Český název přednášky/akce - cnb.cz fileDluhová krize v eurozón ě a č eská ekonomika Diskusní snídan ě, Slovensko-č eská obchodní komora Praha, 26. března 2012. Miroslav

DluhovDluhováá

krize v krize v eurozeurozóónněě a a ččeskeskáá

ekonomika ekonomika

Diskusní

snídaně, Slovensko-česká obchodní

komora

Praha, 26. března 2012

Miroslav SingerMiroslav Singer guvernguvernéér, r, ČČeskeskáá

nnáárodnrodníí

bankabanka

M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 2

ObsahObsah

•

Příčiny krize v eurozóně

a nejnovější

vývoj •

Makroekonomický vývoj v ČR

•

Prognóza ČNB a zátěžové

testy bankovního sektoru (únor 2012)


TTřři pi přřííččiny krize iny krize eurozeurozóónyny

1/21/2

1. Strukturální

nesourodost eurozóny

Eurozóna

nikdy nebyla a není

optimální

měnovou oblastí; během krize se od ní

ještě

více vzdálila; země

jako Portugalsko a Řecko

mají

nízkou konkurenceschopnost ( záporný růst a vysoké deficity zahraničního obchodu) a některá

chráněná

domácí

odvětví

Euro podněcovalo divergenci: přehřívání

některých „periferních“ ekonomik (nízké

reálné

úrokové

sazby) a pomalejší

růst „jádra“

Eurozóna

sice podpořila obchod, ale nezlepšila alokaci kapitálu: kapitál proudil do ekonomik, které

sice nabídly vyšší

úrokový

výnos ale pouze za cenu vyššího rizika

V období

rychlého růstu před krizí

nebyla strukturální nesourodost eurozóny

tak zjevná; během krize se

však společná

měna stala překážkou růstu méně vyspělých zemí


Vývoj HDP ve vybraných zemVývoj HDP ve vybraných zemíích EMU ch EMU (meziro(meziroččnníí

zmzměěna v %)na v %)

Německo a Francie se v roce 2011 pohybovaly v opačné

fázi cyklu než

Řecko a Portugalsko

Pramen: Eurostat

3,7

1,5 1,5

-0,4 -0,1

1,4

-3,5

3

1,7

0,20,9 0,7

-1,5

-6,8-8

-6

-4

-2

0

2

4

6

Německo Francie Itálie Irsko Španělsko Portugalsko Řecko

mez

iročn

í změn

a v

%

2010 2011

Pozn. Údaje za rok 2011 jsou předběžné


Zatímco zemím jádra by odpovídala kladná

úroková sazba, zemím periferie by odpovídala záporná

sazba

Pramen: Malkin

I., Nechio

F., U.S. and

Euro-Area Monetary

Policy

by Regions, FRBSF Economic

Letter, Feb. 2012

cílová sazba

pro EMU

Taylorovo

pravidlo pro periferní

země

Taylorovo

pravidlo pro země

jádra%

OneOne

sizesize

fitsfits

allall? ? TaylorovoTaylorovo

pravidlo v pravidlo v eurozeurozóónněě: j: jáádro versus periferie dro versus periferie

Jednoduchá

verze Taylorova

pravidla: cílová

sazba = 1 + 1,5 x inflace –

1 x mezera nezaměstnanosti

Země

jádra: Německo, Francie, Rakousko, Belgie, Nizozemí, Finsko

Země

periferie: Španělsko, Portugalsko, Řecko, Irsko


TTřři pi přřííččiny krize iny krize eurozeurozóónyny

2/22/2

2. Institucionální

rámec (a pravidla fungování

unie):

Nedefinoval způsob řešení

krize; neznal institut exitu země

z EMU

Porušování

pravidel (SGP); bagatelizace problémů; podcenění

rizik3. Fiskální

vývoj

Před krizí: strukturální

deficity; vysoká

míra zadlužení

(latentní problém, který byl v období

rychlého růstu přehlížen)

Během krize: cyklické

schodky + podpora ekonomiky rychlý růst zadlužení

riziko roztočení

dluhové

spirály a pádu do dluhové

pasti (Řecko) riziko nákazy Krize eurozóny

je dlouhodobá

a má

více příčin;

od 2010 má

především podobu krize dluhové; ta je důsledkem fiskální

nedisciplinovanosti před krizí

a nízké

výkonnosti některých ekonomik


VlVláádndníí

deficity a dluhy v deficity a dluhy v eurozeurozóónněě (2006 (2006 ––

2013; jako % HDP)2013; jako % HDP)

Přestože se deficity po roce 2009 snižují

a budou snižovat, vládní

dluh dále poroste

Pramen: Eurostat, MMF

60

65

70

75

80

85

90

95

-7 -6 -5 -4 -3 -2 -1 0

Deficit/HDP v %

Dlu

h/H

DP

v %

2006

2007

2008

2009

2010

20112012

2013

Pozn. 2011: předběžný údaj; 2012 a 2013: prognóza


ZhorZhorššovováánníí

situace bsituace běěhem roku 2011 hem roku 2011 •

Souběh událostí:

Fiskální

stimulace ekonomik během krize a hospodářské

poklesy rychle zhoršovaly situaci veřejných financí

Ve finančním sektoru přetrvávala vysoká

rizika a nejistoty (pomalý deleveraging, nedostatečná

kapitalizace, vládní

dluhopisy v rozvahách)

Negativní

zpětné

vazby mezi: 1) ochablou reálnou ekonomikou, 2) rychle se zadlužujícími státy a 3) zranitelným finančním sektorem

Politici vyvolávali dojem, že si nejsou dostatečně

vědomi závažnosti problémů

(opakované

summity, nepodložené

sliby, kupování

času)

Různé

stabilizační

balíčky a podpůrné

fondy nepovažovaly trhy za důvěryhodné

a postačující

k řešení

problému

Některé

země

“narazily“

na dluhovou bariéru (financování

vlád na trzích) a v eurozóně

koncem

roku 2011 eskalovalo

napětí

a nejistoty


Odkupy vlOdkupy vláádndníích dluhopisch dluhopisůů

ECB ECB (14.5.2010 (14.5.2010 --

2.3.2012; mil. EUR)2.3.2012; mil. EUR)

Za uvedené

období

odkoupila ECB vládní

dluhopisy v celkovém objemu 225 mld

EUR

Pramen: ECB

-

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000 14

.5.2

010

14.6

.201

0

14.7

.201

0

14.8

.201

0

14.9

.201

0

14.1

0.20

10

14.1

1.20

10

14.1

2.20

10

14.1

.201

1

14.2

.201

1

14.3

.201

1

14.4

.201

1

14.5

.201

1

14.6

.201

1

14.7

.201

1

14.8

.201

1

14.9

.201

1

14.1

0.20

11

14.1

1.20

11

14.1

2.20

11

14.1

.201

2

14.2

.201

2

1 00

0 00

0 E

UR


VýVýšše vle vláádndníích dluhch dluhůů

a dluh nakoupený a dluh nakoupený ECB k 6.3.2012 ECB k 6.3.2012 ((mldmld

EUR)EUR)

Vládní

dluh nakoupený doposud ECB je pouze zlomkem součtu dluhů

zemí

ohrožených dluhovou krizí

Pramen: ECB

1900

790

120 155

360225

0

200

400

600

800

1 000

1 200

1 400

1 600

1 800

2 000

Itálie Španělsko Irsko Portugalsko Řecko Dluh nakoupenýECB

mld

EU

R


Vývoj výnosVývoj výnosůů

10Y vl10Y vláádndníích dluhopisch dluhopisůů (4.1.2008(4.1.2008--23.3.2012)23.3.2012)

Podpůrné

balíčky a vytvoření

stabilizačních fondů měly obvykle krátkodobé

dopady na vývoj výnosů

Pramen: BloombergPozn. LTRO: longer-term refinancing

operation

0

5

10

15

20

25

30

35

40

4.1.

2008

4.3.

2008

4.5.

2008

4.7.

2008

4.9.

2008

4.11

.200

8

4.1.

2009

4.3.

2009

4.5.

2009

4.7.

2009

4.9.

2009

4.11

.200

9

4.1.

2010

4.3.

2010

4.5.

2010

4.7.

2010

4.9.

2010

4.11

.201

0

4.1.

2011

4.3.

2011

4.5.

2011

4.7.

2011

4.9.

2011

4.11

.201

1

4.1.

2012

4.3.

2012

%

Itálie Řecko PortugalskoIrsko Španělsko

Pád Lehman Brothers

15.9.2008

European Economic Recovery Plan 625 mld EUR

prosinec 2008

Balíček pro Řecko

110 mld EUR2. 5. 2010

ECB: LTRO 21.12.2011

489 mld EUR

ECB: LTRO 29.2.2012

529 mld EUR

EFSF 440 mld EUREFSM 60 mld EURMMF 250 mld EUR

10.5.2010Balíček pro

Irsko 85 mld EUR28. 11. 2010

navýšení EFSF

780 mld EUR21.7. 2011

Restrukturalizace řeckého dluhu


Vývoj Vývoj spreadspreadůů

10Y 10Y vlvl. dluhopis. dluhopisůů

vvůčůči i nněěm. dluhopism. dluhopisůům m (1.1.2010(1.1.2010--23.3.2012; p.b.)23.3.2012; p.b.)

Poté, co ECB v prosinci 2011 dodala na trh likviditu (LTRO), poklesly výrazně

spready

irské

a italské

a

mírně

spready

španělské; portugalské

stagnovaly

Pramen: Bloomberg, vlast. výpočet Pozn. LTRO: longer-term refinancing

operation

0

2

4

6

8

10

12

14

1.1.

2010

1.2.

2010

1.3.

2010

1.4.

2010

1.5.

2010

1.6.

2010

1.7.

2010

1.8.

2010

1.9.

2010

1.10

.201

0

1.11

.201

0

1.12

.201

0

1.1.

2011

1.2.

2011

1.3.

2011

1.4.

2011

1.5.

2011

1.6.

2011

1.7.

2011

1.8.

2011

1.9.

2011

1.10

.201

1

1.11

.201

1

1.12

.201

1

1.1.

2012

1.2.

2012

1.3.

2012

Spre

ady

mez

i 10

letý

mi n

ěmec

kým

i dlu

hopi

sy a

dlu

hopi

sy d

ané

země

(v p

.b.)

Itálie Portugalsko

Irsko ŠpanělskoECB: LTRO 21.12.2011

489 mld EUR

ECB: LTRO 29.2.2012

529 mld EUR


NejnovNejnověějjšíší

vývoj v vývoj v eurozeurozóónněě: : bylo dosabylo dosažženo bodu zlomu?eno bodu zlomu?

•

V posledních měsících došlo k důležitým událostem:

ECB uklidnila finanční

trhy dvěma injekcemi likvidity

Pokročila fiskální

konsolidace

Slabší

země

eurozóny

(Itálie, Španělsko) začaly s reformami (trh práce)

Bylo dosaženo určitého „pokroku“

v řešení

řecké

krize (odpuštění

dluhů, reformy, vnitřní

devalvace, apod.)

Dluhová

krize si vynutila fiskální

konsolidaci v nevhodné fázi cyklu

fiskální

politika je nyní

procyklická; je to daň

za rozpočtovou rozmařilost před krizí


•

Finanční:

Přetrvává

zranitelnost finančního systému méně

úvěrů

Pomalé

snižování

finanční

páky a oddlužování

Nebezpečí

dluhové

nákazy v eurozóně•

Makroekonomická:

Stagnace nebo mělká

recese v Evropě

v 1. pol. 2012

Fiskální

konsolidace (procyklická

politika) zpomaluje růst (výzvou je správné

dávkování

fiskální

restrikce)

Při neexistenci poptávkových inflačních tlaků

přetrvávají

rizika růstu nákladové

inflace (ceny ropy)

•

Regulatorní:

Nadměrná

a špatně

zacílená

regulace v EU

Posilování

(prohlubování) evropské

integrace Celková

rizika se v posledních týdnech nepatrně

snížila, ale stále jsou velmi vysoká

Rizika dalRizika dalšíšího vývojeho vývoje


Makroekonomický vývoj v Makroekonomický vývoj v ČČR R


Vývoj HDP v Vývoj HDP v ČČR a v R a v eurozeurozóónněě (meziro(meziroččnníí

zmzměěna v %)na v %)

V průběhu krize se projevovala těsná

závislost vývoje v ČR na vývoji v eurozóně

Pramen: Eurostat

-8

-6

-4

-2

0

2

4

6

8

10

1998

Q119

98Q3

1999

Q119

99Q3

2000

Q120

00Q3

2001

Q120

01Q3

2002

Q120

02Q3

2003

Q120

03Q3

2004

Q120

04Q3

2005

Q120

05Q3

2006

Q120

06Q3

2007

Q120

07Q3

2008

Q120

08Q3

2009

Q120

09Q3

2010

Q120

10Q3

2011

Q120

11Q3

mez

iročn

í změn

a v

%

ČR EMU


PoslednPosledníí

makroekonomický vývoj makroekonomický vývoj 1/21/2

•

HDP:

Mezičtvrtletní

pokles o 0,1 % ve 4Q2011 (pokles o 0,1 % v 3Q2011) velmi mělká

recese (opětovné

otevírání

mezery výstupu)

Meziroční

růst o 0,6 % ve 4Q2011 a za rok 2011 růst o 1,7 %

Struktura v 4Q2011: růst tažen čistým exp., ostatní

složky záporné•

Průmyslová

produkce (sez. oč.): zpomalila z 4,5 % v prosinci na

0,6% v lednu (hlavní

bariéra růstu: nedostatečná

poptávka) •

Nízké

tempo růstu maloobchodních tržeb (pokles reálné

mzdy o

0,4 % v 4Q11; míra registrované

nezaměstnanosti 9,5 % v únoru) •

Obchodní

přebytek v roce 2011 a v lednu 2012: nejvyšší

v historii

•

Běžný účet: umírněný vývoj díky přebytkové

obchodní

bilanci •

Kurz koruny:

Pravděpodobně

dočasné

přerušení

trendu nominálního zhodnocování

Stávající

kurz je na depreciační

straně

od trendu ale poblíž

něho


PoslednPosledníí

makroekonomický vývoj makroekonomický vývoj 2/22/2

•

Inflace:

CPI 3,5 % v lednu a 3,7 % v únoru (v obou měsících činil příspěvek primárních dopadů

zvýšení

daní

1,1 p.b.)

Velmi slabé

(neznatelné) poptávkové

inflační

tlaky

Slábnoucí

nákladové

tlaky (ropa a suroviny, kurz)

Ukotvená

inflační

očekávání•

Měnová

politika: úroková

sazba stabilní

od května 2010 (0,75 %)

•

Fiskální

politika:

Fiskální

konsolidace + nízká

úroveň

vládního dluhu nižší

riziko nákazy z eurozóny

Fiskální

politika bude mít v roce 2012 na ekonomiku stagflační dopady (nižší

domácí

poptávka + vyšší

inflace kvůli zvýšení

DPH)

Česká

ekonomika se vyznačuje mírnou vnitřní nerovnováhou (mezera výstupu) a vnější

rovnováhou


PrognPrognóóza za ČČNB NB ((úúnor 2012) nor 2012)


ShrnutShrnutíí

zzáákladnkladníího scho scéénnáářře progne prognóózyzy•

Slabá

domácí

poptávka a nízký růst mezd v současnosti tlumí

cenový vývoj; zdrojem inflace jsou především ceny potravin a postupné

prosakování

oslabeného měnového kurzu do cen

•

Celková

inflace v roce 2012 vlivem zvýšení

DPH dočasně

vzroste těsně

nad 3 %, od začátku roku 2013 se sníží

pod cíl

•

Měnověpolitická

inflace se bude pohybovat na celém horizontu prognózy v blízkosti cíle

•

Česká

ekonomika bude v roce 2012 vlivem výrazného zpomalení zahraniční

poptávky a pokračující

domácí

fiskální

konsolidace

stagnovat; v roce 2013 v souvislosti s oživením zahraniční poptávky poroste o 1,9 %

•

Nominální

měnový kurz bude pozvolna posilovat z aktuálně oslabené

úrovně

•

S prognózou je konzistentní

stabilita tržních úrokových sazeb v nejbližším období

a jejich následný mírný pokles


ZZááttěžěžovovéé

testy bankovntesty bankovníího sektoru ho sektoru ČČR R --

úúnor 2012nor 2012

•

Metodologie:

Za údaje ke 4. Q 2011

Dosavadní

dvouletý horizont testů

byl prodloužen na tři roky

Scénáře:

Základní

scénář

–

prognóza ČNB z února 2012

Alternativní

scénář

„Dluhová

krize“

(extrémní

propad ekonomické aktivity obchodních partnerů; ztráta důvěry investorů; růst averze k

riziku; pokles cen vládních dluhopisů ČR)

Alternativní

scénář

„Dluhová

krize + ztráta 1/3 expozic největších domácích bank vůči mateřským skupinám“

Alternativní

scénář

zejména ve druhé

variantě

je velmi nepravděpodobný a extrémně

zátěžový


Vývoj kapitVývoj kapitáálovlovéé

ppřřimiměřěřenosti enosti (v %)(v %)

Základem stability bank. sektoru je jeho vysoká kapitálová

přiměřenost (15,2% na konci roku 2011)

Pramen: ČNB

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

12/09 12/10 12/11 12/12 12/13 12/14

Základní scénářDluhová krizeDluhová krize + ztráta 1/3 expozic vůči mateřským skupinám

Některé

banky by musely navýšit regulatorní

kapitál o 19 mld. Kč

(0,5 % HDP)

Výše potřebných kapitálových injekcí:

33 mld. Kč

(0,9 % HDP)


ShrnutShrnutíí

•

Přetrvávají

značné

nejistoty ohledně

vývoje v eurozóně

a dalšího vývoje dluhové

krize (krize ještě

neskončila)

•

Česká

ekonomika je velmi závislá

na vnějším prostředí•

Příznivé

charakteristiky české

ekonomiky:

Makroekonomické

rovnováhy a relativně

nízké

vnitřní

i vnější zadlužení

Stabilní

měnověpolitický

a kurzový

rámec: pružný kurz (nárazník proti šokům) a cílování

inflace (v krizi se zcela osvědčilo)

Dobré

mikroekonomické

fundamenty

Zdravý bankovní

sektor (vysoká

kapitálová

přiměřenost, ziskovost a likvidita, vysoká

odolnost proti šokům)

•

Fiskální

konsolidace bude ekonomiku v příštích letech brzdit Hlavními hybateli české

ekonomiky jsou zahraniční

vývoj a domácí

fiskální

politika


DDěěkuji za pozornostkuji za pozornost

Miroslav SingerČeská

národní

banka

Na Příkopě

28 115 03 Praha 1

[email protected]: 224

412

000

Documents

Český název přednášky/akce - cnb.cz fileDluhová krize v eurozón ě a č eská ekonomika Diskusní snídan ě, Slovensko-č eská obchodní komora Praha, 26. března 2012. Miroslav