ČÍSLA HOVOŘí

Klementinské teplotní rekordy V posledních letech se v českých sdělovacfch prostředcích stále častěji setkáváme se zprávami o povodních, větmých smrš­

tích, překonáuí teplotních rekord ti, suchých létech a celkových klimatických změnách. Klimatická změna je složitý problém,

ke kterému se řada odborníků staví velmi opatrně. Lze případnou klimatickou změnu indikovat teplotními extrémy ? Jak se

vy vljely a vy vljej í teplotní rekordy v pražském Klemeutinu?

Věž pražského Klementina slouží již přes dvě století meteorologiun. Foto:

P. Mach

Meteorologická měření v pražském Klementinu byla s ice zahá­

jena již v roce 1752, za počátek souvislé řady se však bere až rok

1775. Zpočátku se měření provádělo pouze dvakrát denně, od

počátku 19. století se měřilo každé dvě hodiny mezi východem

a západem Slunce, ovšem v druhé polov i ně 19. sto letí došlo

k postupnému úpadku. Chod meteorologických pozorování se

přesto podařilo zachovat. V průběhu 20. století vzrostl o kle­

mentinskou řadu velký zájem z hlediska její délky, a to i přes

značné ovlivnění měření velkou zástavbou a vytvořením tepel­

ného ostrova uprostřed města.

Tabulka č. I. Teplotní r ekordy pražského Klementina , Česka a Evropy

Tabulka č. 2. Zaznnmcnané rekordní teplotní maxima v Klementinu v leto§­

nlm (2005) a loňském roce (2004)

2005 2004

8 . 1.+13,8 °C I 4. 2. +14,8 oc 2. 5. +29,7 oc I 5. 2. +14,6 oc

28. 5. +31 ,8 oc I 6. 2. +14,5 oc 29. 5. +32,8 oc I 7. 2. +14,2 oc 30. 5. +31 ,7 oc I 17. 3. +20,1 oc 28. 7. +35,9 oc I 18. 3 . +21 ,6 oc 29. 7. +36,4 oc I 24. 1 o. +21 ,6 °C

Zdr·oj : ČHMÚ

Historická řada není zcela kompletní, n icméně údaje o tep­

lotních extrémech se dochovat podařilo. V tabulce č. I j sou

uvedeny absolutní teplotní rekordy Klementina a pro srovnání

i celé Ceské republiky a Evropy. Uvedené hodnoty v tabulce

potvrzují, že Praha patří mezi nejteplej ší místa České republiky.

Naproti tomu mezi nej studeněj š í oblasti našeho státu patří hor­

ské reg iony (Sněžka v Krkonoších, Praděd v Hrubém Jeseníku,

Lysá hora v Moravskoslezských Beskydech), avšak naměřené ­

absolutní minimum teploty odtud nepochází. Podíváme-li se na klementinskou teplotní řadu od minulosti

po současnost z hlediska četností výskytu denních extrémů (viz

graf I a 2), zj istíme, že vyšší četnost denních maxim připadá

na období posledních 15 let. Za tuto dobu ( 1990-2005) by lo

teplotní maximum překročeno 99krát (6,6 překročení/rok), za­

tímco v letech 1755- 1990 "pouze" 270krát ( I, I překročen í/rok).

Nejbohatším rokem na výskyt teplotních maxim byl rok 1947,

během kterého postih lo české země katastrofální sucho. Vez­

meme-li v úvahu jen jednotlivé dny v měs íc i a j im ekvivalentní

letopočet dosaženého maxima, vychází jako "nejmladší" měsíce

leden a červen . Nejmladší měs íce znamenaj í, že právě v těchto

měs ících jsou v posledních letech teplotní maxima překonávána

nejčastěj i . Jako naopak nejstarš í měsíc vychází srpen. S ituace naměřených absolutních minim je odlišná. Zde byla

větši na denních minim zaznamenána j eště před rokem 1900

(234krát), méně pak od tohoto roku do současnosti (129k rát) .

Pravděpodobnou souvislost mt1žeme hledat s tzv. malou dobou

ledovou, kterou se označuj í lé ta 1590- 1850, i s velmi studenou

klimatickou epizodou v letech 1887- 1897. Nejčctněj š ím rokem

na výskyt denních minimálních teplot byl rok 1785 a 1929

s velmi studenou zimou. U absolutních minim je zřejmé rov­

noměrněj ší rozložení v čase, i když v posledních 15 letech by la

zaznamenána pouze 4 abso lu tní minima teplot (od roku .1 998

žádné).

Klementinum datum Česko datum Evropa datum

abs. maximátnr teplota

abs. minimálnl teplota

teplotnr normál (1961-1990)

Zdroj : ČHMÚ

Geografické rozhledy 2/05- 06

+37,8 oc 27. 7. 1983

- 27,6 °C 1.3. 1785

+10,0 °C

+40,2 oc (Praha·Uhřlněves)

- 42,2 oc (Litvrnovice u Ces. Budějovic)

+7,5 oc

27. 7. 1983

11 . 2. 1929

+50 oc (Sevilla, Spanělsko)

- 55 oc (Ust'Shchugor,

Rusko)

4. 8 . 1881

I ČÍSLA HOVOŘÍ

J

I I I I I

ll I I I il ll I

16

1947 14

12

1834 10

~8 ~

~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~

~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ 8 - ~ - - - - - - - - - - - - - ~ - - - - - - - - - N

rok

Graf č . I. Četnost výskytu l>řekonání teplotních maxim v jednotlivých le­tech (Praha-Klementinum, 1755-2005). Z dr·oj: ČHMÚ

Co z toho vyplývá? Z uvedené j ednoduché analýzy j e zřejmé,

že denní teplotní maxima j sou v posledních letech překračována stále častčji, a to nejen v letním, ale i v zimním období (viz tab. č. 2). Průměrná teplota dosažených denních maxim se zvyšuje s četností jej ich překonávání v posledních letech. Její hodnota činí 24,0 °C. Spolu s tím se zvyšuje i průměrný letopočet tep­lotních max im - 1935. M in imální teploty tolik překonávány ne­j sou. Tomu odpovídá i prCtměrný letopočet dosažených denních teplotních minim - 1874. Průměrná minimální teplota Klemen­tina činí - 5,3 °C.

Z četností výskytu teplotních extrémC1 ovšem nemCtžeme po­suzovat teplotní režim jednotlivých let. Například rok 2000 by l jedním z nejteplej ších, přesto hodnoty denních maximálních teplot by ly překročeny j en pětkrát. Klimatickou změnu nelze proto jednoznačně indikovat teplotními extrémy, ačkoli v urči té

náznaky nám přinášejí. S teplotami se tedy evidentně "něco děje". Za poslední téměř

půl století vzrostla průměrná roční teplota ve střední Evropě

o přibližnč 0,3 °C. Chceme-li posuzovat klimatické změny v širším kontextu, je nutné brát v úvahu četnost všech extrém­ních jevů, tedy nejenom teplot, ale také například extrémních srážkových úhrnů.

Četnost výskyttl překonán í teplotních extrémC1 v posledních letech nám však potvrzuje jiný fakt, a to sice, že města bojují s rychlej ším oteplováním než j ejich okolí. V srpnu letošního roku vydaná studie Světového fondu ochrany přírody uvádí, že od sedmdesátých let 20. století zaži Ia většina velkých světových i evropských metropol í nečekaně rychlé oteplení v letním období. Právě v l étě intenzivní tepelné ostrovy měst

podstatně zvyšují nároky na klimatizaci a tím na spotřebu

e l ektřiny. Narozdíl od globálního oteplování lze s tepelným ostrovem

města bojovat. Vědci studující tento problém doporučují vy­sazovat více veřejné zeleně a zároveň snížit podíl plochy tma­vých chodníků a asfaltových povrchů (především asfaltových střech) .

SLOVNiČEK:

tepelný ostrov - označen í pro oblast vyšších teplot, která je v případě Prahy podmíněna zástavbou a následnou změnou mikroklimatických podmínek

LITERATURA:

SOBf~EK, 8. a kol. (1993): Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Academia a MŽP ČR, Praha, 594 s. SVOBODA, J., VA~KU, Z., CfLEK, V. (2003): Velká kniha o kli­matu zemí Koruny české. Regia, Praha, 694 s.

20 1785

18

16

14 1929

12

~10 1858 1908 ~ 1799 1830

~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~

~ ~ ~ ~ ~ i ~ ~ ~ ! ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ J ~ ~ ~ ~ ~ 8 - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - N

rok

Graf č. 2. Četnost výskytu překonání teplotních minim v jednotlivých letech (Praha- Klementinum, 1755- 2005). Zdroj : ČHMÚ

Historický barometr, kter}• zazna menal již mnoho výrazných poklesů a vze­stupů tlaku často spojených s extrémními změnami teploty. Foto: I. Tichý

Jan Borovanský student PGS PřF UK v Praze

borovan@centrum.cz

KR~KA, K., ~AMAJ, F. (2001 ): Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku. Academia, Praha, 568 s.

APLIKACE DO VÝUKY:

1. Jakými způsoby je možné měřit teplotu vzduchu a které úda­je o teplotě se zaznamenávají?

2. Kdo započal s meteorologickým pozorováním v pražském Klementinu? Znáte i jiné známé postavy české meteorolo­gie, příp. jiné meteorologické stanice na území Ceska?

Geografické rozhledy 2/05-06