Upload
qiana
View
59
Download
5
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Metabolismus myokardu. Fyziologie cirkulace. Krevní tlak. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 2007. Metabolismus myokardu. v klidu 70 % mastné kyseliny, sacharidy málo při ischémii anaerobní glykolýza (málo energie, laktát, bolest) - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Metabolismus myokardu. Fyziologie cirkulace. Krevní tlak
MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D.
Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 2007
Metabolismus myokardu
• v klidu 70 % mastné kyseliny, sacharidy málo• při ischémii anaerobní glykolýza (málo energie,
laktát, bolest)• silná ischémie: ATP-ADP-AMP-adenosin
– ten uniká z myocytů a působí koronární vazodilataci– do 30 min 50 % adenosinu pryč, ale tvoří se
maximálně 2%/h– rychlost obnovení průtoku je pro přežití kardiomyocytů
klíčová
Fyziologie cirkulace
• arterie: vysoký tlak a rychlost, silné stěny
• arterioly: silné stěny, schopnost několikanásobné změny průměru
• kapiláry
• venuly, vény: nízkotlaké, tenké stěny, transportní a rezervoárová funkce
Distribuce krve
64%13%
7%
7% 9% veny
arterie
kapilary
srdce
plicni obeh
Průřez a rychlost
• aorta 2.5cm2, arterioly 40cm2, kapiláry 2500cm2, venuly 250cm2, duté žíly 8cm2
• rychlost nepřímo úměrná průřezu: aorta 33cm/s, v kapiláře 1000x pomaleji– při její délce 0.3-1 mm je v ní krev 1-3 s
Průtok krve cévou
• tlakový gradient, odpor cév
• nezávisí na absolutním tlaku
RP
Q
Geometrie cévy
Hagen-Poiseuillův zákon
Q = Pr4/8l
protože
R=8l/r4
r – poloměr průsvitu cévyl – délka cévy– viskozita krve
Průtok je úměrný čtvrté mocnině poloměru cévy
Funkční důsledky
• zásadní význam arteriol, které nejvíc dokáží měnit průměr (stonásobné změny průtoku)
• viskozita: plazma 1.5, krev 3, polycytémie 10
• průtok nezávisí na tlaku lineárně, protože vzestup tlaku zároveň dilatuje cévy (z 50 na 100 mm Hg stopne Q 6x)
Distenzibilita cév
• vény 8x roztažnější než arterie (síla stěny)• plicní arterie 6x distenzibilnější než
systémové
VPV
D.
Vaskulární compliance
• množství krve, které přibude v určitém oddílu po zvýšení o jednotku tlaku
• žíly 8x vyšší D a 3x větší V, a proto mají 24x vetší compliance než systémové arterie
PV
C VDC .
Žilní systém
• centrální žilní tlak: PS, kolem 0 mm Hg, je regulován stejně jako srdeční výdej– selhání srdce, infuze: až 30 mm Hg– krevní ztráty: -5 mm Hg
• velké žíly 4-6 mm Hg (útlak okolí)
• těhotenství, ascites, tumor: na dolních končetinách až 30 mm Hg
• hydrostatický tlak (podtlak na krku)
Rezervoárová funkce
• žilní systém vyrovná ztráty do 1 l krve
• velké abdominální vény, síť podkožních žil, slezina, játra
• 50 ml slezinné krve zvýší hematokrit o 2 %
Arterielní tlak
• kdyby nebyly cévy roztažné, krev by skrz periferní tkáně tekla jen v systole
• u zdravého člověka je však průtok kapilárami téměř konstantní
• systola, diastola, střední tlak, tlaková amplituda
Tlak závisí na
1. srdeční výdej: frekvence * tepový objem• ejekční frakce: TO/EDO (65 %)
2. periferní odpor
Funkce pružníku
• Systola = přeměna kinetické energie krve na elastickou energii stěny aorty
• Diastola = přeměna elastické energie stěny aorty na kinetickou energii krve
Průtok krve orgány
• mozek 14% 700 ml 50• srdce 4% 200 ml 70• bronchy 2% 100 ml 25• ledviny 22% 1100 ml 360• játra 27% 1350 ml 95• svaly 15% 750 ml 4• kůže6% 300 ml 3
% ml/min ml/min/100g
nadledviny 0.5% 25 ml 300
Regulace krevního oběhu
• humorální x nervová
• lokální x generalizovaná
• rychlá x pomalá
• srdeční výdej (frekvence, síla stahu) x periferní odpor
Humorální regulace
• hormony a ionty
• látky vznikající ve speciálních žlázách a působící celkově
• látky vznikající a působící lokálně
Vazokonstrikce I
• noradrenalin a adrenalin: synaptická zakončení sympatiku, dřeň nadledvin– adrenalin působí i vazodilatačně
• angiotenzin: nejsilnější vazokonstriktor (10-6 g o 50 mm Hg), konstrikce všech arteriol těla
• vazopresin: velmi silný, ale nízká hladina, proto se uplatňuje málo (krvácení, o 60 mm Hg)
Vazokonstrikce II
• endotelin: velmi silný, 21 AK, několik typů, uvolňován poškozeným endotelem, významný při zástavě krvácení
Vazodilatace I
• bradykinin: polypeptid z 2-globulinu, který je štěpen aktivovaným kalikreinem (zánět)– velmi krátký poločas (karboxypeptidáza, ACE)– silná dilatace arteriol (nanogramy vyvolají
lokální edém), zvýšená permeabilita kapilár– edém při zánětu, prokrvení kůže
Vazodilatace II
• histamin– mastocyty a bazofily– poškození, zánět, alergie– účinky podobné bradykininu
• oxid dusnatý
• ANP
Účinky iontů
• vazokonstrikce: zvýšená hladina vápníku, pokles pH, vzestup parciálního tlaku kyslíku
• vazodilatace: zvýšená hladina draslíku, hořčíku (inhibice kontrakcí hladkého svalstva), oxidu uhličitého
• teplota
Nervová regulace
• reguluje především globální funkce (redistribuce do různých orgánů, činnost srdce)
• autonomní nervový systém
• hrudní a bederní sympatikus
• parasympatikus v regulaci cirkulace méně významný
Sympatikus a cévy
• inervuje celou část řečiště mimo kapiláry
• konstrikce arteriol: zvýšený odpor, pokles průtoku
• konstrikce žil: zvýšený žilní návrat
Sympatikus a srdce
• nervi cardiaci vedou přímo k srdci
• zvýšení srdeční frekvence a síly stahu
Parasympatikus
• jediný významný mechanismus ovlivnění cirkulace je vagová inervace srdce
• pokles frekvence i síly srdeční kontrakce
Vazomotorické centrum
• v retikulární formaci prodloužené míchy
• převádí parasympatické impulsy k srdci a sympatické k srdci i k cévám
1. v horní části vazokonstrikční segment (excitace míšních vazokonstrikčních neuronů sympatiku)
2. v dolní části vazodilatační segment: inhibuje [1]
Stavba vazomotorického centra
• klidový vazomotorický tonus
Vazomotorické centrum a srdce
• laterální část spojena se sympatikem, který vede k srdci
• mediální část (přímé spojení s dorzálním motorickým jádrem vagu) – parasympatikus
• může tedy působit pozitivně i negativně chronotropně i ionotropně
Řízení vazomotorického centra
• spoje s RF vyšších oddílů (pons, mesencefalon, diencefalon) – mediálně inhibice, laterálně stimulace
• hypothalamus: posterolaterální – inhibice, přední – oboje
• kortex: teké obojí: motorická kůra, přední část temporálního laloku, přední část g. cinguli, amygdala, septum, hippokampus
Sympatikus a nadledviny
• impulsy nejen k cévám, ale i do dřeně nadledvin
• uvolnění adrenalinu a noradrenalinu
• generalizovaná vazokonstrikce (ale adrenalin může přes -receptory působit i dilataci)
Rychlost nervové regulace
• velmi rychlá
• lokálně zdvojnásobí tlak za 5-10 s
• inhibice vazomotorického centra sníží za 10-40 s arterielní tlak na polovinu
• suverénně nejrychlejší mechanismus regulace tlaku
Baroreflex I
• nejstudovanější mechanismus
• zvýšení tlaku je registrováno baroreceptory ve stěnách velkých cév (aorta, bifurkace karotidy)
Baroreflex II
• přes n.glossopharyngeus do tractus solitarius
• inhibice neuronů vazokonstrikčního centra, excitace vagu
• vazodilatace, zpomalení srdeční frekvence
• pokles tlaku vyvolá opačný efekt