1

2

Tom Kapar

Utajovan informace o tom, jak z ns vyrbj pacienty,

abychom se (ne)dobrovoln stali jejich zkaznky.

Akademie spchu

3

Obsah

Vnovn ......................................................................................................................5 Pedmluva...................................................................................................................6 Pro jsem napsal tuto knku ............................................................................9 vod ............................................................................................................................ 11

1. Neviditeln vrah ........................................................................................... 13 2. Zdivoel buka ........................................................................................... 21 3. Tloutkem proti sv vli? ........................................................................ 39 4. Rozhnt kou, nebo hasit ohe? ......................................................... 57 5. Nemocensk prmysl ................................................................................. 60 6. Tekut chleba, ern mlko a pevleen ze ............................ 70 7. Recept na dlouhovkost ............................................................................ 76 8. Souboj................................................................................................................ 93 9. Zakzan moudrost................................................................................. 105 10. Fakta ............................................................................................................ 108

Zvrem ................................................................................................................. 114 Co se do knihy nevelo ................................................................................... 118

Co dlat pi otrav houbami, lky, jinm jedem?..................... 118 Uzdraven z AIDS .......................................................................................... 120 Jin pohled na MMS ...................................................................................... 122 Zakzan moudrost ..................................................................................... 128 Maskovan zloiny ........................................................................................ 131 Chemickou nebo prodn kosmetiku? ................................................. 134

4

Tom Kapar Nespchejte do rakve

Vechna prva vyhrazena Copyright 2012 Tom Kapar Sazba a grafick prava Pavla Bernardova Oblka Pavla Bernardova, foto Martin Hork Ilustrace Betislav Kovak Jazykov korektura Da Kaparov Tisk POINT CZ, s.r.o., Brno Vydala Akademie spchu, 2013 jako svou 2. publikaci. V esk republice vydn druh, 5. dotisk.

Vechna prva vyhrazena. dn st tto knihy nesm bt reprodu-kovna, ukldna do informanch systm nebo roziovna jakmkoli zpsobem, a ji elektronicky, mechanicky, grafickou reprodukc nebo jinmi prostedky, vetn digitlnho penosu pes internet, bez psem-nho souhlasu majitel autorskch prv. Citace krtkch vatk pro referenn ely je povolena, jestlie je doprovzena daji o vydavateli.

Odmtnut odpovdnosti: elem tto knihy je umonit pochopen toho, co ovlivuje nae zdrav

a jakou roli hraje v ivot tene prevence.

Nen zamlena jako nhrada odbornch porad v ppad zdravotnch problm. V ppadech vymykajcch se elu tto publikace, kter je urena pouze pro veobecnou potebu a nikoliv jako specifick kurz nebo lba, se doporuuje obrtit se na kvalifikovanho odbornka/poradce.

ISBN 978-80-904529-2-3

5

Tuto knku vnuji sv mil manelce De, kter, vrn sv-mu svatebnmu slibu, vdy stla vedle mne v dobrm i ve zlm, snela tkosti a trapy na cesty k spchu, vdy stla pi mn, vila mi a povzbuzovala mne, abych to nevzdal. Jej lska je bez vhrad a bez podmnek.

Jsi mou inspirac, radost, potenm i pstavem v bouch i-vota.

Dkuji.

Dle tuto knku vnuji vem bojovnkm za plnohodnotn, zdrav a dlouh ivot bez l a petvky. Dky vm pravda a ls-ka nejsou poraeny. V boj m smysl. Jste nadj lidstva.

Dkuji

6

Nae ivotn tempo je zbsil. Umle vytven pebytek ze-vnch stimul a rostouc mra stresu odvdj pozornost od sebe sama, sv due, tla, rodiny. Spolenost biovan lovk ji hled vtinou hlavn na svou vplatu, spltky hypotk a dluh, ome-zuje spnek, bour stravovac reim, neodpov, omezuje po-hybov aktivity a spoleensk kontakty. Zcela nenpadn vak probh i pozvoln intoxikace - dchanm vzduchem, vypitou vodou a prmyslovm jdlem". Jako tich nsledek se vytv pozvolna - a o to nebezpenji - nezvratn pokozen celho or-ganismu, jak v oblasti fyzick (orgnov), tak funkn (metabo-lick, imunitn, vegetativn) a psychick. Pokozen, kter jsou soucitn oznaovna jako civilizan", jakoby vmluvn - vdy ono to pat k modernmu ivotnmu stylu, civilizaci.

Avak lovk m v sob geneticky zakoennou touhu po svm zdrav. Encyklopedie se sna o rzn definice, ale je jich u tolik, e se jev pojem zdrav prakticky nedefinovatelnm. Mm za to, e je mon ci: kolik lid, tolik definic. Kad vme, e jej potebujeme, mluvme o tom nejcennjm, ale paradoxn jen menina z ns si jej aktivn uvdomuje, povauje a peuje o nj. Tedy, dokud je ve v podku".

Spolenost je nastavena a devastovna konzumem, ve je mon si snadno podit, problmy se e, a kdy pijdou. d-n prevence nebo aspo pont o zodpovdnosti a nutnosti starat se o nco tak dleitho, potebnho a zrove kehkho a zra-nitelnho. Zaalo platit jednoduch pravidlo: Nco se pokazilo? Kupte si to nov. Jste nemocn? Mme pro vs modern zdravot-nictv, vlastn tabletku. Vytvoila se paradoxn situace, kdy je i zdrav povaovno za nco, co se d podit a opravit. Avak vel-k medicna m sv limity a asto spe vyvolv iluzi len, ne-

7

li uzdravovn.

Informace a statistiky komentujc jasn nrst tzv. civiliza-nch onemocnn, voln dostupn na internetu, jsou souasn ignorovny. Spe (mysln?) pekryty informacemi, kter jsou zaruen dleitj a havj. Reklamy a mdia nm - a velmi rdy a zodpovdn porad zprava zleva, jak bt cool" a in" - jak se mme oblkat, jak se mme bavit, jak chovat, kam chodit, co st, co poslouchat, koho volit, m se mazat, co jst a pt. Jen ne, jak myslet.

Pokud si nhodou najdeme v tom spoleensky a vztahov rozttnm matrixu chvli na zastaven, meme si uvdomit: A kde jsem v tom vem vlastn j? Pro vlastn dlm to nebo to? A je to dobe, co dlm? Musm to zrovna takto dlat? Odpov zn jasn - NEMUSTE - mte na vbr! Ke sprvnmu vbru je vak zapoteb vlastn iniciativy a zejmna informac.

Vlastn cesta k cli je na prvn pohled pomrn snadn. Pi podrobnjm rozboru vak pat mezi nejobtnj - jde o zm-nu ve vaich nvycch. Je znmo, e je snadnj lovka nauit nemu novmu, ne jej zbavit njakch starch, zafixovanch (kodlivch) nvyk. Mimo kony k omezen zevnho stresu a zven pohybov aktivity, jde zejmna o zmnu ve stravovacch nvycch, zejmna psun tlu prospnch ltek a omezen p-jmu ltek toxickch, ktermi jsme v potravinch" kadodenn zsobeni a o kterch se ji dobe v, co v tle zpsobuj. Podmn-kou spchu je vak a zejmna vae pevn vle a vytrvalost.

Pokud si uvdomte, e ve, co dlte, je jen ve vaich rukou, tak se dostvte do zcela jin dimenze, zskte nezvislost a svobodu rozhodovn. Mimo jin i v tom, jak se budete k sob chovat, abyste si to nejcennj nejen udreli, ale i vylepili. Re-zerv na va stran plotu" je jet dost.

8

Knihu, kter se vm dostv do rukou, je mono povaovat za originln dlo neposkvrnn konzumem a petrochemickm me-dicnsko-prmyslovm a potravinskm komplexem. Dodv vm zejmna spoustu informac, kter jsou z (ne)znmho d-vodu udrovny pod poklikou. Co by se dlo, kdybyste si dovoli-li bt zdrvi?

Po peten tto knihy se i mn osobn zaaly spojovat zcela nov souvislosti a npady jak na to". Peji hezk ten, pevn zdrav - a hlavn - nepospchejte do rakve.

MUDr. Tom Vrbica rehabilitan a sportovn lka

9

Zail jsem na vlastn ki pocit pacienta, ktermu lkai ne-dok pomoci a nemoc a problmy se stle vrac a zhoruj. Pro-il jsem jak to je, kdy lkai zlom nad pacientem hl, nebo na-bzej drastick een s nezvratnmi dsledky (invaliditou). A zail jsem ten asn pocit nadje, kdy jsem objevil, e een existuje a pak pocit radosti ze skutenho uzdraven a velk hr-dosti, e jsem to dokzal.

Od t doby mne provzela touha podlit se o tuto nadji se vemi lidmi.

Poznal jsem, e lkai a vdci nevd vechno. Stal jsem se lenem Aliance vivovch poradc. Zaal jsem hledat odpovdi.

Mj ivotn pbh mne zavedl k velmi zajmavm lidem a k velmi zajmavm faktm. Byl jsem otesen tm, co jsem zjistil. Kdy jsem tato fakta poskldal do sebe, vyly najevo neuviteln vci. Jsou velmi zvan, protoe se tkaj kadho z ns. Jsou tak dleit, jak dleit je nae zdrav a n ivot.

Nkdo s nmi hraje pinavou hru. Nkdo bez naeho vdom obchoduje s nam zdravm a ivotem. Beztrestn.

Jestlie se dozvme, o co se hraje, jak se hraje a s m, mme anci hrt chyte a vyhrt. Pokud je znt nebudeme, nebo nad tm mvneme rukou, jsme odsouzeni k nemocem a pomal a asto krut smrti. Budeme obt tto hry.

el, dnes se stvaj obt stle mlad lid a asto u i dti.

Je mou vn pichzet vcem na kloub a odhalovat pravdu.

10

Shromdn tchto fakt trvalo nkolik let. Tato kniha je souhrn mch osobnch zkuenost a studia. Studoval jsem vdeck mate-rily, asopisy, knihy, absolvoval adu odbornch pednek uznvanch odbornk a svtovch kapacit, debatoval s adou specialist. Existuj vak vdeck prce, jejich vsledky jsou ped nmi zatajovny. A j o nich nemohu mlet, protoe mi to nedovoluje m svdom.

Poskldal jsem fakta a pedvm je formou srozumitelnou kadmu, co sklid posmch nkterch odbornk, kte necht-j, abychom poznali pravdu, a ukrvaj se za odbornou termino-logii, abychom tomu nerozumli.

Nkter vci vm budou mon znm, jin budou pro vs nov.

Tato publikace se li od jinch tm, e zveejuje nkter za-tajovan vsledky studi a dv je do souvislost s vcmi, kter znm jsou, avak o kterch se vtinou mluv oddlen, take lidem unik jejich vzjemn provzanost.

Clem tto knihy nen dokazovat uveden fakta. Clem je vzbudit ve tench zjem o zde uveden fakta. Kdo pak bude chtt vdt vce, me pokraovat studiem odkaz na konci tto knihy a sm jist najde dal a dal zdroje informac.

Poznte pravdu a pravda vs vysvobod", k se u v bibli.

Tato kniha je napsna, aby vm dala svobodu. A to je moj tou-hou a pnm pro vs.

Tom Kapar

K tomu, aby zlo zvtzilo, sta jedin vc - aby dob lid ned-lali nic"

Edmund Burke]

11

Kdy ekonom Paul Zane Pilzer doshl svtovho vhlasu, pe-sthoval se do Malibu, postavil si plov dm a zaal t mezi filmovmi hvzdami. Tam si viml toho, e lid, kte ho obklo-povali, vypadali jinak, ne vtina ostatn populace - vypadali thlej, zdravj a dokonce mlad, ne ve skutenosti byli. A oni skuten jsou kadm rokem stle zdravj.

Zan se o tyto lidi zajmat.

V t dob zan jezdit na horskm kole. Nachz si partnera spolujezdce Mela, ktermu tipuje tak 60 let. Ve skutenosti mu vak je 66 rok.

Kadou nedli vyrej na horskch kolech do okolnch hor. Paul vak zjiuje, e Melovi absolutn nesta. Zkouej to tedy vyeit tak, e v nedli pijede Mel k Pilzerovm na sndani, oni ho nakrm a Mel vyraz na cestu. Za 2,5 hodiny vyveze manelka Paula autem o 900 vkovch metr, kde se setkaj s Melem, Paul se pipojuje k Melovi a jedou zbylch 600 vkovch metr spo-lu. To jim zabere tak cca 3 hodiny. Na konci je Paul vyzen a vzdv to. Mel se k Paulovi oto a Paul mu povd: Mele, j tomu nemohu uvit! Tak se stydm! Dnes jsem si myslel, e to s tebou vydrm." A Mel mu k: V klidu Paule, kdy mn bylo 40, taky jsem nevydrel takhle jezdit" !?!

40-ti lety mu v pln sle a nesta o 26 let starmu mui, ani pi absolvovn pouh zvren 1/3 trati? Jak je to mon???

Mete bt v takov kondici i vy? Lze si udret zdrav, krsu, slu a vitalitu a do vysokho st? Je mon se i ve vysokm vku ctit skvle? Odpov je ANO! To ve mete provat i vy. Jak?

Na to odpovd tato mal knka.

12

13

Je rok 1968. Ve Vietnamu zu vlka. V americk armd slou- 199. pmu praporu lka Josef Price, kter se star jako chi-rurg o zrann vojky. Pi sv prci si vimne neho zvltnho: vojci, kte dosahovali v prmru vku 22 rok, maj tepny a ly zanesen tukem (arteriosklerza) jako 50-60ti let mui! To byla zhada.

Kdy o tom Josef peml, vzpomene si na sv dtstv. Jako kluk vymval ndoby od mlka a v nich se vytvely na hladkch stnch velice houevnat, lutav nnosy tuku. Bylo zejm, e njak ltka ve vod, kterou se umvaly ndoby, reagovala s mlkem, nebo njakou jeho st a vsledkem byl ten tko od-straniteln nnos.

Nen tu nhodou nco spolenho? Co kdy existuje spolen jmenovatel? A pak ho jako blesk napadlo nco vzruujcho. Je-nom jedna jedin ltka (krom tuku) byla ptomna u obou p-pad.

Protoe ve Vietnamu je extrmn teplo, hrozilo zkaen pitn vody, a proto existovalo nazen vechnu pitnou vodu oetit silnou dvkou chloru. Pokud by nkdo z vody onemocnl, mohl zodpovdn lovk oekvat vn pote. Stanoveno bylo pouze minimln mnostv, take vojci reagovali takto: Jestlie mlo je dobr, vce je lep." A tak vojci pili siln pechlorovanou vodu, kter tak pchla, e se tm nedala pt. Ovem v extrmnm horku byla velk ze, a tak j kad vypil hodn.

A Josefovi se v hlav uhnzd neodbytn otzka: Nehraje v tom njakou roli chlor???"

Po nvratu z Vietnamu hled odpov na svoji otzku. Shro-

14

mauje informace, hled v archivech, zkoum pravdivost vech lkaskch vzkum a zvr.

Mimo jin zjiuje, e a do roku 1920 byl srden infarkt tm neznmou chorobou, a to i u lid, kte jedli stejn nebo i vce tun jdla, ne my dnes, a i u lid, kte byli obzn. Okolo roku 1920 pak zaaly vldy prosazovat nouzov pouvn ele-mentrnho chloru kvli epidemim tyfu. Pistoupily k tomu bez jakchkoli test a vzkum kodlivosti. A u pouvn chloru u zstalo.

Tak objevuje, e tradin Eskymci jsou schopni snst na po-sezen i nkolik kilogram velrybho tuku, co provozuj cel ivot, ani by znali infarkty i mrtvice zpsoben usazovnm tuk v cvch. Jejich tepny a ly jsou ist. Me to bt tm, e pij vodu pmo z ledu - tedy nechlorovanou?

Dle zjiuje, e u zvat, ijcch v divoin, je ucpvn cv (arteriosklerza) jev absolutn neznm, kdeto zvata chovan v zoologickch zahradch a napjen z vodovod zanaj ucp-vnm cv trpt.

Podobn u lid, ijcch v primitivnch podmnkch (kde nen vodovodn d s chlorovanou vodou) je srden infarkt vc ne-znm, avak jakmile se tito lid pesthuj do civilizace" s chlorovanou vodou, infarkt se u nich stane bnou zleitost.

Je tu tak jedna zhada, kterou lkai nedok vysvtlit: Jak to, e tam, kde je ve vodovodu tvrd voda, maj lid mn infark-t, ne tam, kde je voda mkk? To jejich teorie o nebezpenm cholesterolu nedoke vysvtlit, ale teorie chloru ji objasuje: agresivn a extrmn aktivn chlor reaguje s sticemi tvrd vody na chloridy, take ho zstane mn pro ovlivovn naich cv.

Fakta se kup jedno na druh a vechna maj jednoho spole-

15

nho jmenovatele.

Rozhoduje se proto pro proveden experimentu, kter by ve objasnil.

Doma na farm bere 100 kohoutk, starch jeden den, a roz-dluje je do 2 skupin po padesti. Jedna skupina pokusn a druh kontroln. Obma skupinm dv naprosto stejn jdlo a chov je v pln stejnch podmnkch. Ve vku 12 tdn zan pokusn skupin pidvat do jdla a vody chlor ve zven koncentraci.

Co se stalo? Bhem 3 tdn bylo mon zeteln pozorovat rozdly na vzhledu i chovn. Zatmco kontroln skupina byla ukzkou pevnho zdrav - jasn erven hebnky mla vztyen, pe krsn hladk a ist, kohoutci byli aktivn, hateiv a vzrostl, pokusn skupina jevila znmky netenosti, kohoutci se choulili v rozch, byli mn vzrostl, chodili s natesenm pem, jako by jim byla zima, byli nahrben a jejich hebnky byly bled (neprokrven) a sven.

Po 4 mscch kohoutci z pokusn skupiny zaali umrat. Byli podrobeni pitv, kter ukzala siln lut nnosy v aortch a cvch. Smrt byla zpsobena nejastji krvcenm do plic (embo-lie). Bnm nlezem bylo tak zvten srdce (prvodn jev zvenho krevnho tlaku). Po 7 mscch byla vtina kohoutk mrtv a zbytek ivch byl obtovn - se stejnmi pitevnmi nle-zy. Zrove bylo obtovno 16 zdravch kohoutk z kontroln skupiny a zjistilo se, e jejich tepny a ly jsou naprosto ist!

Vsledky byly zcela pesvdiv, pesto se Josef rozhoduje provst doplujc kontroln experiment. Zbylch 34 zdravch kohoutk rozdluje opt na 2 skupiny po sedmncti. Prvn sku-pin zan do stravy a vody pidvat chlor, zatmco kontroln skupin zachovv stravu istou, bez chloru.

16

U po 3 tdnech zanaj kohouti s chlorovanou stravou vy-kazovat zmny ve vzhledu a chovn. Prvn zmnou je zblednut hebnk z jasn ervench na tm oranov (ucpan vlse-nice) a hebnky zanaj ochabovat. A krtce na to nsledovaly stejn pznaky, jako u prvn pokusn skupiny. Po 3 mscch byly v aortch tto druh skupiny nalezeny velk nnosy tuku. Kontroln skupina 17-ti kohout m tepny a ly opt naprosto ist.1

Doktor Josef Price je ohromen a ct jako svou povinnost sdlit svtu, co objevil. Pe pojednn o svch objevech a obrac se na vechna kompetentn msta. Dje se vak nco neuvitelnho: lkai se jednomysln stav na odpor. Oznauj doktora Price za blouznivce. Jeho jasnmu a srozumitelnmu vysvtlen oponuj tvrzenm, e Pokud tomu doke porozumt laik, neme to bt pravda."!!! [peci nemohou dopustit, aby to, na em postavili sv kariry a destky let prce (rozumj rozvjen teorie o kodlivm cholesterolu) -jejich cel ivobyt - nkdo zboil jedinm amatr-skm" objevem!] Nikdo se vak nenamhal tento vdeck expe-riment zopakovat! Nevte tomu? kte, e nem pravdu? e to nen chlorem? Zkuste to vyvrtit tm, e zopakujete stejn pokus s jinmi vsledky!

Chemick spolenosti [vrobci chloru] pochopiteln spikle-necky ml a pracuj proti doktorovi tajn. Odpovdn ednci vak tak pekvapiv ml, nebo se dokonce sna o zkaz vydn jeho knihy (v nejsvobodnj zemi svta"!). Jeho kniha se vak stala tajnm bestsellerem" - a dky tomu se o jeho objevu nyn dozvdte i vy.

lovk se neme ochrnit ped infarktem nebo mrtvic tm,

1 Dr. Joseph M. Price, Coronaries/Cholesterol/Chlorine, 2002

17

e vyad cholesterol (tuk) ze stravy.

Je poteba odstranit chlor - siln a extrmn aktivn jed, kter psob jako katalyztor usazovn tuk v cvch.

[Na usazovn tuku v cvch me mt vliv cel ada dalch faktor (kouen, voln radikly atd.), avak chlor psob jako pr-votn initel, spoutt, urychlova a prostednk (katalyztor) ce-lho procesu. Tun jdla nebo nadvha pouze napomhaj tomu, e se m v cvch co usazovat].

Mte studen ruce, nohy, je vm zima? To me bt dsledek ucpn vlsenic tukem dky chloru. Vidte star lidi, kte trp Alzheimerem, demenc nebo senilitou? To je dsledek odumrn st mozku v dsledku ucpvn vlsenic. Ty se ucpvaj jako prvn. Nsleduj ilky a ly a dostavuj se dal problmy - sexu-ln impotence (u mu), vysok krevn tlak atd.

Nakonec se ucpvaj tepny a dostavuje se angna pektoris, in-farkt nebo mrtvice.

18

Na ucpvn cv tukem umelo od vzniku tto choroby vce li-d, ne kolik jich padlo ve vech vlkch v historii lidstva. Tak vldy svta (nevdomky) pedily v zabjen chlorem Hitlera.

To, e vldy bez vzkum a test kodlivosti zavedly pouv-n chloru, to se d odpustit. Byly zde akutn hrozby, kter bylo nutn vyeit. To, e si lkai a vdet pracovnci nedali do sou-vislosti chlor s cvnmi chorobami (projevilo se to a o mnoho let pozdji), to se tak d pochopit.

Avak to, e zavraj oi ped jasnmi dkazy a fakty, to se d oznait za zloin.

Oetovn vody chlorem nejde zastavit. Zatm nebyla nale-zena jin cesta, jak zabrnit nebezpe infekce vody ve vodovod-nm potrub.

een tedy nememe oekvat od chemickch koncern (kte na vrob chloru bohatnou), ani od vldy, ani od lka (protoe vtinou si nikdy nepiznaj, e se mlili), ani od v-zkumnch stav (kter by musely piznat, e vyhodily miliardy na patn vzkumy o arteriosklerze - dkazy o chloru jsou znmy ji od roku 1969!), ani od nikoho jinho. Natst dnes mme monost vyeit tento problm vlastnmi silami.

Prvn znamen pt pouze balenou pramenitou vodu.

Nicmn, zde se ji objevuj varovn hlasy, e plastov lahve uvoluj do vody njak kodliv chemiklie. K relevantnm in-formacm jsem se vak zatm nedostal. Protoe plat slov: Lep- je bezpe, ne ltost", j vodu z plastovch lahv radji piji co nejmn. ' Druhm - a v konenm dsledku levnjm a poho-

19

dlnjm - eenm je zakoupen kvalitnho domcho filtru na vodu. Na trhu jsou rzn nabdky, a je proto dleit bt pi n-kupu opatrn, zda nabzen filtr kvalitou odpovd jeho cen. Nicmn dleit je, aby filtr odstraoval z vody na prvnm mst chlor a dle neviditeln neistoty z vodovodnho du (vetn tkch kov a dalch chemikli). Ti, co si kupuj balenou vodu, vtinou va v chlorovan vod, take chlor pouze omez, ale nevyad. Pokud mte filtr, budete tak vait ve zdrav vod.

Ideln je chlorovanou vodou se ani nemt (chlor me pro-stupovat k; v kadm ppad ji vak vysou a ke rychle strne). Na to existuj jednoduch mal filtry, kter se napojuj na sprchu.

Nicmn vzhledem k tomu, e na pit se vyuije pouze cca 2% spotebovan vody v domcnosti, nen nutn upravovat vechnu vodu. Sta pefiltrovat tu, kterou pijeme a ze kter vame.

Nkte lid mi tvrdili, e nepotebuj filtr, protoe sta ne-chat vodu odstt a chlor vyprch. To je dobr een v nouzi, kdy nemme jinou monost a musme se vody z vodovodu napt. Nicmn chlor ve vod vytv nebezpen sloueniny - trihalo-metany, neboli organick chlorovan ltky s karcinogennmi a mutagennmi inky, kter z vody nevyprchaj. Ty se hromad v ivch tukovch tknch, mateskm mlku, krvi a spermatu a velmi pomalu se odbourvaj. Je tedy nutn se jich zbavit a jedin monost je filtrovn vody.

Pokud se jedn o hloubkov vrt, tak ano. Pokud je to vak obyejn studna, pak byste mli vdt jedno: ve, co vypustte" na povrchu na zem, mte za 48 hodin ve vod. Mte domc zv-ata, drbe? Hnojte zhony? Je okolo vs zemdlsk pole? Uhynulo pobl njak zve? To ve d splav do va studny. Mon nemte ve vod chlor, avak mte tam jin jedovat ltky.

20

I zde je proto vce ne vhodn mt filtr na vodu.

Na zvr dleit otzka: Je mon zbavit se tuku v cvch?

Mm pro vs dobrou zprvu! I na tuto otzku dokzal doktor Josef Price najt odpov - a to pozorovnm vojk, kte se vr-tili z Vietnamu. Podle stavu jejich tepen ve vlce by mli umt v nkolika mlo letech po nvratu dom. To se vak nestalo. Pili sice dl chlorovanou vodu, avak oetenou v mnohem, mnohem men me, ne na bojiti.

Snen mnostv povanho chloru tedy zpsobilo pokles nnos tuku v cvch. Ovem pouze pokles (pozdji mnoz stejn zemeli na infarkt).

Dalm dkazem je, e lid, kte zemeli v dsledku vyhlado-vn (napklad ve vlce nebo vyhladovnm v dsledku rakovi-ny), mli ist tepny, a to i v ppadech, kdy se s jistotou vdlo, e ped tm mli pokroil stupe arteriosklerzy.

Statistiky tak jasn ukazuj, e v oblastech, kde se masivn rozilo pouvn domcch filtr na vodu, siln poklesl poet mrt na infarkt a cvn onemocnn.

Kdy odstranme z naeho ivota chlor, trv 5-10 let, ne se tlo zbav tuku usazenho v cvch. Jde to vak urychlit. Dr. Dean Ornish, dky dietm se syrovou rostlinnou stravou, doke zasta-vit nebo zvrtit kardiovaskulrn nemoci za rok nebo dva - a to neslyel nic o psobnosti chloru.2

Dnen lkask vda nm pomh prodluovat ivot. Chcete ty roky navc prot jako seniln, dementn a nemocn lidsk trosky, nebo si chcete udret vysokou fyzickou a duevn svest a bystr mozek a do smrti?

Dnes to nen vc lka, ani nikoho jinho. Je to ve vaich ru-kch! 2 www.ted.com/talks/dean_ornish_on_the_world_s_killer_diet.html

21

Po osvobozen" eskoslovenska spojenmi vojsky Varavsk smlouvy v roce 1968 pichz doba normalizace". Doc. Dr. Ing. Ivan Dolej CSc. nen pohodln novmu reimu a je vyhozen z prce. Je nezamstnan, co je trestn. Used tedy za volant ka-mionu, aby peil.

U sebe doma, v mal vesnice, mimo dohled tehdejch vldc, si vybudoval malou laborato, kde soukrom pokrauje ve svm vzkumu, ktermu zasvtil cel svj ivot.

Hled toti odpovdna otzku: Jak vznik zhoubn bujen?

Dnen lkask vda m problm. Protoe nezn odpov na tuto otzku, nem anci najt lk. Kdy neznme pinu, nevme s m bojovat.

A tak se metody len zhoubnch ndor podobaj metodm kouzelnk doby kamenn. Lme metodou pokus - omyl a sem tam nkdo peije, ani ve skutenosti vbec vme pro.

Vysvtlivka:

Zhoubn bujen lid mezi sebou nazvaj rakovina".

Pojmem rakovina" se vak oznauje cel ada onemocnn, ne-jenom zhoubn ndory - napklad leukmie apod. V tto kapitole se budeme zabvat pouze zhoubnm bujenm neboli ndorovm onemocnnm", jak kaj lkai.

Existuje pouze 5 hypotz vzniku zhoubnch rakovinovch ndor, podloench solidnmi vzkumy, avak ani jedna nedv uspokojivou odpov, protoe kad z nich je zrove popena jinmi, stejn solidnmi vzkumy.

22

Pklad: Jedna hypotza k, e rakovinu zpsobuj njak specifick geny. A skuten se v ndorovch bukch naly geny, kter ve zdravch bukch chyb. Profesor McKinnel (USA) za-jiuje dkaz - transplantuje jdro ndorov buky do buky zdrav. Dochz vak k obrovskmu pekvapen: msto, aby bu-ka pokraovala dl jako ndorov a bujela, chov se jako zdra-v!!! (Dl se dokonce dl na zcela zdrav buky!).3

Geny tedy nezpsobuj vznik zhoubnch ndor.

Jinmi slovy: Pokud existuje nco, co zpsobuje vznik rakovi-novch ndor, mus to zpsobit vznik ndoru vdy a nesm to odporovat dnmu vzkumu.

Ivan tedy hled jednoho spolenho jmenovatele, kter se vyskytuje u vech typ ndor a kter by sploval tato kritria. A nael ho.

Je bezpen prokzno, e ndorov tk je vdy kyselej, ne ostatn tkn. Obecn se m za to, e je to dsledek zhoubnho bujen. Ivan si vak poloil otzku: Co kdy to nen dsledek, ale pina vzni-ku ndoru?"

A nhle ve zaalo do sebe zapadat jako puzzle.

Zkusm to popsat velmi schematicky, aby to bylo strun, a 3 R. McKinnel, Transplantation of Pluripotential Nuclei from Triploid

Frog Tumors (Science 165 39

23

pesto pochopiteln pro kadho.

Zhoubn ndor vznik v buce. Buka m obal tvoen z bl-kovin a cholesterolu, kter maj pesn uspodn do tzv. bu-nn membrny. Skrze tuto membrnu propout dovnit iviny a ven zase odpadn ltky.

Buka plave v cytoplazm a k idelnmu fungovn potebuje mrn zsadit prosted.

Zven kyselost se vak v nkterch mstech tla objevuje dost asto - zpsobuje ji znt, petovn sval pi sportu, do-provz hojiv procesy, odbourvn jed, chemikli apod.

K promn zdrav buky na zhoubnou mus bt splnny dva pedpoklady:

1) dlouhodob kysel prosted 2) dostatek cholesterolu v tom mst

Pokud je buka dlouhodob vystavena kyselmu prosted, dojde k promn cholesterolu v obalu buky tak, e se membr-na stane mn propustn. Atomov vazby molekul se zmn na trilipidy. Tento pozmnn - patologick - steroid (derivt cho-lesterolu) zabrauje prniku nkterch ivotn dleitch ltek do buky a z buky.

iviny a odpady lt-kov vmny proch-zej bez problm. Do buky se vak nedo-stanou ltky, ze kterch buka vytv nstroje pro zen innosti buky (nap. stavebn kameny enzym). Z

24

buky se zase nedostane ven derivt kyseliny mln, take se dle zvyuje kyselost uvnit buky.

Vysok kyselost dle zlikviduje histony - dc ltky, kter reguluj dlen buky - a buka se zane pekotn, nekontrolo-van a neorganizovan mnoit. A jakmile se zane takto mnoit, vznikl zhoubn ndor.

Zven kyselost tak zpsobuje zrychlen pohyb nosi" i-vin, take ndorov buka je mnohem vce vyivovna, ne ostatn zdrav buky. To je dal dvod, pro ndory tak rychle rostou.4

Zhoubn ndory jsou velmi matouc, protoe maj rznou po-dobu, kad ndor je jin (lkai jich rozliuj okolo 250). Proto se odbornci domnvaj, e maj rzn pvod/pinu. Podle v-sledk vzkumu Dr. Dolejho je pina ve skutenosti stejn. Avak protoe rostou z rznch bunk, v rznm prosted (jt-ra, prso, steva), je logicky kad ndor jin. Nicmn vechny tyto ndory maj stejn patologick cholesterol v obalu buky.

Pro imunitn systm se ndorov buky navenek neli od bunk zdravch. Odlinost zdrav a nemocn membrny je tak nepatrn, e ji organismus neregistruje, a proto imunitn systm nezashne.

Cel proces je dost sloit, avak tento popis sta pro pocho-pen a vyvozen dsledk.

Ivan experimentln, jak v laboratoi, tak na mych, prokzal pravdivost svch zvr. Pouhm zvenm kyselosti tkn vznikaly u my rakovinov ndory (jako karcinogenn initel byla pouita kyselina mln! - to je to, co nm zpsobuje bolest

4 Doc. Dr. Ing. Ivan Dolej, CSc, Konec strachu, 1993, kapitola 3

25

sval po cvien).5

Zkladem spchu pi len choroby je jej vasn rozeznn. Kdy je ndor v zatcch, neexistuje metoda, kter by zjistila, e se v tle nco dje. Dky zmatku v teorich o rakovin nikdo nev, co m vlastn hledat. A tak se existence ndoru odhaluje vti-nou pli pozd.

Je to pochopiteln - buka se navenek jev jako zdrav, ne-mocn je uvnit.

Ivan odhalil vznik nemoci, a to mu dalo do ruky kl k tomu, co hledat.

Ndor roste vtinou tak rychle, e tlo nesta vytvet nov cvy a pivdt dostatek ivin do msta ndoru. A tak nkter nemocn buky umraj. Imunitn systm je okamit zpracuje, rozebere a tlo z nich vytvo stavebn kameny pro sv poteby.

Je tu vak nco, co zpracovat nedoke - a sice kyselinou po-zmnn cholesterol (derivt cholesterolu), patologick steroid. Ten se v normlnm, zdravm tle nevyskytuje a tlo si s nm nev rady. Vyluuje ho tedy z tla pry - a to prostednictvm mo-i.6

Jestlie toto vme, nen pak u nic jednoduho, ne tuto ltku v moi najt a laboratorn prokzat. To jde pomoc kyseliny pal-mitov, jak Ivan experimentln dokzal.

Toto je schopn dlat jakkoliv laborato vyetujc mo a krev a zhoubn ndor tak jde zjistit v jeho potcch, tedy v dob, kdy o nm v souasn dob a se souasnmi metodami nikdo nem ani tuen.

5 Doc. Dr. Ing. Ivan Dolej, CSc, Konec strachu, 1993, kapitola 8 6 Doc. Dr. Ing. Ivan Dolej, CSc, Konec strachu, 1993, kapitola 4

26

To byl druh velkolep Ivanv spch.

Odhalenm procesu vzniku zhoubnch ndor se Ivanovi ote-vela cesta k hledn lku na ndorov onemocnn. A podailo se mu i to. Nael specifick prodn ltky a vyvinul lk, kter doke ve vtin ppad vyeit zhoubn ndor.

Jak me pomoci ve vtin ppad, kdy dnen lkask vda tvrd, e je kad ndor jin? Protoe 73% vech ndor vznik ve popsanm zpsobem a maj stejnou patologickou vrstvu v obalech bunk.

Principiln se to d zase popsat takto: Ivan nael ltky, kter se vprav do tla pacienta. inn ltky proud v tle neten ke zdravm bukm. Jakmile se vak potkaj s ndorovmi buka-mi, nav se chemicky na promnn cholesterol. Tm vznikne cizorod molekula, na kterou reaguje imunitn systm tak, e tuto molekulu vytrhne z bunn membrny a rozlo ji. Tm vak zrove dojde k poruen obalu ndorov buky a jejmu znien.7

Lk bylo Ivanovi dovoleno vyzkouet (piblin v roce 1980) dokonce na pacientech v klinick praxi. Do vbru vak byli za-azeni pacienti, kte ji proli lbou" - chemoterapi, ozaov-nm atd. - a byli oznaeni za nevyliteln, tedy beznadjn p-pady.

Po aplikovn Ivanova lku se jich pesto plnch 50% uzdra-vilo! To povauji za mal zzrak, pokud vezmeme v vahu, e vtina z nich mla znien imunitn systm klasickou lbou. A fungujc imunitn systm je podmnkou fungovn Ivanova lku.

7 Doc. Dr. Ing. Ivan Dolej, CSc, Konec strachu, 1993, kapitola 5

27

Cel zkouky byly uzaveny 01.01.1990.8

Pro srovnn: schvlen zpsoby lby, tedy chemoterapie a ozaovn (radioterapie), vyl zhoubn ndor - podle oficil-nch statistik - pouze ve 30% ppad (ve skutenosti je to mno-hem mn, protoe u rakoviny - na rozdl od jinch nemoc - se povauje za uzdravenho kad, kdo peil 5 let od nlezu rako-viny. A to i kdyby 6t rok na rakovinu zemel).9

Kde je lk dnes?

Zkonit se naskt otzka: Kdy pijde lk Doc. Dr. Ing. Ivana Dolejho CSc. na trh? Odpov je - NIKDY! Ani lk, ani diagnostika vyetenm moi.

8 Doc. Dr. Ing. Ivan Dolej, CSc, Konec strachu, 1993, kapitola 12 9 Mike Anderson, Healing Cancer from Inside Out, DVD, 2008

28

Odpovdi jsou dv.

Prvn je podobn t o chloru. Jen si pedstavte, kolik miliard utratily vechny pikov vybaven vzkumn stavy svta, ko-lik lid vhlasnch jmen tam m asn zdroj pjm - copak mohou dovolit, aby nkdo amatrskm objevem v amatrsk laboratoi" zniil jejich kariry a ivobyt??? Edward Griffin ve sv knize Svt bez rakoviny" k, e V dnen dob je vce lid, kte si na rakovin postavili ivobyt, ne tch, kte na ni umra-j."

Zvltnm paradoxem je to, e 8 z 10 tchto vdc a lka nakonec zeme na ty nemoci, jejich een odmtli - 5 zeme na cvn choroby a 3 na rakovinu. (ivot je v nem peci jenom spravedliv.)

Mnoz lid jsou pohoreni, kdy nkdo nco ekne proti lka-m nebo vdcm. Lkai vak nejsou vdy tak chyt a neomyl-n:

Pe se rok 1846. Ve vdesk Veobecn nemocnici umr po porodu 24 a 30 % vech en. editel kliniky, profesor Klein, bere hromadn umrn matek jako samozejmost. Igncovi F. Semmelweisovi, mladmu lkai maarsk nrodnosti, je ale divn, e na porodnm oddlen, kde nepracovali lkai, ale v-hradn porodn asistentky, je mrtnost pouhch 2,4 %. Po dlou-hm a mornm ptrn mu smrt jeho nejlepho ptele pomoh-la odhalit dsivou skutenost - e on sm a vichni jeho kolegov penej nevdomky vraednou infekci na eny pi porodu. Jak? K porodu pichzeli asto pmo z pitevny a rukama, kter ped chvl mli ponoen v mrtvole, pomhali rodit dti. Porodn asistentky nepitvaly mrtvoly, a proto byla u nich mrtnost tak

29

nzk.

Naizuje tedy vem lkam dkladn myt rukou v chlorov vod ped vstupem na porodn sl. Vsledek? mrtnost prudce kles a dosahuje pouh 1 procento.

Jeho kolegov vak na to reaguj posmchem, pronsledov-nm a nakonec je na ntlak lka z vdesk nemocnice propu-tn. Po jeho odchodu opt prudce roste mrtnost maminek, ne-bo je umvn rukou okamit zrueno. Pesto se nad tm nikdo nepozastavuje a trv jet celch 25 let a po svt umraj tisce pacient, ne jsou Semmelweisovy zsady uznny za sprvn a veobecn platn.10

A tato historie se dky pe a jeitnosti stle opakuje (Luise Pasteura pomlouvali 25 rok, protoe jim vadilo, e je jenom" chemik, a ne lka).

Druhou odpov najdete v dalch kapitolch.

Pesto je tu dobr zprva.

Z vzkumu doktora Ivana Dolejho pro ns vyplv jedna dleit vc: Protoe znme pinu vzniku zhoubnch ndor, meme se prevenc ped nimi ochrnit.

Co je dleit vdt:

Mnostv nemocnch zhoubnmi rakovinovmi ndory stou-p s vkem lid. Je to zpsobeno dvma faktory:

10http://www.avicenna.cz/item/ignac-filip-semmelweis-1818-1865-smrti

ci-nakaza/category/lekar-dejiny-a- my

30

1) Star lid tloustnou, maj vce tuku a vce cholesterolu v tle.

2) Karcinogeny se v tle hromad na uritch mstech, psob jedovat a ni zdrav buky (napklad dehet z cigaret). Tlo mus tyto mrtv buky odstranit hojivm procesem, kter doprovz zven kyselost tkn. Pak sta zven ptomnost cholesterolu v tom mst, aby dolo k promn zdrav buky na zhoubnou, petvoenm cholesterolu na patologick derivt.

Tento proces zpsobuj vechny karcinogeny - drogy, azbest, rzn druhy zen, jedy, chemick ltky atd.

Avak to sam dl i ada chemickch lk, cytostatika a n-kter chemick ltky v potravinch!

1) Udret si nzkou vhu a nzkou hladinu cholesterolu v tle (ne kvli srdci, ale kvli rakovin!)

2) Vyhbat se karcinogenm, volnm radiklm a vemu, co zvyuje kyselost tkn

3) Zabrnit dlouhodobm zntm v tle

4) Zabrnit pekyselen organismu - acidze

Druhem potravy

Strava, kterou jme, vytv po strven bu zsadit, nebo kysel odpad. A nem to nic spolenho s chut! Citron sice chutn kysele, ale odpad po jeho strven je zsadit. Naopak cukr chutn sladce, ale vsledkem jeho trven je kysel proste-

31

d.

Kter jdlo zpsobuje kysel odpad a kter zsadit? Odpov je velmi jednoduch:

Zsadit odpad se vytv pouze ze zeleniny a ovoce, krom vestek a brusinek.

Nkolik mlo vc je neutrlnch - med, kukuin krob, rost-linn oleje, kva, tapioka.

Ve ostatn vytv kysel odpad.

Odpovzte si sami - eho je ve vaem jdelnku vce? Zsadi-tch, nebo kyselch potravin?

Nejhormi potravinami jsou sladk limondy, rafinovan cukr, sladkosti, vrobky z bl mouky, stice, mule, vepov maso a uzeniny. Ideln je vyadit je pln, a kdo to nedoke, ml by je alespo siln omezit.

Pokud vs prv napadlo, e zanete uvat jedlou sodu" [soda bicarbona] a podobn preparty, varuji vs - je to opt vrobek chemickho prmyslu s velmi nedoucmi vedlejmi inky - me vs postihnout napklad alkalza (= opak peky-selen). Jedin bezpen een je prodn!

Existuj na trhu kvalitn prodn produkty, kter dok ud-lat zsadit prplach" pekyselenho tla bez rizika vzniku al-kalzy. Jednm z nejlepch nstroj na srovnn pH je zelen jemen. Dodv ho dnes ada spolenost, je vak nutn dt si pozor na kvalitu.

Dleit je tak pt sprvn mnostv ist vody denn. Nedo-statek vody tak zpsobuje zvenou kyselost organismu. Kolik vypt? O sprvnm mnostv, kter nen pro vechny stejn, bu-deme hovoit pozdji.

32

Vyluovn kyselch ltek z organismu podporuj siln citru-sov plody. Pokud po jejich konzumaci pociujete njak pro-blmy, je to proto, e provte proces uvolovn a vyluovn kyselch ltek z tla (pi velkch potch je na tden vynechte a zante znovu v malm mnostv).

Velmi pomh tak dostatek vlkniny ve strav. Vlknina s dostatkem tekutin pomh udret nae pH v rovnovze a pom-h vyluovat z tla kodliv ltky toxiny.11

Poznmka na zvr: Zhoubn ndor asto dostanou i vrcholov sportovci. Je to

proto, e pi petovn sval vznik ve svalech kyselina ml-n. Pro sportovce je proto zvl dleit dbt na sprvnou stra-vu a pitn reim.

Co vak s tm, jestlie jste rakovinu ji dostali?

Na podzim r. 1975 se u Willama Sykese z Floridy rozvinula lymfocytick leukemie a zrove rakovina sleziny a jater. Lkai mu odebrali slezinu a oznmili mu, e m ped sebou v nejlepm ppad pr msc ivota.

Byla mu doporuena chemoterapie - ne jako lba, ale jako pokus o oddlen smrti o nkolik tdn [stoj to za to?]. Will se vak dozvdl o inn alternativn lb a rozhodl se ji vyzkou-et. Nael doktora, kter byl ochoten aplikovat innou ltku, spadajc do kategorie pseudovitamn". Doktor mu vysvtlil, jak a pro vitamn pomh, navrhl nitroiln aplikaci, pidal urit doplky stravy a doporuil dodrovat dietu.

Za pr dn se Will ctil lpe, ale pi tet nvtv mu doktor

11 MUDr. Igor Bukovsk, Hled se zdrav lovk, 1998, kapitola 3

33

oznmil, e ho ji dle neme lit, protoe mu kompetentn orgny oznmili, e pokud bude dl uplatovat tento zpsob lby, e mu seberou licenci. Ukzal tedy jeho manelce, jak vi-tamn aplikovat, prodal mu sv zsoby ppravku a dal jim adre-su, kde mohou zskat dal dvky.

Will pokraoval v programu a ctil se kadm dnem lpe.

Jednou odpoledne mu zavolal lka z nemocnice a ptal se ho, pro nepiel na chemoterapii. Varoval ho, e se svm ivotem hraje ruskou ruletu [kdy jde jen o oddlen smrti?]. Nakonec se mu podailo Willa pesvdit, aby chemoterapii podstoupil. Chemoterapie m straliv prbh a po nkolika dnech byl Will tak slab, e ml problm vstt z postele. Ml pocit, e ho lba zabj rychleji, ne rakovina, a tak odmtnul pokraovat a vrtil se ke svm dvkm vitamnu.

Brzy se opt zaal zotavovat, i kdy tentokrt to trvalo mno-hem dle, protoe krom rakoviny bojoval i s nsledky chemote-rapie.

V 75 letech, 20 let pot, co mu dvali jen pr msc ivota, stle hrl dvakrt tdn raketbal.

Pot, co zvtzil nad rakovinou, za nm jednoho dne piel l-ka, specialista na chemoterapii, jeho ena mla v t dob dost vn typ tto nemoci, a chtl po Willovi vdt, jak se mu poda-ilo zvtzit nad rakovinou. Will se zeptal: Pro u n nezahjte chemoterapii?" Lka odpovdl: Nikdy bych nepedepsal che-moterapii nikomu z ptel ani rodiny!"

Pe se rok 1999. Manelm Navarrovm je oznmeno, e je-jich 4let syn Thomas m zhoubn ndor na mozku. Lkai pro-vdj chirurgick zkrok. Chlapec po nm zstv slep, nm a neschopn chze. Pot lkai oznamuj rodim, e chlapec mus jet podstoupit ozaovn a chemoterapii. Ozaovn mozku? Rodie se obracej k odborn literatue, kde se dozvdaj, e to bude mt za nsledek pokozen mozkovch funkc a e ance na

34

del ivot jsou miziv. Proto se rozhoduj zkusit alternativn antineoplastickou terapii, kterou nabz vzkumn stav S. R. Burzynskho v Houstonu.

V t chvli do dje zasahuje FDA (americk ad pro kontrolu a regulaci potravin a lk) a zakazuje doktoru Burzynskmu pijmout Thomase jako pacienta, pokud nejprve nepodstoup chemoterapii a ozaovn. Otec James Navarro se ds: vdy pokud podstoup naizovanou lbu, nebude na Thomasovi u co zachraovat!" Manel se rozhodli poadavkm lka nevyho-vt. Pot dostvaj adu vhrunch telefont z nemocnice, a kdy rodie stle nesouhlas, jeden lka na n podv oznmen adm pro patn zachzen s dttem. To znamen odebrn dtte z pe rodi.

V roce 1977 jin rodie unesli svho vlastnho syna Chada Greena na len do Mexika, aby se vyhnuli ntlaku ad, e jejich syn mus podstoupit chemoterapii.12

V posledn dob se objevuje stle vce, dve utajovanch in-formac o spch rznch lka a o objevech rznch vdc, pedkldajcch alternativn monost lby rakoviny. Vichni vak narej na jednu tvrdou bariru: Dnes nen legln najt lk na rakovinu. A nen legln zkouet jakoukoli jinou metodu, ne chemoterapii. To ve pod zminkou na ochrany, jak to vyjdil Grant Leake, vedouc sekce zabvajc se podvody na adu pro potraviny a liva v Kalifornii: Budeme lidi chrnit i pesto, e nkte z nich nechtj bt chrnni."13 To je cena, kterou plat-me za to, kdy dvme vld moc rozhodovat o tom, co je pro ns a nae rodiny nejlep. Doktoi, kte chtj lidem skuten po-

12 Edward Griffin, Svt bez rakoviny", 2011 13 Debat Over Laetrile", Time, 12 duben 1971, str. 20

35

mhat, museli odejt do Mexika. el, v Evrop neexistuje stt jako Mexiko, kde by bylo mon podstoupit jinou lbu.

Kdo m pravdu? Podvejme se na statistick srovnn: Che-moterapie je podle oficilnch statistik inn ve 30% ppad. Pi jakkoli jin lb je takovto procento samotnmi lkai oznaovno za placebo". Tyto oficiln statistiky jsou vak ma-nipulovny, jak jsme si ji o kousek ve ekli. Kdy vs l na tuberkulzu a na tuberkulzu zemete, nebyl jste vylen. Kdy jste byl len na rakovinu a na rakovinu zemete a za 5 let od jejho zjitn, jste pr uzdraven!

Proto je dnes takov tlak na preventivn prohldky, rentgeno-vn prs (mamograf) atd. Pokud se poda objevit rakovinu d-ve, je vt ance, e budete jet za 5 let t a onkologie si zlep svoji statistiku! Ve skutenosti se tedy skuten uzdrav pouze asi 3% pacient. To tedy rozhodn nen mon mluvit o inn lb! Pokud podstoupte tuto lbu", mte 97 % pedpoklad, e na rakovinu zemete.

Alternativn metody vykazuj spnost 40 % a vce skuten uzdravench pacient (= rakovina skuten zmizela a ji se ne-vrtila). Toto procento je vak tak nzk proto, e se lid obracej k jin lb a jako k poslednmu vchodisku, a kdy jim oficil-n medicna oznm, e u nemaj dnou nadji, e oficiln lba nepomohla a zbv jim nkolik poslednch msc nebo tdn ivota. Otzka potom je, pro doopravdy zemeli - v dsledku selhn prodn lby, nebo v dsledku otravy chemoterapi? asto takov lid zemou, i kdyby lba byla mon, protoe zhoubn ndor mezitm zniil ivotn dleit orgny. dn metoda nen (a neme bt) stoprocentn.

Pi pozornm sledovn vech pbh vak objevte jednu velmi zajmavou vc:

36

Ruka polit chemoterapi

a) Kdy nkdo podstoup lbu chemoterapi a zeme, je to normln". Prost rakovina byla silnj. Vdy se to njak zdvodn - e bylo pli pozd, rakovina byla silnj, chemoterapie nezabrala" apod.

b) Kdy vak nkdo podstoup jinou lbu a zeme, je vyhl-en poplach, doktor je oznaen za arlatna a je to argu-ment pro okamit zakzn takov metody. V novinch se objev titulky arlatn zabil pacienta" a pslunmu dok-torovi je odebrna licence, nebo je dokonce odsouzen do vzen.

Pro vtinu lid je velkm pekvapenm zjitn, e chemote-rapie vznikla z bojov otravn ltky, ze zbran hromadnho ni-en, zvan Yperit. Chemici pouze vymnili jeden atom, aby to nezabjelo tak rychle. Jsou to tak siln jedy, e lid, manipulujc s tmito chemickmi ltkami, pi tom nos nejt protichemic-kou ochranu.

Zeptm se vaeho selskho rozumu: Lkai podvaj lidem s rakovinou chemiklie, kter byly vyvinut pro masov zabjen - a oekvaj nco jinho, ne smrt? Pinou rakoviny je otrven buka. Zbavme se rakoviny tm, e do organismu pustme ty nej-stranj jedy? e jet otrv-me vechny dosud zdrav bu-ky?

V Hippokratov psaze pitom lkai psahali: Nikomu ne-podm jed".

37

Toto jsou nkter vedlej inky chemoterapie a radiotera-pie: poruchy srden innosti, siln kee, chudokrevnost, anorexie, pokozen il, otoky, krvcejc rny, krvcejc vedy, sren krve, patn funkce kostn den, selhn kostn den, sren mozku, druhotn rakovina, smrteln ztrta vhy, poko-zen mozku, pokozen chromozom, chronick pokozen ste-va, zcpa, zanen organismu toxiny, znt moovho mche, hluchota, snen poet blch krvinek, zvan dehydratace, pokozen klk steva, znien nosn pepky, pokozen ke, zvan prjmy, problmy pjmu potravy, zmatenost, znt va-jenk, pznaky chipky, vnitn krvcen, ztrta vlas, ztvrdnu-t il, infarkt, pokozen srdce, krevn problmy, pecitlivl re-akce, nadmrn nzk tlak, pokozen imunitnho systmu, po-ruchy koncentrace, poruchy zraku, poruchy sluchu, ei, pamti, poruchy mylen, impotence, zven infeknost, bolesti kloub, pokozen ledvin, leukopenie, selhn jater, znty jater, ztrta chuti na jdlo, ztrta chuti na sex, pokozen nervov innosti, ztrta chuti, pokozen plic, slon nemoc, podviva, potrat, od-umen st tla, ztenen neht, nevolnost, nekrza, pokozen nerv, diabetick noha, snen poet ervench krvinek, tupost, afty, pokozen orgn, trval ochrnut, psychologick nevyrov-nanost, poplen radiac, pokozen ledvin, deformace pirozen, sexuln dysfunkce, pokozen ke, znty krku a hrdla, impo-tence, mrtvice, nhl menopauza, sebevrada, lepra, krev v moi, vn zvracen, slabost, ztrta vhy, smrt otrvenm.

Dr. Charles Huggins, dritel Nobelovy ceny, prohlsil: Pama-tujte, e jsou hor vci, ne smrt. Jednou z nich je chemoterapie."

Chemick ltky jsou zkladem (semenem) rakoviny. ivoin blkoviny, tuky a cukr jsou jejm hnojivem. Nae tlo je pda, do kter zasvme - a podle toho budeme i sklzet. My jsme zahrd-ki.

38

Pokud ji dostaneme, nkdo dl vechno pro to, abychom nemli na vbr. Jak dlouho si to nechme lbit? Pedstavitel ortodoxn medicny hlasit ki a oznauj jin metody za pod-vod a jejich propagtory za chamtivce, kte pr profituj z ne-mocnch a vydench. Alternativn lba nen levn, avak je to pouze zlomek ceny toho, co stoj chemoterapie. Rozdl je pouze v tom, e cenu chemoterapie se nedozvte a alternativn lbu nm dn pojiovna nezaplat.

Znte ren zlodj ki, chyte zlodje"? Kdy zlodj ki, je to proto, aby od sebe odvedl pozornost.

J jsem se proto rozhodl, e do dn sbrky na vzkum rako-viny ji nikdy nedm ani korunu. Odmtm financovat rakovino-v prmysl. Pidejte se i vy a oslabme jejich moc.

Pokud jste ji rakovinu dostali, nen mnoho monost, avak nechci vs nechat bez nadje. Co je to za vitamn, kter uzdravil Willama Sykese (a mnoho dalch lid)? Jdte na webovou adre-su:

http://www.nespechejtedorakve.cz/konec-strachu/ a tam zadejte sv jmno a e-mail. Polu vm zdarma ty informace. Mo-hou vm skuten pomoci zbavit se rakoviny a zachrnit ivot.

39

Kdy jsem byl v roce 1993 v Kanad a USA, byl jsem pekva-pen, kolik je tam obznch lid. Vidt tam thlou holku v tehdej dob bylo stejn vzcn, jako vidt obzn holku u ns v esko-slovensku. Byla to rarita, kterou jsem si fotil, abych ji ukzal znmm.

Od t doby se ve zmnilo. V echch je dnes zrovna tolik obznch lid, jako tenkrt v Americe. Na vin nen tedy bl chleba, jak jsem si tenkrt myslel.

Znte nkoho, kdo si peje bt tlust?

Poznal jsem jenom jednoho lovka, kter si pl bt tlust. Kdy byl kluk, chodil bos a v roztrhanch kalhotch, jedl jen jed-nou denn a pracoval s rodii na farmch pi sklizni rody. Teh-dy si pl bt tlust a bohat. Tlouka pro nj byla synonymem hojnosti, sytosti a tst. Randy si splnil svj sen - dnes je tlust a bohat. Ovem dnes mu obezita vad a pracuje na tom, aby se sv nadvhy zbavil.

Ve stedovku byli huben chud lid a tlouka byla spojov-na s bohatstvm. V asech feudalismu si proto chud lid pli bt tlust. Mnoz z toho vyvozuj, e dnes jsme obzn, protoe se mme pli dobe.

Doba se vak velmi zmnila. Dnes je obezita domnou lid na nejnim ekonomickm ebku (tedy alespo v prmyslov rozvinutch zemch). Bohat a spn lid se vtinou sna bt thl, protoe chtj bt zdrvi, t dlouho a podn si sv bo-hatstv ut! (Mimochodem - vte, e majitel tabkovch firem nekou? Pro asi?)

40

A hlavn - j neznm nikoho, kdo by si pl bt tlust - bez ohledu na jeho finann pomry! Nikdo nechce mt ani nadvhu! Znte okolo sebe njak lidi, kte se sna, chod do fitness cviit, dr diety, jed nzkotun vrobky, chod na odstraovn tuku - a pes vechnu snahu jsou stle obzn, maj velk bicha, velk zadky, nebo tlust nohy? Jak to, e ped 20-ti lety tyto problmy u ns nikdo nemusel eit?

Nen to tak dlouho, co fitness centra neexistovala. Tehdy by se neuivila. Dnes jich je jako mku. Kdy se vak rozhldneme ko-lem sebe, je vidt, e to vbec nepomh.

Dje se zde nco, co jen mlokomu dochz.

Mme tu doslova epidemii obezity, kter narst do kolosl-nch rozmr. V r. 2012 poprv v historii lidstva zemelo vc lid v dsledku obezity, ne kolik jich zemelo v dsledku hladu! A bude h.

Pro se to dnes lidem eit neda?

Odpov najdeme tam, kde bychom ji neekali - v ekonomice!

Vzniknul zde mocn potravinsk prmysl, jeho akcioni maj zjem vydlat na ns co nejvce penz. Jsou dv cesty, jak vce vydlvat:

1. levnji vyrobit 2. vce prodat

Levn vroba dola tak daleko, e ada potravin, kter jme, se u pouze tv jako potraviny (pkladem jsou masov prky bez masa). Vyrb se uml, mrtv potraviny, pln nhraek a vpln, kter se chemicky uprav a parfmuj tak, aby vbec mly chu a vni toho, za co se vydvaj. Jme odpadky. Kdyby lid vidli, jak a z eho se vyrb tyto potraviny", nikdy by je nedali do pusy a nkte by dokonce zvraceli i z toho, co sndli ped pl

41

rokem.

Informace o tom postupn pronikaj na veejnost dky inter-netu (napklad poad Peklo na tali"),14 nkterm zvdavm novinm (asopis dTest) a tak dky knihm. Pklad nasta-vovn" jdla vplnmi najdeme teba i v knize "Doba jedov" profesorky A. Struneck, v kapitole Afra melamin.15

Dje se tu vak jet nco horho. Aby tyto spolenosti vce prodaly, pemnily adu potravin v nvykov ltky. Vimli jste si, jak se mn chu nkterch pochutin? Jak siln von a jakou maj pronikavou chu (napklad nkter okoldy)? A ty ziv barvy! Chemick parfmy a pchut jsou u tak siln, e vybio-vvaj nae chuov buky a k chuovmu orgasmu".

Do potravin i pochutin se pidv ada chemickch ltek, jako glutamt sodn, rafinovan cukr, bl mouka a drod (najdete je i v potravinch, kde dve nikdy nebyly) a to zmn trvic po-chody v naem tle tak, e vznikne nvykovost, take pmo fy-zicky toume po dalm a dalm soustu, dokud nejsme nacpni k prasknut.

[Pokud mte otaznky okolo drod: dve se pi peen chleba nepouvalo drod, ale kvsek.]

Existuje vdeck obor, zkoumajc, jak vytvoit drogovou z-vislost. Kupodivu neslou drogovm dealerm, ale potravin-skm gigantm! Michael Moss, autor literatury faktu, oven mnoha ocennmi, ve sv knize Sl, cukr, tuk, aneb jak ns velc potravinov giganti u zvislosti" o tom pe:

Nadnrodn spolenosti pouvaj vyeten magnetickou re-

14 www.stream.cz/peklonataliri/ 15 Prof. RNDr. Anna Struneck, DrSc. a prof. RNDr. Ji Patoka, DrSc,

Doba jedov, 2011, str. 43-48

42

zonanc (MRI) ke zkoumn, jak na nae smysly psob potraviny. Napklad, jak pout cukr, aby, rozsvtil mozek stejnm zpso-bem jako kokain."

Moss po tletm ptrn, jak funguje vda o nvykov, ne-zdrav strav, ve sv knize odhalil, e clem tchto spolenost je doshnout u konzument vrcholu blaha", co zkaznka nut vracet se stle znovu a znovu a chtt stle vc a vc.

Chemici pili na to, e nejjednodueji a nejlevnji toho lze doshnout naruenm chemick struktury cukru, tuku a soli, zmnou jejich sloen.

Chemici v Nestl napklad pemuj rozloen a tvar kulovi-tch stic tuku, aby ovlivnil pocit v stech" a vyvolal maximln chuov zitek, kter nm nedovol pestat jst. U jste to nkdy zaili?

Vdci ve firm Cargill zase drt sl na tak jemn prek, e nae chuov pohrky jsou zasaeny tvrd a rychle a brambrky a kupky jsou prost neodolateln.16

Zajmav je, e pesn o tto vci psal svtoznm ekonom, profesor Paul Zane Pilzer, ji v roce 2000! Pilzer ve sv knize Pt bilion" doslova uvd, e obzn lid jsou zkoumni jako laboratorn krysy."

V dsledku toho se pidv dal aspekt - trpme podvivou.

Prosm? To je snad vtip, ne? To se tk dt v Africe nebo v Bangladi, ale tady?

Ne, to nen vtip. My sice mme pln bicha a pibrme na v-ze, avak nemme skoro dn iviny! Do mozku nm chod stle 16 Michael Moss, Salt Sugar Fet: How the Food Giants Hooked Us", 2013

43

signly: potebuji vce ivin" a tak se cpeme zas a znovu, avak stle mme nedostatek ivin. Mme hlad, kter nedokeme uko-jit.

Ten podporuje tak vliv umlho sladidla Aspartamu, kter se dnes tak pidv tm do vech potravin a npoj, a kter (krom toho, e zpsobuje asi 16 tkch nemoc, vetn cuk-rovky, pokozen mozku a rakoviny) vyvolv nadmrn pejdn (jak objevil profesor neuropatologie a psychiatrie John Olney).17

A jet do toho vstupuje reklama. Propaguje stle vt spo-tebu: Dejte si trojit hamburger s extra velkou porc hranolek a limondy!" Jestlie ji mm vypstovan nvyk, zven m kon-zumace o 100 % je snadn a stoj v reklam pouze 10% toho, co by stlo zskn novho zkaznka. Clem je tedy zvyovat spo-tebu u ji kupujcch zkaznk.

Reklama je zamena na lov naich zdivoelch chuovch bunk.

V optimlnm ppad pebytek tto hmoty, kterou nazvme potraviny" projde nam tlem do zchodu. Ve vtin ppad vak zane n organismus to jdlo ukldat - a my zaneme ky-nout".

V kadm ppad pak tato nepirozen strava, kter chyb vitamny, minerly, enzymy a dal potebn ltky, zmn fungo-vn naeho trvicho systmu, co pin vn dsledky.

Kdo jsou ty firmy, kter si s nmi pohrvaj?

Svtoznm ekonom, profesor Paul Zane Pilzer, bval eko-nomick poradce americkch prezident, to zkoumal a uvd, e

17 Prof. RNDr. Anna Struneck, DrSc. a prof. RNDr. Ji Patoka, DrSc,

Doba jedov, 2011, str. 21-26

44

v pozad toho veho jsou tabkov spolenosti. Ony jsou specia-listy na vytven nvyk, a kdy jim byla zakzna tato innost s tabkem, pesunuly se do potravinskho prmyslu. Potichu a nenpadn skoupily potravinsk spolenosti a dnes se nm - a hlavn naim dtem - sna vytvoit nvyky zvislosti na che-micky upraven potraviny.18

A nejhor na tom je, e toto mohou dlat naprosto beztrestn.

Tak se stvme obznmi proti sv vli!

A jet nco.

Vimli jste si, e obzn lid v historii byli obzn soumrn? Dnen lid jsou vak obzn nesoumrn. Nkdo m velik za-dek, jin tlust nohy, nkdo velik bicho, jin vypad jak hruka atd. m to je?

U jste jeli na horsk drze? To je zitek! Vystoupte na vr-chol, pak se svt okolo vs rozmzne, jak padte do hlubin, a vzpt lette prudce do vky, abyste se zase propadli do hlubin.

Pesn tot se dje ve vaem tle, kdy snte dvku jedno-duchho cukru (sladkou limondu, zmrzlinu, tyinku Mars, Ta-tranku atd.). V krvi vylet prudce nahoru cukr (hyperglykemie). Tlo zachrauje situaci dvkou inzulnu, a protoe je to tak rych-l, pedvkuje ho. tte se dol a za chvli blik vstran svtlo, protoe je cukru nedostatek (hypoglykemie). Tlo tedy vypust do il rezervn cukr z jater. Protoe je to tak rychl, opt to ne-doke odhadnout a uvoln ho moc a situace se opakuje - inzuln, cukr, inzuln, cukr. Hladina cukru tak lt jako na horsk drze z jednoho extrmu do druhho, organismus je vystaven extrm-nmu zaten a tlo v rychlosti ukld zpracovan cukr v podob tuku na nejbli mon msto - a to i cukr oderpan z jater, kter obvykle slou jako zsobrna pro ppad nouze. Vsled- 18 Paul Zane Pilzer, The Next Trillion, 2001

45

kem je nervozita, bolesti hlavy atd.19

Pi opakovan vysok hladin inzulnu se navc otupuj re-ceptory na inzuln v bunn stn (vpoutj cukr do bunk). Insulin pak pestv inkovat a hroz vznik cukrovky.

Pokud konzumujeme komplexn cukr (krob, vlknina, celozrnn mouka), tak se to nedje. Pirozen strava (u necivilizovanch lid) obsahuje 90% komplexnch cukr. Nae - nepirozen stra-va - obsahuje 80-90% jednoduchch cukr!

19 MUDr. Igor Bukovsk, Hled se zdrav lovk, 1998, str. 38-39

46

Nyn ji trochu chpete, pro tloustneme. Pro vak nefunguj diety? Udlejme si exkurzi.

V naem trvicm traktu mme rzn bakterie - dobr" i patn". Potebujeme oba druhy, potebujme vak, aby byly v rovnovze.

Hlavnm krmivem pro patn bakterie (kvasinky) je rafino-van cukr, drod a rafinovan (bl) mouka. Protoe tato strava v naem jdelnku pevld (zkuste dnes najt vrobky bez tchto psad! - jsou tam dvny mysln), patn bakterie se pemno a doslova zdivo! Pitom vytvej ltky, kter v ns vyvolvaj drogovou zvislost.20

Zpsobuj, e doslova adonme o dal blou mouku, cukr a dal vci. Stalo se vm (jako mn), e jste veer chodili po byt a v zoufal touze po nem sladkm jste vymetali ledniku, pajz, a kdy jste nic nenali, jeli jste nakonec na nonstop benznku nco sladkho si koupit?

To je pmo fyzick zvislost!

Dsledkem je opt pekyselen organismu.

Naproti tomu dobr bakterie trp hlady, ivo a nemohou vykonvat svoji trvic funkci. Tm je narueno vstebvn ivin (my navc tyto bakterie inn hubme pomoc antibiotik!). Jdlo pak nen dobe zpracovan, zane hnt a rozkldat se, rozmnouj se plsn, kter produkuj jedy - mykotoxiny, kter zamouj a ni nae tlo.21

Jedy blokuj funkce tla. Posledn vzkumy ukazuj, e toxiny

20 Bio&Natur, Kvasinky - indiktor zdrav nebo skryt neptel, jaro 2009 21 Sfra, Skryt hrozba plsn, 2009

47

jsou schopn blokovat vechny funkce tla!

Pekyselen a jedy zamoen organismus pak nen schopen odbourvat tuky. Doke je ukldat, avak ne odbourvat.

Vte, co to znamen ve svtle minul kapitoly? V dlce ji na vs mv rakovina!!!

Nkter potraviny tak vyvolvaj znt sliznice tenkho steva. Pokud je sliznice zancen, stv se nepropustn pro ty nejdleitj iviny (vitamny, minerly atd.). Kter potraviny to jsou? To se vtin lid el nebude lbit: uzeniny, cukr, bl mou-ka, masov konzervy, bublinkov limondy, alkohol, nasycen mastn kyseliny, pesolovn jdla.22

To pin opt dva dsledky:

1) neschopnost dokonale zpracovat potraviny, a tedy pibr-n na vze

2) znt opt znamen kyselou tk

A tak je pln jedno, e chodme cviit do fitness centra, dr-me diety, konzumujeme nzkotun vrobky a chrnme se ped cholesterolem. Dokud nevytvome v naem tle podmnky k tomu, aby tlo bylo schopn odbourvat tuky, budeme mt pod problmy.

Samozejm kad jsme jin a obas se nkomu poda zhub-nout. Ovem dky metodm potravinskho prmyslu opt rychle znovu pibr.

Abychom mohli zat hubnout, potebujeme:

1) zastavit jzdu na horsk drze" 2) zbavit se kyselho prosted v naem organismu

22 MUDr. Igor Bukovsk, Hubnut bez blbnut, 2009, str. 66

48

3) detoxikovat organismus 4) dodat tlu bioaktivn vitamny a minerly (o tom vce poz-

dji)

Jet jedna poznmka - k hubnut:

Do tuk tlo odkld kodliv ltky (jedy). Pokud zanete hub-nout, je nutn hubnout pomalu a stle detoxikovat tlo, jinak uvolnn toxiny mohou pokodit vae zdrav (mm na mysli po-mhat odvdt toxiny z tla -dostatenm pitm, konzumac vlk-niny, kter na sebe toxiny nave atd.)

A tlo zamoen jedy nen schopno hubnout. Detoxikace je prv-nm pedpokladem pro hubnut. Jak dlat sprvn detoxikaci nen pedmtem tto knihy - doporuuji zde odbornou konzultaci s kva-litnm vivovm poradcem.

Druh poznmka - k detoxikaci:

Doktor Igor Bukovsk ve sv knize Hled se zdrav lovk" na krsnm pkladu popisuje vznam pohybu pi detoxikaci. Ne pily do mdy paprov sky, mly vysavae hadrov sky. Po njakm ase vysava pestal st - ztratil tah. Pro? Sek byl pe-plnn, ucpan neistotami. Bylo nutn sek vyndat, jt s nm k popelnici a podn s nm zatepat - vyprit ho. Po vypren ml vysava zase na njakou dobu dobr tah.

Vte, jak se buka zbavuje toxin? pln stejn. Je nutn s n zatepat, vyprit ji. Jak se to dl? Pohybem! Sta rychl chze, tenis, plavn, fotbal, prost zamstnat svaly alespo 3x tdn 30 minut.23

Pokud to nedlme, buka nem tah" (nedv vkon), trp, i-vo nebo umr.

23 MUDr. Igor Bukovsk, Hled se zdrav lovk, 1998, str. 28

49

Obezita nebo nadvha je vak pouze jeden z pznak, ktermi lid trp v dsledku naeho stranho stravovn.

Na potoce u m babiky jsme jako dti asto vidli ve vod pstruhy a raky. Pak jednou zmizeli raci a nsledn i pstruzi. Pro? Protoe oni nedok t ve zneitn vod.

Na svch cestch jsem asto vidl potoky a eky, kde byla kilov ist voda, a tak potoky a eky, kde byla voda barev-n, smradlav, pokryt hnusnou pnou a po hladin pluly chcpl ryby bichem vzhru. Vimli jste si, e ta smradlav a pinav voda, kter hub ryby, vyhovuje potkanm?

Nae tlo je z 60% tvoeno vodou - d se tedy ci, e nae buky plavou ve vod" (tkov mok). Sprvn sloen tko-vho moku se d pipodobit ke krsn, ist vod s obsahem sprvnch ivin.

Pokud se stravujeme patn - cpeme se levnmi, umlmi n-hrakami jdla plnho chemie od naeho potravinskho pr-myslu, tkov mok se zane podobat smradlav stoce odpadn-ho kanlu. Jak potom chceme, aby nae buky sprvn fungova-ly? Kad buka me t jenom z toho, co snme! Njakou dobu se buky sna fungovat, ale pak podlehnou - a pijde nemoc. Rozmno se potkani". Jdeme tedy k lkai a on nm pedepe lky. My pak do t stoky nasypeme chemii (jedy), abychom potkany vyhubili. Jenome to neme pomoci, protoe nae buky dle ij ve stoce a postupn umraj (jako ti pstruzi a raci).

Jak poznm, e jsem se stal obt potravinskho prmyslu?

Zde jsou pznaky:

nava, deprese, bolesti sval, nespavost, zavac pote, ne-

50

dostatek motivace, ztrta koncentrace, bolesti hlavy, kon pro-blmy, alergie, vysok nebo nzk krevn tlak, svdni ke, zv-en lmavost neht, padn vlas, oslaben imunity, chronick infekce a znty, vaginln znty, osteoporza, artrza.

Potom mte problm. Problm ze stravovn. Z nedostatku toho, co nae tlo potebuje ke sprvnmu fungovn. Z pekyse-len a z otravy organismu jedy z naich stev.

Vrobci potravin se hj (a zstupci kontrolnch ad to po-tvrzuj), e mnostv chemikli (kodlivin) nepesahuje povole-nou normu.

To je vtinou pravda. U se ale nemluv o tom, e norma ne-k, e chemiklie nejsou kodliv, ale pouze stanov hranici, jej pekroen u je nebezpen. Jen si uvdomte, jak je po-plach, kdy se tato hranice pekro! Jinmi slovy - jak to trefn vyjdil jeden novin - pokud je to v norm, jedn se o lehkou otravu v mezch zkona".

Pe se rok 2002. Nad jinmi echami se sr 3 boue a na zem pad obrovsk pvalov d. Zdvih se mohutn pvalov vlna, kter ni ve, co j stoj v cest. ene se skrz cel echy, pes Prahu a dal msta a k st nad Labem, kde pokrauje do Nmecka. kody jsou obrovsk.

Dvme dohromady tmy dobrovolnk, nad, ochrann po-mcky a vyrme na pomoc do jedn z nejvce postiench oblast u Mlnka. Mapujeme kody a vytvme pln pro nejinnj po-moc. Nkter domy jsou pln bahna, jin jsou poboen. Msty vak narme na zvltnost: u nkterch poboench dom nejsou ni-

51

kde cihly. Plka domu prost zmizela! Beze stopy! Zstaly tam vci z mstnost, avak cihly nikde. Jak to?

Pi blim zkoumn se ukzalo, e plka domu byla postavena z vepovic - cihel z vysuenho blta, zpevnnho slmou. Pod omtkou to nebylo vidt. Kdy vak pila zplava, tyto cihly se rozpustily a zdi prost i zmizely - odtekly s vodou.

Stejn je to s nmi. Nae tlo meme postavit z kamen, z vyplench cihel, nebo tak z vepovic. Jsme to, co jme. Kdy jme odpadky, dostaneme smetit. Pravda se uke nejvc pi zatkvacch zkoukch, nap. kdy prochladneme. Jak meme oekvat dlouh a skvl ivot, kdy jme mrtvou hmotu plnou chemie?

Odpoledne po jdle bychom mli bt il, oil a rozechvl. Chronick podviva vak vede k chronick nav. Pokud je v mozek hladov, podvyiven nebo otrven, budete mt deprese.

Na pednce prof. Dr. Waltera J. Veitha Tajemstv gen" doktor ukzal ohromu-jc vc. Vel krlovna i dl-nice maj naprosto stejn DNA. Jak to, e je dlnice men - vlastn zakrnl"? Podle DNA by mly bt na-prosto stejn! Je to tm, e urit soubory gen jsou u n vypnut. A vte, co se stane, kdy vel krlovna zahyne? Nkter dlnice se zane ivit jako krlovna mate kasikou

52

- a promn se v krlovnu! Velai to znaj. Avak - jak to je mo-n? Mate kasika zpsob, e se u n zapnou ty vypnut geny a dojde k pestavb jejho tla.24

e jdlo doke zapnat a vypnat skupiny gen v na DNA a me pln zmnit nai osobnost!!!

Vel dlnice je dlnice proto, e podvivou" u n dolo k vypnut uritch gen.

Nae tlo se skld z mnoha rznch tkn - kosti, ke, svaly, jtra, krev atd. Ve vech bukch vak mme naprosto stejn kd DNA. Jak to, e mme rzn tkn? Jednodue proto, e v kad tkni jsou urit skupiny gen vypnut - v kad tkni jin. To je v podku - tak je to v DNA naprogramovan. Ovem podvivou me dojt k vypnut nebo zapnut gen, kter by vypnut nebo zapnut bt nemly!

Vypnut uritch gen m za nsledek tak nae strnut a mnoho dalch vc - podle poslednch objev vdc z LiveGen Technologies dokonce mon i obezitu.

Jestlie jdlo doke zapnat nebo vypnat geny, dsledky to-ho, co jme, jsou nedozrn!

To, co jme, me promnit nai psychiku, nai osobnost, nai podobu (vzhled) a ovlivuje to, jak rychle a jakm zpsobem budeme strnout.

Zjistil to ped lety ji doktor Weston A. Price, kter objevil, e nedostaten viva zuuje obliej a zk zubn klenba zpsobu- 24 Prof. Dr. Walter J. Veith, The Secret of Genes - A new view of genetic

diversity

53

je kiv zuby (kolik dt dnes nos rovntka?), zuuje nosn pr-chody, take lid maj tendenci dchat sty (a chrpat), zuuje pnev, co ztuje porod, atd.25

Potvrzuje to i jin studie, kterou jsem etl. Pekvapen vdci zjistili, e kdy nekodnm bakterim zmnili ivotn prosted (neboli potravu), nekodn bakterie se promnily na agresivn, choroboplodn. Jinmi slovy, my meme nae uiten bakterie, ijc v naich stevech, promnit na ivotu nebezpen jenom zmnou na - a tedy i jejich - stravy.

Jet je vm jedno, co jte?

Je velmi tk pestat jst potraviny, na kterch mme chuo-vou a fyzickou zvislost. Na to potravinsk spolenosti spol-haj.

Komplexn een je dost radikln. Avak pokud je vtina naich zdravotnch problm zpsobena patnou stravou (= p-ina), jedin zmnou stravy a ivotnho stylu je mon situaci zvrtit a zbavit se vtiny nemoc. Abychom byli zdrav, je nutn zmnit jdelnek. Nen jin cesty. Je vak dleit nauit se no-vmu zpsobu stravovn. Nesta napklad jen vyadit maso a jinak jst to, co dv. Musm nejprve vdt, m maso nahradit.

Jsem si vak vdom toho, e mnoho lid nebude ochotna ta-kovou radikln zmnu udlat. Je mi jasn, e kdybych jim ekl, e maj pln pestat jst nkter jdla, tak to pedem vzdaj. Dobr zprva je, e nen nutn vzdt se vech chuovch radost. Mli byste vdt jednu vc:

25 Weston A. Price, Nutritions and Physical Degeneration

54

Pokud jte cel tden zdrav, pak se tlo bez problm vypo-d s tm, kdy jeden den snte nco nezdravho."

Kdo nedoke vyadit urit potraviny, ml by je alespo siln omezit. Dleit je zat a postupn pidvat dal kroky.

Pro? Protoe pokud mte nkolik rizikovch faktor najed-nou, jejich vliv se nest, ale nsob! Proto je tak dleit vyadit jich ze svho ivota co nejvce.

pt dostaten mnostv ist, nezvadn vody vyhnout se nejlevnjm potravinm (jsou nejvce pln chemie a nhraek - vpln") pln vyadit sladk npoje, zvlt ty slazen Aspar-

tamem (bez cukru!) omezit margarny (uml mslo, ztuen rostlinn tuky) vyhnout se polotovarm a hotovm jdlm - jsou pln

chemie (i dresingy apod.) Jdlo, pokud mono, pipravovat ze zkladnch surovin sami doma.

kontrolovat sloen jdel a vybrat ta, co maj nejmn chemickch psad

siln omezit mlsn (sladkosti, oplatky, chipsy, suenky, mln okoldy, atd.,

atd.) siln omezit rafinovan cukr (jde nahradit melasou, medem a v posledn dob i jedine-

nm sladkm zzrakem, kterm je bylina Stvie - je slad ne cukr, je zdrav a jej kalorick hodnota je nula! Vy si uijete sladk a kvasinky pojdou hlady. Dokonce si ji m-ete pstovat doma a mt slazen zadarmo.)

vyadit / omezit ivoin tuky - jsou v nich uloen jedy z potravy

vyadit homogenizovan mlko, nebo ho nahradit mlkem

55

z farmy nebo domcho chovu pouvat celozrnnou mouku msto bl, jst celozrnn pe-

ivo a potraviny obsahujc vysok podl vlkniny jst asto kysel zel (likviduje plsn) - domc, kysan, ne

to sterilovan z obchodu! kupovat potraviny z domcho chovu (farmsk prodej-

ny?)

Druhm krokem je zat jst doplky stravy, kter eliminuj vliv kodlivch ltek v modernch" potravinch a napravuj kody jdlem zpsoben.

A to plat dvojnsobn pro ty, co nechtj, nedok nebo ne-mohou zmnit svj zpsob stravovn.

V takovm ppad je nutn alespo 2x do roka detoxikovat organismus a k tomu jst doplky stravy.

Zde je na mst poloit draz na konzultaci s kvalitnm vi-vovm poradcem.

Dominika, nae znm, pracuje v lkrn. Jednou ji zaujal z-kaznk, kter si kad tden koupil 200g balen skldan obva-zov vaty a kad 2 dny k nim zaal chodit na men tuku. Je to dobr" pochvaloval si, zase 2 kila dole, program funguje" Bylo jim to divn. Hubnout 2 kg vhy za tden nen zdrav. A na co tu vatu m? Takov spoteba! A tak se ho nakonec zeptali. Odpov-dl: Rozhodl jsem se zhubnout a nael jsem zpsob, jak zabrnit, vlmu hladu Jm ped jdlem vatu. Ochutm si ji sirupem, chilli nebo podobn, a tak se to d snst." Zden lkrnice na to: To je nebezpen - vte, co vm to ve stevech udl? Jak jste na to, pro vechno na svt, piel?" Je to dieta podle Naomi Ca-mpbell."

Take - nenapodobujte blzniv npady celebrit. Kvalitn v-

56

ivov poradce vm vysvtl, e podobnou a daleko lep slubu, bez zdravotnch rizik, vm udl vlknina, kter dnes v na strav zoufale chyb. Snme ji prmrn 11-15 g (take mnoho z ns ani to ne) msto potebnch 30 g.

Chcete bt zdrav? Chcete zhubnout? A chcete zmenit kody zpsoben patnm stravovnm? Odpovd je jst dostatek vlkniny ve strav nebo jako doplnk stravy.

Vlknina psob jako kart stev (ist je), psob proti zcp, zamezuje zahnvn potravy ve stevech, zmkuje stolici, ve na sebe toxiny, kyseliny a cholesterol, zpomaluje vstebvn cukr (zabrauje horsk drze" s inzulnem), podporuje udren a innost sprvnch bakteri ve stevech a pomh mn jst, protoe vypluje aludek, jako ta vata.

A nezapomete - pi konzumaci vlkniny je nutn hodn pt, protoe ona na sebe tak ve vodu!26

Toto ve nm nejenom prodlou ivot, ale zlep zsadn i jeho kvalitu!

26 http://www.lidovky.cz/vlaknina-jak-je-dulezita-a-kolik-bychom-ji-meli-

snist-f92-/dobra-chut.aspx?c=A100125_110517_dobra-chut_glu

57

Pilo to nenpadn, pliv a j si to uvdomil, a kdy to za-alo bt vn a rychle se to zhorovalo. Zaal jsem mt pote s moenm.

Nael jsem nejlepho lkae v irokm okol, proel jsem vechny potebn vyeten a lka mi vysvtlil, e zvten pro-staty nejde lit. e je to pirozen projev strnut, a e je mon pouze zmrnit nebo zpomalit postup zhorovn, a jednoho dne pijde na adu operace s odstrannm prostaty. Pedepsal mi njak lky a objednal si mne na kontrolu.

Kdy jsem si z lkrny pinesl lk dom a peetl si pbalov letk s popisem vedlejch ink (kterch se u nikdy nezba-vm), podn jsem se vylekal. [Hele, nejsou nhodou slova lka a lkrna odvozena od slova lekat"?] Vrtil jsem se za lkaem a podal ho, aby mi pedepsal nco prodnho, e ty chemick lky mi nedlaj dobe. Vyhovl mi a dostal jsem prodn prepa-rt bez vedlejch ink. Nicmn ani tento lk nesliboval dn uzdraven, pouze uvolnn prostaty, abych se mohl vymoit.

Rozhodl jsem se, e to nevzdm a najdu zpsob, jak se uzdra-vit. Po usilovnm hledn jsem nael doktora, kter pr doke prostatu vylit. Byl ochoten mne vzt do pe a nadil mi, e na vyeten si sebou mm pinst sperma. To mne pekvapilo, protoe dn urolog to ped tm po mn nechtl.

Kdy jsem piel na adu, vzal si ode mne lahviku a vyzval mne, abych el za nm. Pidal nco do spermatu a dal vzorek pod mikroskop, chvli ho zkoumal a pak mi ekl, abych se podval tak. Spermie jsem poznal, to ostatn mi vak nic nekalo. Doktor mi ukzal, e to jsou plsn.

Zstal jsem v asu a najednou mi zaaly dochzet nkter

58

souvislosti.

Zeptal jsem se ho: Kde se tam ty plsn vzaly?"

Odpovdl: Z vaeho steva."

Potom mi vysvtlil, jak vznik u vtiny mu problm s pro-statou:

patn zpsob stravovn zpsobuje, e se nm ve stevech pemno kodliv bakterie a plsn. Ty produkuj mykotoxiny, kter pronikaj stevn stnou do tla. Kdy se pekyselenm oslab imunitn systm, plsn pronikaj do tla tak. A protoe se prostata dotk konenku, plsn a toxiny pronikaj lymfatick-mi cestami do n. Prostata se jich sna zbavit zntem, avak protoe pichzej dal a dal, vznikne chronick znt a pro-stata opuchne", co postupn zakrt moovou trubici.

To tak vysvtluje, pro zvten prostaty asto kon rakovi-nou. Ji vme, e chronick znt znamen dlouhodob zvenou kyselost tkn.

Doktor mi pak jet na ultrazvuku ukzal jizvy, kter na pro-stat v dsledku zntu mm. To byl jasn dkaz, e ten problm mm ji dlouhodob. Plsn ve spermatu tedy maj mui dvno ped tm, ne se objev pote s prostatou.

Lkai e znt prostaty antibiotiky - co jsou dal toxiny, se ktermi se mus prostata vypodvat. To m smysl u akutnho zntu, ne vak u chronickho.

J dostal nazenou tvrdou dietu a zkaz sexu bez kondomu. Diet se musela podrobit i moje milovan ena - moj vinou. Ve stevech jsme se zbavili plsn docela rychle, avak dostat je z tla trvalo podstatn dle. To lo mnohem pomaleji.

Pravideln jsem chodil na kontroly a po uritm ase jsem sm v mikroskopu vidl, e moje sperma je ist". Od t doby se mi zastavilo zhorovn problm - musm si vak dvat pozor na sloen m stravy.

59

Nkte lkai mohou diskutovat o tom, zda je mon, aby plsn prostoupily stnou steva do prostaty. To vak nen a tak dleit. Pokud tam jsou - a j je ve spermatu vidl - a zkoumaj pro, a tak co dlat, aby k tomu nedolo.

Problm ady lka je, e nehledaj piny nemoc. L je-nom dsledky. To vak nee problm. Rozhnn koue ohe nikdy neuhas!

Ze veho, co jsme si dosud objasnili, vyplv, e prakticky vechny problmy zanaj u vivy bunk a maj tedy souvislost s nam stravovnm a trvicm traktem.

Podvejme se na mal srovnn, abychom to lpe pochopili.

Zdroj a pjem kalori a ivin v historii souasn potrava ze zvat 5% 42% rafinovan potrava 0% 51% kompletn rostlinn strava 95% 7%

Jak se li tato strava?

kompletn rostlinn strava zvec/rafinovan strava vlknina dn vlknina antioxidanty dn antioxidanty rzn protirakovinov ltky dn protirakovinov ltky mlo tuku mnoho tuku dn cholesterol vysok cholesterol mlo blkovin mnoho blkovin mlo toxin mnoho toxin dn hormony mnoho hormon

nzk glykemick index vysok glykemick index

60

Kdy mme zdravotn problmy, jdeme hledat pomoc do zdravotnickch zazen.

Avak zdravotnictv je prmysl. Je to obchod, kde se stvme zkaznkem nedobrovoln, proti sv vli - kdy onemocnme.

Zdravotnictv - to nejsou nemocnice. To jsou vrobci zdravot-nick technologie a vrobci lk! To je prmysl, kter bohatne z naich nemoc. A tento prmysl velmi brzy ocenil pnos" potra-vinskho prmyslu, kter mu doslova sype" zkaznky tm, e nm vyrb" zdravotn problmy a nemoci (vyrb z ns pacien-ty). To mu vak nesta. Chce vc! Je jako rakovina - chce stle vc a vce penz, vc prce a vc pacient. Jak to udlat?

Ekonom Paul Zane Pilzer ve sv knize Pt bilion" uvd, e nejprve tento prmysl vyrbl lky. Pozdji vak nkdo piel na to, e ekonomicky je mnohem vce zajmav udlat si z nemoc-nch doivotn zkaznky. Jakm zpsobem? Jednodue tm, e nebudou nae nemoce lit - tedy odstraovat pinu nemoc, ale budou jenom odstraovat pote - tedy dsledky nemoc. Nemoc zstane, a to zajist, e se budeme stle vracet.

Pro by to vak nkdo dlal? Dvod je zase ekonomick. V pedstavenstvu tchto spolenost jsou dosazeni lid, kte maj za kol zastupovat zjmy odbor, dlnk, investinch fond (mon v nich mte i vy sv penze investovan).

Tito lid rozhoduj o tom, do jakho vzkumu a do jakch v-robk se budou investovat penze. Oni tam nejsou dosazeni pro-to, aby pomhali lidem. Jsou tam dosazeni proto, aby navili odborsk, penzijn, investin i spolen fondy (jejich zisky)!

61

Investuj tedy penze do vrobk, kter maj nejvt nvrat-nost vloench penz. A nejvt nvratnost jim zaruuj vrob-ky, kter nel nemoc, nbr jenom jej pznaky. Protoe z ns se stv doivotn zkaznk!

Pevn zdrav sice dv smysl, ale nekoukaj z toho dn pe-nze. Kdybychom pestali bt nemocn, tento prmysl by zkra-choval.

A tak se ze zdravotnickho prmyslu stal prmysl nemocen-sk."27

To je dvod, pro se nikdy nebude vyrbt lk na rakovinu (a lky na adu jinch nemoc), kter by lidi kompletn uzdravil. Dlouhodob zpomalovn nemoci pomoc chemie, cytostatik, ozaovn atd., je mnohem, mnohem vnosnj.

D se ci, e vtina lid dnes umr na nsledky uvn lk, ne na svou nemoc!

Kontaktoval jsem novine s informac, e existuje lk na zhoubn rakovinov ndory a e k tomu mm potebnou doku-mentaci od doktora docenta Dolejho. Byli nadeni, a e se mu-sme sejt. V t dob se vak ji njakou dobu vzruen hovoilo o jin metod len zhoubnch ndor, kterou objevil Dr. Fortn - metod devitalizace" neboli podvzn ndoru (zamezen p-sunu ivin).28 Mimochodem - tato metoda odpovd vsledkm a zvrm vzkumu doktora Dolejho: odumrajc buky imu-nitn systm zlikviduje a rozlo. Lkai vyslovovali nejvt strach ze sepse - otravy z mrtv tkn. Zde je na mst ujasnit si, co dl chemoterapie. Cytostatika jsou bunn jedy, kter maj otrvit rakovinov buky, aby se dl nemnoily. Kdy jsou otr-veny, jsou mrtv. Co se s nimi stane? Tlo je tak mus zlikvido- 27 Paul Zane Pilzer, The Next Trillion, 2001 28 www.devitalizace.info, www.pacienti.cz

62

vat, rozloit a zpracovat. V principu je to tedy stejn jako devita-lizace ndoru. Rozdl je vak v tom, e v tomto ppad ty bun-n jedy, kter zabily ndorov buky, zabij nebo pokod i bl krvinky pi jejich prci. Navc pokod zdrav buky tak, e se z nich snadno stanou nov ndorov buky. Praxe ukazuje, e po pouit cytostatik se rakovina asto vrac s jet vt silou.29 Proto G. E. Griffin ekl: Pokud nkomu chce udlat rakovinu, dej mu chemoterapii." Jinmi slovy vedlejm inkem slo jedna u chemoterapie je - rakovina". Vrame se vak zptky.

Po 14-ti dnech jsem znovu kontaktoval novine a oni mi po-tvrdili zjem, ovem ji nebyli tak nadeni. V t dob se vdet pracovnci a odbornci, kte byli proti tto metod, zaali scho-vvat za to, e odbornm vcem obyejn lid nerozum a snaili se to dostat ze zornho pole veejnosti, za zaven dvee, kde do toho nikdo nevid. To jim dvalo prostor zatajit vsledky klinic-kch zkouek.

Za dalch 14 dn mi novini pestali brt telefon, a kdy jsem se tam za dal msc dovolal, novini, kte mli zjem, tam u nepracovali a ti nov o tom se mnou odmtli hovoit. Tak infor-mace o devitalizaci zmizely a ve najednou rychle utichlo. O v-sledcch klinickch zkouek, kter byly povoleny na ntlak ve-ejnosti, ji vce nikdo neinformoval, pestoe vsledky byly vce ne dobr. Nakonec byla metoda devitalizace zakzna. A tak zstvme u chemoterapie.

Ptal jsem se, co se to stalo? A pak mi to dolo. Znte slov: Koho chleba j, toho pse zpvej?" chleba jed novini? No, pece tch, kdo je plat - a to jsou spolenosti, kter si u nich d-vaj reklamu. A to jsou investin fondy a farmaceutick spole-nosti! Nebude zpvat nai pse? Nedostane chleba!" (= re-klamu). Pi revoluci jsme bojovali mimo jin i za svobodu tisku. 29 Chemoterapie wirkt kontraproduktiv - sie veanlasst gesude Zellen zur

Frderung des Krebswachstums, 7. 8. 2012 nawww.naturalnews.com

63

To je vak pouh iluze. Svobodu tisku by mly pouze noviny, kter by dokzaly t z prodeje novin (jako asopis dTest"), a ne z reklamy. Proto tak rychle ve utichlo, a proto se se mnou na-konec novini odmtli sejt.

To je tak dvod, pro se nikdy oficiln nedozvme, jak po-traviny ve skutenosti jme. Mocn potravinsk a mocn ne-mocensk prmysl uzavely tichou, nepsanou dohodu. Jejm prv-nm lnkem je mlenlivost, utajen.

Farmaceutick spolenosti plat lidi, kte schvaluj lky k po-uvn, financuj vdce, kte lky objevuj a zkoumaj, plat in-zerty v lkaskch asopisech, podlej se na vzdln lka atd. Maj tedy ve pod kontrolou.

Zeptal se vs nkdy lka na v jdelnek? Pro ne? Jedno-due proto, e se to ve kolch neu.

Proto tak vtina lka nev, e by zmna stravy a potra-vinov doplky mohly pomoci - oni sami podn nevd, jak chemick pochody se v tle odehrvaj pi zpracovvn potravy. To se ve kole neuili.

Jen se podvejte, jakou stravu dostvaj pacienti v nemocni-cch? 90% onemocnn je z dvodu nedostatku ivin - podvivy. A 26% pacient, kte opoutj nemocnici, jsou podvyivenj, ne kdy tam li. Pitom u Hippokrates, na kterho lkai psa-haj, prohlsil: Nech je jdlo tvm lkem a tvm lkem nech je jdlo."

Medicna je od slova medikament", tedy prek. Kdo studuje medicnu, nestuduje jak lit, ale jak podvat medikamenty. A protoe farmaceutick prmysl pohn lkastv, akceptovali jsme mylenku prek na kadou nemoc". Lka m proto titul MUDr. (doktor medicny) a pedepisuje prky.

64

Lkai jsou placeni za to, e lidi l, ne za to, aby je uzdravo-vali. Kad uzdraven pacient pedstavuje pro nemocnice a far-maceutick prmysl ekonomickou ztrtu.

Je mon dvovat lovku, kter bere platky? Dvujeme takovm politikm, nebo podnikatelm? J ne. Podle eho se takov lovk rozhoduje? Podle toho, kde m vt prospch (kdo d vc).

Ten, kdo platek dv, vak nen o nic lep! Ani takovmu lovku nelze dvovat. Jistotu ve vztazch (obchodnch i osob-nch) nm me dt jenom charakter. Charakter nen peitek. Je to nejdleitj soust ivota!

65

Osobn znm dv eny, kter pracovaly jako dealerky farma-ceutickch spolenost. (Skonily, protoe jim z toho bylo zle.) e od tchto spolenost dostvaj lkai platky ve form zjezd a movitch vc je veejnm tajemstvm. Jak vak mohu dvovat takovmu lkai, e mi opravdu pome? Nebo e mluv pravdu? zjem zastupuje? "Koho chleba j, toho pse zpvej" funguje i zde. e sloil lkaskou psahu? Jakmile vzal platek, u ji poru-il! Klem k solidnosti lovka je jeho charakter - ne jeho tituly!!!

Natst stle existuj lkai, kte se uplatit nenechaj.

Vidli jsme maminku, kter se rozilovala, e doktor jejmu dtti na nachlazen nenapsal antibiotika. Tak byste se rozilo-vali, nebo byste byli rdi? Profesor Dr. Walter J. Veith pi vzku-mech na zvatech objevil, e zvata, kterm byla do jdla pid-vna antibiotika, mla zvten srdce a zvten jtra!30 Chcete, aby vae dti mly zvten srdce a jtra?

Moje ena pracovala uritou dobu na hematologii. Tam se dozvdla, e nkte lid dostali leukmii po opakovanm pe-lovn antibiotiky (kdy jedny nezabraly, pedepsal lka dru-h). Takov to jsou jedy. Co vy na to?

Pro dvaj farmaceutick spolenosti tolik reklamy do tele-vize na lky (kdy lky m podvat lka?)? Nen to proto, aby ns uzdravily, ale aby vydlaly na tom, e je koupme.

A my je koupme, protoe je nm zle, nectme se dobe a dky reklam nepemlme o vlivu jdla, ale o lev dky prkm.!

Pitom napklad 2-3 jablka denn nm sn cholesterol pl-n stejn jako prky od lkae - avak bez vedlejch ink!

A tak se dostvme do zdravotnho kolotoe:

30 Prof.Dr. Walter J. Veith, DVD Kde jsme ztratili kdla - Pvod degene-

race

66

Lid dky stravovn maj pote - jdou k lkam a ti je vrac zpt do prce pomoc odstrann dsledk nemoci - maj dal pote dky vedlejm inkm lk a patn strav - opt jdou k lkam - opt maj vt pote.

Pozor - nehledejte vinu u lka! Ti za to nemohou. Jak to? Nikdo nejde pracovat do medicny proto, aby ublioval druhm! To jsou vtinou oddan lid a vdci. Avak doktoi jsou dnes pln zvisl na technologich. A vvoj jde tak rychle kupedu, e to, co se nauili ve kole, je po 2-3 letech nepouiteln. Jsou tedy pln zvisl na obchodnch zstupcch tchto spolenost, kte je prokoluj. Lkai nemaj monost ovit si pravdivost slov tch obchodnch zstupc.

Pedepisuj tedy na nemoci ty lky, o kterch jim vrobce ekne, e jsou na tu nemoc nejlep. Oni jsou soust zdravotn-ho kolotoe, avak jsou zrovna tak obt nemocenskho prmys-lu. Dokonce u sami uvili li, e nemoc je pirozenm projevem st.

Pitom strnut vznik navou buky, kdy podvyiven bo-juje s odbourvnm kodlivin, s pokozenm odjedu, chemickch ltek, s pokozenm od karcinogen nebo volnch radikl. A pak pichz i nemoc.

Take lid spotebovvaj stle vce a vce nezdravch potra-vin a vce a vce produkt a slueb nemocenskho prmyslu. Pokud nejste obzn, neradujte se - nejste na tom o mnoho lpe. Nadvha a obezita je pouze jeden z mnoha dalch pznak ne-moc ze patnho jdla. Dalmi pznaky jsou vkyvy nlady, nava, nervozita, bolen hlavy, deprese, nespavost, artrza, bo-lesti tla, svalov slabosti atd. - a modern medicna" ns dnes d, abychom to ve akceptovali a povaovali to za projevy st a ne za to, m to skuten je: pznaky naeho stravovn przdnmi kaloriemi, nedostatku vitamn, minerl, fytonutri-ent a dalch ltek, kter k ivotu potebujeme.

67

Mon si nkdo z vs k: M se to netk!" Je to pravda?

- pokud na cvn choroby umr u ns 50% lid, na rakovinu 30% lid, v dsledku cukrovky a nemoc trvic soustavy 10% lid, tak mte tm jistotu, e umete na nkterou z tchto ne-moc.

A jet nco.

Doktor Batmanghelidjem ve sv knize "Voda l a lky zabj" uvd, e vce ne 106 000 lid zeme v USA kad rok v dsledku vedlejch ink lk! Pozor - ne na pedvkovn, nebo voln prodejn lky, ale na lky pedepsan lkai a uvan pod jejich dohledem. Umou na oekvan vedlej inky! A dal skupina 144 000 lid zeme na problmy vyvolan lky a livy.

Pro srovnn - srden onemocnn zabj v USA asi 700 a 800 000 lid, na rakovinu zeme 554 000 lid ron. Lky zabj 250 000 lid ron, take jsou zabijkem . 3 - ovem chrnnm a licencovanm.31

Mon eknete - to je mon jenom v Americe, u ns se to ne-dje. Myslte? Co kdy se u ns jenom nezveejuj tato sla? Jerome Burke, novin a spisovatel, uvd, e v Anglii tmto zp-sobem zeme cca 10 000 lid ron. Je to hodn, nebo mlo? Pro srovnn - pi autonehodch tam zeme asi 3 500 lid ron a na rakovinu prostaty cca 9 000 lid za rok. Nehody ns znepokojuj a mluv se o nich v televizi. Rakovina prostaty ns ds. O mrt v dsledku vedlejch ink lk se vak ml.32

Kdy seadme zabijky" podle pin a ne podle dsledk (jak to dl medicna), dostaneme nsledujc obraz:

Zabijk . 1 = chlor v pitn vod (cvn a srden choroby)

Zabijk . 2 = rafinovan, syntetick a chemizovan potra-

31 Dr. F. Batmanghelidjem M.D., Water Cures: Drugs Kill, 2003 32 Passion River Films, Food Matters, DVD, 2009

68

viny (rakovina a ostatn)

Zabijk . 3 = chemick lky (pmo i nepmo)

Znamen to tedy, e zdravotnictv a lky jsou k niemu? V dnm ppad ne! Lkai a lky maj sv nezastupiteln msto pi razech, autonehodch, kdy jde o akutn zchranu ivota, pi nhl tk infekci apod. V tom jsou misti. Lkai maj nezastu-pitelnou lohu tak pi diagnostikovn nemoc nebo zdravot-nch problm. V tom jsou vborn. Mli bychom se vak vyhbat dlouhodobmu uvn lk a soustedit se na prevenci. Souste-dit se na posilovn zdrav.

Karel Nowak, jeden z mch uitel, kal: Dnes se za pokrok povauje, kdy se oteve nov nemocnice. Skuten pokrok by vak znamenala zprva: Zruili jsme nemocnici, protoe nen koho lit."

eenm na oficiln rovni by bylo, kdyby lkai dostvali zaplaceno za to, kolik lid udreli zdravch, a ne za to, kolik maj pacient (= nemocnch).

Tento systm je nereformovateln, protoe oni sami se dob-rovoln nezmn. een vak existuje. Nepijde ale odnikud z venku. Je to opt v naich rukch. Jedin, kdo m moc nco zm-nit, jsme my.

To, co jim dv slu a moc, jsou penze. A oni jsou financovni z naich penz. Proto jedin mon zpsob, jak to zastavit, je, zbavit je penz. Jak? Pestat je financovat kupovnm jejich pro-dukt.

eenm je prost neastnit se". Postarat se o sv zdrav sami. Pestat bt pacienty a zat bt lidmi!

69

Potom budou nuceni zat vyrbt opravdov lky a kvalitn potraviny, nebo prost zkrachuj.

Kdy vme tyto informace, nemusme bt obt. Meme vy-stoupit z vlaku, jeho konen je nemocnice. Meme roztrhnout pouta, ktermi ns tento byznys svazuje a osvobodit se k vitl-nmu, zdravmu a astnmu ivotu.

A nejsme v tom boji sami. Je mnoho lid, kte se postavili do boje proti n.

O tom si povme dle.

70

Kdy v roce 1979 vypukla v rnu revoluce, zaveli doktora Fereydoona Batmanghelid je jako politickho vzn do vznice Evin, kter pat mezi nejobvanj na svt a kde, bhem revo-luce a po n, zemely destky tisc vz. Vzov, vystaven stralivmu stresu, dostvali aluden vedy a spoustu dalch nemoc.

Jednou v noci zavolali doktora k mui s ochromujc bolest z peptickho vedu. Mu byl v kech a nemohl ani chodit. Fereydoon neml dn lky, kter by mu mohl podat, a tak mu dal vypt alespo 2 sklenice vody. K jeho pekvapen do 8 minut vzova bolest zmizela! Mu se zaal usmvat od ucha k uchu a ptal se, co m dlat, kdy se bolest vrt? No, pijte vce vody", odpovdl Fereydoon.

Udlost vzbudila jeho zvdavost, a proto nadil nemocnmu, aby kad 3 hodiny vypil 2 sklenice vody. Mu to udl