Mapa možných budoucností veřejných knihoven

FOBEROVÁ, Libuše – BLAHOVÁ, Drahomíra

Kniha ve 21. století„Budoucnost knihoven – trendy a

směry“15. – 16. 2. 2011

Mapa možných budoucností veřejných knihoven

Kniha ve 21. století - Budoucnost knihoven - trendy a směry - 15. - 16. 2. 2012

1

Vlivy na veřejné knihovny Masová digitalizace; eKnihy – čtečky; GOOGLE BOOKS; multikulturalizmus; (ne)boj se sociální nerovností; místo setkávání - silný potenciál; komunitní knihovna – ano, či ne?; nedostatek financí; efektivita; permanentní změny (mění se hudební, filmový, knižní

průmysl…)


2

Obsah přednášky

Zmapování světových trendů v knihovnictví, které preferují knihovny s vizí.

Budoucnost veřejných knihoven z různých úhlů pohledu, jak ji vidí studenti knihovnictví, vyučující, manažeři knihoven a samotní knihovníci.

Názory odborníků. Mapa možných budoucností veřejných knihoven

(metody: kvalitativní sonda a tvorba scénářů).


3

Anketní otázka: „Jak vidíte budoucnost veřejných

knihoven?“

RespondentiStudenti VŠ Vysokoškolští pedagogové – vyučující

knihovnictví Manažeři knihovenKnihovníci


4

Citujeme z výpovědí respondentů: studenti

Většina studentů se domnívá, že je nutné inovovat/modernizovat služby knihoven (zejména elektronické služby).

Dále si myslí, že je nutné začlenit knihovny do eProstoru, vytvořit silný portál a platformu spolupráce (knihovny musí táhnout za jeden provaz, aby přežily).

Jedna studentka se vyslovila, že by veřejné knihovny měly nabízet informační služby „nezkostnatělým“ způsobem, tj. např. DDS.

Další studenti se vyslovili, že velkou roli bude v budoucnu hrát osobnost knihovníka (pedagog, průvodce světem informací, mentor celoživotního vzdělávání apod.).


5

Citujeme z výpovědí respondentů:

studenti – pokrač. „Čím čtenější, tím lepší kniha. Vybírám si knihy

v knihovně podle tohoto vzorce. Pokud stála kniha tolika lidem za to, aby si ji přečetli, musí být dobrá. To žádný e-book neumí.“(studentka)

„Knihovnu si představuji jako centrum informací a zábavy. Všechny vědomosti na jednom místě (ve stylu archivu).“

Bylo by úžasné, kdyby lidé říkali: „Mám svého lékaře, právníka a knihovníka.“

„Knihovny přežijí jako multikulturní centra.“ „Knihovnu vidím jako průvodkyni světem

informací.“ Kniha ve 21. století - Budoucnost knihoven - trendy a směry - 15. - 16. 2. 2012

6

Citujeme z výpovědí respondentů: manažeři knihoven

Kniha se připravuje na svoji vlastní technologickou

revoluci. Klasická kniha je pojímána jako kulturní artefakt (umělecké dílo), nebude proto nahrazena zcela, ale zažije odtučňovací kůru.

Knihovny, pokud chtějí uspět, musejí nabízet něco navíc. Výhoda - velká část tištěné produkce nebude nikdy digitalizována.

Knihovny musejí nabízet dostatečně dimenzované a kvalitní prostory – zejména studijní místa.

Knihovny musejí více participovat na životu obce/města, tzv. komunitní role knihoven.


7

Citujeme z výpovědí respondentů: knihovníci

Většina knihovníků si uvědomuje, že je nutné inovovat služby a rozšířit stávající nabídku.

Dále se domnívají, že záleží na řízení knihovny, aby management pochopil, že je nutné změnit pracovní klima tak, aby byl klid na práci a lidé chápali smysl práce. Management by měl zejména shánět finance, vytvářet kvalitní pracovní podmínky a reprezentovat/propagovat knihovnu v místní komunitě. Zejména motivovat zaměstnance, aby využívali osobní potenciál při práci.

Obávají se nedostatku financí, který negativně ovlivní činnost knihoven. Z druhé strany může krize přilákat nové potencionální uživatele.


8

Citujeme z výpovědí respondentů: knihovníci –

pokrač. „Jen na knihovnících bude záležet, jakou image

budou knihovny mít a jak bude vnímána prestiž knihovnické profese. Vždy záleželo na osobnosti knihovníka, na jeho vzdělání,dovednostech a na podmínkách, ve kterých pracuje. Do budoucna bude zásadní umět se prodat.

Simon Francis uvádí, že existují tři typy knihoven: - ty, co dělají nové věci, - ty, co se dívají na ostatní, jak dělají nové věci a knihovny, - ty, které se diví, co se stalo (a takové mohou být zrušeny).“


9


učitelé knihovnictví

Adaptace tradiční knihovny na novou situaci může probíhat:Zvýšeným důrazem na „lidský rozměr“(odtud

transformace knihoven v komunitní centra);Provozováním vlastní digitální knihovny nebo umožněním

přístupu k takovýmto knihovnám – viz model Europeana http://www.europeana.eu/portal/;

Posílením síťového fenoménu – tradiční knihovny měly mezi sebou vybudovanou síť už v době předinternetové (služby MVS, MMVS). S nasazením ICT můžou zvýšit efektivnost této sítě (např. služby DDS -document delivery service).


10


učitelé knihovnictví – pokrač. Předpovědět budoucnost nelze, ale sledovat

konkurenci a trendy, mít vizi a jasně definovat strategii je možno. Platí: Kdo je připraven, není ohrožen.

Otázkou je budoucí postavení knihoven v "síťově orientované" společnosti, a jak vezmou na vědomí nová média. Knihovna je médium tradiční a záleží na mnoha okolnostech, jestli zůstane pro uživatele moderní a žádoucí.

„Knihovny budou existovat, pokud je lidé budou potřebovat ke svému životu.“


11

Citujeme z odborného tisku: H. Landová: „...knihovny by se měly stát třetím

oblíbeným místem v životě lidí, kam se rádi vracejí (domov, zaměstnání, knihovna). Slovo „uživatel“ je neosobní a žádá si návrat k člověku, např. znovu užívat termín čtenář..“

T. Řehák: „…knihovny se budou muset v tomto novém světě umět dobře zorientovat. A tato orientace spolu s loajalitou k uživatelům se stane její hlavní konkurenční výhodou. Protože stávající strategické východisko: "my to máme, nikdo jiný to nemá, když to chcete, musíte přijít k nám", se rozplyne jako pára nad hrncem. Některé knihovny se změní a některé zaniknou..“


12

Citujeme z odborného tisku – pokrač.:

R. Vlasák: “.. nastane konec „kamenných“ knihoven? Veřejné knihovny nabízejí i elektronické dokumenty a vzdálené přístupy do nejrůznějších databází, přesto by se konce „kamenných“ knihoven měly více bát specializované knihovny…“

„Problém spíše štěpí knihovnickou profesi do dvou různých směrů: knihovník s osobním kontaktem se čtenářem a knihovník bez osobního kontaktu s uživatelem. Změnily se podmínky přístupu člověka k informacím, je zde domácí internet. Když chceme hovořit o změně paradigmatu knihovnictví, jedná se spíše o změnu paradigmatu knihovnického vzdělávání.“


13


„Pokud dnes internetu něco schází, je to zdravý (kritický) lidský rozum. Internet může být něčím víc, než pouhou sítí umělé inteligence, může se stát kolektivní inteligencí lidstva. Na to potřebuje i arbitra, který bude vybírat, hodnotit, popisovat, propojovat, uchovávat a propagovat to nejkvalitnější poznání. Zatím to nikdo nedokázal udělat lépe než knihovníci …(Rankov, P.)


14


R. Papík: čtečky jsou vynikajícím nástrojem ke čtení a otvírá se před námi etapa možná lepšího a kvalitnějšího čtení, než si řada skeptiků myslí. Je to velká šance pro gramotnost a lepší čtení po psychické i fyziologické stránce.

Knihovny to neohrozí, ale budou uzavírat smlouvy na půjčování knih s nakladatelstvími a knihkupectvími.

Knihovny a čtečky budou v symbióze. Jsme svědky nové technologie, která ovlivní čtenářství a v dobrém slova smyslu i nové role knihoven.


15

Zahraniční výzkumy

Výzkum nakladatelství SPRINGER, 2009: eBookové licence nově – vede nízká cena a vysoká míra

pohodlí;Průzkum mezi univerzitními studenty a akademickými

pracovníky v USA, Německu, Holandsku, Finsku a Indii. Zjišťovalo se povědomí, (ne)užívání a názory na eBooky;

Výsledek: na trhu zatím není adekvátní nabídka eBooků, ale jedná se o důležitou službu, která přiláká do univerzitních knihoven novou klientelu. Tato služba zasáhne všechny typy knihoven a zájem o ní poroste zároveň s nabídkou. Několik let bude v oblasti eBooků vzrušujícím obdobím.


16

International City /County Management Association (ICMA)

ICMA na základě průzkumu vytvořila inovační program pro veřejné

knihovny – jedná se o propojení knihoven s komunitními partnery.

Šest hlavních témat: Knihovna a místní politická reprezentace musejí mít společné

priority. Vybudování partnerství jako klíč k inovacím. Vůdčí funkce na všech úrovních organizací – policie, rekreační

zařízení ad. kooperující organizace v místě. Úspěch partnerů závisí od společného úsilí. Inovace jsou možné v komunitách jakékoliv velikosti. Ne každé úsilí vede k úspěchu.


17

Využívání knihovny – sociální rozměr

Goulding zjistil, že veřejné knihovny mají jako místo setkávání silný potenciál.

„Aniž bychom v knihovně s někým hovořili, existuje pocit sounáležitosti s touto společností, je dokonce tak silný, že prožíváme pocit solidarity.“

Boj se sociální nerovností (výzkum) nemohou knihovny nikdy vyhrát, pokud budou bojovat izolovaně.

Nutnost kooperovat s dalšími kulturními a sociálními institucemi v místě (nová strategie – šíření kultury a demokratizace, důraz na digitalizaci a multikulturalizmus).


18

Efektivní knihovna

Ukazatele efektivnosti knihovny: 1) Ochota zaměstnanců;2) Kompetentnost vedení;3) Povědomí ve společnosti o službách knihovny;4) Přizpůsobení služeb knihovny potřebám

společnosti.

Výzkum – novozélandská studie – místní společnost si veřejnou knihovnu velice cení (komunitní knihovny).


19

Mapa možných budoucností veřejných knihoven

Scénář č. 1: Změna řízení. Základem každé úspěšné knihovny je kvalitní management (vize, strategie, fundraising).

Scénář č. 2: Budování silnějších komunit prostřednictvím veřejných knihoven.

Scénář č. 3: Změna paradigma knihovnického vzdělávání.

Scénář č. 4: Vytvoření společné platformy pro sdílení informací, pro kooperaci, včetně kvalitního portálu – silná společná značka (začlenění do eProstoru).


20

Mapa možných budoucností veřejných knihoven - pokrač.

Scénář č. 5: Držet roli arbitra, který hodnotí kvalitu informací v internetu.

Scénář č. 6: Rozšíření nabídky o eKnihy a kvalitní čtečky. Spolupráce s vydavateli eKnih a cílená digitalizace (tím přispívání k obsahu čteček).

Scénář č. 7: Bojovat za vědomosti a znalosti, vytvářet nový prostor pro celoživotní učení (odstraňování sociální nerovnosti).


21

Případové studie:

Seattle Public Library, USA veřejná knihovna města Veria, Řecko


22

Seattle Public Library místo sociálních kontaktů

“V současnosti, kdy elektronická revoluce zdánlivě rozpouští vše, co je pevné - zbavuje se vší potřeby koncentrace a ztělesnění - se nejzazší představa knihovny jeví jako zcela absurdní.“Rem Koolhaas, 1998

Vizonář Rem Koolhaas se vždycky protivil jakýmkoliv konvencím (formálním i programovým). V případě SPL bylo jeho úkolem zatraktivnit knihovnu úplně novému druhu návštěvníků. Řešení našel v odpovědi: „Knihovna se z prostoru ke čtení proměňuje na společenské centrum s mnohanásobnými kompetencemi.”


23

SPLDvanáctipodlažní stavba se skládá z pěti

hlavních platforem, které různě předskakují a odskakují a vytvářejí tak nepravidelný obrys stavby. Nejdůležitější úrovní je “spirála knih”, která prochází jako rampa přes čtyři podlaží a umožňuje volný výběr knih. Z horních poschodí se nabízí pohled na patra pod vámi, město a záliv Puget Sound. Úplně nahoře se nachází čítárna s podlahou z ořechového dřeva a 3,7 m vysokým stropem.


24

SPLV hlavním podlaží jsou umístěny auditorium pro 275

lidí s místnostmi pro překladatele a dětský koutek s “výukovými sloupy” z betonu a bambusu. Ve druhém podlaží leží “obývák” s kobercem na podlaze a červené zakřivené pohovky pro 20 lidí. Na stejném patře jsou také kavárna, videotéka a místo pro čtení novin a časopisů. Na čtvrtém poschodí je stánek s informacemi a 130 ze 400 celkových veřejně přístupných počítačů v budově. Nová knihovna má kapacitu 1.400.000 titulů. Hadovitě zatočený pás knih obsahuje knihy od hlavního podlaží až k tomu nejvyššímu, kde se vypůjčené knihy mechanicky třídí a vrací nazpět do regálů.


25

The Seattle Public Library


26


27


28


29


30

Příklad komunitní knihovny v Řecku

Veřejná knihovna města Veria nejsilnější knihovnickou institucí a chloubou. Přetvořila se v komunitní centrum, místo učení a vzdělávání, kreativity a zábavy. Děti pracují na uměleckých projektech, dospělí vysílají vlastní digitální filmy na YouTube, prarodiče se účastní kurzu, jak používat Facebook a Twitter. Město má 50 tisíc obyvatel. Knihovně se podařilo prorůst do života komunity, její aktivity sleduje celá země. Využívají fundraising a „patrony“ knihovny. Jejich příběh je silný: video ukázka.


31

Děkujeme vám za pozornost a těším se někdy opět na setkání.


32

Kontaktní údaje PhDr. Libuše Foberová, PhD.

Ústav bohemistiky a knihovnictví, FPF SU v Opavě, Masarykova 37

746 01 Opavae-mail: [email protected]

Bc. Drahomíra BlahováÚstav bohemistiky a knihovnictví, FPF SU v Opavě, Masarykova 37

746 01 Opavae-mail: [email protected]


33

Informační zdroje AABO, Svanhild, AUDUNSON, Ragnar, VARHEIM,

Andreas. How do public libraries function as meeting places? In: Library and Information Science Research, (32) 2010, p. 16-26.

AUDUNSON, Ragnar, ESSMAT, Sophie, AABO, Svanhild. Public libraries: A meeting place for immigrant women? In: Library and Information Science Research, (33) 2011, p. 20-227.

BULLETIN SKIP. Praha: SKIP, 1990-. Vychází čtvrtletně. ISSN 1213-5828. (Rubrika Směr: Co provedou e-čtečky knihovnám, ročník 2011.)

Jean-Claude Carrière, Umberto Eco. Knih se jen tak nezbavíme. Rozhovory vedl Jean-Philippe de Tonnac ; [přeložila Dagmar Slavíkovská]. Vyd. 1. Praha : Argo, 2010. 237 s. ISBN: 978-80-257-0266-6 (váz.).


34

Informační zdrojeFOBEROVÁ, Libuše. Trend ve službách: management

kvality. Knihovna plus [online]. 2010, č. 2 [cit. 2011-11-24]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus102/forber.htm>. ISSN 1801-5948.

FOBEROVÁ, Libuše. Dokonalé služby v hudebních knihovnách. Duha [online]. 2010, č. 4 [cit. 2011-11-24]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/dokonale-sluzby-v-hudebnich-knihovnach>. ISSN 1804-4255.

FOBEROVÁ, Libuše. Formování knihoven na komunitní centra vede k jejich zviditelnění. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2010, roč. 10, č. 1 [cit. 2011-11-24]. Dostupný z WWW: <http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=1196>. ISSN 1213-8231. Kniha ve 21. století - Budoucnost

knihoven - trendy a směry - 15. - 16. 2. 2012

35

Informační zdrojeGLORIEUX, Ignace, KUPPENS, Toon, VANDENBROECK,

Dieter. Mind the gap: Societal limits to public library effectiveness. In: Library and Information Science Research, (29) 2007, p. 188-208, p. 188-208.

JEŽKOVÁ, Z. Komunitní knihovna – příležitost pro knihovnu i obec. Knižnica, 2007, roč. 8, č. 2-3, s. 39-44.

LOŠŤÁKOVÁ, D. Trendy vývoje evropských knihoven. Knižnice, 2007, roč. 8, č. 5, s. 38-43.

Maximize the potential of your public library: A report of the innovative ways public libraries are addressing community priorities (ICMA Public Library Innovations Grant Projects), [online]. 2011, [cit. 2011-11-24]. Dostupný z WWW: <http://icma.org/en/icma/knowledge_metwork/documents/kn/Document/302161>.


36

Informační zdrojeRANKOV, P. Společenská funkce knihoven v

dávné minulosti a nejbližší budoucnosti. ITlib [online]. 2003, č. 1 [cit. 2011-11-24]. Dostupný z WWW:<http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib031/rankov.htm>. ISSN 1336-0779.

SHELBURNE, Wendy A. E-book usage in an academic library: User attitudes and behaviors. In: Library Collection, Acquisitions and Technical Services (33) 2009, p. 59-72.


37

Informační zdrojeSTASSELOVÁ, S. Návštěva prezidentky ALA na

Slovensku. Knižnica, 2011, roč. 12, č. 6, s. 24-32.

Strategie pro evropské knihovny / přeložil a uspořádal Zdeněk Matušík. Praha : Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2006. 124 s. ISBN: 80-85851-16-4.

VLASÁK, R. Nová paradigmata knihovnictví. [online]. 1999, [cit. 2011-11-24]. Dostupný z WWW: <http://www.inforum.cz/archiv/inforum1999/prednasky/vlasak.htm >.


38

Documents

Mapa možných budoucností veřejných knihoven