Embed Size (px)
Citation preview
1/46
Návrh struktury a celkového
konceptu Inovačního centra
Ústeckého kraje
Část 2: Strategie příhraniční spolupráce
inovačního centra
Říjen 2013
Název projektu: „Propojení VaV pro MSP v sasko-českém příhraničí“ č.100085648
2/46
ZADAVATEL:
Ústecký kraj
Velká Hradební 3118/48
400 02 Ústí nad Labem
www.kr-ustecky.cz
Kontaktní osoba: Ing. Jana Nedrdová
Tel.: 475 657 944
E-mail:[email protected]
ZPRACOVATEL:
VVV MOST spol. s r. o.
Topolová 1234, 434 01 Most
IČO: 00526355
DIČ: CZ00526355
www.vvvmost.cz
Kontaktní osoba: Ing. Lenka Milková
Tel.: 476 103 300
E-mail:[email protected]
3/46
Obsah
Obsah ................................................................................................................................... 3
1 Definice společných oborů, resp. odvětví hospodářských činností ................................. 5
2 Potenciální spolupracující subjekty inovačního prostředí ...............................................17
2.1 ICM ........................................................................................................................18
2.2 BECKMAN-INSTITUT für Technologieentwicklung e.V. .........................................18
2.3 Brandes Technik GmbH .........................................................................................18
2.4 Fertigungsmettalbau GmbH ...................................................................................19
2.5 IMPRO e.V. Zentrum Präzisonsmechanik ..............................................................19
2.6 Westsächsische Hochschule Zwickau ....................................................................19
2.7 Shrnutí ...................................................................................................................20
3 SWOT analýza regionů .................................................................................................21
4 Využití silných stránek regionů ......................................................................................23
5 Identifikace potenciálních finančních nástrojů Německa, Česka a EU ...........................24
5.1 Identifikace možností financování, pouze pro granty v oblasti výzkumu, vývoje a
inovací, především federální vládou a Svobodným státem Sasko .....................................24
5.2 Česká republika .....................................................................................................24
5.3 Přeshraniční spolupráce .........................................................................................24
5.3.1 Cíl 3/Ziel 3 .......................................................................................................24
6 Návrh komunikační platformy pro sdílení informací .......................................................27
6.1 Pravidelná setkání klíčových subjektů v regionu .....................................................27
6.1.1 Webový portál .................................................................................................27
6.1.2 Osobní, telefonická a písemná komunikace ....................................................28
6.1.3 Doporučení a návrhy opatření .........................................................................28
6.2 Závěr ......................................................................................................................29
7 Návrh obecných cílů a specifikace jednotlivých opatření, která budou zabezpečovat
postupný rozvoj a řízení přeshraniční spolupráce .................................................................31
7.1 Základní aktivity pro rozvoj přeshraniční spolupráce ..............................................31
7.1.1 Informační činnost a zvyšování povědomí o možnostech zapojení výzkumů do
evropských a mezinárodních výzkumných programů ....................................................31
7.1.2 Poskytování poradenství při zpracování projektových návrhů a další odborné
vzdělávání .....................................................................................................................32
4/46
7.1.3
Informování o účasti národních týmů v mezinárodních projektech a poskytování
zpětné vazby poskytovatelům finančních prostředků a Evropské komisi ......................32
7.2 Shrnutí ...................................................................................................................32
8 Seznam zkratek ............................................................................................................34
9 Informační zdroje...........................................................................................................34
10 Seznam tabulek .........................................................................................................34
11 Přílohy části B ............................................................................................................35
11.1 Příloha č. 1 .............................................................................................................35
5/46
1 Definice společných oborů, resp. odvětví hospodářských činností Tabulka 1: Definice společných oborů
Sasko a ÚK VaV
Podniky s intenzivním výzkumem Spektrum služeb
Obor
Bio
tech
no
log
ie
En
erg
ie a
živ
otn
í
pro
stř
ed
í
Zd
raví
a lé
kařs
ká
tech
nik
a
Info
rmačn
í a
ko
mu
nik
ačn
í te
ch
.
Mik
ro-N
an
o-O
pto
No
vé m
ate
riá
ly a
ch
em
ie
Str
ojíre
nstv
í
BECKMANN-INSTITUT für Technologieentwicklung e. V. Turleyring 15 | D-09376 Oelsnitz/Erzgeb.
Telefon: +49 37298 314-400 | Telefax: +49 37298 314-401
[email protected] | www.beckmann-institut.de
Výzkum a vývoj, transfer technologií; Aplikace generativní technologie výroby;
Vývoj v oblasti technologie odlévání; Plazma-elektrolytická úprava povrchů;
Další vzdělávání;
X
X
X
Beldrive Engineering GmbH Annaberger Straße 240 | D-09125 Chemnitz
Telefon: +49 371 5347-329 | Telefax: +49 371 5347-349 www.beldrive.com
Synchronní motory a generátory; Pohonná a řídící elektronika; Software; Automatické dopravní
systémy; Dopravní systémy s obsluhou; Uvedení do provozu a zaškolení;
Servis
X X
Cetex Institut für Textil- und Verarbeitungsmaschinen gemeinnützige GmbH
Altchemnitzer Straße 11 | D-09120 Chemnitz Telefon: +49 371 5277-0 | Telefax: +49 371 5277-100
[email protected] | www.cetex.de
Stroje pro klasické textilní aplikace; Stroje pro technické textilie; Zpracovatelské stroje pro
textilem vyztužené aplikace; Zvláštní obráběcí stroje; Měřící a kontrolní přístroje; Pohonová a
řídící technika; Vývoj softwaru; Dynamika a akustika strojů; Mechanika proudění
X X X
6/46
CeWOTec gGmbH Lassallestraße 14 | D-09117 Chemnitz
Telefon: +49 371 27104-26 | Telefax: +49 371 27104-28 [email protected] | www.cewotec.de
Tenké vrstvy CVD/PVD/DLC; Plazmové navařování (plasma transferred arc ); Obloukové svařování
elektrodou v inertním plynu; Vakuové kalení; Kalení v atmosféře inertních plynů
Plazmová nitridace; Řádkovací (elektronová) mikroskopie; Energeticky disperzní rentgenová
spektroskopie (EDX); Optická emisní spektroskopie s doutnavým výbojem (GDOS) Tribomechanické
testování vrstev
X
DBI Gas- und Umwelttechnik GmbH Karl-Heine-Straße 109/111 | D-04229 Leipzig
Telefon: +49 341 24571-11 | Telefax: +49 341 24571-36 [email protected] | www.dbi-gut.de
Těžba ropy a plynu, ukládání plynu; Plynovody a plynárenské sítě; Využití plynu;
Chemie a technika pro měření plynů X X X
DBI - Gastechnologisches Institut gGmbH Freiberg Halsbrücker Straße 34 | D-09599 Freiberg
Telefon: +49 3731 4195-310 | Telefax: +49 3731 4195-319
[email protected] | www.dbi-gti.de
Těžba ropy a plynu, ukládání plynu; Plynovody a plynárenské sítě; Využití plynu; Chemie a technika
pro měření plynů X X X
DGFZ – Dresdner Grundwasserforschungszentrum Meraner Straße 10 | D-01217 Dresden
Telefon: +49 351 40506-70 | Telefax: +49 351 40506-79 [email protected] | www.dgfz.de
Vývoj inovativních řešení pro úpravu průmyslových a důlních vod; Rozvoj metrologie a vzorkovací
techniky; Výzkumné procesy podzemních zásobníků plynu; Rozvoj strategií pro řízení
množství vody a řízení jakosti
X X
EBF Dresden GmbH Clara-Zetkin-Straße 31 | D-01159 Dresden
Telefon: +49 351 42291-0 | Telefax: +49 351 42291-19 [email protected] | www.ebf-dresden.de
Vývojové a konstrukční služby pro stroje a vybavení zaměřené na aplikaci v praxi; Vývoj vědecko-technických základů pro produkty a postupy; Látkové aplikace/aplikační řešení v oblasti
ochranných a konstrukčních materiálů; Testování materiálu a montážních celků
X X X
7/46
Elektrische Automatisierungs- und Antriebstechnik EAAT GmbH Chemnitz
Annaberger Straße 231 | D-09120 Chemnitz Telefon: +49 371 5301911 | Telefax: +49 371 5301913
[email protected] | www.eaat.de
Měnič frekvence; Magnetická ložiska E-mobilita; Dodávky elektrického proudu; Lineární a
elektrické přímočaré pohony X
Forschungsinstitut für Leder und Kunststoffbahnen (FILK) gGmbH
Meißner Ring 1-5 | D-09599 Freiberg Telefon: +49 3731 366-0 | Telefax: +49 3731 366-130
[email protected] | www.filkfreiberg.de
Aplikovaný výzkum materiálů; Analytický vývoj metod; Testování a charakteristika
materiálů; Vědecké posudky/expertízy; Transfer a propojování poznatků
X X X X X
ICM – Institut Chemnitzer Maschinen- und Anlagenbau e. V.
Otto-Schmerbach-Straße 19 | D-09117 Chemnitz Telefon: +49 371 27836-101 | Telefax: +49 371 27836-
104 [email protected] | www.icm-chemnitz.de
Montážní celky pro výrobu obráběcích a speciálních strojů; Retrofit a automatizace strojů; Lékařská technika; Vnitřní vysokotlaké tváření;
Vývoj zkušebního zařízení a prototypů; Zpracování gumy a plastů; Vývoj sítí a technologií; Tovární plánování, systémové studie
X X X
IMA Materialforschung und Anwendungstechnik GmbH Wilhelmine-Reichard-Ring 4 | D-01109 Dresden
Telefon: +49 351 8837-0 | Telefax: +49 351 8837-6312 [email protected] | www.ima-dresden.de
Testování struktur a komponentů; Základní pokusy, statické a dynamické; Testování ve skutečné
velikosti; Zkušební provoz a vyhodnocení naměřených dat; Zpracování testovacích
technologií a zkušebních systémů; Analýza pevnosti a analýza metodou konečných prvků;
Vývoj kompozit, jejich výroba a testování; Stanovení parametrů materiálu; Databanka
materiálů pro konstruování, výpočty a simulaci
X
8/46
IMM Gruppe Leipziger Straße 32 | D-09648 Mittweida
Telefon: +49 3727 6205-0 | Telefax: +49 3727 6205-220 [email protected] | www.imm-gruppe.de
Vývoj hardwaru, softwaru a mikroprogramů; Výroba prototypů; Sériová výroba; Aplikace;
Projektový management; Dotační management X X X
Institut für Holztechnologie Dresden gemeinnützige GmbH
Zellescher Weg 24 | D-01217 Dresden Telefon: +49 351 4662-0 | Telefax: +49 351 4662-211
[email protected] | www.ihd-dresden.de
Vývoj materiálů a produktů; Vývoj technologie pro zpracování a opracování dřeva; Výzkum v oblasti
využívání surovin, ochrany dřeva, modifikace; Vývoj testovacích metod pro kontrolu produktů a zajištění
kvality; Základní výzkum v tradičních oblastech dřevařské biologie, chemie a fyziky;
Certifikace systému řízení jakosti (QM)
X X X X X
9/46
Institut für Korrosionsschutz Dresden GmbH Gostritzer Straße 65 | D-01217 Dresden
Telefon: +49 351 8717100 | Telefax: +49 351 8717150 [email protected] | www.iks-dresden.de
Korozní chování kovových materiálů v diverzních médiích; Korozní mechanismy; Mechanicko-mediální
chování materiálu; Kompozitní materiály/spoje; Metalické nátěry; Příprava povrchových ploch;
Antikorozní nátěry; Dočasná antikorozní ochrana/obaly; Metody, zařízení a přístroje na
testování koroze
X X
Institut für Luft- und Kältetechnik gGmbH Bertolt-Brecht-Allee 20 | D-01309 Dresden
Telefon: +49 351 4081-520 | Telefax: +49 351 4081-525 [email protected] | www.ilkdresden.de
Kryotechnologie a kryofyzika; Kryomedicína a kryobiologie; Chladící technika; Tepelné pumpy; Přenos tepla a látek; Chladící a pracovní látky, hodnoty látek; Tepelná, chladící a klimatizační
technika; Proudící technika a akustika; Udržování čistoty ovzduší, separace částic, čištění vzduchu; Využívání solární energie; Aplikovaná energetická
technika; Úprava vody; Materiálové inženýrství; Měřící technika a senzorika
X X X
Institut für Mechatronik e. V. Reichenhainer Straße 88 | D-09126 Chemnitz
Telefon: +49 371 531-19690 | Telefax: +49 371 531-19699
[email protected] | www.ifm-chemnitz.de
Energie a životní prostředí; Zdraví a lékařství; Letectví a astronautika; Produkce a postupy;
Doprava a mobilita X X X
Institut für Nichtklassische Chemie e. V. an der Universität Leipzig
Permoserstrasse 15 | D-04318 Leipzig Telefon: +49 341 235-2214 | Telefax: +49 341 235-2701 [email protected] | http://www.uni-leipzig.de/inc/
Adsorpce; Bioplyn a biomethan; Vysoký tlak a vlastnosti materiálu; Katalyzátory a reakce při
vysokých teplotách; Nanoporézní a nanoskalické pevné látky; Úprava vody a odpadní vody; Mikrovlnná
a ultrazvuková technika; Analýza pro zákazníky a doprovodná analýza procesů
X X X
10/46
ITW e. V. Chemnitz – Institut für innovative Technologien Neefestraße 88 | D-09116 Chemnitz
Telefon: +49 371 38252-0 | Telefax: +49 371 38252-10 [email protected] | www.itw-chemnitz.de
Mechanický vývoj, mechatronické systémy Řídící a pohonová technika, robotika, manipulační technika, systémy na radiové bázi; Řezání vodním
paprskem, laserové procesy s vodním vedením paprsku, prototypy nářadí, nové technologie nástrojů
2/3 D zpracování obrazu, optická 3D digitalizace, mikroměřící zařízení, přístroje na měření emisí a
teploty, povrchová měřící technika; Přenos technologií
X X X
Kunststoff-Zentrum in Leipzig gGmbH (KuZ) Erich-Zeigner-Allee 44 | D-04229 Leipzig
Telefon: +49 341 4941-500 | Telefax: +49 341 4941-555 [email protected] | www.kuz-leipzig.de
Technologická a energetická optimalizace výrobních procesů; Mikrovstřikování a
mikrostruktury; Integrace funkcí; Vysoce kvalitní povrchy; Kombinace materiálů a postupů; Inovativní
spárování a spojování; Zkušební technologie
X X X
LASERVORM GmbH Südstraße 8 | D-09648 Altmittweida
Telefon: +49 3727 9974-0 | Telefax: +49 3727 9974-10 [email protected] | www.laservorm.com
Laserové svařování; Laserové tvrzení; Obloukové laserové svařování; Laserové strojírenství;
Technologické poradenství X
LIM Laserinstitut Mittelsachsen GmbH Technikumplatz 17 | D-09648 Mittweida
Telefon: +49 3727 581401 | Telefax: +49 3727 581496 [email protected] | www.lim-gmbh.com
Mikrostrukturování; Laserové slinování; Segregace vrstev; Modifikace povrchů; Laserové zpracování;
Laserové komponenty; Simulace X X X
NILES-SIMMONS-HEGENSCHEIDT GmbH Zwickauer Straße 355 | D-09117 Chemnitz
Telefon: +49 371 8020 | Telefax: +49 371 852578 [email protected] | www.niles-simmons.de
CNC centrum pro soustružení a frézování; speciální stroje; Vertikální soustruhy; Plánování a realizace komplet. výrob. linek pro aut. průmysl (projekty na klíč); Plánování a realizace dílen a výrob. hal pro
výrobu a opravu železnič. soukolí
X X
11/46
Papiertechnische Stiftung Heßstraße 134 | D-80797 München | Tel.: +49 89
12146-0 Pirnaer Straße 134 | D-01809 Heidenau | Tel.: +49
3529 551-60 [email protected] | www.ptspaper.de
Vývoj trvalých papírových a obalových produktů šetrných k životnímu prostředí; Vývoj biomateriálu pro
stavby z lehkých materiálů, lehké konstrukce a speciální aplikace; Získávání druhotných surovin z
odpadních látek; Optimalizace oběhu vody a čištění odpadních vod; Redukce spotřeby energie
X X X X
Sächsisches Textilforschungs institut e. V. (STFI) Annaberger Straße 240 | D-09125 Chemnitz
Telefon: +49 371 52740 | Telefax: +49 371 5274153 [email protected] | www.stfi.de
Kompetenční centrum pro netkané látky; Inovační centrum pro technické textilie;
Centrum pro transfer; Akreditovaná zkušebna textilních materiálů; Certifikace ochranných textilií
X X X X X
SC-Kapitalbeteiligungsgesellschaft mbH Bahnhofstraße 61 | D-09111 Chemnitz
Telefon: +49 371 99-1200 | Telefax: +49 371 99-1209 [email protected] | www.sc-kapital.de
Financování inovací a investic
SID – Sächsisches Institut für die Druckindustrie GmbH Mommsenstraße 2 | D-04329 Leipzig
Telefon: +49 341 25942-0 | Telefax: +49 341 25942-99 [email protected] | www.sidleipzig.de
Technická optimalizace procesů v ofsetovém tisku; Alternativní tiskařské postupy; Další zpracování tisku;
Měření a zkoušky ke kontrole nastavení strojů a tiskového procesu; Speciální měřící přístroje pro výrobce strojů; Funkční úprava povrchů; Potisk
obalových materiálů
X X
SITEC Industrietechnologie GmbH Bornaer Straße 192 | D-09114 Chemnitz
Telefon: +49 371 4708-241 | Telefax: +49 371 4708-240
[email protected] | www.sitec-technology.de
Vývoj technologie a výroba prototypů; Vytváření procesů a plánování zařízení; Projektový
management; Konstrukce; Výroba a montáž; Servis
12/46
TISORA Sondermaschinen GmbH Nordstraße 46 | D-09113 Chemnitz
Telefon: +49 371 461140 | Telefax: +49 371 4611447 [email protected] | www.tisora.de
Vývoj a řízení projektu; Speciální stroje pro obrábění, výrobu, manipulaci, montáž, testování a jejich
propojení; Kompletní zařízení; Nástroje, přípravky a prvky strojů; Speciální součástky pro výrobce strojů a
zařízení pro potravinářský průmysl, automotive a výrobce armatur; Speciální
součástky pro využití v letec. a optick. prům.
X X X
Verband Innovativer Unternehmen e. V. (VIU) Boxhagener Straße 119 | D-10245 Berlin
Telefon: +49 30 44055020 | Telefax: +49 30 4406297 [email protected] | www.viunet.de
Zájmová zastoupení inovujících MSP
Wirtschaftsförderung Sachsen GmbH Bertolt-Brecht-Allee 22 | D-01309 Dresden
Telefon: +49 351 2138-0 | Telefax: +49 351 2138-399 www.wfs.sachsen.de
Propagace lokality a akvizice investorů pro Svobodný stát Sasko, otevírání trhu
Chmelařský institut, s.r.o., Kadaňská 2525, 415 732 111, 415 732 150, [email protected],
www.chizatec.cz
Vědeckovýzkumná činnost na úseku pěstování, sklizně chmele a posklizňové úpravy chmele;
Novošlechtění chmele, udržovací šlechtění chmele, množení odrůd; Řešení ekologizace výroby a
životního prostředí chmelařských oblastí, ochrany a kvality
X
Rekultivační Výstavba Most, a.s., Antonína Dvořáka 2165/20, 476 208 811, 476 702 913, 476 208 829,
[email protected], www.rvm.cz
Kompletní rekultivace půd devastovaných důlní a průmyslovou činností - kultivace a sanace
devastovaných půd - terénní úpravy, zakládání a údržba nově vysázených lesů, polí a luk - sadové a
parkové úpravy - renovace a výstavba polních a lesních cest, odvodňovacích nebo zavlažovacích
příkopů - projekční a inženýrsko poradenské práce
X X X
13/46
Severočeské doly, a.s., Boženy Němcové 5359, 474 692 303, 474 333 179, 474 652 264, 474 604 211,
[email protected], www.sdas.cz Těžba, úprava a odbyt hnědého uhlí X X X
Technologický park Chomutov o.p.s., Cihlářská 4132, 474 621 774, 474 622 619, [email protected],
www.tpcv.cz
Zaměření na rekvalifikace a podpora rozvoje prac. sil a příležitostí s podporou IT technologií a se
zaměřením na nové trendy především v oblasti nekonvenčních zdrojů a enviromen. technologií
X
Výzkumný ústav anorganické chemie, a.s., Revoluční 84, 475 309 222, 475 309 274, [email protected],
www.vuanch.cz
Výzkum zaměřený na výrobní procesy, ve kterých dochází k chemickým reakcím, nebo ve kterých se používají chemicko-inženýrské operace, nebo ve
kterých vznikají plynné, kapalné nebo tuhé odpady, zneškodňování exhalací, anal.chemie
X
AGC Flat Glass Czech, a.s., člen AGC Group, Sklářská 450, 417 501 111, 417 502 121, [email protected]
flatglass.com, www.aqc-flatglass.cz
Vývoj a výroba plochého skla a jeho atributů s využitím laserů při detekci vad a měření hladiny
skloviny v pecích, využití kyslíku pro podporu spalování plynu v tavících pecích
X X
Elektroporcelán Louny, a.s., Postoloprtská 268, 415 622 111, 415 622 112, [email protected], www.epl.cz
Vývoj technologicky náročných výrobků z elektrotechnického porcelánu, vývoj výrobků z
korundové keramiky, vývoj keramických jader pro přesné lití a testování plastických i neplastických
surovin
X
Výzkumný ústav pro hnědé uhlí, a.s., Budovatelů 2830, 476 208 601, 476 706 948, [email protected],
www.vuhu.cz
Komplexní problematika těžby uhlí, zejména povrchovým způsobem, úpravy a užití uhlí, využití
produktů spalování uhlí, ochrana a tvorba nezávadného životního a přírodního prostředí
X
14/46
Saltek, s.r.o., Drážďanská 85, 475 655 511, 475 622 213, [email protected], www.saltek.cz
Vývoj a výroba přepěťových ochran, telekomunikačních napájecích sítí a odrušovacích filtrů
X
STROJ-UNION spol. s r.o., Teplická 395, 405 02 Děčín 4, 412 531 381, [email protected], www.strojunion.cz
Strojírenský podnik zaměřený na vývoj a výrobu podávacích systémů, jednoúčelových strojů, nástrojů a
strojních dílů X
NEWTE spol. s r.o., Jateční 847, 415 01 Teplice, 417 536 531, [email protected], http://newte.cz
Hlavní činností společnosti je řešení úkolů z oblasti řízení pracovních strojů a technologií, včetně následné
realizace řídicích systémů, dále projekce a výroba elektrických rozváděčů pro automatizaci či pro měření
a regulaci, vývoj a výroba jednoúčelových strojů a výroba elektronických modulů pro automatizaci.
X
DAM Ústí nad Labem, s.r.o., U Tonasa 2, 403 31 Neštěmice, 476 507 325, [email protected],
www.dam-ul.cz
Kromě kovoobrábění, zámečnictví a výroby ocelových konstrukcí se firma podílí také na vývoji nových strojů
z produkce TOS Varnsdorf, a.s. a inovacích funkcí stávajících strojů.
X
Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s., Revoluční 1930/86, 400 32 Ústí nad Labem, 477 161 111,
[email protected], www.spolchemie.cz
Firma je jedním z předních výrobců syntetických pryskyřic v Evropě a vyrábí také další chemické látky.
X
15/46
Podnikatelské centrum RUMBURK, VTP, s.r.o., Matusova 982, 412 332 347, 412 332 347,
[email protected], www.pc-vtp-rumburk.cz
VTP Rumburk vznikl v rámci posílení infrastruktury pro rozvoj a posilování vazeb výzkumu a vývoje na
průmysl - podpora průmyslového výzkumu, technologického rozvoje a inovace
X X
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Pasteurova 3544/1, Ústí nad Labem, 475 286 210,
[email protected], www.ujep.cz
Univerzita vyvíjí tvůrčí činnost v oblasti přírodních i společenských věd, zabývá se uměleckou činností i problematikou životního prostředí a zdravotnictví.
X X
Universität Leipzig, Ritterstraße 26, 04109 Leipzig, +49 341 97-3002 0, [email protected],
www.zv.uni-leipzig.de
Univerzita se dostává mezi špičkové evropské univerzity a mezinárodně uznávané výzkumné a vzdělávací instituce. V současnosti se v oblasti
výzkumu orientuje na nanotechnologie, biotechnologie a biomedicína, výzkum v oblasti vyšších mentálních funkcí, životní prostředí a
biodiverzita.
X X X X
Techniche Universität Dresden, Weißbachstr. 7, 01062 Dresden, +49 351 463-32583, hannes.lehmann@tu-
dresden.de, http://tu-dresden.de
Univerzita je univerzitou humanitních, přírodních a technických věd. V současnosti se v oblasti výzkumu
orientuje na zdravotní vědy, biomedicína a bioinženýrství, informační technologie a
mikroelektroniku, inteligentní materiály a struktury, kulturu a poznání, energii a životní prostředí.
X X X X X
Technische Univerzsität Chemnitz, Straße der Nationen 62, 09107 Chemnitz, +49 (03 71)5 31 10 030, [email protected], www.tu-
chemnitz.de
Klíčové oblasti, kterých se univerzita v oblasti výzkumu věnuje, jsou energeticky úsporné výrobní
procesy, lidský faktor v technologii a inteligentní systémy a materiály.
X X X X X X
Technische Universität Bergakademie Freiberg, Akademiestraße 6, 09599 Freiberg, +49 (0)3731/39-
2552, [email protected], http://tu-freiberg.de
Klíčové oblasti, kterým se univerzita v oblasti výzkumu věnuje, jsou matematika a informatika,
chemie a fyzika, geoinženýrství a hornictví, mechanika, procesy a energetické inženýrství,
nauka o materiálu, ekonomika.
X X X X
Internationales Hochschulinstitut Zittau, Markt 23, 02763 Klíčové oblasti, kterým se univerzita v oblasti X X
16/46
Zittau, +49 3583 612713, [email protected], www.ihi-zittau.de
výzkumu věnuje, jsou controling a management životního prostředí, řízení inovací, mezinárodní
management, řízení výroby a informační technologie, sociální vědy
Hochschule für Technik, Wirtschaft und Kultur Leipzig, Postfach 30 11 66, 04251 Leipzig, +49 341 3076-6536,
[email protected], www.htwk-leipzig.de
Klíčové oblasti, kterým se univerzita v oblasti výzkumu věnuje, jsou stavebnictví a energie,
inženýrství a ekonomika, life science a engineering, média a informace
X X X X X
Hochschule Mittweida, University of Applied Sciences, Technikuplatz 17, 09648 Mittweida, +49 (0) 3727 58-0, [email protected], www.hs-mittweida.de
Klíčové oblasti, kterým se univerzita v oblasti výzkumu věnuje, jsou laserové technologie, produkt a proces vývoje, inteligentní systémy v technice a
přírodních vědách, inovativní mediální technologie, výzvy hospodářských a globálních změn.
X X X X
Westsächsische Hochule Zwickau, Dr.-Friedrichs-Ring 2A, 08056 Zwickau, +49 (0375) 536 0, [email protected], www.fh-zwickau.de
Klíčové oblasti, kterým se univerzita v oblasti výzkumu věnuje, jsou mobilita a motorová vozidla,
energetická účinnost a zdraví. X X X
Celkem oborů 19 36 16 11 12 22 14
Zdroj: Forschungsatlas Sachsen 2012 a vlastní rešerše dostupných údajů
17/46
V této první části této části studie jsou tabulkovou formou prezentovány organizace a
subjekty, které zastřešují různé oblasti výzkumu a vývoje v české i saské straně. Jejich
zaměření také představuje významný potenciál pro rozvoj stávající či nové přeshraniční
spolupráce. Jednoduchou formou byly prezentovány oblasti/obory, kterými se zabývají.
Pro potřeby definování společných oborů s potenciálem přeshraniční spolupráce byl brán
zřetel na doporučení z první části Návrhu konceptu Inovačního centra Ústeckého kraje, tj.
zohlednit zejména tradiční obory, kdy i po konzultaci s partnery projektu byly také potvrzeny
a mírně rozšířeny. Jedná se zejména o obory, kdy se prolínají možnosti výrobní kooperace a
spolupráce v oblasti VaV, a které byly uvedeny již výše v tabulce. Obecně se jedná o:
Strojírenství,
chemický průmysl a nové materiály,
informační a komunikační technologie,
energie a životní prostředí,
mikro-, nano- a optotechnologie,
biomedicína a lékařská technika,
biotechnologie.
V rámci výše uvedených oblastí je potřeba dále upozornit na obory – obalové techniky,
zpracování plastů a povrchových úprav. Jedná se o obory, které se prolínají několika výše
uvedenými oblastmi a ze strany níže uvedených subjektů se jedná o důležité obory možné
aktivní spolupráce v oblasti VaV na obou stranách hranice.
Z těchto oborů a oblastí pak následně byly vybrány subjekty, které byly osloveny, zda by
měly zájem o možnou spolupráci v jakém směru a zda v této spolupráci vidí nějaký potenciál.
V následující části uvádíme ty, s nimiž se podařilo uskutečnit v daném čase přímá jednání.
2 Potenciální spolupracující subjekty inovačního prostředí
V této kapitole jsou popsány možné subjekty vhodné pro spolupráci i na základě
vydefinovaných společenských oborů. Pro jednání byly osloveny dva základní typy subjektů
a to typu sdružení (sdružující řadu menších podniků v oblasti výroby či zastřešující jejich
výzkumné a prodejní aktivity). Dále přímé oslovení malých a středních podniků, zejména
z oblasti strojírenství, zpracování plastů atp., které jsou aktivní i v oblasti vlastního výzkumu
a vývoje.
Ze zrealizovaných jednání a setkání se subjekty na německé straně se budoucí spolupráci
nebrání žádný subjekt. Existují však dílčí omezení, které shrneme v závěru této kapitoly.
Podkladem pro výběr subjektů z jednotlivých oborů bylo také jednání se samotnými partnery
projektu. V rámci konzultace s partnerem projektu společnosti Institut Chemnitzer Maschinen
– und Anlangenbau e.V. (ICM) ze dne 16. 10. 2013, která byla primárně zaměřena na obsah
a strukturu inovačního centra se řešila i oblast spolupráce s různými subjekty na Saské
straně s ohledem na vytipované obory. Na základě této diskuze partner projektu projevil
zájem o budoucí spolupráci. Jednání s WFE GmbH, jež zastupoval Matthias Lißke, proběhlo
na Kooperační burze dodavatelského průmyslu Krušnohoří 23. 10. 2013.
18/46
2.1 ICM
Jedná se o společnost založenou v roce 1992. Svých charakterem odpovídá
připravovanému inovačnímu centru. Společnost je primárně zaměřena na oblast strojírenství.
Roční obrat společnosti tvoří 3 mil. €. Aktuální počet zaměstnanců je 40 osob a z toho tvoří
polovinu konstruktéři, kteří se podílejí na vlastním výzkumu a vývoji. Tato činnost pokrývá
přibližně 1/3 nákladů. Další 2/3 nákladů společnosti je pokryto prostřednictvím účasti
v projektech VaV a tvorbě sítí MSP v oblasti VaV.
Společnost plánuje další rozvoj a do roku 2020 plánuje mít min. 100 zaměstnanců a svoji
činnost přesunout i nad rámec regionu Sasko.
Jako klíčové oblasti pro možnou budoucí spolupráci vidí možnost rozšíření sítí MSP i na
českou stranu i prostřednictvím právě inovačního centra, ve kterých společnost vidí velký
potenciál pro rozvoj regionu.
Mezi hlavní obory spolupráce vidí strojírenství a také obory směřující ke zlepšení životního
prostředí. Mezi které primárně dle jejich názoru patří obnovitelné zdroje energie zejména
rychle rostoucí dřeviny. V těchto oborech spatřují velký potenciál i z pohledu toho, že ve
svých základech vycházejí z tradičních oborů Ústeckého kraje, jakým je strojírenství a těžba
nerostných surovin.
Jak souvisí těžba nerostných surovin s obnovitelnými zdroji energie a ty se strojírenstvím?
V rámci rekultivací vznikají rozsáhlé plochy, které mohou být vhodné právě pro pěstování
rychle rostoucích dřevin. Pro jejich průmyslové využití je potřeba výroba a vývoj secích
strojů, ale také metod efektivního zpracování a energetického využití koncového produktu.
Z toho je patrná i vazba na oblast strojírenství, které má svou tradici nejen v Ústeckém kraji,
ale také v Sasku.
Potenciál spolupráce se společností ICM, tak lze spatřovat v přípravě budoucích společných
VaV projektů zaměřených právě tímto směrem, případně zprostředkování možnosti pro
využití výsledků VaV při zavádění do praxe na české straně hranice.
2.2 BECKMAN-INSTITUT für Technologieentwicklung e.V.
Tato organizace již v minulosti byla aktivní při vzájemné česko-německé spolupráci.
Společnost se zabývá výzkumem a vývoje v oblasti 3D modelování a návrhem prototypů. I
z tohoto důvodu byla oslovena společně jako ostatní firmy na Kooperační burze
dodavatelského průmyslu Krušnohoří 2013 v Annaberg-Buchholz.
Po představení činnosti centra a možných oblastí spolupráce vidí také možný potenciál ve
spolupráci v oblasti společných projektů v oblasti vývoje, kde může nabídnout své znalosti a
zkušenosti při vývoji nových či úpravě stávajících výrobků.
2.3 Brandes Technik GmbH
K jednání s touto společností stejně jako u ostatních byla využita Kooperační burza
dodavatelského průmyslu Krušnohoří 2013. K oslovení této společnosti došlo z několika
19/46
důvodů. Vyrábí a zpracovává součástky pro široký segment oborů od strojírenství,
nábytkářství až pro segment služeb. V rámci svého rozvoje si zajišťuje vlastní vývoj a
modernizaci výrobků na základě potřeb svých zákazníků. V neposlední řadě již navazuje
kontakty s podniky na české straně hranice.
Při jednání s nimi jim byl představen koncept centra jeho předpokládané činnosti. Spolupráci
na případných projektech se nebrání zejména s očekáváním získávání kontaktů na malé a
stření podniky na české straně, ale také v případě realizace společných projektů v oblasti
výzkumu a vývoje v oborech jejich podnikání.
2.4 Fertigungsmettalbau GmbH
Jedná se firmu patřící mezi malé a střední podniky, vyrábějící součástky pro oblast
strojírenství a automobilového průmyslu, a dle jejich požadavků se dílčím způsobem podílejí
na vývoji výrobních a montážních procesů včetně výroby nástrojů a přípravy pro tyto
procesy.
Možnost kooperace s daným inovačním centrem ve spolupráci na vývoji a výzkumu vzešlého
z podnikatelské sféry ve výše uvedených oblastech nevidí zásadní problém. Hlavní omezení
vidí zejména v jazykové bariéře nejen ze strany českých podniků, ale i jejich vlastních
nedostatků ve schopnosti komunikovat jiným než německým jazykem. I přesto se pokoušejí
navazovat kontakty a o spolupráci s českými podniky.
2.5 IMPRO e.V. Zentrum Präzisonsmechanik
Sdružení malých podniků v oblasti obrábění a kovovýroby, kteří se specializují na
malosériovou výrobu, bylo osloveno z důvodu pokrytí co největšího množství subjektů, které
mají potenciál pro spolupráci s inovačním centrem.
Jejich zaměření není přímo v oblasti výzkumu a vývoje, většina jejich zakázek vychází z již
zpracované projektové dokumentace a v případě potřeby o vývojovou činnost poptávají u
organizací nabízející obdobné spektrum činností jako ICM.
V principu se sami ani za své členy spolupráci nebrání. S ohledem na výrobní charakter však
již potřebují konkrétní nabídku na možnou součinnost a aktivity, které by mohli nabídnout oni
či naopak centrum či podniky na české straně. Hlavní přínos takovéto spolupráce vidí
zejména v obnovení kontaktů, které zde měli v minulých desetiletích.
Velký potenciál spolupráce vidí v oblasti Lidských zdrojů – tj. neváhali by přijímat do
pracovního poměru odborné pracovníky z Čech, jelikož jejich členové pociťují již nyní
nedostatek těchto odborníků a tato situace se zhorší odchodem kvalitních pracovníků do
důchodu.
2.6 Westsächsische Hochschule Zwickau
Univerzity jako takové představují subjekty, které jsou aktivní oblasti výzkumu a vývoje a
podílejí se na celé řadě výzkumných projektů v kooperaci s různými subjekty komerčního i
20/46
nekomerčního charakteru. Představují tak jednoznačně klíčové subjekty pro budoucí
spolupráci.
V obecné rovině se již univerzita v současné době podílí či podílela na výzkumných
projektech společně se subjekty na české straně hranic. Má vlastní bohaté zkušenosti
v oblasti VaV a také vazby na firemní základnu v oblasti VaV zejména na německé straně
hranic.
Stejně jako ostatní subjekty již s ohledem na svůj charakter se nebrání potenciální spolupráci
s českými firmami i s připravovaným inovačním centrem, ovšem blíže jsou k danému tématu
schopni se vyjádřit až při konkrétní nabídce spolupráce. Vyžaduje však bližší specifikaci
činností centra. Přímý závazek tak od tohoto subjektu v době zpracování této studie nebyl
potvrzen. Šlo spíše o obecné shrnutí možností spolupráce bez stanovení konkrétních oborů.
2.7 Shrnutí
Obecně lze říci, že možnosti přeshraniční spolupráce se na německé straně nebrání žádný
z oslovených a vytipovaných subjektů.
Svoji spolupráci jsou ochotni směřovat jak čistě na výrobní bázi tak i možnosti účasti na
společných výzkumných projektech. U subjektů MSP zejména menšího charakteru,
rozsáhlejší spolupráci na větších projektech je možné očekávat zejména od subjektů typu
ICM či univerzit.
Mezi hlavní bariéry konkrétní spolupráce vidí zejména jazykovou připravenost na obou
stranách, tj. jsou si vědomi i vlastní nedostatečné jazykové vybavenosti jiným jazykem než
německým.
U některých firem lze spatřovat omezení zejména z pohledu toho, že v saském regionu mají
pouze pobočky výrobního a obchodního rázu a výzkum jako takový se řeší v jiné spolkové
zemi, kde má sídlo mateřská společnost. Primárně se i tak spolupráci s českými firmami
nebrání, ale v oblasti Česko-Sasko vidí spíše spolupráci na výrobní bázi, jelikož vývoj
probíhá jinde, kde je navázán na místní univerzity a spolupráce probíhá zejména s firmami
v Plzeňském kraji. Toto byl případ společnosti AVS – Ing. J.Römer GmBH.
21/46
3 SWOT analýza regionů
V následující tabulce jsou souhrnně definovány silné a slabé stránky obou regionů, a to
včetně příležitostí a ohrožení, které Ústecký kraj a Sasko mají.
Tabulka 2: SWOT analýza
Silné stránky Slabé stránky
Tradiční obory na obou stranách hranice, zejména oblasti strojírenství, chemie, kovovýroby. Na české straně i těžební obory.
Navazující „nové obory“ související s rekultivacemi, obnovou krajiny, OZE.
Velký potenciál v oblasti rozvoje oborů nanotechnologií a biomedicíny.
Existence infrastruktury v oblasti výzkumu a vývoje.
Značný potenciál tradičních oborů pro vzájemnou přeshraniční spolupráci ve výrobě, ale i výzkumu a vývoji.
Fungující subjekty typu inovačních center zejména na německé straně.
Postupný růst zájmu komerčních subjektů o spolupráci s veřejnými VaV organizacemi.
Sídla univerzit s tradicí v oblasti technických oborů zejména na saské straně.
Sílící trend rozvoje technického vzdělávání na univerzitě i v Ústeckém kraji.
Existující nástroje na podporu studentů a absolventů na obou stranách hranice.
Hustá dopravní síť.
Nízká finanční síla většiny MSP pro rozvoj inovací na obou stranách hranice.
Výrazné zastoupení částí regionů, vyžadujících soustředěnou podporu státu na české straně.
Obtížné uplatnění absolventů na trhu práce především na české straně.
Vysoká míra nezaměstnanosti a vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti spojených s nízkou kvalifikací nezaměstnaných zejména na české straně.
Odchod mladých dobře kvalifikovaných pracovních sil kvůli nedostatečné perspektivě zejména na české straně.
Chybějící pracovníci zejména technických oborů na obou stranách hranice (nevhodná vzdělanostní struktura zejména na české straně, vliv demografické křivky na obou stranách hranice).
Chybějící komunikační platforma zajišťující sdílení aktuálních klíčových potřeb a požadavků na obou stranách hranice.
Nízká vazba mezi akademickým výzkumem a jeho komerčním uplatnění.
Nedostatečný počet výzkumných a vědeckých pracovníků v regionech (zejména na české straně, daný krátkodobou existencí technických oborů na regionální VŠ).
Příležitosti Hrozby
Zájem o spolupráci v oblasti obchodní a výrobní spolupráce, ale také v oblasti výzkumu a vývoje.
Další rozvoj nových a perspektivních odvětví.
Velký potenciál pro rozvoj oblasti obalové techniky, výroby obalů.
Podpora malého a středního podnikání.
Hospodářský růst zejména saské straně, pozvolné oživení hospodářství a růst i na české straně.
Chybějící stabilní partner pro koordinaci a rozvoj spolupráce nezávisle na dotacích zastupující klíčové subjekty na české straně.
Nekoordinovaná či chybějící podpora tradičních oborů na české straně.
Stejná situace je i v cílené podpoře existujícího výzkumu a vývoje, nízká spolupráce veřejných subjektů v oblasti výzkumu a vývoje.
22/46
Potenciál MSP v oblasti výzkumu a vývoje v případě sdružení jejich výzkumných kapacit.
Snaha o rozvoj další politické a hospodářské spolupráce na obou stranách hranice.
Příchod vzdělaných a kvalifikovaných obyvatel z jiných regionů a ze zahraničí.
Cílená podpora doktorského studia zejména technických a přírodovědných oborů.
Nevyužití potenciálu regionálních univerzit či univerzit mající v regionu detašovaná pracoviště.
Růst sociálního napětí spojený s nárůstem podílu sociálně slabších skupin obyvatelstva a sociální segregace obyvatel v některých lokalitách.
Přetrvávající migrace mladých a vzdělaných lidí zejména z Ústeckého kraje.
Zdroj: vlastní šetření a Studie rozvoje Česko – Saského příhraničí
23/46
4 Využití silných stránek regionů
Definované slabé stránky a hrozby lze z velké většiny minimalizovat či eliminovat s využitím
silných stránek a příležitostí, které oba regiony skýtají.
Oba regiony se musí více zaměřit na tradiční obory, možnost využití široké základny
v těchto oborech malých a středních firem, kdy řada z nich má i potenciál účasti na rozvoji
inovací a spolupráci v rámci těchto projektů.
Výhodou obou regionů je, že na tyto obory navazují další a umožňují jejich další propojování.
Jako obory s vysokým potenciálem pro další rozvoj jsou obory z oblasti techniky
životního prostředí, navazující na těžební průmysl, resp. na rekultivaci vytěžených ploch a
využití pro obnovitelné zdroje a jejich energetické využití.
Existuje tak potenciál pro uplatnění jak vysoce kvalifikovaných odborníků v oblasti výzkumu a
vývoje ve výše uvedených oborech, ale i pracovníků s nižší kvalifikací podílejících se na
výrobě strojů. Tento směr se tak může stát faktorem snižující nezaměstnanost u osob
s nízkou kvalifikací a na druhou stranu zajistit pracovní uplatnění a pozice pro odborné
pracovníky, kteří v současné době míří často do jiných regionů.
Tyto tradiční obory doplňují rychle se rozvíjející obory nanotechnologie a biomedicíny,
které mají pro další rozvoj kraje značný potenciál a svým rostoucím významem se blíží
tradičním oborům.
Zásadní politikou obou stran by tak měla být podpora těchto oborů a jejich rozvoje od
podpory výrobní činnosti, tak i s ní úzce souvisejícího výzkumu a vývoje.
Oba regiony již v současné době disponují značnou kapacitou infrastruktury určené
pro výzkum a vývoj – vědeckotechnické parky, univerzity, ale i výzkumné ústavy.
Úzkou koordinací jejich využití a možnosti propojení s komerční sférou zejména jejich
„zpřístupnění“ pro potřeby malých a středních podniků přinese kraji zlepšení situace těchto
podniků, resp. využití jejich inovačního potenciálu.
Ochota spolupráce osvědčených inovačních center či organizací zaměřených na
hospodářský rozvoj v regionu Sasko s příhraničními regiony na české straně dává v případě
vzniku stabilní a silné české partnerské organizace šanci na dlouhodobé posilování a
zrychlení hospodářského růstu i na české straně. Hospodářský růst s sebou přináší
prosperitu podniků s potenciální tvorbou nových pracovních míst. Vzájemnou užší spolupráci
a hospodářský rozvoj podporuje i hustá dopravní síť a propojení obou regionů.
Vytváření atraktivních pracovních míst pro vzdělané a kvalifikované mladé lidi společně
s vyžitím potenciálu existujících podpor studentů a absolventů pro setrvání v regionu s sebou
přinese vyšší konkurenceschopnost firem, ale také větší atraktivitu regionu pro příchod
nových investorů, kteří již nepotřebují montážní závody, ale hledají vhodné lokality pro svůj
výzkum a vývoj.
24/46
5 Identifikace potenciálních finančních nástrojů Německa,
Česka a EU
V této kapitole se zaměříme na stručný výčet možných zdrojů financování na obou stranách
hranice pro projekty v oblasti VaV a také s potenciálem přeshraniční spolupráce. Tato otázka
je zejména u dotačních titulů na německé straně mírně komplikovaná rozdělením části
dotace přímo od Spolkové republiky Německo a Saské rozvojové banky. U obou lze navíc
potenciál přeshraniční podpory spatřovat ve zvýhodnění výše dotace až o 5 % u příjemců
kteří do projektů zapojí subjekty z území mimo SRN.
5.1 Identifikace možností financování, pouze pro granty v oblasti
výzkumu, vývoje a inovací, především federální vládou a
Svobodným státem Sasko
Podrobný rozpis jednotlivých dotačních titulů viz příloha č. 1 této části studie. Jedná se o
stručný výčet programů centrální vlády i Svobodného státu Sasko prostřednictvím SAB
(centrální rozvojová agentura Svobodného státu Sasko). Tato příloha obsahuje 39 možných
dotačních titulů pro možnou podporu výzkumu a vývoje včetně níže popsaného Cíle 3, ale
také dotačních titulů EUREKA a EUROSTARS a HORIZONTU 2020 stručně popsaných též
v části 1, kapitole 8.
5.2 Česká republika
V této části se pouze stručně zmíníme o možnostech čerpání dotací v rámci výzev a grantů
TAČR a GAČR.
Tyto dvě instituce se stejně jako v minulých letech i v těch následujících budou zaměřovat na
podporu výzkumu a vývoje. Oproti roku 2013 lze očekávat rozšiřování jejich činností, jelikož
se očekává, že budou moci rozdělovat více prostředků než doposud.
Více informací viz kapitola 8 části 1 této studie.
5.3 Přeshraniční spolupráce
5.3.1 Cíl 3/Ziel 3
Pro program Cíl3/Ziel3 byla zvolená společná strategie kladoucí zvláštní důraz na
přeshraniční hospodářské, kulturní, sociální a ekologické aktivity.
Tímto vznikly 3 strategické cíle (3 prioritní osy), ve vztahu k podpoře inovačních aktivit patří
mezi klíčové oblasti:
25/46
Prioritní osa 2
Rozvoj hospodářství a cestovního ruchu
Oblast podpory 1
Hospodářská kooperace a rozvoj přeshraničních hospodářských struktur
Aktivita
Podpora kooperačních sítí hospodářství a vědy, vývoje a transferu technologií
Dle Programového dokumentu (schváleného Evropskou komisí dne 9. srpna 2011) bylo pro
tuto prioritní osu vyčleněno 26,4 % z celkové alokace finančních prostředků, a to z celkového
objemu 207,40 mil. € (částka z Evropského fondu pro regionální rozvoj ERDF). Tyto finance
jsou doplněny z českých a německých národních veřejných zdrojů cca o 36,60 mil. €
(informace z http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Evropska-
uzemni-spoluprace/OP-Sasko-CR).
Tabulka 3: Finanční alokace, Cíl 3, ČR-Sasko
Cíl 3 Celkové
prostředky ERDF Členské státy
ČR - Sasko 243 996 406 207 396 944 36 599 432
Zdroj: http://www.crr.cz/cs/programy-eu/cil-3/
Tento program umožňuje vzájemnou spolupráci a kooperaci při řešení problematiky
společné podpory VaV v příhraničních regionech, včetně tvorby analýz a podpůrných
materiálů pro řešení klíčových problémů daných regionů.
Na realizaci přeshraničního projektu se musí podílet minimálně jeden partner z každé země.
Finanční podporu mohou získat jen takové projekty, u nichž partneři splňují minimálně dvě z
následujících čtyř podmínek:
společná příprava, resp. plánování projektu,
společná realizace projektu,
společný personál projektu,
společné financování projektu.
Pro přeshraniční projekt, na kterém spolupracují čeští a saští partneři, je vybrán jeden
partner, který převezme celkovou odpovědnost za projekt a který bude vystupovat jako
kontaktní, resp. smluvní osoba. Lead partner nese celkovou odpovědnost za organizační,
obsahovou a finanční stránku projektu. Na lead partnera, kterého si zvolí na projektu se
podílející partneři, jsou kladeny vysoké požadavky týkající se přeshraničního projektového
managementu. Realizace a úspěch projektu ovšem odvisí od podílu každého z partnerů
projektu.
26/46
Dotační území česko-saského Programu Cíle 3 je jasně definováno. Lead partner resp. jeho
projektoví partneři však nemusí nutně sídlit v tomto dotačním území. Projekt ale musí mít
dopad na dané dotační území a musí přispívat k trvalému rozvoji společného pohraničí.
Pokud je požadovaný příspěvek na projekt z prostředků ERDF vyšší než 22.500 €, jedná se
o tzv. "velký projekt", pro který platí zde popsaný postup administrace. Projekty, které
požadují menší příspěvek, mohou být podány v rámci Fondu malých projektů v
euroregionech.
Dotace může činit až 85 % způsobilých výdajů. Způsobilost výdajů řeší právní předpoklady a
národní předpisy. Výdaje projektu musejí být v přiměřeném vztahu k finančnímu vybavení
programu i k přeshraničnímu dopadu.1
Na období 2014 - 2020 se v rámci Evropské územní spolupráce předpokládá i nadále
realizace projektů v Operačním programu přeshraniční spolupráce mezi Svobodným státem
Sasko a Českou republikou (koordinovaným na území ČR Ministerstvem pro místní rozvoj).
S ohledem na stav přípravy nového programovacího období není v době zpracování této
studie tyto připravované budoucí nástroje blíže popsat.
1 Zdroj: http://www.ziel3-cil3.eu
27/46
6 Návrh komunikační platformy pro sdílení informací
Z provedených jednání s potenciálními partnery byla určena jedna ze základních podmínek
možné úspěšné budoucí spolupráce. Tím je vznik a využívání komunikační platformy, která
umožní sdílení informací v reálném čase, ale její součástí bude také harmonogram přímých
jednání zástupců zúčastněných subjektů.
Zásadní pro dlouhodobý rozvoj spolupráce potenciální partneři označili potřebu stabilní
komunikace, která nebude závislá na dotacích či ukončení různých projektů. Komunikační
platforma by měla kombinovat všechny druhy komunikace a sdílení informací, ale také
umožnit sdílení aktuálních dat nejen pro hlavní subjekty podílející se na přímé komunikaci,
ale i pro třetí stranu, tj. zástupce MSP, výzkumných organizací, investorů, kteří hledají
snadnou cestu ke klíčovým a aktuálním datům o možnostech v daných regionech.
6.1 Pravidelná setkání klíčových subjektů v regionu
Inovační centrum jako také by mělo být iniciátorem pravidelných setkání mající formu
kulatých stolů nebo diskusních fór.
V pravidelných intervalech např. 1x za 3 měsíce. Jádrem těchto setkání by mělo být
plánování společných strategií na podporu regionu v oblasti výzkumu a vývoje, ale také
celkového růstu hospodářství. Subjekty, které by se daných akcí zúčastnily, by tak
představovaly zástupce nejen regionálních vědeckotechnických parků, podnikatelských
inkubátorů, center transferů technologií, ale i univerzit a regionálních hospodářských komor.
Obsahem těchto setkání by bylo předávání vzájemných informací o podpoře, kterou je
možné získat v jednotlivých regionech, spolupráce v klíčových oblastech v blízké
budoucnosti, ale také získáním jasné představy o možnostech a představách podpory
hospodářského růstu regionu i prostřednictvím využíváním dostupných kapacit v oblasti
výzkumu a vývoje.
V následující části této kapitoly jsou uvedeny nástroje, které takto nastavenou komunikační
platformu vhodným způsobem doplňují.
6.1.1 Webový portál
Tento způsob komunikace by sloužil zejména ke sdílení dat dostupných široké veřejnosti,
podnikatelům, výzkumníkům, příchozím investorům, ale i orgánům veřejné správy a
samosprávy. Jeho cílem by měla být prezentace aktuálních dat z obou regionů. Jedná se o
zveřejňování aktuálních statistických dat (optimálně za daný okres či mikroregion),
umožňující přijímání relevantních opatření či i přípravu projektů pro řešení problémů v dané
oblasti.
Tento webový portál by postupem času tak jak bude zaplňován daty ze strany výše
uvedených subjektů a organizací měl představovat fungující informační systém poskytující
zejména aktuální informace z oblasti výzkumu, vývoje a inovací.
Pro potřeby takovéhoto portálu není potřeba hledat či vytvářet zbrusu nový webový prostor.
Při jednání s potenciálními subjekty, které měli zájem o spolupráci, zazněla možnost, využití
– samozřejmě s potřebou specifické modifikace - již existujících webů některého
z případných partnerů.
28/46
6.1.2 Osobní, telefonická a písemná komunikace
Na výše uvedené aktivity tvořící jádro komunikační platformy je nezbytně provázáno
s navazováním osobních kontaktů formální i neformálního charakteru spojených s přímou
osobní komunikací ať již v rámci kulatých stolů, ale také formou telefonické či písemné
komunikace.
6.1.3 Doporučení a návrhy opatření
Tato doporučení jsou pro Inovační centrum Ústeckého kraje vytvořena tak, aby mohla
dopomoci k lepší a efektivnější komunikaci nejen mezi jednotlivými pracovníky Centra ale
také v rámci komunikaci s externími subjekty.
Exaktní definice komunikačních cílů a písemné definování komunikačních pravidel,
norem či popisů pracovních pozic a náplně
Definování cílů by se nemělo týkat jen způsobu průběhu komunikace, ale také jejího obsahu,
nastavení a může zahrnout i komunikační cíle z hlediska informovanosti, delegování,
motivace a potřeb, komunikačních dovedností a význam provázání komunikačních cílů s
obecnými cíli organizace, případně i s cíli osobními. Přesná specifikace komunikačních cílů a
informovanost zaměstnanců může pomoci zlepšit celý průběh komunikace v Inovačním
centru, omezí problémy v naplňování cílů z hlediska informovanosti a jiných komunikačních
cílů, podpoří úspěšnou činnost samotné organizace, a v důsledku toho i ulehčí práci vedení.
Písemné definování komunikačních pravidel, norem či popisů pracovních pozic a náplně má
podobný efekt.
Vzájemné vyjasnění si jednotlivých cílů, očekávání, požadavků a zpětná vazba
Většina příčin problémů často spočívá v nepochopení požadavků všech komunikujících
stran. Vedení Inovačního centra bude odpovědné za to, aby všichni podřízení plně
porozuměli jednotlivým úkolům. Z tohoto důvodu je důležité, aby mezi komunikujícími
probíhala také zpětná vazba, která podpoří otevřenější komunikaci.
Opatření týkající se důvěry
Důvěra obecně podporuje otevřenější komunikaci a delegování kompetencí na ostatní
pracovníky. Prostřednictvím zavedení komunikační důvěry bude vedení Inovačního centra se
zaměstnanci sdílet i nepříjemné záležitosti ohledně činnosti organizace nebo ohledně cílů a
směru jejího vývoje, a bude jim poskytovat zpětnou vazbu ohledně vlastní činnosti
zaměstnanců. Opatření týkající se kompetenční důvěry umožní, aby si zaměstnanci mezi
sebou navzájem pomáhali učit se novým dovednostem nebo aby respektovali schopnosti a
dovednosti ostatních stejně tak jako své vlastní.
29/46
Časový harmonogram pracovních úkolů
Prostřednictvím nastavení časového harmonogramu pracovních úkolů bude docházet k
podpoře komunikačních cílů nejen z hlediska informovanosti, ale i k podpoře mnohých
dalších komunikačních i obecných cílů. Díky implementaci tohoto opatření dojde
k celkovému zlepšení komunikace, jelikož pro plnění pracovních úkolů bude dopředu
stanoven konkrétní časový rozvrh, kdy je potřeba tyto úkoly dokončit.
6.2 Závěr
Na základě výše uvedeného návrhu jádra komunikační platformy je zřejmé, že je obecně
velmi složité zvolit jeden způsob komunikace jako nejvhodnější. S ohledem na toto je tak
velice důležité, aby došlo k volbě vhodného komunikačního systému až na základě konkrétní
situace a konkrétních specifických podmínek daného komunikačního procesu včetně
dispozic účastníků komunikace k jednotlivým druhům komunikačního kanálu.
Porovnáme-li jednotlivé způsoby komunikace partnerů a zajištění efektivní spolupráce by pro
navrhovanou platformu bylo nejlepší vytvoření komunikačního mixu.
Nelze totiž očekávat, že pokud zvolíme pouze jeden kanál, bude možné zajistit dlouhodobou
a efektivní spolupráci. Některé způsoby komunikace se hodí pro každodenní výměnu
informací či zajištění rychlé odezvy v nezbytných případech. Další zase umožňují budovat
neformální vztahy, které ve většině případů mají vliv na efektivitu a vstřícnost při řešení
možných problémů či nejasností.
Každá spolupráce dlouhodobějšího charakteru by měla být nastartována osobní komunikací,
kde by mělo dojít k předběžnému projednání cílů spolupráce a také způsoby komunikace
mezi spolupracujícími subjekty. V úvodní fázi spolupráce by tato jednání měla být častějšího
charakteru. Po náběhu klíčových činností by frekvence osobních jednání pro úspěšné
udržení spolupráce měla být 1x za čtvrt či půl roku.
Tato osobní jednání je možné v dnešní době možné úspěšně doplnit využitím
videokonference (pokud náklady na její technické zajištění nejsou příliš extremní ve
srovnání s osobním jednáním). Frekvence této komunikace by měla být pravidelná a
formu spíše realizace porad k řešení konkrétních problémů cca 1x za měsíc.
V současné době je již řada firem, které jsou schopny tyto konference pronajímat v předem
domluveném termínu.
Ostatní způsoby slouží pro průběžnou komunikaci a sdílení informací v aktuálním čase. Pro
dlouhodobou spolupráci mezi různými partnery může být vytvořen
realizační/komunikační tým, který bude využívat „Groupware“ pro sdílení zejména dat
o konání vybraných akcí, jejich přípravě a oslovení vybraných cílových skupin a
podpořit tak budování vazeb a realizaci společných akcí či vzájemnou pomoc s nimi.
Dle provedených jednání a setkání v rámci realizace této studie často zazněla na různých
akcí informace typu „škoda, že jsme o této akci nevěděli dříve, určitě bychom dorazili ve
větším počtu, či se jí zúčastnili“ atp. Může tak na obou stranách dojít k včasnému oslovení
cílových skupin – studentů, výzkumných pracovníků, investorů atp. Tento nástroj
elektronické komunikace by měl být využíván zejména na úrovni „terénních“ či
administrativních pracovníků.
30/46
Tento návrh možného komunikačního mixu je nedílnou součástí dlouhodobé spolupráce se
strategickými partnery. Nástroj jako takový má však smysl pokud ho na obou stranách
budou využívat stabilní a aktivní partneři, kteří mají vliv na řešení rozvoje regionu
v oblasti VaV nejen s partnery Saska a České republiky, ale potenciálně i z dalších
regionů.
Stejně jako u zahájení činnosti Inovačního centra v Ústeckém kraji platí, že náběh
využití komunikační platformy by měl být postupný a jak již bylo řečeno, byl by
přizpůsoben jeho klíčovým uživatelům.
31/46
7 Návrh obecných cílů a specifikace jednotlivých opatření,
která budou zabezpečovat postupný rozvoj a řízení
přeshraniční spolupráce
Současná vědecká odborná činnost se často odehrává v týmech, a to i na mezinárodní
úrovni. To klade nároky na možnosti komunikace, sdílení informací v rámci týmu či odborné
komunity a na vyhledávání nových partnerů a spolupracovníků. Níže uvedené body
představují návrh jednotlivých opatření, jejichž realizace a implementace v praxi
povede k postupnému rozvoji a řízení přeshraniční spolupráce:
vyhodnocení regionální strategie mezinárodní spolupráce ve vzdělávání a VVI v
souvislosti s implementací nového programovacího období,
podporování mezinárodní mobility studentů a akademických pracovníků,
zaměření se na kvalitu a obsah zahraničních pobytů studentů i akademických
pracovníků a uznávání studia absolvovaného v zahraničí,
vytváření mezinárodního prostředí na vysokých školách,
aktivní zapojování do programů EU na podporu mezinárodní spolupráce v oblasti
vzdělávání a VVI,
podporování zvyšování počtů studijních programů uskutečňovaných v cizích jazycích,
usilování o zvyšování počtu akademických pracovníků ze zahraničí a studentů -
cizinců studujících v cizím jazyce,
rozšiřování akreditovaných studijních programů a oborů v anglickém jazyce a
zkvalitňování jejich realizace,
rozvoj spolupráce s partnerskými zahraničními univerzitami,
uzavírání nových rámcových smluv o spolupráci se zahraničními univerzitami, s
důrazem na jejich přínos a naplňování,
zavádění společných studijních programů se zahraničními univerzitami,
podporování rozvoje odborných stáží výzkumných a akademických pracovníků
v zahraničních podnicích a institucích.
7.1 Základní aktivity pro rozvoj přeshraniční spolupráce
7.1.1 Informační činnost a zvyšování povědomí o možnostech
zapojení výzkumů do evropských a mezinárodních
výzkumných programů
Informační činnost Inovačního centra Ústeckého kraje bude zaměřena na šíření obecné i
specifické dokumentace v oblasti mezinárodní výzkumné a vývojové spolupráce,
poskytování informací o podmínkách účasti v programech mezinárodní výzkumné
32/46
spolupráce a o podmínkách podávání návrhů projektů do programů mezinárodní výzkumné a
vývojové spolupráce.
Informační činnost Inovačního centra Ústeckého kraje se bude dále zaměřovat na pořádání
propagačních a prezentačních aktivit (informační dny, konference, tvorba internetových
stránek apod.).
7.1.2 Poskytování poradenství při zpracování projektových návrhů a
další odborné vzdělávání
Oblast a cíle poradenské činnosti o mezinárodních výzkumných programech, kterou bude
realizovat Inovační centrum Ústeckého kraje, jsou v souladu s obecnými cíli v jednotlivých
evropských informačních infrastrukturách. Jedná se zejména o poradenství v oblasti
administrativních, finančních a právních otázek mezinárodních projektů v oblasti vyhledávání
projektových partnerů a v oblasti vzdělávacích seminářů a workshopů apod.
7.1.3 Informování o účasti národních týmů v mezinárodních projektech a
poskytování zpětné vazby poskytovatelům finančních prostředků
a Evropské komisi
Inovační centrum Ústeckého kraje bude v rámci své činnosti monitorovat účast výzkumných
a vývojových týmů v jednotlivých mezinárodních programech a v případě potřeby bude dále
poskytovat Evropské komisi důležitou zpětnou vazbu o potenciálních problémech při
realizaci výzkumných a vývojových projektů a o míře účasti jednotlivých zemí (resp.
výzkumných týmů) v mezinárodních programech výzkumné spolupráce.
7.2 Shrnutí
Všechny výše uvedené body představují obecné cíle, které je potřeba podpořit realizací
konkrétních aktivit navazující na činnosti směřující k podpoře rozvoje lidských zdrojů ve
výzkumu a vývoji.
Pro úspěšnou činnost centra je důležitá jeho aktivita při účasti na vhodných akcích, ale i
jejich vlastní pořádání či spolupořádání jako partner.
Jako vhodné je pro navázání spolupráce pro přeshraniční spolupráci účast na
kooperačních burzách dodavatelů, kde může centrum získat kontakty jak na výrobní
firmy, ale také na výzkumné organizace.
Cíleně pak je potřeba vyhledávat odborné workshopy a konference na území Saska a
České republiky.
Tyto výše uvedené aktivity by dané centrum mělo využít pro vlastní prezentaci, ale zejména
získávání kontaktů a budování partnerství.
33/46
Další aktivitou je zajišťování průběžného monitoringu potenciálu výzkumu, vývoje a
inovací a v souladu s výsledky monitoringu vyhledávat možné oblasti mezinárodní
spolupráce.
Na tuto činnost navázat správou databáze či informačního systému evidující firmy a
organizace pro možnou potenciální spolupráci v mezinárodních projektech. Tyto
informace pak dále využívat jako možnou službu těm subjektům, které nemají
zkušenosti a kontakty v zahraničí, nebo plošně za celou ČR. Inovační centrum, tak
bude schopno tyto organizace a subjekty vzájemně propojovat při realizaci jejich
záměrů.
Tyto aktivity a získávání jistého renomé, kontaktů a zkušeností následně mohou vést
k zajišťování „twinningových“ aktivit směřující do Ústeckého kraje a naopak. Zaměřené
nejenom na párování klíčových subjektů na straně nabídky a poptávky, ale i poptávané
služby samo nabízet jako subjekt mající prostředky na zajištění klíčových pracovníků či
získání prostředků z fondů EU na služby odborníků např. z oblastí transferu technologií či
ochrany průmyslového vlastnictví atp.
34/46
8 Seznam zkratek
Zkratka význam
EU Evropská unie
GA ČR Grantová agentura České republiky
IPR intellectual property rights
MSP Malý a střední podnik
OZE obnovitelné zdroje energie
TA ČR Technologická agentura České republiky
ÚK Ústecký kraj
VaV výzkum a vývoj
VVI výzkum a vývoj a inovace
9 Informační zdroje
1. Forschungsatlas Sachsen 2012
2. Studie rozvoje Česko – Saského příhraničí. Dostupný z:
http://zam.uur.cz/Rohrerova/CS-studie-cerven.pdf
3. http://www.crr.cz/cs/programy-eu/cil-3/
4. http://www.ziel3-cil3.eu
5. Dědina a Odcházel, 2007, str. 50
10 Seznam tabulek
Tabulka 1: Definice společných oborů ................................................................................... 5
Tabulka 2: SWOT analýza ....................................................................................................21
Tabulka 3: Finanční alokace, Cíl 3, ČR-Sasko .....................................................................25
35/46
11 Přílohy části B
11.1 Příloha č. 1 : Dotační tituly Federální vlády NSR a Svobodného státu Sasko
Předmět podpory Oprávnění žadatelé Termín pro
podávání žádostí Míra financování
Max. dotace na
jeden projekt poznámky
01 ZIM BMWI Module EP, KA, KU, KF, VP
VaV pro inovativní produkty,
postupy, technické služby bez
omezení oboru
MSP dle definice (do
31. 12. 2013 do 500
prac.); Vav instituce
jen ve spojení s MSP,
nutné sídlo v SRN
31. 12. 2014 Dle konkrétních
předpokladů
projektu 25 – 55%
pro firmy; 90 –
100% pro VaV
instituce
Horní hranice
350 000 EUR na dílčí
projekt; pro VaV
instituce 175 000
EUR
Účast zahraničních partnerů
možná, ale bez podpory; při
zapojení zahraničního
partnera obdrží žadatel
(německý) prémii ve výši 5%
02 ZIM BMWI Modul NW
Management sítě Řízení management
sítě; VaV instituce;
prokázání
kompetence
31. 12. 2014 Degresivně od
90% v prvním
roce na 30% ve
čtvrtém roce
Dotace do 350 000
EUR; ve fázi jedna
max. 150 000 EUR
03 ZIM BMWI Modul DL
Služby na podporu trhu externích
poskytovatelů jako nástavbový
model k předchozímu projektu
ZIM
MSP se schválenou
ZIM žádostí do 6
měsíců po ukončení
projektu
31. 12. 2014 50 % 50.000 €
04 Inovační prémie Svobodného státu Sasko
MSP pro navázání spolupráce
s výzkumnými institucemi; využití
MSP s provozovnou
ve Svobodném státu
Konec platnosti
směrnice 31. 12.
50 % Je možné požádat až
o 2 inovativní prémie
Poskytovatel služby VaV
(VaV zařízení ing. kancelář,
36/46
externích VaV služeb v souvislosti
s vývojem nových nebo zlepšení
stávajících produktů, postupů,
služeb (průzkum trhu, studie
proveditelnosti; studie pro výrobní
techniku, konstrukční služby, testy
produktů, služby laboratoří a
příprava certifikace)
Sasko 2015 za kalendářní rok.
Maximální výše je
20 000 € za
kalendářní rok.
Souhrnná pomoc
nepřesáhne za dobu
tří let 200 000 €
firma) může mít sídlo také
v zahraničí, ale nesmí více
než 50% svého obratu
dosáhnout poradenstvím v
podnikání
05 VaV – projektové dotace Svobodného státu Sasko
Výzkumné projekty na podporu
technologií budoucnosti sloužících
vývoji nových produktů a postupů
a zvýšení konkurenceschopnosti /
inovační síly příjemců podpory
z oblasti průmyslu
Firmy s provozovnou
v Sasku
Konec platnosti
směrnice 31. 12.
2015
Přehled dotace
podle detailních
podmínek, míra
podpory se
pohybuje mezi
20% a 80% pro
firmy; VaV
instituce 100%
Bez omezení Žádosti se již nepřijímají –
prostředky pro toto dotační
období byly vyčerpány
06 Inovační asistent Svobodný stát Sasko
Zaměstnání absolventů VŠ na
pozici inovačních asistentů
(univerzity, odborné VŠ, odborné
školy technické a profesní
akademie); zaměstnání
vědeckých pracovníků a inženýrů
s ukončeným VŠ a praxí za
účelem realizace inovativních,
technologicky zaměřených
projektů
MSP s provozovnou
ve Svobodném státu
Sasko
Konec platnosti
směrnice 31. 12.
2015
Maximálně 50%
osobních nákladů
na 24 měsíců;
maximálně 25%
na dalších 12
měsíců
Způsobilé: maximálně
50 000 EUR/ osoba /
rok pro absolventy;
osoby s praxí max.
80 000 EUR/ osoba /
rok; max. 2 inovační
asistenti na jednu
firmu
Pracoviště podpořeného
personálu v Sasku
07 Směrnice pro střední firmy – uvedení inovativních výrobků na trh a pro design produktu (MEP) Svobodný stát Sasko
Projekty na uvedení nových nebo MSP s provozovnou 31. 12. 2014 /31. 0,5 Maximálně 100 000
37/46
inovovaných produktů, služeb
nebo postupů, které ještě nebyly
ekonomicky zhodnoceny, na trh,
design produktu, podpůrné
výtvarné činnosti;
Výroba vzorů/nulté série, která
není k prodeji; opatření na
přípravu vstupu na trh –
normování certifikace distribuční
/marketingová koncepce
vytvořená vlastním personálem;
vytvoření specifických
marketingových materiálů
ve Svobodném státu
Sasko
12. 2015 EUR podpory;
výjimky jsou možné
08 Podpora transferu technologií Svobodný stát Sasko
Plánovaný přenos
technologických vědomostí od
poskytovatelů technologií
k uživatelům technologií za
účelem přípravy a realizace
inovací produktů a postupů;
transfer technologií v MSP –
především v oblastech technologií
budoucnosti; již vyvinuté inovace
produktů nebo postupů se přenáší
od poskytovatele technologie
nebo s podporou
zprostředkovatele technologie na
uživatele technologie; podporují
se investiční náklady a
poradenské služby
MSP s provozovnou
ve Svobodném státu
Sasko – uživatelů
technologií
31. 12. 2013 Max. 50% na
investice; max.
75% na
poradenské
služby
Max. 500 000 EUR /
žadatele / rok
Některé obory jsou vyjmuty
09 Era SME BMWi
38/46
Síť ministerstev a podpůrných
agentur; podpora transnárodních
projektů podle národních směrnic;
v SRN ZIM; v CZ se program
schvaluje; zprostředkování
kooperačních partnerů
Projekty minimálně
dvou MSP ze dvou
různých zemí
Neuvedeno Dle využité
národní směrnice
Dle využité národní
směrnice; v daném
případě s prémií za
transnárodní projekt
Kontaktní osoba v CZ:
Robert Wenzel, MPO
+420 224 852 644
010 IGF spojená podpora pro průmysl BMWi
Podpora přípravných výzkumných
projektů; orientační vědomosti;
technologické platformy pro obory
přesahující využití; vývoj trvalých
oborových / obory přesahujících
výzkumných sítí v rámci středního
stavu v hospodářství velkých
průmyslových podniků a výzkumu;
bez omezení tématu a oborů
Samostatná obecně
prospěšná výzkumná
sdružení AIF;
zpracování
eventuelně
výzkumným
zařízením
31. 12. 2017 Podpora formou
podílového
financování až do
plné výše
Neuvedeno Různé formy organizace;
varianty: záměry, vedoucí
technologií, klastry;
Collective Research =
CORNET (transnárodní)
011 INNO –KOM-OST BMWi
Záměry předchozího výzkumu;
tržně orientované MSP; vědecko-
technická infrastruktura – podpora
investic; nepodporují se služby
dodavatelů
Obecně prospěšná
externí průmyslová
výzkumná zařízení
bez institucionální
podpory < 250
pracovníků na území
bývalého východního
Německa
31. 12. 2014 V závislosti na
formě projektu a
počtu pracovníků
do 90%
Dle formy projektu a
počtu pracovníků do
500 000 EUR
podpory
Některé obory vyjmuty
012 MSP inovativně BMBF
Projekty špičkového výzkumu
v MSP členěno dle oblastí
technologií; excelence, stupeň
inovace a použitelnost jsou
Technologické firmy
dle definice MSP
Neuvedeno V závislosti na
dané technologii
pro MSP max.
50%; VaV
Neuvedeno Dvoustupňové;
biotechnologie; lékařská
technika; nanotechnologie;
fotonické a optické
39/46
kritériem instituce max.
100%
technologie; výrobní
technologie; zdroje a
efektivita energií
013 EUREKA BMBF
Poskytnutí Eureka-Labels;
publicita
Příhraniční projekty
s cílem vývoje nových
technologií pro
inovativní produkty,
procesy nebo služby
Bez omezení Financování z národních
programů nebo vlastních
zdrojů; eventuelně ve
spojení s programem
EUROSTARS
014 EUROSTARS BMBF
Pro civilní účely; vývoj
inovativních produktů, postupů a
služeb
Konsorcia s min. 2
partnery (MSP; VaV
instituce) ze dvou
zemí v rámci
Eurostars (CZ je
zastoupeno) vedení
konsorcia ze strany
MSP 10% obratu
v rámci VaV nebo
10% MA ve VaV
Končí 31. 12. 2013;
nové vyhlášení
2014 s upravenými
podmínkami
MSP v SRN 50%;
VaV instituce
max. 100%
Max. 1 000 000 EUR
podpory pro partnery
na německé straně;
od roku 2014
pravděpodobně max.
500 000 EUR
Nutné zohlednit pravidlo
vyváženosti projektu mezi
jednotlivými partnery
015 Inovační vouchery Spolkové republiky BMWi
Profesionalizace inovačního
managementu – externí
poradenství na přípravu a
realizace inovací (analýza
potenciálu) realizační koncept
Autorizované
poradenské firmy pro
své zákazníky, coby
příjemce (inovační
management) firmy <
100 pracovníků;
efektivita definice
MSP; sídlo v SRN
Směrnice končí k 8.
8. 2016
Max. 50% Inovační
management max.
20 000 EUR
v kalendářním roce;
efektivita surovin a
materiálu max.
80 000 EUR
Dva moduly: Inovační
management; efektivita
surovin a materiálu
40/46
016 Signo BMWi
Podpora zhodnocení a strategií
pro VŠ
Konsorcia VŠ;
patentových agentur,
MSP a vynálezců ve
spojení
s autorizovaným
Signo partnerem
VŠ končí k 31. 12.
2013; MSP končí
31.12. 2014
Odborné informace
pro vynálezce ( 1x 4
hodiny) zdarma;
patentové akce pro
MSP max. 8000 EUR
podpora
3 moduly: VŠ, MSP;
vynálezci
017 Inovační regionální růstový modul BMBF
Projekty v rámci regionálního
inovačního konceptu (základní
výzkum, průmyslový výzkum,
přípravný vývoj, vzdělávání a
následné vzdělávání, inovační
poradenství) součinnost
vedoucích projektů v regionálním
managementu; externí
poradenství pro vytvoření
konceptu
Regionální
kooperace; firmy; Vav
instituce v regionu;
zakladatelé firem
v nových spolkových
zemích
Neuvedeno Max. 50%
Kvalifikace
v inovačních
oblastech do 70%
VaV instituce do
100%
Technologie a bez omezení
oborů, více stupňové
vyhodnocení žádostí bez
pevných lhůt
018 Inovační regionální růstové moduly – WK potenciál BMBF
Přenos aktuálních výsledků pro
VaV instituce s potenciálem pro
rozvoj regionálních technologií a
platforem
Regionální
kooperační projekty
(okruh 50 km) min.
MSP v nových
spolkových zemích a
VaV instituce
MSP max. 50%
VaV instituce do
100%
Technologie a obory
neomezeny, bez pevných
lhůt; regionální řetězce,
kritérium míra inovace
019 Inovace pro výrobu budoucnosti BMBF
Výrobní firmy mají být podpořeny
při zavádění výrobních postupů
s vysokým výkonem. Cílem je
Průmyslové firmy
s výrobou v SRN,
Skica projektu
musela být
odevzdána do 1. 6.
MSP max. 50%
VaV instituce
41/46
zajištění vedoucí pozice
německých firem v oblasti inovací
ve strojírenství a výrobě zařízení
MSP, VaV instituce 2013 max. 100%
020 Inovační fóra BMBF
Realizace inovační fór k vybraným
oborům a technologiím, inovace
Firmy, sdružení a
družstva, veřejné
instituce se sídlem
v nových spolkových
zemích
100% Max. 85 000 EUR Nutno prokázat odborné a
organizační kompetence
021 Mezinárodní spolupráce ve vzdělávání a výzkumu, region střední, východní a jižní Evropy BMBF
Bilaterální spolupráce ve
vzdělávání a výzkumu; příprava
projektu aplikovaného výzkumu a
vývoje a vzdělávání o aktuálních
dotačních programech BMBF;
společné výzkumné základny
Německé VŠ, mimo
univerzitní zařízení a
MSP
022 EXIST – stipendium pro zakladatele BMWi
Příprava zakládání inovačních
firem z VŠ a výzkumných institucí
v rané fázi zakládání firmy,
vytvoření business plánu a vývoj
reálných produktů a služeb
VŠ a výzkumné
instituce v SRN
30. 6. 2015 Stipendia pro max. 3
pracovníky do max. 2 500
EUR / měsíc, max. na 1 rok
+ max. 17 000 EUR na
investice a 5 000 EUR
koučink při vzniku
023 EXIST –transfer výzkumu
Doplněk stipendia Exist o
speciální opatření pro technicky
zvlášť náročné záměry
Žádosti pro první
fázi do 31. 1. 2015
Fáze jedna max.
100%, fáze dvě
max. 150 000
EUR
42/46
024 Elektromobilita BMVBS
Evaluace a každodenní provoz
automobilů
Firmy, VŠ, mimo
univerzitní výzkumná
zařízení
31. 12. 2014 Max. 50 % Max. 10 000 000
EUR podpory
Žádost ve dvou stupních
025 Výzkum a vývoj v oblasti adaptivních výukových systémů pro srozumitelnou interakci člověka a komplexní techniky
Systémy s prvky aktuatoriky,
senzoriky, kognitivního vnímání
Sdružení firem, nebo
vysokých škol a mimo
univerzitní výzkumné
zařízení ve spojení
s firmami. Žadatelé
z řad MSP jsou
vysloveně vítáni.
Podílové
financování do
50%; VaV
instituce do 100%
Žádost ve dvou stupních
026 Výzkum pro udržitelný rozvoj (FONA) – inovativní technologie pro efektivitu zdrojů (r4) – výzkum na poskytnutí strategických surovin
Spojené záměry v oblasti
aplikovaného výzkumu a
průmyslového výzkumu a vývoje
s cílem zvýšit nabídku primárních
a sekundárních strategických
surovin. Očekává se systematický
náhled s ohledem na trvalou
udržitelnost.
Průmyslové firmy se
sídlem v SRN, VŠ a
mimo univerzitní
výzkumné
organizace, zařízení
obcí a zemí a
relevantních
sdružení. Omezení
pro firmy většinově
vlastněné
zahraničními
vlastníky.
Zahájení podpory
od 1. 2. 2015
Podílové
financování do
50%
VaV instituce do
100%
Žádost ve dvou stupních
027 Podpora výzkumu a vývoje „Traveller of the Future“
Informace a služby pro účastníky
provozu – cestovatelé: vytvoření
nových služeb v oblasti cestování
Konsorcia
průmyslových firem,
VŠ a mimo
Popis projektu do 4.
11. 2013
Podílové
financování do
43/46
se zohledněním přístupnosti,
zaplatitelnosti, bezpečnosti a
akceptace služeb v oblasti
mobility.
Požadavky pro poskytovatele
služeb a provozovatele
infrastruktury
univerzitních
výzkumných zařízení;
partneři z minimálně
dvou zúčastněných
partnerských zemí
50%
VaV instituce do
100%
028 Odborný program IKT 2020
Informační a komunikační
technologie (vedoucí inovace,
technologická sdružení, platformy
služeb; IKT v MSP)
Průmyslové podniky
se sídlem a
převažujícím
zhodnocením
výsledků v SRN, VŠ,
velké výzkumné a
další VaV instituce
. .
029 Kosmický výzkumný program BMWi
Výzkumné a technologické
záměry pro inovativní produkty,
postupy nebo technické služby ve
třech dotačních liniích: ekologicky-
efektivní létání, technologie,
demonstrace
Firmy, VŠ a mimo
univerzitní výzkumné
instituce se sídlem
v SRN
Náčrt projektu do 4.
4. 2013 – realizace
do 2017
Podílové
financování podle
stěžejních oblastí
030 Obnovitelné zdroje FNR – odborná agentura pro obnovitelné zdroje
1. vytvoření produktových linií pro
výrobu až po využití obnovitelných
zdrojů
2. možnosti využití obnovitelných
zdrojů v sektorech mimo
potravinářství
Firmy a VaV instituce,
obce
25 až 100%
44/46
3. zprostředkování informací a
poradenství pro producenty,
zpracovatele, uživatele,
spotřebitele obnovitelných zdrojů
4. publicita
031 Cíl 3 velké a malé projekty
Pokračování plánováno od roku
2014, detaily dosud nejsou jasné
Společný realizační
dokument do 31.
12. 2015
032 HORIZONT 2020 – následovník 7. rámcového výzkumného programu (EU)
Návrh evropské komise (balíček
Horizont 2012)
První výzvy
pravděpodobně ke
konci roku 2013;
rozjezd
pravděpodobně
v lednu 2014
Spojení obsahů 7. RP, CIP a
EIT; tři těžiště podpora
vědeckého základního
výzkumu, posílení
průmyslové konkurence
schopnosti a zvládnutí
velkých společenských
výzev
033 HORIZONT 2013 – ÖPP – veřejně soukromá partnerství (EU)
Pokračování partnerství ze 7. RP
(fabriky budoucnosti, energeticky
efektivní budovy, ekologická
vozidla, internet budoucnosti)
nová partnerství: udržitelný
zpracovatelský průmysl; robotika,
fotonika, vysoce výkonné
počítačové systémy
Formy: investiční balíček a
partnerství na smluvní bázi
034 Německo-český fond budoucnosti
45/46
Mimo jiná také dialogová fóra a
odborné akce
Německo-česká
partnerství
Max. 50% 4 výzvy
035 Rámcový program inovací materiálů pro průmysl a společnost (WING) BMBF
Informace o materiálech, 10
propojených akčních oblastí:
nanotechnické koncepty;
Computational Materials Science;
bionické materiály
Firmy; VaV instituce Do 2014 Podílové
financování do
50%, VaV
instituce do 100%
036 Energetická efektivita a ochrana klimatu (SAB)
Přínos v oblasti redukce CO2
emisí a na ochranu zdrojů ve
Svobodném státu Sasko
FO a PO, korporátní
organizace, podniky
veřejných institucí,
průmyslové podniky a
VaV instituce
Do 75% Značné omezení z důvodu
blížícího se konce dotačního
období; pokračování v roce
2014 plánováno; podmínky
nejasné
037 Podpora podnikatelského ducha a inovativního zakládání firem z oblasti vědy (SAB)
Iniciativy v oblasti zakládání firem
a zakladatelů (futureSAX-Seed)
31. 12. 2015
038 Podpory na zlepšení výzkumné infrastruktury a výzkumných záměrů (SAB)
Opatření na zlepšení výzkumné
infrastruktury, novostavby a
rekonstrukce, vybavení pracoviště
přístroji, doplňující investice do
přístrojů a inovativní výzkumné
záměry a projekty, zvláště
k zlepšení transferu vědomostí a
technologií
Státem financované
VŠ, institucionálně
podpořené mimo
univerzitní výzkumná
zařízení, jejich
technologická a
kompetenční centra a
odpovídající zařízení
VŠ
31. 12. 2015
46/46
039 Podpora ze strany DBU
Výzkum, vývoj a inovace v oblasti
životního prostředí a zdraví
prospěšných postupů a produktů
se speciálním zohledněním MSP
a další relevantní témata v oblasti
ŽP podle směrnice
DBU poskytuje
podporu i v ČR;
regulérně do 125 000
EUR podpory, míra
podpory do 50%;
osobní náklady je
možno prokázat také
jako vlastní podíl.
Kontaktní osoba: paní
Cermanová, Tel.:
+420 777 216 852
(Liberec), fyzické a
právnické osoby
VaV instituce do
100%
Celkem 9 oblastí podpory,
příklady témat: trvale
udržitelné postupy v oblasti
chemie a produkty;
biotechnologické produkty a
postupy, systémy v oblasti
managementu ŽP pro MSP,
energetická efektivita a
obnovitelné energie; výrobky
a postupy přátelské vůči ŽP
a zdraví
