LIDÉ a EKOSYSTÉMY - czp.cuni.cz · nisterstev životního prost edí po celém sv t , ustavila Program OSN pro životní prost edí (UNEP) a vedla k velkému zvýšení poþtu obþanských

Centrum pro otázky životního prost edí Univerzity Karlovy v Praze

a

Spole nost pro trvale udržitelný život

LIDÉa

EKOSYSTÉMY

Sborník p ednášek

Praha 2001

Vydáno s laskavou podporou Ministerstva životního prost edí R

Editor: Tomáš Hák, Ivan Rynda

Centrum pro otázky životního prost edí Univerzity Karlovy v Praze a Spole nost pro trvale udržitelný život

ISBN 80-902635-6-9

Grafická úprava a tisk: Tiskárna Kleinwächter, Frýdek-Místek

Lidé a ekosystémy – sborník ze seminá e konaného 14. zá í 2000 v Praze 3

Obsah

P edmluva (Bed ich Moldan) .......................................................................................5

Ješt p ed úvodem (Tomáš Hák)..................................................................................6

I. Úvod:

Zachování naší spole né budoucnosti (Kofi A. Annan).........................................9

Sv tové zdroje, trvale udržitelný rozvoj a eská republika (Ivan Rynda) ............20

Summit tisíciletí a životní prost edí (Martina Motlová)........................................24

II. Tematické referáty

Objevování souvislostí: životní prost edí a rozvoj (Gregory Mock).....................29

Zelené plíce modré planety (Igor Míchal).............................................................36

Voda, lov k, p íroda (Jaroslav Vrba) ..................................................................43

Travinné ekosystémy z pohledu planetárního a globálního (Jan Jeník) ................55

Úloha mok ad v kolob hu energie, vody, živin, uhlíku a t žkýchkov v krajin (Jan Pokorný, Jan Kv t) ................................................................67

III. Shrnutí a záv ry ze seminá e:

Ekosystémový p ístup jako nad je do budoucna (Ivan Rynda).............................91

Recenze knihy „Sv tové zdroje 2000–2001“ (Tomáš R ži ka)..........................100

Adresá ......................................................................................................................106

Reference...................................................................................................................108


P EDMLUVA

Vážení tená i,

otev eli jste pozoruhodnou publikaci. Je souborem stru ných, avšak mimo ádnobsažných p ísp vk , p edevším našich p edních autor , které byly p edneseny na seminá i Lidé a ekosystémy. Tyto velmi p kné prezentace zarámovaly oficiální zve-ejn ní eského p ekladu pr vodce k d ležité publikaci Lidé a ekosystémy – napjaté

pletivo života.Seminá e, který byl zárove oficiálním zve ejn ním publikace v Evrop , se

osobn ú astnil editor publikace pan Gregory Mock z Ústavu pro sv tové zdroje ve Washingtonu. Tato akce následovala po p edstavení knihy na zasedání ministr život-ního prost edí v Bergenu, kde byla kniha velmi pozitivn p ijata. Další zve ejn ní se poté konala ješt v Londýn , v Ammánu a v Pekingu.

Zpracování této rozsáhlé publikace o 389 stranách znamenalo jakousi „nultou“ fázi, pilotní projekt rozsáhlého celosv tového programu, který má název Millenium Ecosystem Assessment, jenž byl zahájen v dubnu roku 2001 a potrvá ty i roky. P ední sv toví v dci – ekologové spolu s ekonomy, sociology a odborníky mnoha dalších disciplín – cht jí d kladn prozkoumat, jaké služby a statky poskytují ekosystémy lov ku. V sou asné dob je fungování ekosystém již pln závislé na lidských akti-

vitách a rozhodnutích. P ibližn 40–50 procent povrchu pevniny bylo lidmi p em -n no, v pr b hu p íštích sto let k tomu p ibude další t etina. Lidská innost vnáší do ekosystém více biologicky aktivního dusíku než všechny p írodní procesy dohro-mady. Lidé využívají 54 % z p ístupné ásti odtoku sladké vody.

Auto i tohoto mimo ádn ambiciózního projektu cht jí velmi pe liv , v maximál-ní ší i a hloubce, zjistit, jak a ím jsou kritické služby a statky ekosystém ohroženy. Cht jí také ukázat cesty, jak je zachovat na dostate né úrovni pro sou asnou a zejména pro p íští generace. Mají p itom na mysli, že my lidé jsme jen jedním z 10–15 miliondruh živých organism na planet Zemi, a život všech ostatních druh je na nás stále více závislý.

eská republika se do rozsáhlého programu už zapojila, jak dokazuje tento se-miná , p eklad pr vodce k publikaci i zve ejn ný zám r vlády eské republiky podílet se na tomto miléniovém hodnocení hlavních sv tových ekosystém . Ukazujeme tak, že jsme odpov dnými leny sv tového spole enství, jež si uv domuje vážnost situace a rozhodlo se u init vše pro její zásadní zlepšení.

Bed ich Moldan editel Centra pro otázky životního prost edí

Univerzita Karlova v Praze

6 Lidé a ekosystémy – sborník ze seminá e konaného 14. zá í 2000 v Praze

JEŠT P ED ÚVODEM

P ed šesti lety jsem m l p íležitost pobývat na univerzit v Minneapolis. Mezi volitelnými p edm ty se tenkrát objevil název „The ecosystem approach“. O tento kurs byl však tak velký zájem, že jsem se na n j bohužel nedostal. Jako studijní materiály byly doporu eny r zné výzkumné zprávy a namnožené materiály k diskusi, chyb l tedy jiným p edm t m vlastní rozsáhlý seznam monografií, sborník z kon-ferencí, asopiseckých lánk atd. Jednou z mála knih v té dob byl Likens v Eko-systémový p ístup: použití a zneužití (The Ecosystem Approach: Its Use and Abuse).Z rozhovor se studenty bylo z ejmé, že na univerzit se za íná vyu ovat n co nové-ho, tém p evratného.

T ší m , že ekosystémový p ístup, tenkrát v Americe „novinka“, bude p edstavenjiž jako rutinní metoda hodnocení ekosystém práv v Praze. Jak vyplynulo na semi-ná i, není u nás ekosystémový p ístup nic nového. O nutnosti slou ení pot eb lidí, jejich ekonomických a jiných aktivit s biologickou kapacitou ekosystém , bylo již v eské republice mnohé vyzkoumáno a publikováno. Na tomto integrovaném p ístu-pu byla u nás založena i ochrana p írody a krajiny se svými unikátními územními systémy ekologické stability, chrán nými územími, zónováním atd.

Do sborníku jsme za adili všechny p ednášky, které byly na seminá i prezento-vány, i úvodní slovo moderátora seminá e PhDr. I. Ryndy. Chybí jen pohled na zem -d lské ekosystémy – Ing. T. Zídek, který m l tuto kapitolu p ipravenu, se nakonec nemohl seminá e z pracovních d vod zú astnit. Naopak jsme do úvodního bloku za adili p eklad ásti z projevu generálního tajemníka OSN Kofiho A. Annana My,národy: Úloha Spojených národ v 21. století (We the Peoples. The Role of the United Nations in the 21st Century), který je v nován udržitelnému rozvoji a životnímu prost edí. Tuto e pronesl na Valném shromážd ní OSN v zá í lo ského roku, na tzv.Millenium Summit. Rádi ji uvádíme nejen proto, že se v ní nejvyšší p estavitel mezi-národního spole enství explicitn zabývá p edm tem našeho seminá e – zprávou o sta-vu ekosystém – ale také proto, že tento projev je p íslibem skute ného zájmu politiko stav a budoucí vývoj životního prost edí na Zemi.

P ísp vky jednotlivých autor nejsou zcela konsistentní. N kte í jej pojali jako podrobnou recenzi dané kapitoly publikace, jiní faktograficky zd raznili hlavní pro-blémy, jedni hodnotili stav ekosystém ve sv t , druzí p idali i eské reálie. V íme, že tato diverzita v p ístupech není na závadu. Naopak doufáme, že tento sborník vytvo í spolu s knihou World Resources 2000–2001. People and Ecosystems: The Fraying Web of Life nepostradatelného pr vodce p i procházce sv tem ekologických systém .

Tomáš Hák editor


I. Úvod


Zachování naší spole né budoucnosti Kofi A. Annan

Zakladatelé Spojených národ slovy Charty vyjád ili, že cht jí prosazovat spole-enský pokrok a lepší životní úrove v rozsáhlejší svobod – p edevším svobod od

cht ní a svobod od strachu. V roce 1945 nemohli p edvídat naléhavou pot ebu, která p ed námi dnes stojí: svoboda budoucích generací k zachování vlastních život na této planet . Tuto svobodu se nám neda í zajistit. Pleníme budoucí d dictví našich d tí,abychom uspokojili své sou asné pot eby by pro životní prost edí neudržitelnými zp soby. P írodní prost edí nám zdarma poskytuje základní služby, bez kterých by-chom nemohli p ežít. Ozonová vrstva brání pronikání slune ního ultrafialového zá ení,které škodí lidem, zví at m i rostlinám. Ekosystémy pomáhají istit vzduch, který dýcháme, a vodu, kterou pijeme. P em ují odpady ve zdroje a snižují hladinu atmo-sférického uhlíku, který by jinak napomáhal globálnímu oteplování. Biodiverzita poskytuje obrovské zásoby lék a potravin a udržuje genetickou rozmanitost, která snižuje zranitelnost šk dci a nemocemi. Ale my snižujeme, a n kdy dokonce ni íme, schopnost prost edí poskytovat tyto služby udržující i náš život.

B hem minulých sta let neslo p írodní prost edí zát ž zp sobenou ty násobným zvýšením lidské populace a osmnáctinásobným r stem sv tové výroby. Uvážíme-li, že po et obyvatel Zem m že do roku 2050 vzr st ze sou asných 6 miliard na tém9 miliard, je možnost nevratného poškození životního prost edí více než zjevná. Celosv tov každé druhé pracovní místo – v zem d lství, lesnictví a rybolovu – p ímo závisí na zachování ekosystém . A co je ješt d ležit jší – že na tom závisí i zdraví celé planety, a tedy i naše vlastní.

Zachování životního prost edí je výzva pro každého. Vedlejší produkty z pr mys-lové a zem d lské výroby v bohatých zemích zne iš ují p du a vodní toky. V rozvo-jových zemích je hlavní p í inou poškozování životního prost edí obrovské odles-

ování, nebezpe né postupy v zem d lství a ne ízená urbanizace. Obecn se p edpo-kládá, že emise oxidu uhli itého jsou hlavním zdrojem globálních klimatických zm na zdrojem emisí je zase spalování fosilních paliv. Jedna p tina sv tové populace, která žije v pr myslových zemích, spot ebovává tém 60 % celkové sv tové energie, ale podíl rozvojových stát se prudce zvyšuje.

Naším cílem musí být napln ní ekonomických pot eb sou asnosti bez toho, aby byla ohrožena schopnost planety uspokojovat pot eby budoucích generací.

Od roku 1972, kdy Spojené národy svolaly první globální konferenci k otázkám životního prost edí, jsme ud lali pokrok. Tato konference podpo ila vytvá ení mi-nisterstev životního prost edí po celém sv t , ustavila Program OSN pro životní prost edí (UNEP) a vedla k velkému zvýšení po tu ob anských sdružení hájících zá-jmy životního prost edí. O dvacet let pozd ji poskytla Konference OSN o životním prost edí a rozvoji základ pro dohodu o klimatických zm nách, lesích a biodiverzit .Ú astníci Konference se dohodli na strategickém rámci pro dosažení cíle udržitelného rozvoje – v bohatých i v chudých zemích.


Možná, že nejúsp šn jší mezinárodní dohodou o životním prost edí byl až dosud Montrealský protokol, ve kterém státy zakotvily pot ebu vylou it používání ozon ni í-cích látek (viz Box 1.1). P esto musíme elit nevyhnutelné skute nosti: výzvy k udržitel-nému rozvoji jednoduše p esahují naši schopnost na n reagovat. S n kolika estnými výjimkami je našich odpov dí p íliš málo, jsou p íliš malé a p icházejí p íliš pozd .

Tyto skute nosti chceme sd lit ú astník m našeho setkání – Millenium Summit – s d razem na jejich naléhavost. Skute nost, že otázky životního prost edí nebyly vážn zvažovány b hem tém 18 m síc , po které se Valné shromážd ní v novalo otázce agendy Summitu, jasn ukazuje, jak malá priorita je p iznána t mto výjime nzávažným výzvám pro celé lidstvo. Jejich p ijetí na nejvyšší úrovni je nutností, pokud máme odkázat Zemi našim d tem a jejich d tem tak, aby na ní mohli žít.

Následná konference po Konferenci OSN o životním prost edí a rozvoji se bude konat v roce 2002. Doufám, že sv toví politici využijí zbývající as, aby oživili rozhovory o udržitelnosti a p ipravili p du pro p ijetí konkrétních a významných in .

Box 1.1 Ochrana ozonové vrstvy: úsp šný p íb h

V 70. letech se nahromadily d kazy o tom, že chlorofluorouhlovodíky (CFCs) poškozují ozonovou vrstvu ve stratosfé e a zvyšují tak množství ultra-fialového zá ení B (UV-B), které dopadá na povrch Zem . Protože ozonová vrstva chrání lidi, zví ata a rostliny p ed škodlivými vlivy UV-B zá ení, stálý nár st CFCs a dalších látek ni ících ozon p edstavoval velké potenciální riziko. Trvalo asi patnáct let velmi intenzivního úsilí, než bylo dosaženo dohody, která bude problém ešit. V roce 1987 se stal mezníkem mezinárodních dohod o životním prost edí

Montrealský protokol o látkách poškozujících ozonovou vrstvu. Byl pozoruhodnúsp šný. Výroba látek, které nejvíce poškozují ozonovou vrstvu, byla zastavena do roku 1996 v rozvinutých zemích (krom malého množství nejnutn ji pot eb-ných chemikálií), a m la by být zastavena do roku 2010 v rozvojových zemích. Bez protokolu by množství látek poškozujících ozon bylo p tkrát vyšší, než je tomu dnes, a úrove radiace UV-B zá ení by se ve st edních ší kách severní polokoule zdvojnásobila. Sou asné odhady p edpokládají, že do roku 2050 se koncentrace CFC v ozonové vrstv dostane na úrove , jaká byla p ed rokem 1980. P ed Protokolem nebyla mezivládní jednání pro podporu pot ebných rozsáhlých opat ení úsp šná. Ale intenzivní vliv ob anských organizací, p edložení p esv d-ivých v deckých d kaz – a objevení obrovské díry nad Antarktidou – nakonec

vyústily v konsensus, pot ebný pro podepsání protokolu.

Hrozba zm ny klimatu

V d sledku ty násobného zvýšení emisí uhlíku v poslední polovin 20. století se atmosféra Zem stále rychleji otepluje (Box 1.2). Od po átku systematického m ení


teplot v 60. letech 19. století se 14 nejteplejších let objevilo v posledních dvou deká-dách; léto roku 1998 bylo podle záznam nejteplejší a m že se ukázat, že i zima1999/2000 byla nejteplejší. P edpov di ukazují, že pr m rné teploty vzrostou b hemtohoto století o dalších 1,2 °C až 3,5 °C (2 °F až 6 °F), což by znamenalo roztátíledovc a ledu na pólech, zvýšení hladiny mo í a ohrožení stovek milion obyvatelpob eží. N které nízké ostrovy by se potopily celé.

Náznaky této budoucnosti jsou již vid t. Jak postupuje oteplování, po así nemátak pravidelný charakter jako d íve a objevuje se více extrém , zvýšila se ni ivostpo asím zavin ných katastrof. Ztráty zp sobené p írodními pohromami v roce 1998 p ed ily ztráty ze všech takovýchto pohrom v celé dekád 80. let (Box 1.3). Deseti-tisíce v tšinou chudých lidí byly v tomto roce zabity a odhadem 25 milion uprchlíkbylo nuceno opustit své domovy kv li stavu jejich životního prost edí. Škody zp so-bené t mito katastrofami byly ješt prohloubeny neudržitelnými zp soby chování v iživotnímu prost edí a skute ností, že stále více lidí nemá jinou volbu než žít v rizi-kových místech – v povod ových územích, na nestabilních svazích hor a v nebezpe -ných budovách.

Snížení hrozby globálního oteplení vyžaduje p edevším snížení emisí uhlíku. V tšina t chto emisí pochází ze spalování fosilních paliv, která dosud poskytují vícenež 75 % sv tové energie. Rychle rostoucí množství automobil na celém sv t však hrozí ješt v tším nár stem emisí. Pot eba prosazovat energetickou efektivnost a v tšíspoléhání na obnovitelné zdroje jsou zjevné.

Box 1.2 Pr m rné teploty na povrchu Zem , 1860-1998 (ve stupních Celsia) Zdroj: Goddard Institute, Worldwatch Institute, 1999

15.0

14.75

14.50

14.25

14.0

13.75

1860 1880 1900 1920 1940 1960 1980


Situaci pom že zlepšit další rozvoj palivových lánk , v trných turbin, fotovol-taických a kogenerativních technologií. V rozvojovém sv t , zvlášt ve venkovskýchoblastech, které nejsou p ipojeny na elektrickou sí , mohou rychle klesající cenysolárních lánk a v trné energie p inést chudým energii za p ijatelné ceny a tím také posílit zem d lskou produktivitu a vytvá ení p íjm . Stabilizace úrovn oxiduuhli itého v atmosfé e v mí e, která se považuje za bezpe nou, bude vyžadovatcelkové snížení „skleníkových plyn “ ádov o 60 i více procent. Až dosud nenašlamezinárodní komunita dost politické v le pot ebné k prosazení žádoucích zm n.

Box 1.3 Ekonomické ztráty zp sobené p írodními katastrofami ve sv t vlivem po asív letech 1960-1998 (v mld. USD, 1997) Zdroj: Munich Re Group

100

80

60

40

20

1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995

Realizace Kjótského protokolu z roku 1997 by znamenala výrazný pokrok tím, žeby zavázala pr myslové zem k ov itelným omezením emisí v pr m ru o 5 % pod úrovní z roku 1990, kterého má být dosaženo b hem let 2008-12. S v domím ekono-mického pozadí problému klimatických zm n se Protokol snaží p i hledání ešenízapojit soukromý sektor. Využívá k tomu tržních mechanism , které poskytují nástrojepro snížení emisí a podporují investice a p enos technologií do rozvojových zemí, jež jim pomohou dosáhnout udržiteln jších zp sob industrializace (Box 1.4).

P estože první generace cíl z Kjóta p edstavuje jen jeden krok sm rem k pot eb-nému snížení globálního oteplení, jejich dosažení by vedlo k prudkému snížení sou-asného tempa r stu emisí skleníkových plyn v pr myslových zemích (viz Box 1.5).

V asná akce je nezbytná. Pokud se to nepoda í, zbude jen velmi málo motivace k dal-šímu omezení emisí, což jsou kroky, které musejí následovat a ve kterých musejí být stále více zapojovány rozvojové zem .


Box 1.4 Využití ekonomických nástroj ke snížení globálního oteplení a prosazení investic v rozvojových zemích

ešení výzvy, kterou p edstavují klimatické zm ny, je jedním z nejd leži-t jších úkol 21. století. Ke snížení emisí „skleníkových plyn “ budou t eba istšía efektivn jší technologie v energetice, doprav a pr myslové výrob , pokud mábýt dosaženo cíl uvedených v protokolu z Kjóta v roce 1997. Snížení m že být dosaženo mnoha zp soby. Jeden z nejrozumn jších z nich je mechanismus istéhorozvoje (Clean Development Mechanism, CDM), který poskytuje výhody jak roz-vinutým, tak rozvojovým zemím. CDM umož uje získat emisní kredity za investi-ce pomáhající klimatu v rozvojových zemích, které sníží úrove emisí skleníko-vých plyn již d íve existujících. Emisní kredity se zapo ítávají k cíl m snížení, které každý stát musí splnit. Možnost získání emisního kreditu poskytuje nástrojpro bohaté zem k investicím do úspor energie v chudých zemích. Skute nost, že ušet ení emisí musí být potvrzeno a certifikováno, poskytuje nástroj, který vytvo ínové odv tví služeb zam ené na tento úkol. Investice p átelské v i klimatupomohou k udržitelnosti v rozvojových zemích. CDM a další mechanismy z Kjótase snaží použít nástroje, které zapojí soukromý sektor do tohoto zásadního úkolup i snížení globálního oteplování. Jsou do velké míry v souladu s duchem doby.

Box 1.5 P edpokládaný dopad Kjótského protokolu na emise skleníkových plyn (v Gt uhlíku) Zdroj: United Nations Framework Convention on Climate Change secretariat, 2000

6

5.75

5.5

5.25

5.0

4.75

4.5

4.25

1990 1995 2000 2005

ProjectedemissionswithoutProtocol

CommittedemissionswithProtocol


Žádám ú astníky našeho setkání, aby prosazovali p ijetí a zavád ní Kjótského protokolu. Zvlášt žádám ty státy, jejichž ratifikace je t eba, aby byl uveden v ú in-nost, aby v as p ijaly pot ebná opat ení, aby mohl vstoupit v platnost do roku 2002. Tak bychom mohli d stojn oslavit pokrok, kterého bylo dosaženo od Stockholmu v roce 1972 a Ria v roce 1992.

V n kolika dalších oblastech dosud z stávají obrovské problémy, pro které nám chybí i jen vzdálen odpovídající ešení.

ešení vodní krize

Mezi roky 1900 a 1995 vzrostla spot eba sladké vody šestkrát, zvyšovala se tedy více než dvakrát rychleji, než jak rostla populace. Asi t etina lidské populace již nyní žije v zemích, které mají problémy s vodou – tj. v zemích, kde spot eba p esahuje 10 % celkových zásob. Pokud bude pokra ovat sou asný trend, do roku 2025 budou v ta-kových podmínkách žít dva ze t í lidí na Zemi.

Podzemní voda zásobuje asi t etinu sv tové populace. Neudržitelné, ale do velké míry nesledované využívání t chto vodních zdroj je zvlášt d ležité. erpání pod-zemní vody rychlostí, která p esahuje schopnost p írody ji obnovit, se objevuje ve velkém m ítku na Arabském poloostrov , v ín , Indii, Mexiku, bývalém Sov tském svazu i Spojených státech. V n kterých p ípadech klesá hladina spodních vod o 1 až 3 metry za rok. Ve sv t , kde 30–40 % produkce potravin pochází ze zavlažovaných území, je to zásadní problém pro zabezpe ení potravin.

Již nyní v n kterých oblastech sv ta existuje silná národní konkurence, pokud jde o vodu na zavlažování a výrobu elektrické energie, která se pravd podobn s nár stem populace ješt zv tší. V sou asné dob je nedostatkem vody nejvážn ji ovlivn n St ední východ a Severní Afrika, ale subsaharské africké státy se k nim p idají v nejbližším p lstoletí, kdy se jejich populace zdvojnásobí až tém ztrojnásobí.

Pouhý nedostatek sladké vody však není jediným problémem. Splachy hnojiv a che-mické zne išt ní ohrožují jak kvalitu vody, tak zdraví lidí. Více než p tina stavu sladko-vodních ryb je již nyní zranitelná nebo ohrožena kv li zne išt ní nebo zm n prost edí.

Nejzávažn jší sou asnou výzvou je, že více než miliarda lidí nemá p ístup k bez-pe né pitné vod a polovina lidstva nemá odpovídající hygienická za ízení. V mnoha rozvojových zemích jsou eky vytékající z velkých m st jen o málo istší než stoky. Dopad na zdraví obyvatel je hrozný.

Ne istá voda a špatná kanalizace zp sobují odhadem asi 80 % všech nemocí v rozvojových zemích. Ro ní da , kterou si smrt takto vyžádá, p esahuje 5 milion ,desetkrát tolik, kolik je pr m rn ro n zabito lidí ve válkách. Více než polovinu ob títvo í d ti. Žádné jiné opat ení by nesnížilo nemoci a nezachránilo životy v rozvo-jových zemích tak, jako p ivedení pitné vody a vybudování hygienických za ízení pro všechny.

Ministerská konference Sv tové fórum o vod , která se sešla v b eznu 2000, doporu ila soubor dosažitelných cíl týkajících se vody a kanalizace. Žádám, aby Millenium Summit tyto cíle podporoval a stav l na nich v p íštích letech.


Zvlášt žádám, aby Summit stanovil cíl snížit do roku 2015 na polovinu podíl lidí, kte í nemají stálý p ístup k odpovídajícím zdroj m pitné vody, která je bezpe náa kterou si mohou dovolit.

K zastavení neudržitelného využívání vodních zdroj požadujeme vytvo it strate-gie hospoda ení s vodou na národní a místních úrovních. M ly by zahrnovat systém ocen ní, který bude prosazovat rovnost a efektivnost. Pot ebujeme „modrou revoluci“ v zem d lství, která se zam í na zvýšení produkce na jednotku vody – „v tší úrodu z každé kapky vody“ – spolu s mnohem lepším hospoda ením v povodích a na zátopo-vých územích. Ale nic z toho se nestane bez zájmu ve ejnosti a mobiliza ních kampa-ní, které by p inesly lidem dom informace o rozsahu a p í inách sou asné a hrozící krize vodních zdroj .

Ochrana p dy

V zásad není d vod, pro by Zem nemohla uživit mnohem více než sou asnoupopulaci. Ale ve skute nosti rozd lení dobré p dy a p íznivých podmínek pro r stneodpovídá rozd lení populace. Rostoucí poškozování p dy tento problém ješt zhor-šuje. Tém 2 miliardy hektar p dy – oblast velikosti Kanady a Spojených stát do-hromady – jsou ovlivn ny lidskou inností, ímž je ohrožen život tém miliardy lidí. Hlavními problémy jsou zasolení p dy zp sobené zavlažováním, eroze p dy zp sobe-ná nadm rnou pastvou a odlesn ním a snížení biodiverzity. P ímé ztráty vypo ítané jako ušlý ro ní zisk jsou odhadovány na více než 40 miliard USD.

Každý rok je ztraceno dalších 20 milion hektar zem d lské p dy kv li poško-zení nebo živelnému rozr stání m st. Zárove se však o ekává, že se b hem následují-cích 30 let zdvojnásobí pot eba potravin v rozvojových zemích. Nové pozemky mohou být a budou obd lávány, ale v tšina z nich je marginálních, a tedy ješt náchyln jších k poškození.

Zvýšení produktivity zem d lství, hlavn díky novým odr dám p inášejícím vy-sokou sklize , a devítinásobný nár st používání hnojiv zabránily napln ní Dooms-dayova scéná e globálního hladomoru p edpov zeného v 70. letech – asto ale na úkor životního prost edí. Tempo r stu zem d lské produktivity ve sv t v 90. letech se zna n zpomalilo a subsaharské zem tak tyto výhody nikdy nepoznaly. Chyb jící jistoty v držb p dy jsou také vážnou p ekážkou zlepšení zem d lské produktivity a pé e o p du.

Mezitím se o ekává, že sv tová populace vzroste do poloviny století o 3 miliardy s tím, že nejv tší r st bude v zemích, ve kterých je již nyní nejv tší množství hlado-v jících lidí a kde jsou nejvíce zatížené zem d lské pozemky.

Sv t tak elí skute nému ohrožení budoucího zajišt ní potravin v globálním m -ítku. Šlechtitelé již nyní nejsou schopni zvýšit výnosy plodin tak, jak tomu bylo

v p edchozích desetiletích, poškození p dy se zvyšuje, návratnost p i použití hnojiv se na mnoha územích zmenšuje a existují závažné p ekážky v rozši ování zavlažování.

Pokrok v zem d lských biotechnologiích m že pomoci rozvojovým zemím vy-p stovat odr dy odolné v i suchu, zasolení a šk dc m. Ale vliv biotechnologií na


životní prost edí bude muset být ješt pln zhodnocen a mnoho otázek, zvlášt týkají-cích se biologické bezpe nosti, z stává k zodpov zení.

Mým zám rem je rozvinout globální spolupráci ve ve ejné politice na vysoké úrovni, aby byly ešeny tyto a p íbuzné problémy týkající se rizik a možností spoje-ných s nar stajícím využíváním biotechnologií a bioinženýrství.

Samoz ejm , ne každá zem musí vyprodukovat všechny svoje potraviny. Ne-dostate né zásoby mohou být dopln ny dovozem p ebytk z jiných zemí, což je stále ast jší praxe. Ale krom pomoci v p ípad nouze je toto ešení nedostatk v produkci

potravin funk ní pouze v p ípad , že zem a lidé, kte í potravu pot ebují, mají dostatek prost edk k jejich získání. Podle organizace FAO nejmén 82 zemí takové zdroje postrádá.

Ochrana les , oblastí rybolovu a biodiverzity

Rostoucí populace a ekonomický r st pokra ují ve zjevn nenasytné poptávce po lesních produktech. V rozvojovém sv t došlo mezi roky 1990 až 1995 ke ztrát65 milion hektar lesa kv li nadm rné t žb , p em n na ornou p du, nemocem a požár m. Vysoká poptávka po d evu v pr myslových zemích je hlavním faktorem stojícím za tímto mizením les .

Ale p esto ani rostoucí poptávka nemusí nutn vyvolat ješt v tší zni ení les .P i výrob papíru a u výrobk ze d eva se dá dosáhnout mnohem v tší efektivnosti, v tší využití recyklace m že uspo it materiály a elektronické informace mohou ušet itpapír. Obnova lesa m že zabezpe it budoucí pot ebu d eva a pomáhá v absorbci uhlíku z atmosféry, což snižuje globální oteplování. Pomáhá prevenci povodní a eroze p dy.

Pot eba ochrany biodiverzity je mén viditelným tématem, než nap íklad zne iš-t né pláže, ho ící lesy i rozši ující se poušt . Ale je stejn závažná, pokud ne ještzávažn jší. Zachování zem d lské biodiverzity je zásadn d ležité pro dlouhodobé za-bezpe ení potravin, protože divoce rostoucí rostliny jsou genetickým zdrojem odolnosti proti chorobám, suchu a zasolení p dy. Biodiverzita však není d ležitá jen pro zem -d lství. Léky z rostlinných produkt poskytují primární lé ebnou pé i více než 3 mi-liardám lidí a p edstavují sv tový pr mysl s obratem mnoha miliard dolar ro n . Ale jak roste v decké a komer ní poznání ceny lék z rostlinných lé iv, rostliny jsou stále více ohroženy. Podle sou asné studie tém tvrt milionu rostlinných druh je každý osmý ohrožen vyhynutím. Je ohroženo i p ežití 25 % druh savc a 11 % druh pták .Pokud budou pokra ovat a rozši ovat se odles ování, poškozování p dy a vody a po-kra ovat p stování monokultur, poroste i hrozba pro biodiverzitu.

Oceánský rybolov je stálou hrozbou i p es velké množství existujících dohod o regulaci lovu. Úlovky ryb se b hem posledního p lstoletí zvýšily tém p tkrát, ale tém 70 % oceánských rybolovných oblastí je bu úpln vyloveno nebo nadm rnvylovováno. Neregulované, totální výlovy používající tzv. lodní továrny, asto finan npodporované státem, zp sobují nadm rné využívání oceánských rybolovných území


a mohou také zni it životní podmínky malých rybích spole enství, p edevším v rozvo-jovém sv t . Pob ežní vody mohou být chrán ny p ed neregulovanými cizími ry-bá skými flotilami, ale elí r zným jiným ohrožením. Rybí trdlišt a místa, kde se vyvíjí pl dek, jsou v mnoha oblastech ohroženy postupujícím ni ením korálových útes . Více než polovina sv tových korálových útes je v sou asné dob ohrožena vlivem lidské innosti.

Naprosté zhroucení mnoha d íve cenných rybolovných oblastí poskytuje p esv d-ivý d kaz, že je pot eba udržiteln jší a spravedliv jší systém správy oceán . D leži-

tost ochrany je stále více uznávána, ale m že se poda it pouze tehdy, pokud ji budou vlády a rybá ský pr mysl podporovat a budou spolupracovat.

Vytvá ení nové etiky globální správy

Ekologická krize, které elíme, má mnoho p í in. Zahrnují chudobu, nedbalost a hrabivost – a p edevším selhání p i správ Zem . Tato krize nemá jednoduché nebo jednotné ešení.

Navíc je mnoho d vodu k o ekávání, že nep íjemná ekologická p ekvapení leží ješt p ed námi. Je dobré si p ipomenout, že ani globální oteplování, ani ni eníozonové vrstvy nebyly tématem v roce 1972 na konferenci OSN o životním prost edílov ka ve Stockholmu. Stejn tak by v roce 1970 nikdo nep edpokládal, že ztráty

kv li p írodním katastrofám se mezi 60. a 90. lety zvýší o 900 %. Je pravda, že technologické objevy, které si dnes nedovedeme p edstavit, mohou

vy ešit n které ze sou asných problém životního prost edí. Možná se to stane a rozhodn musíme vytvá et nástroje, které zvýší pravd podobnost objev nových technologií. Ale bylo by nemoudré spoléhat na n a pokra ovat tak, jako dosud.

Z stává otázka, jaké by m ly být naše priority? Doporu uji ty i.Za prvé, je t eba se velmi v novat ve ejnému vzd lávání. Skute né chápání pro-

blém , p ed kterými stojíme, je znepokojiv nízké. Jak nás stále více žije ve m stech,odd leno od p írody, pot eba v tšího uv dom ní si problém nar stá. Spot ebitelé všude ve sv t si musejí uv domit, že jejich rozhodování má asto významné dopady na životní prost edí.

V tšina b emene týkajícího se zvýšení uv dom ní v oblasti životního prost edípadla na ob anské organizace. S velkou energií, rozhodností, ale jen s malými zdroji tyto organizace obhajují otázky životního prost edí ve ve ejných debatách témvšude. Školy a university mají také zásadní úlohu p i zvyšování uv dom ní ve ejnosti a vlády samy musejí také p ijít se svým p ísp vkem.

Za druhé, k otázkám životního prost edí p i rozhodování musí být p istupováno zásadn jiným zp sobem. Pro vlády je typické, že k životnímu prost edí p istupují jako k izolované otázce, kterou má na starosti relativn mladé ministerstvo. To je velká p ekážka v dosažení udržitelného rozvoje. Místo toho je t eba, aby životní prost edí bylo lépe za len no do hlavního proudu ekonomických politik. Nejjist jší zp sob, jak tohoto cíle dosáhnout, je zm nit systém národních rozpo t , aby za aly


odrážet skute né výdaje na životní prost edí a jeho p ínosy – tedy posunout se sm rem k „zelenému“ ú etnictví.

Dnes, kdy továrny vyráb jí zboží a p itom vypoušt jí zne išt ní do ek a ovzduší, vy íslují národní rozpo ty cenu zboží, ale ne náklady vyvolané zne išt ním. V dlou-hodobé perspektiv mohou tyto nevy íslené náklady zna n p evýšit vy íslené krátko-dobé zisky. Pouze pokud odrážejí výdaje a zisky v širším m ítku, mohou ekonomické strategie zajistit, že rozvoj je trvale udržitelný.

Box 1.6 Pro pot ebujeme miléniové hodnocení sv tových ekosystém

B hem posledních t í desetiletí si stále více uv domujme, že jsou ohroženy p írodní ekosystémy, na kterých závisí osudy lidstva. Ale stále nám chybí hlubší poznání rozsahu poškození – i jeho p í in. V n kterých p ípadech, jako jsou údaje o kvalit povrchové vody, máme dokonce mén údaj než p ed 20 lety kv likrátkozrakým omezením program sledování životního prost edí. Dobrá politika životního prost edí musí být postavena na d v ryhodných, v deckých údajích. Abychom zajistili tyto údaje pro lidi, kte í rozhodují, pot ebujeme skute nsouhrnné, celosv tové zhodnocení stavu p ti hlavních ekosystém : les , sladko-vodních a lu ních systém , pob ežních oblastí a agroekosystém . Navržené Milé-niové hodnocení ekosystém (Millenium Ecosystem Assessment) se práv o to po-kouší. Jde mezi jinými o iniciativu Ústavu pro sv tové zdroje, Sv tové banky, Roz-vojového programu OSN a Programu OSN pro životní prost edí – to má využít a shromáždit již existující zdroje dat a prosadit nový výzkum pro dopln ní mezer. Miléniové hodnocení ekosystém slibuje d ležité výhody: poskytne stranám r z-ných mezinárodních konvencí o ekosystémech p ístup k údaj m, které pot ebují, aby mohly vyhodnotit postup p i napl ování cíl konvencí; národní vlády získají p ístup k informacím, které pot ebují kv li požadavk m informovat o postupu za-kotveném v mezinárodních konvencích; zhodnocení posílí kapacitu integrované strategie pé e o životní prost edí a poskytne rozvojovým zemím lepší p ístup ke sv tovým údaj m; soukromý sektor bude schopen vytvá et p edpov di založené na lepších informacích; ob anským sdružením poskytne informace, které pot ebují, aby mohly dohlížet na spole nosti a vlády, zda dodržují své závazky v i životní-mu prost edí. Miléniové hodnocení ekosystém je významným p íkladem meziná-rodní politické a v decké spolupráce, která je t eba k dalšímu prosazování trvale udržitelného rozvoje.

Systém integrovaného environmentálního a ekonomického ú etnictví, prosazova-ný OSN od r. 1993, je odpov dí na tuto výzvu. Rozši uje tradi ní národní ú ty o zapo-ítání tok p írodních zdroj a zne išt ní. Tyto další informace umož ují vládám for-

mulovat a monitorovat ekonomické strategie efektivn ji, ustavit efektivn jší opat enína ochranu životního prost edí a strategie pro nakládání se zdroji a lépe používat dana subvence.


P estože tento systém zeleného ú etnictví je dosud ve vývoji, národní vlády jej již používají. Vláda Filipín ho za ala používat v roce 1995. Dalších p ibližn dvacet zemí ze Severu i Jihu používá n které jeho prvky. Povzbuzuji vlády, aby pe livzvážily tento systém zeleného ú etnictví a ur ily zp soby, jak ho za lenit do svých vlastních národních systém .

Za t etí, pouze vlády mohou vytvo it a prosazovat opat ení zam ená na životní prost edí a navrhovat více tržních stimul pomáhajících životnímu prost edí. Abych uvedl alespo jeden p íklad, vlády mohou p inutit trh, aby pracoval pro životní prost edí tím, že každoro n p estanou dotovat stovkami miliard dolar innosti poškozující životní prost edí. Další je v tší využívání „zelených daní“ založených na principu „zne iš ovatel platí“.

Vytvá ení nových stimul také povzbudí zcela nová pr myslová odv tví, která se budou v novat dosažení v tší energetické efektivnosti nebo jiným postup m p á-telským pro životní prost edí. Úsp ch Montrealského protokolu, nap íklad, vytvo ilvelký trh pro chladni ky a klimatizaci bezpe né pro ozonovou vrstvu. Nebylo by nic bláhov jšího, než opomíjet obrovskou positivní roli, kterou soukromý sektor hraje v prosazování zm n pro životní prost edí.

A kone n , není možné vytvo it efektivní strategii pro životní prost edí, pokud není založena na solidních v deckých informacích. P estože bylo dosaženo pokroku p i sbírání údaj v mnoha oblastech, stále z stává v našich znalostech mnoho mezer. P edevším nikdy nedošlo k celkovému d kladnému zhodnocení hlavních sv tových ekosystém . Plánované Miléniové zhodnocení ekosystém – rozsáhlá mezinárodní snaha o zmapování zdraví naší planety – je odpov dí na tuto pot ebu. Podporuje ji mnoho vlád a také UNEP, UNDP, FAO a UNESCO.

Žádám lenské státy, aby pomohly zajistit pot ebné finance pro Miléniové hod-nocení ekosystém a aby se do n j aktivn zapojily.

R zné oblasti sv ta elí velice rozdílným problém m životního prost edí, které vyžadují odlišná ešení. Ale národy naší malé planety sdílí ve svých nesnázích p i-nejmenším jeden spole ný názor: cht jí, aby jejich vlády d laly více v ochran jejich životního prost edí. Žádají to kv li sob , ale ješt více kv li svým d tem – a také kv libudoucnosti naší planety. Vzhledem k mimo ádným rizik m, která p ed lidstvem stojí, nem že být po átek nového století p íhodn jším asem k tomu, abychom se – jed-notlivci stejn jako vlády – zavázali k nové etice pé e a spravování.


Sv tové zdroje, trvale udržitelný rozvoj a eská republika

Dámy a pánové, vážení p átelé,

mám tu est Vás jménem Spole nostipro trvale udržitelný život a Centra pro otázkyživotního prost edí Univerzity Karlovy p iví-tat na seminá i, který je mi milý z mnoha d -vod . Vedle p íležitosti diskutovat neoby ejnzajímavá témata s adou vynikajících odborní-k je to i skute nost, že práv naše Spole nostuvádí v evropské ve ejné premié e knihu, je-jímž tématem je ekosystémový p ístup lov -ka k p írod a ke sv tu. Je totiž z ejmé, že práv tento postoj vlastn tvo í základ strate-gie trvale udržitelného rozvoje v jejím napro-stém respektu k environmentálním limit m,

ale sou asn i se zd razn ním legitimity a oprávn nosti p irozených lidských pot ebv etn kulturních. Prvo adým ú elem seminá e je tedy p edstavit významnou knihu,jejímž hlavním editorem je pan Gregory Mock z Ústavu pro sv tové zdroje. Dovoltemi proto, abych pana Gregory Mocka uvítal v Praze; je to jeho první návšt va zde a všichni mu tedy p ejeme, aby se mu u nás líbilo.

It is a great pleasure and honour for me to welcome you all here, at our little festal seminar and to introduce you Mr. Gregory Mock, the main editor of the book“People and Ecosystems: The Fraying Web of Life”. Welcome to Prague, Mr. Mock – I know it is your first visit – and have a wonderful time here. Mr. Mock has been someone like a penfriend to me and my colleague Tomáš Hák, because we had mutually subverted our holidays asking for drafts, texts, programmes and othermaterials to prepare this workshop. Thank you very much for coming and enjoy thisevent.

Dámy a pánové! Dovolte mi úvodem jen n kolik málo – pouze p t – zásadních poznámek.

První se týká naší planety a trvale udržitelného rozvoje. Náš sv t se totiž v pr -b hu tohoto století zásadn prom nil. Stal se globálním sv tem. Vlivy naší innosti se te s ítají, nebo dokonce násobí a umoc ují nejen v místním, ale v planetárním m ít-ku; r st veli in rozhodujících o stavu budoucího sv ta je globáln exponenciální; jsmeschopni p sobit místní, regionální i globální katastrofy a nevratné zm ny v životnímprost edí. Globální sv t však p edevším znamená uzav ený systém, na rozdíl od celédosavadní historie euroamerické civilizace, v níž jsme si zvykli uspokojovat své pot eby v rostoucím prostoru, do n hož jsme celé své d jiny expandovali, a spoléhatna nekone n dlouhou setrva nost dopad v ase. N kte í auto i mluví o plném sv t ;


ale nejen prostor sv ta, i náš as se naplnil. Podstatná ást naší historické zkušenosti je v tomto zm n ném sv t nepoužitelná. Je proto nezbytné promýšlet a uplat ovat nové p ístupy ke sv tu a novou globální strategii. Je jí trvale udržitelný rozvoj. Snad se m žeme shodnout na jeho následujícím vymezení: „Trvale udržitelný rozvoj je kom-plexní soubor strategií, které umož ují pomocí ekonomických nástroj a technologií uspokojovat sociální pot eby lidí, materiální i duchovní, p i plném respektování environmentálních limit . Aby to bylo v globálním m ítku sou asného sv ta možné, je nutné redefinovat na lokální, regionální i globální úrovni jejich instituce a procesy.

Ze všech nepominutelných rovin, které tato definice pokrývá, totiž rovinu hospodá skou v etn v dy a technologií, rovinu sociální, dále p írodní a kone npoliticko-spole enskou, jsou pro úvahu nad ekosystémy d ležité hlavn dv : rovina p írody a jejího poznávání lov kem a aspekt spole enský.

Pro ekonoma jsou jist limitujícím faktorem rozvoje p írodní zdroje, obnovitelné i neobnovitelné, a ve stejné mí e propady (výpusti), tedy p íroda jako prostor, do n hož odkládáme odpady a jemuž p edáváme zne išt ní v nad ji, že je p írodní procesy dokáží zneškodnit a vst ebat. Kdybychom však m li ve velké zkratce postih-nout všechno, co je nezbytné chránit v p írod samotné a pro ni samu, asi bychom postupovali od mikrosv ta až po planetu. Na nejnižší úrovni musí být p edm tem ochrany biodiverzita, biologická rozmanitost na všech úrovních biotické komplexity, tedy od genetické p es rozmanitost vnitrodruhovou a mezidruhovou až po diverzitu kulturní, tedy specificky lidskou – ta se však zdá pro p ežití zdravé spole nosti stejnnepostradatelná jako biodiverzita v užším slova smyslu pro zdraví p írody. Na nejvyšší úrovni je nezbytné sledovat funkce a zm ny globálních životodárných biosférických systém .* Jsou jimi globální systém klimatu a hydrosféry, stratosférická ozonová vrstva, globální cirkula ní systém atmosféry, hydrologický cyklus a cirkulace oceána tvorba a eroze p d. Kone n prost ední úrovní, jež je p irozen nejblíž našim smys-l m, naší v decké i hospodá ské innosti a koneckonc i našemu estetickému vnímá-ní sv ta, jsou jednotlivé biotopy a funk ní ekosystémy. M žeme je samoz ejm defino-vat r zn a studovat ve velmi rozdílných asových i prostorových dimenzích, ale vždy p jde o n jaký relativn uzav ený funk ní celek, v n mž jeho živé organismy uspoko-jují své pot eby relativn trvale udržitelným zp sobem.

Ekosystémového p ístupu se týká druhá poznámka. Funk nost ekosystém je daná p edevším prostorov , minimální plochou, nezbytnou pro reprodukci organisma funkcí systému, dále rozmanitostí jejich živých p íslušník , a kone n také velikostí vn jších, p evážn antropogenních vliv . Ekosystémy a jejich p irozené funkce jsou

*Na tomto míst je t eba rozlišit pojmy „ekosystém“ a „globální životodárný biosférický systém“ (GŽBS).

Nap . pro samotnou podobu a funkci ozonové vrstvy není p ítomnost života, jež je defini ní podmínkou ekosystému, podstatná. GŽBS mají však jednozna n charakter systém , by systém r zné složitosti, které jsou sou ástí biosféry nebo jejích hranic, vytvá ejí podmínky pro život a mají celoplanetární, tedy globálnírozsah; nemusejí však spl ovat všechny defini ní podmínky ekosystému. Od globálních systém je dále nutné odlišit globální životodárné funkce (služby) ekosystém , které poskytují r zné typy a velikosti ekosystém globální geobiosfé e a jejím organism m.


skute n zásadním limitujícím faktorem trvalé udržitelnosti, podmínkou, která je daná zcela objektivn a kterou je tedy nutné respektovat v rámci našeho poznání a dokonce i nad tento rámec – podle zásad p edb žné opatrnosti. Je tedy možné ozna it také ekosystémy za jeden ze základních zdroj udržitelnosti. A v tomto smyslu se zdá velmi p ípadné, že se jimi systémov a jako biologickým zdrojem zabývá práv Ústav pro sv tové zdroje.

T etí upozorn ní v nuji generálnímu tajemníku OSN panu Kofimu Annanovi. Ve své nedávné e i na Summitu tisíciletí v nované úloze Organizace spojených národve 21. století se na p ekvapiv velké ploše zabýval práv ekosystémovým p ístupem k p írod jako základem udržitelného rozvoje. Nejsem si jistý, má-li sám pan generální tajemník tak osvícený vztah k p írod nebo má tak pou ené poradce; a tak i onak, pokládám za velký úsp ch, že nejvýznamn jší sv toví politikové se zvolna u í mluvit o spole nosti, našich pot ebách a politice v pojmech p írodních v d a ekologie.

Dokládají to i instituce, které se na p edstavované knize dále podílely. ProgramOrganizace spojených národ pro životní prost edí (United Nations Environment Programme, UNEP) má ochranu životního prost edí (a ekosystém ) zakotvenu nejen v názvu, ale samoz ejm p edevším v popisu práce. Velmi pot šitelná, ale již dávno ne p ekvapivá je ú ast Rozvojového programu Organizace spojených národ (United Nations Development Programme, UNDP). Jeho prioritou je p edevším podpora so-ciálního a hospodá ského rozvoje, jehož p irozeným výsledkem má být i sv tová bezpe nost a mír a stejn p irozeným p edpokladem je respekt k limit m životního prost edí, jeho ochrana a zlepšování. Ob organizace se podílejí na zpracování a vydávání výzkumných zpráv Ústavu pro sv tové zdroje (WRI) od roku 1990. Po-slední ze tve ice organizací, skupina Sv tové banky (World Bank Group, WBG), byla rovn ž založena hlavn jako nástroj rozvojové pomoci, ale o dv desetiletí d íve než UNDP. Od roku 1992, kdy v novala svou výro ní zprávu životnímu prost edí, se této oblasti v nuje stále systemati t ji a v letošním roce se tedy p ipojila i k vydání p ed-kládané knihy. Naše definice trvale udržitelného rozvoje uvádí jako nezbytnou trans-formaci sv tových institucí: v me, že ú ast Sv tové banky je tedy snad jedním z dob-rých výsledk tlaku sv tové ve ejnosti na prom nu Sv tové banky, Mezinárodního m nového fondu, ale i Sv tové tržní organizace a dalších institucí. V me, že povede k dalšímu zvyšování jejich respektu k princip m trvalé udržitelnosti, k ú inn jší roz-vojové pomoci a k lepší ochran životního prost edí. Téma ekosystém se zdá být na prahu po ínajícího tisíciletí velmi náležitou volbou.

Poslední poznámka je v nována nám, po adatel m. Spole nost pro trvale udrži-telný život (STUŽ), jež se uvedení publikace do eské spole nosti ujala, chce být od svého založení p íkladem nevládní organizace, která spojuje pat i ný ob anský d razs odborností. Proto budování otev ené liberální ob anské spole nosti posiluje i tím, že se k ochran životního prost edí a podpo e trvalé udržitelnosti podle pot eby spojuje s jinými odborníky, nap íklad z akademické sféry. Na p íprav specificky eského ko-referátu k této významné sv tové publikaci se proto podílí s Centrem pro otázky život-ního prost edí Karlovy Univerzity v Praze a kritický seminá i vydání knihy p ipravila


spole n s ním. STUŽ je však v eském prost edí jen jedním ze stovek ob anskýchsdružení orientovaných na životní prost edí. Ta nejvýznamn jší z nich se v minulém roce spojila a vytvo ila eský národní komitét UNEP. Díky jeho podpo e a podpo eNadace Partnerství, jež má i sv j podíl organiza ní, se také seminá po ádá a knížka, již jste obdrželi, je vydána za jejich rozhodujícího finan ního p isp ní. Zbývá vyjme-novat ostatní organizace, jež eský národní komitét UNEP zakládaly. Vedle STUŽe a Nadace Partnerství jsou jimi Zelený kruh, Brontosau í ekocentrum, Zelený klub EkoList a eský svaz ochránc p írody.

Seminá by však samoz ejm nemohl prob hnout bez odborník a kvalifikova-ných státních ú edník , kte í jeho po ádání i vydání pr vodce podpo ili. Úvodem proto promluví JUDr. Ji í Hlavá ek, nám stek ministra životního prost edí eské republiky, a ing. Martina Motlová, editelka odboru globálních vztah Ministerstva životního prost edí eské republiky. Po nich již vystoupí s dvacetiminutovými referáty k jed-notlivým typ m ekosystém p írodov dci: ing. Igor Míchal, CSc., bude mluvit o lesích, prof. ing. Jan Jeník, CSc., promluví o travinných ekosystémech, resp. o ekosystémech luk a stepí, hydrogeolog RNDr. Jaroslav Vrba se bude v novat vod a vodním ekosystém m a RNDr. Jan Kv t, CSc., se ujal ekosystém pob ežních a mok adních.

Než dám slovo našim odborník m, ud lám jedinou, a op t trochu slavnostní odbo ku. Paní ing. Eva Vavroušková, tajemnice, srdce a dobrý duch, inspirátor, hnací motor, skromná pracovní síla i zdroj dobré nálady naší Spole nosti a nás všech, slaví dnes okrouhlé životní jubileum. Jist mi dovolíte, abych Ev naším, Vaším i svým jménem pop ál i do dalších desetiletí chu do práce, nezdolnost a vynalézavost horo-lezce, kterým ona je, optimismus a zdraví lov ka do nepohody, kterým byla a z stá-vá, a št stí a pocit uspokojení z práce i ze všech blízkých i vzdálen jších lidí, kterým tolik dává. Všechno nejlepší, Evo!

A te už mají slovo naši e níci.

Ivan Rynda moderátor seminá e


Summit tisíciletía životní prost edí

Vážení p átelé,

ti z vás, kte í již m li mož-nost si prohlédnout publikaciWorld Resources 2000–2001: People and Ecosystems, hlavníd vod našeho dnešního setkání,došli nejspíše ke stejnému záv -ru jako já – a sice, že nejlepšíúvodní slova jsou již její sou-ástí.

Dovolím si proto jen stru n p ipomenout jednu poznámku, která se objevilav pozvánce, i když si myslím, že jste ji nep ehlédli: že prezentace této publikace je na asována v návaznosti na Summit tisíciletí, který se konal 6.–8. zá í v New Yorku. O konání tohoto summitu rozhodlo Valné shromážd ní OSN již koncem zá í roku 1998. K bilancování vybízí logicky nejen zlom tisíciletí, ale i 55 let, která uplynula od založení OSN.

Základním inspirativním dokumentem speciáln pro summit p ipraveným bylatzv. Zpráva tisíciletí, kterou v dubnu t. r. p edstavil generální tajemník OSN KofiAnnan. Nazval ji „My, národy (my, lidé): Úloha Spojených národ v 21. století“ (We the Peoples. The Role of the United Nations in the 21st Century) a obecn je pova-žována za velmi zda ilý dokument. Zpráva je rozd lena do sedmi ástí, z nichž prvníchp t pojmenovává nejnaléhav jší problémy sou asného sv ta, šestá je v nována p ed-stavám o reform OSN a sedmá konkrétním výzvám, jejichž realizace by napomohlaešit t i hlavní globální problémy:

boj proti chudob , nevzd lanosti a nemocímboj proti násilí a teroruboj proti zhoršování a zni ení životního prost edí.

Mn osobn se na zpráv generálního tajemníka líbí zejména to, že se nezabývá filozofováním nad termínem a problémem globalizace. Bere ji jako fakt existující p inašem vstupu do 21. století. To, co je základním problémem, je zajistit, aby globaliza-ce m la pozitivní p ínos pro všechny lidi.

Jak už to na v tšin velkých a zásadních zasedání bývá, vyústil Summit tisíciletí v p ijetí Deklarace. V ní je samostatná kapitola v novaná závazk m z oblasti ochranyspole ného životního prost edí (tak zní i název kapitoly). D ležité je – a p ivítal tove ejn i výkonný editel UNEP Klaus Töpfer – že zvláštní pozornost je v novánaapelu na ratifikaci Kjótského protokolu tak, aby vstoupil v platnost k 10. výro íUNCED v roce 2002, dále tlaku na d slednou implementaci Úmluvy o biodiverzita Úmluvy o dezertifikaci.


Demografické trendy a nové technologie se zdají být prakticky neovlivnitelné. Asi ano, pokud je budeme vnímat pohledem našich zavedených struktur a myšlenek hrani ících asto s tzv. slepotou. Tady je pot eba zásadních zm n – dlouhodobých vizí. Bezpochyby je to problém: žijeme v dob , kdy v tšina politik jak v bohatých, tak chudých zemích je st ží schopna zvládat problémy krátkodobé.

Proto je dob e, že existují lidé, kte í mají odvahu a jsou schopni ur ité vize formulovat. Nepochybn mezi n pat í pan Kofi Annan, eský prezident i auto i dnes prezentované publikace.

D kuji za pozornost a p eji nám všem hezký zážitek.

Martina Motlová editelka odboru globálních vztah Ministerstva životního prost edíeské republiky


II. Tematické referáty


Objevovánísouvislostí: životní prost edí a rozvoj Gregory Mock

Vážené dámy, vážení pánové,

m j dnešní p ísp vek vy-chází z materiál , které se ne-dávno objevily ve zpráv Sv to-vé zdroje 2000–2001, která budeoficiáln zve ejn na zítra, 15. zá-

í. Sv tové zdroje 2000–2001 je devátá v ad zpráv, které vycházejí od roku 1986. Je známá po celém sv t a je p ekládána z angli tiny do ty ech dalších jazyk . Dnes jsem velmi rád, že se setkávám s eskou verzí souhrnu naší nové publikace.

Zpráva o sv tových zdrojích je výsledkem výjime ného partnerství mezi ty mimezinárodními organizacemi: Rozvojovým programem Spojených národ , Progra-mem Spojených národ pro životní prost edí, Sv tovou bankou a Ústavem pro sv tovézdroje. V cí, která tyto organizace spojuje, je to, že všechny, a každá vlastní cestou, se zabývají globálním rozvojem a jeho interakcí s p írodním prost edím. Ekosystémy,které jsou na pomyslném pr se íku mezi lidským rozvojem a p írodním sv tem, jsou ve st edu pozornosti této zprávy.

Toto výjime né „tisícileté“ vydání zprávy má t i hlavní cíle: 1. Prvním cílem je seznámit ve ejnost s výsledky studie PAGE (Pilot Analysis of

Global Ecosystem), ve které jsme zkoumali sou asný stav globálních eko-systém .

2. Druhým cílem je podporovat to, co bychom mohli nazvat „ekosystémovýp ístup“, to znamená za ít pohlížet na naše aktivity p edevším podle jejichvlivu na ekosystémy.

3. T etím cílem je podporovat mezinárodní hodnocení globálních ekosystém – snahu, která je známá jako miléniové hodnocení.

Studie PAGE p edstavuje pilotní analýzu globálních ekosystém . Sou asné vý-sledky jsou vyvrcholením dvou let práce, ke které p isp lo p es 175 v dc a která využí-vá okolo 100 d ív jších studií, dat z družic a dalších údaj z dálkového pr zkumu Zem .Je to první pokus o komplexní hodnocení pob ežních, lesních, travinných, sladko-vodních a zem d lských ekosystém . V podstat jde o odpov na otázku, jak jsou ekosystémy na Zemi životaschopné. I když se kousky p íb hu o tom, co lidé zp sobujíekosystém m, objevovaly již d íve, projekt PAGE je prvním pokusem shrnout všech-


ny dostupné informace do globálního hodnocení, a to z opravdu lidského pohledu. P ijímá to, co bychom mohli nazvat „p ístup k ekosystém m z hlediska statk a slu-žeb“.

Mezi n pat í:Potrava a p írodní vlákna Voda k pití, pro pr mysl, zem d lství a rekreaciBiodiverzita, která podmi uje stabilitu ekosystém a je základem pro v tšinu ostatních statk a služeb pocházejících z ekosystémUkládání uhlíku (propady). Poskytování rekrea ních a jiných estetických a duchovních hodnot, které mají význam pro naše duševní zdraví.

Samoz ejm , existuje mnoho dalších statk a poskytovaných služeb, které by-chom mohli uvést, ale studie PAGE se zabývá p edevším hodnocením schopnosti ekosystém poskytovat tyto primární druhy zboží a služeb.

Naše závislost na ekosystémech je v tší, než si uv domují mnozí z nás, hlavn ti, kdo žijí ve m stech a jsou sou ástí nové „informa ní ekonomiky“, které vévodí celo-sv tová informa ní sí . Pro mnohé z nás je p ekvapením, že 50 % všech pracovních míst na sv t p ímo závisí na produktech ekosystém , které získáváme zem d lstvím, rybolovem a hospoda ením v lese; v mnoha státech je tento podíl daleko vyšší. Ve skute nosti závisejí ekonomiky mnoha rozvojových stát daleko více na sklizni pro-dukt ekosystém než na pr myslové výrob . P edstavte si obyvatele New Yorku, Tokia nebo Prahy, jak te noviny vytišt né na papíru ze strom les Severní Ameriky. Jeho jídlo a šaty pocházejí ze zví at a rostlin p stovaných po celém sv t – bavlna a kašmír z Asie, ryby z Tichého a Indického oceánu, hov zí z australských a severo-amerických pastvin, ovoce a zelenina z farem ve ty ech sv tadílech. Káva, kterou popíjí, je z plantáží ve St ední Americe a okoláda z Afriky. Skute n si váží toho, jak jeho životní styl závisí na sv tových ekosystémech? Asi ne.

Hodnocení ekosystém je t eba provád t v n kolika krocích. Prvním krokem je definovat samotný ekosystém a stanovit jeho plochu a globální výskyt. Není to jedno-duchý úkol. Jen pro lesní ekosystémy se dnes používá více než 90 r zných definic, a proto problémem m že být i jen rozhodnout, co se bude m it. Potom následuje úkol skute n zm it plochu a rozší ení ekosystému. Našt stí jsme díky pokroku v dálko-vém pr zkumu a využívání geografického informa ního systému (GIS) získali nové nástroje pro identifikaci a hodnocení zm n v ekosystémech – alespo nahrubo. Studie PAGE tyto nové nástroje využívá ve velkém m ítku.

Z obrázku je z ejmé, že zem d lské ekosystémy pokrývají více než tvrtinu celkové plochy souše. Zem d lství vždy bylo jedním z nejv tších zdroj zm n v eko-systémech tím, že r zná území byla m n na na zem d lskou p du.


Box 2.1 Výskyt zem d lské p dy v globálním m ítku


Druhým úkolem p i hodnocení ekosystém je za ít dokumentovat, jak se eko-systémy zm nily b hem doby a jak to ovlivnilo statky a služby, které poskytují. Stále významn jším zdrojem zm n a zásah do ekosystém je rozši ování m st. V sou asnédob zabírají 4 % celkové plochy souše m stské a zastav né plochy. Konverze je však pouze jednou z cest, kterými lidé m ní globální ekosystémy – nap . každým rokem je vypalováno okolo 500 milion hektar tropických a subtropických savan, zalesn nýchploch a les . Jedním z p edm t výzkumu je zjistit, zda a do jaké míry jsou tyto požá-ry prosp šné (odstra ují z p írody odum elé ásti a udržují dobré podmínky pro pastvu) nebo škodlivé (zvlášt tam, kde se požáry stávají ast jšími, než odpovídá jejich p irozené etnosti, což vede k odstran ní vegeta ního krytu a zvýšené erozi p -dy). Modifikace ekosystém lov kem se nezastavuje na hranici kontinent – lov ryb vle nou sítí je jedním z hlavních tlak na mo ský habitat a biodiverzitu pob ežníchekosystém . Pokud usuzujeme z dostupných údaj , oblasti s lovem ryb vle nou sítí zahrnují 57 % plochy kontinentálního šelfu, což je plocha tém 2,5krát v tší než Bra-zílie (20 milion km2). V podstat plocha do 100 km od pob eží je do ur ité míry modifikována lidským využíváním.

Nejd ležit jším a nejobtížn jším úkolem v hodnocení ekosystém je vytvo itvhodné ukazatele stavu životního prost edí, které nám umožní odpov d t na otázky o stavu a zm n kapacity ekosystém . Klí ové otázky jsou nap íklad: Jaké množství statk a služeb ekosystémy produkují? Jaká je hodnota t chto služeb, hodnocená pomocí tržních nebo jiných metod? Zvyšuje se nebo snižuje kapacita ekosystému pro poskytování statk a služeb b hem asu?

Pro ilustraci, jak je obtížné hodnotit ekosystémy, dovolte mi p edvést jeden p í-klad ze studie PAGE – agroekosystémy. Pokud se jenom díváme na hrubou produkci potravin, vidíme, že agroekosystémy jsou v globálním m ítku vysoce produktivní. Dnes produkujeme v celém sv t o 24 % více potravin na osobu než p ed 40 lety. To je dost kalorií na zajišt ní dostate né výživy pro každého lov ka na Zemi, pokud by-chom dokázali vy ešit problém s distribucí. Ale samotný pohled na produkci nám ne-poskytuje odpovídající hodnocení agroekosystém , protože nem í, jak naše sou asnézem d lské metody ovliv ují výchozí kapacitu agroekosystém dlouhodob produko-vat potraviny. A víme, že naše pot eba potravin se bude b hem n kolika p íštích dekád zvyšovat, protože pokra uje r st po tu obyvatel.

Nap íklad vidíme, že sklize obilovin v mnoha oblastech Latinské Ameriky rostla. Zatímco však sklize rostla, mén úsp šní jsme byli v udržování zásoby živin v p d . Zjistila se negativní bilance živin ve v tšin oblastí, což znamená, že množství živin vcházející do systému prost ednictvím vstup , jako jsou um lá i p irozená hno-jiva, je menší než množství živin odcházejících ze systému. Ani místa s pozitivní bilancí živin nemusí být bez problém , protože se pohlíží jen na produktivitu a zásoby živin v agroekosystému. Ale n které z t chto oblastí mohou mít negativní vliv na jiné ekosystémy a jejich služby, jako jsou ztráta biodiverzity nebo zvyšování exportu živin, které vedou k eutrofizaci ve sladkovodních a pob ežních ekosystémech.

Bohužel zde nemáme as na to, abychom zkoumali výsledky studie PAGE do hloubky. Rád bych se ale zmínil o kone ném hodnocení ekosystém , které shrnuje


následující tabulka. V ní jsou dv r zná hodnocení. První, které je znázorn no barvou tvere ku (v b verzi typem šrafování), indikuje stav ekosystém , jak jsou posuzovány

podle výstup a kvality statk a služeb poskytovaných v minulých 20 nebo 30 letech. Jak vidíte na následujícím obrázku, toto hodnocení je v tšinou slušné nebo chatrné.

Druhé hodnocení, které zp sobuje v tší starosti, ukazuje zm ny v biologické ka-pacit ekosystém . Proto skute nost, že v tšina t chto šipek ukazuje dol , nazna uje,že kapacita ekosystém poskytovat tyto statky a služby v budoucnosti ve v tšin p í-pad klesá. Klesající tendence kapacity globálních ekosystém však nevylu uje dnešní vysokou úrove poskytování n kterých druh statk a služeb (produkce potravin a vlákniny nikdy nebyla vyšší, p ehrady umožnily nebývalou kontrolu dodávek vody apod.). Ale tato hojná produkce je v mnoha p ípadech výsledkem intenzivního hospo-da ení, které hrozí, že povede ke snížení dlouhodobé produktivity ekosystém . I naše využívání techniky, a již to jsou um lá hnojiva, ú inn jší výbava na rybolov, nebo vodu šet ící systémy s kapkovou závlahou, pomohlo zakrýt ást poklesu biologické kapacity a udrželo vysokou úrove produkce potravin a vlákniny.

Box 2.2 Výsledky hodnocení hlavních sv tových ekosystém

Zem -d lské

Pob ežní Lesní Sladko-vodní

Travinné

Produkce potravy a vláken

��

��

��

��

��

��

��

��

��

Kvalita vody

��

��

��

��

��

��

��

��

��

Kvantita vody

Biodiversita

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

Ukládání uhlíku

��

��

��

��

Rekreace ��

��

��

��

��

��

��

Ochrana pob eží

��

��

��

��

Produkce palivového d íví

Stav hodnotí sou asný výstup a kvalitu statk a služeb, které ekosystém poskytuje, v porovnání s výstupem a kvalitou p ed 20–30 lety.

Výborný Dobrý Slušný Chatrný Špatný Bez

hodnocení

Stav��

Zm na kapacity hodnotí základní biologickou schopnost ekosystému poskytovat i nadále statky a služby.

Rostoucí Smíšená Klesající Neznámá

Zm na kapacity


Výsledky jsou odbornými posudky o každém statku nebo služb ekosystému b hem asu, bez ohledu na zm ny v ostatních ekosystémech. Výsledky odhadují p evládající globální stav nebo kapacitu vyvážením relativní síly a spolehlivosti r zných indikátor , popsaných v poznámkách o kvalit údaj . Když se regionální výsledky od sebe liší a neexistuje globální hodnocení, je brán v úvahu údaj, který má lepší kvalitu, širší geografické pokrytí a dlouhodobé asové ady. Pokud není možné ur it istou hodnotu, pak se vyslovené rozpory v globálních trendech po ítají jako „smíšené“. Vážný nedostatek údaj se zaznamená jako „neznámá“.

Proto jedním z obecných záv r je, že naše sou asné využívání ekosystém není dlouhodob udržitelné.

Abychom to ukázali na konkrétním p íkladu, podívejme se na dostupnost vody. Sou asná analýza PAGE vypo ítala, že 2,3 miliardy lidí žije v podmínkách omeze-ného p ístupu k vod nebo dokonce v podmínkách nouze o vodu, a to je daleko více, než bylo odhadováno d íve. Tento po et m že do roku 2025 vzr st na 3,5 miliardy lidí – tém polovinu p edpokládaného po tu obyvatel Zem v té dob . Dostupnost vody podle povodí je vyjád ena jako množství vody na osobu, aby ji bylo možno p ímo porovnat s lidskou pot ebou. Projekt PAGE spojil nov modelované odhady odtoku podle jednotlivých povodí (provedených Universitou New Hampshire) s nedávno aktualizovanou, rastrovou mapou hustoty obyvatelstva pro rok 1995, a tím vytvo ilprvní globální odhad ro ních dodávek vody na hlavu (tyto údaje byly d íve typicky dostupné ve form národních souhrn , a ne podle jednotlivých povodí). Odborníci na hospoda ení s vodou stanovili r zné prahové hodnoty pro m ení této ro ní dostup-nosti vody.

Za oblast s omezeným p ístupem k vod (water stress) se považuje ta, kde ro ní dodávka vody klesla pod 1700 m3 na osobu. Pokud ro ní dodávka vody klesla pod 1000 m3 na osobu, obyvatelstvo se potýká s nedostatkem vody (water scarcity).

Je z ejmé, že budeme muset nov orientovat sv j pohled na ekosystémy a hospo-da ení s nimi. Znamená to p ijmout, co bychom mohli nazvat „ekosystémový p ístup“. Stru n e eno, použití ekosystémového p ístupu znamená, že svoje rozhodnutí o vy-užívání území a zdroj budeme posuzovat podle jejich vlivu na ekosystémy. V tom je obsažen nejenom zájem o statky a služby, které využívají lidé, ale i ohled na zdraví a produk ní potenciál všech rostlin a zví at, které ekosystémy živí. P estože dosud neexistuje obecn p ijatá definice ekosystémového p ístupu – i když o tom již n kte íenvironmentální politi tí initelé hodn diskutují –, lze souhlasit, že ekosystémový p ístup:

uvažuje plný rozsah statk a služeb, které poskytuje ekosystém. Není možné usilovat o maximalizaci produkce jednoho statku, jako je nap . d evo nebo energie. Cílem musí být optimalizace sm si výhod pro daný ekosystém. Vzá-jemnou vým nu mezi statky a službami je t eba u init ú elnou, pr hlednou a trvale udržitelnou; respektuje p irozené hranice ekosystému namísto hranic um lých, které astopoužíváme pro hospoda ení. Ve Spojených státech byla pro zkoušení eko-systémového p ístupu zvolena rozvodí;


je dlouhodobý. Uvažuje mnoho r zných asových rozm r , od dekád po století; zahrnuje lidi. Musí vzít výslovn na z etel sociální a hospodá ské aspekty a spojit je s tím, co víme o biologických procesech v ekosystémech. Pokud to neud láme, nikdy se nevypo ádáme s hnacími silami, které ur ují, jak a kdy lidé ekosystémy využívají; na produkci statk a služeb pohlíží jako na p irozenou funkci zdravého eko-systému. D raz je tedy kladen na udržování produk ní kapacity ekosystému, namísto krátkodobé maximalizace produkce.

Jak tedy za ít s používáním ekosystémového p ístupu? Na tuto otázku op t ne-existuje jediná správná odpov . Jisté je, že pot ebujeme doplnit mezery v našich znalostech o tom, jak ekosystémy fungují a jak je naše hospoda ení ovliv uje. Jedním z d ležitých záv r studie PAGE je, že zatím stále nemáme ten druh údaj , které pot ebujeme pro ádné zhodnocení stavu ekosystém a pro pochopení, jak je m níme. Biologické informace o ekosystému nejsou však jediné informace, které nám chyb jí. Pot ebujeme doplnit údaje o ekosystémech z ekonomického pohledu. To znamená vy-tvo it a využívat lepší metody pro p i azení cen statk m a službám ekosystému, z nichž mnohé se nedají koupit na trhu. Je-li n co zdarma, pak p edpokládáme, že to nemá žádnou hodnotu. Znalost proces a hodnot v ekosystému je pouze základem pro hospoda ení v ekosystému - pot ebujeme se rovn ž rozhodnout, jaké cíle p i hospo-da ení s ekosystémy sledujeme. Kolik potravin pot ebujeme vyprodukovat, kolik ne-dot ené p írody si m žeme dovolit a zárove zajistit dostate né množství potravin, d eva, energie? Toto nejsou otázky, na které má odpov d t v da. Je t eba je p edložit k diskusi ve ejnosti. Místní ve ejnost je na hospoda ení s ekosystémy nejvíce závislá, m že tedy být užite ný spojenec. A kone n , aby ekosystémový p ístup fungoval, musí být p ijat ze strany mnoha aktér . Udržitelné ízení ekosystém je dlouhodobý závazek, který vyžaduje p ijetí a podporu po mnoho desetiletí, ne pouze m síc nebo let.

Dovolte, abych na záv r zd raznil, že pokud skute n chceme p ijmout ekosysté-mový p ístup, musíme zlepšit naše znalosti o ekosystémech a o tom, jak se m ní. Nej-bližším krokem, který v tomto sm ru m žeme u init, je provést Miléniové hodnocení ekosystém (Millenium Ecosystem Assessment). To je mezinárodní snaha, doufejme, že tato akce bude zahájena v p íštím roce. Získala již podporu mnoha mezinárodních orgán a v deckých ústav , stejn jako jednotlivých vlád. Toto hodnocení bude ob-dobné metodice použité v projektu PAGE, ale bude d kladn jší a zú astní se ho ještvíce lidí. Provede hodnocení v globálním m ítku, ale i n kolik místních a regionál-ních hodnocení v menším rozsahu, aby se ukázala hodnota velmi podrobných infor-mací o místních ekosystémech. Moud ejší a trvale udržitelné ízení ekosystém bude vyžadovat v tší pochopení pot eby bezodkladného propojení produktivity ekosystéma lidského blahobytu. Je jasné, že výsledky p inesou užitek jak pro soukromý sektor, tak pro stát a obecn ob anskou spole nost jako celek.

Dovolte mi, abych zde p ednášku ukon il tím, že eknu n co z ejmého: nem -žeme si dovolit pokra ovat v sou asném špatném ízení ekosystém . Miléniové hod-nocení hlavních sv tových ekosystém je proto velkou výzvou.


Zelené plíce modré planetyIgor Míchal

Publikaci vydávají spole -n ty i celosv tov respektovanéinstituce – Rozvojový programOSN (UNDP), Program OSN pro životní prost edí (UNEP), Sv tová banka a Ústav pro sv -tové zdroje (WRI) – jako výraz svého p esv d ení o životn d -ležitém významu ekosystém pro rozvoj lidstva ve 21. století. Je-

jich snaha je vyvolána pozorováním dlouhodobé degradace klí ových ekosystémv celosv tovém m ítku.

Publikace je pilotním výstupem dlouhodobého úsilí v decké komunity o hod-nocení stavu sv tových ekosystém . Je zde uplatn n tzv. ekosystémový p ístup, kterýve své podstat znamená hodnocení ekosystému podle jeho schopnosti poskytovatživotodárné funkce. Na rozdíl od n kterých jiných metod, které tradi n chápou eko-systém jako zdroj i prost edek k uspokojování lidských pot eb, ekosystémový p ístupmá jiný cíl: nastavit optimální pom r mezi poskytováním široké škály služeb a statkekosystémy a mezi zachováním i zvyšováním jejich kapacity k spontánní produkcit chto služeb a statk . Takový p ístup vyžaduje vyváženou kombinaci v dy a politiky,kdy v decká fakta jsou smyslupln využita k dosažení environmentálních, politických,sociálních a ekonomických cíl k rozvoji spole nosti.

Studie bilancuje v globálním m ítku pouze p t typ ekosystém (v závorce je uveden jejich pravd podobný procentický podíl na souši mimo Grónsko a Antarktidu):zem d lské (25–28 %), travinné (41 %), lesní (22–25 %), ekosystémy mo ských po-b eží (p ibližn 20 %) a sladkovodní (mén než 1 %).

Jádro informací získávaných a verifikovaných desítkami institucí a prezentova-ných v kondenzované podob více než 70 experty ( R byla zastoupena prof. B. Mol-danem) se vztahuje na asové trendy zm n a na ohrožení trvalosti životodárných pro-ces biosféry, a to v etn identifikace mezer v našich znalostech. Otev en se p izná-vá, že skute n integrované hodnocení by se muselo vztahovat nikoliv na jednotlivé schematizované hrubé typy ekosystém , ale na územní jednotky – regiony, které za-hrnují všechny typy ekosystém plus urbánní ekosystémy jako epicentra probíhajícíchzm n.

Hlavní výsledky globální inventarizace les

zahrnují údaje ve velkých obrysech s etnými p iznanými omezeními. Lesy po-krývají asi tvrtinu zemského povrchu mimo Grónsko a Antarktidu. Pokles celkové


lesnatosti Zem od po átk zem d lství (tedy vzhledem k potenciální p irozené vege-taci) umíme dnes stanovit jen hrubými odhady, které se pohybují v globálním m ítkumezi 20 a 50 %. Stojí za p ipomenutí, že pro území R by p i naší nadpr m rnélesnatosti takto odvozený pokles lesnatosti oproti p írodnímu stavu dosáhl tém 60 %.

Snahy o exaktní inventarizaci les Zem komplikuje okolnost, že existuje témstovka definic toho, co má být považováno za les. Pro tento p ípad použitá definice(území, zaujaté stromy v souvislém nebo áste n souvislém porostu) umož uje zahr-nout do lesa porosty, které bychom u nás za les sotva uznali. Odhad citované studie se pon kud liší od údaj FAO, vzniklých spíše sumarizací národních lesnických inventa-rizací a za použití pon kud odlišné definice lesa (území s minimální pokryvností 10 %d evin o minimální výšce 5 m). FAO udává lesnatost Zem 27 %.

Box 2.3 Rozloha les v makroregionech Zem (miliony km2)

Severní Amerika

Jižní Amerika

Evropa a Rusko

Asie (krom St . východu)

Subsaharská Afrika

St ední Amerika a Karibik

Oceánie

St ední východ a Sev. Afrika

0 1 2 3 4 5 6 7

Miliony km2

Diference mezi prezentovanými daty družicových snímk vzniká p edevšímv subsaharské Africe, kde jsou hojné p echodné plochy s 10% pokryvností stromovýchkorun a sou asn s více než 30 % zem d lských ekosystém . Použitelná data o dy-namice této p echodné zóny a o úrovni jejích ekosystémových funkcí zatím nejsou k dispozici.

Miliony obyvatel tropického zem pásu stále uspokojují prakticky všechny své materiální životní pot eby v lesních ekosystémech. Jejich po et v Asii (bez St edníhovýchodu) je odhadován na 230 milion (Box 2.4). Sou asn však ekonomika mnoharozvojových zemí závisí na p íjmech z vývozu d eva.


Box 2.4 Po et lidí žijících v lesích podle makroregion

Severní Amerika

Jižní Amerika

Evropa a Rusko

Asie (krom St . východu)

Subsaharská Afrika

St ední Amerika a Karibik

Oceánie

St ední východ a Sev. Afrika

0 50 100 150 200

Miliony lidí

Za krati ké období 1980–1995 plocha les v pr myslov vysp lých zemích pon -kud stoupla (podle FAO 1997 o 0,2 milionu km2, tj. 2,7 %), zato v rozvojových zemíchvýrazn poklesla o 2 miliony km2, tj. o alarmujících tém 10 %. Každoro ní odlesn nítropických prales (hlavn v Brazílii a Indonésii) v letech 1980–1995 pravd podobnp esáhlo 130 000 km2, takže ro ní ztráta les zde dosahovala tém p tinásobekplochy les R a více než 1,6násobek plochy celé eské republiky (Box 2.5).

Box 2.5 Relativní zm ny rozlohy les v makroregionech za období 1980–1995

-12

-10

-8

-6

-4

-2

0

2

4

6

Pro

cen

ta AfrikaAfrika Latinská

Amerika a

Karibik

LatinskáAmerikaa Karibik

Asie a

Oceánie

Asiea Oceánie

Rozvojové

zem

Rozvojovézem

Europe Severní Australie, Pr myslové

Amerika Nový Zéland zem

a Japonsko

Europe Severní Austrálie, Pr myslové Amerika Nový Zéland zem a Japonsko


Mén než 40 % les Zem je dnes relativn nenarušených lidskou inností. S vý-jimkou tajgového biomu v Kanad a Rusku jsou lesy pr myslov rozvinutých zemí ve zpráv ozna ovány jako lesy polop írodní nebo jako lesní plantáže („monokultury“ podle našeho domácího zvyku). Plantáže dnes dosahují okolo 3 % vým ry les Zem ,poskytují však více než 20 % pr myslov zpracovávané d evní suroviny.

Hlavními faktory ohrožujícími trvalé schopnosti les poskytovat lidem užitky sledované ve studii je p em na les na jiné zp soby využití a fragmentace souvislých ploch lesa zem d lstvím, exploatací a výstavbou cest, která uvol uje prostor pro nápor prvních dvou faktor .

Biosférické užitky les a kvalita našich v domostí o nich

Pro každý z p ti svrchu jmenovaných rámc – typ ekosystém byly pro hodno-cení zvoleny a jednotn bilancovány trendy šesti biosférických užitk : produkce bio-masy (potravy a d eva), množství vody, kvalita vodních zdroj , biologická rozma-nitost, vázání atmosférického uhlíku a (pouze pro travinné a pob ežní ekosystémy) p íležitosti pro rekreaci a turismus. Pro podrobnosti viz Box 2.2 (na vodorovné ose tabulky sledované typy ekosystém s lesy uprost ed).

Produkce biomasy lesních ekosystém oproti eským zvyklostem nezahrnuje jen lesy jako zdroj d evní suroviny, ale také lesy jako zdroj energetické suroviny paliva. Pro lesní ekosystémy bylo zjišt no:

1. Produkce d eva

vzrostla od roku 1960 tém o polovinu (na 1,5 miliardy m3 ro n ). P itom na za átku devadesátých let p edstavovala produkce a pr myslové zpracování d eva asi 2 % globálního hrubého produktu (HDP).

V nejpr myslov jších státech istý p ír st d evní hmoty p evyšuje t žbu, v mno-ha státech však tempo t žby hospodá ských les p esahuje jejich nahrazování p iro-zenou cestou. Globální nedostatek d eva se v dohledné dob neo ekává.

R zn definované um lé lesy („plantáže“) zaujímají zhruba 3 % celkové vým ry les , kryjí však spot ebu d eva z více než 20 % a tento podíl se bude pravd podobndále zvyšovat. Lesní plantáže (podle našich domácích zvyklostí „monokultury“) jsou zna n koncentrované, asi 65 % jich je v p ti státech – v ín , Rusku, USA, Indii, Japonsku).

Exploatace p írodních les bude pokra ovat a dá vzniknout v další generaci mladším a strukturn mén diferencovaným porost m, z ehož plyne pro sledované biosférické efekty do budoucna klesající trend..

Produk ní kapacita les Zem však bude stoupat a je relativn dob e zabez-pe ena.

2. Palivové d evo

je v globálním m ítku nejd ležit jším energetickým zdrojem hned po fosilních palivech, ale informace o jeho spot eb jsou nep esné a omezené. Biomasa je pro vel-


kou ást lidstva kritickým zdrojem, palivové d evo spolu se skliz ovými zbytky z agroekosystém a s exkrementy domácích zví at zajiš uje v rozvojových zemích té-m 30 % celkové primární energetické spot eby; na palivovém d evu k va ení a tope-ní závisí p ibližn 2 miliardy lidí. Ale ani v zemích OECD není d evo zanedbatelným energetickým zdrojem: ve Švédsku kryje 17 % a p ekvapiv i v USA 3 % tamní luxus-ní celkové energetické spot eby.

Spot eba energie z biomasy obecn stoupá a v roce 2010 se o ekává, že bude o 30 % vyšší než dnes. Za p edpokladu racionalizovaného využití m že být pokryta, nepochybn však zvýší ekonomickou zát ž chudých lidí v rozvojových zemích.

Sou asné lesy vytvá ejí pro krytí o ekávaných energetických pot eb p ijatelnýrámec, ale jejich perspektivní kapacitu v tomto sm ru neznáme.

3. a 4. Kvalita a množství vody z les

Lesní celky pomáhají výrazn udržovat vodní zdroje isté tím, že filtrují atmo-sférické srážky prosakující lesní p dou, snižují erozi p d proudící vodou i sedimentaci splavenin v tocích. Odles ování úrove t chto tlumivých proces vážn narušuje.

Data o ovlivn ní odtokových pom r , p dní eroze a sedimentace v povodích lesními ekosystémy jsou k dispozici na lokální, nanejvýš regionální úrovni a jsou extrapolovány per analogiam.

N které státy chrání lesy na svazích nebo zde obnovují d evinný kryt, aby za-bezpe ily své vodní zdroje. Nap . v USA je 60 milion obyvatel odkázáno na pitnou vodu ze zdroj v Národních lesích a hodnota této služby je odhadována na 3,7 miliar-dy dolar ro n . Lesní pokryv však ovliv uje celkový odtok z povodí diferencovan .V n kterých regionech nižší lesnatost znamená zvýšení disponibilních zdroj vody, protože náhradní nelesní ekosystémy mén transpirují. V jiných regionech mohou lesy zv tšovat kondenzaci vody, když srážky pocházejí z ásti z vlhkého vzduchu transpiro-vaného z lesa nebo když horské lesy srážky p ímo „vy esávají“ z nízké obla nosti. Tropické horské lesy, d ležité pro ochranu vodních zdroj , p itom mizí ješt rychleji než ostatní typy les .

Tém 30 % hlavních hydrologicky zdrojových povodí Zem ztratilo více než t itvrtiny svého p vodního lesního porostu. Lesy jsou mimo ádn zranitelné pr myslo-

vým zne iš ováním ovzduší, které zkyseluje p dy, odtoky z lesních povodí i jejich vegetaci.

Nap . klimatologové zjistili v odlesn ných regionech povodí Amazonky srážky o 30 % nižší a teploty o 1 stupe Celsia vyšší nežli v paralelních regionech zalesn ných.

Celkov platí, že vodohospodá ské ú inky les jsou globáln dnes na p ijatelnéúrovni, mají však z eteln klesající tendenci a regionáln jsou v havarijním stavu.

5. Biologická rozmanitost

Lesy jsou biotopem dvou t etin známých druh suchozemských organism , mají nejvyšší druhovou rozmanitost a nejvyvinut jší endemismus ze všech ekosystém .


P ežívá v nich nejv tší po et ohrožených druh (platí p edevším pro tropické lesy). Mno-ho velkých lesních savc , v tom v tšina velkých primát , a tém 9 % všech známých druh strom (podle hrubých odhad 8700 druh z celkového úhrnu 100 000 druh ) je v r zném stupni existen ního ohrožení.

Lesy s vysokou biologickou rozmanitostí mají vlastní vnit ní hodnotu „o sob “i jako p írodní zdroj; co více, všechny funkce les a služby jimi poskytované do zna né míry závisí od rozmanitosti lesních organism . Zm ny biodiverzity proto mo-hou být užite ným agregovaným indikátorem stavu lesních ekosystém , jehož aplika-ce však trpí nedostatkem globáln pr kazných dat. Jejich získání vyžaduje soustavný monitoring po tu druh v etn úbytku i vyhynutí druh autochtonních a ší ení druhalochtonních. Protože v tšina druh organism dosud není identifikována, omezuje se monitoring prakticky na ptactvo a d eviny, regionáln na motýly, m ry a velké savce. Dv t etiny ze 136 suchozemských region zvlášt významných pro biodiverzitu Ze-m jsou v lesích (WWF, 1998). Z 234 center biodiverzity vymezených IUCN-WWF (1994) je to celých 70 %. Bude-li ubývat tropických les po dalších 25 let dosavadním tempem, pak se podle studie UNEP (1995) sníží celkový po et druh v lesích Zemo katastrofických 4–8 %. Všechny citované údaje se opírají o selektivní pr zkumy a mín ní expert .

Vlivy devastující biologickou rozmanitost les zahrnují p em nu les na jiné zp soby využití, fragmentaci biotop , ne ízenou exploataci a konkurenci alochton-ních druh .

Biologická rozmanitost les je globáln ohrožena a bez masivních opat ení v tro-pech se bude tento devasta ní trend dále prohlubovat.

6. Vázání atmosférického uhlíku

Lesy zaujímají v globálním kolob hu uhlíku centrální postavení, protože v jejich vegetaci a v lesních p dách je vázáno tém 40 % veškerého uhlíku, poutaného v su-chozemských ekosystémech. Protože v biomase les jsou z kolob hu vy ata obrovská množství uhlíku, jsou jeho nejv tším suchozemským rezervoárem, omezují jeho ros-toucí propad do atmosféry a tím snižují potenciální hrozbu skleníkového efektu ze spalování fosilních paliv pro veškerý život na Zemi.

Metody odhadu zásob uhlíku v biomase a p d se rychle vyvíjejí a v této studii se opírají o propo ty na základ rovnic shrnujících sou asné poznatky a satelitních snímk Zem .

P i odstran ní lesního porostu a pálení t žebních zbytk se uvol ují obrovské objemy uhlíku do atmosféry. Obnova les však m že objem uvoln ného uhlíku op tpoutat p evážn v podob celulózy. V tomto sm ru je z etelná disproporce bohatého Severu a chudého Jihu Zem . Obnova les na severní polokouli absorbuje oxid uhli-itý z atmosféry, zatímco v tropech p evažuje v d sledku odles ování a degradace lesa

jeho uvol ování do atmosféry. O ekávaný r st plochy plantáží bude vázat více uhlíku,


ale pravd podobn pokra ující likvidace les m že v globálu znamenat, že zm ny stavu les na Zemi budou p ispívat ke stup ování skleníkového efektu a ke globální zm n klimatu.

Vázání uhlíku lesními ekosystémy Zem je v sou asnosti na p ijatelné úrovni, mezi autory studie však existuje konsensus o z eteln se zhoršujícím trendu v p ed-vídatelné budoucnosti.

Záv re ná poznámka

Zpráva Lidé a ekosystémy má v eském p ekladu podtitul „napjaté pletivo ži-vota“. Seznámení s podrobnostmi globálního pohledu však tená e spíše utvrzuje, že výraz „napjaté“ je nemístn optimistický. Nahlédnutím do anglického slovníku zjistí-me, že je-li tato sí napnutá, pak „k prasknutí“; sloveso „to fray“ znamená také rvát, drásat, vy erpat, rozed ít a dokonce (u vysoké zv e) vytloukat. A tak správn jší p eklad by asi byl „rozt epená“ sí života…

Documents

LIDÉ a EKOSYSTÉMY - czp.cuni.cz · nisterstev životního prost edí po celém sv t , ustavila Program OSN pro životní prost edí (UNEP) a vedla k velkému zvýšení poþtu obþanských