Osvobození procesu vzniku smlouvy - Glatzova€¦ · s pocitem, že jsme tento rok udělali vše, co bylo potřeba. Já bych třeba měla vánoční svátky prožít, kromě jiného,

Glatzova & Co. Betlémský palác | Husova 5, 110 00 Praha 1 | Česká Republikawww.glatzova.com | +420 224 401 440 | fax: +420 224 248 701 | www.glatzova.sk | +421 232 335 333

PRÁVNICKÁ FIRMA ROKU 2013 V OBLASTI PRACOVNÍ PRÁVONEJLEPŠÍ ČESKÁ ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘROKU 2011 A 2009 PODLE HODNOCENÍ CHAMBERS EUROPENEJLEPŠÍ ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ ROKU 2013 A 2010V ČESKÉ REPUBLICE PODLE HODNOCENÍ WHO'S WHO LEGAL

PROSINEC 2013Ani jsme se nenadáli a mámetady opět čas vánoční. Shánímedárky, finišujeme v práci asnažíme se všechno stihnout tak,abychom si 24. prosince mohlisednout k vánočnímu stolus pocitem, že jsme tento rokudělali vše, co bylo potřeba.Já bych třeba měla vánočnísvátky prožít, kromě jiného,s tím, že jsem se pěkně naučilanové předpisy soukroméhopráva, a že mě tedy v roce 2014nemůže nic překvapit. Nicméněs e t r o š k u o b á v á m , ž epřekvapení asi pár bude. Už teďk určitým ustanovením NOZexistu je někol ik různýchteoretických názorů. A to, kterýse prosadí, se dozvím až zanějaký čas.V následujících letech tedy asipár překvapení zažijeme. Ale topřeci nevadí. Jak říkal jeden můjklient: „Život je pestrý.“ A tak tomá být. Takže si počkám napřekvapení, které najdu podvánočním stromečkem, jakož ina překvapení, která najduv nových rozhodnutích našichsoudů. A budu se těšit na to,j aké poc i t y ve mně ta topřekvapení vzbudí.Do nového roku Vám za našikancelář přejeme jen tanejpříjemnější překvapení,pohodu a spoustu úspěchů.Za redakci Glatzová & Co.Markéta Tvrdá

Z JUDIKATURY

Osvobození procesu vzniku smlouvyNa sklonku účinnosti občanského zákoníku změna v jeho chápání

STÁHNOUT PDF

PRACOVNĚPRÁVNÍ OKÉNKO

Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postiženímMPSV potvrdilo: Přefakturace zboží a služeb není náhradním plněním vesmyslu zákona o zaměstnanosti!

STÁHNOUT PDF

Dopady rekodifikace soukromého práva do řízení lidskýchzdrojů po 1. 1. 2014aneb co je v pracovním právu zase nového?

STÁHNOUT PDF

ZE SLOVENSKA

Ochrana osobných údajovAké zmeny prináša nový zákon o ochrane osobných údajov?

STÁHNOUT PDF

Slovenské koncernové právo„Mám viac spoločností, ktoré spolu navzájom obchodujú. Na čo si dávaťpozor?“

STÁHNOUT PDF

REKODIFIKACE SOUKROMÉHO PRÁVA

Nová úprava nájemních vztahůaneb co vše se změní v našich starých smlouvách

STÁHNOUT PDF

Náhrada škody dle nového občanského zákoníkuaneb náhrady za psychické strádání

STÁHNOUT PDF

AKTUÁLNĚ

Právnická firma roku 2013Glatzová&Co. absolutním vítězem v prestižní Právnické firmě roku 2013 voblasti Pracovní právo

STÁHNOUT PDF

PF 2014Všem čtenářům našeho newsletteru přejeme šťastné a veselé Vánoce aúspěšný start do nového roku!

STÁHNOUT PDF

http://www.glatzova.com

http://www.glatzova.com/o-nas-k84

http://www.glatzova.com/Bratislava-k87

http://www.glatzova.com/pdfdownload.php?id=82



















Z JUDIKATURY LEGAL NEWS: PROSINEC 2013

www.glatzova.com | +420 224 401 440 | www.glatzova.sk | +421 232 335 333

Osvobození procesu vzniku smlouvy

Za jeden z výdobytků rekodifikacev oblasti smluvního práva bývápovažována principiální dispozitivitaprávní úpravy vzniku smlouvy. Novýobčanský zákoník v § 1770 dokoncepřímo předvídá, že strany ujednají prouzavření smlouvy jiný postup, nežstanoví zákon, a na ustanovení onabídce a jejím přijetí v takovémpřípadě odkazuje jen přiměřeně(subsidiárně). Jak si však stojímev současném právu? Přinese nabytíúčinnosti nového občanského zákoníkuv tomto ohledu až takovou změnu?Z dosavadní judikatury Nejvyššíhosoudu bylo možné dovozovat, žeproces vzniku smlouvy je v současnémobčanském zákoníku upraven kogentně,strany se od něho tudíž nemohouv žádném směru odchýlit. Připomeňmenapř. závěry rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo2994/99 ze dne 26. 3. 2001: „Pouzezákon tak může stanovit zvláštníkontraktační proces odlišný od běžnéhouzavření smlouvy upravený v ust. § 43aa násl. obč. zák., kdy např. návrh nauzavření smlouvy není určen určitýmosobám. Tato obecná právní úpravauzavírání smluv má ve smyslu ust. § 2odst. 3 obč. zákona kogentní povahu aúčastníci občanskoprávních vztahů seod ní dohodou nemohou odchýlit.“Takto přísné pojetí se nyní mění.Nejvyšší soud se od něj odklonil. Učiniltak ve velkém senátu, rozhodnutím sp.zn . 31 Cdo 1571 /2010 ze dne16. 1. 2013.Oč v souzené věci šlo? O vznik zástavnísmlouvy. S bankou coby zástavnímvěř i te lem j i uzav í ra l (v poz ic izástavních dlužníků) manželský pár.Banka návrh podepsala a poslalaoběma manželům po jejich synovi.Výslovně přitom účastníky instruovala,aby (až ji podepíší a podpisy úředněověří) smlouvu rovnou doruči l ikatastrálnímu úřadu. Tak se i stalo.Katastrální úřad (po odstranění

nedostatků původního podání) zástavníprávo také zapsal. Po letech všakzástavní dlužníci u soudu namítli, žezástavní právo nevzniklo, kdyžneexistuje smlouva, která by jezakládala. Poukázali na to, že kogentníúprava kontraktačního procesuv platném občanském zákoníkuvyžaduje, aby akceptace byla vestanovené lhůtě doručena zpětnavrhovateli (§ 43c odst. 2 ObčZ), jinaksmlouva nevznikne. K tomu v jejichpřípadě nedošlo – kontraktační procesnebyl završen, jak v minulosti Nejvyššísoud vícekrát judikoval. Viz např.v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 114/99 zedne 14. 12. 1999.Nejvyšší soud přesto nedal žalujícímmanželům za pravdu. Ve velkémsenátu se odchýlil od dosavadníjudikatury a napříště jednoznačněuzavřel: „Ustanovení § 43c odst. 2 obč.zák., ve spojení s § 45 odst. 1 obč. zák.,výs lovně nezakazuje možnostúčastníků upravit okamžik vznikusmlouvy odl išně. Ani z povahyoznačených ustanovení dle názoruNejvyššího soudu nevyplývá, že se odnich nelze odchýlit. Je-li hlavnímúčelem ustanovení § 43c odst. 1 a 2 a§ 45 odst. 1 obč. zák. […] ochranaoferenta před nejistotou, zda a kdyoblát ofertu přijal, pak tento účelnemůže bránit tomu, aby oferentvýslovně vyjádřil svou vůli být vázánakceptovaným návrhem i za jiných -předem sjednaných - podmínek; jinakřečeno, aby si účastníci dohodou určiliokamžik vzniku smlouvy jinak, než kokamžiku dojití akceptovaného návrhuoferentovi.“Strany tak ani za účinnosti stávajícíhoobčanského zákoníku nebudousvazovány zákonnou úpravoukontraktačního procesu. Na počátkusvého vztahu třeba dohodnou, že jejichsmlouva vznikne jinak a jindy, např. tak,že kupu j í c í ( bez souč innos t i

s prodávajícím) odebere zboží zeskladu prodávajícího, k němuž mápřístup. Tímto úkonem (vyzvednutímzboží) tak bude smlouva uzavřena.Velký senát Nejvyššího soudu k tomudoslova pokračoval: „Lze proto uzavřít,že účinnost přijetí návrhu na uzavřenísmlouvy ve smyslu § 44 odst. 1 obč.zák. může být (jde-li o smlouvu, u nížprojevy účastníků nemusí být na téželistině, srov. § 46 odst. 2 větu druhouobč. zák.) dohodou stran určena kjinému okamžiku, než k okamžiku, kdyvyjádření souhlasu s obsahem návrhudojde zpět navrhovateli; to platí i prozástavní smlouvu, jejíž vznik bylposuzován v dané věci. Účastnícibudoucí smlouvy uzavírané tzv.distančním způsobem se mohou téždohodnout, že projev vůle obláta(přijetí návrhu smlouvy) působí vůčioferentovi za jiných podmínek, než odokamžiku, kdy mu tento projev „dojde“,neboť výslovnému projevu vůleoferenta, být vázán návrhem za jiných(předem dohodnutých) podmínek,povaha ustanovení § 45 odst. 1 obč.zák. nebrání. Na tomto závěru ničehonemění ani skutečnost, že uzavíranásmlouva má obligatorně písemnouformu, neboť povinnost obláta doručitpísemné prohlášení o přijetí návrhusmlouvy nebo písemně akceptovanýnávrh smlouvy zpět oferentovi zákonnevymezuje.“Uvedeným rozhodnutím tak Nejvyššísoud ve velkém senátu potvrdil, že iv obecném právu občanském lze návrhsmlouvy přijmout byť jen tím, že sepodle něj oblát zachová. Možnosttakové reálné akceptace návrhu dosudvýslovně upravuje jen obchodnízákoník (§ 275 odst. 4 ObchZ). Teprvenový občanský kodex ji zobecňuje procelé soukromé právo (§ 1744 NOZ).V nast íněném postoj i lze tudížspatřovat další krok Nejvyššího soudu květšímu sblížení staré i nové úpravy

http://www.glatzova.com/

Z JUDIKATURY LEGAL NEWS: PROSINEC 2013


kontraktačního procesu.Není bez zaj ímavost i , že jedenz argumentů pro uvedený závěr našelNejvyšší soud i v pojetí novéhoobčanského zákoníku. Za zmínku stojíobecná argumentace z oblasti právníchprincipů. Velký senát Nejvyššího soudupodpořil stanovisko právní vědy, podleněhož vzniknou-li v oblasti soukroméhopráva pochybnosti o tom, zda je určitézákonné ustanovení kogentní nebo

dispozitivní, je třeba ctít zásadupřednosti závěru o jeho dispozitivitě.V citovaném rozhodnutí se k tomudoslova uvádí: „[…] při pochybnostech,zda je občanskoprávn í normakogentního nebo dispozitivníhocharakteru, je třeba dát v souladu sezásadami, kterými jsou občanské právoa občanský zákoník ovládány (srov.zejména princip obecné svobody -

autonomie jednání zakotvený v článku2 odst. 3 Listiny základních práv asvobod), přednost závěru, že norma mádispozitivní charakter […]” To jevýznamný judikatorní příspěvekk nazírání na povahu soukroméhopráva a jeho norem, neboť dozmiňovaného rozhodnutí byl občanskýzákoník chápán spíše jako kogentnínorma.Autor: Petr Čech


PRACOVNĚPRÁVNÍ OKÉNKO LEGAL NEWS: PROSINEC 2013


Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotnímpostižením

V poslední době jsme zaznamenalizvýšený počet dotazů ze strany našichkl ientů, jakým způsobem maj ízaměstnavate lé s v íce než 25zaměstnanci v pracovním poměrusprávně plnit povinnost stanovenou v §81 zákona č . 435 /2004 Sb . , ozaměstnanosti (dále jen „zákon ozaměstnanosti“), t j . povinnostzaměstnávat osoby se zdravotnímpostižením („OZP“) ve výši povinnéhopodílu těchto osob na celkovém počtuzaměstnanců zaměstnavatele, kterýčiní 4 %.Zaměstnavatelé mohou splnit tutopovinnost některým ze zákonempředvídaných způsobů, anebo jejichvzájemnou kombinací, a to:a) zaměstnáním příslušného počtu OZPv pracovním poměru, nebob) odebíráním výrobků nebo služeb odzaměstnavatelů zaměstnávajících vícenež 50 % zaměstnanců, kteří jsou OZP,nebo zadáváním zakázek těmtozaměstnavatelům nebo odebíránímvýrobků nebo služeb od osob sezdravotním postižením, které jsouosobami samostatně výdělečněčinnými a nezaměstnávají žádnézaměstnance, nebo zadáváním zakázektěmto osobám, neboc) odvodem do státního rozpočtu.První ani třetí způsob plnění povinnostivětší potíže v praxi nevyvolávají.Problematickým je však druhý (tzv.náhradn í ) způsob nap lňován ípovinného podí lu uvedený podpísmenem b). S účinností od 1. ledna2012 byl totiž zákon o zaměstnanostinovelizován, a to s cílem, aby bylp o d p o ř e n o d b y t v ý r o b k ůzaměstnavatelů OZP a tím zvýšenazaměstnanost této cílové skupiny. V §

81 odst. 3 tak bylo nově výslovněstanoveno, že zaměstnavatelézaměstnávající více než 50 % OZP aosoby samostatně výdělečně činné,které jsou sami OZP („kvalifikovanízaměstnavatelé“) mohou pro účelysplnění povinného podílu poskytnoutsvé výrobky a služby pro účely jejichuplatnění jinými zaměstnavateli jakonáhradního plnění. Právě použitípřivlastňovacího zájmena „svůj“v textu zákona mělo dát jasně najevo,že již nebude v rámci náhradníhoplnění možné uplatňovat cenu výrobkůa s lužeb , k te ré kva l i f i kovan ízaměstnavatelé sami nevyrábějí a čineposkytují, ale pouze bez dalšího tzv.„přefakturovávají“ či „přeprodávají“ odjiných subjektů, které nesplňujíkvalifikační požadavky a nemajív l a s t n o s t i k v a l i f i k o v a n ý c hzaměstnavatelů vyžadované zákonemo zaměstnanosti. Přes jasnou dikci zákona je stále praxímnoha firem uplatňovat jako náhradníplnění plnou hodnotu výroků a služebnakoupených od kvalifikovanýchzaměstnavatelů, přestože t i toneposkytují své výrobky a služby, alepouze přeprodávají zboží a službyjiných poskytovatelů. Správně by všakjako náhradní p lnění měla býtuplatňována pouze hodnota dodatečněposkytnutých „vlastních“ služebkvalifikovaných zaměstnavatelůk přeprodávanému zboží (jsou-linějaké).Nejasnost v této otázce paradoxnězpůsobilo samo Ministerstvo práce asociálních věcí („MPSV“), které nejdříveve svém stanovisku ze dne 13.8.2013uvedlo, že pokud je zboží odebráno čipřefakturováno od jiného subjektu, nežod kvalifikovaného zaměstnavatele,není možné takovou dodávku pro účely

plnění povinného podílu započítat, abypak v oficiálním dopise z 14.10.2013(zřejmě pod tlakem lobbyistů) tentozávěr zpochybnilo s tím, že je odlišnýod dlouhodobě aplikované praxe azpůsobil by řadě zaměstnavatelů potížes naplněním zákonné povinnosti bezmožnost i reakce, t j . uzavřen ípotřebných smluv dodavatelsko -odběratelských. Dne 31.10.2013 alevydalo MPSV k dané otázce dalšístanovisko (lze jen doufat, že konečné),v němž se vrací k závěrům stanoviskapůvodního a potvrzuje, že způsobyplnění, které nezvyšují odbyt výrobkůzaměstnavatelů OZP ani zaměstnanostOZP , j sou v rozporu s úče lemsledovaným právní úpravou.Vzhledem k tomu, že pouhý přeprodejči přefakturace výrobků a služeb odjiných subjektů, odbyt vlastníchvýrobků zaměstnavatelů OZP anizaměstnanost této cílové skupiny nijaknezvyšuje, je dle našeho názoru plněnípovinného podílu tímto způsobemv rozporu se zákonem. Při plněnípovinného podílu tímto způsobem tedyzaměstnavatelům doporučujeme, abysi vždy ověřili, zda výrobky a službyposkytované jim kvalifikovanýmzaměstnavatelem jsou skutečně jehovlastní výrobky a služby, případně jsoupřeprodávané od jiných kvalifikovanýchzaměstnavatelů.V opačném případě se vystavuje rizikupostihu ze strany inspekce práce, kteráse dle MPSV má při svých kontroláchv současné době zaměřovat na tutoproblematiku a porušení právníchpředpisů sankčně postihovat včetněpřípadného předávání podnětů dalšímorgánům (živnostenské úřady, finančníúřady, orgány činné v trestním řízení).Autoři: Tomáš Jelínek, Marie Janšová




Dopady rekodifikace soukromého práva dořízení lidských zdrojů po 1. 1. 2014

Nepamatuji rok, kdy by od 1.ledna nedocházelo kezměnám v pracovněprávnílegislativě a personalisté aHR manažeři by nebylinuceni učit se nová zákonnápravidla a postupy. Rok2014 však bude výjimečný,neboť i do pracovněprávníchvztahů významně zasáhnerekodifikace soukroméhopráva a zejména novýobčanský zákoník (NOZ).

Nový občanský zákoník se uplatní iv pracovněprávních vztazíchNový občanský zákoník ovlivní ipracovněprávní vztahy, a to přesto, žepřímo v zákoníku práce mnoho změnn e n a j d e m e . Ú p r a v u n o v é h oobčanského zákoníku je totiž nutnépoužít na pracovněprávní vztahy tehdy,neexistuje-l i výslovná regulacev zákoníku práce. Nový občanskýzákoník výrazně posiluje autonomiivůle smluvních stran. Stanoví takéméně případů, ve kterých se nebudemožné od zákonných požadavkůo d c h ý l i t . N o v á p r a v i d l a s ev pracovněprávních vztazích projevípouze omezeně. Od zákoníku práce sebude možné odchýlit tehdy, není-li tov rozporu s výslovným zákonnýmzákazem, dobrými mravy či veřejnýmpořádkem. V pracovněprávníchvztazích je pak výslovně zachována ig a r a n c e n e j m é n ě a n e j v ý š epř ípustných práv a povinnost ístanovených zákonem práce nebokolektivní smlouvou jako nejméně nebonejvýše přípustných.Přípustnost odchylky od zákona pakbude posuzována zejména s ohledemna to, zda neodporuje smyslu a účelu

zákona. Nepřípustným ujednáním budenapř. taková dohoda, která budeporušovat zásadu rovného zacházeníse zaměstnanci a zákazu jej ichdiskriminace. Dalšími významnýmikorektivy posuzování platnosti právníchjednání v pracovněprávních vztazích jedodržení zásady zvláštní zákonnéochrany postavení zaměstnance auspokojivých a bezpečnostníchpracovních podmínek. Odchýlit se odzákona je možné smlouvou či vnitřnímp ř e d p i s e m ; t e n v š a k n e s m ízaměstnancům stanovovat novépovinnosti, než ty vyplývající ze zákona.Jak uzavřít pracovní smlouvuDo pracovněprávních vztahů se plněpromítne rovněž nová úprava uzavíránísmluv. Ta je výrazně odlišná odstávající praxe a mj. umožňuje, abyk uzavření smlouvy došlo i tehdy,pokud druhá strana nabídku smlouvupři jala s určitými výhradami čizměnami, které významně neměnídohodnutý obsah smlouvy. Pokudchcete takovým překvapením zabránit,musíte jednat obezřetně a rychle ajakékoli takové změny bez zbytečnéhoprodlení odmítnout. Alternativně dejteještě před uzavřením smlouvy druhéstraně najevo, jakým způsobem má býtsmlouva uzavřena, př ípadně sidohodněte způsob uzavření smlouvy.Pozor na tzv. adhezní smlouvy. Jednáse o smlouvy, které jsou zpravidla naformulářích, anebo druhá stranafakticky nemá možnost ovlivnit jejichobsah a má tedy jen na výběr smlouvubuď podepsat, nebo odmítnout. Slabšístrana, v pracovněprávních vztazíchzpravidla zaměstnanec, je chráněnaproti nesrozumitelným či zvláštěnevýhodným ustanovením v takovýchsmlouvách. Nebude-li nesrozumitelnéustanovení zaměstnanci dostatečněvysvětleno, je neplatné. Netahejte nikoho za nos aneb o

předsmluvní odpovědnostiI v pracovněprávních vztazích budemožné využít koncept předsmluvníodpovědnosti. Pokud si totiž strany přivyjednávání pracovní smlouvy nesdělívzájemně všechny okolnosti rozhodnépro její uzavření, např. zaměstnavatelzatají, že pracovní pozice vyžaduječasté pracovní cesty, pak odpovídádruhé straně za újmu, která jí v tomtodůsledku vznikla.Ještě závažněji se předsmluvníodpovědnost projeví tehdy, nedojde-li kuzavření pracovní smlouvy bezzjevného důvodu přesto, že jednánístran dospělo do takového stadia, že seuzavření smlouvy jevilo jako vysocepravděpodobné. Nepoctivě tak budejednat firma, která bude nadálevyjednávat s několika kandidáty,přestože už ví, že má zájem jen ojednoho z nich. Stejně tak jednánepoctivě zaměstnanec, který senadále účastní výběrového řízení u vícezaměstnavatelů, přestože j iž jerozhodnut, u kterého z nich nastoupí amá s tímto např. i sjednány podmínkynástupu a s těmi zbývajícími budejednat již jen „na oko“. V každémpřípadě platí, že ten, kdo jednal taktonepoctivě, nahradí druhé straně škodu,a to až do výše ztráty z neuzavřenésmlouvy v obdobných případech.Započtení pohledávek na mzdukonečně přípustnéNová právní úprava konečně přinášíjistotu ohledně možnosti započtenípohledávek zaměstnavatele na mzdu čip la t zaměstnanců . Nen í všakjednoznačná, pokud jde o maximálnípřípustnou výši započtení. Úpravaobsažená v NOZ započtení pohledávekna mzdu zaměstnanců výslovnědovoluje, avšak pouze do výše polovinyzaměstnancovy mzdy, platu či jejichnáhrad. Naproti tomu zákoník prácepožaduje, aby při započtení na mzdu




zaměstnance byly respektoványpodmínky stanovené pro výkonrozhodnutí srážkami ze mzdy a tedy, žese up latn í ze jména prav id lo onezabavitelné částce, na kterou jižzapočtení není přípustné. Toto pravidlozákoníku práce jako zákona speciálníhoby tak zřejmě mělo dostat přednostpřed úpravou dle NOZ.Dohodou o srážkách ze mzdy je

možné zajistit i více dluhůStejná pravidla ohledně maximálníčástky mzdy či její náhrady, kterou jemožné v důs l edku započ ten ízaměstnanci nevyplatit, se uplatní taképři srážkách ze mzdy prováděných nazákladě dohody o srážkách ze mzdy.N o v ě b u d e m o ž n é , a b y m ě lzaměstnanec své dluhy zajištěny i více

dohodami o srážkách ze mzdy, alek uzavření takové dohody se vyžadujepředchozí souhlas zaměstnavatele.Novinkou je také to, že náklady spojenés placením srážek nese zaměstnavateljen u jedné dohody; má- l i j i chzaměstnanec více, nese náklady splacením srážek sám. Výši těchtonákladů vyčíslí zaměstnavatel.Autor: Mgr. Marie Janšová


ZE SLOVENSKA LEGAL NEWS: PROSINEC 2013


Ochrana osobných údajov

S účinnosťou od 1. júla 2013 bol prijatýnový zákon o ochraně osobnýchúdajov („zákon“). Tento zákon najednej strane do značnej miery kopírujepôvodne platný zákon o ochraneosobných údajov, na druhej strane všakprináša aj nové povinnosti. Stručnýprehľad zmien uvádzame nižšej:Možnosť využívať elektronickýpodpisNový zákon konečne jednoznačnekonštatuje, že písomný súhlasdotknutej osoby so spracovanímosobných údajov môže byť podpísanýaj zaručeným elektronickým podpisom.Doterajšia úprava totiž umožňovala lenvlastnoručné podpísanie písomnéhosúhlasu.Sprostredkovateľ len na základepísomnej zmluvyPoveriť sprostredkovateľa spracúvanímosobných údajov je možné len nazáklade písomnej zmluvy. Zmluva musíbyť podpísaná najneskôr v deň začatias p r a c o v a n i a ú d a j o vsprostredkovateľom a musí obsahovaťnáležitosti stanovené zákonom.Sprostredkovateľ môže spracovávaťosobné údaje prostredníctvomsubdodávateľa len v prípade, ak je tovýslovne dohodnuté v zmluve. Novýzákon umožňuje, aby sprostredkovateľza p revádzkovate ľa z í skava la likvidoval osobné údaje, vybavovalnámietky dotknutých osôb, poskytovalim informácie a vykonával prenososobných údajov do členských štátovEurópskej únie alebo tretích krajín.Dotera jš ie zmluvné vzťahy sosprostredkovateľom sa musia zosúladiťs novým zákonom do konca júna 2014.S p r í s t u p ň o v a n i e , r e s p .zverejňovanie osobných údajovzamestnancovZamestnávateľ bude môcť, bez súhlasuzamestnanca, sprístupniť tretím

osobám alebo zverejniť osobné údajezamestnanca, a to v rozsahu: titul,meno, priezvisko, jeho zaradenie,miesto výkonu práce a kontaktné údaje(t.j. telefónne a faxové číslo, pracovnýemail). Podmienkou je, aby takétosprístupnenie alebo zverejnenie bolonevyhnutné na plnenie pracovnýchpovinností a aby nenarušilo vážnosť,dôstojnosť a bezpečnosť zamestnanca.Monitorovanie priestoru, ktorý jeprístupný verejnostiNový zákon definuje priestor prístupnýverejnosti ako priestor, do ktorého jevoľný vstup a možno sa v ňom voľnezdržiavať bez časového obmedzeniaalebo vo vymedzenom čase (napríkladnákupné centra, prevádzky obchodov,parky, parkoviská, okolie domov abytov, ktoré je verejne prístupné, atď.).Nový zákon taktiež jednoznačnestanovil, že priestor bude môcť byťmonitorovaný aj za účelom ochranymajetku alebo zdravia. Nový zákonprináša predĺženie lehoty na likvidáciuzáznamu z monitorovania. Záznamzískaný monitorovaním bude musieťbyť zlikvidovaný do 15 dní (pôvodnál e h o t a b o l a 7 d n í ) o d o d ň anasledujúceho po dni, v ktorom bolzáznam vyhotovený. Označeniemoni torovaného pr ies toru sanevyžaduje, ak tak nestanoví osobitnýzákon.Poučenie oprávnených osôbNový zákon jasne stanovuje, žeoprávnenou osobou (takou osobou jeosoba, ktorá prichádza do stykus osobnými údajmi v rámci svojhopracovného alebo obdobného pomeru)sa daná osoba stáva až dňom jejpoučenia o právach a povinnostiachvyplývajúcich jej zo zákona. Zákonzároveň presne u rču je obsahpísomného záznamu, ktorým sapotvrdzuje vykonanie poučeniaa ustanovenie oprávnenej osoby.

Prevádzkovatelia sú povinný poučiťoprávnené osoby o existencii novéhozákona a povinnost iach z nehovyplývajúcich do konca roka 2013.Zodpovedná osobaNový zákon prináša významné zmenyv ustanoveniach týkajúcich sazodpovednej osoby, t.j. osoby, ktorádozerá na dodržiavanie zákona prispracúvaní osobných údajov. Od júna jeprevádzkovateľ povinný písomne určiťzodpovednú osobu len v prípade, aks p r a c ú v a o s o b n é ú d a j eprostredníctvom 20 a viac oprávnenýchosôb. Určiť možno za zodpovednúosobu len takú fyzickú osobu, ktorá jeplne spôsobilá na právne úkony, jebezúhonná a má platné potvrdenieo absolvovaní skúšok zodpovednejosoby, ktoré jej vydá Úrad na ochranuosobných údajov („Úrad“) po tom, čou neho absolvuje školenie a úspešneurobí skúšky. Zodpovednú osobu, ktorábude spĺňať nové požiadavky jepotrebné poveriť do konca júna 2014a toto poverenie oznámiť Úradu.Zavedenie poplatkov za registráciuinformačných systémovRegistrácia informačného systémualebo zmena registrácie stojí 20,- EUR,pri osobitnej registrácií informačnéhosystému alebo jeho zmene 50,- EUR.Dňom účinnosti nového zákona savšetky reg is t rác ie a osob i tnéregistrácie informačných systémovrušia a je potrebné ich nanovozaregistrovať najneskôr do konca roka2013.Cezhraničný prenos osobnýchúdajov do tretích krajínMalé zmeny sa dotkli aj prenosuosobných údajov do tretích krajín (t.j.do krajín mimo EU). Ak prevádzkovateľpr i jme záruky vyp lýva júce zoštandardných zmluvných doložiekalebo záväzných vnútropodnikových




pravidiel , ktoré bol i schválenéniektorým z úradov na ochranuosobných údajov so sídlom v členskomštáte EÚ, prenos osobných údajov do

tretích krajín, ktoré nezaručujúprimeranú ochranu, sa bude môcťuskutočniť aj bez písomného súhlasudotknutej osoby. To neplatí pre

osobitnú kategóriu osobných údajov(napr. rodné číslo, rasa, atď.).Autori: Lucia Regecová, DanicaValentová




Slovenské koncernové právo

Obchodný zákonník vo svoj ichustanoveniach upravuje viaceréprípady, v ktorých sa kladú podmienkypre uzatváran ie zmlúv medz ispoločníkmi alebo konateľmi a „ichspoločnosťami“. Ich cieľom je hlavnesprehľadnenie týchto obchodova dosiahnutie reálneho oceňovaniapredmetu zmlúv.Hlavne písomnePožiadavka sprehľadnenia obchodov sadotýka jednoosobových kapitálovýchspoločností – spoločností s ručenímobmedzením a akciových spoločností.H lavne u ma lých a s t rednýchpodnikateľoch je bežné, že jedinýspoločník je zároveň aj konateľomspoločnosti. V takom prípade musí byťakákoľvek zmluva, ktorá sa uzatváramedzi spoločnosťou a jedinýmspoločníkom, ktorý je zároveň ajkonateľom spoločnosti, uzatvorenáv písomnej forme. Rovnaký princíp sauplatní aj pri akciovej spoločnosti.Zmluva, ktorá sa uzatvára medziakciovou spoločnosťou a jej jedinýmakcionárom, ktorý je súčasne členomjej predstavenstva, musí byť taktiežpísomná.Obmedzenia pri nadobúdanímajetku s.r.o. a a.s.Veľký pozor s i t reba dávať pr iuzatváraní zmlúv, ktorými spoločnosťnadobúda majetok za protihodnotu (t.j.kúpnu cenu) vo výške najmenej 10% zjej základného imania, a ktorá jeuzatvorená medzi s.r.o. alebo a.s. a:- jej zakladateľom, spoločníkomalebo akcionárom,- osobou blízkou so zakladateľomalebo spoločníkom/akcionárom,- ov l ádanou osobou a l eboovládajúcou osobou.Spoločnosť môže nadobúdať majetoknajmä kúpnou zmluvou, zmluvouo predaji podniku, zmluvou o kúpe

prenajatej veci, odplatným postúpenímpohľadávky, atď. Ak by sa takátozmluva uzatvárala do dvoch rokoch odvzniku spoločnosti, návrh zmluvy musíbyť vopred schvá lený va lnýmzhromaždením spoločnosti. Obchodnýzákonník však nestanovuje následkyneschválenia návrhu zmluvy, t.j. či jezmluva neplatná. V zásade platí, že akmá zmluva všetky náležitosti, je platná.Avšak spoločnosť môže zakročiť vočik o n a t e ľ o m a l e b o č l e n o mpredstavenstva, ktorí zmluvu podpísalibez predchádzajúceho schválenia jejnávrhu valným zhromaždeníma požadovať od nich prípadnú náhraduvzniknutej škody.Za účelom posúdenia, či kúpna cenaalebo odplata za majetok, ktorýspoločnosť nadobúda, zodpovedá jehoreálnej hodnote, musí byť hodnotapredmetu zmluvy určená znaleckýmposudkom.Vyhotovenie znaleckého posudkun e b u d e p o t r e b n é , a k v a l n ézhromaždenie spoločnosti rozhodne, žehodnota predmetu zmluvy sa nemusíurčiť znaleckým posudkom ak (i) jehohodnota už bola určená znaleckýmposudkom, ktorý bol vyhotovenýk dátumu n ie s tarš iemu ako 6mesiacov pred nadobudnutím právak predmetu zmluvy spoločnosťou,pričom počas týchto 6 mesiacovnedošlo k výraznej zmene hodnotymajetku alebo (ii) ak je hodnotapredmetu zmluvy uvedená v riadnejúčtovnej závierke za predchádzajúceobdobie, ktorá je overená audítorombez výhrady. V oboch prípadoch ještatutárny orgán povinný vyhotoviťpísomnú správu s opisom predmetuzmluvy, spôsobe jeho oceneniaa s vyhlásením, že nenastali okolnosti,ktoré by výrazne zmenili hodnotumajetku po jeho ocenení.Účinnosť zmluvy nastane najskôr jejuložením do zbierky listín spolu so

znaleckým posudkom. Ak nedošlok vyhotoveniu znaleckého posudku, doz b i e r k y l i s t í n s a u k l a d á ( i )predchádzajúci znalecký posudok,ktorý nie je starší ako 6 mesiacov aleboaud i tovaná účtovná záv ierkas uvedením hodnoty majetku a (ii)správa štatutárneho orgánu podľapredchádzajúceho odseku. Zmluvnéstrany si samozrejme môžu dohodnúť,že účinnosť zmluvy nastane neskôr akojej uložením do zbierky listín spolus uvedenými dokumentmi.Pokiaľ by znalecký posudok nebolvyhotovený, ani by sa neuplatnilovyššie uvedené alternatívne určenieceny, takáto zmluva by bola neplatnápre rozpor so zákonom.Uvedené obmedzenia sa netýkajú,darovacej zmluvy (nakoľko ideo bezodplatnú zmluvu) , zmlúvuzatváraných pri bežnom obchodnomstyku, na nadobudnutie majetku podľarozhodnutia súdu alebo správnehoorgánu a na majetok nadobudnutý naburze za cenu rovnajúcu sa kurzuzodpovedajúcemu ponuke v tom čase.Bežným obchodným stykom jeuzatváranie zmlúv, ktoré súvisias podnikateľskou činnosťou spoločnosti.O b m e d z e n i e p r i m o ž n o mzmenšovaní majetku akciovejspoločnostiAk chce akciová spoločnosť poskytnúťúver, pôžičku, previesť majetok aleboposkytnúť užívanie majetku akciovejspoločnosti (nájom, výpožičku),poskytnúť ručenie, záložné právo aleboiné formy zábezpeky (i) členovipredstavenstva, (ii) prokuristovi (iii)inej osobe oprávnenej konať za a.s.(napríklad podnikový zmocnenec), (iv)im blízkym osobám, ktoré konajú na ichúčet alebo (v) právnickým a fyzickýmosobám v mene ktorých tieto osobykonajú, môže tak urobiť len na základepredchádzajúceho súhlasu dozornej




rady a za podmienok obvyklýchv bežnom obchodnom styku (napríkladpri dodržaní obvyklej výšky zmluvnýchsankcií, úroku z omeškania, atď.).V prípade, že predchádzajúci súhlasdozornej rady bude chýbať, právnyúkon nebude spoločnosť zaväzovaťa spoločnosť si môže uplatňovaťn á h r a d u š k o d y v o č i č l e n o mpredstavenstva. Ak by súhlasom

dozornej rady došlo k porušeniupovinnosti jej členov konať s odbornoustarostlivosťou, napríklad by súhlasilis u z a t v o r e n í m z m l u v y a j z aneobvyklých podmienok, spoločnosť bysi mohla nárokovať náhradu škody ajvoči členom dozornej rady .Jedinou výnimkou z povinnosti získaniapredchádzajúce súhlasu dozornej radyv uvedených prípadoch je situácia,

kedy akc iová spo ločnos ť akospoločnosť ovládajúca poskytujeplnenie ovládanej osobe.Pri transakciách so spriaznenýmiosobami je potrebné brať vyššieuvedené pravidlá do úvahy,v opačnom prípade môže dôjsťk neplatnosti celej transakcie.Autori: Jiří Sixta, Danica Valentová


REKODIFIKACE SOUKROMÉHO PRÁVA LEGAL NEWS: PROSINEC 2013


Nová úprava nájemních vztahů

Od 1. 1. 2014 bude celá problematikanájemních vztahů nemovitostí, včetněbytů a nebytových prostor i nájmumovitých věcí upravena v novémobčanském zákoníku („NOZ“). Ruší senejen zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu apodnájmu nebytových prostor, ale takézákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů.Nový občanský zákoník navíc stanovípravidlo, podle kterého bez ohledu nato, zda byla nájemní smlouva knemovitostem, bytům či nebytovýmprostorám uzavřena před 1. 1. 2014nebo až po tomto datu, budou senájemní vztahy řídit pouze NOZ (§ 3074NOZ). Starými předpisy se budou říditpouze konkrétní práva a povinnostistran - nároky, které již vznikly.Níže uvádíme seznam těch největších anejdůležitějších změn v nájemníchvztazích:Změny obecně pro všechnynájemní vztahy

Lze pronajmout i věc, která vznikne●

teprve v budoucnu (dnes tojudikatura vylučovala).Nájem nemovité věci lze zapsat do●

katastru nemovitostí (nikdo se taknebude moci dovolávat toho, že onájemním vztahu k nemovitosti,kterou koupil, nevěděl).Ujednají-li si strany nájem na dobu●

určitou delší než padesát let, má seza to, že byl nájem ujednán na dobuneurčitou s tím, že v prvních padesátiletech lze nájem vypovědět jen zujednaných výpovědních důvodů a vujednané výpovědní době.Výslovně je stanoveno, že●

pronajímatel nemá právo o své vůlipronajatou věc měnit. To samozřejměneplatí u nutných oprav.Je stanovena povinnost nájemce věc●

užívat jako řádný hospodář.Na zajištění nájemného má dnes●

pronajímatel zástavní právok movitým věcem v prostorách. Od 1.

1. 2014 nemá pronajímatel právozástavní, ale právo zadržovací. Jetedy oprávněn tyto věci zadržet až dozaplacení dlužného nájemného.Změní-li se vlastník věci, přejdou●

práva i povinnosti z nájmu na novéhovlastníka. Nicméně pro novéhovlastníka nebudou závazná taujednání o pronajímatelovýchpovinnostech, které NOZ nestanoví,ledaže o nich nový vlastník věděl(např. pokud si dělal due diligence).Navíc pokud nový vlastník věci nemělrozumný důvod pochybovat, žekupuje věc, která není pronajata, aono se ukáže, že pronajata je, mátento nový vlastník právo nájemvypovědět do tří měsíců poté, co sedozvěděl nebo musel dozvědět o tom,že je věc pronajata a kdo jenájemcem. To ale neplatí, byl-lipronajat byt, ve kterém nájemce bydlí.V takovém případě pronajímatelvypovědět smlouvu nemůže.Je-li dána výpověď bez výpovědní●

doby, musí být taková výpověď vždyodůvodněná.Změnila se pravidla pro automatické●

prodloužení smlouvy. Automaticképrodloužení smlouvy je možné i ubytu, což dnes nešlo. Od 1. 1. 2014nebude zapotřebí podání žaloby ovyklizení, aby se smlouvaautomaticky neprodloužila, ale budestačit i zaslání písemné výzvy kvyklizení nájemci do jednoho měsícepo skončení nájmu, a u nájmu bytudo tří měsíců (pokud nájemce bytv této době užívá). Pokud výzvazaslána nebude, nájem se prodloužímaximálně o rok, u bytů o dva roky.Pokud strana porušuje smlouvu zvlášť●

závažným způsobem a tím působídruhé straně značnou újmu, mádotčená strana právo vypovědětnájem bez výpovědní doby.

Změny v nájmu bytůSpeciální ustanovení o nájmu bytu či●

domu se použijí na každé prostory,které slouží k bytovým potřebám,tedy i na nebytový prostor, kterýslouží k potřebě bydlení. Naopaknebude chráněn nájem bytu, kdenájemce nebydlí a používá ho pro jinéúčely, nebo nájem bytu, kdenájemcem je právnická osoba, jelikožta nemá bytové potřeby.Ačkoliv se práva nájemce částečně●

oslabují - dochází k vypuštěníbytových náhrad a soud již nemusík výpovědi přivolit - nájem zůstává inadále chráněn, neboť ustanovení onájmu bytu jsou jednostranněkogentní, což znamená, že sek ujednáním, která zkracujínájemcova práva, nepřihlíží.Pokud nájemce v bytě bydlí, je●

oprávněn byt (jeho část) podnajmoutjiné osobě i bez souhlasupronajímatele (jde tedy např. opodnájem pokoje).NOZ výslovně zakazuje sjednávat v●

nájemních smlouvách na byt snájemcem smluvní pokutu nebozjevně nepřiměřené povinnosti.Pokud tam takové ujednání bude,nebude se k němu přihlížet.Výpověď musí být písemná a musí●

obsahovat poučení o námitkách asoudním přezkumu.Nájemce má právo smlouvu na dobu●

určitou kdykoliv vypovědět, změní-lise okolnosti do té míry, že po nájemcinelze rozumně požadovat, aby vnájmu pokračoval.Neplatnost výpovědi pronajímatele●

musí nájemce aktivně zažalovat vedvou měsíční lhůtě ode dne doručenívýpovědi.Nájemce má právo chovat v bytě●

zvíře, nepůsobí-li jeho chovpronajímateli a ostatním nepřiměřenéobtíže. Nájemce také může v bytěpracovat nebo i podnikat, nezpůsobí-lito zvýšené zatížení pro byt nebo dům.Pronajímatel si může vyhradit, že se●

vyžaduje jeho souhlas s přijetím




nového člena do nájemcovydomácnosti (to neplatí, jedná-li se osobu blízkou nebo případy zvláštníhozřetele hodné). Pronajímatel můžepožadovat, aby v bytě žil jen takovýpočet osob, který je přiměřenývelikosti bytu.Strany si mohou ujednat každoroční●

zvyšování nájemného. Neujednají-li siho a nevyloučí to, má pronajímatelprávo jednou ročně navrhnoutzvýšení nájemného až do výše místněsrovnatelného obvyklého nájemnéhos tím, že zvýšení v součtu tří let můžebýt maximálně 20 % původníhonájemného. Obdobně lze nájemné isnižovat. Pokud nájemce s návrhemnesouhlasí, může se do tří měsícůpronajímatel domáhat určenínájemného u soudu.Pronajímatel může navrhnout zvýšení●

nájmu na financování úprav bytunebo domu, jež ho trvale zlepšují.Pokud s navrhovaným zvýšenímnájemného souhlasí alespoň 2/3nájemců, platí zvýšené nájemné i proostatní nájemce, kteří se zvýšenímnesouhlasili.Vyžadovaná jistota (neboli kauce)●

může být stanovena až do výšešestinásobku měsíčního nájemného.Dnes je možný jen třínásobek (ovšemi se započtením záloh, zatímco NOZmluví jen o nájemném). Při skončenínájmu si pronajímatel může započíst,co mu nájemce případně z nájmudluží. Dnes je započtení možné jenpokud má pronajímatel na dlužnou

částku vykonatelné soudní rozhodnutí.Nájemce má navíc právo na úroky zjistoty od jejího poskytnutí alespoň vevýši zákonné sazby.

Změny v nájmu nebytových prostorSpeciální ustanovení o nájmu●

prostoru sloužícího podnikání sepoužijí vždy tehdy, je-li účelem nájmuprovozování podnikatelské činnosti vtomto prostoru nebo v této místnostia slouží-li prostor nebo místnostalespoň převážně podnikání, a to bezohledu na to, zda je účel nájmu vesmlouvě vyjádřen. Nemusíme tedy jižřešit, zda použijeme různé zákony,pokud pronajímáme část nemovitostia pokud pronajímáme ohraničené(vyčleněné) nebytové prostory.Podstatné pouze je, zdanepronajímáme k podnikání.Smlouva nemusí být písemná.●

Způsob rozúčtování služeb, pokud●

nebude sjednán ve smlouvě, stanovíjiný právní předpis, který zatím nebylvydán.Nájemce nemůže změnit činnost v●

prostoru, pokud by změna způsobilazhoršení poměrů nemovité věci,poškodila pronajímatele či ostatníuživatele nemovitosti.Nájemce je v omezené míře oprávněn●

na nemovitou věc umístit štít činávěstí jen se souhlasempronajímatele, který nesmí býtbezdůvodně odmítnut. Pokud sepronajímatel do měsíce nevyjádří,platí, že souhlasí.Nájemce může převést nájem při●

převodu podnikatelské činnostinájemce (např. při převodu závodu)jen se souhlasem pronajímatele.Souhlas pronajímatele i smlouva opřevodu nájmu musí být písemná.Výpověď smlouvy na dobu určitou ze●

zákonných důvodů je tříměsíční amusí být odůvodněná, jinak jeneplatná.Výpověď smlouvy na domu neurčitou●

je šestiměsíční, s výjimkou případu,kdy má strana k výpovědi vážnýdůvod, pak je výpověď tříměsíční.Pokud nájem trvá pět či více let jevýpovědní doba vždy šestiměsíční.Vypovídaná strana má právo podat●

proti výpovědi do jednoho měsícenámitky. Pokud strana nevezmevýpověď zpět, rozhodne o námitkáchsoud, pokud se vypovídaná strana nasoud obrátí do dvou měsíců pouplynutí lhůty ke zpětvzetí výpovědi.Nájemce má nové právo - skončí-li●

nájem výpovědí ze stranypronajímatele, má nájemce právo nanáhradu za výhodu pronajímatele,nebo nového nájemce, kterou získalipřevzetím zákaznické základnyvybudované vypovězeným nájemcem.Nájemce toto právo nemá, byl-li znájmu vypovězen pro hrubé porušenísvých povinností.

Závěrem je potřeba znovu zdůraznit, žei na vaše staré vztahy se tedy aplikujívýše uvedené nové principy, práva apovinnosti stran.Autor: Markéta Tvrdá




Náhrada škody dle nového občanskéhozákoníku

Nový občanský zákoník podstatnězměnil právní úpravu náhrady škody.Reformou prošel pojem škody,předpoklady, za kterých bude nutné jihradit, i způsob náhrady.Škodou se nově míní újma na jmění (§2894 odst. 1 NOZ). Rozumí se jí nejensnížení majetku (aktiv) poškozeného,ale také například zvětšení jehodluhů (pasiv). Padá tak dosavadníjudikatura, která nespatřovala vznikškody v tom, že poškozenému vzniklpřičiněním škůdce dluh (např. finančníúřad mu vyměřil pokutu). Škodupovinný utrpěl až v okamžiku, kdytakový dluh zaplatil anebo kdy muselstrpět výkon exekuce na svůj majetek.Až tehdy se – striktně vzato - snížil jehomajetek. Nově bude možné nahlížetjako na škodu již na samotný dluh.Škůdce bude povinen poškozenéhotohoto dluhu zbavit (jeho zaplacením,dohodou s věřitelem o jeho prominutí,anebo také převzetím) nebo mu za nějposkytnout náhradu (§ 2952 NOZ).Ani nový občanský zákoník obecněnerozšiřuje pojem škody o újmunemajetkovou, kterou je kupříkladupošramocená pověst či psychickés t r á d á n í . K e k o m p e n z a c inemajetkové újmy bude škůdcepovinen, jen když si to stranyujednají, anebo stanoví-li takzákon (§ 2894 odst. 2 NOZ). Okruhsituací, pro které tak činí, se nicméněvýznamně rozšiřuje. Za všechny lzezmínit například svévolné či škodolibépoškození věci, tedy obecně poškození,z něhož má škůdce po těšen í .V t a k o v é m p ř í p a d ě n a h r a d ípoškozenému i cenu zvláštní oblibyvěci, tedy v podstatě psychickou újmuspo jenou s j e j ím zn i čen ím č ip o š k o z e n í m . Ú j m u v p o d o b ěodůvodněného pocitu osobního neštěstí,které nelze jinak odčinit, bude škůdcepovinen kompenzovat i tehdy,odůvodní-li to zvláštní okolnosti. To

je dosti vágní vymezení. Bude záležetjen na soudcích, ve kterých situacíchdovodí takové okolnosti. Zákonposkytuje jen základní vodítko. O tytopřípady by mělo jít zvláště tehdy (lečn i k o l i v v ý l u č n ě – v ý č e t j edemonstrativní), poruší-li škůdcez hrubé nedbalosti důležitou právnípovinnost, anebo způsobí-li újmuúmyslně z touhy ničit, ublížit neboz jiné zvlášť zavrženíhodné pohnutky.Nemajetkovou újmu bude třeba hraditrovněž ve všech případech, kdypovinnost k náhradě stanoví zákono obchodních korporacích, tedyv podstatě vždy, vznikne-li taková újmanásledkem porušení povinnostistanovené společenstevním právem.V rovině obecné úpravy nový občanskýzákoník opouští dosavadní jednotnépojetí civilního deliktu. Dle něhoodpovědnost zakládalo porušenílibovolné právní povinnosti. Nezáleželona tom, zda ji stanovil zákon, nebodohoda stran. Nová právní úpravarozlišuje tři typy základních deliktů– porušení dobrých mravů (§ 2909NOZ), zákona (§ 2910 NOZ) asmlouvy (§ 2913 NOZ). Právní režimjednotlivých typů se bude lišit. Ryzedeliktní odpovědnost (náhrada škodypři porušení povinnosti stanovenézákonem) se např . bude b l íž i tdnešnímu subjektivnímu pojetíobčanskoprávní odpovědnosti. Škůdcebude povinen k náhradě jen přivlastním zavinění, byť presumovaném.Odpovědnost kontraktní (náhradaškody př i porušení povinnost istanovené smlouvou) naopak navazujena současnou objektivní odpovědnostobchodněprávní. Škůdce nahradí škodubez ohledu na své zavinění, povinnostise však zprostí, dovolá-li se liberačníchdůvodů vymezených v § 2913 odst. 2NOZ. Naznačené dělení otevírá otázku,do které kategorie podřaditporušení povinnosti stanovené

zákonem, leč pro smluvní vztah.Typicky povinnost péče řádnéhohospodáře, kterou stanoví zákon,ovšem coby součást minimálního(zákonného) obsahu smlouvy o výkonufunkce. Domníváme se, že důsledkytakového porušení by logicky mělyspadnout pod režim smluvníodpovědnosti. V teorii jsme všakzaznamenali i názory odlišné. Doplňme,že ani režim smluvní odpovědnostinebude vylučovat povinnost nahraditškodu jiné osobě, než je účastníksmlouvy, k jejímuž porušení došlo.Oproti dnešní judikatuře, která jev tomto ohledu prakticky bezbřehá, sevšak částečně zúží okruh potenciálněoprávněných. Z nového občanskéhozákoníku se podává, že porušitelsmluvní povinnosti nahradí škodu třetíosobě (která není stranou smlouvy)jedině tehdy, mělo-li splnění ujednanépovinnosti zjevně sloužit jejímu zájmu.Taková úprava se blíží německémupojetí smlouvy s ochrannými účinky protřetího (Vertrag mit Schutzwirkung fürDritte).Zásadních změn se dočkaly skutkovépodstaty zvláštní odpovědnosti(náhrada škody z provozní činnosti,škody způsobená provozem zvlášťnebezpečným, škody z provozudopravních prostředků atd.). Některéz těch dosavadních se vyčlenilyk samostatné úpravě, jiné přibyly.Velikým problémem pro podnikatele veslužbách a stavebnictví by mohla býtzvláštní úprava náhrady škody nanemovité věci (§ 2926 NOZ). Kdo, byťoprávněně, provádí nebo zajišťujepráce, jimiž se jinému působí škoda nanemovité věci, nebo jimiž se držbanemovi té věc i znemožní nebopodstatně ztíží, nahradí škodu z tohovzniklou. Vždy bez ohledu na to, zda přitom porušil právní povinnost, a bezmožnosti jakékoliv liberace. To jeznačný posun oproti dnešnímu pojetí




odpovědnosti za provozní činnost čiprovoz zvlášť nebezpečný. Strany sicezásadně budou moci předem sjednatomezení či vyloučení práva na takovounáhradu, a to i jako právo věcné,dojde-li k jeho zápisu do veřejnéhoseznamu, problém však budou mít ti,kdož na to včas nevzpomenou, resp.vůči těm, s nimiž žádnou smlouvuneuzavírají, např. když rekonstrukcínemovitosti např. zhotovitel poškodíj inou nemovitost , aniž to mohlpředvídat.Zbystřit by ale měli také všichnimajitelé nemovitostí, pokud jde onovou právní úpravu náhrady škodyzpůsobené věcí, včetně nemovité (§2936 - § 2938 NOZ). Způsobí-li např.kolemjdoucímu škodu nájemník či jehonávštěva tím, že z okna vyhodí nějakýpředmět, a škůdce nebude možné určit(např. proto, že se nepodaří zjistit, zekterého okna věc vylétla nebo kdo jivlastně vyhodil), nahradí škodu vlastníknemovitosti. Bude-li jich více (např. ubytových domů), nejspíš ji nahradívšichni, patrně i prostřednictvím

společenství vlastníků. Stejně tak,dojde-li k odloučení části budovy (např.kusu omítky) v důsledku její vady činedostatečné údržby. Způsobenouškodu nahradí nejen současný vlastníkbudovy, ale solidárně s ním i vlastníkpředchozí, měla-li škoda příčinuv nedostatku vzniklém za trvání jehovlastnictví, na který svého nástupceneupozornil, a došlo-li ke škodě do rokaod zániku jeho vlastnického práva.Profesionálové všech oborů by zaseměli zaregistrovat novou úpravunáhrady škody způsobenéinformací či radou (§ 2950 NOZ).Opět zcela bez ohledu na své zavinění,porušení právní povinnosti a dokonce iexistenci smlouvy, a bohužel i bezmožnosti jakékoliv liberace, nahradíkaždý, kdo se hlásí jako příslušníkurč i tého s tavu nebo povo lán ík odbornému výkonu nebo j inakvystupuje jako odborník, škodu, kterouzpůsobí jinému neúplnou či nesprávnouinformací, nebo jen „škodlivou“ radoudanou za odměnu v záležitosti svéhovědění nebo dovednosti. Mimořádně

rizikovým se tak stane publikováníjakýchkoliv odborných informací či„rad“, jestliže čtenáři platí za jejichzpřístupnění (např. v odbornýchčasopisech či publikacích), ale např. ivystupování na veřejných konferencíchči školeních, opět bude-li účast na nichzpoplatněna.Revoluční změnou prošla také právníúprava způsobu náhrady škody.Z a t í m c o s o u č a s n á ú p r a v aupřednostňovala náhradu peněžní,nový občanský zákoník staví naprincipu restituce naturální (§ 2951odst. 1 NOZ). Škoda se ze zákonanahradí uvedením do předešléhostavu. Teprve, nebude-li to možné,anebo požádá-li o to poškozený, můžeji škůdce hradit v penězích. Strany sináhradu v penězích také nepochybněmohou předem sjednat. Jestliže takvšak neučiní a poškozený nezbavíškůdce břímě naturální restituce, budena škůdci, aby vlastním přičiněním inákladem uvedl poškozeného do stavu,jako by ke škodné události nedošlo.Autor: Petr Čech


AKTUÁLNĚ LEGAL NEWS: PROSINEC 2013


Právnická firma roku 2013

Na slavnostním galavečeruPrávnické firmy roku, kterýse konal 11. 11. 2013 vhotelu IntercontinentalPraha byla naše kancelářvyhodnocena jako Nejlepšíadvokátní kancelář v ČR voblasti Pracovního práva, zacož patří poděkování i Vám,našim klientům.

Úspěch naší kanceláře v soutěžiPrávnická firma roku v kategoriiPracovní právo nás upřímně těší avážíme si jej o to více, že jsme hozískali v tak silném konkurenčnímprost řed í j iných významnýchadvokátních kanceláří. Oceněníreflektuje dlouhodobou kvalitní práci aindividuální přístup k Vám. Každýpřípad je pro nás výzvou, řešíme jejindividuálně. Klíčem k úspěchu jepochopit Vaše skutečné potřeby. Svoupráci máme rádi, proto pro naše klientysledujeme novinky v právní oblasti,

pomáháme a podílíme se na jejichvzdělávání ve všem, co se jejich praxez hlediska práva týká.Toto ocenění je pro nás o to cennější,že odráží hodnocení naší kancelářenejenom nezáv is lou skupinouhodnotitelů, ale i kolegy z jinýchadvokátních kanceláří. Je to pro násvelká motivace a závazek vůči Vám,našim klientům, nepolevit a pokračovatve vysoké kvalitě i nadále. Marie Janšová


AKTUÁLNĚ LEGAL NEWS: PROSINEC 2013


PF 2014


Documents

Osvobození procesu vzniku smlouvy - Glatzova€¦ · s pocitem, že jsme tento rok udělali vše, co bylo potřeba. Já bych třeba měla vánoční svátky prožít, kromě jiného,