Upload
others
View
4
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
OSTRAVICEOSTRAVICE -- RomskRomskéé tradice a zvykytradice a zvyky
OBSAH POBSAH PŘŘEDNEDNÁŠÁŠKYKY
ÚÚvod a pvod a přředstavenedstaveníí
RomovRomovéé -- cikcikááni a historie v ni a historie v ČČRR
Rom Rom –– etnonymumetnonymum
CikCikáán n -- apelativumapelativum
RomskRomskéé tradice a hodnotytradice a hodnoty
RomovRomovéé –– ppřředsudky edsudky –– stereotypy stereotypy –– k k zamyzamyššlenleníí
Diskuse Diskuse -- prprůůbběžěžnněě
Kdo je RomKdo je Rom
Podle zPodle záákona kona čč. 273/2001 . 273/2001 Sb., o prSb., o práávech vech nnáárodnostnrodnostníích mench menššin a o in a o zmzměěnněě
nněěkterých zkterých záákonkonůů, ,
ve znve zněěnníí pozdpozděějjšíších ch ppřředpisedpisůů, je , je Romem pouze Romem pouze ten, kdo se pten, kdo se přřihlihláássíí k k romskromskéé nnáárodnostirodnosti..
DefiniDefiniččnníím znakem m znakem ppřřííslusluššnnííka romskka romskéé nnáárodnostnrodnostníí menmenššiny je iny je aktivnaktivníí vvůůle být za le být za ppřřííslusluššnnííka menka menššiny iny povapovažžovováán a spolen a společčnněě
s s
ostatnostatníími rozvmi rozvííjet jazyk a jet jazyk a kulturu.kulturu.
Kdo je RomKdo je Rom
a) Romem je ten, kdo se hla) Romem je ten, kdo se hláássíí k romstvk romstvííRomem je obRomem je obččan an ČČeskeskéé republiky, který se deklarativnrepubliky, který se deklarativněě
ppřřihlihláássíí k romskk romskéé nnáárodnosti. rodnosti. (v tomto p(v tomto přříípadpaděě
je teoreticky nepodstatnje teoreticky nepodstatnéé, k jak, k jakéé etnicketnickéé skupinskupiněě
obobččan pan přříísluslušíší, ,
jde o individujde o individuáálnlníí nnáárodnostnrodnostníí ccííttěěnníí jednotlivce a o projev jednotlivce a o projev jeho svobodnjeho svobodnéé vvůůle)le)
Kdo je RomKdo je Rom
b) Romem je ten, kdo b) Romem je ten, kdo žžije jako Romije jako RomObObččananéé ČČeskeskéé republiky, kterepubliky, kteřříí ppřřííslusluššejejíí k romskk romskéé etnicketnickéé
skupinskupiněě, v, věěttššinou nemajinou nemajíí potpotřřebu deklarovat svebu deklarovat svéé romstvromstvíí ppřřihlihlášášeneníím se k romskm se k romskéé nnáárodnosti prodnosti přři si sččííttáánníí lidu. lidu.
PPřřesto vesto vššak udrak udržžujujíí romskou kulturu, z generace na generaci si romskou kulturu, z generace na generaci si ppřřededáávajvajíí tradice a matetradice a mateřřský jazyk. ský jazyk.
ZpZpůůsob sob žživota lidivota lidíí udrudržžujujííccíích v romských komunitch v romských komunitáách tradich tradiččnníí kulturu je oznakulturu je označčovováán romským slovem n romským slovem „„romipenromipen““. .
Kdo je RomKdo je Romc) Romem je ten, kdo vypadc) Romem je ten, kdo vypadáá jako Romjako Rom
Char. antropologickChar. antropologickéé rysy lidrysy lidíí ppřřííslusluššejejííccíích k romskch k romskéé etnicketnickéé skupinskupiněě
ruku v ruce se zaruku v ruce se zažžitými pitými přředsudky vedsudky věěttššiny majoritniny majoritníí
spolespoleččnosti vnosti vůčůči ti tééto minoritto minoritěě
ppůůsobsobíí jako spolejako společčenskenskéé stigma, a to naprosto nezstigma, a to naprosto nezáávisle na jejich vvisle na jejich vůůli, zpli, způůsobu sobu žživota, ivota,
dosadosažženenéém vzdm vzděělláánníí apod. apod.
PPřřííslusluššnnííky majoritnky majoritníí spolespoleččnosti jsou oznanosti jsou označčovovááni za Romy ni za Romy ((„„cikcikáányny““) nap) napřřííklad i romskklad i romskéé dděěti vyrti vyrůůstajstajííccíí v kojeneckých v kojeneckých
úústavech, tedy nedotstavech, tedy nedotččenenéé romskou kulturou ani zpromskou kulturou ani způůsobem sobem žživota ivota „„romipenromipen““..
RozdRozděělenleníí RomRomůů
a proa pročč
ROM?ROM?
Romy mRomy můžůžeme deme děělit podle lit podle nněěkolika kategorikolika kategoriíí. .
ččeskoesko--moravmoravššttíí RomovRomovéé
(4%)(4%)
madarmadarššttíí RomovRomovéé --1%1%
nněěmemeččttíí RomovRomovéé (Sinti) (Sinti) (5%)(5%)
SvSvěěttššttíí –– kolotokolotočče ,cirkuse ,cirkus
olaolaššššttíí RomovRomovéé (10%) (10%) (Rumunsko)(Rumunsko)
slovenslovenššttíí RomovRomovéé (80%) (80%) foto:cestovani.idnes.cz
RomskRomskáá menmenššinaina
RomovRomovéé jsou menjsou menššina, jejina, jejíížž kokořřeny sahajeny sahajíí do stdo střředovedověěkkéé
Indie. Indie.
RomskRomskáá menmenššina je ina je nejponejpoččetnetněějjšíší v Evropv Evropěě
a to a to
zejmzejmééna ve stna ve střřednedníí a a východnvýchodníí EvropEvropěě. .
MMéénněě
popoččetnetnáá je romskje romskáá populace v Americe a jepopulace v Americe a ješšttěě
menmenšíší na jiných na jiných kontinentech.kontinentech.
RomovRomovéé odeodeššli z Indie li z Indie okolo 6. stol. n. l.okolo 6. stol. n. l.
Slovo Rom pochSlovo Rom pocháázzíí z z indickindickéého slova ho slova „„domdom““. . DomovDomovéé jsou obyvateljsou obyvateléé Indie.Indie.
O jejich indickO jejich indickéém pm půůvodu vodu svsvěěddččíí nejen jazyk, ale i nejen jazyk, ale i podobnost npodobnost něěkterých kterých zvykzvykůů, podobn, podobnáá spolespoleččenskenskáá struktura. struktura.
RomovRomovéé a jejich da jejich děělenleníí
StejnStejněě
jako v Indii se djako v Indii se děěllíí lidlidéé do kast, tak i u Romdo kast, tak i u Romůů
se model se model kasty dochoval vkasty dochoval v podstatpodstatěě
dodnes. dodnes.
Nebývalo zvykem, aby si Rom zNebývalo zvykem, aby si Rom z jednjednéé skupiny vzal Romku skupiny vzal Romku zz jinjinéé. Toto d. Toto děělenleníí se netýkse netýkáá jen sjen sňňatkatkůů. .
NenNeníí taktakéé momožžnnéé, aby , aby žžuužžo (o (ččistý)istý), co, cožž
je Rom, který nejje Rom, který nejíí neneččististéé maso (psmaso (psíí, ko, koňňskskéé), p), přřijal pozvijal pozváánníí a vea veččeeřřel vel v domdoměě
degedegešše (nee (neččistý)istý), který naopak nem, který naopak nemáá problprobléém pom požžíít net neččististéé jjíídlo. /jdlo. /jíídlo, chovdlo, chováánníí, , úúklid/klid/
StejnStejnéé je to i sje to i s odpadky. odpadky. ČČlen jednlen jednéé kasty nesmkasty nesmíí ssááhnout na hnout na odpadky nodpadky něěkoho jinkoho jinéého, proto ho, proto ččasto vznikasto vznikáá velký kontrast velký kontrast mezi mezi ččistými a uklizenými byty Romistými a uklizenými byty Romůů
a zanea zaneřřáádděěným okolným okolíím m
domdomůů
a spolea společčných prostor. ných prostor.
VVíírara
RomovRomovéé, stejn, stejněě
jako Indovjako Indovéé majmajíí doma svatý obrdoma svatý obráázek. Kostel zek. Kostel navnavššttěěvujvujíí jen pjen přři svatbi svatbáách, kch, křřtintináách a pohch a pohřřbech. Je to proto, bech. Je to proto, žže doma maje doma majíí kk Bohu blBohu blíížže, protoe, protožže jsou se jsou s lidmi, kterlidmi, kteréé majmajíí rráádi (di (ččastý jev i dnes)astý jev i dnes)
RomovRomovéé ppřřivazujivazujíí svým dsvým děětem po porodu na ruku tem po porodu na ruku ččervenou ervenou nit nebo provnit nebo prováázek jako symbol ochrany pzek jako symbol ochrany přřed zlými duchy. ed zlými duchy. KaKažžddéé ddííttěě
dostane ndostane něějakou pjakou přřezdezdíívku, aby oklamaly zlvku, aby oklamaly zléého ho
ducha. ducha.
SS kkřřesesťťanstvanstvíím majm majíí RomovRomovéé spolespoleččnou vnou vííru vru v jednoho Boha, jednoho Boha, mimo to vmimo to věřěříí taktakéé vv dobrdobréé a zla zléé ssííly, kterly, kteréé rrůůznými zpznými způůsoby soby ovlivovlivňňujujíí jejich jejich žživot. Kvivot. Kvůůli ochranli ochraněě, k, křřttíí RomovRomovéé i svi svéé dděěti. ti.
VVíírara
RomovRomovéé vvěřěříí, , žže smrte smrtíí žživot nekonivot nekonččíí. Romov. Romovéé dokonce svdokonce svéé zesnulzesnuléé vybavujvybavujíí rrůůznými pznými přředmedměěty pro ty pro žživot na onom svivot na onom svěěttěě. .
Jejich nJejich náábobožženstvenstvíí klade velký dklade velký důůraz na morraz na moráálku. Romovlku. Romovéé poupoužžíívajvajíí slovo slovo „„romipenromipen““ -- romstvromstvíí, kter, kteréé oznaoznaččuje celou uje celou řřadu naadu nařříízenzeníí a pa přřííkazkazůů, jak m, jak máá ččlovlověěk vk v žživotivotěě
jednat, je to jednat, je to
pro npro něě
jakýsi jakýsi řřáád. Od tohoto d. Od tohoto řřáádu se pak odvdu se pak odvííjjíí vvššechny jejich echny jejich tradice, zvyky a katradice, zvyky a kažždodenndodenníí žživot. ivot.
Pro Romy je BPro Romy je Bůůh bytost, kterh bytost, kteráá stvostvořřila svila svěět, je strt, je strůůjcem vjcem vššeho, eho, i osudu lidi osudu lidíí. .
VVíírara
KatolickKatolickéé dděělenleníí Boha na tBoha na třři osoby chi osoby cháápou Romovpou Romovéé jako jako osobu jednu, Jeosobu jednu, Ježžíšíše Krista. Panna Marie je pro ne Krista. Panna Marie je pro něě
symbolem matky, majsymbolem matky, majíí kk nníí velmi vvelmi vřřelý vztah. elý vztah.
RomovRomovéé se pse přřizpizpůůsobili nsobili náábobožženstvenstvíí mmíístnstníího obyvatelstva. ho obyvatelstva. V V ČČesku jsou vesku jsou věěttššinou forminou formáálnlníí katolkatolííci. Jejich patronkou je ci. Jejich patronkou je ČČernernáá SSáára. ra. –– procesprocesíí –– Francie Francie –– poslednposledníí vvííkend v kvkend v kvěětnu. tnu.
RomovRomovéé ppřřijali vijali v podstatpodstatěě
vvššechny hlavnechny hlavníí ccíírkevnrkevníí svsváátky a tky a ss nimi spojennimi spojenéé obyobyččeje. Slaveje. Slavíí VVáánoce a Velikonoce, stejnnoce a Velikonoce, stejněě
jako majoritnjako majoritníí spolespoleččnost. nost.
O VO Váánocnocíích je dch je důůleležžititéé, aby se se, aby se seššla cella celáá rodina, tanrodina, tanččilo se, ilo se, zpzpíívalo, pilo a jedlo. Dvalo, pilo a jedlo. Dáárky nebyly drky nebyly důůleležžititéé, hlavn, hlavníí bylo, bylo, aby byla rodina spolu.aby byla rodina spolu.
RomskRomskáá svatbasvatba
Pro Romy bylo a je typickPro Romy bylo a je typickéé, , žže se sňňatky uzavatky uzavíírajrajíí ddřřííve, neve, nežž neromskneromskáá mlmláádedežž. V. V minulosti nebylo nic výjimeminulosti nebylo nic výjimeččnnéého, kdyho, kdyžž
nevnevěěsta msta měěla pouhých tla pouhých třřininááct let, ct let, žženich patnenich patnááct.ct.
O výbO výběěru partnera rozhodoval u Romru partnera rozhodoval u Romůů
vvěěttššinou otec, inou otec, ppřříípadnpadněě
nejstarnejstaršíší bratr. Sbratr. Sňňatky se domlouvaly atky se domlouvaly ččasto, kdyasto, kdyžž
byli budoucbyli budoucíí manmanžželeléé jeješšttěě
dděěti. ti.
RomovRomovéé si si ččasto vybasto vybíírali svrali svéé partery ze stejnpartery ze stejnéé skupiny, zskupiny, z jakjakéé pochpocháázeli oni sami. zeli oni sami.
SSňňatky satky s ppřřííslusluššnnííky jiných skupin, popky jiných skupin, popřříípadpaděě
s s „„bbíílým lým partnerempartnerem““, nebyly a nejsou v, nebyly a nejsou vííttáány a byly povany a byly považžovováány za ny za poruporuššeneníí zzáásad dansad danéé skupiny. skupiny.
Jedinec, který se nJedinec, který se něčěčeho takoveho takovéého dopustil, byl ho dopustil, byl ččasto ze asto ze skupiny vylouskupiny vylouččen. en.
RomskRomskáá svatbasvatba
UzavUzavíírráánníí manmanžželstvelstvíí probprobííhalo vhalo v minulosti formou obminulosti formou obřřadu adu zvanzvanéého u usedlých Romho u usedlých Romůů
„„mangavipenmangavipen““ (n(náámluvy, mluvy,
zzáásnuby).snuby).Svatba Svatba -- bijavbijav
SpojenSpojeníí ppááru provedl otec ru provedl otec žženicha, jinde kmotr nebo enicha, jinde kmotr nebo vv dandanéém spolem společčenstvenstvíí vváážžený muený mužž
–– ten vyprosil dceru od ten vyprosil dceru od
rodirodičůčů
a provedl samotný oba provedl samotný obřřad.ad.
SvSváázal novzal novéému pmu pááru pru přřekekřříížženenáá zzááppěěststíí ččerveným erveným šášátkem a tkem a do dlando dlaníí jim nalil symbolicky jim nalil symbolicky ččervenervenéé vvííno, dnes no, dnes ččastastěěji ji ppáálenku (u skupiny olalenku (u skupiny olašššškých Romkých Romůů
byly vbyly víínem obnem obřřadnadněě
polity hlavy partnerpolity hlavy partnerůů). ).
Od tOd tééto chvto chvííle je ple je páár povar považžovováán za mann za manžžele. Pokud si syn ele. Pokud si syn nebo dcera vybrali partnera, snebo dcera vybrali partnera, s jehojehožž
výbvýběěrem rodirem rodičče e
nesouhlasili, nesouhlasili, ččasto jim nezbylo nic jinasto jim nezbylo nic jinéého, neho, nežž
ututééct ct kk ppřřííbuzným. Rodibuzným. Rodičče si pak pro sve si pak pro svéé dděěti pti přřijeli a uznali ijeli a uznali vztah svých dvztah svých děěttíí, n, něěkdy akdy ažž
potpotéé –– co se stali prarodico se stali prarodičči. i.
RomskRomskáá svatbasvatba
U olaU olaššských Romských Romůů
bývbýváá nevnevěěsta kupovsta kupováána na zna na záákladkladěě smlouvy mezi otci smlouvy mezi otci žženicha a nevenicha a nevěěsty. Kritsty. Kritééria pro tento ria pro tento
„„obchodobchod““ jsou rjsou růůznznáá. Z. Zááleležžíí na majetku, postavenna majetku, postaveníí rodiny, rodiny, vvěěku nevku nevěěsty, krsty, krááse a takse a takéé na tom, zda umna tom, zda umíí krkráást, zpst, zpíívat a vat a tantanččit. it.
NNěěkdy bývkdy býváá taktakéé velmi dvelmi důůleležžititáá nevinnost nevnevinnost nevěěsty. Dsty. Dřřííve ve bývalo zvykem, bývalo zvykem, žže na postel novomane na postel novomanžželelůů
se rozprostse rozprostřřelo elo
prostprostěěradlo, na kterradlo, na kteréém mm měěly zly zůůstat stopy nevstat stopy nevěěstina panenstvstina panenstvíí. .
Pokud se tak nestalo, sPokud se tak nestalo, sňňatek mohl být povaatek mohl být považžovováán za neplatný n za neplatný nebo musel otec nevnebo musel otec nevěěsty vrsty vráátit tit ččáást penst peněěz. z.
RomskRomskáá svatbasvatba
I kdyI kdyžž
uužž
se tento zvyk dnes tak pse tento zvyk dnes tak přříísnsněě
nedodrnedodržžuje, u uje, u olaolaššských dských děěvvččat se dbat se dbáá na jejich nevinnost. na jejich nevinnost.
Pro tuto skupinu je takPro tuto skupinu je takéé typický typický úúnos nevnos nevěěsty a to vsty a to v ppřříípadpaděě, , kdy rodikdy rodičče se se se sňňatkem datkem děěttíí nesouhlasnesouhlasíí. . ŽŽenich unese nevenich unese nevěěstu stu ss jejjejíím souhlasem, schovm souhlasem, schováá ji u rodiny a rodiji u rodiny a rodičče pak spolu e pak spolu zazaččnou vyjednnou vyjednáávat. vat.
Pokud se rodiny mezi sebou nedohodnou, mPokud se rodiny mezi sebou nedohodnou, můžůže se cele se celáá zzááleležžitost dostat aitost dostat ažž
kk soudu, jehosoudu, jehožž
rozhodnutrozhodnutíí pak respektujpak respektujíí
vvššichni. ichni.
Svatba je zSvatba je zááleležžitost finanitost finanččnněě
velmi nvelmi náároroččnnáá u vu vššech Romech Romůů. .
TradiTradiččnníí romskromskáá ppřřííjmenjmeníí
Mezi typickMezi typickáá ppřřííjmenjmeníí ččeských olaeských olaššských Romských Romůů
patpatřřííHorvHorvááth, Olth, Olááh, Balog, h, Balog, ČČonka a Lakatoonka a Lakatošš, Romov, Romovéé ze ze SlovenskaSlovenska
majmajíí zase zase ččasto asto ppřřííjmenjmeníí Demeter, SivDemeter, Siváák atd. k atd. ČČastastáá jsou takjsou takéé ppřřííjmenjmeníí ŽŽiga a Niga a Néémeth.meth.TypickTypickáá ppřřííjmenjmeníí ččeských Romeských Romůů
do do druhdruhéé svsvěětovtovéé vváálkylky: :
ppřřeveváážžnněě
kokoččovnovníí ččeeššttíí RomovRomovéé –– ppřřííjmenjmeníí RRůžůžiiččka, Vrba, ka, Vrba, JaneJanečček, Prochek, Procháázka, Charvzka, Charváát, Petrt, Petržžilka atd.ilka atd.
PPřřeveváážžnněě
usedlusedlíí moravmoravššttíí RomovRomovéé –– ppřřííjmenjmeníí Daniel, IDaniel, Išštvtváán, n, HerHeráák, Holomek, Bartok, Holomek, Bartošška,Malka,Malíík, Kýr, Murka atd.k, Kýr, Murka atd.-- prvnprvněě
asimilovanasimilovaníí z dob Marie Terezie.z dob Marie Terezie.
nněěmeckymecky hovohovořřííccíí RomovRomovéé v pohraniv pohraniččnníích oblastech ch oblastech –– ppřřííjmenjmeníí Bamberger, Richter, Klimt atd.Bamberger, Richter, Klimt atd.
RomskRomskáá žženaena
Po svatbPo svatběě
se romskse romskáá ddíívka stvka stěěhuje do rodiny svhuje do rodiny svéého manho manžžela, ela, kde jejkde jejíí výchovu pvýchovu přřebebíírráá tchýntchýněě. .
Pro mladou Pro mladou žženu jsou to enu jsou to ččasto tasto těžěžkkéé roky, vroky, v hierarchii rodiny hierarchii rodiny stojstojíí aažž
na poslednna posledníím mm mííststěě, man, manžžel se ji vel se ji věěttššinou nezastane. inou nezastane.
TchýnTchýněě
ji uji uččíí vavařřit a udrit a udržžovat doma poovat doma pořřáádek. Ddek. Díívka musvka musíí ččasto zajiasto zajiššťťovat obovat obžživu celivu celéé rodinrodiněě. O. Oččekekáávváá se od nse od níí, , žže bude e bude vzornvzornáá žžena, kterena, kteráá plnplníí ppřřáánníí nejen svnejen svéému mumu mužži, ale taki, ale takéé tchýni a ostatntchýni a ostatníím m ččlenlenůům rodiny. m rodiny.
RomskRomskáá žženaena
PostavenPostaveníí žženy se veny se věěttššinou zlepinou zlepšíší po narozenpo narozeníí dděěttíí, kdy se , kdy se rodina odstrodina odstěěhuje od rodihuje od rodičůčů
mumužže a vytve a vytváářříí si svoji vlastnsi svoji vlastníí
domdomáácnost. cnost.
ŽŽena musena musíí bběěhem celhem celéého tho těěhotenstvhotenstvíí dodrdodržžovat ovat řřadu zadu záákazkazůů a pa přřííkazkazůů, kter, kteréé ččasto souvisasto souvisíí ss magimagiíí, nap, napřřííklad tklad těěhotnhotnáá žžena ena
se nesmse nesmíí ddíívat na nic vat na nic šškaredkaredéého, aby dho, aby dííttěě
mměělo hezkou tvlo hezkou tváářř, , nesmnesmíí jjíít takt takéé na pohna pohřřeb, aby deb, aby dííttěě
nebylo smutnnebylo smutnéé. D. Díívat se na vat se na
horory atp.horory atp.
TTěěmito zmito záákazy a nakazy a nařříízenzeníími mi žžena zajistena zajistíí ddííttěěti zdravti zdravíí, , ššťťastný astný žživot a hezkou tvivot a hezkou tváářř..
RomskRomskáá žženaena
DalDalšíší zzáákazy musela kazy musela žžena ena dodrdodržžovat po dobu ovat po dobu ššestinedestineděěllíí. V. V tomto obdobtomto obdobíí je povaje považžovováána za nena za neččistou a istou a ostatnostatníí ččlenovlenovéé rodiny se rodiny se ppřřed ned níí chrchráánníí. .
ŽŽena nesmena nesmíí napnapřřííklad prklad práát, t, ppřřipravovat jipravovat jíídlo pro ostatndlo pro ostatníí, , vavařřit, ani se starat o it, ani se starat o domdomáácnost.cnost.
Festival Khamoro Roma v Praze v roce 2007
NarozenNarozeníí ddííttěěte a kte a křřestest
NarozenNarozeníí ddííttěěte je u Romte je u Romůů, velk, velkáá ududáálost, protolost, protožže zae začčíínnáá nový nový žživot. ivot.
VVššichni Romovichni Romovéé se jdou na dse jdou na děťěťáátko podtko podíívat, vat, žženy ho eny ho chovajchovajíí vv nnááruruččíí a ha háádajdajíí, komu je podobn, komu je podobnéé. .
NejvNejvěěttšíší radost mradost máá rodina, kdyrodina, kdyžž
se narodse narodíí syn, protosyn, protožže on e on ddáále ponese jmle ponese jmééno rodiny a rod bude pokrano rodiny a rod bude pokraččovat. ovat.
Pokud se narodPokud se narodíí ddíívka, kvka, křřtiny jsou výrazntiny jsou výrazněě
skromnskromněějjšíší nenežž u chlapce. u chlapce.
Pro narozenPro narozenéé ddííttěě
je dje důůleležžititáá prvnprvníí koupel. Do vanikoupel. Do vaniččky mu ky mu ppřřííbuznbuzníí ddáávajvajíí penpenííze, aby dze, aby dííttěě
bylo bohatbylo bohatéé a ma měělo lo
bezstarostný bezstarostný žživot. Po koupeli ho jako prvnivot. Po koupeli ho jako prvníímu ukmu ukáážžíí otci. otci. Otec pak polibkem pOtec pak polibkem přřijme dijme dííttěě
za svza svéé. .
NarozenNarozeníí ddííttěěte a kte a křřestest
Do kDo křřtu je dtu je dííttěě
-- dle povdle pověěr neustr neustáále ve velkle ve velkéém nebezpem nebezpeččíí. . HrozHrozíí, , žže ve váážžnněě
onemocnonemocníí nebo nebo žže ho e ho ččarodaroděějnice mjnice můžůže e
vymvyměěnit za jinnit za jinéé ddííttěě, o, oššklivklivéé. .
Proto RomovProto Romovéé dodnes uvazujdodnes uvazujíí dděětem na ruku tem na ruku ččervenou stuervenou stužžku ku nebo kornebo koráálky.lky.
Do peDo peřřinky nebo pod polinky nebo pod polššttáářř
se dse dáávváá kovový pkovový přředmedměět t (v(věěttššinou linou lžžiiččka) k odvrka) k odvráácenceníí moci zlmoci zléého ducha. ho ducha.
KKřřest je pro Romy velmi dest je pro Romy velmi důůleležžitý, vitý, věřěříí, , žže jen poke jen pokřřttěěnnéé ddííttěě bude zdravbude zdravéé a nemusa nemusíí se nise niččeho beho báát. t.
Pokud na tom rodina nenPokud na tom rodina neníí po finanpo finanččnníí strstráánce dobnce dobřře, ke, křřtiny se tiny se konajkonajíí pouze vpouze v úúzkzkéém rodinnm rodinnéém kruhu a sklm kruhu a sklááddáá se na nse na něě
celceláá
rodina. I dnes je zvykem prodina. I dnes je zvykem přřispispíívat pvat přřibliibližžnněě
tistisííc korun.c korun.
NarozenNarozeníí ddííttěěte a kte a křřestest
NejdNejdůůleležžititěějjšíší roli proli přři ki křřtu mtu máá kmotr nebo kmotra. Oni kmotr nebo kmotra. Oni domlouvajdomlouvajíí kkřřtiny a dtiny a dííttěěti do peti do peřřinky dinky dáávajvajíí penpenííze nebo zlato. ze nebo zlato. Kmotr mKmotr máá prpráávo takvo takéé mluvit do výchovy dmluvit do výchovy dííttěěte.te.
RomskRomskéé ddííttěě
mmáá dvdvěě
jmjmééna. Prvnna. Prvníí, ofici, oficiáálnlníí, kter, kteréé je zapsje zapsááno no vv matrice a poumatrice a použžíívváá se mimo romský svse mimo romský svěět. Druht. Druhéé, , romskromskéé, , kterým je ve svkterým je ve svéé komunitkomunitěě
oslovovoslovováán celý n celý žživot. Toto jmivot. Toto jmééno no
slousloužžíí jako ochrana djako ochrana dííttěěte, pte, přřed zlými silami, ktered zlými silami, kteréé by mohly by mohly ddííttěě
ppřřipravit o zdravipravit o zdravíí..
Toto jmToto jmééno oznano označčuje spuje spíšíše pe přřezdezdíívku, kterou jedinec zvku, kterou jedinec zíískskáá na na zzáákladkladěě
nněějakjakéé svsvéé charakteristickcharakteristickéé vlastnosti nebo rysu.vlastnosti nebo rysu.
RomskRomskéé jmjmééno mno můžůže jedinec ztratit, pokud se ne jedinec ztratit, pokud se něějakým jakým zpzpůůsobem provinsobem proviníí. V. V tom ptom přříípadpaděě
dostane jindostane jinéé jmjmééno, kterno, kteréé je je
ččasto hanlivasto hanlivéé..
NarozenNarozeníí ddííttěěte a kte a křřestestNarozenNarozeníí ddííttěětete
DDěěti tvoti tvořříí privilegovanou skupinu osob.privilegovanou skupinu osob.
MateMateřřstvstvíí a plodnost byly mezi Romy silnou hodnotou.a plodnost byly mezi Romy silnou hodnotou.
Neplodnost byla povaNeplodnost byla považžovováána za prokletna za prokletíí a stejna stejněě
tak je tak je pojpojíímmáána dodnes. na dodnes.
Pokud Rom opustPokud Rom opustíí takovou takovou žženu, nikdo ho za to neodsoudenu, nikdo ho za to neodsoudíí..
NejsilnNejsilněějjšíší hodnotou je mezi Romy zdravhodnotou je mezi Romy zdravíí dděěttíí. Toho si . Toho si vváážžíí natolik, natolik, žže na ne na něě
ppřříísahajsahajíí..
Smrt a pohSmrt a pohřřebeb
Smrt blSmrt blíízkzkéého ho ččlovlověěka je pro vka je pro vššechny velkechny velkéé neneššttěěststíí. A pr. A práávvěě ss odchodem zodchodem z tohoto svtohoto svěěta se u Romta se u Romůů
dochovalo nejvdochovalo nejvííce ce
tradic. tradic.
KdyKdyžž
se Romovse Romovéé dozvdozvíí, , žže ne něěkdo zemkdo zemřřel, nejbliel, nejbližžšíší rodina, rodina, proprožžíívváá velký smutek a velký smutek a žžal. Pal. Přřitom se vitom se všše muse musíí ppřřipravit na ipravit na odchod zesnulodchod zesnuléého, jak naho, jak nařřizujizujíí zvyky a tradice. Kazvyky a tradice. Kažždý Rom vdý Rom víí, , co vco v ppřříípadpaděě
smrti dsmrti děělat a o co je tlat a o co je třřeba se postarat.eba se postarat.
RomovRomovéé vvěřěříí, , žže pro ume pro umíírajrajííccíího si pho si přřichicháázzíí nněěkterý který zz ppřřííbuzných, který jibuzných, který jižž
zemzemřřel, a el, a žže tohoto mrtve tohoto mrtvéého umho umíírajrajííccíí
jako jediný vidjako jediný vidíí. .
StejnStejněě
tak vtak věřěříí, , žže mrtve mrtvíí „„mulomulo““ mmůžůže ostatne ostatníím m šškodit akodit ažž
do do pohpohřřbu, nbu, něěkdy i po nkdy i po něěm. m.
Smrt a pohSmrt a pohřřebeb
Mrtvý mMrtvý můžůže me míít nt něěkolik dkolik důůvodvodůů, pro, pročč
se stse stáále vracle vracíí. N. Něěkdy kdy se mu stýskse mu stýskáá po rodinpo rodiněě, jindy se vrac, jindy se vracíí, aby se pomstil nebo si , aby se pomstil nebo si vyvyřříídit dit úúččty sty s nněěkým, kdo mu ublkým, kdo mu ublíížžil. il.
RomovRomovéé dbajdbajíí na vna vššechny zvyky spojenechny zvyky spojenéé se smrtse smrtíí a poha pohřřbem, bem, snasnažžíí se, aby mrtvý nemse, aby mrtvý neměěl dl důůvod se vracet. Do rakve mu proto vod se vracet. Do rakve mu proto poklpokláádajdajíí ppřředmedměěty, kterty, kteréé mrtvmrtvéému byly drahmu byly drahéé nebo kternebo kteréé by by mohl potmohl potřřebovat. ebovat.
NehledNehledíí se pse přři tom na jejich finani tom na jejich finanččnníí hodnotu. Jednhodnotu. Jednáá se o se o cigarety, alkohol, cigarety, alkohol, ššperky, svatperky, svatéé obrobráázky, hudebnzky, hudebníí nnáástroj, stroj, osobnosobníí vvěěci atd. Vci atd. Vššechny tyto vechny tyto věěci majci majíí zemzemřřeleléému zpmu zpřřííjemnit jemnit žživot na onom svivot na onom svěěttěě. .
Smrt a pohSmrt a pohřřebeb
DuDušše mrtve mrtvéého zho zůůststáávváá aažž
do pohdo pohřřbu vbu v jeho tjeho těěle, proto hrozle, proto hrozíí, , žže se mrtvý me se mrtvý můžůže vre vráátit. To je taktit. To je takéé ddůůvod, provod, pročč
ppřřííbuznbuzníí u u
ttěěle vartujle vartujíí, v, věěttššinou tinou třři dny a noci. Samozi dny a noci. Samozřřejmejměě
i zi z toho toho ddůůvodu, aby rodiny zesnulvodu, aby rodiny zesnuléého nebyla do pohho nebyla do pohřřbu sama. bu sama.
PPřřed vartoved vartováánníím se mum se mužži i i i žženy obleeny obleččou do ou do ččernernéého, malho, maléé dděěti ti nemusnemusíí, rodi, rodičče jim pouze na oblee jim pouze na obleččeneníí ppřřipevnipevníí ččernou stuernou stužžku. ku. VartovVartováánníí uspouspořřááddáá takový takový ččlovlověěk, kterk, kteréého vho vššichni znajichni znajíí. . MMůžůže to být ble to být blíízký zký čči vzdi vzdáálený plený přřííbuzný. buzný.
Nikdy vNikdy vššak syn zemak syn zemřřeleléého, protoho, protožže ten ve sve ten ve svéém smutku m smutku nemnemůžůže myslet na nic jine myslet na nic jinéého. Vho. V noci mnoci můžůžou vartovat jen ou vartovat jen mumužži. Je to doba, kdy se vzpomi. Je to doba, kdy se vzpomíínnáá na zemna zemřřeleléého, vyprho, vypráávvíí se se rrůůznznéé historky a pohhistorky a poháádky, vdky, věěttššinou strainou straššidelnidelnéé. Mu. Mužži popi popííjjíí alkohol a hrajalkohol a hrajíí karty. karty. NesmNesmíí se ale opse ale opíít a zpt a zpěěv i tanec jsou v i tanec jsou taktakéé zakzakáázzáány! ny!
Smrt a pohSmrt a pohřřebeb
Hrob mrtvHrob mrtvéého je vyloho je vyložžen drahými len drahými láátkami, nejltkami, nejléépe pe kvkvěětovanými, aby se mrtvý ctovanými, aby se mrtvý cíítil dobtil dobřře. Po pohe. Po pohřřbu Romovbu Romovéé vvšše e zhodnotzhodnotíí. Obvykle se vypr. Obvykle se vypráávvíí o tom, jaký byl poho tom, jaký byl pohřřeb, jestli se eb, jestli se nejblinejbližžšíší rodina o nemocnrodina o nemocnéého dobho dobřře starala, jak se starali le starala, jak se starali léékakařři i atd. atd.
Tato diskuse probTato diskuse probííhháá bubuďď
v hospodv hospoděě
čči doma u rodiny na i doma u rodiny na smutesmuteččnníí hostinhostiněě. .
Smutek drSmutek držžíí rodina prodina přřibliibližžnněě
rok, rok, žženy i mueny i mužži se obli se obléékajkajíí do do ččernernéého a vho a vššichni pozichni pozůůstalstalíí by se nemby se neměěli zli zúúččastastňňovat ovat radostných udradostných udáálostlostíí jako je svatba nebo zjako je svatba nebo záábavy. Pokud rodina bavy. Pokud rodina tuto tradici porututo tradici porušíší, je to velk, je to velkáá ostuda. ostuda.
Smrt a pohSmrt a pohřřebeb
PRPRŮŮMMĚĚRNÝ VRNÝ VĚĚKK
romskromskéé žženy 59,5 let, eny 59,5 let, ččeskeskéé žženy 75,4 leteny 75,4 let
romromššttíí mumužži 55,3 let, i 55,3 let, ččeeššttíí mumužži 67,8 leti 67,8 let
RomovRomovéé taktakéé dobdobřře zvae zvažžujujíí mmíísto poslednsto posledníího ho odpoodpoččinku mrtvinku mrtvéého a ho a úúpravu hrobu. pravu hrobu.
RomskRomskáá rodinarodina
Jde o Jde o „„familiju familiju –– famelijufameliju““, kterou tvo, kterou tvořříí šširokirokéé ppřřííbuzenstvo. buzenstvo. ČČasto tuto familiju tvoasto tuto familiju tvořříí nněěkolik rodin, vkolik rodin, věěttššinou jde o tinou jde o třři ai ažž
ččtytyřři generace. i generace.
Tato Tato šširokirokáá rodina ochrarodina ochraňňuje kauje kažžddéého ho ččlena a je schopna lena a je schopna ppřřijmout i dalijmout i dalšíší ččleny, pokud je to potleny, pokud je to potřřeba a nemuseba a nemusíí to být jen to být jen RomovRomovéé. Pokud si . Pokud si ččlovlověěka oblka oblííbbíí, nab, nabíídnou mu svdnou mu svůůj domov a j domov a taktakéé ochranu. ochranu.
Rodinu u RomRodinu u Romůů
tedy nechtedy necháápeme jako popeme jako poččet jedincet jedincůů, ale jako , ale jako celek. celek.
RomskRomskáá rodinarodina
Po sPo sňňatku patku přřenenášíáší Rom kulturu svRom kulturu svéé ppůůvodnvodníí rodiny i do novrodiny i do novéé rodiny. Pokud mezi rodinami dojde ke konfliktu, vracrodiny. Pokud mezi rodinami dojde ke konfliktu, vracíí kk rodirodičůčům, kde chrm, kde chráánníí svoje zsvoje záájmy. jmy.
Romskou rodinu spojuje velkRomskou rodinu spojuje velkáá solidarita, hlavnsolidarita, hlavněě
ke starke staršíším m lidem. lidem. Starým lidem je prokazovStarým lidem je prokazováána na úúctacta, d, dřřííve nebylo ve nebylo zvykem , aby svzvykem , aby svéé rodirodičče dali do domova pro seniory e dali do domova pro seniory –– dnes udnes užž
se i takovse i takovéé ppřříípady objevujpady objevujíí. .
Nemocný Nemocný ččlovlověěk nikde nezk nikde nezůůststáávváá ssáám, kdym, kdyžž
je v nemocnici, je v nemocnici, nikdy neznikdy nezůůststáávváá ssáám. Nm. Něěkolikrkolikráát za den mu pt za den mu přřininášíáší jjíídlo a dlo a zajzajíímajmajíí se o jeho zdravotnse o jeho zdravotníí stav. stav.
StarStaréé lidi respektujlidi respektujíí jejich djejich děěti, i vnouti, i vnouččata. Jejich nata. Jejich náázor mzor máá pro pro ostatnostatníí velkou vvelkou vááhu. hu.
DominantnDominantníí postavenpostaveníí mmáá vv romskromskéé rodinrodiněě
mumužž, otec. On je , otec. On je ten, kdo urten, kdo urččuje pravidla, rozhoduje. uje pravidla, rozhoduje.
RomskRomskáá rodinarodina
RomskRomskáá rodina vznikrodina vznikáá narozennarozeníím prvnm prvníího dho dííttěěte. Rodiny jsou te. Rodiny jsou ččasto velmi poasto velmi poččetnetnéé. D. Dííttěě
vychovvychováávváá celceláá rodina, nenrodina, neníí
výjimkou, kdyvýjimkou, kdyžž
ddííttěě
žžije vije v ttřříí aažž
ččtytyřř
generageneraččnníí rodinrodiněě, , neexistujneexistujíí tu mezigeneratu mezigeneraččnníí spory. Rodina je celek, ve kterspory. Rodina je celek, ve kteréém m jsou dospjsou dospěěllíí a da děěti neustti neustáále spolu, navzle spolu, navzáájem se chrjem se chráánníí a nikdy a nikdy nejsou sami.nejsou sami.
RomskRomskáá žžena je vena je vžždy ady ažž
druhdruháá, po sv, po svéém mum mužži. Svi. Svéé nnáázory zory mmůžůže totie totižž
prezentovat jen mezi dalprezentovat jen mezi dalšíšími mi žženami. Romskenami. Romskéé
žženeněě
se nedostse nedostáávváá takovtakováá úúcta jako romskcta jako romskéému mumu mužži, vi, vžždy dy krkrááččíí za svým muza svým mužžem.em.
RomskRomskáá rodinarodina
Po ulici Po ulici žžena nechodena nechodíí ppřřed mued mužžem, znamenalo by to, em, znamenalo by to, žže e vlvláádne rodindne rodiněě
a to nena to neníí ppřříípustnpustnéé. Nen. Neníí vvííc, nec, nežž
mumužž, proto, protožže e
on noson nosíí klobouk a ona jenom klobouk a ona jenom šášátek.tek.
Pro romskou Pro romskou žženu je to samozenu je to samozřřejmost, je tak od dejmost, je tak od děětstvtstvíí vychovvychováávanvanáá. Pokud mu. Pokud mužži o ni o něčěčem debatujem debatujíí, , žženy stojeny stojíí bokem bokem a nesma nesmíí do hovoru mudo hovoru mužůžů
zasahovat. Mzasahovat. Míísto sto žženy je veny je v kuchyni a kuchyni a
u du děěttíí. .
PPřři svi svéém mum mužži musi musíí ststáát vt v dobrdobréém i ve zlm i ve zléém, podporovat ho ve m, podporovat ho ve vvššem, co dem, co děělláá. . ŽŽena mena máá na starosti domna starosti domáácnost, mucnost, mužž
finance. finance.
RomskRomskáá rodinarodina
O kaO kažžddéém kroku svm kroku svéé žženy museny musíí mumužž
vvěědděět, jednodut, jednodušše proto, e proto, žže je jíí mumužž
nevnevěřěříí. .
Pokud je mu Pokud je mu žžena nevena nevěěrnrnáá, mu, mužž
jjíí mmůžůže oste ostřřííhat vlasy, hat vlasy, zohavit oblizohavit obliččej nebo se sej nebo se s nníí rozvrozvéést. st.
Vlasy jsou pro Romy symbolem krVlasy jsou pro Romy symbolem kráásy, pokud o nsy, pokud o něě
žžena ena ppřřijde, je to znak potupy. Mijde, je to znak potupy. Můžůže být oste být ostřřííhanhanáá i v pi v přříípadpaděě
, , žže je jíí
zemzemřřel nel něěkdo blkdo blíízký zký –– spspíšíše v olae v olaššskskéé komunitkomunitěě!!
RomskRomskáá rodinarodina
SvSvéé postavenpostaveníí si upevsi upevňňuje mateuje mateřřstvstvíím. m. ŽŽena, kterena, kteráá mmáá dvdvěě
aažž ttřři di děěti, jeti, ješšttěě
nenneníí matka. matka.
Pokud je Pokud je žžena neplodnena neplodnáá, ostatn, ostatníí ji litujji litujíí nebo se jnebo se jíí vysmvysmíívajvajíí. . MuMužž
takovou takovou žženu menu můžůže opustit, protoe opustit, protožže je to jeje je to jejíí vina, vina, žže je e je
neplodnneplodnáá. .
DDěěti jsou bohatstvti jsou bohatstvíím rodinym rodiny„„Nane Nane ččhave, nane bachthave, nane bacht““ –– „„Nejsou dNejsou děěti, nenti, neníí ššttěěststíí..““
RomskRomskáá rodinarodina
ZvlZvlášáštntníí postavenpostaveníí majmajíí vv romskromskéé spolespoleččnosti nosti starstaréé žženyeny. Ostatn. Ostatníí se na nse na něě
ddíívajvajíí ss úúctou, kvctou, kvůůli jejich li jejich
zkuzkuššenostem a venostem a věědomostem. domostem.
NNěěkterkteréé disponujdisponujíí llééččitelskými a vitelskými a věěšštitelskými titelskými schopnostmi. Ostatnschopnostmi. Ostatníí ččlenovlenovéé rodiny se k nim chodrodiny se k nim chodíí radit.radit.
TradiTradiččnníí romskromskáá povolpovoláánníí
kovkováářři, kotli, kotláářři, zpracovateli, zpracovateléé kkůžůžíí, o, oššetetřřovatelovateléé konkoníí, , kokoňňššttíí handlhandlíířři, muzikanti, cvii, muzikanti, cviččiteliteléé hadhadůů
a medva medvěěddůů, ,
hrnhrnččíířři, koi, košíšíkkáářři, metai, metařři, pradleny, vi, pradleny, věěšštitelky titelky budoucnosti, cihlbudoucnosti, cihláářři, koryti, korytáářři aj.i aj.
výroba metel, kovýroba metel, košíšíkkůů, o, oššatek, rohoatek, rohožžíí, stahov, stahováánníí a a ččiiššttěěnníí kkůžůžíí, brou, brouššeneníí nonožůžů, výroba nep, výroba nepáálených cihel lených cihel z hlz hlííny, vody a plev, výroba dny, vody a plev, výroba dřřevevěěnnéého uhlho uhlíí. .
obecnobecněě
platplatíí, , žže ve vššechny tyto profese mohly být echny tyto profese mohly být provprováádděěny jen pny jen přřííleležžitostnitostněě, popt, poptáávka po tvka po těěchto chto sluslužžbbáách byla nerovnomch byla nerovnoměěrnrnáá a trvala do ta trvala do téé doby, nedoby, nežž
byl trh nasycen. byl trh nasycen.
Komunikace s romským obKomunikace s romským obččanemanemUmUměěnníí vyjvyjááddřřit it úúctuctu
Pokud Pokud žžena jednena jednáá s romským mus romským mužžem, nedoporuem, nedoporuččujeme se mu ujeme se mu ddíívat zpvat zpřřííma do oma do oččíí. P. Přříímý mý žženský pohled je obecnenský pohled je obecněě
povapovažžovováán za sexun za sexuáálnlníí výzvu. Romský muvýzvu. Romský mužž, který v, který váám m podpodáávváá ruku a nepodruku a nepodíívváá se vse váám zpm zpřřííma do oma do oččíí, v, váám vyjadm vyjadřřuje uje úúctu.ctu.
Na nNa náávvššttěěvvěě
u klientu klientůů
si je dobrsi je dobréé zjistit, kdo je hlavou rodiny zjistit, kdo je hlavou rodiny –– pokud je to nappokud je to napřř. mu. mužž
a vy se budete v hovoru obracet na a vy se budete v hovoru obracet na
jeho jeho žženu, menu, můžůžete jej urazit. ete jej urazit.
DDáávvááme pozor na to, abychom mluvili chvme pozor na to, abychom mluvili chvííli na muli na mužže a chve a chvííli li na na žženu. Prostenu. Prostěě
udrudržžujeme kontakt oujeme kontakt oččima.ima.
NevhodnNevhodnéé obleobleččeneníí –– minisuknminisukněě, výrazn, výraznéé llííččeneníí, zlato, vysok, zlato, vysokéé podpatkypodpatky
Komunikace s romským obKomunikace s romským obččanemanemNepodceNepodceňňujeme jazykovou bariujeme jazykovou bariééruru
PozitivnPozitivníí komunikaci pkomunikaci přřizpizpůůsobsobííme i slovnme i slovníí zzáásobu, sobu, zjednoduzjednodušíšíme me řřeečč
a neusta neustáále zple zpěětnou vazbou kontrolujeme, tnou vazbou kontrolujeme,
zda to, co jste przda to, co jste práávvěě
řřekli, bylo druhou stranou sprekli, bylo druhou stranou spráávnvněě pochopeno.pochopeno.
Vzhledem ke skuteVzhledem ke skuteččnosti, nosti, žže Romove Romovéé nevnnevníímajmajíí ččeský jazyk eský jazyk ve vve vššech jeho výrazech, obratech a zdrobnech jeho výrazech, obratech a zdrobněělinlináách, reagujch, reagujíí nněěkdy jako kdy jako ČČeešši komunikuji komunikujííccíí nedokonalou anglinedokonalou angliččtinou s tinou s rodilým Anglirodilým Angliččanem.anem.
ZvlZvlášáštnosti romsktnosti romskéé menmenššinyiny
V prV průůbběěhu nemoci netrphu nemoci netrpěělivost, ulivost, užžíívváánníí lléékkůů
jen po dobu jen po dobu potpotíížžíí
Komplexy mKomplexy méénněěcennosticennosti
PotPotřřebujebujíí blblíízkost rodinyzkost rodiny
NNěěkdy neochota spoluprkdy neochota spoluprááce se zdravotnce se zdravotnííky ky –– nednedůůvvěěrara
PPřřecitlivecitlivěělost na okollost na okolíí –– mmůžůže být i agresivitae být i agresivita
Velký strach z bolesti a smrtiVelký strach z bolesti a smrti
HlasitHlasitéé projevy emocprojevy emocíí
ŠŠpatnpatnéé snsnášášeneníí hospitalizace hospitalizace –– nněěkdy kdy úúttěěky reversky revers
DoporuDoporuččeneníí
IndividuIndividuáálnlníí ppřříístupstup
VnVníímat mat řřeečč
ttěělala
NebNebáát se dotýkatt se dotýkat
Nekritizovat pNekritizovat přřed jinými lidmied jinými lidmi
Mluvit jasnMluvit jasněě
strustruččnněě, v, věěcncněě, volit vhodn, volit vhodnéé výrazyvýrazy
OvOvěřěřit zda byla informace pochopenait zda byla informace pochopena
Opakovat informaceOpakovat informace
Specifika hodnot u RomSpecifika hodnot u Romůů
PPřřííččinainaPPřřííslusluššnost k velkorodinnost k velkorodiněě
jako k nevyjako k nevyššíšší romskromskéé autoritautoritěě
a a
hodnothodnotěě, nejvy, nejvyššíšší spolespoleččenskenskáá kontrola. O vkontrola. O vššech vech věěcech se cech se rozhoduje kolektivnrozhoduje kolektivněě, jsou vyslechnuty i n, jsou vyslechnuty i náázory nejmladzory nejmladšíších ch ppřřííslusluššnnííkkůů
rodu.rodu.
DDůůsledeksledekNedostateNedostateččnnáá individualizace osobnosti, neschopnost nindividualizace osobnosti, neschopnost néést sst sáám m ddůůsledky svsledky svéého rozhodnutho rozhodnutíí a poa poččíínnáánníí, nedostatek osobn, nedostatek osobníí zodpovzodpověědnosti.dnosti.
Specifika hodnot u RomSpecifika hodnot u Romůů
PPřřííččinainaRespektovRespektováánníí vlastnvlastníího hodnotovho hodnotovéého systho systéému.mu.
DDůůsledeksledekNeschopnost pochopit nadstavbu hodnotovNeschopnost pochopit nadstavbu hodnotovéého mho měřěříítka tka majority, neschopnost a neochota pochopit a podrobit se jiným majority, neschopnost a neochota pochopit a podrobit se jiným mměřěříítktkůům nem nežž
vlastnvlastníím, konflikty s okolm, konflikty s okolíím, se zm, se záákonem a konem a
majority apod.majority apod.
Specifika hodnot u RomSpecifika hodnot u Romůů
PPřřííččinainaTravellers, koTravellers, koččovováánníí, nevlastn, nevlastněěnníí ppůůdy a s tdy a s tíím souvisejm souvisejííccíí nutnost podnutnost podřříídit se pdit se přříírodnrodníímu kolobmu koloběěhu hu –– plpláánovat, zasnovat, zasíít, t, sklsklíízet, to vzet, to vššechno, abych nehladovechno, abych nehladověěl.l.
DDůůsledeksledekNeschopnost plNeschopnost pláánovat, neschopnost odsunu vlastnnovat, neschopnost odsunu vlastníích potch potřřeb na eb na pozdpozděějjšíší dobu za cenu nepohodldobu za cenu nepohodlíí, neschopnost racion, neschopnost racionáálnlníího ho plpláánovnováánníí, vn, vníímmáánníí hodnoty prhodnoty prááce, ce, ččasu a penasu a peněěz.z.
Specifika hodnot u RomSpecifika hodnot u Romůů
PPřřííččinainaČČas je vnas je vníímmáán jako n jako ppřříítomnost, tetomnost, teďď
a tady.a tady.
DDůůsledeksledekNeschopnost vnNeschopnost vníímat sebe v mat sebe v ččase a prostoru, jako ase a prostoru, jako sousouččáást minulosti a st minulosti a budoucnosti.budoucnosti.
Specifika hodnot u RomSpecifika hodnot u Romůů
PPřřííččinainaNeohNeohřříívváánníí jjíídla (zbytky se vyhazovaly) majdla (zbytky se vyhazovaly) majíí snad ritusnad rituáálnlníí, , spspíšíše ve vššak praktický význam pochak praktický význam pocháázejzejííccíí z dob koz dob koččovováánníí a a nemonemožžnosti uchovat potraviny nosti uchovat potraviny ččerstverstvéé. Snad zako. Snad zakořřeneněěnnáá tabu, tabu, spojenspojeníí s s žžuužži (ritui (rituáálnlníí ččistotou).istotou).
DDůůsledeksledekNeschopnost zajistit si zNeschopnost zajistit si záásoby, naplsoby, napláánovat výdaje, z toho novat výdaje, z toho pramenpramenííccíí ppřříítomnost bohatých a chudých dntomnost bohatých a chudých dnůů. P. Přři bohatých i bohatých se konzumuje, pse konzumuje, přři chudých se pi chudých se půůjjččujujíí penpenííze, dneska bohuze, dneska bohužžel el od lichvod lichváářůřů..
DalDalšíší informace o Romechinformace o Romech
RomskRomskéé matky pmatky přříílilišš na novorozence nemluvna novorozence nemluvíí, pova, považžujujíí to za to za zbytezbyteččnnéé..
Romky nerady rodRomky nerady rodíí v porodnicv porodnicíích, nevch, nevěřěříí doktordoktorůům.m.
ČČasto ihned po porodu utasto ihned po porodu utííkajkajíí za svými dalza svými dalšíšími dmi děětmi a tmi a mumužžem. Vem. Vííte prote pročč??
VVííce se svých dce se svých děěttíí dotýkajdotýkajíí ..
OsobnOsobníí kontakt mezi kontakt mezi ččleny rodiny je obecnleny rodiny je obecněě
vvííce dotykový, ce dotykový, jsou rjsou ráádi bldi blíízko sebe.zko sebe.
NevadNevadíí jim stjim stíísnsněěnnéé prostory, nepoprostory, nepožžadujadujíí soukromsoukromíí, jsou , jsou neradi sami.neradi sami.
DalDalšíší informace o Romechinformace o Romech
SystSystéém hodnotm hodnot
Mezi jednu z nejvMezi jednu z nejvěěttšíších hodnot patch hodnot patřříí llááska k rodinska k rodiněě, a to jak , a to jak llááska dska děěttíí k matce tak i rodik matce tak i rodičůčů
k dk děětem.tem.
RomovRomovéé jsou velmi hrdjsou velmi hrdíí na velikost a soudrna velikost a soudržžnost svnost svéé rodiny.rodiny.
ÚÚcta jako dalcta jako dalšíší z hodnot je pro Roma velmi dz hodnot je pro Roma velmi důůleležžititáá..
Podstatnou hodnotou je fyzickPodstatnou hodnotou je fyzickáá ssííla, kterla, kteráá mmůžůže hranie hraniččit ait ažž
s s nekritickým obdivem.nekritickým obdivem.
DalDalšíší informace o Romechinformace o Romech
DalDalšíší hodnotou je drhodnotou je držžet et „„slovoslovo““. Plat. Platíí ovovššem pouze uvnitem pouze uvnitřř romskromskéé skupinyskupiny
ČČíím vm vííce je nerom vzdce je nerom vzděělanlaněějjšíší, t, tíím vm vííce je podvod ocence je podvod oceněěnn
Hodnotou je pohostinnost. KaHodnotou je pohostinnost. Kažždý host musdý host musíí být pohobýt pohoššttěěnn
Host by nemHost by neměěl odml odmíítnout, mohlo by to znamenat, tnout, mohlo by to znamenat, žže se e se ššttííttíí a a povapovažžuje tak hostitele za neuje tak hostitele za neččististéého. Hostho. Hostíí se masem a se masem a alkoholemalkoholem
Laskavost tak prokazuje ten kdo si bere, ne ten kdo dLaskavost tak prokazuje ten kdo si bere, ne ten kdo dáávváá
TradiTradiččnníí romskromskáá cudnost romských rodin vylucudnost romských rodin vyluččovala jakovala jakéékoliv koliv projevy sexuality rodiprojevy sexuality rodičůčů
ppřřed ded děětmi. Ntmi. Něěkterkteréé skupiny se skupiny se
dodnes styddodnes stydíí objevit na veobjevit na veřřejnosti v plavkejnosti v plavkááchch
DalDalšíší informace o Romechinformace o RomechMMáálo uznlo uznáávanvanéé hodnoty!!!!!hodnoty!!!!!
NNěěktekteřříí RomovRomovéé nepovanepovažžujujíí za dza důůleležžititéé uuččit se romský jazyk. it se romský jazyk. StejnStejněě
nenneníí docendoceněěna forma psanna forma psanéého slova. ho slova.
VelkVelkáá ččáást tiskovin a materist tiskovin a materiáálu pro nlu pro něě
vytvovytvořřena konena konččíí v v odpadcodpadcíích.ch.
VzdVzděělláánníí je dalje dalšíší z hodnot, kterz hodnot, kteráá nepatnepatřříí mezi priority. mezi priority. UpozorUpozorňňuji vuji vššak, ak, žže v e v žžáádndnéém pm přříípadpaděě
nenneníí momožžnnéé
generalizovat a opgeneralizovat a opíírat se o toto tvrzenrat se o toto tvrzeníí. .
V romskV romskéé komunitkomunitěě
dodoššlo k velklo k velkéému posunu a nerada bych se mu posunu a nerada bych se nněěkoho dotkla. Svkoho dotkla. Svěěddččíí o tom no tom náárrůůst stst střředoedošškolsky a kolsky a vysokovysokošškolsky vzdkolsky vzděělaných Romlaných Romůů..
RomovRomovéé -- nnáárodnostnrodnostníí menmenššinaina
Na sjezdu v LondýnNa sjezdu v Londýněě
v roce 1971se Romovv roce 1971se Romovéé usnesli, usnesli, žže e oznaoznaččeneníím pm přřííslusluššnnííkkůů
romskromskéého nho náároda je Rom a od troda je Rom a od téé doby doby
se datuje romský pose datuje romský požžadavek, aby tento fakt byl majoritou adavek, aby tento fakt byl majoritou respektovrespektováán.n.
V V ČČechecháách a na Moravch a na Moravěě
je bje běžěžnněě
poupoužžíívvááno oznano označčeneníí CikCikáán. n. Toto oznaToto označčeneníí je velkou je velkou ččááststíí RomRomůů
vnvníímmááno jako hanlivno jako hanlivéé. .
SymbolySymboly
RomskRomskáá vlajka se sklvlajka se sklááddáá z z modrmodréého pruhu v hornho pruhu v horníí polovinpoloviněě, zelen, zelenéého pruhu v ho pruhu v polovinpoloviněě
dolndolníí a z a z ččervenervenéé
ččakry s 16 paprsky akry s 16 paprsky umumííststěěnnéé uprostuprostřřed. ed.
ČČakra, kterakra, kteráá je i na vlajce je i na vlajce Indie, odkazuje na indický Indie, odkazuje na indický ppůůvod romskvod romskéého nho náároda. roda. Zelený a modrý pruh Zelený a modrý pruh symbolizujsymbolizujíí žživot vivot věčěčných ných poutnpoutnííkkůů
po zelenpo zelenéé zemi zemi
pod blankytnou oblohou.pod blankytnou oblohou.
Tato vlajka byla pTato vlajka byla přřijata na 1. ijata na 1. MezinMezináárodnrodníím sjezdu v Londýnm sjezdu v Londýněě
v roce 1971.v roce 1971.
SymbolySymboly
Hymna Hymna -- VVššeobecneobecněě
se za romskou hymnu povase za romskou hymnu považžuje romskuje romskáá ppííseseňň
GejGejľľem, gejem, gejľľem (jdeme, jdeme).em (jdeme, jdeme).
Za romskou hymnu byla prohlZa romskou hymnu byla prohlášášena v roce 1971ena v roce 1971na na 1. Mezin1. Mezináárodnrodníím sjezdu v Londýnm sjezdu v Londýněě..
Melodie romskMelodie romskéé hymny vychhymny vycháázzíí pravdpravděěpodobnpodobněě
ze starobylze starobyléé ppíísnsněě
populpopuláárnrníí ppůůvodnvodněě
v Rumunsku nebo Srbsku v prvnv Rumunsku nebo Srbsku v prvníí
polovinpoloviněě
20. stolet20. stoletíí. .
Byla otextovanByla otextovanáá romským hudebnromským hudebnííkem Jarko Jovanovikem Jarko Jovanoviččem em pro film s romskou tematikou pro film s romskou tematikou „„NNáákupkupččíí pepeřříí..““
PoPoččty Romty Romůů
RomskRomskáá menmenššina je sloina je složžena z mnoha rena z mnoha růůznorodých, odliznorodých, odliššnou nou historickou zkuhistorickou zkuššenostenostíí formovaných skupin. formovaných skupin.
v Evropv Evropěě
asi 6 milionasi 6 milionůů
RomRomůů
v v ČČR asi 250 R asi 250 –– 300 tis300 tisííc c
v Ostravv Ostravěě
cca 10 tis. (spocca 10 tis. (spoččííttááno v Ostravských lokalitno v Ostravských lokalitáách v ch v roce 2010 cca 6 000 Romroce 2010 cca 6 000 Romůů
v sociv sociáálnlněě
vylouvylouččených lokalitených lokalitáách)ch)
PPřři si sččííttáánníí lidu v lidu v ČČR v r. 2001 uvedlo romskou nR v r. 2001 uvedlo romskou náárodnost 11 rodnost 11 716 osob, v Ostrav716 osob, v Ostravěě
691 Rom691 Romůů..
PoPoččty Romty RomůůStStááty s významnou populacty s významnou populacíí romskromskéé menmenššiny:iny:
ŠŠpanpaněělsko lsko 650 000 650 000 -- 800 000800 000
RumunskoRumunsko 1 800 000 1 800 000 -- 2 500 0002 500 000
Turecko Turecko 500 000500 000
Francie Francie 280 000 280 000 -- 340 000340 000
Bulharsko 550 000 Bulharsko 550 000 -- 600 000600 000
ŘŘecko 160 000 ecko 160 000 -- 200 000200 000
Srbsko 400 000 Srbsko 400 000 -- 450 000450 000
Slovensko 480 000 Slovensko 480 000 -- 520 000520 000
ČČeskeskáá republika 250 000 republika 250 000 -- 300 000300 000
RomskRomskéé symbolysymboly8. dubna 8. dubna -- MezinMezináárodnrodníí den Romden Romůů
r. 1971 se poblr. 1971 se poblíížž
Londýna uskuteLondýna uskuteččnilo prvnnilo prvníí mezinmezináárodnrodníí setksetkáánníí RomRomůů. V Londýn. V Londýněě
tehdy tehdy
delegdelegááti sjezdu oficiti sjezdu oficiáálnlněě
ustavili prvnustavili prvníí mezinmezináárodnrodníí organizaci IRU (International Romani Union). organizaci IRU (International Romani Union).
TakTakéé schvschváálili oficilili oficiáálnlníí oznaoznaččeneníí Rom mRom míísto ciksto cikáán a n a pracovnpracovníí atmosfatmosfééru dokreslovalo pru dokreslovalo přřijetijetíí dvou dvou atributatributůů, jimi, jimižž
se vyznase vyznaččuje kauje kažždý ndý náárod.rod.
A to vlajka a hymna, aA to vlajka a hymna, aččkoliv se poslkoliv se poslééze konaly dalze konaly dalšíší dva kongresy IRU, 8. duben byl uzndva kongresy IRU, 8. duben byl uznáán mezinn mezináárodnrodníím m svsváátkem atkem ažž
v roce 1990 ve Varv roce 1990 ve Varššavavěě..
MezinMezináárodnrodníí den Romden Romůů
I pI přřes snahy res snahy růůzných zných organizacorganizacíí nenneníí tento tento svsváátek zattek zatíím pm přříílilišš znznáám v majoritnm v majoritníí spolespoleččnosti, ale ani nosti, ale ani samotným Romsamotným Romůům. m.
ZnajZnajíí jej spjej spíšíše rome romššttíí aktivistaktivistéé a lida lidéé pracujpracujííccíí v obv obččanskanskéém m sektoru.sektoru.
Muzeum romskMuzeum romskéé kulturykultury
Muzeum romskMuzeum romskéé kulturykultury je muzeum v je muzeum v brnbrněěnsknskéé ččtvrti Ztvrti Záábrdovice. brdovice.
NachNacháázzíí se na ulici Bratislavskse na ulici Bratislavskáá, v m, v mííststěě
jemujemužž
se se řřííkkáá BrnBrněěnský Bronxnský Bronx. .
Bylo zaloBylo založženo roku eno roku 19911991 romskými intelekturomskými intelektuáály ly jako NNO, deset let fungovalo v provizornjako NNO, deset let fungovalo v provizorníích ch prostorprostoráách, v roce ch, v roce 20002000 se pse přřestestěěhovalo do budovy hovalo do budovy na Bratislavskna Bratislavskéé ulici 246/67. ulici 246/67.
V roce V roce 20052005 se muzeum stalo stse muzeum stalo stáátntníí ppřřííspspěěvkovou vkovou organizacorganizacíí..
RomskRomskáá periodikaperiodika
Romano hangos (romský hlas) Romano hangos (romský hlas) –– BrnoBrnowww.romanohangos.cz www.romanohangos.cz
Amaro gendalos (naAmaro gendalos (našše zrcadlo) e zrcadlo) –– PrahaPrahawww.dzeno.cz/www.dzeno.cz/
Romano vodi (romskRomano vodi (romskáá dudušše) e) –– PrahaPrahawww.romea.czwww.romea.cz
Romano dRomano džžaniben (romskaniben (romskáá moudra) moudra) –– PrahaPrahawww.dzaniben.cz www.dzaniben.cz
Kereka (kruh) Kereka (kruh) –– ValaValaššskskéé MeziMeziřřiiččííwww.darcr.cz www.darcr.cz
RomovRomovéé v rozhlasev rozhlase
RozhlasRozhlas
„„O Roma vakerenO Roma vakeren““ –– ččili ili "Romov"Romovéé hovohovořříí" " pravidelnpravidelněě
ppřřipravuje ipravuje
romskromskáá redakce redakce ČČeskeskéého ho rozhlasu 1 rozhlasu 1 –– RadioRadiožžurnurnáálu. lu.
PoPořřad vznikl koncem roku ad vznikl koncem roku 1992. 1992. www.rozhlas.czwww.rozhlas.cz
RomskRomskéé webovwebovéé strstráánkynkyZajZajíímavmavéé webovwebovéé strstráánkynky
www.romea.czwww.romea.cz –– aktuaktuáálnlníí informace o Romech a nejen pro informace o Romech a nejen pro RomyRomy
www.romove.czwww.romove.cz –– zprzpráávy ze vy ze žživota Romivota Romůů, ale tak, ale takéé nněěco o co o tradictradicíích, kultuch, kultuřře a historiie a historii
www.radiorota.czwww.radiorota.cz –– romskromskéé internetovinternetovéé rráádiodio
www.chave.czwww.chave.cz –– internetovinternetovéé strstráánky Jana Rnky Jana Rááce ze Zlce ze Zlíínana
www.vlada.czwww.vlada.cz –– Rada vlRada vláády dy ČČR pro zR pro zááleležžitosti romskitosti romskéé komunity komunity
Struktura prStruktura prááce s romskou ce s romskou komunitoukomunitou
•• Rada vlRada vláády pro zdy pro zááleležžitosti romskitosti romskéé komunity komunity •• (Agentura pro soci(Agentura pro sociáálnlníí zazaččleleňňovováánníí))•• KoordinKoordináátor romských poradctor romských poradcůů
-- KKÚÚ•• KoordinKoordináátor pro romskou mentor pro romskou menššinu inu –– „„romský poradceromský poradce““ –– magistrmagistráát nebo t nebo
obecobec•• TerTeréénnnníí socisociáálnlníí pracovnpracovnííci ci –– magistrmagistráát, obcet, obce•• TerTeréénnnníí pracovnpracovnííci ci –– NNONNO•• Asistenti pedagoga Asistenti pedagoga –– šškoly, koly, šškolkykolky•• PolicejnPolicejníí asistenti asistenti –– NNO (NNO (ččáástesteččnněě
vykonvykonáávajvajíí nnááplplňň
prprááce TSP)ce TSP)•• (Asistenti pro prevenci kriminality (Asistenti pro prevenci kriminality –– pod Mpod Měěstskou policistskou policiíí –– zamzaměěst. MV, st. MV,
dohldohlíížžejejíí na pona pořřáádek v lokalitdek v lokalitáách)ch)•• ZdravotnZdravotněě
socisociáálnlníí pomocnpomocnííci ci -- NNONNO
Asistent pedagogaAsistent pedagoga
Asistent pedagogaAsistent pedagoga
AP pAP půůsobsobíí na na šškolkoláách, kde vytvch, kde vytváářříí etnický metnický můůstek mezi stek mezi neromskou uneromskou uččitelkou, romským itelkou, romským žžáákem a jeho romskou kem a jeho romskou rodinou.rodinou.
CCíílem tohoto zprostlem tohoto zprostřředkovedkováánníí je snaha o vytvoje snaha o vytvořřeneníí vztahu, ve vztahu, ve kterkteréém by romskm by romskéé ddííttěě
a s na s níím celm celáá jeho rodina, vidjeho rodina, viděěli li šškolu kolu
jako instituci pjako instituci přřáátelskou, ktertelskou, kteráá dděělláá pro vzdpro vzděělláánníí jejich djejich dííttěěte te to nejlepto nejlepšíší..
Projekt Projekt „„estetických testetických třříídd““ na Zna ZŠŠ –– ENVI A o.p.s.ENVI A o.p.s.
PracovnPracovníí pozicepozicePolicejnPolicejníí asistentasistent
PravidelnPravidelněě
navnavššttěěvuje s pvuje s přřííslusluššnnííky Pky PČČR vytipovanR vytipovanéé lokality.lokality.
ProvProváádděějjíí tzv. depisttzv. depistáážžee
PoskytujPoskytujíí zzáákladnkladníí poradenstvporadenstvíí..
ZprostZprostřředkovedkováávváá výslech svvýslech svěědkdkůů
a poda podáánníí trestntrestníích oznch oznáámenmeníí..
Je klientJe klientůům morm moráálnlníí i psychickou oporou.i psychickou oporou.
Instituce pro integraci RomInstituce pro integraci Romůů
v v ČČRRNestNestáátntníí neziskovneziskovéé organizace (NNO)organizace (NNO)
ZabývajZabývajííccíí se obecnse obecněě
prospprospěěššnou nou ččinnostinnostíí..
RomskRomskéé a proromska proromskéé organizace. organizace.
VVěěttššina proromských sdruina proromských sdružženeníí byla a je zambyla a je zaměřěřena na rozvoj ena na rozvoj vzdvzděělláávváánníí a zvya zvyššovováánníí kvalifikace Romkvalifikace Romůů, , ččasto realizujasto realizujíí osvosvěětovou tovou ččinnost.innost.
Sami RomovSami Romovéé ččasto spolupracujasto spolupracujíí s majoritou na proromských s majoritou na proromských projektech, jejich cprojektech, jejich cíílem je zleplem je zlepššit sociit sociáálnlníí postavenpostaveníí RomRomůů
a a
umoumožžnit jim lepnit jim lepšíší vzdvzděěllááni.ni.
Ministerstva a integraceMinisterstva a integracePodpora romských Podpora romských žžáákkůů
ststřřednedníích ch šškolkol
MMŠŠMT vyhlaMT vyhlaššuje 2x do roka (v srpnu a lednu) dotauje 2x do roka (v srpnu a lednu) dotaččnníí program sprogram s nnáázvem zvem „„Podpora romských Podpora romských žžáákkůů
ststřřednedníích ch šškol.kol.““
FinanFinanččnníí prostprostřředky tohoto programu jsou ruedky tohoto programu jsou ruččeny eny šškolkoláám na m na podporu studia romských podporu studia romských žžáákkůů. Z . Z ččáásti pokrývsti pokrýváá rodinrodináám m nnááklady spojenklady spojenéé se stse střředoedošškolským studiem.kolským studiem.
FinanFinanččnníí prostprostřředky jsou uredky jsou urččeny na eny na ččáástesteččnou nebo nou nebo úúplnou plnou úúhradu nhradu náákladkladůů
žžáákkůů
vv ttěěchto polochto položžkkáách: ch: šškolnkolnéé, stravn, stravnéé, ,
ubytovubytováánníí, cestovn, cestovnéé, , šškolnkolníí potpotřřeby a ochranneby a ochrannéé pompomůůcky.cky.
ZdravotnZdravotněě
–– socisociáálnlníí pomocnpomocnííkkZdravotnZdravotněě
socisociáálnlníí asistentasistent
Od Od ččervna roku 2002 je vervna roku 2002 je v OstravOstravěě
realizovrealizováán pilotnn pilotníí projekt projekt ZdravotnZdravotněě--socisociáálnlníí asistent.asistent.
NNáávrh na zvrh na zřříízenzeníí ttééto funkce byl podto funkce byl podáán na Ministerstvu n na Ministerstvu zdravotnictvzdravotnictvíí vv roce 2000 prostroce 2000 prostřřednictvednictvíím Rady vlm Rady vláády dy ČČR pro R pro zzááleležžitosti romskitosti romskéé komunity. komunity.
Realizace projektu zaRealizace projektu začčala vala v roce 2002 droce 2002 dííky iniciativky iniciativěě
MUDr. MUDr. J. BoJ. Božženskenskéého, primho, primáářře de děětsktskéého oddho odděělenleníí VVíítkovicktkovickéé nemocnice a.s.nemocnice a.s.
Do jeho pDo jeho půůsobensobeníí patpatřříí: zaji: zajiššťťovováánníí dochdocháázky na preventivnzky na preventivníí prohlprohlíídky, odky, oččkovkováánníí, vysv, vysvěětlovtlováánníí sprspráávnvnéé žživotosprivotosprááv, v, nebezpenebezpeččíí ppřřenosných nemocenosných nemocíí, dodr, dodržžovováánníí llééččebnebnéého reho režžimu, imu, osvosvěěta v oblasti antikoncepce atdta v oblasti antikoncepce atd
..
ZajZajíímavmavéé projektyprojekty
PPřřííprava romských stprava romských střředoedošškolkoláákkůů
na pna přřijijíímacmacíí řříízenzeníí na Vna VŠŠ
Nositel projektu: Slovo 21Nositel projektu: Slovo 21
RealizovRealizováán v nn v něěkolika mkolika měěstech stech ČČR jiR jižž
od od roku 2004roku 2004
ZajZajíímavmavéé projektyprojekty
•• „„TTřříístupstupňňový systový systéém bydlenm bydleníí““ nebo taknebo takéé SociSociáálnlníí bydlenbydleníí s s doprovodným programemdoprovodným programem
•• v Ostravv Ostravěě
realizujrealizujíí rrůůznznéé NNO (Centrom o.s., VzNNO (Centrom o.s., Vzáájemnjemnéé sousoužžititíí o.s., Armo.s., Armááda spda spáásy atd.)sy atd.)
TŘÍSTUPŇOVÝ SYSTÉM
BYDLENÍ1. stupeň
‐
nájemní
smlouvamezistupeň
‐
příslib náj. smlouvy2. stupeň
‐
podnáj. smlouva3. stupeň
‐
nevyhovující
ODBORNÉ
PORADENSTVÍ
KURZ
ÚDRŽ
BÁŘS
KÝCH
PRAC
Í
KURZ HOSPODÁRNÉHO
VAŘENÍ
TERÉNNÍ PRÁCE
NP CENTRUM
SPECIALIZOV
ANÁ
MATEŘ
INKA ZD
RAVOTNĚ
SOCIÁLN
Í POMOCN
ÍK
Schéma pilotního projektu:
VZDĚL
ÁVÁ
NÍA
ZAMĚS
TNÁVÁ
NÍ
70
RomskRomskéé osobnostiosobnosti
PrvnPrvníí romský moderromský moderáátor tor zpravodajstvzpravodajstvíí ČČeskeskéé televize televize OndOndřřej Giej Giňňaa
RomskRomskáá zpzpěěvavaččka Vka Věěra Bra Bíílláá ppřři i natnatááččeneníí klipu na východnklipu na východníím m SlovenskuSlovensku
RomskRomskéé osobnostiosobnosti
RomskRomskáá poslankynposlankyněě
Monika Monika HorHoráákovkováá
Kaplan římskokatolické církve Vojtěch Vagai
RomskRomskéé ppřřííslovslovíí
Feder goFeder goďďavereha bara te avereha bara te phagerel, sar dilineha phagerel, sar dilineha bokhebokheľľa te chal.a te chal.
LLéépe s moudrým roztloukat pe s moudrým roztloukat kamenkameníí, ne, nežž
s hlups hlupáákem jkem jííst st
buchty. buchty.
KONECKONEC
DDěěkukujiji za pozornostza pozornostLýdia PolLýdia Polááččkovkováá