Náboženský život v ČR 2009-2010 - htf.cuni.cz · Gregorian Bivolaru (*1952) hnutí MISA jóga, tantra indická náboženství u nás jóga. indická náboženství u nás. Title:

Nboensk ivot v R

2009-2010

nvtva zenovho kltera Seninji, v ter 27. dubna v 19:00,

Kuncova 3a, Praha 5,sraz v 18:50 na stanici metra B Stodlky

spolen zastnn pozorovn

Nvtva spoleenstv Fa-lun-kungv ter 4. kvtna v 18:30

v Dom dt a mldee Prahy 5, tefnikova 11 (u metra Andl), 1. patro.

spolen zastnn pozorovn

celoveern hran film The Profit (USA, 2001) s eskmi titulkyna motivy ivota L. R. Hubbarda

19. dubna - pondl 16:15, HTF nov aula L 101

doprovodn akce

Asistent Mgr. Pavel Duek hled jednotlivce, kte maj zkuenost

s imaginac v rmci duchovn i duevn prce na sob(nap. autohypnza s prvky imaginace, vy stupe autogennho

trninku, aktivn imaginace, meditace s vizualizac apod.).

Pro svou disertaci shn lidi ochotn podlit se v rozhovoru o svou zkuenost.

[email protected]

prosba kolegy

indick nboenstv u ns

povdom u ns zajiuje

misti a smry duchovn tradice jga jurvda hins a vegetarinstv


populariztoi

mystikov mezi vlkamiKarel Weinfurter (1867-1942)Frantiek Drtikol (1883-1961)

Paul Brunton (1898-1981)


populariztoi

mystikov mezi vlkamiKarel Weinfurter (1867-1942)Frantiek Drtikol (1883-1961)

Paul Brunton (1898-1981)

pokraovn mystick tradiceEduard Tom (1908-2002)Mla Tomov (1920-2001)


rozvoj hathajgy v 60. letech

Karel Werner (*1925)Milada Bartoov (1917-2008)Vlasta Kaplanov (*1917)Rudolf Skarnitzl (*1925)

indick nboenstv u nsjga

rozvoj hathajgy v 60. letech

Boris Merhaut (*1924) a kol.:Jga. Od star Indie k dneku (1971)


jga

prakrti a purua

osvobozovn purui

jga

prakrti a purua

osvobozovn purui

Patadali

Jgastry (194 ster) asi ze 2. st. p. Kr.

jga

zkazy (jama)

jga

zkazy (jama)

neubliovat ivm tvormbt pravdivnebrat nic cizhozdrovat se sexunebt chtiv majetku a poitk

jga

zkazy (jama)

pkazy (nijama)

vnj istotavnitn uspokojenaskezestudium

jga

zkazy (jama)

pkazy (nijama)

sprvn dren tla (sana)

ovldnut dechu (prnjma)

ovldnut smysl (pratjhra)

koncentrace (dhrana)

meditace (dhjna)

kontemplace (samdhi)

PATADALIHO JGA STRY

I, 1 Tmto zan vysvtlen jgy.I, 2 Jga je zastaven zmn mysli.I, 3 Potom je Vidouc nezabarven a v pirozenm stavu.I, 4 V opanm ppad je zabarven zmnami mysli

a m jejich tvar.I, 5 Zmn mysli je pt druh. Z nich nkter jsou kodliv

(pinejc utrpen), jin nekodn (nebolestiv).I, 6 Jsou to: sprvn poznn, nesprvn poznn, pedstava,

sen a pam.I, 7 Sprvn poznn pochz z vlastnho pmho pozorovn,

ze zaruenho svdectv a ze sprvnho zvru.I, 8 Nesprvn poznn je zaloeno na mylnm vysvtlen.I, 9 Pedstava vychz z pesvden sdlenho pouze slovy.

Pesvden nem dkaz odpovdajc skutenosti.

I, 10 Sen je zmna mysli, kter nastv, jestlie se mysl pestane soustavn zamovat na pedmty pozorovn.

I, 11 Pam je pravdiv vzpomnka na pedchoz uvdomlou zkuenost.

I, 12 Zastavenm tchto zmn se provd cvienm a nepipoutanost.

I, 13 Cvienm se rozum neperuovan a opakovan sil o dokonal odstrann zmn mysli.

I, 14 Toto cvien upevn vnitn stav, je-li provdno po dlouhou dobu, nepetrit a s vnou pozornost.

I, 15 Nepipoutanost znamen vdom zeknut se vztahk vidnm nebo jinak poznvanm pedmtm.

I, 16 Nejvy nepipoutanost se vzdv nejen vztah k pedmtm, ale i vlastnost (gun); setrvv pouze u znalosti Nejvy podstaty (Purui). (...)

II, 28 K odstrann neistot z osvcenho chpn vede dodrovn jgickch cvien.

II, 29 Tchto cvien je osm: zkazy (jama), pkazy (nijama), sprvn dren tla (sana), ovldnut dechu (prnjma), ovldnut smysl (pratjhra), koncentrace (dhrana), meditace (dhjna) a kontemplace (samdhi).

II, 30 Zkazy jsou nameny proti nsil (ahinsa), li (satja), kraden (astja), necudnosti (brahmarja) a hrabivosti (aparigraha).

II, 31 Je nutno je dodrovat bez ohledu na postaven, msto, as a okolnosti.

II, 32 Pkazy jsou: istota tla i mysli (aua), spokojenost (santa), sebekze (tapas), studium spis (svdhjja) a odevzdanost vnitnmu bostv (vara-pranidhna).

II, 33 Proti rozptylujcm mylenkm se cvi opan pedstavy.

II, 34 Vztahy (nedouc) uveden v jam vdy rozptyluj, a to nejen jsou-li prv pouvny, ale i tehdy, jestlie jsou pouze podncovny nebo schvalovny, nebo jsou-li vyvolny dost, hnvem i nevdomost, a to a jsou mal, prmrn i znan. Jejich pinou je nevdomost a z n vyvrajc bolest bez konce odtud nutnost protikladnch pedstav.

II, 35 Vi tomu, kdo neubliuje (ahinsa), je potlaeno neptelstv.

II, 36 Ten, kdo nele (satja), je schopen mnit slovo ve skutenost.II, 37 K tomu, kdo nekrade (astja), proud hojnost ve vech

smrech.II, 38 Zdrenlivost (brahmarja) vznik sla.II, 39 Nehrabivost (aparigraha) vede k poznn vlastn inkarnace.II, 40 Po vnitnm i vnjm oitn (aua) vznik nechu

k vlastnmu tlu a ke styku s jinmi lidmi.

II, 41 istota vede tak k oist sattvy, k radostnosti, k ovldnut smysl, ke koncentraci a uskutenn J.

II, 42 Ze spokojenosti (santa) vznik nejvt tst.II, 43 Sebekze (tapas) vede k tlesnmu a duevnmu oitn

a ke zdokonalen tla a smysl.II, 44 Studiem (svdhjja) se dostavuje spojen s vyvolenm

bostvm.II, 45 Odevzdanost vnitnmu bostv (vara-pranidhna) nastv

dokonal kontemplace.II, 46 Dren tla (sana) m bt pevn a pjemn.II, 47 Spojuje se s uvolnnm a meditac o nekonenu.II, 48 Tehdy nen cvic doten protikladem dvojic.II, 49 Pak nsleduje vdom regulace dechu (prnjma).II, 50 Dech m ti stavy: vnj, vnitn a bez pohybu. Provdn

v souladu s prostorem, asem a potem stv se dlouhodobm a jemnm. (...)

III, 1 Koncentrace (dhrana) je upoutn mysli na jeden pedmt (a na jeho vlastnosti).

III, 2 Meditace (dhjna) je pokraovn koncentrace, tj. jej neperuovan tok (bez rozliovn jednotlivost).

III, 3 Pi kontemplaci (samdhi) miz protiklad mezi pozorujcm a pozorovanm (vidoucm a vidnm), take se sjednocuj.

III, 4 Tyto ti zpsoby kontroly mysli, zamen na jeden objekt, se nazvaj sanjama.

III, 5 Jejm ovldnutm pichz svtlo poznn.

Patadaliho Jgastry, peloil Frantiek Benda

Paramhansa svm Mahvarnanda (*1946)bhakti, jga podle Patadaliho

1972 prvn ram ve Vdni1973 poprv do eskoslovenska

indick nboenstv u nsJga v dennm ivot


1972 prvn ram ve Vdni1973 poprv do eskoslovenskacentrln ram: Dajpr v RdasthnuMahprabhudp satsang - Stlky



1972 prvn ram ve Vdni1973 poprv do eskoslovenskacentrln ram: Dajpr v RdasthnuMahprabhudp satsang - zmek ve Stlkch

esk svaz Jga v dennm ivot

1999 - 2001 projekt R. A. S. T. na Slovensku


Paramhansa svm Mahvarnanda (*1946)esk hinduistick nboensk spolenost (2003 registrace)


Unie jgy

esk svaz jgy

Sdruen uitel jgy

esk akademie jgy


jgov kola Rezonance

Hnut za duchovn integraci do AbsolutnaGregorian Bivolaru (*1952)hnut MISAjga, tantra


Documents

Náboženský život v ČR 2009-2010 - htf.cuni.cz · Gregorian Bivolaru (*1952) hnutí MISA jóga, tantra indická náboženství u nás jóga. indická náboženství u nás. Title: