Ministerstvo kultury

a implementace

Evropské úmluvy o krajině

Křižovatky architektury

8. ročník odborné konference

KULTURNÍ KRAJINA: PROMĚNY_TVORBA_OCHRANA

2. 6. 2016

Národní technické muzeum

1

Dlouhá tradice společného přístupu k ochraně přírody

a krajiny a ochraně kulturních památek v České republice

• Snahy o ochranu kulturních a přírodních památek mají v českých zemích podobné počátky v první

polovině 19. století.

• Postupně se v přístupu k oběma kategoriím dědictví uplatňovala větší či menší míra provázanosti

věcné i institucionální.

• Nejvyšší míra integrace – období 1958 až 1991.

• Rok 1958 - zákonem založen Státní ústav památkové péče a ochrany přírody a o rok později

i Krajská střediska státní památkové péče a ochrany přírody.

• Rok 1991 - ochrana přírody a krajiny přešla do působnosti nově založeného Ministerstva životního

prostředí. Od té doby se oba obory vyvíjely odděleně – jak institucionálně, tak v oblasti odborné,

metodické, koncepční i v realizační praxi. Důsledkem byla někdy až těžko řešitelná kontradikce dvou

veřejných zájmů.

• MK a jím zřizovaná odborná organizace státní památkové péče - trvala snaha o spolupráci. 14. 6.

2011 - Smlouva o vzájemné spolupráci mezi Národním památkovým ústavem a Agenturou ochrany

přírody a krajiny ČR.

• MK vítá aktivity MŽP, které na bázi Implementace EUK vytvořilo platformu k širší meziresortní

spolupráci. MK je připraveno v duchu společné tradice prohlubovat též bilaterální spolupráci s MŽP

a jeho složkami v tematice společného přístupu k trvale udržitelnému rozvoji, jehož faktorem je

stejnou měrou dědictví přírodní i kulturní.

• Rada vlády pro udržitelný rozvoj –Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu (2015) - MK má svého

zástupce .

2

Úmluva o ochraně světového

kulturního a přírodního dědictví

• Snaha propojit péči o ochranu přírodních a kulturních památek našla svůj výraz v Úmluvě o ochraně

světového kulturního a přírodního dědictví. V platnost vstoupila dne 17. prosince 1975. ČSFR

přistoupila k Úmluvě k 15. listopadu 1990 a závaznou se pro ni stala dnem 15. února 1991. Na

základě sukcese je platná pro ČR. Text Úmluvy byl publikován ve Sbírce zákonů č. 159/1991 Sb.

• Zkušenost s naplňováním Úmluvy na mezinárodní i národní úrovni je cennou praktickou i

metodickou zkušeností využitelnou pro účinnější implementaci EÚK.

3

Vláda ČR pověřila v roce 2002 Ministerstvo kultury spoluodpovědností

za implementaci Úmluvy (EÚK - 13/2005 Sb.m.s. )

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

USNESENÍ

VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

ze dne 30. října 2002 č. 1049

k návrhu na podpis a ratifikaci Evropské úmluvy o krajině

V l á d a

I. s o u h l a s í

1. s podpisem a návrhem na ratifikaci Evropské úmluvy o krajině, podle návrhu obsaženého v

části III materiálu č.j. 1362/02 (dále jen „Úmluva“),

2. s tím, že Úmluva nebude vládě po podpisu znovu předkládána;

II. d o p o r u č u j e prezidentu republiky, aby

1. zmocnil pana JUDr. Jiřího Muchu, mimořádného a zplnomocněného velvyslance České

republiky, vedoucího Stálé mise České republiky při Radě Evropy a jako alternáta pana

Martina Boučka, charge daffaires, a.i., k podpisu Úmluvy s výhradou ratifikace,

2. Úmluvu po vyslovení souhlasu Parlamentem České republiky ratifikoval;

III. p o v ě ř u j e předsedu vlády předložit Úmluvu po jejím podpisu předsedovi Poslanecké

sněmovny Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Parlamentem České republiky;

IV. u k l á d á

1. ministru životního prostředí, aby odůvodnil podpis a návrh na ratifikaci Úmluvy v

Parlamentu České republiky,

2. místopředsedovi vlády a ministru zahraničních věcí, aby provedl na návrh ministra

životního prostředí příslušná ratifikační opatření,

3. ministrům životního prostředí, zemědělství, pro místní rozvoj, kultury a ministryni školství,

mládeže a tělovýchovy, aby zabezpečili provádění Úmluvy po jejím vstupu v platnost.

Provedou:

předseda vlády,

místopředseda vlády a

ministr zahraničních věcí,

ministryně školství, mládeže

a tělovýchovy,

ministři životního prostředí,

zemědělství, pro místní rozvoj,

kultury

Předseda vlády

PhDr. Vladimír Š p i d l a , v. r.

4

Programová prohlášení vlád ČR

a odpovědnost za péči o kulturní vrstvu krajiny v duchu EÚK

Nejsilnější explicitní vyjádření:

Programové prohlášení Vlády České republiky ze dne 4. srpna 2010

V. Školství, mládež a tělovýchova, věda a výzkum, kultura

Kultura

– Vláda si je vědoma své odpovědnosti za kulturní dědictví ČR, zahrnující i kulturní dimenzi péče o krajinu, a je připravena vytvářet příznivé podmínky pro jeho identifikaci, ochranu, uchování a zprostředkování veřejnosti.

VI. Životní prostředí, zemědělství a venkov

– Vláda zdůrazňuje, že je třeba zachovat hodnoty přírodního a kulturního dědictví i za ekonomicky obtížné situace.

– Vláda klade důraz na zachování přírodního a kulturního rázu české krajiny. Územní plánování musí být nástrojem harmonického rozvoje obcí a měst a jejich začlenění do krajiny. Vláda bude podporovat ochranu, správu a plánování veškeré krajiny s principy Evropské úmluvy o krajině s cílem dosažení trvale udržitelného života obyvatel ČR. Bude vypracována strategie péče o krajinu na základě Evropské úmluvy o krajině, která bude uplatněna prostřednictvím relevantních strategických dokumentů.

5

EÚK z pohledu MK

KAPITOLA II, VNITROSTÁTNÍ OPATŘENÍ, Čl. 5 Všeobecná opatření

Každá Strana se zavazuje:

d. začlenit krajinu do svých politik územního a urbánního plánování, do své kulturní, environmentální, zemědělské, sociální

a hospodářské politiky, jakož i do ostatních politik s možným přímým či nepřímým dopadem na krajinu.

KAPITOLA II, VNITROSTÁTNÍ OPATŘENÍ, Čl. 6 Zvláštní opatření

A.Zvyšování povědomí

Každá Strana se zavazuje zvyšovat povědomí občanské společnosti, soukromých organizací a veřejných orgánů o

hodnotě krajin, jejich úloze a jejich změnách.

B.Vzdělávání a výchova

C.Vymezení a hodnocení

D.Cílové charakteristiky krajiny

Každá Strana se zavazuje, po konzultaci s veřejností v souladu s článkem 5 c, definovat cílové charakteristiky krajiny

pro vymezené a vyhodnocené krajiny.

E.Plnění

Pro realizaci krajinných politik se každá Strana zavazuje zavést nástroje, zaměřené na ochranu, správu a/nebo

plánování krajiny.

6

MK v souhrnném materiálu MŽP (2014) sledujícím

implementaci EÚK na úrovni jednotlivých resortů

Přehled cílů a opatření obsažených ve vybraných strategických dokumentech ve vztahu k udržitelné péči

Ministerstvo kultury – kulturní hodnoty krajiny

1.Legislativa – identifikace a posílení ochrany a rozvoje kulturně-historických hodnot krajiny

2.Podpora obnovy drobných kulturních památek

Strategie Opatření Gestor/spolugestoři Termíny Vyjádření k plnění G/SG

ASKP

Návrh nového památkového

zákona

Klíčovou zásadou přípravy nového

památkového zákona je návaznost

na nový správní řád, nový

občanský zákoník a stavební zákon

s cílem zajistit optimální péči o

památkový fond účinným, co

nejjednodušším a transparentním

způsobem.

MK MŽP: MŽP je zapojeno do přípravy nového památkového zákona

prostřednictvím zástupce v pracovní skupině, MŽP se zaměřuje

zejména na legislativní úpravu ochrany krajiny, resp. identifikace

a ochrany kulturních hodnot krajiny.

SPPKD/

ASKP

Zajistit systematickou podporu

obnovy drobných venkovských

kulturních památek a drobných

sakrálních staveb.

Materiál MK MK: Byl zaveden program Podpora obnovy kulturních památek

prostřednictvím obcí s rozšířenou působností, který je realizován

od roku 2008 a je určen na obnovu zejména nemovitých

kulturních památek, které se nalézají mimo památkové rezervace

a památkové zóny, nejsou národními kulturními památkami, a

které nejsou ve vlastnictví České republiky. Program je

realizován ve dvou kolech a příslušná obec si může vybrat, ve

kterém kole se programu zúčastní a předloží shromážděné

žádosti. Ministerstvo kultury stanoví pro obce s rozšířenou

působností výši finančních kvót na základě počtu památek v

daném území s přihlédnutím k jejich stavebně technickému stavu.

7

Kulturní dimenze krajiny ve světle zákona č. 20/1987 Sb.

Stav k 01. 06. 2016

Ochrana kulturních statků

spoluvytvářejících kulturní dimenzi

krajiny:

• individuální

• plošná

8

Památkový fond ČR

Kulturní památky nemovité 40399

Národní kulturní památky 304

Památky UNESCO 12

Městské památkové rezervace 40

Městské památkové zóny 255

Vesnické památkové rezervace 61

Vesnické památkové zóny 211

Krajinné památkové zóny 25

Archeologické památkové rezervace 8

Ochrana kulturní dimenze krajiny ve světle zákona č. 20/1987 Sb.

Krajinné památkové zóny

9

Břeclav Lednicko - Valtický areál 1992

Vyškov Bojiště bitvy u Slavkova 1992

Beroun Osovsko 1996

Kutná Hora Žehušicko 1996

Čes.Budějovice Novohradsko 1996

Čes.Budějovice Římovsko 1996

Písek Orlicko 1996

Strakonice Libějovicko-Lomecko 1996

Klatovy Chudenicko 1996

Plzeň-sever Plasko 1996

Karlovy Vary Valečsko 1996

Ústí nad Labem Území bojiště u Přestanova, Chlumce a Varvažova 1996

Česká Lípa Lembersko 1996

Česká Lípa Zahrádecko 1996

Hradec Králové Území bojiště u Hradce Králové 1996

Chrudim Slatiňansko-Slavicko 1996

Třebíč Náměšťsko 1996

Písek Čimelicko-Rakovicko 2002

Znojmo Vranovsko-Bítovsko 2002

Karlovy Vary Bečovsko 2014

Karlovy Vary Hornická kulturní krajina Abertamy - Horní Blatná - Boží Dar 2014

Karlovy Vary Hornická kulturní krajina Jáchymov 2014

Chomutov Hornická kulturní krajina Háj - Kovářská - Mědník 2014

Teplice Hornická kulturní krajina Krupka 2014

Pardubice Kladrubské Polabí 2015

Státní kulturní politika na léta 2009-2014

Vize:

„Součástí naší kulturní strategie tak musí být i péče o krajinu, architektonické památky a urbanistické celky, formující

prostor každodenního života a ovlivňující pozitivně lidská společenství, je-li o ně pečováno a jsou-li využívány i

k ekonomickým aktivitám šetrným k jejich hodnotám či negativně, jsou-li zanedbávány a přehlíženy.“

Cíl 1 EKONOMICKÁ A SPOLEČENSKÁ DIMENZE směřuje především k účelnému využívání kulturních hodnot, ať již

v hmotném (historické dědictví, kulturní krajina, umělecká díla apod.) či nehmotném (intelektuální dimenze, inovace a

kreativita) smyslu jakožto impulsů a výzev pro sociální prostředí státu a jeho ekonomiku. Do této oblasti budou spadat

opatření směřující k efektivnějšímu využití památek, muzejních a galerijních sbírek či urbanistických a krajinných celků

v cestovním ruchu a navazujících činnostech, zpřístupňování kulturního dědictví a nové tvorby všem bez rozdílu, rozvoj

kulturního průmyslu, uplatnění mezinárodních zkušeností v rozvoji kulturního průmyslu a umělecké tvorby a posílení role

kultury v politice vnějších vztahů apod. Realizace úkolů spadajících pod tento cíl zahrne i dopad hlavních prvků kulturní

politiky do strategií ostatních sektorů.

Úkoly/opatření:

3.2. Program na podporu uchování drobných památek v krajině

Dosud nedostatečná péče o památky v krajině, které často spoluurčují její ráz, např. boží muka, kříže, drobné technické

artefakty apod., bude podporována na základě specifického dotačně motivačního programu, který MK připraví.

10

Státní kulturní politika na léta 2015-2020

(s výhledem do roku 2025)

3. Uchování kulturního dědictví

3.1 Identifikovat, vymezit, zachovat a rozvíjet typické kulturní charakteristiky krajin České republiky

3.1.1 Pokračovat v programu krajinných památkových zón a zaměřit je na typické (dosud uchované) části

kulturní krajiny včetně podpory GIS – účast rezortu kultury na programech MV (geoinfostrategie) a

harmonizace s EU (INSPIRE)

• Ministerstvo kultury navrhne koncepci účinnější péče o kulturní krajinu

3.1.2 Legislativně zajistit odpovídající správu vybraných území se soustředěnými kulturními hodnotami

• Vytvoření zvláštní územní správy srovnatelné se systémem správy velkoplošných území, chráněných

podle zákona č. 114/1992 Sb.pro vybrané části kulturní krajiny, chráněné podle zákona č. 20/1987

Sb.. Ministerstvo kultury ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí navrhne řešení formou

úpravy platných předpisů.

11

Plán implementace Státní kulturní politiky

(usnesení Vlády ČR ze dne 3. února 2016 č. 81 k Plánu implementace Státní

kulturní politiky na léta 2015 až 2020)

3 Uchování kulturního dědictví

• 3.1 Identifikovat, vymezit, zachovat a rozvíjet typické kulturní charakteristiky krajin České

republiky

• 3.1.1 Pokračovat v programu krajinných památkových zón a zaměřit je na typické (dosud uchované)

části kulturní krajiny včetně podpory GIS – účast rezortu kultury na programech MV

(geoinfostrategie) a harmonizace s EU (INSPIRE)

4 Využití kulturního dědictví a kulturních činností, služeb a statků pro rozvoj hospodářství a zvyšování

konkurenceschopnosti, podpora mobility

• 4.3 Zefektivnit dosavadní způsoby využití kulturního dědictví pro cestovní ruch

• 4.3.1 Vybudovat infrastrukturu umožňující efektivní zvyšování poznání a návštěvnosti kulturní

krajiny, památek a muzeí, aniž by docházelo k jejich devastaci

12

Plán implementace Státní kulturní politiky 2015- 2020

Implementace Upřesnění / fáze 3.1.1.A: Vyhlášení krajinných památkových zón opatřením obecné povahy podle § 6 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči

Implementace Geoinfostrategie dle schváleného Akčního plánu usn. vlády č. 815, z 8.10.2014, 30.6.2015 schválení Akčního plánu, realizace Implementačních opatření

Harmonizace dat z oblasti pam. péče v souladu se směrnicí INSPIRE - směrnice 2007/2/ES, nařízení č. 1205/2008 (metadata), č. 1089/2010 (interoperabilita prostorových dat a služeb), č. 976/2009 (síťové služby), č. 268/2010 (sdílení dat)

2015 – 2020 – průběžná analýza kulturní krajiny České republiky v rámci Profilových úkolů generální ředitelky Národního památkového ústavu, využití těchto poznatků pro vyhlášení památkových zón krajinného typu

2016-2020 - GIS data resortu Ministerstva kultury součástí NaSaPO (Národní Sada Prostorových Objektů) zajišťujících standardizaci dat a jejich interoperabilitu, závazný podklad VS

2016 - Analýza, zpracování návrhu právního rámce

2017 - koncepce NaSaPO

2018 - Studie proveditelnosti NIPPI

2018 - Realizace Národní integrační platformy pro prostorové informace

2019 - Spuštění IS NaSaPO

2020 - Zajištění toků geodat do IS NaSaPO

2015 - zpřístupnit metadata k datům a službám GIS (Nařízení 1205/2008)

2016 - vyhledávací, prohlížecí, stahovací a transformační služby v GIS (Nařízení 976/2009), 1089/2010 (interoperabilita prostorových dat)

2017 - restrukturalizace dat GIS NPU, 1089/2010 (interoperabilita prostorových dat a služeb)

2018 - zpřístupnění dat a služeb harmonizovaných s INSPIRE, 1089/2010 (interoperabilita prostorových dat a služeb)

13

Koncepce památkové péče v České republice

na léta 2011 – 2016

SWOT analýza

Silné stránky: Bohaté spektrum typů krajiny s kulturně-historickými hodnotami hodnými zvýšené

ochrany.

Příležitosti: Zachování kulturně historického potenciálu krajiny a lokalit místního významu

Cíl koncepce č. 10

Ochrana kulturní krajiny

Anotace:

Česká republika se přijetím Evropské úmluvy o krajině č. 13/2005 Sb. m.s., zavázala k ochraně, správě

krajiny a k jejímu plánování. V podmínkách České republiky je pro charakter konkrétní krajiny často

velmi důležitá její kulturní složka. Na úseku památkové péče však schází nástroj, který by umožňoval

ochranu této složky krajiny z hlediska památkové péče.

Opatření:

• Aktivní účast na implementaci Evropské úmluvy o krajině v rámci meziresortní kooperace a

spolupráce s dalšími zainteresovanými subjekty.

• Zpracování analytických materiálů vyhodnocující stav ochrany kulturní krajiny na úseku památkové

péče.

• Přijetí právní úpravy ochrany kulturní složky krajiny na úseku památkové péče.

14

Úkoly MK pro NPÚ

Koncepce ochrany kulturní krajiny v České republice ( 2011-2014)

Rozpracování koncepce ochrany kulturní krajiny v ČR jako mezioborového tématu včetně participace na

mezioborové spolupráci k tomuto tématu.

Probíhá zpracování podúkolu Charakteristika typů kulturních krajin v ČR z hlediska památkové péče

Tato typologie vychází z typologie kulturních krajin dle operační směrnice k naplňování úmluvy o světovém

dědictví z června 2012 tak, aby byly obě typologie vzájemně kompatibilní. Jedná se tedy o tři základní

kategorie:

I. Krajina záměrně navržená a vytvořená člověkem

II. Krajina organicky vyvinutá

• a. Reliktní nebo „zkamenělá“ krajina

• b. Kontinuálně se vyvíjející krajina

III. Asociativní kulturní krajina

15

Koncepce NPÚ na léta 2011-2015

Ochrana kulturní krajiny

Cíl: Zviditelnění tématu kulturní krajiny jako součásti moderní památkové péče.

Návrh: Participace na implementaci Evropské úmluvy o krajině. Mezioborová spolupráce na materiálech

směřujících k identifikaci hodnot, ochraně, regeneraci a rozvoji kulturní krajiny zejména s cílem

odstranění dosavadních izolovaných resortních přístupů v péči a uplatňování partikulárních požadavků

různých resortů.

a) Posílení spolupráce s oborem ochrany přírody a krajiny v resortu MŽP.

b) Rozpracování metodiky péče o památková území pro kategorii KPZ s cílem zjednodušení výkonu

státní správy v těchto územích při uchování chráněných hodnot.

c) Aktivní hledání krajinných území k plošné ochraně ve spolupráci s dalšími resorty včetně forem

jejich ochrany a řízení případných změn bez významnějšího nárůstu pracovního zatížení NPÚ.

Termín: a) 2011; b) 2012-2013; c) průběžně

Nároky na státní rozpočet: Při současném zachování příspěvku na provoz bez nároku na navýšení ze

státního rozpočtu, předpoklad pokrytí z vlastních finančních a personálních zdrojů s využitím

mimorozpočtových zdrojů.

16

Kulturní krajina v projektech

vybraných k financování na rok 2012 veřejnou soutěží v rámci

Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI)

Název projektu: Uchazeč:

Ochrana a péče o historickou kulturní krajinu

prostřednictvím institutu krajinných památkových zón

Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné

zahradnictví, v.v.i., Národní památkový ústav, Mendelova

univerzita v Brně, Zahradnická fakulta,České vysoké učení

technické v Praze, Fakulta stavební

Sídelní a krajinný prostor jako odraz kulturního dědictví a

paměti národa

Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická

Identifikace významných území s kulturně historickými

hodnotami ohrožených přírodními a antropogenními vlivy

Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i,

Národní památkový ústav

Rekonstrukce krajiny a databáze zaniklých obcí v Ústeckém

kraji pro zachování kulturního dědictví

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem,

Fakulta životního prostředí, České vysoké učení technické

v Praze, Fakulta stavební

Kulturně historicky cenná území jako součást národní a

kulturní identity České Republiky. Metody identifikace

hodnot historických sídel, parků a zahrad a jejich zachování

Národní památkový ústav

Význačné aleje české krajiny Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné

zahradnictví, v.v.i.

17

18

19

Kulturní krajina v projektech

vybraných k financování na rok 2013 veřejnou soutěží v rámci

Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI)

Název projektu Uchazeč

Kulturní krajina jako prostor pro společenskou reprezentaci a

relaxaci vybraných aristokratických rodů v období od 17. do počátku

20. stol.

Národní zemědělské muzeum Praha, Národní památkový ústav

Historické využívání krajiny Českomoravské vrchoviny v pravěku a

středověku

Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Archaia Brno,

Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta,

Archeologický ústav AV ČR Brno, v.v.i., Muzeum Vysočiny

Jihlava

Identifikace a interpretace vzniku, podoby a proměny barokní

kulturní krajiny jihomoravského pohraničí

Národní památkový ústav, Vysoké učení technické v Brně,

Fakulta architektury, Masarykova univerzita, Ekonomicko-

správní fakulta

Aplikace Evropské úmluvy o krajině Národní památkový ústav, Geologický ústav AV ČR, v.v.i.,

Univerzita Palackého v Olomouc

Udržitelnost kulturního dědictví krajiny z hlediska přírodních,

ekonomických a společenských rizik ve vazbě na jejich historický

vývoj

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., Univerzita

Karlova v Praze, Fakulta přírodovědecká

Paměť krajiny: plošný průzkum území České republiky s cílem

vytipování cenných území vhodných k ochraně formou krajinné

památkové zóny

Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné

zahradnictví , v.v.i.

Dokumentace drobných sakrálních objektů na území Sudet v

kontextu vývoje využití kulturní krajiny Střední Evropy

Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního

prostředí

20

21

Kulturní krajina v projektech

vybraných k financování na rok 2016 veřejnou soutěží v rámci rámci Programu

na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací národní a

kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II)

22

Název projektu Uchazeč

Kulturní dědictví krajiny Arcidiecéze olomoucké - výzkum,

prezentace a management

Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta přírodovědecká, Ústav

geoniky AV ČR, v.v.i.

Vinohradnictví a vinařství pro zachování a obnovu kulturní

identity vinařských regionů na Moravě

Mendelova univerzita v Brně, Fakulta zahradnická, Masarykova

univerzita, Fakulta filozofická, Výzkumný ústav pivovarský a

sladařský, a.s.

Identifikace a prezentace památkového potenciálu historické

kulturní krajiny České republiky

Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné

zahradnictví, v.v.i., Národní památkový ústav, Mendelova

univerzita v Brně, Fakulta zahradnická, České vysoké učení

technické v Praze, Fakulta stavební

Inventarizace předindustriální krajiny Moravy a zajištění

informovanosti veřejnosti o její existenci jako kulturním dědictví

Ústav geoniky AV ČR, v.v.i.

České zahradní umění a krajinářská architektura v kontextu

evropského vývoje

Mendelova univerzita v Brně, Fakulta zahradnická

Vládní návrh zákona o ochraně památkového fondu

a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích,

ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně památkového fondu)

§ 2

Vymezení základních pojmů

(1) Památkovým fondem je soubor kulturních památek, národních kulturních památek, památkových rezervací,

památkových zón a archeologických nálezů.

(2) Kulturní památkou je hmotný doklad lidské činnosti vzniklý v dějinném procesu kultivace světa, který je

pramenem poznání, a je významný svou uměleckou, architektonickou, uměleckořemeslnou, řemeslnou,

technickou, urbanistickou anebo krajinnou hodnotou nebo je významným pozůstatkem lidského osídlení v

minulosti nebo se váže k významným osobnostem, událostem či společenskému životu a který je prohlášen za

kulturní památku podle § 19.

(4) Památkovou rezervací je území jako celek s mimořádným soustředěním vzájemně prostorově provázaných

kulturních památek nebo kombinovaných děl člověka a přírody, spjaté se zásadním historickým,

archeologickým, uměleckým, architektonickým, urbanistickým, typologickým, vědeckým, společenským nebo

technickým významem, které je prohlášeno za památkovou rezervaci podle § 28. Památkovou rezervací může

být i území, které má výhradně charakter archeologického dědictví.

(5) Památkovou zónou je území jako celek tvořené vzájemně prostorově spojitou skupinou městských nebo

venkovských staveb nebo kombinovanými díly člověka a přírody, představující dostatečně charakteristickou a

sourodou krajinu s historickým, archeologickým, uměleckým, architektonickým, urbanistickým,

typologickým, vědeckým, společenským nebo technickým významem, které je prohlášeno za památkovou zónu

podle § 28.

23

Vládní návrh zákona o ochraně památkového fondu

a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích,

ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně památkového fondu)

§ 5

Ministerstvo

2) Ministerstvo na úseku památkové péče

f) může poskytovat dotace na základě žádosti vlastníka kulturní památky nebo vlastníka nemovité věci,

která není kulturní památkou, ale nachází se v památkovém území,

l) spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí při ochraně krajiny,

24

Účinnější implementace Úmluvy o zachování nemateriálního KD =

účinnější implementace EÚK

Úmluva o zachování nemateriálního KD

39/2009 Sb.m.s.

dne 17. října 2003 byla v Paříži přijata Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví. S

Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky. Listina o přijetí Úmluvy Českou republikou,

podepsaná prezidentem republiky dne 22. prosince 2008, byla uložena u generálního ředitele UNESCO,

depozitáře Úmluvy, dne 18. února 2009.

Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 34 dne 20. dubna 2006.

Pro Českou republiku vstupuje v platnost na základě ustanovení téhož článku dne 18. května 2009.

25

Děkuji za pozornost.

PhDr. Anna Matoušková

Náměstkyně ministra

Ministerstvo kultury

Maltézské nám.1

118 11 Praha 1

e-mail: anna.matouskova@mkcr.cz

26