Mezinárodní vztahy: Evropská unie · 2013-06-04 · 1 Mezinárodní vztahy: Evropská unie CEVRO – Liberálně-konzervativní akademie 2008/2009 Doc. PhDr. Markéta Pitrová,

1

Mezinárodní vztahy: Evropská unie

CEVRO – Liberálně-konzervativní akademie

2008/2009

Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph. D.: Katedra MVES FSS MU

Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU

A/ nadnárodní - supranacionální organizace s delegovanou suverenitou členských států

B/ specifický institucionální a konstituční útvar C/ subjekt s vysokým stupněm ekonomické integrace a nadcházející politické integrace

4mezinárodní organizace4státy zůstávají suverény

4dominantní jednomyslnost

4omezené cíle

4omezena kontrola cílů

4centrálním orgánem je mezivládní Rada

4nadnárodní organizace

4delegovaná suverenita

4dominantní většinovérozhodování ambiciózní cíle

4 silná a efektivní kontrola plnění cílů

4dominantnísupranacionální orgány

mezinárodní organizace nadnárodní organizace

EU

EU výsledkem specifik evropského integračního procesu

2


EU zastřešuje integrační rámec třízakládajících Evropských společenství

Evropské společenství pro atomovou energii - EURATOMzaloženo v roce 1957 tzv. Římskými smlouvami

Evropské hospodářské společenství - EHSzaloženo v roce 1957 tzv. Římskými smlouvami

Evropské společenství uhlí a oceli - ESUOzaloženo v roce 1952 na základě Schumanova plánu

EUpoliticky zastřešuje

V roce 2002 smlouva vypršela, aktiva a pasiva převedena na ES


Mechanismus změny smluvSmlouvy jsou změnitelné jediněpomocí mezivládní konference.Státy jednají jako suveréni a rozhodují jednomyslně o „budoucím“závazku. Možnost získat opt – outs – výjimky.Po podpisu jsou závazkem uzamčeni.Závazky smluv vymáhá ESD –žaloba za nepnění smlouvy.Konvent přelomem v evropském vývoji.

3


Předpoklad Smlouvy o EHS a balíkovéjednání

Smlouva kombinuje průmyslové a agrárnívýhodypřesný harmonogram je dán u celní unie s průmyslovými výrobky (odstraňuje cla od 1959 - 1968), ale zemědělství se musíteprve utvořit. ES slučuje řadu zájmů, rozhoduje na principu nenulového součtu.Princip finanční a politické solidarity.Jak bude financována zemědělská politika – nejdražší projekt?


Cíl Smlouvy o EHS

společný trh - čtyři svobody (zboží, služby, osoby a kapitál)

patří sem: společná obchodní politika společná zemědělská politika dopravní politika, hospodářská soutěž

atd.společný trh se má dokončit do 12 let (3x4roky), třetí fáze QMV, není dořešena otázka financování zemědělství. Zemědělství ošetřeno dočasně.

4


Nástroje smlouvyodstraněním celních poplatků a kvantitativních omezení při dovozu a vývozu zboží mezi členskými státy (tzv. tarifních omezení). Zákaz se vztahuje také na tzv. opatření s rovnocenným účinkem.zavedením společné obchodní politiky vůči třetím státům.sbližováním vnitrostátních právních aktů pomocísměrnic a dalších legislativních aktů (v Raděkonsensem)zajištěním volné soutěže ve společném trhu.


Společná obchodní a zemědělskápolitika

• společný trh - předpokladem společných norem ve všech zemích - garance kvality a ochrana spotřebitele (CEN, CENELEC, ETSI)

• CAP - vznikla ke stimulaci výroby a stabilizaci venkova 1962 založením Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství ke stimulaci výroby a stabilizaci venkova.

• Předpokladem obou politik je uzavřenívnějších hranic,u zemědělské politiky centrálníceny a společný vývoz, garantovaný odkup, který zaručuje zemědělské příjmy.

• dotace do zemědělství jsou zajišťovány společný rozpočtem. ES nemá vlastní příjmy.

5


CAP - vznikla ke stimulaci výroby a stabilizaci venkova 1962 založením Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství ke stimulaci výroby a stabilizaci venkova.

drahá výroba společně s nadprodukcí tlačí na rozpočet, náklady - zemědělství 80% rozpočtu ES

tlak na reformu nejenom zevnitř, ale také od světových exportérů potravin

drahá výroba společně s nadprodukcí vedou k bankrotu

reforma zemědělství v ES - odklon od ceny k přímým platbám

nadprodukce ovlivňuje rozhovory s kandidáty, reforma zemědělství v ES - odklon od ceny k přímým platbám

Evropské zemědělství


Realizace politiky volné soutěževolná soutěž je účinný nástroj jak docílit sníženínákladů, zvýšení efektivity a snížení cenvolnou soutěž negativně ovlivňují kartelovédohody, zneužití dominantního postavení, podnikové fůze atd. Komise je pověřena monitoringem, vedením vyšetřování a udělováním sankcí. Podnět dávákonkrétní firma, Komise, nebo třetí stranapo podnětu Komise vydává „uklidňující“, případněvarovné dopisynásleduje případné šetření a vydání rozhodnutí, případně udělení výjimky, provádí se „dílčí testy“

6


Koncepce společného trhu dovoluje

dočasně, případně i trvale, bránit dovozu, vývozu, nebo transitu z důvodu “veřejnémravnosti, veřejného pořádku, veřejnébezpečnosti, zachování zdraví a života lidí, ochrany rostlin, ochrany národních kulturních statků, jež mají uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, nebo ochrany průmyslového a obchodního vlastnictví”. omezení ale nesmí sloužit k “diskriminaci, nebo skrytému omezování obchodu mezi členskými státy”.

Krize v roce 1965Komise předkládá balík a Francie jde do otevřeného konfliktu. Politika prázdných křesel – přelom 1.7.1966,

obstrukce, zablokování společenství, „co chce Francie?“ – tisková konference 9.9.1965, stanovení podmínek návratu. Může EHS pokračovat bez Francie?Obrat ve francouzském postoji – ztráta podpory v

EHS, ztráta podpory francouzských zemědělců, ohrožení zájmů Francie. Vrátíme se na jednání, když se nebude jednat o vlastních příjmech…Lucemburský kompromis – nestandardní

gentlemanská dohoda, neuznává ji ani ESD, ani Komise. Co je to „velmi důležité zájmy? Co je to „přiměřená lhůta?“ Vztahy se normalizují, ale za jakou cenu?

7


Euroskleróza

V Radě nastupuje hlasování konsensem.Harmonogram se zpožďuje, mnohé otázky není možné vůbec otevřít.Lucemburský kompromis je „užitečný“ pro všechny členy EHS. Zpomaluje se přijímání legislativy, stagnuje budování společného trhu.Cíle EHS „na papíře“. Všeobecná skepse. Jediným opěrným bodem ESD – cement EHS.


Summit v Haagu

Setkání na summitu 1969 – odblokování EHS. Pompidou „smířlivější“ k EHS. Postup vpřed, snaha dohnat skluz?

Dokončení - započatých úkolů – vlastních příjmůProhloubení - integračního procesu novými

aktivitamiRozšíření - Francie stahuje veto na rozšíření

Wernerův plán, Davignonova zpráva.Lucemburský kompromis není mrtvý.

8


Vlastní příjmy ES

ES přijímá lucemburskou (1970) a bruselskou smlouvu (1975).Prostředky plynou z cel a dávek na hranicích a 1% DPH v členských státech.Rozpočet přijímá Rada a parlament, kontroluje Dvůr auditorů a Komise jej čerpá. Většina prostředků plyne na evropské zemědělství.


Delors a jeho koncepce

Nástup J. Delorse do Komise ES – zachrání ES před krachem? Základem je splnění původních plánů, bez jejich dokončení nebude expanzeLinie: Politická unie, HMU, volný pohyb pracovní síly, finanční stabilita ES, společný trh.Změna vnitřních pravidel v Komisi a předloženíkonkrétních projektůDelorsův balík I.(1988) a II.(1991) – finančníreforma snížit náklady CAP a zvýšit příjmy ES –stabilizátory.Cecchiniho zpráva s neformálním označením “Náklady ne-Evropy” viditelný důkaz projektu SM v roce 1988?Sociální charta v roce 1989 – podpora mobility pracovních sil – součást plánuDelorsova zpráva v roce 1989 – konkrétní plán HMU

9


Vznik EUrok 1989 znamená pro ES mnoho změn. (pád Berlínské zdi, sjednocení Německa, rozšiřování na východ, nedostatek nástrojů v oblasti zahraniční politiky a obrany - iráckáokupace Kuvajtu, konflikt v bývalé Jugoslávii)řešením je další mezivládní konference.Tentokrát je konkrétně zaměřená na společnou měnu a politickou unii. Jejím výsledkem je Smlouva o EU rozdělující agendu na nadnárodní a mezivládní. Rozdělení ilustruje chrám s pilíři

I. pilíř - nadnárodní obsahuje společné politiky II. pilíř - mezivládní obsahuje SZBPIII. pilíř - mezivládní zahrnuje JaV


Smlouva o EU (Maastrichtská smlouva) je samostatnou novou smlouvou

reviduje všechny tři zakládající smlouvy: Smlouvu o založení Evropského společenstvíuhlí a oceli, Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energetiku apřejmenovává Smlouvu o založení

Evropského hospodářského společenství na Smlouvu o založení Evropského společenství

10


Maastrichtský chrám

První pilíř je nadnárodní. Obsahuje agendu

společného trhu, HMU, občanství atd.

Rozhoduje se v něm kvalifikovanou většinou

na návrh Komise

Druhý pilíř obsahujespolečnou zahraničnípolitiku. Rozhodování

je mezivládní, v rukou členských

států

Třetí pilíř obsahuje spolupráci justice a policie. Rozhoduje

se v něm jednomyslně.

Komise je informována

mezivládnínadnárodní


Ratifikace „Maastrichtu“V.B. má opt-out v oblasti společnéměny po neúspěchu Dánska v referendu (2.6.1992) a summitu v Edinburgu 11. – 12. prosince 1992 – tzv. edinburgský protokol dostalo Dánsko také opt-out v oblasti HMU, SZBP.V Německu smlouva zkoumána Ústavním soudem, ve Francii referendum těsné, ve V.B. svázáno s důvěrou vládě.

11


Maastricht II. mezivládní konference 1996

Smlouva o EU postupuje rychle vpřed a proto předpokládá revizi – článek N. Komise i státy se důkladně připravují.Před jednáním IGC vstupuje Finsko, Švédsko a Rakousko – mají malý prostor pro přípravu.Úkolem mezivládní konference je nejenom revidovat smlouvy, ale především zreformovat instituce tak, aby se EU mohla rozšířit. Očekávámin. 12 kandidátů, připravených ve dvou vlnách.


Dynamický vývoj 90.let -Maastricht II.

revize Smlouvy o EU, výsledkem je Amsterodamská smlouva podepsaná 2. října 1997, platná od 1. května 1999 smlouva zachovává maastrichtský chrám, pouze činí změny:zpřehledňuje smlouvy, komunitarizuje otázky vnitra, sociální agendy a Schengenu, přijímáopatření pro boj s nezaměstnaností, zavádí model tzv. vícerychlostní Evropy, konstruktivní abstence v SZBP, umožňuje obranu základních hodnot Unie, vytváří úřad Vysokého zmocněnce pro SZBP, posiluje parlament. instituce se nedaří reformovat - negativní odpad na rozšíření

12


Maastrichtský chrám po Amsterodamu

První pilíř obsahuje agendu společného

trhu, HMU, občanství, Schengenu a

spolupráci soudů v civilních záležitostechl.

Rozhoduje se v něm kvalifikovanou

většinou na návrh Komise

Druhý pilíř obsahujespolečnou

zahraniční politiku a návrh na společné

obranné síly. Rozhodování je

mezivládní v rukou členských států

Třetí pilíř obsahuje spolupráci justice a policie. Rozhoduje

se v něm jednomyslně.

Komise je informována


Mechanismus obrany EU

Nástroj politických sankcí při nedodržovánízákladních hodnot Unie – „zásad svobody, demokracie a právního státu, lidských práv a zásad společných členským státům”. V případě jejich ohrožení chováním některého z členských států může být tomuto státu odebráno hlasovací právo, finance apod. Evropská rada jednomyslně na základě podnětu

jedné třetiny čl. států, nebo Komise a po souhlasu EP (2/3 poslanců a současněnadpoloviční většina všech) hlasuje o „závažném trvajícím porušení zásad“. Konkrétní sankce se určuje QMV v Radě bez ohledu na hlasy dotčeného státu v Radě.

13


Mezivládní konference 2000 – Smlouva z Nice

výchozím bodem Amsterdamská smlouva a jejíProtokol o orgánech s ohledem na rozšíření Evropskéuniezahájení mezivládní konference 2000 s prezentací

postojů členských zemí, Komise a expertů

podpis Smlouvy z Nice ministry zahraničních věcí 26. února 2001, vstup v platnost 1. února 2003


Smlouva Nice výsledek úsilí o reformu

Úkoly na straně EU: reforma Komise, váženíhlasů v Radě - počet hlasů, aplikace kvalifikované většiny, rozdělení křesel v EP, princip flexibility, reforma ostatních orgánů -ESD, poradní orgány atd. a další procedury

Řešeno mezivládní konferencí a následněpodpisem Smlouvy z Nice ministry zahraničních věcí 26. února 2001, vstup v platnost 1. února 2003.

14


Budoucnost EU a Ústava

Konvent zasedající od 28. února 2002 do 10. července 2003 měl za úkol vést "debatu o budoucnosti Evropy“. Výsledkem jeho zasedáníje návrh Smlouvy zakládající Ústavnísmlouvu pro Evropu.Budoucnost Ústavy EU rozhodne mezivládníkonference, která jak jediná může změnit zněnísmluv. jaro 2004 – podpis „druhé Římské smlouvy“ještě před volbami do Evropského parlamentu v červnu 2004; podepisují i nové členské země, které se dne 1.5.2004 stávají členy EU.Ústava mění instituce, vytváří právní subjektivitu EU, odstraňuje pilíře, člení kompetence, vytváříministra zahraničí EU atd.


Schéma institucí EUrámec smluv

soudníkontrola

finančníkontrola

15


Evropská rada

nejvyšší reprezentace Uniezaložena v 70. letechurčuje obecné směry vývoje Unienerozhoduje, ale primárně diskutujejedná za diskrétních podmínek

27


Předsedající stát

Evropská rada

Rada EU-ministři

COREPER a výbory

Reprezentuje EU, vydává priority, řídíjednání

Řídí přijímánílegislativy,ovládápolitickou dohodu

Zajišťuje konsensus a garantuje připravenost legislativy

16


Komise

(Evropská komise)

je stavebním kamenem supranacionalityje složena z nezávislých kandidátůčlenských států

je motorem Společenství – disponuje právem legislativní iniciativy v pilíři ES

má delegované exekutivní pravomocikontroluje dodržování práva


Funkce motoru SpolečenstvíEK má jako jediná možnost navrhovat legislativu. Ostatníorgány ji žádají aktivitu –sekundární legislativní iniciativa.EK je průvodcem legislativy až do schválení a může ji kdykoliv stáhnout.EK má aparát k navrhovánílegislativní předlohy. Má zůstat v platnosti mechanismus legislativního monopolu?

17


Komise má proměnlivou roli

Komise je prostředníkem procesu rozhodování

Komise kontrolujejejí dodržování

Komise navrhne legislativuV reakci na situaci

navrhuje dalšílegislativu

Může v Radě i EP předlohu stáhnout

Zažaluje u ESD stát, který legislativu nedodržuje


Vytváření legislativní předlohy - I. pilíř

předseda Komise

komisař

kabinet

generální ředitelství

ředitelství

jednotkyA5 grades

jednotkyA4 grades

Sepsání návrhu – zpravodaj –založení spisu

Projednávání technických otázek –kontakt mezi generálními ředitelstvími

Politické prověření předlohy –poslední možnost kontroly

Hlasování v Komisi – kolektivníodpovědnost za předlohu

Předloha opouští Komisi – Komise mění roli

18


Struktura zaměstnanců Komise (cca 15 000)

A-A8vyšší úředníci DG, pol. managementLAtlumočníciB vyšší administrativaC kancelářské sílyD servis a služby

A48% A5

7%A65%

B20%

C35%

A74%

A80%LA

12%

A10%

A21% A3

3%A

0%D5%


Členění úředníků EK dnes

AD – administrátor: legislativnía rozpočtové procesy. Podmínkou VŠ.

AST - asistent: pomoc v oblastech rozpočtových, finančních, personální práce, programovánínebo knihovnictví, prováděnípolitik, fungování oddělení. Lze přejít do AD po vzdělávacích modulech a dalších podmínkách.

19


DG pro

soc. otázky


Rada EU (Rada ministrů)

reprezentuje národní stanoviska členských států

je složena na principu národním, politickém a odborném /různé podoby/

rozhoduje podle různých modelů (veto, kvalifikovaná většina)

20


Hlasování v Radě EU

varianta většinového hlasovánívarianta hlasování kvalifikovanou většinouvarianta jednomyslného souhlasu

postupný posun ke kvalifikované většině, posilování nadnárodního charakteru EU,

jednomyslnost u klíčových bodů


Rozložení hlasů v Radě EU

Rozdělení celkem 345 hlasů v Radě EU

NěmeckoVelká Británie

FrancieItálie

ŠpanělskoPolsko

RumunskoNizozemí

Řecko

Česká republika

BelgieMaďarskoPortugalsko

ŠvédskoBulharskoRakousko

SlovenskoDánskoFinskoIrsko

LitvaLotyšskoSlovinskoEstonskoKyprLucembursko

Malta

země

počet hlasů

21


Evropský parlament

• je přímým zástupcem lidu Společenství• Do rozšíření o Bulharsko a Rumunsko měl

732, dnes 785 (18 pro Bulharsko a 35 pro Rumunsko). Zároveň bylo stanoveno, že poroce 2009 bude mít 736.

• orgán, který zaznamenal největší posun v pravomocích

• kontroluje, přijímá legislativu a rozpočet


Rozdělení 785 mandátů v EP

NěmeckoVelká BritánieFrancieItálie

ŠpanělskoPolsko

RumunskoNizozemí

ŘeckoČeská republika

BelgieMaďarsko

PortugalskoŠvédskoBulharsko

RakouskoSlovenskoDánskoFinsko

IrskoLitva

LotyšskoSlovinsko

EstonskoKyprLucembursko

Malta

0 20 40 60 80 100

1

země

počet křesel

22


Pravomoci parlamentu

v legislativním procesuje konzultovánspolupracuje -navrhuje pozměňujícínávrhyspolurozhoduje -disponuje vetem

přijímá rozpočet, rozhoduje o financíchje schopen odvolat Komisivytváří vyšetřovacívýboryschvaluje volby představitelů EUhlasuje o rozšíření


Ostatní orgány EU

Hospodářský a sociální výbor

Výbor regionůdalší orgány se

speciálním významem

Evropský soudnídvůr se Soudem prvníinstance

Účetní dvůr

23


Vztahy mezi orgány EUI. pilíř

Soudní dvůrÚčetní dvůr

Komiselegislativní iniciativa

Rada EUrozhoduje

Evropský parlamentspolurozhoduje

poradní orgány

Evropská radaurčuje hlavní směry vývoje

Legislativnímonopol

Procedura 251 Smlouvy o ES

Mezivládní konference

Komise hlídacím psem


Rozšiřování ES/EU

24


EU je otevřenou strukturou.

Rozšíření je přínosem pro společný trh. EU je organizace, která brání zájmy svých občanů. Přechodná období – zprostředkovatelem dohody mezi EU a kandidáty

Dánsko, Irsko, Spojené království (1973) - 5 let

Řecko (1981) - 5 let, zvlášť citlivé V průměru 3 roky oblasti 7 let

Portugalsko, Španělsko (1986) - 7 let, citlivé oblasti 10 – 15

Rakousko, Finsko, Švédsko (1995) – 3 roky

EU nikdy k vstupu nevyzývá, ale její struktura byla postavena principielnějako otevřená. Společný trh je tím úspěšnější, čím je větší. EU je

mezinárodní organizace, která brání v první řadě zájmy svých občanů.


Proces rozšiřování1973 - 1995

jedinou podmínkou je „evropský stát“od Amsterodamské smlouvy je to i splnění hodnot v čl. 6 Smlouvy o EUpodává se jedno ucelené hodnoceníKomise - avisrůzné délky vstupu, dodržováníprincipů klasické metody rozšiřování- ochrana EU, udělovánípřechodných období

25


Mechanismus vstupu – Smlouva o EU po revizi Amsterodamskou smlouvou (1996)

Každý evropský stát, který respektuje zásady uvedené v článku 6 odstavec 1, může požádat o členství v Unii. Svou žádost podává Radě, která se usnáší jednomyslně po konzultaci s Komisí a souhlasu Evropského parlamentu, daném většinou všech jeho poslanců. Podmínky přijetí a úpravy smluv, na nichž je Unie založena, které takovépřijetí vyvolává, jsou věcí dohody mezi členskými státy a státem ucházejícím se o členství. Tato dohoda se předloží k ratifikaci všemi smluvními státy v souladu s jejich ústavními předpisy.

Čl. 49/ex-čl. O


Čl. 6 Smlouvy o EU po revizi Amsterodamskou smlouvou (1996)

1. Unie je založena na zásadách svobody, demokracie, právního státu a respektování lidských prav a základních svobod, zásadách, které jsou společnéčlenským státům.

2. 2. Unie respektuje základní lidská práva, kterázajišťuje Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, podepsaná v Římě … kterávyplývají z ústavních tradic společných členským státům jako všeobecné právní zásady Společenství.

3. 3. Unie respektuje národní identitu svých členských států. …

Čl. 6/ex-čl. F 1.

26


Obecné principy rozšíření

kompromis mezi rozšiřováním a prohlubovánímintegrační metoda postupného uzamčení vstupujících zemípravidla skupiny se neustále mění – nároky rostou Žadatel musí bezvýhradně přijmout acquiscommunautaire bez trvalých výjimekNové členské státy jsou přijímány za stávajících institucionálních pravidel, reformy se odehrávají pozdějiSpolečenství upřednostňuje vyjednávání se skupinou zemí nikoliv s jednotlivými zeměmi. Procesu rozšíření je postaven na konsensu. Využívajítoho stávající členové k prosazeni svých zájmů.


Vývoj strategie rozšíření o zeměSVE

První formální kontakty mezi zeměmi SVE a ES od roku 1989, kdy byla založena Evropská banka pro obnovu a rozvoj a v zápětí fond PHARE.Summit v Kodani (21. - 22. června 1993) definována tzv. kodaňská kritéria “...aby uchazečská země dosáhla stability institucízaručujících demokracii, zákonnost, zajištěnílidských práv a respektování a ochrany lidských menšin, měla fungující tržní hospodářství a byla schopna odolávat konkurenčním tlakům a tržním silám v rámci Unie, byla schopna převzít závazky vyplývající z členství, včetně plnění cílů politické, hospodářské a měnové unie.”

27


Vzájemné kontakty zemi SVE a EU

Summit v Essenu 9. - 10. 12. 1994 přijal strategii rozšiřování, vznikly tzv. strukturovanévztahyKomise sestavila „průvodce“ Bílou knihu s názvem Příprava zemí střední a východníEvropy na začlenění do vnitřního trhu Unie. Summit v Lucembursku 13. - 14. 12. 1997 rozdělil kandidáty. Vzniká první skupina (ČR, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Estonsko -zahájení rozhovorů 1998 + Kypr) a druháskupina (Rumunsko, Slovensko, Litvu, Lotyšsko, Bulharsko a Maltu)Na summitu v Helsinkách 10. - 11. 12. 1999 vlny zrušeny, začíná strategie regaty - stadionu. Summit v Laekenu 14. - 15. prosince 2001 tzv. laekenská skupina kandidátů


Potvrzení rozšíření

Summit v Bruselu (24. - 25. října 2002) potvrzeno rozšíření včetně data podepsánídohod o vstupu v dubnu 2003, zveřejněno datum pro Bulharsko a Rumunsko - 2007. Navrženy rozložené platby do zemědělsképolitiky do roku 2013. Finanční otázky řešeny na základě několikaletého finančního výhledu z roku 1999 (Berlín 24. - 25. 3. 1999).

Summit v Kodani (12. - 13. prosince 2002) uzavírání rozhovorů a řešení finančních konsekvencí. Určen harmonogram - laekenskáskupina může přistoupit k EU počínaje 1. květnem 2004. Určen nový finanční výhled s náklady rozšíření v letech 2004 – 2006.

28


Podmínky současného procesu rozšiřování EU

Na straně kandidátů

tzv. kodaňská kritéria z 21. - 22. 6. 1993 (politická - demokracie, zákonnost, zajištění lidských práv a respektování a ochrany lidských menšin, ekonomická - tržníhospodářství a schopnost začlenit se do jednotného trhu a přijmout acquiscommunautaire)

a tzv. madridské kritérium z 15. -16. 12. 1995 (schopnost správních struktur dostát závazkům a procesu přípravy)

Na straně EU

reforma financování, politik a institucí (instituce v

Amsterodamskésmlouvě dvě

varianty - max. 5 zemí a dílčí změny, více než 5 zemí rok

před celkovým počtem 29 veliká

konference)


Mechanismus vstupu nových členůobecně

stát podá žádost, Komise vypracuje posudek - avishlasuje se v Radě(jednomyslně a v Evropském parlamentu (většinou všech) následuje ratifikačníproces ve všech členských zemích

29


Formální náležitosti rozšiřování

Rada konzultuje žádost s Komisí. Komise vydá své stanovisko týkající se připravenosti kandidáta – avis (opinion). To je nutným předpokladem k zahájenínegociace. Doba, během níž je avis vypracováno Komisí, závisí na složitosti a rozsahu nutného vyjednávání s danou zemí. (AVIS signálem – délka čekání na jeho vyhotovení)


AVIS Komise (opinion)důležité, ale nikoliv rozhodující, je to jen analýzaněkolik zdrojů hodnocení, opakované prověřování (listopad)

dotazníky distribuované během dubna - července ministerstvům a státní správě, ve dvou kolech (3200 otázek), rozděluje ministerstvo zahraničních věcíspolečné výbory a instituceDelegace Evropské komisemezinárodní organizace (IMF, OECD atd.)expertní mise EUnevládní organizace …

je impulsem k reakci uvnitř ES

30


NegociacePo obdržení avis následuje stanovení kapitol (31) a vlastní vyjednávání o problémových oblastech. Jeho délka je do značné míry závislá na situaci země a faktu, že všechny státy se musíshodnout. Komise prostředníkem mezi členskými státy. Stanovení data vstupu (často k 1. 1./SVE výjimka) Členové vlny na sebe čekají a to má vliv na ukončení rozhovorů. Poté následuje potvrzení vstupu na nejvyššíúrovni a stanovení termínu pro proces schváleníRadou, Evropským parlamentem a ratifikacivšemi členskými zeměmi včetně kandidáta.


Vedení rozhovorů v praxi

Jednotná procedura postupu se všemi kandidáty.Odpovědnost vede předseda, Rada (COREPER).Komise manažerem a administrátorem procesu.Na straně kandidáta je partnerem vláda.

31


Mechanismus dvojí negociace

jednatel – předseda EUŽadatel(é)

ministři

COREPER

pověřené

výboryKomise

6, 9, 10, 12, 15 aktérů

1, 2, 4, 12 aktérů


Indikátory připravenosti – řazeníkandidátů

počet uzavřených kapitolobtížnost uzavřených kapitol (obtížné: CAP, rozpočet, volný pohyb osob a kapitálu, životníprostředí, dnes justice a vnitro)

ekonomický rozvoj a stabilitaimplementace legislativypolitické důvody a geopolitická strategie

32


Strategie vln

Vlny jsou levnější, je to kompaktnínáraz pro ES/EU.Hrozí „rozpad vnější hranice“ a proto snaha rychle ji opět uzavřít.V období po Schengenu ještěvýraznější. Otázkou je velikost vlny a jejívytvoření.


Intenzita vztahů nebyla konsensuální

Pragmaticko-geopolitický pohled:Rozšíření je politickávěc, musí posílit stabilitu, vlna se může měnit.

Objektivně-technokratický model:Rozšířit se EU může jen o ty, kdo na to „mají“. EU máomezené možnosti a zdroje. Regata.

Rozšíření, nebo prohloubení?

33


Reformní vývoj a vznikLisabonské smlouvy


Cesta ke konventu

Prohlášení o budoucnosti EU v příloze Smlouvy z Nice –úkol zahájit diskusi: vymezit pravomoci, postaven Charty, zjednodušení smluv beze změny obsahu, úloha vnitrostátních parlamentů.

Laekenská deklarace – vymezení způsobu diskuse a složení tělesa. Cílem má být seznam návrhů s vyznačenou podporou. Mohlo by zjednodušení vést k ústavě v „dlouhodobém horizontu“? Jaké má mít rysy? Dále rozdělení a definování kompetencí v EU, zjednodušenínástrojů užívaných EU, zajištění demokratickétransparentnosti, efektivnosti institucí.

34


Konvent novým nástrojem legitimity EU

Konvent založen summitem v Laekenu (14. - 15. prosince 2001). Vytvořeno zvláštnítěleso pověřené vedením diskuse o budoucnosti EU. Předsedou je V. Giscardd‘Estaing. Konvent zasedal od 1. března 2002 - 14. června 2003.

Konkrétní otázky konventu:rozdělení a definování kompetencí v EU, zjednodušenínástrojů užívaných EU, zajištění demokratickétransparentnosti, efektivnosti institucí, projednání alternativy vytvoření evropské ústavy.


Složení konventu – rozdíly proti IGC

15 reprezentantů hlav států a vlád30 z národních parlamentůtotéž u kandidátských států16 z EP, 2 Komise = celkem 105 členůKandidáti nemohou „blokovat konsensus, k němuž se může mezi členskými státy dospět.

35


Byl konvent demokratickým fórem?

Jaký byl konventní mandát?Metody předsednictva a transparentnost.Postavení kandidátských zemí.Nátlak konventního vedení na IGC I.Zhodnocení metod konventu a jejich využití pro argumentaci demokratizace celého procesu.


Harmonogram jednání o smlouváchJednotný evropský akt 14 týdnů a 2 dnySmlouva o Evropské unii 51 týdnů a 4 dnyAmsterodamská smlouva 64 týdnů a 5 dnůSmlouva z Nice 43 týdnůÚstava 10 týdnů a 1 den? Potom jednání prodlouženo.

.

Konvent zasedal od 1. března 2002 do 14. června 2003. Předseda v závěrečné tzv. Římské deklaraci vyzývázachování a nedotknutelnosti textu. Text projednáván na mezivládní konferenci 4. října – 13. prosince 2004. Podpis „druhé Římské smlouvy“ plánován původně ještě před volbami do Evropského parlamentu. Pro neúspěch svolána „druhá“ mezivládní konference, resp. prodloužení té první. Text je na ní modifikován.

36


Text ÚstavyCelkem 448 článků členěných do čtyřčástí a připojené protokoly. Nahrazuje konsolidované smlouvy? Euratom mimo. ESUO zaniklo.Úvodní část – hodnoty, principy, kompetence…Druhá část – vložená charta práv a svobod.Třetí část – politiky a podrobnosti.Čtvrtá část – závěrečná ustanovení, mechanismus přijímání a vystoupení.Protokoly, přílohy, prohlášení.Časové odkazy, expirace, rozdělenípoložek…


SYMBOLY EU a základní rysy ústavní smlouvy

Heslo: „Jednotná v různosti.“Svátek: Den Evropy 9. května.

EU má právní subjektivitu.Ruší se maastrichtský chrám a dělení na agendu EU a agendu ES a agendu členských států.Zjednodušují se právní akty.Vyčleňují se kompetence na exkluzivní, sdílené a doplňkové.Nový princip solidarity zemí.

37


Ratifikace ústavy

Všechno primární právo musí být ratifikováno. EU nemá nástroj jak ovlivnit samotnou ratifikaci. EU působí pouze politická rovina nátlaku.EU nikdy neměla plán B. Riskuje.


Ratifikace ústavy

Parlamentní hlasování:Jako mezinárodní smlouvy, případně změna ústavy

Referendum:Závazné, konzultativn

Snaha, aby ústava vstoupila v platnost 1. listopadu 2006. Obecně tři možnosti:

Kombinace obou: např. Irsko – závazné referendum i parlament. Lucembursko, Španělsko, spojenékrálovství a Nizozemí – konzultativní referendum a závazný parlament.

38


Průběh ratifikace?

RakouskoBelgieKyprNěmeckoŘeckoMaďarskoItálieLotyšskoLitvaLucemburskoMaltaSlovenskoSlovinskoŠpanělskoEstonsko

Nizozemí1. 7. 2005,proti 61,7 %účast 63 %

Francie29. 5. 2005proti 54,7%účast 69%?


Nerozhodnuté zeměDánsko – referendum odloženoFinsko – parlamentní debata odloženaIrsko – referendum odloženoPolsko – parlament odložil hlasováníPortugalsko – referendum odloženoŠvédsko – jednání v parlamentu odloženoSpojené království – oznámeno pozastavení ratifikace Česká republika?Ani po rozšíření – vlna 2007nejsou pro 4/5 států.

32%

60%8%

39


Situace v České republice v roce 2006

Ratifikace odložena, ukončení plánováno na přelomu 2006/207. ČR nevěděla jak smlouvu ratifikuje. Nezveřejnila to jako jediná.První možností je parlamentní ratifikace(souhlas 3/5 všech poslanců a 3/5 přítomných senátorů – statut mezinárodnísmlouvy)Druhou je referendum obecné, nebo ad hoc.V obou případech ústavní zákon vyžaduje stejnou většinu jako u mezinárodní smlouvy. Podpora referenda u politických subjektůpostupně klesala, spor zda vůbec pokračovat.


Spekulace o článku IV-443 ústavnísmlouvyČlánek navrhuje předat kauzu Evropské radě, jestliže ratifikují do dvou let 4/5 zemí. Do října 2006 (termínu) ratifikovalo zatím pouze 15 zemí, Finsko tak učinilo po termínu, Bulharsko a Rumunsko fakticky až vstupem do EU. Bez ohledu na toto prodloužení je ale v 27 členné EU ke plnění podmínky nutný souhlas 22 zemí a v 25 členné 20 zemí na místo tehdejších 18. Tyto podmínky splněny nebyly, ani ve změkčené formě a navzdory posunutíčasového horizontu. Ke smlouvě má výhrady více zemí než ústavníčlánek předpokládá a především jde o rovinu prohlášení, neb smlouvy neplatí.

40


Reakce EU na ratifikační proces

Evropská rada 16. – 17. června prohlásila, že ratifikace pokračuje, ale že: „datum 1. listopadu 2006…již není udržitelné, protože státy, které neratifikovaly nebudou schopné poskytnout jinou odpověď dříve než v polovině roku 2007.“ Stav bude znovu prozkoumán v první polovině roku 2006. Nyní je obdobíúvah, vysvětlování a diskusí. Nikdo nepožádal o „otevření ústavního textu“.


Plán D Evropské komise

Demokracie, dialog a debaty.Cílem je vytvoření konsensu o evropské budoucnosti.Naplánovaly se „spanilé jízdy komise po členských zemích“, vytvoření kulatého stolu pro demokracii s neziskovým sektorem, zvýšení volební účasti při volbách do EP, větší využití internetu atd.

41


Setkání v MadriduMini smlouva, či maxi smlouva? Kdo má jaké zájmy? 26. ledna 2007 setkání pro ústavních zemí: demonstrace koalice a zájmů signatářů. Konstruktivní koalice proti pasivním odpůrcům?Německo oživilo debatu a připravilo podpis Římské deklarace 25.3. (výročí EHS). EU chce „postavit EU na obnovený společný základ“


Tzv. reformní smlouva – Lisabonskásmlouva

Evropská rada 21. – 22. června 2007 vymezila mandát co se smlouvou. Text revidovanéSmlouvy o EU a Smlouvy o ES potvrdil summit v Lisabonu, následuje za portugalského předsednictví podpis v Bruselu a ratifikace.Snaha, aby smlouva byla ratifikována před volbami do EP v roce 2009.Pozitiva procesu: poprvé zřetelně vymezený

mandát IGC, otevření diskuse,přiznání

více alternativ

42


Lisabonská smlouvaPodepsána 13. prosince 2007.Název: Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o EU a Smlouvu o ES. Státy prohlašují, že „bude stačit“parlamentní ratifikace. Jak je to možné?Referendum oznámilo pouze Irsko. Smlouvu ratifikovalo 18.12. 2008 Maďarsko (5dní po podpisu neměli ani oficiální znění)


Obsah Lisabonské smlouvy I.Smlouva postavena na dvou revizních článcích – Smlouvy o EU a ES.EU má právní subjektivitu, smlouvy jsou přejmenovány, doplněny novými články.Odstranil se název ústava, ministr zahraničních věcí, hlasování se odložilo do 2014. Odstranily se symboly EU. Zmizel zákon a rámcový zákon. Většina textu je ale zachována. 90% totožných?Zůstává žlutá karta pro parlamenty v subsidiaritě a červená v pasarelle, posíleníEP, občanská iniciativa k EK, možnost vystoupení z EU.

43


Obsah Lisabonské smlouvy II.Od 2014 rozhoduje 55% států a 65% občanů.Předseda EK je volen podle voleb do EP.Předseda EU na 2,5 roku. Rotace Komise.Vzniká Evropský útvar pro vnějšíčinnost.Solidarita států při ohrožení.Charta je součástí primárního práva.


Komise

Právo požadavku (petiční) k EK.Volba Komise kvalifikovanou většinou s ohledem na volby v EP. Podmínkou kvalifikace a evropanství.Předseda může odvolat komisaře nezávisle.Mechanismus rotace – vztahy mezi státy?Politizace Komise – ideologický trust.Vnitřní napětí – konkurence a odvolatelnost komisařů.Posílení vazby na členskou zemi a ztráta kolektivní paměti.Předseda omezen při sestavování týmu.

44


Složení Evropské komise – změna pro Irsko?

Do asi 2014 po 2014

kolegium

• předseda

•ministr zahraničí - místopředseda

•komisaři

2 / 3 celkového počtu států v EU

• předseda•Zmocněnec SZBP - místopředseda•Komisaři rotují s demografickou a geografickou rovnováhou

1 komisař za členský stát


Evropská rada

• zastupuje EU v SZBP

•společně s ministrem

•vedení rady,

•odpovědnost za summity,

•stanovování priorit

•zajištění dosažení konsensu a soudržnosti.

•Informuje EP

Volba předsedy – prezidenta EU na 2,5 roku. Zakázána kumulace s národní funkcí, jednou

obnovitelná pozice. Volba kvalifikovanou většinou.

45


Předsednictví EU v ústavní smlouvě

a v Lisabonu

Týmová předsednictví

3 států v Radě EU

(3 země na 18 měsíců)

Zmocněnec pro SZBP je

místopředsedou Komise

(na 5 let)

Předseda EU (volba na 2,5 roku) vede Evropskou radu včetně reprezentace v SZBP

Zrušení úrovňové vazby, dosahování dohody ve dvou úrovních, překrývání kompetencí, odvolatelnost.


Evropská rada

Může se jednomyslně rozhodnout, že změní jednomyslnost na kvalifikovanou většinu. IGC nebude nutná.

“přemostění“ – obejití IGC“

oznámí to národním parlamentům

parlamenty to mohou blokovat (6 měsíců)•EP musí souhlasit

Nesmí být použito v oblasti vojenství a obrany

46


Rozvržení výdajů ES/EU: povinné/nepovinné výdaje mizí, úprava rozpočtového řízení

5% 5%

90%

45%

34%

21%

zemědělství SF ostatní

70. léta2002

Vliv EP v rozpočtu roste přeskupováním výdajů. Lisabon přelomem ve vývoji.


Posílení vnitrostátních parlamentů

Komise musí dodržovat zásadu proporcionality a subsidiarity.Parlamenty mají možnost vyjádřit se k předloze do 8 týdnů. Jedna komora má jeden hlas. Pro protest je třeba jedna třetina (čtvrtina) hlasů. Komise se pak musíprotestem zabývat. Žlutá karta?

47


Vystoupení z EU

Žádost je předkládána Evropské radě, proces připravuje Rada. Rada má za úkol vypracovat s vystupujícím státem dohodu a to s ohledem na směry definované Evropskou radou. Dohoda o vystoupení je v Radě přijata kvalifikovanou většinou po souhlase Evropského parlamentu. Vystupující stát se neúčastní ani diskuse v Evropské radě, ani hlasování v Radě ministrů. Přepokládá se, že se podaří přijmout dohodu o vystoupení, která potom svým vstupem v platnost ruší závazky plynoucí z Ústavy. Kdyžse dohoda nepodaří, tak přestává Ústava pro vystupující stát platit za dva roky od data oznámení svého úmyslu vystoupit.


Kvalifikovaná většina v Radě a nově i v Evropské radě

„kvalifikovaná většina je vymezena

jako nejméně 55 % členů Rady, tvořených nejméně 15 z nich

a zastupujících členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva

Unie. Blokační menšinu musí tvořit nejméně čtyři členové Rady“

Vstupuje v platnost 1. listopadu 2009, po Lisabonu odloženo do 2014.

Hlasování v Radě

48


Kategorie unijních státůvelká velká země - Německostřední velká země - Francie, U.K. Itáliemalá velká země - Španělsko a Polskovelký střední stát - Rumunskostřední střední stát - Nizozemí, Řecko, ČR, Belgie, Maďarsko a Portugalskomalý střední stát - Švédsko, Bulharsko a Rakouskovelká malý stát - SR, Dánsko, Finsko, Irsko a Litvastřední malý stát - Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko, Kypr a Lucemburskomalý malý stát - Malta


49


Zastoupení zemí v Raděústavní smlouva versus Nice

(100%)

Německo 201,60%Francie 144,80%Itálie 141,50%V.B. 136,40%

Španělsko 103,80%Polsko 101,90%

Nizozemí 86,40%Švédsko 62,80%Řecko 62,60%Česká republika 61,00%Belgie 60,70%Maďarsko 59,90%Portugalsko 59,10%Rakousko 57,40%Dánsko 54,10%Finsko 52,80%Slovensko 51,40%Lotyšsko 44,00%Litva 38,10%Slovinsko 35,20%Irsko 30,10%Estonsko 26,40%Kypr 13,60%Malta 8,50%Lucembursko 7,20%


Ratifikace dnesIrsko – ne, 53.4 % hlasův referendu

ČR – zatím ne.

Německo poslalo smlouvu k ústavnímu soudu – chybípodpis prezidenta.

Polsko –chybí podpis prezidenta.

Documents

Mezinárodní vztahy: Evropská unie · 2013-06-04 · 1 Mezinárodní vztahy: Evropská unie CEVRO – Liberálně-konzervativní akademie 2008/2009 Doc. PhDr. Markéta Pitrová,