Krkonoše - svazek měst a obcí

KrkonošskáKrkonošskásezona

zdarmajaro/léto/podzim 2008

Zajímavostia užitečné rady

pro návštěvníky Krkonoš

Pěšky, na kole i cyklobusem... pěknou přírodou s dobrou náladou

Tento projekt byl spolufi nancován z prostředků Libereckého kraje

Navštivte Regionální infocentrum ve Vrchlabí

Zlato a drahé kovy v horských dolech

Významné osobnosti našeho regionu

Vystoupejte na místa výhledů

BikeAréna – cykloturistika poznání

Národní park v Schengenském prostoru

ZDARMA

Město Vrchlabí, s přihlédnutím k poloze v centru Krkonoš, mělo vysoké předpoklady regionální turistické informační centrum na svém území zřídit. Návrh projednaly kompe-tentní orgány a od 1. dubna 2008 nová pří-spěvková organizace začala fungovat. Zatím ve stávajících prostorách infocentra (v přízemí MěÚ na náměstí). Krkonoše - svazek měst a obcí je garantem poskytovaných informací z celého pohoří, včetně polské strany. V plánu je rekonstrukce renesanční budovy, do které se městské a regionální informační centrum v dohledné době přestěhuje. Dům č.p. 210 z roku 1591 v centru na náměstí Míru u kostela je znám jako tzv. „stará rad-

nice“. Patří mezi nejstarší stavební památky města. Po roce 1737 se z budovy stal běžný měšťanský dům. V současné době je prázdný. Objekt je od roku 1958 zapsán do státního seznamu kulturních památek. Přízemní část je zděná, roubené patro podpírají 4 pískovco-vé sloupy s hlavicemi tesanými do jónského tvaru. Zvláštností domu je, že je do ulice obrácen podloubím při podélné straně.Obnovené prostory budou otevřeny pro veřejné a kulturní dění. Poslouží obyvatelům a návštěvníkům regionu, s cílem podpořit roz-voj turismu v Krkonoších. V nově zrekonstru-ované budově vznikne zázemí pro regionální organizaci cestovního ruchu. Navštivte vrchlabské regionální informační centrum, jistě budete spokojeni.

Krkonoše - svazek měst a obcí jaro/léto/podzim 2008Strana 2

www.krkonose.eu

tradičně vás upozorňujeme na další vydání, dnes již můžeme směle říci, oblíbených turistických novin Krkonošská sezona. Obsahují řadu zajímavých informací pro všechny.Na území Krkonoš a Podkrkonoší žije téměř 150 tisíc obyvatel. Velká část jich pracuje ve službách cestovního ruchu. Pro vás, kteří k nám zavítáte, vytváří nejlepší podmínky pro rekreaci, sport, turistiku a odpočinek.Krkonoše a Podkrkonoší jsou bohaté pestrou přírodou - od podhorských listnatých lesů přes rozsáhlé smrčiny na svazích hor s nespočtem potoků a říček, několika krásnými vodopády a pramenem evropského veletoku Labe, až po arktoalpínskou tundru na hřebenech, připomínající tisíce kilometrů vzdálené kraje Skandinávie. Nad tundrou vévodí ledovci vymodelovaný kamenný jehlan nejvyšší české hory Sněžky. Na malém území našich nejvyšších hor má svůj domov jedenadvacet endemitů - rostlin a živočichů - kteří se nevyskytují nikde jinde na světě. Objevte jedinečnou a mimořádnou krásu krkonošské přírody a chraňte ji spolu s námi i pro budoucí generace.

Turistický region Krkonoše nejen před Brňany každoročně prezentuje zajímavou nabídku svých turistických možností. Návštěvníci mají zájem především o tištěné propagační materiály. První veletržní dny patří odborníkům (pracovníkům v turismu, průvodcům, tou-roperátorům, aj.). Svůj nezanedbatelný čas a místo mají diskusní setkání a společné mítinky věnované rozvoji turistiky jak v našem, tak i v sousedních regionech. O tématech vypovídá i sestava jednajících u kulatého stolu v expozici Krkonoš při letošním 17. ročníku Regiontour v Brně.

Příští 18. ročník Regiontouru - mezinárodního veletrhu turistických možností v regionech ČR se uskuteční ve dnech 15. až 18. ledna 2009 opět v Brně. I zde budete mít příležitost navštívit expozici Krkonoš a Podkrkonoší a získat užitečné informace pro vaši dovolenou.

V Harrachově, v prostoru největšího silničního hraničního přechodu v Krko-noších, byl pořádán happening organi-zovaný městem Harrachov ve spolupráci s partnery z města Sklářská Poreba. Sta-rostové obou měst, Tomáš Ploc a Arka-diusz Wichniak rámovou pilou přeřezali maketu hraniční závory. Na budovu hra-ničního přechodu umístili pamětní desku připomínající významný den. „Vstup do Schengenu je velký krok, díky kterému byla fakticky naplněna zásada Evropské-ho společenství o volném přeshraničním pohybu,“ uvedl mj. harrachovský starosta Tomáš Ploc. Také někdejší hranici u obce Malá Úpa může překračovat kdokoliv a kdykoliv. Pod organizační záštitou polských Kowar se v Malé Úpě sešli obyvatelé okolních míst i starostové měst či obcí z českého i polského pomezí Krkonoš. Maloúpští budou ve spolupráci s Policií ČR čelit

Krkonoše - svazek měst a obcí na webových stránkách www.holidayinfo.cz a v budoucnos-ti i na stránkách www.krkonose.eu představuje a nabízí zdarma prezentaci ubytovatelům prostřednictvím mezinárodního informačního a rezervačního systému Deskline.

Deskline je další možností jak pomoci při prodeji volných neobsazených míst. Mezi kon-taktní střediska uživatelů on-line ubytovacího systému Deskline, která v uplynulém období vlastní iniciativou získala exkluzivitu spolupráce v Krkonoších patří: budoucí IC Štěpánka Kořenov, INFO Špindlerův Mlýn, INFO Janské Lázně, IC ROKY Rokytnice nad Jizerou, IC FLORA Benecko, IC Turista Pec pod Sněžkou, Markid Černý Důl, Krkonoše – svazek měst a obcí Vrchlabí. Hlavním partnerem systému je SITOUR ČR.

Projekt zavedení celokrkonošského on-line rezervačního systému je rozdělen do tří etap.První rok pracovalo každé výše jmenované středisko zvlášť. Letos, ve druhém roce, vstoupil jako druhý hlavní partner Krkonoše – svazek měst a obcí. Na jaře tohoto roku bylo ve Vrchlabí otevřeno nové regionální turistické informační centrum a jednotlivým střediskům budou vzájemně zpřístupněna všechna data.

Využijte příležitost a zařaďte váš objekt (hotel, pension, privátní ubytování, apod.) do celo-krkonošského informačního systému zdarma co nejdříve. Pro bližší informace kontaktujte Krkonoše – svazek měst a obcí, RNDr. Mirku Chaloupskou, telefon: 499 405 732, nebo písemně na adrese chaloupskamirka@muvrchlabi.cz

Vážení návštěvníci hor a milí čtenáři,

Ing. Jan Sobotkapředseda Krkonošského

svazku měst a obcí

Ing. Jan Hřebačkaředitel Správy Krkonošského

národního parku

Adolf Klepšnáčelník Horské služby ČR,

oblast Krkonoše

Helmut Dohnálek1. náměstek hejtmana

Královéhradeckého kraje

Ing. Antonín Schäfernáměstek hejtmana Libereckého kraje

Ing. Rostislav Vondruškaředitel státní agentury

CzechTourism

Otevřené Krkonoše

Regiontour v Brně středoevropská křižovatka cestování

Celokrkonošské infocentrum Turistický region Krkonoše do nedávné doby neměl regionální turistické informační centrum. To komplikovalo koordinaci sítě lokálních turistických center a bránilo plnému využití potenciálu Krkonoš.

Celokrkonošský on-line ubytovací systém Deskline

S první minutou 21. prosince 2007 skončily v naší zemi kontroly na pozemních hranič-ních přechodech. Česká republika vstoupila do tzv. Schengenského prostoru. Krkonoš-ská příhraniční střediska Harrachov a Malá Úpa si tento v pravdě historický okamžik patřičně užila. Oslavy na východě i západě nejvyšších českých hor byly spontánní, počet zúčastněných Čechů i Poláků nečekaný. Stovky lidí z obou stran dnes již neexistující hranice byly toho dne o půlnoci osobně přítomni u bývalých celnic. Nechyběli političtí činitelé ani novináři. Netřeba zdůrazňovat, že od té chvíle lze téměř kdekoliv (s výjimkou 1. a 2. zóny KRNAPu, kde to je možné jen po vyznačených stezkách) překračovat státní hranici. Více na www.krnap.cz

kriminalitě a krádežím: „Budeme své území opatrovat. Uskutečníme i společ-ně připravené plány, nejen sportovní a

kulturní akce - závody na lyžích, saních, koncerty, setkávání škol, besídky, společ-né turistické pochody, výstupy na Sněžku, dětské dny. Víme jak propojíme cyklotrasy i lyžařské běžecké tratě. Stmelení budou podporovat úřady obou měst. Chceme, aby hranice byla skutečně volná a naši lidé se vzájemně poznali. Nevylučujeme, že i příští generace rodin možná budou smíšené.“ Jan Sobotka, starosta Vrchlabí a předseda Svazku Krkonoše, uvedl: „Oba svazky měst a obcí, český i polský, v mnoha ohledech svými faktickými kro-ky, respektive projekty, hranice otevřely už dávno. Je dobře, že jsme společně prožívali i jejich otevření ofi ciální, už více méně symbolické. Ať je nám, ale nejen nám, kteří zde žijeme, vstup do schen-genského prostoru ku prospěchu.“

Na Pomezních Boudách předseda Krkonoš – svazku měst a obcí Jan Sobotka a Miroslaw Górecky, starosta města Kowary demontovali označení českého a polského hraničního území a na zeď někdejší celnice umístili pamětní desku připomínající začlenění ČR a Polska do Schengenského prostoru. S Janem Sobotkou na snímku Witold Szczudlowski - ředitel Zwiazku Gmin Karkonoskich.

Z celkové délky státní hranice na území KRNAP a jeho ochranného pásma (52 km) připadá omezení vstupu na 28 km. Z Čech do Polska a naopak je zde možné přejít pouze po značených turistických cestách. V národních parcích nedošlo ani k uvolnění dalších aktivit, především jízd motorovými vozidly mimo silnice, místní komu-nikace a vyhrazená místa. Ani na kole nelze a nebude možné po NP jezdit všude, nýbrž jen po speciálně znače-ných, vyhrazených trasách. Na dodržování zákonů a návštěvních řádů dohlížejí strážci obou NP. Po přistoupení k Schengenu je spolupráce v kontrolní činnosti intenzivnější.

Tomáš Ploc, starosta Harrachova a Arkadiusz Wichniak, starosta Sklář-ské Poreby za pomoci rámové pily přeřezali maketu hraniční závory.

Na snímku: Z. Kraus - člen Rady Královéhradec-kého kraje, L. Tulejová – asistentka náměstka hejtmana Královéhradeckého kraje (KHK), H. Dohnálek - náměstek hejtmana KHK, J. Sobotka - starosta Vrchlabí a předseda Svazku Krkonoše, M. Vávra - výkonný ředitel Svazku Krkonoše, P. Klapuš - manažer Svaz-ku Krkonoše, R. Koníř - místostarosta Jičína, J. Lukeš - manažer Sdružení Český ráj, A. Hozdecký - předseda Sdružení Český ráj, H. Maierová - starostka Turnova, A. Schäfer - náměstek hejtmana Libereckého kraje,E. Hamplová - vedoucí odboru KÚ LK, M. Kulhavá - vedoucí odboru KÚ KHK.

deskline

Inspirujte se• turistické aktuality• kalendář událostí - výstavy, slavnosti, jarmarky

Tipy pro vás• nabídka ubytování• nápady na pobyt

Objevte a zjistěte si• informace o regionu• o aktivitách a sportovních příležitostech

Praktické informace• užitečné kontakty• adresy

Domácím a zahraničním klientům představujeme Krkonoše komplexně

Regionální informační centrum Vrchlabí.

543 01 Vrchlabí, Krkonošská 8Tel.: 499 405 744, E-mail: info@krkonose.eu

Míst a krásných výhledůHarrachova skála na Horních Mísečkách s výhledem na Špindlerův Mlýn a Harrachovy kameny nad Dvoračkami, odkud přehlédnete téměř celé Krkonoše. Cesta česko-polského přátelství vedoucí po hraničním hřebeni od Harrachova po Pomezní Boudy dává příležitost k mimořádným pano-ramatickým výhledům do sousedního Polska.

Renes anční radnice v HostinnémDominantu čtvercového náměstí tvoří na západní straně renesanční radnice - historická památka - s barokně ukon-čenou věží a hodinami. Věž byla k rad-niční budově připojena v roce 1525, po požáru r. 1610 přestavěna italským stavitelem C. Valmadim a ozdobena sgrafi ty. Od roku 1641 stojí v průčelí věže mo-numentální postavy dvou 4,8 metrů vysokých obrů v římské zbroji. Věž je zakončena ochozem a barokní bání. Po předchozím telefonickém objednání se z jejího vrcholu můžete rozhlédnout po Hostinném. Objednávku vyřídíte v Informačním centru Hostinné. Kontakt získáte na poslední straně turistických novin.

Památník generála Gablenze u TrutnovaUnikátní vyhlídka je na okraji Trutnova. Dvacetimetrový pomník z roku 1868 na vrchu Šibeníku byl postavený k poctě vojevůdce maršála Lud-víka von Gablenze, který v bitvě u Trutnova 27. 6. 1866 vedl vítězné tažení rakouské armády v jedné z bitev prusko-rakouské války. Dutý litinový obelisk se schody vedoucími vnitřkem až na vrchol je od roku 1874 i místem Gablenzova posledního odpočinku. Ze samé špičky obelisku je krásný výhled západním až severovýchodním směrem. Přehlédnete celý Trutnov a okolí.

Masarykova věž samostatnosti v Hořicích

je postavena na hlu-bokých základech na pískovcovém podloží. Kámen na stavbu byl vy-těžen v nedalekém lomu sv. Josefa. Základy byly položeny 10. 7. 1926 za přítomnosti prvního pre-zidenta Československé republiky T. G. Masaryka. Projekt arch. Blažka po-čítal s výškou cca 40 m, díky čemuž mohla sloužit

jako letecký maják na lince Praha — Varšava. Do ro-ku 1938 byla vystavěna do výšky 25 m. Od té doby se ve stavbě nepokračovalo. Uvnitř je umístěno malé muzeum a pietní síň se jmény obětí válek z Hořicka. Po točitém schodišti se dostanete na ochoz, ze kterého je velmi pěkný pohled na město a jeho okolí. Při pohle-du na sever je za příznivého počasí výhled na Krkonoše. Vrchol věže je zakryt hvězdářskou kopulí.

Čížkovy kameny na východním okraji Trutnova – Poříčí vystupují vysoko nad údolí Úpy do výšky 632 metrů nad mořem. Nejhezčí přístupová cesta je z Bo-huslavic nad Úpou po zelené značce. Přivede nás k jižní části. Téměř kilometrová různorodě členitá skalní stěna nabízí omezené výhledy do Podkrkonoší. Severní část je tvořena jednotlivými skalkami, z nich vyniká „hřib“ přímo u turistické cesty a vrcholová skalka.

ZvičinaVýznamnou rozhlednou Podkrkonoší byla Zvičina ve výšce 671 metrů nad mořem, vévodící celému kraji. Nejdříve tu byla vybudována Rai-sova turistická chata a k ní v roce 1926 přistavěna vyhlídková věž se skleněnou otáčivou kopulí. V současné době není přístupná. Přesto výhled ze samotného vrchu při dobré viditelnosti umožňuje rozhled na velikou naší republiku.Jako rozhledna je využívána také věž děkanského kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem.

Rozhledna KČT

na Hořickém chlumuje nedaleko Masarykovy věže samo-statnosti. V roce 1998 byla vystavěna železná telekomunikační konstrukce využívaná jako stanice mobilního operátora s vyhlídkovou plošinou pro veřejnost. Z rozhledny se naskýtají nezapomenutelné výhledy na Podzvi-činsko s dominantou Zvičinou (671 metrů n. m.), hřebeny Krkonoš a Ji-čínskou pahorkatinu. Z jihu se můžete pokochat pohledem na Hořice a do Polabí, východně na Broumovsko a Orlické hory.

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 3jaro/léto/podzim 2008

www.krkonose.eu

Rozhled ze Sněžky vysoké 1602 metrů nad mořem...impozantní a jedinečný je při vydařeném počasí výhled z nejvyšší hory Čech. Každý správný Čech i návštěvník našich hor ho musí zažít alespoň jednou v životě...

Rozhledna Žalý na Benec ku Nejstarší (osmnáctimetrová) jediná ka-menná rozhledna v nadmořské výšce 1019 metrů v Krkonoších. V roce 1892 ji nechal vystavět hrabě Jan Harrach. Je třetí stav-bou na tomtéž místě. První byla dřevěná, druhá kovová, technicky však nevyhovující. V zimních měsících cestu na vrchol zjed-nodušuje lanovka. Výhled na Labské údolí a masiv Krkonoš stojí za námahu hlavně v letních měsících. K rozhledně vás přivede červeně značená Bucharova cesta z Jilem-nice a Benecka a žlutá značka z Vrchlabí. Z rozhledny, která je přístupná za příznivého počasí (otevřeno od 10 do 16 hodin), je

krásný rozhled nejen na Krkonoše, ale i do širokého okolí.

Rozhledna Černá hora u Janských LázníPokud vyjedete kabinovou lanovou drá-hou z Janských Lázní na vrchol Černé hory 1299 metrů n. m., můžete po 106 schodech vystoupat do výše 21 metrů na ochoz ocelové konstrukce rozhledny, která vznikla úpravou nevyužité předposlední podpěry původní lanovky. Stojí nedaleko konečné stanice současné kabinové lanovky. Vyhlídkový ochoz je čtyři metry pod vrcholem a lze na něj bez problémů vystoupat, v zimě i v lyžařských botách. Při dobrém počasí se pokocháte panorama-tem Krkonoš a českou kotlinou. Postavy procházející se na Sněžce si prohlédnete dvěma dalekohledy. Z vyhlídkové plošiny jsou dále vidět Jeseníky, Orlické hory, Českomoravská vrchovina, domi-nanty Českého ráje i krajina v sousedním Polsku. Na věži je zařízení pro přenos signálu mobilních telefonů a kamera, která každé ráno monito-ruje okolní terén a v pořadu Panorama na ČT 2 živě informuje televizní diváky. Rozhledna na Černé hoře je otevřena celý rok.

Rozhledna Štěpánka u KořenovaDominantou této části krajiny je rozhledna Štěpánka nad Příchovicemi ve výšce 958 metrů a hora Bukovec u osady Jizerka s výškou 1005 metrů. Štíhlá osmiboká ka-menná novogotická rozhledna nazývaná „královna Jizerských hor“ nacházející se na vrchu Hvězda na rozhraní Krkonoš a Jizerských hor byla postavena na zá-kladech původní stavby knížete Kamila Rohana z roku 1847. Dokončena byla v r. 1892. Název pochází ze jména arcivévody Štěpána, protektora stavby císařské silnice vedoucí z Liberce do Trutnova.

Vystoupejte do míst dalekých výhledů Hektický a nezadržitelný rozvoj tec hniky navrací člověka zpět k přírodě. Stále více lidí se prochází, projíždí na kole, vyjíždí na výlet y. Tak odpočívají, relaxují, nabírají energii a těš í se z nádherných obrazů přírody. V horách, kde se střídají hluboká údolí a strmé či méně strmé hřebeny, se právě z jejich vrcholů rýsují úžasné a nezapome-nutelné rozhledy. Na vyvýšeném míst ě se cítíte svobodní, volní. Nec hybí vám kontakt se stromy, skalami, krajem, který vás obklopuje. Můžet e se ho doslova dot knout a cítíte jeho vůni... Míst a krásných rozhledů naleznet e v Krkonoších i jejich podhůří v Pod-krkonoší na mnoha míst ec h... a vlastně ani nemusíte stát na rozhledně....

Rozhledny a místa dalekých výhledů naleznete vyznačena v mapě umístěné uprostřed turistických novin.

Foto: Jan Petera

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

místo, kam se budete

rádi vracet

Krkonoše - svazek měst a obcí jaro/léto/podzim 2008Strana 4

www.krkonose.eu

Podzemí Krkonoš

Svoji historii má v České republice, resp. v Krkonoších i těžba zlata. I mezi odborníky je méně známo, že doly na zlato existovaly v okolí Černého Dolu, Svobody nad Úpou a na Rýchorách ve východních Krkonoších. Počátky zdejšího dolová-ní zlata i jiných drahých kovů jsou zahaleny stále tajemstvím. Dochovalo se jen málo zpráv. Známější a geologicky více prozkoumaná ložiska a výskyty zlata jsou ze staré sedimentární pánve, například ze Stupné u Nové Paky. Zlato v Krkonoších se stalo centrem pozornosti geologů na přelomu 70. a 80. let 20. století. Průzkum se soustředil především na východní část Krkonoš, kde byly v té době vyrýžovány v potocích zlatinky. Samotné výsledky průzkumu ukázaly, že zlato v množství, které by se dalo průmyslově těžit, se nenašlo. Geologický průzkum probíhal v širokém pásu táhnoucím se od Sklenářovic až k Lánovu a podrobně byla zdokumentována řada lokalit. Rozsáhlé zbytky po dobývání nebo po podrobném průzkumu nalezneme na Rýchorách, v katastru Mladé Buky, Sklenářovice, Svoboda nad Úpou, Janské Lázně, Rudník, Bolkov, Horní Maršov, Černý Důl.V Horním Maršově – Lysečinách je vzpomínán důl Zlatý lev, ze kterého byly historicky zaznamenány první odvody zlata do královské pokladny. Pro krkonošskou přírodu je to možná dobře. Úspěchem bylo, že areál zlatodolů na jižním svahu Rýchor byl zapsán do státního seznamu nemovitých kulturních památek a pozůstatky po dolování se tak uchovají pro další generace.

HarrachovHarrachovské ložisko žilního typu je známé od poloviny 18. století. Hlavní žilná výplň je tvořena fl uoritem, barytem, galenitem a křemenem. Kromě toho je zde popsáno dalších 38 minerálů. Průzkumné práce byly započaty v roce 1947 a v roce 1957 bylo ložisko předáno k těžbě. Suroviny získané po úpravě zdejší rudy byly používány hlavně v chemickém a hutním prů-myslu. Ložisko bylo rozfáráno slepou jamou a sedmi patry po přibližně 50 metrech, což znamená, že nejhlubší patro je 350 metrů pod úrovní što-lového patra – nyní prohlídková štola. Za dobu těžby zde bylo vyraženo téměř 21,5 kilometrů chodeb a 5.391 metrů komínů. Těžba byla jako ne-rentabilní ukončena 31. 9. 1992. Návštěvníci se mohou s harrachovskou těžbou blíže seznámit v Hornickém muzeu. K vidění jsou krásné sbírky hornin, minerálů, hornickým lamp a dalších pracovních pomůcek, rozsáh-lá archivní literatura a samozřejmě také exkurse do prohlídkové štoly.

Krkonoše v minulosti nebyly žádný velký a bohatý hornický revír, který by v tomto smyslu určoval dějiny. V době středověku byla v České republice řada lokalit, která měla celoevropský význam. Ale když hor- nictví a stříbrné žíly v Kutné hoře slábly, panovník a horníci se snažili pronikat do okrajových oblastí Koruny české a zde nalézat podobné suro- viny. Do tehdy nepřístupných Krkonoš přišli prospektoři a hledali nerosty. Na prvním místě bylo zlato, stříbro, potřebovali však i jiné kovy. V tu dobu měla krkonošská nerostná ložiska obrovský význam.Podle geologa a speleologa RNDr. Radko Táslera, odborníka a znalce krko- nošského podzemí, navzdory úsudku historiků, započalo hornictví v Krkonoších pravděpodobně již v 8. či 9. století. Dolování z té doby sice nebylo zaneseno v historických zápisech ani nijak archivováno, ale indicie hovoří, že se hornictví v nejvyšších českých horách rozvíjí už této v rané době.Výraznější známky hospodářské činnosti člověka na území dnešních Krkonoš spadají do 16. století. Atraktivní rudná ložiska, která svými názvy (Rudník, Obří

důl, Modrý důl) připomínají dodnes některá tehdejší naleziště, přilákala do hor hledače kamení a zapříčinila boom zdejšího hornictví.

Krkonošské zlato

TIPY NA VÝLET Od středověku pronikali do Krkonoš hledači drahých kamenů a v jejich těsném sledu horníci. Jen pomalu

vydávalo podzemí své poklady za cenu tvrdé dřiny, strádání i lidských životů. I vy máte příležitost nahléd-

nout do nitra hory, kde spatříte „ukryté poklady“. Překvapí vás, jak velké prostory po těžbě železa, arzenu

a mědi horníci zanechali. Právě v divočině Obřího dolu vznikaly pověsti o Krakonošovi.

Po Krkonoších je množství malých kutisek a „dolů“

Černý Důl - Berghaus je první hornickou stezkou v Krkonoších, která se věnuje dolování a dobývání v nejvyšších českých horách. Na zhruba kilometrovém lesním okruhu s deseti zastaveními si může-te prohlédnout propadlinu po zavalené šachtě hluboké osmdesát metrů, ústí středověké-ho dolu, zazděné ústí do uranové štoly či středověkou plošinu na úpravu rud. K vidění jsou dva hornické vozy a řada dalších zajímavých věcí. Procházíte bez průvodce. Cesta vede po povrchu, fragmenty jsou zřetelné nejlépe z jara, když není vyrostlá tráva. Na informačních tabulích a panelech jsou popisy všeho, co na povrchu vidíte a fotografi e záběrů z podze-mí, kam vstup možný není. Umístěny jsou i nákresy způsobů zpracování rud a kovů i plány důlních děl. Stezka nevede po vysypaném chodníčku, ale rozmanitým terénem i mezi skálami. Trvá necelou hodinu. Ideální je i pro cykloturisty, kteří mohou uzamknout kola, u stolečku s lavičkami posvačit. Hornická stezka Berghaus zatím nemá konečnou podobu. V budoucnu se lidem otevřou i místa, která jsou dnes kvůli bezpečnosti zapovězená. První zážitkovou naučnou stezku o středověké těžbě rud i novodobém průzkumu zásob uranu chce někdejší hornická obec Černý Důl rozšířit i do podzemí.

Na Žacléřskuse datuje nález černého uhlí již v r. 1570. V 17. století se těžba (tehdy velmi primitivní) rozebíhá. Některé sloje zde vycházejí až na povrch, a tak bylo možné pomocí nehlubo-kých šachtic a úklonných důlních děl mělce uložené uhlí dobývat. Od r. 1775 přicházeli na Žacléřsko důlní odborníci ze saských a kutnohorských dolů. Od r. 1811 byla těžba již právně ochráněna, těžaři si ku-pují vyměřené důl- ní míry. Rozvoj techniky na začátku 19. stol. umožňuje hloubení svislých důlních děl, nafárání hlouběji uložených slojí a je- jich dobývání. Poptávka po uhlí roste. Vzni- kají zde jednotlivé doly Marie 1814, Jiří 1848, Julie 1855, Eliška 1868. Ve druhé polovině 19. stol. byla těžba rozdělena mezi tři společnosti, Doly barona Sil- bersteina, Müllerovo těžařstvo a Doly Mangerovy. V r. 1863 pracuje v žacléřském podzemí celkem 800 horníků. V r. 1897 přecházejí jednotlivé doly do majetku Západočeského báňského akciového spolku ve Vídni. Za-čátkem 20. stol. se v podzemí uplatňují již brázdící a šramací stroje poháněné většinou vzduchem. Koně nahrazují důlní benzolové lokomotivy, hor- níci používají ke svícení místo olejových a karbidových svítilen elektrické lampy. V průběhu 2. světové války zde pracují francouzští a sovětští zajatci. V r. 1945 jsou doly znárodněny a v r. 1950 přejmeno- vány na Důl Jan Šverma Žacléř. Těžba uhlí stoupá, hloubí se nová jáma Jan, která nakonec dosahuje kóty 996 m. Dobývání se modernizuje, podzemí brázdí kombaj- ny. V r. 1992 je však těžba z rohodnutí ministerstva průmyslu ukončena. Likvidaci Dolu Jan Šverma, který byl zasypán, převzala soukromá fi rma Gemec s. r. o. Se vzpomínkami na dlouholetou hornickou činnost na Žacléřsku se přijďte sezná-mit do Městského muzea Žacléř. V hornické expozici jsou vystaveny nástroje, nářadí, důlní lampy, dřevěný důlní vůz, ocelová výztuž a mnoho dalších zajímavostí. Na kopci Jiří za „červenou kolonií“ spatříte stavbu strojovny a těžní věž jámy Jiří. Ostatní objekty dolu jsou nepřístupné.

Česká speleologická společnost, zá-kladní organizace Albeřice, se důlními díly v Krkonoších zabývá řadu let. RNDr. Radko Tásler přibližuje: „V této oblasti máme zdokumentováno přes sto důlních děl. Buď u nich máme jasně

doloženo, že v tom místě důlní dílo bylo, nebo sami další místa poznáme, protože jsme geologové, nebo se do nich dá vlézt. Ale takových lokalit je v Krkonoších velice málo. V tomto výčtu nejsou zahrnuty jen tzv. mělké šachtice, ale také místa,

u kterých se nemůžeme rozhodnout, co tam vlastně bylo. To by počet ještě více narostl. Malých dolů - kutisek, mohla být v Krkonoších celá řada. Nejsou ale nikde archivovány. Musíme si uvědomit, co v době, o které hovoříme, vlastně

důlní díla byla. Nepodobají se těm, která známe z moderní doby. Těžní věž a stovky fárajících dělníků. Ve středověku, když se těžilo na tvrdé hornině jako v Krkonoších, byl postup v čelbě štoly maximálně 2 - 3 centimetry za den. Když horníci vykutali

díru nebo šachtu, která byla 5 – 10 me-trů hluboká, to už bylo něco. Na dru-hou stranu představme si přírodu, která za 500 let udělá své. Díla samovolně zanikají a je velký problém je najít.“

„Kapku po kapce prýští z pukliny voda a pomalu naplňuje ve skále vytesanou nádrž. Všude okolo je tma a vlhko. O stěnu opřené žebříky z klád, dřevěná lešení rozepřená ve vysokých komí-nech a hráně podpírající strop, pozvolna podléhají zkáze.Již dávno nikdo nestoupal s necičkami plnými arzénové rudy povrchu, již dávno neozařovalo sporé světlo havířských kahanů tmavé stěny starého dolu, již dávno nikdo nečerpal vodu z hlubokých dobývek, aby zpřístupnil v nitru hory ukryté poklady.Ústí šachet a vchody štol se zavalily, chodby se na mnoha místech propadly, haldy hlušiny pozvolna pohltil les a po staletí používané hornické chodníky téměř splynuly s okolím......“

Geolog a speleolog RNDr. Radko Tásler, odborník a znalec krkonošského podzemí.

Daniel Mach v Muzeu Žacléř.

Harrachovská expozice hornictví.

Černý Důl - naučná stezka Berghaus.

Expozice muzea Žacléř.

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 5jaro/léto/podzim 2008

www.krkonose.eu

Velkých dolů v Krkonoších nebylo moc. V bohatých partiích, kde byla ruda, měď, železo, arzen, stříbro a olovo vznikla rozsáhlejší díla. Každá lokalita měla svoje specifi ka a ještě dnes je svým způsobem mimořádná. Jmenujme Rýchorské doly, Čer-ný Důl a tři kilometry vzdálený Berghaus, Obří důl, Herlíkovice, Hanapetrovu paseku, Nový Dvůr – Rudolfov, Špindlerův Mlýn – Svatý Petr, Rokytnici nad Jizerou, Kozinec u Jilemnice, Rudník, Horní Kalnou, Pomezní Boudy, Horní Maršov. Unikátní je Bolkov u Čisté, kde bývala povrchová dobývka. Ještě dnes je tu zře-telná 600 metrů dlouhá a 20-30 metrů široká a stejně tak hluboká rýha v zemi. Je největší povrchovou dobývkou v Krko-noších. Těžilo se tu možná zlato, protože některé indicie tomu odpovídaly. Mohlo to být klidně i železo, při tom mohli najít stopy zlata. Je to dokonale vybráno.Ve Smrčí pod Pomezními Boudami probíhala těžba sirných rud. Nad Strážným ve Struhadle byly drob-né doly, jejichž rozsah je zřetelný dodnes. Pravděpodobně tu těžili také sirné rudy, které obsahovaly železo, měď, arzen. Kdyby to bylo zlato, s největší pravděpo-dobností by byly dochovány zápisy. Těžbu zlata si panovník ostražitě hlídal. Ve Strážném je poměrně veliká halda.

Do krkonošského podzemí až na drobné výjimky nepronikli ani odborníci Důlní díla jsou nepřístupná, jen velmi málo míst mohou turisté navštívit

V Krkonoších většina hornin v malém procentu obsahuje sirné rudy. Ne že by se dala těžit, ale zvětrává. Respek-

tive její některé komponenty. Ty, které obsahují sirné rudy, se na horní vrstvě hromadí. Proto tehdejší horníci

mohli těžit zvětralinové partie výchozů.

O důlních pracích v malých lokalitách nejsou dostupné žádné informace. To ale neznamená, že to byla díla

bezvýznamná. Odborníky bylo prozkoumáno slovanské sídliště Valy u Mostku nad Labem v Podkrkonoší. Je

dokázáno, že tu v některé době bydlelo až 3 tisíce lidí. Potřebovali platidlo a nerostné suroviny. Každopádně

kutali měď a železo. Nejbohatší ložiska byla v Obřím a Modrém dole a ve Vrchlabí. V té době musela nastat

první etapa hornického podnikání v Krkonoších.

I tady musela být veliká štola. V Poniklé jsou registrovány doly na železo. Do nich se nepodařilo proniknout. Zajímavé je, že se tu z určitého typu ne-úplně rozvětraných dolomitů těžil písek na nádobí, který byl vyvážen za hranice. Vznikla tu síť chodbiček situovaných do šachovnice.V Arnultovicích u Hostinného jsou viditelné těžební rýhy, jako zbytky po hornické činnosti. Doly na železo jsou udávány i v Dolním Lánově. V Horním Maršově je známá lokaliza-ce, ví se, kde asi přibližně důl byl. Žije tu i pamětník, který ho navštívil. V Dolní Úpě je doložena existence štoly u kostela. Kousek od ní naproti je mříží zajištěn důl Barrandov. V Temném Dole se rudy netěžily. Měla tu být vystavěna přehrada Lata. Vyhloubeny byly dva pásy průzkumných inženýrsko - geologických štol do svahů okolních hor. Měly ověřit kvalitu masivu ke vhodnosti založení přehradního tělesa. Byly dlouhé od 10 do 15 metrů. V sou-časné době jsou zavalené. Herlíkovice - Hlavní postavou herlíko-vického horního podnikání byl Kryštof Gendorf. Těžila se tu nejkvalitnější že-lezná ruda. V té době ve Vrchlabí vznikly železárny. Vyráběly válcované plechy nej-kvalitnější v celé střední Evropě. Pro Kr-konoše to mělo obrovský význam. V Her-

líkovicích po vyčerpání ložiska už nebyla zahájena žádná další těžba. Během 1. světové války, v době hladu po železe, znovu zkoušeli těžit. Vyrazili technickou štolu, ale starých dobývek se nedotkli ani je nepoškodili. Proto v nich dnes odbor-níci zřetelně vidí sázení ohněm. To je me-toda – speciální technologický postup ze středověku – kdy horníci rozpálili horninu a pak ji nechali vychladnout. Hornina žárem rozpraskala a lépe se želízkem a dlátkem ručně dobývala. Obří důl - Ve středověku započatá těžba pokračovala s přestávkami až do roku 1876. Obří důl je pověstný nerostným bohatstvím. Na úpatí Sněžky se na-chází největší krkonošský důlní systém. Právě odtud pocházejí i jedny z nej-starších písemných zpráv o Krkonoších, které se týkají i zlata a drahých kamenů. Vlašští prospektoři pronikali do Krkonoš a odvážili se až do nejvyšších oblastí. Šlo jim nejen o zlato, ale o drahé kameny na fl orentské mozaiky a drahocenné šperky. Nedlouhé štoly a drobné povrchové od-krývky během staletí zanikly. Zbyla tu a tam do skal vytesaná tajemná znamení, jimiž si tito první hledači značili cesty k pokladům, a také takzvané Vlašské knihy, popisující naleziště podle balvanů a nejrůznějších přírodních útvarů – zna-mení jsou i pod Kralickým Sněžníkem. Těžil se především arzén a měď, i rudy olovnaté stříbrné. Ještě roku 1866 je uváděna roční produkce až 26 tun mědi a 71 tun arseniku. Černý Důl - má historicky doloženu těžbu zlata. Díky zlatu také vznikl jako

hornická obec. Jsou tu zřetelné obrovské haldy, ale v podstatě se nedochovalo nic jiného. V místech dnešního lyžařského areálu byly někdejší vchody do důlních

děl. Nově je tu otevřena naučná „zážit-ková” stezka Berghaus. Probíhal tu velký uranový průzkum. Průvalem vod do jedné ze štol prý poklesly léčivé minerální pra-meny v Janských Lázních. I to byl jeden z důvodů, proč se tu nezačalo těžit, přes-tože je tu, jako na jediném místě v Krko-noších, smolinec - uranová ruda.Svatý Petr u Špindlerova Mlýna - je známý nejen těžbou stříbra. Odborníci se domnívají, že tu byly i sirné rudy, arzen, železo, měď. Stará důlní díla byla přefárá-na v době, kdy tu v 50. letech 20. století probíhal uranový průzkum. Štoly byly roz-šířeny. Dva roky po ukončení uranového průzkumu nastoupil průzkum rudný. Odborníci mají dochované důlní mapy

a po rudném průzkumu i geologickou dokumentaci s počty kilometrů šachet, vchodů a jejich umístění. V Dlouhém dole v údolí Sv. Petra nedaleko za sezonním informačním srubem Správy KRNAP je v terénu zřetelný, ale mříží uza-vřený vstup do někdejší štoly. Historie je neznámá, není jasné co tu těžili. Uranový průzkum ji navíc poničil skladem trhavin potřebným pro okolní důlní díla. Je zma-pována, nafocena a podrobně probádá-na, ale zbytky těžené rudy se nenašly.Hanapetrova paseka v Dolním Dvoře - Je pokračováním geologického ložiska vedoucího v jednom pohoří z Her-líkovic. Odborníci mají řadu archivních materiálů kromě map. Podzemí ale nikdo z nich neviděl. Jediný důl, který se poda-řilo zdokumentovat je na Godrových Domkách – v Rudolfově u Dolního Dvora. Byly tu dvě až tři šachty, nyní jsou bezpečnostně zajištěné mříží. V do-bývce se pravděpodobně těžil jistý druh „páskované“ železné rudy. Nikde jinde v Krkonoších podobná objevena nebyla. Důl se jmenoval Svatá trojice a je jedi-ným, kde v této oblasti mohou odborníci nahlédnout do podzemí. Rudník v Podkrkonoší, Horní Kalná, Kozinec - Jsou lokality měkčích hornin, sedimentální měděné rudy, charakte-ristické nazelenalou barvou, které se tu těžily. V načervenalých horninách rudy vytvářely ložní žily - ukloněnou desku, dobývala se v komorách, které byly po-stupně zavalovány. Doly jsou víceméně až na výjimky zaniklé, vchody bezpečnostně zajištěny, zavaleny, zabetonovány. Vstup je nebezpečný, jedině lokalitu Kozinec mohou studovat odborníci.

Obří důl - Kovárna

Členové České speleologické společnosti Albeřice začali s průzkumem podzemí Obřího dolu v roce 1988. Čekala je nesmírně namáhavá práce i mnohá překvapení. Během po-stupného znovu objevování jedinečného sedmikilometrového důlního systému (z nich je 5 km zachováno) se rozhodli jeho část zpřístupnit veřejnosti. Obří důl v Krkonoších je nejrozsáhlejší a nejlépe zachovalé důlní dílo. Zdejší dobývkové komory v této kvalitě dochování nemají v republice obdoby. Turistický provoz v nejstarší části dolu Kovárna byl zahájen v roce 2004. Návštěvníci mají možnost nejen spatřit 250 metrů unikátních

prostor vydobytých v masivu Sněžky, ale vyzkoušet si i práci středověkých havířů a zhlédnout funkční repliky historického důlního zařízení. Vstup do důlního díla je u bývalé boudy Kovárna, v Obřím dole. Z cen-tra Pece pod Sněžkou se tam dostanete asi po půldruhé hodině pěší chůze. Na sestup do podzemí doporučujeme pevnou obuv, teplejší oblečení (teplota tu je zhruba 7°C a 100% vlhkost) a věk doporučujeme nad 10 let. Plášť, přílba, čelové svítidlo, doprovod a výklad průvodce jsou zajištěny. Podzemní štola má místy nízký profi l, příkrá schodiště a pohledy do hloubky. Vstup si musíte předem objednat v infocentru Veselý výlet v Peci pod Sněžkou. Podrobnosti a další informace získáte tamtéž. Vstup je možný skupinám o maximálním počtu 10 lidí.

Jeskyně v Krkonošíchvznikaly ve vápencích v karbonátových horninách. Krkonoše jich nemají mnoho a ne-jsou veřejnosti přístupné. V Horních Albeřicích je nejdelší jeskyně nejvyšších českých hor Albeřická. Je dlouhá 250 metrů. Mezi další významné krkonošské jeskyně prozkoumané odborníky patří: Krakonošova jeskyně v Horních Albeřicích a Celní jeskyně v Albeřicích, Trucovna v Horním Maršově, jeskyně v Poniklé a Rokynici nad Jizerou.

RNDr. Radko Tásler, odborný garant a manažer „Speleo Albeřice“, vystudoval geologii. Jako profesionál hledal v Krkonoších zlato. Účastnil se úspěšných zahraničních expedicí. Jak sám říká, vždycky ho lákalo podzemí, ale v době, kdy studoval vysokou školu, se o krasu a jeskyních na fakultě nepřednášelo. Dnes je multifunkční speleolog se znalostmi horninového masívu a zakladatel občanského sdružení České speleologické společnosti „Speleo Albeřice“. Díky nim mají obyvatelé a návštěvníci Krkonoš možnost postupně se seznamovat s podzemním bohatstvím nejvyšších českých hor.

Česká speleologická společnost z Albeřic společně s vedením obce Černý Důl připravují pro-jekt „Podzemí Krkonoš“. RNDr. Radko Tásler upřesnil: „Lidé často neznají horniny, neví jak vypadá například krásný křemen. Není jim známo, kolem jakých hornin v Krkonoších chodí. Je to svým způsobem škoda, proto jsme vypracovali projekt, jehož náplní je „Expozice Podzemí Krkonoš“ připravovaná k instalaci v suterénu budovy MěÚ v Černém dole. Zájemci by se zde měli seznámit s historií dolování, prohlédnout si výstupové prostředky pro speleologii, prostřednictvím fotografi í nahlédnout do podzemí, kam nikdy nevstoupí. Chceme, aby expozice byla akční, proto v ní budou uloženy jak minerály, kameny, tak i například tématické stavby podzemí. Dalším projektem je podpora unikátu - další zpřístupnění spodních dobývek v Obřím dole. V plánu je realizace autostezky vedoucí z polských Kowar, přes Pomezní Boudy, do Albeřic, k jeskyni, na vyhlídkovou plošinu rekonstruované vápenné pece, s návštěvou Obřího dolu a hornické stezky Berghaus v Černém Dole.“

Rekonstruované ústí štoly Barbora dnes slouží turistům jako vstup do podzemí Sněžky.

Průzkum loni objevených krasových dutin.

V turisticky zpřístupněné části dolu Kovárna návštěv-níky překvapí ohromné komory, které tady zanechali dávní horníci po těžbě arzénové a měděné rudy. Foto: Radko Tásler

Krkonoše - svazek měst a obcí jaro/léto/podzim 2008Strana 6

www.krkonose.eu

Marie Kubátová

Pět desítek knih, pohádek zpracova-ných rozhlasem i televizí, pět divadel-ních her, a další literární zastavení velké vypravěčky dává nahlédnout do života vynikající spisovatelky Marie Kubátové. Do světa jejího dětství, ve kterém byla jistotou maminka, do světa rozvětvené rodiny, pro kterou se stala opěrným pilí-řem právě ona, i do světa krkonošských lidiček, jejichž starostem dovedla autorka vždy pozorně naslouchat. Pro svou pravidelnou ranní chvilku u psacího stolu čerpá sílu a in-spiraci zejména z pěkných životních chvil a setkání. K začátku srpna 2008 si velmi milá a příjemná první dáma krkonošských „pouda-ček“ a mistryně pera připomene významné životní jubileum.

Kolébkou Metelkova rodu, s jehož jménem je spjato betlémářství v západních Krkonoších, jsou Sklenařice u Vysokého nad Jizerou. První betlém postavil v chalupě č.p. 4 Jáchym Metelka po sňatku s Kateřinou Škrabálkovou po narození prvního syna, rovněž Jáchyma roku 1853.

Jáchym Metelka

Otec, vyučený krejčí, pobyl kolem roku 1848 mezi Italy bojujícími za svobodu. Snad tu mj. šil kabáty bo-jovníkům Giuseppe Garibaldiho. Zde dostala mocnou posilu Jáchymova národní hrdost a svobodomyslnost, ale i výtvarné nadání. Možná jej zde okouzlila krása jesliček, vždyť k prostému člověku Kristovo narození

promlouvá zvlášť silně. Z uměleckých památek Itálie na krkonoš-ského horala nejvíce zapůsobily betlémy. Navrhl koncepci, stupňo-vité uspořádání do rohu světnice a přes třicet let betlém postupně rozšiřoval (až zaujímal šest metrů z jedné strany světnice a tři metry z druhé a zakrýval celá dvě okna v rodné chalupě). Zprvu jej osazo-val fi gurami vystřihovanými z tištěných archů, pak je maloval sám, neboť betlém byl pohyblivý a on musel fi guru pro pohyb upravit.

Václav Metelka

Když spatřil světlo světa r. 1866 (jako sedmé dítě) syn Václav, otec netušil, že v něm najde talentovaného pomocníka. Václav začal s betlémem otci pomáhat a opotřebované papírové fi gury nahrazo-vat vlastními, vyřezanými z lipového dřeva. Obrovský betlém obsa-hoval řadu pohyblivých skupin fi gur, anděly kolébající Ježíška, dvě růžice andělů a andělských muzikantů na nebesích a nad chlévem, město s „židovskou školou“ zákoníků, kývajících a kroutících hlava-mi nad starozákonními předpověďmi proroků, řezníka s kozou, děti na houpačce a na kolotoči, komedianta na hrazdě, pastýře ženou-cího ovce, důl s horníky, muže, jak řežou a osekávají kmeny stromů, ponocné na hradbách a strážného na věži, muzikanty a ještě řadu scén, známých také z betlému Václavova bratrance čtvrtého Jana Metelky ze sklenařické chalupy zvané „na kovárně“ (kováři v kovárně, provazník, řezník aj. – dnes ve sbírkách Vlastivědného muzea pro Vysoké nad Jizerou a okolí). Po smrti Jáchyma syn Václav betlém zmenšil a dal mu podobu. Je osazen 250 dřevořezbami o výšce od 3 do 20 centimetrů, z nichž je více než třetina pohyblivých. Figury jsou různých typů (oblékané a kašírované) a od několika au-torů. Pohonný mechanismus, celý ze dřeva, byl původně poháněn závažím, nyní elektromotorem. Současný betlém je, až na malované Jáchymovo pozadí, dílem Václava Metelky.

Jáchym Metelka, ml.

Třetí velký betlémář z Metelkova rodu je Jáchym (prvorozený syn Jáchyma Metelky), ředitel měšťanských dívčích škol v Jilemnici a jeden ze zakladatelů jilemnického muzea, v jehož sbírkách je jeho betlém. Dílo, které na první pohled prozradí příbuzenské pouto Metelků - betlémářů.

Významné osobnosti našeho regionuKrkonošský kout České republiky je rodištěm či působištěm řady osobností, které zásadním nebo významným způsobem přispěli do mnoha oborů lidské činnosti a tak svojí mimořádnou tvorbou obohacují nejenom náš region... ať v lidové kultuře, vědě a technice, literatuře, hudbě... některé z nich vám nyní představujeme...

Jan Weiss

Český spisovatel, prozaik, národní umělec, považovaný za jednoho ze zakladatelů české sci-fi . Narodil se 10. května 1892 v Jilemnici. Po absolvování gymnazia 1913 začal ve Vídni studium práv. V roce 1914 narukoval do 1. světové války. Nejdříve bojoval na italské a ruské frontě. V roce 1916 byl zajat a zbytek války prožil jako zajatec dvou táborů na Sibiři. Roku 1919 se přidal k československým legiím. Po návratu do ČSSR roku1920 pů-sobil na ministerstvu veřejných prací. První povídky tiskl v časopisech. Pozdější dílo je zaměřeno na sci-fi literaturu, v níž se často prolínají sny a skutečnosti. V románech napsaných po 2. sv. válce se zabýval budoucností. Dům o tisíci patrech - románový přepis horečnatých vizí vojáka nakaženého tyfem. Vojákovi se svět promění v tisíci patrový dům, kde probíhají procesy jako v běžném životě. Ty jsou umocněny představami o uvězněné princezně. Román je podobenstvím válečného světa. Připomeňme dále: satirickou grotesku s psychologickými prvky - Mlčeti zlato, romány - Spáč ve zvěrokruhu, Volání o pomoc, Bláznivý regiment, kriminálně-psychologický příběh - Škola zločinu, pohádkový příběh - Přišel z hor a humoresku - Fantóm smíchu. Spisovatel zemřel 7. března 1972.

Jindřich Ambrož

Propagátor Krkonoš, ochránce pří-rody, autor turistických průvodců a prospektů Krkonoš, iniciátor zřízení krkonošské Horské služby se narodil 1. 7. 1878. Zasloužil se o vyhlášení prvních rezervací, předchůdců Krko-

nošského národního parku. Zemřel 15. 5. 1955 v Jilemnici. Na hře-benech hor nalezneme „Ambrožovu vyhlídku“ poblíž pramenu Labe. Nachází se u Pančavského vodopádu nad Labským dolem, na horním toku řeky Pančavy - pravého přítoku Labe.

František Pošepný

Světoznámý český vědec, mineralog, pů-sobící v geologii a souvisejících oborech. Narodil se 30. března 1836 v Jilemnici. Je považován za světového zakladatele ložiskové geologie, jejíž poznatky umožnily efektivnější těžbu rud. Ve svém stěžejním díle The Genesis of Ore - Deposits (1893) popsal novou teorii vzniku rudných ložisek. Teorie získala velké uznání. Je autorem více než stovky dalších odborných publikací. Studoval na pražské polytech-nice a na příbramském horním učilišti (později báňská akademie). Pra-coval jako báňský praktikant, studoval v Říšském geologickém ústavu ve Vídni. Získával poznatky na různých místech Rakouska-Uherska. Roku 1870 byl jmenován hlavním geologem pro Uhry a prováděl vý-zkum slovenských ložisek. Ve Vídni vykonával funkci vícesekretáře na tehdejším ministerstvu zemědělství. Podnikal vědecké cesty po Evropě, Blízkém Východě, USA, v Nevadě a Kalifornii. Zemřel 27. března 1895 v Döblingu u Vídně. Podle svého přání je pohřben v rodné Jilemnici. Jméno Františka Pošepného nese Čestná plaketa AV ČR za zásluhy o rozvoj geologických věd.

Jiří Šlitr

Hudební skladatel, pianista, zpěvák, herec a výtvarník se narodil 15. února 1924 v Zálesní Lhotě. Mezníkem pro obyvatele českého pohraničí byl rok 1938 a ani rodina Šlitrových nebyla výjimkou. Od r. 1945 Jiří studoval právnickou fakultu, kterou ukončil doktorátem práv. Povolání právníka nikdy nevykonával. Už v době studií se zabýval výtvarnictvím a hudbou. V roce 1948 založil

dixielandovou skupinu Czechoslovak Dixieland Jazz Band. Věnoval se výtvarnému umění a přivydělával si jako pianista. Začal spolupracovat s Miroslavem Horníčkem v jeho estrádním souboru jako klavírista a textař. Klíčové setkání proběhlo v roce 1957 s Jiřím Suchým. Společně roku 1959 založili v Praze divadlo Semafor „sedm malých forem“.

Dvojice S+Š prostřednictvím Semaforu ovlivnila hudbu a diva-dlo 60. let 20. století. Asi největší divácký ohlas vyvolala hra „Jonáš a ting-tangl“ (1962), kde autoři poprvé vystoupili i jako herci. Šlitr v černé bouřce jakožto popleta, Suchý s francouzským slamákem jakožto ten zkušenější. Šlitrovy kresby jsou vystaveny v řadě galerií. Napsal hudbu pro více než 300 písniček (nejzná-mější: Ach, ta láska nebeská, Včera neděle byla, Zuzana, aj.). Jako herec je zaznamenán ve třech celovečerních fi lmech Bylo nás deset (1964), Kdyby tisíc klarinetů (1965) a Zločin v šantá-nu (1968), v několika dokumentárních a televizních fi lmech. Za zmínku stojí středometrážní fi lm režiséra Miloše Formana Kon-kurz (1963). Jako režisér se podílel na televizním fi lmu Člověk z půdy (1962). Jiří Šlitr zahynul tragicky (otrávil se svítiplynem) v ateliéru na Václavském náměstí 26. prosince 1969. Je pochován na Vyšehradském hřbitově v Praze.

Josef Čapek

Český malíř, spisovatel, fotograf, grafi k, knižní ilustrátor a autor slova „robot“. Narodil se 23. března 1887. Dětství strávil v Malých Svatoňovicích u Trut-nova. V roce 1890 se rodina pře-stěhovala do Úpice u Trutnova. Josef tady navštěvoval obecnou a měšťanskou školu, v letech 1900 a 1901 pak německou školu v Žacléři. Do Krkonoš to měl co by kamenem dohodil. Posléze chodil na německou dvoule-tou odbornou školu tkalcovskou ve Vrchlabí. Roku 1904 začal žít už natrvalo v Praze, kde studoval na Uměleckoprůmyslové škole. Dokázal, jak moc u něj byla propojena tvorba výtvarná a literární.První obrazy v Praze vystavil v roce 1912. Jako jevištní výtvarník spolupracoval s Národním divadlem v Praze, Státním divadlem v Brně a s Městským divadlem na Vinohradech. Začínal jako redaktor Národních listů, později byl redaktorem a výtvarným kritikem v Lidových novinách. Mimo to působil jako redaktor v několika časopisech zabývajících se výtvarným uměním: Umě-lecký měsíčník, Volné směry. Působil i jako karikaturista.Za protifašistickou činnost byl v září roku 1939 zatčen a do roku 1945 vězněn v nacistických koncentračních táborech. Tam také v dubnu roku 1945 v Bergen-Belsen zemřel.

Hans Havliček

Lékař, vědec, který za I. světové vál-ky působil jako asistenční lékař ve skupině profesora Schlossera, kde nabyl výtečných znalostí a praktic-kých dovedností z oboru chirurgie a rentgenologie. Roku 1926 přichází do žacléřské nemocnice a stává se novým primářem. Věnuje se mimo

jiné vědecké činnosti, žacléřské pracoviště navštěvují odborníci nejen z Evropy, ale i ze Severní a Jižní Ameriky, Indie. Za jeho působení získala modernizovaná žacléřská nemocnice věhlas, mnohé z používaných přístrojů Havlíček sám navrhl. Zajímavé bylo používání křemíkové lampy BACTOPHES. Havlíček zjistil, že použitím woodového ultrafi alového světla lze zabránit rozšíření infekce a docílit rychlejšího hojení hnisavých ran. Roku 1935 byl jmenován čestným hostem francouzského chi-rurgického kongresu. Přednášel na Sorbonně, v Basileji a Gentu. Roku 1940 byla jeho práce násilně přerušena. Jelikož byl členem německé sociálně demokratické strany a také léčil židovské ob-čany, byl suspendován a byl mu zakázán vstup do nemocnice. Veškeré vědecké materiály, preparáty a sestrojené přístroje mu byly zabaveny. Následovala vazba gestapem a věznění v Trutno-vě, poté v Hradci Králové. Zde onemocněl cukrovkou, projevují se i srdeční obtíže. Teprve r. 1944 byl propuštěn. Havlíček neú-spěšně žádal o české občanství. Byl vysídlen do americké oku-pační zóny do Friedbergu v Hessensku, kde působí jako vedoucí lékař. Jeho vlastní zdravotní stav je nadále bezútěšný. Dne 13. 5. 1949 umírá ve Wetzlaru zapomenutý a chudý.

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 7jaro/léto/podzim 2008

www.krkonose.eu

Brambory mají dlouholetou tradici i v Krko-noších. Jejich zavedení do stravy horalů lze vnímat i jako jistou „revoluci“. Došlo k ní během několika desetiletí a stejnou dobu nesly jakousi „pečeť bídy“. Archiv Krkonoš-ského muzea ve Vrchlabí uchovává několik publikací, které význam pěstování brambor v horských podmínkách zaznamenávají. Nahlédněme společně do archiválií a při-pomeňme si.....

„Vzdělávejme lid svůj – neb osvěta spasí nás!“Zemáky - nauku o pěstování, sklízení a zužitkování zemákov jakož i o nepřátelích a nemocech jejich se zvláštním zřetelem k poměrům hor Krkonošských a z nařízení slovutné rady zemědělské napsal Josef

Dumek. Byl bývalým ředitelem vyššího hospodářského ústavu, hospodářským ře-ditelem, zemským hospodářským učitelem rady zemědělské pro království české, čest-ným členem více užitečných a vědeckých spolků, atd. Richard rytíř Dotzauer, jménem ústředního výboru pro povzbuzení průmyslu Krkonoš v úvodu brožurky

„Zemáky“ píše: „Horalů našich denní chléb – zemák „bandor“ – zasluhuje pečli-vého uvážení, aby nejen hojně se dařil, ale i zdravým byl. K dosažení účelu toho vydala rada zemědělská spisek tento, přejíc si, aby lidu našemu, zvláště pak horalům Krkonoš-ským, hojně prospěl. By spisek dostal se do rukou jednotlivců a do rodin, pro které byl napsán, žádáme samosprávné orgány, ale i delegáty rady zemědělské, jakož i ctěné naše učitelstvo, by všemožně k rozšíření dobrých rad v spisku tomto obsažených napomáhalo, neboť jen společnou snahou možno v milené vlasti naší dodělati se úspěchů dobrých a trvalých. Zdař Bůh!“

František Kutnar v „Malých dějinách brambor“ z roku 1963 k pěstování

brambor v Krkonoších připomíná:„V tzv. budním hospodaření, které se specializovalo na chov dobytka, má zprávy znalec krkonošské přírody a života jejich lidí, osobní lékař arcivévody Karla J. K. E. Hoser. Ve svém statisticko-topografi ckém popisu Krkonoš z roku 1803 uvádí, že pěstování brambor v okolí bud je známo z 60. let 18. století. Povíce jak 30 letech

Brambory – skrytý pokladKoroptve střílené motykou, zemče,

zemňák, zemník, ablko, bandor, prostě .. Brambory jsou,

tvrtá ve světě nejrozš í ř e n ě j š í zemědělská plodina. U nás jejich plochy sice klesají, ale v řadě jiných států naopak významně rostou. Brambory jsou v současné době vnímány jako zdravá potravina 21. století, která díky svým nutričním hodnotám umožní nasycení hladovějících obyva-tel nejen z rozvojových zemí a odvrácení rizika hladomoru. Podobně jako když koncem 18. a začátkem 19. století pomohly čelit hladomoru v Evropě. To je i prvořadý smysl Mezinárodního roku brambor 2008, na základě iniciativy peruánské vlády vyhlášeného Valným shromážděním OSN při konferenci FAO. Mezinárodní rok brambor 2008 je výstižně cha-rakterizován mottem: „Brambory – skrytý poklad“.

jsou brambory obvyklým jídlem krkonoš-ských horalů, jak chovatelů dobytka, tak přadláků, tkalců a sklářů, a největším jejich dobrodiním, kterému se daří tam, kde už neroste ani oves, ale jen zelí.“

Životní význam brambor pro chudé horské obyvatelstvo Krkonoš a Podkrkonoší při-bližuje ve svých spiscích také Věnceslav Metelka z Pasek nad Jizerou, pramen Raisových Zapadlých vlastenců. Metelka sám bramborařil a s útrpností pozoroval, jak se chudí přadláci a tkalci jeho kraje plahočí na svých kamenitých políčkách, jen aby si zajistili na zimu trošek nejnutnější bramborové stravy. „...Tam na tom vršku mezi hromadami kamení pět nebo šest osob, které zemčata vykopávají ze studené země. Jsou to chudí a nuzní lidé, kteří sobě v létě v potu tváři sousto chleba krvavě zasluhují, v podzimu však ne v potu tváři, nýbrž v mrazu a zimě.“

Karel Václav Rais ve svých realistických povídkách z podkrkonošské vesnice a měs-tečka popsal realitu života, tak jak ji viděl a prožíval. Také z jeho podání jednotlivých momentů z pěstování brambor si čtenář utvoří celistvý obraz dobového a krajového bramboraření.František Jílek ve své knize „Ze živo-ta našich otců“, z roku 1960, uvádí: „Horské brambory vynikaly dobrou ja-kostí. Když přišel čas pro jejich sadbu, ve sklepě je přebrali a přebrané vynášeli do podkůlně. Pak je naměřili do pytlů, nejdřív „vokurčata“, potom „popelky“, naposled „rozmarínky“. Rozvezli po poli, zapřáhli jednoho vola do hákoviště a sázeli je za ním do brázd. Chalupník sázel bandory

zpravidla za „motykou“ – motykou kopal brázdy, motykou brambory také zahrnoval. Po skončení sadby se kdysi sazeči po poli z bujnosti váleli.“ MUDr. Ladislav Kaizl v knize „Lidová

výživa“ z roku 1944, v kapitole „ Strava v Podkrkonoší“ připomíná: „Kronikáři měli v historii mnoho příležitostí zabývat se popisem hladu. Tak např. pro Vrchlabsko (Hohennelbe) je doložena dlouhá řada hladových let počínaje rokem 1231. Je však s podivem, jak málo pozor-nosti věnovali šíření brambor kronikáři, kteří jinak zaznamenávali každý liják a ze-jména pohyb cen hospodářských plodin.“

„První zmínku o bramborách v Podkrkono-ší najdeme v deníku neznámého občana vrchlabského z roku 1771 – byla velká drahota, hlad a mření v Čechách. Zavedení brambor bylo uvítáno fi lantropy, státníky i ekonomy s největším nadšením. Brambory se pro miliony lidí staly nedocenitelným darem přírody, potravinou všech písčitých a horských krajů, chlebem země. Dají se připravit na nejrůznější způsob a neprotiví se ani při každodenním požívání. Brambory považujeme za nejužitečnější z evropských

plodin, jejich rozsáhlou kulturu za základ, na němž spočívá co možná největší lidna-tost země, za paladium proti hladomorům, které dříve často s následujícím morem a strašlivým mřením pustošily náš světadíl.“

Hladová náhražka v dobách bídy V horách měli lidé k bramborám úctu jako k jídlu, které zachraňovalo od hladu. Ne-můžeme se proto divit, že se ta znamenitá zelenina netěšila tak velké vážnosti jak by měla. Nejedli se při slavnostních příležitos-tech. A vzpomínal-li někdo na ně, tak jako na tu známou chudou doškovou chaloup-ku. Brambory se - přes svůj krásný květ – nestaly rostlinou poetickou. Budí v nás zcela jiné pocity než lány jetelíčku či obilí.

Rok 2008 je u nás nejen výročním letopoč-tem řady slavných či tragických dějinných událostí, ale navíc i významným mezníkem našeho bramborářství. Právě před sto lety (1908) vznikla první bramborářská orga-nizace v českých zemích, která se, díky svému prozíravému vedení, zasloužila o další jubilanty – havlíčkobrodský Výzkumný ústav bramborářský a Sativu Keřkov.

Poniklá – obec oceněná modrou stuhou v krajské soutěži „Vesnice roku 2007“ za vynikající spolkový život si dělá v letošním roce velké ambice na celkové vítězství tohoto prestižního klání. Však se má také čím pochlubit. Od roku 1994 v Poniklé působí certifi kovaná biologická farma Krako-nošův ranč. Více než tři desítky místních obyvatel hospodaří na 472 ha zemědělské půdy, z toho na 165 ha půdy orné. Ostatní jsou trvalé travní porosty – louky i pastviny. Přehlédnout však nelze, že české biofarmy mají pro hospodaření složitější a přísnější podmínky, ani to, že vzhledem k úrovni vstupních nákladů nemají žádoucí výnosy. Mléko s bio certifi kátem musí být od dojnice vyživované uznanými krmivy, nebo vlastním bio krmivem. Jednoduché není v horských a podhorských oblastech ani pěstování bio brambor. Když pomineme náklady na sadbu a polní práce, složité je i jejich sbírání. Svažitá, kamenitá políčka často nelze sklízet mechani-zací, vysoký je podíl ruční práce. Přesto v Poniklé bio brambory pěstují. Alena Vondrová, ekonomka Krakonošova ranče, k tomu uvádí: „Jsou bez chemických přípravků, do země je přidáván pouze hnůj nebo kompost. Používáme pouze uznanou nebo vlastní sadbu. Pravidelnou kontrolu bio hospodaření sledují kompetentní orgány. V současné době pěstujeme bio brambory už jenom na třech hekta-rech, abychom pokryli zájem místních obyvatel a zabezpečili na zimu stravování v místní základní škole. Když se poohlédnu po regionu, bohužel všechna družstva plochy brambor postupně snižují. Dříve je pěstovali všude. Ke každému domu či chalupě patřila nějaká políčka, vypovídají o tom nejen historické fotografi e. Brambory byly na horách základem obživy. Nebyla mechanizace, jen dřina za motykou. I dnes si říkám, stojí nám vůbec za to? V našem případě nás ke snižování výmě-ry, bohužel, tlačí vysoké náklady, klesající farmářské ceny, ale i nesolidní přístup obchodníků k zákazníkům. „Mají tak vysoké obchodní marže, které snižují prodejnost brambor. To je k zemědělcům nefér.“

Rozcuchaná nevěsta

Kilo vařených brambor, 1 kg oloupaných - na jemné plátky nastrouhaných jablek, 200 g cukru, 5 vajec, 3 deci smetany, lžička skořice. Do vymaštěného pekáčku klademe vždy vrstvu brambor, a na ně vrstvu strouhaných jablek smíchaných s cukrem a skořicí. Poslední klademe vrstvu brambor. Nakonec ve smetaně rozšleháme vejce, vše zalijeme a do červena upečeme.

Cmunda s uzeným

Půl kg syrových oloupaných brambor, 5 lžic mléka, 1 vejce, 150 g polohrubé mouky, sůl, pepř, uzené „od kosti“. Oloupané brambory nastrouháme, vodu scedí-me, přidáme mouku, sůl, pepř, mléko, vejce, nadrobno nakrájené uzené maso a dobře promícháme. Rozložíme na vymaštěný pekáč a pečeme do červena asi 30 minut. Podáváme s kysaným syrovým zelím.

Krkonošská gastronomie Co před desetiletími krkonošský chudý, ale bodrý lid nabídl vandrovnímu nebo zbloudilému turistovi? V mnoha horských chalupách šlo několikrát do týdne o „koroptve střílené motykou“ - brambory na loupačku, šťouchané s cibulkou nebo další nepřeberné množství úprav. Strava prostá, ale chutná.

Koroptve střílené motykou

Větší, čistě omyté, stejně velké brambory, ve slupce pečeme v troubě na pekáči. V kastrolu rozpustíme

sádlo (máslo), osolíme, přidáme jemně utřený česnek a brambory přelijeme. Pekáč zakryjeme dalším pekáčem a brambory dodusíme.

Sejkory

Kilogram oloupaných syrových brambor nastrouháme do mísy. Slijeme vodu, přidáme vejce, cibuli, majoránku, osolíme a zahustíme podle potřeby hladkou moukou. Těsto naléváme

na pánev s rozpáleným tukem, po obou stranách opékáme dozlatova. Sejkory se jedly horké např. s

kysaným červeným zelím.

Jiří Marhold „Krkonošská kuchařka“

Brambory na desítky způsobů

Sázení brambor v Poniklé, snímek kolem roku 1910, archiv Krkonošské muzeum Vrchlabí.

Z dochovaných písemností je zřejmé, že horalé pěstovali brambory ještě ve výšce až 1.100 m nad mořem, kde je hospodáři z malých políček často dobývali zpod sněhu. Zdomácněly a staly se někdy jedinou stravou. Klofané, šťouchané, maštěné, zajíšené – zalité omáčkou ze smažené mouky a cibule, vařené, pečené ve slupce, se solí a „ždibcem“ másla. Pro Krkonoše a Podkrkonoší byly příznačné pokrmy ze syrových strou-haných brambor, kterým se říkávalo sejkory a chlupačky. Nejznámější je bramborák, který se má jíst horký, protože studený tuhne a modrá. V každém koutě Krkonoš byl připravován odlišně a také se jinak jmenoval. Bandorník, frncábník, fofrovanec, drn, bandorová nadivajna. Málokterý honosný pokrm ve světové kuchyni se může pochlubit tolika jmény jako bramborák, čili cmunda nebo kramfl ek.

Sejkory jsou tradiční a oblíbené krkonošské jídlo. Na ty nejznámější sejkory stojí zájemci dlouhé fronty při

jarmarku na Jilemnickém náměstí.

Bikearéna

Krkonoše - svazek měst a obcí jaro/léto/podzim 2008Strana 8

www.krkonose.eu

Krkonoše a Podkrkonoší Malebná krajina Krkonoš s nejvyšší horou Sněžkou a pramenem světového veletoku Labe přitahují více než sto let návštěvníky z celé Evropy.

Přestože je krkonošská krajina chráněna národním parkem a některá místa jsou pro cyklisty nedostupná, najdete v Krkonoších i v jejich podhů-ří stovky kilometrů krásných tras pro horská, treková i silniční kola. Odměnou za nějaké to šlapání do kopců vám budou zážitky z úchvatných výhledů, z jedinečné přírody, malebných horských vesnic i podhorských historických měst. Šetřit síly do kopců vám pomohou speciálně vyba-

vené cyklobusy nebo sedačkové lanovky, které vás i s vaším kolem vyvezou nahoru. Navrhované okruhy jsou pouze doporučením!

Aby vám náš kraj přirostl k srdci blížvybrané cyklistické okruhy v centrálních Krkonoších a Podkrkonoší

V Krkonoších a Podkrkonoší najdete stovky kilometrů cykloturistických cest. Bikearena Krkonoše je sestava z cykloturistických okruhů, které nabízí to nejhezčí, co lze vidět ze sedla kola na horách i pod horami ve středních Krkonoších. Při jejich projíždění vás uspokojí nejen sportovní výkon, ale i zajímavosti o místní krajině, zdejší přírodě a bohaté historii. S cílem přinést nezapomenutelné zážitky, krásné výhledy na krkonošské vrcholy hor a nová poznání, trasy vybrali a texty zpracovali Petr Srp a Christian Schlittenbauer, mapky připravil Jan Petera. Mapy a letáčky získáte v infocentrech, podrobné informace na www.bikearena.ergis.cz

Krkonošský okruh (Okolo Krkonoš) s kolemkolem Krkonoš (143 km / 2733 m / silniční)

Trasa pro silniční kolo dovolí prohlédnout si Krkonoše doslova ze všech stran. Provede vás horskými středisky i historickými městy na úpatí hor. Na české straně si vás podmaní krásná horská krajina s roubenými chalupami v Malé Úpě či malebné údolí Jizery. Na polské straně určitě neminete unikátní dřevěný kostelík Wang v Karpaczi při-vezený z Norska i krásné vodopády kolem Sklářské Poreby. Hraniční hory překonáte v jejich dvou sedlech, což je kromě zážitku také slušný sportovní výkon.

Jizerský okruh (Pojizerský okruh) po kopcích podél Jizery a Jizerky (87 km / 1495 m / silniční)

Silniční trasa vás provede po malebných koutech západních Krko-noš. Kraj rozkládající se podél údolí Jizery a jejího levého přítoku Jizerky. Pojedete údolím podél četných říčních zákrutů i po kopcích kolem. Od krkonošských horských vesniček vás trasa zavede na hranici sousedícího Českého ráje. Odměnou za četné šlapání do kopců vám budou jedny z nejkrásnějších vyhlídek na Krkonoše, i daleko do kraje. Přesvědčí vás o pestrosti a malebnosti české krajiny.

Podrkonošský okruh krajem pod horami(78 km / 1130 m / silniční)

Nenáročná trasa pro silniční kolo předvede krásy Podkrkonoší. Provede vás podhorskými vesnicemi s roubenými chalupami a statky i historickými městy - kolem renesančních zámků ve Vrchla-bí, Horní Branné a Jilemnici, přes historické náměstí v Hostinném s „mluvícími obry“. Lahůdkou cesty jsou malebné vyhlídky na kopcovitou krajinu kolem hradu Pecka.

Krakonošova cesta po Krakonošově hospodářství (63 km / 1775 m / MTB)

Od nepaměti lidé věří, že krkonošským horám vládne mocný duch Krakonoš. Ukrývá se prý v temném údolí pod Sněžkou nazývaném Obří důl. Až budete stoupat výš do hor, všímejte si, jak se mění příroda kolem vás. Dole na úpatí hor a v údolích se daří stromům listnáčům, obzvlášť bukům, výš na svazích hor pak „otužilejším“ smrkům. Nahoře na plochých vršcích, kde foukají studené větry

a půda je často podmáčená se daří nízké kosodřevině, travám a rašeliníku. Na nejvyšších vrcholcích, posetých kamením se drží chomáčky trav, mechy a lišejníky. Nad tím vším se tyčí majestát-ný jehlan Sněžky - za poslední doby ledové ho takhle vybrousily

ledovce. Na severní (polské) straně hor po nich zbyly nahrnuté morény a ledovcová jezera. Po době ledové zůstala i tvář plochých vršků hor, které připomínají tundru kdesi v daleké Skandinávii. Pokud si budete chtít prohlédnout Krakonošem střežená místečka, budete muset holenkové, nechat kolo doma a vyrazit po svých. Krakonoš má své tajné zahrádky, kde pěstuje to nejcennější bejlí (bylinky). Ty jsou však před lidmi dobře ukryty a znají je jen ty nej-zasvěcenější báby kořenářky.

Borůvková cesta - exkurze lesním hospodářstvím (51 km / 1615 m)

Porosty nízkých keříčků, na kterých se koncem léta modrají kuličky borůvek, jsou příznačné pro krkonošské smrkové lesy, kterými ten-tokráte povede naše cesta. Dovede nás na vršek kopce Žalý, jehož starý německý název zní Heidelberg - bo-růvková hora. Hluboké lesy byly kromě rud-ných ložisek odedávna považovány za jedno z největších bohatství Krkonoš.Prvními kolonizátory horských lesů byli pro-spektoři a horníci. Krá-lovský báňský hejtman Kryštof z Gendorfu začal v polovině 16. století těžit železnou rudu a zakládat žele-zárny. Doly a hutě měly spotřebu dřeva. Gen-dorf pozval zkušené dřevaře a plavební dělníky ze své domoviny

Harrachova cesta po hraběcím panství(60 km / 1666 m / MTB)

Harrachové jsou významný šlechtický rod, spřízněný s dalšími aristokratickými rody. Může se pochlubit řadou významných osob-ností - kardinálů, diplomatů a průmyslníků.Harrachové se dostali do Podkrkonoší za třicetileté války r. 1632 koupí zámku v Horní Branné. Přestože získali rozsáhlé statky i jin-de v Čechách, Uhrách a Rakousku, hlavní působiště rodu zůstáva-lo většinou tady. Byli vzdělaní, podnikaví a dobří hospodáři a pro

západní část Krkonoš znamenali období prosperity. V 18. století se příze a plátno z Jilemnicka vyvážely do Harlemu, Amsterodamu či Benátek a Janova. V 19. století získalo sklářství v Harrachově světový věhlas. Do paměti lidí se nejvíce zapsal Jan Nepomuk František hrabě Harrach (1828–1909), vlastenecký šlechtic, vzorný hospodář. Podporoval počátky turistiky v Krkonoších - vybudoval turistické cesty do hor, výletní restaurace či rozhlednu na hoře Žalý. Pro své lesníky, jako první do Čech, přivezl lyže. Prozíravě r. 1904 vyhlásil první krkonošskou přírodní rezervaci. R. 1879 uspořádal hrabě Harrach v Jilemnici lesnický sjezd. Zhruba šesti stům účast-níků předsedal kníže Schwarzenberg. Dlouhé řady kočárů odvážely hosty na obhlídku Harrachova hospodářství. Naše cesta vás vybízí vydat se po jejich stopách. Nejprve z Jilemnice kolem Harrachem zbudované vyhlídkové restaurace na vrch Kozinec. Čeká nás sjezd do údolí Jizery, kde překřížíme malebnou železniční trať z r. 1899. Od Jizery vystoupáme k horám buď údolím Poniklé nebo tišším a romantičtějším údolím na Stromkovice. V obou nalezneme rázovi-té horské chalupy s roubenou obytnou částí a kamenným chlé

Korutan, ze Štýrska a Tyrol. Usazovali se i s rodinami a zakládali nová sídla, jako například Krausovy Boudy, nad kterými vede naše cesta na Špindlerův Mlýn. Osadníci těžili dřevo, stavěli milíře na výrobu dřevěného uhlí a plavili dříví po řekách. Dochovalo se je-jich stavitelské umění v krocení potoků . Ukázky nalezneme poblíž Boudy u Bílého Labe na potoce zvaném Čertova strouha. Zde více než 100 let přetrvává mistrovské hrazenářské dílo, čítající desítky kamenných prahů, zpomalujících tok vody a bránících záplavám.Za pouhé půlstoletí se podařilo vymýtit valnou část krkonošských

listnatých lesů a z Krkonoš téměř vymizel dříve běžný buk. Krko-nošské lesy byly znovu postupně obnovovány. Původní druhově smíšený les byl nahrazen monokulturním lesem smrkovým, který sice rychleji roste, ale není tak odolný. To se v plné míře ukázalo v 80. letech minulého století, kdy byly lesy, poškozené imisemi z českých a německých elektráren, napadeny kůrovcem. Nevídanou kalamitu řešili lesníci vykácením rozsáhlých ploch lesa. Dodnes můžeme vidět zbytky mrtvého lesa a souvisle odlesněné plochy například na svazích Kozích hřbetů, kudy nás vede cesta k Bílému Labi. Většinu krkonošských svahů se však od té doby podařilo opět zalesnit, z velké části díky přispění holandské nadace FACE. Místní lesy jsou opět chloubou Krkonoš.

silnice

místní zpevněná komunikacelesní nebo polní cesta s nezpevněným povrchem

silniční značení cyklotras

pásové značení cyklotras

značení cyklotras na území NP KRNAP

značení pěších turistických tras

neznačené úseky

doporučená cesta

zámek

kostel

muzeum

lidová architektura

rozhledna

místo dalekého rozhledu

možnost občerstvení

informační středisko

LEGENDA

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 9jaro/léto/podzim 2008

www.krkonose.eu

ze sedla kola

Komenského cesta po stopách víry a učitele národů (60 km / 1252 m / MTB)

Cesta nás vrátí do dob, kdy naše hory, odlehlé a vzdálené od dění v zemi, poskytovaly ochrannou ruku všem, kteří se dostali do sporu s vládnoucími pány - na počátek 17. století. V Čechách vrcholil 200 let trvající náboženský konfl ikt započatý v 15. století husitskými vál-kami. Spor mezi katolíky a protestanty uvrhl zemi do bídy a strádání. Vyvrcholil povstáním nekatolických českých pánů proti císaři a jejich porážkou roku 1620 v bitvě na Bílé hoře. Následoval návrat Habsburků na trůn, násilná germanizace a rekatolizace. Podkrkonošská panství protestantských pánů byla za účast na povstání konfi skována a při-

padla Albrechtu z Valdštejna, generalissimovi císařské armády. V té době mnoho nekatolíků odcházelo do Slezska za hraničními horami, pod ochranu tamních protestantských pánů. Mezi těmi, kteří se kvůli své víře vydali na pouť ze země otců, byl i biskup nejznámější české protestantské církve Jednoty českobratrské - Jan Amos Komenský (1592–1670). Jeden z největších evropských pedagogů a humanistic-kých fi losofů, spisovatel a reformátor. Pod horami, daleko od centra země, kráčela odveta katolických pánů pomaleji. A tak ještě v letech 1626 až 1628 tady Komenský nalezl dočasné útočiště na zámku v Bílé Třemešné. Ve zdejší věhlasné knihovně našel inspiraci pro své nejzná-mější pedagogické dílo Didaktica Magna. Během pobytu navštěvoval

i jiná místa Podkrkonoší. V zimě 1627 navštívil zámek svého příznivce, pana Václava Záruby z Hustířan v Horní Branné, který tu dožíval na svém zabaveném panství, držené již Valdštejnem. V zámku dnes sídlí kromě obecního úřadu také malé muzeum, připomínající Komenského pobyt a dílo. Odtud se vydává na svůj útěk z vlasti. S celou rodinou a přáteli odjíždí v zimě 1628 po staré cestě na Černý Důl kolem dnešních vápencových dolů přes vršky zvané Konfi skáty. Dnes nás zde pozastaví spanilost dvou renovovaných kapliček. Vznikly později po jeho odcho-du, kdy katolická církev všemi způsoby upevňovala svou moc a stavbou drobných památek i výstavných klášterů připomínala lidem jedinou správou víru. Podobných kapliček a božích muk kolem cesty, obzvláště v podhůří, nalezneme desítky. Exulanti pokračovali směrem na Janské Lázně a Žacléř. Jednoduchý památník na Růžovém paloučku v hraniční obci Černá Voda dnes připomíná místo, kde Jan Amos Komenský na-vždy opustil rodnou zemi, odkud se vydal do slezského Lešna, a později pak dál až do Anglie a Švédska, aby se stal učencem uznávaným v celé Evropě, autorem mnoha děl a učebnic, podle kterých se učili i leckteří evropští panovníci. Naše cesta se nad Janskými Lázněmi obrací do vnitrozemí na Vlčice a Hostinné. Odtud starou zemskou stezkou zpět k horám s krásnými výhledy na celý hřeben Krkonoš.

Zámecká cesta po stopách krkonošských pánů (27 km / 651 m / MTB)

Zámecká cesta nás zavede hluboko do dějin, kdy krkonošské hory a podhůří byly rozděleny mezi často soupeřící šlechtické rody, které si pro svá sídla vystavěly reprezentativní renesanční zámky. V polovině 16. století místním pánům zamíchal karty mladý hornický odborník Kryštof Gendorf. Přišel do Čech z rodných Korutan a stal se královským rádcem pro věci horní a mincovní. Rychle rozpoznal rudné bohatství Krkonoš. V roce 1533 zde koupil vrchlabské panství a později i další panství na východě Krkonoš - Trutnov a Žacléř. Podnikavý Gendorf rozvinul hornické a hutní podnikání v Krkonoších nebývalou měrou. Ve Vrchlabí vybudoval největší železárny v Čechách. Výnosným artiklem byly míst-ní kosy, které se v dřevěných sudech vystlaných slámou exportovaly

daleko za hranice země. Gendorf přetvořil ves Vrchlabí v prosperující město a vystavěl zde r. 1546 jeden z prvních renesančních zámků v Čechách. Úspěšný cizinec to neměl mezi místními starousedlými pány jednoduché. Z jihu (panství Hostinné) a ze západu (panství Štěpanické) s ním sousedili Valdštejnové, kteří se cítili ohrožováni Gendorfovou rozpínavostí a podnikavostí a neustále mu škodili. Počínaje krádežemi dobytka, ničením dolů a hamrů, přehrazením Labe, aby z hor nemohl plavit dříví nezbytné pro doly a hutě, až po ozbrojené bojůvky na hra-nicích panství.Původně vládli Valdštejnové svému rozsáhlému panství na západě ze štěpanického hradu (dnes jsou zde jen ruiny). Panství bylo však dě-dickými nároky rozděleno na dvě menší části, z nichž jedna byla záhy prodána. Úlohu hradu převzaly nejprve dvě tvrze a ve druhé polovině 16. století pak půvabné renesanční zámky. Zámek v Horní Branné dal vystavět Zdeněk z Valdštejna, zatímco zámek v Jilemnici zbudovali

noví majitelé Křinečtí z Ronova.Jak šly dějiny, podkrkonošská panství se dělila a zase slučovala a vystřídala se na nich řada pánů. Jen jedinkrát se všechna dostala pod vládu jediného muže. Bylo to v 17. století, na počátku celoevropské 30tileté války. Levně je skoupil vrchní velitel císařských vojsk a jeden z nejvlivnějších mužů v Evropě, nejslavnější z rodu Valdštejnů - podni-kavý, ctižádostivý a bezohledný Albrecht. Přetvořil Gendorfovu hutní výrobu ve válečnou mašinérii - vrchlabské muškety a dělové koule zásobovaly císařská vojska na bojištích po celé Evropě. Podkrkonošská panství se stala součástí vévodství frýdlantského, které bylo jakýmsi státem ve státě se zvláštními výsadami a bylo ostrovem prosperity a míru uprostřed Evropy rozbouřené válkou. Bylo tehdy nazýváno „terra felix“ - šťastná země. Po zavraždění Valdštejna za údajné spiknutí proti císaři, byla jeho rozsáhlá panství rozdělena mezi císařovy stoupence, převážně cizozemce a válečníky. Tím skončila pod krkonošskými hora-mi i vláda starých českých rodů.Podkrkonošské zámky dnes již slouží jiným účelům. Ve Vrchlabí a Horní Branné se z nich staly úřední budovy. Vrchlabský zámek uchovává vzácná renesanční kamna. V hornobranském zámku najdeme malé muzeum J. A. Komenského. V jilemnickém zámku sídlí Krkonošské mu-zeum se zajímavými etnografi ckými a historickými expozicemi, mimo jiné o historii lyžování v Krkonoších.

Otočme střelku kompasu a zamiřme směrem jižním, do malebného podhůří s lidovými stavbami. Kopečkům se nevyhneme. Pro jízdu po „okreskách“ bude nejvhodnější kolo trekingové. Pojedeme po cestách, po kterých formani vozili z hor dolů „do kraje“ výrobky horských tkalců a sklářů a zpátky dopravovali to, co se na chudých políčkách neurodilo nebo co nedokázali místní řemeslníci vyrobit. Nejdůležitěj-ším stavebním materiálem vždy bylo dřevo. Na venkově to platilo až do počátku 20. století. Podkrkonošská městečka byla až do ničivých požárů v 18. a 19. století prakticky celá dřevěná. Dodnes tu najdete dva typy dřevěného roubeného domu - pojizerský a podkrkonošský. S domem pojizerským se setkáváme na západě pohoří a poznáme ho podle jednoduchého obdélníkového půdorysu a naopak bohatě zdobe-ného štítu, tzv. lomenice. Je členěna do 2–4 vodorovných pásů, často různě předsazených a vytvářejících tzv. kočičí procházku. Domy typu podkrkonošského ze středních a východních Krkonoš štíty tak zdobné nemají (pouze svislé nebo šikmé bednění s lištami), zato jejich půdorys bývá složitější - s boční podkrovní světničkou na sloupech, případně dalšími přístavky. Zda šlo o chaloupku, kde bylo „vše v jednom“ nebo o větší usedlost s trojbokou či dokonce čtyřbokou stavební dispozicí, o tom rozhodovala movitost majitele a pochopitelně poloha: čím dál od neúrodných hor, tím větší dům.To všechno mohl forman, třeba zrovna náš pan Harcuba, vidět při své cestě za zbožím na trh do Nové Paky nebo Jičína. Vyjel od prostých

JéZeĎácká cesta (Cesta JZD) po statkářském asfaltu (40 km / 691 m / Trekking)

Už jen střední a starší generace si pamatuje, co to byla za komunis-tické éry jednotná zemědělská družstva (JZD) či státní statky. Byly

to dvě formy socialistického zemědělského hospodaření - kolektivní (družstevní) a státem spravované. Mnoho se napsalo a nafi lmovalo o často násilném sdružování soukromých zemědělců do jednotných zemědělských družstev v 50. letech minulého století. Sedláci vkládali, často nedobrovolně, svá po generace zvelebovaná hospodářství do společného majetku družstev, kde péči o ně převzali lidé bez potřeb-ných kvalifi kací, leč s dobrým kádrovým profi lem. JZD a statky leckdy nehospodárně plýtvaly prostředky. Mnohé cesty ke svým polím pokryly kvalitním asfaltem. Dnes nám po nich zůstaly ideální cyklistické stezky s krásnými výhledy do kraje a na hory. V Podkrkonoší vedou obvykle od silnice v jednom údolí k silnici v údolí sousedním. Jen se nelekněte - často začínají nebo končí přímo v areálu bývalého statku či JZD. Naše cesta nás provede po některých z nich. Nejprve tzv. Rumovkou, která spojuje horní Vrchlabí a Lánov. Zlí jazykové tvrdí, že se tak jmenuje podle nápoje, který pili řidiči, co se touto neofi ciální silničkou vraceli z

hospod domů. Jiná nás přivede na místo, kde cestu kříží osm kilometrů dlouhá lanovka dopravující kámen z lomu v Černém Dole do vápenky v Kunčicích. Tam na vršcích uvidíte širokou asfaltovanou přistávací dráhu pro práškovací letadla - staré zemědělské letiště. Snad nejkrásnější vy-hlídky na hory se však otevřou z cesty, která se vlní mezi Arnultovicemi a Prosečným. Dohlédnete odsud až na samotnou Sněžku.

vem. V mnohých z nich bývaly tkalcovské stavy, zpracovával se len a tkalo plátno. Jinde zpracovávali dřevo (pracovali tu truhláři, koláři, šindeláři, houslaři), nebo proutí (košíkáři, výroba košťat), či kůži (ševci) a sklo dodávané ze skláren jako polotovar. V Poniklé se tradice foukání a navlékání skleněných perel a výroba vánoč-

ních ozdob zachovala dodnes, zde můžete navštívit v původní roubené stodole soukromé muzeum krkonošských řemesel. Na konci 19. století éra skromné domácí výroby končila a nastupo-vala tovární velkovýroba. U řeky Jizery najdeme mohutné tovární budovy někdejší přádelny.Po prohlídce vesnic při Jizeře se naposledy vydáme do kopce - na Benecko. Tudy vedly první turistické cesty na vrchol Žalého, na kterém dal hrabě Harrach vybudovat jedinou kamennou rozhled-nu v Krkonoších a výletní restauraci (ta během 2. světové války zanikla). Před závěrečným sjezdem do Vrchlabí snad ještě najdete chalupu, kde vám, stejně jako hostům před sto lety, připraví ně-které typické krkonošské jídlo - kyselo, houbovec či sejkory.

Cesta formana Harcuby (Harcubova cesta) za lidovým stavitelstvím (47 km / 708 m / Trekking)

chaloupek tkalců a dřevařů na stráni pod Žalým, cestou přes Jilemnici mohl projíždět i Zvědavou uličkou, kde dodnes stojí celý soubor rou-benek pojizerského typu jako doklad dřevěné předměstské zástavby. Pokračoval přes Mříčnou, kde k chalupám rolníků přibyly i bytelné stodoly s rámovou konstrukcí a vedl-li valachy přes Kruh, možná i s trochou závisti pohlédl na honosný patrový Tuláčkův statek s pavlačí

a mansardovou střechou. Koně se zapotili - stejně jako dnes cyklista - při stoupání z Roztok ke Karlovu. Harcuba se tu bezděky pokřižoval při pomyšlení na tajemné zaniklé městečko Purklín. Z Karlova pokra-čoval k jihu na Paku, zatímco naše trasa se u malebných karlovských roubenek stáčí k východu, aby přes tichý Žďár a jižní okraj Studence pokračovala do Bukoviny a Dolní Kalné. Ve všech těchto obcích ještě

stojí dost roubených chalup pojizerského typu. U starobylého, barokně přestavěného dolnokalenského kostela sv. Václava změníme směr - zpátky k severu. Přes Horní Kalnou a samotu Příčnici s úžasnými rozhledy na hřebeny Krkonoš sjedeme do labského údolí. Přejedeme bývalou jazykovou hranici i stavební oblast, neboť zdejší „podkrko-nošské“ chalupy jsou o poznání méně zdobné. Tudy se mohl zpátky do hor vracet i náš Harcuba, aby ve Verchlábu vyložil zboží a v hospodě povyprávěl, co všechno po cestě viděl a zažil. I vy si dobře pamatujte, co všechno jste cestou po stopách formanského vozu poznali.

Mezinárodní autobusová linka na trati Berlín, Drážďany, Bautzen, Löbau, Žitava, Hrádek nad Nisou, Liberec, Jablonec nad Nisou, Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Jilemnice, Vrchlabí, Špindlerův Mlýn a zpět jezdí v sobotu a v neděli.

Přepravu zajišťuje: ČSAD Semily, a.s.Tel.: 481 368 442, 481 368 641

Krkonoše - svazek měst a obcí jaro/léto/podzim 2008Strana 10

www.krkonose.eu

Bike-festival Krkonoše probíhá ve Vrchlabí současně s Krakonošovou stovkou. Vyzkoušet si na vrchlab-ském náměstí a v zámeckém parku můžete vlastní šikovnost. Na pro-gramu jsou cyklohrátky a soutěže, cykloakrobatické exhibice, živá mu-zika, těstovinová párty, trhy s cyklis-tickým zbožím. Odstartován bude krátký, ale vydatný cyklistický závod do Kněžického vrchu o originální trofej. V kompletním programu nebude chybět hudební produkce či koncert. Legendární turistic-ký pochod Krakonošova 100 i Bike–festival Krkonoše jsou důvodem k návštěvě Vrchlabí a středních Krkonoš o víkendu 20. - 21. června 2008.

Cykloturistika hrouPodkrkonošský cyklopas

Každý z návštěvníků kouzelných míst Podkrkonoší se může stát buď poutníkem nebo cykloturistou. Svazek obcí Horní Labe ve spolupráci s Královéhradeckým krajem vydal „Podkrkonošský cyklopas“. Pro-pagační materiál obsahuje mapu a tipy k návštěvě vybraných posky-tovatelů služeb v zajímavých zákoutích Podkrkonoší, tedy místa, kde vám na požádání otisknou do cyklopasu jednotlivá turistická razítka. Mezi sedmnácti políčky naleznete nejen restaurace, penziony, hos-pody, autokemp, informační centrum, ale i obecní prodejnu, konzum na potraviny, či Country saloon Nový Texas v Horní Kalné, a další.

Více informací o cykloturistice získáte na: www.krkonose.eu, www.bikearena.ergis.cz

000218 Špindlerův Mlýn - Harrachov – Liberec - Bautzen - Dresden – Berlin1 Km Tč Zastávky Mhd 2® ®6 7

8:00 0 1 od Špindlerův Mlýn, aut. st. pr 17:308:20 20 2 | Vrchlabí, aut. nádr. | 17:058:30 30 3 | Jilemnice, aut. nádr. | 16:50

< < 4 | Rokytnice n.Jiz., nám. | < 8:50 48 5 | Rokytnice n. Jiz., host. | 16:209:10 61 6 | Harrachov, aut. nádr. | 16:059:50 91 7 v Jablonec n.Nisou, aut. nádr. MHD | 15:25

10:10 př od 15:05--- 104 8 -- Liberec, aut. nádr. MHD -- ---

10:55 od př 14:2011:20 124 9 | Hrádek n. Nisou, aut. nádr. ^ 13:55

| 127 10 | Hrádek n. Nisou, CLO | || 127 11 | Porajów, CLO | || 131 12 | Sieniawka, CLO | || 131 13 | Zittau, ZOLL | |

11:50 134 14 | Zittau, Busbahnhof | 13:3012:20 160 15 v Löbau, Busbahnhof | 13:0012:45 př od 12:30

--- 184 16 -- Bautzen, August-Bebel-Pl -- ---13:30 od př 11:4514:30 247 17 v Dresden, Hbf Bayerische Str. ^ 10:4517:15 447 18 př Berlin, ZOB od 8:00

Krkonošské cyklobusy provozované autobusovými dopravci ČSAD Semily, Osnado Trutnov a KAD Vrchlabí, díky fi nančnímu přispění Královéhradecké(grant) a Libereckého kraje (zařazení linky do základní dopravní obslužnosti a grant), příspěvkům města Trutnov a Sdružení Podzvičinska i organizační pra vlastním prostředkům Krkonoš – svazku měst a obcí je realizován projekt, který výrazným způsobem v letní sezóně zlepšuje dostupnost krkonošskýměst a obcí turistům, cykloturistům a obyvatelům, kteří tu žijí.Statistika: V roce 2007 ujel cyklobus 57 534 kilometrů při 86 jízdních dnech. V letošním roce ujede 59 832 kilometrů při 84 jízdních dnech.Jízdní řád: V červnu jezdí během víkendů, o letních prázdninách (v červenci a srpnu) denně, v září každý čtvrtek, sobotu a neděli. Podrobné jízdní řádnaleznete na plakátech a letácích s mapkou, které pro vás budou připraveny zdarma v infocentrech a na www.krkonose.eu. Novinka: Nová linka Hořice, Hradec Králové, Vrchlabí, Kuks a zpět bude v provozu pouze o letních prázdninách, ve dnech: čtvrtek, sobota, neděle. Tipy na výlety cyklobusem naleznete na jiném místě Krkonošské sezony.Kontakt: M. Chaloupská, Krkonoše - svazek měst a obcí, Email: chaloupska@muvrchlabi.cz, www.krkonose.eu

Bike-festival Krkonoše

Cyklistické a cykloturistické

Během uplynulého roku se mohli zájemci v Drážďanech, Hamburku, Mnichově a Berlíně setkat s veletržní prezentací Krkonoš. Nejvyšší české hory měly svůj prostor vyhrazený jako součást celorepublikové prezentace pod záštitou státní agentury Czech Tourism. Každá destinace, kde je veletrh uspořádán, je svým způsobem mimořádná. Liší se i povědomí lidí o Krkonoších a přístup poptávky k návštěvě. Velkým lákadlem pro naše „sousedy“ je řeka Labe, pramenící na Labské louce nad Špindlerovým Mlýnem. Vyjadřují k ní svým způsobem srdečný vztah. A protože pramení v Krkonoších, je jejich zájem o výlet do těchto míst cílený. Turistům, kteří nemají vlastní automobil, nebo těm, kteří rádi cestují po vlastní ose i jinými dopravními prostředky, doporučujeme vlakové a autobusové spojení z Německa do Krkonoš. Připomínáme přímou autobusovou linku na trase: Berlín – Špindlerův Mlýn.

vou poznáte podstatnou část nejvyšších českých ho

Berlin

Dresden

SchmilkaHřensko

Liberec

Jablonec

Rokytnice

Mísečky

Vítkovice

Benecko

Harrachov

Spindlermühle

Pec podSněžkou

Janské Lázně

VrchlabíJilemnice

BerlínŠpindlerův Mlýn

Bližší informace www.csadsm.cz

Autobus z Německa do Krkonoš a zpět - Špindlerův Mlýn - Berlín

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 11jaro/léto/podzim 2008

www.krkonose.eu

Krkonoše a Podkrkonoš íNaše tipy na cyklovýlety

Na kole z Kuksu do KrkCyklobus z parkoviště. Naše dopopo cyklotrasmostu do Sv souběhu spo louce, ktsjízdná. DoStanovic po Ze Stanovicpo cyklotrasŽíreč. V Žírčcyklotrasu č.stoupá po k parkou BraunoKuksu. V Hřib o j e d e c hodbočímevpravo nacyklotrasu č. 4136 a poZábřeží a Dolní Dehtov (občerstve-ní, soukromá galerie) až do Třebihoště. Od restaurace začneme stoupat na okraj osady Zvičina po cyklotrase č. 4086. Na vrchol k Raisově turistické chatě (občerst-vení, nádherné výhledy) je třeba vyjet po neznačené silničce. Ze Zvičiny sjedeme do osady a za ní se na křižovatce značených cyklotras musíme rozhodnout, zda bude-me pokračovat do Hostinného (turistický autobus odjíždí v 17.35 hodin) nebo až do Vrchlabí.Trasa do Hostinného sjíždí severním sva-hem Zvičiny kolem Hotelu pod Zvičinou do Bílé Třemešné (Památník J. A. Komenské-ho). K přehradě Les Království dojedeme po neznačené silnici nebo místní komunikaci, po které vede červená pěší trasa. Před pře-hradou najedeme na cyklotrasu č. 24, která

vede ze Dvora Králové proti proudu Labe.

směr Hostinné. Cyklotrasu č. 24 opustíme v Nemojově, kde odbočíme vpravo na neznačenou silnici do Vítězné. Projedeme přes Starobucké Debrné kolem poutního kostelíka sv. Marie a dojedeme na křižovat-ku ve Vítězné – Kocléřově. Dáme se vlevo na cyklotrasu č. 4087 směr Pilníkov a na další křižovatce opět vlevo na cyklotrasu č. 4347. Pojedeme kolem odbočky ke kempu Svatá Kateřina (občerstvení, malá ZOO). Za krásných výhledů na Krkonoše s dominantní Černou horou sjedeme do Chotěvic. Stále po cyklotrase č. 4347 přejedeme silnici I. třídy do Trutnova a po místních komunikacích přes Karlovku a Podháj dorazíme na Hubertovu výšinu. Zde odbočíme vlevo na cyklotrasu č. 4300, po

které sjedeme do Hostinného (renesanční radnice se sochami obrů, morový sloup, kostel Nejsvětější trojice, Galerie antického umění). (celkem 43 km)

Kdo se rozhodne pro cestu do Vrchlabí,vatky za osadou Zvičinavně stále po cyklotrase

přes Horní Brusnici do Most-(koupaliště, občerstvení).

ese za Mostkem odbočítelevo na cyklotrasu č. 4302.Po ní projedete Dolní

Olešnicí (kostel) a po místních komunikacích přes Slemeno dojedete do Dolní Kalné (kostel, malíř Kavan). Stále po cyklotrase č. 4302 pro-jedete Horní Kalnou a po místních komunikacích přes Příčnici (výhled na Krkonoše) sjedete k Labi do Kunčic nad Labem. Na křižovatce odbočítevlevo na 24 a po níVrchlabí. (celkem 4

Cyklovýlet do JiVyrážíme od budovy nádv Kořenově vlevo dolů po cykč. 22. Zprava se objeví modrálotrasa, po které záhy odbovlevo do Martinského údTam odbočíme vlevo na zelecyklotrasu směrem na JizerkTouto trasou se podél Jizery posléze Bukovce dostanemdo osady Jizerka.

A - kratší trasa vede po trasAč. 22 zpět do Horního Polubného, odkud pokračujeme pčervené cyklotrase přes TesařoHvězdu (rozhledna Štěpánka) až na křižovatku „U Perličku“, kde se dáme doleva a po zhruba 1 km dorazíme na křižovatku „Bosna“ (výhled). Dáme se vpravo dolů po modré cyklotrase do Pasek nad Jizerou (Krkonošské muzeum – Památník zapadlých vlastenců a barokní kostel sv.Václava). Dále pokračujeme po modré, která končí v Pasekách na křižo-

vatce pod vleky. Zde se dáme doleva po trase č. 4170 a po 300 metrech dorazíme na křížení s trasou č. 22. Po ní se dáme po této opět doleva a cestou zvanou Planýrka dojedeme podél Jizery k mostu u křižovat-ky Mýto (odjezd autobusu 16.35 hodin). (celkem 31 km)

B – zdatnější cyklisté se vydají z osady Jizerka dále po trase č. 22 směrem na Smědavu až na křížení s červenou cyklotra-sou. (občerstvení na Smědavě je vzdáleno asi 1 km po cyklotrase č. 22) Po červené cyklotrase se dáme doleva a pokračujeme po cestě zvanou Knížecí až na silnici z Ji-zerky do Horního Polubného. Pokračujeme vpravo dolů již společně s variantou A. (celkem 52 km)

Polskem na kole

Cyklobusem vyjedeme na Špindlerovu boudu, prudkým klesáním sjedeme do Polska na křižovatku u parkoviště cca 4 km, kde odbočíme vpravo na mezi-

je umístěno na stromech, sloupech jako zelený piktogram cyklisty s nápisem ER2). Cestou zvaná Droga Sudecka dojedeme až do osady Borowice, kterou objedeme vpravo. Míjíme Borowickie Skalki, za kterými odbočíme vpravo. Na další křižovatce po cca 1,5 km opět odbočíme vpravo na Karpacz Gorny (kostelík Wang). Po ER2 sjíždíme okolo staveniště velikého hotelového komple-xu, přejedeme potok Lomnica. Zprava objedeme Ksiežu Goru a kolem wester-nového městečka - Western City míříme stále po ER2 směrem do Krzaczyna (část města Kowary). Do centra města nesjíždíme, ale po ER2 pokračujeme přes Jedlinky a glaz pamiatkowy. Cesta zvaná Žolta Droga nás vede nad Gorne Kowary (Park Miniatur, radonové lázně, podzemní štoly cca 2 km s převýšením cca 100 m). Stále stoupáme po ER2 až přijedeme na hlavní silnici vedoucí na Pomezní Boudy. Zde odbočíme vpravo a vyjedeme na Pomezní Boudy - Horní Malá Úpa (odjezd autobusu 16.45 ho-din) (celkem 32 km)

Navrhované trasy jsou schematic-ky zakresleny v mapce uprostřed Krkonošské sezony.

Certifi kovaná služba– TÜV SÜD CzechCertifi kace kvality služeba spokojenosti zákazníkaPro koho: ubytovací a stravovací zařízení,lázně, CA / CK

Podmínky získání:- Dodržení legislativy, naplnění shodynabídky služeb s realitou » dotazníky a inspekce na místě- Kvalifi kovaný personál, stabilita úrovněslužeb » namátkové nehlášené kontroly

Proč Certifi kovaná služba:- Potvrzení kvality služeb pro zisk nových zákazníků- Vnitřní nezávislá kontrola personálu- Podněty pro zlepšení / zvýšení zisku- Předcházení sankcím při nedodržení / neznalosti legislativy

Pro cenovou nabídku a bližší info:tel: 239 046 827 e-mail: ladislava.klusova@tuv-sud.cz

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 13jaro/léto/podzim 2008Krkonoše - svazek měst a obcí jaro/léto/podzim 2008Strana 12

www.krkonose.eu www.krkonose.eu

LEGENDAKrkonošské cyklobusy

Navazující železniční spoje

Doporučené cyklotrasy

Dlouhé sjezdy - cyklotrasy

Doporučené trasy pro pěší

Lanovka

Nákladní lanovka

Hraniční přechod

Hraniční přechod jen pro pěší a cyklisty

Hraniční přechod jen pro pěší

muzeum

informační středisko

rozhledna

místo dalekého rozhledu

kostel, kaple

zámek

zřícenina hradu

skály

bouda, občerstvení

kemp

koupání

1

23

4

5

6

7

8

9

10

Hradec Králové

4 rozhledny ze strany 3

Krkonoše - svazek měst a obcí jaro/léto/podzim 2008Strana 14

www.krkonose.eu

Předchůdci turistů byli poutníciO prvních cestách do Krkonoš, řekněme turistických, není mnoho písemných údajů. Z 15. století víme o cestě Benát-čanů, Jiříka z Řásně a několika dalších, motivovaných, možno říci vědeckými, hospodářskými nebo úředními zájmy. Z 16. století pochází doklad o výletech od lektora jelenohorské latinské školy Kryštofa Schillinga. Kolem roku 1520 změřil výšku Sněžky a v letech 1564 -1566 vždy koncem školního roku puto-val se svými žáky do oblasti Krkonoš.Zásadní význam pro poznání krkonošské přírody měla přírodovědná expedice z roku 1786 pod patronátem Královské učené společnosti nauk. Botanikem výpravy byl Tadeáš Haenke. Cestování ale bylo stále považováno za velmi náročný, namáhavý a (nadneseně) nebezpečný podnik.

Tu r i s t i k a n a č e s k o - p o l s k é m p o m e z íPřekročit Jizeru v Kořenově vždy znamenalo a stále značí, že člověk opouští Jizerské hory a vchází do království Krakonoše - Rübezahla, patrona a ducha zdejší země. Zároveň vedou jeho kroky do nejvyš-ších a nejnavštěvovanějších tuzemských hor, kde se chatám říká boudy, pramení tu Labe a hezké počasí vybízí k úžasným rozhledům. Přestože jsou Krkonoše mnohem starší, poslední velký „kus poctivé prá-ce“ na nich vykonaly čtvrtohorní ledovce. Daly tu vzniknout rozmanitým náhorním plošinám, údolím a ledovcovým karům. Zatímco z české strany je nástup k vrcholkům pozvolnější, při pohledu ze slezské roviny má návštěvník pocit, že míří do Tater. Ještě markantnější je to v zimě, kdy z hlavního hřebene směrem do čes-kého vnitrozemí mnohdy není vidět konec sněhového království, zatímco v Polsku bílá pokrývka s padajícími srázy neúprosně mizí.

Dva pruhy bílé, barevný mezi nimi symbol pro turistickou tra-su se 120-letou tradicí

Spolu se šipkami, „volavkami“, směrovkami, vývěsními tabule-mi a ostatními ukazateli pomáha-jí v orientaci

Dnes již neodmyslitelnou součástí cest, horských pěšin i chodníků a nejen v Krkono-ších a Podkrkonoší je síť turistického značení. Zásadním způsobem usnadňuje orien-taci v terénu. Při túře ani nepřemýšlíme, jak značené cesty vznikají, kdo je připravuje, fi nancuje, na značkaře si vzpomeneme, jen když bloudíme.U kolébky turistického značení cest byly německy mluvící země. Již v začátku 19. století vznikaly jednotlivé značené úseky k horským boudám. Po půl století se objevili nadšenci propagující pohyb v přírodě, turistické výlety a také značení. Turistický spolek Riesengebirgsverein v letech 1878-89 různobarevnými čtverečky, trojúhelníky, kamennými milníky na rozcestích v Krkonoších upravil a vyznačil asi 70 km cest. Tak vzniklo prvních dvanáct tras.

120 let Klubu českých turistůU zrodu českého značení stál Klub českých turistů (KČT) založený v roce 1888. Tehdy ještě neexistovala síť lesních cest. Obchodní stezky byly vyhledávány pytláky a paše-ráky s jiným cílem než pro logické spojení horských bud, atraktivních míst a výcho-disek pro pěší túry. V počátcích české turistiky hrál svoji roli i národnostní podtext. I když nadšení propagátoři dělali svoji práci bez zvláštního honoráře, budování nové sítě značek bylo mnohdy spojeno s ekonomicky náročnou výstavbou cest nových.

Krkonošský horský terén je v současné době protkán hustou sítí turisticky značených chodníků. V národním parku včetně ochranného pásma Krkonošského národního parku (KRNAP) je přes 800 kilometrů turisticky značených cest a stezek. KČT nadále maluje pásové značení. Textační místa a rozcestníky se směrovkami, gravírované panoramatické mapy, piktogramy zajišťuje Správa KRNAP.

Projděte se a budete fi t!Hledáte stále nové sportovní aktivity a snažíte se nějaké to kilo shodit? Zkuste nejpřirozenější lidský pohyb-chůzi. Krko-nošské a Podkrkonošské terény jsou přímo předurčené k příjemné turistice. Při chůzi zapojíte stehenní a hýžďové svaly, ale také svalstvo boků a krajiny břišní. Přitom nezatížíte klouby tak, jako při běhu. Pravidelná chůze posiluje svalovou hmotu, zvyšuje hustotou kostí, odbourává tuky, snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu, zlepšuje koordinaci pohybů a dodává dobrou náladu. Zapojte rychlou chůzi do svého běžného dne a budete se cítit lépe. Nezapomeňte však, že k efek-tivnímu spalování kalorií dochází až po 20-30 minutách pohybové aktivity.

Seznamte se s pestrou nabídkou turistických pochodů v Krkono-ších a Podkrkonoší. Jistě si vyberte.Dolní KalnáNoční výstup na Sněžku za výcho-dem slunceTermín: červen31. ročník nočního 50 kilometrového pocho-du a výstupu na nejvyšší horu Sněžku.Pořadatel: TJ Sokol Dolní Kalná.Kontakt: p. J.Drahoňovský,tel. 499 448 155, www.dolnikalna.cz

LánovVýstup na Sněžku přes tři vrcholyTermín: 1. červen4. ročník turistického výstupu na Sněžku, který má i kratší variantu na Tetřeví boudy.Pořadatel: Obec Lánov a Venkovské infocentrum mikroregionu.Kontakt: tel. 499 432 083www.lanov.cz

VrchlabíKrakonošova stovkaTermín: 20. - 21. června42. ročník dálkového pochodu na 100 kilometrů. Pěší 10,25,55,100 km i cyklotrasy 35,80,100 km a dálkový běh na 25 kmPořadatel: Dům dětí a mládeže Vrchlabí.

Kontakt: tel: 499 422 142, ddm.pelisek@tiscali.cz, www.k100.wz.cz

Pec pod SněžkouPouť sv. VavřinceTermín: 10. srpenPěší pouť na nejvyšší horu ČR Sněžku. Na vrcholu mše svatá.Pořadatel: Město Pec pod Sněžkou.Kontakt: tel. 499 736 280www.turistapec.cz

HostinnéPochod podzimní přírodou PodkrkonošímTermín: 27. záříKontakt: Tel./fax: 499 404 746www.infocentrum.hostinne.info

Mladé BukyMladobucká padesátkaTermín: září 2007Dálkový pochod.Pořadatel: Obec Mladé Buky.Kontakt: tel: 499 873 110

JilemnicePo stopách řídícího učitele Jana BucharaTermín: 13. záříPěší i cykloturistická akce KČT.Pořadatel: Klub českých turistů Jilemnice.Kontakt: p. Libek, tel: 481 544 029

UpozorněníPři putování „Krakonošovou říší“ ne-zapomeňte na vhodné oblečení vzhle-dem k náročnosti pochodu, vrtkavosti počasí a pobytu vysoko v horách. Šťastnou cestu.

Nezapomeňte zpět odnést vše, co jste s sebou na cestu vzali a naopak v Kra-konošově království zanechte vše, co do něj patří. Děkujeme.

Kolem roku 1710 se společnost lázeň-ských hostí z Cieplic (tři muži a dvě ženy) vypravili do Krkonoš, na Sněžku. Vzali s sebou sluhu, dva nosiče provi-antu, dva vysloužilé vojáky vyzbrojené pistolemi, puškami, mušketou a dale-kohledem. Pod horami najali čtyři muže, kteří na lenošce vystlané slámou nesli dámy mající strach z jízdy na koni. J. K. E. Hoser, autor monografi e o Krkonoších z roku 1803, odhaduje tehdejší návštěv-nost hor na dva tisíce osob za rok. Vznik horské turistiky znamenal zásadní přelom v životě horalů. Nové letní bou-dy začaly vznikat už v průběhu třicetile-té války v letech 1618 -1648. Přesto, že dlouholeté válčení přineslo velký úbytek obyvatel Krkonoš, budaření neustalo a po válce bylo vrchností podporováno. Od třicátých let byly vystavěny Labská

bouda, Bouda na Sněžce, Pruská, Česká, Obří bouda. V polovině 17. století vznik-ly Liščí bouda, Friesovy boudy, Klínovky, Bouda na Pláni. Předchůdci dnešních turistů byli spíše poutníci. Od konce 17. století přicházeli ze Slez-ska na Sněžku do kaple sv. Vavřince. Druhou nábožensko-politickou akcí bylo vysvěcení Labského pramene. Zájem jednotlivců i procesí se postupně sou-střeďoval nejen na tyto lokality, ale i na další přírodní útvary a scenérie Krkonoš. Koncem 18. století byly v Čechách rozšiřovány ideje J. J. Rousseaua, který zdůrazňoval krásu hor a přírody. Toulky a poznávání divokých přírodních scené-rií hor a jejich obyvatel se stává módou. Obyvatelé bud začali návštěvníkům nabízet přístřeší a pohostinství. Pozná-vají, že mohou zpeněžit zemědělské

produkty a domácí výrobky – budské sy-rečky, máslo, chléb, ovesné pivo. Budaři novému způsobu života přizpůsobovali i boudy doposud sloužící hospodářským účelům – Petrova, Rennerova bouda. Koncem 19. století bylo možné u budařů koupit silnou masovou nebo vinnou polévku, vaječné koláčky, pivo, víno. Ně-kteří budaři a vesničané dělali průvodce,

poskytovali jednoduché informace, bě-hem cesty nosili zavazadla, na nosítkách vynášeli majetné osoby k výletům po hřebenech hor.

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 15jaro/léto/podzim 2008

www.krkonose.eu

Legendární turistický pochod

Krakonošova stovka

je sport, který se velmi rychle rozšířil u všech věkových kategorií. Pochází ze severských zemí, ale příznivce Nordic Walkingu (severské chůze) se speciál-ními hůlkami potkáte velmi často ve všech možných terénech v Krkonoších. Mladší i starší lidé si berou hůlky na lehčí odpočinkové vycházky, ale i při výšlapech do vyšších partií hor.O co je jednodušší název a metodika, o to účinnější je tato forma pohybu. Kolébkou sportovního odvětví je jistě právem nazýváno Finsko. Příjemný

Chůze s hůlkami - Nordic Walking v Krkonoších

„Krakonošova stovka“ - dálkový pochod na 100 km za 24 hodin se zrodil v roce 1966. Trasa vedla poměrně náročným teré-nem, převýšení na 100 km bylo od začátku přes 3000 metrů. Vycházelo se z Vrchlabí přes Žalý, Mísečky do Harrachova, přes Vo-seckou boudu, Vysoké kolo, Špindlerovku, Luční boudu na Sněžku, dále přes Pomezní boudy, Malou Úpu do Pece pod Sněžkou, přes Černý Důl zpět do Vrchlabí. Tak, jak tehdy první organizátoři - svazáci ČSM Tesla - trasu připravili, se s malou změnou chodí dodnes.

1. ročník trasy na 100 km startoval v Sokolovně (1966) s názvem „100 km za 24 hodin“. Počet účastníků není znám, zato proběhla volba Královny pochodu. Při 2. ročníku (1967) se k organizátorům přidává tehdejší Dům pionýrů a mládeže, který se postupem času stal hlavním po-řadatelem. Roku 1968 se K 100 nekonala. Stovka zůstala stovkou do roku 1971. V 7. ročníku (1972) byla poprvé vytyčena i trať na 50 km. Účastníci pochodu na 100 km startovali ve Vrchlabí, chodci na 50 km byli převezeni na Dívčí lávky u Špindlerova

Mlýna. V roce 1973 přibyla trasa na 25 km. Vedla z Vrchlabí přes Žalý, Rovinky, Michlův Mlýn, Strážné a do Vrchlabí. Trasa na 50 km byla prodloužena o 10 km na 60 km. Vedla z Vrchlabí přes Žalý, Mí-sečky, Špindlerův Mlýn, Špindlerovku, Sněžku, Luční boudu, Strážné a zpět. V roce 1981 se start a cíl přesouvá na letiště ve Vrchlabí.

Od roku 1984 se přidal běh na 25 km „Krako-nošova pětadvacítka“. Autorem trati byl sportovec Stanislav Groh. 19. ročník po-chodu byl úspěšný. Trať na 100 km Zdeněk Křivůnek zdolal za neuvěřitelných 10 hodin a 45 minut. Rekordu se v novodobé historii nejvíce přiblížili Leoš Havel, Ivo Farský, Ivan David a Michal Klapka. Běžeckou trasu v 1. ročníku pokořil Petr Lisičan za 1 hodinu

42,34 minut. Při 22. Ročníku (1987) byla defi nitivně připojena nejkratší trasa na 10 km (Vrchlabí - Strážné - Vrchlabí).

V letech 1990 – 92 byl pochod omezen na krátké tratě 25 km a 10 km. Roku 1993 se vrací 100 km i 55 km. Velkou zá-sluhu na obnovení dlouhých tratí má Michal Klapka - vytrvalý „stovkař“. Osmačtyřicet star-

tujících na nejdelší trati přesvědčilo, že se na pochod nezapomnělo. K 100 je od 1. ročníku pořádána v polovině června. K náročnému terénu se často přidá-vá i poměrně drsné horské počasí. Tradičně sprchne, v noci je na hřebenech chladno, sníh ani vítr nejsou nic neobvyklého. Ná-roky na pochodníky, ale i organizátory na

druh sportu, který může vykonávat prakticky každý. Výkonnostní sportovec i začátečník, mladý člověk i lidé v po-kročilejším věku. Tepová frekvence se nachází v oblasti, ve které se dlouhé hodiny můžeme cítit dobře, a přesto je spotřeba energie vysoká, stoupá až o 40%. Výkon je vyžadován od 600 svalů, a to je zhruba 90% všech svalů v našem těle. Většina z nás neujde den-ně více než jeden kilometr. Potom není divu, že máme problémy s nadváhou, jejíž následkem jsou různá kloubová

onemocnění. Lidé s nadváhou těžko nachází odhodlání k běhu. Nordic Walking ale mohou praktikovat bez problémů. Pomocí holí jsou namáhány svaly celého těle. Klouby dolních konče-tin jsou tím pádem odlehčeny. Hůlky na Nordic Walking si můžete zapůjčit v místních půjčovnách nebo zakoupit v prodejnách sportovních potřeb. Vycházky, trenéry s mezinárodní licencí i profesionální hůlky vám nabídne MEDIAPOOL, s.r.o. (www.ergis.cz).

1. Pokud chceš jít stovku poprvé, rozhodně to zkus v méně náročném terénu.

2. Nechoď sám, partnera zvol tak, abyste si vzájemně vyhovovali svou výkonností. Bude-li mít více zkušeností než ty, bude to jen dobře. Ve dvou či více lidech cesta lépe utíká. Hory jsou pro jednotlivce zvlášť v noci nebez-pečné.

3. Před pochodem se dobře seznam s popisem trasy, zabráníš zbytečnému „kufrování“. Vezmi s sebou mobil. Pokud by se přihodilo něco nepředví-daného, přivoláš pomoc.

4. Hodně záleží na dobrých botách. Nepodlehni obecně vžitému přesvěd-čení, že po horách je třeba chodit v „pohorkách“. Těžké boty působí zby-tečnou únavu.

5. Nepodceňuj oblečení – vezmi s se-bou i teplejší. Na Sněžce k ránu může být klidně pod nulou (větrovka, čepice a rukavice nejsou zbytečnou přítěží). Své vybavení nepřeháněj, váha batůžku poroste úměrně s ujitou vzdáleností.

6. Nezapomeň pořádnou baterku – v terénu v noci bude vítaným pomoc-níkem.

7. Dálkový pochod není závod. Nešt-vi se z počátku zbytečně, aby Ti síly nechyběly. Jako začátečník se nenech vyhecovat – až půjdeš pochod vícekrát, budeš sám dobře vědět, jaké tempo si dovolit.

8. Během pochodu dostatečně doplňuj tekutiny. Nepij alkohol. Působí únavu – abstinenci si můžeš vynahradit v cíli. Do batohu vezmi minerálky v plastové lahvi, vypiješ-li cestou, můžeš na každé kontrole zásobu doplnit čajem. Vezmi s sebou krajíček chleba, balíček sušenek, čokoládu. Může se stát, že se dostaví krize a přijdou vhod.

9. Nezapomeň na náplasti. I malý puchýř ošetři ihned, s odřeninami se špatně „pochoduje“.

10. Na kontrolách dlouho neodpočívej, když se „rozsedíš“, nebude se Ti chtít dál.

Až dojdeš k nápisu CÍL, dokážeš, žes pochopil, že i když je „stovka“ dost, dá se chodit pro radost!

Stovkařské desatero zpracoval p. Pospíchal z Kutné Hory Další bližší informace: E-mail: ddm.pelisek@tiscali.cz

„Desatero“ pro stovkaře –

začátečníkykontrolách, zejména na nejvýše položeném místě na Sněžce, jsou náročné. Nejhorších počasí je zaznamenáno z roku 1977 - několikrát za noc průtrž mračen, bouřka a kroupy. Došlo k zatím jedinému vážnějšímu zranění v historii K100 - ke zlomenině nohy.Na samém počátku byla K100 startována vždy v pátek ve 14.00 hodin. Později v 18.00 hod. a 23.00 hod. Nyní je start ustálen na pátek večer ve 22.00 hodin. Až ke zhruba Sněžným jámám jdou pochodníci potmě. Odměnou jim bývá krásný východ slunce.V současné době je pochod organizován pod záštitou Domu dětí a mládeže ve Vrchlabí. Od roku 2006 ve spolupráci se Správou KRNAP a KPN. Ať byl i v minulosti organizován pod jakoukoliv hlavičkou, vždy se za ní skrývala konkrétní jména pořada-telů a spoluorganizátorů, včetně obětavců na kontrolách. Za ta léta se jich vystřídalo mnoho. Zásluhy mají velké, bez nich by už K 100 dávno nebyla. Zdroj: internet

KRAKONOŠOVA STOVKA

100 km dne 20. 6. 2008 start ve 21.00 hodin 55 km dne 21. 6. 2008 start v 8.00 hodin 25 km dne 21. 6. 2008 start v 9.00 hodin 10 km dne 21. 6. 2008 start v 10.00 hodin

Start hromadný: 20. června 2008 ve 21.00 hod. v Domě dětí a mládeže Vrch-labíPrezentace: od 17.00 do 21.00 hod. v Domě dětí a mládeže Vrchlabí Startovné: 100 Kč Čas. limit: 24 hod. Trasa: Vrchlabí, Žalý, Horní Mísečky, Harrachov, Vosecká bouda, Špindlerovka, Strzecha Akademická, Maly Staw, Slasky Dom Sněžka, Pomezní boudy, Pec pod Sněžkou, Vrchlabí.

Důležité pokyny: Na kontrolách je pití a jídlo. Každý účastník na startu obdrží plánek trasy. Doporuču-jeme mapu Krkonoš. Dodržujte návštěvní řád KRNAPu. Každý účastník získá diplom. Účastníci startují na vlastní nebezpečí. Při odstoupení uvědomte pořadatele na tel.: 737 840 857. Děti do 15 let jdou s dopro-vodem odpovědné osoby. Nový občanský průkaz nebo platný pas budou potřebovat zejména účastníci pochodu na trasách 55 km a 100 km. Všichni startující získají na startu tzv.“startovní razítko“. V letošním roce bude start trasy K 100 ve 21.00 hodin

Trasy K 55 a K 100 vedou i na území Po l ska

hromadný. Krátké trasy jsou vhodné i pro rodiny s dětmi.

Doprovodné akce:Na trase 10 km přípravila Správa KRNAP pro děti ,,Hry v přírodě“ s ekologickou tématikou. Pro všechny účastníky Krako-nošovy stovky byla vypsána fotografi cká soutěž ,,Krkonoše mým objetivem.“ Pro rodiny s dětmi je připraveno „ Putování za Krkonošskými poklady“ zakončené oslava-mi letního slunovratu.

8. ročník cyklotrasy KRAKONOŠOVA JÍZDA

100 km dne 21. 6. 2008 start v 8.30 hodin 80 km dne 21. 6. 2008 start v 8.30 hodin 35 km dne 21. 6. 2008 start v 9.30 hodin

Start: 21. června 2008 v 8.30 hod. v Do-mě dětí a mládeže Vrchlabí Startovné: 100 Kč Čas. limit: 10 hod. Trasa: Od startu po žluté turistické značce přes osadu Kněžice na rozcestí Křížovky. Odtud po silnici na Benecko. U Bellevue - v ostré levotočivé zatáčce po mírném klesání - odbočíme podél garáží doprava a dostaneme se na lesní vrstevnicovou silničku (cyklotrasa 10) vedoucí na Rovinka. Zde je v bufetu 1. kontrola. Odtud silničkou po ze-lené t.z.(cyklotrasa 11) přes osadu Třídomí, Labskou do Špindlerova Mlýna. Zde je u

autobusového nádraží za hotelem Hradec 2. kontrola. Přejedeme k Dolské for you a po-kračujeme podél potoka směrem ke Skiareálu ve Svatém Petru. Před lanovkou prudce za-bočíme doprava a stoupáme po krkonošské magistrále 1A na rozcestí Nad Krásnou Plání. Odkud sjíždíme do Strážného. Vět-šina úseku vede po žluté t.z.. 3. kontrola je v hostinci „U Černého Petra“. Pokračujeme silnicí po červené značce do Lomu, na Hří-běcí boudy ke Klecandě. Za Klecandou na rozcestí stoupáme po silnici doleva (18) . Nedojedeme až k Lahrovým boudám, ale asi 500 metrů za levotočivou serpentýnou odbo-číme doprava a pokračujeme po cyklotrase 18 nad Tetřeví boudy. Odtud zamíříme k Lesní boudě, od které vede žlutá t.z. do Pece pod Sněžkou. Zde nalezneme informační centrum Veselý Výlet se 4. kon-trolou. Odtud se vracíme zpět k dolní stanici vleku Javor. Stoupáme po modré t.z. na Hu-sovu boudu. Odtud na Pražskou. Dále po červené 1B k boudě Mír. Zde se zastavíme a pokusíme se řádně zorientovat. Jedeme po modré t.z. směrem na Černý Důl (1E). Po prudkém kratším sjezdu mineme odbočku na žlutou t.z.. Asi po 500 metrech odbočíme na štěrkovou lesní cestu doprava, která se zdvi-há k Tetřevím boudám. K těm nedojedeme. Jakmile se dostaneme na asfaltovou silnici, odbočíme doleva na Horskou silnici smě-

rem na Hříběcí boudy. Asi 2 km před nimi od-bočíme vlevo dolů do Luisina údolí. Cesta nás svede na silnici, na které se dáme doleva na Dolní Dvůr. Pokračujeme po silnici až do Lánova na křižovatku s hlavní silnicí Vrchlabí - Trutnov. Na ní se dáme doleva. Asi po 1 kilometru ji opustíme doprava na asfaltovou statkářskou cestu, podél nákladní lanovky z Černého Dolu. Sledujeme značenou cyklotra-su č. 4298. Nepřehlédněte odbočku doleva u odpočívadla. Cesta nás přivede do Fořtu na silnici. Na ní se vydáme doprava do Rudníku. Zde je poslední 5. kontrola. Pokračujeme po silnici směr Hostinné. V Arnultovicích odbo-číme doprava do areálu statku na asfaltovou statkářskou cestu. Přivede nás přes kopec na silnici do Prosečného. Na silnici doprava asi po 1 kilometru odbočíme doleva na asfal-tovou cestu do Kunčic. Z Kunčic po hlavní silnici do Vrchlabí. Upozornění: Trasa vede převážně po cyklotra-sách se zpevněným povrchem. Organizáto-ři doporučují cyklistické přilby. Nejedná se o závod.

Odstartován bude krátký, ale vydatný cyk-listický závod do Kněžického vrchu.

25. ročník dálkového běhu KRAKONOŠOVA PĚTADVACÍTKAA - muži do 39 letB - muži nad 40 letŽ - ženyParametry: 25 km, dne 21. 6. 2008, start v 11.00 hodin

KRAKONOŠOVA JÍZDA8. ročník cyklojízdy na 100 km, 80 km a 35 km

Turistický pochod a jízda Krakonošova 100 má v Krkonoších dlouholetou tradici. Již více než 40 let chodí, po-případě jezdí příznivci trasy dlouhé od 10 km do 100 kilometrů. V posledních letech přibývá těch, kteří volí pro poznání krkonošské krajiny kolo. V roce 2007 se cyklistický svátek Bike-Festival Krkonoše stal součástí Krako-nošovy 100. Trasy a podrobnosti Krakonošovy 100 naleznete na www.k100.wz.czVšechny trasy pro pěší 10, 25, 55, 100 km i cyklistické 35, 80, 100 km začínají i končí ve Vrchlabí v Domě dětí a mládeže.

Dům dětí a mládeže Pelíšek Vrchlabí ve dnech 20. - 21. června 2008 pořádá 42. ročník pochodu Krakonošova 100 km

www.krkonose.eu

jaro/léto/podzim 2008Krkonoše - svazek měst a obcíStrana 16

Oživením venkova, podhorských i horských oblastí je agroturistika. Vedle krásných zážitků z farem, cest přírodou, setkání se zajímavými místními lidmi a jejich prací, pod mottem blíž k přírodě, se novým fenoménem stává hipoturistika - jízda na koních. V minulosti byl kůň jako ušlechtilé zvíře vždy součástí života člověka. I nyní přibývá zájemců, kteří dávají přednost do-volené v tuzemsku a preferují ekologickou formu turistiky. A tím jízda na koních je.

Občanské sdružení Jezdecké stezky vypra-covalo projekt zahrnující oblasti Hradecko, Podzvičinsko a Kladské pomezí na území Královéhradeckého kraje. Cílem je nalézt cesty k postupnému vytváření koňských stezek a budování potřebné infrastruktury. Koňské stezky jsou navrhovány tak, aby byly všechny turistické oblasti propojeny.V Královéhradeckém kraji postupně vzni-kají jezdecké stanice a v jejich okolí jezdec-ké stezky. Oblastní jezdecké stezky nabízí příležitost návštěvy historických památek a dalších zajímavostí kraje. Páteřní trasou je „Krkonošská“. Měří 136 kilometrů.Podrobné informace o projektu naleznete na webových stránkách: www.jezdecke-stezky.cz

SVAZEK OBCÍ VÝCHODNÍ KRKONOŠETrutnov – Mladé Buky – Svoboda nad Úpou Janské Lázně – Černý Důl – Horní MaršovMalá Úpa – Pec pod Sněžkou – ŽacléřVás srdečně zvou k návštěvě v sezóně 2008.

KRAKONOŠOVO KRÁLOVSTVÍVám v oblasti východních Krkonoš připravilomnožství vyžití pro rodinnnou i rekreační turistiku.

Aktuální možnosti získáte v našich infocentrech.

TRUTNOV – LEGENDA DRAKAKrkonošské město Trutnov nabízí možnosti cestovního ruchu a

alternativní turistické vyžití.Atraktivní turistické centrum města i jeho okolí je zajímavým místem pro jednodenní i vícedenní návštěvy rodin i jednotlivců z tuzemska i zahraničí. Naleznete zde širokou škálu sportovních a kulturních zařízení. Po celý rok pořádáme množství akcí zábavného i uměleckého charakteru.

Objevte sami atraktivitu Trutnova!

Nejvyšší české hory mají 24 lanovek a 140 vleků.

Jejich celková přepravní kapacita je téměř 200.000 osob za hodinu.

Upravováno a technicky vysněžováno je více než 100 kilometrů sjezdových tratí.

Zimobus pro milovníky nekonečných bílých stop opět pojede.

Snowboardparky i řada adrenalinových i relaxačních aktivit je připravena právě pro vás.

Přijďte pobejt do Krkonošského lyžařského běžeckého ráje!!!

„Ať nám koně jdou...“

Krkonoše – hory zážitků nejen v lyžařském ráji

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 17jaro/léto/podzim 2008

www.krkonose.eu

„Zastavit se, pokoukat, vnímat tu krásu...“,říká JANA KOUBKOVÁ

„Koncem šedesátých a začátkem sedm-desátých let jsem jezdívala na Hromovku ve Špindlerově Mlýně. Byla takovou „ROH rekreačkou“ pro muzikanty. Patřila Svazu hudebníků a skladatelů a byla velmi oblí-bená. Setkávali se zde tvůrci i inter-preti vážné hudby, popu, jazzu. Do devadesátých let krásně žila. Míva-la jsem na pokoji piano, podařilo se tolik báječných společných hu-debních večerů. Pak se změnil ma-jitel a bylo všech-no jinak. Z piety se každoročně ke Hromovce chodím dívat. Krkonoše znám opravdu dlouho a mám je prochozené. Když jsem měla volno, jela jsem do Krkonoš. Vždycky na jaře nebo na podzim. Za ty roky vím, že je v ten čas na horách klid. Proto tu ráda odpočívám. Vysadím z chvatu městského ruchu, denního kolotoče, běžných starostí, které mám spojené s prací. Čtu, relaxuji, věnuji se turistice. Není to o počtu kilometrů, které nachodím. Ráda si pokaždé, když tu jsem, zopakuji stezky na Voseckou boudu, do okolí, i procházky kolem města. Některé dny ujdu 25 kilometrů, jindy třeba pět. Užívám si klidu, přátelské domácí atmosféry majitelů penzionu, ve kterém pravidelně bydlím.“

Proč právě Krkonoše?„Když najdu místo, kde mě nikdo neruší, mám klid a je mi dobře, nemám potřebu se moc hýbat. To musím dost intenzivně po zbytek roku. Musím se hodně „otá-čet“ a přemisťovat.S kapelou jsem byla například v Maroku. Zajišťovat takovou cestu je nutné ales-poň půl roku předtím. Jsem manažerka, mám na starosti čtyři lidi (hudebníky), kteří musí z něčeho žít. Přebírám za ně odpovědnost a to je dost těžké. S cestou přichází řešení neočekávaných složitostí. Například jak přepravit kontrabas do Afri-ky. Zajistit speciální obal, letenku...Jindy se náhle mění program... Čím jsem starší, ocitám se v destinacích, o kterých jsem si nikdy nemyslela, že tam budu. Například Pobřeží slonoviny, kde jsem zpívala sama bez kapely. Senegal,

Alžír, ...jsou to různorodá prostředí, kde zažíváte jistý „napnelismus“, stres, aby všechno dobře dopadlo. Když jsem sama, je to jiné. Když mám zodpovědnost za ko-lektiv, je to složitější. No a pak přijedu do

Špindlu, nechci už nic měnit, ani mís-to svého pobytu, a jen relaxuji.“

Zvládneteodpočinek za pouhý týden?„Samozřejmě by bylo lépe, kdyby to bylo na víc dní. Proto ráda využívám ověřené příjemné prostře-dí, kde to dobře funguje. V pen-

zionu kolikrát ani nikdo z dalších hostů není. Je tu ticho, příjemní lidé, mám je ráda. Nechávají mě být... Napadlo mě, že bych ráda takhle někdy bydlela. Vykašlala se na Prahu. Když je člo-věk permanentně v profesionálním tahu, uniká mu řada věcí. Ráda tu chodím, ňuchám, koukám, umím se z přírody radovat. Pak si řeknu, ale mohlo by to tak být na pořád? Ta tektonika města, jeho chod a chvat mě nabíjí, asi by mi to chybělo. Ale bydlet v horách, já bych tu neležela. Určitě bych tady s místními založila partu, scházeli bychom se a něco aktivně tvořili či vy-mýšleli...“

zpěvačka, skladatelka, moderátorka, publicistka, organizátorka, vlastnící ve svém těle ryt-mus, zvukomalebnost, improvizaci i komunikativní hravost. Dlouhá léta patří k předním osobnostem českého jazzu. Zpěvačku Janu Koubkovou, na jaře či na podzim, můžeme coby turistku v Krkonoších potkat často. Ráda sem přijíždí, ráda tu odpočívá. Sama k tomu dodává:

Inspirují Vás hory v rámci Vašeho repertoáru?„Jak takhle chodím, koukám, mám prázdnou hlavu, tak to je úžasné. Chvilku zpívám, mám nápady. A protože se ráda hýbu, je pro mě odpočinek spojený s po-hybem fantastickou relaxací. Kdyby to tak nebylo, špatně by to se mnou dopadlo. Lidi se v práci málo hýbou a to není dobré. Já když chodím, tak se necourám. I v Praze například u zábradlí cvičím. Při pobytu v horách mám nebo si udělám klídek, nespěchám... Když pak dojdu na Sněžné jámy, vystoupám Bucharovou cestou, zažívám příjemné podzimní výle-ty, zjistím, co je kde v horách nového, je to samozřejmě velmi inspirativní. Ze svých procházek si odvážím i řadu postřehů, které mohou být inspirativní i pro vás, kteří tu trvale žijete. Vnímám jak se příroda krásně barví. Smutním jak velmi je Špindl zastavěný. Potkala jsem velké množství turistů s pejsky. Je mi jich

líto. Měla jsem příležitost vidět na přehradě rybáře. Počkala jsem až vytáhli velikou stříbrnou rybu. Na hřebenech u Sněž-ných jam zase při-stál vrtulník na loučce. Chlapíci s nosítky zřejmě někoho zraněné-ho chvatně nalo-žili... Zastavit se, pokoukat. Když netlačí čas, to je přeci nádhera.

Líbí se mi kniha o Krkonoších od Pavla Klimeše. Říká v ní vše co si sama myslím a vnímám v tomto prostředí. Je to všechno o lidech.“

Foto: Jan Kliment

Jana Koubková.

Původ Černého Dolu spadá do starověku a pravděpodobně byl založen kvůli těžbě zlata. Na kilometrovém lesním okruhu „Hornické stezky Berghaus“ s deseti informačními tabulemi si můžete prohlednout skalní vrysy, ústí středověkého dolu, propadliny zavalené uranové šachty, atd. Berghaus představuje vůbec první naučnou stezku o středověké těžbě rud a novodobém průzkumu zásob uranové rudy v Krkonoších, kterou plánuje obec dále rozšířit o další expozice a zajímavosti.

Krušné

hory

Šumava

Krkonoše

Beskydy

Jižní

Morava

www.hotel-pension.cz

Ubytování v Čechách s 10 % slevou!

HOTELY

PENSIONY

APARTMÁNY

CHATY A CHALUPY

Internet: www.vitkovicevkrk.cz

Krkonoše - svazek měst a obcí jaro/léto/podzim 2008Strana 18

www.krkonose.eu

Prkenný Důl u Žacléře

Termín: 11. – 18. května 2008Z dvoumetrových kusů klád mistři ně-kolik dní intenzivně tvoří a pak na zá-věrečné vernisáži své výtvory představí. Organizátoři připravují pestrý doprovod-ný program, ve kterém nechybí hudební produkce nebo ohňová show. Bližší informace: www.zacler.cz

Vrchlabí - areál zámeckého parku

Termín: 16. - 24. května 2008U příležitosti oslav 45 let od založení Krkonošského národního parku pořádá Správa KRNAP sochařské sympozium. Tvorbu si můžete přijít prohlédnout bě-hem celého týdne. Slavnostní vernisáž se koná 24. 5. 2008 v 15 hodin ve Vrchla-bí. Sochy budou následně rozmístěny na významných místech v Krkonoších. Bližší informace: www.krnap.cz

Františkov u Rokytnice nad Jizerou

Termín: červenec 2008Sedm dní plných zážitků. Dozvíte se o „starých řemeslech na horách“, poznáte tradiční krkonošská řemesla. Pro zdatné turisty je vždy připraven výlet. Naopak pro ty co rádi posedí, zazní koncerty

V Krkonoších často „potkáme“ Krakonoše vyřezaného z velkého kusu dřeva. Pohádková postava do našich hor patří, stejně jako materiál, ze kterého je vyroben. Proto není od věci tradiční místní řemeslo popularizovat. Letos nově přibude k Řezbářskému sympozium v Prkenném Dole u Žacléře a ve Františkově u Rokytnice nad Jizerou i sympozium ve Vrchlabí a na Bebecku. Přivítá mistry umění, kteří svým dílem uchvátí pozornost návštěvníků. Při-jeďte i vy na tradiční dřevosochání. Na úžasnou podívanou, kdy se mistrům řezbářům mění kus dřeva pod rukama s pilou v nádherně vypracovanou sochu.

místních skupin (country, dechovky, i něco tvrdšího..), ale také pivečko a Ker-konošské sejkory. Bližší informace: produkční p. J. Brožová, tel. 739 524 063, nebo 604 420 672.

Benecko - dřevosochání

Termín: 2. - 9. srpna 2008 Dřevosochání s doprovodným progra-mem jako je výroba keramiky, proutě-ných a dřevěných výrobků a ukázkami uměleckého kovářství. Dle organizátorů nebude chybět zábava a muzika.Bližší informace: Roman Güttler, tel. 731 756 916

Hořice - sochařské symposium Termín: červenec 2008Tradiční mezinárodní setkání sochařů jsou v Hořicích pořádána již od roku 1966. V opuštěném lomu sv. Josefa nad Hořicemi vznikají během jednoho měsíce ze zdejšího pískovce nejrůznější sochy, které jsou následně instalovány v zajímavé přírodní galerii na vrchu sv. Gotharda v Hořicích. Do dnešního dne zde bylo umístěno více než 80 skulptur, které vytvářejí unikátní prostor mezi přilehlými Smetanovými sady. Bližší informace: www.horice.org

Hudební a divadelní zastavení

Janské LázněPromenádní koncertyTermín: pravidelná nedělní odpolední hudební zastavení od června do srpna.Lázeňské promenádní koncerty na kolo-nádě v Janských Lázních.Pořadatel: Státní léčebné lázně Janské LázněKontakt: tel. 499 860 111www.janskelazne.cz

TrutnovDětská scénaTermín: červen Celostátní přehlídka a dílna dětských recitátorů a 37. celostátní přehlídka dět-ského divadla.Pořadatel: Dům kultury TrutnovKontakt: tel. 499 840 080, info@dktrutnov.cz, www.dktrutnov.cz

Horní MaršovDotekyTermín: 21. červen Benefi ční hudebně – divadelní festival DOTEKY.Pořadatel: Středisko ekologické výchovy a Etiky Rýchory SEVERKontakt: OÚ Horní Maršovtel. 499 874 156, www.hornimarsov.cz

Pec pod Sněžkou - Velká ÚpaDivadelní léto na Chatě BorůvkaTermín: 21. červen Odpoledne s divadlem a zábavou.Pořadatel: Chata Borůvka, Velká Úpa, Pec pod SněžkouKontakt: tel. 499 736 157, boruvka-velkaupa@volny.cz

VrchlabíVrchlabské hudební léto

Termín: červenec–srpen 2007Nedělní koncerty vážné hudby v Klášter-ním kostele sv. Augustina ve Vrchlabí.Pořadatel: KD Střelnice VrchlabíKontakt: tel. 499 422 126, kdstrelnice@muvrchlabi.cz

TrutnovOpen air music festivalTermín: srpen

22. ročník tradičního rokového hudební-ho Open air music festivalu, který se koná na PKS Bojišti v Trutnově. Vystupují české i zahraniční hudební skupiny na čtyřech pódiích.Pořadatel: Geronimo AgencyKontakt: tel. 499 811 810geronimoagency@vol.czwww.trutnov.openair.cz

Jablonec nad JizerouKrakonošův festival dechových hudebTermín: srpen 21. ročník přehlídky dechových hudeb z okolních měst.Pořadatel: Krkonošská dechovka Jablo-nec nad JizerouKontakt: Josef Ulrich, tel. 481 591 293, dechovka@ulrichovi.cz

Paseky nad JizerouPasecké hudební slavnosti

Termín: srpenTradiční třídenní hudební slavnosti. Za-znívají některé z velkých děl duchovní hudby.Pořadatel: Svatováclavský sbor, Paseky nad JizerouKontakt: tel. 481 523 738

Jilemnice18. Festival dechových hudebTermín: 3. srpenProstředí zámeckého parku umocňuje klid a pohodu k poslechu souborů de-chové hudby.Pořadatel: Společenský dům JILM JilemniceKontakt: tel. 481 544 070, info@sdjilm.cz

HarrachovKeltská nocTermín: 9.–10. srpen Krkonošský open air festival rockové hud-by pod skokanskými můstky.Pořadatel: Krakonošovo s.r.o.Kontakt: www.keltskanoc.cz

Hrad PeckaŠermířská a divadelní vystoupeníTermín: 23.–24. srpen

Vysoké nad JizerouKrakonošův divadelní podzimTermín: říjen 39. národní přehlídka nejlepších amatér-ských venkovských divadelních souborů. Vystoupí s představeními nominovanými během roku z krajských přehlídek. Koná se od roku 1971.Pořadatel: Občanské sdružení Větrov a Město Vysoké nad Jizerou.Kontakt: tel. 481 593 903

jak se dřevěné klády

proměňují motorovou pilou

Dřevosochání, aneb:

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 19jaro/léto/podzim 2008

www.krkonose.eu

Setkání u tradičních krkonošských řemesel,na pivních slavnostech a poutích

JilemniceMájový jarmark na Masarykově náměstíTermín: 17. květenMezi prodejní nabídkou se objevují kvě-tiny, zahrádkářská sadba, zahrádkářské potřeby, řemeslná výroba všeho druhu, ale i moderní zboží.Pořadatel: Společenský dům JILM Jilemnice a Město JilemniceKontakt: tel: 481 544 070info@sdjilm.cz

Špindlerův MlýnŠpindlerovská pouťTermín: 27.– 29. červenTradiční akce před začátkem letních prázdnin, provázená řadou pouličních vystoupení – mažoretky, kouzelník, fl ašinetář, divadlo, šermíři, aerobik, ta-nec, hasiči. Nechybí výroba tradičních suvenýrů, kolotoče, stánky, občerstvení, ukázky krkonošských řemesel.Pořadatel: Osvětová beseda při MěÚ, Špindlerův MlýnKontakt: Milada Odvárková, tel. 606 921 455, 499 523 656www.mestospindleruvmlyn.cz

Malá ÚpaMaloúpský jarmarkTermín: 28. červenKontakt: tel. 499 891 112

VrchlabíVrchlabský jarmarkTermín: červenec Ukázky uměleckých řemesel, bohatý program a občerstvení.Pořadatel: KD Střelnice Vrchlabí

Kontakt: tel. 499 422 126kdstrelnice@muvrchlabi.cz

ŽacléřDen lidových řemesel na Rýchorském náměstíTermín: 5. červenecTradiční lidový jarmark s možností kou-pě hotových výrobků od řemeslníků, s bohatým kulturním programem, dob-rým jídlem a pitím.Pořadatel: Městské muzeum Žacléř a Město ŽacléřKontakt: tel: 499 739 225e-mail: muzeum@zacler.cz

Roztoky u JilemniceKrakonošova tržniceTermín: 12.–13. červenec 26. ročník stánkového prodeje květin, zahrádkářských a chovatelských potřeb i jiného zboží.Pořadatel: ČSCH Roztoky u JilemniceKontakt: OÚ Roztoky u Jilemnicetel. 481 587 296

VrchlabíTýden řemeselTermín: 15.–18. červenec

V podloubí tří historických domů ve Vrchlabí jsou ukázky typických krkonoš-ských řemesel: drátování, malování hra-ček, paličkování, pletení ošatek, výroba skleněných fi gurek, aj. Pořadatel: Správa Krnap, VrchlabíKontakt: tel. 499 421 474www.krnap.cz

JilemniceKrakonošovy letní podvečery na Masarykové náměstíTermín: 16.–19. červenecTýden krkonošské kultury a tradic obcí mikroregionu Jilemnicko. Kromě kultur-ních a společenských setkání je možné seznámit se a ochutnat místní výrobky.Pořadatel: Společenský dům JILM Jilemnice a Město JilemniceKontakt: tel: 481 544 070email: info@sdjilm.cz

Harrachov5. Harrachovské pivní slavnostiTermín: 19. červenec

Prodej piv z několika pivovarů, bohaté občerstvení, prase na grilu, živá hudba, příchod Krakonoše, soutěže, bohatá tombola a taneční zábava.Pořadatel: Sklárna Novosad a syn HarrachovKontakt: tel. 481 528 141person@sklarnaharrachov.cz,www.sklarnaharrachov.cz

HostinnéPorciunkule na náměstíTermín: 1.– 3. srpenTradiční lidová slavnost s bohatým progra-mem, jarmarkem, atrakcemi, půlnočním rozhovorem obrů, hudbou a ohňostrojem.Pořadatel: Město HostinnéKontakt: tel. 499 404 746infocentrum@muhostinne.cz

VrchlabíKrkonošské pivní slavnosti Termín: 9. srpen

Prezentace několika pivovarů, ochut-návky piva, soutěže, bohatý doprovodný program.Pořadatel: Sdružení pivní slavnostiKontakt: p. Chuchlík, tel. 603 249 461, p. Doubek, tel. 777 713 200

Horní MaršovMaršovská pouťTermín: 9. srpenObnovená tradice pouti s bohatým programem u příležitosti svátku Nane-bevzetí Panny Marie. Varhanní koncert, dechovka, rock, divadlo, setkání rodáků i návštěvníků.Pořadatel: Obec Horní MaršovKontakt: tel. 499 874 298www.veselyvylet.cz

JilemniceSvatovavřinecká pouťTermín: 9.–10. srpenPořadatel: Město JilemniceKontakt: tel. 481 541 008www.mestojilemnice.cz

Svoboda nad ÚpouRudolfovy slavnosti Termín: 20. záříV roce 1580 byla Svoboda nad Úpou povýšena císařem Rudolfem II. na měs-

to. Prožijte den plný zábavy a poučení: ukázky těžby zlata a rýžování, historický šerm, lidová řemesla a výtvarné umění, pro děti a dospělé zábavný a kulturní program - taneční soubor, živá muzika, přetahování lana, horolezecká stěna, bowling, kuželky, občerstvení s rožně-ním selete, degustace vína.Pořadatel: Město Svoboda nad ÚpouKontakt: tel. 499 871 105www.musvoboda.cz

Rokytnice nad JizerouTradiční rokytnická pouťTermín: 4.–5. říjenPořadatel: Město Rokytnice nad JizerouKontakt: tel. 481 522 084

Hostinné3. Český řemeslný trh pod obryTermín: 21. listopaduPořadatel: Infocentrum HostinnéKontakt: tel. 777 311 307

Letos ve dnech 16.–19. července 2008 pod dohledem Krakonoše

Krakonošovy letní podvečery získávají punc tradičního festivalu v příjemném prostředí Masarykova náměstí a zámeckého parku v Jilemnici. Ti z vás, kteří program navštěvují pravidelně, vnímají, že popularita Podvečerů vzrůstá. To těší nejen pořadatele, ale i účinkující. Zájem je motivací k přípravám 4. ročníku v létě 2008. Zveme návštěvníky i obyvatele nejen mikroregionu Jilemnicko.

Poděkování patří partnerským mikroregionům Jilemnicka – Pojizeří, Kozákovu, Východním Krkonoším a Krkonoším - svazku měst a obcí za pomoc vycházející ze společného záměru uspořádat rozšířenou kulturní přehlídku. Dle svých možností přidávají ruku k dílu. Podě-kování patří sponzorům, kteří pomohli překlenout obtížné období a uvědomit si, že ještě důležitější než dotace je funkční místní partnerství. Poděkování je určeno dobrovolníkům a všem divákům, tvořícím krásnou letní festivalovou atmosféru. Přijďte pobejt!

Krakonošovy letní podvečeryNOVÉ UBYTOVÁNÍ

V HOSTINNÉM

V Hostinném letos chystají, po několikaleté pauze, rozšíření služeb v oblasti cestovního ruchu. Dokončeny budou ubytovací kapaci-ty ve třech zařízeních.Celkovou rekonstrukcí právě prochází bývalý „Městský hotel“ se současným ná-zvem „Městský Hotel Dorinka“. Nejpozději počátkem října se tu budou moci ubytovat turisté z plného autobusu v 16-ti pokojích. Jak hotelová, tak i restaurační část, mají salonky ke konání svateb, rodinných oslav a školení. Pokud půjde vše podle plánu, měl by být na počátku letních prázdnin otevřen téměř 60-ti lůžkový apartmánový komplex fi rmy Techtex. Hoteloví hosté budou moci využí-vat komplex v sousedním TechtexSportu ke sportovním aktivitám za zvýhodněné ceny (např. tenis v kryté hale, spinning, posilov-nu, solárium, aj.). Příjemnou službou je bezplatné parkování na uzavřeném par-kovišti. Rozšířeny budou kapacity současné restaurace na cca 80 míst. Zajímavostí komplexu je „rotunda“, prostor sloužící ke školícím příležitostem, prezentaci fi rem či soukromých subjektů. Poslední ubytování přímo v centru města - pension rodinného typu s názvem „14“ se sedmi pokoji a dvaadvaceti lůžky, restaurací a kavárnou - bude otevřeno na přelomu roku 2008/09. Každý pokoj je jedinečný a originální, nábytek ze dřeva. Interiéry znázorňují různé druhy stromů, včetně reliéfů.Realizace projektů přispěje k ekonomic-kému rozvoji regionu, ale i ke zvýšení propagace města. Vytvořena budou nová pracovní místa. Vzniknou reprezentativní ubytovací kapacity vhodné pro významné zahraniční návštěvy města a kraje. Našim přáním je, aby se i Hostinné stalo kvalitní turistickou destinací. Děkujeme všem, kteří k této snaze přispívají.

Krkonoše - svazek měst a obcí jaro/léto/podzim 2008Strana 20

www.krkonose.eu

Turistická oblast Podzvičinsko se stala součástí nového turistického regionu Krkonoše a Podkrkonoší. Poprvé se sdružení prezentovalo na veletrhu cestovního ruchu Regiontour 2008 v Brně (v lednu 2008) a také na HolidayWorld v Praze (v únoru 2008). Samotné Podzvičinsko je součástí malebného Podkrkonoší, ob-lasti, která zatím není exponovaným turistickým místem. Naopak je ideální lokalitou pro klidnou rodinnou dovolenou. Specifi cká nabídka historie, kultury a některých typických témat, jako sochařství či ovocnářství, bude postupně prezentována v grafi ckém stylu známém pro tištěné materiály Krkonoš. Od spojení s Krkonošemi – jedním z nejnavštěvovanějších míst Čech – lze očekávat posílení možností spolupráce např. při propojení tras pro pěší a cykloturisty, na obzoru jsou společné projekty v oblasti dopravy, propagace či koordinace společenských a sportovních aktivit.

divadelní Miletín

programu při cestě do Podkrkonoší. Již přes rok navíc v Miletíně funguje expozice muzea českého ama-térského divadla „Ná-rodní divadlo českého Podkrkonoší“.

Informační centra Podzvičinska:

Dvůr Králové nad LabemMěstské informační centrum Dvůr Králové nad Labemnám. T. G. Masaryka 2544 01 Dvůr Králové nad LabemTel./fax: 499 321 742E-mail: info@mudk.czwww.dvurkralove.cz

HořiceMěstské informační centrum Hořicenám. Jiřího z Poděbrad 3508 01 HořiceTel./ fax: 493 620 121E-mail: infocentrum@horice.orgwww.horice.org

Lázně Bělohrad Městské informační centrum Hoška Tournám. K. V. Raise 160507 81 Lázně BělohradTel.: 493 792 520E-mail: hoska-tour@hoska-tour.czwww.hoska-tour.cz

HolovousyInformační centrum obce HolovousyHolovousy 39508 01 Hořice v PodkrkonošíTel.: 493 691 031E-mail: info@holovousy.czwww.podzvicinsko.cz

Podhorní ÚjezdInformační centrum Sportovního areálu v Podhorním Újezdě Vojice 141508 01 Hořice Tel.: 493 697 161E-mail: sportareal@podhorniujezd.czwww.podhorniujezd.czProvozní doba: květen - září 12.00 - 18.00

Krkonoše a Podkrkonoší, aneb: společně s Podzvičinskem

Významnou památkou Podkrkonoší je bývalý lázeňský komplex u Dvora Králové nad Labem. Je neodmyslitelně spojen s osobou hraběte Františka Antonína Šporka (1662–1738). Tento vzdělaný, ale v mnoha ohledech komplikovaný člověk přišel na počátku 18. století s myšlenkou výstavby velkolepého architektonického komplexu. V době své největší slávy se skládal z budo-vy lázní, zámku, špitálu, závodiště, divadla, hostince, hospodářských a dalších budov.Citlivá kompozice v souladu s místem zdej-šího údolí Labe vynikla zejména v souvis-losti s rozsáhlým parkem s bohatou výzdo-bou v podobě soch, fontán a nejrůznějších

Podzvičinsko - poklidné a malebné Podkrkonošíwww.podzvicinsko.cz

V podhůří Krkonoš, nedaleko od Českého ráje, leží krajina, kterou si zamilujete.

Do srdce se vetknou místa s nezapomenutelnými výhledy do kraje. Nechte se inspirov

Kuks – barokní krajinná kompozice

uměleckých objektů.I když se do dnešních dnů zachovalo pouze torzo, budova špitálu s kostelem Nejsvě-tější Trojice na pravém břehu Labe působí impozantně a zachovalá část schodiště na opačném břehu dává tušit, jak velký a zajímavý byl zdejší areál před více než 250 lety.Nádherný prostor před průčelím kostela a hospitalu zdobí sochy od Matyáše Ber-narda Brauna (1684–1738) zobrazující alegorie náboženství a řadu Ctnostní i Ne-řestí. Originály Braunových plastik najdete v hlavním sálu Lapidária.Matyáš Bernard Braun, ve své době

nejžádanější sochař, je s Kuksem spodalší unikátní památkou. Hrabě Špork počátku 18. století zakoupil při západnokraji svého panství kus lesa se skalakterý označoval za Nový les. V náslejících letech tu vznikl naprosto jedinesoubor skulptur v přírodě, známý jaBraunův Betlém. V roce 2000 byl zařazna seznam Světového památkového fon(World Monument Found) mezi 100 nehroženějších památek světa.Doporučujeme Braunův Betlém k návštěPřipravena je tudy naučná stezka.

Květen1. 5. – 31. 8. Hořické hudební slavnosti - přehlídka a festival zaměřený na činnost amatérských souborů a spolků z Hořicka2. – 4. 5. Miletínské divadelní jaro – Miletín17. 5. Krajem Eduarda Štorcha – Ostroměř - turistický pochod17. – 18. 5. 300 zatáček Gustava Havla – Hořice - 46. ročník motocyklového závodu26. 5. Mezinárodní symposium kaktusů – Dvůr Králové nad Labem Pivovarské slavnosti - Miletín

Červen4. – 8. 6. Letní mezinárodní turistický sraz – Lázně Bělohrad Tradiční pouť – Kuks14. 6. Dobývání hradu Pecka19. – 22. 6. Slavnosti Pod Zvičinou – Lázně Bělohrad - mezinárodní folklórní festival21. – 22. 6. Česká Tourist Trophy a UEM cup – Hořice - automobilový závod28. – 29. 6. Královédvorský okruh „O cenu Františka Šťastného“ – Dvůr Králové nad Labem - závod historických závodních motocyklů

Červenec1. – 28. 7. Sochařské sympozium – Hořice - tradiční mezinárodní akce5. 7. Brtevman 2008 – Lázně Bělohrad - cross country horských kol19. – 20 .7. Peckovská struna - folk a country festival26. 7. Country festival „Pod hůrou“ – Lázně Bělohrad26. 7. Svatojakubské trhy lidových řemesel – Miletín

Srpen Lidová řemesla – Kohoutov RAVO maraton 2008 – Lázně Bělohrad - závod horských kol

21. – 24. 8. Teatrum Kuks 2008 – Kuks - festival barokního divadla a hudby

Září Vinobraní na Kuksu Svatohubertské slavnosti Slavnosti Holovouských malináčů

Aktualizovaný a podrobnější seznam akcí najdete na www.podzvicinsko.cz

Přijeď te si pro nevšední zážitkyFoto: D. Jung

www.podzvicinsko.cz

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 21jaro/léto/podzim 2008

www.krkonose.eu

Navštivte polské Krkonoše – nezklamou vás

Centrum Krkonošského národní-ho parku v Sklářské Porebě

Karkonoskie Centrum Edukaci Ekologicznej ve Sklářské Porebě ve svých prostorech ná-vštěvníkům ukazuje stálou expozici o české

i polské straně Krkonoš, moderně vybave-nou laboratoř s mikroskopy, keramickou dílnu, plastiku hor s panoramatickými

Szklarska Poręba, Centrum Karkonoszkego Parku narodowego, Muzeum Minerałów, Wodospad Szklarki, Zamek Chojnik, Kościółek Wang, Muzeum Lalek, Muzeum Sportu, Informační centrum

Karpacz, Centrum Kolorowa, Informační centrum Jelenia Góra, Muzeum Karkonoskie, Park Miniatur, Informační centrum Kowary, Sztolnie Kowarskie.... přírodní a historické zajímavosti i návštěva spřátelených infocenter...

...studijně poznávací cesta do polských Krkonoš, připravena Regionálním turistickým informačním centrem Krkonoše se sídlem ve Vrchlabí, zajištěna partnerským Zwiazkem Gmin Karkonoskich a fi nancovaná z INTERREG - přeshraničního fondu Evropské unie, splnila očekávání bezezbytku všech

účastníků exkurse – pracovníků krkonošských informačních center, členů marketingové skupiny při Svazku krkonošských měst a obcí, i dalších hostů například z Euroregionu Glacensis či Univerzity Hradec Králové.

Cílem cesty byla vzájemná výměna praktických zkušeností a provozně organizačních záležitostí na obou stranách hranice i osobní poznání zajímavých turistických cílů, které budou pracovníci krkonošských

informačních center doporučovat českým i zahraničním hostům jako tipy na výlety do Polska. Následující stránka do Krkonoš – hor bez hranic je pozvánkou i pro Vás!

Sztolnie KowarskieKowarské štoly - Poklad Valonu

Kowarské železné a uranové doly jsou k vidění v podzemí turistické trasy v průzkumných štolách v délce 1200 metrů. Přírodní bohatství v Západních Sudetech lákalo zlatokopy už v raném středověku. Z jihu a západu do Slezska přicházeli lidé, kterým se říkalo Valoni nebo Valonové. Ti uměli odhalovat v zemi její tajemství. I vy se přijďťe podívat, prohlídka stojí za to. V letní sezoně od 21. 3. do 19. 10. je otevřeno denně, vstup od 10 do 17 hodin. Doporučujeme teplé oblečení. Doba prohlídky cca 1 hodina.

www.sztolniekowary.pl

fotografi emi, a řadu dalších interaktivních zajímavostí.www.kpnmab.pl

Muzeum sportu a turistiky v Karpaczi

bylo založeno v roce 1974. Kromě sálu na příležitostné výstavy tu je stálá expo-zice historického lyžování, vystavené saně,

rohačky, poháry a trofeje závodníků, brus-lařů, skokanů, bobistů, staniční knihy jako svědectví života v horách, dřevěný obraz s triptychem bylinkářů a laborantů, kteří vařili lektvary, a s patronem hor. A řada dalších zajímavostí. e-mail: muzeumsportu@dolnyslask.plwww.muzeumsportu.neostrada.pl

Park Miniatur architektonických klenotů Dolního Slezska v Kowarech

Více než hodinu si budete mezi brilantně a umělecky vytvořenými modely, zmen-šeninami skutečných paláců, vsazenými do uměle zbudované krajiny a přírodního prostředí, připadat jako Gulliver v říši trpas-

líků. Zajímavý cíl turistického výletu, kterým vás provede sám majitel a tvůrce Marian Piasecki. „Zamek“ Chojnik na snímku jako miniatura.www.park-miniatur.com

„Zamek“ Chojnik

Zřícenina hradu na polské straně Krkonoš nad Sobieszowem (627 m n. m.). První

zmínky o hradu jsou ze 13. století, v roce 1675 jej zničil požár, zříceniny jsou turis-tickou atrakcí. V okolí je přírodní rezervace bukových porostů.

Vodopád Szklarki ve výšce 520 metrů nad mořem s turbínou na výrobu elektrické energie na polské straně Krkonoš je příjemným cílem hezké nenáročné procházky. Voda se zde řítí do úžiny mezi skalami.

První prodejna certifi kovaných výrobků

Každý region v ČR má svůj vlastní neopakovatelný charakter, daný přírodním bohatstvím, kulturou a staletými tradicemi jeho oby- vatel. Také výrobky a produkty pocházející z určité oblasti nesou část tohoto charakteru – je do nich vložena práce tam slníků i část jejich duše.

Mezi krkonošské cer- tifi kované výrobky patří například: sněžnice, nábytek, faremní kompost HUCUL – organické hnojivo, zlatnické práce a šperky z mědi, perličkové vánoční ozdoby, výrobky z recyklované lepenky, sada pohlednic, dekorativní konvičky, medovina, výrobky pletené z provazu nebo kožených řemín-ků, sezónní turistick asopis Veselý výlet, aj.S výrobky označen onoše – originální produkt“ se můžete setkat prakticky kdekoliv, jejich prodej není nijak omezen.

První speciální prodejna krkonošských certifi kovaných výrobků byla otevřena ve Svobodě nad Úpou. Nyní je v Janských Lázních. V ateliéru manželů Liškových nakoupíte nejenom jejich vlastní originální výrobky, ale i dalších krkonošských řemeslníků. Je tu však i nabídka z dílen šikovných a zručných lidí z různých koutů ČR. Výrobky z plechu, keramiky, vitráže, šperky, pletené zboží, svíčky, vánoční ozdoby, magnety, jmenovky na dveře, odrůdová a přívlastková vína, krkonošská medovina, med, čaje a mnoho dalších drobností a radostí.

Bližší informace najdete na www.domaci-vyrobky.cz

Krkonoše - svazek měst a obcí jaro/léto/podzim 2008Strana 22

www.krkonose.eu

Tajné chodby starobylých hradů, zámků a tvrzí. Svědkové minulosti a současnosti. Díváte se pozorně? Umíte vnímat atmosféru jednotlivých míst? Co mají společného Trosky, Hrubá Skála, Kumburk a Bradlec, Veliš, Mariánská zahrada, zříceniny hradů na Mladoboleslavsku a strážní hora celého regionu – Kozákov? Leží v Českém ráji. A kromě toho skrývají tajemství. Jaká?To se dozvíte v Sezonních turistických novinách Český ráj 2008. Noviny vycházejí k datu 26. dubna 2008, kdy bude ofi ciálně zahájena nová turistická sezona v Českém ráji. K dispozici budou v jednotlivých informačních centrech v regionu a také v běžné distribuční síti.Noviny obsahují zajímavé pozvánky na výlety za poznáním na Turnovsko, Semilsko, Jičínsko, Novopacko, Mnichovohradišťsko a Mladoboleslavsko. Víte, co dělá kastelán na Valdštejně v zimě nebo jak vypadá jedno ze zajímavých míst Geoparku Český ráj? Odpovědi najdete právě v turistických novinách. Letošní novinkou obsahu novin je putování za židovskými památkami, již tradičně tu je stránka pro děti a původní rozhovor s osobností regionu. Tou je pro letošní rok známý rozhlasový a televizní moderátor, autor putování „Po Česku“ Václav Žmolík, jinak také českorajský chalupář.Turistické noviny Českého ráje doplňuje jako každoročně vyčerpávající přehled akcí od května do září v celém regionu, přehled linek a jízdních řádů turistických autobusů, které jsou uzpůsobeny na přepravu jízdních kol, najdete zde tipy na cyklistické a pěší výlety. To vše ve speciální příloze, která je součástí těchto novin.No, nekupte to! Turistické noviny pro Český ráj sezony 2008 stojí pouhých 20 Kč, množství informací a námětů na volný čas, o kterých třeba ani nevíte, stojí za víc!

Český ráj: Krajina plná tajemství a skrytých souvislostí

Liberec 18. 2.–1. 3. 2009FIS Nordic World

Ski Championships Czech Republic

V Liberci se v roce 2009 uskuteční FIS mistrovství světa v klasickém lyžování a severské kombinaci.Liberec také získal i pořadatelství osmého zimního Evropského olympijského festiva-lu mládeže v roce 2011. O dějišti rozhodl Evropský olympijský výbor na zasedání v Bruselu.Liberec tak dva roky po mimořádné spor-tovní události jako je FIS mistrovství světa, přivítá mladé 14 –18leté olympijské talen-ty z celé Evropy. O medaile v osmi spor-tovních disciplínách bude bojovat 1300 sportovců. Lyžařští klasici využijí moderní areály na Ještědu a ve Vesci.

www.liberec2009.com

KUDY Z NUDY … spousty zážitků v Čechách

Česká centrála cestovního ruchu - Czech-Tourism stále zdokonaluje internetové stránky www.kudyznudy.cz.Pro tuzemské turisty představují jedno-duchý nástroj, jehož prostřednictvím se seznámí s nabídkou aktivit v regionech ČR, určených k zajímavému vyžití během dovolené, o víkendu či při kratších výle-tech. Své si najdou mladí, rodiny s dětmi i senioři, ale i vyznavači adrenalinových či zimních sportů, gurmánské nebo lázeňské turistiky, i ti, kteří chtějí relaxovat u vody. Databáze obsahuje stovky průběžně ak-tualizovaných a doplňovaných nabídek. Kontaktní údaje umožňují přímo oslovit provozovatele. V sekci aktuality jsou zve-řejňovány novinky či pozvánky na akce do jednotlivých turistických oblastí ČR.

Více informací o turistice v sousedních regionech se dozvíte na web adresách:

www.liberecky-kraj.czwww.kralovehradeckyregion.czwww.benefi tprogram.cz

Kačenka Kačenka a Rampušák a Rampušák

představují

„Kačenčiny listy“letní vydání turistických novin

z Orlických hor

www.orlickehory.euwww.orlickehory.eu

Hradec Králové

Liberec

NEWTON Media, a.s. působí na trhu 12 let a většina z vás s jejími produkty přišla do styku. Možná je vnímáte jako chléb či vodu. Jsou totiž stejně potřebné, důležité a nikdy se nepřejí. Jsou potravou a nápojem pro vaši práci a pro váš komplexní přehled či detailní přehled. Přinášejí pocit vnitřní pohody, protože víte, že víte!

NEWTON Media, a.s. je největší nadnárodní středoevropskou společností monitorující mediální trh. Dodává v elektronické podobě plný obsah zpráv z tisku (novin, časopisů), zpravodajských pořadů televizních a rozhlasových stanic, agenturního zpravodajství a internetu. Obsah periodik získává z jednotlivých médií přímo od redakcí a vydavatelů na smluvním základě a zpracovává jej na jednotnou platformu – archiv. Tento mediální archiv, jehož retrospektiva sahá až do roku 1989, obsahuje 59 mil. článků v plném znění (pro srovnání největší český portál www.seznam.cz indexuje 55 mil. článků ). Informace zpracovává na vysoké profesionální úrovni a poskytuje celou paletu služeb založenou na práci s nimi. Poskytuje klasický monitoring, mediální analýzy, oborové výběry, manažerské a znalostní produkty, zprávy včasného varování a další služby. Společnost úzce spolupra-cuje s českými a zahraničními specialisty v oblasti rozpoznávání mluvené řeči. Nabízí široké služby vydavatelům.Produkty a služby společnosti jsou vždy maximálně přizpůsobeny požadavkům jednot-livých klientů. Softwarové aplikace včetně uživatelských rozhraní a speciální vyhledávací technologie, které byly vyvinuty na míru naší společností, umožňují klientům efektivně pracovat s informacemi a tvořit tak vlastní přidanou hodnotu.Společnost má v České republice 150 zaměstnanců, působí také na Slovensku a v Pol-sku.NEWTON Media, a.s. podporuje řadu neziskových organizací a zakládá si na fi remním dárcovství.V roce 2003 se společnost NEWTON Media, a.s stala členem FIBEP (Fédération Interna-tionale des Bureaux d` Extraits de Presse), která v současnosti sdružuje přes devadesát nejvýznamnějších společností zabývajících se monitoringem médií z celého světa. Což je 42 zemí ze všech kontinentů.Tato mezinárodní asociace pořádá pravidelně jednou za 18 měsíců kongres v některém z členských států. Praha měla tu čest, že se v květnu 2008 stala hostitelkou 42. meziná-rodního kongresu. Společnost NEWTON Media, a.s. se spolupodílela na organizaci této významné akce. Patronát exprezidenta Václava Havla nad konáním kongresu podtrhl mezinárodní význam a prestiž tohoto setkání.

Společnost NEWTON Media, a.s. dlouhodobě spolupracuje se Svazkem krkonošských měst a obcí, který je vydavatelem turistických novin Krkonošská sezona. Profesionální monitoring médií od společnosti NEWTON Media, a.s. umožňuje členům Svazku nejen sledovat, ale i pružně reagovat na obraz Krkonoš v regionálním i celostátním tisku, rozhla-se a televizi, koordinovat celokrkonošské projekty a propagovat rozvoj cestovního ruchu.

Krkonoše

41. ročník regionálního časopisu • příroda, osobnosti, reportáže ze současnosti, výpravy do minulosti • život měst pod horami, KRNAP a CHKO Jizerské hory • populárně naučné články, zajímavosti, tipy na výlety, čtenářské soutěže • fotografi e předních zdejších autorů • exkurze do Podkrkonoší a Českého ráje • měsíčně 52 stran • jedno číslo 38 Kč • výhodné roční předplatné (396 Kč) objednávejte v redakci Krkonoše, Dobrovského 3, 543 11 Vrchlabí • telefon 499 456 333, e-mail krkonose@krnap.cz • interenet http://krkonose.krnap.cz

Krkonoše - svazek měst a obcí Strana 23jaro/léto/podzim 2008

www.krkonose.eu

Z d o p i s ů našich čtenářů...Pět výherců čtenářské soutěže publikované v letním vydání turistických novin Krkonošská sezona vylosovaly Lenka Cincibusová, starostka Košťálova a Ing. Jana Čechová, místostarosta Jilemnice, členky rady Krkonoše - svazku města a obcí. Držitelku hlavní ceny – týdenní pobyt pro 2 osoby v hotelu Energetik v Peci pod Sněžkou vylosoval Ing. Antonín Schäfer, náměstek hejtmana Libereckého kraje.

Na otázky: 1. Patří Faremní kompost HUCUL (organické hnojivo) do krkonošských originálních produktů?2. Kde je vystaven Harrachův smrk? 3. Ve kterém roce proběhla bitva u Trutnova mezi Rakouskem a Pruskem?

Boli jsme tohto roku na dovolenke v Krkonošiach. Nadchla nás nielen hrebeňovka, ale aj atmosféra Vašich hor. Videli sme, ako sa snažíte nadviazat na dlhročné tradicie do ist ej miery pret rhnuté štyridsiatimi rokmi. Ako pomáhate obno-viť a rozvíjať préírodnů rovnováhu. Všímali sme si tiež akti-vit vo obciach a mes tách pod Krkonošami a hlavně vzťahu domácich ku ich prírodnému a kulturnému dedičstvu. Lebo od něho se odvíja aj prist up k návštěvníkom. Mali sme z to-ho všet kého velmi dobrý pocit.Dr. Eva Čániová, Košice, Slovensko

Let os jsem s dcerou pobyly v Janských Lázních a couraly Krkonošemi, na co nám týden, který jsme tam byly, po-chopitelně nes tačil. Byly jsme nadmíru spokojené. Dostaly se nám do rukou noviny Krkonošs ká sezona a musím říct , že jsme je přeč et ly doslova od A do Z. Ale až doma, prot ože vět šinou jsme več er uléhaly unavené. A víte, co si vozíme ze svých ces t: „obyčejný suve-nýr“ – chleba. Ani byste nevěřili, kolik chutí a vůní má a jak doma při něm vzpomínáme. L. Dufková, Hrot ovice

Jsme velcí milovníci Krkonoš a několikrát do roka se do nich vypravíme. Noviny Krkonošs ká sezona hodnot íme velmi kladně. Je tam mnoho zajímavých informací a je dobře, že jsou k dispozici ve všec h informačních střediscích. Odpovědět na soutěžní ot ázky jsme se let os rozhodli prot o, že hot el Ener-get ik poskytl hlavní cenu. V tomto hot elu jsme byli ubytování při našem přec hodu Krkonoš a byli jsme v něm velmi spokojeni. Lenka Švarcová, Jablonec nad Nisou

Vážení přátelé, vrátili jsme se z týdenního pobytu ve Špindle-rově Mlýně a prot ože list uji novinami Krkonošs ká sezona, nedalo mi to, abych Vám na základě krásných vzpomínek, neposlal tento dopis. Jsem ročník 1939. Mám ráda pěš í turis-tiku a tak jsem Krkonoše a Podkrkonoší mnohokrát navští-vila nejen pro jeho krásy , ale i pro jeho vstřícné obyvatele. Ve Vrchlabí v informační kanceláři mi slíbili, že mi pošlou let ní Ves elý výlet . Vaše noviny nemají chybu, přeč et la jsem je od A do Z. Nepot řebuji ke své spokojenosti moře, hory a kopeč ky mi dělají nejlépe a jsem tam prostě doma.Yvona Malíková, Brno

Vaše noviny mi přivezla kolegyně, která má v Krkonoších chaloup-ku. Velice se mi líbí, jsou přehledné, s docela dobrými tipy, kam by se dalo podívat. Když jsme s manželem v Krkonoších, tak získáme Ves elý výlet a manžel pravidelně dostává předplacený časopis Krko-noše. Do Krkonoš jezdíme rádi, jak v zimě, tak v létě. Nejraději mimo sezonu, kdy nejsou prázdniny, aby nebylo moc lidí. Hodně oblíbený máme Obří důl, hlavně v zimě. V lednu jsme šli s manželem v době, kdy začal padat sníh, brodili jsme se závějemi a dost foukalo. Došli jsme jen k boudě Pod Sněžkou. Dál už ne. Byla to paráda. Nikoho jsme nepot kali. Sedli jsem si na schodec h před vchod boudy Pod Sněžkou a nalili si čaj z termosky. Všude bylo bílo. Najednou ze dveří vyběhlo štěně, vyčůralo se těs ně vedle mne a zase vběhlo dovnitř. Bylo počasí, že bys ani psa nevyhnal, ale nám bylo dobře. Byla jsem šťastná.Karolína Kovářová, Praha 3

Mám na Krkonoše krásné vzpomínky, Labský

vodopád, Krakonošovo údolí a jízda lanovkou

na Sněžku. Jako mladá jsem jezdila na chatu

do Úpy. Ze třicátých let mám vzpomínky na

Špindlerův Mlýn. Dívám se na televizi a sledu-

ji, kolik máte v horách sněhu, jaká je teplot a....

Věřím, že každý Hradeč ák má rád vaše hory.

Drahuška Kovandová, Hradec Králové

Do Krkonoš jsem se vrátila po 18 let ec h a jsem jimi zcela nadšena. Tenkrát, když mi bylo 6 let a capkala jsem na vrchol Sněžky, jsem si asi krásu kopců neuvědomovala. Let os jsem to dohnala. Sice nám počasí zkazilo plány, o to vět ší je důvod se na krkonošs ké kopeč ky vrátit. Vaše noviny jsou super, spousta zajímavého. Díky nim jsem naplánovala další turist ické trasy . Určitě je pot řeba informovat návštěv-níky Krkonoš o jejich možnostec h a Krkonošs ká sezona tomu 1200% vyhovuje. Dělejte ji stále tak dobře :-))Eva Slezáková, Slavkov u Brna

Krkonoše navštěvuji pravidelně v září a občas i se školou v rámci terénních cvičení. Krkonošs ká sezona je milým a cenným zdrojem informací a tipů na výlet , takže je vždy tím prvním, co v infocentru sháním. Přeji vám hodně zdaru a spokojených čtenářů.Lucie Černohousová, Jamné nad Orlicí

Do Krkonoš jezdíme od konce 70 let do různých míst v různé roční době a při každé další návštěvě máme stále co obdivovat a co srovná-vat. Let os jsme strávili dovolenou v hot elu na Liščí louce. K ces tám do Pec e jsem využívali novou lanovku na Hnědý vrch, což je opravdu dobrá možnost rychle dosáhnout hřebenových partií z Pec e. Panuje tady čilý stavební ruch a v Krkonošs ké národním parku ves ele pend-lují hlučné náklaďáky, jejichž plec hové korby jsou slyšet na kilomet ry daleko. Na rozdíl od stavebních fi rem jsou turist é poučování různými zákazy a příkazy. Ohleduplní turist é nenadělají tolik škody, co sou-kromé fi rmy. Ústupky jim jsou bohužel vidět na každém kroku.Jan a Eva Třískovi, České Budějovice

Opět jsme navštívili Krkonoše. V peněžence byl rázem

průvan. Na jarní prázdniny bychom chtěli zase přijet . Jsme

z jižních Čec h a rádi se k vám vracíme. Manžel říká, že

jsem zakuklený horal. Přeji vám i vašim novinám hodně

čtenářů aby byli spokojeni tak jako my.

Martina Vavrušková, Vodňany

Pobyty v mých milovaných Krkonoších patří k těm nejoblíbe-

nějším a jsem ochot ná se sem s radostí stále a stále vracet ...

PaedDr. Eva Rejchrtová, Hradec Králové

Moje dojmy z krkonošs kých pobytů se nevejdou do krátkého dopisu. Jez-

dím do Krkonoš 35 let , každoročně, na sklonku jara a v září, někdy i na

jednodenní výlet , ráno autobusem z Pardubic a več er domů. Stále je na

nich hodně pěkného, mám prot urist ované ostatní české i slovenské hory,

ale nejraději se vracím do našich Krkonoš. Miluji jejich východní část od

Žacléře, přes Rýchory, Albeřické i Lyseč inské údolí, Malou Úpu, na dru-

hé straně kolem Černé hory až k Velké Úpě a stále nacházím něc o nového

a pěkného. Peč livě udržované chaloupky, stále lepší ubytovací podniky,

nové lanovky a vleky pro zimní sporty. Moc bolí jak s přírodou zachází

vichřice a sněhové kalamity. Přes to jsou Krkonoše krásné, věřím, že si

naši lidé pomalu nasy ceni možnostmi zahraničních dovolených k nim

zase najdou ces tu. Krkonošs ká sezona má své míst o mezi výpravným

měs íčníkem Krkonoše a Jizerské hory a Ves elým výlet em. Svojí pes trostí

a cennými informacemi jist ě zaujmou každého čtenáře. Že nejsou na

„křídě“, vůbec nevadí.

Zdeněk Vaňásek, Pardubice

Krkonošs kou sezonu jsem dostal do ruky náhodou a o to

vět ší byla moje radost po jejich přeč tení. Jsou senzační a

přináší jist ě pot ěš ení všem čtenářům. Moje láska je něc o si

přeč íst , poznat a přímo procourat v horách Krakonošových.

Moje máti pocházela z Podkrkonoší z Čist é u Horek, později

se přes těhovali do Dolní Oleš nice. Naše ces ty prot o vedli a

vedou, jak jen to je možné, na kopeč ky. Ať to je v let ním či

zimním období. Každá doba je zajímavá a vždy je možno

spatřit či prožít nové krásy , které nám tyto hory, ale i podhor-

ské oblasti nabízejí.

Vladimír Šmíd, Praha 4

...správně odpovědělo celkem 345 soutěžích. Z toho 223 z Čech a Moravy, 101 z Německa, 17 z Polska a 4 z Rakouska. Oproti loňsku nebyly doručeny žádné zásilky z Holandska, Dánska a Švýcarska. Některé obálky obsahovaly i více odpovědí najednou. Mnohdy soutěžila celá rodina. Řada čtenářů věnovala svůj čas i k obsáhlejší korespondenci. Popisovali zážitky z pobytu v Krkonoších, zajímavé postřehy, pochvalně hodnotili úroveň turistických novin Krkonošská sezona.

Všem ostatním čtenářům upřímně děkujeme za korespondenční lístky, pohlednice a dopisy. Někteří z vás jste nám napsali krásná slova plná obdivu k nejvyšším českým horám. Dovolujeme si některé citovat....

Mám rád Krkonoše, za svůj život jsem je proces toval vlakem, autem a

hlavně pěšky od Kořenova po Albeřice a od Vrchlabí po Špindlerovku, v létě

v zimě, na jaře i na podzim. Odvažuji se předpokládat , že je trochu znám.

K tomu mi pomáhá krkonošs ká literatura z mé knihovny od hist orie až

po současnost a několik ročníků časopisu Krkonoše. Koncem léta jsem byl

ve východních Krkonoších a měl jsem radost, že se mi dostal do rukou váš

občasník Krkonošs ká sezona a časopis Ves elý výlet . Skuteč ně těmito tisky

uděláte pro propagaci a popularizaci hor velmi mnoho. Rovněž turist ovo

srdce pot ěš í roztomilé leporelo Krakonošovo království, které jsem dostal na

Pomezních Boudách opět zdarma. Je účinnější než obj emná kniha nebo

dlouhá přednáška. Takže, za to všec hno díky vám!

M. Němec , Kolín II.

Do Krkonoš jezdím již 40 let . Dalo by se říci, že je znám již velice dobře. A přes to se z vašich novin dozvídám nové a nové informace a zají-mavosti, které jsem dosud neznal. Díky za vaši práci a peč livost s jakou noviny děláte. Pavel Bukovanský, Praha 9

Přes tože jsme z „brány Krkonoš“ v novinách vždy najdeme nové informace a tipy na výlet y do míst , která jsem ješ tě nenavštívili.Olga Abazidová, Vrchlabí 4

Krkonoše - svazek měst a obcí jaro/léto/podzim 2008Strana 24

www.krkonose.eu

Regionální turistické informační centrum Krkonoše543 01 VrchlabíKrkonošská 8Tel.: 499 405 744info@krkonose.euwww.krkonose.eu

Infocentrum Flora Benecko512 37 Benecko 200Tel.: 481 582 606Fax: 481 582 016info-fl ora@benecko.comwww.benecko.com

Turistické informační centrumČerný Důl543 44 Černý DůlÚřad městyse 48Tel.: 499 429 618Fax: 499 429 620 infocentrum@cernydul.czwww.cernydul.cz

TIC Harrachtour Harrachov512 46 Harrachov, Centrum 150Tel.: 481 529 600, Fax: 481 529 425tic@harrachtour.czwww.harrachtour.cz

CA Harrachtour Harrachov512 46 Harrachov, Nový Svět 629Tel.: 481 529 401, fax: 481 529 064info@harrachtour.czwww.harrachtour.cz

Městské IC Veselý výlet Horní Maršov542 26 Horní Maršov, Temný Důl 46Tel.: 499 874 298, Fax: 499 874 221info@veselyvylet.czwww.veselyvylet.cz

Informační centrum Hostinné543 71 Hostinné, Náměstí 70Tel./fax: 499 404 746infocentrum@muhostinne.czwww.infocentrum.hostinne.info

Informační centrum Janské Lázně542 25 Janské Lázně, Černohorská 265Tel.: 499 875 186, 499 875 007Fax: 499 875 008info@megaplus.cz; info@janskelazne.czwww.janskelazne.cz

Informační centrum Jilemnice514 01 Jilemnice, Masarykovo nám. 140Tel./fax: 481 541 008info@jilemnice.czwww.mestojilemnice.cz

Informační středisko Kořenov468 48 Příchovice 46Tel./fax: 483 399 094info@korenovsko.czwww.korenovsko.cz

Venkovské infocentrum mikroregionu Lánov543 41 Lánov, Prostřední Lánov 39Tel.: 499 432 083infocentrum@lanov.cz www.lanov.cz

Infocentrum Malá Úpa542 27 Malá Úpa, Horní Malá Úpa 129Tel.: 499 891 112info@malaupa.czinfo.malaupa.cz

Infocentrum Turista Pec pod Sněžkou542 21 Pec pod Sněžkou 188Tel.: 499 736 280, Fax: 499 736 410turista@turistapec.cz, www.turistapec.cz

Městské IC Veselý výletPec pod Sněžkou542 21 Pec pod Sněžkou 196Tel.: 499 736 130info@veselyvylet.cz, www.veselyvylet.cz

Infocentrum RokyRokytnice nad Jizerou512 44 Rokytnice n. Jizerou, Dolní 145Tel.: 481 522 084ic.roky@seznam.czwww.rokytnice-info.cz

Turistické informační centrumSvoboda nad Úpou542 24 Svoboda nad Úpou, nám. 527Tel.: 499 871167, 499 871 216info.ets@tiscali.czwww.svobodanadupou.eu

Turistické informační centrumŠpindlerův Mlýn543 51 Špindlerův Mlýn, Svatopetrská 173Tel.: 499 523 656, Fax: 499 523 818info@spindlmu.infowww.spindlmu.info

Turistické informační centrumTrutnov541 01 Trutnov, Krakonošovo nám. 72Tel./fax: 499 818 245vesely@trutnov.czwww.trutnov.cz

Turistické informační centrumŽacléř542 01 Žacléř, Rýchorské nám. 10Tel.: 499 739 225Fax: 499 739 210muzeum@zacler.czwww.zacler.cz

Hlavní informační středisko Správy KRNAP Vrchlabí543 01 Vrchlabí, nám. Míru 223Tel.: 499 421 474, 499 456 761his@krnap.cz, www.krnap.cz

Krkonošské muzeum Vrchlabí – Augustiniánský klášterotevřeno út–ne,Tel.: 499 456 708E-mail: muzeum@krnap.cz

Krkonošské muzeum Vrchlabí – Tři historické domky na náměstí Míruotevřeno út–neTel.: 499 421 474E-mail: his@krnap.cz

Krkonošské muzeum Jilemnice – zámekotevřeno út–neTel.: 481 543 041E-mail: kmjilemnice@krnap.cz

Krkonošské muzeum Paseky nad Jizerou - Památník zapadlých vlastencůotevřeno út–neTel.: 481 523 609E-mail: muzeumpaseky@krnap.cz

Lesnická a myslivecká expozice v Harrachově „Šindelka“otevřeno út–neTel.: 481 528 310E-mail: sindelka@krnap.cz

Informační středisko HarrachovStálá expozice „Vegetační stupně v Krkonoších“Tel.: 481 529 188E-mail: tesharrachov@krnap.cz

Informační středisko Rokytni-ce nad Jizerou - stálá expozice „Pouště světa“Tel.: 481 523 694E-mail: isrokytnice@krnap.cz

Informační středisko Špindlerův Mlýn - stálá expozice „Historické proměny krkonošské přírody i krajiny“. Tel.: 499 433 E-mail: tesspin

Informační Sněžkou - Ogická expoz– člověk příTel.: 499 736 E-mail: isobrid

Informační středisko Pec pod SněžkouTel.: 499 896 213E-mail: tespec@krnap.cz

www.krnap.czMuzea, stálé expozice a informační střediska

Správy Krkonošského národního parkuS O U T Ě ŽHrajte s námi o ceny

Vážení čtenáři, připravili jsme pro Vás sou-těž o ceny. Stačí, když správně zodpovíte následující tři otáz-ky a písemné odpovědi nám zašlete.

Otázka:

1. Kolik kilometrů v Schengenském prostoru zaujímá Krkonošský národní park?

2. Ve kterém termínu se uskuteční „svátek chůze a cyklistiky“ Krakonošova 100 a Bike-festival?

3. Po kolika schodech a do jaké výše vy-stoupáte na rozhlednu na Černé hoře?

Ceny:1. Víkendový pobyt se snídaní v ro-mantickém prostředí Hotelu Jasmín ve

Vítkovicích na jaře 2009. www.hoteljasmin.cz2. - 4. 2x Bonus pass – poukázky na deset aktivit ve Špindlerově Mlýně5. Tradiční výrobky z Krkonoš

Budeme rádi, pokud ke svým odpovědím připojíte hodnocení turistických novin Krkonošská sezona, případně zkušenosti z vašeho pobytu v Krkonoších.

Uzávěrka:30. listopadu 2008

Losování výherců:Polovina prosince 2008

Odpovědi, prosím, adresujte:Krkonoše – svazek měst a obcíKlára KroupováZámek 1543 01 Vrchlabí Czech Republic

Evidence: MK ČR E 16345 • Vydání Krkonošské sezony je realizováno v rámci dotace Programu obnovy venkova (2008) Libereckého kraje • Vydal: Krkonoše – svazek měst a obcí, Zámek 1, 543 01 Vrchlabí. Vy-dání č. 7. Květen 2008. Celkový náklad 70 000 kusů. • Redakční rada: Dáša Palátková, Klára Kroupová, Michal Vávra. • Spolupracovali: Daniel Mach, Radko Tásler, David Jung, Jan Petera, pracovníci krkonoš-ských informačních center a Správy KRNAP. • Mapový podklad: Jan Petera • Fotografi e: Archiv Správa KRNAP, Dáša Palátková, • Překlady: Hans J. Warsow, Helena Jankowska • Grafi cký manuál: David Škodný • Grafi cké zpracování: ip-design.cz • Tisk: Merkurtisk a.s., Náchod • Náměty, dotazy a připomínky zasílejte prosím na: dasa-palatkova@volny.cz a kroupova@muvrchlabi.cz

Tourism: www.krkonose.euwww.ergis.cz

Offi ce: www.krkonose-smo.cz

Další užitečné internetové adresywww.holidayinfo.cz www.krnap.cz

www.horskasluzba.czwww.czechtourism.czwww.kudyznudy.czwww.kralovehradeckyregion.czwww.liberecky-kraj.cz www.hory-krkonose.czwww.domaci-vyrobky.cz

www.okolohradce.czwww.trutnovinky.cz

Krkonoše na internetu

Turistická informační centra

Využijte odborných rad a pomoci pracovníků Informač-ních center v Krkonoších nebo Informačních středisek Správy Krkonošského národního parku. Poradí a nabíd-nou řadu propagačních materiálů.