Vladimr Bezdkovsk

Zdroje, kter se vyerpaj do nkolika destek let.Pat sem tzv. foslin paliva: uhl ropa zemn plyn jadern energie

Zneiuj ivotn prosted, ovzdu, podl se na sklenkovm efektu, zneiuj veker vodstvo.I pesto jsou dleit pro prmysl.

Holav hornina obsahujc pevn uhlkKvalita zvis na obsahu uhlku

ern uhl obsahujeHnd uhl obsahuje75% a 92% uhlku60% a 75% uhlku

Vzniklo sloitmi procesy bhem nkolika stovek let.ern uhl z plavun, pesliek, kapradin.Hnd uhl z jehlinatch a listnatch strom.Pat mezi fosiln paliva.

Vhody: Znan mnostv, a na 200 let.

Nevhody: Peprava, nebezpen tba, nien krajiny, vznik kyselch de (SO2) a sklenkovho efektu (CO2).

Je to hnd a ern holav kapalina s typickm zpachem, ve vod nerozpustn, plave na hladin.Je sloena z uhlovodk sms slouenin C a H.Nafta = zemn olej = ern zlato

Vznikla sloitmi procesy z bahna, zbytk ivoich a as za nepstupu vzduchu pod tlakem nadvrstev spolu se zemnm plynem.

Ropa se t ropnmi vrty, ze kterch je na povrch vytlaovna samoinn nebo pumpami.

Zskv se z n: benzn petrolej (palivo letadel) plynn olej (Dieslov motory) mazut (k topen na lodch)nkter lky, hnojiva, pesticidy

Vhody: stle dostupn zdroj, mnohostran vyuit.

Nevhody: ropn havrie, zneitn ovzdu

V ryz podob je to holav ltka bez zpachu a barvyObsahuje 70% a 90% methanu (uholovodk)

Vznikl souasn s ropou, uhlmT se z loisek na pevnin i pod moskm dnem

Pepravuje se bu plynovody nebo zkapalnn v tankerech

Vyuit: topen, svcen, pohon palivo pro automobily

Me slouit jako motorov palivo

Vhody: Levn, spluje emisn limity

Nevhody: Vy nklady na vozidla (pestavba, zakoupen novho), prostorn tlakov ndr

Meme jej tankovat ve form:a) stlaenho plynu CNGb) zkapalnnho plynu LNGV R jezd 1 000 aut

Tzba zemnho plynu [online].[cit.2009-10-12]. Dostupn zWWW:

Vhody: Snadn doprava na velk vzdlenosti, velice ekologick (po shoen nevznik popel, oxidy sry a m ni obsah kodlivch ltek ne ostatn fosiln paliva)

Nevhody: havrie plynovod, nebezpe por a vbuch.

Odorizace je pidvn zapchajcch sms k zemnmu plynu, kter je bez zpachu.

Spalovnm fosilnch paliv pemuje tepelnou energii na kinetickou energii a z n genertory vytv energii elektrickouTepeln elektrrny dodvaj 62 % elektrick energie v R

Vyuv se tpn reakce uranuad se mezi neobnoviteln zdroje, akoli uran je mon recyklovatKe tpen dochz v reaktoru, kdy do uranu naraz neutron, atom zane kmitat a rozdl se, dojde k uvolnn 2 a 3 dalch neutron, kter jsou schopn po zpomalen tpit dal jdraTeplo pak proud do parogenertoru, vznikl pra rozt turbnu, kter pohn genertor. V nm dochz k pemn na elektinu.R: Temeln, Dukovanyhttp://what-if.xkcd.com/imgs/a/1/05.png http://toscali-veda-technika.blogspot.cz/2010/01/temelin-jaderna-elektrarna.html

Palivem je radioaktivn uran.Vhody: nezeniuj ovzdu, za normlnch podmnek bezpen.Nevhody: vznik radioaktivn odpad.Podl se na celkov vrob elektiny v R 33 %.

http://what-if.xkcd.com/imgs/a/1/05.png

Posouzen zvanosti podle INES (The International Nuclear Event Scale) z roku 1990:-nem bezpenostnvznamhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:INES_cs.svg monost akutnch i zpodnch zdravotnch ink vrozshl oblasti, nap. i vce stt;dlouhodob dsledky na ivotn prosted nutn pln uplatnn opaten pro snen pravdpodobnostizdravotnch nsledk na obyvatelstvu zahrnutho do havarijnch plnobyvatelstvo-sten opaten ukryt,evakuace; tk pokozen velk sti reaktoru ozen zamstnanc (smrt); obyvatelstvo-bez vnjch nsledk, kontrola potravinozen zamstnanc (akutn zdravot.nsledky); dn opaten pro obyvatelstvo)ozen zamstnanc pekraujc povolen ron limit lidsk chyba, nedostatek bezpenost.postupnap. pi cvien, zkoukch

rove ozen, tedy dvka ionizujcho zen, se udv v jednotkch zvanch sieverty (Sv). Sievert je v jednotkch SI m2/s2.Limit dvky je pro veejnost stanoven na 1 mSv za rok a pro zamstnance jadernch elektrren je povoleno a 50 mSv za rok, pokud ale za 5 let nebudou vystaveny dvce o vy hodnot, ne je 100 mSv(=0,1Sv).http://www.dashofer.cz/download/e-noviny/enbp/ObrII3.jpg http://www.pozary.cz/storage/obrazek/uzel/2009/06/4a336db7ba84f/4c815e425db55.jpg http://www.cernobyl-1986.eu/pictures/obeti/cernobyl-osetreni-popalenin.gif

Expozice (pklad)Stupe vnostiPznakymilisieverty (0,001 Sv)Prodn zenstovky milisievert (0,1 Sv)dn okamit inekMon pechodn nevolnost, lehk horekamezi 1 000 a 2 000 millisieverty (1 a 2 Sv)Vznamn zdravotn pznakyZvracen, nava, horeka, riziko infekcemezi 2 000 a 4 000 millisieverty (2 a 4 Sv)Vn zdravotn pznakyDven, horeka, trvic problmy, krvcen, padn vlasmezi 4 000 a 10 000 millisieverty (4 a 10 Sv)Velk pravdpodobnost mrtstejn, navc zvra a dezorientacenad 10 000 millisievert(vce ne 10 Sv)mrt

************************