Embed Size (px)
Citation preview
ZVLÁŠTNÍ PŘÍLOHA ČASOPISU SPRÁVY NÁRODNÍHO PARKU ŠUMAVA
MOZKOVKA2019
Soutěž
Šumavská
Vážený čtenáři, předkládáme Vám už šestou sérii soutěžních článkůŠumavské mozkovky. Rádi bychom Vám prostřed-nictvím vědců soutěžících o co nejlepší populari-zační článek představili nové poznatky o šumavsképřírodě a zapojili i Vás do zkoumání tajů přírody.
Hlasováním o nejlepší, nejsrozumitelnější, nebonejzajímavější text pak můžete podpořit jejichnemalé úsilí v poznávání tajemství nejen šumav-ské přírody.
Pokud se rozhodnete zapojit se do soutěže, zašletena přiloženém hlasovacím lístku svého favorita!Pravidla hlasování jsou na zadní straně této přílohy.
Krásné počtení přeje
Pavel HubenýŘeditel Správy Národního parku Šumava
Soutěž o nejlepší popularizační text vědce
Foto: Vladislav Hošekmozkovka Petr Balda
Nejbližší dnešní analogie činnosti, která by zanechala podobné archeologické stopy jako ve Sklář-ském údolí, jsou trampské osady. Na snímku osada El Torro v Českém ráji, založená v roce 1927.
Mírně bulvární titulek našeho příspěvku má upoutat pozornost k fenoménu,který si mnoho milovníků, ale i profesionálních znalců Šumavy nerado připouští.Naše divočina, naše pralesy byly navštěvované, užívané i ovlivňované člověkem minimálně od konce posledního glaciálu.
Díky svědectví pylových profilů a sedi-mentárních záznamů v šumavských jeze-rech můžeme doložit pravěké aktivityv horách, mimo jiné i ve formě zvýšené po-žárové aktivity. Historickými prameny jeosidlování vyšších horských partií dolože-no od vrcholného středověku. Najít alev nepřístupných, zalesněných nebo zatrav-něných částech hor archeologické nálezyje extrémně obtížné. Úspěch zaznamenaliv posledních letech kolegové specializujícíse na mezolit (cca. 9 000–6 000 př. n. l.), je-jichž nálezy na Roklanském a Javořím po-toce nebo na Lipně dokládají bohatéopakované aktivity. V roce 2011 však připrospekci kolem řeky Křemelné náhodněobjevili zlomky keramiky z mladší doby že-lezné (mladolaténské období, cca. 300–80let př. n. l.) ve vývratu ve Sklářském údolív nadm. výšce 802 m. Jejich nález vyvolal
mezi archeology senzaci; bylo to první „síd-liště” v takové nadmořské výšce, kde se jinak na Šumavě vyskytují většinou ojedi-nělé nálezy kamenných, bronzových neboželezných předmětů, dokládajících nejspíštrasy obchodních stezek do Bavorska a Ra-kouska.
Následný několikaletý multioborovývýzkum ukázal, jakým může být Šumavapři interpretaci místních událostí těžkýmprotivníkem. Lokalita ve Sklářském údolítotiž zatím nemá ani u nás, ani ve světěznámou obdobu a je obtížné osvětlit, jakýtyp aktivit se zde odehrával.
Záhadné aktivity ve Sklářském údolíNaleziště je umístěno na malé vyvýše-
nině ve špičce nápadného meandru Kře-melné a jejího bezejmenného přítokuv blízkosti malého rašeliniště. Toto místo lze
i v zalesněném terénu opakovaně nalézt.Veškerá zaznamenaná lidská aktivita seodehrávala na ploše asi 25 x 20 m. Jedinénálezy tvoří asi 500 zlomků keramiky, ne-velké množství zuhelnatělých rostlinnýchmakrozbytků a drobných zlomků přepále-ných kostí. Nejvíc nálezů se soustředilouprostřed této plochy, kde se zřejmě takéz přinesených potravin, obilnin a luštěnin,vařilo. Analýza organických reziduí zacho-vaných ve zlomcích keramiky odhalila, žehrnce obsahovaly zvířecí tuk, převážně ho-vězí, snad škvarky nebo lůj. Jak byly pokrmypřipravovány nevíme, nicméně středověkérecepty zaznamenávají i konzumaci jakých-si kuliček z hrubě mleté mouky a hovězíholoje. Poněkud nepříznivý dojem z místní ku-chyně napravil nález menší hrncovité ná-doby, ve které se uchovával rostlinný olej,pravděpodobně olivový.
2 zima 2019 – příloha
Text Za kolektiv autorů (v abecedním pořadí) Přemysl Bobek, VeronikaBrychová, Čeněk Čišecký, Radka Kozáková, Milan Metlička, Jan Michálek,Adéla Pokorná a Barbora Strouhalová shrnula Dagmar Dreslerová
Část autorského kolektivu při výzkumu ve Sklářském
údolí
Skleněný korálek z katastru zaniklévsi Stodůlky (vlevo) a jeho laténskýekvivalent (vpravo, kresba, typ 119).
Poodhalená tajemstvíšumavského pravěku
Chemická analýza půd ukázala tři koncen-trace zvýšeného výskytu fosforu, který uka-zuje místa zvýšeného rozkladu organickýchlátek. První koncentrace se shoduje s místem,kde se zřejmě vařilo a snad i bydlelo v něja-kém přístřešku nebo srubu, který nezanechalarcheologickou stopu. Další dvě koncentraceleží ve vzdálenosti 15 m východně a asi 30 mzápadně (u velké skály) a v těchto místech jižnejsou žádné archeologické nálezy. Popustí-me-li uzdu fantazii, na jednom místě mohlbýt přístřešek s domácím zvířetem, na dru-hém latrína. Fekální biomarkery, které by tutoteorii podpořily, se bohužel vzhledem k agre-sivitě prostředí nezachovaly. Pylová analýzasedimentů z blízkého rašeliniště a analýzauhlíků shodně ukazují, že místo bylo po celoudobu trvání aktivit prosvětleno - mírně odles-něno a spálené dřevo pocházelo, vedle nej-hojnější borovice a menšího podílu smrku,z pionýrské vegetace břízy (uhlíky břízy semimo lokalitu v půdním profilu nevyskytují).Podle radiokarbonové analýzy se musely ak-tivity na místě konat opakovaně v rozmezí aždvou set let.
Vysvětlení funkce místa připouští mnohomožností, mezi které patří - zemědělské síd-liště, sezónní pastevecké ležení, táborlovců/rybářů, sezónní tábor sběračů ořechůa bobulovin, prospektorské ležení, stanice nadálkové cestě, ležení člověka zodpovědnéhoza udržování stezek či hlídače průchodů, nebomísto aktivit osoby nebo skupiny osob, kterévyžadovaly určitou míru odloučení nebo uta-jení, např. místo tajných sněmů nebo pou-stevna. Z těchto variant můžeme na základěpylové analýzy profilu, jen 70 m vzdálenéhood středu naleziště, vyloučit první dvě mož-nosti; nebyla zachycena pylová zrna plodinani rostlin typických pro pastviny v takovémmnožství, které by dokládalo místní pěstovánía/nebo intenzivní pasení. Lovecké a rybářské
ležení považujeme za nepravděpodobné,vzhledem k doneseným hovězím produktům.Pro specializovaný sběračský tábor nemámev našem prostředí etnografické analogie jakonapř. v severní Americe, ale tuto funkci nemů-žeme vyloučit. Prospektorské ležení nepova-žujeme za pravděpodobné vzhledem k tomu,že v toku Křemelné nad lokalitou šlichová pro-spekce zlato nezachytila a jeho dosud nejbližšíznámý výskyt je vzdálený více než 2,5 km nahoře Křemelná (známé středověké doly).
Dostáváme se ke stanici na dálkové stezce.Tato varianta se jeví jako pravděpodobnávzhledem k předpokladu, že trasa středověkéVintířovy stezky těsně míjela naleziště. Nicmé-ně se domníváme, že opakovaný pobyt pout-níků či karavan by zanechal na místě víceartefaktů (například mincí) a fosfátových stop.
Kdo se někdy pokusil projít šumavským(pra)lesem pochopí, že bez dobrých cest tonebylo možné. Pravidelná údržba cest je
v době železné doložená archeologicky, vestředověku i písemnými prameny. Navíc tako-vý cestář se nemohl zdržovat lovem či sběrema pochopitelně by se živil přinesenými potra-vinami. S touto představou poněkud neladíobjev nádoby s rostlinným olejem, což bylajistě cenná komodita. K úvaze tak zbývá po-slední možnost, že lokalita sloužila jako odlou-čené místo, které si můžeme představit jakopoustevnu. Archeologické i historické prame-ny tuto možnost pro mladší dobu železnoupřipouští. Ostatně jen o tisíc let mladší údajnápoustevna svatého Vintíře na vrchu Březníku,jen 2 km daleko, by byla skvělou pokračova-telkou místní tradice.
A něco navrchAle znovu vážně. I když se přikláníme k po-
slední variantě, ve skutečnosti mohlo místosloužit jako kombinace mnoha činnostía v současné době nejsme schopni vynést ko-
nečný soud. Největší překvapení však přicházínakonec. Lokalita ve Sklářském údolí nezů-stala osamocena!
Při průzkumu kolem řeky Křemelné jsmekromě dalších mezolitických nálezů narazili nadalší stopy činnosti v blíže neurčeném pravě-ku (snad neolitu) a mladší době bronzové.Další nález, skleněný korálek, je s větší prav-děpodobností laténský, s menší pak novo-věký (rozdíl mnohdy neodhalí ani chemickéanalýzy skla). Představíme-li si, že tyto artefak-ty se našly ve zjišťovacích sondách o velikosti50 x 50 cm, musí být každému jasné, že jich naŠumavě musí být stovky či tisíce. O další dů-vod navíc, proč toto místo a celou Šumavuuchovat co nejvíc nedotčenou dalším gene-racím vědců i návštěvníků.
soutěž
Dagmar DreslerováArcheologický ústav Praha, AVČR, v.v.i.
3zima 2019 – příloha
Průzkum na Křemelné. Modře – místa archeologických nálezů; červeně – pylový profil.
Poloha archeologické lokality ve Sklářském údolí u Prášil
Pralesní řeč tančících stromůlekce 1
Než se laskavý čtenáři ponoříš do malého dobrodružství, které nabízíme, věnuj prosím pár chvil sa-motnému obrazu, kolem kterého se celý příběh odvíjí. Jak sám rozumíš neverbální řeči pralesních stromů?
„Nevidím ani hříbek, že prej rostou…, totak… pěkný houby… jen samé oslizlé ležícíkmeny tu jsou, ufff….. Ani zaparkovat tu ne-bylo kde…“ mudruje letitý houbař, kteréholovecká vášeň omylem zavedla skrze dě-ravý dřevěný plot až do jádra Boubínské-ho pralesa.
„Pojď Samueli, půjdeme zpátky do tohopěkného smrčáku podrostlého mechem“.
Vnuk ale nespěchá, je tady a teď. Jakopo kladině přeběhne po ležícím kmenibuku a přitom nezapomene stoupnout do
řídkého bahna, které se za kmenem hro-madí (číslo 1 na obraze), a které kmen držíjako hráz, aby neodputovalo dolů do údolí.Tento jev se odborně – biogeomorfologic-ky - označuje log dam, kmenová hráz. Asi3 tuny půdy jsou takto drženy v Boubíněna každém hektaru, dokud stromy nezetlí.A to trvá i déle než 100 let. Když ležící stro-my z lesů odvezeme, jejich schopnost za-držovat vodu (tj. bioprotektivní funkce)zmizí a zmizí i půda plná vody. Zachová sejen bioprotektivní vliv za patami stojících
stromů (2). Ten bere za své při holosečích.V Boubíně, kde se nikdy netěžilo, na sebeváže asi 5 tun půdy a kamenů na hektar.
Malá chlapcova bota se do bahna pa-rádně zabořila, až trochu přeteklo vrchem.Sotva jí s mlasknutím vytrhl. Pak ještě dva-krát. Na konci ležícího buku vskočil Samu-el do jámy po vývratu (3). Dobře si všímá,jak jsou kameny na dně díry pěkně vyrov-nané a otírá o ně zabahněnou holínku.Strom je při pádu doslova vytěžil z podlož-ní horniny, a tím přispěl k rychlejšímu zvě-
Text Gréta P. Koczanski
4 zima 2019 – příloha
Autorem obrazu je Petr Mores.
soutěž
5zima 2019 – příloha
trávání a tvorbě půdy. V šumavských pralesích se vývraty stromů pro-míchává a přemísťuje až neuvěřitelných 180 tun půdy na každémhektaru a nezvětralá hornina je často v hloubce i přes 10 m pod po-vrchem.
Pak ale pozornost chlapce upoutá pahýl stromu, na který se dá vy-lézt jako na rozhlednu (4). Zatímco u živého stromu tloustnoucí ko-řeny půdu vytlačují do stran, kořeny pahýlu vyhnívají a vzniklý prostorvyplňuje zpět okolní půda, která se tím promíchává. V Boubíně je tak-to vyplňováno až 85 m3 původních kořenových prostor na hektar.
„Proč se dědo tenhle strom zlomil a ten vedle vyvrátil?“ Ptá se chlapecokamžik před tím, než se po koleno propadl do zetlelých kořenů.
„To Samko jinak nejde, některý se zlomí, jiný vyvrátí, není žádná dalšímožnost. Tolik vývratů jsem jaktěživ neviděl“, říká děda a neznámouhoubou v ruce ukazuje na vlnky všude okolo sebe (5, 6). Jen si je ne-splést s kořenovou kupou (7), kde stojící stromy samy nadzvedají ko-řeny půdu; doslova pak stojí na špičkách. Většinou se ale v Boubínějedná o vývraty, kde kupa zákonitě střídá díru, ze které se strom vy-trhl. Téměř polovina stromů v Boubíně umírá v důsledku vyvrácení,což je nebývalé. Při orkánu Herwart v roce 2017 se vyvrátilo dokonce83 % všech orkánem zasažených stromů. A takové orkány se na Šu-mavě objevují v každém století. Nížinné pralesy jsou ve srovnánís tím vcelku nudné, jen asi 20 % vývratů tam orá půdu. Na povrch sepři vyvrácení dostávají minerály plné živin a půda se omlazuje. Vnukale není spokojený, ptal se přeci, proč se vyvrátil. Asi to udělal tatun(rozuměj traktor), napadne ho.
Vidí teď ale něco parádního a už zalézá mezi chůdové kořeny mo-hutného smrku, jako do stanu (8).
„Dědo, hledej mě“. „Kde jen ten kluk může být?“ Říká děda nahlas, schválně otočený
zády ke stromu se svislými chůdovými kořeny, který vyrostl přímo napahýlu odumřelého velikána. Ten sice již zetlel, stopa spojení ale v po-době svislých obnažených kořenů následníka přetrvala. Přímé spojenímezi generacemi stromů je v životě pralesa neobyčejně důležité.Strom mění půdu pod sebou i přes 500 let svého života, pak se sámstane pupeční šňůrou následníkovi, který v díle pokračuje. O pár met-rů dál se nic podobné celá staletí neděje. V lese takto vzniká neoby-čejná prostorová pestrost pralesních půd, pestrost života. Přímémezigenerační spojení je vidět i u smrčků vyrůstajících na ležícíchkmenech (9). Ty postupně odrostou a minulou generaci budou při-pomínat jen vodorovné obnažené kořeny, které prorůstaly původníležící kmen a živily se jím (10).
Děda usedá do ohnuté báze mladého boučku (11) a stejně jakostromy, připravuje vnukovi svačinku. Tolik ho má rád, jen ho ta jehodivoká energie občas úplně zmáhá. I strom pod ním je už dlouho po-někud přemožený, tlačí na něj půda sjíždějící po svahu a ohýbá jej.Časem stromek zesílí a dokáže půdu sám stabilizovat a udržet na mís-tě. Pak se také částečně srovná jeho kmen. Do té doby ale surfuje napovrchu tekoucí půdy jako malý stromek nebo se už odrostlejší držíkořeny v podloží. Snaží se vzdorovat, ale je ohýbán.
S úsměvem teď pozoruje šlachovitý stařec vnuka, jak se z objetíkořenů snaží vyprostit kámen (12).
„Hele dědo, tenhle strom ten kámen úplně zvednul do výšky a teď honechce pustit.“
Děda s úsměvem přikyvuje. Baví ho, když mu vnuk ukazuje světsvýma očima. Je to čerstvé a nové. Nebo přinejmenším zapomenuté.Sám by si těch kamenů nevšiml.
„Pojď, zkusíme to spolu“, navrhne stařec a už se s vnukem veselepřetahují se stromem o kámen v kořenovém objetí. Je to ale tzv. stro-mový kámen, baumstein, a ten strom z pevného sevření často nepus-tí. Stromy tyto kameny vytlačují při svém tloustnutí a mohou okolokmene tvořit i kamenný věnec. Ten vydrží i dlouho po smrti stromujako jasná stopa upozorňující na místo, kde strom kdysi stál. Objemtakto přemístěných kamenů je v Boubíně 700-800 kg/ha.
Vnuk povzbuzený dědovou spoluprací odbíhá ke skalce, kde ko-řeny stromu pronikají přímo do skály a pomáhají ji tak zvětrat (13).I tady páčí, ale marně. Stromy dokáží vyvinout kořeny tlak na skáluaž 1,5 MPa. Drcené kameny se proto ni nehnou. Ty přemožené, roz-rušené, jdou naštěstí již lehce. Bere jeden z placáků a jde jím vyplnitdíru po pádu špičky stromu (14). Ty jsou v pralesích jen vzácné. Při-pomíná mu to zaječí pelech.
Ač se stromy sami nehýbají, uvádějí do pohybu nebo naopak v po-hybu brání enormnímu množství půdy a kamenů. V šumavských pra-lesích se takto prokazatelně díky stromům formuje nejméně 300 m3
půdy a kamenů na každém hektaru (tj. přibližně 300 tun). Každoročněse takto nově posouvá a míchá až 10 tun půdy. To je ve střední Evropěunikátní množství a i v globálním měřítku jde o výjimečný objem, kekterému přispívají zejména enormně velké vývraty. Boubín je výji-mečný zvláštní rovnováhou mezi výskytem velkých stromů a velkýchvichřic. Orkány ve stoletých odstupech umožňují stromům enormněvyrůst, a pak tyto velikány s obrovskými kořenovými systémy vyvrátí.Stromy tak během stovek a tisíců let významně spoluformují šumav-skou krajinu. Kdyby bylo orkánů méně, nebo naopak více, vliv stromůna půdu by byl slabší, protože by se stromy nevyvracely nebo by bylypříliš malé. Pro představu, 300 m3 hlíny lze naložit na více než 70 báj-ných nákladních vozů Praga V3S, což je parkoviště plné náklaďáků.A náklaďáky má Samuel nejvíc rád. Tedy hned po čokoládě. Na ná-klaďáky půjdou s dědou zítra. Až se v hospodě pochlubí chlapům toupodivnou fialovou houbou. Zase to bude parádní společné dobro-družství.
Až se Samuel jednou vrátí se svým vnukem do pralesa, uvidí, kamse vyvíjí v době klimatické změny, kdy se mění rovnováha mezi vi-chřicemi a mohutnými stromy. Les bude každopádně jiný už zítra.
Příběh se klidně mohl stát, neboť všechny osoby a jevy jsou sku-tečné.
Gréta P. KoczanskiVědkyně na volné noze zabývající se evolucí půd,
biogeomorfologií a disturbanční ekologií v přirozených lesíchPetr Mores
Umělec na volné [email protected]
6 zima 2019 – příloha
Text a foto Milan Hladík
Mechanická a elektronická zábrana při testování na Ovesné
Perlorodka říční (populacena řece Blanici)
Mohou ryby z Lipna ovlivňv šumavských tocích?
Rádi bychom čtenářům představili projekts názvem „Vývoj technického opatření k za-mezení migrace nežádoucích druhů ryb nadÚN Lipno za účelem podpory obnovy popula-ce pstruha obecného a perlorodky říční“. Tytoryby negativně ovlivňují populace původníchříčních druhů ryb a mimo jiné výrazně snižujípočetnost populace pstruha obecného, kterýtvoří významný článek v životním cyklu kritic-ky ohrožené perlorodky říční.
Řešitelé projektuHlavním řešitelem projektu je Vodo-
hospodářský rozvoj a výstavba a.s., dal-šími řešiteli pak Biologické Centrum AVČR, v.v.i., Hydrobiologický ústav a Českázemědělská univerzita v Praze. Partneryprojektu, kteří spolupracují zejména naúrovni konzultační, jsou Správa NP Šu-mava a Povodí Vltavy, státní podnik.Projekt je kofinancován Technologic-
kou agenturou České republiky v rámciprogramu Epsilon.
Výchozí stavRybí obsádka nad každou přehra-
dou je často ovlivněna vlivem ryb mi-grujících z nádrže. Nádrž, která jelokalizována většinou na úrovni lipano-vého až parmového pásma, hostí nej-častěji obsádku odpovídající spíše
pásmu cejnovému. Tyto rybí druhy pakčástečně v rámci svého životního cykluvyužívají i přítok do přehrady, napříkladk rozmnožování a k hledání potravy.
V rámci projektu „Soužití člověkaa perlorodky říční ve Vltavském luhu“byla v létech 2014-2016 zcela nepo-chybně prokázána masová migrace rybz ÚN Lipno do toku Vltavy v jarních mě-sích a její negativní vliv na původní po-
pulaci pstruha obecného. Některé výsledky projektu byly více, nežpřekvapivé. Dravé druhy ryb jsou ve Vltavě příliš málo početné nato, aby mohly mít významný vliv na původní populace zejména lo-sosovitých druhů ryb. Více, než nečekané bylo pak pozorování ma-sivní migrace ouklejí, jelců proudníků a plotic. Ouklej obecná,původně druh dolního toku řek, v nádrži tvoří početně dominantu,kdy jí nádrž poskytuje jak potravu, tak i ochranu během zimníchměsíců, a masivně expanduje i do řeky nad nádrží a je nejpočet-nějším druhem řeky Vltavy nad ÚN Lipno a pravděpodobně i nej-významnějším potravním konkurentem pstruhů a lipanů. Masovámigrace dosahovala ve svém vrcholu několika tisíců kusů denněa stotisíců celkově. Větší hejna ouklejí byla zaznamenána více, než20 km nad nádrží a vysoko nad místy s výskytem perlorodek.
Byl prokázán výskyt pstruha obecného v místech, kde jsou ko-lonie perlorodek, a může tedy roznášet jejich juvenilní jedince. Vy-skytuje se zde však pouze v zimním a časně jarním období,v pozdně jarním období, kdy do Vltavy migrují kaprovité druhy ryb,pstruh emigroval do vltavských přítoků (Jezerní potok, Chlumskýpotok, Studená Vltava, Teplá Vltava, Olšinka, Řasnatá Vltava)a opouštěl tak prostředí, kde může docházet k jeho kontaktůms glochidiemi perlorodek. Výše proti proudu Teplé Vltavy, kde je ka-provitých ryb již méně, někteří pstruzi zůstávají celoročně. Vliv ka-provitých druhů na prostorovou distribuci pstruha je proto velmivýznamný, včetně vlivu na jeho početnost.
Cíl projektuZ uvedených údajů je zřejmé, že podporu populace perlorodek
pravděpodobně nelze uskutečnit bez podstatných změn ve složeníspolečenstva ryb v povodí horní Vltavy a zabránění masivní migrace
ryb z Lipna. Jako jediné vhodné opatření se jeví stavba migrační ba-riéry zcela nové konstrukce. Zařízení musí fungovat za velmi rozdíl-ných hydrologických podmínek v toku (rozmezí průtoků rámcově4 – 30 m3/s), odolat povodním a ledochodům, být účinné protidrobným i velkým druhům ryb, a v neposlední řadě by mělo mini-málně omezovat možnosti splouvání toku pro vodáky, v ideálnímpřípadě by mělo být mobilní. Nemělo by omezovat případnou mi-graci pstruhů. Zařízení by také mělo vyžadovat co nejmenší údržbu.
Výsledky projektuPo technické stránce se jako ideální ukázala kombinace mecha-
nické zábrany a elektrické zábrany, které by se měly doplňovat a vy-tvořit tak opravdu funkční bariéru při široké škále podmínek.Mechanická zábrana (jedná se vlastně o „plot“ z plovoucích plas-tových trubek z materiálu Hostalen) je pevně připevněna ke dnu,při průchodu velké vody se náporem vody skloní a odolá tak driftuvětví nebo stromů.
Jako nejvhodnější elektrická zábrana bylo vybráno zařízení Ne-ptun firmy Procom System z Polska, která ochotně nabídla spolu-práci v rámci projektu a zařízení po dobu trvání projektu pronajala.Bariéra je tvořena dvěma řadami elektrod umístěných přibližně 2 mod sebe, mezi nimiž vzniká elektrické pole s postupným gradien-tem intenzity, které odrazuje ryby od proplutí. Zařízení má relativněmalou spotřebu elektrické energie na úrovni 0,2 kWh a je šetrnék rybám a bezpečné. Obě zábrany jsou testovány pomocí nejmo-dernějších vědeckých metod a byla prokázána jejich funkčnost.
Zařízení bude mobilní a bude vždy instalováno po odchoduledů před začátkem jarní migrace a z toku bude odstraněno nakonci června. Tím bude podchycena hlavní část migrace kaprovi-tých druhů ryb, a zároveň nebude ovlivněna migrace pstruhů, kteřímigrují koncem léta a na podzim. Omezí se také ovlivnění splou-vání řeky vodáky, a také se prodlouží životnost zařízení a nebudenutné řešit odolnost proti ledochodům.
Pro testování byl vybrán profil na Ovesné, těsně nad vzdutímnádrže, kde již proběhly dřívější výzkumy, migrace ryb zde dosa-huje maximální intenzity, profil v upravené části toku je vhodnýk instalaci pokusného zařízení, je zde dobrý příjezd, a také zdrojelektrického proudu z místní chaty. Pro finální lokalizaci byl pak vy-brán profil těsně nad mostem v Pěkné, kde je již od roku 2019 umís-těna druhá mechanická bariéra a je sledováno ovlivnění chováníryb.
Pro zajištění bezpečnosti pro vodáky bude u břehu vymezenbezpečný průjezd, dále byl vyvinut systém automatického elektro-nického jištění, kdy nad profilem jsou umístěna infračervená čidlaa v případě náhodného vniknutí lodě do prostoru nad elektrickým
soutěž
Milan HladíkVodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s.
Pstruh obecný, nositel glochidií perlorodky a původní druh toků na Šumavě
Složení rybí obsádky na profilu Pěkná v rámci jedné sezony 2014 – rybí obsádkav původním lipanovém pásmu je v jarním a letním období zcela dominovánaploticí, ouklejí a jelcem proudníkem, pstruh obecný se nevyskytuje
Graf zobrazuje zaznamenané počty ryb migrujících z Lipna proti proudu Vltavyna profilu Ovesná v jednotlivých dnech v roce 2014
7zima 2019 – příloha
ňovat populaci perlorodky
Říčka Losenice je příkladem přirozeného toku v dobrém ekologickém stavu
Velký zlom v monitoringu kvality po-vrchových vod nastal v souvislosti s im-plementací Směrnice č. 2000/60/ESEvropského parlamentu a Rady ze dne23. října 2000 (dále jen Rámcová směrni-ce). Jejím zavedením do národní legisla-tivy se zásadním způsobem změnilypožadavky na monitoring povrchovýchvod. Oproti předchozímu období bylonově zavedeno sledování tzv. chemické-ho a ekologického stavu vod. Dříve bylakvalita vody v tocích hodnocena na zá-kladě vybraných, převážně chemických,ukazatelů. Na základě zjištěných výsledkůbyly povrchové vody zařazeny do jednot-
livých tříd jakosti. V souvislosti s přijetímRámcové směrnice bylo však nutné dis-ponovat daty pro hodnocení ekologické-ho stavu vod, s použitím vybranýchcharakteristik. Proto byl od roku 2007 za-veden jiný typ monitoringu, tzv. Provoznímonitoring povrchových vod.
Co je monitoring ekologického stavuDle požadavku Rámcové směrnice je
to komplexní hodnocení, které v soběobsahuje chemické, fyzikálně chemické,biologické (např. analýza společenstvamakrozoobentosu, fytobentosu, makro-fyt, fytoplanktonu a plůdkových spole-
čenstev ryb) a hydromorfologické para-metry. Pro stanovení tzv. ekologickéhostavu je tedy zapotřebí analyzovat po-měrně široký rozsah ukazatelů.
Obecně mělo zavedení Rámcovésměrnice minimální dopad na léty zave-dené sledování chemických a fyzikálněchemických ukazatelů. Kde však nastalatéměř malá revoluce, byl monitoring bio-logických složek. Ty byly v omezeném roz-sahu sledovány sice již dříve (např.fytoplankton, nárosty, makrozoobentos),nicméně na taxonomické úrovni neodpo-vídající požadavkům Rámcové směrnice.Vzhledem k tomu, že vypracované
Text Jan PotužákFoto Archiv Povodí Vltavy
8 zima 2019 – příloha
Povodí Vltavy, státní podnik provádí prostřednictvím svých vodohospodářských laboratoří pravidelnýmonitoring kvality povrchových vod. Počátky tohoto monitoringu se datují do 70. let 20. století. V tomtoobdobí bylo také zahájeno i systematické sledování kvality vody vybraných potoků a řek ležících na územísoučasného NP a CHKO Šumava. Původně bylo toto sledování realizováno převážně na dvou nejvýznam-nějších řekách, a to na Vltavě a Otavě. Postupně však bylo rozšířeno i na jejich významné přítoky. Aktuálněje na území Šumavy sledováno bezmála 30 odběrových profilů, na kterých je realizován pravidelný mo-nitoring kvality vody.
Monitoring ekologického
a schválené metodiky pro odběr a zpracování vzorků byly postavenyna maximálních požadavcích a kladly vysoké nároky na pracnosta odbornost personálu, vyplynul z jejich zavedení i požadavek na po-sílení odborného zázemí vodohospodářských laboratoří státníchpodniků Povodí. Proto od roku 2007 disponují všechny státní podnikyPovodí vysoce specializovanou odbornou základnou pro stanovováníbiologických složek.
Princip a význam biologických složekChemickými ukazateli jsme schopni poměrně snadno stanovit
okamžitý stav daného toku nebo vodního útvaru. Naopak výhodoubiologických složek je skutečnost, že druhové složení dává informacio relativně dlouhém období, v němž se společenství organismů for-muje. Toto biologické hodnocení zároveň zahrnuje i působení nepříz-nivých faktorů, tj. různé formy znečištění, špatné hydromorfologicképodmínky apod. Základním principem biologických metod jsou tedybioindikační vlastnosti živých organismů vyskytujících se ve vodách.Jinými slovy, každému nalezenému organismu je na základě vypraco-vaných hodnotících metodik možno přiřadit řadu číselných indexů(hodnot), které indikují různé biologické charakteristiky. Pro souborvšech organismů nalezených v odebraném vzorku se následně vypoč-te výsledný index (většinou multimetrický, tj. skládající se z několikametrik - výpočtových charakteristik). Výsledné hodnoty metrik jsounakonec vyjádřeny stupněm ekologické kvality (ecological quality
ratio EQR). EQR reprezentuje poměr mezi hodnotami biologických parametrů zjištěných pro danou lokalitu a hodnotami, kterých by tytoparametry nabývaly za referenčních (tzn. nenarušených) podmínek.Tento údaj pak vstupuje do dalšího hodnocení tzv. celkového ekolo-gického stavu.
K čemu nám hodnocení ekologického stavu sloužíVyhodnocení ekologického stavu našich povrchových vod má pro
vodohospodáře zcela zásadní význam. Výsledky jsou reportovány doEvropské komise a současně slouží jako podklad pro rozhodovánív oblasti plánování, zejména pak v návrzích na realizaci konkrétníchopatření. Za všechny jmenujme například návrhy na budování no-vých čistíren odpadních vod či revitalizace toků.
Biologický monitoring je dále významný pro oblast odborné praxea výzkumu, kde v poslední době rezonuje zejména diskuze na témareakce biologických složek na přítomnost cizorodých látek ve vodách(těžké kovy, pesticidy, herbicidy, polyaromatické látky, farmaka, hor-monální látky aj.).
soutěž
9zima 2019 – příloha
stavu povrchových vod
Monitoring plůdkových společenstev ryb je podnikem Povodím Vltavy samostat-ně realizován od roku 2012
Horní část řeky Blanice dobrý ekologický stav nezapře Odběr makrozoobentosu pro účely Rámcové směrnice
Jan PotužákVodohospodářská laboratoř České Budějovice
Povodí Vltavy, státní [email protected]
Laser, který nepálíaneb Šumavské lesy pod laserovým skenerem
V červnu 2017 létal nad Šumavou a Bavorským lesem vrtulník, kterého si asi většina z vás ani nevšimla.Létal ve výšce 550 m nad povrchem a snímkoval systematicky celé území obou národních parků pomocí spe-ciálního laseru. Je to taková moderní špionáž na území, které bylo ještě před 30 lety uzavřené a na mapáchzáměrně zkreslené, nebo zcela bílé. Dnes je toto území sice dostupné, ale přesto je toho hodně, co o něm ještěnevíme. I proto se odehrála tato naše „špionáž“ zaměřená na přírodu. Konkrétně nás zajímalo, jak vypadajílesy na Šumavě a kde se daří tetřevovi, jeřábkovi a tetřívkovi.
Dálkový průzkum zeměSnímkování a měření z vrtulníku, satelitů
nebo letadel a dnes už také dronů se říkásouhrnně dálkový průzkum Země (DPZ).V minulosti tak byla získávána předevšímutajovaná vojenská data, která pomohla tře-ba v roce 1962 odhalit ruské jaderné raketyna Kubě. Dnes je ale mnoho DPZ dat již ve-řejně dostupných. Denně používáme letecké
snímky z mapových serverů a kdokoli simůže stáhnout např. snímky z družic Landsat(NASA) nebo Sentinel (ESA) a využít je k roz-ličným účelům.
LiDARMy jsme si pro zjišťování parametrů o lese
vybrali inovativní metodu laserového letec-kého skenování – LiDAR (zkratka z anglické-
ho light detection and ranging). Na zmíně-ném vrtulníku, který prováděl snímkovánínad Šumavou, byl umístěn speciální laserovýskener. Tento skener při letu rychlostí 111km/h vyslal na každý čtvereční metr obounárodních parků 33 paprsků. LiDAR fungujepodobně jako netopýří echolot nebo radar.Vysílá signál a zachycuje jeho odrazy, a tímzískává informaci o vzdálenostech a tvarech
Text Jiří RoubínekJaroslav Červenka
10 zima 2019 – příloha
Projekt č. 99: „Přeshraniční mapování les-ních ekosystémů – cesta ke společnémumanagementu NP Šumava a NP Bavorskýles" realizovaného z Programu přeshranič-ní spolupráce Česká republika – Svobodnýstát Bavorsko Cíl EÚS 2014–2020.
Mapa vhodnosti stanovišť pro tetřeva hlušce podle struktury porostu
předmětů. Laserový paprsek v blízkém infra-červeném spektru je jedinečný tím, že se ne-vrací jen jako jeden odraz od první větve.Krom částečného odrazu proniká porostemdále. Odráží se postupně od dalších větví čijiné vegetace v nižších patrech lesa, až po po-slední odraz od zemského povrchu. Všechnytyto odrazy se zaznamenávají jako mračnobodů. Z tohoto mračna bodů lze odvodit na-příklad digitální model terénu (DTM) nebopovrchu (DSM z anglického digital surfacemodel). DTM vychází z nejnižších bodův mračnu a udává přesnou nadmořskou vý-šku. DSM vychází naopak z nejvyšších bodůa zachycuje tak i výšku vegetace.
Struktura lesaKrom modelu terénu a povrchu máme
díky LiDARu i rozsáhlé mračno bodů, kterédává ucelený obrázek o podobě lesa (struk-tuře porostů). Ten obrázek si můžete předsta-vit jako skutečný obraz namalovaný pomocíštětce, který umí dělat jen tečky a nelze jímudělat souvislou čáru. Taková vytečkovanámalba. Není to jen plochý obraz, ale trojroz-měrný model, který umožňuje větší „kouzla“,než si jej jen prohlížet. Pomocí nově vyvinu-tých analytických a statistických metod, tak-že vlastně žádná magie, jsme z tohotoobrazu byli schopni získat podrobné infor-mace o šumavských lesích. Pro zajímavost,na území obou národních parků bylo identi-fikováno 27 321 962 jednotlivých stromů.O každém z nich máme podrobné charakte-ristiky a víme, zda se jedná o jehličnan, listnáčnebo souši. Do budoucna by tento způsobzjišťování struktury lesa mohl nahradit stáva-jící metody (přímé měření v terénu), kteréjsou fyzicky i finančně náročnější.
V našem projektu jsme se mimo jiné za-bývali otázkou: „Jak struktura lesa ovlivňujevýskyt tetřevovitých ptáků?“ Ptáme se takproto, abychom věděli, jaké typy stanovišťpotřebujeme uchránit, pokud u nás má pře-žít jeřábek lesní, tetřívek obecný a zejména
tetřev hlušec. Tetřev je dnes jedním ze sym-bolů Šumavy i proto, že Šumava je posled-ním přirozeným útočištěm pro přežití tohotokdysi relativně běžného druhu v České repu-blice. Na vině je i úbytek vhodných stanovišťo dostatečné rozloze. Abychom určili přesnývýskyt těchto ptáků, byl na území obou ná-rodních parků proveden v letech 2017-18monitoring – vyhledávání a zaznamenávánípobytových známek (trus, peří, stopy,…)v terénu.
Habitatové modely (tetřeví domov)Popišme si stručně a zjednodušeně, jak
jsme hledali vhodná stanoviště pro tetřeva.Porovnali jsme strukturu lesa zjištěnou LiDA-Rem a GPS pozice nálezů pobytových zná-mek. Vytvořili jsme matematický model,který vyjadřuje vztah mezi strukturou lesaa výskytem tetřeva.
Celé území jsme rozdělili sítí čtverců o stra-ně 10 m. Pro každý čtverec jsme z LiDARovýchdat odvodili 20 parametrů popisujících výškua hustotu ve všech patrech lesa. Model z těchto 20 čísel spočítá jedno číslo, které vy-jadřuje vhodnost stanoviště jako hodnotumezi nulou (pro nevhodné stanoviště) a jed-ničkou (pro nejvhodnější stanoviště).
A protože každá inteligence, umělá i při-rozená, se musí trénovat, aby byla použitelná,tak i náš model, aby správně počítal, bylo tře-
ba zkalibrovat (nastavit) – naučit ho, jak vypa-dají vhodná a jak nevhodná stanoviště. A kdonejlépe pozná, jaké stanoviště je vhodné protetřeva? No přece samotný tetřev. Proto jsmepro kalibraci modelu využili data o výskytutetřeva. Na části území Šumavy a Bavorskéholesa jsme model kalibrovali, tedy učili. A nadruhé části jsme pak model validovali. Tedysledovali, jak dobře už umí počítat.
Stejný postup jsme použili nejen pro te-třeva, ale i pro tetřívka a jeřábka, kteří mají od-lišné nároky (preferují jiné „bydlení“). Získalijsme tak pro každý druh mapu vyjadřujícívhodnost stanoviště z hlediska struktury po-rostu. Přestože mapu musíme správně inter-pretovat v souvislostech, zohlednit případnédalší důležité faktory, jako pohyb lidí apod.,získali jsme velmi cenné informace o tom,jaké typy lesa nejvíce vyhovují jednotlivýmdruhům tetřevovitých ptáků.
Další využitíLiDARová data jsou a budou na Správě NP
Šumava a Správě NP Bavorský les využívánai k jiným analýzám a výzkumům. Např. při re-vitalizacích rašelinišť jsou využívána k identi-fikaci odvodňovacích kanálů. Po stopáchlidské činnosti na Šumavě pátrají pomocí Li-DARových dat také archeologové. Šumava jejedinečné místo, zajímavé z mnoha různýchpohledů a laserové skenování nám pomáhápoodhalit další její tajemství.
soutěž
Jiří Roubínek, Jaroslav ČervenkaSpráva Národního parku Šumava
[email protected]@npsumava.cz
11zima 2019 – příloha
LiDARové zobrazení vegetace a zemského povrchu
Schema principu leteckého laserového skenování
Tetřev hlušec v jeho přirozeném prostředí. Foto: Luděk Bufka
www.npsumava.cz
Šumavská mozkovkaPravidla hlasování
Hlasovat je možné pro jediný článek, pouze jednou, a to pomocíinternetových stránek www.npsumava.cz nebo zasláním hlasu
poštou, prostřednictvím přiloženého hlasovacího lístku. Stačí jenna přiloženém hlasovacím lístku označit článek, který se vámnejvíce líbil, a zaslat na adresu Správy NP Šumava.
Uzávěrka soutěže je 16. února 2020Slavnostní vyhlášení, na kterém vědec, jehož článek obdrží nejvíce
hlasů, získá cenu Šumavská mozkovka, proběhne 21. února 2020.Zároveň bude vylosován jeden hlasující ze všech došlých hlasů,
který získá bezplatné ubytování pro dvě osoby na víkend, tj. nadvě noci, v ubytovacím zařízení Správy NP Šumava na Kvildě v termínu dle vlastního výběru, v rámci možných volných
termínů. Další dva vylosovaní získají věcné ceny.
O nejlepším popularizačním textu bude v doprovod-ném hlasování rozhodovat také odborná porota složená z pracovníků čtyř českých
národních parků.
Revitalizace Novohuťských močálů. Foto: Štěpán Rosenkranz
