Jylariánské svátkyběhemltturgického roku

He,Iena Švubová

Olomouc 2008

o Helena Švubová, Šumperk 2008

o Matice cyrilometodějská s. r. o', olomouc 2008

rsBN 978-80-7266-299-9

Úvooev

Mariánské svátky začinajislavností Panny Marie počaté bez poskrn-

ny dědičného hŤíchu, 8. prosince. Soubor mariánsla ch svátku končÍ 21.

listopadu závaznou památkou Zastéceni Panny Marie vJeruzalemc. v h-

turgickém kalendá i na r. 2007 je uvedeno osmnáct mariánslc.ich svátkri.

Některé kalendá e, bl i s katoliclc m kalendáriem, jich ovšem uvádějí pou-

ze sedmnáct. SchIízí v nich památka Panny Marie Guadalupské 12. prosin-

ce. Spolu s památkou Panny Marie Fatimské jsou oba svátly poměrně

nové. Památka Panny Marie Fatimské se do liturgického kalendá e dosta-

la v r. 2000, památka Panny Marie Guadalupské byla zaÍazenav r.2002.Panna Maria Guadalupská je u nás málo známá,p estoŽe byla jiŽ v r. 1910

Piem X. prohlášena za patronku a ochránkyni celé Latinské Ameriky a to-

to prohlášení bylo r. 1933 a 1945 Svatim stolcem obnovováno.

DŤíve byl mariánslc,Ím svátkem také 25. b ezen, kdy církev slavila

svátek Zvěstováni Panny Marie. P i ripravě liturgického kalendá e po

II. vatikánském koncilu byl svátek p ejmenován na Zvěstování Páně, je

to slavnost a p ipomínáme si jí radostn 'okamžikJeŽíšova vtělení.Je to

tedy v prvé Ťadě slarmost PánaJeŽíše a aŽ druhotně slavnost Matky Bo-

ŽiPanny Marie, která sv m svobodn m,,Fiať' - ,,Sta se" p itakala Bo_

Žímu plánu spásy s člověkem.

Tento svazeček si nečiní nárok b t teologickou studiÍ, vznikal prri-

běŽně v cÍrkevním roku pro bližší informaci vě ících šumperské farnos-

ti o tom, co j e obsahem jednotliv ch mariánslc. ch svátkri a j ak probÍhal

v voj jejich slavenÍ v dějinách církve.

Dílko má byt zárovei poděkováním Panně Marii za všechna dobro'

diní, kter ch se mi jejím prost ednicMm v Životě dostalo, s prosbou

o dalšÍ ochranu a pomoc pro celou rodinu.H. Š.

8. prosince

'-{é!í r,.2-;>1; 't

SLAVNOST PANNY MARIE POČATÉBEZ POSKVRNY PRVOTNíHO HŘÍCHU

Na začátku adventní doby slavíme jedenz největších mariánskych svát_

kri, slavnost, kteiou si p ipomínáme,Že Panna Maria byla sv mi rodiči,

sv.Jáchymem a sv. Ánnou, počata jako kter '-

koli jin člověk, ale s ohledem na toho, které-

ho měla nosit ve svém těle, si ji Btih p ipraviltak, Že se nenarodila ve stavu h íchu. onabyla prisobenÍm Ducha Svatého uŽ od prvníchvÍle svého bytÍ vyvolená a p edurčená, aby

porodila Vykupitele. Brih Otec skrze Ducha

Svatého vywo il tělo i duši Panny Marie jako

dristojn 'p íbytek pro svého Syna.

I kdyŽje adventní doba dobou kající, p e-

ce má zvláštní, specifich. ráz radostného oče-

kávání - jtŽbrry p ijde Vykupitel... Počátek

liturgického slavení svátku je prokázán na

k esťanském V 'chodě v 9. stoletÍ, kdy se sla-

vil 9. prosince svátek PočetÍ sv. Ánny: Malé děťátko, čistá panna, jiŽ od-

počÍvá pod srdcem sv. Ánny' Áno, Spasitel světa, na kterého lidé celé

věky čekali, se jtŽbrzy narodí. VykoupenÍ padlého člověka se blíži.Úloha Panny Marie v dcjinach spásy je nastíněna prorock'imi slovy

v zaslíbenÍ o vÍtězsM Ženy rrad hadem, které bylo dáno prvním lidempo jejich pádu' ,,ProtoŽes to uČinil...," íká B h hadovi, ,,mezi tebe a ženu

položím nepŤdtelst'ví, i mezi símě Né a simě její' ono ti rozdrtí hlavu a tyjanu ro7drtíŠ patu." (Gn 3,I4- 15) Těmito slovy Brih uŽ na počátku lid-

swa pŤedpověděl Ženu, zníŽ se narodí ten, kter jednou provŽdy smí í

lidswo s Bohem otcem. Druhym místem v PÍsmu svatém, o které opírácírkev své učení o Neposkvrněném početí Panny Marie, jsou andělovaslova p i zvěstování: ,,Bud' zdrdva, milosti plnd.'." (Lk 1,28) Panna Ma-iabylaplná Ducha Svatého, svatá, tj' bezh íšná, uchráněná jakékoli Žá-

dostivosti, zcela oddaná Bohu, tzn. milostiplná.Víra v početÍ Panny Marie bez poskrnny prvotního h íchu byla vše_

obecn m p esvědčením církve od počátku. Vyznávalijijak prostí lidé,tak velcí světci. Byla to však víra spíše citová a neopírala se o teologic_ké zdrivodnění. Rozhodujícím slovem zasáhla sama Panna Maria svjrmzjevením r. 1830 na Rue du Bac v Pa Éi a tÍm poloŽila teologiclc-i základpozdější mariologie - církermího učení o Panně Marii' KdyŽ se zjevilar. 1830 prosté eholnici Kate ině Labouré v klášte e Dcer kŤesťanskélásky na Rue du Bac v PaŤÍŽi, počínala si jako dobr 'pedagog. P iká-zalaKateÍině, aby nechalarazit medailky s nápisem ,fannaManabezhŤichu počatd". Chtěla tím p ipravit srdce vě ících na vyhlášení článkuvíry o jejím Neposkwněném početí. V letech I830-t835 se nápis namedaili staljiž cÍrkermě uznávanou invokací a medaile Neposkrnněné-ho početí se bleskurychle rozšÍ ila nejen v Ewopě, ale po celém světě.Prisobila zázraČná obrácenÍ, uzdravení, pomoc v Životních pot ebácha mnoho milostí. Jako,,zázraČná medailka" vyvolala ŽádouciŽivou vírua stupe duchovního tlaku, kterj' vyristil ve slavnostní akt, p i němž Pi-us IX. dne 8. prosince 1854 slavnostně vyhlásil dogma, ŽePannaMaiabyla od prvního okamŽiku svého početí uchráněna od dědičné viny.

A protoŽe BoŽská proz etelnost ídí vše dokonale, r. 1858 v LurdechPanna Maria dogma potwdila Íim, že se Bernadetě Soubirousové p izjeveni v Massabielské jeskyni p edstavila: ,Já jsem Neposkrnněné Po-četÍ." Tím takéjako by zavyhlášenÍ článku víry poděkovala.

12. prosince

-rE* 'r(' á1\r:

PAMÁTKAPANNY MARIE, GUADALUPSKÉ

9. prosince 1531 se v Mexiku prostému padesátisedmiletému inďánuJuanu

Diegovi zjevila Parura Maria. Kdp šel na ranní bohosluŽbu a kv'-uce kate-

chismu, na cestě se mu na upatí kopce Tepeyac,

nedaleko města Mexiko, zjevila p e}rásná dívka

indiánského vzezÍeti.PoŽádala ho, uby vyŤídil

biskupovi, Že má na tomto místě postavit kos-

tel. oznámila mu, Že jako milujici Matka míst-

ních obyvatel bude na tomto místě těšit jejich

zármutek a p inášet ritěchu těm, kdo ji sem bu-

dou p ichazet s drivěrou prosit' Biskup ovšem

historce,,méněcermého" inďána neuvěŤil. Dív-

ka v novém zjevenipoŽádalaJuana, aby bisku-

povi na drikaz pravdivosti pťrnesl r Že, které

natrhá na místě prvého zjeveai. Byl prosinec,

čas, kdy pÍicháze|y mra47, na dotyčném kopci

byly jen slcíly, kaktusy, ní a k oví. Juan Diego

ale našel kopec p ímo porostly kvetoucími r Žemi. KdyŽ je pak p ed bisku-

pemz pláštěvysypal, qrn'ofilse najehovni nÍ straně, p ímo pŤed uŽasl miwědl<y, obraz dívky - Panny Marie. V souvislosti s tím byl zázračnéuzdra-

ven na smrt nemocny Dieguv sorj'c. Biskup byl okamŽitě pŤewědčen a na

místě zjevení dal hned stavět kostel' obraz byl prozatím vystaven v soulao-

mé kapli biskupa ve městě a po dostavbě kostela byl v niumfalnim procesí

p enesen na Tepeyac. V ten den došlo ke vzkŤíšení Mexičana, kter'-i byl z ne-

opatrnosti proboden kopÍm azemŤel. Na Žádost Panny Marie bylo místo na_

zváno Guadalup e, coŽ be volně pŤeloát jako,,rozšl pla jsem hnÁa" .

-8-

R. 1539 byla dowšena evangelizace Mexika. V reakci na zázraČné udá-losti p ijalo 8 milionri Ázték katolickou vÍru. R. 1557 mexick.arcibiskuppotvrdil za církev pravost zjevení ar. 1666 začalo oficiálnÍ církermí vyšeEo-vání guadalupsk ch událostí. V dubnu l709byla slarmosÍtě vysvěcena dru-há bazilika Naší milé Paní Guadalupské na Tepeyacu aZ7. ,1. 1737 byla Našemilá PanÍ Guadalupská prohlášena za panonku Mexika.Její církevnÍ i ob_

č'.,'b wátekbyl stanoven na 12. prosince. Dne 2,1. 8. 1910 byla Naše miláPaní Guadalupslcí Piem X. prohlášena za patronku celé Latinské Ameriky.

Mezitím došlo r. 1861 k vyvlastněnÍ veškerého cÍrkelmího majetkuvládními ri ady s vjimkou guadalupské svatyně a r. L9L7 byl ustavoulegalizován vyhlazovaci boj proti katolické církvi. Prezident nechal 14.

listopadu 192I p ed obraz do vázy umÍstit bombu. Neprasklo však anitenké ochranné sklo pŤed obrazem, ač byl zničen téŽk, Že|ezn, k É pŤednÍm. R. 1926 došlo k povstání ,,cristeros" proti náboŽenskému ritlaku. Pa-peŽ Pius XI. opakoval Iz. 12.1933 prohlášení svého p edchridce o usta-vení Naší milé Paní Guadalupské za patronku Latinské Amerilg a r. L945nastal konec otev eného pronásledování cÍrkve státem.

R 19,16 se p i zkoumáni obrazl zjisťlo, Že rrevykazlje stopy po tazíchštětce - drikaz, Že nebyl namalován,;11. prosince 1955 bylo rozhlasem ozná-meno, Že postava v očích Panny Marie na obraze je s jistotou Juan Diego.V lednu L979 JanPavel II. jako první papež navštÍvil pounrí kostel Naší miléPaní Guadalupské a téhoŽ roku byl po drikladném vědeckém zkoumání potwzen.nadpfirozen privod obrazu. Vědci se domnívají, Že v pupile očÍ Pan-ny Marie na obraze je p esně zachycena scéna, která se odehrála v r. 1531

v domě biskupa, kdyŽJuan Diego p ed ním rozvinul svuj plášť s r žemi.R. 1990Jan Pavel II. blaho ečilJuana Diega, r. L992 otev el ve svatope-

trském chrámu kapli k poctě Panny MarÍe Guadalupské a r.2OO2 rozši-il slavení její památky na celou církev.Její svátek se pozvolna dostává do

katolického kalendária. Zďaleka ne vŠechny kalendá e památku 12. pro-since p ipomínají. V novém vydání breviá e pro lailg zr.2oo7 jepamát-ka uvedena poprvé.

My Ewopané toho o Panně Marii Guadalupské víme velice málo. P i-tom je v Mexiku a v celé Latinské Americe - dá se íci - všudyp ítomná.

l. ledna-tlltb '.

- 2,:,* <'

SLAVNoST MATKY BoŽÍ,PANNY MARIE

Na první den občanského roku p ipadá slavnost Mutky BoŽí, Panny

Marie' CÍrkev svě uje pod ochranu Bohorodičky cel nastávající rok,

dalšÍ risek našeho pozemského Života.

Dogma o Mariině BoŽÍm mateŤsM bylo vy-

hlášeno na koncilu v Efezu r. 431 na pot e-

ní nestoriánskeho bludu, ktery upíral Panně

Marii titul Bohorodička a uznával ji po1Jze za

rodičku člověka JeŽíše. Tento den je součas-

ně posledním dnem oktávu Narození Páně

a p ipomínáme si, Že Kristus byl v chrámě ob-

Ťezár' a dostal jménoJeŽíš. Pod názvem Ob e-

zániPánébyl svátek asi od 6. stoletÍ slaven ve

ŠpaněIsku a Galii, na p elomu 13' a 14. stole-

tí se objevuje jeho slavení pod tímto názvemvŘmě.

K zavedenÍ svátku Matky BoŽí, Panny Ma-

rie, v poslední den oktávu NarozenÍ Páně došlo p i reformě církevnÍho

kalendá e po II. vatikánském koncilu. Do té doby se stále slavil pod ná-

nemObÍezání Páně. Ve starší duchovnÍ literatuŤe se uvádÍ, Že p i ob a-

du obŤízky osmého dne po narozeníJeŽíš jiŽ jako malé dÍtě poprvé za

nás proléval svou krev'

- l0- - 11-

V evangeliu sv. Lukáše I,46-55 čteme Mariino Magnifcat:

Velebi md duše Pdna a m j duch ples v Bohu, mém spasiteli,

Že shledl na syou nepatrnou služebníci.Hle, od této chvÍle mě budou blahoslavit yšechna poholení,

že mi učínil veliké věci ten, kteÚ je mocnj,.

Jeho jmeno je svaté a jeho milosrdenství od poholení do poholeníh ttm, hdo se ho bojí.

Prohdzal sílu svym ramenan,rozpťj,Iil ty, hdo v srdci smj,šlejí pyŠně.

Mocné svrhl s trimu a poníŽené povyšil,hladové nlsytil dobr1,miyěcmi abohaté propustil s prd2dnou.

Ujal se svého služebníha lzraele, pamatoval na syé mílosrdenstyí,jak slíbilnašim otc m, Abrahdmovi a jeho potomhttmnavěhy."

Tento chvalozpěv dob e vystihuje Mariino rozpoloŽenÍ:,xeliké věci mi uči-

nilPdn," voláMaia.Ty ,,velihévěct", to nenÍ nic jiného,neŽŽe se Maria stalaBoá Matkou. To bylo děnÍ takveliké, Že je Maria nedoveďa vystihnout a po-jmenovat, proto jen volá ,,Velihé věci mi učínil Pdn." všechna velikost a čestMarie je vjednom titulu - Matka Boá. Nic většího uŽ o ní ne]ze íci.

Další Život Mesiášoly matky nebyl tak nádhern , jak by se dalo čekatpodleMagníficat.PÍijeti BoŽÍho rikolu, to nebylo jen jásání, to byla ná-

maha a trápení po cel; život' Twdá chudoba, ztráta domova, emigracedo ciziny, Život bezdomovcti...

A po náwatu? Život prosté rodiny tesa e v malém galilejském měs_

tečku. Á závér Životaještě bědnějšÍ neŽ všednÍ den v Nazaretě. Tako-v 'byl Život Mutky BoŽí. Pro ni to bylo sebeobětovánÍ aŽ do poslednÍhookamŽiku Života.

Á co to znamená pro nás? obrovsky zisk toho nejpodstatrrějšÍho: B huŽ není abstraktní pojem, ale stojí tu pŤed námi jako člověk z masa a kos-tí, člověk jako my' s datem a mÍstem narození, bydlištěm, státní p ísluš-nostÍ, s datem a místem rimrtÍ. Člověk jako my, a pŤece Brih - BoŽí Syn.Maria je Matka BoŽí, Bohorodička. V tom spočívá všechna její velikost.

-12- -13-

18. ledna4!/& .._,.t{,_,

SVÁTEK PANNY MARIE,MATKY JEDNoTY KŘESŤnNŮ

Česk ' církevní kalendá p ipojuje k Ímskému církevnÍmu kalendá isvátek Panny Marie, Matky jednoty k esťanri. Svátek byl pro naše diecé_

ze povolen LO. záÍí 1966.Jedná se tedy o veli-

ce ,,mlady" svátek.

Sjednocující tendenceje Živá ve všech k es-

ťanskych denominacích. Všeobecně se uzná-

vá, Že rozdélení k esťanri je mokvajíci ránana Kristově Těle a pohoršení světu. V ra-

zem ekumenismus se označuje snaha o du_

chormí sloučení katolÍkri, pravoslarrnych,

anglikánti a protestantli do jednoho viditel'ného společensM, jaké bylo na počátku círk-

ve a ve starověku. YŽdyť"na počátku ,,všichni,hteŤí uvěŤilí, byli spolu a měIi všechno společné"

(sk z,44). Na pŤímlurrr Panny Marie, Mutlvjednoty k esťanri, její Syn jistě opět sjedno_

tí církev rozdělenou h íchem nesvornosti, záisti, nenávisti apychy ,,a

bude jedno stddo a jeden pastyŤ" (Jan 10, 16)' Společná ricta Bohorodič-

ky zristala trval]í'm poutem mezizápadnÍmi a vychodními k esťany i po

jejich rozdělenÍ. Proto bylo usilí o obnolrr jejichjednoty svě eno podjejí ochranu'

St ediskem snah o sjednocení Slovanri ve ví e učinil arcibiskup olo-

mouclo.Í, ÁntonÍn Cyril Stojan, kandidát svato ečení, Velehrad. R. 1891

zaloŽil Apoštolát svatého Cynla aMetoděje pod ochranou Panny Marie,

ktery se zaméÍl na poŤádáni tzv. unionisticlc ch sjezdri, jeŽ se kona-

ly na Velehradě v letech I9O7 , IgOg, 19I I a které se sešly po jeho smr_ti r. 1923 ještě čty ikrát. RovněŽ kaŽdoroční T1iden modliteb za jednotuk esťanri, tzv. alianční tyden na začátku kaŽdého nového občanskéhoroku, je projevem touhy k esťan po sjednocení.

I l. nora

- +{'!4É ' ',).ji -,

NEZÁVAZNÁ PAMÁTKAPANNY MARIE LURDSKÉ

Dne 11. rinora 1858 se zjevila Panna Maria čtrnáctileté dívence Berna_

detě Soubirousové ve skalní jeskyni ,,de Massabielle" u elg Gavy po_

blÉ Lurd ve Francii. Zjeveni se opakovalodo 16. července ještě sedmnáctkrát. V jed-nom zjevenÍ se Panna Maria p edstaila: ,f,jsan N eposhwndté Početí. " Teologové nad tím-to sděIením nevycházeli z ridivu. Jednak ne-

mohli pochopit, kde nevzdé|aná Bernadetap išla k teologickému pojmu,,NeposkwněnéPočetí", dále pak samotÚ titul Neposkrnně-né PočetÍ velice prohloubil dosavadní teolo-gické p edstavy o této věci. od prvopočátkrik esťansM byla Panna Maria uctívána jako

,,milostiplná" (Lk I'28)' ale co všechno totojednoduché andělovo oslovení obsahovalo,to teologové vyjas ovali postupně v prribě-hu dějin. Vyhlášení dogmatu o Neposlonněném PočetÍ a lurdské zjeve-

ní jsou jedním takovim milníkem.Po několika letech drikladného p ešet ování a obez etné opatrnosti

ze strany církve byla tato soukromá zjevení uznánazapravá.od počátku zjeveni k jeskyni, v níŽ vytryskl pramen vody, p icháze-

ly velké zástupy poutník , mezi nimi velky počet postiŽeni/ch nejrriz-nějŠími tělesn mi neduhy. Církevně uznanych zázraČnych uzdraveníza sto let (do roku 1959) bylo 58, ale rilevu p inesla tato pouť mnohemvětšímu počtu poutníkri. V 'zva Mutky BoŽí k pokání probudila v círk-

-t4- -15-

vi hlubší zájem o modlitbu a sluŽbu lásky a podnítila péči o trpící a ne_

mocné. Lurdy jsou místem, kde docházÍ i k uzdravenÍ duše a k četnrmkonverzím zarvrzelych h íšníkri a bezvěrcri.

Slavení památl9 ,,ZjevenÍ Neposhvrněné Pantry Maie y Lurdech" po-volil papeŽ Lev XIII. r. 1891 apapež Pius X. ji rozší il na celou církev,p ičemŽ došlo ke změně titulu na nezávaznou památku ,,Panny MarieLurdshé". Z ak'ru p ejmenování je patrné i stanovisko církve k soukro-mym zjevením: ,,l hdyž círhev tahové nadpŤírozané udalosti u2n ', 'ne7a-

ručuje se nadrueni Ťad za pravdivost tahové udalosti. Pouze tím Ťíhd, ženíhomu nebrdni, aby Ťil v nadp irozané věci tam, hde pro víru jiŽnectry-bějilidshe motivy." (encyklika Pia X. Pascendi Dominici gregis)

Taková zjevení nejsou p edmětem povinné víry. Církev pouze zar!-čuje, Že nejsou v rozporu s učenÍm církve. omezuje se na vypověď, Že

existují váŽné drivody, aby se v ně vě ilo, a Že je dobré v ně vě it, poně-vadž p inášejí prospěšné plody' Autorita učitelského ri adu vyŽadujebezv'hradn 'souhlas, jen pokud jde o dogmata vÍry, která jsou zaruče-na vlastní autoritou BožÍ. To platí o všech zjeveních, i o zjevetinap ' veFatimě, La Salettě a jinde.

Spisovatel Franz Werfel, praŽsk rodák, Žid, ve svém románu ,,PÍseo Bernadetě" vypravuje na záHadě fakt o Životě Bernadety Soubirou-sové a o událostech kolem zjeveni u Massabiellské jeskyně v r. 1858.Dílo napsal r. L94L krátce poté, co se mu podaŤilo uprchnout p ed hit-lerovskÍm nacismem z okupované části Francie. Ve chvílÍch velké tísněslíbil p ed Massabielskou jeskyní, Že vryázne-|i z nebezpečí a bude-limu dop áno doplout k americlcí'm b ehrim, napíše toto dílo jako podě-kování za své zázračné zachránění.

Květen _ měsÍc věnovany v lidové zboŽnostiÚctě Panny MarÍe

Po cebj, měsic hvětan uctíydme v našich hostelich blahoslavanou Pannu

Mani pŤi mdjou ch pobožnostech, ktere sledujt dvojí cíI: oslavují Mathu Bo-

Ži Pannu Mani a p ov zbuzu1í h nasledov dnÍ j ejích ctnosti.

8. května

)$-r

NEZÁVAZNÁ PAMÁTKA PANNY MARIE,PRoSTŘEDNICE VŠECH MILoSTí

Panna Maria, od věčnosti p edurčená za Matku BoŽího Slova, spolupra-

covalajedinečn m zp sobem p i Spasitelově dÍle na obnově nadp iro_

zeného Životav lidslc ch duších a stala se v ádu milosti našÍ matkou.

Toto Mariino mate sM trvá nep etrŽitě v plá-

nu milosti aŽ do věčného zakončení spásy

všech vyvolen ch. Ve své mate ské lásce pe-

čuje o bratry svého Syna, kte í ještě putujív mnoha nebezpečích a nesnázích. Proto je

vzyvána v cÍrkvi jako p ímluvkyně, pomoc-

nice, zachránkyně a prost ednice. Tato slovaje však t eba chápat tak, Že nic neubírají aninep idávají dtistojnosti a ričinnosti jediného

prost edníka, Krista. (viz LG 6I,62)KdyŽ se Panna Maria zjevila r. 1830 sestŤe

Kate ině Labouré, stála na polokouli, pod no-

hama měla hada nazelenalé barvy se ŽluqÍmi

-16- -r7 -

skrrnami, ve v 'ši pasu drŽela v rukou zlatou kouli a na rukou měla prs-teny: na kaŽdém prstě t i, největší prsten uprost ed a nejmenší na konciprstu. V kaŽdém prstenu byl p imě eně vellc'drahokam. Největší dra-hokamy whaly největší světlo, nejmenšÍ whaly nejslabší světlo. Světlase rozši ovala tak, Že dole spl vala. Kate ina uslyšela vnit ní hlas: ,,Ta-

to koule pŤedstavu1e ceb svět..., sl]ětla jsou symbolem milostí, hteré rozd -

ydm yšem, htai o ně prosí." Kate ina pochopila, Že Panně Marii je milé,kdyŽ ji o rtvné milosti prosíme. Panna Maria dáIe Íekla ,,Drahohamy,hteré nesvítí, hteré nevysílají paprshy, pŤedstavují milosti, o hteré lidé zapo-mínají prosit."

,,Zdrdvas, Maria, milosti plnd, Pdn s tebou, požehnand jsi mezi že-

nami..'," tak máme denně pozdravovat Pannu Marii. A pokusme se

uslyšet, jak ona nám ve své vznešenosti a poko e odpovídá: ,,I vy bud'-

te zdrdvy, y děti BožÍ! Vždyť i vy jste plni milosti, hdyz se oteyŤete Boží lds-

ce a p t1mete ji. vždyť í s vdmi je Pdn. I vy jste poiehnani mezi všemi dětmi

lídshého rodu. Jen tomu sami uyěŤte abudete, ihdyby vds byla jenhrstečha,

hvasem vŠeho lidshého poholení a solí země. K tomu vds povolal P n. A natéto cestě učinil mne, svoji mathu, vaŠí matkou a prost ednicí."

Svátek Panny Marie, ProstŤednice všech milostí, se začal slavit v Bel-gii r. 1921 a odtud se rozší il i do někter 'ch jinych zemí.

13. května

..n{4* ri:_' '2-,>íÝ':

_1 '

SVÁTEKPANNY MARIE F'{TIMSKÉ

NejznámějšÍmi 4 snad nejuznávanějšÍmi mariánskmi zjevenÍmi jsou

zjevení v mexickém Guadalupe 1531, francouzské La Salette 1846, rov-

něŽ ve francouzskych Lurdech 1858 a v por-

tugalské Fatimě 1917.

V době boj za l. světové války' 8 dní poté,

co papeŽ Benedikt XV. p idal k Loretánskm li-

taniÍm invok aci,,Kralovno míru, oroduj za nds",

se ve Fatimě 13. května L9I7 zjevtlaPanna Ma_

ria t em pasáčk m, Lucii, Hyacintě a Franti

kovi, kdyŽ jŽ p edtím byli pŤÍtomni zjevení

anděla mÍru, stráŽného anděla Portugalska.

Yynala je, aby se na totéŽ místo dostavili kaŽ-

dého 13. dne po následujících 6 měsícri. P á_

nÍm Panny Marie p i prr'rrÍm zjevení bylo, aby

se děti modlily kaŽďy den rriŽenec za mir ve

svété, zaukonČení války a aby p inášely smír_

né obcti zahŤichy světa a obrácení h Íšníkri. P i druhém zjeveni dětem

sdělila, Že siJeŽiš p eje rozší ení ricty k jejÍmu Neposkrrrněnému Srd-

ci z pěti na devět prvních sobot v měsÍci. Pak 13. července Panna Maria

oznámila, Že na dÍlkaz pravosti zjevení učiní p i svém posledním zjevení

veÍejny záurak. V ten den bylo dětem svě eno tzv. fatimské tajemsM: Ne-

p estanou-li lidé uráŽet Boh a, zaČne během pontifikátu Pia XI. jiná, ještě

horší válka, neŽbyla ta současná. Aby sejí zabránilo, Žádala o zasvé-

cenÍ Ruska jejímu Neposlanněnému Srdci a o smírné svaté p |ímánío prrmích sobotách v měsíci. Budou-li p ijaty její poŽadavky, Rusko se

-18- -19-

obrátí a bude mír. Děti nemohly bj't 13. srpna na místě zjevenÍ, proto-Žebyly uvězněny a vysl]i'chány. P i zjevení 13. záÍi opět p ipomněla slibeny zázrak' Za p ítomnosti více neŽ 70 000 osob 13. íjna došlo k zv'slunečnímu zázraku. Ustal déšť. StŤÍbrny sluneční kotouč začal viŤívěkrouŽit, zrudl, měnil barr,y - Žlutě, zeleně, červeně, mod e afralové oza-

oval oblaka, stromy, skáIy i lidi. Pak se doruda zbarvené slunce zaČaloítit k zemi' Nastal okamŽik,hrrizy, pŤi kterém pŤítomní lidé padali na

kolena, modlili se a káli se za svoje h íchy v obavě ze zániku světa. Ten_

Lo zázračny rikaz vedl k obrácení mnoha h íšníkri a nep átel církve.Na p ání biskupa zLeiria sestra Lucie dos Santos postupně sepsala

zprávu o událostech a zveŤejnLIa první dvě části tzv. fatims\i'ch tajem-

stvÍ' T etí Částzapsala a p edala biskupovi v zalepené obáIce (r. 1944)'Biskup obálku později (r. 1957) p edal do vatikánského archivu, kdebyla uloŽena aŽ do zveŤejnění r. 2000.

Jak vÍme' ke II. světové válce, která byla Pannou Marií p edpovézena,došlo, zasvěcení Ruska jejímu Neposkwněnému Srdci se neustále od_

kládalo. Zda k němu došlo 24. bŤezna 1984Janem Pavlem II., je sporné,protoŽe p i zásvětném ob adu nebylo Rusko v-'slovně jmenováno.

Z náboženského a věroučného hlediska jsou fatimská poselstvÍ do-

slova katechismem církve. P ipominají Časté a ádné svaté p ijímání'realitu pekla' očistce i nebe, drisledky h Íchu, pot ebu smírné obě-

ti, drileŽitost svatého r Žence, rictu k Neposkwněnému Srdci PannyMarie, BoŽí hněv i milosrdenstvÍ a souvislosti mezi politickymi a ná-

boŽenskjlmi skutečnostmi. Portugalsko se tehdy stalo dobrÍ'rn p íkla-dem povznesení společnosti ke k esťanskému míru. 13. května 1931je portugalští biskupové zasvětili v p ítomnosti 300 000 vě ícÍch Nepo-skvrněnému Srdci Panny Marie. Bylo uchráněno nejen pohromy komu_nismu, ale také devastace II. světové války.

Fatimská zjevení jsou církví uznána za pravá, ale ve starších breviá-ích pro laiky není tento svátek ještě uveden' J e zapsán teprve v posled-

ním lydání zr.2007.

3l . května*!#.

SVÁTEKNAVŠTÍVENÍ PANNY MARIE

Svátek věnuje pozoÍnost Setkání Matky Mesiáše s

na KŤtitele, JeŽišova P edchridce. ,,V těch dnech se

tu a spěchala do hor do města Judova. Yešla do

domu Zachariašova a pozdravila AlŽbětu. Když

AlŽběta uslyŠela Mariin pozdrav, pohnulo se dí-

tě v jejím těle. Byla naplněna Duchem sva$m

a zyolala velihj,m hlasem: lPoŽehnan jsi na-

de všechny Ženy a poŽehnany plod tvého těla.

Jah to, Že he mně pŤichazí matha mého Pdna?<"

(Lk 1,39-43)V Čechách se slavil tento Svátek poprvé

28. dubna 1378 a zavedl jej arcibiskup Janz Jenštejna. R. 1389 na jeho naléhání rozšÍ-

il papeŽ Urban Vl. jeho slavení pro celou cír-

kev a stanovil, Že se bude slavit 2. července.

P i ripravě kalendá e podle ustanovení Il. va-

tikánského koncilu 1969 bylo p ihlednuto k p áníJana zJenštejna, aby

se svátek slavil v době mezi ZvěstovánÍm Páné a NarozenímJana K tite-

le. Zároveí jím wcholÍ měsíc květen, věnovany v lidové zboŽnosti uctě

Panny Maríe.

KaŽdá doba má jinj' ideál ŽenstvÍ, ale i jiny ideál cÍrkve. Z této udá-

losti bychom mohli odvodit ideál Ženy a ideál církve pro dnešní dobu.

O slavnosti ZvéstovániPáné 26. b ezna jsme si p ipomínali, jak archan-

děl Gabriel Marii oznam ova|, Že se má stát Matkou BoŽího Syna a Že je-

jí p íbuzná AlŽběta počala ve svém Stá Í S}'na a je jIŽ v šestém měsíci'

I

!

í

',)

I

\

matkou svatého Ja-Maria vydala na ces-

ťI

i:\

-20 - -21-

iliI

I(LkI,26-37 ) Maria se právě dověděla velikou zvěst pro sebe: Bude ma-minkou, matkou Vykupitele. Ále p itom slyšÍ o stárnoucí pÍibuzné NŽ-bétě, Žeje uŽ v šestém měsíci. Co udělá? Ne ekne si:. ,,Co je mi ted' doyšech tetiČeh, ted' musÍm myslet na sebe. " Naopak: Žive si p edstaví, Že

první dítě pro Ženu kolem padesátky neni Žádná maličkost, a hned se

vydá za ní. Proč? Aby se nechala obdivovat, obsluhovat? Kdepak! Abymohla AlŽbětě poslouŽit a b t p i ní v těŽlc'ch chvílÍch aŽ do porodu. Toje ideál Ženy a církve pro dnešnÍ dobu: obraz Ženy a církve slouŽÍcÍ.

l6. června

'1? -'

SVÁTEK NEPOSKVRNĚNÉHO SRDCEPANNY MARIE

Hlasatelem ucty k Neposkwněnému a p eČistému srdci Panny Marie

byluŽ v 17. stoleti sv.Jan Eudes (Ť1680). Roku 1688 byla tato cta

církevně schválena. PapeŽ Pius Vll. (1800-

1823), těŽce zkoušeny Napoleonem' schvá-

lil liturgickou oslavu NeposkvrněnéhoSrdce Panny Marie. Úcta k NejčistšÍmu Srd_

ci Panny Marie se velmi rychle rozší ila po

celé Evropě. Roku 1855 byl zaveden svátek

P ečistého Srdce Panny Marie. Pius X. po-

skytl 3. června L9L2 za obvykl ch podmí_

nek plnomocné odpustky vě ícím, kte í na

první sobotu v měsÍci lykonají smírnoupoboŽnost k P eČistému Srdci Panny Ma-

rie. Benedikt XV. dne 9. listopadu 1920

smírnou sobotu potvrdil a tÍm splnil jedno

z pÍání Panny Marie z fatimsk ch zjevenír.I9I7. Za II' světové války zasvětil Pius XII. 3I. Íjna I94Z ce|y svét

Neposkvrněnému Srdci Panny Marie a od r. 1944 stanovil tento svá_

tek jako závazny pro celou církev na 22. srpen. V r. 1952 zasvěcení

znovu opakoval. od té doby byl svět zasvěcen Neposkvrněnému Srd-

ci Panny Marie ještě několikrát: Pavlem Y|. r. 1964,Janem Pavlem ll.r. 1982 a 1984, poslední zasvěceni světa vykonalJan Pavel II. ve spo-

jení s biskupy celého světa 8' ŤÍjna r. 2000, kdy byla p enesena do Řima milostná socha Panny Marie z Fatimy. Po zasvěcení Panně Mariina Velehradě r. 1993 byl náš národ zasvěcen Neposkwněnému Srdci

.,.,-23 -

Panny Marie našimi biskupy ve Fatimském národním centru v Koclí o-

vé 4. Ťíjna r. 2003.Po upravě církevního kalendá e po lI. vatikánském koncilu slavení

svátku bezprost edně navazuje na slavnost Nejsvětějšího Srdce JeŽíšova.10. prosince 1925 se Panna Maria zjevila sest e Lucii dos Santos, fatim-

ské vizioná ce, v klášte e v Pontevedra a zasvětilaji do poboŽností prv-ních sobot. Po boku měla děťátko, které jako by plulo na obláčku, drŽe|a

mu ruku na ramenou a druhou rukou ukazovala na srdce ovinuté trním.Dítě eklo: ,,Měj smilovdní se srdcan Nejsvětějši Mathy. To srdce je ollinuté tr-

ním, hteré nevděčnílide do něj stdle více zabodavaií, a nani tu nihdo, hdo byje chtělvytrhnout a zahojit." Panna Maria p ipojíla: ,,Pohled|, md dcero, na

srdce oyinuté trnÍm, hteré lidé ustavičně zab o ddv ajÍ rouhdním a ney děkem.

Aspo ty mě potěš d oznam toto: Všem, hdo se po pruních pět po sobě nl-sledujÍcÍch sobot v měsÍci vyzpovÍdají, 7tfučastní se mše svaté a p ijmou svaté

pŤijímdní, pomodlí se pět desdth rtŽence a ve společenstyÍ se mnoubudou75 minutrozjímat o tajanstvích syatého r žanceproto, aby miudělalizado-stiučinění, slibuji, že s nimí budu v hodině smrti se všemi milostmí pot ebn -

mihe spase." Na pokyn zpovědníka se sestra Lucie zeptala, proč je sobotpět. JeŽÍš jí odpověděl: ,]de o smír pěti urdŽeh proti Neposhvrněnému SrdciPanny Marie: 7. Rouhdní proti jejÍmu Neposhvrněntnu početí. 2. Rouhaní

proti jejímu pananství. 3. Rouhaní proti jejímu božshtmu matďstyí a odporp ijmout ji za Mathu lidsna. 4 . PohorŠlivd činnost těch, kdo lte ejně vlevají do

děxk1,ch srdcíIhostejnost a pohrddní, ba dohonce nendyist vťlči Neposhvrně-

né Matce. 5. Dílo těch, hdo ji urdiejí ve su ch obrazech." - ,,Kdo nern že spl-

nít Mdriino pŤdní o pwních sob ot ch, m že využít nasledující neděli, hdy ž to

mojíhněži zv žnych d vod duším dovoli," up esnil PánJeŽíš.Panna Mraria Žáda|a prostŤednicMm Lucie dos Santos pět smírnych

sobot, PánJeŽÍš však rozší il p ání své Matky z pěti na devět prrmích so-

bot a ctihodné sest e Consolatě Bertone to zdrivodnil takto: ,,Prosba mé

Matlly o pět prvnÍch sobot je projevem jejÍ pohory, hterou md i v nebi, pro-

toŽe se necítíb thodna stejné ucty, jakd se prokantje mdnuNejsvětějšímu

Srdci. Moje prosba je všah projevan mé ldshy, hterd nem že snést, abych do-

stal víc neŽ ta, se hterou jsan y ldsce spojen."

l6. července{Ň!'9 ..

. r)_-: -./

SVÁTEKPANNY MARIE KARMELSKÉ

Karmelje hora ve stejnojmenném poho í vlzraeli, zdvihajícím se na b e-

hu St edozemního mo e poblíŽ dnešního p ístavu Haifa. Biblické texty

oslavují Karmel jako symbol krásy a kypÍcí-

ho Života. Nejznámější událostí, která se s tou-

to horou v Bibli pojí, je zápas proroka Eliášeo pravou víru izraelského národa. (9. st. p .

Kr.) Brih bez lidského p ičinění p ed očima Iz-

raelitti zapáJril ohněm z nebe oběť p ipravenoupro něj Eliášem. Eliáš tak nad Baalornimi kně-

Žimi míLézIl a dokázal, Že j en Ho sp odin j e j edi-

n)im a prav,im Bohem Lzraele. Bylo to v době,

kdy se Izrael dopouštěl toho, co je z|é v Hos-

podinovych očÍch, a Hospodin trestal zemi su-

chem.Y závéru 12. st' po Kr. se vjednom z do-

lí Karmelu usadil hlouček k esťanskych pout-

nikri, kte í pocházeli z Evropy a p iputovali do Svaté země spolu se

zástupy t etí k ížové vypravy' Z této malé skupinky se postupně vy-

tvo ilo nové eholní společenství katolické cÍrkve: ád karmelitánti(brat i Panny Marie Karmelské). Jejich spiritua|ítavycházela z biblic-kého textu I Král 18, 44 av obláčku, kter 'vystupoval z mo e a p iná-

šel déšť, viděli p edobraz Matlcy BoŽí. Své eholnÍ společensM svě ilipod jejÍ ochranu. Zeměpisny název Karmel se tak p enesl na širolo-

okruh těch, kte í jsou povoláni k Životu ,,p ed BoŽí wá í" po vzoru pro-

roka Eliáše a ctÍ Matku BoŽí. Řeholní pravidla pro první bratry napsal

il,l

-24 - -25 -

kolem r. 1209 jeruzalémsky biskup sv. Albert a r. L224 dosáhli karme-

litáni jejich oficiáInÍho schválení papeŽem Honoriem lll. Řehole p e-

depisovala brat ím rictu k Panně Marii, uplnou chudobu, p eb vánív poustevnách, zdrŽenlivost od masit'.,ích pokrm , p Ísné posty, ml-

čenlivost a ruční práci' Karmelitánslc,Í ád během času zÍskal takové

uznáni,Že mnoho lidÍ chtělo b t duchovně spojeno s ním a s milostmi,

kterych se ádu skrze jeho spiritualitu dostávalo' PapeŽ Pavel V. proto

r. 1613 dovolil zŤizení laického bIatrstva. Tak k ádu karmelitánri pat Í

l. Íád - eholní brat i, 2. Ťáď - ŤeholnÍ sestry a 3. Íád - laici ,,ve světě".

V Ewopě p ijali karmelitáni podobu Žebravého Ťádu na zprisob fran-

tiškánri a dominikánri' Do Prahy je uvedl Karel lV. roku 1347. Refor-

mátorka karmelitánského ádu sv. Terezie z AviIy v 16. st. založiIaveŠpanělsku větev bos 'ch karmelitánri na rozdíI od privodní větve karme-

litán obuť'ch. V současné době se u nás karmelitáni starajÍ o poutníchrám PraŽského Jezulátka a bosé karmelitky mají svrij klášter v Prazena Hradčanech a v DačicÍch u Prahy.

Zjevnym znamením vztahu mezi Marií a Karmelem je zvláštnÍ á-dové roucho - karmelitánsk' škapulÍ . Podle tradice, která se v ádu

uchovává, svěŤila Panna Maria generálnÍmu p edstavenému Šimonu

Stockovi r' I25I škapulíŤ s p íslibem zvláštni ochrany pro ty' kdo ho

budou nosit. Pro lailg,,ve světě" byl škapulí upraven tak,Že se dal no-

sit pod světskÍ'm šatem. Pius X. dovolil zaměnit škapulí ové roucho za

tzv. škapulíŤovou medaili, kde na jedné straně musí b t znázornéno

NejsvětějšÍ SrdceJeŽÍšovo a na druhé straně obraz Panny Marie.

5. srpna

. i*--r

SVÁTEK PoSVĚCENí ŘÍMSKÉ BAZILIKYPANNY MARIE

Bazilika Panny Marie VětšÍ - Santa Maria Maggiore - v Římě je posvatopetrské bazilice jeden z nejznámějšÍch Ímslc,ich chrámti a pat íi mezi nejstarobylejší mariánské kostely k es-

ťanského Západu.Tak jako slavÍme celocírkermím svátkem

posvěcenÍ ímslq ch bazilik sv. Petra nebosv. Jana v Lateráně, i posvěcení Ímské ba-

ziliky Santa Maria Maggiore je slaveno v ce-

lé církvi. Do ripraly cÍrkevního kalendá e poII. vatikánském koncilu se tento svátek slavilpod názvem Panny Marie Sněžné, coŽ má pri-

vod v legendě, Že místo, kde měla bytbazi-lika postavena, se v parném srpnu pokrylosněhem. Bohar ímslc' patricius chtcl po-

stavit chrám Panně Marii, ale nemohl se Toz-

hodnout pro sprá'mé mÍsto. Poprosil PannuMarii, aby mu sama ukázala, kde si p eje, aby jí byl kostel postaven.

Sníh napadl 5. srpna na část Ímského pahorku Esquilinum. To bylopochopeno jako znamení, kde si Panna Maria p eje mít postaven kos-

tel sobě zasvéceny.Bazilika nese ještě jedno lidové pojmenování, a to ,,U jesliček". Jeli-

koŽ měla b t hlavní k esťanskou památkou na boŽské mate ství PannyMarie (vyhlášeno na koncilu v Efezu 43l),by|a v ní pod hlavnÍm oltá-

em vybudována napodobenina betlémské jes\mě a v nÍ byly uloŽenyjesličky, které se aŽ do dnešních dob v chrámu uchovávají.

-26- -27 -

Pro náš národ je tato bazilika vyznamnátim,ŽezdepapeŽ Hadrián II.

r. 867 v p ítomnosti sv. Cyrila a Metoděje schválil slovanské liturgické

k'''hy, a tÍm, Že je poloŽil na hlavnÍ oltá , povolil jejich uŽívání.

Kopii obrazu Panny Marie s JeŽíškem, ktery je v bazilice Santa Ma-

ria Maggiore v Římě, dostal TobiášJan Becket, zal<ladatel kláštera na

Ho e Matky BoŽi v Králíkách na česko-moravsko-polském pomezí. Vě-

novala mu jej hraběnka Puczartová ze Slati an u Chrudimi. Velmi jej

ctil a vozÍval jej všude, kdekoli jako kněz prisobil. Řikaval, Že kdyko-

li se p ed nÍm modlí, bj'vá podivuhodně vyslyšen. KdyŽ měl později ja-

ko kanovnÍk u svatého Víta v Praze moŽnost postavit kostel, chopil se

pŤÍleŽitosti, aby obtazv kostele dristojně umístil, a to na hlavním oltá i'V prvních dobách poutního místa se zde událo mnoho podivuhodnych

vyslyšení. V současné době je oděv Matky Boži aJeŽiška na milostném

obtaze pokryt st íbrn m plechem, perličkami a zlaÚm náhrdelnÍkem.

obraz se sundává zvláštnÍm vtahem dolri poutníkrim k uctívání.

15. srpna

"$L& ...]' ;4Ď(': _

SLAVNOSTNANEBE]/ZETí PANY MARIE

CÍrkev vě Í, Že P4nna Maria skutečně zem ela, ale jejÍ tělo zristalo nepo-

rušeno abrzy po smlti bylo vzato do nebe. Slušelo se, aby Brih pro zá-

sluhy své Mutky a pro její dristojnost uchrániljejí tělo rozkladu. Rozklad těla není hŤíšn ,ale oškliv-. Církev véii, Že Panna Maria bylavzk íšena ještě p ed všeobecnym vzkŤíšenímvšech lidÍ a jako první z|idipoŽivá lysad tě-

Ia oslaveného.KdyŽ l. listopadu 1950 papeŽ

Pius XIl. prohlásil zaČlánekwry,Že po skon-

čení Života,,byla neposhvrněn Matha Boží vza-

ta s tělem i duŠÍ do slavy nebeshé", potwdil tÍm

to, co k esťané uŽ odedávna vě ili a společněoslavovali tento den p i bohosluŽbách. VJe-ruzalémě se slavil svátek Nanebevzetí PannyMarie jiŽ v 5. století, od 6. století ho slavil celk esťansla- V chod a od7. století se zača| sla-

vit v Římě.Katolické kostely velmi čas:o byvaj1 zastěceny Panně Marii Nanebevzaté.

Písmo svaté o konci pozemské pouti Matky BoŽí mlčí, zato však exis-tuje velké mnoŽswí legendárních zpráv. Podle jedné zbožné pověsti se

apoštolové, kdyŽ se b|iŽi|^ smrt Panny Marie, zvláštním Íizenim BoŽÍm

sešli ze všech krajin k jejímu mrtnÍmu loŽi a byli p ítomni její smrti.Pochovali pr;il potom Pannu Marii v zahradé Getsemanské. Jen jedinapoštol p išel aŽ po poh bu - svaty Tomáš. Bylo mu |ito, Že uŽ nespat-

il Matku BoŽi, a proto si vyprosil, aby apoštolové otev eli Mariin hrob,

-29 -

aby se s nÍ mohl rozloučit. I otev eli hrob a tělo Panny Marie tam neby-

lo, jen pohŤební šat a velké mnoŽsM líbezně vonÍcích rriŽí. Tu pr apo-

štolové hrob opět uzav eli a uznali po dlouhém pŤem 'šlenÍ, Že Pán sám

neposkrrrněné tělo své Matky učinil neporušenÍ'rn avzal1e do nebe.

V jednom z jeruza|émslc- ch chrámri, ktery je v současnosti v péči

pravoslar,nych mnichri, je ukazován turist m hrob' ve kterém byla Pan-

na Maria ridajně pochována. Na uŽší straně je malé zasklené okénko,

kterym mohou turisté do hrobu nahlédnout.

Ve skutečnosti není jisté, kde Panna Maria zem ela. Poslední zmÍnka

o Životě Panny Marie v PÍsmu svatém Ťíká, Že apoštolové se po JeŽíšo-

vě nanebevstoupení wátili z olivové hory do Jeruzaléma a jednomysl-

ně setrvávali v modlitbách spolu s Ženami a sJeŽíšovou matkou Marií'(Sk 1'12-14) Podle některychzpráv Panna Maria zem ela vJeruzalémě,

ale podle jin 'ch to bylo v Efezu v Malé Asii, dnešnÍm tureckém Seljuku,

kam odešla se svatymJanemzapronásledování k esťanri Herodem Ag_

rippou. Archeologické lykopávky tomu nasvědčují.

22. srpna- $1{É' ' '

|'''1_''l\ Ý

PAMÁTKAPANNY MARIE KRÁLOVNY

Liturgické texty 'i písně a modlitby vyjad ující lidovou zboŽnost ozna-čovaly Pannu Marii odedávna titulem Královna. O rozší ení tohoto titu-lu se zaslouŽily p edevším Loretánské litanie,které v závérečné části oslavují Pannu Mariivjejí nebeské slávě. V první Části t etího od-dílu jako královnu velkj'ch starozákonnÍchpostav, v druhé části jako královnu svat' chNového zákona a cely t etí oddíl, vzyvajíciPannu Marii jako králorryru, končí zvoláními

',Kr .loyno bez poshvrny dědičného hŤíchu poča-

tá",,,Krdlovno nanebeyzat "',,,Krd,lovno

posvdt-

ného r Žence" a ,,Krdlovno míru", která celéLoretánské litanie zast ešujÍ. Tato posledníčtt'i zvolání jsou drikazem ducholryrÍho rnFo_je vnit ního Života cÍrkve. Bylo o nich rozhod-nuto aŽ v novějších dějinách církve.

Ve starém liturgickém kalendá i najdeme několik svátkri Panny Ma-rie Králormy, nap . Panny Marie Královny apoštolri, mučedníkri, všechsvati,ch atd. ovšem tyto svátky se slavily jen v někter ch krajinách ne-

bo jen jako ádové svátky. PapeŽ Pius XII. ustanovil It. Ťíjna 1954u p íleŽitosti stého vyročí vyhlášení dogmatu o Neposklrněném PočetÍ

Panny Marie jednotn svátek Panny Marie Královny nebe a zemé a svá-

tek dostal jakoby novou duchormí nápl .

Mariino královswÍ je t eba chápat v duchormím smyslu a jeji krá-lovská hodnost ve slávě je odvozena od královské hodnosti Mesiáše.

-31-

V plném vyznamu je jedině JeŽÍš Král. Maria je Královnou aŽ druhot-

ně. P edobraz tohoto vztahu najdeme v 1. knize Královské, kdyŽ za

mlad m králem Šalomounem, ,,Králem pokoje", na zaČátku jeho vlády

p išla jeho matka Batšeba s prosbou. Král jí vyšel vstŤÍc, poklonil se jÍ

a pak se posadil na svrij trrin. Králově matce p istavili druh 'trrln a ona

se posadila po jeho pravÍci. Pak Ťekla; ,,Mám k tobě jednu malou pros-

bu. Neodmítni mě." Král jí odvětil: ,,Žaaei,má matko, tebe neodmítnu."

(1 Král 2,I9-zO) Panna Maria pro své mimo ádné omilostnění a vyji-

mečné zásluhy má v nebi postavení mezi anděly a svatymi jako sku_

teČná Králormausazená pŤi Synově trtinu, celé nebe jiuznává za svoji

Královnu a ochotně sejí podrobuje. Současná kŤesťanská zboŽnostmá

p ed očima Marii - věčnou Pannu, Matku Boha, VtělenÍm a Vykoupe-

ním spojenou s Kristem, která má pouze svěŤenou a zprost edkující

moc. Voláme k ní: ,,oroduj zalás",nikoli ,,smiluj se nad námi".Její moc

je odvozena od královské moci jejího Syna.

Kult Panny Marie Královny jde paralelně s kultemJeŽÍše Krista Krá-

le podobně, jako se rozší il kult BoŽského Srdce Páné a teprve po něm

následovala ricta Neposkwněného Srdce Panny Marie.

Kjeho slavenÍ papeŽ určil poslední květnovy den. PŤi upravě cÍrkev-

ního kalendá e po II. vatikánském koncilu došlo k p eloŽení svátku na

22. srpen, protoŽe je tím lépe vyjád ena vzájemná souvislost mezi na-

nebevzetÍm a korunovací Panny Marie.

a. záYí

$hÉ! ' :1_:rL1{'r: {

SVÁTEKNARoZENí PANNY MARIE

Je to jeden z nejstarších mariánsk,ch svátk , kter dosvědčuje vÍruk esťanri, Že se Panna Maria narodilabez poskrrrny dědičného h íchu.U všech svat ch kromě sv. Jana K titele se to-

tiŽ slavÍ pouze den jejich mrtí, tj. den jejichnarozeni pro nebe. Jen u Panny Marie a sv. Ja-na K titele se slaví ještě i den jejich naroze-nÍ. Vychodni církev ctÍ Pannu Marii a sv.JanaKŤtitele jako dva největší z lidí' Jejich uraby-la podrobena nejt쎚ím zkouškám a oni pŤinich projevili nejhlubší pokoru.

Skutečnj' den narození Panny Marie ne-známe. Datum 8' záŤi se objerrrje poprvev 5. stoletÍ vJeruzalémě. Byl to v' roční denposvěcenÍ baziliky postavené na místě, kterétamnÍ tradice označovala za misto narozeniMutky BoŽí. SlavenÍ svátku NarozenÍ PannyMarie 8. záÍi jako jedno zmá|a p ečkalo všechny reformy cÍrkevníhokalendá e a od7. století se nep etrŽitě slaví v celé církvi' Podle data8. záÍi bylo stanoveno datum 8. prosince - slarmosti Panny Marie po_

čaté bez poskvrny prvotního h Íchu.Říkáme, Že kde je Panna Maria, tam je Duch Svaty, protoŽe ona by-

la jiŽ p i svém početí prisobenÍm Ducha Svatého uchráněna od prvot-ní viny, jako nové stvo ení byla plná Ducha Svatého a po svém ,,fat"se stala nevěstou Ducha Svatého. Radost a plnost darri Ducha Svaté-ho je s ní tedy nerozlučně spjata' KdyŽ vešla do domu Zachariášova

-32 - -33 -

a NŽbétauslyŠela Mariin pozdrav,pohnulo se dítě v jejím těle, byla na-

plněna Duchem Svatim a zvolďra velik m hlasem: ,,Požehnand jsi nade

všechny Ženy..."

StaŤec jménem Simeon, veden Duchem Svatym, p išel do chrámu,

kdyŽ rodiče p ináŠeliJeŽÍše, aby splnili, co o dítěti pŤedpisoval Zákon.

VzaI ho do náručí, chválil Boha a naplněn Duchem Svat'.Ím prorokoval

o tom Dítěti' Podobně i proro\mě Anna k nim p istoupila, chválila Bo-

ha a mluvila o tom Dítěti všem, kte í očekávali vykoupeníJeruzaléma.

Past Ťi, kte í se wátili od betlémské jeskyně, oslavovali a chválili Boha

za všechno, co slyšeli a viděli, jak jim to zvěstovali andělé. Velikou ra-

dostí, jednÍm z ďariDucha Svatého, byli naplněni tŤi mágové z daleké-

ho v. chodu, kdyŽna\ezLidÍtě s Marií, jeho Matkou.

Radost a plnost darri Ducha Svatého mriŽe p icházet sL<rze Pannu

Marii i do našich duší, budeme-]Ii jívzyvat jako p ímluvkyni, pomocni-

ci, zachránkyni a prost ednici. Jako ,,P íčina naší radosti" je naqvána

v Loretánskych litaniích' Radost je stav duše, bez kterého nemriŽeme

Iidsky Žít, h ejiv', posilující pocit rmitŤnÍ shody mezi pot ebou a jejÍm

naplněním, pocit harmonie. Skutečná radost je darem, kter si nemri-

Žeme koupit. MriŽeme jej však obdrŽet, budeme-li vzyvatJeŽišovu mat-

ku Pannu Marii.

12. záYí

di4É . '

a ;1, 14;: .. '

SVÁTEKJMÉNA PANNY MARIE

,'...byl anděl Galriel poslán od Boha do galilejského města, které sejmenuje Nazaret, k panně zasnoubené muŽi jménemJosef, z rodu Davi-dova;jméno té panny bylo Maria." (Lk 1,26-27). Srdcím kŤesťanri neni Žádnéjiné jménotakb|izké jako jméno Matky BoŽÍ.

Zavedenisvátku k její poctě spadá do 17. sto_

letí, kdy byla Ewopa ohroŽena invazí turec-kého vojska. Turecké vojsko se dostalo aŽ

k VÍdni a zdáIo se, Že k esťanství bude je-jich nájezdem násilně lywáceno' obyvate-lé obleŽené Vídně woucně volali o pomock Panně Marii a jejich prosby by|y vyslyše_ny. Polská vojska pod vedením králeJana So-

bieského pŤed branami Vídně Turky slavněporazíIa a na památku této události r. 1683byl zaveden do liturgického kalendá e svá-

tekJména Panny Marie. Mnohá mariánská poutní místa mají kostelyzasvécené právě jménu Panny Marie. Svátek je v liturgickém kalendá_i, ale není uveden v breviá i pro laiky. P i oslavě tohoto svátku uŽÍ-

vá církev pŤíslušné modlitby a texÍy ke mši svaté ze společnych textrio Panně Marii.

V modlitbě sv. Bernarda, velkého ctitele Panny Marie, čÍeme: ,,V po-

hušeni, pochybnosti, trdpení pohled' na hvězdu, vzjuej Mani." Jméno Pan-ny Marie je pro nás jakoby jit enkou, kterou v dávn ch dobách vyhlÍŽelimo eplavci. VeČer se jim ukazovala jako první, ráno zhasínala jako po-

-34- -35-

slední. KdyŽ viděli její světlo, věděli, Že jim nehrozinebezpeČí. Ale kdyŽ

jim ji mlha zakryla, bylo nebezpečÍ blízko. Jit enka byla pro ně ,'hvěz-

dou mo skou,,. Jit enka, pozorována prost m okem, jeví se většÍ a jas-

nějšÍ neŽ jiné hvézdy. P i jejím v chodě blednou ostatní hvězdy. Ap ece

i jit enka je jen planeta bez vlastního světla. Sama není zdrojem světla.

Ona pouze p ijímá paprsky slunce, které na ni, na ,,prost ednici", do-

padají, a odráŽí je na zern' a do vesmíru . KdyŽ slunce vyjde a ukáŽe se

na obzoru, jit enka zmizi. Po západu slunce se záse ukáŽe na opačné

straně.

Jako hvězda od hvězdy se liší jasem, tak se Panna Maria, ,,hvězda jitŤ-

ní.., sv m jasem a svym poslánÍm lišÍ od všech ostatních hvězd - ostat-

nÍch svao. ch a blahoslaven .ch. Je nejblíŽe slunci, které porodila světu

a kterému bez pŤestání slouŽÍ.

Svátek jména Panny Marie je vlastně jmeninami Matky BoŽi a my jitoho dne děkujeme za všechno, co pIo lidswo a kaŽdého z nás koná.

|5. záťí4!t!, ,)_,i _,

PAMÁTKAPANNY MARIE BOLESTNÉ

Tato památka souvisí s uctou k bolestem Panny Marie, které lytrpělave spojení se svym Synem. Mariánské modlitební knihy r,1rpočitáv^ji

sedm bolestí:l. Proroctví Simeonovo v jeruzalémském

chrámu'2. Útck do Egypta.

3. Hledání dvanáctiletého JeŽíše kdyŽ seztratil p i zpáteČni cestě z jeruzalémské-

ho chrámu.

4. SetkánÍ s PánemJeŽíšem, nesoucím k ÍŽ.

5. Utrpení matky, která stojí pod kŤíŽemna Golgotě.

6. SnÍmáni zkitŽe a krátké spočinutí mrt-

véhoJeŽíše v náručí Panny Marie.7. Poh eb PánaJeŽiše.

Čislo sedm chápeme jako symbolické, znamenající plnost uÍpení.Úcta k bolestem Panny Marie se zaČa|a šÍ it v cÍrkvi ve 13. století p e-

devším zásluhou ádu servitri - sluŽebníkri Panny Marie. Svátek Bo-

lestné Panny Marie nalezneme v dějinách církve poprvé r. L423 jakomÍstní svátek naŤizeny díecézni synodou v KolÍně nad R nem na odči-nění všech svatokrádeŽÍ, k nimŽ došlo během husitskych válek, a slavilse v pátek p ed Květnou nedělÍ. Y r. 1727 bylo slavení rozší eno na ce-

lou církev. Řád servitri však slavil odr. 1627 tento svátekjako ádov't etÍ neděli v záŤi.PapeŽ Pius MI. na poděkovánÍ za šťastny náwatze za-

-36- -37 -

jetizavedltento svátek j ako závazny pro celou cÍrkev. Po posledni ripra_

vě cÍrkel.ního kalendá e zapapeŽe Pavla M. byly oba svátky sjednoceny

a slavÍ se15. záÍi - den po svátku Povyšení svatého K iŽe.

Panna Maria byla od raného mládí sirotkem. Její mládí nebylo na-

plněno obvyklou dětskou bezstarostností. od dětsM byla vychovávána

v jeruzalémském chrámu. Později musela ve vysokém stupni těhoten-

ství podstoupit namáhavou cestu do Betléma, kde v nuzné betlémské

jeskyni, která slouŽila jako stáj pro dobytek, porodila světu Spasitele.

Následoval utěk do Egyptajen s raneČkem nejnutnějších věcí, aby za-

chránila Život svému ditěti. Brzy po náwatu zem el sv. Josef a její jedin '

syn JeŽíš odešel ve svych t iceti letech plnit své poslánÍ. Zristala sama

v tichu nazaretského domku. Není to záviděníhodnjl Život. Během t Í-

letého ve ejného JeŽíšova prisobení na|ézáme o ní jen malé zmínky:

VJanově evangeliu, kdyŽ se pŤimlouvá za novomanŽele v Káně Gali-

lejské Qan z,3-5), dále u Lukáše (Il,z7 -z8) a u Matouše (12.46-50)'

Žila vskrytu a nenápadně. AkdyŽ nadešlaJeŽíšova hodina' byla Panna

Maria nablízku svému synu a její srdce trpělo s nÍm. Byla plna strachu

o něj, kdyŽ pozorovala mraky zloby, které se stahovaly nad jeho hlavou'

Pak sledovala prrivod k íŽové cesty, ktery smě oval na Kalvárii. Evan-

gelisté zmi ují Ženy, které stály pod k íŽem: Marii Magdalenu, MariiKleofášovu - matku apoštola Jakuba mladŠího a Judy Tadeáše, a Salo-

me - matku apoštolriJakuba staršÍho aJana'Jediny evangelista sv'Jan

p ipomíná ještěJeŽíšovu Matku Marii. Po t Íhodinovém smrtelném zá-

pase jí poloŽili do klínaJeŽíšovo zmučené tělo. V očích světa skončilJe_

žíšriv i Mariin Život fi.askem.

AŽ nebudeme mít sílu snášet rány osudu a naše srdce bude plné zou-

falstvÍ a beznaděje, vzpome me si na bolestnou Matku ustaviČné po_

moci' Ona to bude, která nás povzbudí a dodá nám novou sÍlu. ona ví,

co je to bolest srdce.

ŘÍjen _ měsÍc ZasvěCeny modlitběsvatého rŮžence

z. Ííjna

"*!!4! .\,.,.],Ji "

,

ZAIiAZNÁ pnlaÁrrcnPANNY MARIE RŮŽENCOVÉ

Modlitba rriŽence se ve své dnešní podobě šíŤila od 15. století p ede-

všÍm zásluhou dominikánri.Jednotnou podobu rriŽence stanovil papeŽPius V. r. 1569. Svátek Panny Marie RriŽenco-vé se p vodně jmenoval Panny Marie VÍtěznéaby|zaveden roku 1572na památku slavné_

ho vítězství k esťanskych vojsk nad Turkyv námo ní bitvě u Lepanta, která se odehrá_

Ia 7. Ťijna I57I. Aby zachránl| k esťanstvíp ed invazí islámu, r.yhlásil Pius V. k ÍŽové

rriŽencové taŽeni a svě il osud rozhodujícíbitvy R Žencové Panně Marii. Prosil k esťa-

ny v Římě, aby se v den válečného st etnu-tí nep etrŽitě modlili v ímskych chrámechsvaty rriŽenec. Na poděkování Panně Mariizavitézstvi byl potom zaveden svátek PannyMarie Vítězné' Roku L573 byl svátek p ejme_

nován na svátek Panny Marie - Králor.ny svatého rriŽence a p eloŽenna prrrní Íjnovou neděli. Po vítězné bitvě nad Tu.ky

" biwě u Petrova_

radína (v b valéJugoslávii) 5. srpna 1716 bylo slaveni svátku rozšiŤe-

no na celou cÍrkev. P i upravě liturgického kalendá e za papeŽePiaX.

-38- -39 -

v r. 1913 se slavenÍ svátku wátilo zpét na 7. Íijen, coŽ trvá aŽ do sou-

časné doby.

Jan Pavel Il. v apoštolském listě Rosarium Virginis Mariae vyhlašuje

novy rriŽenec světla a pÍše: ,,RosanumVirginis Mariae - R ienec Panny

Marie, hterjl se zynuhnuti Ducha Syatého postupně roryíjel v druhém tisí-

ciletí, je oblíbenou modlitbou mnoha světai a učitelsbj' uŤad círhve h nÍ čas-

to wbízí... Shrze r Ženec zíshdvdvěŤícíhojnost milostí, jaho by je pŤijímal

pŤímo z ruhou Mathy Vyhupitele... Na pozadí slov Zdrdvas Mana prochd-

zejí pŤed očima duše nejdťtleŽitější ud losti z JežíŠova Života. TvoŤí spolu

radostn ,bolestn a slavn r'tiženec,hter5, nds pŤivddíh Žiyernu spojenÍ s Je-

Žíšem shrze Srdce jeho Mat|ry. Současně m Že naše srdce do sledu těchto

r Ženco, ch desdth L zahrnout všechny zdležitosti, hteré utvdŤejí život jed-

notlivce, roditty, n roda, cÍrhye a syěta, osobní zdleŽitosti i zdležitosti bli*ních, a ryIaštním zp sobem těch lidí, htďi nam stojí nejblíŽe a kteŤí ndm

ležÍ na srdci. Tah dostdva prost modlitba r žence rytmus lidskeho života.. .

R Žettec jaho modlitba za mir je tahé modlitbou za rodinu a pro rodinu...

Je t eba se \]rdtit h modlítbe v rodině a prosit 7a rodiny a yyuŽiyat h tomu

tuto Jormu modlitby... Rodina, hter se sjednotí v modlitbě, z stane sjed-

nocend... Mnoho současnjlch rodinn ch probltm , zvlastc ve společnostech

ehonomichy vyspělych, vpfud ze shutečnosti, Že homunihace se stdva std-

te obttŽncisi. Nejsme schopni bj,t pospolu a bohuŽel ty Ťídhé momenty, hdy

jsou všichni spolu, pohltí televiztí podívand. Začít v rodině znoyu s mod-

litbou r žence znamend vpustit do kaŽdodenního žwota 7cela jiné obrazy,

obrary tajemsfrí spasy: obra4l Vyhupitele, obrazy Jeho Nejsvětější Matlry.

Rodina, hter se spolu modlí r Ženec, vytvdŤí něco zhlimatu domhu v Na-

zaretě: Ježiš je postdven doprostŤed, sdíIíme s Nim radosti i bolesti, vhld-

ddme do Jeho ruhou pot eby a plany, zíshdv me od Něho naději a síIu pro

další cestu... Pro rodíče se dnes stdvd st le obt%ne1stm sledovat děti y r z-

nych etapdch jejich ži,vota... modlit se r lŽenec za děti a ještě lepe s dětmi,

vychovdvat je od tlého věhuh tomuto dennímu momentu rodinného >mod-

litebniho zastal]enÍK jistě nepŤedstavuje ryŤešení všech problanti, ale je to

nezane db ateln d duch ov ní p omo c. "

2l . listopadud$t& .,

ZÁVAZNÁ pnvÁrrcnZASVĚCENÍ PANNY MARIE V JERUZALÉMĚ

Slavení tohoto svátku se neopírá o PÍsmo svaté, protoŽe to o událos-tech z dětsM Pánny Marie mIčí' opírá se o starobylé k esťanské le-

gendy a apokryfní evangeliumJakubovo odneznámého autora - snad jiŽ z 2' stol. - vekterém je uvedeno, jak byla Panna Maria sv'-mi rodiči sv. Jáchymem a sv. Ánnou p ivede-na do jeruzalémského chrámu, aby zdebylavychovávána. Rodiče ji pŤÍvedli a ,,obětovali"ji Bohu - proto se svátek také tak privodněnaryva|: obětování Panny Marie. Panna Ma-ria se v jeruzalémském chrámu p ipravova-la na své Životní poslánÍ. Zde čet]a ve spisechprorok , učila se zpivatŽalmy arozjímala Bo-Ží slovo' Její znalost Písma dosvědčuje chva-lozpěv Magnificat, ve kterém velebí Boha zato, co jí učinil.

Slavení památky má svrij ptivod na V 'chodě a slavila se pod názvemVstup Matky BoŽí do chrámu. PoblíŽ jeruzalémského chrámu byl po-staven a r. 543 posvěcen mariánsk, chrám, kter byl sice v následují-cích staletích zbo en, ale k esťané na V 'chodě dále slavili památku jehoposvěcení jako mariánslc,Í svátek. Kdy se slavení svátku dostalo naZá-pad, nelze s jistotou íci. Traduje se, Že vyslanec kyperského krále FilipzMaizeresvylíčil u avignonského dvora papeŽiŘeho i XI. slavení svát_

ku s takov m zápa|em,ŽepapeŽ schváliljeho slavenÍ iv západnicírkvi.Sixtus IV. potom r. I472jeho slavení pot\rrdil a rozší il pro celou cír-

-40- -41-

kev. P i reformách kalendá e bylo jeho slavení na nějalc čas zrušeno,

ale znovu bylo obnoveno jako svátek obětovánÍ Panny Marie. Od refor-

my kalendá e po II. vatikánském koncilu bylo jeho slavenÍ Pavlem M.stanoveno jako památka pod názvem Zasvěcení Panny Marie vJeruza-

lémě.My si tímto svátkem p ipomínáme osobní zasvěcení Panny Marie Bo-

hu, jímž se zcela odevzdala do sluŽeb díla spásy, a stala se tak vzorem

všem, kte í Bohu zasvětili svťrj Život.

,,Všichni, hdo jsou povoldni od Boha h žiyotu podle evangelních rad

a up ímně slibují je zachovd'vat, slouŽí Bohu nerozděIen ryn srdcem... Ře'

holnící a Ťeholnice se zíhqÍ sebe, své v tle a pŤijímají dobrovolně chudobu

a podŤizují se zlaslly'h Bohu lidem víc, než je ndŤízeno, aby se tah doho-

nale podobali Kristově posluŠnosti. BoŽílid totiŽnand zde na zemi trvaly

ilomov, ale htedd budoucí vlast; Ťeholní stay, hterj osvobozttje své člany od

Časn ch statostí, m Že lepe uhdzat všem v ěŤícím v ěčné ho dnoty. Kromě to-

ha tento stav lepe napodobuje onan zp sob Života, hteÚ p ijal Syn BožÍ.,

hdyŽ p tŠet na svět, aby ushuteČnil v tli otcovu; doporučil pah tento ži'vot

učednÍh m, htert ho ndsledov ali. Řeholní stav j edinečnjrn zp sob an hlas a

nad arcnosthrdlovství Božího nade všechny pozanshé hodnoty. Tento stay

nepatŤí sice h hierarchichtmu zŤízaní círhve, ndleŽí všah pmně h jejímu ži-

otu a s\tatosti.' (LG 43,44)

MODLITBA K PANNĚ vRnIl

Marta, Matho BoŽí,

uchovej mi srdce dítěte, čisté a pr zračné jaho horsbj, pramen.

Vypros mi srdce prosté, hteré y sobě nežwí smuteh ahoŤhost.

Srdce velhorysé v ddvdní a něŽné y soucitu.

Srdce věrné avelhodušné,hteré nezapomíndna žddné dobro

a nenryslí n4 pomstu za žddné zlo.

U či mé srdce tiché a p ohorné, milující b ez vyhrady,

ochotné ztratit se pŤed-Iv'j,m Synem v srdci druheho.

Srdce velhorysé a nezdolné, hteré Žddn . nevděčnost neuzavŤe

a Žddn d lho stejn o st neunay í.

Srdce, hteré trapí jen touha po sldvě Ježiše Knsta.

Srdce zraněné jeho l shou,

srdce, jehoi rdna nenalezne vyléčení jinde neŽv nebi'

,4tnen.

- 42- -43-

OBSAH

8. prosince .

12. prosince .

t. ledna .

18. ledna .

1I. rinora .

8. května .

13' května .

3l. května .

16. června .16. července .

5. srpna .

15. srpna .

22. srpna .

8. záii .

12. záŤi .I5.záii .

7. íjna .2I. listopadu .

S|av no st P anny Mar ie p o čaté

bezposhvrny prvotníhohŤíchu.........'. ..'..'.....7PamdthaPanny Marie Guadalupshé ..........'.9

Slaynost Matky BoŽí, Panny Marie. .............1I

Svdteh Panny Maríe, Mathy jednoty h esťan .........''....... t3N ez v aznd p amdtha Panny Marie Lurdshé.'....''......'.....'.'I5

N e zdv aznd p am dtha P anny Mar i e,

Prost edníce yšech mílostí .... ........................ 17

Sll teh Panny Marie Fatimshé......'.'.....''....''..........''..........19

Svdteh NavŠÍÍveníPanny Marie.'.'.....''' ........21

Sv dteh N eposhvrněného Srdce Panny Marie .................'... 23

S,v tehPantry Maríe Karmelshé .'..........'...'..........'.............25

Svdteh Posvěcení Ťímské bazililE Panny Marie ................27

SlavnostNanebeyzetíPanny Marie' .'.'.......'.29

PamdthaPanny MarieKrdlovny....... ...........31

Sv tehNmozenÍPanny Marie.'.'.'.....' ...''.....33

SvdtehJménaPanny Marie '...'.....'......''....'..35Pamdtha Panny Marie Bolestné ......'' '..........37Z fu a7nd p andtha P anny Mar ie Rťtžencov é ..............'.......39

Zdvaznd pamdtha

zas ěcenÍPanny Mariev Jeruzalémě... .........'11

-45 -