Magazín zima 2014

MAGAZÍN | ZIMA 2014

Foto © Petr Kucka

Přejeme vám vše dobré v roce 2015

.

2

MILAN CAISbubeník a zpěvák skupiny Tata BojsNaučit i tu nejmladší dceru třídit odpad a pokusit se chodit více pěšky než jezdit autem. Pomůže to nejen ekologii, ale i mým zádům.

VLADIMÍR DOUDAIT stážista v GreenpeaceZajímat se o původ potravin, které jím a sledovat původ věcí, které používám. Žádné GMO, „emisní“ třídy atp. Dovzdělat se v oblasti třídění a od nového roku třídit „maximum“ odpadu. Přesvědčit alespoň jednoho

popírače, že globální změny klimatu způsobené antropogenní činností jsou realita.

ANKETA | GREENPEACE ON-LINE

NEJLAJKOVANĚJŠÍ PŘÍSPĚVEK NA FACEBOOKUNa podzim se Vám na Facebooku (Greenpeace Česká republika) nejvíc líbil příspěvek z 18. 11. – v době, kdy šel magazín do tisku, měl 2005 lajků!Některé druhy ryb se dostávají na pokraj vyhynutí a rybáři, kteří loví šetrně, přichází o práci. Tohle není fér ani k oceánům, ani k lidem, jejichž živobytí na nich závisí. „Monster lodě“ nemají na mořích co dělat.Postavte se za šetrné rybáře a pomozte nám zastavit „Monster lodě“ na www.bit.ly/monster_boats.

JAKÁ SI DÁVÁTE (EKO) PŘEDSEVZETÍ DO NOVÉHO ROKU?

GREENPEACE ON-LINE

NEJOBLÍBENĚJŠÍ VIDEO PODZIMU byl bezkonkurenčně trailer fi lmu BLACK ICE – příběh Arktické 30. Podívejte se na něj zde: bit.ly/Black_Ice.

NEJVÍCE SDÍLENÝ PŘÍSPĚVEKNejvíc lidí sdílelo příspěvek o LEGU. V době, kdy šel magazín do tisku, to bylo 570!Skvělá zpráva pro fanoušky LEGA a ochránce Arktidy po celém světě. Po tříměsíční kampani, kdy více než milion lidí z celého světa vyzval LEGO, aby přestalo vylepšovat Shellu špatnou pověst, se tak stalo: LEGO po padesáti letech končí se Shellem! bit.ly/1F4sHxy

3

EDITORIAL

Čínský fi lozof Lao-Tsu řekl „cesta tisíce mil začíná je-diným krokem“. Často je to právě ten první krok, který vyžaduje více odvahy než cestovat tisíce mil. A to platí i při řešení problémů, stejně jako pokud chcete dělat náš svět „lepším místem“. Spousta problémů vypadá jako cesta dlouhá tisíce mil: zastavit klimatickou změnu, ochránit Arktidu proti těžařským společnostem, zachránit posledních 300 tygrů sumaterských v Indonésii či zachovat deštné pralesy pro budoucí generace a mnoho dalších témat, která Greenpeace řeší. Udělat ten první krok vyžaduje spoustu kuráže.

Všichni můžeme tuto kuráž najít sami v sobě. Bude zapotřebí miliarda odvážných činů a kroků každého z nás. Díky moc Vám všem, kteří jste udělali tento první důležitý krok a podporujete Greenpeace, jste dobrovolníky či žijete v harmonii s přírodou. Pojďme do roku 2015 vykročit společně pravou nohou – a správným směrem.

SKVĚLÁ ZPRÁVA – FILM BLACK ICE MÍŘÍ DO KIN. CHCE TO ALE VAŠI POMOC!Díky partnerství s distribuční společností Aerofilms, které mockrát děkujeme za podporu, můžete již brzy vidět dokument BLACK ICE i ve Vašem městě!

Pokud chcete, aby promítání s debatou proběhlo právě ve Vašem kině, Vaší oblíbené čajovně nebo třeba v knihovně, napište svému kinaři nebo knihovníkovi, aby si fi lm objednal u Aerofi lms. Aerofi lms pak zařídí všechno ostatní. Čím aktivnější bude Vaše pomoc, tím častěji a ve více městech se fi lm s diskusí objeví. Je možné také zorganizovat své vlastní promítání v lokálním kulturním centru. Zisk z distribuce putuje na podporu kampaně na ochranu Arktidy Greenpeace. Příběh „Arktické 30“, lidí, kteří kvůli protestu proti nebezpečné těžbě ropy v Arktidě málem skončili na 15 let v ruském vězení, bude doprovázet předfi lm o Arktidě a debata s odborníky.

Více informací o veřejných projekcích a nasazení fi lmu získáte na program@aerofi lms.cz či na telefonním čísle +420 723 718 484 nebo na www.aerofi lms.cz.

OBSAH ČÍSLAEditorial, anketa, Greenpeace on-line .................... 2–3„Monster lodě“ útočí ............................................ 4–7Greenpeace ve světě ............................................. 8–9Špatné zprávy z Bruselu – cíle 2030 ................... 10–11Život ve stínu uhlí ................................................ 12–13 Dobrovolníci .............................................................. 14(Vy)hrajte si .........................................................................15Fotostory ............................................................................16

Vydává: Greenpeace Česká republikaPrvního pluku 12, Praha 8 – Karlín, 186 00tel.: +420 224 320 448 nebo +420 224 319 667e-mail: [email protected] | www.greenpeace.czVedoucí vydání: Šárka PechováGrafi cká úprava: Petr SlezákJazyková redakce: Igor PejchalRegistrováno MK ČR E 20887, ISSN 1211 81 68Podávání novinových zásilek povoleno ředitelstvím pošt Praha, čj. NP 2417/1993 ze dne 14. 12. 1993.Tištěno na 100% recyklovaném papíře.

David Murphy

výkonný ředitel Greenpeace ČR

EDITORIAL | POZVÁNKA

4 OCEÁNY

„MONSTER LODĚ“

4

5OCEÁNY

Po staletí svádějí drobní rybáři s mořem tvrdý, ale férový souboj o jeho bohatství. Někdy jsou jejich sítě přeplněné, jindy je úlovek chudší, ale na obživu to vždy stačilo. Od nepaměti takto zabezpečují potravu i příjem nejen pro sebe, ale celé komunity v rybářských osadách a přístavech po celém světě. Toto řemeslo se často dědí z otců na syny, tradice se předává po dlouhé generace. Jejich um, vytrvalost a souznění s mořem jim zaručují těžké, ale spravedlivé živobytí. Přesněji řečeno zaručovaly. Do doby, než k jejich lovištím začaly připlouvat obrovské lodě průmyslových rybářů – tzv. „Monster Boats (lodě)“ – doslova před očima jim vysávají ryby z jejich lovišť a pro ně samotné zbudou jen paběrky.

5Foto © Pierre Gleizes / Greenpeace

6 OCEÁNY

„PŘIJELY OBROVSKÉ LODĚ A NAŠE SÍTĚ JSOU OD TÉ DOBY PRÁZDNĚJŠÍ A PRÁZDNĚJŠÍ“„Dříve se naše lodě vracely až s padesáti tuňáky žlu-toploutvými, dnes vozí pouze tři, pět, možná sedm. Tuňáků pruhovaných ulovily většinou kolem stovky. To ale bylo před lety. Dnes jich uloví jen něco kolem deseti. To jsou velké změny ve velikosti úlovku,“ popisuje situaci na souostroví Kiribati paní Beiauea Kataunati, která zde vede několik prosperujících podniků a vlastní pět lodí, na kterých mladí muži vyplouvají za každodenním úlovkem tuňáků. Na mapě je Kiribati jen 33 malých teček uprostřed Tichého oceánu. Vše se zde točí kolem rybolovu a moře. Tamní mořské ekosystémy a rybářství uvnitř i vně lagun nebo i dále od pobřeží jsou pro obyvatele Kiribati nenahraditelné. Nejde jen o potravinovou bezpečnost, ekonomický rozvoj, ale především o kulturní dědictví. Jsou nedílnou součástí identity souostroví Kiribati. Je to sice malý stát, ale jeho vody jsou jedním z nejbohatších lovišť tuňáka. „Odhaduji, že až 60 % světové produkce tuňá-ka pochází odsud. Přestože legální licenci k lovu v tamních vodách má tak pět až šest lodí,“ vysvětluje Quentin Hanich z Australského národního centra pro mořské zdroje a bezpečnost a pokračuje: „Ale když se podíváme na západní a centrální část Tichého oceánu, kde se nachází i Kiribati, může tu být něco kolem 300 nebo 350 lodí s košelkovými nevody (purse – seiners) lovících tuňáky a tisíce a tisíce lodí s dlouhými lovnými šňůrami (longliners). Ty největší lodě loví tuňáky pruhované a žlutoploutvé, které si pak kupujeme v konzervách.“ Ještě v devadesátých letech patřila loviště v okolí Kiribati místním rybářům, ale pak začaly připlouvat lodě z Evropy, hlavně Španělska, USA, Koreje, Číny. Vybavené jsou nejmodernější technikou a vyloví tolik ryb, že místní rybáři jim nemohou konkurovat a pomalu přicházejí o své živobytí, jejich sítě jsou jednoduše prázdnější a prázdnější. Příběh z Kiribati jako přes kopírák bohužel zažívají rybáři po celém světě i v Evropě.

SEZNAMTE SE S „MONSTER BOATS“Obrovské lodě průmyslových rybářů, tzv. „Monster lodě“, denně vyloví až 350 tun ryb, tolik co vyloví 50 lodí drobných rybářů u břehů západní Afriky za celý rok. Používají ty nejdestruktivnější rybolovné metody, jen aby maximalizovaly svůj zisk. Jejich neselektivní techniky lovu znamenají, že přes jejich paluby mizí v oceánech miliony polomrtvých či mrtvých nechtě-ných úlovků, hlavně žraloků, delfínů a želv. Často se podílí na ilegálním lovu, během plavby mění svou identitu a vlajku, pod kterou se plaví, aby zmátly kontrolní orgány. Vlastnická struktura je často skryta za různými bílými koni či složitou strukturou nastrče-ných firem, registrovaných v zemích bez stabilního systému nebo ve všemožných daňových rájích.

Drobní rybáři, kteří loví šetrně, nejsou schopni těmto lodím konkurovat. Krachují a s nimi o živobytí přichází celé komunity, závislé na jejich úlovcích. Podle FAO je v malých rybářstvích zaměstnáno 12 milionů lidí oproti půl milionu zaměstnanců v průmy-slových rybářstvích. Přesto například v Evropě, kde je malých rybářů 80 %, dostávají většinu kvót na lov průmysloví rybáři a pro ty drobné zbudou jen paběr-ky. A to není fér. Greenpeace proto zahájilo kampaň proti těmto Monster lodím a jejich vlastníkům, což je několik ry-bářských „baronů“ a rodinných klanů, s cílem zastavit tato zkázu přinášející monstra, tak abychom ochránili mořské ekosystémy a rybolov byl zase spravedlivý.

Obrovské lodě průmyslových rybářů používají ty nejdestruktivnější rybolovné metody, jen aby maximalizovaly svůj zisk…

Foto

© P

eter

Row

land

s /

Gre

enp

eace

Foto

© J

iro O

se /

Gre

enp

eace

7OCEÁNY

Foto

© P

ierr

e G

leiz

es /

Gre

enp

eace

Prvním krokem v naší kampani bylo odhalení identity 20 nejhorších „Monster lodí“. Seznámit se s nimi můžete na našich webových stránkách: bit.ly/11lkNTo a můžete podpořit naši kampaň vyplněním a šířením výzvy proti „Monster lodím“. Podpořte drobné rybáře, aby byl rybolov zase fér.Právě lidé jako Vy nám pomohli prosadit nová ekolo-gická pravidla pro rybolov v Evropské unii. Pomohli přimět prodejní řetězce, aby zavedly udržitelná pra-vidla pro nákup ryb od dodavatelů. Právě díky Vám politici i rybáři začínají chápat, že oceány nepatří jenom jim. První velké klání o osud drobných rybářů, ale i ev-ropských lovišť nás čeká již letos v prosinci, kdy se budou v Evropské unii stanovovat a rozdělovat kvóty na lov ryb pro rok 2015. Bude to i test, jak evropští politici budou schopni dostát svým závazkům.Podpořte nás, aby byl rybolov zase fér!

VELKÝ ÚSPĚCH – POVINNÉ ZNAČENÍ RYB A MOŘSKÝCH PLODŮPamatujete, když jsme před rokem požadovali po Tescu a dalších řetězcích, aby z Čechů nedělaly zákazníky druhé kategorie? Aby prodejci uváděli in-formace o způsobu lovu či produkce ryb a mořských plodů, přesné místo ulovení a správný název, tak jako v jiných zemích? Vězte, že od 13. prosince 2014 tak budou muset činit povinně. Náš dlouholetý poža-

davek na přesné značení ryb a mořských plodů byl totiž zahrnut i do Reformy společné rybářské politiky a výsledkem jsou nová pravidla pro značení nejen v Česku, ale v celé EU. A proč je to tak důležité? Bez těchto informací si totiž nemůže spotřebitel odpo-vědně vybrat rybu tak, aby se nemusel bát, že se jedná o rybu ohroženou, z přelovené populace nebo chycenou destruktivní metodou.

JAKÉ RYBY JÍST? POMŮŽE VÁM NOVÝ GREENPEACE NÁKUPNÍ PRŮVODCE.

Doporučuje vybírat přede-vším lokálně vyprodukované býložravé a všežravé druhy ryb a omezit spotřebu mořských masožravých druhů. Pokud si však tyto ryby nebo mořské plody nedokážete odpustit, vybírejte podle našeho nového průvodce.

Jan Freidinger

vedoucí oceánské kampaně Greenpeace

8 GREENPEACE VE SVĚTĚ

Foto

© Ib

ra ib

rahi

mov

ič /

Gre

enp

eace

Na konci léta se 7500 lidí z celé Evropy chytilo za ruce v osm kilometrů dlouhém lidském řetězu na německo-polské hranici. Cílem bylo podpořit odpor místních lidí proti novým uhelným dolům. Mířil sem Vattenfall, energetická společnost vlastněná švédským státem, který měl v úmyslu v této oblasti otevřít pět nových dolů. Od té doby se mnoho věcí změnilo. Uhelné doly ve východním Německu se staly nejdiskutovanějším environmentálním tématem ve švédských volbách, které se konaly toto září. A výsledek? Nová švédská vláda odmítá další uhelnou expanzi firmy Vattenfall! Švédským státem vlastněná společnost Vatten-fall je už dlouhou dobu v centru zájmu švédských a německých ochránců životního prostředí. Vattenfall vlastní čtyři uhelné elektrárny, které každý rok vypustí do atmosféry 88,4 milionu tun CO2. To je téměř dvoj-násobek emisí celého Švédska. Plány Vattnefallu otevřít nové uhelné doly spus-tily vlnu protestů veřejnosti po celém Švédsku. Více než 50 000 lidí podepsalo petici adresovanou vládě a průzkum veřejného mínění ukázal, že 77 % Švédů odmítá, aby jejich energetická společnost investovala

do špinavého uhlí. Díky intenzivní kampani ve Švéd-sku i v Německu se uhelné zájmy Vattenfallu nakonec staly jedním z nejdiskutovanějších témat v předvoleb-ních debatách. Všechny politické strany se shodly, že Vattenfallu by mělo být zakázáno, aby budoval další uhelné elektrárny. Předseda Strany zelených prohlásil, že zákaz otvírání nových dolů bude jejich prvním roz-hodnutím, pokud se dostanou do vlády, a předseda sociálních demokratů řekl, že by Vattenfall nové doly otevírat neměl. Ve volbách 14. září vyhrál tzv. červeno-zelený blok a následně sociální demokraté se Stranou zelených sestavili minoritní vládu. Ve vládním prohlášení uvedl nový předseda vlády Stefan Löfven, že by Vattenfall měl produkovat více energie z obnovitelných zdrojů. Až budou plány na otvírání nových dolů definitivně zastaveny, budeme prosazovat, aby bylo v nových stanovách firmy Vattenfall uvedeno, že tato společ-nost bude usilovat o 100% výrobu energie z obnovi-telných zdrojů.

Šárka Pechová

tisková mluvčí, vedoucí vydání

Em Peterssonová

vedoucí energetické a klimatické kampaně, Greenpeace Nordic

ŠVÉDSKÁ VLÁDA ODMÍTÁ ROZŠIŘOVÁNÍ UHELNÝCH DOLŮ FIRMY VATTENFALL

9

PRODLOUŽENÍ MORATORIA NA PĚSTOVÁNÍ SÓJI V AMAZONSKÉM DEŠTNÉM PRALESENa konci září došlo v Sao Paulu v Brazílii k prodloužení moratoria na pěstování sóji, které je v platnosti již od roku 2006 a v jehož důsledku dochází k významnému omezení deforestace amazonského deštného pralesa.

V pracovní skupině zabývající se touto problematikou byli zástupci brazilské vlády, firmy obchodující se sójou a neziskové organizace.

Vyjednávání byla skutečně velmi obtížná, společnosti zabývající se prodejem sóji se až do poslední chvíle snažily moratorium ukončit, ale výsledkem je nakonec prodloužení moratoria nejméně do konce roku 2015, s možností prodloužení až do května 2016.

LEGO PO PADESÁTI LETECH KONČÍ SE SHELLEMNa začátku října přišla výborná zpráva z Dánska – LEGO se po padesáti letech rozhodlo neobnovit smlouvu o společné propagaci s ropným koncernem Shell.

K tomuto rozhodnutí firma LEGO dospěla poté, co ji více než milion lidí z celého světa vyzval, aby přestala na svých hračkách propagovat společnost Shell, která je spojená s nebezpečnou těžbou ropy v Arktidě. Shell se snažil prostřednictvím LEGA vylepšovat svou špatnou pověst, ovšem přístup LEGA je v přímém rozporu s tím, o co usiluje Shell. LEGO chce řešit změny klimatu, Shell ne. LEGO podporuje čisté zdroje energie, Shell je blokuje. LEGO chce ze svých produktů odstranit ropu, Shell chce, aby naše závislost na ropě trvala ještě dlouhá desetiletí. LEGO

se tak přidalo k řadě předních globálních firem, které v poslední době přestaly spolupracovat s ropným průmyslem.

GREENPEACE VE SVĚTĚ

Foto

© Ib

ra ib

rahi

mov

ič /

Gre

enp

eace

Foto

© K

arla

Gac

het

/ P

anos

/ G

reen

pea

ce

Dominika Moulíková

mediální asistentka Greenpeace

Dominika Moulíková

mediální asistentka Greenpeace

Z HISTORIE MORATORIAVzrůstající celosvětová poptávka po sóje na začátku 21. století vedla farmáře v Amazonii ke kácení ama-zonského pralesa kvůli novým pozemkům pro pěs-tování této suroviny. V roce 2006 vydalo Greenpeace zprávu o souvislosti mezi velkými mezinárodními producenty potravin a sójou spojenou s ničením pra-lesů. Největší obchodníci se sójou byli brzy přinuceni vyhlásit dvouleté moratorium, na jehož základě od-mítli kupovat sóju od producentů spojených s ničením deštných pralesů. Toto moratorium bylo od té doby několikrát prodlouženo (např. v letech 2008 či 2009). Nově bude platit až do konce roku 2015.

• V rámci mezinárodní kampaně Greenpeace proti obchodnímu partnerství firem LEGO a Shell došlo k vlně „miniprotestů“ po celém světě: bit.ly/1F4sHxy

• Greenpeace rovněž natočilo videoklip LEGO: Everything is NOT awesome, který vidělo více než 6 milionů diváků: bit.ly/1As8WC2

• K protestům se přidali i Legáčci z kladenské továrny firmy LEGO: on.fb.me/1yy3o4X

• V rámci kampaně se také soutěžilo, postovalo na FB. Jednu ze soutěží také vyhrál Čech – Medard Hüttenbach z Brna. Za svůj výrobek získal největší počet hlasů na celém světě! To je skvělé – gratulujeme a děkujeme za reprezentaci.

10 GREENPEACE V ČR

To nejsou pro Česko dobré zprávy. Mohli jsme totiž výrazně snížit naši závislost na dovozu fosilních paliv, omezit ničení zdraví lidí těžbou a spalováním uhlí, a ještě přitom ušetřit. Pro Českou republiku přijatý balíček opatření a cílů pro rok 2030 znamená především zpomalení zateplo-vání domů a veřejných budov, které má značný dopad na spotřebu energií, a přitom o něj veřejnost projevuje eminentní zájem. Premiér Sobotka zároveň v Bruselu nevyužil příležitosti zásadně snížit naši závislost na dovozu ropy a plynu ze zemí mimo EU, za nějž jen Česká republika ročně utratí přes 200 miliard korun. Mohl tak přispět ke zvýšení naší energetické bezpečnosti

právě ve chvíli, kdy se závislost na dovozu fosilních paliv z Východu stává stále palčivějším geopolitickým problémem. Cíl pro energetickou účinnost ve výši 40 % měl šanci snížit dovoz plynu do EU až o 40 % ve srovnání se současností. Dohodnutý cíl však při stejných nákladech sníží evropskou závislost na dovo-zu plynu o méně než 9 %. Většina západoevropských zemí by se na ambici-ózních energetických cílech byla schopna dohodnout. Potopily je ale země jako Polsko, Slovensko a Česká republika, které už předem hrozily, že celé jednání zablokují. Čeští euroskeptici by měli premiéru Sobot-kovi poděkovat: potvrdil roli ČR jako sabotéra, který společnou evropskou politiku spíše rozbíjí, než buduje.

Foto

© Ib

ra Ib

rahi

mov

ič /

Gre

enp

eace

ŠPATNÉ ZPRÁVY Z BRUSELU – CÍLE 2030

Šárka Pechová


Jan Rovenský

vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR

Hlavy vlád a států EU – včetně Bohuslava Sobotky – se koncem října v Bruselu domluvily na cílech pro evropskou energetiku a ochranu klimatu do roku 2030. Ačkoli se některé členské země snažily dohodu až do poslední chvíle blokovat, EU se podařilo stanovit si tři cíle: snížení emisí skleníkových plynů o minimálně 40 %, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na minimálně 27 % a zvýšení energetické účinnosti o minimálně 27 %. Cíl pro zvýšení energetické účinnosti byl stanoven pouze jako indikativní, a prosadit jeho naplňování tak bude velmi obtížné.

DIMA Z ARKTICKÉ 30 NAVŠTÍVIL ČR V říjnu k nám přijel zajímavý host, Dima Litvinov z Arktické 30, který pracuje ve švédské pobočce Greenpeace. Dima se zúčastnil konference Forum 2000 a spolu s dalšími delegáty debatoval o souvislostech mezi ochranou lidských práv a ochranou životního prostředí. Dima vnímá obojí jako integrálně pro-pojené, protože právo na zdravé životní prostředí patří mezi základní lidská práva. Přesto je řada ekologických aktivistů pronásledována nebo vězněna.

Dima zmínil případ pana Vitiška, který protestoval proti ničení životního prostředí při stavbě olympijského areálu v Soči – a skončil ve vězení. Kromě debat na Foru 2000 Dima osobně uvedl dokumentární film o Arktické 30, Black Ice, do českých kin. Diváci v Praze a v Brně, kde jsme film promítali, měli jedinečnou příležitost se s Dimou setkat a na cokoli se ho zeptat. A otázek i návštěvníků bylo plno! Lidé se zajímali o ochranu Arktidy i aktuální dění v Rusku. Na to měl Dima jasnou odpověď: „Zákrok u plošiny Prirazlomnaja ukázal propojenost těžařské lobby s ruskou vládou. Pokud se obáváte Kremlu, musíte se prostě zbavit závislosti na ropě, a to nejen ruské.“

Klára Sutlovičová

11GREENPEACE V ČR

PROČ POTŘEBUJE EVROPA AMBICIÓZNÍ A ZÁVAZNÉ KLIMATICKÉ A ENERGETICKÉ CÍLE PRO ROK 2030?

VYSVĚTLENÍ

12 ŽIVOT VE STÍNU UHLÍ

Kde jinde se dozvědět, co se děje, než v místní hospodě? Hospodský, dnes už sedmdesátiletý pan Paulus, reprezentuje svůj cech vskutku skvěle: je rázný, ale s přívětivým pohledem, šedivé vlasy nosí vyčesané z čela. Vrásky kolem očí prozrazují jeho věk, v hospodě se ale pořád čile otáčí. Svoji práci miluje a dělá ji celý život. A celý život v Horním Jiřetíně. Nedovede si před-stavit, že by jeho hospodu zbourali a on se musel někam přesouvat.

„Leda nohama napřed,“ směje se otázce, jestli by se někdy z Jiřetína odstěhoval. Potom ale zvážní. „Víte, to nejde se jen tak přestěhovat. Já tu mám všechno – hospodu, kde už jsem dlouhé roky. Rodinu – všechny moje děti a vnoučata žijí tady v Jiřetíně, kamarády,“ říká muž. „Uhlí není potřeba těžit tolik, aby se Jiřetín musel bourat. To, že jsou jiné, lepší a výhodnější možnosti výroby energie, dnes už ví snad každý,“

pokyvuje hlavou hospodský. Své názory se nestydí dát najevo: „Jednou tu zase nějací novináři dělali reportáž o limitech a o bourání, tak jsem jim vyprávěl, že poštou přišla nabídka k vystěhování. Dcera se tehdy ptala, co má s dopisem udělat,“ vzpomíná pan Paulus, který jí prý nevybíravým způsobem doporučil použít dopis k hygienickým účelům – o což se neváhal podělit i s novináři. „No a jak jsem to řekl, pěkně zostra, tak to taky do těch novin napsali,“

PŘÍBĚH TŘETÍ

V HOSPODĚ

13ŽIVOT VE STÍNU UHLÍ

směje se hospodský. Druhý den se smála celá hospoda, když si to přečetli. Radost i trápení Jiřetínští vůbec často probírají právě tady. „Lidi jsou už unavený, chtěli by slyšet závazné ne, limity se prolamovat nebudou,“ říká Paulus. Řeč přijde i na Paulova zetě Zdeňka. Dostal se do finanční tísně a svůj velký dům prodal místnímu spekulantovi s nemovitostmi, který se pro těžební společnost pokouší skupovat domy po celé obci.„Bylo to nepříjemné, to víte, celou dobu tu proti stěhování bojujeme, a teď tohle,“ říká hospodský. Mladí lidé se ale dostali do složité situace a neviděli jiné východisko. V Jiřetíně ale zůstali, staví si menší domek a zmíněný zeť se podílí na rekonstrukci obecního kulturního domu, kde už odpracoval plno hodin jako dobrovolník. Místní lidé často řeší, jestli mají do vlastních domů investovat, či ne. „To víte, že se tu ozývají hlasy, že

to nemá cenu, že to stejně zbourají. Ale to přece nejde takhle žít.“ Paulus má jasno – svoji hospodu „Na poště“ i dům udržuje a pečlivě zvelebuje. Věří, že se bourat nebudou. „Však se tu říká: Pošta, to je naše bašta,“ zamrká na nás, dopije pivo a spěchá za zákazníky.

Foto © Ibra Ibrahimovič

PŘÍBĚH TŘETÍ

V HOSPODĚ

Šárka Pechová


• JIŘETÍN je poprvé písemně připomínán roku 1263

v listině upravující poddanské povinnosti. Majitelem

vsi byl tehdy Protiva, zřejmě příslušník významné-

ho rodu pánů z Rýzmburku (Hrabišiců).

• Roku 1409, kdy byli majiteli vsi Koldicové, došlo

k rozdělení Jiřetína na Horní a Dolní. Již roku 1644

měla obec školu, jejíž budova stávala v místě dneš-

ní budovy tzv. horní školy.

• Na území Horního Jiřetína je mnoho cenných archi-

tektonických i přírodních památek. Přímo v Horním

Jiřetíně stojí velmi cenný raně barokní kostel Nane-

bevzetí P. Marie postavený v letech 1694 až 1700

podle plánů významného architekta J. B. Matheye.

• Jiřetín je místem dávné mariánské poutní tradice

(již od středověku). Velikost a výstavnost zdejšího

poutního kostela odpovídá tomuto významu.

• Nejvýznamnější architektonickou památkou je ale

zámek Jezeří, 4 km západně od Horního Jiřetína.

Původně gotický hrad ze 14. st. byl přestavěn na re-

nesanční a později na barokní zámek. S Jezeřím

jsou spojena taková jména jako L. v. Beethoven, Ch.

V. Gluck, bratři Vraničtí, J. W. Goethe. V roce 1802

vybudoval kníže František Maxmilián z Lobkowicz

na Jezeří zámecké divadlo. Zámek býval obklopen

rozlehlým anglickým krajinářským parkem. Větší

jeho část byla zničena povrchovou těžbou.

• Pokud by došlo k prolomení limitů těžby, Horní

Jiřetín by byl srovnán se zemí. Dolní Jiřetín dnes už

nestojí – byl zbourán kvůli povrchové těžbě uhlí.

Zdroj: www.hornijiretin.cz


14

ZAPOJTE mOZEk Jak nejlépe oslavit svátek demokracie než svobodným upozorněním na aktuální spole-čenská témata, která se náš všech dotýkají? Patnáct občanských iniciativ ve třech stech masek za doprovodu živé hudby satiricky ztvárnilo témata, na kterých dlouhodobě pra-cují. Prahou již potřetí prošel alegorický průvod s názvem Sametové posvícení.

Na začátku byla Burza nápa-dů. Neziskové organizace a iniciativy se sešly s kreativci a umělci a spo-lečně vymysleli, jak svá témata

výtvarně ztvárnit. Naším letošním cílem bylo vyvolat zamyšlení nad tím, odkud pochází energie, kterou vy-užíváme. Chtěli jsme, aby veřejnost zapřemýšlela nad tím, zda je opravdu nutné bourat obce kvůli těžbě uhlí, plýtvat energií a být závislí na dovozu paliva. Nešlo by to i jinak? Dva měsíce jsme vyráběli masky, které znázorňo-valy konvenční a obnovitelné zdroje. Naší laternou byl

panelový byt a v něm bydlela rodina. Její dva členy právě napadlo zamyslet se nad tím, odkud se energie bere. Celý výjev dokreslovali pamfletáři, kteří při prů-vodu rozdávali leták v podobě komixu, který naše téma dovysvětloval. Rozdali jsme ho před tisíc kusů a ještě to bylo málo. Se vším nám pomáhala báječná výtvarnice Eliška Sokolová, se kterou spolupracujeme již druhým rokem.Už teď se těšíme na na další ročník! A kdybyste měli nápad, který bychom měli znázornit příští rok, dejte nám vědět. Třeba ztvárníme právě ten Váš. Fotky a video na-jdete na naší stránce Greenpeace Praha na Facebooku.

LEDNÍ MEDVĚD V LIBERCIV rámci tour za rezervaci v Arktidě zaví-tala medvědice Paula do Liberce. Stálo to za to! Pozastavit se u našeho stánku bylo možné přímo v centru města na terminálu MHD ve Fügnerově ulici.

Netradiční lední medvěd vzbudil pozornost u val-né většiny kolemjdou-cích. A výsledek? Přes 600 lidí, kterým není lhostejná budoucnost Arktidy, připojilo pod

petici svůj podpis. Úspěch je třeba připočítat i dobrovol-níkům z liberecké lokální skupiny. Odvedli skvělou práci a navodili na akci příjemnou atmosféru. Zase o něco více lidí ví i o dobrovolnické skupině Greenpeace v Li-berci, která kdykoliv ráda přijme nové dobrovolníky!

SPOLU ZA OCHRANU OCEÁNŮ V BRNĚ Jedna loď průmyslových rybářů, tzv. „Monster boat“, denně vyloví tolik ryb jako 50 drobných rybářů za celý rok. Na konci každého roku se udělují kvóty na lov ryb.

Proto jsme společně vyrazili do supermarketu společnosti Ahold. Na-ším záměrem bylo vyslat evropským politikům vzkaz, že i nám v Brně záleží na oceánech.

S sebou jsme měli transparent s nápisem „Overfis-hing affects me too“ (I mně záleží na ochraně oceánů). O ochraně oceánů jste si s námi mohli přijít popovídat i na začátku prosince na stánek v ulicích Brna. Připojte se i na www.greenpeace.cz

DOBROVOLNÍCI

Kristýna Vágaiová

dobrovolnická skupina Praha

Zdeňka Soukupová

dobrovolnická skupina Brno

Foto

© J

an R

oven

ský

Foto

© J

ana

Pra

vdov

á

Foto

© R

udol

f Kal

aš

Áron Kolc

dobrovolnická skupina Liberec

15

(VY)HRAJTE SI1. Na hranici Nepálu a Číny leží nejvyšší

hora světa 2. Obilovina používající se k výrobě pečiva,

škrobu či piva3. Největší poušť světa, která se vinou

desertifikace stále rozrůstá

4. Plody jistého stromu, které jsou ukryté v dřevnaté skořápce a moc dobře se hodí například do vanilkových rohlíčků

5. Největší zásobárna světla a tepla na Zemi6. Plynný obal Země, který se skládá z nej-

větší části z dusíku7. Huňatý obyvatel Arktidy8. Největší evropský ostrov

9. Nejvyšší vrchol Novohradských hor10. Kvašený nápoj, jehož výrobou je proslulá

zejména jižní Morava11. Parybí predátoři, kteří patří do skupiny

obyvatel oceánů, ohrožení nadměrným rybolovem

12. Nejvyšší činná evropská sopka

Milí čtenáři, máme pro vás další křížovku. Tajenku posílejte na e-mail: [email protected]. Pro vítěze jsou připraveny pěkné ceny. Tajenka z minulého čísla je: Spolu-proti-dolu. Děkujeme všem za zaslání odpovědí, štěstí se tentokrát usmálo na tyto výherce: Ondřej Kubal z Českého Krumlova, Jitka Doležalová z Brna a Tomáš Kolbabek z Brna. Gratulujeme a posíláme dáreček.

RAFAELO Ingredience receptu:

150 g moučkového cukru•1balíčekvanil-kovéhocukru•400gkokosu•250gsušené-horostlinnéhomléka•250 g rostlinného másla (Omega,Alsanaj.)•40 ks loupaných mandlí

Postup:• Rostlinný tuk rozpustíme a necháme trochu vychla-

dit. Smícháme s cukrem, vanilkovým cukrem, suše-ným mlékem, 200 g kokosu a zhruba 100 ml vody.

• Vypracujeme hladkou hmotu, z níž vytvarujeme ku-ličky, do kterých vložíme mandle. Je-li hmota příliš tekutá, přisypeme kokos nebo dáme do chladu.

• Nakonec je obalíme v kokosu a necháme v chladu.

Dobrou chuť!Pavla Drlíková, Veganské neřesti (FB) –Děkujeme!

Máte taky recept na nějaké zdravé veganské či vegetariánské jídlo? Podělte se s námi a s ostatními čtenáři. Pište na e-mail: [email protected]

(VY)HRAJTE SI

7

1

6

11

8 9

10

2 4

5

3 12

—

Y A C

A

V roce 2014 jsme díky Vaší podpoře: realizovali infolist – informační materiál o těžbě uhlí a limitech pro úředníky, politiky a média, upozornili na naši energetickou závis-lost – a na to, že existuje její řešení, vyzvali LEGO, aby přestalo spolupracovat se Shellem (což se také stalo), účastnili se mnoha protestů proti těžbě ropy, ničení ži-votního prostředí na mnoha akcích v zahraničí, připra-vili průvodce šetrným nakupováním, podpořili komuni-tu, která bojuje za své domovy na severu Čech, přivezli do Česka Dimu Litvinova a film BLACK ICE – o ochra-

ně Arktidy a Arktické 30, zúčastnili se lidského řetězu na hranicích Německa a Polska – spolu s 250 z Vás! ... a mnoho dalšího.

Bez Vaší podpory by se nikdy nepodařilo tolika úspě-chů dosáhnout! Děkujeme za Vaši podporu a prosím, zůstaňte s námi i v dalších letech.

Krásné Vánoce a vše nejlepší do nového roku, milí příznivci!



Foto © Petr Kucka Foto © Ibra Ibrahimovič

Foto © Falk HermenauFoto © Jana Pravdová



Documents

Magazín zima 2014