7

■ Z obsahuNachmanidovadisputace ..................................... 2

TomበGarrigue Masaryk ........... 3

Rozhovor s Helenou Epsteinovou............... 4

T˘den u Pa‰áka ......................... 11

Ephraim Kishon ..........................12

■ Krátce

TGM stál od konce 19. století v ãe-le âeské strany lidové-realistické.Jakkoli byli tfii ze zakládajích ãlenÛãe‰tí Îidé (V. Vohryzek, E. Lederer, J. Kohn), sám Masaryk dával pfied-nost Ïidovskému národnostnímuhnutí, sionismu, pfied asimilací, tj.kulturnímu, jazykovému a nûkdyi náboÏenskému pfiizpÛsobení se.

Julius Müller

Asimilace a konverze jsounespornû velká stfiedoevropskátémata. Jeden z nejvût‰ích nûmec-k˘ch literátÛ, Ïidovsk˘ básníkHeinrich Heine fiekl, Ïe konverze je„vstupenkou do stfiedoevropskéspoleãnosti“. Ta vûta rozhodnûnebyla jen elegantní salonní flos-kule, ale hofiká realita odráÏejícítehdej‰í stav spoleãnosti.

Helena Epsteinová

Jeho ostrému smyslu pro humorneuniklo ani jeho vlastní stáfií.Nedlouho pfied smrtí si Kishon zav-tipkoval na svÛj vlastní úãet: „Stáfiíje velice zajímav˘ úkaz. Pfiem˘‰lítea pfiem˘‰líte – a najednou si na nicnemÛÏete vzpomenout.“

Lubor Falteisek

NALEZENÁ MINULOSTHELENY EPSTEINOVÉrozhovor– ãtûte na stranû 4

Roãník 4Bfiezen 2005Adar II. 5765

bfiezen/duben 2005

42. Zeptaljsem se:„Souhlasíte-li se mnou,Ïe AdamÛvhfiích skonãív mesiá‰skédobû?“

43. Nበpanovník a bratr Pablo odpovûdû-li: „Ano, ale ne tak, jak to myslí‰ ty. NeboÈdfiíve za tento hfiích posílali v‰echny dopekla, ale v dobû spasitele JeÏí‰e hfiích skon-ãil, neboÈ JeÏí‰ svou smrtí vykoupil prvotníhfiích a v‰echny vyvedl z pekla.“

44. Odpovûdûl jsem: „Máme rãení, kteréfiíká – chce‰-li lhát, odstraÀ svûdky. MnohotrestÛ bylo pfiedurãeno Adamovi a Evû.,KvÛli tobû nechÈ je zemû prokleta’, „vydá tijenom trní a hloÏí“, ,v potu své tváfie bude‰jíst chléb...’, „prach jsi a v prach se navrá-tí‰.“ Také o Ïenû je fieãeno: „Syny bude‰rodit v utrpení“ (Gn 3,16-19). Dodnes totov‰e existuje. V‰e viditelné a pociÈované senevykoupilo ve dnech va‰eho mesiá‰e.Av‰ak peklo, o nûmÏ není nic napsáno, fiíká-te, Ïe se vykoupilo, neboÈ vám to nikdonemÛÏe vyvrátit. Vy‰lete tam jednoho z vás,nechÈ pfiijde a fiekne. (Pozn. Nachmanidess humorem parafrázuje Gn 42,16. AÈ nûkdopfiímo na místû v pekle provûfií, zda JeÏí‰vykoupil hfiíchy v‰ech smrtelníkÛ.) Kromûtoho, BÛh nemÛÏe b˘t tak nespravedliv˘,aby nechal spravedlivé sestoupit do peklaza hfiíchy jejich praotce Adama. (Viz Jb34,10). Má du‰e má tolik spoleãného s du‰ímého otce, jako s du‰í faraóna a za faraónÛvhfiích nesestoupí má du‰e do pekla. Za Ada-mÛv hfiích je trestáno tûlo, neboÈ mé tûlo jeod matky a otce. Tak, jako BÛh rozhodl(po Adamovû hfiíchu), aby se lidé stali smr-teln˘mi, tak pfiirozenû i jejich potomci jsousmrtelní.“

45. Ten ãlovûk vstal a fiekl: „Mohu uvéstje‰tû jeden dÛkaz o tom, Ïe mesianistickádoba jiÏ nastala.“

46. ¤ekl jsem: „MÛj panovníku, je‰tû mnekrátce vyslechni! NበZákon, Pravda a Spra-vedlnost vÛbec nezávisejí na mesiá‰ovi. Jsi

mi draωí neÏ mesiá‰! Ty jsi králem a on budetaké králem. Jsi neÏidovsk˘m králem, onbude izraelsk˘m králem. VÏdyÈ mesiበnenínik˘m jin˘m, neÏ králem z masa a krve, jakojsi ty sám. KdyÏ slouÏím, díky tvé milosti,svému TvÛrci ve vyhnanství, v poníÏenía v otroctví, kdy se nám ostatní národyvysmívají a tupí nás (Ez 36,15 a Î 102,9), máodmûna je veliká, neboÈ ze svého tûla pfiiná-‰ím zápalnou obûÈ. O to více budu hodenÏivota v budoucím svûtû – ba olam haba.KdyÏ v‰ak bude izraelsk˘ vládce méhovyznání kralovat nad v‰emi národy a já chtûnechtû zÛstanu vûrn˘ Ïidovské vífie, máodmûna nebude tak veliká. Základní problémve sporu mezi Îidy a kfiesÈany tkví v tom, Ïevy fiíkáte nûco hrozného o BoÏí podstatû.VÏdyÈ ty sám, nበpanovníku, jsi kfiesÈan, synkfiesÈana a kfiesÈanky. Cel˘ svÛj Ïivot jsiposlouchal knûÏí, minority a dominikányhovofiící o JeÏí‰ovû narození. Oni naplnilitvou mysl aÏ do morku kostí sv˘mi v˘kladytak, Ïe jsi si zvykl uvaÏovat jako oni. Av‰akto, v co vûfiíte, co je základem va‰í vûrouky,se pfiíãí rozumu. CoÏpak BÛh, TvÛrce nebea zemû se promûnil v plod v útrobách jakésiÎidovky, pobyl tam devût mûsícÛ, narodil sejako nemluvnû, poté dospûl a nakonec bylvydán do rukou sv˘ch nepfiátel, ktefií hoodsoudili k smrti a popravili? Poté v‰ak, jakvy tvrdíte, oÏil a vystoupil na nebesa. To v‰ese pfiíãí zdravému rozumu, je to nepfiirozené.Proroci nikdy nic takového netvrdili. Nûcotakového nemÛÏe zpÛsobit Ïádn˘ zázrak.(Pfiesvûdãivé dÛkazy o tom pfiedloÏímna jiném místû a jindy). Taková vûc se pfiíãírozumu Îida, i jakéhokoli jiného ãlovûka!Marnû v‰ak tvrdíte to, co tvrdíte – v tom tkvíjádro na‰eho sporu. Pohovofiíme v‰ako mesiá‰ovi tak, jak chcete vy....“

47. Bratr Pablo fiekl: „Uvûfií‰, Ïe pfii‰el?“ 48. ¤ekl jsem: „Ne! Vûfiím a vím, Ïe nepfii-

‰el. Kromû JeÏí‰e nebylo ãlovûka, kter˘ byo sobû fiíkal, Ïe je mesiበa nebylo nikoho,kdo by to o nûm tvrdil. Je v‰ak nemoÏnéuvûfiit v jeho mesiá‰ství, neboÈ prorok hovofiío mesiá‰ovi takto: ,A panovat bude od mofieaÏ k mofii, od ¤eky do dálav zemû’ (Î 72,8).

JeÏí‰ nemûl bûhem svého Ïivota Ïádnoumoc, naopak, byl sv˘mi nepfiáteli pronásle-dován a skr˘val se pfied nimi. Pozdûji byldopaden a nedokázal zachránit sám sebe, jaktedy mÛÏe (takov˘ ãlovûk) spasit cel˘ Izra-el? Ani po smrti nemûl Ïádnou moc. NeboÈani panství ¤íma nepochází od nûho. VÏdyȤím vládl nad velkou ãástí svûta je‰tû doJeÏí‰e. Av‰ak poté, kdy (¤ím) pfiijal jehovíru, fií‰e ztratila mnohá území. Ano, i nyníva‰i muslim‰tí nepfiátelé jsou mocnûj‰í neÏvy. Kromû toho prorok fiíká, Ïe uÏ nebudeuãit kaÏd˘ svého bliÏního a kaÏd˘ svého bra-tra: ,Poznávejte Hospodina.’ ,V‰ichni mûbudou znát...’ (Jr 31,34). Je‰tû prorok fiíká:,...neboÈ zemi naplní poznání Hospodina,jako vody pokr˘vají mofie’ (Iz 11,9). Je‰tû jepsáno: ,I pfiekují své meãe na radlice, svákopí na vinafiské noÏe. Národ nepozdvihnemeã proti národu, nebudou se jiÏ cviãitv boji’ (Iz 2,4). Hle, kolik válek bylo od JeÏí-‰ovy doby dodne‰ka?! Cel˘ svût je pln˘násilí, loupeÏí a kfiesÈané prolévají více krveneÏli ostatní národy! Jak tûÏce bude tobû,mÛj králi, a tv˘m bojovníkÛm, kdyÏ se jiÏnebudou cviãit v boji! Je‰tû fiíká prorok:,Îezlem sv˘ch úst bude bít zemi’ (Iz 11,9).V agadû, o které mluvil bratr Pablo, se pí‰e:,Oznámí panovníkovi-mesiá‰ovi: ,Jakásizemû se ti postavila na odpor’, on fiekne:„NechÈ ji zniãí pfiíval kobylek!“ ¤eknou mu:,Jakási oblast se ti nechce podfiídit’, on odvû-tí: ,NechÈ ji zniãí vpád dravé zvûfie!’“ V JeÏí-‰ovû dobû (za jeho Ïivota) se nic takovéhonestalo. VÏdyÈ vy jste jeho sluÏebníky. Jsteprvní, ktefií napadají své nepfiátele, mátenespoãet ozbrojencÛ, av‰ak ani to vámmnohdy nestaãí. Je‰tû vám pfiedloÏímmnoho dÛkazÛ ze slov prorokÛ.“

49. Zakfiiãel ten ãlovûk: „On stále vedesvou sv˘mi dlouh˘mi fieãmi a já mám tohotolik, na co se chci zeptat!“

50. Král mi fiekl: „Mlã, vÏdyÈ se ptá on.“ Jájsem se tedy odmlãel.

51. On (bratr Pablo) fiekl: „Hle, jejich uãi-telé Zákona hovofií o mesiá‰ovi, Ïe je ,slav-nûj‰í neÏ andûlé’.

Pokraãování na stranû 12

NACHMANIDOVA DISPUTACE ãást 4.Ramban – Rabi Mo‰e ben Nachman, znám˘ v evropské literatufie jako Nachmanides,se narodil ve ·panûlsku, v katalánském mûstû Gerona roku 1194. Jedním z jeho uãite-lÛ byl napfiíklad rabi Jehuda ben Jakar. Nachmanides byl vynikajícím talmudistou,biblick˘m exegetou, filozofem, astronomem, básníkem a lékafiem.

2

TGM

3

Program

Bejt SimchaB¤EZEN/DUBEN 2005

18. bfiezna od 19 hodinAchab Haidler:

Obfiízka a kfiest – v˘znam osobních jmen

19. bfiezna od 10 hodinRanní bohosluÏba s rabi Hoffbergem

24. bfieznaPurim spoleãnû s ÎOP

25. bfieznaKabalat ·abat se skupinou projektu

EuroJews, následuje Hazkarot Ne‰amotvûnovan˘ vzpomínce na rabi Turetzkého z’l,

ve ·panûlské synagoze spoleãnû s Bejt Praha

26. bfiezna od 10 hodinRanní bohosluÏba spoleãnû se skupinou

EuroJews

26. bfieznaPost-Purim bál v Mánesu s EuroJews

duben 2005Bejt Simcha zahajuje program

Bar/Bat Micva pro dospûléRoãní kurz bude organizován pod vedením

rabínsk˘ch i laick˘ch autorit.Kurz bude zahrnovat studium Tóry a micvot,

hebrej‰tiny, historie Ïidovstva vãetnûv˘znamn˘ch osobností, a dal‰í témata.

Zájemci se mohou pfiihlásit do konce bfiezna2005 v kanceláfii Bejt Simcha, nejlépe e-mailem ãi dopisem. Zavr‰ení kurzu

obfiadem Bar/Bat Micva v nûkteréz praÏsk˘ch synagog.

P¤ÍRÒSTKY DO KNIHOVNY BEJT SIMCHA:

Ruth Bondyová: Mezi námi fieãeno. Jakmluvili Îidé v âechách a na Moravû.

Vydavatelství Franze Kafky, Praha 2004Blanka Rozko‰ná, Pavel Jakubec: Îidovské

památky âech. Historie a památkyÏidovského osídlení âech.

Vydavatelství Era, Brno 2004.Jonathan A. Romain: Till faith will us do

apart. Couples who fall in love with acrossthe religious divide. Vydavatelství Harper

Collins Publishers, Lond˘n 1996.

HODINY PRO VE¤EJNOSTaÏ do odvolání

jen po pfiedchozí domluvûBejt Simcha

Mánesova 8, 120 00 Praha 2Telefon: 222 251 641

E-mail: kehila@bejtsimcha.czwww.bejtsimcha.cz

adar 5765

TOMÁ· GARRIGUE MASARYK(7. 3. 1850 – 14. 9. 1937)

V tûchto dnech si pfiipomínáme v˘ro-ãí narození T. G. Masaryka, prvníhoprezidenta âSR a také ãlovûka, jehoÏvztah k ÎidÛm a Ïidovství pro‰elpozoruhodn˘m v˘vojem.

TGM stál od konce 19. století v ãele âeskéstrany lidové-realistické. Jakkoli byli tfii zezakládajích ãlenÛ ãe‰tí Îidé (V. Vohryzek, E.Lederer, J. Kohn), sám Masaryk dával pfied-nost Ïidovskému národnostnímu hnutí, sionis-mu, pfied asimilací, tj. kulturnímu, jazykové-mu a nûkdy i náboÏenskému pfiizpÛsobení se.

TGM jiÏ na poãátku století udrÏoval pfiátel-ské styky s fiadou Ïidovsk˘ch osobností,napfi. s Nachumem Sokolovem, pfiedstavite-lem Jewish Agency, pozdûj‰ím pfiedsedouÏidovské delegace na Mírové konferenciv PafiíÏi r. 1919, Louisem D. Brandeisem,soudcem Nejvy‰‰ího soudu ve Washingtonu,pocházejícím z pfiední praÏské rodiny, ãis kongresmanem Adolfem J. Sabathem a dal-‰ími. Je spravedlivé uvést, Ïe v jednáníchve Spojen˘ch státech pomáhali TGM i jiní,jako napfi. dlouholet˘ pfiítel Charles R. Crane.

Mimofiádn˘ch poct se Masarykovi dostalopozdûji právû od americk˘ch ÎidÛ pfiipfiíleÏitosti jeho 85. narozenin. Na velkémshromáÏdûní v New Yorku pronesl na Masa-rykovu poãest velmi procítûn˘ projevza americké Îidy i Îidy celého svûta vrchnínewyorsk˘ rabín Stephen Wise.

Stejnû tak pfiedtím pfii‰li ameriãtí sionistémezi prvními blahopfiát TGM k v˘znamnémuúspûchu jeho politického úsilí, totiÏ k uznáníâesko-Slovenské národní rady vládou Spoje-n˘ch StátÛ. Na jejich gratulace odpovûdûlTGM poselstvím, formulovan˘m jako oficiál-ní státní akt. Toto, v moderní historii ãasto opo-míjené poselství obsahovalo mj. tato slova:

„Nበbudoucí stát si pfiedstavujeme tak, Ïeobsáhne cel˘ komplex uvnitfi dan˘ch histo-rick˘ch hranic; to znamená, Ïe bude existo-vat nûkolik národnostních men‰in. Smí‰enínárodností, které v âechách a na SlovenskuÏijí, je tak tûsné, Ïe skuteãné územní ohrani-ãení je nemoÏné, a my si nemÛÏeme dovolitztratit tisíce a desetitisíce pfiíslu‰níkÛ na‰ehonároda a men‰iny jin˘ch národÛ utlaãovatnechceme. Zb˘vá pouze jedno spravedlivéuspofiádání: poskytnout men‰inám stejnápráva ve vefiejném Ïivotû a ve ‰kolách – a to

byl vÏdy nበnárodní program a na‰e nabíd-ka na‰im NûmcÛm.

Stejn˘ program se vztahuje pfiirozenû takéna Ïidovskou men‰inu. Îidé budou poÏívatstejnou rovnoprávnost jako ostatní obãanéna‰eho státu. Dále musím zdÛraznit, Ïeodstraníme nemorální a tyransk˘ rakousk˘systém státních církví, kter˘ zneuÏíval nábo-Ïenství a církve k politick˘m úãelÛm.

Co se sionistického hnutí t˘ãe, mohu jenvyjádfiit obecnû svoji sympatii k nûmua k národnímu hnutí v Ïidovském národû, pro-toÏe má velkou hodnotu mravní. Pozorovaljsem sionistické a národnû-Ïidovské hnutív Evropû a vím, Ïe není hnutím politického ‰ovi-nismu, n˘brÏ mravní obrodou jejich národa.

. . .Dne 21. prosince 1918 se TGM vrátil, jiÏ

jako prezident, do své vlasti. Den pfied jehopfiíjezdem do Prahy uvefiejnil praÏsk˘ sionis-tick˘ ãasopis Selbstwehr úvodník na uvíta-nou. Z jeho textu vybíráme: „Îidé doufají, Ïepod jeho klidn˘m a nestrann˘m úsudkemustoupí koneãnû kulturnû nepfiátelsk˘ antise-mitismus spravedlivûj‰ímu i rozváÏlivûj‰ímu– i pro samé âechy poãestnûj‰ímu – chování,Ïe pfiizná Ïidovskému národu v ãeskosloven-ském státû v‰echna státnû-obãanská, národnía kulturní práva, a Ïe je také uskuteãní.“

Vzápûtí TGM potvrdil na setkání sezástupci Národní rady Ïidovské, vãetnû její-ho pfiedsedy Ludvíka Singera, autenticitusvého poselství americk˘m sionistÛm a svéodhodlání tyto principy prosazovat. Pfiitomv nové republice existovala fiada protiÏidov-sk˘ch nálad; ÎidÛm byl z dÛvodÛ jazyko-v˘ch i jin˘ch pfiiãítán v˘raznû prorakousk˘postoj bûhem svûtové války. Bylo zásluhoutaké TGM, Ïe se po vzniku první republikypodafiilo eliminovat protiÏidovské projevya v relativnû krátkém ãase projevy antisemi-tismu vytûsnit na okraj spoleãnosti. Pozvol-na se v zemi vytváfiela atmosféra, v níÏ sefenomén antisemitismu stával mezi slu‰n˘milidmi jevem nepatfiiãn˘m. Ani jedna z ães-k˘ch obãansk˘ch stran první republiky neby-la programaticky antisemitská a jejich vÛd-cové se vyvarovali zneuÏít demagogickyantisemitismu; zÛstal jen souãástí propagan-distického arzenálu radikálních ãesk˘cha nûmeck˘ch nacionalistÛ a fa‰istÛ.

◗ Text: J. Müller

bfiezen/duben 2005

V˘znaãn˘ Ïidovsk˘ publicistaa nositel Nobelovy ceny míru ElieWiesel napsal o va‰í knize Nalezenáminulost, Ïe „literární putováníHeleny Epsteinové po stopách jejímatky povzbudí a obohatí na‰ehledání a objevování pamûti“. Dojaké míry pfii vzniku této knihydominovaly motivy literární a do jaké míry motivy ryze osobní?

„Jednoznaãnû to byly motivy velmi osobní.Pokud nûkdo laskavû shledává v tûchto vzpo-mínkách i literární hodnotu, pak to jen osvûd-ãuje pravdivost a naléhavost siln˘ch pocitÛsounáleÏitosti s mou rodinou. Kniha, kteroujsem psala o sv˘ch pfiedcích, má jinou story,jin˘ v˘voj neÏ Dûti holocaustu. VÏdy jsem sechtûla dozvûdût víc o své babiãce, nikdy jsemprarodiãe nepoznala, ale o to více po nichtouÏila. V New Yorku, kde jsem vyrÛstala,mûlo babiãku snad kaÏdé dítû. Cítila jsem seb˘t o‰izena, byla jsem tím tak trochu jiná.V roce 1982 jsem zaãala psát, tedy spí‰e jsem

zaãala své v˘zkumy a pátrání, ale nemûlajsem je‰tû pfiedstavu, jakou by ta kniha mûlamít koncepci v uspofiádání vzpomínek a zís-kan˘ch faktÛ. Otec mi zemfiel v roce 1975a maminka, náhle, v roce 1989. Stala jsem setak nejstar‰ím ãlenem rodiny a také jedin˘m,kter˘ umûl ãesky. Tak se mnou rodiãe mluvi-li a je to tedy moje matefiská fieã. Moje dûti,bohuÏel, ãesky nemluví, nepí‰í ani neãtou.Úkol napsat tuto knihu jsem tedy musela vzítna sebe. A ta kniha byla tehdy, po úmrtí mématky, pro mne jako ‰iva. My nejsme poboÏ-ná rodina, takÏe jsem ‰ivu nedrÏela. Tou sku-teãnou, prodlouÏenou ‰ivou, byla má kniha,jejíÏ pfiíprava i psaní zabraly sedm let…Na jejich zaãátku jsem nemûla moc faktÛ,po mamince zÛstalo jen dvanáct stránekrodinné historie, jak ji znala nebo pamatovalaz vyprávûní. Brala jsem to jako novináfikaa rozhodla se, Ïe na tûchto dvanácti stránkáchzaloÏím svÛj v˘zkum.Ve va‰í knize je v‰e pfiísnû reálnéa peãlivû ovûfiené. Jedná se vlastnû

o literaturu faktu. âechy, jako domovva‰ich blízk˘ch, jsou od vásvzdáleny tisíce kilometrÛ. Je takov˘odstup pro autora spí‰e v˘hodounebo nev˘hodou? A také nás zajímájaké jste pouÏila pracovní metody?

Takov˘ odstup pomáhá tfiídit fakta na tadÛleÏitá a ménû dÛleÏitá. Pfii velkém odstupumÛÏete také vidût nûkteré vûci i událostiponûkud jinou optikou neÏ jen tou svou. I tonepochybnû pfiispívá k tomu, aby v˘slednédílo bylo zajímavé nejen pro znalce „ães-k˘ch a praÏsk˘ch“ pomûrÛ, ale také abyoslovilo ty ãtenáfie, ktefií v Ïivotû v Evropû,a tedy ani v âechách nebyli.

Pokud se t˘ãe pracovních metod bylyv podstatû tfii. Tou první byla ãetba. Od dût-sk˘ch let jsem byla vá‰nivou ãtenáfikoua v dobû, kdy jsem se chystala na psaní tétorodinné historie jsem v knihovnû univerzityv Harvardu pfieãetla spoustu knih o historiistfiední Evropy a Ïidovství, zajímala se o his-torii Ïen a jejich vzdûlávání a studovalaoblasti, ve kter˘ch stfiedoevrop‰tí Îidé pÛso-bili. Zajímal mne ov‰em i v˘voj módy, kul-turní i politické reálie, které rámovaly Ïivotmé prababiãky, babiãky a matky. Dal‰í pra-covní metodou byla intenzivní koresponden-ce, kterou jsem vedla s nejrÛznûj‰ími archi-vy v celém svûtû, oslovovala jsem muzea,nadace, památníky – prostû v‰echna místa,kde mohly b˘t uloÏeny kamínky k mozaice,kterou jsem se chystala sestavit. Tím tfietímkrokem mé pfiípravy byly rozhovory. Hleda-la jsem a také na‰la mnoho zajímav˘ch lidí,s kter˘mi jsem hovofiila je‰tû neÏ zemfieli.Hovofiila jsem s dr. Karlem Steinbachem,kterému uÏ bylo 96 let, mluvila se sopranist-kou Jarmilou Novotnou. Paní Jarmila bylaklientkou mé matky a já jsem jí dobfie, je‰tûjako malá, poznala. Byla moc milá, její otec

4

NALEZENÁ MINULOST HELENY EPSTEINOVÉÎena, která vrátila tváfi sv˘m pfiedkÛm

Bylo nám velk˘m potû‰ením pfiivítat v âeské republice paní Helenu Epsteinovou, americkou spisovatelkunarozenou v Praze, autorku nûkolika úspû‰n˘ch knih, z nichÏ dvû byly velmi vfiele pfiijaty i ãesk˘mi ãtenáfii.Knihy „Children of the Holocaust“ (Dûti holocaustu, Praha 1994) a „Where She Came From (Nalezená minu-lost, Praha 2000) byly ihned po svém vydání beznadûjnû rozebrány. Svûdãí to o jediném. Oba svazky zasáhlyãtenáfie na citlivém místû jeho nejinternûj‰ího svûdomí. PoloÏme si ruku na srdce a pfiiznejme, Ïe kaÏd˘ z nás jesv˘m pfiedkÛm nûco dluÏen, Ïe vût‰ina z nás se obãas zatouÏí zahledût do minulosti a tam hledat odpovûdina otázky dne‰ka. Paní Helenû se to stoprocentnû podafiilo. Její exkurze do minulosti nejen vrátily jejímÏidovsk˘m pfiedkÛm tváfi, ale dokázaly nám pfiipomenout i zpola zasuté souvislosti a v˘znamy, bez kter˘ch nelzenበdne‰ní svût správnû pochopit…

➤

rozhovor

byl shodou okolností krejãí a ona mohlavyprávût, jak to tehdy v Praze chodilove svûtû módy. Také jsem mûla tetu, kterápfied mûsícem zemfiela ve vûku sto sedmi let.Byla nejstar‰ím obãanem Berkeley v Kali-fornii. V roce 1921 Ïila v Praze v bytû m˘chprarodiãÛ, pracovala pro nû a mohla mi moco nich vyprávût. Hodnû jsme si povídali takés maminãinou sestfienicí Kitty Egererovouz Prahy. Byla to její nejlep‰í kamarádka a odní mám spoustu informací o jejich pfiedvá-leãn˘ch i váleãn˘ch záÏitcích z koncentráku.Bydlela, stejnû jako maminka, ve Spálenéulici, kde si jako dûti hrály tím, Ïe sypalyz oken hlínu z kvûtníkÛ na promenující sepanstvo… Celou knihou se jako ãervená niÈtáhne problém asimilacea konverze v Ïidovsk˘chkomunitách stfiední Evropy. Jak setato témata jeví va‰emu pohledu?

Jsou to nespornû velká stfiedoevropskátémata. Jeden z nejvût‰ích nûmeck˘ch literá-tÛ, Ïidovsk˘ básník Heinrich Heine, fiekl, Ïekonverze je „vstupenkou do stfiedoevropskéspoleãnosti“. Ta vûta rozhodnû nebyla jenelegantní salonní floskule, ale hofiká realitaodráÏející tehdej‰í stav spoleãnosti. Ve v‰echstfiedoevropsk˘ch zemích tehdy platilykvóty pro pfiijímání ÎidÛ na univerzity,kvóty platily i pro rÛzné profese. Psala jsemo historii Ïen, o tom, Ïe klasick˘m povolá-ním inteligentní Ïeny 19. století byla guver-nantka. To v‰ak neplatilo pro Ïidovské Ïeny.Îidovská dûvãata nemohla z tradiãníchdÛvodÛ Ïít v kfiesÈanské rodinû, ale aniv Ïidovsk˘ch rodinách si nebraly k dûtemÏidovské guvernantky, protoÏe rodiãe chtûli,aby v˘chovu poskytovali muÏi.

V na‰í rodinû se zaãalo s kfitinami jen proto,Ïe chtûli získat vzdûlání. MÛj dûdeãek se hlá-sil na univerzitu v Illmenau, nevzali ho a onbyl skálopevnû pfiesvûdãen, Ïe to bylo projeho Ïidovsk˘ pÛvod. Proto se nechal pokfitít.A kdyÏ se ve dvacát˘ch letech narodila mojemaminka, tak jí otec nechal pokfitít, abymohla také bez problémÛ studovat. A to uÏbylo ve dvacát˘ch letech dvacátého stoletív Masarykovû republice, kde kfiest samozfiej-mû nebyl obranou k protiÏidovskému útlaku,ale byl jen v˘razem urãité touhy po bezkon-fliktním vzdûlávání. Koneãnû konverze nenínic nového, mám dokonce i doklady o kon-verzi z 15. stol., kdy se jak˘si muÏ nechalpokfitít, ale jméno Îídek si ponechal. MÛÏemetedy konstatovat, Ïe ke konverzi dochází prourãité krátkodobé ãi trvalé zv˘hodnûní. Dal-‰ím dÛvodem je vnitfiní pocit ãásti Ïidovstva,

to Ïe se urãit˘m zpÛsobem ztotoÏnili s antise-mitismem a mysleli si, Ïe je lep‰í b˘t Nûm-cem neÏ Îidem. To bylo asi nejvíce viditelnéve Vídni v dobû, kdy tam Ïil Freud, tedyv posledních dekádách 19. století. Tehdy seve Vídni rozmohl siln˘ antisemitismus, kte-r˘m byli bohuÏel zasaÏeni i vzdûlanci. Situa-ce byla ve Vídni znaãnû komplikovaná, pro-toÏe tam Ïily dva zcela protichÛdné typyÎidÛ. Jedni byli velmi chudí pfiistûhovalciz Ruska, ktefií byli ov‰em velmi konzervativ-ní a pfienesli do Vídnû ve‰keré své zvykya tradice. Druzí byli Îidé z ãesk˘ch korun-ních zemí, ktefií byli velmi asimilovanía rychle pfiijali vídeÀské, vût‰inové spoleãen-ské normy. Tito asimilovaní Îidé se chtûliurãit˘m zpÛsobem distancovat od tzv. Ostju-den – tradiãních ÎidÛ z V̆ chodu. Mnohoz tûchto asimilantÛ se pozdûji nechalo pokfitít.Jako dobovou ilustraci mohu uvést kurióznísituaci z vlastní rodiny, kdy matka méhodûdeãka nechtûla dovolit, aby si vzal mojíbabiãku Pepi, protoÏe byla Îidovka. CoÏ onabyla také! V jejich vídeÀské rodinû se pakv‰ichni stali kfiesÈany. A ta teta, která umfielav 107 letech, zemfiela jako protestantka, lute-ránka. Jako mnoho jin˘ch ÎidÛ si i onav Americe zmûnila jméno z Hirsch na Hearst.Zajímavé je, Ïe její syn John se o Ïidovstvía Ïidovskou minulost své rodiny velmi zají-má. Hledání vlastních kofienÛ je dnes promnoho lidí velmi aktuální. Statisíce a miliony ÎidÛ z celéEvropy emigrovalo do Spojen˘chstátÛ za vidinou lep‰ího Ïivotave svobodné spoleãnosti. Tentosen se naplnil a mnoho b˘val˘chproblémÛ se uÏ v nové vlastineopakovalo.

To je pravda jen ãásteãná. Nûkteré stereoty-py ze starého kontinentu byly pouze zamûnûnyza podobné. Dám pfiíklad: první Îidé, ktefií pfii-jeli do Spojen˘ch státÛ byli Portugalci. Po nichto byli okolo roku 1848 Stfiedoevropané, ktefiívût‰inou mluvili nûmecky. KdyÏ pfiijeli, taks nimi ti „starousedlí“ portugal‰tí Ïidé nechtûlimít nic spoleãného ! To v‰ak nebylo nic protitomu, co pfiinesly poslední dekády 19. století,kdy se postupnû do StátÛ nastûhovalo okolo tfiímilionÛ ÎidÛ z Ruska, Polska, Loty‰ska a dal-‰ích v˘chodních zemí. A byli to zas pro zmûnuti „nûmeãtí“ Îidé, ktefií je odmítali a nechtûli ses nimi st˘kat. Dnes je nejvíce komunit právûz v˘chodní Evropy. Nûkteré obce jsou dostpodezíravé a kdyÏ moje maminka pfiijela doNew Yorku, nikdo jí nevûfiil, Ïe je Ïidovka,protoÏe nemluvila Jidi‰ a musela jim pak uka-zovat své, v Osvûtimi vytetované, ãíslo. Ale ta

historie se vzájemn˘m odmítáním pokraãujei nyní. Pfiicházejí dal‰í vlny ÎidÛ z Ethiopie,Indie a v‰e se zas tak trochu opakuje. Navíc jeto je‰tû sloÏité i tím, Ïe mnozí imigranti z tûch-to zemí svÛj Ïidovsk˘ pÛvod jen pfiedstírajía do USA emigrují jen a pouze z ekonomic-k˘ch dÛvodÛ. Takov˘ch pfiípadÛ je ov‰emmnoho zvlá‰tû mezi Rusy.Stfiedoevropské Ïidovské komunitybyly bûhem války krutû postiÏenya mnoho pfieÏiv‰ích holocaust sepfied blíÏícím komunismem rozhodlok emigraci. Z mnohatisícov˘ch obcízÛstaly jen desítky lidí, pfieÏil jenjak˘si – sociologicky mínûn˘ pfiímûr –Muster ohne wert. Vy jste pouÏilav˘razu „mizející“ Îidé. Co jste tímpfiesnû myslela?

Moje rodina je jak z matãiny kolínské,i otcovy roudnické doloÏena do 16 století.I na‰e rodina se rÛznû stûhovala, mí rodiãeemigrovali do USA v létû roku 1948.V pÛvodním stfiedoevropském prostoru jeÎidÛ opravdu velmi málo. Nebo je‰tû jinak: jejich ménû neÏ by jich mohlo b˘t. Tento rozdíltvofií právû skupina, kterou naz˘vám „mizejí-cí Îidé“. Oni zde mezi námi Ïijí jako lidé, alezmizeli jako Îidé. A dovolíte-li opût pfiíkladz rodiny: zde v Praze Ïije mÛj bratranec MikiEgerer. Jeho otec byl v˘znamn˘ sionistaa mÛÏeme se o nûm doãíst v mnoha ãesk˘chsionistick˘ch publikacích.. Jeho syn Mikiv‰ak o Ïidovství nic neví, protoÏe jeho matkamu o tom nic nefiekla, pfiestoÏe byla tajemni-cí praÏského rabína a bydlela pár blokÛ odStaronové synagogy. Aãkoliv jeho Ïidovsk˘pÛvod sahá hluboko do minulosti, jeho Ïidov-ství jakoby neexistovalo. To je problémmnoha ãesk˘ch i slovensk˘ch ÎidÛ, ktefií zdesice Ïijí, ale zmizeli jako Îidé. To ale známi z USA. Lidé pfiijedou, zmûní si jménoa zmizí ve v‰enárodním tavicím kotli. Vedleantisemitismu komunistické totality zde byli dal‰í dÛvod, a tím byla smí‰ená manÏelství.Tûch bylo v âechách více neÏ 30 %. Nûkterédûti, které se v tûchto svazcích narodily,dodnes o svém pÛvodu nic netu‰í. Je otázkou,zda lze po v‰ech tûchto pohromách je‰tû dou-fat v revitalizaci stfiedoevropského Ïidovstvajako svébytné kulturní minority, která opûtbude Ïít sv˘m bohat˘m, vlastním Ïivotem. Paní Heleno, dûkuji za rozhovor,kter˘ jste MASKILu vûnovala.Pfieji vám pfiíjemn˘ let do StátÛa na‰im ãtenáfiÛm, aby si mohlibrzy pfieãíst i dal‰í va‰e knihy.

◗ Hovofiil: Milan Kalina

Foto: Jifií Hadaã

5adar 5765

➤

bfiezen/duben 20056

LESK A BÍDA LAUDEROV¯CH ·KOL

âtenáfii této neradostné rubriky si jiÏ zvy-kli, Ïe na tomto místû uvefiejÀujeme radûjidokumenty neÏ pouhé komentáfie a ani tentomûsíc tomu nebude jinak. RedakceMASKILu obdrÏela závaÏn˘ ãlánek mgr.Evy Novákové, která dosud – proti vÛlirodiãÛ i novû zvoleného vedení ÎOP – sv˘mspecifick˘m zpÛsobem ‰kolu vede. V ãemtkví jeho závaÏnost prozrazuje uÏ sám titu-lek. âlánek uvefiejÀujeme v pÛvodním znûníjen s nepodstatn˘mi technick˘mi úpravami.

JAK JSEM BYLA VYDÍRÁNA ANEB„ODVOLEJ NEBO ZRU·ÍM ·KOLU“

Na schÛzi tzv. „nové reprezentace“ konané7. února 2005 se stala vûc, o které jsem simyslela, Ïe se mi nikdy stát nemÛÏe. Vydíra-li mû! Jako ãlovûk i jako politik se snaÏím Ïíttak, abych nemohla b˘t vydírána, abych simohla vÏdy ponechat svÛj názor a nemuselajít proti svému svûdomí. âím jsem se tedyneãekanû stala vydíratelnou? Tím, Ïe jsemod rezignace paní K. Dejmalové fieditelkouLauderov˘ch ‰kol a cítím tak zodpovûdnostza její chod vãetnû finanãní solventnosti.

V první polovinû ledna podalo pût ãlenÛÎOP Ïalobu, kterou Ïádali soud o urãeníneplatnosti schÛze konané dne 12. 12. 2004.Dne 21. ledna 2005 vydal soud pfiedbûÏnéopatfiení, které zachovává status quo. Jednoz prvních omezení tak fiíká, Ïe ÎOP je povin-na „zdrÏet se ve funkci zfiizovatele rozhodo-vání o jmenování a odvolávání statutárníchorgánÛ a rozhodování o zmûnách zfiizovacílistiny Lauderov˘ch ‰kol” a také, Ïe ÎOP jepovinna „zdrÏet se uzavírání smluv o finanã-ních darech”. Lauderovy ‰koly byly pfiitomv minulosti financovány právû formou darÛ,coÏ byl pro ÎOP – z hlediska daní – v˘hod-n˘ zpÛsob, kter˘ v‰ak v jin˘ch ‰kolách bûÏn˘není. A právû to se stalo nástrojem k vydírání.

Pan Banyai mi je‰tû pfied zmínûnou schÛzí„nové reprezentace” sdûlil, Ïe jako pfiedsedaÎOP nemÛÏe ‰kolu, s odvoláním na pfied-bûÏné opatfiení, financovat. ZároveÀ mi ulo-

Ïil, abych si jako zástupkynû ‰koly zjistila,zda je moÏn˘ jin˘ zpÛsob financování zestrany ÎOP. OkamÏitû jsem telefonickyna‰la fie‰ení – financování mÛÏe probûhnouttzv. „pfiíspûvkem na ãinnost“! Ne – bûhemschÛze bylo rozhodnuto, Ïe se vûcí budezab˘vat právník a Dr. Pavlát pro jistotu pfii-dal daÀového poradce. Podstatné v‰ak bylo,Ïe nebyl stanoven termín, do kterého se takmá stát. Po schÛzi jsem opût apelovala narychlé fie‰ení situace, protoÏe uãitelé mûlidostat za pût dní v˘platu a kuchyÀ objednalamaso za sto tisíc. A teì pfiicházípointa.V diskusi s pány Banyaiem a Pavlá-tem mi bylo fieãeno, Ïe za vzniklou situacimohu já. Proã já? ProtoÏe mÛj syn je jedním

z pûti ãlenÛ ÎOP, ktefií podali Ïalobu naurãení neplatnosti schÛze z 12. 12. 2004, a jetedy strÛjcem onoho nepfiíjemného pfiedbûÏ-ného opatfiení. Staãí v‰ak, abych pfiesvûdãilaÏalobce, aby stáhli celou Ïalobu ãi ãást pfied-bûÏného opatfiení – a ‰kola peníze dostane!Nevím jak „Platformisté”, ale já tomu fiíkámvydírání.

Jak to bylo dál? Tentokrát povûstn˘ úfiední‰iml zafiehtal vãas a správnû. Obecní eko-nom a ‰kolní úãetní na‰li jiÏ pfiedtím spoleã-nou fieã, daÀov˘ poradce jiÏ radil (neãekalnûkolik dnÛ na rozhodnutí schÛze) a fie‰enímûl jiÏ ráno pfied schÛzí pfiipravené v po‰tûi pan Banyai! Pro ‰kolu se pfiitom zmûnouzpÛsobu financování nemûní ani administra-tiva spojená s daÀov˘m pfiiznáním, ani v˘‰epouÏitelného pfiíspûvku. To bylo o danícha zpÛsobu pfievodu penûz z pohledu ekono-mického. A právnû? Nov˘ ‰kolsk˘ zákon ã.561/2004 Sb. v §160 odst. 4 hovofií o povin-nosti zfiizovatele financovat zfiizovan˘ sub-

jekt. Îádná vyhlá‰ka M·MT, MF ãi MKneurãuje formu vyplácení penûz. Pokudv‰ak zfiizovatel nemÛÏe ãi nechce platit –pak je taková ‰kola okamÏitû vy‰krtnuta zesítû ‰kol a zaniká! Pfiedstavitelé Platformy simoÏné dÛsledky svého rozhodnutí – otálets poskytnutím financí ‰kole – zfiejmû neuvû-domili. Pan Banyai se o vyfie‰ení problémus financováním neobtûÏoval ‰kolu informo-vat a pan Dr. Pavlát mi telefonoval teprvepoté, co pfii‰la odpovûì vyz˘vající k rychlé-mu fie‰ení vzniklé situace z Lauderovy nada-ce, na kterou jsem se v meziãase obrátila. OdschÛze 7. února mne ve vûci financování L·kontaktuje pouze ing. Koláfi, ekonom ÎOP.

Jsem ráda, Ïe jsem nepodlehla tlaku

a vydírat se nenechala. A ani nenechám!. . .

Mgr. Nováková obvinila ve svém ãlánkudva vefiejnû ãinné muÏe z vydírání, tedyz jednání, které je kvalifikováno zákonemjako trestn˘ ãin. S ohledem na váÏnost vûcipoÏádala redakce oba obvinûné muÏeo jejich reakci na v˘‰e uveden˘ ãlánek.

Vyjádfiení pfiedsedy Îidovské obcev Praze pana Franti‰ka Bányaie

Rozhovor s paní poslankyní se odehrálveãer 7. 2. 2005 asi kolem 21. hodiny. Pfiilo-Ïené opatfiení jsem podepsal 9. 2. 2005kolem poledne a ekonom ÎOP je elektronic-kou po‰tou tent˘Ï den odpoledne odeslalpaní Novákové. Po‰tou bylo opatfiení ode-sláno paní Novákové dne 10. 2. 2005 naadresu ‰koly.

Za necel˘ch 48 hodin jsme stihli:• konzultovat s právním zástupcem, zda

uveden˘ zpÛsob financování není v rozporu

BlíÏící se jaro prodluÏuje den a zkracuje ‰kolní rok. Je tomu tak i v Lauderov˘ch ‰kolách, kde se nezadrÏitelnûblíÏí jiÏ ãtvrté maturitní zkou‰ky. Uplynul dal‰í mûsíc a situace ve ‰kole stále pfiipomíná boje v první svûtovéválce. Obû strany sporu se dÛkladnû zakopaly ve sv˘ch pozicích a obrat vojny v nedohlednu. Kdo tím nejvícetrpí je civilní obyvatelstvo mezi frontov˘mi liniemi – tedy v na‰em pfiípadû – Ïáci a studenti. ·kole stále chybíkoncepce, stabilní pedagogick˘ kádr a v prvé fiadû kvalitní a perspektivní fieditel, kter˘ by ‰kole navrátil jejíztracenou povûst. Takov˘ fieditel by ov‰em musel mít jasnou garanci, Ïe nebude muset po nûkolika mûsícíchodcházet, jak bylo dosud v této ‰kole zvykem…

➤

§ 235 trestního zákonaVYDÍRÁNÍ

(1) Kdo jiného násilím, pohrÛÏkou násilí nebo pohrÛÏkou jiné tûÏké újmy nutí, aby nûco konal,opominul nebo trpûl, bude potrestán odnûtím svobody aÏ na tfii léta.

(2) Odnûtím svobody na dvû léta aÏ osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li ãin uveden˘v odstavci 1, jako ãlen organizované skupiny.

téma

7adar 5765

s pfiedbûÏn˘m opatfiením soudu,• konzultovat s daÀov˘m poradcem a s audi-

torem daÀové aspekty tohoto zpÛsobufinancování ‰koly,

• ovûfiit v˘‰i potfiebné dotace a pfiipravit textopatfiení.Paní Nováková staãila mezitím pomluvit

ÎOP u nûkolika mezinárodních institucí, vãet-nû Lauderovy nadace. Kdo tedy lÏe a pomlou-vá, a kdo fiádnû a odpovûdnû koná, jistû posou-dí ãtenáfi sám. V̆ ‰e uvedené opatfiení pfiedsedyã. 2/05 pro informaci ãtenáfiÛ pfiikládám.

Vyjádfiení ãlena reprezentace ÎOPa fieditele Îidovského muzea v Pra-ze Dr. Leo Pavláta

V‰ak z té ‰píny nûco ulpí...K textu Mgr. E. Novákové povaÏuji za

nutné pfiipojit následující poznámky.• Na reprezentaci dne 7. 2. jsem hovofiil

o „bezodkladném fie‰ení“ problému s plat-bami pro ‰kolu. To znamená jin˘mi slovy„okamÏitém“. To je více neÏ jak˘koliv jin˘termín ãi datum. ProtoÏe nejsem odborníkemv dané oblasti, navrhl jsem konzultovati daÀového poradce. Ne proto, abych situa-ci zkomplikoval, ale proto, aby byli pfii hle-dání nejlep‰ího fie‰ení úãastni v‰ichni, kdo

mohou dát kvalifikovanou radu. M˘m cílemtedy bylo pÛsobit ve prospûch ‰koly – nikolivnaopak. Následující den ráno jsem také tele-fonoval pfiedsedovi ÎOP F. Bányaiovi, kter˘mû ujistil, Ïe záleÏitost je vyfie‰ena: ‰kola

bude mít dostatek finanãních prostfiedkÛ jakodfiíve. K mému pfiekvapení jsem v‰ak v pod-veãer stejného dne dostal v kopii pfiípis mgr.Novákové pro vedení Lauderovy nadace,v nûmÏ dramaticky popisovala finanãní neji-stotu ‰koly. Pro Lauderovu nadaci jsem vzá-pûtí záleÏitost uvedl na pravou míru – je‰tûdfiíve, neÏ jsem byl poÏádán o pomoc pfiifie‰ení vzniklé situace. Nic dal‰ího jiÏ ostat-nû nebylo tfieba podnikat. Problém s platba-mi pfieci v tu chvíli neexistoval.

• Debaty mgr. Novákové po jednání repre-zentace s F. Bányaiem o finanãní podpofie‰kole jsem se nezúãastnil. Pouze jsemk nim v jednom okamÏiku pfiistoupil, abych

mgr. Novákovou informoval o schválenémpfiíspûvku Lauderovy nadace na rok 2005.Proto jsem vstoupil do rozhovoru mgr.Novákové s panem Bányaiem – a pfiítomn˘syn paní Novákové se proti tomu ohradil.Na dotaz. mgr. Novákové jsem jiÏ jensdûlil, Ïe schválené prostfiedky Lauderovynadace nelze na ‰kolu pfievést ihned,protoÏe zatím nejsou na úãtu ÎOP.

• Vím, Ïe situaci v ÎOP je napjatá, ale ani topodle mého neospravedlÀuje démonizaci„protivníka“ za pomoci polopravd, osob-nû zaujat˘ch závûrÛ a smy‰lenek. Mgr.Nováková se v souvislosti se mnou neost˘-chá hovofiit o vydírání. Je to uráÏlivé, sku-teãnosti neodpovídající tvrzení. Ale tak tochodí v pokleslé politice: Nûkoho osoãíme,pomluvíme, obviníme – a aÈ se pak brání.V‰ak z té ‰píny na nûm nûco zÛstane!

. . .Pfieãetli jsme si ãlánek mgr. Novákové

s jejím váÏn˘m obvinûním z vydírání. Jakoposlankynû, ãlenka zákonodárného sboru, je sijistû vûdoma závaÏnosti tohoto trestného ãinu,zvlá‰tû je-li spáchán proti osobû vefiejnû ãinné.Svá slova mínila váÏnû a jistû ne‰lo o pouhouliterární nadsázku. Pak by tedy mûla takovéjednání bezodkladnû oznámit pfiíslu‰n˘m orgá-nÛm. To je ov‰em jen jedna strana mince. ObamuÏi, ktefií byli nafiãení z trestného ãinu vydí-rání se mohou domnívat (viz jejich vyjádfiení),Ïe pisatelka ãlánku, poslankynû parlamentuâR mgr. Eva Nováková se vÛãi nim dopustilanebezpeãné insinuace a tím i trestného ãinukfiivého obvinûní a pomluvy. Pro oãi‰tûní svénapadené cti by mûli takto pomluvení pfiedsta-vitelé ÎOP Ïádat prostfiednictvím soudu o pat-fiiãnou satisfakci. Na první pohled tedy majíobû strany stejnou moÏnost domáhat se ochra-ny sv˘ch práv trestním oznámením. Nelze sev‰ak v této souvislosti nezmínit o institutuposlanecké imunity, která moÏná jednu stranusporu ponûkud zv˘hodÀuje.

âlenové Îidovské obce v Praze stejnû jakorodiãe, Ïáci a studenti Lauderov˘ch ‰kolbudou tuto záleÏitost pozornû sledovat,neboÈ v‰ichni tfii aktéfii této kausy jsou sv˘moficiálním postavením bezprostfiednû spjatis Lauderov˘mi ‰kolami.

◗ kamil

➤ § 206 t restního zákonaPOMLUVA

(1) Kdo o jiném sdûlí nepravdiv˘ údaj, kter˘ je zpÛsobil˘ znaãnou mûrou ohrozit jeho váÏnostu spoluobãanÛ, zejména po‰kodit jej v zamûstnání, naru‰it jeho rodinné vztahy nebo zpÛsobitmu jinou váÏnou újmu, bude potrestán odnûtím svobody aÏ na jeden rok

(2) Odnûtím svobody aÏ na dvû léta nebo zákazem ãinnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li ãin uve-den˘ v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jin˘m obdobnû úãinn˘m zpÛsobem.

Îidovská obec v PrazeMaiselova 18, 110 01 Praha 1, IâO 00445258

Opatfiení pfiedsedy ã. 2/05 Schválil: Franti‰ek BányaiVûc: Pravidla poskytování dotací Îidovskou obcí v Praze Lauderov˘m ‰kolámZpracoval: Ing.Pavel Koláfi Úãinnost od: 9.2.2005Îidovská obec v Praze (dále jen ÎOP) je zfiizovatelem Lauderov˘ch ‰kol pfii Îidovské obci v Praze (dále

jen Lauderovy ‰koly), IâO 69780111, se sídlem v Praze 2, Belgická 67/25. Souãasnû je zodpovûdná za finan-cování jejich provozu, na kter˘ pfiispívají vedle státu a Lauderovy nadace i ostatní sponzofii. Tyto Laudero-vy ‰koly hospodafií podle svého rozpoãtu, schváleného zfiizovatelem.

Na základû rozhodnutí Reprezentace ÎOP je hospodafiení v poãátku roku 2005 s ohledem na pfiipravova-né volby fiízeno rozpoãtem roku minulého, tj. 2004. Znamená to, Ïe Lauderov˘m ‰kolám pfiíslu‰í v roãnímpohledu úhrnná v˘‰e dotace od ÎOP ve v˘‰i 13.976 tis. Kã. Tyto prostfiedky byly v minul˘ch obdobích a i napoãátku roku 2005 poskytovány Lauderov˘m ‰kolám prostfiednictvím darÛ.

Dne 27.1.2005 vstoupilo v platnost usnesení o pfiedbûÏném opatfiení Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn.19 C 7/2007-34, vydané na základû Ïaloby Michala Herze, Tomá‰e Homoly, Heleny VaÀkové, Petra Klimentaa Ondfieje Nováka o urãení neplatnosti schÛze ãlenÛ konané dne 12.12.2004. Toto pfiedbûÏné opatfiení m.j. nafii-zuje Îidovské obci v Praze zdrÏet se uzavírání smluv o finanãních darech poskytovan˘ch z prostfiedkÛ ÎOP.

Z uveden˘ch dÛvodÛ budou aÏ do moÏného návratu k pÛvodní formû, tj. do skonãení platnosti uvedené-ho pfiedbûÏného opatfiení, Lauderovy ‰koly financovány nikoliv formou darÛ ale formou dotací. Pro posky-tování a ãerpání tûchto dotací vydávám tato vnitfiní pravidla:1. Dotace mÛÏe b˘t pouÏita v˘hradnû k zabezpeãení chodu ‰koly v souladu s rozpoãtem.2. PoÏadavek na dotaci musí b˘t podloÏen potfiebami, vypl˘vajícími z aktuálních v˘kazÛ ‰koly, konkrétnû

z v˘kazu ‰koly o denním stavu na bankovních úãtech za poslední ukonãen˘ mûsíc a z v˘kazu o plnûní roz-poãtu za poslední ukonãen˘ mûsíc (a od poã. roku).

3. Dotaci lze poskytnout maximálnû do alikvóty roãního rozpoãtu, vã. zapoãítání jiÏ poskytnut˘ch darÛ od ÎOP.4. O dotaci Ïádají Lauderovy ‰koly písemnû (mailem) ekonoma 5 dnÛ pfied poÏadovanou platbou a jsou-li

splnûny v˘‰e uvedené podmínky, dostanou ji bankovním pfievodem v poÏadovan˘ den.5. Dotace jsou nepfievoditelné do dal‰ího roku.6. Do 30 dnÛ po skonãení roku pfiedloÏí Lauderovy ‰koly Îidovské obci v Praze písemnou zprávu o jmeno-

vitém vyuÏití dotací v kalendáfiním roce.7. PouÏití dotace v Lauderov˘ch ‰kolách plnû podléhá kontrolní ãinnosti ÎOP, provádûné Revizní komisí

ÎOP, popfi. konkrétními povûfien˘mi osobami Îidovskou obcí v Praze.8. Skonãí-li platnost pfiíslu‰ného bodu pfiedbûÏného opatfiení soudu z jak˘chkoliv dÛvodÛ pfied 31. 12. dané-

ho roku, mohou b˘t dohodou obou stran poskytnuté dotace v tomto roce pfiekvalifikovány na dary.V Praze dne 9. 2. 2005 Franti‰ek Bányai

bfiezen/duben 20058

➤

BEJT OLAM 2. ãást– Pohfibívání v Ïidovské tradici

Bratrstvo mûlo zabezpeãit fiádn˘ pohfiebpodle pfiíkazÛ halachy – právního systémujudaismu, a pfiinést útûchu a pomoc pozÛ-stal˘m. Nejstar‰ím bylo praÏské Pohfiebníbratrstvo, jehoÏ stanovy z roku 1564,sepsané Eliezerem A‰kenázim, schválilroku 1573 vrchní praÏsk˘ rabín JehudaLiva ben Becalel, znám˘ jako rabi Löw.Postupnû vznikala síÈ bratrstev ve venkov-sk˘ch obcích v ãesk˘ch zemích i v zahra-niãí. Pro Ïidovské pohfiební zvyklosti jecharakteristické setfiení rozdílu mezi boha-t˘m a chud˘m. Také zloãinec mûl nárokna pohfieb.

Pohfieb bylo tfieba vykonat co nejdfiíve,nejlépe téhoÏ dne a nejpozdûji tfietího dnepo úmrtí, v pfiípadû, Ïe mezi úmrtía pohfieb pfiipadla sobota. DodrÏet tentopoÏadavek v praxi bylo obtíÏné. Îidovskéhfibitovy byly ãasto daleko od sebe, takÏeúmrtí ãlena komunity vyvolalo horeãnouãinnost bratrstva. I v pfiípadû znaãné vzdá-lenosti mezi místem skonu a hfibitova sedodrÏoval pohfieb v den úmrtí.2 Hrob senesmûl vykopat dfiíve neÏ po zesnutí.

Chevra kadi‰a provedla rituální oãistutûla, zvanou tohora, která pfiipravila tûlozemfielého pro zmrtv˘chvstání. Tohora sevykonávala zpravidla na hfibitovû v márni-ci nebo v domku k tomu urãeném. Sou-ãástí márnic byl proto otopn˘ systéms komínem. Mrtv˘ byl om˘ván teplouvodou s rozmíchan˘m vejcem, symbolemÏivota. K oãistû tûla byly pouÏívány hfie-beny, ãistítka na nehty a dal‰í pfiedmûty,ãasto zhotovené ze stfiíbra. V̆ znamnousouãástí tohory jsou modlitby, proto vnitfi-ní stûny márnic nesly jejich texty. Mrtvétûlo bylo postfiíkáno vínem, obleãeno dojednoduchého odûvu z bílého plátna a ulo-Ïeno do rakve zhotovené pouze z neohob-lovan˘ch prken, bez pouÏití kovov˘chsouãástí. Po modlitbách a smuteãním pro-jevu byla rakev nesena k hrobu, pfiiãemÏse vybíraly milodary. Do hrobu není zvy-

kem dávat kvûtiny ani dary, pouze v˘ji-meãnû modlitební knihy. âasto se v‰akpfiidává prsÈ ze Svaté zemû, neboÈ pfiánímzboÏn˘ch ÎidÛ vÏdy bylo poslední spoãi-nutí v Erec Jisrael. Po spu‰tûní do hrobu sepfiítomní modlí Kadi‰. Tato modlitbapoÏehnání a chvály, která hlásá moc BoÏía nesmrtelnost Izraele, se opakuje takév den v˘roãí smrti oznaãovaném jarcajt,podle nûmeckého Jahrzeit. Nejpozdûjik tomuto dni se v ãele hrobu vztyãuje ná-hrobek. Pfii odchodu ze hfibitova se prová-dí rituální mytí rukou.

Kamenná deska pro provedení tohory,umístûná v hfibitovním domku nebo már-nici, je v âechách dochována na nûkolikahfibitovech: na hfibitovû zvaném Radobyl,kde se pohfibívalo pro Ïidovskou obecv DraÏkovû na Sedlãansku, na hfibitovûv Jistebnici, v Turnovû a v KoÏlanech naPlzeÀsku. Desky k rituálnímu om˘vánímrtv˘ch b˘valy nûkdy dfievûné.3 V budo-vû Pohfiebního bratrstva pfii Starém Ïidov-ském hfibitovû je v pramenech z roku 1729zmiÀována deska kamenná. Modlitební

texty zÛstaly nejlépe zachovány na stû-nách márnice v Mûstci Králové. Kijor,umyvadlo k mytí rukou, je umístûno pfiivchodu Starého Ïidovského hfibitovav Praze a v Tfiebíãi.

âinnost bratrstev byla zaznamenánav malífisk˘ch dílech, zobrazujícíchpohfiební obfiad a v dekoraci nádob, kterése uÏívaly pfii hostinách ãlenÛ. Cyklus pat-nácti obrazÛ praÏského Pohfiebního bratr-stva, kter˘ je ojedinûl˘m souborem svéhodruhu, detailnû popisuje ãinnost bratrstva.Obrazy pocházejí z doby kolem roku1780, kdy se je‰tû pohfibívalo na StarémÏidovském hfibitovû, a byly urãenyk v˘zdobû sálu ãlenÛ Chevra kadi‰a.4

Cyklus zaãíná náv‰tûvou lékafieu nemocného, pokraãuje modlitbou u umí-rajícího, bdûním u mrtvého, zhotovenímkitlu – rubá‰e, rituálním mytím tûla, nese-ním tûla, vykopáním hrobu, pohfiebnímprÛvodem, vstupujícím na hfibitov. Násle-duje pohfiební fieã nad mrtv˘m, nesení mrt-vého k hrobu, zhotovení rakve, spou‰tûnírakve do hrobu a smuteãní scéna popohfibu. Pro mytí rukou po skonãenípohfiebního obfiadu pfii vchodu hfibitova jev zobrazeném pfiípadû pouÏita studnas pumpou. Cyklus je zavr‰en skupinov˘mportrétem jedenácti stojících pfiedstave-n˘ch praÏského Pohfiebního bratrstva,zfiejm˘ch objednavatelÛ obrazÛ.

Kolem roku 1830, v dobû, kdy se jiÏpohfibívalo na Starém ol‰anském hfibito-vû, byl cyklus doplnûn ãtyfimi obrazy,zachycujícími nepohfiební aktivity bratr-stva: v˘roãní modlitbu u hrobu rabihoLöwa, v˘roãní hostinu praÏského Pohfieb-ního bratrstva a dva pohledy na tehdy uÏí-van˘ hfibitov.5 Na obraze v˘roãní hostiny,která se konala ve shromaÏìovací míst-nosti praÏského bratrstva v pfiedveãernovoluní mûsíce tamuz, pfiibliÏnû v ãer-vnu, je zachycen pÛvodní patnáctidíln˘cyklus, umístûn˘ v souvislé fiadû pod stro-

Chevra kadi‰aExistence spolku Chevra kadi‰a gomle chasadim – "Svatého bratrstva tûch, ktefií prokazují milosrdné skut-ky", kter˘ slouÏil nemocn˘m, umírajícím a pozÛstal˘m, je doloÏena od druhé poloviny 16. století, av‰ak sdru-Ïení tohoto typu se v omezené mífie vyskytovala jiÏ v talmudském období.

Îeny b˘vají zobrazeny na holbách ve spodní ãásti podskupinou muÏÛ. Malba dokládá jednotné obleãeníãlenÛ Pohfiebního bratrstva.

seriál

pem místnosti. Datum hostiny u venkov-sk˘ch bratrstev bylo rÛzné, nûkdy slav-nost zakonãovala pÛst, kter˘ se drÏel 7.dne mûsíce adar, pfiibliÏnû v únoru, v denMojÏí‰ovy smrti. Pfii slavnosti uÏívali ãle-nové soubory nádobí, z nichÏ se dochova-ly talífie, polévkové mísy, holby, dÏbánya poháry s vyobrazen˘mi motivy z jejichãinnosti.6

Îenská sdruÏení byla souãástí bratrsteva vykonávala pohfiební úkony u Ïen. Napfi.kolínská Chevra kadi‰a mûla Ïenské sdru-Ïení, které se fiídilo stanovami muÏÛa mûlo poloviãní poãet. Îeny b˘vajízobrazeny na holbách ve spodní ãásti podskupinou muÏÛ. Zobrazení dokládají jed-notné obleãení ãlenÛ Pohfiebního bratr-stva.7 /obr. 4/ Schematické znázornûníhfibitova z ptaãí perspektivy, k nûmuÏ mífiípohfiební prÛvod, je zobrazeno na sklenû-né holbû z roku 1838 z majetku mladobo-leslavského bratrstva.8

âlenství v Pohfiebním bratrstvu bylourãitou v˘sadou, jeÏ vyÏadovala napros-tou bezúhonnost Ïadatele. Nebylo honoro-váno, naopak bylo tfieba za nû zaplatit.V pfiípadû, Ïe byl Ïadatel chud˘, bylomoÏno v˘jimeãnû platbu prominout. âlen-ství v praÏském Pohfiebním bratrstvu serozdûlovalo do ãtyfi stupÀÛ. PravomocnáleÏela pfiedstaven˘m, zvolen˘m ze ãtvr-té skupiny star‰ích – zekenim, jejichÏãlenství bylo del‰í neÏ ‰estnáct let a ktefiíse podrobili zkou‰ce z dosaÏen˘ch religi-ózních znalostí a ostatních zvyklostí bra-trstva. Nûkteré funkce správy hfibitovabyly placené, napfi. úãetní a hrobníci.

Unikátním poãinem praÏského Pohfieb-ního bratrstva bylo pofiízení podobizen pfied-staven˘ch. Tento soubor pochází z let 1772– 1773.9 Jedním z portrétovan˘ch byl JonasJeiteles, (1735 – 1806) ãlen v˘znamné praÏ-ské rodiny, syn známého lékárníka.Vystudoval medicínu na universitûv Lipsku a stal se jednou z v˘raz-n˘ch osobností své doby.10

Poznáváme jej také na prv-ním obraze patnáctidílnéhocyklu, jak vykonávánáv‰tûvu u nemocného.

Mezi povinnosti bratr-stva náleÏela i snahapovzbuzovat nemocnév dÛvûfie v Boha a pfiipo-mínat jim potfiebu sepsáníposlední vÛle.11 Soubor

obsahuje také podobiznu LazaraZekelese /obr. 5/, zmiÀovanéhojako advokáta vûznûn˘ch a po-kladníka bratrstva. Ve svém tes-tamentu, sepsaném 7. 5. 1783, sevyjadfiuje mimo jiné k prÛbûhusvého vlastního budoucíhopohfibu, v nûmÏ má b˘t pfiipome-nuta jeho hodnost „suveréna“tím, Ïe budou obdarováni chudí.Odkazuje finanãní obnos rabíno-vi, sirotãinci a také bratrstvu projeho podpÛrnou a charitativníãinnost.

Jednou z nejv˘znamnûj‰íchmimopraÏsk˘ch Ïidovsk˘ch obcíbyla obec kolínská. Pohfiební bra-trstvo se zde fiídilo stanovamiz roku 1610 a ty byly, jak bylozvykem i v jin˘ch bratrstvech,v prÛbûhu ãasu prÛbûÏnû doplÀo-vány. Poplatek za ãlenství bylodstupÀován na základû skuteã-nosti, zda nov˘ ãlen mûl v bratr-stvu pfiíbuzného ãi nikoli. Poplat-ky za pohfieb byly rÛzné podlemístních stanov. Napfiíklad kolín-‰tí Îidé mûli pohfieb zdarma,av‰ak pfiespolní venkov‰tí pfiispívali podlemajetku. V druhé polovinû 19. století se zapohfieb na praÏském hfibitovû platilo nazákladû rozdûlení do 23 tfiíd podle majetkua záleÏelo také na velikosti náhrobku.

Tato pravidla byla zaznamenávána vestanovách bratrstev – takanot. Jejichpomocí je moÏno v nûkter˘ch pfiípadechurãit pfiibliÏné stáfií hfibitova. KnihaPohfiebního bratrstva Ïidovsk˘ch obcíTere‰ov, Hfie‰ihlavy a Pra‰n˘ Újezd –Gemilus chasodim – je datovaná na titul-

ním listû prosincem roku 1798. /obr. 6/V jejím úvodu se pfiipomíná „uraltes

Buch“ z roku 1623, obsahujícípÛvodní stanovy, které byly

roku 1773 pfieloÏenyz hebrej‰tiny do nûm-

ãiny. Je tedy zfiejmé,Ïe nejpozdûji k ro-ku 1623 tere‰ov-sk˘ hfibitov existo-val. Kniha Gemi-lus chasodim obsa-huje také seznamjiÏ zemfiel˘ch i teh-

dy Ïijících ãlenÛbratrstva.Bratrstva dosáhla

mnohde znaãného ma-

jetku, takÏe mohla vykonávat charitativníãinnost, kterou mûla ve stanovách – vypo-máhala chud˘m, podporovala vzdûlávánísirotkÛ, poskytovala v˘bavu nemajetn˘mnevûstám. Napfiíklad v Hofiicích mohladokonce pÛjãit poãátkem osmdesát˘ch let19. století znaãn˘ obnos na stavbu místníÏidovské ‰koly.

◗ Iva Steinová

➤

Podobizna advokáta Lazara Zekelese

Kniha Gemilus chasodim obsahuje seznam zemfie-l˘ch i tehdy Ïijících ãlenÛ Pohfiebního bratrstva.

9

Poznámky:2 Znaãné vzdálenosti mezi jednotliv˘mi Ïidovsk˘mi

hfibitovy byly zejména ve stfiedovûku. Napfi. Lond˘nbyl jedin˘m pohfiebi‰tûm Ïidovského obyvatelstvav Anglii do roku 1177.

3 Dfievûná deska pro tohoru dochována v Obfiadní síniPohfiebního bratrstva v expozici Îidovského muzeav Praze.

4 Îidovské muzeum v Praze.5 Îidovské muzeum v Praze.6 Na holbû praÏského Pohfiebního bratrstva z let 1798

– 1799 je zobrazena modlitba za umírajícíhoa pohfieb. Îidovské muzeum v Praze.

7 Vyobrazení Ïenského spolku na holbû. Îidovskémuzeum v Praze.

8 Îidovské muzeum v Praze.9 Îidovské muzeum v Praze.

10 Polsk˘ král Stanislav II. August nabídl Jonasu Jeite-lesovi místo dvorního lékafie, ten v‰ak odmítl. JosefII. mu roku 1784 jako prvnímu Ïidovskému lékafiiumoÏnil léãit kfiesÈanské pacienty.

11 Nejstar‰ím znám˘m Ïidovsk˘m testamentem je posled-ní pofiízení Marka Mordechaje Maisla, sepsané za pfií-tomnosti vrchního rabína Löwa 1. 3. 1601.

adar 5765

bfiezen/duben 200510

EUROJEWS

Asi 25 mlad˘ch lidí se pfiidalo k obciSzimchaz na tento purimov˘ víkend. Pfii‰-li z celé Evropy, z mûst tak dalek˘ch jakoDublin a PafiíÏ, Praha a Miláno. Objevilise dokonce úãastníci z Ruska a Spojen˘chstátÛ. KdyÏ dorazili v pátek veãer, bylasynagóga Szim Salom tak plná, Ïe nebyloÏidlí a muselo se stát. Atmosféra byla v‰akúÏasná a pfii kidu‰i se zaãaly vyprávûtvtipy a pfiíbûhy. Zdálo se, Ïe kaÏd˘ mûl cofiíci, proã pfii‰el.

Vrcholem víkendu byla party na parníkuDanube s hudbou místních Ïidovsk˘chzpûvákÛ a klecmerové skupiny. Zúãastnilo

se více neÏ 200 lidí, mlad˘ch ãi ne takmlad˘ch, progresivních ãi ortodoxních,ktefií pozvedli vûdomí o Szim Salom vespektru maìarského Ïidovstva. Ostatníaktivity zahrnuly ãtení megily, prohlídkuÏidovské Budape‰ti a v˘let do slavn˘chtermálních lázní.

Po tomto setkání vzniklo mezi úãastníkypfiání opakovat takov˘ víkend na rÛzn˘ch

místech. My‰lenka “EuroJews” jako mla-d˘ch, evropsk˘ch, progresivních ÎidÛbyla na svûtû, obsáhlá my‰lenka, kteráumoÏÀuje v‰em, co se chtûjí zúãastnit,zapojit se do událostí. V prosinci 2003 sekonal druh˘ víkend v Barcelonû, hostova-n˘ progresivní Ïidovskou komunitou Atidse 45 úãastníky z 15 zemí, ktefií zapálili napláÏi chanukové svíãky.

Pfii obou víkendech bylo patrné silnézastoupení ãlenÛ synagógy Lev Chada‰,první progresivní komunity v Milánu. Tise rozhodli zorganisovat dal‰í víkend,a tak se tfietí setkání uskuteãnilo v Itálii na

purim 2004. Byl to znovu velk˘ úspûch,zahrnující v˘let k synagóze v Carpi, kteránebyla vyuÏívána po století. Na koncitohoto setkání se skupina rozhodla vytvo-fiit ãlenství v EuroJews pro ty, ktefií sezúãastnili aspoÀ jednoho setkání a hlaso-vali o tom, kde se mají pfií‰tí setkáníkonat. Jako nejpopulárnûj‰í cíl se ukázalaPraha a Kopenhagen, a tak vedení kontak-

tovalo progresivní Ïidovské komunityv tûchto mûstech, aby se zajistila na‰enáv‰tûva.

Bejt Simcha v Praze a mladá dánskákomunita ·ir Hacafon vy‰ly vstfiíc, a takse nyní plánují setkání na purim 2005v Praze a v srpnu 2005 v Kopenhagenu.Mezitím se konalo ãtvrté setkánív Amsterdamu na chanuku 2004. Tfiicetlidí bylo hostováno liberální Ïidovskousynagógou v Amsterdamu a mládeÏnic-kou skupinou Tamar Holandsko. Náv‰tû-vy místních Ïidovsk˘ch památek, jakonapfiíklad portugalské synagógy a domuAnny Frankové, byly kombinovány sevzdûlávacími programy stejnû jakos moÏností vychutnat místní noãní Ïivot.Nûktefií dokonce podnikli v˘let doUtrechtu, kde byli mezi prvními náv‰tûv-níky zcela novû otevfiené progresivnísynagógy.

Nyní se tû‰í ãlenové Eurojews na pfiíjezddo âeské Republiky a jsou plni elánu prorozvoj jejich vlastní „virtuální komunity“.Doufají, Ïe se setkají se ãleny místní syna-gógy a uvidí, jak se projevuje progresivníÏidovství v ãeském stylu. Zvlá‰tû se tû‰ína úãast âechÛ na pfií‰tích setkáních.

Nejen pro Kopenhagen v létû, ale taképro chanukové setkání v Berlínû se jiÏzaãalo plánovat ve spolupráci s nûmec-k˘m progresivním mládeÏnick˘m hnutímJung und Jüdisch. ProtoÏe bude letos cha-nuka dost pozdû, protáhne se na‰e setkánípfies silvestrovsk˘ veãer, kter˘ bude jistûnezapomenuteln˘m pozdravem novéhoroku 2006. Na pfií‰tí rok projevily progre-sivní komunity ve Var‰avû, PafiíÏi a Lyonuzájem o dal‰í hostování. Také je plánovándesetidenní v˘let do Haify.

Bliωí informace o praÏském víkendunebo obecnû o EuroJews, prosím, kontak-tujte Nathana Alfreda – eurojews@nathetc.fastmail.fm.

◗ Katefiina Weberová

◗ Foto: archiv Paula Polanského

EuroJews zaãali snem jedné malé skupiny mlad˘ch ÎidÛ v Budape‰ti. Pfied dvûma lety se cítili ãlenové Szim-chaz, mládeÏnické ãásti komunity Szim Salom, vcelku izolovanû. Jako ãlenové jediné progresivní obce v Maìar-sku nebyli akceptováni hlavním proudem Ïidovsk˘ch organizací a cítili se vylouãeni z Ïidovské rodiny. Takvymysleli plán. Rozeslali pozvánky kaÏdé reformní a liberální Ïidovské komunitû v Evropû a pozvali ostatní pro-gresivní Îidy, aby spoleãnû oslavili purim 2003 v Budape‰ti a cel˘ víkend naplnûn˘ událostmi a aktivitami.

11adar 5765

âtyfiicet ‰est dûtí, deset madrichÛ, dva kuchafii a jeden Abramson obsadili na jeden t˘den krkono‰skou chalupu U Pa‰áka...

Na‰ím cílem bylo nauãit dûti lyÏovat a jezdit na prknû.Nûkteré to zvládaly, a proto byla celá parta rozdûlenado pûti druÏstev. První dvû se prohánûla s Mí‰oua ZdeÀkem po Javoru, Smrku, Zahrádkách a Bram-berku, zbylá druÏstva se vyÏívala na „happyhillu“...

Kdo by si pomyslel, Ïe dûti po celodenním pobytuna ãerstvém vzduchu padnou únavou, velice by sem˘lil. Naopak jejich zásoby energie se s padajícímsoumrakem zdály b˘t nevyãerpatené. Rozjásan˘·imonÛv v˘raz mluví za v‰e...

Páteãní odpoledne bylo zcela ve znamení horeãn˘chpfiíprav na ‰ábes. Tûla byla peãlivû omyta a dûtské du‰ese chystaly na Kabalat ·abat. Pfied duchovním hodo-kvasem bylo nutno uklidit chalupu a poztrácené vûcidistribuovat pÛvodním majitelÛm...

Po havdale následovala ona vytouÏená diskotékas ethno v˘zdobou, perfektním D. J. Jakubem, banáno-v˘m koktejlem (zastírací manévr s pfiemrzl˘mi banányvy‰el dokonale) a oslavou VráÈov˘ch narozenin.Nutno podotknout, Ïe v oslavách jsme jiÏ jistézku‰enosti nabyli. Den pfied tím se totiÏ jeden naroze-ninov˘ dort rozzáfiil. Nad tím pro Beatu v‰ak bylopodstatnû men‰í horko...

◗ Text a foto: Mariana Speváková

T¯DEN U PA·ÁKA K velké radosti rodiãÛ (zbavili se dûtí), dûtí samotn˘ch (zbavily se rodiãÛ) a madrichÛ

(nezbavili se nikoho) probûhnul úÏasn˘ t˘den na lyÏích od 31. ledna do 6. února. Vedlev˘konÛ sportovních se nezanedbala ani potrava duchovní, o kterou dennû peãovalaSylva. Ubezpeãujeme rodiãe, Ïe vedle pokrmÛ „duchovních“ se dostalo dûtem i pravidel-né a vydatné stravy dle pravidel ka‰rutu. V̆ kony kuchafiÛ – âmeláãka a Zdeniãky – bylyjedním slovem nepopsatelné.V bohatém t˘denním programu nechybûla ani improvizova-ná aukce ztracen˘ch a nalezen˘ch svr‰kÛ. Z celkového poãtu 184 dûtsk˘ch konãetin sepovedlo pfied úrazem uchránit 183 kusÛ. Ta poslední byla na‰tûstí jen pochroumanáa náplastí na trochu bolesti byla atraktivní asistence horské sluÏby.

O krásn˘ t˘den se zaslouÏilo plné nasazení v‰ech madrichÛ, organizátorÛ z Bejt Elen-du i ‰tûdrá finanãní v˘pomoc Rabinátu Îidovské obce v Praze.

12

Narodil se 23. srpna 1924 v Maìarsku jakoFerenc Hoffmann a v pûtadvaceti letech pfie-sídlil do Izraele, kde si zvolil své novéjméno i pfiíjmení. V druhé pÛlce Ïivota radû-ji pob˘val ve svém ‰v˘carském domû.

Pfii holokaustu zahynulo mnoho jeho blíz-k˘ch pfiíbuzn˘ch. On sám nacistick˘ kon-centraãní tábor zázrakem pfieÏil, kdyÏ uteklz transportu do Sobiboru. Pfies traumatizují-cí záÏitky si uchoval neuvûfiitelnû optimistic-k˘ pohled na svût. Jeho Ïivotním údûlem sestala humoristická a satirická tvorba.

·perkafi pÛvodním povoláním pracovalpo pfiíchodu do Izraele v kibucu Kfar Hacho-re‰ u Nazaretu jako elektrikáfi, zemûdûlec.Dûlal, co bylo tfieba, a pfiitom se pilnû uãilhebrejsky.

Je autorem více neÏ padesáti knih, kterébyly pfieloÏeny do 37 jazykÛ celého svûtaa vy‰ly v celkovém nákladu kolem 43 milio-nÛ v˘tiskÛ. Absolutnû nejvût‰ího nákladu –32 milionÛ – dosáhla jeho díla v nûmeckémjazyce. Paradoxnû si jej nejvíce oblíbili ãte-náfii, jejichÏ pfiedkové jeho rodinû v minu-losti nejvíc u‰kodili. Jeho „Rodinné histor-ky“ jsou povaÏovány za nejprodávanûj‰íhebrejskou knihu v‰ech dob – hned po bibli.

Kishon byl v˘jimkou z pravidla, Ïe humo-risti jsou „v civilu“ nudn˘mi patrony. Byl totiÏobdafien neobyãejn˘m ‰armem, byl vtipn˘a v˘fieãn˘, pfiecházel plynule z jednoho jazykado druhého. Kromû knih psal úspû‰né diva-delní hry, z nichÏ na‰i diváci znají „Oddacílist“, „Byl to skfiivan“ a „JeÏí‰marjajosef“.Za filmové scénáfie si na své konto pfiipsali Zlat˘ glóbus a nominace na Oscara.

Do ãe‰tiny bylo s úspûchem pfieloÏenodvaadvacet Kishonov˘ch knih, z nichÏprvní vy‰la v roce 1990 pod názvem Inkog-nito v Praze. Tehdy byl v Praze poprvé.Z jeho poslední náv‰tûvy po tfiinácti letech

se tû‰ili náv‰tûvníci praÏského veletrhu Svûtknihy.

Kishon byl neobyãejnû bystr˘. Dokázalperfektnû kombinovat nejen v literární tvor-bû, ale i pfii ‰achu. Je známo, Ïe vyhrával i nad‰achov˘m poãítaãem. Byl ãlovûkem pfiítom-nosti, ale pfiitom byl i trochu konzervativní:napfiíklad zásadnû psal tuÏkou tvrdosti B3.

Jako spisovatel miloval kuleãník natolik,Ïe si – jak s oblibou fiíkal – nechal v Izraelipostavit dÛm kolem kuleãníkového sálu.Trdil, Ïe ho psaní vÛbec netû‰í, ale to byljistû jeden z jeho dal‰ích ÏertÛ. Jeho zvlá‰tnízpÛsob humoru se projevoval v dlouh˘chjízdách autem, kdy údajnû neposlouchalmuziku, ale pou‰tûl si nahrávky projevÛ Hit-lera a Goebbelse, jak nedávno fiekl reporté-rÛm nûmeckému listu Bild am Sonntag.

Jeho ostrému smyslu pro humor neunikloani jeho vlastní stáfií. Nedlouho pfied smrtí siKishon zavtipkoval na svÛj vlastní úãet:„Stáfií je velice zajímav˘ úkaz. Pfiem˘‰lítea pfiem˘‰líte – a najednou si na nic nemÛÏe-te vzpomenout.“

◗ Lubor Falteisek

bfiezen/duben 2005

Za EPHRAIMEM KISHONEM– svûtoznám˘m humoristou

UÏ nov˘ román, povídku, divadelní hru ani scénáfi nenapí‰e. Zemfiel 29. lednave vûku 80 let ve svém domû ve ‰v˘carském Appenzellu na infarkt. Bylpohfiben na hfibitovû v ulici Tel Hai v Tel Avivu, kam jsou tradiãnû ukládányostatky spisovatelÛ. Jeho knihy zaznamenaly neuvûfiiteln˘ úspûch v mnohazemích svûta vãetnû na‰í. Jeho jméno se stalo pojmem. Sv˘m odvázan˘mhumorem a bfiitkou satirou mnohokrát zaútoãil na lidské pokrytectví, a takbojoval za lep‰í svût. Dokázal si dûlat inteligentní legraci také z vlastní rodi-ny, ale i z vûcí takfika posvátn˘ch. Posunul tak hranice humoristické litera-tury o notn˘ kus. Izraelsk˘ spisovatel Ephraim Kishon je mistrem paradoxÛa dÛkazem, Ïe v‰echno mÛÏe b˘t nakonec jinak, neÏ se na první pohled zdá.

Pokraãování ze strany 2

Toto tvrzení je opodstatnûné pouze jedná-li se o JeÏí‰e, kter˘ je mesiá‰em a Bohem.On (JeÏí‰) naplÀuje to, o ãem je psáno: ,Hle,mÛj sluÏebník bude mít úspûch, zvedne se,povznese a vysoko se vyv˘‰í’ (Iz 52,13).,Zvedne se’ – v˘‰e Abrahama, ,povznese’ –v˘‰e MojÏí‰e a ,vysoko se vyv˘‰í’– v˘‰e neÏandûlé.“

52. Já mu odpovûdûl: „VÏdyÈ na‰i uãencitak hovofií o v‰ech spravedliv˘ch. ,Spravedli-ví jsou vût‰í neÏ sluÏební andûlé’ (Sanhedrin93a). Nበuãitel MojÏí‰ fiekl andûlovi: ,Tam,kde já sedím, nemበprávo stát’. A o izrael-ském lidu jako celku je psáno: ,V‰emohoucímiluje Izrael více neÏ sluÏebné andûly’ (Chu-lin 91b). Autor agady hovofie o mesiá‰ovi,mûl na mysli toto: Abraham pfiivádûl pohany(k sluÏbû Bohu) a národÛm hlásal víruve V‰emohoucího. Postavil se Nimrodovi

a nebál se ho. MojÏí‰ dokázal je‰tû více. Stáltváfií tváfi faraónovi, mocnému zlému panov-níkovi, ztrestal ho tûÏk˘mi ranami a vyvedlIzrael z jeho podruãí. Andûlé se snaÏí uspí‰itmesiá‰ské osvobození tak, jak je psáno:,Není nikoho, kdo by mi dodával sílu v tûchvûcech, kromû va‰eho ochránce Michaela’(Da 10,21). Je‰tû je psáno: ,Nyní se opût vrá-tím, abych bojoval s ochráncem Per‰anÛ’ (Da10,20 / andûlem-ochráncem). Mesiበuãinímnohem více neÏ v‰ichni andûlé. ,Jeho srdcebylo povzneseno hrdostí, Ïe chodí po cestáchHospodinov˘ch’ (2 Pa 17,6). Zjeví se a pfii-káÏe papeÏovi a v‰em panovníkÛm národÛjménem Boha: ,PropusÈ mÛj lid, aby mi slou-Ïil’ (Ex 8,20). Vykoná mnoho zázrakÛ a neu-vûfiiteln˘ch ãinÛ neboje se nikoho. ZÛstanev ¤ímû dokud jej nezniãí. Jestli chce‰, mohuobjasnit celou tuto kapitolu o mesiá‰ovi. Onv‰ak odmítl.“

53. Je‰tû (bratr Pablo) uvedl agadu, v níÏse hovofií o tom, Ïe se mesiበmodlí za izra-elsk˘ lid, aby mu V‰emohoucí odpustil jehohfiíchy. Pfiijímajíc na sebe útrapy, fiíká V‰e-mohoucímu: „Pfiijímám na sebe tyto útrapypod podmínkou, Ïe vzkfií‰ení mrtv˘ch seuskuteãní za m˘ch dnÛ a to nejen tûch, ktefiízemfieli v této dobû, ale i tûch, které uvrhlido mofie a utonuli, i tûch, které rozsápali vlcia divá zvûfi.“ Hle, utrpení, které pfiijalna sebe mesiበ– to je JeÏí‰ova smrt, kteroupodstoupil o své vlastní vÛli.

◗ Pfieklad: rabín Daniel Mayer

NACHMANIDOVADISPUTACE

z obcí

SOCHNUT

pofiádá letos stejnû jako v pfiedchozích letech celou fiadu programÛ:

March of the Living 2. – 5. kvûtna (Ubytování a stravování je hrazeno Sochnutem doprava autobu-sem bude hrazena ze spoleãn˘ch prostfiedkÛ).

Sar El 8. – 26. kvûtenJedná se o tradiãní program dobrovolnictví v Izraeli, úãastníci

mohou b˘t v‰ichni ãlenové Ïidovsk˘ch organizací (bez zdravot-ních problémÛ) mezi 18. aÏ 65. rokem. Program je zdarma, úãast-níci si hradí letenku do Izraele a kapesné.

Summer Ulpan 6 t˘dnÛ v létû bûhem hlavních prázdnin. Program je urãen mlad˘mlidem (18 – 28 let) se zájmem o hebrej‰tinu. Koná se v kibucuv Izraeli; úãastníci si platí letenku a ‰kolné ve v˘‰i cca 200 USD.

MASA semestrov˘ aÏ roãní program pro studenty vysok˘ch ‰kol (18 – 28let). Sochnut nabízí aÏ 90 % krytí v‰ech nákladÛ. Momentálnû sesnaÏíme vytvofiit âeskoslovenskou studijní skupinu, která byodjela do Izraela na pfií‰tí zimní semestr.

Taglit unikátní desetidenní program, kter˘ nabízí mlad˘m lidem (18 – 26let) moÏnost poznat Izrael. Program je kompletnû hrazen (vãetnûletenky) a úãastníci si platí pouze kapesné a poji‰tûní. Pro v‰echny tyto programy vyjma Sar El platí, Ïe úãastníci musísplÀovat Izraelské právo návratu (babiãka nebo dûdeãek jsou Îidé). Tû‰íme se, Ïe nás budete kontaktovat na níÏe uveden˘ch ãíslech,ãi e-mailem.Zo‰a Vyoralová, Daniel Kolsk˘ sochnut@volny.cz, tel.: 224 810 099, fax a záznamník: 224 810 118

KKLDûkujeme úãastníkÛm Tubi‰vatové veãefie, která se konala 24. ledna 2005 v restauraci ·alom na Îidovské obci v Praze.Na podporu projektÛ KKL byla vybrána ãástka 5654 Kã, která budeodeslána spolu s dal‰ími dary na v˘sadbu âeského lesa v Izraeli.

HAKOACH

Jménem organizace Hakoach, Eoropean Maccabi Confederationa JNF bychom Vás rádi informovali o plánovaném semináfii, kter˘se uskuteãní v Praze ve dnech 7. – 10. dubna 2005. Zájemci semohou hlasit na tel.: 777 867 515 nebo e-mailem nakukikraus@post.skOd 3. bfiezna zahajujeme druh˘ sled v˘uky bridÏe. Zájemci se mohouje‰tû hlásit u Zo‰i Vyoralové na tel. 602 703 653, nebo 224 810 099.

Spoleãnost KfiesÈanÛ a ÎidÛ

vypisuje v˘bûrové fiízení na moÏnost bezplatného studia Ïidovsko-kresÈansk˘ch vztahÛ v Cambridge v akademickém roce2005/2006.Více info na: www.etf.cuni.cz/skz v rubrice Novinky

Îidovská obec BRNO

Dne 22. února 2005 ve vûku 79 let zemfiel vrchní kantorÎidovské obce Brno pan Arno‰t Neufeld. Baruch dajan haemet.

Bejt Praha

Pfiipomínáme v‰em organizacím i jednotlivcÛm, ktefií by serádi jakoukoli formou zúãastnili Evropského dne Ïidovskékultury 2005, kter˘ se bude konat 4.9.2005, Ïe leto‰ní téma je„Îidovská kuchynû“. S návrhy a podnûty se obracejte na tel.222 310 199 nebo info@bejt-praha.cz. Peter Györi, koordinátor EDÎK pro âeskou republiku

Informace pro vás:

Autofii nové webové stránky zvolili do jejího názvu slovo TIFERET,coÏ je hebrejsky KRÁSA a projekt pojmenovali podle Maharalovyknihy Tiferet Jisrael (Krása Izraele), která pojednává o Tófie, Desate-ru a smyslu BoÏích pfiíkazÛ – tedy o základních pilífiích judaismu.A co stránky nabízí? Pfiedev‰ím v˘ukové texty a informace z oblastiÏidovsk˘ch studií a judaismu zpracované pro ãesky hovofiící ãtenáfiepfiehlednû rozdûlené do nûkolika základních tematick˘ch celkÛ. Prosnaz‰í orientaci je moÏné vyuÏít sluÏeb fulltextového vyhledávání.UpozorÀujeme na moÏnost individuální v˘uky judaismu a hebrej‰ti-ny. Více podrobností získáte na adrese www.tiferet.cz. Kontaktujtenás na e-mailu tiferet@tiferet.cz. Stránky projektu TIFERET tvofií rÛzní autofii, mezi které mÛÏete(vefiejnû ãi anonymnû) patfiit i vy, pokud po‰lete pfiíspûvek se vzta-hem k judaismu, k Ïidovské historii, Izraeli atp. I va‰ím pfiiãinû-ním mÛÏe b˘t projekt TIFERET stále se roz‰ifiující Ïivou encyklo-pedií, v ãeském jazyce zcela ojedinûlou.

DIVADLO „NA PRÁDLE“ ZVE na jediné pfiedstaveníSphil zhe mir a lidele in Yidish – Klezmerská hudba a jidi‰lidová poesieZdramatizované písnû a básnû doprovází sv˘mi rytmick˘mi

skladbami a netradiãníminástroji kapela Trombenik,kde hrají, tanãí a zpívajíM. Deli‰ová, E. Hodinová, J. Vondráãek a R. R˘da v reÏiiHeleny Glancové.21. bfiezna 2005 v 19.30 hod.,Besední 3, Praha 1Rezervace: pokladna@napradle.cz , tel.257320421 (Vstupné: 140 Kãdospûlí, 90 Kã studenti a dÛ-chodci, hromadné objednáv-ky 10 % sleva

JAK ZÍSKÁVATMASKIL?

a) v elektronické podobû na www.maskil.cz

b) v ti‰tûné podobû za cenupo‰tovného a balného; po‰-lete, prosím, svoji Ïádost na adre-su Bejt Simcha, Mánesova 8, 12000 Praha 2, telefon/fax: 222 251641, e-mail: maskil@maskil.cz (toje dÛleÏité zejména pokud platítebankovním pfievodem, neboÈv tomto pfiípadû se jinak nedozví-me adresu, na niÏ máme Maskilzasílat); v˘‰e po‰tovného a bal-ného je v âR minimálnû 250,-Kã roãnû; uveden˘ obnos námlaskavû za‰lete sloÏenkounebo na bankovní úãetãíslo: 86-8964110227/0100u Komerãní banky, variabilnísymbol je 8888888888 (10x8)

Ti‰tûnou verzi ãasopisu je rovnûÏ moÏnési vyzvednout osobnû pfiímo v Bejt Sim-cha.

13adar 5765

14

ZPRÁVA O âINNOSTI ZA ROK 2004Pfiedneseno na Valné hromadû Bejt Simcha 26. ledna 2005

V roce 2004 jsme – stejnû jako po vût-‰inu minul˘ch let – slavili v‰echnysvátky a pamûtní dny, pofiádali pravidel-nou páteãní veãerní bohosluÏbu a dva-krát mûsíãnû sobotní ranní bohosluÏbu.Ve stfiedeãní veãery jsme organizovalipfiedná‰ky na rÛzná témata, filmovápromítání a prezentaci rÛzn˘ch kultur-ních projektÛ. Bûhem celého roku jsmepfiivítali fiadu vzácn˘ch hostÛ, vãetnûrabiho Michaela Cohena (JewishRekonstructionist Federation), rabiho

Menachema Ha-Kohena, dále rabihoDouglase Charinga, rabiho AndrewaGoldsteina, Yechiela Bar-Chaima(JDC), kantorku Helen Leneman, kan-tora Michaela Issacsona, rabiho Ronal-da Hoffberga, profesorku Anitu Boeck-ler (AGK), studenty rabínského seminá-fie Leo Beck College a Abraham GeigerKollege, skupinu mládeÏe z Northwoodand Pinner Liberal Synagogue, a z hnutíNetzer z b˘val˘ch sovûtsk˘ch republik.

S laskav˘m svolením praÏské Ïidovské

komunity a za finanãní podpory EuropeanBoard of World Union for ProgressiveJudaism jsme uspofiádali Jom Kipur v Pin-kasovû synagoze. BohosluÏby byly koná-ny v symbolické pfiítomnosti ãesk˘cha moravsk˘ch ÏidÛ, ktefií zahynuli v ·oa.

V roce 2004 jsme zavedli nov˘ typvzdûlávacího projektu, pfiedsváteãníworkshopy. Po cel˘ rok jsme organizova-li úspû‰nou sérii dvanácti workshopÛ,které vedle ãlenÛ Bejt Simcha pfiilákalyrovnûÏ ãleny jin˘ch Ïidovsk˘ch komunit.Série tak poslouÏila rovnûÏ jako „outre-ach“ program, nûktefií z náv‰tûvníkÛworkshopÛ se posléze stali ãleny BejtSimcha. Za podporu tohoto programuvdûãíme Dutch Jewish HumanitarianFund a American Jewish Joint Distri-bution Commitee.

Publikovali jsme dal‰í roãník mûsíãníkuMaskilu. Vychází v 600 kopiích a je distri-buován do v‰ech Ïidovsk˘ch komunitv âeské republice, do knihoven a fiadyvefiejn˘ch institucí.

Organizovali jsme desítku brigádna Novém Ïidovském hfibitovû na Vino-hradech.

Vypracovali jsme novou roz‰ífienouverzi Siduru pro ‰abatové bohosluÏbya pro poutní svátky. RovnûÏ jsme organi-zovali jednou v t˘dnu v˘uku hebrej‰tiny.

Bejt Simcha je pfiidruÏen˘m ãlenemFederace Ïidovsk˘ch obcí (FÎO). V rámciFÎO není uznávána progresivní formajudaismu, a tak jsme v minulém roceobnovili kampaÀ za její uznání a pfiedloÏi-li jsme Radû FÎO platformu progresivní-ho judaismu, a to ve formû otevfienéhodopisu jako podklad pro dal‰í jednání.Jsme rovnûÏ pfiipraveni pro dialog s PraÏ-skou Ïidovskou obcí a ostatními obcemisdruÏen˘mi ve FÎO.

Pokraãujeme tak v obnovû progresivní-ho pojetí judaismu v otevfiené a rovnostáfi-ské atmosféfie, poskytujeme vzdûlávání,snaÏíme se upevnit vztah k Izraeli a posí-lit vztahy s ostatními Ïidovsk˘mi komuni-tami v âeské republice i ve svûtû.

◗ Julius Müller

pfiedseda

bfiezen/duben 2005

15

LITERATURA S DAVIDOVOU HVùZDOUDal‰í z fiady historick˘ch monografií zab˘vají-

cích se poslední válkou je kniha Richarda Breit-mana ARCHITEKT „KONEâNÉHO ¤E·E-NÍ“, která nese podtitul HIMMLERA VYVRAÎDùNÍ EVROPSK¯CH ÎIDÒ.Historikové se stále nemohou shodnout, kdy sev Nûmecku vlastnû objevily zrÛdné plány

na „koneãné fie‰ení Ïidovské otázky“ a kdo v nich hrál jakou roli.Tûsnûji neÏ jiní byl spjat s holokaustem nacistick˘ pohlavár HeinrichHimmler, ‰éf SS a Hitlerova pravá ruka. Tenhle na první pohlednev˘razn˘ pedantsk˘ úfiedník byl zaryt˘m antisemitou uÏ dávnopfiedtím, neÏ se seznámil s Hitlerem. Pozdûji se jakoÏto extrémnírasista stal hlavním tvÛrcem plánované likvidace ÎidÛ. NejprveNûmci uvaÏovali o deportacích do „Ïidovské rezervace“ na v˘chodûPolska, dal‰í my‰lenkou bylo vystûhování ÎidÛ do Afriky, na Mada-gaskar… Jak autor dokládá, na holokaustu se podílela prakticky celánûmecká spoleãnost vãetnû lékafiÛ, úfiedníkÛ, právníkÛ… Kniha ame-rického historika, kter˘ uãí na univerzitû ve Washingtonu, sice neod-povídá na v‰echny otázky, ale je velmi ãtivá, a pfiitom splÀuje i for-mální parametry odborné studie – je vybavena neãekanû bohat˘mpoznámkov˘m aparátem (70 stran!), vysvûtlivkami a rejstfiíkem(pouze jmenn˘m). Himmlerovu monografii vydalo Argo v edici His-torické my‰lení jako 4. svazek fiady Totalitarismus a ‰oa, z origináluThe Architect of Genocide vydaného roku 1991 pfieloÏil Jifií Kasl.Zajímavostí je, Ïe autor napsal speciálnû pro ãeské vydání dodatekpro kapitolu t˘kající se Heydricha.

ÎIDOVSKÁ MEN·INA V âESKOSLO-VENSKU VE T¤ICÁT¯CH LETECH, broÏu-ra, kterou vydalo praÏské Îidovské muzeum, jedal‰í knihou mapující novodobé ãeské dûjinyna tomto poli. Jde vlastnû o sborník pfiedná‰ekz cyklu pofiádaného Vzdûlávacím a kulturnímcentrem ÎM v Maiselovû ulici od podzimu 2003do ãervna 2004. Tfiicátá léta v demokratické repub-

lice mûla své specifické problémy a pnutí. Jeden pfiíspûvek sborníkuse zab˘vá ãesk˘m antisemitismem té doby, dal‰í identitou asimilova-n˘ch ÎidÛ, postojem Masaryka k ÎidÛm a ÎidÛ k Masarykovi v dobûzávûru jeho Ïivota, dozvíme se o ãeskoslovenském sionistickém hnutía situaci v tehdej‰í Palestinû. Ve 30. letech jsme také pfiijímali exu-lanty z rychle „hnûdnoucího“ Nûmecka, a jak pí‰e v pfiedmluvû doc.Alena Mí‰ková, mnohde se zaãalo rozli‰ovat mezi „na‰imi“ a „cizímiÎidy“. Ale i bez toho byly souãástí ãeského vefiejného Ïivota staréantisemitské pfiedsudky, v kaÏdodenním Ïivotû se objevovaly protiÏi-dovské postoje, hesla a nálady. Idealizovat si první republiku asiopravdu není opodstatnûné, mûla své plusy i minusy, jak dokládajífaktografií nabité texty ‰esti autorÛ v této publikaci.

Skvûlou a uÏiteãnou novinkou je SLOVNÍKJUDAIK, kter˘ zpracoval kolektiv ‰esti autorÛv ãele s Evou Kosákovou, hlavní kurátorkou sbírekÎidovského muzea v Praze, jeÏ graficky pfiitaÏli-vou knihu také vydalo. Pfiehledn˘ stostránkov˘slovníãek nabízí 149 abecednû fiazen˘ch hesel

doplnûn˘ch rejstfiíky a poznámkami. Právû rejstfiíky jsou dÛleÏité.Ve slovníku totiÏ nenajdete hesla jako kipa, parochet, menora, o kte-

r˘ch si myslíme, Ïe jsou bûÏná a srozumitelná; ty v‰ak jsou jen v rej-stfiíku. Pfiedmûty musíte hledat pod hesly: pokr˘vka hlavy, oponasynagogální a svícen sedmiramenn˘… Kniha je tedy urãena i prozaãáteãníky, ktefií se o oboru je‰tû neorientují. Právû v‰eobecnou pfií-stupnost si zfiejmû vydavatel vzal jako cíl, a to se mu podafiilo.V nûkter˘ch pfiípadech se nám mohou zdát hesla aÏ pfiíli‰ struãná,není zde plnû zachycen vznik, historie a místní varianty onoho pfied-mûtu, ale pro dané úãely (jako pfiíruãka studentÛ, staroÏitníkÛ…)bohatû postaãuje. Slovníãek ilustrovala Hana Pavlátová dvûma stov-kami kreseb skuteãn˘ch pfiedmûtÛ z muzejních sbírek, coÏ je zfiejmûlep‰í fie‰ení neÏ ãernobílé fotografie.

Je moÏné je‰tû objevit neznámé Ïidovské anekdoty?Pokusil se o to Bedfiich Zelenka st., kdyÏ jich sesbíralnûkolik set a vydal je pod názvem UCTIVÁ POKLO-NA, PANE KOHN ANEB 325 NEJLEP·ÍCHÎIDOVSK¯CH ANEKDOT. Ve sbírce známéhohumoristy Zelenky najdeme vtipy známé i relativnûnové, neznámé. Jen ‰koda, Ïe editor nenaznaãil, odkud

pocházejí ty novûj‰í z anekdot, vût‰inou zachycující ruské reálie 20. sto-letí (Leninovo mauzoleum, Andropov), pfiípadnû reálie ãeské (âedok,‰pion v 50. letech v Praze) nebo izraelské (cviãení v armádû, vystûho-valectví). Nezb˘vá tedy neÏ uvûfiit, Ïe vznikají stále nové – ale kdo jevym˘‰lí, to asi zÛstane nikdy nerozlu‰tûn˘m tajemstvím. Útlou kníÏkus krásn˘mi miniaturami na kaÏdé stránce od ilustrátorek Vandy Gay-deãkové a Terezy Langové vydalo praÏské nakladatelství YXZ.

Poslední ãesky vydanou knihou Ephraima Kishona jepÛvabn˘ satirick˘ román LI·KA V KURNÍKU.V pfiekladu z nûmãiny (Luba a Rudolf Pellarovi) ji vyda-lo Nakladatelství Lidové noviny. Jedná se o modelovousituaci, naplnûnou dûjov˘mi zápletkami. V zapadléizraelské vesnici Kmínovicích, kde chce v˘znamn˘ stát-

ník Dulnikker strávit zdravotní dovolenou, si Ïijí postaru. MuÏ je ‰oko-ván, kdyÏ se postupnû dovídá, co v‰echno tu neznají – elektfiinu, po‰tu,ba ani peníze, platí totiÏ kmínem. Pfii‰li do Izraele ze severního Maìar-ska a moderní doba se jich netkla. Státník jim chce pfiinést nejvût‰í darcivilizace – demokracii, ale dopadne to samozfiejmû jinak.

Arno‰t Goldflam se neãekanû pfiedstavil jako autorsvébytn˘ch, fantazií i urãitou naivitou dikce charak-teristick˘ch moderních pohádek, kde se jako v‰eo-becn˘ zachránce a chytrolín objevuje zcela neãekanáhlavní postava: tatínek. UÏ mûl zfiejmû dost pohádekvelebících rytífie, prince, krásné princezny a ãarodûj-

nice, seznal, Ïe literatura o maminkách je také mnohonásobnû ãet-nûj‰í neÏ o muÏské polovinû rodiny, a tak sepsal patnáct mal˘ch pfií-bûhÛ, napravujících tuto historickou nespravedlnost. Goldflamovyvelmi souãasné pohádky pro malé i velké TATÍNEK NENÍK ZAHOZENÍ (nakl. Andrej ·Èastn˘) kouzeln˘mi obrázky doplni-la jeho mladá manÏelka Petra a uÏ se tû‰í, aÏ je bude pfiedãítat první-mu posluchaãi, svému ãtyfiletému synovi Otíkovi. Ale feministky aÈtuhle roztomilou kníÏku radûji neãtou... My dospûlí se mÛÏeme tû‰itna Arno‰tovu druhou kníÏku povídek, kterou uÏ odevzdal do nakla-datelství Sefer a mûla by vyjít na jafie. Navazuje na pfiedloÀskouprvotinu Pofiád o jednom.

◗ Lubor Falteisek

adar 5765

Foto autor

Vûst

ník

Mas

kil –

reg

istr

ace

MK

âR

ã. E

148

77Vy

dává

Ïid

ovsk

á ko

ngre

gace

Bej

t Sim

cha,

pfii

druÏ

en˘

ãlen

Fed

erac

e Ïi

dovs

k˘ch

obc

í âR

, Mán

esov

a 8,

120

00

Pra

ha 2

, âes

ká r

epub

lika,

IâO

: 613

8573

5, te

l./fa

x: 2

22 2

51 6

41, e

-mai

l: m

aski

l@m

aski

l.cz.

Mas

kil v

ychá

zí m

ûsíã

nû z

ala

skav

é po

dpor

y M

inis

ters

tva

kultu

ry â

R,

Nad

aãní

ho f

ondu

obû

tem

hol

ocau

stu

a Th

e A

mer

ican

JO

INT

Dis

trib

utio

n C

omm

ittee

. Zá

jem

ci m

ohou

pfii

spût

na

vydá

vání

vûs

tník

u lib

ovol

nou

ãást

kou

na b

anko

vní

úãet

: 86

-896

4110

227/

0100

u K

omer

ãní b

anky

, var

iabi

lní s

ymbo

l: 8

8888

8888

8 (1

0x8)

. Red

akce

: Mila

n K

alin

a, J

itka

Nov

ákov

á, K

atefi

ina

Web

erov

á. R

edak

ãní r

ada:

Mic

hal F

or‰t

, Dav

id K

oute

ck˘,

Jul

ius

Mül

ler.

Ilus

trac

e: L

ucie

Lom

ová.

Pfie

dtis

ková

pfií

prav

a a

tisk

: Tr

ilab

it, s

. r. o

., Vo

diãk

ova

36, P

raha

1. U

závû

rka

toho

to ã

ísla

1. 3

. 200

5, U

závû

rka

pfií‰

tího

ãís

la 2

4. 3

. 200

5.

AÏ doposud jsme si povídali o v˘znam-n˘ch muÏích chasidutu a Haskaly. Zkus-me se podívat na chasidské Ïeny. Zaãnû-me s Edel (Odel, Adel, Oudil, Udel), jedi-nou dcerou Bal ·em Tova. Byla velmi pfií-vûtivá a hezká. Chasidé se k ní chovalijako k rebe (rebe není rabín, n˘brÏduchovní vÛdce) a vûfiili, Ïe ·echina sezjevuje v Edelinû tváfii. Na rozdíl od níbyl reb Cvi Hir‰, Edelin bratr, smutn˘a unaven˘ muÏ. Edel rozdávala radost,pfiitahovala spousty lidí. Se sv˘m otcemvedla modlitby, svátky, setkání. Jejíjméno je vlastnû zkratkou e‰ daat lamo –ohniv˘ zákon na nûj (budiÏ s nimi), ãichcete-li oheÀ vûdûní svému národu.

Jeden z mnoha chasidsk˘ch pfiíbûhÛo Edel vypráví: „ ...kdyÏ dospûla, vyptávalase svého otce, kdy bude provdána a bude-limít dûti. Be‰t jí fiekl, Ïe se její Ïenich skr˘vámezi uãenci, ktefií je nav‰tûvují a ona musíãekat na znamení, jeÏ jí ho urãí. âekání trva-lo do Simchat Tora. Studenti divoce tanãilis Tórou a jednomu z nich se pfii kfiepãenívyzula bota. Mladík zanotoval lidovou pís-niãku dûvãe mi obuje botu na nohu, mamin-ka pohoupá dûÈátko v kolébce. Bal ·em Tovsvou dceru zavolal, ta v‰ak byla tak zmate-ná, Ïe botu nena‰la. Nabídla tedy studentovisvé stfievíce. Jechiel A‰kenazy se stal jejímmanÏelem a mûli spolu tfii dûti. On studoval,ona vedla obchod s potravinami. Ze v‰echtfií dûtí se staly v˘znamné osobnosti. Mo‰eChajim Efrajim byl v˘znamn˘m uãencema spisovatelem; Baruch vedl po svém dûdo-vi chasidsk˘ dvÛr a Feige byla odváÏnouvÛdkyní chasidÛ v dobû, kdy je Mitnagdimdávali do klatby a udávali úfiadÛm. SynFeige byl slavn˘ Nachman z Bfieclavi. Bres-lauer rebe o své matce a babiãce Edel mlu-vil s nesmírnou úctou, jako o Ïenáchs boÏím vnuknutím.

Jinou kuráÏnou Ïenou byla Malka. Pfie-mluvila svého muÏe ·lomo Rokechak chasidismu a sama vedla v Belcurozsáhl˘ chasisk˘ dvÛr, kdyÏ on se stalpfiedsedajícím místního rabinátu. Jejichdcera Eidele, manÏelka Izáka Rubina

Sokolovského, kter˘ neplnil roli duchov-ního vÛdce, vzala na sebe úlohu rebes obrovsk˘m úspûchem.

Îena jménem Soreh mûla syna jménemJehuda Leib ben Becalel. Brzy po synko-vû narození otec zemfiel, a tak chlapcevychovávala Soreh sama. Byla mu mat-kou i rebem. Vedla jej k chasidismu a pfii-vedla ho mezi Ïáky Bal ·em Tova. Jehu-da Leib se stal kabalistou. Nabízí se my‰-lenka, zda ony pozdní praÏské pfiíbûhyo rabi Löwovi nejsou chasidsk˘m implan-tátem, ãi zámûnou tûchto historick˘chosobností. Jehudu Leiba totiÏ v úctûk jeho matce lidé naz˘vali Jehuda Soreh.Obecnû si chasidé brali jméno po sv˘chmatkách. Jakub syn Sáry, Josef ben Esterapod.

Bal ·em Tov vûfiil, Ïe modlitby Ïen jsouobzvlá‰tû Bohu milé, a Ïe jsou velmismysluplné. Ostatní cadikové pfievzaliBe‰tÛv zvyk Ïeny vtat. Vûdûli, jak je topoliticky dÛleÏité. Îena je v jejich sociál-ní struktufie ekonomickou a fyzickou hla-vou rodiny. Je to ona, kdo pfiivede, ãinepfiivede rodinu k chasidismu. A nezapo-meÀme, Ïe cadik za své modlitby pfiíjmáod vûfiících finanãní odmûny.

Chasidismus stojí na osobním kultu.KaÏdá vesniãka mûla svého ãi svou rebe,cadika, ãi cadikes. Chasidismus uãí, Ïenikdo není odmítnut ãi vyhnán od sblíÏeníse s Bohem. Ani pro svou chudobu ãinevzdûlanost. Radost z Tóry je dÛleÏitûj‰íneÏ znalost zákona. Takov˘ pohled umoÏ-nil mnoh˘m Ïenám, aby se staly nejensouãástí dvora rebe, ale státi se rebe.V momentû, kdy skupina lidí uvûfiila, Ïejim konkrétní osoba mÛÏe pomoci ovlivnitBoha jejich jménem, takov˘ ãlovûk získalokamÏitû své následovníky. Nebylo pod-statné, jedná-li se o muÏe, ãi Ïenu. Jednímz pfiíkladÛ je Frejda, dcera rabiho ·neuraÎalmana z Liady – zakladatele Chabadu,která psala manuskripty zaloÏenéna moudrém uãení svého otce.

Dal‰í zajímavou chasidskou Ïenou bylaPerele, dcera Israele z KoÏiencÛ. Asketka,

která vedla vlastní dvÛr, nosila cicit a pra-videlnû se o pondûlcích a ãtvrtcích postí-vala. MnoÏství studentÛ a následovníkÛ jiÏivilo tak dobfie, Ïe mohla chud˘m rozdá-vat peníze.

Malkele Triskerin – královna Trisku jedal‰í fascinující Ïenou chasidské kultury.Financovala obecní jídlo z vlastních pfiíjmÛ.Petice od chasidÛ pfiíjmala dvakrát dennû.

Mezi pravdûpodobnû nejznámûj‰í cade-kes patfií rebe Chana Rachel Webermacher.Narodila se v roce 1805 v polském Ludo-miru. Byla osamûlou, melancholickou dív-kou touÏící po vzdûlání a studující midra‰ea agadu. Aã byla v útlém mládí zasnoube-na, slib byl zru‰en a Chana Rachel se pro-vdala vlastnû aÏ pod nátlakem ve ãyfiicítce.Známá byla pod pfiezdívkou dûvãe (sleãna)z Ludomiru. Stala se pfiedlohou díla ·o‰aIsaka Ba‰evi Singra, byÈ nikoli lichotivûztvárnûnou. ·o‰a je hrdinkou jeho divadel-ní hry „The Ludomir Maiden“. ChanaRachel mûla vidûní na hrobû své matkyo tom, jak se právû navrací od BoÏíhosoudu. Zaãala nosit cicit a talit, modlilas tefilin. Kázala o ‰abatech z okna svéhobytu, kter˘ ji Ïidovská obec vystavûla jakopfiílepek k di Grune Schul. Zelená synago-ga pfii jejích kázáních praskala ve ‰vech.Naslouchali jí uãenci, rabíni i prost˘ lid.KdyÏ uãila Tóru, zakr˘vala si tváfi závo-jem. Vedla vlastní chasidsk˘ dvÛr. Po sÀat-ku s rabi Mordechajem âernobielsk˘m se„Ludomírská Majdele“ stáhla do ústraní.Nakonec utekla do Palestiny jako chasid-ská sionistka. Vûnovala se kabale a mystic-k˘m plánÛm na uspí‰ení pfiíchodu Mesiá‰e.Zemfiela bezdûtná v Jeruzalémû roku 1892.

Dne‰ní chasidé o sv˘ch rabaniot a cad-kaniot nemluví. Kdysi revoluãní chasidutse dnes spí‰e zab˘vá sentimentálnímipovídaãkami a mantrick˘mi taneãky.Îeny strãil chasidut za zdi synagog, domanÏelsk˘ch postelí, do porodnica kuchyní. Z revoluce mnoho nezbylo.

Revoluãní pfiístup k Ïenám v Evropû‰ífiila úspû‰nû Haskala. A tak dnes chasid-ské Ïeny vylepují kdekam nálepkys obrázky rabínÛ, zatímco Ïeny Haskalyjsou váÏen˘mi rabínkami.

◗ Sylvie Wittmannová

Maskilím – vzdûlání, osvícení 5. ãást

CHASIDSKÉ ÎENYSeriál o my‰lenkov˘ch proudech, které

formovaly souãasn˘ obraz judaismu