51
Ochrana knihovních fondů Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař Mgr. Jan Hutař klimatické podmínky prostředí hmyz plísně elektronické dokumenty kyselý papír optická media – CD a DVD

Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

  • Upload
    dieter

  • View
    26

  • Download
    2

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař. klimatické podmínky prostředí hmyz plísně elektronické dokumenty kyselý papír optická media – CD a DVD. Úvod. komplexní problematika řízení sbírek vzrůstající množství poškozeného materiálu moderní media a nové postupy - PowerPoint PPT Presentation

Citation preview

Page 1: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

Ochrana knihovních fondů 19. a 20. Ochrana knihovních fondů 19. a 20. stoletístoletí

Mgr. Jan HutařMgr. Jan Hutařklimatické podmínky prostředíhmyz plísněelektronické dokumentykyselý papíroptická media – CD a DVD

Page 2: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

ÚvodÚvod

komplexní problematika řízení sbírek vzrůstající množství poškozeného materiálu moderní media a nové postupy změna formátu informací-digitální

dokumentyto vše je potřeba chránit

Page 3: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

ochrana dokumentů (preservation) - komplexní činnost zahrnující zajištění a udržování vhodných

klimatických podmínek prostředí, podmínek uložení, odpovídající manipulaci, zpřístupnění a jinou

prevenci poškození tak, aby se zajistila maximální životnost dokumentů

Degradace, poškození je fyzická nebo chemická změna ve stavu objektu. Je to nevyhnutelný přírodní proces, při

němž objekt dosáhne stavu chemické nebo fyzické rovnováhy s jeho okolím. Oba typy, chemická i fyzická

degradace, se většinou objevují zároveň

Page 4: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

Cíle ochranyCíle ochrany

Uchování původní fyzické formy knihovního nebo archivního materiálu v nejneporušenější formě a/nebo

uchování intelektuálního obsahu zaznamenaných informací jejich přenosem na jiná media.

Page 5: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

klimatické podmínky prostředíklimatické podmínky prostředí

relativní vlhkost (dále jen RV), teplotaznečištění ovzduší (vnitřní i vnější)působení světla

--nevhodné klimat. podmínky vyvolávají chemické reakce, biologické procesy (plesnivění, napadení hmyzem…)

Page 6: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

Relativní vlhkost a teplotaRelativní vlhkost a teplota

RV - poměr (vyjádřen v %) množství vodních par v určitém množství vzduchu vztažený ku skutečnosti, kolik vlhkosti toto množství vzduchu může udržet za stejné teploty a tlaku.

RV a teplota jsou na sobě závislé, proto se měří a udávají současně,

např. při zvyšování teploty RV klesá a naopak

Page 7: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

Velké a rychlé změny teplot a RV totiž vedou ke smršťování, rozpínání, krčení a vrásnění papíru, odlupování inkoustu, deformaci vazeb, praskání emulze na fotografiích

Je akceptovatelné kolísání RV během roku, ale kolísání během dne je nepřípustné

klimatizace, od-zvlhčovače, větrání…

Page 8: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

doporučené hodnoty RV a Tdoporučené hodnoty RV a T teplota < 21°C a stabilní RV v rozmezí 30-50%. V zásadě, čím nižší teplota je, tím je to pro

materiál lepší rozdíly teplot v depozitáři a v čítárně KOMPROMIS - teplota 16-21°C a RV 40 až 60% RV nad 70%plísně, hmyz, RV pod 40% vysoušení, smršťování,

tvrdnutí, praskání a křehnutí materiálů

Page 9: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

monitorování RV a Tmonitorování RV a T

proč?- dokumentace pro připravované změny- kontrola prostředí a výkyvů

jak?- teploměr- vlasové vlhkoměry- psychrometr- datalogger

Page 10: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

ovlivnění a úpravy RV a Tovlivnění a úpravy RV a T

vhodné a fungující topeníventilace řízené větránícentrální klimatizace – chladí, filtruje, topí,

zv/odvlhčujezv/odvlhčovače

Page 11: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

znečištění ovzdušíznečištění ovzduší

spojeno s městským a průmysl. prostředím

vnější znečištění – plynné (oxidy dusíku) i prachové částice

vnitřní znečištění - ze sublimace nestálých materiálů použitých v místnosti uložení, např. nábytek, nátěry aj.

Page 12: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

řízení kvality vzduchuřízení kvality vzduchu

filtry v klimatizacipračky vzduchuvětrání – cirkulace vzduchuochranné obalyvyřazení zdroje znečištění

Page 13: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

Světelné podmínkySvětelné podmínky

Světlo urychluje degradaci knihovních a archivních materiálů

Způsobuje křehnutí celulózových vláken, blednutí, žloutnutí i tmavnutí papíru

Ovlivňuje také jiná media a barvy, které ztrácejí barevnost a blednou

!!! účinky světla jsou kumulativní !!!

Page 14: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

podstata světlapodstata světla

Světlo je forma elektromagnetické energie nazývaná záření

části záření jsou charakterizovány vlnovou délkou Čím je vlnová délka kratší, tím nese vlnění vyšší

energii (UV viditelné světlo) Slunce, žárovkové světlo, horské slunce,

halogenové lampy na bázi kovů i zářivky jsou příklady nejvíce nebezpečných zdrojů UV světla

Page 15: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

zdroje světlazdroje světla

přírodní x umělé (žárovka, halogenová žárovka, zářivka)

Viditelné světlo je měřeno v luxech (lumen na metr čtvereční).

Luxmetr měří jen úroveň osvětlení UV musí být měřeno jako složka světla. Měří se

v mikrowattech na lumen µW/lm. Nejběžnější UV měřič je Crawfordův monitor

Page 16: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

zamezení účinkům UV zářenízamezení účinkům UV záření

limit UV pro uložení materiálů je 75 µW/1m

Každý zdroj s většími UV emisemi se musí filtrovat

folie, okenice, žaluzie, nátěry, obaly

Page 17: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

zamezení účinkům viditelného světlazamezení účinkům viditelného světla

je mnohem více náročná a problematická toto světlo je kumulativní vystavení při 100 lux na 5 hodin = vystavení při

50 lux na 10 hodin doporučuje se zatemnění prostor (okenice, žaluzie,

světelná čidla, timery, obaly, depozitáře bez OKEN …

optimální je rozmezí od 55 luxů do 165 luxů

Page 18: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

Plísně a hmyzPlísně a hmyz

Knihovní materiály jsou většinou organické napadány biologickými činiteli

podporováno vysokou teplotou, vlhkostí, prachem, špínou i špatnou cirkulací vzduchu

způsobují změnu barev, lámání, křehnutí …!!!spory plísní jsou ve vzduchu stále, čekají

jen na svou aktivaci!!!!!!

Page 19: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

co jsou a kdy a proč rostou??co jsou a kdy a proč rostou??

označení pro mnoho typů houbovitých organismů – asi 100 tis. druhů

Čím vyšší je RV, tím lépe se plísni daří, RV nad 70% je jistý výskyt plísní

Ideální pro ochranu je RV 55% nebo nižší, teplota pod 21°C

plísním pomáhá i temno, nehybný vzduch

Page 20: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

ošetření plísní napadených ošetření plísní napadených dokumentůdokumentů

Postřik nejpoužívanější metoda při lokálním napadení

zmrazení – nezabije sporyPřirozené vysoušení vlhkých dokumentů

inaktivuje plísně Mechanické čištění knih a papíru Vystavení prostředí s minimem kyslíku

Page 21: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

hmyzhmyz škody nejen na knihách, ale i na zařízení knihovny,

archivu nebo muzea hmyz není lákán jen papírem, ale i lepidly, škroby a

klihem, celulózou, kůží, pergamenem. Některé druhy se specializují na mokré hadry, prach,

odumřelou lidskou kůži apod.

používají se pesticidy- bohužel nepůsobí jako prevence a jsou často jedovaté i pro lidi

dnes hlavně nechemické metody

Page 22: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

koho můžete potkat;-)koho můžete potkat;-)

červotoč umrlčí, kapucínek nosorožík vrtavec bylinářský, hrotnatec páskový,

pisivka bledá, rusík obecný a šváb obecný, rovněž rušník muzejní

rybenkyknižní všimoli a švábi

Page 23: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

klimatické podmínky pro výskyt hmyzuklimatické podmínky pro výskyt hmyzu

hmyz má rád malé, klidné, tmavé a vlhké prostory

Hmyz je aktivní při teplotě mezi 5-45°C rozmnožuje se při teplotě okolo 30°C Optimální teplotou pro většinu hmyzu je

20-30°C UDRŽUJ teplotu v depozitáři pod 20°C

Page 24: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

ošetření napadených dokumentůošetření napadených dokumentů

chemické metody (spreje, návnady, repelenty, pesticidy, vykuřovadla – ETO)

nechemické metody (modifikovaná atmosféra, redukce kyslíku, vzácné plyny…, zmrazení na –30°C)

Page 25: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

Kyselý papír Kyselý papír

od ½ 19.st. kdy se hadry nahradily dřevní hmotou továrníci hledali nový materiál (měli málo hadrů

pro výrobu papíru) dřevo papír z dřevoviny obsahuje Lignin kyselostí na napadeno až 40% papíru z 19. století tehdy se stala výroba papíru průmyslem (parní

stroj)

Page 26: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

kyselý papírkyselý papír

papír z bavlny nebo konopí a lnu je pevnější, má delší vlákna papír je pevnější

dřevovinová drť je levnější, ale méně odolnější – vlákna jsou rozemleta papír je málo pevný+chemická klížidla=kyselost

drť se připravuje vařením (chemická celulóza) nebo drcením (mechanická celulóza)

problémy působí KAMENCOVÉ KLÍŽIDLA

Page 27: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

papíry archivní kvalitypapíry archivní kvalitykyseliny zaviní lámavost, křehkost, ztrátu

barevnostikyselost migruje mezi dokumenty

alkalická rezerva – neutralizuje kyseliny v dokumentech

tzv. alkalický papír, permanentní papír

Page 28: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

alkalický papíralkalický papír

obsahuje alkalickou rezervu přidanou ve výrobě

od r. 1901přidáván uhličitan vápenatý CaCO3

nezaměňovat za papír permanentní (ten musí mít ještě další vlastnosti)

Page 29: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

permanentní papírpermanentní papír permanence: „schopnost papíru vydržet nejméně

několik set let bez podstatných známek degradace, za normálního použití a podmínek uložení v knihovnách a archivech“

vyroben výhradně z chemické drti v neutrálním nebo alkalickém roztoku, bez ligninu

alkalická rezerva více než 2% odolnost proti roztržení, pH 7,5-10…

Page 30: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

odkyselování - deacidifikaceodkyselování - deacidifikace

Rozklad papíru v důsledku kyselé hydrolýzy lze zastavit neutralizací volných kyselin přítomných v papíru – odkyselení

rozklad je jen zpomalen, oddálenkyselých dokumentů je mnoho metody

hromadného odkyselovánído papíru se zavede alkalická rezerva

Page 31: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

požadavky na hromadné odkyselovánípožadavky na hromadné odkyselování

vytvoření dostatečné alkalické rezervy v papíru jejího rovnoměrného rozložení netřídit ani nerozvazovat písemnosti před

odkyselením, aplikovatelnost na všechny druhy papíru zvýšení pH na dostatečnou hodnotu, nepoškození psacích látek a dalších materiálů. bezpečný postup-neškodlivé zdraví

Page 32: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

žádná ze současných metod není ideální

využití organických rozpouštědel nebo plynů

vedoucí institucí ve výzkumu je asi Kongresová knihovna ve Washingtonu

Page 33: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

metody odkyselení – DEZ 1982metody odkyselení – DEZ 1982DEZ 1982 – neutralizačním činidlem je

dietylzinek ((C2H5)2Zn) v plynné formě. Výhodou této metody je odkyselování papíru látkou v plynném skupenství klesá riziko rozpuštění psacích látek.

zápory - dietylzinek je citlivý na stopová množství vody a je enormně hořlavý, vzněcuje se při teplotách nad 150°C rozhodnutí zrušit další práci na technologii DEZ vzhledem k nevalným komerčním vyhlídkám

Page 34: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

Battelle procesBattelle proces

Battelle – Odkyselovacím činidlem je podvojný etooxid hořčíku a titanu (METE). Od r. 1994 instalován v Deutsche Bibliothek v Lipsku. Kapacita zařízení je 200-300 knih na jeden cyklus. Celý proces trvá 3 hodiny.

nedostatky - 40% knih a 2 ze 3 archivních materiálů poklesla pevnost papíru, ztráta barvy

Page 35: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

WEI TWEI T’’OO

Wei T’o. Kanadská NK, od 1981, neutralizace metanolovým roztokem metoxidu

hořčíku ve směsi s HFC. nedostatky - nutná selekce knih (asi 30% knih

nelze odkyselit), použití metanolu ve směsi rozpouštědel (rozpouští inkousty a lepidla) a zavedení nízké alkalické rezervy,

Celý proces trvá asi hodinu. Kapacita je okolo 150 tisíc svazků ročně

Page 36: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

Bookkeeper velmi perspektivní, využíván Kongresovou knihovnou

ve Washingtonu. Odkyselovací látkou jsou mikročástice kysličníku

hořečnatého nevyžaduje před reakcí třídění a sušení papírových

sbírek a probíhá v plynné fázi (odpadá vliv na inkousty, razítka, atd).

nedostatkem metody je tvorba nedostatečně velké alkalické rezervy u hodně klížených papírů a knih se silným knižním blokem.

trvá dvě hodiny

Page 37: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

OPTICKÉ NOSIČEOPTICKÉ NOSIČE

V druhé ½ 20. století rozmach počítačů nová úložná media

mechanická (děrné štítky)magnetická media (kazety, pásky)nejnověji optická media (CD, DVD…)

Page 38: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

CD-ROM (compact disc read only memory) 4.72’’ plastový disk, lisovaný z polykarbonátů, potažený reflexivním materiálem.

Dnes je možné na tento disk i zapisovat. nejasná životnostMůže jít o CD-DA (digital audio) s hudbou,

CD-R zapisovatelné, CD-RW přepisovatelné.

Obdobou je DVD.

Page 39: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

CD a DVDCD a DVDCD - Compact Disc, DVD původně z Digital Video Disc, potom

i Digital Versatile Disc. Oba disky jsou optická media laserový

paprsek při čtení dat na nich uložených. CD/DVD mechanika zaměří paprsek na disk a „přečte“ data.

prohlubně a „bubliny“

Page 40: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

typy CD nebo DVDtypy CD nebo DVD komerční CD, produkované masově -

hudební CD, CD-ROM, CD-I a CD-V (od r. 1981).

zapisovatelné disky (pouze 1x) - CD-R (od r. 1992) a DVD-R (od r. 1997)

přepisovatelné disky - CD-RW (od r. 1996) a DVD-RW (od r. 1998)

Page 41: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

struktura CD/DVD diskůstruktura CD/DVD disků Polykarbonátová (plastová) podkladová vrstva

– je pouze 1 u CD, nebo 2 u DVD Datová vrstva-

lisovaná - DVD/CD-ROMz organických barviv -DVD/CD-R z kovových slitin - DVD/CD-RW

Kovová vrstva - reflexní -DVD/CD-ROM Al, Si, Au, Ag -DVD/CD-R vrstvu Au, Ag nebo jeho slitiny -DVD/CD-RW z Al

Vrstva laku

Page 42: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

životnost diskůživotnost disků

závisí na: typu disku; výrobní kvalitě; kvalitě nahrávání; manipulaci; údržbě a podmínkách prostředí

-R disky od 100 do 200 let nebo více, -RW pouze 25 let - RW disky se dají

přepisovat a je jasné, že čím více se disk přepisuje, tím více se snižuje jeho životnost

CD-ROM a DVD-ROM asi od 20 do 100 let.

Page 43: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

klimatické podmínky klimatické podmínky Pro dlouhodobé skladování – TEPLOTA

mezi 7-20°C nebo chladnější a RV 45-50%. pro archivní uložení smíšených sbírek CD a

DVD: teplota 4-20°C, RV 20-50%.

Vzdušné polutanty mají významně negativní roli - Prachové částice

- oxidy, způsobují korozi kovové vrstvy

Page 44: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

manipulacemanipulace

neohýbatnepopisovat ostrými předmětypozor na různé fixy s rozpouštědlyčistotanevystavovat světlunelepíme štítkybereme za střed nebo za okraj disku

Page 45: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

uložení diskůuložení disků

v chladném, suchém, tmavém a čistém prostředí. ve vlastním obalu a po použití do musí být ihned

navrácen. Běžné obaly na CD, poskytují dobrou ochranu před poškrábáním, prachem, světlem a změnami vlhkosti.

do krabice či skříně, vždy ve vertikální poloze. Pro dlouhodobé uložení je vhodné vytáhnout

z obalu booklet a dát jej zvenčí do obálky

Page 46: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

digitální dokumentydigitální dokumenty

v posledních letech se spousta publikací a jiných dokumentů rodí a zůstává POUZE v digitální podobě velmi zranitelné

skrz svůj formát a technologie potřebné k jejich zobrazení = zastarání HW i SW

kladem je lehký přístup odkudkoliv, kopírování …

Page 47: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

Kdo nebo co, jaká organizace nebo systém Kdo nebo co, jaká organizace nebo systém bude uspokojovat potřeby ochrany bude uspokojovat potřeby ochrany

eelektronických materiálů?lektronických materiálů? 1. vydavatel – buduje si vlastní archiv

riziko- může to smazat2. knihovna - náročnost a duplikace 3. národní instituce – mezinárodní

spolupráce, databáze vyloučení duplikace

Page 48: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

Kongresová knihovna ukládá:velké webové stránkyelektronické knihyelektronické časopisydigitálně zachycený zvukdigitální filmyvysílání digitální televize

vše je tzv. „born digital“

Page 49: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

archivace WWWarchivace WWW

Web – více než 5 miliard veřejných stránek, 550 miliard dokumentů v tzv. deep webu (výsledky hledání, převody (např. měn), dynamicky tvořené stránky, slovníky, znalostní databáze

Web je psán v 220 jazycích Denně přibude více než 7 milionů stránek a

současně jich spousta mizí Průměrná životnost webové stránky je 44 dní

Page 50: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

projektyprojekty

český WebArchiv, www.webarchiv.cz USA - Archiv celosvětové webu – Internet Archive,

www.archive.org, vyhledávací služba Wayback Machine

PANDORA – Austrálie NEDLIB – EU KULTURW3 - Švédsko EVA - Finsko

otázka zpřístupnění uložených dokumentů

Page 51: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař