czwww.infocentrum.hostinne.info

Informační centrum Janské Lázně542 25 Janské Lázně, Černohorská 265Tel.: 499 875 186, 499 875 007Fax: 499 875 008E-mail: info@megaplus.czE-mail: info@janskelazne.czwww.janskelazne.cz

Informační centrum Jilemnice514 01 Jilemnice, Masarykovo nám. 140Tel./fax: 481 541 008E-mail: info@jilemnice.czwww.mestojilemnice.cz

Informační středisko Kořenov468 48 Příchovice 46Tel./fax: 483 399 094E-mail: info@korenovsko.czwww.korenovsko.cz

Venkovské infocentrum mikroregionu Lánov543 41 Lánov, Prostřední Lánov 39Tel.: 499 432 083E-mail: infocentrum@lanov.cz www.lanov.cz

Infocentrum Malá Úpa542 27 Malá Úpa, Horní Malá Úpa 129Tel.: 499 891 112E-mail: info@malaupa.czinfo.malaupa.cz

Infocentrum Turista Pec pod Sněžkou542 21 Pec pod Sněžkou 188Tel.: 499 736 280, Fax: 499 736 410turista@turistapec.cz, www.turistapec.cz

Městské IC Veselý výletPec pod Sněžkou542 21 Pec pod Sněžkou 196Tel.: 499 736 130info@veselyvylet.cz, www.veselyvylet.cz

Infocentrum RokyRokytnice nad Jizerou512 44 Rokytnice n. Jizerou, Dolní 145Tel.: 481 522 084E-mail: ic.roky@seznam.czwww.rokytnice-info.cz

Turistické informační centrumSvoboda nad Úpou542 24 Svoboda nad Úpou, nám. 527Tel.: 499 871 167, 499 871 216E-mail: info.ets@tiscali.czwww.svobodanadupou.eu

Turistické informační centrumŠpindlerův Mlýn543 51 Špindlerův Mlýn, Svatopetrská 173Tel.: 499 523 656, Fax: 499 523 818E-mail: info@spindlmu.infowww.spindlmu.info

Turistické informační centrumTrutnov541 01 Trutnov, Krakonošovo nám. 72Tel./fax: 499 818 245E-mail: vesely@trutnov.czwww.trutnov.cz

Turistické informační centrumŽacléř542 01 Žacléř, Rýchorské nám. 10Tel.: 499 739 225Fax: 499 739 210E-mail: muzeum@zacler.czwww.zacler.cz

Vážení čtenáři,připravili jsme pro Vás soutěž o ceny. Sta-čí, když správně zodpovíte následující tři otázky a písemné odpovědi nám zašlete.

Otázka: 1. Kolikátý návštěvník je letos v zimě očekáván v Regionálním turistickém in-formačním centru Krkonoše ve Vrchlabí?

2. Jak se jmenuje Češka - první lyžařka - startující 10. dubna 1909 v závodě na 50 kilometrů?

3. Napište název obce, která získala titul „Vesnice roku 2008 pro Liberecký kraj“?

Ceny:1. Víkendový pobyt pro 2 osoby v Holi-

day Parku Liščí farma ve Vrchlabí v roce 2009 (www.liscifarma.cz).2. Tradiční výrobky Krkonoš (Krkonoše - originální produkt, www.domaci-vyrobky.cz).3. Skleněné šperky fi rmy Kortan sklo Železný Brod (www.kortanglass.com).

Budeme rádi, pokud ke svým odpovědím připojíte hodnocení turistických novin Krkonošská sezona, případně zkušenosti z vašeho pobytu v Krkonoších.

Uzávěrka:30. dubna 2009

Losování výherců:Květen 2009

Odpovědi, prosím, adresujte:Krkonoše – svazek měst a obcíKlára KroupováZámek 1543 01 Vrchlabí

Turistická informační centra

„Mapa republiky“Na jižním svahu Studniční hory, kde větrné proudy anemo-orografi ckého systému Bílého Labe pravidelně ukládají obrovská množství sněhu nalezneme místo s nejdéle ležícím sněhovým polem v Krkonošském národním parku na české straně Krkonoš. Říká se mu „Mapa republiky“. Za příhodných podmínek má sněhová vrstva až 16 metrů. Protože se nachází v I. zóně národního parku, pěšky se přímo k sněhovému poli nepodíváte. Přesto je přírodní úkaz dobře vidět z několika protilehlých míst. Především z oblasti Richterovy Boudy a nejbližšího okolí. Nejvzdálenějším místem, odkud bývá za příhodných podmínek „Mapa“ dobře viditelná, je město Hradec Králové.Na začátku uplynulého léta 2008 tu pracovníci Správy KRNAP zjistili hodnoty sněhové vrstvy ve výši 5,6 metru, jež pokrývala pole 0,77 hektarů. Naměřená data jsou archivována. Naposledy sněhová mapa republiky roztála letos v létě 20. července.

SOUTĚŽHrajte s námi o ceny

TANVALDSKOwww.tanvaldsko.info

JILEMNICKOwww.jilemnicko-so.cz

HORNÍ LABE

VÝCHODNÍ KRKONOŠEwww.vychodnikrkonose.cz

ŽACLÉŘSKO

POJIZEŘÍwww.pojizeri.cz

PODZVIČINSKOwww.podzvicinsko.cz

www.podzvicinsko.cz

www.karkonosze.eu

www.kralovehradeckyregion.cz

www.liberecky-kraj.cz

www.benefi tprogram.cz

www.ceskolipsko.info

www.cesky-raj.info

www.kralovehradecko-info.cz

www.jizerky.cz

www.kladskepomezi.cz

www.orlickehory.eu

www.orlickehory-cz.info

Tourism: www.krkonose.euwww.ergis.cz

Offi ce: www.krkonose-smo.cz

Další užitečné internetové adresywww.holidayinfo.cz www.krnap.czwww.horskasluzba.czwww.czechtourism.czwww.kudyznudy.czwww.hory-krkonose.czwww.domaci-vyrobky.czwww.okolohradce.czwww.trutnovinky.cz

Krkonoše na internetu Odkazy na naše sousedy

Mikroregiony v Krkonoších

TirážEvidence: MK ČR E 16345Tento dokument byl vytvořen za fi nanční pomoci Královéhradeckého kraje.Vydal: Krkonoše – svazek měst a obcí, Zámek 1, 543 01 Vrchlabí.Vydání č. 8. Listopad 2008. Celkový náklad 60 000 kusů.Redakční rada: Dáša Palátková, Klára Kroupová, Michal Vávra.Spolupracovali: Pracovníci krkonošských informačních center.Mapový podklad: Jan Petera.Fotografi e: Archiv Správa KRNAP, Dáša Palátková, Pavel Kraus.Překlady: Hans J. Warsow, Helena Jankowska.Grafi cký manuál: David Škodný.Grafi cké zpracování: IP-Design.Tisk: Merkurtisk a.s., Náchod.Náměty, dotazy a připomínky zasílejte prosím na: E-mail: dasa-palatkova@volny.czE-mail: kroupova@muvrchlabi.cz

www.krkonose.eu

Harrachov

Špindlerův Mlýn

Pec pod Sněžkou

Dolní DvůrČerný Důl

Lánov

Vítkovice

Poniklá

Jilemnice

Rudník

Vlčice

Chotěvice

Studenec

Kořenov

Čistá u Horek

Hostinné

JanskéLázně

MladéBuky

Svobodanad Úpou

HorníMaršov

MaláÚpa

Jablonecnad Jizerou

Rokytnicenad Jizerou

Pilníkov

Žacléř

Trutnov

Vrchlabí

K rk

on

oš

eBenecko

Horní Mísečky

„Mapu republiky“ na jižním svahu Studniční hory vyfotografovala Jitka Kopáčová, Správa KRNAP

Vysoké nad Jizerou

Košťálov