66
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ VLADIMÍR NETOLIČKA Jihlava 2016

KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

  • Upload
    others

  • View
    19

  • Download
    0

Embed Size (px)

Citation preview

Page 1: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ

VLADIMÍR NETOLIČKA

Jihlava 2016

Page 2: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

Akad. mal. Vladimír Netolička

KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ 1. VYDÁNÍ

ISBN 978-80-88064-20-6

Vydala Vysoká škola polytechnická Jihlava, Tolstého 16, Jihlava, 2016.

Za jazykovou a věcnou správnost obsahu díla odpovídá autor.

Text neprošel jazykovou ani redakční úpravou.

Copyright Vladimír Netolička, 2016

Page 3: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 3 -

Úvodní zamyšlení

To, co nejvíce ovlivňuje lidský život, je čas. Vědomí toho, že něco bylo, něco je současností

a něco bude po přítomném čase, tvoří naši existenci. Čas neustále plyne a je potěšující, že

lidská tvořivost se v plynutí času rovněž neustále rozvíjí. Nemůže se zastavit.

Svoje fyzické tělo člověk neumí vymanit z plynutí času, ale prostřednictvím svého díla může

čas ukotvit a zastavit v jeho neustálém postupu. Lidské bytí za sebou zanechává stopy

v podobě hodnot, které vzniknou z potřeby tvořit díla odolávající plynutí času. Díla, která

pamatují čas, který již uplynul. Těmto výtvorům člověka, jehož tělo už propadlo plynutí času,

říkáme památky.

Památky, to je život uzavřený do architektury, sochařství, malířství a užitého umění. Život

rozvíjený od svých prvopočátků až po současnost. Tvůrčí schopnosti, pomocí kterých lidé

přetváří svět, ve kterém žijí, znamenají bohatství krásy, jež nás neustále obohacuje. Je třeba

udržovat souvislost času, pokračovat tam, kde skončili předkové a vše předat budoucím

generacím, aby se měly z čeho učit.

Lidské dílo naplnilo historií každé místo v naší zemi.

Page 4: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 4 -

Obsah

strana

Úvodní zamyšlení ………………………………………………………………… 3

Trochu historie …………………………………………………………………… 6

Způsoby ochrany kulturních památek …………………………………………… 7

Česká republika a několik základních údajů ……………………………………… 8

Památky – stručný chronologický přehled podle slohů a hnutí …………………… 11

Několik upozornění před vlastním textem skript ………………………………… 14

Kraj Vysočina …………………………………………………………………… 15

Okres Havlíčkův Brod …………………………………………………………… 16

Okres Jihlava ……………………………………………………………………… 17

Okres Pelhřimov …………………………………………………………………… 20

Okres Třebíč ……………………………………………………………………… 22

Okres Žďár nad Sázavou ………………………………………………………… 23

Jihomoravský kraj ……………………………………………………………… 26

Okres Blansko …………………………………………………………………… 27

Okres Brno – město ……………………………………………………………… 28

Okres Brno – venkov ……………………………………………………………… 30

Okres Břeclav ……………………………………………………………………… 31

Okres Hodonín …………………………………………………………………… 33

Okres Vyškov …………………………………………………………………… 34

Okres Znojmo ……………………………………………………………………… 34

Zlínský kraj ……………………………………………………………………… 37

Okres Kroměříž …………………………………………………………………… 38

Okres Uherské Hradiště …………………………………………………………… 39

Okres Vsetín ……………………………………………………………………… 40

Okres Zlín ………………………………………………………………………… 42

Moravskoslezský kraj …………………………………………………………… 44

Okres Bruntál ……………………………………………………………………… 45

Okres Frýdek – Místek …………………………………………………………… 47

Okres Karviná …………………………………………………………………… 48

Okres Nový Jičín ………………………………………………………………… 48

Okres Opava ……………………………………………………………………… 51

Page 5: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 5 -

Okres Ostrava …………………………………………………………………… 52

Olomoucký kraj ………………………………………………………………… 54

Okres Jeseník ……………………………………………………………………… 55

Okres Olomouc …………………………………………………………………… 56

Okres Prostějov …………………………………………………………………… 59

Okres Přerov ……………………………………………………………………… 60

Okres Šumperk …………………………………………………………………… 62

Literatura ………………………………………………………………………… 65

Page 6: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 6 -

Trochu historie

Ke konci 18. století, současně s rozvojem průmyslu a velkoměst, velmi často doprovázeným

demolicemi starých staveb, se začal v Evropě stále více utvářet veřejný zájem na cílené

ochraně hmotného kulturního dědictví. Již v této době si lidé dokázali uvědomit jedinečnost

památek, dokládajících tvořivou práci a způsob myšlení předchozích generací, a nutnost

jejich zachování jako nenahraditelného zdroje poznání národních dějin.

Na území tehdejší habsburské monarchie, a tedy i v českých zemích, pocházejí nejstarší

obecně závazné předpisy na ochranu památek z doby vlády císařovny Marie Terezie (1740 –

1780). Pravidelný výkon památkové péče byl posléze zajišťován prostřednictvím

specializovaného odborného orgánu – Ústřední komise pro zjišťování a zachování stavebních

památek.

Po vzniku Československa v roce 1918 byl dřívější systém rakousko-uherské památkové péče

dále rozvíjen. Byly založeny první samostatné státní památkové úřady. Byly zdokonalovány

způsoby soupisů a dokumentace památek. Odborný zájem se začal soustřeďovat i na

zjišťování a ochranu archeologických nalezišť.

Středoevropské tradice se uplatňují v naší památkové péči i nadále. Stále významnější úlohu

má dnes širší mezinárodní spolupráce. Česká republika přistoupila v roce 1991 k Úmluvě

o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Od roku 2000 je pro nás závazná

Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy a rovněž Úmluva o ochraně

archeologického dědictví Evropy.

Umělecké a historické, ale i technické, archeologické, přírodní a další památky po staletí

obohacují dochované životní prostředí historických sídel a krajiny a přispívají k obecné

vzdělanosti a všestrannému rozvoji národa. Úroveň péče o památky vyjadřuje v současném

světě kromě jiného i vyspělost společenského systému a demokracie v dané zemi.

Kulturní památky a památkově chráněná území (památkové rezervace a památkové zóny) jsou

v České republice jedním z nejvýznamnějších cílů domácího a zejména zahraničního

cestovního ruchu.

Péči o kulturní památky bychom neměli chápat jenom jako povinnost, ale především jako

morální zodpovědnost. Měli bychom se snažit zachovat z dosud poměrně bohatého kulturního

dědictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku co nejvíce pro příští generace.

Page 7: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 7 -

Způsoby ochrany kulturních památek

Kulturní památky chráníme podle zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění

pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona tvoří kulturní památky nemovité a movité věci nebo

jejich soubory, které jsou významným dokladem historického vývoje, životního způsobu

a prostředí společnosti od nejstarších dob až do současnosti, projevem tvůrčích schopností

a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti a nositelem hodnot historických,

uměleckých, vědeckých a technických, nebo které mají přímý vztah k významným

osobnostem a historickým událostem.

Malé odbočení

Movitá kulturní památka je individuální věc, kterou můžeme přemisťovat. Jedná se o výtvory

sochařství (sochy, reliéfy), malířství (obrazy, grafika) a užitého umění (nábytek a různé

ozdobné předměty).

Mobiliář je pojem pro veškeré vybavení místností. Přemístitelné, čili mobilní. Vybavení

místností např. na hradě nebo zámku se říká mobiliář.

Sbírkové předměty je pojem, který se pojí spíše s muzeem nebo galerií.

Nemovitá kulturní památka je objekt spojený se zemským povrchem. Jedná se tedy o výtvory

architektury. Architektura je spojena se zemským povrchem, není určena k přemisťování.

Přestože technika umožňuje přesunout i architekturu (kostel v Mostě), zůstává tato

architektura i nadále nemovitou kulturní památkou. Za nemovité kulturní památky se považují

také parky, zahrady a archeologická naleziště.

Památky, ať už movité, či nemovité, je ještě třeba rozlišovat na památky sakrální, neboli

církevní a na památky profánní, neboli světské.

Nemovitými kulturními památkami jsou například hrady a jejich zříceniny, zámky, tvrze,

kostely, kláštery, kapličky, stavby lidové architektury a zemědělské usedlosti, městské obytné

domy a paláce, radnice, městská opevnění a jejich jednotlivé dochované části, jako jsou

hradby a brány, dále staré továrny a jiná technická díla, historické zahrady a parky nebo

pozemky s významnými archeologickými nálezy.

Mezi movité kulturní památky patří především díla starého sochařství, malířství a uměleckého

řemesla, tvořící soubory vybavení zejména na hradech a zámcích a v církevních stavbách,

předměty venkovské hmotné kultury a historické knihovny, nebo strojní zařízení ve starých

továrnách, elektrárnách apod.

Page 8: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 8 -

Česká republika a několik základních údajů

Česká republika je zemí rozkládající se ve středu Evropy. Její hlavní město Praha bývá

připodobňováno k srdci Evropy. Díky svojí poloze je naše země křižovatkou obchodních cest

a také křižovatkou evropských kultur. Snad kvůli tomu oplývá Česká republika bohatstvím

kulturních památek.

Česká republika vznikla v roce 1993 rozdělením Československé federativní republiky.

V roce 2004 se zařadila mezi země Evropské unie. Je řádným členem Severoatlantické

aliance.

Page 9: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 9 -

Rozloha České republiky je 78864 km čtverečních. V pořadí velikosti je po Maďarsku,

Portugalsku a Rakousku na 21 místě a to před Irskem, Litvou a Lotyšskem. Sousedními státy

podle délky společné hranice je Německo (810,7 km), Polsko (782,5 km), Rakousko (466 km)

a Slovensko (252 km).

Česká republika a její historické členění

Z historického hlediska je Česko vytvořeno třemi historickými územími. Jsou to Čechy,

Morava a Slezsko. Státním zřízením je parlamentní demokracie a hlavou státu je prezident

volený všemi obyvateli na pět let. K roku 2012 mělo Česko 10,51 milionů obyvatel. Jazykem

je čeština, jazyky menšin jsou slovenština, němčina, polština. Měnou je 1 česká koruna.

Státními symboly jsou vlajka, státní znak a hymna „ Kde domov můj“.

Page 10: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 10 -

Současné členění České republiky podle krajů

Z hlediska správního členění je Česko rozděleno na 14 krajů. Hlavní město Praha je

samostatné jako jeden z krajů. Jsou to tyto kraje v pořadí od Kraje Vysočina:

Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj, Zlínský kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj,

Pardubický kraj, Královehradecký kraj, Liberecký kraj, Ústecký kraj, Karlovarský kraj,

Plzeňský kraj, Jihočeský kraj, Středočeský kraj a Praha.

Podrobnější údaje jsou uvedeny na úvod před každým krajem.

Page 11: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 11 -

Památky – stručný chronologický přehled podle slohů a hnutí

1. Archeologické památky pravěké – jsou to vykopávky a rekonstrukce pravěkého

osídlení, hroby a kultovní místa, najdeme je především v muzeích, z této doby nejsou

písemné záznamy (např. Kounovské řady, menhir u vesnice Klobouky)

2. Archeologické památky starověké – pravá antika (Řecko a Řím) a křesťanská antika

(po roce 313), z této doby už jsou písemné záznamy

3. Raně středověké – asi od 5. stol. n. l., (kupec Sámo a vojenský spolek proti Avarům,

6. stol.), 863 příchod Cyrila a Metoděje, vstup do civilizované Evropy, první kamenné

stavby, základy staveb z doby Velkomoravské říše, (nálezy ve Starém Městě u

Uherského Hradiště, Mikulčicích, Pohansku, Modré u Velehradu, Znojmě, v Čechách

Budeč, v 10. stol. kamenný Sv. Vít na Pražském Hradě)

4. Vrcholně středověké – od 11. stol., románské stavby (sakrální stavby - kláštery,

rotundy, profánní stavby – hrady, měšťanské románské domy)

5. Vrcholný středověk – u nás od 13. stol., gotika raná (přemyslovská, 13. stol.), gotika

vrcholná (lucemburská, 14. stol.) a gotika pozdní (jagellonská, 15. a počátek 16. stol.),

stavby sakrální (kláštery, katedrály, kostely), stavby profánní (hrady, města)

6. Novověk (doba, ve které žijeme i nyní) – 16. stol., renesance, u nás od r. 1492

(Tovačov, Moravská Třebová – portály), přestavby a úpravy staveb sakrálních,

novostaveb je málo, nejčastější jsou stavby profánní (především zámky), renesance se

vrací k antice, ale s jejím odkazem zachází tvůrčím způsobem

7. Baroko – u nás raný barok v 17. stol., vývoj je přerušený Třicetiletou válkou (1618-

1648), vrcholný barok u nás začíná od počátku 18. stol., před polovinou 18. stol.

období rokoka (pozdní barok)

8. Klasicismus – druhá pol. 18. stol., návrat k antice, na rozdíl od renesance kopíruje

antiku do všech detailů

9. Empír – od r. 1804 do r. 1815, období Napoleonova císařství, z empíru vyšel

umělecký a životní styl maloměšťáka zvaný biedermeier (1815 – 1848)

10. Romantismus – není slohem, je pouze hnutím, dvacátá a třicátá léta 19. stol., návrat ke

gotice

11. Realismus – hnutí nastupující proti romantismu, čtyřicátá léta 19. stol. s přesahem do

impresionismu a postimpresionismu, návrat k renesanci a později i k baroku

(retroslohy)

Page 12: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 12 -

12. Impresionismus – hnutí, které vzniklo koncem šedesátých let 19. stol., po r. 1886 se

malíři impresionistické skupiny rozešli, předcházeli jim krajináři barbizonské školy

a současně s impresionismem se uplatňovala akademická podoba malby

13. Postimpresionismus – hnutí jako racionální reakce na impresionismus, jednotlivé

osobnosti stojící na počátku dalšího vývoje v umění

14. Secese – poslední sloh (uplatnil se ve všech druzích umění), od r. 1890 do r. 1905,

zrušila antickou ornamentiku, vznikla ornamentika na základě stylizace rostlin, zvířat

a lidí, struktura a barevnost materiálů, jednotné umělecké dílo (gesamtkunstwerk),

lomené barvy

15. Fauvismus – opět pouze hnutí, vznik r. 1905, čistá barevná plocha, předním

představitelem byl Henri Matisse

16. Expresionismus – hnutí od r. 1905, silnější lineární efekty, vyjádření svíravého pocitu

ze života, především německé a severské umělecké hnutí, tvorbu hnutí lze odvodit

z díla Vincenta van Gogha

17. Kubismus – hnutí od r. 1907 do r. 1914, vzniklo v malířství a projevilo se i

v sochařství, v Česku také v architektuře, vůdčími osobnostmi jsou Georges Braque

a Pablo Picasso

18. Futurismus – hnutí vzniklé v r. 1909, vzpoura proti konvencím, anarchismus, italský

básník Marinetti vydal r. 1909 Futuristický manifest

19. Abstraktní umění – vzniká od r. 1910, odmítá zobrazovat viditelný svět, umělecké

hodnoty se vyjadřují barevnými plochami, liniemi a body, jako jedni z prvních tvořili

abstraktně Kupka, Mondrian a Kandinskij

20. Konstruktivismus – od r. 1915 v Rusku, autentický obraz současného světa

21. Bauhaus – hnutí po 1. světové válce, instituce vychovávající uměleckoprůmyslové

návrháře, od r. 1919 do r. 1933 školy ve Výmaru a v Berlíně, založil Henry van de

Velde, jeho nástupcem se stal Walter Gropius

22. Funkcionalismus – hnutí prvních dvou desetiletí 20. stol., čisté geometrické tvary,

očištění staveb od jakékoliv dekorativnosti, nejdůležitější je funkce

23. Metafyzická malba – hnutí od r. 1910, opozice vůči agresívnímu futurismu, klid,

snovost a spojování nesourodých věcí, typickým představitelem je malíř Giorgio de

Chirico

24. Dadaismus – hnutí vzniklo za 1. světové války jako reakce na nesmyslnost války,

založeno r. 1916 v Curychu (rumunský básník Tristan Tzara), hlavní smysl viděli

v nesmyslu, ready made jsou věci použité v nových (nelogických) vztazích

Page 13: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 13 -

25. Devětsil – hnutí vzniklé v r. 1920 v Československu, hledání poesie ve všednosti,

ideovým vůdcem skupiny byl Karel Teige

26. Surrealismus – hnutí začíná v r. 1924 (André Breton), nepřítomnost jakékoliv kontroly

vykonávané rozumem a vyloučení jakýchkoliv ohledů estetických nebo morálních,

čistý psychický automatismus

27. Informel a geometrická abstrakce – existenciální úzkost po 2. světové válce, každý

umělec měl svůj styl, souhrnný název informel znamená bez formy

28. Pop-art - šedesátá léta 20. stol., reakce na dlouhé období abstrakce, směr těžil

z reklamy, z komiksů, z mediální kultury

29. Dalšími směry v umění je hyperrealismus, konceptuální umění, environment, land-art,

akční umění, postmodernismus …

Page 14: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 14 -

Několik upozornění před vlastním textem skript

Není možné představit chronologicky všechny památky ČR, cílem je zdůraznit rozmanitost,

pestrost a množství kulturního dědictví, které v ČR máme. Spojovacím prvkem budou

jednotlivá slohová období nebo hnutí, příroda a historie. Smyslem je získat stručnou

představu o kulturním i něco málo o přírodním bohatství jednotlivých krajů.

Je použito dělení podle jednotlivých bývalých okresů

Ke dni 31. prosince 2002 byla ukončena jedna z etap rozsáhlé reformy veřejné správy.

Vznikly při ní krajské úřady a převážná část působnosti okresních úřadů ukončila svoji

činnost a byla převedena na vybraná města označovaná jako obce s rozšířenou působností.

Řazení krajů za sebou určuje sousedství s kraji předcházejícími.

Jednotlivá místa jsou řazena podle abecedy a především podle významu, který je daný

hodnocením jako památková rezervace a památková zóna.

Ve výběru jednotlivých lokalit jsou upřednostňovány památky UNESCO, po nich památkové

rezervace a památkové zóny.

Následující text, ve kterém jsou stručně uváděny jednotlivé památky, je při výuce doplňován

promítáním obrázků, které dokumentují slovní popis obrazem. Každá lokalita a každý objekt

uváděný ve skriptech je zobrazen na fotografiích z různých úhlů pohledů, jsou promítány

exteriéry i interiéry architektury, včetně architektonických nebo přírodních detailů. Jelikož

jsou fotografie v převážné většině vlastní prací autora a autor je používá pouze při výuce,

nejsou tyto fotografie součástí skript.

U doprovodných ilustrací (znaky krajů, mapky) je uveden zdroj, ale nikoliv měřítko, neboť

tento údaj by příliš rušil přehlednost, plynulost a sdělnost textu. Zdroj je uveden v seznamu

literatury.

Stávající text je možné neustále rozšiřovat a přidávat další informace.

Page 15: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 15 -

Kraj Vysočina

Okresy: Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou

Kraj Vysočina (do května 2001 Jihlavský kraj, poté až do července 2011 pouze Vysočina)

je samosprávný kraj v České republice ležící na pomezí Čech a Moravy. Je složen ze tří

okresů Jihomoravského kraje (okres Jihlava, okres Žďár nad Sázavou a okres Třebíč), okresu

Havlíčkův Brod z Východočeského kraje a okresu Pelhřimov z Jihočeského kraje. Na severu

sousedí s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihozápadě

s Jihočeským krajem a na severozápadě se Středočeským krajem. Na jihu se téměř přibližuje

k hranici Rakouska, ale nedosáhne na ni.

Page 16: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 16 -

Za Rakouska-Uherska byl údajně poblíž vrchu Melechov na západě dnešního okresu

Havlíčkův Brod v blízkosti Stvořidel vyznačen symbolický střed Evropy, bližší informace

o důvodu vyznačení však nejsou známy. [1] [2]

Okres Havlíčkův Brod

Chotěboř – městská památková zóna, raně barokní zámek italského typu na místě gotické

tvrze, upraven v 19. stol. a po požáru r. 1926. Anglický park. Barokní kaple Nejsvětější

Trojice. Chráněné údolí řeky Doubravky.

Havlíčkova Borová – městská památková zóna, na kopci, jako dominanta, stojí pozdně

gotický kostel Sv. Víta (15. – 16. stol.), předcházela mu románská stavba, v 17. stol.

přistavěna čtyřboká věž. U vchodu do sakristie je vsazen malý epitaf věnovaný sourozencům

K. H. Borovského. V rodném domě je památník spisovatele K. H. Borovského, postaven

r. 1818, stálá expozice věnovaná životu a dílu spisovatele. Uvnitř domu je busta spisovatele

od sochaře Ladislava Šalouna.

Havlíčkův Brod – městská památková zóna, původní název Německý Brod, od 5. 5. 1945

Havlíčkův Brod. Původně osada u brodu přes řeku Sázavu. Čtvercové náměstí se

zachovanými renesančními a barokními štíty. V jedné z bašt opevnění je Památník malíře

Otakara Štáfla. Děkanský kostel Nanebevzetí P. Marie, původně gotický vypálen husity,

přestavba na barokní jednolodí v letech 1633 – 37. Zachoval se gotický vstupní portál. Bývalý

augustiniánský klášter s kostelem Sv. Rodiny, který je vrcholně barokní z let 1679 – 1705.

Tzv. stará radnice, renesanční z poloviny 16. stol., kostlivec v průčelí. Havlíčkův dům na

náměstí, původně gotický z 15. stol., arkýř ze 17. stol.

Ledeč nad Sázavou – městská památková zóna, městský kostel Nejsvětější Trojice, vznikl

r. 1585, děkanský kostel Sv. Petra a Pavla uváděný už r. 1350. Raritou v rámci Evropy je

falešná síťová klenba z pálené hlíny z r. 1554 Je prací místních hrnčířů. Na klenbě jsou

malované erby se štíty. Hrad Ledeč nad Sázavou, původně gotický z pol. 13. stol., přestavěný

renesančně, upravený barokně, obnovený po požáru r. 1879, je v něm městské muzeum.

Synagoga z r. 1729, přízemí ve stylu vesnického baroka, uvnitř na klenbách štuková výzdoba.

Židovský hřbitov z r. 1601, barokní náhrobky, nejstarší z r. 1679 a 1706. Na náměstí

mariánské sousoší z r. 1770 ukončené sochou P. Marie (Immaculata – latinsky neposkvrněná).

Přibyslav – městská památková zóna, zámek Přibyslav, původně gotický hrad ze 13. stol.,

přestavěný renesančně pro Zachariáše z Hradce, rozšířený v 18. stol., expozice Historie

Page 17: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 17 -

požární ochrany. Při obléhání hradu tady zemřel r. 1424 Jan Žižka z Trocnova. Kamenný

tříobloukový most ze 16. stol.

Hrady okresu Havlíčkův Brod

Golčova tvrz – Golčův Jeníkov, nejstarší část zámeckého komplexu z let 1650 – 53.

Hrad Ledeč nad Sázavou

Hrad Lipnice nad Sázavou – založen na počátku 14. stol., přestavěný pozdně goticky,

upravený renesančně i barokně, r. 1869 zpustl po požáru, hradní kaple, sklepní hodovní síň,

pobýval a psal tam Jaroslav Hašek, v okolí románské kostelíky s freskovou výzdobou.

Zřícenina hradu Chřenovice – pol. 13. stol., k r. 1545 se uvádí jako pustý

Zámky okresu Havlíčkův Brod

Golčův Jeníkov – komplex tří budov, Goltzova tvrz (r. 1653), Starý zámek (18. stol.), Nový

zámek (r. 1769), vše v místech zaniklé vsi Záběhlice (zanikla r. 1580)

Vilémov – původně renesanční, pozdně barokní přestavba

Zámek Věž – u silnice z Havlíčkova Brodu do Humpolce, ústav sociální péče, přístupný park

Úsobí – budován od poloviny 17. stol., v soukromém vlastnictví

Okres Jihlava

Telč – památka UNESCO a také městská památková rezervace, historické jádro města je

dobře zachovaný goticko-renesanční urbanistický celek, ojedinělý soubor měšťanských domů

na náměstí (italští i domácí mistři), renesanční stavby druhé poloviny 16. stol. zachované

v jádrech domů, štíty od renesance přes baroko a klasicismus, zachovaná loubí (rozšíření

domů, ochrana před nepohodou, kupecké a řemeslné krámky). Zámek je původní královská

vodní pevnost založená ve 13. stol. na křižovatce obchodních cest, v 16. stol. renesanční

přestavba zámku i městského jádra (Zachariáš z Hradce, vzdělaný velmož znalý Itálie),

podíleli se na ní i jezuité, kteří ve městě působili. Původní osídlení Telče bylo soustředěno

kolem zeměpanského dvorce, z něhož se dochovala jen pozdně románská věž, spojená

s pozdější gotickou kaplí Sv. Ducha. Jihovýchodně vyrostla osada, při níž byl postaven

gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. K této tzv. Staré Telči (městská památková zóna)

přibyla po polovině 14. stol na severním území dnešního města Nová Telč s farním kostelem

Sv. Jakuba, přestavěným pozdně goticky a současně vznikaly městské hradby uzavřené

Page 18: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 18 -

dvěma branami. Protáhlé trojúhelníkové náměstí s úzkými domovními parcelami, které

mnohdy dosahují až na břeh rybníků obklopujících město, dodaly Telči charakter vodní

pevnosti. Měšťanské domy se dochovaly na téměř nedotčeném středověkém půdoryse. Řada

gotických domů prošla v období renesance sjednocující přestavbou s pozdějšími barokními, či

empírovými úpravami. Udržením měřítka je tady dochován podivuhodný architektonický

celek. Podloubí a průčelí se stavěla podle jednotného plánu. Domy jsou síňového typu,

z velké přízemní síně (mázhaus) se vcházelo do přízemních místností a otevřeným schodištěm

do 1. patra, úzká tunelová chodba vedla do dvora. Kostel Jména Ježíšova je jezuitský,

postavený v letech 1666-67 byl postaven podle plánu Domenica Orsiho k jezuitské koleji

vzniklé v letech 1651-55. Prostor náměstí dotvářejí dvě kašny a Mariánský sloup dokončený

v r. 1718. Na hrázi Staroměstského rybníka jsou také barokní sochy.

Jihlava – městská památková rezervace, jedno z našich nejstarších horních měst (stříbrná

ruda), před polovinou 13. stol. byla na dosud neosídleném území založena Jihlava jako

královské město, dolování bylo podporováno králem Václavem I. a vzniklo zde Jihlavské

právo městské i horní, již ve 13. stol. vznikly tři mohutné chrámy. Na konci středověku

s upadající těžbou stříbra, rozkvetlo v Jihlavě soukenictví.

Městské hradby s branami - jsou z nejstarší doby, u kostela Matky Boží při minoritském

klášteře, zůstala jediná dochovaná brána s renesanční nástavbou z poč. 16. stol., kdysi měla

barbakán.

Farní kostel Sv. Jakuba - z doby před r. 1257 byl dostavěn ve 14. stol. jako trojlodní síň. Ke

kostelu je přistavěna barokní kaple Panny Marie z poč. 18. stol., v jejím interiéru je umístěna

Pieta z 3. čtvrtiny 14. stol., v interiéru kostela je také Madona (kolem r. 1370), socha Sv.

Kateřiny (kolem r. 1400), je sem přeneseno gotické sousoší Olivetské hory a pěkná je také

socha Sv. Jakuba z poč. 16. stol. i manýristická křtitelnice z r. 1599.

Kostel Panny Marie (U Matky Boží) - v areálu minoritského kláštera, vznikl kolem r. 1250

a byl dokončen ve 14. stol., průčelní fasáda je barokní z r. 1756, v interiéru jsou zbytky

středověkých maleb, v presbytáři sochy světic z počátku 16. století, nejstarší klenutý

mendikantský kostel ve střední Evropě.

Kostel Sv. Kříže - původně dominikánský, vznikl kolem r. 1260, trojlodí zaklenuto až v 80.

letech 14. století. Kostel Sv. Ignáce byl vystavěn v letech1680 – 89 po vzoru římského

jezuitského kostela Il Gesu od Vignoly, v kostele byl Přemyslovský krucifix z 1. čtvrtiny 14.

stol. (nyní v klášteře premonstrátů na Strahově) a v boční kapli je pieta z počátku 15. století.

Měšťanské domy - mají rozsáhlé sklepní prostory, Jihlava je známá labyrintem podzemních

chodeb, mají dochovaná gotická jádra (klenby). Po požáru r. 1523 bylo město přebudováno

Page 19: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 19 -

renesančně, zvláštní typ domu představují dispozice kolem patrové síně s arkádovou chodbou,

zaklenuté a shora prosvětlené.

Radnice - má pozoruhodnou gotickou síň v prvním patře, jsou v ní čtyři klenebná pole

zaklenutá na střední pilíř. Městské divadlo bylo r. 1850 upraveno z kapucínského kláštera

založeného v r. 1628, Mariánský sloup na náměstí pochází z r. 1690, kašny na náměstí jsou

z r. 1789. K Jihlavě patří také hudební skladatel Gustav Mahler a zoologická zahrada.

Brtnice – městská památková zóna, původně gotický hrad vznikl ve třicátých letech 15. stol.,

ve druhé polovině 16. stol. přestavěn na renesanční sídlo (renesanční arkády na třetím

nádvoří, Sál vjezdů (11 obrazů, které zobrazují vjezdy habsburských panovníků na brtnický

zámek), regotizační úpravy v 19. stol., nepřístupný, barokní farní kostel, zámecký kostel je

renesanční s gotickými prvky a raně barokními úpravami (boční kaple a věž). Rodný dům

architekta Josefa Hoffmana (1870 – 1956) zakladatele vídeňské secese (Jugendstil), expozice

Hoffmanova designu (návrhů užitého umění). Renesanční radnice z 2. pol. 16. stol.

Polná – městská památková zóna, zámek je původně gotický hrad z poloviny 13. stol.,

přestavěný renesančně a upravený barokně. R. 1794 po požáru opuštěn a pobořen, opravil

Kamil Hilbert r. 1922 – 26, dnes muzeum, venkovská lékárna z přelomu 18. a 19. stol.,

historické hodiny a hodinářská dílna. Unikátní je expozice Stará škola. Děkanský chrám

Nanebevzetí Panny Marie (1700 – 1707), italský architekt Dominik de Angeli, trojlodní

barokní basilika (jedna z nejmohutnějších u nás), štuková výzdoba od florentských umělců.

Židovská čtvrť ve tvaru trojúhelníku budovaná po r. 1681, synagoga, hřbitov. V měšťanském

pivovaru žil v letech 1917 – 19 spisovatel Bohumil Hrabal.

Telč – Staré město – městská památková zóna.

Třešť – městská památková zóna, zámek byla dříve tvrz z r. 1513 přestavěná v 16. stol.,

rodný dům ekonoma 20. stol. J. A. Schumpetera (první rakouský ministr financí, tvůrce

japonského hospodářského zázraku). Synagoga s arkádou. Expozice betlémů vyřezávaných ze

dřeva.

Hrad Roštejn – gotický ze 14. stol., renesančně upravený, lovecký zámek, expozice cínu

a porcelánu, nástěnná malba Mathioliho herbáře, výuka zvířecí anatomie podle fresek,

barokní oltář v kapli, věž s vyhlídkou.

Page 20: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 20 -

Okres Pelhřimov

Pelhřimov – městská památková rezervace, Původní osada z 13. století vznikla

pravděpodobně na místě dnešního Starého Pelhřimova. Později bylo jméno přeneseno na

osadu kolem kostela sv. Víta a Hrnčířské ulice, která byla vypleněna Vítkem z Hluboké v roce

1289. V roce 1290 král Václav II. udělil právo biskupovi Tobiáši z Bechyně, aby znovu

založil město a opevnil jej hradbami, dochovaná část opevnění a dvě brány (Rynárecká

a Jihlavská), v Jihlavské bráně muzeum rekordů a kuriozit, děkanský kostel Sv. Bartoloměje

s křížovou cestou od Františka Bílka, převážně renesanční kostel Sv. Víta, měšťanské

renesanční domy a kubistické domy od architekta Pavla Janáka. Zámek Říčanských, barokní

z 18. stol., dnes radnice.

Červená Řečice – městská památková zóna, zámek je národní kulturní památka, historické

jádro je městská památková zóna, už ve 12. století vlastnili řečické panství pražští biskupové,

kteří někdy ve 2. polovině 13. století nechali na místě zámku vystavět tvrz, biskup Tobiáš z

Bechyně nechal tvrz a nedaleký kostel opevnit proti nájezdům Oty Braniborského a taktéž

proti Vítkovcům. Na počátku 14. století za arcibiskupa Arnošta z Pardubic prošla přestavbou

do podoby gotického hradu. Původně gotický hrad renesančně upravený, zatím nepřístupný.

Nedaleko (6 km) přehrada Trnávka.

Kamenice nad Lipou – městská památková zóna, zámek, původně hrad ze 13. stol.,

renesanční přestavba v 16. stol., klasicistní přestavba v letech 1839 – 42, anglický park se

starou lípou (700 až 800 let – odtud název), ve správě Uměleckoprůmyslového muzea v Praze

(sbírka kovářských prací od středověku). Rodný dům hudebního skladatele Vítězslava

Nováka. Kostel Všech Svatých založený počátkem 13. stol., přestavěný v 16. stol., náhrobní

kameny na vnějších zdech kostela.

Pacov – městská památková zóna, zámek, původně hrad ze 12. – 13. stol., v 16. stol.

přestavěný na zámek. Roku 1708 přestavují bosí karmelitáni zámek na klášter, 1739 se

účastnil také K. I. Dientzerhofer. Za Josefa II. Klášter zrušen r. 1787, budova byla znovu

využívána jako zámek. Narodil se tady básník Antonín Sova, v zámku má muzeum. Vojáci

vlastnili zámek do r. 1992, dnes je v majetku města. Z kostelů je v Pacově klášterní barokní

Sv. Václava, děkanský chrám Sv. archanděla Michaela.

Počátky – městská památková zóna, v katastru obce byl nalezen stříbrný denár Marka Aurelia

(byl římským císařem v letech 161 až 180 n. l.). V okolí také procházela Želivská stezka

(spojující přes nedaleký Strážný kopec Želivský klášter s Rakouskem), zmiňovaná prvně roku

1178, narodil se tady básník Otokar Březina (1868 - 1929), zemřel v Jaroměřicích nad

Page 21: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 21 -

Rokytnou, byl předním představitelem českého symbolismu (Stavitelé chrámu, Ruce).

Přátelství s Jakubem Demlem (Florian z Nové Říše). Naučná stezka pojednávající

o soukenictví. Léčebna Sv. Kateřina s pramenem radioaktivní vody, barokní kaple.

Klášter Želiv – Největší památkou je premonstrátský klášter, který byl založen v roce 1139

Soběslavem I. Zpočátku patřil benediktinům, ale již v roce 1149 sem nastoupili premonstráti,

kteří zde s malými přestávkami sídlí dodnes. Původně byl kostel románský. Želivský klášter

byl několikrát přestavován, mj. kvůli předchozím požárům. Poslední zásadnější úpravy

pocházejí ze začátku 18. století, kde je provedl Jan Blažej Santini ve stylu barokní gotiky.

V druhé polovině 20. století komunistický režim využil kláštera jako koncentračního tábora,

v němž byli protizákonně internováni významní členové československých katolických řádů..

V areálu kláštera je Trčkův goticko-renesanční hrad. Průvodci jsou řeholníci.

Hrady okresu Pelhřimov.

Kámen – první zmínka z r. 1316, původně gotický hrad Kámen se vypíná na žulové skále nad

stejnojmennou obcí. Je v něm umístěna unikátní expozice jednostopých vozidel, dobové

interiéry bydlení 19. a počátku 20. století, barokní přestavba, dnes romantická podoba z

r. 1870 (pseudogotická úprava). V expozici je sbírka historických motocyklů, první parní stroj

na našem území z r. 1894.

Orlík nad Humpolcem – založen ve 14. stol., r. 1708 uváděn jako pustý, dnes opravován

a přístupný.

Hrádek u obce Křeč – založen ve 14. stol., po r. 1439 zbořen a na jeho místě postaven mlýn.

Zámky okresu Pelhřimov.

Horní Cerekev – založení ve 14. stol., dnešní podoba z r. 1734, dnes v soukromých rukou.

Libkova voda – novodobá klasicistní budova postavená na místě bývalé tvrze. Pobýval zde

Bedřich Smetana.

Těchobuz – tvrz z počátku 14. stol., klasicizující přestavba v r. 1786, dnes ústav sociální

péče.

Žirovnice – původně hrad ze 14. stol., přestavěn na renesanční zámek, obnoven na přelomu

17. a 18. stol., unikátní vnitřní i vnější fresková výzdoba z r. 1490, opravená sýpka a pivovar,

expozice knoflíkářství a perleťářství, vývoj šicích strojů.

Synagogy – Humpolec, Kamenice nad Lipou, Nová Cerekev, Pacov.

Poutní vrchol Křemešník – na úpatí kopce radioaktivní pramen, křížová cesta ke kostelu

Nejsvětější Trojice.

Page 22: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 22 -

Okres Třebíč

Třebíč, Židovská čtvrť a basilika Sv. Prokopa – památka UNESCO, unikátní příklad

blízkého soužití křesťanské a židovské kultury, basilika Sv. Prokopa vystavěna v polovině 13.

stol. v přechodném románsko-gotickém slohu. Benediktinské opatství založeno r. 1101.

Kompletně zachovaný půdorys židovské čtvrti, dvě synagogy (stará a nová), hřbitov se 3000

kamennými náhrobky (jeden z největších u nás).

Jaroměřice nad Rokytnou – městská památková zóna, zámek původně tvrz přestavěná na

renesanční zámek a dnešní podoba je barokní z let 1700 – 44, architekt Prandtauer

(Questenberkové). Do zámeckého komplexu začleněn chrám Sv. Markéty. Reprezentační

prostory jako šlechtické obydlí z 18. a 19. stol., dobové hudební nástroje. První hraná česká

opera (druhá v pořadí, první neznámá) „O původu Jaroměřic“ z r. 1730, skladatel František

Václav Míča, francouzská zahrada, bývalý klášter a kostel servitů s loretou.

Jemnice – městská památková zóna, královské město ze 13. stol., založil Přemysl Otakar II.,

původní románská věž z počátku 12. stol. v Podolí a sousední kostel Sv. Jakuba Většího

(honosné pastoforium), zachované městské hradby a příkopy, Horní brána ze 14. stol., farní

kostel Sv. Stanislava uprostřed náměstí je v jádru gotická stavba z konce 14. stol.

s renesančním trojlodím z r. 1585, františkánský klášterní kostel Sv. Víta založený r. 1455,

zámek na místě gotického hradu postavený ve druhé třetině 18. stol., nepřístupný. Slavnost

Barchan.

Moravské Budějovice – městská památková zóna, první zmínka o Moravských Budějovicích

pochází z roku 1231, město bylo zmíněno v listině, kde se oznamuje, že papež Řehoř IX. bere

pod svoji ochranu vdovu po Přemyslu Otakarovi I. i s jejími věnnými statky. Její jméno bylo

Konstancie Uherská. Město leželo na Haberské stezce. Patřilo tehdy pod bítovský hrad.

Pravděpodobně ve městě existoval i opevněný dvorec a ke konci 13. století bylo datováno

založení tržiště v prostorách dnešního centrálního náměstí. barokní zámek postavený na místě

čtyř měšťanských domů, karner, muzeum řemesel.

Náměšť nad Oslavou – městská památková zóna, státní zámek, původně gotický hrad

chránící brod přes řeku Oslavu ze 13. stol., v 16. stol. renesančně přestavěn (Žerotínové),

barokní přestavba v 18. stol. (Hauqwitzové), r. 1946 pro prezidenta Edvarda Beneše, zámecký

park a obora, historické interiéry, rozsáhlá sbírka závěsných koberců ze 16. až 19. stol.,

barokní most přes řeku Oslavu. Trojičný morový sloup na náměstí.

Třebíč – městská památková zóna, založena ve 13. stol., u Basiliky renesanční zámek

přestavěný z bývalého benediktinského kláštera, dnes muzeum se sbírkami vltavínů,

Page 23: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 23 -

malovaných betlémů, dýmky, mineralogie. Farní kostel Sv. Martina s vyhlídkovou věží,

renesanční „Malovaný dům“ na náměstí. Atomová elektrárna Dukovany s expozicí o jaderné

energetice. Dalešická přehrada.

Dešov – vesnická památková rezervace

Hrady okresu Třebíč.

Kufštejn – u Hartvíkovic na Dalešické přehradě

Rokštejn – u Dolního Smrčného

Sádek – u Kojetic, původně gotický, renesančně přestavěný. Vinařství.

Templštejn – komenda templářského řádu zmiňována k r. 1279, nejdříve v obci Jamolice

a později hrad severozápadně od Jamolic, zřícenina

Zámky okresu Třebíč.

Budišov – původně gotická tvrz, přestavěná renesančně v 16. stol. na zámek, zoologická

sbírka Moravského muzea Brno.

Jinošov ( Schonwald) – klasicistní a empírový zámeček (Hauqwitzové) z let 1795 až 1835,

anglický park, Apollonův chrám, altán zasvěcený Dianě (bohyně lovu).

Zámek Police – renesanční na místě tvrze, barokně upravený, synagoga Police.

Z přírodních zajímavostí jsou to údolí řek Jihlava, Oslava a Rokytná. Mohelenská hadcová

step (podloží hadec neboli serpentin – azbest), zmenšená forma rostlin.

Okres Žďár nad Sázavou

Zelená Hora – památka UNESCO, poutní kostel Sv. Jana Nepomuckého, dal ho postavit

opat cisterciáckého kláštera Vejmluva, pěticípá hvězda půdorysu kostela uprostřed hvězdy

deseticípého ambitu, vrcholné dílo J. B. Santiniho. V klášteře Santiniho kostel a prelatura.

Žďár - kolem roku 1100 stávala poblíž dnešního zámeckého areálu tržní osada na zemské

obchodní stezce u brodu přes řeku Sázavu. Poté, co byl v roce 1252 panem Bočkem z Obřan

nedaleko založen cisterciácký klášter Studnice Blahoslavené Panny Marie, došlo

k přestěhování osady do prostoru tzv. Starého města (pomístně Klafar, Žďár nad Sázavou 3)

a krátce poté do míst okolo kostela sv. Prokopa (dnešní historické jádro města). V současném

místě byl Žďár vystavěn jako tržní městečko a v roce 1293 je poprvé zmiňován soud (pod

Page 24: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 24 -

jehož jurisdikci spadalo klášterní panství), zasedající ve Žďáře. Za husitských válek byl

klášter vypálen a od té doby, přes vydatnou pomoc na obnově Jiřího z Poděbrad, jeho

důležitost upadala.

Jimramov – městská památková zóna, zámek spojený s gotickým kostelem krytou chodbou,

působil tady kněz Karafiát (Broučci).

Nové Město na Moravě – městská památková zóna, zámek původně renesanční, r, 1723

zbarokizován, r. 1884 upraven novoklasicistně, expozici tvoří vývoj českého sochařství od

Myslbeka, přes Štursu až po Makovského, dále sbírka škrdlovického skla. Kostely jsou

katolický, evangelický a hřbitovní. Součástí městské architektury jsou také díla sochaře Štursy

a to pomník padlým v 1. světové válce a busta prezidenta Masaryka. V muzeu je expozice

o lyžování na Novoměstsku. Ve Ski areálu Nové Město na Moravě se konají světové poháry

v běžeckém lyžování a město je také nástupem do Žďárských vrchů.

Velká Bíteš – městská památková zóna, farní kostel Sv. Jana Křtitele má složitý stavební

vývoj začínající ve 14. stol., krásné síňové dvoulodí, kolem kostela je opevnění z 15. stol.

Velké Meziříčí – městská památková zóna, město bylo založeno pod hradem na soutoku řek

(meziříčí), dochované zbytky hradeb a brána, zámek byl postaven na základech zbytků hradu

ze 13. a z 2. poloviny 15. stol., přestavba hradu na zámek proběhla zejména v 90. letech 17.

stol. a v 1. polovině 18. stol., celková romantizující úprava proběhla na konci 19. stol.,

v interiéru zámku je expozice muzea silnic a dálnic, v areálu zbytky opevnění z 1. poloviny

15. stol (Táborská bašta). Na náměstí stojí farní kostel Sv. Mikuláše, trojlodí s polygonálně

uzavřeným presbytářem a čtyřbokou hranolovou věží v západním průčelí, jádro stavby je ze

40. let 15. stol., přestavby probíhaly v letech 1565 a 1722, v interiéru je gotická socha

Madony z 2. čtvrtiny 15. stol., na náměstí je také bývalé renesanční luteránské gymnázium

z r. 1578 vybudované podle vzoru italských renesančních paláců (vnitřní dvůr), architekt

Michele San Micheli. Stará synygoga je pozdně renesanční a má klasicistní portál, slouží pro

výstavní účely. Nová synagoga z let 1868 – 70 slouží jako nákupní středisko. Zbytek

židovského ghetta a hřbitova. Na náměstí renesanční sgrafita a někde gotická jádra

měšťanských domů. Radnice z r. 1529.

Křižánky – vesnická památková rezervace

Vítochov – u Bystřice nad Pernštejnem, poutní kostel archanděla Michaela ze 13. stol., raně

gotický s románskými prvky, novogotické úpravy.

Zámky okresu Žďár nad Sázavou.

Žďár nad Sázavou, Dalečín, Křižanov, Velké Meziříčí, Nové Město na Moravě

Page 25: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 25 -

Hrad Pernštejn – jeden z našich nejmohutnějších hradů založený po polovině 13. stol., od

počátku sídlo rodu pánů z Pernštejna, dnešní tvář dostal po pozdně gotické přestavbě trvající

od poloviny 15, stol. do 1. pol. 16. stol., tehdy se hradu začalo říkat „mramorový“, neboť

ostění oken a portály byly vytesány z bílého nedvědického mramoru, bohaté sklípkové klenby

v místnostech, r. 1596 prodán spolu s panstvím a končí doba jeho slávy, z pozdějších úprav je

to barokní úprava hradní kaple a štuková výzdoba rytířského sálu.

Drobné stavby Santiniho v okolí Žďáru nad Sázavou.

Bobrová – nádherné barokní průčelí kostela a celý kostel

Obyčtov – kostel na půdorysu želvy

Netín - přestavba původně gotického kostela

Zvole – novostavba kostela Sv. Václava, centrální půdorys s knížecí čapkou na vrcholu

uprostřed půdorysu

Ostrov nad Oslavou – hostinec na typickém půdorysu od Santiniho

Page 26: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 26 -

Jihomoravský kraj

Okresy: Blansko, Brno – město, Brno – venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo

Jihomoravský kraj (do 30. května 2001 Brněnský kraj) je vyšší územně samosprávný celek

České republiky vzniklý roku 2000, jehož území je tvořeno sedmi okresy ve střední části

územního Jihomoravského kraje (jeho zbylých sedm okresů leží ve třech sousedících

samosprávných krajích). Na západě má samosprávný Jihomoravský kraj kratičký úsek

společné hranice s Jihočeským krajem, na severozápadě sousedí s Krajem Vysočina, na

severu s Pardubickým krajem, na severovýchodě s Olomouckým krajem a na východě se

Zlínským krajem. Na jihovýchodě hraničí se slovenskými kraji Trenčínským a Trnavským; na

Page 27: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 27 -

jihu hraničí s rakouskou spolkovou zemí Dolní Rakousy (Niederösterreich). Sídlem kraje je

Brno, bývalé moravské zemské hlavní město.

Převážnou částí leží území kraje na území historické Moravy; výjimkou je osada Jobova

Lhota (dnes součást obce Kněževes), která tvoří historickou součást Čech, a také území

Valticka a Dyjského trojúhelníku, jež byla do roku 1920 součásti Dolních Rakous. [1] [3]

Okres Blansko

Boskovice – městská památková zóna, leží v Boskovické brázdě. Hrad je z poloviny 13. stol.,

zůstalo torzo hradního paláce a věž s cimbuřím, 26 m. hluboká studna s dřevěným šlapacím

kolem (jediné funkční v republice). Zámek je nejrozsáhlejší a slohově čistý empírový

komplex na Moravě z let 1819 – 26. Farní kostel Sv. Jakuba Většího se poprvé připomíná r.

1346, kolem r. 1500 přebudován na trojlodní síň, regotizace v letech 1845 – 47. Hřbitovní

kostel Všech Svatých je gotické jednolodí. Radnice je charakteristická pozdně renesanční

věží. Židovské ghetto je pozoruhodný rozsáhlý celek z doby kolem roku 1800, synagoga z r.

1697 má zachované pozdně renesanční nástěnné malby upravené v 1. pol. 19. stol., židovský

hřbitov. V Boskovicích se narodil malíř Otakar Kubín (Coubine) r. 1883 a zemřel 1969 ve

Francii.

Lomnice u Tišnova – městská památková zóna, zámek postavený na místě původního hradu

z 1. pol. 15. stol., pozoruhodná arkýřová kaple se síťovou klenbou a arkýřem ze 70. let 15.

stol., původní fresková výzdoba. Přestavba na zámek v 2. pol. 16. stol. a další úpravy

v novogotice v 1. pol. 19. stol. Barokní farní kostel Navštívení P. Marie na náměstí z let 1669

– 83 je jednolodní a má kvalitní barokní mobiliář. Kaple Sv. Antonína Paduánského je

drobnou centrálou z r. 1670. Radnice je z 2. pol. 17. stol. se čtyřbokou věží uprostřed fasády.

Synagoga je z poloviny 18. stol. s židovským hřbitovem. Morový sloup na náměstí s bohatou

figurální výzdobou (Rozálie).

Zámky okresu Blansko.

Blansko – renesanční, vlastnil ho také rod Salmů (umělecká litina), je v něm umístěna

expozice týkající se vývoje hutnictví železa (různé typy hutnických pecí z doby keltské

a římské) a umělecké litiny.

Page 28: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 28 -

Kunštát – barokní přestavba románsko-gotického hradu, narodil se tady Jiří z Poděbrad

a z Kunštátu. Nedaleko je jeskyně Blanických rytířů Rudka, sochař Stanislav Rolínek (lev

u vstupu, spící Svatováclavské vojsko, Sv. Václav, Masaryk)

Lysice – národní kulturní památka, barokní zámek na místě vodní tvrze, zámecká zahrada

(arboretum), vyhlídková krytá kolonáda z 19. stol., oranžerie.

Rájec nad Svitavou – klasicizující barok, Salmové, bohaté sbírky, kolekce obrazů, sbírka

kamélií.

Velké Opatovice – barokní zámek, secesní úpravy, historicko-vlastivědné sbírky, šamotové

zboží místní továrny

Další zajímavá místa.

Adamov – kostel Sv. Barbory s pozdně gotickým vyřezávaným oltářem. Františčina huť

(torza tří pecí a výrobních objektů, expozice železářství na Blanensku).

Vranov – barokní klášter, obrazy od Maulbertsche, Lichtensteinská hrobka (empír).

Jedovnice – oltář v kostele od malíře Medka a sochaře Koblasy, balustráda na kůru od

sochaře Nepraše

Senetářov – nový kostel, křížová cesta od malíře Medka, muzeum knoflíkářství

Sloup – poutní kostel (italské vlivy), litinové kříže rodiny Salmů na hřbitově

Křtiny – barokní poutní kostel zasvěcený Panně Marii, Santini, kostel je nedostavěný (jen

polovina), místo, kde podle pověsti křtili Cyril a Metoděj v době Velkomoravské říše

Černá Hora – renesanční zámek (domov důchodců), pivovar kde je možné se dobře

občerstvit

Jeskyně – Balcarka (Ostrov u Macochy), Blanických rytířů v Rudce u Kunštátu (Rolínek),

Býčí skála (Adamov), Kateřinská (Blansko), Punkevní a propast Macocha (Blansko),

Sloupsko-šošůvské (Sloup), Výpustek (Křtiny)

Okres Brno – město

Vila Tugendhat – památka UNESCO, postavena r. 1929 – 30 architektem Mies van der

Rohe, konstruktivismus (podlaží zavěšená na ocelových sloupech), propojení vnitřního

a venkovního prostoru.

Brno – městská památková rezervace, soutok Svratky a Svitavy, velkomoravské osídlení

v 9. – 10. stol., původní hrad údělných přemyslovských knížat stával na Petrově a připomíná

Page 29: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 29 -

se v 11. stol., v podhradí se vyvinulo město nadané r. 1243 Václavem I. významnými

listinami (základ Brněnského městského práva). R. 1641 se Brno stalo sídlem správy

moravského markrabství i sídlem zemského soudu, jehož desky sem byly přeneseny

z Olomouce. Město se ubránilo za třicetileté války obléhání Švédy (r. 1643, 1645). R. 1777

bylo založeno biskupství. Hrad Špilberk - založil Přemysl Otakar II. Kolem r. 1270,

renesančně upravovaný, barokní pevnost, r. 1820 byla pevnost změněna na vězení (žalář

národů).

Kostel Sv. Petra a Pavla - byl postaven při knížecím hradě na Petrově v 11. stol. jako

románská basilika, gotická přestavba ve 14. stol., r. 1738 – 48 barokizace, regotizace v letech

1904 – 10, hodnotný mobiliář.

Dominikánský klášter a kostel Sv. Michala - byl založený r. 1228 -39, barokní úpravy.

Minoritský kostel Sv. Janů - původně gotický, barokní přestavba, v ambitu nástěnné gotické

pašijové malby (1504), výmalba klenby od Jana Etgense.

Klášterní kostel augustiniánů Sv. Tomáše - původně gotický z r. 1350, barokizace v letech

1662 – 68, gotická pieta, oltářní obraz Maulbertsch.

Farní kostel Sv. Jakuba - byl založený koncem 14. stol., gotická trojlodní síň.

Kostel Nanebevzetí P. Marie - z let 1598 – 1602, jezuité.

Klášterní kostel cisterciaček Nanebevzetí P. Marie - byl založený r. 1322 královnou Eliškou

Rejčkou, cihlová gotická architektura, památník Gregora Mendela (zakladatel genetiky).

Klášter kapucínů - krypta s mumiemi (baron Trenk),

Klášter milosrdných bratří - baroko (1747).

Premonstrátský klášter v Zábrdovicích - průčelí barokní od Tencally z r. 1661 – 69, malby od

Winterhaldera.

Benediktinské probošství v Komárově - jedna z nejstarších brněnských staveb z konce 11.

stol. (věžové stavení).

Stará radnice - jádro z poloviny 13. stol., pozdně gotický portál od Antonína Pilgrama

z r. 1510, dvorní arkády z 2. poloviny 16. stol. Nová radnice má počátek v renesanci

a upravena ve vrcholném baroku. Městské domy s gotickými žebrovými klenbami se

dochovaly v Minoritské ulici. Z renesančních domů je to Dům pánů z Lipé a dům pánů

z Kunštátu. Mahenovo divadlo bylo jako první v republice elektrifikováno. Vila Dušana

Jurkoviče v Žabovřeskách z r. 1906. Funkcionalistické stavby od Bohuslava Fuchse (Avion

na České, Moravská banka na nám. Svobody, Vesna). Komplex budov Brněnského výstaviště

z let 1930 – 60 (veletrhy). Kašna Parnas z konce 17. stol. podle návrhu Jana B. Fischera

z Erlachu. Reduta je nejstarší divadelní scénou u nás. ZOO Bystrc. Přehrada Bystrc.

Page 30: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 30 -

Masarykův okruh (závody silničních motocyklů). Hrad Veveří z r. 1213, gotický hlavní palác

s velkým sálem, kaple Sv. Prokopa, před hradním jádrem nejstarší železobetonový most u nás

(r. 1898).

Okres Brno – venkov

Doubravník – městská památková zóna, farní kostel Nalezení Sv. Kříže, byl vybudován jako

pohřební pro rod Pernštejnů, pozdně gotické síňové trojlodí z let 1535 – 57, dokonalé

prosvětlení a bělost nedvědického mramoru, renesanční kazatelna, v průčelí západní věže je

goticko-renesanční portál, hrobka Mitrovských přestavěna romanticky v r. 1867, na hlavním

oltáři obraz od Maulbertsche (rokoko), roku 1645 hrobku vyplenili Švédové a od té doby je

prázdná.

Ivančice – městská památková zóna, nejstarší zmínka z r. 1221, tvrz v místě dnešního domu

pánů z Lipé, město vzniklo v 1. pol. 13. stol., v 16. stol. kulturní centrum Českých bratří (je

tady také pohřben Jan Blahoslav), tiskárna bratrských knih (přesunuta do Kralic). Zachovaný

židovský hřbitov. Farní kostel Nanebevzetí P. Marie z 1. poloviny 13. stol., gotické úpravy

(dvě nestejně vysoké boční lodě a původní samostatně stojící zvonice se spojila s kostelem),

renesanční zpěvácká kruchta, barokizace po požáru v r. 1763. Dům pánů z Lipé je renesanční

palácového typu, z r. 1592 (na místě tvrze), válcový arkýř, renesanční portál. Železniční

viadukt (dnes už jen zbytek) je dílem Eiffela. Rodiště malíře Alfonse Muchy (1860 – 1939).

Narodil se zde také herec Vladimír Menšík. Slavnosti chřestu. V nedaleké vesnici Řeznovice

je vynikající románský tříapsidový kostel (přechod ze čtvercového půdorysu na osmiboký).

Přírodní park Bobrava.

Zámky okresu Brno – venkov.

Oslavany – původně cisterciácký klášter (Vallis S. Marie), založený r. 1225, vypleněný

husity, přestavěný na renesanční zámek, expozice hornictví a energetiky.

Rosice – renesanční zámek byl vystavěný na místě gotického hradu v letech 1570 – 97 jako

čtyřkřídlý s vnitřním arkádovým nádvořím, reliéfní výzdoba arkád na nádvoří, renesanční

a barokní interiéry, dochovaná štuková a malířská výzdoba.

Page 31: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 31 -

Kláštery okresu Brno – venkov.

Dolní Kounice – zříceniny kláštera s kostelem a zámek. Klášter Rosa coeli (Nebeská růže)

založil na břehu řeky Jihlavy kolem r. 1181 Vilém z Pavlova pro ženskou řeholi

premonstrátského řádu, stavěli stavitelé pražské parléřovské huti ve 3. čtvrtině 14. stol.,

klášter s kostelem byl zničen v husitských válkách. Zámek byl původně hrad patřící klášteru,

r. 1537 byl přebudován na zámek a přešel do šlechtických rukou.

Rajhrad – benediktinský klášter s kostelem, původně tady stávalo významné velkomoravské

hradiště z 9. stol., ve 40. letech 11. stol. postaven klášter, v polovině 13. stol. trojlodní pozdně

románská basilika, projekt na radikální barokní přestavbu vypracoval Jan Blažej Santini,

stavba provedena v letech 1722 – 39, fresky v lodi Jan J. Etgens a v presbytáři Josef

Winterhalder, gotická Madona z konce 14. stol., klášterní budovy s prelaturou vznikaly

v 18. stol., bohatá klášterní knihovna.

Předklášteří u Tišnova – Porta coeli (Nebeská brána), v údolí řeky Svratky klášter založila

ve 30. letech 13. stol. královna Konstancie pro řeholi cisterciaček, zpustošen husity r. 1425,

opravné práce v r. 1454, za Josefa II. v r. 1782 klášter zrušen, nyní opět funkční, trojlodní

basilika, portál v západním průčelí je z doby kolem r. 1240 (poprvé sochy v ostění), raně

gotická křížová chodba, nádherná kapitulní síň z let 1260 – 70.

Židlochovice – barokní kostel od rakouského architekta Johanna Lucase von Hildebrandta

Lidová architektura – kovárna v Těšanech na návsi, barokní zděná z 18. stol.

Okres Břeclav

Lednicko-valtický areál – památka UNESCO, krajinářské dílo ojedinělé i ve světovém

měřítku. Rodina Lichtensteinů vytvořila krajinářské a architektonické dílo se zámky v Lednici

a ve Valticích, v krajině soustava rybníků, lesů, luk, parků, aleje stromů i zemědělská krajina,

romantické stavby a pavilony. Na realizaci se podíleli architekti Tencalla, Martinelli, Fischer

z Erlachu, J. Ospel.

Lednický zámek – vznikl na místě tvrze připomínané v r. 1222, v letech 1544 – 88 přestavba

na renesanční zámek, koncem 17. stol. přestavba na barokní zámek (jízdárna a konírny od

Fischera z Erlachu), další úpravy v období klasicismu a empíru, od r. 1846 novogotická

přestavba. Skleník vedle zámku je z r. 1843 a je jednou z prvních litinových konstrukcí

v našich zemích

Page 32: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 32 -

V lednickém parku, který navazuje na park valtický, jsou stavby dokreslující toto dílo

romantismu, minaret (1798 – 1802), romantická zřícenina Janův hrad (1807, J. Hardtmuth),

Apollonův chrám (1817), chrám Tří grácií (1825), Nový dvůr (1809), Hraniční a Rybniční

zámek (1816 – 17), akvadukt.

Valtice - městská památková zóna,

Valtický zámek – stojí na místě původního hradu z první pol. 13. stol., přestavba na barokní

zámek probíhala od konce 16. stol. v manýristickém pojetí, vedoucím projektantem byl

Giovanni G. Tencalla, sjednocení do čtyřdílného komplexu s ústředním dvorem a barokní

úpravu provedl Domenico Martinelli. Městská památková zóna Valtice.

Farní kostel Nanebevzetí P. Marie je manýristická jednolodní stavba z let 1641 – 71 podle

projektu Giovanniho G. Tencally a má bohatou štukovou výzdobu.

Františkánský klášter tvoří dnes zbytek barokních průčelí z konce 17. a počátku 18. stol.

Klášter milosrdných bratří se špitálem a kostelem Sv. Augustina je z r. 1670

Vinné sklepy pocházejí ze 17. stol.

Ve valtickém parku, který navazuje na park lednický, byla v krajinářském parku postavena

kolonáda (1814 – 23), Dianin chrám (rendez-vous, římský vítězný oblouk), novogotická kaple

sv. Huberta a Belveder (1818)

Mikulov – městská památková rezervace, v 10. a v 11. stol. slovanská trhová osada

s hradištěm při jantarové cestě, podhradí se v 1. pol. 14. stol. proměnilo na gotické město

(zbytek opevnění je dělová věž na Kozím hrádku), židovské osídlení od počátku 15. stol., od

r. 1575 Ditrichsteinové.

Zámek je v jádru gotický hrad, r. 1249 Lichtensteinové, za Ditrichsteinů přestavěn na zámek,

vyhloubeny nové sklepy, po požáru r. 1719 přestavba, v r. 1945 požár a bylo zničeno mnoho

uměleckých sbírek a vzácné umělecké sbírky.

Farní kostel Sv. Václava je pozdně gotické trojlodí, věž při jižní straně kněžiště je gotická

a její arkádový ochoz je renesanční.

Piaristická kolej a gymnázium byly založeny r. 1631 při špitálním kostele Sv. Jana, piaristický

kostel byl nově vybudován v baroku, fresky A. Maulbertsch.

Kostel Sv. Anny z let 1704 – 10 byl r. 1844 upraven na Ditrichsteinskou hrobku (původně

loreta).

Synagoga je takzvaného orientálního typu z poslední čtvrtiny 17. stol., na starších základech

obnovena po r. 1719. V 17. – 19. stol. sídlo zemského rabinátu.

Městské domy jsou převážně renesanční se staršími jádry.

Page 33: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 33 -

Sloup Nejsvětější trojice na náměstí z r. 1723 (Ignác Lengelacher) je jednou z největších

moravských sochařských děl.

Kaple Sv. Šebestiána na vápencovém vrchu Sv. Kopeček je výraznou krajinnou dominantou

vybudovanou po požáru z r. 1663, vysvěcena r. 1679, křížová cesta.

Jeskyně Turold, vinařství a obchod (Mikulovské vinobraní), Pavlovské vrchy, Klentnice se

Sirotčím hrádkem, Dívčí hrady nad Pavlovem.

Pohansko – archeologická památková rezervace (soutok Moravy a Dyje), empírový zámeček,

ale hlavně sídliště z doby Velkomoravské říše.

Mikulčice – nejrozsáhlejší slovanské hradiště z doby Velkomoravské říše, působiště Cyrila

a Metoděje, expozice archeologických nálezů, na slovenské straně kostel v Kopčanech z let

833 – 907 (vzdušnou cestou 1,5 km od Mikulčic).

Lidová architektura – domy a sklípky v Dolních Věstonicích, Bavorech, Pavlově …

(Mušovská jezera)

Okres Hodonín

Kyjov – městská památková zóna, renesanční zámek z pol. 16. stol., obnovený r. 1911.

Slovácko, živé lidové umění, kroje, písničky, víno, jízdy králů, vinné sklepy.

Strážnice – městská památková zóna, novorenesanční zámek z r. 1850 (původně hrad ze

13. stol.), folklorní festivaly. Strážnické pomoraví (přirozený vodní tok a jeho okolí).

Veselí nad Moravou – městská památková zóna, původně vodní hrad u brodu přes řeku

Moravu, po roce 1620 vpády Uhrů (byli spojenci poražených moravských stavů), zámek byl

v 60. letech 18. stol. přestavěn. Baťův kanál, vodní cesta, technická památka (lignit

z Hodonína do Zlína), možnost plavby ze Strážnice do Spytihněvi. Vodní elektrárna z počátku

20. stol. (technická památka).

Zámky okresu Hodonín.

Hodonín – barokní, novorenesančně upravený v 19. stol., v expozici je Masarykova

pracovna.

Bzenec – barokní, přestavěný novogoticky po r. 1855 ve stylu tudorovské gotiky, krásné

sklepy.

Milotice – barokní s renesančním jádrem, francouzská zahrada, anglický park, v expozici

historické interiéry.

Page 34: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 34 -

Ždánice – různorodé panoptikální expozice, soukromý majitel.

Zajímavosti v okrese Hodonín.

Obec Blatnice pod Svatým Antoníčkem – vesnická památková rezervace, poutní kaple

s křížovou cestou, jemná bílá vína (Roháč), malíř Joža Úprka (Hroznová Lhota)

Hodonín – rodný dům prezidenta Tomáše Garrique Masaryka s pamětní deskou.

Petrov–Plže – vesnická památková rezervace, vinné sklepy.

ZOO Hodonín.

Okres Vyškov

Slavkov u Brna – městská památková zóna, bojiště bitvy u Slavkova r. 1805, návrší Žuráň,

vrch Santon u Tvarožné, Stará pošta u Pozořic, secesní Mohyla míru (památník obětem bitvy

nad obcí Prace). Zámek má v základech tvrz německých rytířů ze 13. stol., barokní zámek pro

Kounice postavil architekt Martinelli, sál předků, knihovna, kaple, francouzský park se

sochami. Klasicistní kostel. Židovská čtvrť.

Vyškov – městská památková zóna, je to centrum kolem náměstí, v zámku muzeum

(Vyškovsko, cestovatel Alois Musil), vesnická památková zóna Lysovice a Zvonovice.

Zámky okresu Vyškov.

Bučovice – renesanční, postavený na zelené louce (nevznikl přestavbou), nádherné arkády,

bohatá štuková reliéfní výzdoba v přízemí, manýristická kašna.

Nové Zámky – typ toskánského renesančního městského hradu v Nesovicích.

Střílky – barokní hřbitov, sochy, reliéfy

Račice – renesanční arkády, dnes škola

Okres Znojmo

Znojmo – městská památková rezervace na skalnatém ostrohu nad řekou Dyjí, bývalé sídlo

přemyslovských knížat od první poloviny 11. stol. po připojení Moravy k českému státu.

Z podhradí se stalo asi od r. 1226 dobře opevněné královské město.

Hradiště Sv. Hypolita – hradisko z doby Velkomoravské říše z 2. poloviny 9. stol., kostel

původně z 11. stol. byl v baroku rozšířen, kupoli vyzdobil František A. Maulbertsch (1765).

Page 35: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 35 -

Louka u Znojma – dnes předměstí Znojma, byla založena r. 1190 jako premonstrátský klášter,

zachovaná románská krypta, gotická přestavba, v baroku přestavba pod vedením Jana L.

Hildebrandta, r. 1784 zrušen.

Zámek – vznikl na místě hradu přestavbou v první čtvrtině 18. stol.

Rotunda P. Marie, později zasvěcená Sv. Kateřině – národní kulturní památka, románská

z první poloviny11. stol., interiér zaklenutý kupolí byl r. 1134 vyzdoben románskými

malbami s církevní tématikou a ojediněle zachovanou legendou přemyslovské dynastie.

Areál minoritského kláštera – pochází z konce 13. stol., gotická křížová chodba ze 14. stol.

a kapitulní síň z 15. stol., ostatní části zbarokizovány.

Městský kostel Sv. Mikuláše – postaven ve 14. stol. jako síňové trojlodí, pozoruhodná

barokní kazatelna v podobě zeměkoule od Josefa Winterhaldera, po r. 1500 složitá hvězdová

klenba nad novým presbytářem, jezuitská kolej při kostele byla založena r. 1624.

Kostel Sv. Kříže – postaven dominikány v letech 1653 – 77 jako trojlodí, průčelí se dvěma

věžemi dokončeno až r. 1735.

Kaple Sv. Václava – jižně od kostela Sv. Mikuláše, dvoupatrová s krouženou klenbou

v horním patře vznikla kolem r. 1520 na základech městského opevnění.

Radniční věž – postavena v letech 1445 – 48, pod věží vstup do podzemních chodeb z 15. až

17. stol.

Městské domy – základy z gotického období, renesanční přestavby (atiky, štíty, mázhauzy),

baroko přineslo typ městského paláce.

Novorenesanční divadlo, historické vinobraní, Národní park Podyjí.

Jevišovice – městská památková zóna, starý zámek s expozicí malovaného lidového nábytku,

historické hudební nástroje, nový zámek (lovecký zámeček), barokní sochy, přehradní nádrž

Jevišovice z r. 1895 – 96 na říčce Jevišovce, kamenná hráz, nejstarší přehrada na Moravě,

nedaleko obec Plaveč s rotundou.

Moravský Krumlov – městská památková zóna, postaven na meandru řeky Rokytné, zámek

(založení v konci 13. stol.) je dnes rozsáhlý renesanční komplex, nádherné arkády na nádvoří,

pamětní síň středověkého lékaře Paracelsa, poutní kaple Sv. Floriana nad městem z r. 1697.

Hrady okresu Znojmo.

Cornštejn – u Vranovské přehrady naproti Bítovu, založený ve 14. stol., od 16. stol. pustý.

Bítov – nad Vranovskou přehradou, založený kolem r. 1061, dnes upraven do novogotické

podoby r. 1863, kolekce padesáti vycpaných psů nejrůznějších ras (největší na světě).

Page 36: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 36 -

Znojmo – hrad postaven v 1. pol. 11. stol., v 18. stol. barokní zámek, expozice z dějin

Znojemska.

Lukov (Nový hrádek) – zbudován v pol. 13. stol. jako součást moravských pohraničních

hradů.

Zámky okresu Znojmo.

Jaroslavice – renesanční, v soukromých rukou

Miroslav – gotický hrad renesančně upravený

Uherčice – nejdříve gotická tvrz, dnes rozsáhlý renesanční zámek z pol. 16. stol., arkádové

nádvoří, zámecká kaple s krásnou štukovou výzdobou, barokní divadlo, přístupný

(Colalltové).

Vranov nad Dyjí – barokní zámek z konce 17. stol., rod Althanů, Sál předků, pohřební kaple

(obojí Fischer z Erlachu), výroba kameniny, nedaleko hráz Vranovské přehrady a pod

městečkem po toku Dyje ledové jeskyně.

Zajímavosti okresu Znojmo.

Mlýn ve Slupi – panský velkomlýn ze 17. stol., pozdně renesanční vzhled, funkční

s ukázkovým provozem.

Vinice Šobes – jedna z nejlepších a nejstarších vinic celé oblasti, stánek s prodejem vín přímo

ve vinici.

Vesnické památkové zóny Vratěnín, Šatov, Šaldorf (část Znojma).

Page 37: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 37 -

Zlínský kraj

Okresy: Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín

Zlínský kraj je jeden ze 14 vyšších územně samosprávných celků v České republice. Tvoří

jej tři okresy ve východní části územního Jihomoravského kraje a okres Vsetín z jihovýchodní

části Severomoravského kraje. Nachází se ve východní až jihovýchodní části České republiky

a zároveň i Moravy (jako jediný ze všech krajů Česka leží výhradně na území Moravy). Na

jihozápadě sousedí s Jihomoravským krajem, na severozápadě

Page 38: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 38 -

s Olomouckým krajem, na severu s Moravskoslezským krajem a na východě s Žilinským a

Trenčínským krajem (na Slovensku). [1] [4]

Okres Kroměříž

Kroměříž – památka UNESCO, zámek a zahrady biskupské rezidence v Kroměříži, slohová

kvalita a čistota architektury a zahradních i krajinných úprav. Zápis na seznam v r. 1998.

Arcibiskupský zámek – rezidence olomouckých biskupů a jejich manské organizace. Na místě

velkomoravského hradiska vznikl gotický hrad, ten byl zničen švédskými vojsky za třicetileté

války (1643-45). Také Olomouc, na rozdíl od Brna, byla dobyta. Na místě zničeného hradu

byl do konce 17. stol. postaven raně barokní palác (biskup Karel II. z Lichtensteina –

Castelcorno a architekt vídeňského císařského dvora – Tencalla). V obrazové galerii je

vystaven Veronese, van Dyck, Hans von Achen, Cranach. Nejvýznamnějším obrazem je

Apollon a Marsyas od malíře benátské školy Tiziana.

Květná zahrada Arcibiskupského zámku (Libosad) – pozdně renesanční zahrada

francouzského typu, uprostřed Rotunda s grottami, kolonáda o délce 244 metrů.

Podzámecká zahrada Arcibiskupského zámku – původně užitková, dnes v podobě anglického

parku, vytvořena v polovině 19. stol. s romantickými stavbami.

Kroměříž – městská památková rezervace, město je položené na středním toku řeky Moravy,

uprostřed úrodných polí Hané. První zmínky r 1110, základ svazku s představiteli

římskokatolické církve, v roce 1777 rezidence olomouckých arcibiskupů. Roku 1848 sem

bylo přeneseno zasedání císařského sněmu pověřeného zpracováním ústavy pro všechny

národy v habsburské monarchii (zazněla zde slova …všechna moc státu pochází z lidu…),

významná role ve snahách národů na sebeurčení a vývoj demokracie v celé Evropě.

Mincovna – městská památková rezervace, zámecká numizmatická sbírka (založil

Castelcorno), ražba pamětních medailí.

Osobnost – v Kroměříži se narodil malíř Max Švabinský

Rynice-Hejnice – vesnická památková zóna, dochovaný soubor lidové architektury

Holešov – městská památková zóna, druhé největší město okresu Kroměříž, město na rozhraní

Hané a Valašska, první zmínka z r. 1141 v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, raně

barokní zámek, francouzský park, kostel Nanebevzetí P. Marie s barokní Černou kaplí,

morový sloup z 18. stol., židovské ghetto (1455 až 1919) jedno z největších na Moravě

Page 39: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 39 -

a renesanční Šachova synagoga. V 16. stol. bratrské hnutí, rekatolizace ve druhém desetiletí

17. stol., působení Jana Sarkandra.

Hostýn – zbytky keltského opida, hora na jejímž vrcholu stojí barokní chrám P. Marie, jedno

z nejvýznamnějších poutních míst na Moravě, křížovou cestu vytvořil v secesním slohu

architekt Dušan Jurkovič.

Okres Uherské Hradiště

Staré Město u Uherského Hradiště – archeologické lokality z doby Velkomoravské říše

Archeologická lokalita Na Valách – půdorys kostela z velkomoravského období s rozsáhlým

pohřebiště, v okolí sídliště již z 6. a 7. stol.

Archeologická lokalita Uherské Hradiště, Sady Špitálky – neopevněný dvorec církevně-

mocenského charakteru, komplex několika zděných sakrálních staveb z první třetiny až třetí

čtvrtiny 9. stol.

Archeologická lokalita Modrá-Na Díle – areál významný pro poznání sakrální architektury

Velké Moravy z pol. 9. stol.

Archeoskanzen Modrá – představuje rekonstrukci slovanského opevněného sídliště z doby

Velké Moravy (9. stol.)

Velehrad – poutní místo, první cisterciácký klášter na Moravě, Basilika Nanebevzetí Panny

Marie a svatých Cyrila a Metoděje. Působení věrozvěstů Konstantina (Cyrila) a Metoděje,

basilika 100 metrů dlouhá patřila v r. 1250 k největším v Evropě, klášter byl poničený husity,

basilika obnovena v letech 1684 – 1735. Roku 1784 klášter zrušil císař Josef II. Roku 1990

návštěva papeže Jana Pavla II.

Uherské Hradiště – městská památková zóna, (historické jádro města), město založil Přemysl

Otakar II. r. 1257 pro zabezpečení jihovýchodní hranice českého království, od poloviny 14.

stol. kamenné hradby, největší rozmach na přelomu 15. a 16. stol. za vlády Jiřího z Poděbrad.

Uherský Brod – městská památková zóna, leží skoro v srdci Slovácka, 16 km od slovenských

hranic, hřeben Bílých Karpat – Javořina a malebný masiv Lopeníku, možné rodiště Jana

Amose Komenského (druhým místem může být Nivnice).

Uherský Ostroh – městská památková zóna, leží v rovinatém terénu na nivě řeky Moravy, 10

km jižně od Uherského Hradiště. Zahradní město, největší podíl ploch ve městě představují

zahrady a sady.

Page 40: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 40 -

Veselí nad Moravou – městská památková zóna, vodní hrad (brod přes řeku Moravu), po

roce 1620 vpády Uhrů, požár (Uhři byli spojenci poražených moravských stavů), přestavba

v šedesátých letech 18. stol.

Javořina, Strání – národní přírodní rezervace, pod vrcholem Velké Javořiny (970 m) jsou

lesy pralesovitého charakteru, území je ponecháno přirozenému vývoji.

Přírodní park Hostýnské vrchy – lesy a pastviny, charakteristická je historická zástavba

obcí valašského typu (roubené stavby), např. lidové stavby na Rusavě.

Vlčnov, Kojiny - památkovou rezervaci Vlčnov-Kojiny tvoří soubor tzv. vlčnovských búd,

vinohradnických staveb, lisoven bez sklepa, které představují ucelený areál historicky velmi

hodnotných staveb. Vlčnov se rozkládá uprostřed kotliny na posledních výběžcích Bílých

Karpat. Jízda králů.

Zámek Buchlovice – Moravské Slovácko, obranný hrad Buchlov a barokní zámek

v Buchlovicích, barokní zámek ve stylu italské vily je obklopený parkem středoevropského

významu (anglický s romantickými prvky).

Okres Vsetín

Vsetín – městská památková zóna, renesanční zámek vyhořel roku 1708 a byl klasicistně

(empír) přestavěn, kulturní a společenské centrum, muzeum.

Kelč – městská památková zóna, 11. km západně od Valašského Meziříčí (rozhraní Hané

a Valašska), středověké jádro, renesanční zámek, kostel Sv. Kateřiny, kovářská dílna, chrám

Sv. Petra a Pavla, rodiště kardinála Františka Tomáška.

Valašské Meziříčí – městská památková zóna, soutok Rožnovské a Vsetínské Bečvy, náměstí

a zámek (Kinští a Žerotínové), gobelínka, brána do Beskyd, silniční a železniční křižovatka.

Rožnov pod Radhoštěm – Valašské muzeum v přírodě, lidová architektura.

Dřevěné městečko – lidová architektura z oblasti Valašska (Valaši přešli v 16. stol. karpatský

oblouk z Rumunska), lidová řemesla a umění, folklor, nejstarší areál otevřený pro veřejnost

roku 1925, v areálu jsou původní domy z rožnovského náměstí, z Větřkovic pochází kopie

kostela, fojtství je z Velkých Karlovic, hospodářské budovy, během roku programy (obřady

a obyčeje, jarmarky, folklor)

Mlýnská dolina – nejmladší areál, soubor technických staveb spojených s energií proudící

vody (valcha, mlýn, pila, lisovna oleje, rekonstrukce hamru)

Page 41: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 41 -

Valašská dědina – nejrozsáhlejší areál, tradiční způsob hospodaření, hospodářské stavby,

salašnické stavby, větrný mlýn, kovárna, škola. Oživení starých způsobů hospodaření, dědina

je osídlená (pěstování plodin, salašnictví, chov zvířat, ovce pro mléko a vlnu, výroba sýrů),

amfiteátr Na stráni.

Velké Karlovice - leží v podhůří Javorníků a Beskyd, svou rozlohou se řadí mezi největší

obce České republiky, obec byla založena v roce 1714 Karlem Jindřichem ze Žerotína,

zachovalo několik stavebně kulturních památek, karlovský kostel z roku 1754, postavený ve

stylu pozdního baroka, fojtství z roku 1793, kupecký dům sloužící jako Karlovské muzeum,

přibližuje obraz života lidí Valašska.

Soláň - vrchol a sedlo mezi Rožnovem a Velkými Karlovicemi, Soláň je od pradávna

považován za jednu z nejkrásnějších částí Valašska. Lyžařské svahy.

Nový Hrozenkov - první písemná zmínka o obci pochází z roku1644, do roku 1649 byla

součástí obce Hovězí, v letech 1861–1863 postavil v obci Samuel Reich sklářskou huť, která

byla později přejmenována na Karolinku, Nový Hrozenkov se nachází v údolí Vsetínské

Bečvy, typickou stavbou byla dřevěnice (roubené chalupy).

Horní Lideč - první písemná zmínka o obci pochází z roku 1518, kostel Sv. Václava, dřevěná

zvonice z roku 1771, staré dřevěné domky a kovárna v místní části Kočičina. Pulčínské skály.

Pustevny - 1018 m. n. m., sedlo v Moravskoslezských Beskydech nedaleko Radhoště, které

patří k obci Prostřední Bečva. Bylo pojmenováno po poustevnících, kteří zde žili do roku

1874. Pro Pustevny jsou typické dřevěné stavby postavené v lidovém slohu koncem 19. století

podle návrhu Dušana Jurkoviče (útulna Libušín, útulna Maměnka). Nachází se zde lyžařské

středisko (tratě sjezdové i běžecké) a vede sem sedačková lanovka. Soustava tzv.

pseudokrasových puklin.

Radhošť - hora v Moravskoslezských Beskydech na závěru výrazného Pustevenského hřbetu,

3 km jihozápadně od Trojanovic a 6 km severovýchodně od Rožnova pod Radhoštěm.

S výškou 1129 m n. m. jde o sedmou nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd. Podle

pověstí měl na Radhošti sídlo slovanský bůh Radegast - Bůh slunce, války a vítězství. Jeho

podobu ztvárňuje socha od Albína Poláška. Koncem jara na Radhošti staří Slované slavili

letní slunovrat. Na Radhošti najdeme ještě sousoší Cyrila a Metoděje a roubenou kapli.

Huslenky, Lidečko – valašské usedlosti.

Přehrada Bystřička – mezi Vsetínem a Valašským Meziříčím

Page 42: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 42 -

Okres Zlín

Zlín – městská památková zóna, spojený s firmou Baťa, funkcionalistická urbanistická

zástavba se všemi životními potřebami (škola, hřiště, divadlo, obchody, bazén s filtrem),

architekt Gahura, Le Corbusier, Kotěra, Gočár, Karfík, typizované cihlové domy, mrakodrap,

Baťův výtah, obuvnické muzeum, filmové ateliéry na Kudlově (animovaný film, Hermína

Týrlová, Karel Zeman tady natočil Cestu do pravěku), lesní hřbitov, zámek původně

renesanční byl přestavěn klasicistně (empír). Zámek Malenovice a Vizovice. Bílé Karpaty

(Moravské kopanice).

Brumov - městská památková zóna, je část města Brumov-Bylnice v okrese Zlín. Nachází se

na severu Brumova-Bylnice.

Fryšták - městská památková zóna, První zmínka o existenci Fryštáku pochází z poloviny

14. století z doby panování Karla IV. Původní osídlení Fryštácka má kořeny mnohem starší

a existují archeologické nálezy z pravěku, z doby neolitické. Podle listiny z roku 1382

prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba a obchod. Název města je možné najít v písemných

dokumentech také jako Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, atd.Fryšták jako tržní

osada se postupně měnila ve středisko řemesel a obchodu. Zároveň se stal podhradím

zeměpanského sídla hradu Lukova a tvořil tak spolu se Slušovicemi důležitý opěrný

a ekonomický bod Lukovského panství a tím i obranné linie českého státu. Opevnění města

dodnes dokládají názvy městských částí Hrádek, Sichrov, Bašta, Na Valech, Na Purku

a Souhrady.Roku 1841 byl Fryšták zasažen velkým požárem. Po této události bylo celé město

přestavěno, čímž se ztratila původní dřevěná zástavba.

Luhačovice – městská památková zóna, Jurkovičovy stavby, na území města vyvěrá 16

kyselek (hydrouhličitanochloridosodných), Vincentka, Aloiska, Ottovka, léčba hlasivek.

Napajedla - městská památková zóna, (německy Napajedl) ,13 km jihozápadně od Zlína, na

hranici Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu a na řece Morava. Údolí řeky Moravy se

nachází na bývalé obchodní stezce, což umožnilo vznik trvalého osídlení. První písemná

zpráva pochází z roku 1355. Během 14. století se malá osada rozrostla na městečko. V roce

1898 získala Napajedla statut města. Napajedla náležela díky své strategické poloze ke

starobylým dědičným panovnickým majetkům a později byla lákavým zástavním panstvím.

Dlouhodobě se ujali vlády nad územím Žerotínové. Výraznou stopu v historii panství

zanechal rod Rotalů, který je několikanásobně zvětšil. Erbovní znak Rotalů zdobí vstupní

brány do kostela sv. Bartoloměje i napajedelského zámku.

Page 43: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 43 -

Valašské Klobouky – městská památková zóna, (německy Wallachisch Klobouk), 27 km

jihovýchodně od Zlína na říčce Brumovka (místě zvaná též Klobučka). Podle pověsti získalo

město svůj název od klobouku, který bývalí majitelé použili k označení své oblíbené

studánky. Později založená osada v těchto místech byla nazvána Klobouky. Od roku 1885

město užívá dnešní název Valašské Klobouky. Ve 14. a 15. století získaly Valašské Klobouky

řadu privilegií. Roku 1356, se Valašské Klobouky staly městečkem s právem Hradiště, což

jim přineslo právo trhu i právo hrdelní. Od 16. století jsou Klobouky označovány jako město.

Při velkém požáru v roce 1896 lehla popelem více než polovina města. Tento požár je

považován za největší na Moravě během 19. století. Požár zničil většinu původních dřevěných

domů a nová výstavba probíhala již ve zděné podobě. O to cennější jsou tři dochované

dřevěnice, které požár přečkaly a dodnes stojí v těsné blízkosti náměstí, u silnice směrem

k Brumovu-Bylnici.

Vizovice - městská památková zóna, (německy Wisowitz), 14 km východně od Zlína

v podhůří Vizovických vrchů na soutoku Lutonínky a Bratřejovky. Osada Vizovice byla

založena již v době před rokem 864. První písemná známka o Vizovicích je z roku 1261

v Zakládací listině kláštera Smilheim (Smil ze Střílek). Vizovice byly v té době už osadou

trhovou. Roku 1466 povýšil Jiří z Poděbrad Vizovice na městečko. Znak města pochází od

erbu pánů z Kunštátu (2. polovina 15. století). Roku 1570 byly Vizovice císařem

Maxmiliánem II. povýšeny na město, přičemž jim bylo přiděleno každoroční konání dvou

jarmarků. K hlavním památkám ve městě patří zejména barokní zámek, klášter Milosrdných

bratří s nemocnicí z 2. poloviny 18. století a barokní děkanský kostel sv. Vavřince z roku

1792. Na Dolním náměstí stojí Mariánský sloup z roku 1690 se sochami sv. Jana

Nepomuckého, sv. Václava, sv. Floriána a sv. Prokopa.

Hluk – ulicová obec 10 km od Uherského Hradiště, název odvozen od hlučně tekoucí vody,

archeologické nálezy z doby kolem roku 2500 p. n. l., Dolňácké slavnosti s Jízdou králů.

Lešná – ZOO, zámeček z konce 19. stol. (dřevořezbářská výzdoba), anglický park.

Page 44: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 44 -

Moravskoslezský kraj

Okresy: Bruntál, Frýdek – Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, Ostrava

Moravskoslezský kraj (od ledna 2000 do května 2001 Ostravský kraj) je jedním ze 14

vyšších územních samosprávných celků v Česku. Celé jeho území leží v Severomoravském

kraji. Z větší části leží v Českém Slezsku, zbývající část zabírá sever Moravy. Na jihu sousedí

se Zlínským krajem, na západě s Olomouckým krajem, na severu s polskými vojvodstvími

Opolským a Slezským, na jihovýchodě s Žilinským krajem na Slovensku. Na území kraje se

Page 45: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 45 -

nacházejí čtyři euroregiony – Beskydy, Praděd, Silesia a Těšínské Slezsko. Symboly kraje

tvoří znak, vlajka a logo. [1] [5]

Okres Bruntál

Bruntál - městská památková zóna, v Nízkém Jeseníku, jeho území se rozkládá na obou

stranách historické zemské hranice Moravy a Slezska, zástavba původního Bruntálu leží ve

Slezsku, historické jádro města je městskou památkovou zónou (kryté schodiště Karlovec,

terasa s pavilonem a Salla terrena). Název města Bruntálu vznikl nepřesným překladem

německého „Freudenthal", volně přeloženo jako „Údolí radosti". První písemná zmínka je

z roku1223. Hlavním zdrojem prosperity města byla po dlouhou dobu těžba kovů (zlato,

stříbro, měď olovo, železo). Renesanční zámek, barokní přestavba z r. 1766, půdorys je

trojúhelník, původní mobiliář, knihovna, kaple, zbrojnice.

Rýmařov – městská památková zóna, radnice, zámek, muzeum (hornická expozice

o rýžování zlata od 13. do 20. stol., tavírna zlata ze 13. stol.), východisko cest do Hrubého

a Nízkého Jeseníku, pěší i cyklistické trasy.

Velkoplošná chráněná území – CHKO Jeseníky, Přírodní park Sovinecko.

V nejcennějších částech jsou rezervace – Národní přírodní rezervace Praděd (vrchol Pradědu,

Petrovy kameny, Velká kotlina, Malá kotlina, Bílá Opava a Divoký důl), Národní přírodní

rezervace Skřítek (rašeliniště, Stará ves), Národní přírodní rezervace Skalské rašeliniště,

Národní přírodní rezervace Rešovské vodopády (řeka Hutnava), Národní přírodní rezervace

Růžová (údolí Růžového potoka). Přírodní rezervace Pstruží potok, Chráněné území

Janovický les. Rekreační oblasti Karlov, Malá Morávka, vrcholová část Pradědu.

Krnov – soutok řek Opavy a Opavice, před r. 1269 obdržel městské výsady, 1779 ho zničil

velký požár, oblast je skoro bez přerušení osídlena již od doby kamenné, farní kostel

Sv. Martina založený na přelomu 13. a 14. stol., kostel nanebevzetí P. Marie s bývalým

minoritským klášterem byl založen ve 2. pol. 13. stol. (dnes zbarokizován), špitální kostel

Sv. Ducha je gotické jednolodí, zámek je renesanční z konce 1. poloviny 16. stol., na

zámeckém náměstí je soubor šesti domů ze 16. stol. s dochovaným podloubím, zřícenina

hradu Cvilín na předhistorickém hradišti je ruina raně gotického hradu zmíněného r. 1253,

zbořen za třicetileté války. Na přelomu 19. a 20. století došlo ve městě k prudkému rozvoji

textilní výroby, která však postupně z větší části upadla. Konec druhé světové války přinesl

odsun velké části obyvatelstva. Krnovská synagoga byla postavena roku 1871, jedná se

Page 46: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 46 -

o stavbu v novorománském slohu inspirovanou stavbami sefardských židů s interiérem

v maurském stylu. (Sefardové jsou Židé a potomci Židů, žijící až do roku 1492 na

Pyrenejském poloostrově a poté v oblasti Středomoří, Balkánu, Orientu. Aškenázští Židé jsou

Židé, jejichž předkové pocházejí ze střední a východní Evropy.). Rozhledna Cvilín se nachází

na severním svahu Předního Cvilínského kopce (441 m n. m., také Hradisko nebo i Slezský

svatý kopeček, poutní místo kde je uctívána soška sedmibolestné P. Marie). Šelemburk je

zřícenina hradu ležící jihovýchodně od Krnova na Zadním Cvilínském kopci. Světoznámá je

výroba varhan. Nad městem je Bezručův vrch s mohylou. Křižík uskutečnil v Krnově jeden ze

svých prvních vynálezů – elektrické železniční návěstidlo.

Kosárna – obec Karlovice, poč. 18. stol., expozice výroby železa na Bruntálsku.

Hrady okresu Bruntál.

Sovinec – jižně od Rýmařova, střežil cestu vedoucí z Olomouce do Slezska, založený ve 14.

stol., úpravy až do 17. stol., dříve majetek řádu německých rytířů, lesnická škola, zbraně a cín,

věž s vyhlídkou, fotograf Štrait.

Zřícenina hradu Cvilín (Šelenburk) v Krnově.

Zámky okresu Bruntál.

Brantice – venkovské šlechtické sídlo, tvrz 1449, renesanční od r. 1576 a baroko. Volně

stojící trojkřídlá, jednopatrová stavba s arkádami ve dvoře.

Bruntál – založený před rokem 1223, dispozice je trojúhelníková, dnešní podoba je po

přestavbě z r. 1766, renesanční arkády a rokokové malby v historických interiérech z 18. a 19.

stol. s původním mobiliářem.

Dívčí Hrad – na Osoblažsku, renesanční, úpravy v 19. stol., za druhé sv. války poškozen

(vyhořel), obnova 1962 – 69, tři bašty nad řekou Osoblahou.

Hošťálkovy – barokní zámek.

Jindřichov – raně barokní, roku 1844 po požáru klasicizující přestavba.

Krnov – nesourodý soubor budov na Zámeckém náměstí, vznik asi r. 1535, mnohé přestavby.

Linhartovy – v roce 1255 tvrz, renesanční zámek, raně barokní úprava, v expozici je historie

citer i šicí a pletací stroje.

Slezské Pavlovice – původně tvrz, renesanční přestavba ve druhé pol. 16. stol., po roce 1776

barokní úprava. R. 1943 vyhořel, po roce 1947 opuštěn, rekonstrukce do r. 2003. V expozici

je keramika Jana Kutálka (čertíci), vývoj četnictva od 20. stol. po současnost, historie citer

v Českých zemích.

Page 47: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 47 -

Slezské Rudoltice – čtyřkřídlá jednopatrová barokní budova, rokokové úpravy, proslulý jako

Slezské (Moravské) Versailles. Návštěva Bedřicha Velikého, který se r. 1740 stal pruským

králem a učinil z Pruska evropskou velmoc (šachová hra s živými figurami).

Židovský hřbitov Osoblaha, úzkokolejka v Osoblažském výběžku. Vesnické památkové zóny

Malá Morávka a Stará Ves-Žďárský Potok (Bruntál). Vodní dílo Slezská Harta (Leskovec nad

Moravicí, pitná voda). Lázně Karlova Studánka (minerální prameny, rašelina, nejčistší vzduch

ve Střední Evropě). Sdružení Země děda Praděda po vzoru Valašského království.

Okres Frýdek-Místek

Brušperk – městská památková zóna, (lašský Betlém), kostel byl upraven v 18. stol., křížová

cesta, větrný mlýn, barokní sochy. První písemná zmínka o Brušperku pochází z roku 1269,

kdy byla 6. prosince olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburka vydána lokační listina.

Moravskoslezský Brušperk leží uprostřed území mezi Ostravou, Frýdkem-Místkem a Novým

Jičínem na obou březích řeky Ondřejnice v oblasti zvané Lašsko. Leží stranou obchodních

cest na řece Ondřejnice, která město rozděluje na dvě části. Panorama Beskyd.

Frýdek – městská památková zóna, pravý břeh Ostravice (slezský), zámek s expozicí bydlení

v 18. až 20. stol. a Beskydy (příroda, lidové umění a řemesla), Mariánský kostel.

Místek – městská památková zóna, levý břeh Ostravice (moravský)

Frýdek-Místek – řeka Ostravice tvořila až do r. 1928 zemskou hranici mezi Moravou

a Slezskem, r. 1943 došlo ke sloučení obou původně samostatných měst, město dělí na

poloviny řeka Ostravice, pravý břeh patří Frýdku.

Frýdlant nad Ostravicí – založeno počátkem 14. stol., nachází se mezi Lysou horou

a Ondřejníkem, výchozí místo do centra Moravskoslezských Beskyd. Ondráš, pán Lysé hory

byl synem fojta z Janovic, osvobodil otce z hradu Hukvaldy, r. 1715 ho zabil jeho druh Juráš.

Ivančena – památník Ivančena (925 m n. m.) je kamenná mohyla v Beskydech pod vrcholem

Lysé hory. Byla postavena na památku pěti skautů, kteří byli popraveni za účast

v protinacistickém odboji.

Mohylu založil 30. oddíl Junáka z Moravské Ostravy a to 6. října 1946 na památku pěti členů

„Odboje slezských Junáků“, kteří byli 24. dubna 1945 popraveni v polském Těšíně na

židovském hřbitově.

Staříč – podpovrchový důl „umělý důl“, ukázková štola, která má 150 metrů důlních chodeb.

Page 48: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 48 -

Okres Karviná

Karviná – městská památková zóna, město na severním předhůří Beskyd v údolí řeky Olše,

18 km. východně od Ostravy, část města hraničí s Polskem. Výhodná poloha na obchodní

cestě z Uher do Pobaltí. Obchodní, hospodářské a kulturní centrum celé oblasti. „Moravská

kaple“ z r. 1611, radnice je empírová s renesanční věží, farní kostel Povýšení Svatého Kříže,

původně gotický, upravený v renesanci, barokní sochy, stavební propojení se zámkem.

Fryštát - empírový zámek v Karviné, v expozici je šlechtický interiér ze 16. až 20. stol.,

významná zámecká knihovna, zachoval se jako jediný ze tří, spojený chodbou s oratoří

kostela.

Okres Nový Jičín

Nový Jičín – městská památková rezervace, město bylo založeno na „zeleném drnu“ ve druhé

pol. 13. stol. na křižovatce obchodních cest. Chloubou je pravidelné čtvercové náměstí, vrchol

středověkého městského urbanismu u nás. Nejstarší památky jsou sklepení pod šenkovními

domy (prodej piva a vína) na náměstí. Gotický hrad ze 14. stol., v 16. stol. přestavěn na

renesanční zámek, uvnitř malá citadela (věž na pozorování kvůli tureckému nebezpečí). Od 2.

pol. 16. stol. stavba novojičínských loubí (podloubí). Na náměstí renesanční měšťanský dům

tzv. Stará pošta. Uprostřed náměstí morový sloup se sochou P. Marie z r. 1710. Na náměstí

jsou na průčelích měšťanských domů zaznamenány slohy od renesance, přes baroko, rokoko,

klasicismus, empír a pseudoslohy z 19. stol.

Kloboučnictví v Novém Jičíně – v roce 1799 byla založena manufaktura, značka Tonak

(koupili výrobu od Fezka Strakonice), dnes jeden z největších světových výrobců pokrývek

hlavy. Historie kloboučnické výroby je v Muzeu města Nový Jičín v prostorách Žerotínského

zámku.

Příbor – městská památková rezervace, město nad řekou Lubinou, založené ve 13. stol. na

obchodní cestě z Moravy do Slezska. Pravoúhlé náměstí, v jádru renesanční měšťanské domy

ze tří stran s původním loubím, krásná barokní průčelí domů, mariánský sloup uprostřed

náměstí, raně barokní budova piaristické koleje od vídeňského císařského architekta Tencally,

v Zámecké ulici je pamětní deska slavnému rodákovi Sigmundu Freudovi (zakladatel

psychoanalýzy). Gotický kostel Narození P. Marie.

Štramberk – městská památková rezervace, měšťanské domy kolem svažitého náměstí

obehnané hradbami (části zachované). Předměstí z roubených stavení terasovitě nakupených

Page 49: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 49 -

na skalnatých stráních, starobylý ráz. Štramberská Trůba, hrad založený koncem 13. stol.

(pánové z Hückeswagen – Hukvaldy), renesanční zámek (Žerotínové), r. 1782 se začal bourat,

40 m. vysoká věž přestavěná r. 1903 na rozhlednu. Na paměť vpádu a útěku tatarů se pečou

perníky – štramberské uši.

Šipka – archeologická památková rezervace ve Štramberku, nejstarší zaznamenaný pobyt

člověka na našem území, krasové území, nejvýznamnější lokalitou je jeskyně Šipka na úpatí

kopce Kotouč (z druhé strany je vápencový lom).

Bílovec - městská památková zóna, (německy Wagstadt). Západní část města se nachází

v přírodním parku Oderské vrchy. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1324, kdy je

vlastnil Vok I. z Kravař. Město vlastnili do roku 1434 páni z Kravař, poté páni ze Šternberka

do roku 1441, opavská knížata do roku 1447, páni z Fulštejna do roku 1542, Pražmové

z Bílkova do roku 1623 a Sedlničtí z Choltic nepřetržitě až do konce roku 1848. Zámek

a zbytkový velkostatek však Sedlničtí vlastnili až do roku 1945. Od 16. století se ve městě

rozvíjelo soukenictví. Po roce 1840 ve městě vznikla Hirtova soukenická továrna.

Frenštát pod Radhoštěm - městská památková zóna, leží uprostřed malebné krajiny

Moravskoslezských Beskyd, mezi soutokem Lubiny a Lomné. Je vstupní bránou do CHKO

Beskydy a střediskem horské turistiky a zimních sportů i díky nedalekým Pustevnám. Pro

nedostatek písemných dokladů patrně nikdy nezjistíme přesné datum založení ani osobu jeho

zakladatele. Osídlení kotliny probíhalo zřejmě do období velké kolonizace ve 13. a 14. století,

přesněji do období let pravděpodobného vzniku města v letech 1294–1316. Vznik a rozvoj

města byl zpočátku svázán se šostýnským panstvím a pravděpodobným zakladatelem města

panem Jindřichem z Hückeswagenu, později pak s panstvím hukvaldským, patřícím

olomouckému biskupství. První pramenný doklad s výpovědní hodnotou připomíná existenci

města až 14. března 1382. V roce 1584 olomoucký biskup Stanislav Pavlovský potvrdil městu

právo odúmrtě, čtyř výročních trhů a jednoho týdenního trhu, šenku vína, zřízení radnice

a další rozsáhlé výsady. Od 16. století nabývá město na důležitosti svým obchodem a trhy,

uvádí se železný hamr (1556), řemeslná výroba. Jako první z cechů se dokládá v roce 1598

cech tkalcovský. Třicetiletá válka a valašská lidová povstání postihla i Frenštát. V roce 1626

byl vypálen dánským generálem Mansfeldem, roku 1646 obsazen Švédy, dvakrát jej postihl

mor. Podle kronik, 19. listopadu 1661 vypukl ve Frenštátě velký požár. Od poloviny 17.

století dochází k jeho hospodářskému rozvoji. Souvislost zde nacházíme s pasekářskou

a valašskou kolonizací.

Fulnek – městská památková zóna, na Zámeckém vrchu stojí dominanta města, původně

gotický hrad z konce 13. stol. přebudovaný ve druhé pol. 17. stol. Horní zámek byl doplněn

Page 50: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 50 -

po r. 1635 horizontálou Dolního zámku. Dnešní podoba je z počátku 19. stol. Barokní kostel

pod zámkem a nad náměstím, sochy J. Nepomuckého aj. Sarkandra v rozích náměstí. Budova

bývalého bratrského sboru, dnes muzeum, před ní stojí socha Komenského. Bratrský sbor

vznikl ve Fulneku. V letech 1618 – 1621 byl správcem sboru J. A. Komenský. Modlitebna

sboru je památník J. A. Komenského, r. 1962 vyhlášeno národní kulturní památkou.

Odry - městská památková zóna. První písemná zmínka o obci, pod názvem Vyhnanov

pochází už z roku 1234. Ve Vyhnanově žili, jak název napovídá, vyhnanci, kteří měli bránit

hranici. Vyhnanov byl, v rozmezí let 1241-1253, vypálen během nájezdu Mongolů (Tatarů)

a Kumánů. V této době stál poblíž Oder hrad Milíkov - Milichberg. Stavitel hradu byl

kastelán Milich (občas udáváno v češtině Milík) z Hradce nad Moravicí. Během kolonizování

českého pohraničí Němci, vzniklo na pravé straně řeky Odry město. Založeno bylo ve druhé

polovině 13. století poblíž bývalého Vyhnanova a na stejném místě bylo později vystavěno

opevněné město. Za hradbami stálo okolo padesáti měšťanských domů, kamenný hrad

a dřevěný kostel. Ve 14. století se Odry staly významným místním centrem. V této době,

vlastnil město rod Šternberků. Odry byly v roce 1350 povýšeny na město. V roce 1406 bylo

městu uděleno právo výročního trhu, a tak se město stalo obchodním centrem oblasti.

Kopřivnice – automobilové muzeum vozů Tatra. Zřícenina hradu Šostýn. Budova Muzea

Fojtství je nejstarší dochovanou stavbou v Kopřivnici, přesné datum postavení budovy není

známo. Staré fojtství, které stálo na místě dnešního, se poprvé připomíná roku 1576. V roce

1789 byla původní dřevěná stavba zbourána a Jakubem Šustalou vystavěno fojtství zděné.

Zde v roce 1850 začal Ignác Šustala, fojtův syn, s výrobou prvních bryček a kočárů.

Hodslavice – František Palacký (14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha) byl

český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v

soudobé Praze. Je považován za zakladatele moderního českého dějepisectví, má přezdívku

Otec národa. V obci je jeho rodný dům vedle dřevěného kostela.

Hrad Starý Jičín – několik kilometrů od Nového Jičína na Starojickém kopci trosky hradu

nad vesničkou Starý Jičín, zrekonstruovaná hradní věž, krásný výhled.

Sanatorium Klimkovice – činnost byla zahájena r. 1994 (když měly být poddolovány lázně

Darkov – původní jodové lázně založené r. 1870), výstavba na zelené louce.

Poodří – chráněná krajinná oblast, přirozeně meandrující tok řeky Odry se soustavou tůní,

lužními lesy, mokřady. Ptačí území evropského významu.

Radhošť – národní přírodní rezervace, výška 1129 metrů, balvanovitá suť (pískovec), katastr

Trojanovice (okr. Nový Jičín).

Page 51: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 51 -

Velký Javorník – provozuje se tady paragliding, startuje je z malé mýtiny vedle chaty

a přistává se na louce u Veřovic.

Hukvaldy – zřícenina hradu na dvou vrcholcích kopce nad řekou Ondřejnicí, druhá největší

zřícenina na Moravě po Helfštýnu (největší zříceninou je Rabí v Jižních Čechách), založený

v 1. polovině 13. stol. Arnoldem z Hückeswagenu, přístavby ve 2. polovině. 15. a 16. stol.,

kaple Sv. Ondřeje z let 1583-97, přestavěná po r. 1680. Hrad, který byl v 17. stol. mohutnou

barokní pevností, se po požáru v r. 1762 proměnil v ruinu. Památník hudebního skladatele

Leoše Janáčka (1854 – 1928), který se tady narodil, v jeho domě muzeum.

Okres Opava

Budišov nad Budišovkou - městská památková zóna,

Opava – městská památková zóna, průmyslové, kulturní a zemědělské centrum českého

Slezska, leží na řece Opavě, původně slovanské hradiště z 10. – 12. stol., osada při brodu na

zemské cestě z Moravy do Polska se poprvé připomíná v r. 1195, gotické město založeno před

r. 1224., děkanský kostel Nanebevzetí P. Marie připomínaný už r. 1204, cihlové síňové

trojlodí, kostel Sv. Ducha s minoritským klášterem z r. 1269, jednolodí se severní věží, kostel

Sv. Václava s klášterem dominikánů, trojlodní basilika z let 1291-1336, kostel Sv. Jana

Křtitele, trojlodí z doby kolem r. 1400, maltézští rytíři, kostel Sv. Jiří s jezuitskou kolejí,

barokní jednolodí s bočními kaplemi (typ Il Gesu), Stará radnice, renesanční přestavěná

romanticky r. 1900, ponechána věž z r. 1618, Blücherův palác (Larischové), barokní

jednopatrový nárožní dům s vnitřním dvorem z 30. let 18. stol., Sobkův palác je barokní

řadový dům z r. 1733, velké škody na konci 2. světové války související s ostravskou operací.

Opavu dělila v r. 1938 od tehdejší hranice s Německem linie opevnění. V r. 1814 vzniklo

Slezské zemské muzeum, nejstarší na území České republiky. První budova Slezského

divadla z r. 1805 (současné je z r. 1883. Od r. 1990 sídlí v Opavě Slezská universita.

Významná vojenská posádka (přes 300 let). Památník Petra Bezruče (1867-1958), který se

v Opavě narodil (Slezské písně).

Areál Československého opevnění Hlučín – městská památková zóna, opevnění bylo

budováno v letech 1935 – 38, čtyři objekty jsou funkční s dobovou výzbrojí a výstrojí

(pěchotní srub ALEJ).

Budišov nad Budišovkou - městská památková zóna,

Page 52: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 52 -

Hrabyně – polovina cesty mezi Opavou a Ostravou, poutní kostel, rehabilitační ústav,

památník válečných operací v r. 1945.

Zámky okresu Opava.

Hradec nad Moravicí – městská památková zóna, původně slovanské hradiště při cestě do

Polska, r. 1078 je doloženo mýto, ve 12. – 13. stol. byl Hradec oporou přemyslovské moci

v přilehlé oblasti Slezska. Zámek byl původně zeměpanský hrad přestavěný v 16. Stol. na

renesanční zámek, přestavěný empírově po požáru r. 1796. Po r. 1860 byla provedena

novogotická úprava, postavena velká novogotická věž, vstupní brány a nádvoří s konírnami

(Bílý zámek a Červený zámek). Zámek je spojen s rozsáhlým anglickým parkem. Pobyty

Beethovena, Liszta, Paganiniho i Josefa Mánesa.

Šilhéřovice – postavený v r. 1787 – 1815 ve stylu barokního klasicismu, přestavěn koncem

19. stol. v historizujícím slohu, zámecký park. Lovecký zámeček Šilhéřovice, konec 19. stol.,

romantický.

Kravaře – vrcholně barokní zámek, čtyřkřídlý jednopatrový s vnitřním arkádovým dvorem.

Byl postaven v letech 1721 – 28 na místě starší tvrze. V r. 1937 vyhořel a byl rekonstruován

až po 2. světové válce. Barokní park.

Raduň – původně gotická tvrz, historizující úpravy, v expozici je životní styl a prostředí

aristokratických rezidencí v 18. a 19. stol., knihovna, sbírka porcelánu, skla a stříbra.

Okres Ostrava

Ostrava – vznikla koncem 19. a ve 20. století sloučením řady obcí (Přívoz, Slezská Ostrava,

Vítkovice, Zábřeh, Mariánské Hory, Svinov, Hrabůvka) s městem Moravská Ostrava.

V r. 1957 přibylo nově budované město Poruba. Moravská Ostrava je poprvé připomínána

v r. 1267, v r. 1763 byla ve Slezské Ostravě objevena kamenouhelná ložiska. Ostrava se

postupně stala jedním z nejvýznamnějších středisek těžkého průmyslu v Rakousko-Uhersku.

Moravská Ostrava – kostel Sv. Václava je gotický z 2. poloviny 13. stol., upravený v 1. pol.

15. stol., hranolová věž s osmibokou nástavbou, v hlavní lodi síťová žebrová klenba.

Stará radnice – ojediněle zachovaná, dvoupatrová, postavená po požáru v r. 1556. Dnes je

v budově Ostravské muzeum.

Nová radnice – monumentálně pojatá architektura z let 1924 – 29.

Page 53: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 53 -

Hrabová – farní kostel Sv. Kateřiny, dřevěná stavba se čtyřbokou věží v průčelí z 2. poloviny

16. století.

Slezská Ostrava – zřícenina hradu těšínských knížat, založeného po roce 1265

a upravovaného renesančně, barokně a v 19. století, nejstarší památka Ostravy, na soutoku

Ostravice s Lučinou.

Landek – největší hornické muzeum v ČR.

Po roce 1989 obrovská změna. Poslední uhlí vykopáno 30. 6. 1994, všechny hlubinné doly

zakonzervovány. Ekonomicky se využívá geografická poloha Ostravy (15 km Polsko, 55 km

Slovensko). Ostrava má prostory pro výstavy, veletrhy, kulturní setkání, v okolí možnosti

zimní i letní rekreace, lázeňství, sportovní vyžití. Mezinárodní letiště Ostrava-Mošnov.

Moravská Ostrava, Ostrava-Poruba, Ostrava-Přívoz, Ostrava-Vítkovice - městské

památkové zóny,

Page 54: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 54 -

Olomoucký kraj

Okresy: Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk

Olomoucký kraj je vyšší územně samosprávný celek, jehož území je tvořeno čtyřmi okresy

v západní části někdejšího Severomoravského kraje a okresem Prostějov v severní části

územního Jihomoravského kraje. Leží ve střední a severozápadní části Moravy (většina

území), a také na severozápadě Českého Slezska (téměř celý okres Jeseník). Na východě

sousedí s Moravskoslezským krajem, na jihovýchodě se Zlínským krajem, na jihozápadě

Page 55: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 55 -

s Jihomoravským krajem a na západě s Pardubickým krajem. Na severu hraničí s polskými

vojvodstvími Dolnoslezským a Opolským. [2] [6]

Okres Jeseník

Jeseník – leží na soutoku říček Staříče a Bělé, dřívější název Frývaldov, tento název byl

poprvé uváděný roku 1267, těžba železné rudy, roku 1506 získalo město horní statut, majetek

rodiny Fuggerů z Augšpurku, vytěžili rudu do r. 1547 a prodali zpět biskupství

vratislavskému. V 17. stol. vlna inkvizičních procesů. Dominantní památkou je gotická vodní

tvrz, přebudovaná renesančně v letech 1574-83, přestavba v 18. století, dnes muzeum

geologie, mineralogie, lázeňství. Radnice na náměstí je z r. 1610 a má renesanční základ.

Farní kostel Nanebevzetí P. Marie je pozdně gotický z 15. stol., přestavěný v 19. století.

Geologickou pamětihodností je bludný balvan před tvrzí. Z městských domů je zajímavý dům

posledního jesenického kata (katovna).

Lázně Jeseník – 2 km od středu Jeseníku, vznikly na přelomu 18. a 19. stol., o rozkvět se

zasloužil místní rodák Vincenc Priessnitz (1799 – 1851), přírodní léčitel, zakladatel

vodoléčby. Léčí se poruchy krevního oběhu, brontichida, nemoci z povolání.

Javorník – městská památková zóna, město leží na úpatí Rychlebských hor, pravěké osídlení,

první písemná zmínka je z r. 1291, dominantní památkou je zámek Jánský vrch, roku 1307 je

poprvé uváděn hrad (majetek vratislavských biskupů), úpravy od 16. stol., přestavba na

počátku 19. stol., v roce 1776 vybudován francouzský park a roku 1800 anglický krajinářský

park. V expozici jsou dobové interiéry vratislavských biskupů, historické dýmky. Hřbitovní

kostel Sv. Kříže ze 13. stol., dva románsko-gotické portály. Pec na pálení vápna.

Vidnava – městská památková zóna, kdysi jedno z nejvýznamnějších měst na Jesenicku,

osídlení již v mladší době kamenné, germánské sídliště z 5. stol. v kaolinovém dole jižně od

města, první písemná zmínka je z roku 1291, kolem roku 1300 razilo město vlastní vidnavské

denáry (svědčí to o významu města). Nejstarší památkou je fojtství ze 16. stol. (fojt byl

v období středověku představeným městské či vesnické obce - obdoba dnešního starosty).

Novogotická radnice je z r. 1867, má v základech tzv. máselný kámen, což je šestimetrový

bludný balvan. Směrem do vnitrozemí k Žulové se prostírá lesní komplex se žulovými

skalkami, Smolný vrch (404m) je ostrovní hora se skalním městem.

Zlaté Hory – městská památková zóna, město leží ve Zlatohorské vrchovině, původně se

jmenovalo Edelstadt, později Cukmantl podle číhajících lapků „zuke den Mantel“, to je vyrvi

Page 56: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 56 -

plášť. Dnešní název až od roku 1949. Ve 13. stol. založili město vratislavští biskupové

u bohatých ložisek zlata, těžba skončila roku 1770. Ve městě se nachází gotický farní kostel,

barokně přestavěný, nad městem kaple Sv. Rocha z r. 1777, měšťanský dům „Stará pošta“

z poč. 18. stol. je barokní. Na vrcholu Zámecké hory (697 m) stával hrad Edelstein, byl

rozbořený po roce 1467. Nedaleko Edelsteinu je poutní kostel P. Marie Pomocné, v roce 1973

byl buldozery srovnán se zemí, dnes tam stojí volná kopie původní stavby.

Okres Olomouc

Sousoší Sv. Trojice, Trojičný sloup - (32 m vysoké) z r. 1716 – 54, na Horním náměstí, je

památkou UNESCO. Autorem návrhu a převážné části kamenických prací byl Václav

Render, figurální výzdobu prováděl zejména Ondřej Zahner, zlatnické práce Šimon Forstner,

celek dokončil Jan Rokycký.

Olomouc – městská památková rezervace, historicky nejvýznamnější město Moravy. Leží

v úrodné Hané na soutoku řeky Moravy s Bystřicí, má druhou nejstarší universitu v českých

zemích z r. 1573 (po pražské). V 8. a 9. stol. Velkomoravské hradiště, po pádu Velké Moravy

a obsazení větší části jejího území Čechy asi kolem r. 1020 se stala sídlem údělného knížectví.

K jeho správě vybudoval Břetislav I., na dvou pahorcích při brodu přes řeku Moravu, hrad.

Na větším z nich, Petrském, vzniklo předhradí s kostelem Sv. Petra a v r. 1063 obnoveným

biskupstvím, na menším, Václavském, pak vlastní hrad s knížecím palácem. Na sever odtud,

na dalším velkomoravském hradišti, vznikl v r. 1078 klášter Hradisko, významný pro dějiny

celé Moravy. V podhradí vyrostlo v 1. pol. 13. stol. město, v r. 1253 marně obléhané Tatary.

V roce 1306 zde byl při tažení do Polska zavražděn poslední Přemyslovec, král Václav III.

Jako markrabě pobýval často v Olomouci pozdější císař Karel IV., dal tady založit zemské

desky. Zlatým věkem bylo 16. stol., bylo zdokonaleno městské opevnění a v r. 1573 založena

universita. V r. 1641 se zeměpanské úřady i zemské desky přestěhovaly do Brna a Olomouc

přišla o privilegium hlavního města Moravy. V r. 1642 – 50 pobývali v Olomouci Švédové,

kteří město obsadili za třicetileté války. Roku 1655 bylo vybudováno barokní opevnění

(r. 1742 – 54 byla dokončena barokní pevnost). V roce 1777 bylo Olomoucké biskupství

povýšeno na arcibiskupství. R. 1778 byla přemístěna universita do Brna, v plném rozsahu

byla universita obnovena až v r. 1946. Roku 1848 se do Olomouce uchýlil vídeňský

panovnický dvůr a císař Ferdinand V. se v arcibiskupském paláci vzdal trůnu ve prospěch

Page 57: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 57 -

Františka Josefa I. Roku 1876 začalo bourání městských hradeb. Na místě zrušené pevnosti

z 18. stol. byly založeny parky, od r. 1958 výstava květin Flora Olomouc.

Katedrální chrám Sv. Václava - založil kníže Svatopluk asi v r. 1106, románská basilika byla

dokončena r. 1131 a vysvěcena biskupem Jindřichem Zdíkem. Z původní románské basiliky

se zachovaly jen přízemní části západního dvouvěžového průčelí, gotické síňové trojlodí

vzniklo ve 3. čtvrtině 13. stol. za biskupa Bruna ze Schauenburku, v letech 1883 – 90

proběhla obnova v novogotickém stylu, z té doby pochází 100 m vysoká věž.

Ambit dómu Sv. Václava, Přemyslovský palác – národní kulturní památka, při severní straně

trojlodí dómu Sv. Václava byl kolem poloviny 14. stol. vystavěn nový vrcholně gotický

ambit. Stavba ambitu využila jako obvodového zdiva západní a severní zdi románského

paláce postaveného na tomto místě spolu s přilehlým areálem po r. 1141 jako sídlo

olomouckých biskupů a zdejší kapituly.

Farní kostel Sv. Mořice – dnešní pozdně gotická stavba z 15. a začátku 16. stol. (síňové

trojlodí) nahradila raně středověký kostel, poprvé zmíněný v r. 1257.

Kostel Sv. Michala – původně dominikánský, z raně gotického kostela, asi z roku 1250, se

zachovaly obvodové zdi lodi. Kostel je jednolodní se třemi kupolemi na tamburech (věž

v západním průčelí je z r. 1482) pochází z raně barokní rekonstrukce z let 1676 – 86,

provedené podle návrhu Giovanniho P. Tencally.

Kaple blahoslaveného Jana Sarkandra – novobarokní z let 1909 – 10 stojí v místech bývalé

věznice (umučen r. 1620)

Budova radnice - na Horním náměstí byla založena r. 1378 s goticko-renesanční věží (75 m),

orloj pocházel z 15. stol. a byl zničen r. 1945, později obnoven a vyzdoben mozaikou Karla

Svolinského. V historickém jádru je množství gotických, renesančních a barokních

měšťanských i kanovnických domů a také paláců.

Pozoruhodný je soubor kašen a soch (národní kulturní památka). Caesarova kašna z r. 1724

(v blízkosti radnice), kašna Tritonů z r. 1708 (před kostelem Sv. Kláry), kašny Jupiterova

a Neptunova se sloupem P. Marie na Dolním náměstí, Merkurova z 1. pol. 18. stol.

u Národního domu, Herkulova z r. 1687 na Horním náměstí.

Vila Primavesi je památkou z doby secese.

Klášterní Hradisko – kdysi samostatná obec, dnes severní část města. Původně to bylo

slovanské hradiště z 9. stol., v r. 1078 tady byl založen benediktinský a od r. 1150

premonstrátský klášter. Původní dřevěné stavby byly kolem r. 1138 nahrazeny kamennými.

Klášter byl několikrát poničen a vypálen, od r. 1659 byla provedena barokní přestavba celého

Page 58: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 58 -

areálu (architekt Tencalla) a r. 1784 byl klášter zrušen Josefem II. Od r. 1802 je areál

nemocnicí, stejně jako i dneska, areál je národní kulturní památkou.

Svatý Kopeček u Olomouce – jedno z nejvýznamnějších poutních míst na Moravě.

Monumentální barokní kostel (architekt Tencalla) na vrcholu svahu, dobře viditelný i z 10

km. R. 1633 vysvěcena kaple (olomoucký obchodník s vínem Jan Andrýsek). V kostele je

Mariánský obraz – Paladium kraje olomouckého. Roku 1999 byl chrám prohlášen za basiliku

minor, což je čestný titul udělovaný poutním kostelům evropského významu (u nás ještě

Svatá Hora u Příbrami a kostel P. Marie v Praze na Strahově). Rodiště malíře a grafika Karla

Svolinského. V areálu se nachází také ZOO a vyhlídková věž.

Litovel – městská památková zóna, šesti rameny jím protéká řeka Morava, jedno z ramen teče

přímo pod radniční věží a pod náměstím, proto má město přezdívku Hanácké Benátky. Vznik

za Přemysla Otakara II. kolem r. 1260, pozdně gotická radnice (renovace r. 1725), věž je

vysoká 75 m, zachované části gotických hradeb, farní kostel Sv. Marka (jako v Benátkách)

upraven renesančně a barokně, v jeho blízkosti tzv. Česká kaple z r. 1444 pro husitské

obyvatelstvo. Střed chráněné krajinné oblasti Litovelské pomoraví. Mladečské jeskyně,

Javoříčské jeskyně, pietní areál Javoříčko.

Šternberk – městská památková zóna, město vzniklo v podhradí gotického hradu z 2. pol. 13.

stol., roku 1380 byla vybudována hradní kaple s freskami ze života P. Marie. V hradní kapli je

sbírka gotického sochařství (Šternberská madona) a malířství. V 19. stol. byl hrad přestavěný

v romantickém duchu (Lichtensteinové). Na hradě je v expozici sbírka hodin, kachlových

kamen a tapet.

Uničov – městská památková zóna, jedno ze sedmi královských měst s nejstarší městskou

listinou na našem území. Založen jako Nova Civitas kolem r. 1213. Zůstala zachována část

gotických hradeb s Medlovskou bránou, původní renesanční šatlava z 15. stol., Vodní branka

(dnes muzeum), gotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel kláštera minoritů

(barokně upraven), radnice ze 17. stol. (úpravy r. 1891), barokní kašny a morový sloup.

Zámky a hrady okresu Olomouc.

Plumlov – v sousedství starého hradu byl postaven nový zámek v roce 1680. Bylo postaveno

pouze jedno křídlo místo čtyř. V roce 1685 byly přerušeny práce a už se nepokračovalo. Pod

zámkem je rekreační Plumlovská přehrada.

Čechy pod Kosířem – zámek stojí na místě gotické tvrze, připomínané již před polovinou 14.

stol. a přestavěné renesančně po roce 1596. Po barokní přestavbě v letech 1708 – 16 byl

Page 59: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 59 -

upraven empírově. V letech 1849 – 70 býval na zámku častým hostem malíř Josef Mánes.

Zámecký park je arboretum s cennými rostlinami.

Náměšť na Hané – zámek stojí na mírném návrší uprostřed kruhového parku, vystavěn byl

v 60. letech 18. stol., v expozici jsou ukázky zámeckých interiérů 2. pol. 18. stol. a historické

kočáry olomouckých biskupů a arcibiskupů.

Úsov – zámek byl postaven na místě zeměpanského hradu kolem roku 1260, dnešní třípatrový

barokní zámek navrhl r. 1691 císařský architekt Domenico Martinelli, nádherné je schodiště

a zachovaná štuková výzdoba stropů, v expozici jsou rozsáhlé zoologické sbírky, jeden z mála

dochovaných hradů francouzského typu (kastel).

Bouzov – hrad byl postaven kolem r. 1300, od r. 1696 se stal majetkem řádu německých

rytířů, dnešní podoba hradu je výsledkem romantické rekonstrukce z let 1896 – 1901, proto je

nazýván pohádkovým hradem.

Sovinec – hrad je rozložený na vyvýšenině a je rozsáhlým stavebním komplexem z počátku

14. až 17. stol., v r. 1623 hrad a panství získal řád německých rytířů, r. 1945 hrad vyhořel a je

v rekonstrukci.

Okres Prostějov

Prostějov – městská památková zóna, jedno z nejkrásnějších moravských měst, ležící na říčce

Hloučele. R. 1141 majetek biskupského kostela v Olomouci. R. 1527 tady byla vytištěna

první kniha v češtině na Moravě. R. 1547 vychází první český slabikář. R. 1642 obsadili

město Švédové (pod vedením Torstensona). Roku 1697 postihl město požár. V 1. pol. 19. stol.

rozvoj průmyslu (hlavně textilního). R. 1892 byl Prostějov největším městem na Moravě

s českou správou. Dominantou náměstí je Stará radnice z 1. pol. 16. stol. s lodžií (krytá

otevřená chodba) z r. 1697, je v ní muzeum (Preisler). Vedle Staré radnice stojí nejstarší

stavební památka města a tou je kostel Povýšení Svatého Kříže z r. 1391, nachází se v něm

malovaná křížová cesta od sochaře a malíře Františka Bílka. Zámek na náměstí má pěkný

renesanční portál. Význačnou architektonickou památkou je Národní dům z r. 1905 – 07 od

architekta Kotěry, je to secesní stavba s divadelní, spolkovou a restaurační částí, malířskou

a sochařskou výzdobu provedli Sucharda, Preisler a Kysela (reprezentační salonek). Nová

radnice je postavena pod vlivem začínající secese (ještě ovlivněná pseudorenesancí)

s nádhernou slavnostní síní. Kováříkova vila (průmyslník, pozdější Agrostroj) z r. 1910 od

architekta Emila Králíka má kromě zajímavého exteriéru i vynikající interiéry. Prostějov je

Page 60: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 60 -

rodištěm Matěje Rejska, pozdně gotického stavitele (Prašná brána, hvězdová klenba v chóru

katedrály Sv. Barbory v Kutné Hoře, kašna v Kutné Hoře) a rodištěm básníka Jiřího Wolkera.

Okres Přerov

Přerov – městská památková zóna, město leží na řece Bečvě, je vstupem do Moravské brány

a železniční křižovatkou. V 11. stol. bylo na místě dnešního Přerova slovanské hradiště při

brodu na řece Bečvě. Kolem r. 1046 byla v místě trhová osada. R. 1256 se Přerov stal

královským městem. Ve 2. pol. 13. stol. se uvádí hrad s okrouhlou věží, po polovině 16. stol.

zámek, dnes muzeum. Historickým jádrem je Horní náměstí, domy z konce 15. stol. jsou

renesančně upravené, část městských hradeb zůstala zachována, kostel Sv. Jiří je v jádru

románský, farní kostel Sv. Vavřince ze 13. stol. byl v letech 1720 – 30 barokně přestavěn,

kostel Sv. Michala, na Horním náměstí stojí socha Jana Blahoslava od Františka Bílka.

Českobratrská škola, na které v letech 1614 – 18 vyučoval Komenský. Roku 1841 byla

vystavěna železnice z Vídně do Přerova (směry z Vídně jako centra říše), byla prodloužena na

Olomouc a Prahu a později na Hranice a Ostravu.

Les Žebračka - je národní přírodní rezervací lužního lesa v údolí Bečvy

Předmostí – s pahorkem Hradisko (pravý břeh Bečvy) je nalezištěm ze starší doby kamenné

(20000 p. n. l.), lovci mamutů, z naleziště odvezli do cukrovarů asi 400 fůr kostí mamutů.

Lipník nad Bečvou – městská památková rezervace, město v Moravské bráně. K roku 1238

se připomíná jako ves, v roce 1260 jako město, zachované městské hradby, z r. 1609 pochází

radnice, renesanční zvonice, na náměstí jsou renesanční a barokní domy s podloubím, farní

kostel Sv. Jakuba (původně gotický) s renesanční věží, pozdně gotická bývalá synagoga,

bratrský sbor (1580), mimo hradby piaristická kolej (1660 – 70), zámek (1596 – 1609, pozdní

renesance, zbarokizovaný, rozlehlý anglický park.

Helfštýn (Helfštejn) – zřícenina hradu na hřebeni kopce při jižním okraji Moravské brány,

vnitřní hrad je raně gotický asi z konce13. stol. a byl rozšířen ve 14. stol., poč. 15. stol. bylo

postaveno opevněné předhradí, mohutné pozdně gotické opevnění se vstupní částí postavil

Vilém z Pernštejna v letech 1475 – 80, v r. 1597 – 1609 vznikl na místě původního vnitřního

hradu pozdně renesanční palác s kaplí. V r. 1656 byl rozsáhlý hrad částečně demolován, ale

stavělo se tady i později. Zřícenina Helfštýn je v pořadí druhý, pokud se týká rozsáhlosti

(Rabí, Helfštýn, Hukvaldy).

Page 61: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 61 -

Dub nad Moravou – poutní kostel Očišťování P. Marie, výrazná dominanta kraje, postaven

v letech 1734 – 56, barokní jednolodí s dvouvěžovým západním průčelím. Barokní sousoší

Sv. Josefa, Sv. Jana Nepomuckého a Sv. Floriana kolem kostela.

Hranice – městská památková zóna, město uprostřed Moravské brány na pravém břehu řeky

Bečvy na ostrohu při soutoku s říčkou Veličkou. R. 1167 tady pobýval poustevník Jurik

(rajhradský mnich). R. 1276 bylo osídlení povýšeno na město. R. 1643 vydrancovali město

Švédové. Národnostní boje s Němci skončili volebním vítězstvím Čechů v r. 1903. Barokní

kostel Jana Křtitele z let 1754 – 63, pozdně gotická radnice z 1. pol. 16. stol., věž z r. 1571,

zámek z r. 1553 – 62 má arkádový dvůr (dříve gotická tvrz), zbytek opevnění z r. 1475

(hradba s polokruhovými baštami), synagoga z 19. stol. Výroba čerpadel (firma Antonín Kunz

z r. 1893, po r. 1945 podnik Sigma). Cementárna. Nedaleko Hranic romantický zámeček

Kunzov z r. 1908.

Hranický kras – typické krasové jevy (jeskyně, závrty, propasti), přírodní rezervace Hůrka.

Hranická propast – v Teplicích nad Bečvou na pravém břehu (nad teplickým nádražím),

jezírko na dně jícnu hlubokého 69,5 m má doposud největší naměřenou hloubku 329,5 m, ale

může být i 700 m. Propast není propadlým stropem jeskyně, ale voda vyvěrá odspodu

a vyhloubila tak propast.

Teplice nad Bečvou – lázně nedaleko Hranic pro léčení srdečních a cévních chorob. Vstup do

Zbrašovských aragonitových jeskyní (levý břeh Bečvy), zřícení a koroze větších puklin,

krystaly a výrůstky aragonitu (uhličitan vápenatý). Jde o jedinečný jeskynní systém

evropského významu vzniklý současným působením atmosférických vod a teplých

minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích. Unikátní výzdobu tvoří

minerál aragonit, dále tzv. gejzírové stalagmity a kulovité sintrové povlaky připomínající

koblihy. Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale zaplněny plynem oxidem uhličitým. Jsou

nejteplejšími jeskyněmi v celé České republice s celoroční stálou teplotou 14°C. Byly

objeveny v roce 1912 a pro veřejnost jsou zpřístupněny od roku 1926.

Potštát – městská památková zóna, (německy Bodenstadt) je město ležící v severní části

okresu Přerov, leží na jižních svazích Oderských vrchů na potoce Veličce. Historické jádro

města je od roku 2003 městskou památkovou zónou. První písemná zmínka o obci (tehdy již

městu) pochází z roku 1322 - Záviš z Potštátu neboli Potenstat ("Půtovo město") z rodu

Drslaviců. Po roce 1945 byla vysídlena německy hovořící většina obyvatel. Poměrně odlehlá

poloha, umocněná zřízením vojenského újezdu Libavá v západním sousedství města, nebyla

pro město příznivá. Kostel svatého Bartoloměje za jihozápadním koutem náměstí se

připomíná v roce 1408 jako farní, původně gotický, upravován postupně renesančně, barokně

Page 62: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 62 -

a pseudoslohově. Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z roku 1658. Zámek

jižně od náměstí je poprvé připomínán jako tvrz v roce 1377, na počátku 17. století přestavěna

renesančně na čtyřkřídlý zámek, při poslední přestavbě po požáru v roce 1815 byla snesena

zámecká věž a fasády změněny klasicistně. Hodinová věž uprostřed náměstí pochází z doby

kolem roku 1700 a je posledním zbytkem městského (původně vrchnostenského) pivovaru

zbořeného po roce 1830. Necelé 4 km jihovýchodně od města se dochovaly nepatrné

pozůstatky původního hradu Potštát, zvaného též Puchart. Opuštěn byl po vybudování tvrze

ve městě. Potštátu se týkají pověsti o vraždách dětí, které má na svědomí vlkodlak (po zabití

se vlkodlak změnil v člověka a musely mu být useknuty hlava, nohy i ruce a musel být

odvezen na prokleté pohřebiště).

Potštátské skalní město – pod Potštátem v údolí řeky Veličky směrem k Hranicím, skalní

útvary a skalní skupiny.

Tovačov – městská památková zóna, roku 1352 povýšen na město, dnešní zámek byl původně

gotický vodní hrad opevněný valy, vstupní portál z r. 1492 je prvním renesančním projevem

na našem území, krásné renesanční arkády, věž zámku je vysoká 96 m, pravidelné čtyřhranné

náměstí, v barokním kostele Sv. Václava (r. 1786) je v interiéru gotická Tovačovská Madona

z let 1346 – 78.

Okres Šumperk

Šumperk – městská památková zóna, v údolí říčky Desné. Založení města Šumperka

(německy Mährisch Schönberg – Moravský krásný vrch) spadá do období vrcholu tzv. velké

kolonizace 13. Století za Přemysla Otakara II. Přesné datum založení není známo, zakládací

listina nedochovala. Historikové vymezili možné založení města mezi léta 1269 až 1276,

první zmínka o městu se datuje k roku 1281. Šumperk byl již od svých prvopočátků spojený

s těžbou kovů. Roku 1496 se dostal do majetku Žerotínů (jejich hlavní sídlo), roku 1562

svobodné královské město (výroba plátna a jeho prodej), roku 1622 poddanství Lichtensteinů

(za aktivní účast Šumperka na stavovském povstání), roku 1646 vydrancován švédským

vojskem, roku 1669 lehlo celé město popelem s výjimkou jediného domu. Čarodějnické

procesy začaly ve Velkých Losinách a přenesly se do Šumperka, v letech 1679 – 93 padlo za

oběť na 50 šumperských občanů (byli upáleni na hranici). Po ztrátě průmyslového Slezska

byla v roce 1785 založena první manufaktura na výrobu tripu a manšestru v Evropě

(technická památka), v roce 1842 první mechanická přádelna lnu na Moravě, později přibyla

Page 63: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 63 -

i továrna na hedvábí. Městské centrum má kolonizační šachovnicový půdorys, domy jsou

barokní a klasicistní, radnice je z roku 1910, farní kostel Sv. Jana Křtitele byl založený ve 13.

stol. byl přebudovaný po požáru barokně, dominikánský řád zde v roce 1293 na okraji města

založil klášter (dnes škola), ke kterému příslušel i kostel Zvěstování Panny Marie ze 14. stol.

(upravený barokně). Původní gotický hrádek byl rozšířený na renesanční zámek za Žerotínů

byl po požáru opraven, ale používán jen jako pivovar (Žerotínové se natrvalo přestěhovali do

Velkých Losin) a slad soli, dnes je v něm škola, zachovaný renesanční portál a část renesanční

arkády. Geschaderův dům je nejstarší, renesanční, v 18. stol. klasicistně upravovaný. Pavlínin

dvůr je hospodářský objekt z r. 1815, empírově přestavěný r. 1875, dnes muzeum.

Velké Losiny – zámek je klenotem moravské renesance a je národní kulturní památkou,

vznik se datuje na přelomu 13 až 14. stol. kdy byla vystavěna vodní tvrz. Když město

Šumperk vykoupilo žerotínský zámek, začala přestavba losinské tvrze na honosnou

renesanční rezidenci. V roce 1678 začaly čarodějnické procesy. Papírna byla založena

Žerotíny koncem 16. stol., historická továrna na výrobu ručního papíru je dnes také chloubou

Velkých Losin. Renesanční kostel Sv. Jana Křtitele pochází z r. 1600 – 03, v barokní kapli je

hrobka Žerotínů. Lázně byly založeny u sirných pramenů v 16. stol., dnes se tady léčí poruchy

hybnosti a choroby dýchacích cest.

Branná – městská památková zóna, městečko (Kolštýn) vzniklo pod hradem Goldensteinem

(Kolštejnem) při cestě spojující Moravu se Slezskem nad údolím říčka Branné. Hrad Kolštejn

byl založen koncem 13. stol. Z původní dispozice se zachovaly zbytky vnitřního hradu se

základy kulaté věže, sklepení paláce a části hradebních zdí. Zámek byl vybudován v letech

1597 – 1614 jako pozdně renesanční stavba, má bohaté portály, od města je oddělena

příkopem s mostem, trojkřídlý palác s arkádovým nádvořím si zachoval původní dispozici

s klenutými sály. Farní kostel Sv. Michala je pozdně renesanční sálové jednolodí z let 1612 –

14 s hranolovou věží v západním průčelí. Rychta je také renesanční z doby kolem roku 1600,

s věží a obnovenou sgrafitovou výzdobou. Branná je bránou do Hrubého Jeseníku.

Mohelnice - městská památková zóna, (německy Müglitz). Nachází se v úrodné kotlině

(Mohelnická brázda) obklopené ze tří světových stran horami (Hrubý Jeseník, Zábřežsk

vrchovina), kterou protéká řeka Morava.Díky těmto příznivým podmínkám zde existovalo

osídlení již od pravěku a Mohelnice byla i postupem doby důležitým městem v rámci regionu.

Ve středověku město patřilo k centrům obchodu a vzdělání na severní Moravě, neubránilo se

však decimujícím katastrofám jako byl mor, povodně a požáry. Kromě toho bylo několikrát

vydrancováno nepřátelskými vojsky, naposledy v 18. století během válek o rakouské dědictví.

Page 64: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 64 -

Další důležitou změnou v historii města bylo vysídlení většinové německé populace po konci

druhé světové války a příchod českých obyvatel na jejich místo.

Štíty - městská památková zóna, (německy Schildberg, dříve česky Šilperk). Kostel

Nanebevzetí Panny Marie je barokní jednolodní kostel s bohatě členěným interiérem z roku

1755, k areálu patří kříž (kamenická práce z roku 1859). Stará radnice s dvorním traktem,

renesanční radnice ze 16. století, upravená po roce 1734 na barokní měšťanský dům. Sloup

Panny Marie na náměstí je raně barokní kamenická práce z roku 1716. Socha sv. Jana

Nepomuckého na náměstí je vrcholně barokní socha z roku 1732. Socha svaté Anny

u hřbitova je rokoková skulptura z roku 1769. Sousoší Kalvárie v areálu kostela je kamenická

práce z roku 1808. Sousoší Nejsvětější Trojice u pily je památkou od roku 2003. Cihelna a její

hliniště (nepřístupné veřejnosti, hliniště je paleontologickou lokalitou) je památkou od roku

2007. V katastru města se nachází busta s pamětní deskou spisovatele Kocourka. Šilperk je

uváděn v moravských pověstech jako obec, jejíž obyvatelé dělají všechno neúčelně,

nesmyslně, hloupě, což má za následek různé komické situace. Je to tedy v podstatě moravská

obdoba českého Kocourkova, na rozdíl od něj však reálně existující.

Hanušovice - na soutoku řeky Moravy a říčky Branné, nachází se zde významná železniční

křižovatka a pivovar Holba, kostel sv. Mikuláše s farou a sochami je jednolodní barokní

kostel z roku 1656, upravený v roce 1738. Kaple Obětování Panny Marie je drobnou barokní

stavbou z roku 1725.

Králický Sněžník - (někdy s krácením kořenové samohlásky Kralický Sněžník, což bývá

považováno někdy za nesprávné, jindy za správné), zastarale také Kladský Sněžník je

nejvyšší vrchol (1 424 m) stejnojmenného třetího nejvyššího pohoří v České republice Název

hory vyplývá z dlouhého zimního období − sněhová pokrývka vydrží na vrcholu až 8 měsíců

v roce. Několik set metrů pod vrcholem na jižním svahu hory pramení Morava.

Page 65: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 65 -

Literatura

HEROUT, Jaroslav. Slabikář návštěvníků památek. 2. doplněné vydání. Středisko státní

památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje ve spolupráci s Propagační

tvorbou Praha, 1980, Pov. č. OK SKNV 2206/72 a 2492/79

LÍBAL, Dobroslav. STAROBYLÁ MĚSTA v Československu. 1. vyd. Praha: Artia, 1970.

210 s. 37-004-70 09

MUKA, Jan. ŠAMÁNKOVÁ, Eva a kolektiv. ABC kulturních památek

ČESKOSLOVENSKA. 1. vyd. Praha: Panorama, 1985. x s. Edice Pyramida –

encyklopedie, 401-22-857 11-076-85 09/3

POCHE, Emanuel. EHM, Josef. ČECHY umělecké památky. 1. vyd. Praha: Pressfoto,

1982. 100 s. 59-176-82

HISTORICKÝ ATLAS MĚST ČESKÉ REPUBLIKY svazek č. 20. OPAVA. 1. vyd.

Historický ústav Praha: 2009, 10 s. a 25 mapových listů.

Sborník prací Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů v letech 1949

– 1954. Rekonstrukce historických měst. 1. vyd. Praha: Státní ústav pro rekonstrukci

památkových měst a objektů. 1956. 268 s. thematická skupina 09 – 13

Slovenský ústav pamiatkovej starostlivosti a ochrany prírody v Bratislave.

MONUMENTORUM TUTELA OCHRANA PAMIATOK. 1. vyd. Bratislava: Pallas,

1969. 385 s. 94-067-70

Internet.

[1]

http://cs.wikipedia.org/wiki/Symboly_kraj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky

[cit. 2015 – 01 – 03]

[2]

https://www.google.cz/?gws_rd=ssl#q=kraj+vyso%C4%8Dina [cit. 2016 – 01 – 17]

[3]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jihomoravsk%C3%BD_kraj [cit. 2016 – 01 – 17]

[4]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zl%C3%ADnsk%C3%BD_kraj [cit. 2016 – 01 – 17]

[5]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Moravskoslezsk%C3%BD_kraj [cit. 2016 – 01 – 17]

Page 66: KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH KRAJŮ - vspj.cz - VŠPJ/Kulturní dědictví moravských krajů - Vladimír... · Akad. mal. Vladimír Netolika KULTURNÍ DĚDICTVÍ MORAVSKÝCH

- 66 -

[6]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Olomouck%C3%BD_kraj [cit. 2016 – 01 – 17]